KOMPARACE FINANČNÍHO UMÍSTĚNÍ NA POJISTNÉM TRHU ČR

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

KOMPARACE FINANČNÍHO UMÍSTĚNÍ NA POJISTNÉM TRHU ČR Comparison of investments in the insurance market of the Czech Republic Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. František ŘEZÁČ, Ph.D.

Autor: Šimon KOCIAN

Brno, 2014

J m éno a pří j m ení aut ora:

Šimon Kocian

Náz ev di pl om ové práce:

Komparace finančního umístění na pojistném trhu ČR

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Comparison of investments in the insurance market of the Czech Republic

Kat edra:

Financí

Vedoucí di pl om ové práce:

Ing. František Řezáč, Ph.D.

R ok obhaj ob y:

2014

Anotace Bakalářská práce „Komparace finančního umístění na pojistném trhu ČR“ analyzuje a následně porovnává finanční umístění komerčních pojišťoven působících v České republice. Práce je rozdělená do dvou částí. První část se věnuje obecné charakteristice investiční činnosti pojišťoven. Druhá část pak obsahuje analýzu a porovnání finančního umístění vybraných pojišťoven v České republice, včetně formulace doporučení pro management těchto pojišťoven.

Annotation The bachelor thesis "Comparison of investments in the insurance market of the Czech Republic" analyzes and subsequently compares the investments of commercial insurance companies in the Czech Republic. The thesis is divided into two parts. The first part deals with the general characteristics of the investment activities of insurance companies. The second part contains an analysis and comparison of investments of selected insurance companies in the Czech Republic, including the formulation of recommendations for the management of those companies.

Klíčová slova Komerční pojišťovna, finanční umístění, investiční portfolio, technické rezervy

Keywords Commercial insurance company, investments, investment portfolio, technical reserves

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Komparace finančního umístění na pojistném trhu ČR vypracoval samostatně pod vedením Ing. Františka Řezáče, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 21. dubna 2014 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Františku Řezáčovi, Ph.D. za odborné rady a důležité připomínky, které mi v průběhu psaní mé bakalářské práce věnoval.

OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................................... 10 1

INVESTIČNÍ ČINNOST KOMERČNÍCH POJIŠŤOVEN ............................................. 11 1.1

Komerční pojišťovna ................................................................................................. 11

1.2

Technické rezervy ...................................................................................................... 13

1.3

Finanční umístění ....................................................................................................... 18

1.3.1 2

Nejčastěji využívané instrumenty pro finanční umístění.................................... 23

FINANČNÍ UMÍSTĚNÍ VYBRANÝCH POJIŠŤOVEN V ČESKÉ REPUBLICE A

JEHO KOMPARACE .............................................................................................................. 25 2.1

Univerzální pojišťovny .............................................................................................. 29

2.1.1

Česká pojišťovna a.s. .......................................................................................... 29

2.1.2

Kooperativa pojišťovna, a.s. ............................................................................... 33

2.1.3

Allianz pojišťovna, a.s. ....................................................................................... 35

2.2

Životní pojišťovny ..................................................................................................... 37

2.2.1

ING Životní pojišťovna N.V. ............................................................................. 37

2.2.2

AEGON Pojišťovna, a.s. .................................................................................... 39

2.2.3

Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. ..................................................................... 41

2.3

Komparace finančního umístění vybraných pojišťoven ............................................ 43

2.4

Doporučení pro management českých pojišťoven ..................................................... 48

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 49 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................... 51 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................. 53 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................... 53 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 54

ÚVOD Pojišťovnictví je svojí podstatou velmi důležitou součástí moderní ekonomiky. Komerční pojišťovny jsou podnikatelské subjekty, které pojištěným poskytují pojistnou ochranu, jejímž hlavním smyslem je zmírnit negativní důsledky nahodilých událostí. Tyto instituce provádějí mnoho činností, z nichž pro tuto práci stěžejní je činnost investiční. Za své služby vybírají komerční pojišťovny pojistné, z kterého vytvářejí technické rezervy pro případ úhrady části škod z nahodilých událostí. Pojišťovny mají možnost tyto rezervy určitým způsobem zhodnocovat na finančním trhu a právě v tom spočívá jejich investiční činnost. Cílem této bakalářské práce je s využitím analýzy porovnat finanční umístění vybraných komerčních pojišťoven na pojistném trhu v České republice. Práce je rozdělena na dvě části. První kapitola se zaměřuje na teoretický rámec problematiky investiční činnosti pojišťoven. Nejprve se zabývá komerční pojišťovnou, její činností, a také úkoly, jež provází chod každé pojišťovny. Následně je pozornost věnována technickým rezervám, a to jejich podstatě a způsobu tvorby. Zbývající část pojednává o finančním umístění, které spočívá v umísťování prostředků technických rezerv na finančním trhu a úzce tak souvisí s investiční činností pojišťoven. Zde jsou také popsána různá omezení, která musejí komerční pojišťovny respektovat při realizaci jejich investiční činnosti. V závěru kapitoly jsou stručně charakterizovány nejčastěji využívané investiční instrumenty pro účely finančního umístění. V této kapitole je použita metoda deskripce. Druhá kapitola představuje praktickou část bakalářské práce. V této kapitole je provedena analýza finančního umístění vybraných univerzálních a životních pojišťoven, působících na pojistném trhu v České republice. Na základě analýzy následuje porovnání skladby finančního umístění těchto pojišťoven. Na konec jsou vzhledem ke zjištěným skutečnostem formulována určitá doporučení pro management pojišťoven na pojistném trhu v České republice. V době zpracovávání této práce ještě nebyly zveřejněny výroční zprávy pojišťoven za rok 2013. V druhé kapitole jsou využity metody analýza, komparace a syntéza.

10

1 INVESTIČNÍ ČINNOST KOMERČNÍCH POJIŠŤOVEN 1.1 Komerční pojišťovna Komerční pojišťovna je instituce, která se zabývá pojišťovací činností podle zákona o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb. Jedná se o právní subjekt, který s pojistníky1 (resp. pojištěnými) uzavírá pojistné smlouvy a tím i pojištění. Pojištěným poskytuje pojistnou ochranu, jejímž základním smyslem je zmírnit nepříznivé důsledky nahodilých událostí. Za tuto ochranu vybírá pojistné2 a vykonává jeho správu.3 Pojišťovny tak činí s cílem uspokojovat potřeby svých klientů a vytvářet zisk. Komerční pojišťovna se také označuje pojmem pojistitel.4 Pojišťovací činnost na území České republiky může provozovat tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které Česká národní banka udělila povolení k provozování této činnosti. Oprávněná je též pojišťovna z jiného členského státu5 na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě práva dočasně poskytovat služby.6 Zmiňovanou pojišťovací činností se rozumí:7  přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich,  správa pojištění,  likvidace pojistných událostí,  poskytování asistenčních služeb,  nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny (finanční umístění),  uzavírání smluv se zajišťovnami8 o zajištění závazků pojišťovny, vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv (zajišťovací činnost),

1

Pojistníkem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která s pojišťovnou uzavřela pojistnou smlouvu, ve které se zavázala platit pojistné. Pojištěným je potom osoba, na kterou se pojištění v uzavřené pojistné smlouvě vztahuje. 2 Pojistné je úplata za poskytnutou pojistnou ochranu. 3 ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojistný trh. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 82 s. ISBN 80-210-3661-3, str. 51 4 ČEJKOVÁ, Viktória, Dana MARTINOVIČOVÁ a Svatopluk NEČAS. Poistný trh: teória i prax. 1. vyd. Bratislava: Lura Edition, 2011. 222 s. ISBN 978-80-8078-399-0, str. 79 5 Členským státem se rozumí členský stát Evropské unie. 6 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů, § 4 7 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů, § 3 8 Zajišťovna přebírá pojistná rizika pojišťovny na základě uzavřených smluv.

11

 činnost, směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků (zábranná činnost). S pojišťovací činností mnohdy souvisí ještě další činnosti, které pojišťovna může vykonávat. Jedná se o zprostředkovatelskou nebo poradenskou činnost, šetření pojistných událostí, vzdělávací činnost v oblasti pojišťovnictví a jiné finanční služby či další činnosti související s výkonem povolené pojišťovací činnosti. Na základě výše zmíněného lze formulovat tři hlavní úkoly pojišťovny:9  technický úkol souvisí s odhadem a přijetím pojistného rizika klienta, s placením pojistného a v případě, že nastane pojistná událost, jde o výpočet a výplatu pojistného plnění klientovi,  preventivní (zábranný) úkol je realizován preventivními opatřeními, směřujícími ke snižování rizika vzniku a rozsahu škod; pojišťovna sama zohledňuje okolnosti, které mohou zabránit realizaci rizika ve výši pojistného,  podnikatelský úkol, nazývaný též finanční podnikání nebo investiční činnost pojišťoven, spočívá ve využití přijatého pojistného od klientů k investování na finančním trhu. Pro tuto práci je stěžejní poslední jmenovaný úkol – investiční činnost pojišťoven. Forma pohybu

peněžních

prostředků

v komerční

pojišťovně

vytváří

podmínky

k dalším

podnikatelským a investičním aktivitám. Pojišťovny totiž využívají časové prodlevy mezi přijímáním pojistného a likvidací pojistné události, se kterou jsou spojeny výdaje ve formě výplat pojistného plnění. V tomto časovém prostoru mají k dispozici velký objem peněžních prostředků, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, které využívají k investování na finančním trhu. Podle zaměření činnosti se pojišťovny člení na:10  životní pojišťovny, které provozují pouze životní druhy pojištění,  neživotní pojišťovny, které provozují pouze neživotní druhy pojištění,  univerzální pojišťovny, které provozují životní i neživotní druhy pojištění, 9

ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 129 s. ISBN 80-210-3990-6, str. 72 10 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4, str. 170-171

12

 specializované pojišťovny, které se zaměřují pouze na určitý druh nebo odvětví pojištění, na pojištění určitých rizik nebo na některé skupiny pojištěných. Toto rozdělení je zásadní jak pro tvorbu technických rezerv, tak pro skladbu finančního umístění dané pojišťovny, jak bude vysvětleno v následujících dvou podkapitolách.

1.2 Technické rezervy Technické rezervy vytváří povinně každá komerční pojišťovna s ohledem na celý rozsah své činnosti a v dostatečné výši tak, aby byla schopna v kterémkoliv okamžiku dostát svým závazkům z jí provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Vytváří je k závazkům, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou.11 Pojišťovna tyto rezervy vytváří z přijatého pojistného a užívá je tehdy, když nemůže využít běžné příjmy k výplatám pojistných plnění v běžném období. Technické rezervy ve své podstatě zahrnují peněžní prostředky, které pojišťovna bude potřebovat v následujících obdobích na výplatu pojistných plnění.12 Technické rezervy ovšem nelze zaměňovat s „netechnickými“ rezervami, které pojišťovna vytváří jako každý jiný podnikatelský subjekt a nepoužívá je primárně ke krytí rizik z pojišťovací činnosti. Jde například o zákonný rezervní fond, fondy ze zisku po zdanění nebo zákonné rezervy určené třeba na opravu hmotného majetku.13 Podle toho, jakým způsobem jsou vytvářeny technické rezervy, rozlišujeme pojištění:14  neživotní (rizikové)  životní (rezervotvorné) Neživotní pojištění je typem pojištění, při kterém pojistitel jednoznačně neví, jestli pojistná událost vznikne nebo nevznikne, jestli bude poskytnuté pojistné plnění a v jaké výši. Jedná se 11

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů, § 51 a § 55 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4, str. 66-67 13 CIPRA, Tomáš. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 271 s. ISBN 80-86119-54-8, str. 193 14 ČEJKOVÁ, Viktória, Dana MARTINOVIČOVÁ a Svatopluk NEČAS. Poistný trh: teória i prax. 1. vyd. Bratislava: Lura Edition, 2011. 222 s. ISBN 978-80-8078-399-0, str. 51 12

13

o všechny pojistné produkty pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění úrazu apod. Pojistná rezerva se stanovuje podle rozsahu pojištěného rizika a pravděpodobnosti vzniku pojistných událostí a také podle rozsahu způsobených škod. Životní pojištění je pojištění, při kterém se vždy vytváří technická rezerva na pojistné události, které v budoucnosti jednoznačně nastanou. Patří sem zejména pojištění osob, kdy se pojistné plnění vyplatí buďto jednorázově nebo postupně ve formě důchodu až při dožití se konce pojistného období anebo při smrti během platnosti pojištění. Zákon o pojišťovnictví ukládá pojišťovnám, aby vytvářely několik typů rezerv právě podle toho, na které odvětví se zaměřují. Pokud pojišťovna provozuje pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví životních pojištění, je povinna vytvářet tyto rezervy:15  rezervu na nezasloužené pojistné,  rezervu na pojistná plnění,  rezervu pojistného životních pojištění,  rezervu na prémie a slevy,  rezervu životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník,  rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů,  rezervu pojistného neživotních pojištění,  jinou rezervu. Pokud pojišťovna provozuje pojišťovací činnost podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, je povinna vytvářet tyto rezervy:16  rezervu na nezasloužené pojistné,  rezervu na pojistná plnění,  rezervu na prémie a slevy,  vyrovnávací rezervu,  rezervu pojistného neživotních pojištění,

15 16

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů, § 51 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů, § 51

14

 rezervu na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře,  jinou rezervu. Rezervu na nezasloužené pojistné vytváří pojišťovny jak u životních, tak u neživotních pojištění s výjimkou životního pojištění s jednorázovým pojistným. Výše této rezervy odpovídá té části předepsaného pojistného, která se vztahuje k budoucím účetním obdobím.17 Stanoví se jako souhrn těchto částí pojistného vypočítaný podle jednotlivých pojistných smluv.18 Pokud nelze určit výši rezervy tímto způsobem, jako třeba u pojištění, u kterého se pojistné riziko v průběhu roku opakovaně mění, použijí se pro její stanovení matematickostatistické metody. Rezerva na pojistná plnění se vytváří u životních i neživotních pojištění, avšak v rámci životního pojištění není tak důležitá, neboť pojišťovny do ní nanejvýš jen převádí rezervu pojistného životních pojištění při ohlášení pojistné události nebo bezprostředně před výplatou pojistného plnění.19 Tato rezerva je tedy významná především u těch odvětví neživotních pojištění, u nichž dochází k časovému zpoždění mezi pojistnou událostí a dokončeným pojistným plněním (např. povinné ručení). Rezerva slouží ke krytí závazků z pojistných událostí v případě, že v běžném účetním období vznikly, byly nahlášeny, ale v tomto období nebyly zlikvidovány nebo v případě, že v běžném účetním období vznikly, ale nebyly v tomto období nahlášeny.20 V prvním případě jde o sumu závazků na konci účetního období, které pojišťovna zná, ale kvůli probíhajícímu šetření nebo kvůli soudnímu sporu ještě nebyly uhrazeny. Tyto rezervy tvoří souhrn nákladů na pojistná plnění, které ocení likvidátor pojišťovny odhadem nebo podle zavedené praxe v pojišťovně. V druhém případě se tvoří rezervy kvůli existenci časové prodlevy mezi vznikem a nahlášením škody. Tyto rezervy se stanovují pomocí matematicko-statistických metod. Rezerva pojistného životních pojištění je určena ke krytí budoucích závazků ze sjednaných životních pojištění. S využitím stejných statistických dat a téže technické úrokové míry, jichž bylo použito při výpočtu pojistného, se počítá pomocí matematicko-statistických metod podle 17

CIPRA, Tomáš. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 271 s. ISBN 80-86119-54-8, str. 194 18 ČEJKOVÁ, Viktória, Svatopluk NEČAS a František ŘEZÁČ. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 56 s. ISBN 80-210-3662-1, str. 16 19 CIPRA, Tomáš. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 271 s. ISBN 80-86119-54-8, str. 194 20 CIPRA, Tomáš. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 271 s. ISBN 80-86119-54-8, str. 197-198

15

jednotlivých pojistných smluv tak, že se od hodnoty budoucích závazků pojistitele včetně přiznaných podílů na zisku a rezerv nákladů spojených se správou pojištění odečte hodnota budoucího pojistného. Jedná se o nejdůležitější rezervu v rámci klasických životních pojištění.21 Rezervu na prémie a slevy vytváří pojišťovna ke krytí nákladů na prémie a slevy, ke kterým se zavázala v rámci pojistných smluv u životního i neživotního pojištění. V praxi jde například o slevu za frekvenci placení pojistného (pokud je pojistné zaplaceno na delší dobu dopředu místo pravidelných splátek). Patří sem i rezervy, tvořené na podíly na výnosech životního pojištění, pokud již nejsou zahrnuty v rezervě pojistného životních pojištění. V případě neživotního pojištění se může jednat o rezervy na bonusy v havarijním pojištění a v povinném ručení.22 Rezerva životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, je určena na krytí závazků pojišťovny vůči pojištěným u těch odvětví životních pojištění, kdy na základě pojistné smlouvy nese investiční riziko pojistník. Tato rezerva se používá hlavně v rámci investičního životního pojištění. Pro každou pojistnou smlouvu odpovídá výše rezervy prostředkům pojistného investovaným v rámci této smlouvy. Rezervu na splnění závazků z použité technické úrokové míry a ostatních početních parametrů tvoří pojišťovna, pokud hrozí, že výnos z investování nezaručí splnění závazků z použité technické úrokové míry v cenách pojistných produktů životního pojištění Rezervu pojistného neživotních pojištění vytváří pojišťovny k těm pojistným odvětvím, u kterých se pojistné stanovuje podle věku a případně také i pohlaví pojištěného. Tato rezerva má obdobný charakter jako rezerva pojistného životních pojištění. Uplatňuje se například u pojištění nemoci jako je třeba pojištění léčebných výloh při pobytu v zahraničí.23 Vyrovnávací rezerva se tvoří k neživotnímu pojištění, jako je pojištění úvěru nebo pojištění záruky (kauce) v rámci jim příslušných odvětví a je určena na vyrovnání zvýšených nákladů 21

CIPRA, Tomáš. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 271 s. ISBN 80-86119-54-8, str. 195 22 CIPRA, Tomáš. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 271 s. ISBN 80-86119-54-8, str. 196 a 206 23 CIPRA, Tomáš. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 271 s. ISBN 80-86119-54-8, str. 205

16

na pojistná plnění, které vzniknou kolísáním tzv. škodního průběhu 24 v důsledku skutečností nezávislých na vůli pojistitele. Vyrovnávací rezerva se tvoří pouze tehdy, pokud celková částka předepsaného pojistného za dané účetní období v příslušném odvětví je rovna alespoň 4 % celkového objemu předepsaného pojistného v neživotním pojištění za toto období nebo je vyšší než 67 500 000 Kč.25 Metody pro výpočet vyrovnávací rezervy stanovuje vyhláška. Rezerva na splnění závazků z ručení za závazky Kanceláře je tvořena pojišťovnami kvůli existenci pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla. Pojistitelé, kteří toto pojištění nabízejí, přispívají České kanceláři pojistitelů na krytí pojistných plnění, nesouvisejícími přímo se sjednanou pojistnou smlouvou. Může jít například o situaci, kdy je škoda způsobena nezjištěným vozidlem.26 Na tyto příspěvky vytváří pojistitel rezervy. Jiné rezervy tvoří pojišťovny k závazkům, které nelze zařadit do výše uvedených technických rezerv. Pojišťovna pak musí doložit důvod tvorby a způsob výpočtu České národní bance, která je oprávněna nařídit změnu způsobu výpočtu takovéto rezervy. Je namístě poznamenat, že pojišťovna z jiného členského státu, která provozuje pojišťovací činnost na území České republiky, vytváří technické rezervy k plnění závazků z této činnosti v souladu s právní úpravou domovského členského státu. Pojišťovna ze třetího státu se v tomto případě chová obdobně jako tuzemská pojišťovna, nestanoví-li vyhlášená mezinárodní smlouva jinak.27 Technické rezervy se tvoří a spravují samostatně pro životní a pro neživotní pojištění. O každé technické rezervě účtuje pojišťovna odděleně od svých ostatních závazků a předkládá České národní bance výkaz o tvorbě a výši technických rezerv. Způsob předkládání, formu a náležitosti výkazu o tvorbě a výši technických rezerv, včetně období, za které má být tento výkaz zpracován, a lhůt, do kterých má být České národní bance předložen, stanoví vyhláška.28

24

Škodní průběh je poměr mezi pojistným plněním a zaslouženým pojistným. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů, § 64 26 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4, str. 73 27 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů, § 52 28 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů, § 55 25

17

Technické rezervy představují významnou položku pasiv v bilanci pojišťoven. Odhaduje se, že u životních pojišťoven tvoří tyto rezervy 85 % a u neživotních pojišťoven 60 % pasiv. Velikost technických rezerv je ovlivněna zaměřením pojišťovny, strukturou pojistných produktů a rozsahem pojištění, tedy počtem pojistných smluv a velikostí pojistných částek ve sjednaných pojistných smlouvách.29

1.3 Finanční umístění Podle zákona o pojišťovnictví se finančním umístěním rozumí aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny nebo zajišťovny. Pojem finanční umístění tedy úzce souvisí s investiční činností pojišťoven. Finančním institucím, které soustřeďují a kumulují peněžní prostředky odložené spotřeby, jejichž většinu tvoří úspory obyvatelstva a firem a které tento domácí kapitál poté využívají po určitou dobu ve formě investic s cílem jejich zhodnocení, se říká institucionální investoři. Vedle bank, investičních společností, investičních a penzijních fondů patří mezi institucionální investory i pojišťovny, které se tak stávají významnou součástí kapitálového trhu.30 Investiční činnost komerční pojišťovny obnáší různé finanční aktivity související s využitím dočasně volných prostředků. Jak již bylo řečeno, pojišťovny využívají časového rozporu mezi získáním přijatého pojistného a jeho použitím formou pojistného plnění. Z pojistného vytváří pojišťovny technické rezervy na výplatu pojistných plnění. V mezičase část prostředků těchto rezerv investují s cílem jejich zhodnocení. Přitom musí dbát o to, aby pojišťovna mohla v jakémkoliv okamžiku plně dostát svým závazkům vůči klientům. Pojišťovna by měla, stejně jako každý jiný investor, zvažovat při každém investičním rozhodování tři základní faktory, kterými jsou výnosnost, rizikovost a stupeň likvidity. Výnosnost udává míru zhodnocení investovaných peněžních prostředků. Rizikovost lze chápat jako nejistotu investora spojenou s tím, že se mu nepodaří dosáhnout očekávané výnosnosti. Stupeň likvidity udává rychlost, s jakou lze daný investiční instrument bezeztrátově přeměnit zpět v hotové peníze. Ideální investiční instrument by měl nejvyšší výnosnost, nejnižší rizikovost a nejvyšší stupeň likvidity. Taková investice však neexistuje a 29

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4, str. 73 30 ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojistný trh. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 82 s. ISBN 80-210-3661-3, str. 53

18

investor musí vždy souhrnně hodnotit tyto tři faktory, aby dosáhl jejich optimálního vzájemného poměru. Většinou se upřednostňuje výnos při zajištění určitého stupně rizikovosti a likvidity. Záleží však na preferencích investora.31 Podle Levyho32 lze zlepšení vztahu riziko-výnos, tedy získání vysokého výnosu s malým rizikem, dosáhnout pomocí diverzifikace33 investičního portfolia. Známí investoři akciových trhů Warren Buffet a Charles Munger však souhlasí s tvrzením Johna Neffa, který říká, že „udiverzifikovat se člověk může až k průměrnosti“.34 Tímto tvrzením chtěl říct, že přílišná diverzifikace škodí investiční výkonnosti a investor by se raději měl věnovat do hloubky analýze pár akciových společností. Investoři se rozhodují, do kterých cenných papírů mají investovat a kdy mají zvolenou investici provést. Postup rozhodování se skládá z pěti kroků, které představují tzv. investiční proces: 35 1. stanovení investiční politiky 2. provedení analýzy cenných papírů 3. sestavení portfolia 4. revize portfolia 5. ohodnocení výkonnosti portfolia Investiční politika pojišťoven je však značně omezená. První omezení souvisí se zaměřením pojišťovny. Je důležité rozlišovat, zdali se pojišťovna orientuje pouze na životní pojištění, pouze na neživotní pojištění nebo na obě skupiny a je tedy univerzální pojišťovnou. Dalšími omezeními jsou zákonem a vyhláškou dané zásady finančního umístění, jeho skladba a limity pro tuto skladbu. Smyslem těchto omezení je, aby pojišťovny byly vždy schopné dostát svým závazkům vůči klientům.

31

REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011. 689 s. ISBN 978-80-7418-1283, str. 149, 183 a 191-192 32 LEVY, Haim a Marshall SARNAT. Kapitálové investice a finanční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 920 s. ISBN 80-7169-504-1, str. 359 a 362 33 Diverzifikace je účelová držba více druhů investičních aktiv. 34 ARNOLD, Glen. Jak vybírat podhodnocené akcie a vydělat na jejich růstu. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 366 s. ISBN 978-80-251-2768-1, str. 61 a 211 35 SHARPE, William F. a Gordon J. ALEXANDER. Investice. 4. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 810 s. ISBN 80-85605-47-3, str. 8

19

Pojistně technické rezervy životního pojištění jsou určeny ke krytí budoucích závazků z těchto pojištění. Pro životní pojištění je typický dlouhodobý proces spoření, které sehrává v přijatém pojistném dominující úlohu. Prostředky těchto rezerv jsou tedy vhodné k dlouhodobému investování a důraz je kladen na bezpečnost a na výnos, při zachování potřebného stupně likvidity. Na druhé straně u technických rezerv neživotních pojištění je zásadní, aby byly k dispozici v případě naléhavé potřeby. Důležitá je tedy bezpečnost a likvidita a až potom následuje výnos. Při investování prostředků technických rezerv jsou pojišťovny povinny dle zákona o pojišťovnictví postupovat podle zásad finančního umístění a v závislosti na charakteru provozované činnosti tak, aby:  jednotlivé složky finančního umístění poskytovaly záruku návratnosti vložených prostředků (zásada bezpečnosti),  jednotlivé složky finančního umístění zabezpečovaly výnos z jejich držby nebo zisk z jejich prodeje (zásada rentability),  byla část finančního umístění pohotově k dispozici k výplatě pojistných plnění ve lhůtě stanovené zákonem upravujícím pojistnou smlouvu (zásada likvidity),  jednotlivé složky finančního umístění byly rozloženy mezi větší počet právnických osob, mezi nimiž neexistuje úzké propojení, ani osob, které jednají ve shodě podle obchodního zákoníku (zásada diverzifikace). Z těchto zásad je zřejmá podobnost se třemi základními faktory investičního rozhodování – výnosem, rizikovostí a stupněm likvidity. Zákon o pojišťovnictví také přesně vymezuje skladbu finančního umístění. Určuje tedy, do kterých investičních instrumentů mohou komerční pojišťovny umisťovat prostředky technických rezerv. Finanční umístění v rámci členských států zahrnuje:36  dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou,  dluhopisy vydané bankami a obdobnými institucemi členských států,  kótované37 dluhopisy vydané obchodními společnostmi,  pokladniční poukázky,

36

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů, § 70 Kótované v tomto případě znamená přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu. 37

20

 kótované komunální dluhopisy,  půjčky, úvěry a jiné pohledávky,  směnky,  nemovitosti na území členských států,  hypoteční zástavní listy,  kótované akcie,  vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka,  předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně dvěma znalci,  dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj,  cenné papíry vydané standardním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem kolektivního investování,  cenné papíry vydané investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem kolektivního investování, jehož domovským státem je členský stát a který není uveden v předchozím bodě,  nekótované akcie, dluhové cenné papíry a jiné cenné papíry obdobné akciím a dluhovým cenným papírům,  pohledávky za pojistníky a za pojišťovacími zprostředkovateli vyplývající z pojištění, nejvýše do jednoho měsíce po jejich splatnosti,  vratky daní,  pohledávky vůči garančnímu fondu České kanceláře pojistitelů. Finanční umístění dále zahrnuje:  zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu v členských státech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,  půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění,

21

 zajišťovací deriváty, kterými se pro tyto účely rozumí opce38, termínový obchod39 nebo swap40 přispívající ke snižování investičních rizik nebo usnadňující efektivní správu portfolia,  pohledávky za zajišťovnami a osobami podle § 50 zákona o pojišťovnictví včetně podílu zajistitele na technických rezervách po odečtení závazků vůči zajistiteli. Z uvedené skladby finančního umístění je vidět, že přesto, že jsou pojišťovny omezeny jen na aktiva taxativně vymezená zákonem, je toto vymezení velmi rozsáhlé. Zákonodárce se snažil zajistit určitou kvalitu a míru rizika portfolií pojišťoven.41 Vedle možností skladby finančního umístění, kterou musí pojišťovny dodržovat, ukládá zákon ještě povinnost řídit se limity k jednotlivým položkám této skladby. Limity a podmínky, za kterých lze tyto položky zahrnout do finančního umístění stanovuje vyhláška České národní banky č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, a jsou obsahem Přílohy č. 1. Limity pro skladbu finančního umístění jsou vztaženy k celkovým technickým rezervám, které tvoří buď rezervy na životní pojištění, nebo rezervy na neživotní pojištění. V případě, že se jedná o univerzální pojišťovnu, uplatňují se tyto limity zvlášť pro technické rezervy odvětví životních pojištění a zvlášť pro technické rezervy odvětví neživotních pojištění.42 Je na místě poznamenat, že podstatná část výnosů z investiční činnosti pojišťoven se vrací zpět do rezerv a slouží k rozvoji pojišťovací činnosti jako je rozvoj nabídky pojistných produktů. Tyto výnosy umožňují pojišťovně:43  krýt případné ztráty v pojistném plnění,  rozšiřovat pojistné krytí bez zvyšování pojistného,  snižovat pojistné, 38

Opce je smlouva, poskytující držiteli právo koupit nebo prodat v dohodnutém okamžiku či období předmětné podkladové aktivum za předem stanovenou cenu. 39 Termínový obchod je kontrakt, u kterého existuje delší časová prodleva mezi uzavřením a dohodnutým termínem vypořádání. 40 Swap je smlouva, kterou se dva subjekty vzájemně zavazují vyměnit si předmětná aktiva nebo finanční toky za předem pevně stanovených podmínek. 41 ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojistný trh. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 82 s. ISBN 80-210-3661-3, str. 56 42 Vyhláška ČNB č. 434/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, § 14 43 ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 129 s. ISBN 80-210-3990-6, str. 85

22

 poskytovat slevy na pojistném,  krýt další investiční potřeby.

1.3.1 Nejčastěji využívané instrumenty pro finanční umístění Zákon o pojišťovnictví vymezuje investiční instrumenty, které mohou komerční pojišťovny využít v rámci finančního umístění. V rámci praktické části této bakalářské práce budou zmiňovány pouze instrumenty, jež využívají vybrané pojišťovny. Je tedy na místě krátce se podívat alespoň na ty instrumenty, do kterých tyto pojišťovny vkládají nejvíce prostředků technických rezerv, i když se bude jednat o určité předbíhání výsledkům této práce. Jsou jimi dluhové a majetkové cenné papíry. V rámci finančního umístění pojišťovny často investují do dluhových cenných papírů, zkráceně dluhopisů. Jsou to cenné papíry, které dokládají zapůjčení peněžních prostředků investorem. Ten jejich koupí získá právo jednak na vrácení zapůjčené částky, ale také na předem sjednaný úrok. Různé ekonomické subjekty si pomocí dluhopisů opatřují peněžní prostředky pro svou činnost. Mezi tyto subjekty (emitenty) mohou patřit státy a jejich centrální banky, banky a obdobné instituce, dále obchodní společnosti, případně územní samosprávné celky (komunální dluhopisy). Mezi další druhy dluhových cenných papírů, které pojišťovny využívají, patří pokladniční poukázky, směnky a hypoteční zástavní listy. Pokladniční poukázky emituje stát k pokrytí krátkodobého nesouladu v plnění a čerpání státního rozpočtu nebo centrální banka z měnových důvodů. Směnky představují jednostranný slib výplaty peněz bez právních výhrad. Jsou individuálně vydávaným dluhovým cenným papírem. Hypoteční zástavní listy patří mezi zajištěné dluhopisy, které mají zabudované zajišťovací mechanizmy, chránící držitele před případným neplněním závazků emitenta. Hypoteční zástavní listy bývají zajištěny hypotékou nebo zástavou nemovitostí. Pojišťovny také investují do majetkových cenných papírů, mezi které lze zařadit především podnikové akcie. Emitováním a následným prodejem podnikových (korporačních) akcií získávají akciové společnosti peněžní prostředky, které na rozdíl od dluhopisů v budoucnu nemusí vracet. Investor se jejich koupí snaží dosáhnout vedle běžných výnosů (dividend) také výnosů kapitálových, které plynou z růstu tržních cen (kurzů) akcií. Jedná se o výnosy proměnlivé. Ve srovnání s dluhopisy jsou akcie z dlouhodobého hlediska považovány za 23

výnosnější.44 S držbou akcií bývají většinou spojena tři základní práva akcionářů. Prvním z nich je právo účastnit se valných hromad, předkládat návrhy a hlasovat o nich. Dále mají akcionáři právo na odpovídající podíl ze zisku akciové společnosti (dividendy) a zatřetí mají právo na odpovídající podíl na likvidačním zůstatku této společnosti.

Mezi majetkové cenné papíry můžeme zařadit také cenné papíry vydané fondem kolektivního investování. Aktuální hodnota takového instrumentu závisí na vývoji tržních cen (kurzů) jiných investičních instrumentů, zařazených do portfolia fondu. Tyto cenné papíry emitují investiční nebo podílové fondy. V případě investičních fondů, které jsou většinou akciovými společnostmi, je cenným papírem akcie této společnosti. S držbou těchto akcií jsou spojena základní práva akcionáře. Investované prostředky se tak stávají součástí vlastního kapitálu investičního fondu. Naopak podílové fondy nejsou právními subjekty ale pouze souborem majetku, náležejícího podílníkům. Investiční společnost podílové fondy pouze spravuje.

44

REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011. 689 s. ISBN 978-80-7418-1283, str. 212

24

2 FINANČNÍ

UMÍSTĚNÍ

VYBRANÝCH

POJIŠŤOVEN

V ČESKÉ REPUBLICE A JEHO KOMPARACE Podle údajů České národní banky k 31. 12. 2013 funguje na pojistném trhu v České republice celkem 51 pojišťoven, z nichž 5 je životních, 31 neživotních a 15 univerzálních (smíšených). Před tím, než přejdeme k analýze konkrétních pojišťoven, je na místě nahlédnout na celkovou skladbu finančního umístění pojišťoven v České republice. Česká asociace pojišťoven, která je zájmovým sdružením komerčních pojišťoven, má 30 řádných členů a 2 členy se zvláštním statutem. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 byl podíl těchto členů na celkovém pojistném v České republice 97,1 %, lze většinu statistik České asociace pojišťoven vztahovat na celý tuzemský pojistný trh. V následující tabulce je zachycena výše finančního umístění členů České asociace pojišťoven v letech 2010 – 2012 pro jednotlivé typy finančního umístění. Tabulka č. 1: Finanční umístění členů České asociace pojišťoven (v mil. Kč) FINANČNÍ UMÍSTĚNÍ CELKEM I. Pozemky a stavby (nemovitosti) II. Finanční umístění v podnikatelských seskupeních 1. Podíly v ovládaných osobách 2. Dluhové cenné papíry vydané ovládanými osobami a půjčky těmto osobám 3. Podíly s podstatným vlivem 4. Dluhové cenné papíry vydané osobami, ve kterých má účetní jednotka podstatný vliv, a půjčky těmto osobám III. Jiná finanční umístění 1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly 2. Dluhové cenné papíry 3. Finanční umístění v investičních sdruženích 4. Ostatní půjčky 5. Depozita u finančních institucí 6. Ostatní finanční umístění IV. Depozita při aktivním zajištění V. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník

2012 400 883 3 973

2011 373 080 3 905

2010 365 224 4 011

16 105

13 829

12 280

15 244

13 250

11 744

88

155

136

344

30

29

430

394

371

303 014

290 225

291 196

19 546

17 937

20 599

266 555 0 295 16 360 259 3

255 015 0 725 16 914 -366 1

247 740 0 1 697 20 259 902 1

77 788

65 120

57 736

Zdroj: autor na základě výroční zprávy České asociace pojišťoven za rok 2012, str. 58

25

Na konci roku 2012 byla celková výše finančního umístění, včetně umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, zhruba 400,9 mld. Kč. Tato hodnota dlouhodobě roste. Konkrétně došlo k růstu o 7,5 % vzhledem k roku 2011. Tempo růstu se zvětšilo, neboť v roce 2011 byl nárůst oproti předchozímu roku o hodně menší, a to pouze o 2,2 %, což bylo obecně způsobeno mírným poklesem pojistného trhu v tomto roce. Následující graf zobrazuje strukturu finančního umístění, včetně procentuálního zastoupení investičních instrumentů. Graf č. 1: Finanční umístění členů České asociace pojišťoven k 31. 12. 2012

Zdroj: autor na základě výroční zprávy České asociace pojišťoven za rok 2012, str. 58

Z grafu je patrné, že největší část finančního umístění tvoří dluhové cenné papíry. Jejich výše 266,6 mld. Kč představuje 66,49 % celkového finančního umístění členů České asociace pojišťoven. Mezi dluhové cenné papíry patří dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální či jinou bankou, dluhopisy vydané obchodními společnostmi, hypoteční zástavní listy a další. U tohoto cenného papíru je typický pevný výnos. Investice do dluhových cenných papírů meziročně rostou. V roce 2012 došlo k růstu oproti roku předešlému o 4,5 % a v roce 2011 vzrostly tyto investice o necelé 3 % vzhledem k roku 2010. Druhou největší skupinou finančního umístění ve výši 77,8 mld. Kč, jejíž podíl na celkovém finančním umístění je 19,40 %, je umístění v rámci investičního životního pojištění, tedy v případě, že investiční riziko nese pojistník a nikoliv pojistitel (pojišťovna). V tomto případě 26

sám pojistník určuje, kam budou jeho prostředky v podobě pojistného investovány (umístěny) a pojišťovna o tom v podstatě nerozhoduje. Tato skupina tedy může zahrnovat různé investiční instrumenty, jako jsou akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, dluhové cenné papíry, depozita u finančních institucí, deriváty a další. Výše investic v rámci této skupiny roste poměrně rychlým tempem. V roce 2012 byl nárůst o 19,5 % oproti předchozímu roku a v roce 2011 o 12,8 % vzhledem k roku 2010. Tento nárůst je pochopitelně spjatý s rychle se rozmáhajícím investičním životním pojištěním. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, mezi které patří například akcie, zatímní listy nebo podílové listy, představují 4,88 % celkového finančního umístění (19,5 mld. Kč). V této skupině došlo v roce 2012 k téměř 9% růstu oproti roku předešlému. Nelze však mluvit o růstu dlouhodobém, protože v roce 2011 došlo k poklesu těchto investic o skoro 13 %. Další kategorií jsou depozita u finančních institucí, do kterých členové České asociace pojišťoven vložili 16,4 mld. Kč, což představuje 4,08 % prostředků v rámci finančního umístění v roce 2012. To je o 3,3 % méně než v předchozím roce. V roce 2011 byl také zaznamenán pokles, a to ve výši 16,5 %. Na pátém místě s 4,02 % (16,1 mld. Kč) je finanční umístění v podnikatelských seskupeních. Do této skupiny patří majetkové účasti v podnicích s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, dluhové cenné papíry vydané těmito podniky nebo půjčky poskytnuté těmto osobám. V rámci této skupiny finanční umístění vzrostlo o zhruba 16,5 % v roce 2012 a o 12,6 % v roce 2011. Pojišťovny v malém množství investují i do pozemků a staveb, tedy do nemovitostí. V roce 2012 to bylo pouze 0,99 % (cca 4 mld. Kč) z celkového finančního umístění. Zákon umožňuje pojišťovnám investovat do této skupiny až do výše 20 % technických rezerv. Je však zřejmé, že pojišťovny preferují jiné formy finančního umístění. V roce 2012 došlo k mírnému zvýšení finančního umístění do nemovitostí ve výši 1,8 % a v předcházejícím roce ke snížení o 2,6 %. Zbylých 0,14 % (0,6 mld. Kč) celkového finančního umístění tvoří například předměty a díla umělecké kulturní hodnoty nebo deriváty.

27

Zajímavé je i meziroční srovnání v rámci celého portfolia finančního umístění. Asi nejviditelněji stoupá význam finančního umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník. V letech 2012 a 2011 vzrostl význam této skupiny v rámci celého finančního umístění o zhruba 2 % ročně. Dále lze vysledovat pokles podílu depozit u finančních institucí na celkovém portfoliu průměrně o 0,5 % ročně a nárůst podílu finančního umístění v podnikatelských seskupeních na celkovém portfoliu průměrně o 0,3 % ročně. Lehce klesá podíl nemovitostí. Zbylé kategorie finančního umístění nevykazují v letech 2010 – 2012 v rámci portfolia ani rostoucí ani klesající trend a změny podílů v portfoliu nejsou vysoké. Vývoj finančních trhů v roce 2012 ovlivnilo mnoho událostí. Začátkem roku se Evropská centrální banka (ECB) snažila předejít hrozícímu návratu finanční krize dodáváním velkých objemů likvidity do finančního sektoru, což obecně způsobilo růst trhů finančních aktiv. Obavy z dopadů dluhové krize eurozóny naopak negativně ovlivňovaly tržní vývoj, především na trzích dluhových instrumentů. Zvrátit tento vývoj se snažila americká centrální banka FED prostřednictvím tzv. kvantitativního uvolňování45 a ECB tím, že přislíbila neomezený nákup dluhopisů států, které oficiálně požádají o pomoc. Česká národní banka v průběhu roku třikrát snížila základní úrokovou sazbu až na technickou nulu a výnosy českých státních dluhopisů tak klesaly na historická minima. 46 Pro analýzu finančního umístění pojišťoven jsem si vybral tři největší pojišťovny na pojistném trhu v České republice podle předepsaného pojistného, které dominují i sektoru univerzálních pojišťoven. Podle České asociace pojišťoven jsou jimi Česká pojišťovna s 25,83% podílem, Kooperativa pojišťovna s podílem 19,01 % a Allianz pojišťovna s 8,46% podílem na celkovém předepsaném pojistném. Analyzovat budu i čistě životní pojišťovny. Budou jimi pojišťovny ING s podílem 10,46 %, AEGON s podílem 2,16 % a Wüstenrot, životní pojišťovna s podílem 0,53 % na celkovém předepsaném pojistném v rámci životního pojištění. Finanční umístění těchto pojišťoven budu rozebírat ke konci roku 2012, protože v době psaní této bakalářské práce pojišťovny ještě nezveřejnily výroční zprávy za rok 2013.

45

Kvantitativní uvolňování je monetární politika centrální banky, která nakupuje vládní nebo jiné cenné papíry z trhu s cílem snížit úrokové sazby a zvýšit objem peněz v oběhu. 46 Výroční zpráva společnosti Česká pojišťovna a.s. za rok 2012, str. 61

28

2.1 Univerzální pojišťovny 2.1.1 Česká pojišťovna a.s. Česká pojišťovna je nejstarším pojišťovacím ústavem v českých zemích. Byla založena Fondem národního majetku České republiky v roce 1992, avšak její historie sahá až do roku 1827, kdy vznikla První česká vzájemná pojišťovna, nabízející zprvu pouze požární pojištění nemovitosti. Od roku 2008 je Česká pojišťovna součástí Generali PPF Holdingu. V roce 2013 prodala finanční skupina PPF Group část svého podílu italské Assicurazioni Generali s tím, že ke konci roku 2014 prodá zbývající část, která v této chvíli činí 24 % a italská společnost se tak stane stoprocentním vlastníkem holdingu a tedy i České pojišťovny. Jako největší tuzemská pojišťovna s tržním podílem podle předepsaného pojistného ve výšce 25,8 %, je Česká pojišťovna pojišťovnou univerzální. Specializuje se jak na individuální životní a neživotní pojištění, tak na pojištění průmyslových, zemědělských a podnikatelských rizik pro malé, střední a velké klienty. Vedle pojištění a zajištění tvoří další významnou oblast činnosti České pojišťovny také finanční investice. Ty se významně podílejí na celkových aktivech a jejich zdrojem jsou z 95 % technické rezervy a dále vlastní kapitál. Podobně vysoký podíl těchto rezerv na finančních investicích mají i ostatní srovnávané pojišťovny. O finančních investicích lze tedy v podstatě mluvit jako o finančním umístění tak, jak ho chápe zákon o pojišťovnictví. Skladbu finančního umístění a jeho limity dané vyhláškou pojišťovna aplikuje skrze interní předpisy s cílem dosáhnout bezpečnosti, likvidity a rentability tak, aby byla schopna dostát všem svým závazkům vůči klientům. Vhodná investiční strategie vzhledem k tržnímu vývoji v roce 2012 se u České pojišťovny pozitivně projevila na hospodářském výsledku z finančních investic, který v hrubé výši (bez poplatků spojených se správou portfolia) činil zhruba 4,4 mld. Kč, což je více než dvojnásobek hodnoty v předchozím roce. V následující tabulce je přehled finančního umístění České pojišťovny v letech 2010 – 2012 vždy zvlášť pro životní a neživotní pojištění.

29

Tabulka č. 2: Finanční umístění České pojišťovny (v mil. Kč) 2012 živ. neživ. FINANČNÍ UMÍSTĚNÍ CELKEM I. Pozemky a stavby (nemovitosti) II. Půjčky 1. Nekótované dluhové cenné papíry 2. Pohledávky z repo operací 3. Ostatní půjčky III. Finanční aktiva k prodeji 1. Dluhové cenné papíry 2. Akcie, podílové listy a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem IV. Finanční aktiva oceňovaná reálnou hodnotou proti účtu nákladů nebo výnosů 1. Dluhové cenné papíry 2. Akcie, podílové listy a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem 3. Investice kryjící rezervy pojištění, kde je nositelem investičního rizika pojistník 4. Kladná tržní hodnota derivátů V. Ostatní investice 1. Termínované vklady u bank (s výjimkou depozit v aktivním zajištění)

2011 živ. neživ.

2010 živ. neživ.

71 984

24 251

71 417

20 455

74 295

22 553

65

0

85

0

85

0

956

63

1 326

68

2 286

59

956

0

933

0

911

0

0 0 47 815 40 393

0 63 20 233 18 082

393 0 47 090 40 482

0 68 16 420 14 783

1 375 0 42 130 34 052

0 59 16 062 14 166

7 422

2 151

6 608

1 537

8 079

1 896

19 987

2 096

20 023

1 881

22 866

4 162

8 729

2 022

10 596

1 851

13 739

3 459

247

0

444

0

1 408

579

10 559

0

8 698

0

7 205

0

452

74

285

30

515

124

3 161

1 859

2 893

2 086

6 927

2 270

3 161

1 859

2 893

2 086

6 927

2 270

Zdroj: autor na základě výročních zprav České pojišťovny za roky 2010 - 2012

Jak je z Tabulky č. 2 patrné, Česká pojišťovna ve svých výročních zprávách poskytuje rozdělení finančního umístění podle toho, jestli se jedná o segment životního nebo neživotního pojištění. Pro závazky z životního pojištění je typický delší časový horizont, a proto mají dluhové cenné papíry, které kryjí rezervy životního pojištění, průměrně delší dobu splatnosti. Závazky z neživotního pojištění jsou spíše krátkodobějšího charakteru, a proto jsou pro finanční umístění, jehož zdrojem jsou technické rezervy neživotních pojištění, typická aktiva s kratší dobou splatnosti a instrumenty s vysokou mírou likvidity, které je možné v případě potřeby výplaty pojistných plnění rychle přeměnit na hotovost. 30

Celkové finanční umístění České pojišťovny ke konci roku 2012 činilo téměř 72 mld. Kč v případě životního pojištění. Jeho skladba je patrná z následujícího grafu. Graf č. 2: Finanční umístění České pojišťovny k 31. 12. 2012 v rámci životního pojištění

Zdroj: autor na základě výroční zprávy České pojišťovny za rok 2012, str. 64

Největší zastoupení ve finančním umístění segmentu životního pojištění mají dluhové cenné papíry, a to ve výši 49,1 mld. Kč, což je 68,24 %. V rámci této kategorie investuje Česká pojišťovna především do českých a zahraničních státních dluhopisů a cenných papírů emitentů s ratingem v investičním pásmu.47 Druhou největší skupinou je finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník. Tvoří zhruba 10,6 mld. Kč, které odpovídají 14,67 %. Česká pojišťovna neposkytuje podrobné informace k tomu, do jakých instrumentů jsou prostředky klientů investičního životního pojištění investovány. Uvádí však, že převážná část investic je v akciích a že zisk z těchto investic v roce 2012 činil 859 mil. Kč. Jak je vidět v Tabulce č. 2, tyto investice se od roku 2010 zvýšily o 46,6 %. Je to způsobeno převahou investičního životního pojištění v nově uzavíraných smlouvách a tvorbou příslušné rezervy. Akcie, podílové listy a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem ve výši 7,7 mld. Kč tvoří 10,65 % finančního umístění v segmentu životního pojištění. Do portfolia je Česká pojišťovna umisťuje proto, aby vhodně doplnily pevně 47

Pokud instrument spadá do investičního pásma, znamená to, že mu byl přiznán takový rating, na základě kterého ratingová agentura doporučuje investici do tohoto instrumentu. Pod touto hranicí leží pásmo spekulativních investic s poměrně značným rizikem.

31

úročené instrumenty z pohledu diverzifikace a zvýšení celkového výnosu ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Další nezanedbatelnou položkou, která výší 3,2 mld. Kč tvoří 4,39 % finančního umístění, jsou depozita u finančních institucí. Jde o vklady u kapitálově silných domácích i zahraničních bank. Spolu s dluhovými cennými papíry, které jsou, stejně jako depozita, pevně úročeny, tvoří 72,63 % portfolia. Zbytek portfolia tvoří téměř 1 mld. Kč půjček (1,33 %), pozemky a stavby v hodnotě 65 mil Kč (pouhých 0,09 %) a ostatní finanční umístění, jako jsou například deriváty, s podílem 0,63 %. V případě neživotního pojištění byla výše finančního umístění České pojišťovny ke konci roku 2012 zhruba 24,3 mld. Kč a oproti předchozímu roku tak došlo k nárůstu finančního umístění o 18,6 %. Jeho skladba je patrná z následujícího grafu. Graf č. 3: Finanční umístění České pojišťovny k 31. 12. 2012 v rámci neživotního pojištění

Zdroj: autor na základě výroční zprávy České pojišťovny za rok 2012, str. 64

Pevně úročené instrumenty tvoří 90,57 % finančních investic v segmentu neživotního pojištění – téměř 22 mld. Kč. Z toho dluhové cenné papíry měly účetní hodnotu 20,1 mld. Kč (82,90 %) a termínované vklady u bank 1,9 mld. Kč (7,67 %). Menší podíl tvoří akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem a ostatní podíly v celkovém objemu zhruba 2,2 mld. Kč, což odpovídá 8,87 %. Zbylé investice jsou svým podílem 0,57 % zanedbatelné. V rámci neživotního pojištění Česká pojišťovna vůbec neinvestuje do nemovitostí. To bude nejspíš proto, že tyto investice absolutně nesplňují požadavek vysoké likvidity. 32

2.1.2 Kooperativa pojišťovna, a.s. Kooperativa pojišťovna byla založena v roce 1991 jako první komerční pojišťovna na území Československa. Pojišťovna je součástí koncernu Vienna Insurance Group, která je jednou z největších pojišťovacích skupin ve střední a východní Evropě. V rámci koncernu patří mezi největší pojišťovny. Kooperativa pojišťovna je také druhou největší pojišťovnou na tuzemském trhu s podílem 19,1 % na celkovém předepsaném pojistném. Je univerzální pojišťovnou, která nabízí všechny standardní druhy pojištění. Díky rostoucím cenám aktiv dosáhla Kooperativa v roce 2012 rekordních finančních výnosů. I přes nízké reinvestiční sazby a popularitu rizikových aktiv si její portfolio zachovalo konzervativní charakter. U dluhopisů využívala občasných tržních poklesů k dalšímu nákupu. Tabulka č. 3: Finanční umístění Kooperativy pojišťovny v (v mil. Kč) FINANČNÍ UMÍSTĚNÍ CELKEM I. Pozemky a stavby (nemovitosti) II. Finanční umístění v podnikatelských seskupeních 1. Podíly v ovládaných osobách 2. Dluhové cenné papíry vydané ovládanými osobami a půjčky těmto osobám 3. Podíly s podstatným vlivem 4. Dluhové cenné papíry vydané osobami, ve kterých má účetní jednotka podstatný vliv, a půjčky těmto osobám III. Jiná finanční umístění 1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly 2. Dluhové cenné papíry 3. Finanční umístění v investičních sdruženích 4. Ostatní půjčky 5. Depozita u finančních institucí 6. Ostatní finanční umístění IV. Depozita při aktivním zajištění V. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník

2012 57 547 1 724 7 098 7 087

2011 56 046 1 741 5 910 5 879

2010 55 741 1 957 4 933 4 887

11

31

46

0

0

0

0

0

0

46 100

46 214

46 904

4 174

4 205

3 242

41 161 0 45 571 150 0

39 319 0 25 2 603 63 0

40 505 0 14 3 034 109 0

2 624

2 181

1 948

Zdroj: autor na základě výročních zprav Kooperativy pojišťovny z let 2011 a 2012

33

Z Tabulky č. 3, ve které je přehled finančního umístění Kooperativy pojišťovny pro roky 2010 – 2012, je zřejmé, že Kooperativa nerozlišuje finanční umístění na segmenty životního a neživotního pojištění jako Česká pojišťovna. I způsob třídění finančního umístění je odlišný od způsobu České pojišťovny, avšak stejné třídění jako Kooperativa používají všechny další pojišťovny, které jsou v rámci této práce srovnávány. Skladbu finančního umístění Kooperativy, které dosáhlo ke konci roku 2012 celkové výše cca 57,5 mld. Kč a narostlo tak oproti předchozímu roku o 2,7 %, znázorňuje následující graf. Graf č. 4: Finanční umístění Kooperativy pojišťovny k 31. 12. 2012

Zdroj: autor na základě výroční zprávy Kooperativy pojišťovny za rok 2012, str. 44

Největší část finančního umístění tvoří opět dluhové cenné papíry. Jejich celková hodnota 41,2 mld. Kč znamená 71,53% podíl na celkovém finančním umístění. Kooperativa investuje především do dluhopisů OECD (81,6% dluhopisů) a ostatních dluhopisů držených do splatnosti. Finanční umístění v podnikatelských seskupeních činí 7,1 mld. Kč, a to představuje 12,33 % podíl na celkovém umístění. Téměř celou částku tvoří podíly v ovládaných osobách, kterou je například Česká podnikatelská pojišťovna. Nepatrnou část této skupiny tvoří půjčky ovládaným osobám. Za poslední dva roky se finanční umístění v podnikatelských seskupeních zvýšilo o téměř 44 %. Kooperativa nemá žádné podíly zahrnované mezi podíly s podstatným vlivem. Skoro 4,2 mld. Kč (7,25 %) umístila do akcií a cenných papírů s proměnlivým 34

výnosem a do minoritních podílů podnikatelských seskupení. Většinu cenných papírů s proměnlivým výnosem tvoří ty neobchodované na burzách cenných papírů, zbytek potom ty obchodované na zahraničních burzách. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, tvořilo částkou 2,6 mld. Kč 4,56 % portfolia. Vzhledem k roku 2010 jde o téměř 35% nárůst. Toto finanční umístění tvoří akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, a to zhruba ze dvou třetin tuzemské, zbytek jsou zahraniční. Do nemovitostí umisťuje Kooperativa nezanedbatelných 1,7 mld. Kč, což jsou rovná 3 % celkového finančního umístění. Toto číslo však poslední dobou klesá. Do depozit u finančních institucí vkládá Kooperativa čím dál méně prostředků. V roce 2012 činily vklady pouze 571 mil. Kč (0,99 %), což je velký pokles oproti předchozím rokům. Veškeré vklady jsou na účtech u České spořitelny.

2.1.3 Allianz pojišťovna, a.s. Allianz pojišťovna vstoupila na český trh v roce 1993 a původně se specializovala pouze na životní pojištění. Dnes již disponuje komplexní nabídkou pojištění pro jednotlivce i společnosti. Zaměřuje se jak na životní pojištění, tak na pojištění soukromého majetku a odpovědnosti za škodu, dále na cestovní pojištění, majetkové pojištění pro podnikatele, pojištění průmyslových rizika a pojištění vozidel. Patří tedy mezi univerzální pojišťovny. Pokud jde o vlastnickou strukturu, je Allianz pojišťovna stoprocentní dceřinou společností Allianz New Europe Holding a součástí největšího světového pojišťovacího koncernu Allianz Group. Na českém pojistném trhu je Allianz třetí největší pojišťovnou s podílem 8,46 % na celkovém předepsaném pojistném. Přehled finančního umístění Allianz pojišťovny v letech 2010 – 2012 je přehledně uveden v Tabulce č. 4. Celková výše finančního umístění v roce 2012 dosáhla 24,9 mld. Kč. To znamená 4,6% růst oproti minulému roku, kdy byl nárůst o něco menší. Skladba finančního umístění ke konci roku 2012 je dobře vidět na Grafu č. 5.

35

Tabulka č. 4: Finanční umístění Allianz pojišťovny (v mil. Kč) FINANČNÍ UMÍSTĚNÍ CELKEM I. Pozemky a stavby (nemovitosti) II. Finanční umístění v podnikatelských seskupeních 1. Podíly v ovládaných osobách 2. Dluhové cenné papíry vydané ovládanými osobami a půjčky těmto osobám 3. Podíly s podstatným vlivem 4. Dluhové cenné papíry vydané osobami, ve kterých má účetní jednotka podstatný vliv, a půjčky těmto osobám III. Jiná finanční umístění 1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly 2. Dluhové cenné papíry 3. Finanční umístění v investičních sdruženích 4. Ostatní půjčky 5. Depozita u finančních institucí 6. Ostatní finanční umístění IV. Depozita při aktivním zajištění V. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník

2012 24 892 0 714 284

2011 23 793 0 578 184

2010 23 027 0 555 184

430

0

0

0

0

0

0

394

371

17 396

17 899

17 986

254

256

177

16 772 0 14 360 -4 0

17 491 0 15 205 -69 0

17 273 0 17 536 -16 0

6 782

5 317

4 486

Zdroj: autor na základě výročních zprav Allianz pojišťovny z let 2011 a 2012

Graf č. 5: Finanční umístění Allianz pojišťovny k 31. 12. 2012

Zdroj: autor na základě výroční zprávy Allianz pojišťovny za rok 2012, str. 38

36

Největší položkou jsou tradičně dluhové cenné papíry, které výší 16,8 mld. Kč tvoří 67,38 % celkového finančního umístění Allianz pojišťovny. Nejvíce jsou zde zastoupeny dluhopisy vydané vládním sektorem a kótované na burze v České republice. Druhou nejvýznamnější částí portfolia je finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník. Na celkovém finančním umístění se hodnotou 6,8 mld. Kč podílí 27,25 %. To je oproti roku 2010 zhruba 51% nárůst. V rámci této kategorie umístila pojišťovna Allianz prostředky příslušné rezervy především do akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem, a to cca 6,1 mld. Kč. Dále využila dluhové cenné papíry a zbývající malou část umístila do depozit u finančních institucí a do derivátů. V podnikatelských seskupeních má Allianz umístěno 0,7 mld. Kč, což je 2,87 % celkového finančního umístění. Jde o podíly v ovládaných osobách a o půjčky těmto osobám. Poměrně malý podíl (1,45 %) mají depozita u finančních institucí v hodnotě 360 mil. Kč. Ještě menší podíl představují akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem a ostatní podíly (1,02 %). Allianz také vůbec neinvestuje do nemovitostí. Nebudeme-li počítat finanční umístění investičního životního pojištění, kdy je nositelem investičního rizika pojistník, kdy záleží na klientovi, jaké rizikové instrumenty zvolí, je pojišťovna Allianz vysoce konzervativním investorem.

2.2 Životní pojišťovny 2.2.1 ING Životní pojišťovna N.V. ING Životní pojišťovna je součástí globální finanční skupiny nizozemského původu ING Group, která se specializuje na oblast bankovnictví, pojišťovnictví a správy aktiv. V roce 1991 byla první zahraniční pojišťovnou, která v České republice získala licenci k uzavírání pojistných smluv. ING Životní pojišťovna nabízí rizikové, kapitálové a investiční životní pojištění a podle předepsaného pojistného má 10,46% podíl na trhu životního pojištění v České republice, což jí v rámci tohoto segmentu řadí na čtvrté místo. Přehled finančního umístění ING Životní pojišťovny v letech 2010 – 2012 je uveden v Tabulce č. 5. Finanční umístění dosáhlo v roce 2012 celkové částky 35,6 mld. Kč, což je něco o málo více než v předchozích dvou letech. Jeho skladba je patrná z Grafu č. 6.

37

Tabulka č. 5: Finanční umístění ING Životní pojišťovny (v mil. Kč) FINANČNÍ UMÍSTĚNÍ CELKEM I. Pozemky a stavby (nemovitosti) II. Finanční umístění v podnikatelských seskupeních III. Jiná finanční umístění 1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly 2. Dluhové cenné papíry 3. Finanční umístění v investičních sdruženích 4. Ostatní půjčky 5. Depozita u finančních institucí 6. Ostatní finanční umístění IV. Depozita při aktivním zajištění V. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník

2012 2011 2010 35 572 35 058 35 437 0 0 0 0 0 0 21 721 21 747 22 195 39

18

18

20 965 20 127 21 475 0 0 0 0 0 0 529 1 415 487 188 187 215 0 0 0 13 851 13 311 13 242

Zdroj: autor na základě výročních zprav ING Životní pojišťovny z let 2011 a 2012

Graf č. 6: Finanční umístění ING Životní pojišťovny k 31. 12. 2012

Zdroj: autor na základě výroční zprávy ING Životní pojišťovny z roku 2012, str. 4

Finanční umístění v dluhových cenných papírech je u ING Životní pojišťovny opět největší. Necelých 21 mld. Kč představuje 58,95 %. Pojišťovna investuje hlavně do dluhopisů OECD a ostatních cenných papírů držených do splatnosti. Velkou část portfolia (38,94 %) tvoří 13,9 mld. Kč finančního umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník. S přehledem největší podíl (99,4 %) mají v rámci této kategorie akcie a ostatní cenné papíry 38

s proměnlivým výnosem. Zbytek tvoří depozita u finančních institucí a deriváty. Také u ING Životní pojišťovny tato položka každým rokem stoupá. Dále pojišťovna umístila 1,49 % prostředků finančního umístění do depozit u finančních institucí a pouhých 0,11 % do akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem a do ostatních podílů. Zbylých 0,53 % zahrnuje například deriváty. Pojišťovna tedy nemá žádné umístění v podnikatelských seskupeních a vůbec neinvestuje do nemovitostí.

2.2.2 AEGON Pojišťovna, a.s. AEGON Pojišťovna zahájila na českém trhu svou činnost v roce 2005. Specializuje se především na investiční životní pojištění. Je součástí nizozemského koncernu Aegon, který poskytuje služby v oblasti životního pojištění, penzijního zabezpečení a správy aktiv. Podle předepsaného pojistného má AEGON Pojišťovna 2,16% podíl na předepsaném pojistném v České republice. Přehled finančního umístění AEGON Pojišťovny za roky 2010 – 2012 je obsahem následující tabulky. Tabulka č. 6: Finanční umístění AEGON Pojišťovny v (v mil. Kč) FINANČNÍ UMÍSTĚNÍ CELKEM I. Pozemky a stavby (nemovitosti) II. Finanční umístění v podnikatelských seskupeních III. Jiná finanční umístění 1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly 2. Dluhové cenné papíry 3. Finanční umístění v investičních sdruženích 4. Ostatní půjčky 5. Depozita u finančních institucí 6. Ostatní finanční umístění IV. Depozita při aktivním zajištění V. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník

2012 1 797 0 0 934

2011 1 254 0 0 652

2010 879 0 0 379

20

14

18

749 0 0 163 1 0

397 0 0 242 -2 0

201 0 0 160 0 0

863

602

500

Zdroj: autor na základě výročních zprav AEGON pojišťovny z let 2011 a 2012

Celkové finanční umístění AEGON Pojišťovny prudce stoupá. V posledních dvou letech stouplo průměrně o 43 % ročně. V následujícím grafu je vyobrazená skladba finančního umístění ke konci roku 2012 kdy hodnota finančního umístění činila 1,8 mld. Kč. 39

Graf č. 7: Finanční umístění AEGON Pojišťovny k 31. 12. 2012

Zdroj: autor na základě výroční zprávy AEGON pojišťovny za rok 2012, str. 22

U AEGON Pojišťovny již dluhové cenné papíry nejsou nejvíce zastoupenou položkou finančního umístění. Je jí finanční umístění životního pojištění, kdy je nositelem investičního rizika pojistník. To souvisí s výrazným zaměřením pojišťovny na investiční životní pojištění. Výší 863 mil. Kč se na celkovém finančním umístění podílí 48,05 %. Součástí této složky umístění jsou pouze akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem. Dluhové cenné papíry jsou svojí výší 749 mil. Kč (41,70%) až na druhém místě celkového umístění. Jejich objem se však v poslední době rychle zvyšuje. Průměrně o 186 % ročně, bereme-li roky 2011 a 2012. Depozita u finančních institucí tvoří 9,08 % portfolia pojišťovny. Zbytek prostředků finančního umístění je investováno do akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem (1,11 %) a do ostatního finančního umístění, což jsou v případě AEGON Pojišťovny měnové deriváty. Do podílů v podnikatelských seskupeních a nemovitostí pojišťovna neinvestovala.

40

2.2.3 Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. Wüstenrot je životní pojišťovnou, která v České republice zahájila činnost v roce 1998 a klientům nejprve nabízela rizikové a kapitálové životní pojištění. Později začala nabízet také investiční životní pojištění. Je součástí mezinárodní finanční instituce Wüstenrot, která je spojená především s počátky stavebního spoření a dodnes se zabývá financováním bydlení a oblastí pojišťovnictví. Wüstenrot, životní pojišťovna, se podílí na tuzemském trhu životního pojištění 0,53 % podle předepsaného pojistného v tomto segmentu a je tak vzhledem k ostatním pojišťovnám poměrně malá. V následující tabulce je přehled finančního umístění Wüstenrot, životní pojišťovny za roky 2010 – 2012. Tabulka č. 7: Finanční umístění Wüstenrot, životní pojišťovny (v mil. Kč) FINANČNÍ UMÍSTĚNÍ CELKEM I. Pozemky a stavby (nemovitosti) II. Finanční umístění v podnikatelských seskupeních III. Jiná finanční umístění 1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly 2. Dluhové cenné papíry 3. Finanční umístění v investičních sdruženích 4. Ostatní půjčky 5. Depozita u finančních institucí 6. Ostatní finanční umístění IV. Depozita při aktivním zajištění V. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník

2012 1 453 0 0 1 304

2011 1 305 0 0 1 183

2010 1 183 0 0 1 072

9

2

3

1 180 0 0 115 0 0

1 096 0 0 85 0 0

940 0 0 129 0 0

149

122

111

Zdroj: autor na základě výročních zpráv Wüstenrot, životní pojišťovny z let 2011 a 2012

V roce 2012 dosáhla výše celkového finančního umístění téměř 1,5 mld. Kč, což je o 11 % více než minulý rok, kdy byl nárůst 10 %. Skladbu finančního umístění je možné vidět v následujícím grafu.

41

Graf č. 8: Finanční umístění Wüstenrot, životní pojišťovny k 31. 12. 2012

Zdroj: autor na základě výroční zprávy Wüstenrot, životní pojišťovny za rok 2012, str. 14

Největší část prostředků finančního umístění vkládá Wüstenrot do dluhových cenných papírů. Částka cca 1,2 mld. Kč tvoří 81,21 % portfolia. Většinou se jedná o dluhopisy OECD a ostatní cenné papíry držené do splatnosti. Investice do dluhopisů rostly v posledních dvou letech průměrně o 63 % ročně. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, tvoří částkou 149 mil. Kč 10,25 % celkového finančního umístění. V rámci investičního životního pojištění investuje pojišťovna prostředky hlavně do akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem, kde převažují zahraniční investice, ale také do dluhopisů, kde mají větší zastoupení ty tuzemské. I životní pojišťovna Wüstenrot zvyšuje toto finanční umístění v posledních dvou letech, a to v průměru o 67 % ročně. Třetí největší položkou (7,91 %) finančního umístění životní pojišťovny Wüstenrot jsou depozita u finančních institucí. V akciích a ostatních cenných papírech s proměnlivým výnosem má pojišťovna pouze 0,62 % celkového finančního umístění. Do nemovitostí nejsou umístěny žádné prostředky a do podnikatelských seskupení je vloženo pouze zanedbatelné množství 200 tis. Kč, a proto není uvedené v příslušné tabulce ani grafu.

42

2.3 Komparace finančního umístění vybraných pojišťoven Obsahem předchozích dvou podkapitol byla analýza finančního umístění ve vybraných univerzálních a životních pojišťovnách v České republice za rok 2012. Nyní se pokusím o porovnání těchto pojišťoven mezi sebou podle toho, kam umísťují své prostředky, z nichž většinu tvoří technické rezervy, tedy jak je investují. To nebude úplně jednoduché, protože informace o skladbě finančního umístění neposkytují všechny vybrané pojišťovny ve svých výročních zprávách ve sjednocené formě. Česká pojišťovna rozděluje finanční umístění na nemovitosti, půjčky, finanční aktiva k prodeji, finanční aktiva oceňovaná reálnou hodnotou proti účtu nákladů nebo výnosů a na ostatní investice. Ostatní vybrané pojišťovny dělí většinu položek portfolia tak jako Česká asociace pojišťoven, tedy na nemovitosti, finanční umístění v podnikatelských seskupeních a jiná finanční umístění. Porovnávat budu nově vytvořené kategorie, které pojmou většinu finančního umístění. První kategorií jsou dluhové instrumenty. Do této kategorie jsem vedle dluhových cenných papírů zahrnul také půjčky, které jsou jistou formou dluhového aktiva, a také půjčky a dluhopisy, které se vztahují k podnikatelským seskupením, ve kterých má pojišťovna podíl. S výjimkou životní pojišťovny AEGON tvoří dluhové instrumenty většinu finančního umístění srovnávaných pojišťoven. Průměrně je to 66 %. Pokud vezmeme zvlášť univerzální pojišťovny, pohybuje se jejich umístění do dluhových instrumentů okolo 71 % s tím, že největší je u České pojišťovny (73 %), dále u Kooperativy (71,5 %) a nejmenší u pojišťovny Allianz (69 %). Když rozdělíme umístění České pojišťovny podle toho, zda se jedná o investice kryjící technické rezervy životního nebo neživotního pojištění, mají dluhové nástroje dokonce 83% zastoupení u neživotní složky a zhruba 70% zastoupení u životní složky. Z životních pojišťoven, které jsou v následujících grafech označené červeně, do dluhových instrumentů nejvíce prostředků umisťuje Wüstenrot (81 %), dále ING (59 %) a nejméně pojišťovna AEGON (42 %). Dá se tedy říct, že s výjimkou životní pojišťovny Wüstenrot je podíl dluhových instrumentů větší u univerzálních pojišťoven než u těch životních. Podíl dluhových instrumentů na celkovém finančním umístění srovnávaných pojišťoven je znázorněn na následujícím grafu.

43

Graf č. 9: Podíl dluhových instrumentů na celkovém finančním umístění pojišťoven

Zdroj: vlastní tvorba

Graf č. 10: Podíl majetkových instrumentů na celkovém finančním umístění pojišťoven

Zdroj: vlastní tvorba

Další kategorií finančního umístění jsou majetkové instrumenty. Tam jsem kromě akcií, ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem a ostatních podílů zahrnul na rozdíl od většiny srovnávaných pojišťoven také podíly v ovládaných osobách a podíly s podstatným vlivem. Z Grafu č. 10 jsou viditelné mnohem větší rozdíly, než tomu bylo u dluhových instrumentů. U vybraných pojišťoven tvoří majetkové instrumenty průměrně 5,6 % 44

finančního umístění. Největší podíl finančního umístění vkládá do majetkových instrumentů Kooperativa, a to 19,6 %. Druhá v pořadí je Česká pojišťovna s 10 % a na třetím místě je pojišťovna Allianz (2 %). AEGON zde umístila 1,1 %, Wüstenrot 0,6 % a ING pouze 0,1 %. V rámci životního segmentu investuje větší část prostředků pouze Česká pojišťovna, a to 10,7 %. Srovnávané životní pojišťovny do majetkových instrumentů mnoho neinvestují. Vzhledem k dlouhodobému charakteru životního pojištění je to vcelku překvapivé zjištění Graf č. 11: Podíl majetkových instrumentů a finančního umístění životního pojištění, kdy je nositelem investičního rizika pojistník na celkovém finančním umístění pojišťoven

Zdroj: vlastní tvorba

U vybraných pojišťoven však tvoří akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem a ostatní podíly, které jsem zařadil do majetkových instrumentů, většinovou složku (často jedinou) finančního umístění životního pojištění, kdy je nositelem investičního rizika pojistník. Zajímavé proto může být sloučení této kategorie s majetkovými instrumenty. Graf č. 11 je výsledkem tohoto sloučení. Oproti předchozímu grafu je patrný velký nárůst u všech pojišťoven, především u těch čistě životních. Pojišťovna AEGON, která se specializuje především na investiční životní pojištění, vkládá do této kategorie největší část svého portfolia, zhruba 49 %. Podobně vysoký podíl investuje pojišťovna ING, a to 39 %. Poslední porovnávaná životní pojišťovna Wüstenrot ale takových hodnot nedosahuje. Majetkové instrumenty v tomto pojetí zabírají v jejím portfoliu pouhých 10 %. Pojišťovna Allianz má v těchto instrumentech 29 % portfolia, což je nejvíce z univerzálních pojišťoven. Následuje 45

Kooperativa s 24 % a Česká pojišťovna s 21 % s tím, že větší část z těchto 21 % zabírá segment životního pojištění. Nyní lze vidět využívání dlouhodobého charakteru životního pojištění při finančním umístění investicemi do akcií. Životní pojišťovny (s výjimkou pojišťovny Wüstenrot) nyní dominují nad univerzálními. Spojení výše zmíněných kategorií však není zcela korektní. Finanční umístění životního pojištění, kdy je nositelem investičního rizika pojistník, vychází z investičního životního pojištění, kvůli kterému je příslušná technická rezerva tvořena. Pro investiční životní pojištění je typické, že si způsob investování, a tedy i investiční nástroje, volí sám klient a nezávisí tak na pojišťovně a tím pádem neodráží její investiční strategii. Ve finančním umístění životního pojištění, kdy je nositelem investičního rizika pojistník lze vysledovat rostoucí trend. Toto umístění rostlo u vybraných pojišťoven v letech 2010 – 2012 průměrným tempem 20,3 % ročně. Svědčí to o zvyšující se oblíbenosti investičního životního pojištění. Graf č. 12: Podíl depozit u finančních institucí na celkovém finančním umístění pojišťoven

Zdroj: vlastní tvorba

Jak vybrané pojišťovny umisťují prostředky technických rezerv do depozit u finančních institucí, znázorňuje Graf č. 12. Průměrně se jedná o 4,4 % finančního umístění u srovnávaných pojišťoven. Celých 9 % finančního umístění pojišťovny AEGON jsou právě tato depozita. Následují pojišťovny Wüstenrot (8 %), Česká pojišťovna (5 %), kdy při rozdělení na životní a neživotní segment zde umisťuje více v rámci neživotního segmentu, ING (1,5 %), Allianz (1,4 %) a nejméně prostředků vkládá do depozit pojišťovna Kooperativa 46

(1 %). Vztah mezi životními a univerzálními pojišťovnami v rámci této kategorie není viditelný. Do nemovitostí vybrané pojišťovny mnoho neinvestují, i když je limit pro tyto investice poměrně vysoký. Pojišťovny mohou do nemovitostí umístit prostředky až do výše 20 % technických rezerv. Z porovnávaných pojišťoven investuje do nemovitostí pouze Kooperativa ve výši 3 % celkového finančního umístění a zanedbatelné množství má v nemovitostech Česká pojišťovna (0,001 %). Ostatní pojišťovny do nemovitostí neinvestují vůbec. Zbylé investiční instrumenty, do kterých lze zařadit kupříkladu deriváty, tvoří naprosté minimum celkového finančního umístění. Když celkově porovnáme portfolia životních a univerzálních pojišťoven, dojdeme k závěru, že portfolia životních pojišťoven jsou méně konzervativní (resp. více riziková). To lze říct především proto, že podíl majetkových instrumentů včetně finančního umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, mají vyšší oproti univerzálním pojišťovnám a ostatní instrumenty, do kterých pojišťovny často investují (dluhové instrumenty či depozita u finančních institucí), mají většinou nízké riziko. Jedinou výjimkou je životní pojišťovna Wüstenrot, která má velmi konzervativní portfolio. Pokud však k majetkovým instrumentům nebudeme přidávat finanční umístění životního pojištění, kdy je nositelem investičního rizika pojistník, bude situace, odrážející nyní pouze investiční strategii pojišťoven, kupodivu opačná. Vzhledem k tomu, že kategorie majetkové instrumenty je z pohledu investora nejspíš tou nejrizikovější, do které srovnávané pojišťovny ve větším množství investují, můžeme s nadsázkou brát výsledky patrné z Grafu č. 10 jako pořadí pojišťoven podle rizikovosti jejich investiční strategie. Jak bylo ukázáno, v tomto případě jsou méně konzervativnějšími investory univerzální pojišťovny. Srovnávané životní pojišťovny tedy moc nevyužívají dlouhodobého charakteru jejich produktů k investicím do akcií. Důvodem může být slabší kapitálová pozice vybraných životních pojišťoven a obava z vyššího rizika. Srovnávané pojišťovny jsou velmi konzervativními investory. Do majetkových instrumentů investují v průměru pouze 5,6 % celkového finančního umístění. Naopak méně rizikové dluhové instrumenty zabírají průměrně 66 % portfolia a depozita u finančních institucí potom 4,4 % portfolia. Finanční umístění životního pojištění, kdy je nositelem investičního rizika pojistník se na průměrném portfoliu podílí 23,3 %. Zbývající část doplňují ve velmi malém 47

množství nemovitosti a ostatní instrumenty, jako jsou třeba deriváty. Konzervativní strategii obhajují pojišťovny tím, že je i v nepříznivých podmínkách, jako je finanční krize, není díky ní ohrožená schopnost plnit své závazky vůči klientům. Porovnávat investiční strategie vybraných pojišťoven však není na místě, protože kromě České pojišťovny žádné z nich bohužel neposkytují informace o výnosnosti jejich finančních investic.

2.4 Doporučení pro management českých pojišťoven V rámci diplomové práce48 bylo zjištěno, že pojišťovny ve státech západní Evropy, jako je například Velká Británie nebo Německo, mají oproti pojišťovnám působícím na českém trhu ve svém portfoliu mnohem větší podíl majetkových cenných papírů (zhruba 30-40 %) na úkor těch dluhových. Tyto pojišťovny musí také respektovat dostání svým závazkům vůči klientům a řeší tak stejnou otázku rizika, výnosu a likvidity, jako pojišťovny na našem trhu. I přes riskantnější investiční strategii dokáží dosahovat slušných výnosů z investic v rámci finančního umístění a na rozdíl od většiny našich pojišťoven zveřejňují tyto výnosy ve svých výročních zprávách. Managementu českých pojišťoven bych proto doporučil, aby se inspiroval investiční strategií pojišťoven západní Evropy a více tak ve svém portfoliu využíval majetkové cenné papíry, které nabízejí zajímavější zhodnocení finančních prostředků než je tomu u dluhových cenných papírů, které pojišťovny v České republice využívají nejvíce. Jak lze vyčíst z vyhlášky České národní banky č. 434/2009 Sb., mohou pojišťovny do akcií a fondů kolektivního investování vložit prostředky ve výši až 40 % z celkových technických rezerv. I přes to, že se limity finančního umístění, dané vyhláškou, uplatňují v případě univerzálních pojišťoven zvlášť pro technické rezervy životního a neživotního pojištění, je maximální výše finančního umístění vždy stejná pro technické rezervy obou odvětví. Vyhláška tedy nerozlišuje dlouhodobější charakter životního pojištění. Na základě toho bych doporučil českým pojišťovnám, aby se zasadily o změnu vyhlášky tak, aby byly limity diferencovány zvlášť pro technické rezervy odvětví životního a neživotního pojištění.

48

HOMOLIAKOVÁ, Martina. Finanční umístění ve vybraných komerčních pojišťovnách. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce František Řezáč.

48

ZÁVĚR Finanční umístění je výsledkem investiční činnosti pojišťoven. Protože svoji investiční činnost musí pojišťovny provádět takovým způsobem, aby byly schopny v kterémkoliv okamžiku dostát svým závazkům z jejich činnosti, je finanční umístění státem regulováno. Stále však existuje široký prostor pro uplatnění vlastní investiční strategie pojišťoven. Cílem této bakalářské práce bylo s využitím analýzy porovnat finanční umístění vybraných komerčních pojišťoven na pojistném trhu v České republice. V první kapitole bakalářské práce jsem se zaměřil na obecnou charakteristiku investiční činnosti pojišťoven. Zabýval jsem se zde podstatou a tvorbou zdrojů pro finanční umístění, kterými jsou technické rezervy. Poté se věnuji samotnému finančnímu umístění, pro které platí legislativní omezení v podobě jeho zásad, skladby a limitů. V rámci této kapitoly jsem také charakterizoval nejčastěji využívané investiční instrumenty finančního umístění pojišťoven působících na tuzemském trhu. Pro praktickou část práce jsem vybral tři univerzální pojišťovny (Česká pojišťovna, Kooperativa pojišťovna a Allianz pojišťovna) a tři životní pojišťovny (ING Životní pojišťovna, AEGON Pojišťovna a Wüstenrot, životní pojišťovna), které operují na pojistném trhu v České republice. U každé z těchto pojišťoven jsem na základě informací, uveřejněných ve výročních zprávách, analyzoval skladbu finančního umístění. Podstatnou část této práce tvoří komparace finančního umístění vybraných pojišťoven, na kterou navazuje formulace doporučení pro management těchto pojišťovacích společností. Po provedení analýzy a následné komparace finančního umístění vybraných pojišťoven jsem zjistil, že investiční portfolia životních pojišťoven, s výjimkou životní pojišťovny Wüstenrot, jsou vzhledem k vyššímu podílu majetkových instrumentů, včetně finančního umístění v rámci

investičního

životního

pojištění,

rizikovější

než

portfolia

porovnávaných

univerzálních pojišťoven. Skladbu finančního umístění, tvořeného z prostředků rezerv z investičního životního pojištění ale neurčuje pojišťovna, nýbrž klient. Z tohoto důvodu neodráží portfolia pojišťoven korektně jejich investiční strategii. Po odstranění této složky z majetkových instrumentů je situace opačná. Konzervativnějšími investory jsou nyní životní pojišťovny, které do majetkových cenných papírů investují méně prostředků technických rezerv než je tomu v případě univerzálních pojišťoven. To je poměrně překvapivý výsledek, 49

který poukazuje na to, že vybrané životní pojišťovny nevyužívají dlouhodobý charakter životního pojištění. Srovnávané pojišťovny jsou velmi konzervativními investory. Většinu jejich finančního umístění tvoří s přehledem dluhové instrumenty. Do majetkových instrumentů pojišťovny sami od sebe příliš neinvestují. Minimální využití mají také nemovitosti a deriváty. Českým pojišťovnám jsem proto doporučil využívat majetkové cenné papíry ve větší míře, jak je tomu například ve státech západní Evropy, kdy pojišťovny, na rozdíl od těch tuzemských, zveřejňují výnosy z finančního umístění ve svých výročních zprávách a jejich investiční strategie tak prokazatelně funguje. Legislativa vyšší podíl těchto instrumentů umožňuje. Vzhledem k tomu, že vyhláška, upravující limity finančního umístění, nebere v potaz dlouhodobější charakter životního pojištění, doporučil jsem pojišťovnám, aby se zasadily o změnu vyhlášky, vedoucí k diferenciaci limitů zvlášť pro technické rezervy životního a neživotního odvětví.

50

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Odborná literatura [1] ARNOLD, Glen. Jak vybírat podhodnocené akcie a vydělat na jejich růstu. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 366 s. ISBN 978-80-251-2768-1. [2] CIPRA, Tomáš. Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2002. 271 s. ISBN 80-86119-54-8. [3] ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojistný trh. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 82 s. ISBN 80-210-3661-3. [4] ČEJKOVÁ, Viktória, Svatopluk NEČAS a František ŘEZÁČ. Pojistná ekonomika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 56 s. ISBN 80-210-3662-1. [5] ČEJKOVÁ, Viktória a Svatopluk NEČAS. Pojišťovnictví. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 129 s. ISBN 80-210-3990-6. [6] ČEJKOVÁ, Viktória, Dana MARTINOVIČOVÁ a Svatopluk NEČAS. Poistný trh: teória i prax. 1. vyd. Bratislava: Lura Edition, 2011. 222 s. ISBN 978-80-8078-399-0. [7] DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. přeprac. vyd. Praha: Ekopress, 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. [8] LEVY, Haim a Marshall SARNAT. Kapitálové investice a finanční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 920 s. ISBN 80-7169-504-1. [9] REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3. rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011. 689 s. ISBN 978-80-7418-128-3. [10] SHARPE, William F. a Gordon J. ALEXANDER. Investice. 4. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. 810 s. ISBN 80-85605-47-3. Diplomové práce [11] HOMOLIAKOVÁ, Martina. Finanční umístění ve vybraných komerčních pojišťovnách. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce František Řezáč. Internetové zdroje [12] AEGON [online]. Dostupné z: http://www.aegon.cz [13] Allianz [online]. Dostupné z: http://www.allianz.cz [14] Česká asociace pojišťoven [online]. Dostupné z: http://www.cap.cz [15] Česká národní banka [online]. Dostupné z: http://www.cnb.cz 51

[16] Česká pojišťovna [online]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz [17] ING Životní pojišťovna [online]. Dostupné z: http://www.ingpojistovna.cz [18] Kooperativa [online]. Dostupné z: http://www.koop.cz [19] Wüstenrot [online]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz Právní předpisy [20] Vyhláška ČNB č. 434/2009 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví [21] Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ve znění pozdějších předpisů Výroční zprávy [22] Výroční zpráva společnosti AEGON Pojišťovna, a.s. za rok 2011 [23] Výroční zpráva společnosti AEGON Pojišťovna, a.s. za rok 2012 [24] Výroční zpráva společnosti Allianz pojišťovna, a.s. za rok 2011 [25] Výroční zpráva společnosti Allianz pojišťovna, a.s. za rok 2012 [26] Výroční zpráva společnosti Česká asociace pojišťoven za rok 2012 [27] Výroční zpráva společnosti Česká pojišťovna, a.s. za rok 2010 [28] Výroční zpráva společnosti Česká pojišťovna, a.s. za rok 2011 [29] Výroční zpráva společnosti Česká pojišťovna, a.s. za rok 2012 [30] Výroční zpráva společnosti ING Životní pojišťovna, N.V. za rok 2011 [31] Výroční zpráva společnosti ING Životní pojišťovna, N.V. za rok 2012 [32] Výroční zpráva společnosti Kooperativa pojišťovna, a.s. za rok 2011 [33] Výroční zpráva společnosti Kooperativa pojišťovna, a.s. za rok 2012 [34] Výroční zpráva společnosti Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. za rok 2011 [35] Výroční zpráva společnosti Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. za rok 2012

52

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Finanční umístění členů České asociace pojišťoven (v mil. Kč) ........................25 Tabulka č. 2: Finanční umístění České pojišťovny (v mil. Kč) ................................................30 Tabulka č. 3: Finanční umístění Kooperativy pojišťovny v (v mil. Kč)...................................33 Tabulka č. 4: Finanční umístění Allianz pojišťovny (v mil. Kč) ..............................................36 Tabulka č. 5: Finanční umístění ING Životní pojišťovny (v mil. Kč) ......................................38 Tabulka č. 6: Finanční umístění AEGON Pojišťovny v (v mil. Kč) ........................................39 Tabulka č. 7: Finanční umístění Wüstenrot, životní pojišťovny (v mil. Kč) ............................41

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Finanční umístění členů České asociace pojišťoven k 31. 12. 2012 ........................26 Graf č. 2: Finanční umístění České pojišťovny k 31. 12. 2012 v rámci životního pojištění ....31 Graf č. 3: Finanční umístění České pojišťovny k 31. 12. 2012 v rámci neživotního pojištění 32 Graf č. 4: Finanční umístění Kooperativy pojišťovny k 31. 12. 2012 ......................................34 Graf č. 5: Finanční umístění Allianz pojišťovny k 31. 12. 2012 ..............................................36 Graf č. 6: Finanční umístění ING Životní pojišťovny k 31. 12. 2012 ......................................38 Graf č. 7: Finanční umístění AEGON Pojišťovny k 31. 12. 2012 ............................................40 Graf č. 8: Finanční umístění Wüstenrot, životní pojišťovny k 31. 12. 2012 ............................42 Graf č. 9: Podíl dluhových instrumentů na celkovém finančním umístění pojišťoven ............44 Graf č. 10: Podíl majetkových instrumentů na celkovém finančním umístění pojišťoven ......44 Graf č. 11: Podíl majetkových instrumentů a finančního umístění životního pojištění, kdy je nositelem investičního rizika pojistník na celkovém finančním umístění pojišťoven ..............45 Graf č. 12: Podíl depozit u finančních institucí na celkovém finančním umístění pojišťoven .46

53

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Limity skladby finančního umístění podle § 13 vyhláška č. 434/2009 Sb.

54

Příloha č. 1: Limity skladby finančního umístění podle § 13 vyhlášky č. 434/2009 Sb. (1) Limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění a podmínky, za kterých lze tyto položky zahrnout do skladby finančního umístění, se stanoví pro a) dluhopisy, včetně pokladničních poukázek, vydané členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor (dále jen „členský stát“) nebo jeho centrální bankou a úvěry členskému státu nebo jeho centrální bance, až do výše 100 % z celkových technických rezerv, b) kótované dluhopisy, včetně pokladničních poukázek, vydané bankami a obdobnými institucemi členských států, nejvýše 50 % z celkových technických rezerv; pro nekótované dluhopisy vydané těmito emitenty nejvýše 10 % z celkových technických rezerv, c) kótované dluhopisy vydané obchodními společnostmi nejvýše 20 % z celkových technických rezerv; u dluhopisů, za které převzal záruku členský stát, lze zvýšit limit na 40 %, d) kótované komunální dluhopisy nejvýše 20 % z celkových technických rezerv; u komunálních dluhopisů, za které převzal záruku členský stát, lze zvýšit limit na 40 %, e) poskytnuté půjčky, úvěry a jiné pohledávky jiné než uvedené v písmenu a), j) nebo l) nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; tyto půjčky, úvěry nebo jiné pohledávky musí být zajištěny zajištěnými cennými papíry nebo zárukou poskytnutou členským státem nebo jeho centrální bankou, bankou, pojišťovnou nebo zajišťovnou, f) směnky nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; směnka musí být zajištěna směnečným rukojemstvím, kde směnečným rukojmím je banka nebo obdobná úvěrová instituce, g) nemovitosti na území členských států nejvýše 20 % z celkových technických rezerv, přičemž do jednoho pozemku nebo budovy nebo několika pozemků nebo budov, které spolu tvoří jeden celek tak, že se dají považovat za jednu investici, nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; nemovitost musí být pojištěna pro případ poškození nebo zničení u jiné pojišťovny, h) hypoteční zástavní listy nejvýše 50 % z celkových technických rezerv,

i) kótované akcie nejvýše 10 % z celkových technických rezerv; součástí této položky jsou též kótované dluhopisy, jejichž splnění je vázáno podmínkou podřízenosti, j) vklady, včetně vkladů potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka, půjčky, úvěry a jiné pohledávky za těmito bankami nejvýše 50 % z celkových technických rezerv; vklady, včetně vkladů potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u jedné banky a půjčky, úvěry a jiné pohledávky za touto bankou nesmí překročit 20 % z celkových technických rezerv; tato položka nezahrnuje bankovní účty, ze kterých jsou hrazeny provozní náklady nebo výplaty pojistných plnění, k) předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně dvěma znalci nejvýše 5 % z celkových technických rezerv; tyto předměty musí být pojištěny pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny, l) dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj a úvěry poskytnuté těmto osobám až do výše 100 % z celkových technických rezerv, m) cenné papíry vydané standardními fondy nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy, nejvýše 20 % z celkových technických rezerv, n) cenné papíry vydané investičními fondy nebo zahraničními investičními fondy, jejichž domovským státem je členský stát, a které nejsou uvedeny v písmenu m), nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, přičemž cenné papíry vydané jedním emitentem nesmějí překročit 3 % z celkových technických rezerv, o) nekótované akcie, dluhové cenné papíry a jiné cenné papíry obdobné akciím a dluhovým cenným papírům, které nespadají pod jinou položku skladby finančního umístění, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, přičemž cenné papíry vydané jedním emitentem nesmějí překročit 3 % z celkových technických rezerv; součástí této položky jsou dále dluhopisy jiné než uvedené v písmenu i), vklady, úvěry, půjčky nebo jiné pohledávky, jejichž splacení je vázáno podmínkou podřízenosti,

r) pohledávky za pojistníky a za pojišťovacími zprostředkovateli vyplývající z pojištění, pokud ode dne jejich splatnosti uplynula doba kratší než 1 měsíc, nejvýše 3 % z celkových technických rezerv, s) vratky daní, na které byl vydán platební poukaz podle zákona upravujícího správu daní a poplatků, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, t) pohledávky vůči garančnímu fondu České kanceláře pojistitelů nejvýše 5 % z celkových technických rezerv, u) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, které nespadají pod jinou položku skladby finančního umístění, nejvýše 10 % z celkových technických rezerv, v) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění, nejvýše 5 % z celkových technických rezerv; limit jedné půjčky představuje maximálně výši odkupného ke dni poskytnutí půjčky a úrok z půjčky se stanoví nejméně ve výši technické úrokové míry garantované pojistnou smlouvou, w) zajišťovací deriváty, které splňují požadavky pro zajišťovací deriváty stanovené mezinárodními účetními standardy uvedenými v článku 2 přímo použitelného předpisu ES upravujícího uplatňování mezinárodních účetních standardů, x) pohledávky za zajišťovnami a osobami podle § 50 zákona o pojišťovnictví, včetně podílu zajistitele na technických rezervách, po odečtení všech závazků vůči zajistiteli, nejvýše 50 % z celkových technických rezerv. (2) Finanční umístění podle odstavce 1 písm. b), c), d) a e) s výjimkou úvěrů poskytnutých státním nebo regionálním anebo místním orgánům nebo mezinárodním organizacím, jejichž členem je jeden nebo více členských států, a podle písmen f), h), i), m), u) a w) je u jednoho emitenta cenného papíru, jednoho dlužníka nebo jedné protistrany limitováno 5 % z celkových technických rezerv. Tento limit lze zvýšit na 10 % z celkových technických rezerv za podmínky, že tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna neinvestuje více než 40 % objemu celkových technických rezerv do finančního umístění podle věty první u osob, u kterých investuje více než 5 % z celkových technických rezerv.

(3) Finanční umístění podle odstavce 1 písm. b), c), e), f), h), i), j), m), n), o), r), u), v), w) a x), vztahující se ke dvěma nebo více osobám, které jsou součástí téhož podnikatelského seskupení, je limitováno 15 % z celkových technických rezerv (dále jen „limit na skupinu“). Pokud je součástí finančního umístění podle věty první vklad, půjčka, úvěr nebo jiná pohledávka za bankami podle odstavce 1 písm. j) nebo pohledávka za zajišťovnami se sídlem v členském státě, zvyšuje se limit na skupinu o objem těchto položek finančního umístění až do výše 20 % z celkových technických rezerv.