Komparace ruského a českého trhu ţivotního pojištění

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Financí a ekonomie

Komparace ruského a českého trhu ţivotního pojištění Diplomová práce

Autor:

Bc. Rostyslav Boyko Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Alois Rous, CSc.

Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu.

práci

zpracoval

samostatně

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Plzni, dne 25. dubna 2014

Rostyslav

Boyko

Poděkování Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Aloisi Rousovi, CSc. za cenné rady, odborné připomínky a metodické vedení práce.

Anotace Předmětem diplomové práce „Komparace ruského a českého trhu ţivotního pojištění“ je analýza současného stavu a vývoj trhu ţivotního pojištění v Rusku a České republice. Mapuje a porovnává vývoj produktu ţivotního pojištění ve třech časových úsecích – od 17. století do začátku 20. let XX. století, od začátku 20. let XX. století do 90. let XX. století a od 90. let XX. století do dnešních dnŧ. Věnuje se obecně problematice regulace a dohledu, právnímu zakotvení ţivotního pojištění v legislativě jednotlivých státŧ a zabývá se porovnáním a analýzou vývoje jednotlivých ukazatelŧ kondice pojistného trhu. Práce rovněţ informuje o předpokládaných trendech v oblasti vývoje trhu ţivotního pojištění. Dále se zabývá analýzou a komparaci systému dohledu nad pojistnými trhy, popisuje prŧběh a příčiny vzniku sjednoceného dohledu formou mega-regulátoru. V závěru práce provádí analýzu vybraných pojistných produktu z ruského a českého pojistných trhŧ. Klíčové pojmy: Centrální banka Ruska, Česká národní banka, dohled, dŧchodové pojištění finanční trh, historický vývoj očekávané trendy, počet smluv, pojistné, pojistný trh, pojištěnost, právní úprava, regulace, škodovost, ţivotní pojištění.

Annotation The subject of this dissertation, which is called „Comparison of Russian and Czech market of life insurance“, is the analysis of current state and development of the market of life insurance in Russia and Czech Republic. It presents and compares development of the product of life insurance during three different periods of time – from 17th century until the beginning of twenties of 20th century, form the beginning of twenties of 20th century until nineties of 20th century and from nineties of 20th century until up to the present. It is focused on general isme of regulation and supervision, it deals with legal enactment of life insurance in the legal code of particular countries and occupies with comparison as well as analysis of development of particular indicators of conditions of the market of life insurance. The dissertation also informs of expected trends in the area of development of the market of life insurance. Next part pursues the analysis and comparison of the system of supervisit of insurance markets, it describes the process and causes of formation of unified supervision with the character of mega-regulator. In conclusion, there is presented the analysis of chosen insurance products from Russian and Czech insurance markets. Key words Czech National Bank, Central Bank of the Russian Federation, supervision, contributory pension, financial market, historical development of expected trends, number of contracts, insurance premium, insurance market, rate of insurance, legal code, regulation, rate of detriment, life insurance.

OBSAH

ÚVOD .. ……………………………………………………………………………..7 1. CHÁPÁNÍ VÝZNAMU ŢIVOTNÍHO POJIŠĚNÍ V RUSKU A ČESKU ...... 9 1.1. Vznik pojištění ve světě ................................................................................. 9 1.2. Vývoj pojištění v Rusku............................................................................... 12 1.2.1. Pojištění v carském Rusku ....................................................................... 12 1.2.2. Pojištění v SSSR ...................................................................................... 13 1.2.3. Pojištění v Rusku po rozpadu SSSR ........................................................ 14 1.3. Vývoj pojištění v České republice ............................................................... 16 1.3.1. Pojištění v Česku v 18. - 19. století ......................................................... 16 1.3.2. Pojistný trh začátkem 20. století .............................................................. 17 1.3.3. Vývoj pojištění v Československu v letech 1945 - 1989 ........................ 20 1.3.4. Vývoj pojištění po roce 1989................................................................... 21 1.4. Makroekonomické funkce ţivotního pojištění............................................. 22 1.5. Shrnutí .......................................................................................................... 23 2. ANALÝZA ROZVOJE ŢIVOTNÍHOPOJIŠTĚNÍ V OBOU ZEMÍCH ....... 24 2.1. Finanční trh .................................................................................................. 24 2.2. Pojistný trh ................................................................................................... 24 2.3. Ukazatelé úrovně pojistného trhu ................................................................ 26 2.3.1. Předepsané pojistné ................................................................................. 26 2.3.2. Pojistné plnění v ţivotním pojištění ........................................................ 36 2.3.3. Škodovost ţivotního pojištění ................................................................. 41 2.3.4. Pojištěnost v ţivotním pojištění ............................................................... 44 2.3.5. Ostatní ukazatele úrovně pojistného trhu ................................................ 50 3. STRUKTURA PRODUKTU ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V OBOU ZEMÍCH......................................................................................................... 60 3.1 Právní regulace pojistného trhu v Rusku a České republice ........................ 60 3.2 Pojistné produkty ţivotního pojištění v Rusku a České republice............... 64 3.3 Modelový případ .......................................................................................... 69 ZÁVĚR...................................................................................................................... 77 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A ZDROJŦ .................................................. 83

ÚVOD Porovnání trhu ţivotního pojištění České republiky a Ruské federace mŧţe být zajímavé pro zdánlivě společné rysy vývoje ekonomik obou zemí. Protoţe výkazy získávané z pojistných trhŧ mŧţou slouţit, a také slouţí, k doplnění komplexního obrazu kondice té které ekonomiky, v porovnání s lety minulými vzniká moţnost analýzy stávajícího stavu a dle potřeby i projekce vývoje v budoucích letech. Trh ţivotního pojištění je velmi dynamickým trhem. Ve fázi konjuktury ekonomiky trhy ţivotního pojištění velmi rychle reagují nárŧstem objemu předepsaného pojistného a v období recese následuje pokles její výkonnosti. O neustálých inovacích v oblasti ţivotního pojištění svědčí i bohatá struktura nabídky jednotlivých produktŧ ţivotního pojištění. Také určité druhy ţivotního pojištění mají velkou podporu státu, a to v podobě příspěvkŧ k dŧchodovému připojištění nebo daňové odpočty v případě spořicí sloţky v rámci ţivotního pojištění. Tuto motivaci ze strany státu nelze přehlédnout. Díky tomu o produkty ţivotního pojištění jeví zájem jak zaměstnanci firem s vidinou zajištění ţivotních rizik a naspoření finančních prostředkŧ na období, kdy jiţ nebudou ekonomicky aktivní, tak i jejich zaměstnavatelé. Ti vyuţívají moţnost motivovat kvalitní zaměstnance vyššími příspěvky na účty jejich ţivotních pojištění a omezit tímto i fluktuaci osob ve firmách. Zároveň tím ušetří na daních, které by museli zaplatit státu v případě, kdy by se rozhodli zaměstnanci přispět přímo formou zvýšení mzdy. Cílem této práce je analýza a komparace vývoje trhu ţivotních pojištění v Rusku a Česku. Svŧj výzkum jsem soustředil na období od roku 1989 aţ do dnešních dnŧ. Obě země na začátku devadesátých let prošly velkými změnami, kde jednou z největších změn byl přechod od centrálně řízených ekonomik k trţnímu hospodářství. Jiţ v prvních letech transformace na ještě neúplně zformovaných trzích se začaly objevovat pobočky zahraničních pojišťoven, které vytvářely na trzích vice či méně vyváţenou konkurenční nabídku doposud monopolnímu postavení státních pojistných podnikŧ. V první kapitole se zabývám chápáním významu ţivotního pojištění. Je zde analýza vývoje tohoto produktu v několika historických úsecích, nejdříve od středověku do začátku XX. století, potom od začátku XX století do 90. let XX století a od 90. let XX 7

století aţ po současnost pomŧţe ve světle historických zkušeností s tímto produktem lépe vystihnout dŧleţitost ţivotního pojištění pro obyvatele České republiky a Ruska. Druhá kapitola bude analyzovat rozvoj ţivotního pojištění v obou zemích. V této kapitole provedeme komparaci jednotlivých ukazatelŧ úrovně pojistných trhŧ a v první řadě se budeme zabývat velikostí předepsaného pojistného, pojistným plněním, škodovostí a pojištěností. Poté se zaměříme na celkový počet komerčních pojišťoven, provedeme analýzu deseti největších pojišťoven v kaţdé zemi, zjistíme jejich podíl na trhu a koncentraci pojistného trhu ţivotního pojištění. Struktuře produktu ţivotního pojištění obou zemí se bude věnovat třetí kapitola této práce. V první části kapitoly se seznámíme s nabídkou ţivotního pojištění v Rusku a Česku, zjistíme, zda-li tyto trhy mají podobné portfolio a případně čím se jejich nabídka liší. V druhé častí provedeme komparací konkrétních nabídek ţivotního pojištění dvou náhodně vybraných pojišťoven a vyhodnotíme, která z nich je, a případně v čem, z pohledu klienta v České republice lepší. Protoţe se země zvolené k porovnání pojistných trhŧ liší i měnovými systémy, pro snazší porovnání finančních ukazatelŧ jsem pouţil přepočet ruského ruble na české koruny pomoci váţeného prŧměru za kaţdý jednotlivý rok zkoumání. Vypočítané prŧměry jsou uvedené v příloze číslo 4 „Prŧměrné váţené hodnoty české koruny vŧči ruskému rublu“. Informace potřebné ke zpracování kurzovních tabulek jsem čerpal z archivu České národní banky. V této práci jsou pouţity metody analýzy, syntézy, dedukce a indukce. Jako zdroj informací byla pouţita statistická data hlavně z českých a ruských informativních zdrojŧ přístupných z internetu a z tištěných periodik. Velkým přínosem pro mŧj výzkum byly osobní konzultace s odborníky na pojistnou problematiku v Rusku a Česku a s osobami poskytující pojistné sluţby přímo na těchto trzích.

8

1. CHÁPÁNÍ VÝZNAMU V RUSKU A ČESKU

ŢIVOTNÍHO

POJIŠTĚNÍ

V této kapitole se zabývám zkoumáním historických zdrojŧ a zjišťováním informací o začátcích ţivotního pojištění ve světě. Dalším cílem zkoumaní je Rusko a na závěr kapitoly se zabývám vývojem ţivotního pojištění v Česku.

1.1. Vznik pojištění ve světě Pod pojmem pojištění bychom si měli vţdy představit systém opatření pro vznik a správu peněţního fondu, z jehoţ prostředkŧ se vyplácí pojistné plnění v případě vzniku pojistné události. Správnost této definice potvrzuje zohlednění dvou pilířŧ, na kterých stojí pojistný systém. Na jedné straně se nachází tvorba pojistného fondu, do kterého účastníci pojištění přispívají v předem dohodnutých intervalech a výši svého pojistného.

Na straně druhé se nachází uţití vytvořeného fondu, kdyţ se vyplácí

pojistné plnění pojištěnému. Pokud se při definici pojmu pojištění budeme opírat o tyto dva pilíře, tak snadno dospějeme k závěru, ţe pojištění bylo dŧleţité jiţ od pradávna a pro dnešní společnost není ničím novým a neznámým. Abychom lépe pochopili dnešní význam ţivotního pojištění tak, jak ho vnímají lidé v obou zkoumaných zemích, je zapotřebí podniknout krátký výlet do historie vzniku této pojistné disciplíny. Bez analýzy historických událostí ekonomického a politického vývoje České republiky a Ruské federace, bez ohledu na minulost plné geopolitických transformací a posléze i snah o rychlý rozvoj ekonomického rŧstu a dosaţení ekonomického blahobytu, budou pokusy o pochopení významu ţivotního pojištění zcela zkreslené a neobjektivní. Obecně se ví, ţe snahy připravit se na nenadálé situace, zajistit si ţivobytí v případě invalidity nebo zajištění pozŧstalých v případě smrti, sahají daleko do historie. První zmínky o pojistných dohodách podle ruských zdrojŧ pocházejí z roku 133 našeho letopočtu, kdy na území dnešní Itálie fungoval ve městě Lavinium pohřební ústav, který v případě smrti organizoval pohřeb a účastníkŧm pohřebního aktu vyplácel finanční obnos. Aby se toto mohlo uskutečnit, jiţ v prŧběhu ţivota pojištěný odváděl na principu měsíčních splátek určenou výši pojistného, které se akumulovalo, a v případě nastání

9

pojistné události se naspořené finance pouţily na náklady spojené s pohřbem. Odkaz na tuto skutečnost přinesl významný sovětský historik práva V. K. Raicher.1 Dále zdroj uvádí informace o skutečnostech, které byly zakotveny v římském právu2 a naplňovaly podstatu pojistné terminologie. Konkrétně odkazuje na pojmy pojistná událost a pojistné plnění. Zajímavý bude i fakt, ţe obsahovalo výluky z pojistného plnění podobné těm, které stanovují moderní pojistné společnosti, např. sebevraţda, nebo nedotknutelnost pojistného obnosu ze strany věřitelŧ.3 V prŧběhu středověku pojistné produkty získávaly více a více na oblibě a rozmohlo se obzvláště pojištění v případě mořské dopravy. Jediný moţný zpŧsob dopravy cenných statkŧ a komodit ze zámoří, nebo blíţe leţících zemí, byl dost rizikový a moţnost přenést riziko na ramena pojistných společností byla velmi lákavá. První zachovalá pojistná smlouva, potvrzující tento fakt a zároveň startující éru námořního pojištění, byla podepsána 13. dubna 1379 v Italské Pise. Zároveň v této době pojišťovny začaly nabízet pojistnou ochranu před poţárem. Tato moţnost pojištění se ale nabízela pouze pro nemovitosti, které se nacházely ve městech. Vesnické budovy byly pojistné ochrany ušetřeny. O tři století později, v roce 1636, historie uvádí vznik první řádné poţární pojišťovny se sídlem v Hamburku nesoucí název „Generální poţární pokladna“4. V prŧběhu celé výše zmíněné doby, lidé vstupovali do zájmových skupin (tzv. cechŧ), kde se navzájem zabezpečovali nejen na výše zmíněná rizika, ale i pro případ úmrtí a pohřbu. Za vznik a vývoj ţivotního pojištění mŧţeme vděčit nápadu, kdy dne 18. června 1583 pan Richard Martin uzavřel první pojistnou smlouvu na ţivot Williama Gybbonse na období jednoho kalendářního roku s pojistnou částkou 382 liber. Dle zachovalých zdrojŧ pan Gybbons zemřel 9. června roku 1584, a tím byla naplněna podstata pojistné smlouvy a pozŧstalí inkasovali dohodnutou pojistnou částku.5 1

Райхер Владимир Константинович. Civilista [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.civilista.ru/civilist.php?id=47 2 Římské právo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 19. 3. 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A9_pr%C3%A1vo 3 История страхового дела в России. Dissercat [online]. 2001 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.dissercat.com/content/istoriya-strakhovogo-dela-v-rossii-khikh-nachalo-khkh-v 4 Historie pojišťovnictví. Brokerteam [online]. 2013 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.brokerteam.cz/historie 5 Historie pojišťovnictví. Brokerteam [online]. 2013 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.brokerteam.cz/historie

10

V zjednodušené formě tento model pojištění přetrvával ještě několik století. Doba a nedokonalé pojistné právo umoţňovaly spekulantŧm uzavírat pojistky i na velice rizikové osoby (například vojáky, kteří odcházeli do války), a v případě jejich smrti se obohacovali na úkor pojišťoven. Tehdejší angličtí zákonodárci neváhali pouţít kroky k regulaci pojistného trhu a byly vypracovány a zavedeny první zákony upravující a systematizující ţivotní pojištění. Toto opatření zavádělo například zákaz sázení na válku a také nový pojem – pojistný zájem. Majitel pojistky musel prokazovat, ţe smrtí pojištěného dochází k jeho finanční újmě. Dalším významným krokem ve vývoji ţivotního pojištění, jak ho známe teď, je pouţití matematických analýz při vypočítání rizik. Systém rozpracoval anglický matematik James Dodson poté, co ho pojišťovna odmítla pojistit v jeho 46 letech s argumentem, ţe má příliš vysoký věk. Na tento popud Dodson provedl analýzu délky ţivota lidí, kde zdrojem jeho studií byly matriční knihy v kostelech a náhrobky na místních hřbitovech. Výsledkem jeho úsilí byl vznik prvních oceňovacích tabulek. Dle těchto tabulek bylo moţné zohlednit riziko plynoucí z věku pojištěného a umoţnění pojistit si svŧj ţivot na určitý počet let s paušální platbou. Cena pojistného se odráţela od věku pojištěného, čím byl pojištěný mladší, tím bylo pojistné levnější. V případě starších osob pojistné se zvyšovalo úměrně k věku. Z výše uvedených informací plyne, ţe pojištění ţivota ve vyspělých evropských zemích má hluboké historické kořeny. Zde byly poloţeny základy ţivotního pojištění, bylo upravováno po právní stránce, vyvíjely se jednotlivé druhy pojištění a upravovaly se pojistné podmínky. To vše vytvořilo kvalitní základy pro další rozvoj pojištění, a to nejen v zemích západní Evropy.

11

1.2. Vývoj pojištění v Rusku 1.2.1. Pojištění v carském Rusku Vzhledem k tomu, ţe Rusko mělo ve starověku zavedeno feudální systém vládnutí a bylo dlouhou dobu odříznuté od vyvíjející se Evropy, se kterou mělo systematické válečné konflikty, bylo pro něj pojištění velkou neznámou. Aţ v době Kateřiny II. Veliké (1729 – 1796) byly zaznamenané první aktivity v této oblasti. První pojišťovna v Ruském impériu byla zaloţena v lotyšském městě Riga v roce 1765 a zabývala se výhradně pojištěním proti, v té době velmi častým a zničujícím, poţárŧm.6Taktéţ znepokojující byla situace i v lodní dopravě a přímo Kateřina Veliká zařídila vznik společnosti „Устав купеческого водоходства“7 . Tímto zpŧsobem, na rozdíl od volně vznikajících společnosti v Evropě, pod nátlakem ze strany státní moci v Rusku byl zřízen institut pojištění a poprvé v historii státu byli definované pojmy – pojištěný, pojistné plnění, pojistné, práva a povinnosti účastníkŧ pojištění.8 Postupem času a díky industriální revoluci, která zasáhla Ruské impérium, význam dopravy vodní cestou klesal a velkého významu nabyla ţelezniční doprava. Pojistný trh v druhé polovině 19. století uţ čítal velké mnoţství pojišťoven. Většina z nich byla místní, ale své místo zde našli i zástupci zahraničních pojišťoven (například americká společnost New York nebo německá pojišťovna Viktoria). Pojišťovny vzhledem k prostředí, které v té době uţ bylo kapitalistickým, a jednotlivé podnikatelské subjekty na trhu soutěţily mezi sebou na principu konkurenční soutěţe, nabízely velké mnoţství pojistných produktŧ. Koncem 19. století v Rusku bylo moţné uzavřít ţivotní pojištění, přičemţ bylo zohledněno pojištění nejen na smrt ale i na doţití, pojištění věna a stipendií, úrazové pojištění individuální a skupinové, pojištění poţáru, pojištění Kargo9 i Kasko,10pojištění movitého majetku na případy krádeţe, pojištění zrcadel, majitelé nemovitostí měli moţnost uzavřít pojištění odpovědnosti, zemědělci mohli

6

Страхование в России. Acko [online]. 2002-2012 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.acko.ru/insurance/russian_insurance 7 От истоков страхования до 1827 г. БОГДАНОВА, М. Bars-minsk.narod [online]. 2008 [cit. 2014-0326]. Dostupné z: http://bars-minsk.narod.ru/referats/insurance.html 8 От истоков страхования до 1827 г. БОГДАНОВА, М. Bars-minsk.narod [online]. 2008 [cit. 2014-0326]. Dostupné z: http://bars-minsk.narod.ru/referats/insurance.html html 9 Slovník pojmŧ. Business.center [online]. 1998 - 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/p1785-kargo.aspx 10 Slovník pojmŧ. Business.center [online]. 1998 - 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/p1787-kasko.aspx

12

pojistit sklizeň a farmáři dobytek před vyhynutím z dŧvodu nákazy infekčním onemocněním. V roce 1903 ruský gouvernement rozpracoval systém sociálního pojištění a jiţ 2. července 1903 byl zaveden zákon o povinném úrazovém pojištění dělnické třídy. Dále existovaly plány povinného pojištění invalidity a starobního dŧchodu dle německého vzoru. Bez ohledu na mnoţství pojistných produktŧ měl na prahu první světové války pojistný trh velmi pozvolné přírŧstky. Ţivotni pojištění na smrt a doţití si dovolilo uzavřít jen 400 tisíc movitějších občanŧ a úrazové pojištění mělo sjednáno ještě méně obyvatel. 1.2.2. Pojištění v SSSR Porevoluční období přineslo řadu změn na pojistném trhu Ruské federace. 28. listopadu roku 1918 byl schválen zákon o tom, ţe vláda SSSR na sebe přebírá veškerou pojistnou činnost kromě pojištění sociálního zabezpečení. Za tímto účelem byl zřízen úřad s názvem Госстрах, který po dlouhá desetiletí existence Sovětského svazu provozoval státní pojistný monopol. Činnost veškerých pojišťoven byla zakázána, a tím pádem byla jakákoliv moţnost dalšího vývoje pojistných sluţeb v dŧsledku konkurenčního boje znemoţněna. Aţ 16. listopadu 1947 nastal zlom a na území SSSR vznikla další pojistná společnost s názvem Ингосстрах. Společnost vznikla odštěpením od dominujícího Госстраха a měla za úkol zabývat se výhradně zahraničním pojištěním nákladu, lodí, odpovědnosti a další.11 Zde se dostáváme ke klíčové myšlence této kapitoly. V prŧběhu let existence Sovětského Svazu, jak na teritoriu Ruska, tak na území spojených republik, pojem měl pojištění pouze formální charakter. Tento výdobytek nezapadal do vědomí lidí jako bezpodmínečně potřebná věc pro ţivot a nikoho prostě nenapadalo, aby dobrovolně pojistil svŧj majetek nebo ţivot. Většina obyvatel ţila v naprosté nevědomosti o moţnosti pojištění a nikdo se ani nezabýval osvětou a šířením této informace. Naopak, komunistická propaganda vštěpovala lidem, ţe o ně je postaráno, a ţe komunistická strana dělá vše proto, aby lidé ţili beze strachu z budoucnosti. V případě nemoci lidé 11

История Компании. ОСАО «ИНГОССТРАХ». Ingos [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.ingos.ru/ru/company/company-history/

13

dostávali náhradu mzdy ve výši 100% a po odchodu do penze jejich příjem nahrazoval starobní dŧchod ve výši cca 50 aţ 85% dosavadního příjmu, přičemţ čím menší byla mzda, ze které se vypočítával dŧchod, tím větší byla procentuální náhrada ze mzdy12. Zdravotnictví v SSSR bylo bezplatné a veškeré náklady na léčení a rekonvalescenci na sebe přebíral stát. Jediné co bylo třeba za úplatu pojišťovat, a tuto povinnost nařizoval zákon, je pojištěni budov a dobytku. Zde bych chtěl poukázat na zajímavost ve výši pojistného odškodného. Zákon stanovil, ţe výše odškodného v případě pojistné události bude 40% z ceny, za kterou se dalo postavit novou budovu nebo 40% z výkupní ceny dobytku v daném regionu. Výše odškodného byla stanovena represivně. Tímto se státní aparát nejspíše snaţil bojovat s pojistnými podvody a docílit prevence pojistných událostí.13 Není divu, ţe poté, co na sebe stát převzal řízení rizik a pokoušel se mít takto pod kontrolou trhy ţivotního a neţivotního pojištěni, začali lidé časem vnímat tento fenomén jako věc naprosto normální a přirozenou. 1.2.3. Pojištění v Rusku po rozpadu SSSR V roce 1991 s rozpadem Sovětského Svazu v Rusku vznikla nutnost přechodu z centrálně řízené ekonomiky na trţní hospodářství a s ní i potřeba transformace sociálního systému. V přechodném období budování nového státu a nového systému sociálního zabezpečení, se mnoho lidí ocitlo na pokraji chudoby bez moţnosti zajistit si své základní ţivotní potřeby. Obzvláště citlivá byla otázka vyplácení starobního dŧchodu. Stejně jako v České republice i zde fungoval prŧběţný dŧchodový systém a ze sociálních odvodŧ ekonomicky aktivního obyvatelstva se financovaly dávky starobního dŧchodu. Bohuţel v období porevolučního ekonomického chaosu bylo velmi těţké se domáhat jakýchkoliv příspěvkŧ do státních fondŧ, a tak několik generaci lidí od roku 1991 bylo odkázáno na péči ze strany svých rodin a příbuzných vzhledem k tomu, ţe výše dŧchodu, který dostávají, jim velmi často nevystačí na pokrytí ani základních ţivotních potřeb. 12

Пенсия в СССР. НПФ "СБЕРФОНД РЕСО". Sbrfreso [online]. 2001-2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://sbrfreso.ru/pensiya/istoria/USSR/ / 13 О государственном обязательном страховании имущества. НДП "АЛЬЯНС МЕДИА". Innovbusiness [online]. 2003 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.innovbusiness.ru/pravo/DocumShow_DocumID_33176.html

14

Tato situace je kritická i v dnešní době. Vzhledem k neustále se prodluţujícímu prŧměrnému věku obyvatel Ruska, stávající dŧchodový systém se stává neefektivním a je stále více odkázán na dotace ze strany státu. V reakci na toto zjištění vláda Ruské federace přistoupila k radikální reformě dŧchodového systému. Nyní se vedou diskuze napříč politickými stranami o moţnostech změny státního dŧchodového systému a vzniku penzijních fondŧ, do kterých lidé budou v prŧběhu ţivota dobrovolně spořit. Široká mediální debata o kladech a záporech připravované reformy se projevila v reakci občanŧ Ruské federace o získání informací o alternativních moţnostech zajištění na stáří, a tímto došlo i k zvýšení zájmu o ţivotní pojištění jako prostředku zajištění stáří. Bohuţel ekonomická situace Ruska nehledě na fakt, ţe se nachází mezi 8mi státy s nejsilnější ekonomikou, nebyla ušetřena zakolísání na finančních trzích, které postihlo svět v letech 2008-2012 a pokles cen akcií rychle odradil od investování do dŧchodu jak formou otevřených podílových fondŧ, tak formou investičních a kapitálových ţivotních pojištění. V těchto letech trh ţivotního pojištění utrpěl pokles, který bude podrobněji popsán v druhé kapitole. Na závěr podkapitoly věnující se vzniku a vývoji pojištění v Rusku, chci zvýraznit několik myšlenek. Dnešní trh ţivotního pojištění v Rusku čítá mnoho pojišťoven nabízejících produkty ţivotního pojištění. Díky vývoji produktŧ, je moţné sjednávat pojištění s ohledem na individuální ţivotní situaci jedincŧ, ať uţ toto pojištění volíme jako krátkodobé zajištění úvěru nebo ukládání volných prostředkŧ za účelem zhodnocení. Nicméně, ruský pojistný trh trápí špatná finanční gramotnost obyvatel, předsudky, které zdědili lidé od ještě pamatujících jedincŧ z období existence Sovětského Svazu a snaha přenést odpovědnost za sebe na ramena státu. Ani cyklické výkyvy v makroekonomické rovině nepomáhají získat na dŧvěře k dlouhodobým pojistným programŧm se spořící sloţkou. Odváţím se tvrdit, ţe v dnešní době ruské obyvatelstvo vidí ţivotní pojištění spíše jako sazku, která buď vyjde, nebo ne, a proto tam trh ţivotního pojištění dodnes nezaznamenal tak globálního rozměru jako ve státech se staletými tradicemi existence pojistných společností a kultivovaností finančních a kapitálových trhŧ.

15

1.3. Vývoj pojištění v České republice V případě České republiky, ţivotní pojištění a pojištění obecně mělo a má mnohem hlubší kořeny neţ Rusko. S ohledem na geografickou polohu země a začlenění do Rakouského císařství, Česko bylo vţdy velmi blízko novinkám vznikajících na trzích vyspělejších západních zemí. Stejně to bylo i s produkty finančních trhu. 1.3.1. Pojištění v Česku v 18. - 19. století První pokus o zřízení pojišťovny na Českém území byl v roce 1762 na popud císařovny Marie Terezie. Panovnice byla znepokojena šířícími se devastacemi města a pole s obilím poţáry a vyzvala zemské úřady k zaloţení pojišťoven. Po delších jednáních úředníkŧ byl ale její návrh zamítnut. Neúspěch ale Marii Terezii neodradil, snahy pomoci poškozeným pokračovaly například pořádáním dobročinných akcí a jedním z nejvýznamnějších činŧ bylo zaloţení Fondu na úhradu škod vzniklých poţáry, povodněmi a nepřízní počasí. Právní zakotvení v Čechách, v té době ještě Habsburské monarchii, získalo pojištění aţ 4. září roku 1819. V této době bylo podpisem zákona císařem Františkem I. povoleno pojištění jako soukromé podnikání a bez dlouhého očekávání reakcí na tento počin se zrodily následující podniky: Pojišťovací společnost Přístav Komárno, Zemská poţární pojišťovna a Vzájemná poţární pojišťovna pro Horní Rakousy se sídlem v Linci. O něco později, 27. 10. 1827 byly schváleny stanovy První české vzájemné pojišťovny, tento datum se dodnes povaţuje za datum vzniku českého pojišťovnictví. Ze začátku se tato pojišťovna specializovala výhradně jen na pojištění proti poţárŧm, později zařadila do portfolia pojištění proti krupobití a aţ na začátku 20. století byla její činnost rozšířena o pojištění ţivotní, úrazové, zákonné odpovědnosti a proti vloupání.14 Hospodaření této pojišťovny bylo tak efektivní, ţe jiţ v brzké době po zrození pojišťovna ustála několik velkých zkoušek. První velká pojistná událost nastala uţ v roce 1828 a jednalo se o poţár ţehušického panství. Největší událostí byl poţár Národního divadla v roce 1881, kdy likvidace následkŧ pro pojišťovnu znamenala 14

Tisková zprava - Česká pojišťovna. ČESKÁ POJIŠŤOVNA A. S. Ceskapojistovna [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: https://www.ceskapojistovna.cz/tiskova-zprava?1666646ceska_pojistovna_pomaha_lidem_uz_185_let

16

náklad ve výši neuvěřitelných na tu dobu 297 869 zlatých. Pro pojišťovnu tenhle poţár znamenal velkou ztrátu, nicméně od veřejnosti se pojišťovně dostalo na zvýšení prestiţe.15 Kromě První české vzájemné pojišťovny v 19. století na českém trhu pŧsobily ještě dvě pojišťovny – Slavia a Praha. Obě vznikly v roce 1869 a své sluţby měly jiţ od začátku zaměřené čistě na ţivotní pojištění. Slavia, která se prezentovala jako česká vlastenecká pojišťovna, zahájila svou činnost jako ryze ţivotní pojišťovna. Pŧvodně byla zaměřena na tři oblasti, z nichţ první se zabývala pojištěním na doţití, druhá pojištěním na úmrtí a třetí zahrnovala tzv. spolky pro vzájemné dědění.“16 Pojišťovna Praha se zaměřovala pouze na vybraný segment klientŧ, kterým nabízela ţivotní pojištění, a to bylo dŧvodem, proč nebyla tak úspěšná jako pojišťovna Slavia, která nabízela sluţby pro širokou veřejnost. Na konci 19. století pojišťovny Slavie a Praha upisovaly na trhu ţivotního pojištění v Rakousko-Uhersku jen kolem 2,5 % z celého objemu předepsaného pojistného. Prim na tomto trhu v té době hrály vídeňské, terstské a budapešťské pojišťovny a zahraniční pojišťovací ústavy.17 1.3.2. Pojistný trh začátkem 20. století Za rozkvět ţivotního pojištění v Česku a dokonce i v celém Rakousko - Uhersku je moţné označit přelom 19. a 20. století. V tomto období podíl ţivotního pojištění byl dokonce větší neţ u pojištění majetkového. Nejvíce uzavíraných smluv bylo pro případ smrti, méně na doţití a na třetím místě bylo pojištění dŧchodové. Postupně také rostl zájem i o sdruţené pojištění pro případ smrti nebo doţití. Nevýhodou pro rozvoj pojistného trhu bylo to, ţe smlouvy byly pořád dost drahé a dovolit si je mohli jen zámoţní občané. Chudší sociální vrstvy si toto pojištění nemohly dovolit. V době rozkvětu českých zemí v letech 1900 a 1914 došlo k exploznímu nárŧstu obyvatel z 9,33 na 10,28 milionŧ. Zároveň se zvýšila poptávka po produktech ţivotního 15

Tisková zprava - Česká pojišťovna. ČESKÁ POJIŠŤOVNA A. S. Ceskapojistovna [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: https://www.ceskapojistovna.cz/tiskova-zprava?1666646ceska_pojistovna_pomaha_lidem_uz_185_let 16 Historie pojišťovnictví. Brokerteam [online]. 2013 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.brokerteam.cz/historie 17 Historie pojišťovnictví. Brokerteam [online]. 2013 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.brokerteam.cz/historie

17

pojištění i mezi méně majetným obyvatelstvem, na které pojišťovny zareagovaly nabídkou levnějších pojistek, coţ se samozřejmě negativně odrazilo na výši pojistného plnění.18 Narŧst poptávky po ţivotním pojištění v letech 1900 aţ 1903 zaznamenal v českých zemích aţ 80% nárŧst, ve srovnání s 25% nárŧstem v rámci Rakouska Uherska. Tento trend pokračoval aţ do roku 1912, kdy se český pojistný trh saturoval a začal kopírovat rakousko-uherský vývoj.19 V období po 1. světové válce, poté, co 28.10.1918 vznikla Československá republika, bylo pro fungovaní nového státu zapotřebí provést řadu reforem. Mezi změny, které nastaly a zasáhly i pojistný trh, patří například měnová reforma. Nejdříve kolkovaní rakousko-uherských bankovek, později zavedení vlastní měny – československé koruny. Další změny zasáhly podnikatelské prostředí. Nostrifikační zákon z roku 1919 nařizoval, aby podniky fungující na území Československa zřídily své sídlo zde a pokud někdo neuposlechl, musel svou činnost ukončit.20 Období mezi lety 1918 aţ 1923 bylo v Československu obzvláště hojné na vznik nových pojišťoven. Během 5 let své sluţby začalo nabízet 21 podnikŧ, 2 z nich byly čistě ţivotní. V roce 1920 bylo přijato vládní nařízení č. 505, které umoţňovalo pojišťovnám doposud nabízejícím jen ţivotní pojištění rozšířit své sluţby o pojištění pro případ invalidity, následkŧ úrazu a pojištění odpovědnosti. Podmínkou pro poskytování těchto sluţeb bylo oddělení fondu ţivotního pojištění od ostatních fondŧ. Další změnou bylo umoţnění neţivotním pojišťovnám nabízet veřejnosti produkty ţivotního pojištění. V podstatě nařízení vlády č. 505 odstartovalo přeměnu specializovaných pojišťoven na pojišťovny smíšené21. O pozitivním vývoji českého pojistného trhu v letech 1925 aţ 1929 vypovídá následující graf. Tento graf mapuje vývoj předepsaného pojistného v období konjunktury československé ekonomiky a zde pozorujeme rostoucí trend aţ do roku 1928, kdy československou ekonomiku zasáhla recese. 18

MARVAN, M., CHALOUPECKÝ, J., Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. vyd. Praha: Česká pojišťovna, 1997. ISBN 978-802-3885-927. 19 MARVAN, M., CHALOUPECKÝ, J., Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. vyd. Praha: Česká pojišťovna, 1997. ISBN 978-802-3885-927. 20 MARVAN, M., CHALOUPECKÝ, J., Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. vyd. Praha: Česká pojišťovna, 1997. ISBN 978-802-3885-927. 21 MARVAN, M., CHALOUPECKÝ, J., Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. vyd. Praha: Česká pojišťovna, 1997. ISBN 978-802-3885-927.

18

Graf číslo 1: Vývoj předepsaného pojistného v Československu v letech 1925 – 1929

Zdroj: vlastní zpracovaní, informace získana z kníhy

Dějiny pojišťovnictví v

Československu.22 Předválečné období bylo charakteristické celkovým poklesem předepsaného pojistného, nicméně v období ekonomické krize se podíl mezi ţivotním a neţivotním pojištěním měnil ve prospěch pojištění ţivotního. To se dá vysvětlit pouze snahou ţivitelŧ rodin zajistit své rodiny v případě jejich smrti.23 V letech, kdy se Československo dostalo do okupace nacistickým Německem, pojistný trh opustily zahraniční pojišťovny pocházející ze zemí, které byly ve válce s Německem a místo nich začaly nabízet své sluţby říšské pojišťovny. Pro posouzení, jakým zpŧsobem se vyvíjel trh během okupace, nám chybí potřebné mnoţství relevantních údajŧ. Mŧţeme jen předpokládat, ţe situace byla nelehká uţ vzhledem k vysoké míře inflace. 24

22

MARVAN, M., CHALOUPECKÝ, J., Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. vyd. Praha: Česká pojišťovna, 1997. ISBN 978-802-3885-927. 23

MARVAN, M., CHALOUPECKÝ, J., Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. vyd. Praha: Česká pojišťovna, 1997. ISBN 978-802-3885-927. 24

MAJTÁNOVÁ, Anna. Poisťovníctvo: teória a prax / Pojišťovnictví : teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006, 288 s. ISBN 80-869-2919-1.

19

1.3.3. Vývoj pojištění v Československu v letech 1945 - 1989 Povalečný stav ekonomiky Československa byl v kritickém stavu. Pro nastartování ekonomické obnovy prezident podepsal řadu dekretŧ. Mezi nimi byl i dekret č. 03/1945 sb., který znárodňoval veškeré pojišťovny, které v té době poskytovaly své sluţby, a to jak československé, tak i zahraniční. Do konce roku 1946 činnost pojišťoven regulovala speciální pojišťovací rada spadající pod Ministerstvo financí a 1. ledna 1947 bylo zřízeno pět komerčních pojišťoven ve formě národních podnikŧ. Mezi ně patřily pojišťovna Slovan, Nemocenská pojišťovna, První československá pojišťovna, Pojišťovna Slavia a Praţská pojišťovna. Dalším významným milníkem v historii pojišťovnictví v Česku je rok 1948. V následku komunistického převratu a pozdější vyhláškou č. 977 „o sloučení pojišťoven národních podnikŧ“, vydanou Ministerstvem financi došlo ke sloučení dosavadní pětice pojišťoven do jedné ústřední Československé pojišťovny.25

Další kroky tehdejší

komunistické vlády vedly k nové peněţní reformě, která byla velmi nevýhodná pro občany, zde bych chtěl zdŧraznit nejvýhodnější poměr 5:1, který se však vztahoval pouze na hotovost do výše 400 korun, v případě bankovních vkladŧ vyšších neţ 50 000 korun byl výměnný kurz byl jiţ 30:1! V dŧsledku takové reformy lidé přicházeli o celoţivotní úspory a krátila se i plnění z ţivotních pojištění. Pojistné plnění placené před 1. listopadem 1945 bylo úplně zrušeno a pojistné plnění uzavřené po roce 1945 bylo vyplaceno v poměru 1:50. I kdyţ později došlo na kompenzaci, kdy vyplacené plnění se přepočítávalo v poměru 1:20, a vyplácela se chybějící částka. Dŧvěru v ţivotní pojistné produkty lidé definitivně ztratili a hromadně vypovídali pojistky.26 V roce

1968,

v souvislosti

s federativním

uspořádáním

státu

a

rozdělením

Československé pojišťovny byly zřízeny dva nové podniky – Česká státní pojišťovna a Slovenská státní pojišťovna. V prŧběhu pŧsobení těchto pojišťoven aţ do roku 1990 nabízely tyto pojišťovny následující produkty: dočasné pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ smrti nebo tělesného poškození úrazem, doţivotní nebo trvalé

25

Historie pojišťovnictví v České republice. ALLRISK, s.r.o. Allrisk [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.allrisk.cz/historie-pojistovnictvi-v-ceske-republice.html 26 MARVAN, M., CHALOUPECKÝ, J., Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. vyd. Praha: Česká pojišťovna, 1997. ISBN 978-802-3885-927..

20

pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ smrti nebo doţití s rostoucí pojistnou částkou a pojištění na spojené ţivoty.27Nehledě na tuto poměrně širokou nabídku produktŧ, rŧst pojistného na trhu ţivotního pojištění aţ do roku 1989 byl v Československu velmi ovlivněn sociální politikou vládnoucí komunistické strany. Štědrý sociální systém demotivoval a odrazoval od sjednávání soukromého ţivotního pojištění, lidé podobně jako v Sovětském Svazu spoléhali na pomoc státu. 1.3.4. Vývoj pojištění po roce 1989 Konec monopolnímu postavení Československé pojišťovny nastal po Sametové revoluci v roce 1989. Vlivem přechodu z centrálně plánované ekonomiky na trţní model hospodaření bylo třeba vytvořit na pojistném trhu konkurenční prostředí. Toho bylo docíleno zákonem č.185/1991 Sb., „o pojišťovnictví“. Tento zákon umoţňoval vznik nových českých pojišťoven a po roční ochranné lhŧtě pouštěl na český trh i pojišťovny se zahraničním kapitálem. Stávající Česká a Slovenská státní pojišťovna prošly transformací ze státních podnikŧ na akciové společnosti. V roce 1991 ještě v Československu se objevily tři nové pojišťovny: Kooperativa, pojišťovna a.s., Otčina a.s a Union a.s. V dalších letech, obzvláště po rozpadu Československa a vzniku České republiky v roce 1993, dochází k explozi co do počtu vzniku nových pojišťoven bez ohledu na to, zda se jednalo o nové tuzemské podniky nebo pobočky jiţ zavedených a zkušených zahraničních pojišťoven. V roce 1995 své sluţby zde nabízelo uţ 35 pojišťoven a čtyři roky na to v roce 1999 se jejich počet zvýšil jiţ na 42 pojišťoven, z nichţ pouze 3 se zaměřovaly čistě na ţivotni pojištění.28 Tento nepoměr se dá vysvětlit potřebou diverzifikace podnikatelských aktivit na pojistném trhu, a i kdyţ majetkovému pojištění se dařilo, trh ţivotního pojištění pořád zaostával. Bez ohledu na to, ţe společnost se měnila v trţní a nový systém ukládal větší nároky na samostatnost občanŧ v oblasti řízení rizik, spousta lidí pod negativním vlivem kupónové privatizace a podvodŧm, které se konaly v té době na teprve vznikajícím finančním trhu České republiky, nejevili větší zájem o produkty ţivotního pojištění. Zvrat nastal aţ v roce 2000, kdy přijetím zákonu č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon

27

MARVAN, M., CHALOUPECKÝ, J., Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. vyd. Praha: Česká pojišťovna, 1997. ISBN 978-802-3885-927. 28 MAJTÁNOVÁ, Anna. Poisťovníctvo: teória a prax / Pojišťovnictví : teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006, 288 s. ISBN 80-869-2919-1.

21

č. 586/1992 Sb., o daních z příjmŧ, ţivotní pojištění bylo zvýhodněno státním příspěvkem (při splnění určitých podmínek) a doplněno daňovými úlevami.29 Dalším významným krokem pro české pojišťovnictví byl vstup do Evropské unie a začlenění do evropského pojistného trhu v roce 2004.

1.4. Makroekonomické funkce ţivotního pojištění. V této kapitole chci poukázat na ţivotní pojištění nejen jako na pojistný produkt slouţící k ochraně a zajištění pojištěných a jejich rodin v případě neočekávané pojistné události. Funkce ţivotního pojištění mŧţeme rozdělit na individuální a makroekonomické. Mezi individuální funkce patří jiţ vyjmenované výše, a to zajištění rodin v případě smrti pojištěného, moţnost zhodnocení pojistného formou vhodného investování na finančních trzích, zajištění finančních prostředkŧ na ţivot po odchodu do starobního dŧchodu ale i moţnost zajištění financí na další ţivotní události, například svatební pojištění atd. Makroekonomické funkce mají vliv na vývoj ekonomiky státu a zde bych rád zdŧraznil myšlenku, ţe jak si ukáţeme později ve 2. kapitole, vývoj trhu ţivotního pojištění koreluje s makroekonomickým vývojem státu. Vytvořením dobrých podmínek na pojistném trhu prostřednictvím legislativních úprav, stát stimuluje a motivuje své obyvatele, aby vstupovali do dlouhodobých programŧ ţivotního pojištění. Výhody pro stát budou následující30: V první řadě stát získává dodatečný příjem do státního rozpočtu plynoucí ze zdanění zisku pojišťoven. Omezením spotřeby všech vydělaných finančních prostředkŧ na pozdější období, v určitých případech aţ o 30 – 35 let, dochází k přirozenému tlumení inflace bez nutnosti zásahu státu. Akumulací zaplaceného pojistného dochází ke shromaţďování prostředkŧ v technických rezervách. Vzhledem k dlouhodobému charakteru ţivotního pojištění tyto prostředky se mohou vyuţívat především na nákup dlouhodobých státních dluhopisŧ (financování státního deficitu). Účinný doplněk státního dŧchodového systému. 29

Pojištění osob: Daňová úleva. ZPĚVÁK, Martin. Pojistenicz [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.pojistenicz.com/page.php?id=dane 30

DAŇHEL, J., Kapitoly z pojistné teorie. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2002, 139 s. ISBN 80-245-0306-9.

22

1.5. Shrnutí Na závěr kapitoly věnované chápání významu ţivotního pojištění se pokusím o krátké shrnutí. Při sledování vývoje pojistných trhŧ v Rusku a České republiky jsem došel k názoru, ţe vývoj obou trhŧ byl velice podobný. Obě země zaţily zničující sílu obou světových válek a vleklých ekonomických krizí. Taktéţ Rusko i Česko značnou část své historie podléhaly centrálnímu plánování svých ekonomik namísto efektivního rozvíjení se v konkurenčním prostředí trţních ekonomik. Opakované měnové reformy a hyperinflace několikrát připravily obyvatelstvo o celoţivotní úspory. Proto se produkty ţivotního pojištění netěší tak velkému zájmu jak je tomu například v západních zemích s dlouholetou tradicí ţivotního pojištění. Zároveň se povědomí lidí ještě ne úplně ztotoţnilo s myšlenkou, ţe by se měli snaţit zajistit se na veškerá rizika sami a nespoléhat se na stát, obzvláště v dnešní době, kdy demografický vývoj ukazuje, ţe pro generaci dnešních třicátníkŧ státní dŧchodový systém v době jejich odchodu do starobního dŧchodu nebude mít prostředky na vyplácení dŧchodŧ. Proto povaţuji za mimořádně dŧleţité vytvoření informativních programŧ pro obyvatele Ruska a Česka a jejich pouţití pro osvětlení dŧleţitosti vyuţívání produktŧ ţivotních pojištění, coţ se časem ukáţe být jako naprostá povinnost kaţdého občana.

23

2. ANALÝZA ROZVOJE V OBOU ZEMÍCH

ŢIVOTNÍHO

POJIŠTĚNÍ

V této kapitole se zabývám úvodem do problematiky finančních trhŧ a jejich vlivem na makroekonomiku státŧ. Dále analyzuji jednotlivé ukazatele výkonnosti pojistných trhŧ a s pomoci tabulek, grafŧ a schémat provádím jejich komparaci.

2.1. Finanční trh Pojistný trh je součástí trhu finančního stejně jako trh peněţní, trh kapitálový, trh devizový a komoditní. V rámci vyjmenovaných trhŧ se střetává nabídka s poptávkou po finančních instrumentech – čili platebních prostředcích, cenných papírech, devizách, drahých kovech, pojistné ochraně a podobně. Pro většinu ekonomických subjektŧ platí to, ţe jedna jejich část je vystavena přebytku finančních prostředkŧ a druhá je vystavena jejich deficitu. Díky základním funkcím finančního trhu, který finanční věda definuje jako akumulační, alokační, přerozdělovací, a selekční chybějící prostředky putují subjektŧm deficitním. Zde se plně projevuje jejich selekční funkce, která se podílí na tom, aby prostředky byly efektivně zapojené zpět do výrobních procesŧ nebo poskytovaných sluţeb. Kaţdá vyspělá ekonomika řízena trţní poptávkou a nabídkou je závislá na dokonalé a synchronizované spolupráci všech jednotlivých trhŧ, špatně vyvinuté trhy nebo jejich jednotlivé oblasti se jeví brzdou ve vývoji ekonomik jednotlivých státŧ a mohou mít zásadní vliv na blahobyt a prosperitu jejich obyvatel.

2.2. Pojistný trh Cílem této kapitoly není analyzovat fungování finančních trhŧ, nýbrţ analýza pojistných trhŧ dvou zvolených zemí. Abychom se mohli plně pustit do realizace zadaného tématu, tak nejdříve musíme vyčlenit objekty našeho zkoumání, a poté co definujeme jednotlivé veličiny, se pustíme do jejich porovnání ve zvoleném časovém úseku. Jak jiţ bylo uvedeno výše, pojistný trh je součástí trhu finančního a funguje na principu shromáţdění a rozdělení peněţních prostředkŧ. Na rozdíl od jiných trhŧ, kde se z vloţených peněz vytvářejí fondy, tak na pojistném trhu mluvíme o rezervách. „Rezervy se v pojišťovnictví vytvářejí pro případ úhrady nahodilých potřeb a nelze 24

tudíţ předem určit, zda budou pouţity na spotřebu nebo akumulaci. Pro rezervy je typický jejich nárok na čerpání aţ v případě splnění pojistných podmínek obsaţených v zákoně, vyhlášce, pojistných podmínkách, pojistné smlouvě apod.“ 31 Zde jsme dospěli k okamţiku, kdy mŧţeme definovat pojištění jako „institut ekonomických vztahŧ za účelem tvorby a rozdělování pojistných rezerv v závislosti na riziku a pouţívání těchto rezerv k úhradě potřeb, které jsou v jednotlivých případech výskytu nahodile, vcelku však odhadnutelně“32 Dá se říci, ţe pojištění je zaloţené na principu tvorby rezerv pro případné pojistné plnění, které mŧţe, ale nemusí nastat v budoucnosti a tím se snaţí o eliminaci negativních následkŧ škody vzniklé při pojistné události. Na závěr je třeba podotknout, ţe subjekty pojistného trhu nevkládají veškeré vybrané prostředky od pojistníkŧ do rezerv, nýbrţ část dočasně volných prostředku umisťují do vybraných aktiv finančního trhu za účelem jejich dalšího zhodnocení. Schéma číslo 1: Členění pojistného trhu

zdroj: ČEJKOVÁ, V., Pojistný trh. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 119 s. Zajímavostí je, ţe na rozdíl od jiných typŧ trhu, na pojistném trhu po uzavření obchodu mŧţe dojít k plnění závazku ze strany pojišťoven aţ po uplynutí delších časových úsekŧ a občas k realizaci prodané sluţby nedojde vŧbec. Tak pojišťovnám vzniká moţnost provádět širokou investiční činnost se svěřenými prostředky. 31 32

ČEJKOVÁ, V., Pojistný trh. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 119 s. ISBN 80-247-0137-5. ČEJKOVÁ, V., Pojistný trh. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 119 s. ISBN 80-247-0137-5.

25

2.3. Ukazatelé úrovně pojistného trhu Abychom dokázali objektivně posoudit úroveň pojistného trhu, musíme se seznámit se základními ukazateli, které zde figurují a díky kterým se dají poměřovat pojistné trhy jednotlivých zemí. Ukazatelé, kterými se budeme zabývat, odráţí obsah, rozsah a efektivitu trhu. Následné vyhodnocení číselných výstupŧ poměřováním nám vypoví o skutečném stavu vývoje jednotlivých sledovaných disciplín, coţ nám pomŧţe při odhadování budoucího vývoje na trhu pojištění a případně mŧţe i varovat před blíţícím se nebezpečím. Zde je seznam ukazatelŧ, kterým se budeme věnovat v dalších částech této práce: Předepsané pojistné. Pojistné plnění. Škodovost. Pojištěnost. Počet komerčních pojišťoven. Prŧměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu. Koncentrace pojistného trhu. 2.3.1. Předepsané pojistné Předepsané pojistné je pojistné, které je stanovené pojišťovnou pojistníku na dohodnuté pojistné období. Jedná se o cenu za pojistnou ochranu, kterou si sjednává zájemce o pojištění, a která je zároveň podmínkou dodrţení závazku pojišťovnou v případě pojistné události. Nezaplacením předepsaného pojistného v dohodnuté lhŧtě pojištění zaniká a pojišťovna má nárok na neuhrazené pojistné. Součet předepsaného pojistného za všechny pojistné smlouvy v rámci jedné pojišťovny stanovuje velikost pojišťovny na trhu, poměřování výkonnosti pojišťoven v rámci jednoho státu s pomocí tohoto ukazatele stanoví pořadí pojišťoven podle velikosti na trhu. V případě poměřování mezistátních pojistných trhŧ budeme schopni objektivně určit to, který stát má trh větší co do objemu předepsaného pojistného, a který čeká další rozvoj, případně odhalí skrytý potenciál trhu.33

33

ČEJKOVÁ, V., Pojistný trh. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 119 s. ISBN 80-247-0137-5.

26

Pro úplnost je třeba dodat, ţe „pojistné se dále děli na zaslouţené pojistné a hrubé pojistné a „mŧţe být hrazené jednorázově nebo formou měsíčních plateb: Předepsané hrubé pojistné - zahrnuje veškeré částky pojistného splatné podle pojistných smluv během účetního období, nezávisle na skutečnosti, ţe se tyto částky vztahují zcela nebo zčásti k následujícím účetním obdobím. Zaslouţené pojistné - část předepsaného pojistného podle uzavřené pojistné smlouvy, která časově souvisí s probíhajícím účetním obdobím, bez ohledu na to, zda pojistné bylo zaplaceno. Nezaslouţené pojistné - část předepsaného pojistného podle uzavřené pojistné smlouvy, která časově souvisí s následujícím účetním obdobím, bez ohledu na to, zda bylo pojistné zaplaceno.“34 Předepsané pojistné v Rusku Nejdříve se podíváme na celkové předepsané pojistné za celý pojistný trh Ruska. Jako zdroj informací se kterými pracují, jsem zvolil z informačně-mediální agenturu Страхование сегодня.35 Tato agentura jiţ od roku 2003 poskytuje nejúplnější data z ruského pojistného trhu a taky ratingy společností, analýzy a komentáře odborníkŧ v pojistné problematice. Pojistný trh Ruska v roce 2008, jak vidíme z tabulky číslo 1, měl celkové předepsané pojistné v celkové výši 551 901 600 tis. rublŧ. Po propadu v roce 2009 se dokázal jiţ v příštím roce vrátit na předkrizovou hodnotu a od té doby uţ jen posiloval. V roce 2013 ruský pojistný trh byl na úrovni 904 429 830 tis. rublŧ, pokud bychom chtěli tento nárŧst od roku 2009 interpretovat pomoci procentuálních přírŧstku, tak získáme neuvěřitelných 60,7%.

34

Česká národní banka-slovník pojmŧ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. CNB [online]. 2003-2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/p.html 35 Динамика сборов и выплат – по регионам и по видам страхования. МЕДИАИНФОРМАЦИОННАЯ ГРУППА СТРАХОВАНИЕ. Insur-info [online]. 2003–2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.insurinfo.ru/statistics/analytics/?order=un02®ion=0&datatype=itog¤cy=rub&unAction=a03

27

Tabulka číslo: 1. Celkové předepsané pojistné za pojistný trh Ruska Předepsané pojistné celkem za pojistný trh Ruska (v tis. rublŧ) Rok Pojistné celkem Pojištění neţivotní

2008

2009

2010

2011

2012

2013

551 901 600

513 176 283

557 180 081

664 370 163

809 059 774

904 429 830

533 244 664

497 462 915

534 665 921

629 648 992

755 235 559

819 539 485

Pojištění ţivotní

18 656 936

15 713 368

22 514 160

34 721 171

53 824 215

84 890 345

Podíl ţivotního pojištění na celkovém pojistném

3,38 %

3,06 %

4,04 %

5,23 %

6,65 %

9,39 %

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ Ruské mediální informační společnosti Страхование - сегодня.36 Abychom porovnali ruský pojistný trh s českým trhem, převedl jsem statistická čísla za rok 2013 pomocí váţeného prŧměru kurzu české koruny vŧči ruskému rublu na českou měnu a získal jsem následující výsledek: Celkové předepsané pojistné v roce 2013 v Rusku bylo 565 268 643 tis. Kč. Celkové předepsané pojistné za ţivotní pojištění bylo 53 056 465 tis. Kč. Celkové předepsané pojistné za neţivotní pojištění bylo 512 212 178 tis. Kč. Poměr mezi ţivotním a neţivotním pojištěním byl 9,39 % % vŧči 90,61% ve prospěch pojištění neţivotního. Poměr mezi ţivotním a neţivotním pojistným vypovídá o tom, čemu dávají přednost obyvatelé zkoumané země. Pokud tento poměr bude výrazně vyšší ve prospěch majetkového pojištění, znamená to, ţe produkty ţivotního pojištění ještě nezískaly na oblibě tak, jako tomu je v západních a ekonomicky vyspělých zemích. Informace v tabulce číslo 1 vypovídají o podílu mezi ţivotním a neţivotním pojištěním a zde vidíme, ţe na ruském trhu výrazně převaţuje neţivotní pojištění (90 %). Podíl ţivotního pojištění má však rostoucí tendenci.

36

Динамика сборов и выплат – по регионам и по видам страхования. МЕДИАИНФОРМАЦИОННАЯ ГРУППА СТРАХОВАНИЕ. Insur-info [online]. 2003–2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.insur-info.ru/statistics/analytics/?order=un02®ion=0&datatype=itog¤c y= rub&unAction =a03

28

Graf číslo: 2. Poměr ţivotního pojištění vŧči neţivotnímu pojištěni v Rusku

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ ruské mediální informační společnosti Страхование. 37 Graf číslo 2 jasně poukazuje na to, ţe Rusko je typickým představitelem země, kde neţivotní pojištění má přednost před ţivotním pojištěním. Potěšující fakt je, ţe tento nevyváţeny stav se postupně mění a ţivotní pojištění nabírá na váze. Při podílu 3,38 % v roce 2008, v roce 2013 ţivotní pojištění bylo zastoupeno jiţ 9,39 %. Dále se budeme podrobněji zabývat jiţ pouze vývojem předepsaného pojistného pro trh ţivotního pojištění.

37

Динамика сборов и выплат – по регионам и по видам страхования. МЕДИАИНФОРМАЦИОННАЯ ГРУППА СТРАХОВАНИЕ. Insur-info [online]. 2003–2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.insurinfo.ru/statistics/analytics/?order=un02®ion=0&datatype=itog¤cy=rub&unAction=a03

29

Tabulka číslo: 2. Předepsané pojistné celkem za trh ţivotního pojištění Ruska Předepsané pojistné celkem za trh ţivotního pojištění Ruska Rok Pojistné (v tis. rublŧ)

Změna v %

2008

2009

2010

2011

2012

2013

18 656 936

15 713 368

22 514 160

34 721 171

53 824 215

84 890 345

-20,8

-15,7

+43,2

+54,2

+55,0

+57,7

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ ruské mediální informační společnosti Страхование.38 Při pohledu na tabulky s informacemi o výši předepsaného pojistného v letech 2008 aţ 2013 pozorovateli nemŧţe uniknout, ţe se tento trh velmi rychle vyvíjí a roste. Poslední tři roky evidujeme přírŧstky převyšující 50% předepsaného pojistného z předchozího roku. Tyto údaje jsou však ve světle let 2008 a 2009, kdy byl zaznamenán pokles trhu aţ 17,3%, čísla nám tedy prozrazují jeho zvýšenou volatilitu. Jinými slovy, v případě, kdy ekonomika státu vykazuje rŧst, rŧst trhu ţivotního pojištění mnohonásobně předčí rŧst hospodářství, to samé platí i v případě recese. Nicméně, rŧstové tendence ruského trhu ţivotního pojištění mŧţeme hodnotit jako velice pozitivní. Jak nám ukazuje graf číslo 2 mapující dynamiku rŧstu předepsaného pojistného a informace o celkovém počtŧ uzavřených smluv ţivotního pojištění - viz informace, které uvádím v této práci níţe - v budoucích letech tento segment pojistného trhu mŧţe i nadále expandovat s nárŧstem 50% bodŧ ročně. Úplné objektivity v hodnocení rŧstu pojistného trhu ţivotního pojištění docílíme tím, ţe se zaměříme na to, co zpŧsobuje v posledních letech tak velký zájem o tento pojistný produkt. Není tajemstvím, ţe velké mnoţství smluv je uzavíráno prostřednictvím bankopojištění jako zajištění úvěru, největší zásluhu na tom mají hypoteční úvěry. Jen v letech 2010 aţ 2013 objem vydaných hypotečních úvěrŧ vzrostl o 256,11% a ţivotní pojištění patří mezi základní poţadavky bank na jejich zajištění. Podobným zpŧsobem zajišťují své pohledávky, taktéţ autosalony a leasingové společnosti

38


30

Graf číslo: 3. Vývoj předepsaného pojistného ţivotního pojištění v Rusku (v tis. rublŧ)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ ruské mediální informační společnosti Страхование. 39 Další přírŧstky předepsaného pojistného si slibuje Asociace ţivotních pojišťoven v Rusku, a to díky zvýšenému akcentu pojištění v sociálně - ekonomické sféře. Zde se očekává, ţe ţivotní pojištění jednou bude plně chápáno jako garance zajištění ţivotní úrovně při nenadálých ţivotních situacích nebo jako dodatečný zdroj příjmu, například svatební pojištění apod. Další moţností, jak zvýšit zájem o tyto produkty, je ochota zaměstnavatelŧ v budoucnu více vyuţívat sluţeb komerčních pojišťoven místo vytváření a spravování vlastních nákladnějších kompenzačních fondŧ. Uţ nyní řada společností v Rusku vyuţívá ţivotního pojištění jako moţnost, jak zatraktivnit pracovní místo a omezit tak fluktuaci zaměstnancŧ. Bohuţel pro trh ţivotního pojištění Ruské federace vláda ještě nepřistoupila ke stimulaci zájmu obyvatelstva o ţivotní pojištění formou daňových úlev. Tento zpŧsob se ukázal být velmi efektivním v České republice, a to po novelizaci zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmŧ, s účinností od 1. ledna 2001. Zde, v reakci na daňové zvýhodnění ţivotního pojištění, byl zaregistrován nárŧst celkového předepsaného pojistného ve výši 24,2% v roce 2001 a 20,8% v roce 2002.

39


31

Předepsané pojistné v Česku Data pojistného trhu České republiky jsem analyzoval ze dvou zdrojŧ. Jedním je Česká asociace pojišťoven, druhým subjektem poskytujícím data o trhu byla Česká národní banka. Při porovnávání dostupných informací z obou zdrojŧ vztahujících se k jednomu roku, lze vypozorovat velké odlišnosti a neúplnost ze strany České asociace pojišťoven. Vzhledem ke skutečnosti, ţe ne všechny pojišťovny podnikající na českém trhu jsou členy této asociace, jsem se rozhodl věnovat hlavně údajŧm z České národní banky, která zároveň vykonává dohled a regulaci na pojistném a ostatních finančních trzích České republiky. Informace o předepsaném pojistném ţivotního pojištění a také seznam členŧ asociace, které jsem získal z výročních zpráv České asociace pojišťoven, přikládám do příloh této práce. I v případě České republiky se nejdříve podíváme na celkovou situaci na pojistném trhu a zjistíme, jaké trendy zde převládají. V porovnání s rokem 2008 si český pojistný trh polepšil o 16 346 214 tis. Kč a v roce 20013 výše celkového předepsaného pojistného činila 155 806 209 tis. Kč., coţ znamená nárŧst o 11,7 %. Tohoto výsledku dosáhl i přes menší propad v letech 2011 a 2012, a nyní, po mírném nárŧstu, má hodnotu 155 806 209 tis. Kč. Tento stav se dá označit jako stav stagnace pojistného trhu, dosaţeno toho bylo ale za cenu nárŧstu předepsaného pojistného na neţivotním pojistném trhu, jinak propad ţivotního pojistného v roce 2013 by se zcela jistě negativně odrazil na celkové výši pojistného trhu. Tabulka číslo: 3. Předepsané pojistné celkem za pojistný trh České republiky Předepsané pojistné celkem za pojistný trh České republiky (v tis. Kč) 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Rok Pojistné celkem Pojištění neţivotní Pojištění ţivotní Podíl ţivotního pojištění na celkovém pojistném

139 459 995

144 160 741

155 996 358

155 092 582

153 609 893

155 806 209

82 562 127

83 953 019

84 231 496

83 083 478

81 554 047

84 230 815

56 897 868

60 207 722

71 764 862

72 009 104

72 055 846

71 575 394

40,80 %

41,76 %

46,00 %

46,43 %

46,91 %

45,94 %

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ České národní banky40.

40

Základní informace o ţivotním pojištění podle odvětví ţivotního pojištění. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. CNB [online]. 2003-2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z:

32

Na českém pojistném trhu převládá neţivotní pojištění. Odděleným porovnáním vývoje předepsaného pojistného za ţivotní a neţivotní pojištění vidíme pozitivní trend nárŧstu podílu ţivotního pojištění na celkovém pojistném, to se dá zdŧvodnit obrácením pozornosti veřejnosti k alternativním zpŧsobŧm zajištění ţivotních rizik a dŧstojného stáří. Poměr ţivotního pojištění vŧči neţivotnímu pojištění v roce 2013 byl 45,94 % oproti 54,06 % ve prospěch neţivotního pojištění. Graf číslo: 4. Poměr ţivotního pojištění vŧči neţivotnímu pojištění v České republice

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ České národní banky.41 Poměr mezi ţivotním a neţivotním pojištěním v České republice, jak plyne z grafu číslo 4, se pomalu vyvíjí ve prospěch ţivotního pojištění. Tyto údaje jsou ve srovnání s informacemi z Ruska velmi pozitivní, nicméně evropský pojistný trh má tento ukazatel ještě vyšší. Dle informace České asociace pojišťoven, ţivotní pojištění v Evropské unii (27) bylo na prŧměrných 58,9 %. Takto se plně projevuji tradice ţivotního pojištění, vyspělost pojistného trhu a ochota obyvatel myslet na svoji budoucnost a aktivně ji ovlivňovat například dŧchodovým pojištěním nebo pojištěním na smrt nebo doţití. http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/poj istovny/poj_ukazatele_tab04.html 41 Základní informace o ţivotním pojištění podle odvětví ţivotního pojištění. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. CNB [online]. 2003-2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/poj istovny/poj_ukazatele_tab04.html

33

Dále se budeme zabývat podrobněji vývojem předepsaného pojistného za trh ţivotního pojištění, který sice od roku 2008 vzrostl o 14 677 526 tis. Kč, ale v posledních letech stagnuje a v roce 2013 došlo dokonce k poklesu o 0,6 %. Tabulka číslo: 4. Vývoj předepsaného pojistného ţivotního pojištění v Česku Předepsané pojistné celkem za trh ţivotního pojištění České republiky Rok Pojistné (v tis. Kč)

Změna v %

2008

2009

2010

2011

2012

2013

56 897 868

60 207 722

71 764 862

72 009 104

72 055 846

71 575 394

+5,1

+5,8

+19,2

+0,3

+0,06

-0,6

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ České národní banky.42 Vývoj předepsaného pojistného v Česku v roce 2013 ukazuje ztrátu 0,6%, a tak potvrzuje od roku 2011 postupný pokles zájmu obyvatel o tento produkt. Vzhledem ke kaţdoročnímu sniţování počtu smluv ţivotního pojištění, coţ vyzdvihneme v této práci později, pokles předepsaného pojistného je přirozenou reakcí na tento trend. Po několika letech stagnace, kdy přírŧstky byly v řádech 0,3%, si trh ţivotního pojištění připsal první ztrátu. Tento pokles je určitou reakcí na celkový ekonomický stav České republiky, a tak prognóza na rok 2014 bude nejspíše podobná, bez výrazných změn. Lepší pohled na dynamiku vývoje poskytne graf číslo 4. V roce 2010 nárŧst předepsaného pojistného najednou vzrostl o 19,1 %. Dle mého zjištění – opírám se o data z výročních zpráv České asociace pojišťoven – tento“ skok byl vyvolán výhradně jednorázově placeným pojistným, který je odbornou veřejností vnímán spíše jako spoření, a to bez dostatečné pojistné ochrany.“43 Pro dlouhodobou prosperitu pojistného trhu je pojistníky preferován rŧst běţně placeného pojistného.

42

Základní informace o ţivotním pojištění podle odvětví ţivotního pojištění. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. CNB [online]. 2003-2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/poj istovny/poj_ukazatele_tab04.html 43 Výroční zpráva 20010. ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Cap [online]. ČAP 2014 [cit. 2014-0405]. Dostupné z: http://www.cap.cz/www/cap/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2010.pdf

34

Graf číslo: 5. Předepsané pojistné za trh ţivotního pojištění v České republice (v tis. Kč)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ České národní banky.44 Pokles předepsaného pojistného a sníţení celkového počtu smluv svědčí o nedŧvěře v tento produkt, o nepochopení významu zajištění, které poskytuje a paradoxně o snaze v době ekonomické recese zvyšovat rodinný rozpočet právě tím, ţe se omezí platby pojistného, případně se smlouva o ţivotním pojištění vypoví úplně. Mnoho klientŧ vnímá pojištění jako formu luxusního zboţí a pořizují si ho pouze v letech, kdy se klientovi ekonomicky daří a v případě, ţe dojde na pokles příjmu, pojištění je na seznamu věcí, na kterých se bude šetřit mezi prvními. Předpokládám, ţe tento jev by se dal omezit lepší komunikací mezi pojišťovnami a jejich klienty, případně cílenými marketingovými akcemi zacílenými na udrţení klienta v kmenu pojišťovny. Kdyţ se podíváme na vývoj předepsaného pojistného obou sledovaných zemí a následně je porovnáme, dojdeme k závěru, ţe na obou trzích převládá neţivotní pojištění, u Ruska je to velký nepoměr, u Česka je to poměr vyrovnanější. Ruský trh ţivotního pojištění v roce 2013 v přepočtu na české koruny je niţší neţ objem ţivotního pojištění v Česku a sice 53 mld. Kč proti 71 mld. Kč v Česku. Ruské ţivotní pojištění se nachází ve fázi vývoje a saturace trhu. Rychlost rŧstu v Rusku, tedy 50% ročně ve 44

Základní informace o ţivotním pojištění podle odvětví ţivotního pojištění. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. CNB [online]. 2003-2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin _trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/ pojistovny/poj_ukazatele_ tab04.html

35

srovnání se stagnací v České republice, vypovídá o značných rozdílech co do nasycenosti pojistných trhŧ Ruska a Česka. Nebezpečím pro Rusko mŧţe být okamţik, kdy strmý nárŧst pojistného vystřídá jeho strmý propad v dŧsledku změny jednoho či více faktorŧ, které ovlivňují pojistné trhy, mezi které patří například: Ekonomický vývoj zemí. Vývoj na finančních trzích. Vývoj nákladŧ na pojistná plnění. Rozvoj distribučních kanálŧ. V případě vývoje předepsaného pojistného v Česku bych rád konstatoval fakt, ţe i přes pokles předepsaného pojistného český pojistný trh prokazuje známky kvality a stability. Pokles předepsaného pojistného je reakcí na celosvětovou ekonomickou recesi a pro řadu pojišťoven mŧţe znamenat šanci na posílení svého postavení na trhu po jejím odeznění. Ţivotní pojištění v Česku stimuluje stát daňovými úlevami, v Rusku nikoliv.

2.3.2. Pojistné plnění v ţivotním pojištění Pojistné plněni je další dŧleţitý ukazatel, dle kterého sledujeme a porovnáváme pojistné trhy Ruska a České republiky. Pod pojistným plněním si představujeme peněţité plnění ze strany pojišťovny v případě, ţe nastane pojistná událost a pojistníkovi náleţí pojistná částka (v případě ţivotního pojištění) nebo proplacená část ztráty (v neţivotním pojištění).45Aby došlo k plnění, musí být tato pojistná událost definována ve smluvních pojistných podmínkách nebo ji musí definovat zákon. U pojistných produktŧ v rámci neţivotního pojištění není jisté, zda někdy dojde k plnění, či nikoliv. Tento fakt je taky odlišuje od spořících produktŧ ţivotního pojištění, kde pojistné plnění nastane v kaţdém případě, otázkou vţdy zŧstává časový horizont, v rámci kterého mŧţou nastat pojistné události. Pojistné plnění životním pojištění v Rusku Pojistné plnění za ţivotní pojištění v Rusku lze nazvat rostoucím s obročními poklesy. Jen ve sledovaném období roku 2008 aţ 2013 mŧţeme pozorovat strmý pokles v roce

45

ČEJKOVÁ, V., Pojistný trh. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 119 s. ISBN 80-247-0137-5.

36

2008 ve výši 67,7 %, který vystřídal strmý nárŧst v roce 2010, a to ve výši 32,0 %. Ještě za rok následoval nárŧst ve výši 74,2%. Bohuţel zdroje neuvádí, co je příčinou takových výkyvŧ, nicméně předpokládám, ţe analýzou tohoto trendu bychom mohly lépe pochopit změny, kterými prochází ruský pojistný trh. Tabulka číslo: 5. Pojistné plnění v ţivotním pojištění v Rusku Pojistné plnění v Rusku Rok Pojistné plnění

2008

2009

2010

2011

2012

2013

5 983 491

5 331 572

7 843 290

7 660 969

13 349 362

12 332 914

-67,7

-10,8

+32,0

-2,3

+74,2

-7,6

(v tis. rublŧ)

Změna v %

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ ruské mediální informační společnosti Страхование.46 Obzvláště zajímavým rokem, co se týká nárŧstu pojistného plnění v Rusku, povaţuji rok 2012. V tomto roce došlo ke skokovému nárŧstu pojistného plnění dosahujícího 74 % ve srovnání s předchozím rokem 2012. Nárŧst v takové výši v oblasti ţivotního pojištění je dost neočekávaný, podobné výkyvy je moţno pozorovat jen v případě pojistného plnění z majetkového pojištění po ţivelných katastrofách. Tak tomu bylo například u ţivelního pojištění v České republice v roce 2002, a to po katastrofálních záplavách, které postihly velkou část České republiky. Pojistné plnění v roce 2002 oproti pojistnému plnění v roce 2001 vyrostlo o astronomických 421,7 %! 47 Hodnota pojistného plnění v roce 2013 se sníţila o 1 016 448 tis. rublŧ a pro rok 2013 se nachází ve výši 12 332 914 tis. rublŧ. Pro usnadnění porovnání dat z jednotlivých trhŧ opět pouţiji převod této částky vyplaceného pojistného pomocí váţeného prŧměru kurzu České koruny vŧči Ruskému rublu za rok 201348. V dŧsledku tohoto převodu je

46

Динамика сборов и выплат – по регионам и по видам страхования. МЕДИАИНФОРМАЦИОННАЯ ГРУППА СТРАХОВАНИЕ. Insur-info [online]. 2003–2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.insurinfo.ru/statistics/analytics/?order=un02®ion=0&datatype=itog¤cy=rub&unAction=a03 47 Výroční zpráva 2002. ČAP. Cap [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.cap.cz/www/cap/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2002.pdf 48 Váţeny prŧměr kurzu České koruny vŧči Ruskému rublŧ za rok 2013 je 1 Kč/1,6Rub – vypočet autora na zakladě devizovych kurzŧ ČNB

37

hodnota vyplaceného pojistného plnění vyjádřena v českých korunách a činí 7 708 071 tis. Kč. Graf číslo: 6. Pojistné plnění v ţivotním pojištění v Rusku (v tis. rublŧ)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ ruské mediální informační společnosti Страхование.49 Jak se zdá, i přes snahu regulovat vyplacené pojistné v Rusku, o čemţ napovídá mírný pokles vyplácení ihned poté, co vyplácené pojistné skokově vzroste, vyplacení pojistného má rŧstový charakter. Jak si ukáţeme v kapitole zabývající se škodovostí, přírŧstky vyplácení pojistného a jeho poměr vŧči předepsanému pojistnému se nachází v číslech, jejichţ poměr dovoluje i nadále zachovat trhu optimismus. Pojistné plnění životního pojištění v České republice Pojistný trh ţivotního pojištění České republiky také zaznamenává nárŧst pojistného plnění, a to po celý sledovaný časový úsek. Největší přírŧstek připadá na rok 2008, který dle informace z ročenek České národní banky byl ve výši 21,3%, později tempo rŧstu postupně začalo opadat a s výjimkou roku 2012 oscilovalo okolo 10% rychlosti rŧstu ročně.

49


38

Na rozdíl od situace na ruském pojistném trhu neměly přírŧstky tak velkou skokovou tendenci k nárŧstu, coţ zase svědčí o vyšší úrovni rozvoje a stability trhu a svým zpŧsobem i o kultuře účastníkŧ pojistných operací. Zde bych chtěl poukázat na spojitost mezi vyplaceným pojistným plněním a snahou o podvodné jednání vŧči pojišťovnám s úmyslem se obohatit na jejich úkor. Právě tyto trestné činy mŧţou výrazně měnit výsledná data pojistných trhŧ. Na boj a prevenci s nimi pojišťovny ročně vynakládají velké finanční prostředky. Tabulka číslo: 6. Pojistné plnění v ţivotním pojištění v České republice Pojistné plnění v České republice Rok Pojistné plnění

2008

2009

2010

2011

2012

2013

30 575 902

33 397 862

36 544 534

42 070 733

46 409 823

51 377 042

+21,3

+9,2

+9,4

+15,1

+10,3

+10,7

(v tis. Kč)

Změna v %

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ České národní banky.50 Pokud se dynamika nárŧstu pojistného plnění v příštích letech příliš nezmění, mŧţeme očekávat, ţe v příštích dvou letech se objem vyplaceného pojistného ve srovnání s rokem 2008 zdvojnásobí. Tento odhad jistě není potěšující, obzvláště ve světle klesajících hodnot předepsaného pojistného pro Českou republiku.

50

Základní informace o ţivotním pojištění podle odvětví ţivotního pojištění. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. CNB [online]. 2003-2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/poj istovny/poj_ukazatele_tab04.html

39

Graf číslo: 7. Pojistné plnění ţivotního pojištění v České republice

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ České národní banky.51 Na závěr této podkapitoly bych ještě jednou poukázal na rozdíly ve vývoji pojistného plnění. Protoţe počet pojistných podvodŧ začíná s prohlubující se ekonomickou krizí stoupat, není divu, ţe v době vleklé ekonomické recese bude přibývat i procento neodhadnutých podvodŧ, coţ zase ovlivní vývoj sledovaného ukazatele. Mnoho lidí se v době krize vědomě pokouší o zfalšování lékařských zpráv a o zataţení dalších osob do podvodŧ, například lékaře nebo pracovníky pojišťoven, a to vše proto, aby se dokázali vyrovnat například se ztrátou zaměstnaní a následným poklesem příjmu. To vše dohromady se povaţuje za společensky přijatelný čin, o čemţ svědčí i prŧzkumy veřejného mínění. Pokud klient řadu let platí pojistné a nic z něj nečerpal, převládá názor, ţe má morální právo v případě pojistné události trochu nadsadit škodové částky u neţivotního pojištění. V případě ţivotního pojištění se například pokouší o sebevraţdy. Takţe nakonec, jak uvádí statistiky z mezinárodních pojistných trhŧ, 14 % všech pojistných událostí mŧţe vykazovat známky pojistných podvodŧ.

51


40

2.3.3. Škodovost ţivotního pojištění Pro zjištění a posouzení ziskovosti či ztrátovosti pojišťoven se dá pouţít ukazatel škodovosti. Tento ukazatel sděluje, jaký je procentuální poměr mezi vyplaceným pojistným plněním a přijatým pojistným. V případě, ţe tento ukazatel dosahuje úrovně 100% nebo i více, pojišťovna produkuje ztrátu a mŧţe se ocitnout na pokraji krachu. Nezřídka se ale opakují situace, kdy například přírodní katastrofa obřích rozměrŧ přivede jednotlivé pojišťovny aţ ke hraničním moţnostem pokrytí nákladŧ na odškodné. Aby se pojišťovny dokázaly vypořádat s podobnými situacemi, musí vyuţívat sluţeb zajišťoven. Tímto zpŧsobem pojišťovny mŧţou přenést na zajišťovny aţ 50% vlastního rizika. Tento údaj ale spíše platí pro pojištění majetkové neţ ţivotní, z praxe totiţ plyne, ţe v ţivotním pojištění je poměr zajištění jednotlivých pojišťoven velmi nízký a pohybuje se od 0,1% do 4% z celkového předepsaného pojistného.52

Škodovost životního pojištění v Rusku Vývoj škodovosti trhu ţivotního pojištění v Rusku má pozitivní charakter pro místní pojišťovny a potaţmo i pro finanční trhy. Jak jsme si jiţ ukázali, předepsané pojistné narŧstá během posledních let rychlostí překračující hranici 50 % a vyhlídky na rok 2014 jsou opět velmi optimistické. Obzvláště ve světle permanentně klesající škodovosti, kdy škodovost v roce 2008 byla 32 % a v roce 2014 tento indikátor byl pouze na úrovni 14,5 %. Výjimkou je hospodaření v roce 2012, kdy se škodovost zvýšila o 2,8 %. Údaje z tabulky sice vypovídají o skoro dvojnásobném nárŧstu pojistného plnění v roce 2012 a jen nepatrném poklesu v roce 2014, ale více neţ 50 % nárŧst trhu tuto ztrátu dokázal kompenzovat tak, ţe jiţ v roce 2013 máme celkový podíl pojistného plnění na úrovni 14,5 %.

52

Zajištění: jistota na druhou… a na třetí. PENÍZE.CZ. Penize [online]. 2000 - 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.penize.cz/pojisteni/16964-zajisteni-jistota-na-druhou-a-na-treti

41

Tabulka číslo: 7. Vývoj škodovosti ţivotního pojištění v Rusku Škodovost v Rusku 2008 Rok Předepsané 18 656 936 pojistné

2009

2010

2011

2012

2013

15 713 368

22 514 160

34 721 171

53 824 215

84 890 345

5 983 491

5 331 572

7 843 290

7 660 969

13 349 362

12 332 914

32,07

33,93

34,84

22,0

24,8

14,5

(v tis. rublŧ)

Pojistné plnění (v tis. rublŧ)

Škodovost (v %)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ ruské mediální informační společnosti Страхование. 53 Vývoj škodovosti v Rusku za rok 2013 je velmi zkreslený nárŧstem předepsaného pojistného. Poměr mezi vyplaceným plněním a přijatým pojistným se nezlepšil, a to díky poklesu vyplaceného odškodného, ale skokovým nárŧstem předepsaného pojistného. Pojistné plnění pro rok 2013 je zaznamenáno ve výši 12 232 914 tis. rublŧ, po přepočtu na české koruny tato částka činí 7 708 071 tis. Kč. S pomocí grafu číslo 8 vidíme prudce stoupající křivku symbolizující přijaté pojistné a naproti tomu skoro konstantní křivku pojistného plnění. Dle mého názoru tento jev umoţňuje ruskému pojistnému trhu vysoké investiční aktivity, coţ se pozitivně odráţí na celkovém národním hospodářství Ruska a vysokou ziskovost pojišťoven ţivotního pojištění.

53


42

Graf číslo: 8. Škodovost v Rusku

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ ruské mediální informační společnosti Страхование. 54 Škodovost životního pojištění v České republice Údaj o škodovosti ţivotního pojištění v České republice není tak optimistický, jako na pojistném trhu Ruska. V posledních čtyřech letech, kdy se úroveň předepsaného pojistného zastavila na úrovni 72 009 104 tis. Kč, podíl vyplaceného pojistného neustále narŧstal. Pokud v roce 2011 na pojistném plnění bylo vyplaceno 58,4 % z celkového předepsaného pojistného, tak v roce 2013 tento údaj byl jiţ na úrovni 72,0 %. Tabulka číslo: 8. Vývoj škodovosti ţivotního pojištění v České republice Rok Předepsané pojistné

2008

Škodovost v České republice 2009 2010 2011

2012

2013

56 909 094

60 209 323

71 764 862

72 009 104

72 055 846

71 575 394

30575902

33397862

36 544 534

42 070 733

46 409 823

51 377 042

54,2

55,8

51,0

58,4

64,4

72,0

(v tis. Kč)

Pojistné plnění (v tis. Kč)

Škodovost (v %)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ České národní banky.55 54


43

Na následujícím grafu číslo 9 vidíme, ţe procento škodovosti je dost vysoké – 72 %. Pojistné plnění se zvýšilo v období od roku 2010 do roku 2013, a to o 14 832 508 tis. Kč a také to, ţe se křivka vyplaceného pojistného plnění blíţí ke křivce předepsaného pojistného Graf číslo: 9. Škodovost ţivotního pojištění v České republice

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ České národní banky.56 2.3.4. Pojištěnost v ţivotním pojištění Zde se pod pojmem pojištěnost rozumí Agregátní ukazatel pojištěnosti. V řadě případŧ se jeví být nejdŧleţitějším ukazatelem rozvoje při porovnávání mezistátních pojistných trhŧ. Vyjádřením poměru předepsaného pojistného vŧči HDP pak tento ukazatel, v podmínkách trţního prostředí, prezentuje kapacitu pojistného trhu. “Celková moţnost pojišťování na daném pojistném trhu je dána rozsahem pojistného pole. Pojistné pole je soubor majetku, předmětŧ, osob, a nebo jiných jevŧ existujících v daném státu nebo teritoriu, který je moţno pojistit. Pojištěnost odráţí schopnost pojistného trhu obsáhnout dané pojistné pole.“57

55

Základní informace o ţivotním pojištění podle odvětví ţivotního pojištění. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. CNB [online]. 2003-2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/poj istovny/poj_ukazatele_tab04.html 56 Základní informace o ţivotním pojištění podle odvětví ţivotního pojištění. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. CNB [online]. 2003-2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/poj istovny/poj_ukazatele_tab04.html 57 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4.

44

Pro výpočet “agregátní pojištěnosti pouţijeme následující vzorec: Pojištěnost = Pojistné / Hrubý domácí produkt. Ukazatel agregátní pojištěnosti, který poměřuje celkovou velikost pojistného v daném regionu s velikosti hrubého domácího produktu, je samozřejmě ovlivněn úrovní hrubého domácího produktu. Proto se k hodnocení pojištěnosti vyuţívá dále měření pomoci údajŧ o velikosti pojistného připadajícího na jednoho obyvatele (který je na druhé straně ovlivněn směnnými kurzy). Oba tyto ukazatele jsou sledované pro celý pojistný trh, ale také odděleně pro trh ţivotního a trh neţivotního pojištění. Hodnoty ukazatelŧ pojištěnosti v jednotlivých zemích jsou ovlivněny: Ekonomickou úrovní země. Sociální politikou státu. Tradicemi v přístupech při krytí rizik. Přístupem státu ke komerčnímu pojištění (uplatnění podpory ze strany státu). Existenci alternativních nástrojŧ krytí rizik vedle komerčního pojištění.“58 Abychom v následujícím výzkumu mohli objektivně porovnat pojistné trhy Ruska a Česka, bylo nutné informace z ruského trhu vyjádřené v ruských rublech převést na české koruny. Vzhledem k velké volatilitě hodnoty rublu vŧči české koruně v prŧběhu sledovaného období, k výpočtŧm pouţijí váţený prŧměr kurzu rublu ke koruně za kaţdý jednotlivý rok, počínaje rokem 2008 a rokem 2013 konče. Tabulky s přehledem prŧměrných hodnot přikládám do přílohy číslo 4. Vývoj pojištěnosti v životním pojištění v Rusku. Vývoj a rŧst hospodářství Ruska dle údajŧ v tabulce, tedy údaje prezentované hodnotou HDP, májí rŧstový charakter. Dle očekávání v období mezi lety 2008 a 2009 došlo k výraznému poklesu HDP, ale jiţ v dalším roce následoval jeho nárŧst. Pokles ve výši 5 160 mld. Kč v roce 2009 vystřídal nárŧst ve výši 4 853 mld. Kč v roce 2011. Od roku

58

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4.

45

2010 národní hospodářství Ruska doprovázel trvalý nárŧst HDP a pro rok 2013 uţ má hodnotu 41 183 mld. Kč.59 Tabulka číslo: 9. Vývoj pojištěnosti v Rusku na trhu ţivotního pojištění Pojištěnost trhu ţivotního pojištění v Rusku Rok Pojistné za ţiv. pojištění

2008

2009

2010

2011

2012

2013

12 783 732

9 417 021

14 222 194

20 096 613

33 909 255

52 371 786

28 411

23 251

28 104

31 469

36 852

41 183

0,04

0,04

0,05

0,06

0,09

0,13

(v tis. Kč)

HDP (v mld. Kč)

Podíl předepsaného pojistného na HDP (v %)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ ruské mediální informační společnosti Страхование.60 Vývoj předepsaného pojistného v tabulce kopíruje vývoj ruské ekonomiky. Výše předepsaného pojistného v roce 2009 zaznamenalo pokles z 12 783 732 tis. Kč na 9 417 021 tis. Kč, ale hned na to se vrátilo k rŧstu a během rekordních 4 let dokázalo zvýšit svou hodnotu do výše 52 371 786 tis. Kč. Nicméně, bez ohledu na rekordní přírŧstky této veličiny v posledních letech, hodnota prezentující podíl ţivotního pojistného na celkovém HDP je dost nízká. V roce 2008 podíl předepsaného pojistného byl pouhých 0,04% vŧči HDP. I v dalších letech tento ukazatel zŧstal na velmi slabé pozici, aţ do roku 2013 nedosahující ani 0,1 %! A to i přesto, ţe hodnota předepsaného pojistného v domácí měně rostla rychlosti převyšující 50 % ročně. Pojištěnost v životním pojištění v České republice Obracená situace panuje v ekonomice České republiky. Na rozdíl od Ruska se HDP plně nezotavilo po propadu v roce 2009 a i v roce 2013 celá Česká ekonomika vykazovala záporný rŧst, který lze pozorovat z údajŧ v tabulce číslo 10. Závislost 59

Экономика России: размер номинального ВВП. Е-РЕПОРТ. Ereport [online]. 2014 [cit. 2014-0409]. Dostupné z: http://www.ereport.ru/stat.php?razdel=country&count=russia&table=grecia 60 Динамика сборов и выплат – по регионам и по видам страхования. МЕДИАИНФОРМАЦИОННАЯ ГРУППА СТРАХОВАНИЕ. Insur-info [online]. 2003–2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.insurinfo.ru/statistics/analytics/?order=un02®ion=0&datatype=itog¤cy=rub&unAction=a03

46

předepsaného pojistného na výkonnosti ekonomiky se potvrzuje i v prostředí českého trhu, při pohledu na jeho vývoj od roku 2009 do roku 2011, kdy HDP díky přijetí Janotova úsporného baličku v roce 2009 znovu začalo rŧst, předepsané pojistné se pak zvyšovalo také. Opačný trend nastal v roce 2011, kdy s poklesem HDP klesala i výše pojistného. Tabulka číslo: 10. Vývoj pojištěnosti v České republice na trhu ţivotního pojištění Pojištěnost trhu ţivotního pojištění v České republice Rok Pojistné za ţiv. pojištění

2008

2009

2010

2011

2012

2013

56 909 094

60 209 323

71 764 862

72 009 104

72 055 846

71 575 394

3689

3628

3667

3807

3843

3612

1,54

1,66

1,96

1,89

1,87

1,98

(v tis. Kč)

HDP (v mld. Kč)

Podíl předepsaného pojistného na HDP (v %)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ České národní banky.61 Přes komplikace na finančních trzích a propad výkonnosti České ekonomiky v roce 2009, ukazatel pojištěnosti naopak zachoval svoji hodnotu a po celé sledované období podporoval HDP poměrem od 1,5 % do 1,98 %. V roce 2010 podíl pojistného na hrubém domácím produktu skoro dosáhl hranici 2 %, ale v následujícím roce zase začal klesat. Ještě blíţ k hranici 2 % se tento údaj dostal v roce 2013, bohuţel toho bylo docíleno spíše celkovým poklesem hrubého domácího produktu neţ navýšením předepsaného pojistného.

61


47

Na grafu číslo 10 mŧţeme vidět, jak se vyvíjí podíl předepsaného pojistného na HDP současně v Rusku a v České republice. Graf číslo: 10. Vývoj pojištěnosti ţivotního pojištění v Rusku a České republice

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ ruské mediální informační společnosti Страхование62a statistických údajŧ České národní banky.63 Podíl předepsaného pojistného ţivotního pojištěni v České republice oproti ruskému ukazateli je sice třicetinásobně vyšší, nicméně hodnota 1,5 % aţ 1,9 % je mnohonásobně niţší, neţ je prŧměr za Evropskou unii odpovídající hodnotě 5,62 %.64 Určitě zajímavé bude tento údaj porovnat nejen s údaji pro Českou republiku a Rusko, ale i s některými západními vyspělejšími zeměmi, kde má ţivotní pojištění dlouholetou tradici a těší se dŧvěře a zájmu obyvatel. Tak například v učebnici „Principy pojištění a pojišťovnictví“ autorka Ing. Ducháčková, Csc., uvádí v roce 2007, tedy v období, kdy

62

Динамика сборов и выплат – по регионам и по видам страхования. МЕДИАИНФОРМАЦИОННАЯ ГРУППА СТРАХОВАНИЕ. Insur-info [online]. 2003–2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.insurinfo.ru/statistics/analytics/?order=un02®ion=0&datatype=itog¤cy=rub&unAction=a03 63 Základní informace o ţivotním pojištění podle odvětví ţivotního pojištění. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. CNB [online]. 2003-2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/poj istovny/poj_ukazatele_tab04.html 64 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4.

48

se ekonomická krize ještě neprojevila v teritoriu Evropské unie, úroveň pojištěnosti je ve Francii na úrovni 7,3 %, Švýcarsko – 5,7 % a Velka Británie 12,6 %.65 Pomalý, ale stabilní nárŧst pojištěnosti svědčí o fázi vyspělosti pojistného trhu v České republice, a to znamená, ţe další přírŧstky budou jiţ mírnější a nebude to díky nárŧstu počtu nových smluv, ale spíše navýšením předepsaného pojistného. Výzkumy ukazují, ţe prŧměr ţivotního pojistného na osobu v České republice činí jen 397 Euro, v porovnání s prŧměrným pojistným ve Finsku ve výši 4627 Euro, nebo Nizozemí s prŧměrem 1296 Euro, zařazuje Českou republiku skoro aţ na konec tabulky, kde se nachází Bulharsko, od kterého ji dělí jen čtyři stupínky.66 V konfrontaci s ukazateli pojištěnosti vyspělejších zemí, ruský ukazatel nám prozrazuje moţnost velkého potenciálu rŧstu. Budoucnost rŧstu pojištěnosti na základě analýzy Ассоциации страховщиков жизни67 vypadá velmi slibně, nasvědčuji tomu například přijaté vládní strategie pro rozvoj pojistných trhŧ do roku 2020, daňová optimalizace produktu ţivotního pojištění s platnosti od roku 2015 a velký nárŧst prodeje těchto produktŧ prostřednictvím bankopojištění.68 Dalším impulsem pro nárŧst pojištěnosti mŧţe být stimulace zaměstnavatelŧ ze strany státu. Zaměstnanecké benefity formou dŧchodového pojištění mohou vytvářet významné finanční rezervy, které člověk pouţije po odchodu do starobního dŧchodu, a tak nebude odkázán jen na statní dŧchodový systém a výrazně tak uleví státnímu rozpočtu. Velmi zajímavé zjištění pro mě znamenalo porovnání výše předepsaného pojistného v absolutních částkách pro Rusko a Českou republiku. Vzhledem k tomu, ţe hrubý domácí produkt Ruska je 11,4 krát větší69 neţ České republiky a byl na úrovni 41 183 mld. Kč, celkové předepsané pojistné bylo o 28,72 % niţší neţ v České republice!

65

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. 66 Jak dŧkladně jsme pojištění?. PENÍZE. Peníze [online]. 2000 - 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.penize.cz/pojisteni/232674-jak-dukladne-jsme-pojisteni-proti-evropetretinove 67 Годовой отчёт-Ассоциация страховщиков жизни. АССОЦИАЦИЯ СТРАХОВЩИКОВ ЖИЗНИ. Aszh [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://aszh.ru/about/annual-report/ 68 Годовой отчёт-Ассоциация страховщиков жизни. АССОЦИАЦИЯ СТРАХОВЩИКОВ ЖИЗНИ. Aszh [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://aszh.ru/about/annual-report 69 Porovnání za rok 2013 – poznámka autora.

49

Tento údaj svědčí o velké zaostalosti trhu ţivotního pojištění Ruska a nedŧvěře ruských obyvatel v tento segment pojistného trhu. 2.3.5. Ostatní ukazatele úrovně pojistného trhu Pro získání komplexnější představy o pojistném trhu jedné země a porovnání ho s pojistným trhem jiné země se dají pouţít kromě hlavních, výše uvedených ukazatelŧ, téţ ukazatele následující: Počet komerčních pojišťoven - tento údaj odráţí jak úroveň vývoje trhu, tak i úroveň a zpŧsob jeho regulace. Koncentrace pojistného trhu – je ukazatelem definujícím úroveň pojistného trhu, určuje podíl největší pojišťoven na předepsaném pojistném za celý trh. Většinou jsou sledovány 5, 10 a 15 největších pojišťoven.70 Počet uzavřených pojistných smluv - tímto údajem ověřujeme jak úroveň pojistného trhu, tak i efektivitu práce pojišťoven. Počet komerčních pojišťoven v Rusku Jiţ na začátku 90. let se v Rusku objevilo velké mnoţství podnikatelských subjektŧ nabízejících pojistnou ochranu. Pokud v roce 1992 jejich počet byl 900, tak v roce 1995 jejich mnoţství bylo astronomických 2800 pojišťoven. Odŧvodněním této exploze je špatná legislativa a naopak zájem vlády o co největší počet pojištěncŧ s ohledem na jejich přínos do státní pokladny. Aţ v roce 2005 se jejich počet začíná redukovat v dŧsledku zpřísnění státního dohledu za finančními trhy a rozvojem konkurence.71 Tabulka číslo: 11.Počet pojišťoven celkem v Rusku v letech 2009-20013

Rok

2008

Počet pojišťoven 2009 2010 2011

Počet

786

702

618

572

458

422

Změna v %

-3,0

-10,6

-11,9

-7,44

-19,9

-7,8

2012

2013

Zdroj: Vlastní zpracovaní, informace získaná z ročenek společnosti Rosgosstrach.72 70

ČEJKOVÁ, Viktória. Pojistný trh. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 119 s. ISBN 80-247-0137-5. Современное состояние и тенденции развития российского страхового рынка. КАБАНЦЕВА, Н., Sarrsute [online]. 2011 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://sarrsute.ru/images/stories/articlefoto/rio/ journal / journal 2 - 24/ / Kabantseva.pdf 72 РОСГОССТРАХ. Rgs: Страхование [online]. 2009-2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.rgs.ru/pr/csr/insurance/index.wbp 71

50

Z údajŧ, které pozorujeme v tabulce, je vidět výrazný trend sniţování počtu pojišťoven. Tento jev se dá vysvětlovat jen pokračující restrukturalizací trhu, která se projevuje přirozeným odchodem problematických společností z trhu, úplným ukončením činnosti nebo akvizicemi se silnějšími pojišťovnami. Největší procentuální úbytek firem v prŧběhu jednoho roku pozorujeme v letech 2001 aţ 2012, zde trh přišel o 19,9 % pojišťovacích společností. Celkový vývoj počtu pojišťoven se nedá označit za stabilní, krize v letech 2008 – 2009 znovu ukázala slabiny společnosti, donutila je přehodnotit segmenty pŧsobnosti, vytvořit nové strategie podnikání atd. V tabulce číslo 12 Počet pojišťoven poskytujících ţivotní pojištění v Rusku, mŧţeme taktéţ sledovat trend sniţování počtu pojišťoven nabízejících ţivotní pojištění. Zde je vliv celosvětové krize pozorovatelný nejvíce – s poklesem příjmu občanŧ státu, se sníţením

poskytovaného

mnoţství

spotřebitelských

a

hypotečních

úvěrŧ

a doprovodným prodejem ţivotního pojištění jako zajištění úvěru, dochází i k radikálnímu sníţení počtu pojišťoven. Rok 2009 byl pro tyto subjekty dramatický, ţivotní pojištění přestalo poskytovat 17,8% dosavadních konkurentŧ. Tabulka číslo: 12. Počet pojišťoven poskytujících ţivotní pojištění v Rusku Počet pojišťoven poskytujících ţivotní pojištění v Rusku Rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Počet

104

95

78

70

62

60

Změna v %

-15,0

-8,6

-17,8

-10,2

-11,4

-3,2

Zdroj: Vlastní zpracovaní, informace získaná ze statistických přehledŧ společnosti Страхование сегодня.73 V prŧběhu let 2011 a 2012 pokles počtu pojišťoven postupně ustupuje a v roce 2013 svou nabídku ţivotního pojištění z trhu stáhly jen 2 společnosti.

73

Динамика рынка. МЕДИА-ИНФОРМАЦИОННАЯ ГРУППА «СТРАХОВАНИЕ СЕГОДНЯ». Insur-info [online]. 2003–2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.insurinfo.ru/statistics/?dtype=main&order=un02&pair=za&year=2008&dec=4&page=6

51

Počet komerčních pojišťoven v Česku Nyní se podíváme na počet pojišťoven na českém trhu. Zde porevoluční vývoj v 90. letech ze začátku také vykazoval poměrně rychlý nárŧst nových pojišťoven, např. v roce 1994 jiţ 27 společností nabízelo své sluţby v České republice, přitom ještě před třemi lety, tedy v roce 1991, byl jejich počet omezen pouze na 3 pojišťovny. Další nárŧst uţ nebyl nijak dramatický, maximálního počtu pojišťoven český trh dosáhl v roce 2008. V tomto roce v Česku bylo 53 pojišťoven, z nichţ 24 společností nabízelo ţivotní pojištění. Zbývajících 29 společností nabízelo neţivotní pojištění. Námi sledované období je vyobrazené v tabulce číslo 13, Počet pojišťoven v Česku. Tabulka číslo: 13. Počet pojišťoven celkem v Česku Počet pojišťoven 2009 2010 2011

Rok

2008

Počet

53

52

52

Změna v %

+1,8

-1.8

0

2012

2013

53

52

51

+1,8

-1,8

-1,9

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv České asociace pojišťoven. 74 Dle vývoje, který vidíme na základě pozorování tabulkových hodnot, lze usoudit, ţe český trh je pro pojišťovny pŧsobící na něm velmi stabilní. Dŧsledky celosvětové krize i zde mají svojí oběť, nicméně procentuální změny se, co do počtu pojišťoven v Rusku, v podstatě se nedají porovnávat. Pokud nejhorším rokem pro ruský trh byl rok 2008 se zápornou změnou o 19,9%, tak pro Českou republiku to byl rok 2013 se sníţením o 1,9%. Zdánlivě stagnující trh v období roku 2009 – 2010 skrývá pro český pojistný trh změny, které se projeví v následující tabulce číslo 14 - s přehledem pojišťoven poskytujících ţivotní pojištění. Porovnáním údajŧ z výročních zpráv České asociace pojišťoven dojdeme k zjištění, ţe v tomto roce z trhu odešly dvě pojišťovny nabízející ţivotní pojištění, ale jejich místo v kvantitativním ţebříčku obsadily dva nove subjekty – maďarská pojišťovna AEGON nabízející neţivotní pojištění a AVIVA LIFE & PENSIONS EUROPE pŧsobící na trhu ţivotního pojištění, coţ se sice neprojevilo na celkovém počtu pojišťoven, ale nabídku ţivotního pojištění to oslabilo.

74

Výroční zprávy - Česká asociace pojišťoven. Cap [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.cap.cz/o-nas/vyrocni-zpravy

52

Tabulka číslo: 14. Počet pojišťoven poskytujících ţivotní pojištění v České republice Počet pojišťoven poskytujících ţivotní pojištění v České republice Rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Počet

24

23

22

22

21

20

Změna v %

+4,0

-4,0

-5,0

0

-5,0

-5,0

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zprav České asociace pojišťoven.75 Závěrem k provedené komparaci mŧţeme poukázat na ještě pokračující změny na ruském trhu a stabilizaci na českých pojistných trzích. Roční změny, co do počtu mnoţství ruských pojišťoven, vyvolávají obavy, ţe toto prostředí mŧţe být dost odrazující pro zájemce o pojištění, obzvláště pokud budeme uvaţovat o pojištění ţivotním. V následující tabulce porovnáme celkové procentuální mnoţství pojišťoven, které se zabývají ţivotním pojištěním, a extrahujeme je od celkového počtu pojistných subjektŧ. Vzniklé údaje porovnáme mezi oběma státy. Tabulka číslo: 15. Poměr ţivotních pojišťoven vŧči neţivotním Rok

Poměr ţivotních pojišťoven vŧči neţivotním (v %) 2008 2009 2010 2011 2012

2013

Rusko

13

13,5

12,6

12,2

13,5

14,2

Česko

45

44,2

42,3

41,5

40,3

39,2

Zdroj: Vlastní analýza pomoci porovnaní výše uvedených tabulek s přehledy počtŧ pojišťoven. V tabulce číslo 15 vidíme velký nepoměr mezi pojistnými trhy. V letech, kdy v České republice aţ 45% pojišťoven nabízelo rŧzné formy ţivotního pojištění, na ruském trhu toto mnoţství nikdy nepřekročilo 15% podíl.

75

Výroční zprávy - Česká asociace pojišťoven. Cap [online]. http://www.cap.cz/o-nas/vyrocni-zpravy

53

2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z:

Koncentrace pojistného trhu Rusko Velice zajímavým porovnáním ukazatelŧ trhu je i porovnání koncentrace na pojistném trhu. Analýzou dostupných dat jsem se snaţil poukázat na objem předepsaného pojistného pro nejsilnější pojišťovnu v daném roce, poté na pět vedoucích lídrŧ pojistného trhu a na závěr označit nejsilnější desítku pojišťoven. Takto jsem zjistil, ţe ruský trh v roce 2013 ovládla ze 24,53% pojistná společnost Ренессанс Жизнь a na českém trhu uţ řadu let dominuje společnost Česká pojišťovna s proměnlivým podílem mezi 22,2 – 25,0% ve sledovaném období. Tabulka číslo: 16. Koncentrace pojistného trhu ţivotního pojištění v Rusku Koncentrace pojistného trhu ţivotního pojištění v Rusku (v %) Ukazatel 2008 2009 2010 2011 2012 Podíl největší pojišťovny Podíl 5 největších pojišťoven Podíl 10 největších pojišťoven

2013

17,56

16,94

14,14

12,28

13,43

24,53

56,45

46,83

51,43

54,66

59,74

66,21

70,28

68,53

75,09

80,8

86,12

86,92

Zdroj: vlastní zpracovaní, informace získaná ze statistických přehledŧ společnosti Страхование сегодня.76 Pro rok 2013 největší společnosti, co do velikosti předepsaného pojistného ve výši 24,53 % na Ruském trhu, byla pojistná společnost Ренессанс жизнь. Tato společnost je součástí holdingu Ренессанс страхование а její stoprocentním majitelem je ruská investiční společnost Спутник. Aktiva této investiční společnosti převyšuji 1,5 mld. USD a společnost Ренессанс жизнь je jejím strategickým projektem. Základní kapitál holdingu Ренессанс страхование činí 2 110 000 tis. rublŧ, v přepočtu na české koruny výše základního kapitálu je 1 318 750 tis. Kč. Tato společnost je indexována ruskou ratingovou agenturou Ехперт Ра77 jako maximálně spolehlivá a odpovídající ruskému standardu A++.78

76

Динамика рынка. МЕДИА-ИНФОРМАЦИОННАЯ ГРУППА СТРАХОВАНИЕ СЕГОДНЯ. Insurinfo [online]. 2003–2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.insurinfo.ru/statistics/?dtype=main&order=un02&pair=za&year=2008&dec=4&page=6 77 ЕХПЕРТ РА. Raexpert [online]. 1997 - 2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.raexpert.ru/about/ 78 РЕНЕССАНС СТРАХОВАНИЕ. Renins [online]. 2013 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.renins.com/about/welcome/

54

Mezi pět největších hráčŧ na pojistném trhu ţivotního pojištění pro rok 2013, s ovládnutím trhu ve výši 66,21 %, se ocitly společnosti s následujícími podíly: РЕНЕССАНС ЖИЗНЬ – 24,53 %. АЛЬФАСТРАХОВАНИЕ-ЖИЗНЬ – 12,6 %. СБЕРБАНК СТРАХОВАНИЕ – 10,67 %. РОСГОССТРАХ-ЖИЗНЬ – 9,24 %. АЛИКО – 9,11 %. Tato skupina pojišťoven za rok 2013 vybrala na předepsaném pojistném za ţivotní pojištění částku ve výši 56 203 341 tis. rublŧ, coţ v přepočtu na české koruny odpovídá částce 35 127 088 tis. Kč. Do skupiny deseti největších pojišťoven na ruském trhu patři dále následující společnosti s podíly: РУССКИЙ СТАНДАРТ СТРАХОВАНИЕ – 5,65 %. АЛЬЯНС РОСНО ЖИЗНЬ – 4,01 %. СОЖЕКАП СТРАХОВАНИЕ ЖИЗНИ – 3,98 %. СИВ ЛАЙФ – 3,29 %. РАЙФФАЙЗЕН ЛАЙФ – 3,29 % Druha pětice nejúspěšnějších pojišťoven má podíl na trhu ţivotního pojištěni ve výši 20,71 % a dohromady se skupinou nejúspěšnějších pojišťoven ovládají trh z 86,92 %. Jejich přinos do celkového předepsaného pojistného za trh ţivotního pojištění v roce 2013 je 17 585 347 tis. rublŧ, coţ v přepočtu na české koruny dělá 10 990 841tis. Kč. Česko Koncentrovanost na českém trhu ţivotního pojištění je nápadně větší neţ na trhu ruském. Deset největších pojišťoven v letech 2008 aţ 2013 spravovalo aţ 91,8% z celkového objemu vybraného pojistného, nicméně tento údaj se později po dobu 4 let sniţoval aţ na 89,4%. I tak oscilace procentní změny podílu na trhu nepřekročila 2,6%. Za výše zmíněnou dobu ruský trh spíše pokračoval v koncentraci pojistného trhu ţivotního pojištění ve prospěch pěti aţ deseti nejsilnějších pojišťoven a zároveň oslabení pozice nejsilnější pojišťovny.

55

Tabulka číslo: 17. Koncentrace pojistného trhu ţivotního pojištění v ČR Koncentrace pojistného trhu ţivotního pojištění České republiky (v %) Ukazatel 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Podíl největší pojišťovny Podíl 5 největších pojišťoven Podíl 10 největších pojišťoven

25,0

23,0

22,2

24,6

23,1

22,4

73,5

67,4

67,3

68,1

66,2

66,5

91,8

91,1

91,3

89,2

89,4

90,4

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ České asociace pojišťoven.79 Největší pojišťovnou na trhu České republiky je dlouhodobě společnost Česká pojišťovna. Tato společnost vznikla privatizaci České statní pojišťovny v roce 1992 a ještě dlouho udrţovala absolutní prvenství na pojistném trhu, a to díky svému kdysi monopolnímu postavení. V roce 2013 Česká pojišťovna obhospodařovala 22,4 % z celého pojistného trhu ţivotního pojištění, ve srovnáním s rokem 2008 tato společnost ale 2,6 % svého podílu ztratila. Co se týče vlastnictví České pojišťovny, tak do roku 2014 tuto společnost s 51% podílem spravovala italská pojišťovna Assicurazioni Generali80 a s podílem 49 % společnost PPF81. V roce 2013 se společnost PPF rozhodla prodat svŧj podíl společnosti Generali a transakce má proběhnout do konce roku 2014. Kromě společnosti Česká pojišťovna do skupiny pěti nesilnějších pojišťoven na českém trhu, s ovládnutím jeho 66,5 %, patři tyto podniky: ČESKÁ POJIŠŤOVNA – 22,4 %. KOOPERATIVA – 14,3 %. POJIŠŤOVNA ČESKÉ SPOŘITELNY – 12,9 %. ING POJIŠŤOVNA – 10,5 %. ČSOB POJIŠŤOVNA – 6,4.

79

Vývoj pojistného trhu - Česká asociace pojišťoven. ČAP. Cap [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.cap.cz/statisticke-udaje/vyvoj-pojistneho-trhu 80 Assicurazioni Generali. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Assicurazioni_Generali 81 PPF GRoup. PPF GROUP. Ppf [online]. 2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.ppf.cz/cz/hlavni-stranka.html

56

Dohromady tyto společnosti za rok 2013 vybraly na předepsaném pojistném 90 681 628 tis. Kč. Do skupiny deseti největších pojišťoven na českém trhu vytvářející 90,4 % ovládnutí trhu ţivotního pojištění patří následující společnosti s podíly: ALLIANZ – 6,3 %. GENERALI POJIŠŤOVNA – 6,0 %. METLIFE – 5,2 %. KOMERČNÍ POJIŠŤOVNA – 3,3 %. AXA – ŢIVOTNÍ POJIŠŤOVNA – 3,1 %. V prŧběhu roku 2013 tato skupina vybrala na předepsaném pojistném 9 703 658 tis. Kč. Na začátku sledovaného období oba zkoumané trhy se svou koncentrovaností velmi lišily. Pokud největší ruská pojišťovna měla 17% podíl, tak největší česká pojišťovna spravovala 25% trhu. Na konci sledovaného období se jejich trţní podíl značně podobal a v roce 2013 se lišil rozdílem pouhých 2,13%. Ještě více se podobají výsledky zkoumání u 5 největších pojišťoven. Na konci roku 2013 tato skupina obhospodařovala 66% podíl na obou trzích. Podobny závěr platí i pro 10 nejsilnějších pojišťoven, zde se ukázalo, ţe na obou trzích největší desítka pojišťoven spravuje skoro 90% z celého pojistného trhu. Počet uzavřených pojistných smluv v životním pojištění Rusko V rámci výzkumu pojistného trhu Ruska a počtu smluv ţivotního pojištění uzavřených v letech 2008 – 2013, jsem získal informace pouze o údajích z roku 2013, které zveřejnila ruská ratingová společnost Эксперт РА. Po telefonické konzultaci se zaměstnancem společnosti mi bylo sděleno, ţe tyto informace centrálně jsou sledovány nově, a to poté, co regulaci a dohled nad pojistným trhem 1. 9. 2013 převzala do své pravomoci Centrální Banka Ruska. Vzhledem k neexistenci centralizovaných informací o vývoji celkového počtu smluv jsem se rozhodl zveřejnit alespoň údaje za pojišťovnu, která zvítězila v roce 2013 co do objemu předepsaného pojistného. Protoţe, jak jsem uvedl v kapitole o koncentraci pojistného trhu, se jedná o společnost Ренессанс – 57

жизнь, budu se dále zabývat informacemi, které jsem získal z jejich výročních zpráv. Dŧleţitým zjištěním pro mne je to, ţe společnost zahájila svou činnost na poli ţivotního pojištění teprve v roce 2008, a do té doby se tato společnost zabývala výhradně majetkovým pojištěním. Od roku 2008 do roku 2013 dokázala tato pojišťovna uzavřít 3 231 561 smluv týkajících se ţivotního pojištění. Dynamika nárŧstu počtu smluv plně odpovídá expanzi, která v posledních 3 letech panuje na ruském pojistném trhu. Tabulka číslo: 18. Počet smluv ţivotního pojištění společnost Ренессанс - жизнь Počet smluv ţivotního pojištění společnost Ренессанс - жизнь (v ks.) Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Počet Změna v %

*)

40972

33348

66162

2182261

3231561

+4097100,0

-18,6

+98,4

+3198,3

+48,1

Zdroj: vlastní zpracovaní, informace získaná ze statistických přehledŧ společnosti Страхование сегодня.82 Pokud se budeme podrobněji zabývat dynamikou přírŧstku počtu smluv, zjistíme, ţe po úspěšném prvním roce v prodeji ţivotního pojištění, kdy bylo uzavřeno prvních 40972 smluv, další rok přinesl rozčarování a jejich počet se sníţil o 18,6 %. Společnost, pravděpodobně poučena neúspěchem, dále pokračovala připsáním si 98,4 % nárŧstu v roce 2011 a neuvěřitelných 3198,3 % v roce 2012. Tyto přírŧstky vypovídají o tempu práce této společnosti, za coţ byla odměněna 1. místem na trhu ţivotního pojištění v roce 2013.83

82

Динамика количества договоров. МЕДИА-ИНФОРМАЦИОННАЯ ГРУППА СТРАХОВАНИЕ СЕГОДНЯ. Insur-info [online]. 2003–2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.insurinfo.ru/orgsandcomps/1700/analytics/?section=a02&order=un02 83 Динамика количества договоров. МЕДИА-ИНФОРМАЦИОННАЯ ГРУППА СТРАХОВАНИЕ СЕГОДНЯ. Insur-info [online]. 2003–2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.insurinfo.ru/orgsandcomps/1700/analytics/?section=a02&order=un02

58

Česko Vývoj počtu uzavřených smluv z oblasti ţivotního pojištění v posledních letech není nijak dramatický. S výjimkou roku 2008, kde propad byl velmi silný a dosáhl výše 15,07 %, po zbytek sledovaného období celkový počet smluv postupně klesal prŧměrnou rychlostí 1.41 %. Dynamika, kterou se dalo pozorovat v 90. letech 20 století, jiţ opakovat nelze, a proto celkový počet smluv dosáhl počtu blíţícímu se 8 mil. kusŧ a jejich kolísání je zpŧsobené hlavně reakcí na globální stav ekonomiky. Domnívám se, ţe pokles počtu smluv ţivotního pojištění je zpŧsobený několika dŧvody, které jsou mezi sebou propojeny. V první řadě je to reakce na finanční nejistotu, kterou přináší vleklá ekonomická recese, a druhým dŧvodem je skutečnost, ţe některé domácnosti měly dvě a více smluv o ţivotním pojištění na osobu, které tito lidé do nástupu ekonomické krize platili, ale neměli dostatečné informace o uzavřených produktech. Aţ v reakci na zprávy o nástupu recese, tyto osoby byly nuceny přehodnotit výdaje svých domácností a rušily tedy své smlouvy, které byly nekvalitní nebo se neuměly plně přizpŧsobit jejich ţivotní situaci. Tabulka číslo: 19. Počet smluv ţivotního pojištění celkem v ČR Rok

Počet smluv ţivotního pojištění celkem v ČR (v ks.) 2008 2009 2010 2011 2012

Počet

7 010 253

6 979 048

6 812 484

6 707 206

6 619 014

Změna v %

-15,07

- 0,44

-2,38

-1,54

-1,31

2013 *)84

Zdroj: Vlastní zpracování na základě statistických údajŧ České asociace pojišťoven.85 Vzhledem k datu psaní této práce nejde do tabulky zařadit údaje z roku 2013, nicméně na základě předchozích let očekáváme i nadále postupný pokles celkového počtu smluv.

84

Ke dni zpracování této práce tento údaj není zveřejněn. 8 254 634 Vývoj pojistného trhu - Česká asociace pojišťoven. ČAP. Cap [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.cap.cz/statisticke-udaje/vyvoj-pojistneho-trhu 85

59

3. STRUKTURA PRODUKTU ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V OBOU ZEMÍCH V první části této kapitoly se budu zabývat stručným popisem pojistných produktŧ ţivotního pojištění, které se mohou uzavírat v Rusku a České republice, popisem jejich funkce a právní úpravou. V druhé polovině provedu komparaci kapitálového ţivotního pojištění od společnosti Югория se sídlem v Rusku se ţivotním pojištěním od společnosti Generali se sídlem v České republice. Tímto zjistím jak existující rozdíly pojistných produktŧ, tak i jejich klady a zápory pro osobu zajímající se o ţivotní pojištění.

3.1 Právní regulace pojistného trhu v Rusku a České republice Vzhledem k opakovaným případŧm trţního selhání na pojistných trzích, je třeba se tato selhání snaţit eliminovat. Mezi nejčastější problémy patří asymetrie informace, zneuţití trhŧ, zneuţití dominantního postavení a systémové riziko. V dŧsledku potřeby chránit své trhy před poškozováním dŧvěry a stability, zřizuje vláda regulatorní a dohledové orgány, které se zabývají úpravou právní legislativy, tvorbou zákonŧ a vyhlášek a následně kontrolují jejich dodrţování. Rŧzné státy se liší mezi sebou v uspořádání regulace a dohledu, neexistuje vyváţený a univerzální názor na to, jaký systém regulace a dohledu je lepší, zda-li existence jednotného mega-regulátora, nebo více menších úřadŧ koordinující svou práci mezi ministerstvem financí a centrální bankou státu. V dnešní době v Rusku, stejně tak jak je tomu v České republice, je tato kontrola realizována jednotným úřadem, v obou případech centrálními bankami státu. Plusem pro toto uspořádání je omezení duplicity práce, sníţení administrativní zátěţe, lepší komunikace mezi jednotlivými sloţkami a oddělení regulátorŧ.

60

Svou regulatorní činnost tyto centrální banky provádí v souladu se základními principy pro pojišťovnictví (Insurance Core Principles) přijatých Mezinárodní asociací orgánu dohledu v pojišťovnictví v roce 2000. „Principy jsou rozděleny do sedmi okruhŧ: Podmínky pro efektivní dohled. Systém dohledu. Dohlíţené subjekty. Trvalý dohled. Poţadavky pro obezřetnostní dohled. Trhy a spotřebitelé. Praní špinavých peněz a financování terorismu. Tyto standardy reflektují dlouholeté mezinárodní zkušenosti a jsou velmi dŧleţité pro tvorbu institucionálních, legislativních, personálních, technických a dalších předpokladŧ pro efektivní dohled v jednotlivých zemích, ale také pro rozvoj mezinárodní spolupráce Regulátorŧ.“86 Dohled nad pojistným trhem Ruska od roku 1996 vykonával ministerstvem financí vytvořený odbor Státního pojistného dohledu ( Госстрахнадзор) a tuto činnost prováděl aţ do března roku 2004, kdy nařízením prezidenta Ruské federace č. 314, ze dne 9.3.2004 „O systému a struktuře federálních orgánŧ“ byla zřízena Federální sluţba pojistného dohledu (FISS). Mezi hlavní náplň její práce mimo jiné patřilo také schválení rozhodnutí o výdeji oprávnění provozovat pojistnou činnost, atestace pojistných subjektŧ, vedení rejstříku pojišťoven, tvorba předpisŧ a kontrola jejich dodrţovaní. Restrukturalizace dohledového orgánu byla vyvolána potřebou zpřísnění pojistného dohledu a vyčištění pojistného trhu od společností, které neměly v úmyslu budovat kvalitní pojistný trh, ale snaţily se o rychlé obohacení prostřednictvím nedokonalé legislativy. Za dobu svého pŧsobení Federální sluţba pojistného dohledu odebrala povolení vykonávat pojistnou činnost 630 pojišťovnám.

86

BABOUČEK, Ivan. Regulace činnosti bank. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 2005, 318 s. ISBN 80726-5071-8.

61

V roce 2011 prezident Dmitrij Medvěděv, stále nespokojený s vývojem na finančních trzích, nařízením č. 270 ze dne 4. 3. 2011, tedy „Opatření pro zlepšení statní regulace finančního trhu“87, spojil činnost Federální sluţby pojistného dohledu s Federální sluţbou pro finanční trhy (FSFM). Nově nabyté pravomoci pro finanční trhy umoţňovaly Federální sluţbě provádět kontrolu napříč finančním sektorem, pouze s výjimkou bankovnictví. Tento krok byl předposledním na cestě k vytvoření megaregulátora na finančních trzích Ruska v podobě Centrální banky Ruska. Nařízení prezidenta Vladimíra Putina č. 645 ze dne 25. 07. 2013 - „O zrušení Federální sluţby pro finanční trhy“88 - tato organizace ukončila existenci a funkci dohledu a regulaci převzala Centrální banka Ruska, která byla zřízena v roce 1990 a do té doby se starala o stabilitu ruské měny, rozvoj bankovnictví a finančního trhu Ruska a zajištění stability těchto oblastí.89 Dohled nad pojistným trhem České republiky vykonává taktéţ centrální banka. Zde vidíme společné rysy pro obě sledované země, kde se vlády shodly na názoru, ţe jeden velký dohledový orgán pro finanční trhy bude lépe plnit svoji funkci neţ několik menších úřadŧ. Přehled dŧvodŧ pro a proti uvedu níţe, na konci této podkapitoly. Svoji dohledovou a regulatorní činnost Česká národní banka zahájila aţ v roce 2006. Před tímto obdobím bylo prvním dohledovým orgánem v České republice Ministerstvo financi České republiky, které zřídilo odbor pojišťovnictví a penzijního připojištění, a to na základě zákona České národní rady číslo 185/1991 Sb., „O pojišťovnictví“90. Tento zákon ukládal Ministerstvu financí provádět dohled nad pojistným trhem, a to zejména v činnosti povolovací a kontrolní.91

87

УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА РОССИЙСКОЙ ФЕДЕРАЦИИ О МЕРАХ ПО СОВЕРШЕНСТВОВАНИЮ ГОСУДАРСТВЕННОГО РЕГУЛИРОВАНИЯ. КОНСУЛЬТАНТПЛЮС. Base.consultant [online]. 2011 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://base.consultant.ru/cons/cgi/online.cgi?req=doc;base=LA W;n=111308 88 Указ Президента РФ от 25.07.2013 N 645. КОНСУЛЬТАНТПЛЮС. Consultant [online]. 19972014 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.consultant.ru/document/cons_doc_LAW_149853/ 89 Центральный банк Росийской Федерации. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 17.4.2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Центральный_банк_Росийской_Федерации 90 185/1991 Sb. zákon o pojišťovnictví. ASOCIACE ČESKÝCH POJIŠTOVACÍCH MAKLÉŘU. Acpm [online]. 2005 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.acpm.cz/index.php?action=article&id=109 91 Asociace českých pojišťovacích makleřŧ. AČPM. Acpm [online]. 2005 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.acpm.cz/index.php?action=article&id=109

62

Přijetím nového zákona v roce 1999 „O pojišťovnictví“ č. 363/1999 Sb. došlo ke vzniku nového dohledového a regulačního subjektu v České republice, stal se jím Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění (ÚDPP), který vznikl při Ministerstvu financí České republiky. Hlavní náplní činnosti nově vzniklého subjektu bylo: „Dodrţování zákona o pojišťovnictví. Soulad provozovaných činností s uděleným povolením. Hospodaření pojišťovny. Zpŧsob tvorby a pouţití technických rezerv. Solventnost pojišťovny. Plnění nařízení vydaných Ministerstvem financí. Zpŧsob vedení účetnictví a vnitřní kontroly.“92 Vznik mega-regulátora pro finanční trhy umoţnil zákon č. 57/2006 Sb., kterým se dosavadní kontrolní úřady spojily pod střechu České národní banky. Do té doby na finančním trhu České republiky pŧsobily následující kontrolní úřady: Česká národní banka, Komise pro cenné papíry, Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění a Úřad pro dohled nad druţstevními záloţnami. Přijetím zákona č.57/2006 Sb. došlo k plné integraci všech kontrolních orgánŧ do struktury České národní banky. Dŧvodem pro tento krok byla snaha maximálně zefektivnit dohled nad finančním trhem a sníţit náklady na kontrolní činnost. Zde bych rád poukázal na podobný vývoj dohledových a regulačních orgánŧ, kde jak Rusko, tak i Česká republika v prŧběhu vývoje svých finančních trhu zkoušely rŧzné zpŧsoby organizace dohledu. Později však došly ke společnému závěru, a to ţe sjednocení více menších specializovaných kontrolních úřadŧ do jednoho megaregulátoru poskytne větší efektivitu činnosti, sjednocení dohledového standardŧ a posílení právní jistoty účastníkŧ na finančním trhu. Zastánci centralizace dohledu nad finančními trhy uvádějí hlavně tyto body: Zlepšení monitoringu finančního sektoru z jednoho místa. Zvýšená transparentnost. Odstranění duplicit a šedých zón v dohledu. Přesnější zodpovědnosti za výkon dozoru. 92

Zákon o pojišťovnictví. HAVIT. Business.center [online]. 1998 - 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistovnictvi/

63

I přes jasný výčet kladŧ, které poskytuje integrovaný dohled, nelze přehlédnout dŧvody, které uvádí skeptici: Integrační proces je drahý a je spojen s implementačními riziky. Moţnost selhaní managementu. Nebezpečí vzniku příliš velkého a těţkopádného úřadu. Velké mnoţství cílŧ, rozmělnění úsilí spojeného s realizací, ztráta vize.

3.2 Pojistné produkty ţivotního pojištění v Rusku a České republice a jejich charakteristika Produkty ţivotního pojištění jsou definovány v zákonech o pojištění, které upravují činnost pojišťoven. Tyto zákony se zabývají úpravou podmínek pro získání a výdej licence opravňující podnikatele k podnikání v oblasti pojišťovnictví, definují účastníky právního vztahu, jejich práva a povinnosti. Dále se zabývají stanovením technických rezerv, upravují kontrolní orgán, který je oprávněn vykonávat dohled nad správnou činností pojišťoven a v rámci zákona je v případě nedodrţení zákona sankciovat. I v případě menších prohřeškŧ v porušení zákona pojišťovny mohou dostat vysoké pokuty, v případě hrubších přestupkŧ pak kontrolní orgán mŧţe pojišťovně sebrat licenci opravňující k vykonávání pojistné činnosti. V Ruské federaci upravuje podnikání v oblasti pojišťovnictví zákon Ruské federace „O zřízení pojišťovnictví v Ruské federaci“ č. 4015-1 ze dne 27. 11. 1992. Tento zákon ve znění novelizace č. 234-FЗ ze dne 23. 07. 2013 definuje následující druhy ţivotního pojištění: „Pojištění ţivota pro případ smrti, pojištění ţivota pro případ doţití a smíšené pojištění na smrt nebo doţití, to vše buď při dosaţení určitého věku, nebo dohodnutého termínu. Penzijní pojištění. Investiční ţivotní pojištění s podmínkou vyplacení pravidelné renty.“93

93

Закон РФ от 27.11.1992 N 4015-1 "Об организации страхового дела в Российской Федерации". КОНСУЛЬТАНТПЛЮС. Consultant [online]. 1997-2014 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.consultant.ru/document/cons_doc_LAW_150213

64

Oproti stručné úpravě ruské legislativy český zákon č. 363/1999 Sb. „O pojišťovnictví“ definuje širší spektrum ţivotních pojistných produktŧ o pojišťovnictví“ a uvádí tyto hlavní druhy ţivotního pojištění: „Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ doţití, pojištění pro případ doţití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených ţivotŧ, ţivotní pojištění s vrácením pojistného. Svatební pojištění nebo pojištění prostředkŧ na výţivu dětí. Dŧchodové pojištění. Pojištění podle bodŧ 1 aţ 3 spojené s investičním fondem.“94 Primárním předmětem pojištění v tomto druhu pojištění se vţdy jeví ţivot pojištěné osoby. Nicméně často se cílem pojištěnce stává nejen pojistná ochrana ţivota, ale i zajištění finančních prostředkŧ určených ke krytí budoucích významných nákladŧ, např. studium na vysoké škole, svatba nebo pořízení bydlení. Proto se sekundárním předmětem pojištění stal dŧchod zajišťující potřebnou ţivotní úroveň při vzniku pojistné události. Díky mnoholeté snaze pojišťoven přizpŧsobit individuálně pojištění kaţdé pojištěné osobě lze dnes na trhu uzavřít velké mnoţství velmi flexibilních produktŧ, které dobře pokryjí potřeby klienta. Analýzou pojistných trhŧ jsem zmapoval nabídky pojistných produktŧ Ruska a České republiky a pro snazší porovnání jsem je umístil do strukturované tabulky číslo 20. Tabulka číslo: 20. Porovnaní nabídky pojistných produktŧ Ruska a České republiky Porovnaní nabídky pojistných produktů Ruska a České republiky Produkt

Rusko

Česká republika

Rizikové ţivotní pojištění

Ano

Ano

Kapitálové ţivotní pojištění

Ano

Ano

Smíšené ţivotní pojištění

Ano

Ano

Investiční ţivotní pojištění

Ano

Ano

Dŧchodové ţivotní pojištění

Ano

Ano

Zdroj: Vlastní zpracovaní na základě analýzy nabídky ruských95 a českých96 ratingových agentur a pojistných asociaci. 94

Zákon o pojišťovnictví. HAVIT. Business.center.cz [online]. 2008 - 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistovnictvi/priloha1.aspx

65

Rizikové ţivotní pojištění je pojištění, kde veškeré zaplacené pojistné jde na krytí rizik. Velmi často se pouţívá pro zajištění úvěru a po ukončení pojistné doby zaniká bez náhrady, zaplacené pojistné se neodečítá od základu daně. Kapitálové ţivotní pojištění je produktem spojujícím v sobě širokou pojistnou ochranu ţivota a spoření. Vloţené prostředky se zhodnocují technickou úrokovou mírou a podílem na výnosech pojistitele. Vyuţívá se pro zajištění pozŧstalých v případě smrti pojištěného, případně pro zajištění krytí úvěru. Spořící sloţka je určena pro zajištění ţivotní úrovně v seniorském věku. Smíšené ţivotní pojištění umoţnuje komplexní zajištění rizik přesně dle potřeb klienta, umoţnuje pojištění více osob. Taktéţ je velmi flexibilní z hlediska moţnosti kombinace rizika smrti a doţití, moţnosti připojištění rizika úrazu, pracovní neschopnosti a další. Investiční ţivotní pojištění je v dnešní době velmi rozšířené pojištění, umoţňuje lepší zhodnocení vloţených prostředkŧ pomocí investování do investičních fondŧ rozhodnutím pojistníka. Moţnost připojištění neţivotních rizik - úraz, pracovní neschopnost a další. Důchodové pojištění je pojištění na doţití se určitého věku, smluvně je zachycena podmínka vyplacení pojistné částky s moţností výplaty buď jednorázově, nebo formou pravidelného dŧchodu. Uzavírá se hlavně pro zajištění ţivotního standardu po odchodu do starobního dŧchodu. Výše jmenované druhy ţivotního pojištění se dále dají rozdělit na podskupiny, a pokud se v základní nabídce pojistných produktŧ ruský a český trh příliš nelišil, tady uţ najdeme značné rozdíly.

95

Динамика рынка. In: Страхование сегодня МИГ [online]. 2003–2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.insur-info.ru/statistics/?dtype=main 96 Podle druhu produktu. ČESKA ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Cap [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.cap.cz/pojistne-produkty/podle-druhu-produktu

66

Tabulka číslo: 21. Rozdíly v investičním ţivotním pojištění Investiční ţivotní pojištění Rusko

Čeká republika

Daňové úlevy

Ne

Ano

Moţnost se rozhodnout při

Dle podmínek jednotlivých

výběru investičních fondŧ

pojišťoven

Moţnost předčasného

Dle podmínek jednotlivých

odkupu

pojišťoven

Zdanění výnosŧ v případě předčasného odkupu

Ano

Ano Ano Ano

Zdroj: Vlastní zpracovaní na základě analýzy ruských internetových zdrojŧ97 a České asociace pojišťoven.98 Dle mých zjištění se investiční ţivotní pojištění v Rusku nachází ještě ve fázi vývoje, čemuţ nasvědčují i údaje z tabulky. Jedním z rozdílŧ znevýhodňující nabídku na ruském pojistném trhu, ve srovnání s českým, je nemoţnost daňové úspory. Toto platí nejen pro investiční pojištění, ale i pro kapitálové a smíšené pojištění. Moţnost sníţení daňových odpočtŧ v Rusku se nabízí jen u dlouhodobého dŧchodového pojištění, a to také ne u všech společností.

Některé pojišťovny v Rusku neumoţňují pojištěnci aktivně rozhodovat o alokaci vloţených prostředkŧ, měnit v prŧběhu trvání pojištění investiční strategii a v případě potřeby provádět částečné odkupy. To vše český pojistný trh uţ dlouhodobě vnímá jako standard a i to bude zřejmě dŧvodem pro úspěšnější rozvoj investičního ţivotního pojištění v České republice. Popularitu tohoto druhu pojištění v Česku zvyšují také moţnosti zahrnout mnoho dalších druhŧ pojištění tykajících se neţivotních rizik, například: pobyt v nemocnici, rŧzné druhy invalidity, trvalé následky úrazu s progresí, zajištění přijmu v případě úrazu nebo nemoci, váţná onemocnění, speciální baličky pojištění ţenských a muţských onemocnění a v poslední době se začaly objevovat

97

Страхование жизни как способ накопления и преумножения капитала. INVESTFUNDS. Investfunds [online]. 2003-2013 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://life.investfunds.ru/news/30931/ 98 Podle druhu produktu. ČESKA ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Cap [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.cap.cz/pojistne-produkty/podle-druhu-produktu

67

moţnosti připojištění občanské odpovědnosti a právní ochrany. Tak širokou nabídku bohuţel ruský trh zatím neposkytuje, i kdyţ díky globalizaci a snahám rozšiřovat svou mezinárodní pŧsobnost zde dceřiné společnosti mají zástupci velkých světových pojišťoven s velkou historií a zkušenostmi s poskytováním pojistné ochrany. Tabulka číslo: 22. Volitelná kritéria ţivotního pojištění v Rusku a České republice Volitelná kritéria ţivotního pojištění v Rusku a České republice Druhy ţivotního pojištění dle:

Moţnosti Pojištěny a pojistník jedna a ta sama

Zpŧsob zaplacení pojistného Trvání pojistného vztahu

Pojistná částka Zpŧsoby vyplacení pojistné částky/odškodného

republika Ano

Ano

Ano

Vice osob na jedné smlouvě

Ano

Ano

Smrt

Ano

Ano

Doţití

Ano

Ano

Smíšené

Ano

Ano

Běţné placení

Ano

Ano

Jednorázové placení

Ano

Ano

Doţivotní

Ano

Ano

Termínové

Ano

Ano

Fixní

Ano

Ano

Rostoucí

Ano

Ano

Klesající

Ano

Ano

Jednorázové

Ano

Ano

Formou měsíčního dŧchodu

Ano

Ano

Pojištěný a pojistník jsou odlišné osoby

Pojistné riziko

Česká

Ano

osoba Objekt pojištění

Rusko

Zdroj: Vlastní zpracovaní na základě analýzy ruských internetových zdrojŧ99 a České asociace pojišťoven.100 Z porovnání produktu ţivotního pojištění v Rusku a Česku vyplynulo, ţe nabídkové portfolio v obou zemích nevykazuje ţádné rozdíly. V nabídkách pojišťoven figurují produkty umoţňující libovolné nastavení sluţeb a zajištění rizik. Pojistné se nejčastěji platí formou měsíčních splátek, méně často se volí jednorázové placení jednou ročně. Tenhle zpŧsob se většinou zvolí v případě, kdy se ţivotní pojištění vyuţívá spíše pro

99

Страхование жизни как способ накопления и преумножения капитала. INVESTFUNDS. Investfunds [online]. 2003-2013 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://life.investfunds.ru/news/30931/ 100 Podle druhu produktu. ČESKA ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Cap [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.cap.cz/pojistne-produkty/podle-druhu-produktu

68

zhodnocení volných finančních prostředkŧ a pojištění ţivota zde hraje pouze doplňkovou roli. Pojištění lze uzavřít jak na doţití, kdy je člověk po celý ţivot chráněn na zvolená rizika, tak i na určitou dobu. Tuto moţnost volí většinou osoby, které potřebují zajistit svŧj finanční závazek, většinou hypoteční úvěr. Po uplynutí stanovené lhŧty pojištění smrti na určitou částku, většinou ve výši závazku, zanikne. Tento druh pojištění lze uzavřít i na klesající částku pojistné ochrany, protoţe s ubíhajícím časem závazek klienta vŧči věřiteli klesá a spolu s ním i částka, kterou vyplatí pojišťovna v případě smrti pojištěného. Tento zpŧsob je pro klienta ekonomicky výhodnější neţ pojištění na fixní částku, protoţe pojišťovny klientovi tento zpŧsob pojištění poskytnou za niţší cenu. Pojistnou částku nebo odškodné pojištěný nebo obmyšlená osoba mohou dostat několika zpŧsoby. Jedna z moţností je nechat si vyplatit celou pojistnou částku najednou. Tato moţnost je nejvíce vhodná pro zajištění úvěru, pro svatební pojištění, nebo pojištění koncipované jako spoření například ke koupi nemovitosti. Po vyplacení pojistné částky pojištěný mŧţe libovolně nakládat s vloţenými prostředky a případnými výnosy z nich. Druhou moţností je vyplacení pojistné částky anuitně, formou měsíčního dŧchodŧ. Tato moţnost je vhodnější na zajištění ţivotní úrovně v seniorském věku. Po provedené analýze a komparace nabídky pojistných produktu jsem dospěl k závěru, ţe obě zkoumané země mají nabídku skoro totoţnou. Zjištěné rozdíly jsou zpŧsobeny hlavně legislativními předpisy reflektujícími nařízení regulatorních orgánŧ, které fungují ve snaze chránit pojistný trh před podvodným chováním pojišťoven. Z hlediska nabídky jsou tyto pojistné trhy naprosto identické.

3.3 Modelový případ Další analýzu pojistných trhŧ jsem se rozhodl provést zpŧsobem empirického výzkumu. Po splnění tohoto cíle jsem se rozhodl porovnat nabídku pojišťovny Югория

101

provozující svoji činnost v Rusku s pojišťovnou Generali102, která provozuje pojistnou činnost v České republice. Tato konkrétní nabídka se týká kapitálového ţivotního 101

ЮГОРИЯ. Государственная страховая компания Югория [online]. 1997 - 2014. 1997 - 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.ugsk.ru/ 102 GENERALI POJIŠŤOVNA. Generali [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.generali.cz/

69

pojištění pro muţe ve věku 37 let, který je povoláním administrativní pracovník. Pojistná ochrana by se měla vztahovat na zajištění závazku ve výši 600 000 Kč, a obsahovat spořicí sloţku. Časový horizont pojistné ochrany je stanoven na dobu 25 let, coţ odpovídá dosaţení 62. let věku pojištěného. Za první cíl této analýzy jsem určil zjištění cenové dostupnosti tohoto kapitálového ţivotního pojištění. Vzhledem k odlišným ekonomickým podmínkám panujícím v Rusku a Česku bude zajímavé porovnat výši pojistné částky z hlediska únosnosti pro klienta a vyhodnotit, z perspektivy obyvatele České republiky, který pojistný program bude cenově přitaţlivější. Za druhý cíl jsem poloţil zjištěni výše naspořené částky za dobu trvání smlouvy, a za třetí bude zjištění moţnosti zahrnout připojištění dalších rizik, například: připojištění pro případ váţných onemocnění, invalidity a další. Tyto informace jsou dostupné na internetových stránkách pojišťoven, kde je také moţné posoudit i mnoţství poskytovaných informací, jak klientŧm tak i zájemcŧm o pojištění. Jako primární zdroj informací jsem stanovil internetové stránky společností. V době neustálého zrychlování a zkvalitnění internetového pokrytí mají tyto zdroje informací jiţ nezastupitelný charakter. Pokud stránky budou dokonale plnit svŧj informativní účel poskytovat informace v přehledné formě a nabídnout potřebné informace, roste pravděpodobnost, ţe návštěvník stránek se rozhodne právě pro tuto společnost.

Hodnocení internetových stránek pojišťoven Na internetových stránkách ruské pojišťovny Югория pozitivně hodnotím to, ţe návštěvník mŧţe snadno zjistit, kde se nachází pobočky pojišťovny, orientační ceny ţivotních pojištění, kontaktovat pojistného agenta a dokonce se i objednat ke smluvnímu lékaři pojišťovny. Na první pohled, stránky pŧsobí komplexním dojmem, dokonce nechybí ani moţnost se seznámit s pojistnými podmínkami pro dané produkty ţivotního pojištění, které lze stáhnout do počítače návštěvníka. Pro zájemce o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a pojištění KASKO nechybí moţnost uzavřeni pojistné smlouvy online. Za nedostatečné povaţuji mnoţství poskytnutých informací o moţnostech doplňkového připojištění v rámci ţivotního pojištění. Tyto produkty jsou

70

prezentovány jako baličky a aţ přečtením pojistných podmínek lze zjistit, co všechno nabízený produkt obsahuje a jaké jsou moţnosti výběru připojištění. Internetové stránky společnosti Generali taktéţ odpovídají standardŧm mezi pojišťovnami. Ve velmi přehledné podobě se zde nachází prezentace společnosti a její komplexní nabídka pojistných produktŧ. Účel kaţdého produktu je podrobně vysvětlen a pro lepši představu doplněn modelovým případem. Zájemce o pojištění si mŧţe ke kaţdému produktu stáhnout pojistné podmínky a v případě, ţe by při jejich čteni nepochopil terminologii, má zde k dispozici pojistný slovník. Stránka je pravidelně aktualizována a pro osoby mající starší pojistné produkty je zde archiv, kde se lze opět podívat na pojistné podmínky, které platily v době uzavřeni těchto produktŧ. Jako mínus povaţuji absenci nabídkového kalkulátoru pro ţivotní pojištění, ale nechybí zde moţnost uzavření cestovního pojištění a pojištění odpovědnosti z provozu automobilu. Dalším kladným bodem pro stránky pojišťovny Generali je klubová sekce pro klienty pojišťovny. Zde se klient dozví o probíhajících soutěţích, o klubových akcích a partnerských slevách. Na závěr srovnání internetových stránek pojišťoven bych rád ocenil výrazně pro klientsky orientované uţivatelské prostředí internetových stránek společnosti Generali a to jak z obsahu informací pro zájemce o pojištěni, tak i pro stávající klienty. Stránky společností Югория jsou, dle mého názoru, velmi profesionální. Je zde také moţnost nalézt slovník pojistné terminologie a informace o produktech a dokonce jiţ zmíněný nabídkový kalkulátor ţivotního pojištění, ale obsahově jsou stránky slabší a chybí zde péče o klienta. Domnívám se, ţe společnost Югория takto prozrazuje, ţe ještě plně nerozvíjí potenciál poprodejního klientského servisu a moţností dalších obchodŧ plynoucích z klientské věrnosti a dŧvěry.

Porovnaní charakteristik životního pojištění společnosti Югория a Generali V tabulce číslo 23, jsou uvedené charakteristiky pojistných produktŧ pojišťoven. Tyto informace mají veřejnost informovat o základních moţnostech pojistného produktu a jsou zájemcŧm volně dostupné pro kaţdý pojistný produkt. Pro účely mé analýzy je třeba zjistit a porovnat, zda pojištěni obsahuje pouze ochranu na smrt, případně i na

71

doţití, nebo zda je moţnost toto pojištění přizpŧsobit individuálním potřebám pojištěných formou rizikového připojištění. Výsledky zkoumáni jsou v tabulce číslo 23. Tabulka číslo: 23. Základní pojistné charakteristiky pojištění Základní pojistné charakteristiky pojištění Charakteristika porovnávaných pojištění Minimální zaručené zhodnoceni Minimální vstupní věk Maximální vstupní věk Maximální doba trvaní Pojištění pro případ smrti Pojištění pro případ doţiti Zproštění placení v případě plné invalidity Připojištění pro případ plné invalidity Připojištění pro případ váţných onemocnění Připojištění pro pobyt v nemocnici Připojištění pro případ smrti úrazem Mimořádné pojistné Připojištění pro případ trvalých následku úrazem Moţnost odkupu Měsíční pojistné

Pojišťovna Югория

Pojišťovna Generali

Produkt: Smíšené ţivotní pojištění

Produkt: Generali Life

3,5 %

1,9 %

18 let 65 let 30 let Ano Аno

18 65 Nejsou informace Ano Ano

Ano

Ne

Ano

Ano

Ne

Ano

Ne

Ne

Ne

Ano

Ne

Ano

Ne

Ano

Ne

Ano 1892 Kč

5407,4 RUB/ 3004 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování na základě analýzy pojistných podmínek dostupných na internetových stránkách pojišťoven Югория103 a Generali104. Pojišťovna Югория Pojišťovna Югория nabízí smíšené ţivotní pojištění s obchodním názvem Смешанное страхование (Smíšené pojištění) Tento produkt lze uzavřít ve věku mezi 18 a 65 lety, a délka pojištěni nesmí překročit 30 let. Pojištění se uzavírá na smrt a doţiti, přičemţ na obě rizika se vztahuje stejná pojistná částka. Kromě toho lze pojištění také rozšířit 103

ЮГОРИЯ. Государственная страховая компания Югория [online]. 1997 - 2014. 1997 - 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.ugsk.ru/ 104 GENERALI POJIŠŤOVNA. Generali [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.generali.cz/

72

připojištěním úrazu a nemoci a pojistnou částku lze libovolně nastavit aţ na 500 000 RUB/312 000 Kč. Velmi pozitivně hodnotím moţnost připojištěni osvobozeni od placení pojistného v případě invalidity 3. stupně. Modelaci nabídky ţivotního pojištění jsem provedl pomocí kalkulátoru umoţňujícímu vytvoření orientační nabídky online a tuto nabídku jsem vloţil do přílohy číslo 6. Kalkulátor se nachází přímo na internetových stránkách společnosti, kde zájemce mŧţe nezávazně zjistit případnou cenu pojištění. Zvolený program ţivotního pojištěni na pojistnou částku 1 260 000 RUB odpovídá stanovenému v zadání 700 000 Kč dle devizového kurzu ze dne 22.4.2014. V případě uzavření tohoto produktu pojistník bude v měsíčních frekvencích platit částku ve výši 3792,8 RUB / 2107 Kč po dobu 25 let. V případě předčasné smrti, rodina pozŧstalého dostane od pojišťovny Югория pojistnou částku v sjednané výši a totéţ i v případě doţiti. Pojišťovna Generali V pojišťovně Generali jsem se rozhodl pro kapitálové ţivotní pojištění s názvem Generali Life. Tento produkt lze uzavřít v rozmezí 18 aţ 65 let. Informace o maximální době pojištění v letech dostupná není. Pojištění umoţnuje široký výběr rŧzných připojištění, včetně úrazu a pracovní neschopnosti. I zde je moţnost připojištění zproštění placení pojistného v případě invalidity 3. stupně. Vzhledem k absenci nabídkového kalkulátoru na stránkách pojišťovny, jsem zadal modelaci pojistného produktu Generali Life pojistnému agentovi této společnosti. Modelace se provádí v počítači pomocí speciální aplikace, kterou poskytuje pojišťovna svým spolupracovníkŧm a kromě vytvoření přesné nabídky pojištění umoţnuje uzavření tohoto produktu, nebo moţnost upraveni stávajícího pojištění. Mnou vybraný program pojistné ochrany, při zvolené měsíční frekvenci placeni, stojí pojistitele 1 892 Kč a po celou dobu trváni pojištěni klientovi poskytuje pojistné kryti ve výši 700 000 Kč, coţ odpovídá podmínkám zadáni, ale v případě doţiti klient dostává jen 505 263 Kč.

73

Porovnání nabídek pojišťoven Prvním cílem analýzy je stanoveni rozdílŧ ve výši pojistného. Nabídka pojišťovny Югория je ve výši 2 107 Kč a nabídka pojišťovny Generali je ve výši 1 892 Kč. Rozdil v ceně produktu je tedy 215 Kč. Na tomto místě povaţuji za vhodné, se zmínit o výši prŧměrné mzdy v Rusku a v České republice. Pro rok 2013 v Ruské federaci byla stanovena prŧměrná mzda ve výši 29 940 RUB105, v přepočtu na váţený poměr ruského rublu vŧči české koruně pro rok 2013 to činí částku ve výši 18 712 Kč. V České republice prŧměrná mzda činila 26 637 Kč.106 Vyjádřeno v procentech, ţivotní pojištění zvoleného typu bude v Rusku stát 12,6 % z hrubé mzdy a v České republice jen 7,1 %. Toto zjištění potvrzuje teorii, ţe pro obyvatele Ruska ţivotní pojištění dodnes představuje příliš velkou finanční zátěţ a klienty ţivotních pojišťoven jsou v první řadě lidé s vyššími prŧměrnými příjmy. Velmi dŧleţitou informaci pro posouzení nákladnosti ţivotního pojištění je to, ţe v Rusku zatím není moţnost sníţení daňového základu formou odečtu zaplaceného pojistného, tak jak to upravuje zákon č. 492/2000 Sb. „o daních z příjmŧ“107 v České republice. Na základě tohoto zákonu účastník ţivotního pojištění v Česku mŧţe sníţit daňový základ aţ o 12 000 Kč a tak ušetřit částku 1 800 Kč. Druhým cílem analýzy nabídek pojistných produktŧ je zjištění výše naspořených finančních prostředkŧ a moţnost s nimi nakládat v prŧběhu spoření. Zde pojišťovna Югория ihned v nabídce upravuje výši pojistného tak, aby naspořená částka včetně odhadovaných úrokových výnosŧ se rovnala pojistné částce stanovené ve smlouvě. Mimořádné výběry nebo vklady u tohoto produktu nejsou moţné. Klient dosáhne na své prostředky buď v případě výpovědi pojistné smlouvy nebo na konci pojištění. Pojišťovna Generali ve své nabídce vycházela z minimální částky určené na spoření, kterou potom lze na ţádost pojištěného navýšit tak, aby klient naspořil cílovou částku. V nabídce produktu Genarali Life s výší pojistného 1 892 Kč měsíčně, klient po 25 letech spoření mŧţe dostat od pojišťovny 505 263 Kč. Jiţ z nabídky pojištění plyne, ţe této výše dosáhne v případě 4% podílu na zisku pojišťovny. Z hlediska naspořené 105

Средняя зарплата в России приблизилась к 30 тысячам рублей. ЛЕНТА.РУ. Lenta.ru [online]. 1999 - 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://lenta.ru/news/2014/01/27/down/ 106 Prŧměrná mzda klesla téměř o 500 Kč. MAFRA. Ekonomika.idnes [online]. 1999 - 2014 [cit. 2014-0422]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/prumerna-mzda-v-cesku-za-4-ctvrtleti-2013-dh0/ekonomika.aspx?c=A140311_090842_ekonomika_spi 107 SBÍRKA ZÁKONŦ. SAGIT. Sagit [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?cd=76&typ=r&zdroj=sb00492

74

částky produkt pojišťovny Generali ustupuje nabídce ruské společnosti. Nicméně, velkou výhodou společnosti Generali je moţnost mimořádného vkladu a zároveň i moţnost mimořádného výběru naspořených finančních prostředkŧ. Za třetí cíl analýzy jsem stanovil existenci moţnosti připojištění v rámci ţivotního pojištění. Ruská společnost Югория v rámci svého produktu umoţnuje připojištění nemoci a úrazu s určením pojistné částky, ze které se v případě pojistné událostí bude procentuálně vypočítávat výše odškodného. Kromě toho je zde moţnost připojištění invalidity a zproštění placení pojistného v případě, ţe klient se stane plně invalidním. Mnohem bohatší a flexibilnější je nabídka od společnosti Generali. Kromě výše zmíněných připojištění u pojišťovny Югoрия, zde lze připojistit navíc trvalé následky úrazu, váţná onemocnění a připojištění pro případ smrti úrazem zvlášť. V případě, ţe klient získá invaliditu 3. stupně, klient dostane vyplacenou pojistnou částku v plné výši a pojištění pokračuje dál. Shrnuti Z výše popsaných moţností nabídnutých pojistných produktŧ vyplývá následující závěr. Klient pojišťovny Югория v Rusku ve srovnání s klientem pojišťovny Generali v Česku je výrazně znevýhodněn. Zde je bodový seznam hlavních nedostatkŧ ruské pojišťovny: Pojištění je draţší jak z hlediska výše pojistného, tak z hlediska poměru pojistného vŧči přijmu klienta. Neexistuje moţnost mimořádného výběru naspořených prostředkŧ. Pojištění postrádá moţnosti připojištění trvalých následkŧ a váţných onemocnění. Obsah a uţivatelská přívětivost internetových stránek. V tomto porovnáni jednoznačně vítězi nabídka pojišťovny Generali. Kdyby ruský zájemce disponoval moţnosti výběru z těchto dvou nabídek, rozhodně by zvolil produkt Generali life. Jiţ od začátku, od první návštěvy internetových stránek, klient získává nejen dostatečné mnoţství informací o pojištění ale i vědomi, ţe v podobě pojišťovny Generali získává spolehlivého partnera na cestu ţivotem. Pro tento fakt svědčí na těchto stránkách avizované PR-aktivity pojišťovny, počínaje sportovními turnaji a příspěvky 75

do dobročinných nadací konče. Příleţitost se setkat se zástupci pojišťoven v rámci takových akci buduje v klientech dŧvěru a pozitivní vztah ke společnosti. Eventualita širokého individuálního nastavení baličku připojištění s ohledem na ţivotní styl klienta rozhodně vítězí ve srovnání s nabídkou pojištění u pojišťovny Югория. A nakonec moţnost mimořádného výběru a vyuţití naspořených finančních prostředkŧ v případě nenadálých ţivotních situací dělá tuto nabídku pojišťovny Generali v očích klienta bezkonkurenční.

76

ZÁVĚR V této diplomové práci jsem se zabýval zkoumáním vývoje a analýzou stávajícího stavu pojistného trhu ţivotního pojištění v Ruské federaci a České republice. Obě země mají historicky mnoho společného. Vzhledem k přechodu od centrálně řízené ekonomiky k ekonomice trţní, které se odehrálo taky ve zhruba stejnou dobu, pro mne bylo velmi zajímavé zjistit, jak se tyto země vypořádaly s budováním svých trhŧ ţivotního pojištění. Zpracováním dané problematiky jsem cíle, které jsem si v úvodu práce stanovil, splnil. Níţe přináším závěry mého výzkumu. Otázka významu ţivotního pojištěni v Rusku a České republice se velmi liší. Díky dlouholetému vládnuti komunistické strany v obou zemích a její sociální politice, většina obyvatelŧ zemí se aktivně nestarala o zajištění svého ţivotu a stáři, a plně spoléhali na statní sociální systém. V České republice lidé, kteří měli před rokem 1948 uzavřené ţivotni pojištění, po nástupu komunistické strany k moci, dostávali velmi krácené pojistné plnění. Měnové reformy, jak v Rusku, tak v Česku, připravily obyvatele o úspory na ţivotních pojistkách a o dŧvěru v dlouhodobé spořící programy. Dovolím si tvrzení, ţe historické aspekty jsou jedním z dŧleţitých faktoru, brzdicí i v dnešní dny vývoj trhu ţivotního pojištění. Dŧvěru zájemce o ţivotní pojištění neustále podlamuji opakované globální a regionální ekonomické kolapsy, inflace a v neposlední řadě i neférové jednání samotných účastníkŧ pojistného trhu. Mnohem méně, neţ český pojistný trh, je rozvinutý ruský trh ţivotního pojištění. Jak se vyjádřila v prŧběhu telefonické konzultace zaměstnankyně ruské ratingové agentury Страхование – сегодня : „Ruský pojistný trh se zrodil teprve před 10 lety. Do té doby zde byl chaos…“ Její slova potvrzují i vývoj počtu podnikatelských subjektŧ nabízejících pojištěni v 90. letech XX. století a jejich následná redukce v poslední dekádě. Mnoho lidi v Rusku vnímá ţivotní pojištění pouze jako dodatečnou finanční zátěţ a nepozastavuji se nad tím, ţe tento produkt je určen primárně jako ochrana jejich ţivotní úrovně v případě odchodu do starobního dŧchodu, nebo jako kompenzace výpadku přijmu rodiny v případě smrtí ţivitele.

77

Ze srovnání trhŧ obou zemí vyplývá obecná základní shoda, ţe v Rusku i Česku převaţuje neţivotní pojištění nad ţivotním. Neshoda je však v rozdílech převahy, v Rusku je to velká převaha, zatímco v Česku je rozdíl převahy neţivotního pojištění nad ţivotním malý. Velmi významným ukazatelem vyspělosti trhu ţivotního pojištění je ukazatel poměru ţivotního pojištění vŧči neţivotnímu. Ruský trh tento poměr má ve výši slabších 9,39 %, ale český trh má hodnotu 45,94 %. Potěšujícím pro ruský trh bude informace o stoupajícím trendu na rozdíl od stagnace panující na trhu v České republice. V České republice se ţivotnímu pojištění daří lépe. Ve srovnání s Ruskem, český pojistný trh naplno funguje jiţ od začátku 90. let XX. století. Ţivotní pojištění v dnešní době má většina obyvatel Česka, svědčí o tom celkový počet smluv dosahující v roce 2013 počtu vice neţ 6,5 mil. kusŧ. V prŧběhu konzultací s osobami, pohybujícími se ve finančním sektoru v Česku, jsem zjistil, ţe i mezi nimi jsou tací, co nedokáţou přesně definovat pojem životní pojištění. Proto povaţuji za velmi dŧleţité, začít osvětnou kampaň ve prospěch ţivotního pojištění, vysvětlující všechny náleţitosti tohoto produktu. Zároveň s tím zpřísnit dohled a regulaci na finančních trzích tak, aby nedocházelo ke klamavému jednání, poškozujícím pověst ţivotního pojištění ze strany účastníkŧ těchto trhŧ. Porovnání vývoje trhŧ ţivotního pojištění v Rusku a České republice jednoznačně vypovídá o tom, ţe situace na ruském trhu je pozitivní a má rostoucí charakter a český trh prochází stavem stagnace. Analýzou dostupných finančních ukazatelŧ a jejich pozorování v období 2008 aţ 20013 jsem odhalil hlavní trendy jejich vývoje. Toto období jsem zvolil z dŧvodu, ţe zachycuje začátek globální recese a mŧţeme pozorovat, jaký to mělo vliv na situaci na pojistných trzích. Pro lepši a přehlednější porovnání jsem umístil tyto informace do tabulky číslo 23. Čísla v tabulce vyjadřuji výše finančních ukazatelŧ za rok 2013 a šipky vypovídají o trendu vývoje za sledované období. Tak například porovnání celkového a ţivotního předepsaného pojistného vypovídá o tom, ţe v Rusku roste jak celkový pojistný trh, tak i trh ţivotního pojištění. Situace v Česku vypovídá o rostoucím trendu celkového pojistného trhu ale trh ţivotního pojištění zaznamenal pokles.

78

Velmi pŧsobivé jsou údaje o ročním nárŧstu objemu předepsaného ţivotního pojištění v Rusku. Tento nárŧst byl ve výši 57,7 %, čísla za český trh uvádí pokles o 0,6 %. Pojištěnost, je údaj, který ukazuje podíl ţivotního pojištění na hrubém domácím produktu. V Rusku tento ukazatel je na hodnotě pouhých 0,13 %, V Česku je tento údaj mnohonásobně vyšší, a pro rok 2013 činil 1,98 %. Tento údaj svědčí o významnosti trhu ţivotního pojištění pro ekonomiku České republiky, a v případě Ruska vidíme, ţe pojistný trh ještě čeká velký vývoj. Ze získaných informací nepříznivě hodnotím vývoj vyplaceného pojistného plnění a škodných událostí v Rusku. Tyto údaje nám mají vypovídat o tom, kolik procent pojišťovna vyplatí na pojistně plnění z vybraného předepsaného pojistného. Škodovost v Rusku je mnohonásobně niţší neţ v Česku, a nachází se na 14,5 %. Český trh za stejný rok vykazuje ukazatel škodovosti ve výši 72 %. Takhle malý podíl vyplaceného pojistného plnění se nutí zamyslet, zdali pojišťovny v Rusku poctivě plní své povinnosti plynoucí ze smluv nebo se je snaţí všemi zpŧsoby krátit, aby dosáhly maximálního zisku. Tento stav je z dlouhodobého hlediska negativní a vzbuzuje nedŧvěru vŧči praktikám pojišťoven v Ruské federaci.

79

Tabulka číslo: 24. Stručný přehled pojistných ukazatelŧ Porovnání pojistného trhu ţivotního pojištění Ruska a Česka v roce 2013 v tis. Kč.

Sledovaný údaj

Rusko

Předepsané pojistné

Trend

Česká republika

565 268 643

155 806 209 Kč

53 056 465

71 575 394

9,39 %

45,94 %

57,7 %

0,6 %

Pojistné plnění

7 708 071

51 377 042

Škodovost

14,5 %

72,0 %

Pojištěnost

0,13 %

1,98 %

3,2 %

5,0 %

86,92 %

90,4 %

Centrální banka Ruska

Česka národní banka

celkem Předepsané pojistné za ţivotní pojištění Podíl ţivotního pojištění na celkovém pojistném Roční změna objemu předepsaného ţivotního pojistného

Změna počtu ţivotních pojišťoven Koncentrace trhu. Podíl 10 největších pojišťoven Dohledový a regulační orgán

Zdroj: Vlastní zpracovaní

80

Trend

Z hlediska koncentrovanosti oba sledované trhy patři mezi vysoce koncentrované. To znamená, ţe poměrně malý výběr pojišťoven na trhu, nejčastěji největších 5 nebo 10 pojišťoven, mají největší podíl na trhu pojištění. V tomto hledisku se ruský trh s koncentrací 86,9 % podobá trhu českému s 90,4 %. Dalším společným prvkem pro sledované pojistné trhy je podobný systém regulace a dohledu nad finančním trhem v podobě centrálních bank. V České republice tento systém funguje jiţ od roku 2006, Rusko se pro tento krok rozhodlo aţ v roce 2013. Splnění třetího cíle v podobě analýzy struktury produktu ţivotního pojištění mě přivedlo k zjištění, ţe v tomto ohledu sledované země mohou poskytnout naprosto identické produkty. Drobné odchylky se najdou jen v investičním ţivotním pojištění. Zde ruský pojistný trh ještě postrádá moţnost daňových odpočtŧ pro smlouvy se spořící sloţkou. Nicméně tato otázka uţ je legislativně vyřešena a od roku 2015 ruský daňový systém umoţní pojistníkŧm sníţit své daňové základy odpočtem zaplaceného pojistného. Modelový případ uzavření ţivotního pojištění v Rusku a v České republice poukázal na další rozdíly ve vývoji pojistných trhŧ a sluţeb. Nabídka ruské pojišťovny, při dodrţení stejných parametrŧ pojištění byla draţší a neposkytovala takové moţnosti doplňkového pojištění jako nabídka české pojišťovny. Ze všeho výše vyjmenovaného plyne to, ţe pojistný trh ţivotního pojištění Ruské federace se teď nachází ve fázi vývoje. Mezi hlavní příčiny zaostalosti trhu patři opakované ekonomické problémy této země, historicky daná nedŧvěra obyvatel ve finanční trh Ruska, vysoká cena pojistných produktŧ a zatím pouze omezený výběr volitelných připojištění. Zdá se, ţe v 90. letech ruští zákonodárci nepochopili zcela význam ţivotního pojištění na makroekonomické úrovní zemí a tím došlo k tak značným rozdílŧm ve srovnaní s Českou republikou. Nyní se však pojistný trh Ruska očistil od většiny nekvalitních poskytovatelŧ pojistných sluţeb, pracuje se na úpravě zákona regulujících podnikaní v této činnosti a lepši se celkově i finanční situace obyvatel zemí. Ukazatele za poslední léta ukazuji nárŧst zajmu o produkty ţivotního pojištění a zatím není známa ţádná překáţka, která by bránila tomuto vývoji i v dalších letech.

81

V případě trhu ţivotního pojištění v České republice se ukázalo, ţe tento trh dosáhl fáze zralosti. Pojistné ukazatele za poslední léta ukazuji spíše stagnaci nebo pomalý nárŧst a z odborných analýz a komentářŧ odborníkŧ plyne, ţe tento stav bude trvat i nadále. Hlavní potenciál nárŧstu trhu ţivotního pojištění v posledních letech díky penzijní reformě se bohuţel nepotvrdil. Tato reforma v očích jejích odpŧrcŧ nevnášela prostřednictvím takzvaného II. pilíře potřebné jistoty pro účastníky dŧchodového spoření a proto většina obyvatel zŧstala k tomuto produktu nedŧvěřivá. Podle odborníku, pokud dojde k většímu nárŧstu objemu předepsaného pojistného, tak to bude díky navýšení pojistných částek jiţ stávajících smluv a ne nárŧstem smluv nových. Analýza struktury produktu ţivotního pojištění přinesla uspokojivý výsledek. Pojišťovny ve snaze zatraktivnit své produkty nabízí velké mnoţství volitelného připojištění týkajících se ţivotního i neţivotního pojištěni. Podpora vlády se projevuje moţnosti daňových odpočtŧ a příspěvkŧ přímo ze státního rozpočtu a motivuje k tomu i zaměstnavatele. Český pojistný trh, ve srovnání s ruským pojistným trhem, vykazuje známky stability a blíţí se evropským pojistným standardŧm. Poměr ţivotního pojištění vŧči neţivotnímu sice ještě nedosáhl evropského prŧměru ale je tomu mnohem blíţ, neţ pojistný trh Ruska.

82

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A ZDROJŮ Kniţní literatura: ČEJKOVÁ, V., Pojistný trh. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 119 s. ISBN 80247-0137-5.

DAŇHEL, J., Kapitoly z pojistné teorie. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2002, 139 s. ISBN 80-245-0306-9.

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4.

MAJTÁNOVÁ, Anna. Poisťovníctvo: teória a prax / Pojišťovnictví : teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006, 288 s. ISBN 80-869-2919-1.

MARVAN, M., CHALOUPECKÝ, J., Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. vyd. Praha: Česká pojišťovna, 1997. ISBN 978-802-3885-927.

Ruské internetové zdroje:

Годовой

отчёт-Ассоциация

страховщиков

жизни.

АССОЦИАЦИЯ

СТРАХОВЩИКОВ ЖИЗНИ. Aszh [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://aszh.ru/about/annual-report

Динамика количества договоров. МЕДИА-ИНФОРМАЦИОННАЯ ГРУППА СТРАХОВАНИЕ СЕГОДНЯ. Insur-info [online]. 2003–2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.insur-info.ru/

orgsandcomps/ 1700 /analytics/?

section=a02&order=un02

83

Динамика рынка. In: Страхование сегодня МИГ [online]. 2003–2014 [cit. 201404-19]. Dostupné z: http://www.insur-info.ru/statistics/?dtype=main

Динамика рынка. МЕДИА-ИНФОРМАЦИОННАЯ ГРУППА СТРАХОВАНИЕ СЕГОДНЯ. Insur-info [online]. 2003–2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.insur-info.ru/statistics/?

dtype=main&order=un02&pair=

za&year=

2008& dec= 4&page=6

Динамика сборов и выплат – по регионам и по видам страхования. МЕДИАИНФОРМАЦИОННАЯ ГРУППА СТРАХОВАНИЕ. Insur-info [online]. 2003– 2014

[cit.

2014-04-03].

Dostupné

z:

http://www.insur-

info.ru/statistics/analytics/?order=un02®ion=0&datatype=itog¤cy=rub&u nAction=a03

ЕХПЕРТ РА. Raexpert [online]. 1997 - 2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.raexpert.ru/about/

История Компании. ОСАО «ИНГОССТРАХ». Ingos [online]. 2014 [cit. 2014-0326]. Dostupné z: http://www.ingos.ru/ru/company/company-history/

История страхового дела в России. Dissercat [online]. 2001 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.dissercat.com/content/istoriya-strakhovogo-dela-v-rossiikhikh-nachalo-khkh-v О государственном обязательном страховании имушества. НДП "АЛЬЯНС МЕДИА". Innovbusiness [online]. 2003 - 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.innovbusiness.ru/pravo/DocumShow_DocumID_33176.html От истоков страхования до 1827 г. БОГДАНОВА, М. Bars-minsk.narod [online]. 2008

[cit.

2014-03-26].

Dostupné

minsk.narod.ru/referats/insurance.html 84

z:

http://bars-

Пенсия в СССР. НПФ "СБЕРФОНД РЕСО". Sbrfreso [online]. 2001-2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://sbrfreso.ru/pensiya/istoria/USSR/ /

Райхер Владимир Константинович. Civilista [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.civilista.ru/civilist.php?id=47

РЕНЕССАНС СТРАХОВАНИЕ. Renins [online]. 2013 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.renins.com/about/welcome/

РОСГОССТРАХ. Rgs: Страхование [online]. 2009-2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.rgs.ru/pr/csr/insurance/index.wbp

Страхование в России. Acko [online]. 2002-2012 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.acko.ru/insurance/russian_insurance

Современное состояние и тенденции развития российского страхового рынка. КАБАНЦЕВА, Н., Sarrsute [online]. 2011 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://sarrsute.ru/images/stories/articlefoto/rio/journal/journal2-24//Kabantseva.pdf

Средняя зарплата в России приблизилась к 30 тысячам рублей. ЛЕНТА.РУ. Lenta.ru

[online].

1999

-

2014

[cit.

2014-04-22].

Dostupné

z:

http://lenta.ru/news/2014/01/27/down/ Страхование жизни как способ накопления и преумножения капитала. INVESTFUNDS. Investfunds [online]. 2003-2013 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://life.investfunds.ru/news/30931/ Центральный банк Росийской Федерации. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2014, 17.4.2014 [cit. 2014-04-18].

Dostupné

z:

https://ru.wikipedia.org

банк_Росийской_Федерации 85

/wiki/Центральный_

Экономика России: размер номинального ВВП. Е-РЕПОРТ. Ereport [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.ereport.ru/ stat.php?razdel=country &count =russia&table=grecia

ЮГОРИЯ. Государственная страховая компания Югория [online]. 1997 - 2014. 1997 - 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.ugsk.ru/

České internetové zdroje:

Assicurazioni Generali. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia

Foundation,

2001-

[cit.

2014-04-11].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Assicurazioni_Generali

Asociace českých pojišťovacích makleřŧ. AČPM. Acpm [online]. 2005 [cit. 201404-18]. Dostupné z: http://www.acpm.cz/index.php?action=article&id=109

Česká národní banka-slovník pojmŧ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. CNB [online]. 2003-2014

[cit.

2014-04-08].

Dostupné

z:

https://www.cnb.cz/cs/obecne

/slovnik/p.html

GENERALI POJIŠŤOVNA. Generali [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.generali.cz/

Historie pojišťovnictví v České republice. ALLRISK, s.r.o. Allrisk [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.allrisk.cz/historie-pojistovnictvi-v-ceskerepublice.html

Historie pojišťovnictví. Brokerteam [online]. 2013 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.brokerteam.cz/historie 86

Jak dŧkladně jsme pojištění?. PENÍZE. Peníze [online]. 2000 - 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.penize.cz/pojisteni 232674 -jak-

/

dukladne–jsme-pojisteni-proti–evrope-tretinove

Podle druhu produktu. ČESKA ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Cap [online]. 2014 [cit. 2014-04-19].

Dostupné

z:

http://www.cap.cz/pojistne-produkty/podle-druhu-

produktu

Pojištění osob: Daňová úleva. ZPĚVÁK, Martin. Pojistenicz [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://www.pojistenicz.com/page.php?id=dane

PPF GRoup. PPF GROUP. Ppf [online]. 2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.ppf.cz/cz/hlavni-stranka.html

Prŧměrná mzda klesla téměř o 500 Kč. MAFRA. Ekonomika.idnes [online]. 1999 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/prumerna-mzda-vcesekonoku-za-4-ctvrtleti-2013-dh0-mika.aspx?c=A140311_090842_ekonomika_spi

Římské právo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 19. 3. 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%A9_pr%C3%A1vo

Slovník pojmŧ. Business.center [online]. 1998 - 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/p1785-kargo.aspx

Tisková zprava - Česká pojišťovna. ČESKÁ POJIŠŤOVNA A. S. Ceskapojistovna [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: https://www.ceskapojistovna.cz/ tiskova-zprava?1666646-ceska_pojistovna_pomaha_lidem_uz_185_let

87

Výroční zpráva 2002. ČAP. Cap [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.cap.cz/www/cap/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2002.pdf

Výroční zpráva 20010. ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Cap [online]. ČAP 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.cap.cz/www/cap/images/onas/vyrocni-zpravy/2010.pdf

Vývoj pojistného trhu - Česká asociace pojišťoven. ČAP. Cap [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.cap.cz/statisticke-udaje/vyvoj-pojistneho-trhu

Základní informace o ţivotním pojištění podle odvětví ţivotního pojištění. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. CNB [online]. 2003-2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_u kazatele_fin_trhu/pojistovny/poj_ukazatele_tab04.html

Zajištění: jistota na druhou… a na třetí. PENÍZE.CZ. Penize [online]. 2000 - 2014 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.penize.cz/pojisteni/16964-zajistenijistota-na-druhou-a-na-treti

Základní informace o ţivotním pojištění podle odvětví ţivotního pojištění. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. CNB [online]. 2003-2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_u kazatele_fin_trhu/pojistovny/poj_ukazatele_tab04.html Ruské legislativní zdroje:

Закон РФ от 27.11.1992 N 4015-1 "Об организации страхового дела в Российской Федерации". КОНСУЛЬТАНТПЛЮС. Consultant [online]. 19972014 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.consultant.ru/document/cons_doc _LAW_150213 88

УКАЗ

ПРЕЗИДЕНТА

РОССИЙСКОЙ

СОВЕРШЕНСТВОВАНИЮ

ФЕДЕРАЦИИ

ГОСУДАРСТВЕННОГО

О

МЕРАХ

ПО

РЕГУЛИРОВАНИЯ.

КОНСУЛЬТАНТПЛЮС. Base.consultant [online]. 2011 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://base .consultant. ru/cons/cgi/online. cgi?req=doc;base=LAW ;n=111308

Указ Президента РФ от 25.07.2013 N 645. КОНСУЛЬТАНТПЛЮС. Consultant [online]. 1997-2014 [cit. 2014-04-16]. Dostupné z: http://www.consultant.ru/ document/cons_doc_LAW_149853/ České legislativní zdroje:

185/1991 Sb. zákon o pojišťovnictví. ASOCIACE ČESKÝCH POJIŠTOVACÍCH MAKLÉŘU.

Acpm

[online].

2005

[cit.

2014-04-18].

Dostupné

z:

http://www.acpm.cz/index.php?action=article&id=109

SBÍRKA ZÁKONŦ. SAGIT. Sagit [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?cd=76&typ=r&zdroj=sb00492

Zákon o pojišťovnictví. HAVIT. Business.center [online]. 1998 - 2014 [cit. 201404-18]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistovnictvi/

89

Seznam schémat, tabulek a grafů Seznam schémat: Schéma číslo 1: Členění pojistného trhu……………………………………………….25 Seznam tabulek: Tabulka číslo: 1. Celkové předepsané pojistné za pojistný trh Ruska………………….28 Tabulka číslo: 2. Předepsané pojistné celkem za trh ţivotního pojištění Ruska……… 30 Tabulka číslo: 3. Předepsané pojistné celkem za pojistný trh České republiky…….....32 Tabulka číslo: 4. Vývoj předepsaného pojistného ţivotního pojištění v Česku………..34 Tabulka číslo: 5. Pojistné plnění v ţivotním pojištění v Rusku………………………..37 Tabulka číslo: 6. Pojistné plnění v ţivotním pojištění v České republice……..............39 Tabulka číslo: 7. Vývoj škodovosti ţivotního pojištění v Rusku………………...........42 Tabulka číslo: 8. Vývoj škodovosti ţivotního pojištění v České republice…..………..43 Tabulka číslo: 9. Vývoj pojištěnosti v Rusku na trhu ţivotního pojištění……………...46 Tabulka číslo: 10. Vývoj pojištěnosti v České republice na trhu ţivotního pojištění….47 Tabulka číslo: 11. Počet pojišťoven celkem v Rusku v letech 2009-20013…………....50 Tabulka číslo: 12. Počet pojišťoven poskytujících ţivotní pojištění v Rusku…...……..51 Tabulka číslo: 13. Počet pojišťoven celkem v Česku…………………………………..52 Tabulka číslo: 14. Počet pojišťoven poskytujících ţivotní pojištění v České republice 53 Tabulka číslo: 15. Poměr ţivotních pojišťoven vŧči neţivotním………………………53 Tabulka číslo: 16. Koncentrace pojistného trhu ţivotního pojištění v Rusku………….54 Tabulka číslo: 17. Koncentrace pojistného trhu ţivotního pojištění v ČR…………..…56 Tabulka číslo: 18. Počet smluv ţivotního pojištění společnost Ренессанс – жизнь….58 Tabulka číslo: 19. Počet smluv ţivotního pojištění celkem v ČR………………….…..59 Tabulka číslo: 20. Porovnaní nabídky pojistných produktŧ Ruska a České republiky...65 Tabulka číslo: 21. Rozdíly v investičním ţivotním pojištění…………………………..67 Tabulka číslo: 22. Volitelná kritéria ţivotního pojištění v Rusku a České republice…68 Tabulka číslo: 23. Základní pojistné charakteristiky pojištění…………………………72 Tabulka číslo: 24. Stručný přehled pojistných ukazatelŧ………………………………80

90

Seznam grafů: Graf číslo: 1. Vývoj předepsaného pojistného v Československu...............................19 Graf číslo: 2. Poměr ţivotního pojištění vŧči neţivotnímu pojištěni v Rusku…………29 Graf číslo: 3. Vývoj předepsaného pojistného ţivotního pojištění v Rusku…………...31 Graf číslo: 4. Poměr ţivotního pojištění vŧči neţivotnímu v České republice.………..33 Graf číslo: 5. Předepsané pojistné za trh ţivotního pojištění v České republice………35 Graf číslo: 6. Pojistné plnění v ţivotním pojištění v Rusku……………………………38 Graf číslo: 7. Pojistné plnění ţivotního pojištění v České republice……...…………...40 Graf číslo: 8. Škodovost v Rusku………………………………………………………43 Graf číslo: 7. Škodovost ţivotního pojištění v České republice……………………….44 Graf číslo: 8. Vývoj pojištěnosti ţivotního pojištění v Rusku a České republice……..48

91

Seznam příloh Příloha č. 1: Vývoj předepsaného pojistného ţivotního pojištění v Rusku Příloha č. 2: Vývoj předepsaného pojistného ţivotního pojištění v České Republice dle České asociace pojišťoven Příloha č. 3: Členy České asociace pojišťoven Příloha č. 4: Prŧměrné váţené hodnoty devizového kurzu ruského rublu vŧči české koruně. Příloha č. 5: Deset největších pojišťoven v Rusku Příloha č. 6: Návrh kapitálového ţivotního pojištění společností Югория Příloha č. 7: Návrh ţivotního pojištění společnosti Generali

92

Příloha č. 1 List č. 1

93


94


95


Prŧměrné váţené hodnoty ruského ruble vŧči české koruně Kurzy měn jsou získané z archivu Centrální banky Ruska a České národní banky.

Mnoţství -100 RUB 2013

61,69 Kč

2012

63,00 Kč

2011

57,88 Kč

2010

63,17 Kč

2009

59,93 Kč

2008

68,52 Kč

96


97


98


99

100

101

Komparace ruského a českého trhu ţivotního pojištění

Recommend Documents