Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Komparace produktŧ investičního ţivotního pojištění na českém pojistném trhu Bakalářská práce
Autor:
Milena Pozdníčková Bankovní management
Vedoucí práce:
Domaţlice
Ing. Karina Muţáková, Ph.D.
Listopad, 2013
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Komparace produktŧ investičního ţivotního pojištění a českém pojistném trhu“ zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
podpis autora V Domaţlicích dne
29. 11. 2013
Milena Pozdníčková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce Ing. Karině Muţákové, Ph.D., za odbornou pomoc, ochotu a za její cenné rady při psaní této práce. Dále bych chtěla poděkovat celé své rodině za podporu v rámci celého studia.
Anotace Bakalářská práce „Komparativní analýza produktů investičního ţivotního pojištění na českém pojistném trhu“ je zaměřena na charakteristiku investičního ţivotního pojištění a srovnání produktů investičního ţivotního pojištění u vybraných pojišťoven. Cílem práce je srovnání produktů investičního ţivotního pojištění na českém pojistném trhu na základě zvolených parametrů a následný výběr optimálního produktu pro vybraný profil klienta. V teoretické části bude čtenář seznámen se stručnou historií pojištění jako celku, jeho základním členěním a popisem jednotlivých druhů ţivotního pojištění. Dále bude v této části uvedena charakteristika produktu investičního ţivotního pojištění, analýza jeho postavení v rámci ţivotních pojištění společně s historickým vývojem jeho podílů na trhu. Tato část bude zakončena přehledem vývoje počtu pojišťoven a jejich trţních podílů na českém pojistném trhu. V praktické části budou komparativně analyzovány jednotlivé zvolené parametry produktů investičního ţivotního pojištění u třech vybraných pojišťoven dle jejich trţních podílů za rok 2012. Následně zde bude na základě statistik pojišťoven vytipován profil klienta, který si nejčastěji zakládá ţivotní pojištění. V závěru práce pak bude na základě (v návaznosti na) srovnání jednotlivých produktů vybrán nejvhodnější produkt pro daný profil klienta.
Klíčová slova: pojistitel, pojistná částka, pojistné plnění, pojištění, pojišťovna, ţivotní pojištění, investiční ţivotní pojištění
Annotation The bachelor thesis „Comparative analysis of unit-linked insurance products at the Czech insurance market“ is focused on the characteristics of unit-linked insurance and compare unit-linked insurance products in selected insurance companies. The aim is to compare unitlinked insurance products at the Czech insurance market on the basis of selected parameters and subsequent selection of the optimal product for the selected client profile. In the theoretical part is reader introduced with a brief history of insurance as a whole, the basic structure and description of the type of life insurance. It will in this section describe the characteristics of unit-linked insurance, analysis of its position in the life insurance together with the historical development of its market share. This section will conclude with an overview of trends in the number of insurance companies and their market share at the Czech insurance market. The practical part will be comparatively analyzed the various parameters chosen unit-linked insurance products in the three selected insurance companies according to their market shares in 2012. Then there will be identified client profile, based on the statistics of insurance companies, which can often negotiate life insurance. In the conclusion will be selected the most suitable product for the client profile, based on comparison of each product. Key words: insurer, sum insured, insurance indemnity, insurance, insurance company, life insurance, unit-linked insurance
Obsah ÚVOD ................................................................................................................................... 11 VYMEZENÍ RÁMCE A UŢIVATELŦ PRÁCE ........................................................................... 12 CÍLE PRÁCE ........................................................................................................................ 12 Hlavní cíl práce ......................................................................................................... 12 Dílčí cíle práce........................................................................................................... 12 STRUKTURA PRÁCE ............................................................................................................ 13 1
POJIŠTĚNÍ ............................................................................................................... 15 1.1 1.2 1.3
2
POJEM ....................................................................................................................... 15 HISTORIE ................................................................................................................... 15 KLASIFIKACE POJIŠTĚNÍ ........................................................................................... 16 1.3.1 Klasifikace pojištění dle právního hlediska ................................................ 17 1.3.2 Klasifikace pojištění dle zpŧsobu financování ............................................ 17 ÚVOD DO PROBLEMATIKY ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ................................ 20
2.1 2.2 2.3
2.4
2.5 3
VÝZNAM ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ............................................................................... 20 OPTIMÁLNÍ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ................................................................................ 21 STRUKTURA CENY ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ................................................................ 22 2.3.1 Pojistné ........................................................................................................ 22 2.3.2 Pojistná částka ............................................................................................. 23 2.3.3 Základní pojmy pojistného rizika................................................................ 26 Vstupní věk................................................................................................................ 26 Úmrtnostní tabulky .................................................................................................... 26 Pojistná doba ............................................................................................................. 27 Rizikové skupiny ....................................................................................................... 27 2.3.4 Pojistná ochrana .......................................................................................... 28 ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ............................................................. 28 2.4.1 Pojištění pro případ smrti ............................................................................ 28 2.4.2 Pojištění pro případ doţití ........................................................................... 30 2.4.3 Smíšené pojištění pro případ smrti nebo doţití ........................................... 30 PŘIPOJIŠTĚNÍ K ŢIVOTNÍMU POJIŠTĚNÍ .................................................................... 32 INVESTIČNÍ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ .................................................................... 34
3.1 3.2 3.3 3.4
POJISTNÉ IŢP............................................................................................................ 37 3.1.1 Alokace pojistného IŢP ............................................................................... 37 INVESTIČNÍ FONDY A STRATEGIE ............................................................................. 38 MODERNÍ INVESTIČNÍ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ............................................................... 39 POPLATKY ................................................................................................................. 40 3.4.1 Řádné a mimořádné poplatky...................................................................... 41 9
3.5
POSTAVENÍ IŢP V RÁMCI ŢIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ ..................................................... 41 3.5.1 Vývoj předepsaného pojistného ţivotního pojištění ................................... 42 3.5.2 Vývoj postavení IŢP v rámci ţivotních pojištění ........................................ 46
4
VÝVOJ TRŢNÍCH PODÍLŦ POJIŠŤOVEN ....................................................... 49
5
ÚVOD DO PRAKTICKÉ ČÁSTI ........................................................................... 56
6
PŘEDSTAVENÍ POJIŠŤOVEN A JEJICH PRODUKTŦ .................................. 57 6.1 6.2 6.3
7
ČESKÁ POJIŠŤOVNA, A.S. .......................................................................................... 58 6.1.1 Diamant ....................................................................................................... 58 KOOPERATIVA POJIŠŤOVNA, A.S., VIENNA INSURANCE GROUP .............................. 59 6.2.1 Perspektiva .................................................................................................. 59 POJIŠŤOVNA ČESKÉ SPOŘITELNY, A.S., VIENNA INSURANCE GROUP ..................... 60 6.3.1 Flexi............................................................................................................. 61 KOMPARACE POJISTNÝCH PRODUKTŦ DLE PARAMETRŦ .................. 62
7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 8
PRVNÍ HODNOTÍCÍ OKRUH – KOMPARACE DLE ZÁKLADNÍCH PARAMETRŦ ............ 63 7.1.1 Vyhodnocení základních parametrŧ ............................................................ 64 DRUHÝ HODNOTÍCÍ OKRUH – KOMPARACE Z HLEDISKA FLEXIBILITY .................... 65 7.2.1 Vyhodnocení flexibility .............................................................................. 66 TŘETÍ HODNOTÍCÍ OKRUH – KOMPARACE Z HLEDISKA NÁKLADOVOSTI ................ 66 7.3.1 Vyhodnocení nákladovosti .......................................................................... 68 ČTVRTÝ HODNOTÍCÍ OKRUH – KOMPARACE DLE POJISTNÉ OCHRANY ................... 68 7.4.1 Vyhodnocení pojistné ochrany .................................................................... 70 PÁTÝ HODNOTÍCÍ OKRUH – KOMPARACE DLE INVESTIČNÍ SLOŢKY ........................ 70 7.5.1 Vyhodnocení investiční sloţky ................................................................... 71 VYHODNOCENÍ KOMPARACE DLE HODNOTÍCÍCH OKRUHŦ ..................................... 71 KOMPARACE POJISTNÝCH PRODUKTŦ DLE MODELOVÝCH NÁVRHŦ ................................................................................................................................... 73
8.1 8.2 8.3 8.4
VÝBĚR PROFILU KLIENTA A NAVOLENÍ PARAMETRŦ ............................................... 73 MODELOVÉ NÁVRHY PRODUKTŦ IŢP ...................................................................... 76 KOMPARACE MODELOVÝCH NÁVRHŦ ...................................................................... 77 VYHODNOCENÍ KOMPARACE DLE MODELOVÝCH NÁVRHŦ...................................... 78
ZÁVĚR ................................................................................................................................... 80 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .................................................................................. 83 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................ 91 SEZNAM OBRÁZKŦ ............................................................................................................ 92 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 93 SEZNAM GRAFŦ .................................................................................................................. 94 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 95 10
Úvod Oblast pojištění je specifickým prŧřezovým odvětvím ekonomiky, prolínající se prakticky všemi odvětvími a sektory ekonomiky a společnosti a tvoří tak v současnosti nedílnou součást finanční sféry. Jeho specifickou vlastností je skutečnost, ţe slouţí k vyrovnávání se s dŧsledky
nahodilých
událostí
u
jednotlivce
či
společnosti
jako
takové.
(DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 36) Specifickou kategorií pojištění je, vedle pojištění majetku a zdraví lidí, pojištění ztrát na ţivotech lidí, tedy pojištění ţivotní. To v současné době představuje ve všech vyspělých ekonomikách významný fenomén, který se oproti minulosti posouvá do popředí zájmu před pojištění neţivotní. „Nepředvídatelnost a nejistota, spojená s individuální délkou ţivota a újmami na zdraví kaţdého jednotlivce a s tím spojené ekonomické dopady na rodinu a nejbliţší osoby, byly a stále jsou i v dnešním světě závaţným objektivním důvodem pro hledání způsobů, jak tato ţivotní rizika zejména v ekonomickém smyslu řešit. Teoreticky i prakticky ověřeným nejvhodnějším způsobem řešení finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti na člověka je i v těchto případech kategorie pojištění. S ohledem na ekonomickou váhu ţivotních rizik došlo k uplatnění varianty jejich řešení prostřednictvím ţivotního pojištění, a to prakticky současně se zrodem pojištění vůbec, původně vzniklého jako atribut lidské solidarity,
později
se
stále
více
prosazujícího
jako
komerční
kategorie.“
(DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 141) Dnešní doba dává ţivotnímu pojištění nový rozměr. Poslání a význam ţivotního pojištění se pod vlivem rostoucího bohatství společnosti a zvyšující se ţivotní úrovně posouvá od jeho (pra)pŧvodní funkce pojištění pro případ smrti k funkci spořícího a investičního nástroje, kdy je krytí rizika smrti doplněno o sloţku krytí rizika doţití. (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 141-144) A právě ţivotní pojištění v podobě investičního nástroje je předmětem této práce.
11
Vymezení rámce a uţivatelŧ práce Tato bakalářská práce se zaměřuje na oblast ţivotního pojištění, zejména pak na jeho specifický druh investiční ţivotní pojištění. To je v práci analyzováno z pohledu výhodnosti pro klienta prostřednictvím komparativní analýzy jednotlivých vybraných produktŧ. Velká pozornost je v práci věnována analýze investičního ţivotního pojištění. Jednotlivé náleţitosti investičního ţivotního pojištění (dále pouze IŢP) jsou popisovány v takové úrovni detailu, aby byl čtenář srozumitelně a výstiţně informován a zároveň nebyl výrazně překročen doporučený rozsah této práce. Přínosem bude tato práce především pro čtenáře zajímající se o oblast ţivotního pojištění, zejména pak o jeho specifický druh, IŢP. Práce mŧţe být vyuţita potencionálními klienty poptávajícími ţivotního pojištění, kteří na základě provedené deskripce a komparace produktŧ mohou získat jakýsi „návod“ pro úspěšný výběr produktu IŢP.
Cíle práce
Hlavní cíl práce Hlavním cílem této práce je komparativní analýza produktŧ IŢP na českém pojistném trhu. Výstupem práce bude výběr optimálního produktu pro vybraný profil klienta.
Dílčí cíle práce V souvislosti s hlavním cílem práce byly specifikovány další dílčí cíle práce: o Popsat principy, charakteristiky pojištění a představit doménu ţivotního pojištění, o popsat základní princip fungování IŢP a jeho postavení v rámci ţivotních pojištění, o analyzovat vývoj trţních podílŧ pojišťoven v oblasti ţivotního pojištění a následně téţ v oblasti IŢP.
12
Zvolené metody zpracování Splnění hlavního cíle a rovněţ dílčích cílŧ práce je uskutečněno dle následujících metod vědecké práce: rešerše odborné literatury, komparativní analýza, syntéza dílčích poznatkŧ, indukce a dedukce. Pro účely práce jsou vhledem k dostupnosti údajŧ za rok 2012 pouţity tyto aktuální údaje.
Struktura práce Tato práce bude koncipována do 3 částí, z nichţ první část představuje teoretické zázemí pro dokonalé pochopení problematiky ţivotního pojištění. Je zde představena definice pojištění, zachycen jeho historický vývoj a uvedena klasifikace pojištění dle dvou rŧzných hledisek. Celá jedna kapitola je věnována deskripci ţivotního pojištění. Autorka se v ní snaţí postihnout význam a účel ţivotního pojištění a vytipovat parametry optimálního ţivotního pojištění. Dále je zde analyzována struktura ceny ţivotního pojištění v závislosti na jednotlivých diskutovaných faktorech a uvedeno základní členění ţivotního pojištění. V poslední části této kapitoly jsou pak představeny moţné varianty připojištění. V kapitole věnované IŢP je popsána jeho podstata, srovnání se sluţebně starším kapitálovým ţivotním pojištěním a základní princip fungování. Dále je zde analyzováno postavení IŢP v rámci ţivotních pojištění na základě rŧstu předepsaného pojistného. Poslední kapitola teoretické části se zabývá analýzou vývoje trţních podílŧ pojišťoven v oblasti ţivotního pojištění, následně pak v oblasti investičního ţivotního pojištění u vybraných subjektŧ. Zároveň jsou zde představeny dvě nadnárodní finanční skupiny, které v současné době vévodí českému pojistnému trhu. Praktická část je započata představením jednotlivých vybraných pojišťoven a jejich produktŧ. Poté je provedena komparace těchto produktŧ, která se skládá ze dvou částí. V první části jsou vybrané produkty IŢP srovnány dle základních parametrŧ, flexibility, nákladovosti, pojistné ochrany a dle investiční sloţky. Ve druhé části je pak srovnání produktŧ realizováno formou modelových návrhŧ IŢP pro vybraný profil klienta. Kaţdá část komparace je uzavřena vyhodnocením produktŧ. 13
V závěru této práce bude provedeno shrnutí poznatkŧ o ţivotním a IŢP, zhodnocení na základě komparace dosaţených výsledkŧ a zvolení optimálního produktu pro vybraný profil klienta.
14
1 Pojištění „Ţivelní katastrofy v podobě zemětřesení, povodní, krupobití a poţárů spolu s lidskou činností doprovázenou škodami na majetku i zdraví mají za následek od nepaměti kaţdoročně ztrátu tisíce ţivotů a působí značné materiální škody lidské společnosti, větší neţ nejrozšířenější epidemie, války a jiné. Přes technický pokrok a kulturní vyspělost, které lidstvo dosáhlo, nepodařilo se dosud nalézt účinné obranné prostředky proti ţivelním pohromám ani je spolehlivě předvídat. Navíc se vytvářejí i rizika další a známá se přesouvají do jiných poloh.“ ( KOLEKTIV_AUTORŦ_POJ, 1996, s. 11)
1.1 Pojem Svět, ve kterém ţijeme, je charakteristický nespočetnou řadou nejistot a nahodilostí, které nepříznivě zasahují do ţivota lidí. A ekonomický subjekt má dvě moţnosti, jak se s nahodilými událostmi finančně vyrovnat. Mŧţe je krýt z vlastních zdrojŧ nebo mŧţe vyuţít pojištění. „Pojištění tedy představuje jednu z forem ochrany lidské společnosti před důsledky nepředvídatelných nahodilých událostí znamenajících ztráty na ţivotech a zdraví lidí a na vytvořených materiálních hodnotách.“ (DAŇHEL, 2006, s. 16) Z tohoto pohledu (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 31) mŧţeme pojištění označit jako nástroj finanční eliminace negativních dŧsledkŧ nahodilostí. Je to forma přenosu moţných negativních dopadŧ nahodilostí z ekonomického subjektu na specializovanou instituci – pojišťovnu. Na slovo nahodilost je kladen obzvlášť velký dŧraz, neboť pojistit lze pouze rizika, která nejsou lidmi dobrovolně podstupována. Událost, o které víme, ţe nastane, nelze pojistit.
1.2 Historie Ačkoliv by se mohlo zdát, ţe pojištění je trendem a produktem moderní doby, není tomu tak. A přestoţe to mŧţe znít téměř neuvěřitelně, jeho kořeny sahají aţ do doby tisíce let před Kristem. První zmínky o pojištění se objevují jiţ v období 2500 let před naším letopočtem ve starém Egyptě. (HISTORIE, 2007)
15
„V historických prvopočátcích bylo logicky v popředí zájmu nejzávaţnější riziko předčasné smrti, spojené s finančním zabezpečením pohřbu a skromné podpory pro pozůstalé. Původní pojištění rizika smrti mělo, prakticky aţ do nedávné doby zhruba před sto lety, většinově podobu tzv. pohřebního pojištění s pojistnou částkou, odpovídající zhruba nákladům pohřbu. Soudobé ţivotní pojištění se od tohoto pojetí diametrálně liší, jeho původní význam se výrazně posouvá a rozšiřuje a jako výrazný fenomén naší hektické doby se dále rozvíjí.“ (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 141) Pro oblast světového ţivotního pojištění jsou dŧleţitými mezníky rok 1308, ze kterého pochází nejstarší dochovaná smlouva ţivotního pojištění (HISTORIE, 2007), rok 1693, kdy Edmond Halley dle (BEČVÁŘOVÁ, 2010) zpracoval historicky první úmrtnostní tabulky, které vyjadřují pravděpodobnost úmrtí v jednotlivých věkových skupinách, a rok 1699, kdy byla zaloţena historicky první ţivotní pojišťovna – Společnost pro pojišťování vdov a sirotkŧ v Londýně. (HISTORIE, 2007) Na našem území se ţivotní pojištění začalo formovat o století později. První ţivotní pojišťovna, Olomoucký všeobecný vdovský a sirotčí penzijní ústav, zde byla dle (HISTORIE, 2007) zaloţena v roce 1793. Pro oblast IŢP je pak dŧleţitým mezníkem rok 1997 (přesněji duben, 1997), kdy byl pojišťovnou Nationale-Nederlanden (dnešní ING Ţivotní pojišťovna) uveden na trh historicky první produkt IŢP. (ING_MAGAZÍN, 2010)
1.3 Klasifikace pojištění Pro pojištění existují dvě moţností jeho členění, přičemţ kaţdá z nich je specifická úhlem pohledu, kterým se na pojištění při jeho klasifikaci díváme. Jedním z úhlŧ pohledu je úroveň jeho dobrovolnosti, tedy zda je pojištění sjednáváno na základě vlastního dobrovolného rozhodnutí jednotlivce či je vynucováno zákonem. Druhou variantou je pak zpŧsob financování pojištění.
16
1.3.1
Klasifikace pojištění dle právního hlediska
Z právního hlediska lze pojištění členit na pojištění dobrovolné, které se sjednává na základě dobrovolného rozhodnutí klienta (např. ţivotní pojištění), a pojištění povinné. Povinné pojištění se ještě dále člení na povinné smluvní pojištění, kdy je v právním předpise určena povinnost sjednat toto pojištění jako podmínku určité činnosti (např. povinné smluvní pojištění lékaře), a zákonné pojištění, kdy povinnost pojištění ukládá zákon a kdy se pojistná smlouva nesjednává (např. zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání). (CIPRA, 2006, s. 20) Klasifikace pojištění dle právního hlediska je uvedena v obrázku 1.
Obrázek 1: Klasifikace pojištění dle právního hlediska Zdroj: Vlastní zpracování z (CIPRA, 2006)
1.3.2
Klasifikace pojištění dle zpŧsobu financování
Pojištění lze dále dělit z hlediska zpŧsobu financování na sociální a soukromé (komerční), viz obrázek 2. Sociální pojištění je sloţeno z pojistného na dŧchodové zabezpečení, příspěvku na politiku zaměstnanosti a nemocenského pojištění. Do sociálního pojištění řadíme i zdravotní pojištění, které je ale od něj organizačně i finančně odděleno. Sociální pojištění se zaměřuje na krytí rizik, která mají sociální charakter, patří mezi pojištění povinná a jeho rozsah určuje stát. A právě povinnost pojištění ze zákona je klíčovým prvkem, kterým se sociální pojištění odlišuje od pojištění soukromého. (VOSTATEK, 1996, s. 56)
17
Soukromé pojištění je postaveno na uplatnění zásady ekvivalence - pojistné má odpovídat přebíranému riziku, jinak řečeno - velikosti příspěvkŧ jednotlivých subjektŧ pojištění se mají odvíjet od velikosti rizika. (VOSTATEK, 1996, s. 57) Soukromé pojištění bývá dobrovolné, mŧţe se však objevit i v povinné podobě, která však není obvyklá (např. povinné ručení). (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 33) Členění soukromého pojištění Soukromé pojištění je moţné členit podle několika hledisek (viz obrázek 2), kterými jsou: 1. Forma pojistného plnění Podle formy pojistného plnění rozlišujeme dva typy pojištění. Pojištění škodová (např. pojištění nemovitosti), kde pojistné plnění slouţí k úhradě vzniklé škody, avšak nemŧţe být vyšší, neţ je škoda. Naproti tomu stojí pojištění obnosová (např. ţivotní pojištění), kde pojistné plnění slouţí při vzniku pojistné události k úhradě předem stanovené pojistné částky. (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 47) 2. Zpŧsob tvorby rezerv Podle zpŧsobu tvorby rezerv mŧţeme pojištění členit na pojištění riziková a rezervotvorná. U rizikových pojištění se ze zaplaceného pojistného rezerva1 na pokrytí nárokŧ v budoucnosti nevytváří. U těchto pojištění nemusí v budoucnosti vŧbec dojít k pojistnému plnění (např. pojištění pro případ smrti). (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002, s. 22) Naopak u rezervotvorných pojištění, jak uţ název napovídá, se rezerva na pokrytí budoucích závazkŧ vytváří. Pojistné plnění se, aţ na určité výjimky, u těchto pojištění vyplatí vţdy. Patří sem všechny formy pojištění pro případ doţití, pro případ smrti a doţití a pro případ smrti sjednané na dobu delší neţ jeden rok. Všechna ostatní pojištění jsou pojištění riziková. (KOLEKTIV_AUTORŦ_POJ, 1996, s. 34)
1
Pojišťovny sice vytvářejí rŧzné (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002)
rezervy,
ne
18
však
rezervu
pro
kaţdé
jednotlivé
pojištění.
3. Druhy krytých rizik Nejčastěji je však soukromé pojištění členěno podle druhu krytých rizik na pojištění ţivotní a neţivotní. Neţivotní pojištění zahrnuje krytí rizik neţivotního charakteru, mezi které patří neţivotní pojištění osob. (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 40) Neţivotní pojištění osob zahrnuje úrazové pojištění, soukromé nemocenské pojištění a soukromé zdravotní pojištění, dále pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škody, pojištění finančních ztrát a záruk a pojištění právní ochrany. (CIPRA, 2006, s. 19) Ţivotní pojištění na druhé straně zahrnuje krytí rizik, která ohroţují ţivoty lidí, a podrobněji o něm pojednává kapitola 3.
Obrázek 2: Klasifikace pojištění Zdroj: Vlastní zpracování z (DUCHÁČKOVÁ, 2009)
19
2 Úvod do problematiky ţivotního pojištění Ţivotní pojištění představuje skupinu pojistných produktŧ, které zahrnují krytí rizik ohroţujících ţivoty lidí. Jsou v něm kryty dvě základní události - úmrtí a doţití. (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 109) „Jinými slovy ţivotní pojištění kryje riziko, ţe člověk bude ţít a nebude mít dostatečný příjem finančních prostředků, i to, ţe člověk ţít nebude a nedostatečný příjem prostředků budou mít ti, kteří na něm byli finančně závislí.“ (ŠÍDLO, 2010, s. 11)
2.1 Význam ţivotního pojištění „Ţivotní pojištění bylo prvoplánově zamýšleno především jako zabezpečení určitých finančních zdrojů pro rodinu v případě úmrtí nebo ztráty výdělečné schopnosti ţivitele.“ (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 141) Význam ţivotního pojištění v souvislosti se zvětšujícím se bohatstvím a rŧstem ţivotního standardu výrazně vzrostl a vedle pŧvodní funkce pojištění pro případ smrti, plní také funkci spořícího a investičního nástroje. (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 109) Lidé nejen chtějí zabezpečit své blízké pro případ svého úmrtí, ale zároveň si uvědomují moţnost doţití se konce pojistné doby. Ačkoliv krytí pojistného nebezpečí úmrtí stále zŧstává poţadovaným rizikem, význam se dnes dává zařazení doţití, tedy spořící sloţky do krytí v ţivotním pojištění. Ţivotní pojištění lze tak chápat jako jeden z alternativních nástrojŧ krytí potřeb lidí ve stáří. (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 109) „Ţivotní pojištění má význam nejen pro jednotlivce, rodinu a příbuzné, ale svým charakterem má význam společenský a národohospodářský.“ (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002, s. 10) Jelikoţ ten, kdo pravidelně platí pojistné, tak vlastně odkládá svou spotřebu do budoucna, mohli bychom ţivotní pojištění označit za nástroj tlumení inflace. Další význam spočívá v přínosech ţivotního pojištění pro státní rozpočet a to především ve formě zdanění ziskŧ pojišťoven či zdanění některých druhŧ pojistného plnění. Významným je také zařazení spořící sloţky do ţivotního pojištění, díky němuţ se ţivotní pojištění stává vlastně doplňkem státního dŧchodového pojištění. (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002, s. 10-11) Ţivotní pojištění je 20
také podporováno ze strany státu a to uplatňováním daňového zvýhodnění. Podle znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, mají daňoví poplatníci moţnost odpočtu placeného pojistného z daně z příjmu (viz příloha 1).
2.2 Optimální ţivotní pojištění Kaţdý člověk má jiné potřeby a nachází se v jiné ţivotní situaci. Proto neexistuje pojištění, které by bylo vhodné pro všechny. Co by však mělo být společné pro všechny je zpŧsob, jakým bychom měli postupovat před sjednáním pojištění. Při volbě ţivotního pojištění by se lidé měli zajímat především o (ŠÍDLO, 2010, s. 17-19): o potřebnost = smysl, o ekonomickou únosnost = cenu, o reaktibilitu = flexibilitu. Proto, aby mělo ţivotní pojištění smysl, musí být účelné a efektivní. V první řadě je tedy dŧleţité zváţit hlavní účel pojištění. Zda klient chce pojištění uzavřít kvŧli zabezpečení rodiny, k zajištění závazkŧ (úvěru, hypotéky, atd.) či mít finanční rezervu a spořit. Díky vysoké variabilitě a flexibilitě parametrŧ ţivotního pojištění je moţné najít a sestavit produkt přesně podle individuálních potřeb klienta. (ÚČEL_ŢP, 2013) Vedle úvahy o potřebě ţivotního pojištění by klient měl také zváţit cenu pojištění, tedy výši pojistného, a nastavit ji tak, aby je byl schopen platit po celou dobu pojištění a zároveň disponoval dostatečnou pojistnou ochranou. (HÁJEK, 2005) Slovo, které se dnes v souvislosti s ţivotním pojištěním často pouţívá, je flexibilita. Flexibilita je vlastnost pojištění, která poskytuje moţnost v budoucnosti pruţně reagovat na změnu rodinných, finančních a zdravotních poměrŧ. Umoţňuje tedy klientovi přizpŧsobovat pojištění jeho aktuální ţivotní situaci. (ŠÍDLO, 2010, s. 18)
21
2.3 Struktura ceny ţivotního pojištění Cenu ţivotního pojištění, tedy výši pojistného, ovlivňuje hned několik faktorŧ najednou. Vedle výše pojistné částky přispívají do výpočtu pojistného značnou měrou téţ pojistné riziko a úmrtnostní tabulky, u některých druhŧ ţivotního pojištění pak i úroveň technické úrokové míry (TÚM2). (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 122-123)
2.3.1
Pojistné
Cenou ţivotního pojištění, tedy cenou za poskytovanou pojistnou ochranu, je pojistné. To mŧţe být sjednáno jako jednorázové nebo běţné pojistné. Jednorázové pojistné je stanoveno na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno (SLOVNÍK_ČAP, 2010), a je uhrazeno pojistníkem najednou tedy jednorázově, při uzavření smlouvy (na počátku pojištění). (CIPRA, 2006, s. 24) Běţné pojistné (v praxi častěji vyuţívaná forma) je stanoveno za pojistné období, je tedy placeno formou pravidelných plateb obvykle na počátku jednotlivých pojistných období (měsíčně, čtvrtletně, pololetně, ročně). (CIPRA, 2006, s. 24) Klasická struktura ceny pojistného, společná pro ţivotní i neţivotní pojištění, je dle (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 110): o netto pojistné − představuje část pojistného určenou na pokrytí budoucích pojistných plnění, o správní náklady − jsou tvořeny jednak náklady, které jsou spojeny se správou jednotlivých pojistných smluv, a jednak náklady spojenými s provozem pojišťovny. Pro účely ţivotního pojištění se netto pojistné ještě dělí na rizikovou sloţku pojistného, která slouţí k pokrytí pojistného plnění při úmrtí, a rezervotvornou sloţku pojistného určenou na pokrytí pojistných plnění při doţití se sjednaného okamţiku. (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 110) Klasická struktura ceny pojistného ţivotního pojištění je uvedena v obrázku 3.
2 2
„Technická úroková míra představuje v konstrukci ţivotního pojištění cenotvorný faktor a současně znamená zaručené minimální zhodnocení prostředkŧ vkládaných do ţivotního pojištění (zejména jako rezervotvorné sloţky). Technická úroková míra ovlivňuje velikost netto pojistného (čím vyšší technická úroková míra, tím niţší pojistné a naopak).“ (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 110)
22
Obrázek 3: Klasická struktura ceny pojistného ţivotního pojištění Zdroj: Vlastní zpracování z (DUCHÁČKOVÁ, 2009)
2.3.2
Pojistná částka
Pojistná částka představuje v pojistné smlouvě dohodnuté nejvyšší moţné plnění z pojistné události, tzn. v případě smrti pojištěného nebo v případě doţití. (SLOVNÍK_ČAP, 2010) Pojistnou částku si v ţivotním pojištění určuje sám pojištěný v závislosti na svých finančních moţnostech a záměrech. A protoţe se v prŧběhu ţivota člověka jeho priority neustále mění, mění se tedy i potřeba pojistné ochrany. Některé pojišťovny pouţívají pro ztvárnění měnící se potřeby pojištění tzv. kyvadlo ţivota (viz obrázek 4), na kterém jsou znázorněny měnící se priority pojištěného v prŧběhu jeho ţivota. (ŠÍDLO, 2010, s. 27-28)
23
Obrázek 4: Priority v prŧběhu ţivota pojištěného Zdroj: ŠÍDLO, 2010, s. 27
V první fázi ţivotního cyklu člověk upřednostňuje vysokou pojistnou ochranu, která se však se vstupem do manţelství a zaloţením rodiny mění a prioritou je vedle kvalitního pojištění i spoření na dŧchod. Potřeba pojištění se významně sniţuje se vstupem dětí do samostatného ţivota a hlavní finanční potřebou se stává spoření na dŧchod. (ŠÍDLO, 2010, s. 27) Při konstrukci pojistné částky pro případ smrti se obecně doporučuje vycházet z ročního příjmu pojištěného. Optimální výši pojistné částky potřebné pro zajištění rodiny v případě výpadku příjmu pojištěného by se měla rovnat dle (ŢP, 2013) minimálně tří aţ čtyřnásobku jeho ročního příjmu3(DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 115) uvádí dokonce pěti aţ osminásobek ročního příjmu) a velikosti nesplacených finančních závazkŧ.
3
Takto doporučená výše pojistné částky pak zamezí negativnímu trendu současnosti, kterým je tzv. podpojištění, tedy nedostatečné pojištění a podcenění rizik, jako jsou trvalé následky úrazu, invalidita či ztráta zaměstnání, ze strany spotřebitelŧ. (SÍKORA, 2010)
24
Dle (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 199) lze vymezit následující přístupy ke stanovení velikosti pojistné částky: o stanovení pojistné částky v závislosti na výši úvěrŧ, o stanovení pojistné částky v závislosti na výši příjmŧ, o stanovení pojistné částky odvozením od výdajŧ. Výše pojistné částky však není v plné reţii pojištěného. Pojišťovna má právo výši pojistné částky ovlivňovat v závislosti na svých stanovených minimech a maximech a také v závislosti na věku a zdravotním stavu pojištěného, které jsou pro určení maximální výše pojistné částky zásadní. Součástí kaţdé pojistné smlouvy ţivotního pojištění je zdravotní (či lékařský) dotazník (viz příloha 2), který vyplňuje ţadatel společně s finančním poradcem či pracovníkem pojišťovny při sjednávání pojištění. Prostřednictvím otázek obsaţených ve zdravotním dotazníku, týkajících se zdraví klienta, pojišťovna posuzuje rizikovost ţadatele o ţivotní pojištění. V případě nepravdivých odpovědí, mŧţe pojišťovna v budoucnu procentuálně sníţit či zcela zamítnout pojistné plnění klientovi. (ŢP2, 2013) V mnoha případech, především u niţších pojistných částek, je k posouzení pojistného rizika dostačující aktuální výpis ze zdravotní dokumentace ţadatele. U některých druhŧ pojištění provádí pojišťovna dle (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 110) podrobnou lékařskou prohlídku4. Na základě výsledkŧ lékařské prohlídky pojišťovna rozhodne dle (ŢP2, 2013) o tom, za jakých podmínek je moţné ţadatele pojistit. V případě, ţe je riziko příliš vysoké (např. v případě váţného onemocnění), je moţné ze strany pojišťovny sjednání ţivotního pojištění odmítnout. (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 110) I na tento krok má pojišťovna ze zákona právo. (ŢP2, 2013) Sjednanou výši pojistné částky je pak dle (SÍKORA, 2010) nutné v pravidelném intervalu přibliţně třech let aktualizovat, aby odpovídala aktuální ţivotní situaci klienta. Jedná se tedy o prŧběţné zohledňování inflace vedoucí k zachování reálné hodnoty pojištění, tudíţ i odpovídající pojistné ochrany. (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002, s. 43) Většina produktŧ
4
Téţ známou jako zdravotní underwritting. (DUCHÁČKOVÁ, 2009)
25
však v současné době nabízí dynamizaci5, která se o optimální výši pojistné částky stará za klienty. (SÍKORA, 2010)
2.3.3
Základní pojmy pojistného rizika
Při ohodnocování rizika (pojistného rizika6) v oblasti ţivotního pojištění se přihlíţí k celé řadě faktorŧ ovlivňujících pravděpodobnost úmrtí. Těmito faktory jsou aktuální věk ţadatele o pojištění (vstupní věk), pohlaví (od roku 2013 jiţ není zohledňováno), délka pojistné doby, rizikovost povolání, dále to mŧţe být zdravotní stav, zpŧsob ţivota pojištěného a další. „Pojišťovna se v první řadě snaţí odhadnout, jakou má pojištěný pravděpodobnost, ţe se doţije či nedoţije sjednaného konce pojištění, a zda můţe dojít k pojistné události.“ (FUNKCE_ŢP, 2013)
Vstupní věk Vstupním věkem se rozumí věk pojištěného stanovený jako rozdíl mezi kalendářním rokem počátku pojištění a rokem narození pojištěného. (PERSPEKTIVA, 2013) Obvyklým doporučením ze stran finančních poradcŧ je sjednání ţivotního pojištění zbytečně neodkládat, neboť mezi faktory ovlivňující cenu pojištění patří také věk a zdravotní stav. Minimální a maximální limity vstupního věku se liší v závislosti na druhu pojištění a pojišťovně a jsou tudíţ u jednotlivých pojišťoven odlišné.
Úmrtnostní tabulky K základním nástrojŧm matematiky ţivotního pojištění patří úmrtnostní tabulky, které jsou při výpočtu pojistného velmi dŧleţité, neboť slouţí k základnímu ohodnocení rizika úmrtí. Úmrtnostní tabulky tedy udávají, s jakou pravděpodobností se v jednotlivých letech trvání pojištění jednotlivé osoby daného věku doţijí nebo zemřou. (DAŇHEL, 2006, s. 68-69)
5
Zvyšování pojistné částky a pojistného v závislosti na míře inflace. (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002) Pojistné riziko je míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím. (SLOVNÍK_ČAP, 2010) 6
26
Pro muţe a ţeny byly tyto tabulky do roku 2012 rozdílné, neboť byl zohledňován fakt, ţe se ţeny v prŧměru doţívají vyššího věku neţ muţi, riziko smrti pro ně tedy bylo levnější, coţ se projevovalo v niţším netto pojistném. (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002, s. 28) Od 21. prosince 2012 se však na základě „antidiskriminačního“ nařízení7 Soudního dvora EU začala pouţívat stejná pravidla pro muţe a ţeny. Pojišťovny tedy v současnosti nabízejí tzv. unisex tarify, ve kterých jiţ není pohlaví zohledňováno. (ROTKOVSKÝ, 2012)
Pojistná doba Pojistná doba je doba trvání pojištění, tedy doba, na kterou bylo pojištění sjednáno. Otázka délky pojistné doby je individuální u kaţdého klienta v závislosti na tom, co od pojištění očekává. „Většinou se ţivotní pojištění sjednává, aby pokrylo rizika aţ do doby předpokládaného odchodu do důchodu. Standardně se ovšem lze pojistit i na specificky stanovené období, které si klient sám určí. Například neţ splatí hypotéku, spotřebitelský úvěr nebo do doby neţ dospějí jeho děti.“ (ŢP4, 2013)
Rizikové skupiny Při konstrukci pojistného je rovněţ zohledňována rizikovost povolání ţadatele o pojištění. Pro tyto účely má kaţdá pojišťovna vytvořeno několik skupin povolání odstupňovaných podle jejich rizikovosti. Obecně platí, ţe čím vyšší riziková skupina, tím vyšší riziko a tudíţ i vyšší pojistné. Většina pojišťoven rozeznává čtyři rizikové skupiny, přičemţ v první skupině8 jsou zahrnuta nejméně riziková povolání. Čtvrtá riziková skupina9 naproti tomu obsahuje povolání s nejvyšší moţnou, zároveň ale stále ještě únosnou – tedy pojistitelnou, rizikovostí. I neúměrná rizikovost povolání mŧţe být příčinou neuzavření ţivotního pojištění ze strany
7
Toto rozhodnutí evropského soudu je výsledkem legislativního procesu, který vyvolalo belgické sdruţení spotřebitelŧ AssociationBelge des Consommateurs Test-Achats. To se obrátilo na belgický ústavní soud s tím, ţe rozdílné tarify pojistek pro muţe a ţeny jsou diskriminující. Belgický ústavní soud jim dal za pravdu a obrátil se na Evropský soudní dvŧr, který dne 1. března 2011 vydal rozhodnutí, jímţ zakázal pouţívat rozdílné sazby pro muţe a ţeny a nařídil pojišťovnám povinnost nabízet unisex tarify, neboť se rozlišování pohlaví při výpočtu pojistného povaţuje za diskriminaci. (ROTKOVSKÝ, 2012) 8 Do této skupiny se řadí např. administrativní pracovník, architekt či domovník. (RISKSKUPINY, 2013) 9 V této skupině najdeme pyrotechnika, potápěče či například baletku. (RISKSKUPINY, 2013)
27
pojišťovny. (RISKSKUPINY, 2013) Rizikové skupiny v rámci pojištění Flexi10 uvádí příloha 3. Vedle rizikových skupin zohledňují některé pojišťovny dle (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002, s. 32) i zájmovou činnost ţadatele o pojištění.
2.3.4
Pojistná ochrana
Pojistná ochrana u ţivotního pojištění závisí nejen na potřebách klienta, ale také na jeho finančních moţnostech. Rozsah pojistné ochrany totiţ určuje cenu pojištění, neboť zde platí přímá úměra. Čím vyšší pojistnou ochranu si klient zvolí, tím vyšší částku bude platit. (ŢP4, 2013)
2.4 Základní členění ţivotního pojištění Současné ţivotní pojištění zahrnuje sice krytí pouze dvou rizik – úmrtí a doţití, ale vzájemnou kombinací těchto rizik a přidáváním dalších ve formě připojištění vzniká celá paleta produktŧ. (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 114) Druhy ţivotního pojištění pak mohou být členěny podle nejrŧznějších hledisek. Dle mého názoru nejsrozumitelnějším členěním ţivotního pojištění je, vedle členění na pojištění riziková a rezervotvorná a členění dle zákona, které je uvedeno v příloze 4, členění, se kterým se v odborné literatuře setkáváme nejčastěji a které je v ní zpravidla uváděno jako základní. Toto členění ţivotního pojištění dělí ţivotní pojištění dle (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 114) na: o pojištění pro případ smrti, o pojištění pro případ doţití, o smíšené pojištění pro případ smrti nebo doţití.
2.4.1
Pojištění pro případ smrti
Pojištění pro případ smrti, je základním typem ţivotního pojištění, pojistnou událostí je v tomto případě smrt pojištěného. A to jak přirozená smrt, tak předčasná smrt následkem 10
Flexi je produktem investičního ţivotního pojištění v nabídce Pojišťovny České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group, jeţ je předmětem komparace v praktické části této práce.
28
nemoci či úrazu. Toto pojištění bývá označováno termínem rizikové ţivotní pojištění a jeho funkce je uvedena v obrázku 5. (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002, s. 37)
Obrázek 5: Popis funkce pojištění pro případ smrti Zdroj: Vlastní zpracování z (RIZIKOVÉ_ŢP, 2010)
U pojištění pro případ smrti rozeznáváme dva typy pojištění, dočasné a trvalé, které se od sebe významně odlišují. (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002, s. 37) Dočasné pojištění pro případ smrti Dočasné pojištění pro případ smrti11 je čistě rizikovým pojištěním, které kryje riziko smrti jen v rámci sjednané pojistné doby. Pokud tedy k pojistné události v prŧběhu pojistné doby nedojde, není vyplacena ţádná pojistná částka. U tohoto typu pojištění se rezerva nevytváří. Tento druh pojištění je vyuţíván především při čerpání úvěrŧ, hypoték apod. (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002, s. 37-39) Trvalé pojištění pro případ smrti Trvalé pojištění pro případ smrti12 téţ nazývané doţivotním pojištěním se oproti předchozímu liší tím, ţe k výplatě pojistné částky v tomto případě dochází vţdy (pouze se neví, kdy k tomu doje), musí se tudíţ vytvořit rezerva.( KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002, s. 39)
11
V základní podobě se u dočasného pojištění pro případ smrti uplatňuje pevně sjednaná pojistná částka, ale mŧţe být uplatněno i pojištění s klesající pojistnou částkou, a to jak lineárně klesající, tak pojištění na částku odpovídající části poskytnutého úvěru. V tomto případě pojistná částka kaţdoročně upravuje podle aktuální výše úvěru a úroku. Takto stanovená pojistná částka pak znamená niţší pojistné. (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002) 12 U toho typu pojištění je obvykle stanoven maximální horní věk pro výplatu pojistného plnění (nejčastěji 85 let), stejně tak pojistné bývá obvykle placeno pouze po omezenou dobu (např. 5-25 let nebo do určitého věku: např. 55-70 let). (DUCHÁČKOVÁ, 2009)
29
2.4.2
Pojištění pro případ doţití
U pojištění pro případ doţití je pojistnou událostí doţití se věku sjednaného v pojistné smlouvě. Pokud pojištěný zemře před koncem pojistné doby, pojištění zanikne bez náhrady. Ve své základní podobě je hlavním smyslem tohoto pojištění tvorba úspor zhodnocovaných pomocí technické úrokové míry. (DAŇHEL, 2006, s. 197) Jedná se tedy o alternativu spoření, však s určitými rozdíly. Tato základní podoba pojištění však není v praxi moc obvyklá. Mnohem častěji se vyuţívá odvozených druhŧ, a to věnového pojištění13 a dŧchodového pojištění14. (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 116) Funkci pojištění pro případ doţití popisuje obrázek 6.
Obrázek 6: Popis funkce pojištění pro případ doţití Zdroj: Vlastní zpracování z (DŮCHODOVÉ_POJ, 2010)
2.4.3
Smíšené pojištění pro případ smrti nebo doţití
Smíšeným ţivotním pojištěním, téţ nazývaným kapitálové ţivotní pojištění či pojištění pro případ smrti nebo doţití, lze označit takové pojištění, které v sobě kombinuje krytí obou rizik, rizika úmrtí a doţití. Toto pojištění je tvořeno dvěma sloţkami – rizikovou a spořící, kombinuje v sobě tedy pojistnou ochranu a tvorbu úspor. V rámci tohoto produktu je tedy
13
Věnové pojištění se sjednává na doţití finančně závislé osoby (např. dítěte). Rodič, popřípadě oba rodiče (popřípadě prarodiče) uzavřou pojištění ve prospěch svého dítěte, kterému je pak vyplaceno pojistné plnění v den dosaţení sjednaného věku. Pojistné plnění mŧţe mít podobu jednorázově vyplacené částky nebo podobu postupné výplaty dŧchodu. (DAŇHEL, 2006) 14 Dŧchodové pojištění je někdy označováno téţ jako pojištění opakovaného doţití. „Pojistným plněním lze označit jeden kaţdý dŧchod a pojistnou událostí vţdy doţití se dalšího termínu výplaty dŧchodu.“ (DAŇHEL, 2006, s. 199) Jedná se o pojištění doţití se sjednaného věku s postupnou výplatou pojistné částky (sjednaná pojistná částka je včetně garantovaného zhodnocení pomocí TÚM). Jeho smyslem je krytí finančních potřeb ve stáří. (DAŇHEL, 2006)
30
člověk pojištěn pro případ smrti a zároveň si spoří s garantovaným minimálním zhodnocením, které udává TÚM. (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 118) Princip pojištění, který popisuje obrázek 7, spočívá v tom, ţe ze zaplaceného pojistného jsou odečteny náklady na krytí pojistné ochrany a poplatky a zbylá část pojistného je pouţita na tvorbu rezervy pojištění. Tuto rezervu pojišťovna investuje a zhodnocuje. Součástí tohoto pojištění je často i podíl na zisku15 pojišťoven, který pojišťovny k tomuto produktu obvykle nabízejí. (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002, s. 40) U klasického smíšeného ţivotního pojištění pojišťovna vyplácí pojistné plnění pojištěnému v případě smrti i v případě doţití se sjednaného dne. Pokud se pojištěný sjednaného dne nedoţije, je pojistné plnění vyplaceno ve prospěch osoby, kterou pojištěný sám určí – obmyšleného16. Je zde garantovaná pojistná částka pro případ smrti i pro případ doţití a garantované minimální zhodnocení prostředkŧ, které udává TÚM. (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 118) Pojistná částka je tedy vyplacena vţdy, coţ je jedna ze základních výhod oproti pojištění rizikovému. Pojistná částka mŧţe být pro obě rizika stejná nebo si klient volí zvlášť pojistnou částku pro případ smrti a zvlášť pojistnou částku pro případ doţití. (KŢP_ČAP, 2010)
Obrázek 7: Popis funkce pojištění pro případ smrti nebo doţití Zdroj: Vlastní zpracování z (KŢP_ČAP, 2010)
15
Zisk v ţivotním pojištění plyne dle (DUCHÁČKOVÁ, 2009) z vyšších výnosŧ z investování pojišťovny, z přebytku nad kalkulovaným ziskem či z přebytkŧ ve správních nákladech. Zisk pak bývá rozdělován mezi pojištěné v rŧzných formách, např.: prémie k vyplaceným pojistným plněním, zkrácení doby placení pojistného, sníţení placeného pojistného v prŧběhu pojistné doby, spoření pro pojištěného či ve formě dalšího pojištění placeného právě z podílu na zisku. (DUCHÁČKOVÁ, 2009) 16 „Oprávněná osoba, které vzniká právo na výplatu pojistného plnění v případě smrti pojištěného. Určuje ji pojistník a specifikuje ji jménem nebo vztahem k pojištěnému. Pokud není pojistník zároveň pojištěným, mŧţe tak učinit pouze se souhlasem pojištěného.“ (SLOVNÍK_ČAP, 2010)
31
Postupnou snahou pojišťoven, vyvinout moderní produkty pojištění, které by co nejvíce odpovídali potřebám lidí, byly vytvořeny nové modifikované podoby ţivotního pojištění, univerzální a investiční ţivotní pojištění. (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 119) Univerzální ţivotní pojištění Univerzální ţivotní pojištění vzniklo úpravou smíšeného ţivotního pojištění na flexibilnější úroveň. „Zvýšený důraz na flexibilitu umoţnil pojistníkovi uzavřít jen jednu pojistnou smlouvu na celý ţivot a přitom plně krýt jeho aktuální potřeby.“ (DAŇHEL, 2006, s. 206) Jedná se o pruţné pojištění, kdy není pevně stanovena velikost pojistného, a kdy pojištěný mŧţe rŧznými zpŧsoby přizpŧsobovat rozsah pojistné ochrany podle svých aktuálních finančních moţností. Standardem tohoto pojištění je moţnost kdykoliv v prŧběhu trvání pojištění modifikovat pojistné a dobu placení pojistného. „Pojistník v zásadě platí, co chce, kdy chce a volí si z řady plnění.“ (VOSTATEK, 1996, s. 375) Z dŧvodu velké flexibility zde však není garantována výše vyplacené částky při doţití. Velmi často také dochází ke kombinaci
univerzálního
ţivotního
pojištění
s investičním
ţivotním
pojištěním.
(DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 120) Investiční ţivotní pojištění IŢP je další inovací smíšeného ţivotního pojištění doplněné o investiční sloţku a podrobněji o něm pojednává kapitola 3.
2.5 Připojištění k ţivotnímu pojištění V dnešní době je pro ţivotní pojištění typické, ţe je moţné sjednat jako doplněk ke krytí rizika úmrtí a doţití, které je chápáno jako základní pojištění, i krytí neţivotních rizik. Tímto doplňkem je celá řada připojištění sjednávaná k ţivotnímu pojištění. Výjimkou je dočasné pojištění smrti, ke kterému se v zásadě připojištění nesjednává. Uvedená rizika lze libovolně kombinovat a sestavit tak pojištění na míru splňující poţadavky klienta.
32
Mezi základní druhy připojištění dle (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 122) patří: o úrazové připojištění, které je dle (DAŇHEL, 2006, s. 202) nejrozšířenějším druhem připojištění k ţivotnímu pojištění a slouţí ke krytí rizika úrazu v rŧzném rozsahu a rŧzné podobě, o invalidní připojištění17, o připojištění váţných chorob, o nemocenské pojištění, o pojištění dlouhodobé péče - tento druh pojištění je u nás samostatně nabízen jen výjimečně, většinou je součástí pojištění invalidity.
17
Nárok na plnění z invalidního připojištění v převáţné většině vzniká klientovi, jemuţ byl přiznán plný invalidní dŧchod, tedy invalidita III. stupně. (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002) Některé pojišťovny však umí pokrýt i invaliditu I. a II. stupně.
33
3 Investiční ţivotní pojištění IŢP je výsledkem dlouhé a rozmanité evoluce ţivotního pojištění do dnešní podoby. Z obyčejné lidské potřeby zajistit své blízké v případě smrti, se postupem času vyvinulo moderní, maximálně flexibilní ţivotní pojištění umoţňující v rámci své rozsáhlé pojistné ochrany pokrýt téměř všechny potřeby člověka. Za poslední evoluční změnu by se dalo označit právě začlenění investiční sloţky. „Produkt IŢP je odrazem globalizačního procesu produktové konvergence a má své vymezené místo v nabídce: je určen pro méně rizikově averzní a na finančních trzích orientované klienty.“ (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 149) IŢP je další velmi úspěšnou inovací smíšeného ţivotního pojištění, mohli bychom říci „upgradované“ univerzální ţivotní pojištění, rozšířené o investiční sloţku. Stejně jako u univerzálního ţivotního pojištění mŧţe i v tomto případě klient libovolně měnit poměr mezi pojistnou ochranou a tvorbou úspor a srovnatelná je i flexibilita tohoto pojištění v placení pojistného. Klient si platby pojistného přizpŧsobuje svým momentálním potřebám a moţnostem. Kdykoliv v prŧběhu pojištění mŧţe zvýšit nebo sníţit platby pojistného, mŧţe dokonce zastavit placení pojistného a opět jej obnovit. Vedle běţného pojistného lze vkládat i mimořádné pojistné nebo naopak odčerpat část naspořených prostředkŧ prostřednictvím mimořádného výběru. (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 147) V rámci IŢP je kaţdému klientovi veden pojišťovnou jeho individuální (podílový) účet, díky němuţ je docíleno naprosté transparentnosti tohoto produktu. Pojišťovna minimálně jednou ročně informuje klienta o stavu jeho individuálního účtu a o alokaci jeho úspor. Klient má tedy naprostý přehled nejen o tom, jaká část z pojistného byla odečtena na rizikové pojistné, o počtu podílových jednotek a jejich ceně, ale i o nákladech pojištění, které pojišťovna strhává ve formě poplatkŧ z jeho individuálního účtu. (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 120-121) Jiţ zmíněnou vyšší úroveň tomuto pojištění dává právě investiční sloţka. Tento pojistný instrument v sobě kombinuje pojištění pro případ smrti a doţití s moţností investování (části) pojistného do podílových fondŧ. V rámci tohoto pojištění se tedy klient pojišťuje pro případ
34
smrti a doţití, zároveň ale prostřednictvím pojišťovny investuje a zhodnocuje své dočasné volné prostředky. (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 147-148) Dosud zatím nezmíněnou „třešničkou na dortu“ je moţnost klienta aktivně se podílet na investování svých vloţených prostředkŧ - zaplaceného pojistného. IŢP umoţňuje klientovi rozhodnout o alokaci svých investovaných prostředkŧ (rezerv pojistného) do investičních fondŧ, které se liší předpokládaným zhodnocením finančních prostředkŧ, či o vyuţití některé z přednastavených investičních strategií zohledňující sklon klienta k riziku. Při volbě investičních fondŧ je však klient zčásti omezen nabídkou pojišťovny. Ta mu sice dovoluje vybrat si investiční fondy podle svého uváţení, musí jít ale o fondy, které má pojišťovna uvedeny ve své nabídce. (DAŇHEL, 2006, s. 209) IŢP přináší v dlouhodobém horizontu zpravidla vyšší zhodnocení finančních prostředkŧ, neţ je tomu u kapitálového ţivotního pojištění (to je umoţněno prostřednictvím realizace sice rizikovějších, ale obvykle výnosnějších investic) „Míra dosaţeného zhodnocení je samozřejmě závislá na zvolené investiční strategii a pojištěný musí počítat s určitou mírou investičního rizika.“ (DRUHY_ŢP, 2013) Klient tedy sám, na základě volby vybraných fondŧ, rozhoduje o tom, jak velké riziko podstoupí. Cenou za tuto moţnost je však fakt, ţe investiční riziko zde nese sám pojistník a výše (naspořeného) pojistného se pak odvíjí od výnosŧ, ale také ztrát z investování. Z tohoto dŧvodu není u IŢP definovaná pojistná částka pro případ doţití, neboť v případě doţití obdrţí klient aktuální hodnotu individuálního účtu (ke dni pojistné události), a to ve formě jednorázové výplaty nebo formou pravidelného dŧchodu. IŢP tedy, na rozdíl od kapitálového ţivotního pojištění (KŢP), kde je při podpisu smlouvy sjednána konkrétní pojistná částka při doţití se konce pojištění, ţádnou takovou garanci nenabízí (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002, s. 41-42), (výjimkou je pouze moderní IŢP, popisované v kapitole 3.3, kde je garantována minimální pojistná částka). Výplata pojistné částky pro případ smrti je však zaručena. V případě smrti je pozŧstalým vyplacena sjednaná pojistná částka pro případ smrti, aktuální hodnota individuálního účtu, nebo obojí. A právě vesměs negarantované výnosy jsou dŧleţitým aspektem, který odlišuje IŢP od ostatních druhŧ ţivotního pojištění. (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 120) 35
„Investiční ţivotní pojištění tedy klientům nabízí vyšší výnosový potenciál při zhodnocování rezerv, ovšem za cenu vyššího rizika.“ (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 120) Vzhledem k investičnímu charakteru tohoto pojištění se doporučuje jej zakládat na dlouho dobu aţ několika desítek let, aby se maximalizovalo zhodnocení a minimalizovala se investiční rizika (nečekané propady na finančních trzích). (JIRÁSKOVÁ, 2013) V souvislosti s poměrně dlouhým horizontem trvání IŢP má velký význam protiinflační program IŢP neboli dynamizace pojištění (zmiňována v kapitole 2), který bychom mohli opět zařadit do seznamu jeho výhod. (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002, s. 43) Mezi další výhody tohoto pojištění patří moţnost jej kdykoliv ukončit. V tomto případě je naspořená částka18, tzv. odbytné, vyplacena pojistníkovi jednorázově nebo formou pravidelného dŧchodu. (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002, s. 43) Srovnání jednotlivých vlastností IŢP s klasickým smíšeným ţivotním pojištěním (kapitálovým ţivotním pojištěním) shrnuje tabulka 1 a tabulka 2. Tabulka 1: Srovnání vlastností IŢP a KŢP Zdroj:Vlastní zpracování z (INVESTIČNÍ_ŢP, 2010)
Vlastnosti Druh pojištění osob
Krytí rizika smrti
Tvorba Aktivní Garantované kapitálové ovlivňování zhodnocení hodnoty výnosu
Investiční životní
×
×
Kapitálové životní
×
×
× ×
18
Flexibilita
Daňová uznatelnost
×
× ×
V případě ukončení pojistné smlouvy v prvních dvou letech jejího trvání, mŧţe být, vzhledem k velké počáteční nákladovosti tohoto pojištění, naspořená částka i nulová. (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002)
36
Tabulka 2: Srovnání garance IŢP a KŢP Zdroj: Vlastní zpracování z (CHARAKTERISTIKA_IŢP, 2007)
Co je a není garantováno Druh pojištění osob
Investiční životní
Kapitálové životní
Zhodnocení
Náklady
Rizikové pojistné
NE, není garantována částka pro případ dožití, závisí na hodnotě podílových jednotek
NE, výše poplatků je dána sazebníkem. Ten může být měněn.
NE, strhávané pojistné může být měněno stejně jako výše poplatků.
ANO, náklady jsou zakalkulovány v sazbě pojistného a tím tedy v dohodnutém pojistném.
ANO, pravděpodobnost úmrtí je zakalkulována v sazbě pojistného a tím tedy v dohodnutém pojistném.
ANO, je garantována výše pojistné částky. Není garantováno čisté zhodnocení ve výši TÚM.
3.1 Pojistné IŢP Dnešní pojišťovny nabízejí klientŧm několik moţností placení pojistného. Kromě placení běţného či jednorázového pojistného má pojistník právo kdykoliv zaplatit tzv. mimořádné pojistné, které je placeno nad rámec běţného či jednorázového pojistného. (CIPRA, 2006, s. 24)
3.1.1
Alokace pojistného IŢP
Za zaplacené pojistné jsou nakoupeny podílové jednotky19, které pojišťovna vloţí na individuální (podílový) účet20 klienta. Podílové jednotky určují hodnotu individuálního účtu
19
Základní jednotka, která vyjadřuje poměrný podíl hodnoty daného fondu. Má přesně určenou hodnotu. Veškeré platby na investiční ţivotní pojištění probíhají prostřednictvím nákupu a prodeje podílových jednotek. (SLOVNÍK_ČAP, 2010)
37
klienta podle jím zvolených investičních fondŧ či zvolené investiční strategie. Rozdělení prostředkŧ do jednotlivých fondŧ určuje alokační poměr21. Ten si klient mŧţe v prŧběhu trvání pojištění měnit a upravovat tak potenciální výnos a riziko spojené s jeho pojištěním (pro mimořádné pojistné mŧţe klient zvolit stejný či zcela jiný alokační poměr, neţ pro běţné pojistné). (INVESTIČNÍ_ŢP, 2010) Konečná aktuální hodnota individuálního účtu je klientovi vyplacena v případě doţití. (DAŇHEL, 2006, s. 209) Pojišťovna si strhává náklady na krytí pojistné ochrany ve formě rizikového pojistného22 a poplatky. (INVESTIČNÍ_ŢP, 2010) Alokaci pojistného v rámci IŢP popisuje obrázek 8.
Obrázek 8: Alokace pojistného v rámci IŢP Zdroj: Vlastní zpracování z (DAŇHEL, 2006)
3.2 Investiční fondy a strategie Pojišťovna obecně rozhoduje o struktuře fondŧ, do kterých mŧţe být pojistné IŢP investováno a klient si pak sám volí konkrétní investiční fond či investiční strategii. (FONDY, 2013) „Čím větší výnos poţadujete, tím větší riziko musíte podstoupit, neboť fondy s největším potenciálem výnosu investují vaše peněţní prostředky do nejvíce rizikových komodit, zpravidla akcií.“ (MĚŠEC, 2013)
20
Individuální účet je účet, vedený pojišťovnou k pojistné smlouvě tvořený podílovými jednotkami nakoupenými za běţné, jednorázové a mimořádné pojistné. (SLOVNÍK_ČAP, 2010) 21 Poměr, ve kterém se pojistné umisťuje do jednotlivých podílových fondŧ. (SLOVNÍK_ČAP, 2010) 22 Rizikové pojistné, nazývané v tomto případě přirozené pojistné, pojišťovna kaţdý měsíc počítá (aktualizuje) dle aktuálního věku klienta (na základě úmrtnostních tabulek), pojistné částky a platného sazebníku. Opakem mu je konstantní pojistné, typické především pro riziková pojištění, které je po celou dobu trvání pojištění neměnné. (POJISTNÉ, 2013)
38
Na výběr má klient nejen jednotlivé fondy vzájemně se lišící mírou rizika a výnosnosti, ale i přednastavené investiční strategie, které představují jakési pojišťovnou „předpřipravené“ balíčky fondŧ, do kterých jsou vloţené prostředky investovány. A stejně jako fondy jsou i jednotlivé investiční strategie sestavené jak pro dynamické klienty se sklonem k riziku, tak pro konzervativní klienty upřednostňující niţší, ale jistý výnos. Pokud si klient není volbou investiční strategie jistý, lze mu doporučit vyplnění tzv. investičního dotazníku, který je obsaţen v příloze 5. Na základě odpovědí klienta lze vytipovat jeho investiční profil a vybrat tak pro něj nejoptimálnější investiční strategii. (FONDY, 2013) Mezi nejčastější druhy investičních fondŧ dle (FONDY, 2013) patří: o akciové fondy - investice do akcií, vysoké riziko, vysoký výnos, o fondy obligací - investice do státních, obecních, bankovních a podnikových dluhopisŧ, méně rizikové, pravidelný výnos ve formě dividend o peněţní fondy – investice do krátkodobých cenných papírŧ typu pokladničních poukázek, nízké riziko, nízký výnos, o smíšené fondy – investují do akcií, dluhopisŧ a peněţního trhu zároveň a vytváří tak portfolio investora v jednom jediném fondu. V rámci smíšených fondŧ lze zvolit jednu ze tří druhŧ investičních strategií lišící se mírou rizika: konzervativní strategie - převaha dluhopisové sloţky, nízké riziko, nízký stabilní výnos vyváţená strategie – investice do dluhopisŧ a akcií, vyšší riziko, vyšší výnos dynamická strategie – investice do akcií, nejvyšší riziko, nadprŧměrný výnos V současné době nabízí téměř kaţdé IŢP také garantované minimální zhodnocení prostřednictvím garantovaného fondu, který kopíruje zhodnocení u kapitálového ţivotního pojištění. (MĚŠEC, 2010)
3.3 Moderní investiční ţivotní pojištění Moderní IŢP, neboli IŢP s garantovaným minimálním pojistným plněním, je inovovaná podoba IŢP. Toto pojištění vzniklo jako reakce na poţadavky trhu drobných konzervativních 39
investorŧ, kteří upřednostňují nízkou rizikovost před výnosností. Od klasického IŢP se liší právě tím, ţe je zde garantovaná minimální pojistná částka pro případ doţití. Výše pojistného plnění stále závisí na vývoji cen podílových jednotek, pojistitel však garantuje, jak v případě smrti, tak v případě doţití, minimální pojistnou částku. Pojistná částka není však ani v tomto pojištění definována, neboť pokud je v okamţiku pojistné události hodnota fondu vyšší neţ garantovaná minimální pojistná částka, je klientovi vyplacena tato vyšší hodnota. V opačném případě je klientovi vyplacena sjednaná garantovaná minimální pojistná částka. (DAŇHEL, 2006, 215-216)
3.4 Poplatky Hlavním zdrojem zisku pojišťoven v oblasti ţivotního pojištění jsou, vedle výnosŧ z investování a příznivého škodního prŧběhu, především poplatky. Specifikem IŢP je přenesení investičního rizika na pojistníka. Pojišťovna tudíţ nepodstupuje riziko ztráty, zároveň ale nemá ani moţnost zisku. A protoţe primárním cílem IŢP není krytí rizika smrti, nelze příznivý škodní prŧběh povaţovat za významný zdroj zisku. Hlavní zdroj zisku pojišťovny tedy představují u tohoto druhu pojištění právě poplatky, jejichţ strukturu zachycuje graf 1. (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 121) Graf 1: Struktura poplatkŧ u IŢP Zdroj: Vlastní zpracování z (FEJTEK, 2007)
40
3.4.1
Řádné a mimořádné poplatky
A protoţe se za jednu z hlavních výhod IŢP udává transparentnost tohoto produktu, bývá součástí pojistných podmínek i obsáhlý sazebník jednotlivých poplatkŧ. Tyto poplatky lze rozdělit dle (POPLATKY, 2013) na: o řádné, které jsou účtovány pravidelně (měsíčně, při investování,…), a mezi něţ patří například fixní měsíční poplatek z individuálního účtu, vstupní poplatek z kaţdé zainvestované částky (tedy rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek obvykle ve výši 5%), inkasní poplatek či poplatek za správu fondŧ (poplatek za obhospodařování investičního portfolia), nazývaný téţ tzv. management fee, o mimořádné, které jsou účtovány při mimořádném poţadavku klienta, jako je změna investiční strategie, přesun jednotek mezi fondy, změna pojistného či pojistné částky, částečný odkup, atd. Pro porovnání poplatkŧ investičních produktŧ s odlišnou poplatkovou strukturou slouţí tzv. ukazatelé nákladovosti. Mezi nejznámější z nich patří především ukazatel TANK23 (Typická nákladovost konstrukce), který se pro porovnání nákladovosti jednotlivých produktŧ pouţívá od roku 2006. (TANK, 2011) a ukazatelé TER (Total Expense Ratio) a PER (Product Expense Ratio). (KALVODA, 2010)
3.5 Postavení IŢP v rámci ţivotních pojištění České pojišťovnictví, stejně jako pojišťovnictví světové, prošlo během svého vývoje velkými změnami, které lze sledovat i v prŧběhu první dekády nového milénia. „Globální procesy, integrace a produktová konvergence, sniţování váhy geografických hranic, oddělujících národní pojistné trhy, liberalizace ekonomických interakcí, stírání hranic mezi jednotlivými segmenty finančních trhů atd., to vše vytvořilo a stále vytváří nové prostředí pro pojišťovnictví, které se stává stále vyhrocenějším konkurenčním prostředím a je globálním vývojem nuceno k vyšší dynamice strukturálních změn.“ (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 234) 23
Vzorec pro TANK - TANK = poplatky/budoucí hodnota investice (TANK2, 2011)
41
Pro hodnocení úrovně a vývoje pojistného trhu slouţí mnoho rŧzných ukazatelŧ. Mezi nejpouţívanější z nich patří například předepsané pojistné, pojistné plnění, koncentrace pojistného trhu, atd. Autorka pro srovnávání zvolila předepsané pojistné.
3.5.1
Vývoj předepsaného pojistného ţivotního pojištění
Předepsané pojistné je dŧleţitým ukazatelem výkonnosti komerční pojišťovny. Tento ukazatel je konstruován jako celkové pojistné, které je vyjádřené v pojistných smlouvách za sledované období a je poţadováno po klientovi. (DUCHÁČKOVÁ, 2009, s. 65) Nárŧst předepsaného pojistného ţivotního pojištění, jehoţ vývoj v jednotlivých letech zachycuje graf 2 a tabulka (viz příloha 6), započal v roce 2000. Tento rok byl rokem zásadním především z dŧvodu přijetí zákona č. 492/2000 Sb. (SAGIT, 2013), kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmŧ, ve znění pozdějších předpisŧ, a některé další zákony. Na základě příslušných ustanovení tohoto zákona získalo daňovou podporu ţivotní pojištění, respektive ty produkty, které mají charakter „spoření na stáří“ a plní doplňkovou funkci v dŧchodovém systému. Mezi tyto produkty se řadí pojištění pro případ doţití, pojištění pro případ smrti nebo doţití a dŧchodové pojištění. (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013)
42
Graf 2: Vývoj předepsaného pojistného ŢP Zdroj: Vlastní zpracování z (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013)
V roce 2000 byl ve vŧdčím postavení segment neţivotního pojištění, jehoţ trţní podíl na celkovém předepsaném pojistném představoval 67,7 %, zatímco u segmentu ţivotního pojištění to bylo pouhých 32,3 %. Podíl pojištění pro případ doţití nebo smrti nebo doţití na předepsaném pojistném v rámci ţivotního pojištění byl 52 % a podíl IŢP představoval pouhých 6 %. V prŧběhu desetiletí se však tyto podíly výrazně změnily, coţ přibliţuje následující přehled v grafu 3. (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013)
43
Graf 3: Podíl ţivotního a neţivotního pojištění na předepsaném pojistném Zdroj: Vlastní zpracování z (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013)
V roce 2001 vzhledem k uzákonění daňových výhod v oblasti ţivotního pojištění zaznamenalo předepsané pojistné ţivotního pojištění (dále jen PPŢP) nárŧst o 24,2 % a u IŢP o 61,2 %, to bylo dáno především nárŧstem jednorázového pojistného o neuvěřitelných 140 %. Trţní podíl ţivotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném tak vzrostl z 32,6 % na 35 %. Tento rŧst předznamenával potenciál dalšího rozvoje. (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013) A tak se i stalo. Zatímco oblast neţivotního pojištění vykazovala aţ na menší výkyvy pozvolný klesající trend, byly následující roky, jak zachycuje graf 3, ve znamení rŧstu PPŢP, jehoţ trţní podíl na celkovém předepsaném pojistném činil v roce 2012 48,2 %. Na jeho zvyšujícím se předepsaném pojistném mělo zásadní podíl IŢP, které vykazovalo ve srovnání s ostatními druhy ţivotního pojištění, nejvyšší dynamiku rŧstu. Vývoj podílŧ jednotlivých sloţek ţivotního pojištění na předepsaném pojistném zachycuje graf 4.
44
Graf 4: Vývoj jednotlivých sloţek ŢP na předepsaném pojistném Zdroj: Vlastní zpracování z (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013)
Ze zmapovaného přehledu je tedy patrné, ţe segment ţivotního pojištění vykazuje dlouhodobě pozitivní vývoj. Podíl PPŢP se aţ na menší výkyvy neustále navyšuje a ţivotní pojištění tak v dynamice rŧstu předstihuje pojištění neţivotní, jehoţ trh se nyní nachází v období stagnace. Mění se i struktura ţivotního pojištění ve prospěch ţivotního pojištění s větší rolí spořící sloţky a jak jsem jiţ výše uvedla, vévodí trhu ţivotního pojištění IŢP. Současně však ţivotní pojištění neustále zaujímá oproti neţivotnímu pojištění, jehoţ trţní podíl na celkovém předepsaném pojistném činil za rok 2012 51,8 %, menší podíl na trhu a ve srovnání s vyspělými zeměmi je úroveň ţivotního pojištění v České Republice mnohem niţší24. (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013) Vzhledem k tomu, ţe oblast ţivotního pojištění nabývá na významu a postupně se přibliţuje evropskému modelu, kde podíl ţivotního pojištění činí v prŧměru 62–63 %, má jeho podíl tendenci stát se v budoucnu zásadním i na českém trhu.
24
Zatímco v České republice připadá na 100 obyvatel 62 ţivotních pojistek, v západních zemích je to kolem 130 smluv. (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013)
45
3.5.2
Vývoj postavení IŢP v rámci ţivotních pojištění
Současný tahoun trhu ţivotního pojištění, IŢP, oslavil v roce 2012 na českém pojistném trhu jiţ patnácté narozeniny. První produkt IŢP se v České republice objevil v roce 1997 jako výsledek produktové inovace a zvyšující se dynamiky pojistného trhu. První pojišťovnou, která začala tento produkt nabízet, jak uvádí kapitola 1, byla Nationale-Nederlanden, dnešní ING Ţivotní pojišťovna. Světový pojistný trh však měl tu čest setkat se s tímto nováčkem jiţ o několik desítek let dříve. „Zvyšování váhy a zrychlující se dynamika ţivotního pojištění mají svůj počátek na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století, kdy bylo třeba v celosvětovém měřítku nově motivovat klienty ţivotních pojišťoven. V té době se současně vytvořily vhodné podmínky pro novou strategii: získávání klientů penzijních a investičních fondů pro ţivotní pojištění.“ (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 147) „Na trh byl uveden velmi transparentní doţivotní produkt flexibilního smíšeného pojištění s plněním při smrti i doţití se sjednaného věku a na rozdíl od klasických produktů s proměnlivým pojistným.“ (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 147) „Uvedení produktu univerzálního ţivotního pojištění na trh prakticky odstartovalo v rozvinutých trţních ekonomikách masovou produktovou inovaci, zaloţenou především
na
povaze
ţivotního
pojištění
(DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 147)
46
jako
investičního
instrumentu.“
Graf 5: Vývoj podílŧ investičního ţivotního pojištění na předepsaném pojistném ŢP Zdroj: Vlastní zpracování z (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013)
Na našem území mŧţeme sledovat, ač s jistým časovým odstupem, téměř podobný vývoj. Ze zmapovaného vývoje předepsaného pojistného IŢP v grafu 5 je patrné, ţe podíl IŢP se, především na úkor sluţebně staršího, KŢP, dokázal od roku 2000 vyhoupnout z 6 % na více neţ 50 %, coţ svědčí o jeho pozitivní rŧstové tendenci a tudíţ i stále rostoucí oblibě. Za rok 2012 činil jeho podíl 52,6 %. Zatímco v první polovině roku 1997, jak je uvedeno v kapitole 1, nabízela tento sofistikovaný produkt jen jedna jediná pojišťovna (dnešní ING Ţivotní pojišťovna), v roce 2012 jich bylo jiţ 17. Vývoj počtu pojišťoven nabízejících IŢP v období 2000–2012 mapuje graf 6.
47
Graf 6: Počet pojišťoven nabízejících IŢP Zdroj: Vlastní zpracování z (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013)
V současné době je IŢP hitem v oblasti ţivotního pojištění a to zejména díky svým specifickým vlastnostem, flexibilitě a variabilitě, které ho zvýhodňují oproti jiným formám ţivotního pojištění, a také vyšším potenciálním výnosŧm ve srovnání s tradičním a konzervativním kapitálovým ţivotním pojištěním. V oblasti IŢP přicházejí nové a nové trendy, rozšiřují se investiční moţnosti, rŧst konkurence vede ke sniţování nákladŧ, roste komplexnost nabízených sluţeb, coţ umoţňuje například v rámci jednoho produktu sjednat ţivotní pojištění pro sebe i celou svou rodinu, atd. Ve snaze oslovit co největší okruh potenciálních klientŧ nabízejí pojišťovny i takové produkty IŢP, které jsou svoji povahou velmi podobné KŢP, tedy garantují minimální výnos. IŢP je v současnosti jedním z nejţádanějších produktŧ a na trhu ţivotního pojištění má své pevné místo. Tento fakt potvrzuje především jeho stále rostoucí objem předepsaného pojistného.
48
4 Vývoj trţních podílŧ pojišťoven Před rokem 1991 pŧsobila dle (HISTORIE, 2007) na českém pojistném trhu jediná státní pojišťovna s územním monopolem, Česká státní pojišťovna. Předpokladem vývojového obratu bylo v první řadě přijetí právní normy, která by změnila legislativní rámec dosavadního centralizovaného a monopolního systému a umoţnila tak vznik a fungování českého pojišťovnictví. Cestu k budování pojistného trhu, liberalizaci, rozvoji konkurence a propojení s evropským a světovým trhem otevřel českému státu zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ze dne 26. dubna 1991. (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 153) První nově vzniklou pojišťovnou, která obdrţela povolení státního dozoru poté, co vešel zákon o pojišťovnictví v platnost, byla pojišťovna Kooperativa, jejíţ hlavním zájmem byla zpočátku oblast neţivotního pojištění. Na konci roku 1991 měly povolení k pojišťovací činnosti jiţ celkem tři pojišťovny, vedle zmíněných dvou to byla ještě Poisťovňa Otčina, organizační sloţka. V polovině roku 1992 ji následovala státem zaloţená Exportní garanční a pojišťovací společnost. Pátou pojišťovnou v řadě, která obdrţela povolení, byla Ţivnostenská pojišťovna, a.s. (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 155) Dalšími dvěma novými subjekty českého pojistného trhu, zaměřující se především na oblast ţivotního pojištění, byly domácí Pojišťovna IPB a první pobočka zahraniční pojišťovny Nationale Nederlanden, zaloţené v roce 1993. K nim se v polovině devadesátých let přidala ještě i Česká pojišťovna „Zdraví“, a.s., která se specializovala na krytí potřeb navazujících na všeobecné zdravotní pojištění. Jejím produktem bylo například pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici. Druhou zahraniční pojišťovnou, která vstoupila na náš trh, byla dceřiná společnost světového gigantu American International Group. (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 155) Dominantní postavení měla v Československé Republice v první polovině devadesátých let Česká pojišťovna, přetransformovaná ze státního podniku na akciovou společnost. (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 154) V polovině devadesátých let měl český pojistný trh tu čest přivítat jeden z největších pojišťovacích koncernŧ, kterým byla německá holdingová pojišťovna Allianz, stoprocentní 49
dceřinou společností Allianz pojišťovna, a.s., Praha. (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 156) Poslední dekáda prvního tisíciletí tak byla ve znamení zakládání nových subjektŧ a rozrŧstání a rozvíjení pojistného trhu. Rozvojový „boom“ se ustálil v roce 1997 s počtem 40 pojišťoven. Ani příchod nového milénia nepřinesl v počtu pojišťoven velké změny, neboť v roce 2000 jich bylo 41. (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 156) Na počátku druhé dekády nového milénia (rok 2012) pŧsobilo na českém pojistném trhu celkem 52 pojišťoven, z toho
6
ţivotních,
31
neţivotních
a
15
pojišťoven
se
smíšenou
činností.
(VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013) Vývoj počtu pojišťoven od vzniku českého pojistného trhu do roku 2012 mapuje graf 7. Graf 7: Vývoj počtu pojišťoven na českém pojistném trhu Zdroj: Vlastní zpracování z (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013)
Dnešní pojišťovnictví se jeví v poměrně dobré kondici, přestoţe zásah celosvětové ekonomické krize vyvolal u pojišťoven určitá ochranářská opatření. „Pojišťovny v reakci na krizi a také na zkušenost, v kterých svých aktivitách nejvíce utrpěly v krizi ztráty, omezily nepojišťovací operace, které se v poslední době prosazovaly v rámci procesu globalizace, mezisektoriální integrace a produktové konvergence. Neznamená to, ţe je generálně opustily, ale kaţdopádně se začaly znovu důsledněji navracet k svému „hlavnímu“ byznysu, navíc mnohem obezřetněji neţ před krizí. Při přijímání transferu rizik od svých klientů začaly tato 50
rizika mnohem pečlivěji vyhodnocovat, zvyšovat tvorbu rezerv, na straně druhé začaly klientům více vycházet vstříc modernizaci a zkvalitňováním nabízených produktů. Účinnost pojištění sniţují rovněţ hojně zaváděné limity pojistného plnění a výluky z pojištění.“ (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 236) Společně s vývojem pojistného trhu se vyvíjí i trţní podíly jednotlivých pojišťoven, které podrobněji popisuje tabulka 3. Pŧsobí zde však několik pojišťoven, které si aţ na menší výkyvy, vývoj − stagnaci, udrţují neustále výsadní postavení. V současné době, při celkovém počtu 52 pojišťoven25, vévodí českému pojistnému trhu dvě nadnárodní finanční skupiny, které se střídají na první a druhé pozici. Jsou to Generali PPF Holding, s pojišťovnami Českou pojišťovnou a pojišťovnou Generali (ČAP_ONLINE, 2013) a skupina Vienna Insurance Group, operující ve střední a východní Evropě, v České republice představovaná pojišťovnami Kooperativa, Českou podnikatelskou pojišťovnou a Pojišťovnou České spořitelny. (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 243)
25
Z počtu 52 pojišťoven poskytuje 21 pojišťoven produkty ţivotního pojištění a 17 z nich nabízí produkty investičního ţivotního pojištění. (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013)
51
Tabulka 3: Vývoj trţních podílŧ pojišťoven dle předepsaného pojistného (v %), pořadí dle roku 2012
2,53
2,10
4,57
2001
42,46
7,38
3,68
14,95
0,05
-
2,15
4,24
3,53
3,64
2002
36,18
8,94
10,37
14,06
9,90
-
2,22
3,67
3,55
2,96
2003
34,75
10,96
9,28
12,23
7,82
-
2,51
3,41
3,73
7,33
2004
35,95
12,36
7,39
12,05
7,67
-
2,77
3,87
3,75
6,35
2005
33,40
13,43
5,43
12,45
8,81
3,31
3,46
4,26
3,80
5,41
2006
27,96
13,28
9,32
12,57
9,38
3,12
4,17
4,54
3,63
5,02
2007
25,05
12,75
11,82
13,42
10,01
3,52
4,37
4,82
3,32
3,49
2008
24,70
13,02
11,59
13,89
9,53
3,66
4,57
4,70
3,29
3,00
2009
22,58
12,78
11,38
10,20
9,24
5,21
4,29
4,96
3,06
7,57
2010
21,82
11,65
11,87
8,32
8,77
5,28
3,95
5,05
2,66
12,11
2011
24,41
13,11
11,61
11,12
7,33
4,75
5,64
4,67
3,71
3,03
2012
23,07
13,20
12,08
10,46
7,29
5,87
5,60
5,36
3,53
2,81
Komerční pojišťovna
0,04
MetLife Amcico
17,65
Generali pojišťovna
AXA (Winterthur)
1,42
ING životní pojišťovna
6,53
Pojišťovna České spořitelny
41,18
Kooperativa
2000
Rok
Česká pojišťovna
ČSOB pojišťovna
Allianz pojišťovna
Zdroj: Vlastní zpracování z (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013)
2,06
Nejsilnějšími třemi hráči na českém pojistném trhu jsou Česká pojišťovna, pojišťovna Kooperativa a Pojišťovna České spořitelny, které zaujímají neustále první místa na ţebříčku utrţených podílŧ na trhu ţivotního pojištění. (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013) Z tabulky je však patrné postupné oslabující se postavení České pojišťovny jako jedničky na trhu. „Vedoucí pojistitel ztrácí trţní podíl. Propad je pozvolný a dlouhodobý. Hlavním důvodem se jeví nevýrazné postavení v „podílu na přírůstku trhu v produktech za běţně 52
placené pojistné“. Jde zřejmě o kombinaci doţití pojistných smluv za běţně placené pojistné a skutečnosti, ţe nové prodeje (produkce) neodpovídají celkovému trţnímu podílu. Vedoucí pojistitel zřejmě nezachytil strukturální změnu v prodeji běţně placeného pojistného, kdy na jedné straně je kapitálové pojištění nahrazováno investičním pojištěním a u výše příjmových klientů je spořící sloţka pojištění nahrazována rizikovým pojištěním v kombinaci s kolektivním investováním. Masivní prodeje produktů za jednorázové pojistné ztrátu trţního podílu výrazně zpomalují.“ (MUŢÁKOVÁ, 2011) Druhou pojišťovnou s největším podílem na trhu byla za rok 2012 pojišťovna Kooperativa. Bronzová medaile pak po právu náleţí Pojišťovně České spořitelny, která si od roku 2007 udrţuje
téměř
stejný
více
jak
11%
podíl
na
trhu
ţivotního
pojištění.
(VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013) Vývoj PPŢP u těchto tří pojišťoven, tedy pojišťoven s největším trţním podílem v oblasti ţivotního pojištění za rok 2012, zobrazuje graf 8. Graf 8: Vývoj předepsaného pojistného pojišťoven s největším trţním podílem na trhu ŢP Zdroj: Vlastní zpracování z (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013)
53
Vývoj z hlediska podílŧ těchto pojišťoven na předepsaném pojistném IŢP (dále jen PPIŢP) nebylo z dŧvodu změněné metodiky výkaznictví ČAP26 moţno zmapovat. Pro přehled vývoje jejich podílŧ na PPIŢP pak autorka pouţila vývoj jejich předepsaného pojistného v rámci IŢP. Vývoj PPIŢP u těchto tří pojišťoven popisuje graf 9. Graf 9: Vývoj předepsaného pojistného IŢP vybraných pojišťoven Zdroj: Vlastní zpracování, výroční zprávy pojišťoven
Zatímco v rámci podílu na PPŢP je jasným favoritem ČP, v případě podílu na PPIŢP tomu tak zdaleka není. Jediným rokem ve vŧdčím postavení byl pro ČP rok 2010, ve kterém téměř ztrojnásobila své předepsané pojistné oproti roku předcházejícímu. V dalších letech je stejně jako v případě jejího podílu na PPŢP viditelný klesající trend. Za rok 2012 vykázala ve srovnání s ostatními dvěma pojišťovnami nejmenší podíl na předepsaném pojistném. Ve vývoji PPIŢP další komparované pojišťovny, PČS, jsou markantní časté výkyvy. Zatímco roky 2005 a 2006 pro ni znamenaly postavení vedoucí pojišťovny, v následujících letech jiţ tuto pozici nedokázala obhájit.
26
ČAP = Česká asociace pojišťoven
54
Stabilní dlouhodobý rostoucí trend PPIŢP bez jakýchkoliv zřetelných výkyvŧ vykazuje pojišťovna Kooperativa, která si od roku 2007 (vyjma roku 2010) udrţuje postavení jedničky. Svoji pozici lídra v rámci PPIŢP za rok 2011 s přehledem obhájila i v roce 2012.
55
5 Úvod do praktické části V této části práce nejprve budou představeny vybrané pojišťovny a jejich produkty. Následně bude provedena komparace těchto produktŧ, která je rozdělena do dvou částí. První část zahrnuje srovnání vybraných pojistných produktŧ z hlediska jejich parametrŧ získaných na pobočkách pojišťoven či dostupné z internetových stránek jednotlivých společností. Ve druhé části jsou pak k porovnání jednotlivých produktŧ pouţity modelové příklady, jejichţ základem je vytvoření návrhu IŢP u jednotlivých pojišťoven pro vybraný profil klienta. Závěrem této práce je vyhodnocení jednotlivých produktŧ IŢP a výběr optimálního produktu pro zvolený profil klienta.
56
6 Představení pojišťoven a jejich produktŧ Cílem praktické části této práce je komparace produktŧ investičního ţivotního pojištění na českém pojistném trhu, kde v současné době (rok 2012) nabízí tyto produkty 17 pojišťoven (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013). Pro komparaci byly vybrány produkty IŢP tří z nich. Rozhodujícím hlediskem při výběru jednotlivých pojišťoven byl jejich podíl na trhu ţivotního pojištění dle objemu předepsaného pojistného za rok 2012. Zvolenými pojišťovnami jsou Česká pojišťovna a.s. (dále jen ČP), Kooperativa pojišťovna a.s., Vienna Insurance Group (dále jen KOOP) a Pojišťovna České spořitelny a.s., Vienna Insurance Group (dále jen PČS). Tyto pojišťovny jsou pojišťovnami s největšími trţními podíly v oblasti ţivotního pojištění a společně ovládají téměř polovinu trhu v daném sektoru. Jejich pořadí v rámci utrţených podílŧ na PPIŢP za rok 2012 zachycuje graf 10 uvedený níţe. Graf 10: Předepsané pojistné IŢP vybraných pojišťoven v roce 2012 Zdroj: Vlastní zpracování, výroční zprávy pojišťoven
57
6.1 Česká pojišťovna, a.s. „Česká pojišťovna je univerzální pojišťovnou nabízející širokou paletu ţivotních i neţivotních pojištění.“ (VÝROČNÍ_ZPRÁVA_ČP, 2012, s. 299) Její cílovou skupinou není pouze veřejnost, ale i malí, střední a velcí klienti z oblasti prŧmyslu, zemědělství a podnikání. (VÝROČNÍ_ZPRÁVA_ČP, 2012) ČP je nejstarším pojišťovacím ústavem s více neţ 180letou tradicí. V samém počátku se, jako První česká vzájemná pojišťovna, omezovala pouze na poskytování poţárního pojištění. Její nabídka se však postupně rozšiřovala a na počátku 20. století jiţ zahrnovala i ţivotní pojištění. Po roce 1948, kdy došlo ke sloučení stávajících pojišťoven v jeden monopolní pojišťovací ústav, se stala součástí jediné Československé pojišťovny. Po znovuotevření konkurenčního trhu v roce 1991 se stala, jiţ jako Česká pojišťovna a.s., největší pojišťovnou u nás a i dnes, kdy na trhu pŧsobí nesčetné mnoţství jejích konkurentŧ, si neustále drţí výsadní postavení. (VÝROČNÍ_ZPRÁVA_ČP, 2012) Produktem IŢP, který byl autorkou vybrán pro komparaci je IŢP Diamant. Na počátku roku 2013 byla Česká pojišťovna s konečnou platností prodána italské pojišťovací skupině Generali, se kterou zahájil holding PPF Petra Kellnera spolupráci jiţ v roce 2007. Vzájemně se dohodli na vytvoření společného středo- a východoevropského podniku Generali PPF Holding. (ŠÍDLO, 2013)
6.1.1
Diamant
Jedná se o typ rodinného pojištění, které umoţňuje pojistit celou rodinu v rámci jedné smlouvy a s jednou platbou pojistného. Pojištění Diamant nabízí vedle ochrany ţivota a zdraví i investiční příleţitost ke zhodnocení části zaplaceného pojistného. Prostřednictvím tohoto pojištění mŧţe klient investovat do dvou aktivně řízených fondŧ (Vyváţený a Dynamický) a deseti fondŧ ČP Invest. Odlišnost jednotlivých variant spočívá v míře rizika a výši moţných výnosŧ. Vedle těchto fondŧ má klient ještě na výběr také garantovaný fond s jistým zhodnocením min. 1,9 %. (DIAMANT, 2013) 58
U produktu Diamant mŧţe klient flexibilně měnit délku pojištění, výši pojistné částky, počet pojištěných osob a také volitelná pojištění a jejich vlastnosti. (DIAMANT, 2013) Ţivotní pojištění Diamant lze navíc ještě doplnit o program Zdravý ţivot27, program Návrat do ţivota28 či program Lady29. (DIAMANT, 2013)
6.2 Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group „Kooperativa pojišťovna, a.s., ViennaInsurance Group (dále jen Kooperativa) je druhou největší pojišťovnou na tuzemském trhu. Byla zaloţena v roce 1991 jako první komerční pojišťovna na území bývalého Československa.“ (KOOP, 2013) Tato univerzální pojišťovna pŧsobí na našem trhu jiţ 22 let a je lídrem koncernu Vienna Insurance Group v ČR. Ačkoliv se na počátku své existence zaměřovala především na klienty v podobě podnikatelských subjektŧ, v současné době své produkty ţivotního a neţivotního pojištění nabízí nejen firmám, podnikatelŧm a velkým korporacím, ale i fyzickým osobám – občanŧm. (VÝROČNÍ_ZPRÁVA_KOOP, 2012) Produktem IŢP, který byl autorkou zvolen pro komparaci je IŢP Perspektiva.
6.2.1
Perspektiva
V případě ţivotního pojištění Perspektiva se stejně jako u pojištění Diamant jedná o rodinné pojištění umoţňující pojištění celé rodiny na jedné pojistné smlouvě. (PERSPEKTIVA, 2013) Parametry smlouvy mŧţe klient v prŧběhu pojištění měnit a přizpŧsobovat je tak své aktuální ţivotní situaci. (PERSPEKTIVA, 2013) Jedná se o moderní produkt ţivotního pojištění, který v sobě kombinuje pojistnou ochranu a zároveň moţnost zhodnocení vloţených finančních prostředkŧ. Ke zhodnocování má klient na
27
Kdy pojišťovna sama zajišťuje aktivní zdravotní prevenci, dvojnásobné pojistné plnění v případě úmrtí pojištěného v dŧsledku vybraných onemocnění a kaţdoroční poukázku VitalPass určenou na rehabilitace, nákupy v lékárnách, apod. (DIAMANT, 2013) 28 V rámci něhoţ pojišťovna poskytne pojistné plnění ve výši 500 000 Kč v případě trvalé invalidity následkem úrazu a dvojnásobné pojistné plnění v případě úmrtí pojištěného v dŧsledku úrazu. (DIAMANT, 2013) 29 Který zajišťuje úhradu nákladŧ operace a následné léčby či rekonvalescence v dŧsledku vybraných onemocnění. (DIAMANT, 2013)
59
výběr garantovaný fond s minimálním garantovaným zhodnocením 1,9 % a několik druhŧ podílových fondŧ společnosti ERSTE, SPARINVEST, C-QUADRAT nebo společnosti Conseq, které mŧţe jak na počátku, tak v prŧběhu trvání pojištění libovolně kombinovat a přecházet mezi nimi. (PERSPEKTIVA, 2013) Pojištění Perspektiva se mŧţe pyšnit naprostou transparentností poplatkŧ. Aktuální sazebník poplatkŧ je k dispozici na pobočkách, či na internetových stránkách pojišťovny Kooperativa. K výhodám tohoto produktu patří zejména bonus na počátku pojištění, prémie za bezeškodní prŧběh na konci pojištění30 a za zmínku stojí téţ nulový inkasní poplatek a nulový poplatek za správu portfolia. (PERSPEKTIVA, 2013)
6.3 Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group Pojišťovna České spořitelny (dále jen PČS) se specializuje na oblast ţivotního pojištění. Byla zaloţena v roce 1992 a o rok později zahájila svoji činnost jako Ţivnostenská pojišťovna. Svoji cílovou skupinu, kterou byli zpočátku podnikatelé, později rozšířila i o veřejnost. Významným momentem v historii pojišťovny byl kapitálový vstup České spořitelny, s níţ se roku 1995 spojila a od roku 2001 začala vystupovat pod novým názvem Pojišťovna České spořitelny. (VÝROČNÍ_ZPRÁVA_PČS, 2012) V souvislosti s tímto spojením začala PČS nabízet své produkty v síti České spořitelny v rámci bankopojištění. V roce 2003 došlo k prodeji neţivotní části pojišťovny společnosti Kooperativa a z PČS se tak stal pojišťovací ústav specializující se pouze na oblast ţivotního pojištění. Významným rokem z pohledu historie produktŧ je rok 2003, kdy PČS uvedla na trh nováčka mezi svými produkty – investiční ţivotní pojištění FLEXI INVEST, které se stalo jejím jedním z nejúspěšnějších produktŧ. Do dnešní podoby prošlo mnoha inovacemi, stále si však drţí čestné místo na stupních vítězŧ. (PČS, 2012) V současné době je PČS, stejně jako Kooperativa pojišťovna a.s., součástí pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group. (PČS, 2012) Produktem zvoleným pro komparaci je v tomto případě IŢP Flexi.
30
Prémie za bezeškodní prŧběh je vyplacena společně s pojistným plněním při doţití se konce pojištění v případě, ţe v prŧběhu trvání pojištění nenastala pojistná událost. (PERSPEKTIVA, 2013)
60
6.3.1
Flexi
Flexi ţivotní pojištění je jedním z nejúspěšnějších produktŧ IŢP a stejně jako pojištění Diamant od České pojišťovny, je pojištěním rodinným. V rámci tohoto pojištění lze pomocí jedné smlouvy pojistit aţ dva dospělé a pět dětí. Zároveň se jedná se o komplexní produkt, který v sobě nabízí moţnost spoření a investování. Pro investování pojistného mŧţe klient vyuţít garantovaný fond s minimálním zhodnocením 1,9 %, předpřipravenou investiční strategii (konzervativní, vyváţenou nebo progresivní) či investiční fondy, kde je moţné volit z deseti vybraných fondŧ akcií, dluhopisŧ a nemovitostí. Poměr rozloţení pojistného v jednotlivých fondech lze jednoduše měnit pomocí sluţby SERVIS 2431 kdykoliv v prŧběhu pojištění. Mezi výhody tohoto pojištění patří především flexibilita v rámci pojistné smlouvy, která klientovi umoţňuje libovolně měnit a kombinovat pojištěná rizika podle svých aktuálních potřeb. (FLEXI, 2013) Stejně jako pojištění Perspektiva, nabízí i pojištění Flexi bonus za bezeškodní prŧběh. Jeho konkurenční výhodou je pak kromě bonusu za věrnost32, který nenabízí ani jeden z výše uvedených produktŧ, i moţnost sjednaní k pojištění invalidity 3. stupně i pojištění invalidity 1. a 2. stupně. Jako příklad maximální flexibility tohoto pojištění je neomezený počet změn a moţnost měnit téměř všechny parametry smlouvy. (FLEXI2, 2013)
31
Jedná se v zásadě o internetové bankovnictví v nabídce České spořitelny, a.s., které je k dispozici jak klientŧm České spořitelny pro potřeby bankovních operací, tak klientŧm PČS. Klientŧm PČS tato sluţba umoţňuje spravovat jejich pojistku on-line. (FLEXI, 2013) 32 Bonus za věrnost je připisován po patnácti letech trvání smlouvy uzavřené na dobu minimálně dvacet let. (FLEXI2, 2013)
61
7 Komparace pojistných produktŧ dle parametrŧ Náplní této kapitoly je komparace vybraných pojistných produktŧ, se kterými byl čtenář seznámen v předchozí kapitole. Produkty IŢP lze hodnotit podle nejrŧznějších parametrŧ. Dle základních parametrŧ, kterými jsou například minimální vstupní věk, minimální pojistná částka, dle rozsahu a kvality pojistného krytí, dle variability změn v poměru pojistné a investiční sloţky, jeho nákladovosti, moţnosti investování, atd. Pro účely komparace vybraných produktŧ bylo zvoleno pět hlavních hodnotících okruhŧ základní parametry, flexibilita, nákladovost, pojistná ochrana a investiční sloţka. Zpŧsob hodnocení je postaven na základě bodového ohodnocení jednotlivých parametrŧ, přičemţ je za kaţdý splněný parametr připisován jeden bod. Výjimkou ve zpŧsobu bodování je komparace pojistné ochrany realizovaná ve čtvrtém hodnotícím okruhu. V tomto okruhu jsou jednotlivé parametry rozděleny na hlavní a vedlejší. Ty jsou od sebe, jak bodově, tak barevně odlišeny. Černě označené parametry jsou parametry základními a jejich bodové ohodnocení je shodné s předešlými, tedy kaţdý splněný parametr představuje jeden bod. Červeně označené parametry jsou parametry vedlejší, které by nabídka pojišťoven nemusela nutně obsahovat, a jejich bodové ohodnocení je 0,5 bodu za kaţdý splněný parametr. Komparace je započata prvním hodnotícím okruhem zaměřeným na srovnání základních parametrŧ produktŧ, kterými jsou maximální počet pojištěných osob, minimální a maximální vstupní věk, zpŧsob placení pojistného, minimální výše pojistného, minimální a maximální pojistná doba, minimální a maximální pojistná částka pro případ smrti, moţnost vinkulace pojištění a indexace. Ve druhém hodnotícím okruhu je porovnávána flexibilita jednotlivých produktŧ, a to moţnost vloţit mimořádné pojistné, moţnost mimořádného výběru, částečného odkupu, změny pojistné částky, nárok na odkupné a moţnost platebních prázdnin. Předmětem třetího hodnotícího okruhu je nákladovost33 jednotlivých produktŧ, a to jak v podobě řádných, tak mimořádných poplatkŧ. Pro jednoduché a přehledné srovnání 33
Z dŧvodu nedostatku informací nebylo moţné provést srovnání nákladovosti prostřednictvím ukazatelŧ TANK a PER, které jsou zmiňovány v kapitole 4.
62
nákladovosti jednotlivých produktŧ bylo vybráno několik základních poplatkŧ, které jsou pojišťovnami účtovány. Mezi řádné poplatky je zahrnut měsíční poplatek, vstupní poplatek, inkasní poplatek a poplatek za správu investic. Nejčastěji účtovanými mimořádnými poplatky (dle informací na pobočkách jednotlivých pojišťoven) jsou - poplatek za mimořádný výběr, změna výše pojistného, změna alokačního poměru a přesun mezi fondy. Posledními dvěma okruhy srovnávaných parametrŧ jsou pojistná ochrana, která je porovnávána z hlediska její rozsáhlosti, tedy počtu moţných pojistitelných rizik, a investiční sloţka pojistných produktŧ, kde je zohledňován počet nabízených fondŧ a investičních strategií a rovněţ prezence garantovaného fondu. Závěr této kapitoly obsahuje vyhodnocení jednotlivých produktŧ v rámci všech pěti okruhŧ a určení toho pojistného produktu, který v rámci bodového systému obdrţel nejvyšší počet bodŧ a je tedy z hlediska svých parametrŧ tím nejvhodnějším produktem na trhu IŢP.
7.1 První hodnotící okruh – komparace dle základních parametrŧ Trendem pojišťoven, v rámci konkurenčního boje, je maximální přizpŧsobení svých produktŧ poţadavkŧm klienta. Tento trend má pak za následek rozšiřování počtu osob pojistitelných v rámci jedné smlouvy, posouvání spodní i horní hranice pro vstup do pojištění, maximalizace pojistné částky či moţnost sníţení pojistného na minimální moţnou úroveň. V posledních letech se pak objevuje také moţnost vinkulace34 pojištění či moţnost indexace35. Výčet nejčastěji diskutovaných základních parametrŧ uvádí tabulka 4.
34
Vinkulací se rozumí dle (ZÁMEČNÍK, 2004) vázání výplaty pojistného plnění na dohodnuté podmínky, obvykle ve prospěch banky (věřitele pojištěného), vyuţívá se zejména pro zajištění úvěrŧ a hypoték pro případ úmrtí dluţníka. To znamená, ţe v případě pojistné události je banka oprávněna čerpat pojistné plnění. 35 Indexací se rozumí kaţdoroční navyšování pojistné částky vzhledem k inflaci. V případě navýšení pojistné částky klient sice zaplatí za pojištění víc, zároveň ale vzroste jeho pojistná ochrana. Pro klienty, kteří si výši pojistné částky sami neupravují, se mŧţe jednat o praktickou pomŧcku pro udrţování odpovídající pojistné ochrany po celou dobu trvání pojištění. (MAŠEK, 2010)
63
Tabulka 4: Základní parametry pojistných produktŧ Zdroj: Vlastní zpracování z (DIAMANT, 2013), (PERSPEKTIVA, 2013), (FLEXI, 2013)
Produkty
Základní parametry Možnost pojištění celé rodiny (2 dospělí + 3 děti) Minimální vstupní věk 0 – 15let Maximální vstupní věk nad 70 let Možnost placení pojistného běžně i jednorázově Minimální výše pojistného ≤ 300 Kč/měsíc Minimální pojistná doba 0 – 5 let Maximální pojistná doba nad 75 let věku Minimální pojistná částka pro případ smrti ≤ 10 000 Kč Maximální pojistná částka pro případ smrti bez omezení Možnost vinkulace pojištění Indexace Vyhodnocení
7.1.1
Diamant
Perspektiva
Flexi
ANO
ANO
ANO
ANO ANO
ANO NE
ANO ANO
NE
ANO
ANO
NE
NE
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
ANO ANO 9
ANO NE 6
ANO ANO 11
Vyhodnocení základních parametrŧ
Z tabulky 4 je vidět, ţe pojištění Flexi od PČS, oproti ostatním dvěma porovnávaných, splňuje všechny vybrané parametry a vychází tak maximálně vstříc poţadavkŧm svých klientŧ. Zatímco nedostatkem pojištění Diamant od ČP je pouze nemoţnost dvojího zpŧsobu placení pojistného a stejně jako pojištění Perspektiva od Kooperativy nesplňuje limit pro minimální výši pojistného, u zmiňované Perspektivy je výčet slabých stránek mnohem rozsáhlejší. Nemoţnost indexace či omezení maximální pojistné částky je v dnešní době dle názoru autorky poměrně zásadním nedostatkem.
64
7.2 Druhý hodnotící okruh – komparace z hlediska flexibility Z dŧvodu dlouhodobosti pojistných smluv ţivotního pojištění, je flexibilita pojistných produktŧ dalším dŧleţitým srovnávacím parametrem. (ŠÍDLO, 2008) Flexibilita, jejíţ jednotlivé parametry popisuje tabulka 5, je v současné době jedním z neskloňovanějších slov v souvislosti s ţivotním pojištěním. Pojištění, které není dost flexibilní, nedokáţe na současném pojistném trhu vyhrát konkurenční boj s ostatními produkty. Poţadavek flexibility je jedním ze základních poţadavkŧ klienta, neboť ten od pojištění ţádá moţnost jej kdykoliv přizpŧsobit podle své aktuální ţivotní situace a schopnost pruţně reagovat na jeho aktuální potřeby. (ŠÍDLO, 2010, s. 18) V nabídce flexibilního produktu by tedy neměla chybět moţnost vloţení mimořádného pojistného a naopak moţnost mimořádného výběru. Dŧleţitá je téţ moţnost změny pojistné částky36, částečného odkupu37, nárok na výplatu odkupného38 či moţnost platebních prázdnin39. (ŠÍDLO, 2008)
36
Dŧvodem pro změnu výše pojistné částky nemusí být pouze reakce na aktuální ţivotní situaci, ale i snaha klienta upravovat si výši pojistné částky vzhledem k inflaci a udrţovat si tak odpovídající výši pojistné ochrany. 37 Částečný odkup lze u IŢP, na rozdíl od KŢP, snadno realizovat. Částečný odkup představuje právo pojistníka kdykoliv na základě písemné ţádosti odkoupit část akumulačních podílových jednotek ze svého podílového účtu. Na rozdíl od KŢP jej lze u IŢP snadno realizovat. „Klient si určí buď částkou v Kč, nebo počtem jednotek výši odkupu a z kterého fondu (fondŧ) má být odkup realizován. Odkoupená částka je mu zaslána na účet.“ (ODKUP_IŢP, 2013) 38 Odkupné je vyplaceno pojišťovnou v případě předčasného ukončení pojistné smlouvy. Jeho výše je vypočtena ze zaplaceného pojistného sníţeného o rizikovou sloţku a správní náklady. Dojede-li tedy ke zrušení pojistné smlouvy v prvních letech trvání pojištění, kdy je zaplacené pojistné zatíţeno největšími náklady, mŧţe být hodnota odkupného i nulová. „Pokud klient smlouvu předčasně zruší, není mu vrácena aktuální hodnota fondu, ale ta je sníţena o dosud neuhrazenou část počátečních nákladŧ.“ (ODKUPNÉ_IŢP, 2013) 39 „V podstatě jde o přerušení placení pojistného po určitou časově omezenou dobu s tím, ţe si pojistník zároveň mŧţe zvolit, zda po dobu přerušení placení zŧstanou zachována všechna sjednaná pojištění nebo pouze pojištění pro případ smrti nebo doţití a ostatní budou zrušena či omezena.“ (ŢP5, 2013)
65
Tabulka 5: Flexibilita pojistných produktŧ Zdroj: Vlastní zpracování z (DIAMANT, 2013), (PERSPEKTIVA, 2013), (FLEXI, 2013)
Produkty
Flexibilita Možnost vložit mimořádné pojistné Možnost učinit mimořádný výběr Možnost změny pojistné částky Možnost částečného odkupu Nárok na výplatu odkupného kdykoliv v průběhu trvání pojištění Platební prázdniny Vyhodnocení
7.2.1
Diamant
Perspektiva
Flexi
ANO
ANO
ANO
ANO ANO ANO
ANO ANO ANO
ANO ANO ANO
NE
ANO
ANO
ANO 5
NE 5
ANO 6
Vyhodnocení flexibility
Z uvedených výsledkŧ vyplývá, ţe vybrané pojistné produkty vykazují téměř srovnatelnou flexibilitu. Nejlépe vyhodnoceným pojistným produktem je opět pojištění Flexi, které nabízí nejvyšší moţnou flexibilitu v rámci srovnávaných parametrŧ. O bod hŧře dopadlo pojištění Diamant, předvším z dŧvodu, ţe neakceptuje nárok na odkupné kdykoliv v prŧběhu trvání pojištění, a pojištění Perspektiva, které naopak nenabízí moţnost platebních prázdnin.
7.3 Třetí hodnotící okruh – komparace z hlediska nákladovosti Jak uvádí kapitola 3, jsou hlavním zdrojem zisku pojišťoven v oblasti ţivotního pojištění, vedle výnosŧ z investování a příznivého škodního prŧběhu, především poplatky. A protoţe se jednotlivé poplatky liší v závislosti na pojišťovně, je dŧleţité pro úplnost komparace vybraných pojistných produktŧ provést rovněţ srovnání jejich nákladovosti. Neboť jsou to právě poplatky, které se významných dílem podílí na výši pojistného a tudíţ i na ceně pojištění.
66
Při porovnávání jednotlivých poplatkŧ v tabulce 6 autorka respektovala jejich rozdělení na řádné a mimořádné, kdy byly z kaţdé této skupiny vybrány čtyři nejčastěji účtované poplatky (dle informací na pobočkách jednotlivých pojišťoven). Tabulka 6: Nákladovost pojistných produktŧ Zdroj: Vlastní zpracování z (DIAMANT, 2013), (PERSPEKTIVA, 2013), (FLEXI, 2013)
Produkty
Poplatky Nákladovost – řádné poplatky Měsíční poplatek40 0 – 30 Kč Vstupní poplatek 0 – 5% Inkasní poplatek41 zdarma Poplatek za správu investic42 zdarma pro všechny fondy Nákladovost – mimořádné poplatky Poplatek za mimořádný výběr 0 – 100 Kč Změna výše pojistného 0 – 100 Kč Změna alokačního poměru 1 krát/rok zdarma Přesun mezi fondy 1 krát/rok zdarma Vyhodnocení
Diamant
Perspektiva
Flexi
NE NE NE
ANO ANO ANO
ANO ANO NE
NE
ANO
NE
NE
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
2
8
6
40
Administrativní náklady pojišťovny jsou kryty měsíčním poplatek. Pro vytvoření představy, o jaký poplatek se jedná, bychom jej mohli přirovnat například k poplatku za vedení běţného účtu. Měsíční poplatek, jak uţ název napovídá, je pravidelně kaţdý měsíc strháván z podílového účtu, jeho hodnota je fixní a pohybuje se v rozmezí 20 – 65 Kč. (POPLATKY, 2013) 41 Inkasní poplatek pojišťovny klientovi účtují při předpisu pojistného. Jeho výše je odlišná v závislosti na zpŧsobu placení pojistného. Jako příklad bych uvedla inkasní poplatky v rámci pojištění Flexi. V případě měsíčních plateb si pojišťovna účtuje poplatek 5 Kč. Stejnou částku strhává i za platby prostřednictvím SIPO, za platby inkasem či prostřednictvím E-faktury. Platby za pouţití poštovní poukázky jsou pak zatíţeny poplatkem 10 Kč. (POPLATKY, 2013) 42 Tento poplatek slouţí dle (POPLATKY, 2013) na pokrytí nákladŧ za obhospodařování fondŧ (administrativní náklady, investiční náklady, atd.) a jeho hodnota se pohybuje od 0% do 2%.
67
7.3.1
Vyhodnocení nákladovosti
Bodové hodnocení vybraných pojistných produktŧ je zobrazené v tabulce 6. Nejvyšší bodové hodnocení dosáhlo pojištění Perspektiva, coţ je dŧsledkem především toho, ţe na rozdíl od ostatních srovnávaných produktŧ si neúčtuje inkasní poplatek či poplatek za správu investic pro jednotlivé fondy. Nejniţší bodové hodnocení naopak získalo pojištění Diamant, které mimo jiné nesplnilo limity ani pro jeden z řádných poplatkŧ, a řadí se tím k nejdraţšímu produktu z nabídky.
7.4 Čtvrtý hodnotící okruh – komparace dle pojistné ochrany V rámci produktŧ IŢP je klientŧm nabízena moţnost rozšíření pojistné ochrany prostřednictvím široké škály připojištění. Jednotlivé pojišťovny se předbíhají v mnoţství pojistitelných rizik a neustále rozšiřují své nabídky o nová a nová připojištění, jejichţ nejčastější výčet uvádí tabulka 7. Jednotlivé produkty se liší variabilitou druhŧ připojištění a tedy i rozsáhlostí pojistné ochrany.
68
Tabulka 7: Pojistná ochrana pojistných produktŧ Zdroj: Vlastní zpracování z (DIAMANT, 2013), (PERSPEKTIVA, 2013), (FLEXI, 2013)
Produkty Krytí rizik a pojistná ochrana Pojištění smrti následkem úrazu Pojištění smrti následkem úrazu při dopravní nehodě Pojištění trvalých následků úrazu Pojištění denního odškodného za dobu nezbytného léčení úrazu Pojištění pracovní neschopnosti následkem úrazu Pojištění pobytu v nemocnici následkem úrazu Pojištění tělesného poškození následkem úrazu Úrazové pojištění při dopravní nehodě Pojištění pro případ vážných onemocnění Pojištění pro případ pobytu v nemocnici Pojištění pro případ pracovní neschopnosti Pojištění pro případ plné invalidity s výplatou důchodu Pojištění pro případ plné nebo částečné invalidity s výplatou pojistné částky Pojištění důchodu pro pozůstalé Zproštění od placení v případě plné invalidity Osvobození od placení pojistného v případě smrti druhého pojištěného Zdravotní asistenční služba Vyhodnocení
Diamant
Perspektiva
Flexi
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
NE
NE
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
NE
ANO 11
ANO 14,5
NE 12
69
7.4.1
Vyhodnocení pojistné ochrany
Z údajŧ uvedených v tabulce 7 lze konstatovat, ţe je rozsah pojistné ochrany u všech srovnávaných produktŧ na poměrně vysoké úrovni. Klient se tedy nemusí ani v jednom případě obávat, ţe by krytí rizik pojišťovnou nebylo dostatečné, naopak. Nejvyšší bodové ohodnocení v tomto okruhu parametrŧ obdrţel produkt Perspektiva, a to v plném počtu bodŧ. Vedle hlavních parametrŧ navíc nabízí i několik vedlejších, které ostatní dva srovnávané produkty naprosto postrádají. Pojištění Flexi a Diamant pak získala téměř shodná hodnocení s rozdílem pouhého jednoho bodu. Je nutné podotknout, ţe zatímco pojištění Flexi nesplňuje pouze vedlejší parametry, v případě pojištění Diamant se jedná vedle tří nesplněných vedlejších parametrŧ o absenci i v rámci základních parametrŧ a to hned ve dvou případech.
7.5 Pátý hodnotící okruh – komparace dle investiční sloţky Pomyslnou třešničkou na dortu, viz kapitola 4, je moţnost klienta aktivně se podílet na investování svých vloţených prostředkŧ. K tomu, aby však klient mohl tyto své prostředky kvalitně a podle svých představ investovat, je potřeba především široká škála investičních fondŧ v nabídce pojišťovny. Chybět by rovněţ neměly alespoň tři přednastavené investiční strategie (konzervativní, vyváţená a dynamická) pro méně zdatné investory. Tabulka 8: Investiční sloţka pojistných produktŧ Zdroj: Vlastní zpracování z (DIAMANT, 2013), (PERSPEKTIVA, 2013), (FLEXI, 2013)
Produkty
Investiční složka Investiční fondy ≥ 10 Investiční strategie ≥ 3 Garantovaný fond Vyhodnocení
Diamant
Perspektiva
Flexi
ANO NE ANO
NE ANO
ANO ANO ANO
2
1
3
70
NE
7.5.1
Vyhodnocení investiční sloţky
Na základě vyhodnocení tabulky 8 je zřejmé, ţe největším investičním arsenálem disponuje pojištění Flexi, které splňuje jak limit pro dle autorky dostačující počet fondŧ, tak limit pro optimální výběr investiční strategie. Nejhŧře v tomto okruhu dopadlo pojištění Perspektiva, které splňuje pouze poţadavek pro moţnost zvolit pro zhodnocení klientem vloţených prostředkŧ mimo jiné i garantovaný fond.
7.6 Vyhodnocení komparace dle hodnotících okruhŧ Na výsledky komparace dle hodnotících okruhŧ je nutné nahlíţet z pohledu porovnávaných parametrŧ vybraných do jednotlivých okruhŧ. Do kaţdého okruhu byly vybrány ty nejčastěji skloňované parametry, které pak byly podrobeny komparaci. Z dílčích výsledkŧ komparace lze vypozorovat rozdílnost jednotlivých srovnávaných produktŧ. Zatímco v oblasti flexibility byly srovnávané produkty na velmi podobné úrovni, ostatní oblasti jiţ zaznamenaly větší či menší rozchod bodŧ. Celkové hodnocení je zobrazeno v tabulce 9. Nejlepšího hodnocení dosahuje produkt Flexi od PČS, který získal nejvyšší počet bodŧ ve třech z pěti srovnávaných okruhŧ parametrŧ. Jeho celkové bodové ohodnocení činí 38 z moţných 42,5 bodŧ. Na druhém místě s dosaţeným počtem bodŧ 34,5 se umístila pojišťovna Kooperativa s produktem Perspektiva a nejhorší hodnocení připadlo produktu Diamant od ČP, který ani v jednom z okruhŧ nedosáhl nejvyššího umístění a s celkovým počtem pouhých 29 bodŧ obsadil poslední místo mezi hodnocenými produkty IŢP. Nejvhodnějším produktem IŢP byl na základě výsledkŧ této komparace určen produkt Flexi, který splňuje největší mnoţství zadaných parametrŧ představujících maximum, které mŧţe produkt klientovi nabídnout. Navzdory své prŧměrné nákladovosti, je Flexi, z hlediska poměrně rozsáhlé pojistné ochrany, maximálního přizpŧsobení základních parametrŧ poţadavkŧm klientŧ, vysoké flexibility a optimální investiční sloţce, jasným vítězem.
71
Nelze však říci, ţe by produkty splňující méně zadaných parametrŧ nebyly kvalitní či vyhovující, neboť je zde kladen dŧraz na individualitu, na poţadavky a očekávání kaţdého jednotlivého klienta, které mohou být do značné míry odlišné. Kaţdý klient mŧţe vyuţít výše popsanou metodiku hodnocení produktŧ investičního ţivotního pojištění individuálně a to tím zpŧsobem, ţe do hodnotících okruhŧ zařadí pouze ty parametry, které jsou dle jeho poţadavkŧ relevantní. Tabulka 9: Vyhodnocení komparace pojistných produktŧ dle jejich parametrŧ Zdroj: Autor
Produkty
Diamant
Srovnávané parametry Základní parametry Flexibilita Nákladovost Krytí rizik a pojistná ochrana Investiční složka Vyhodnocení celkem
72
Perspektiva
Flexi
9 5 2 11 2
6 5 8 14,5 1
11 6 6 12 3
29
34,5
38
8 Komparace pojistných produktŧ dle modelových návrhŧ V této kapitole je srovnání produktŧ realizováno formou modelových návrhŧ IŢP pro vybraný profil klienta. Prvním krokem je vytipování profilu klienta, který si nejčastěji sjednává ţivotní pojištění. Pro účely komparace je dále zvolen rozsah pojistné ochrany a délka pojistné doby. Posledním navoleným parametrem je druh investiční strategie. Dalším krokem této komparace je vytvoření modelových návrhŧ jednotlivých produktŧ IŢP na základě výše navolených parametrŧ. V závěru kapitoly je pak provedeno porovnání vytvořených modelových návrhŧ, jejich vyhodnocení a výběr optimálního produktu pro vybraný profil klienta.
8.1 Výběr profilu klienta a navolení parametrŧ Pro návrhy jednotlivých druhŧ IŢP bylo nutné namodelovat nejčastější profil klienta, zakládajícího si tento druh pojištění. Podle zkušeností jednotlivých pojišťoven, lze konstatovat, ţe lidé uvaţují o sjednání ţivotního pojištění především podle toho, v jaké etapě svého ţivota se právě nacházejí. Na základě výsledkŧ statistik Pojišťovny ČS zakládajících se na kvalitních výzkumech potenciálních i stávajících klientŧ, je nejčastějším dŧvodem pro sjednání ţivotního pojištění zaloţení rodiny. „Lidé skutečně nejčastěji zvaţují pořízení ţivotního pojištění v okamţiku, kdy zakládají rodinu, coţ je dnes nejčastěji, ve věku od 30 do 40 let.“ (ŢP3, 2013) Na základě výsledkŧ těchto statistik byl vytvořen profil klienta, který si nejčastěji sjednává ţivotní pojištění. Takto vytvořený profil klienta popisuje tabulka 10.
73
Tabulka 10: Profil klienta Zdroj: Autor
Parametry Pohlaví Věk Zaměstnání
Výběr
Zdůvodnění
Muž 30 Administrativní pracovník
Zájmová činnost
Golf – vykonávaný rekreačně
Pojistná ochrana
Pojištění pro případ smrti Pojištění velmi vážných onemocnění Pojištění invalidity s jednorázovou výplatou pojistné částky Pojištění pro případ smrti následkem úrazu Pojištění pro případ smrti následkem úrazu při dopravní nehodě Pojištění trvalých následků úrazu
Délka pojistné doby Investiční strategie
Do 65 let věku Vyvážená
živitelem rodiny je ve většině případů muž patří do intervalu 30 – 40 let 1. riziková skupina = nejčastější skupina v rámci sjednávání životního pojištění (DINPP)43 zájmová činnost bez rizika, neovlivní velikost pojistného
Nejčastěji sjednávaná pojistná rizika (DINPP)
Životní pojištění se obvykle zakládá na dobu 10 – 30 let Obvykle volený druh investiční strategie u méně zkušených investorů (DINPP)
Pohlaví Vzhledem k tomu, ţe v současnosti pojišťovny nabízejí v rámci úmrtnostních tabulek tzv. unisex tarify, ve kterých není pohlaví zohledňováno, nemusel by být tento parametr navolen. V rámci pojistných smluv je však uvedení pohlaví pojištěného nezbytné a pro tyto účely byl zvolen pojištěným muţ. Tento výběr byl učiněn na základě obvyklé praxe, kdy je ve většině případŧ ţivitelem rodiny muţ. Jeho rodina představuje manţelku a dvě děti ve věku 2 a 6 let.
43
DINPP = dle informací na pobočkách pojišťoven
74
Věk Věk pojištěného byl zvolen z intervalu 30 – 40 let, který uvádí jako obvyklý při sjednání ţivotního pojištění Pojišťovna České spořitelny, a.s. Zaměstnání Dalším nezbytným parametrem při sjednání ţivotní pojistky je uvedení zaměstnání pojištěného, neboť jeho zařazení do jedné z rizikových skupin ovlivňuje výši pojistného a tudíţ cenu pojištění. Dle informací na pobočkách pojišťoven patří 1. a 2. riziková skupina k těm nejčastějším. Pro potřeby komparace, pak byla náhodným výběrem zvolena 1. riziková skupina. Zájmová činnost Některé pojišťovny, jak uvádí kapitola 2, promítají do výše pojistného také druh provozované zájmové činnosti. S ohledem na fakt, ţe zájmová činnost je u kaţdé pojišťovny jinak zohledňována, bylo nezbytné vybrat takovou zájmovou činnost, která výši pojistného nijak neovlivní, tedy činnost s nulovým rizikem. Náhodným výběrem pak byl zvolen golf. Pojistná ochrana Rozsah pojistné ochrany je pro efektivnost a účelnost ţivotního pojištění, jak zmiňuje kapitola 2, zásadní. Výběr rizik je tedy jedním z nejdŧleţitějších krokŧ při sjednávání ţivotního pojištění. Na základě informací na pobočkách pojišťoven byla zvolena pojistná ochrana, kde jednotlivá rizika odpovídají výčtu nejčastěji sjednávaného krytí rizik v případě ţivitele rodiny. Limity pojistné ochrany byly stanoveny na základě předpokládané měsíční mzdy pojištěného ve výši 25 000 Kč, kde v případě pojištění pro případ smrti nebo doţití byla stanovena pojistná částka 1000 000 Kč, coţ odpovídá zhruba 4násobku ročního příjmu pojištěného dle (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, s. 141). Jiné závazky, vyjma rodiny, nejsou pro potřeby této práce uvaţovány. 75
V případě pojištění invalidity byla zvolena varianta připojištění s jednorázovou výplatou pojistné částky, neboť varianta připojištění s pravidelnou výplatou dŧchodu je v praxi méně častá. Nutno je však podotknout, ţe v rámci produktu Diamant je připojištění invalidity s výplatou pojistné částky nabízeno pouze ve verzi „následkem úrazu“, zatímco nabídky připojištění u zbylých dvou produktŧ zahrnují i variantu „následkem nemoci“. Pro moţnost optimálního srovnání produktŧ byla tedy zvolena varianta připojištění invalidity pouze následkem úrazu. Délka pojistné doby Volba délky pojistné doby je specifická pro kaţdého klienta a je odvislá od jeho potřeb a očekávání. Délku tohoto parametru nastiňuje z obecného hlediska kapitola 2 a specificky pak kapitola 3, kde je doporučeno uzavírat IŢP na dobu dlouhou aţ několika desítek let. Na základě uvedených údajŧ byl zvolen horizont 35 let, který umoţní pokrýt rizika aţ do doby 65 let věku klienta, tedy přibliţně do věku předpokládaného odchodu do dŧchodu, maximalizovat zhodnocení a minimalizovat investiční rizika. Investiční strategie S ohledem na dobu trvání pojištění, kdy investiční horizont činí 35 let, by bylo moţné dovolit si investovat do dynamického typu portfolia. Autorka však zvolila umírněnější strategii, a to především z toho dŧvodu, ţe sklon k riziku je zcela odlišný v závislosti na kaţdém jednotlivci. Zatímco někteří lidé rádi riskují, jiní upřednostňují jistotu. Přeloţeno do investiční praxe - zatímco někteří klienti jsou ochotni podstoupit vyšší míru rizika za cenu nadprŧměrných výnosŧ, jiní upřednostňují niţší, ale jistý výnos. Vzhledem k této skutečnosti byla zvolena vyváţená investiční strategie s předpokládaným zhodnocením 4%, která představuje jakýsi „zlatý střední kompromis“ mezi těmi, co rádi a neradi riskují.
8.2 Modelové návrhy produktŧ IŢP Modelové návrhy jednotlivých produktŧ jsou zahrnuty v přílohách, kde návrh pojistné smlouvy pro pojištění Diamant obsahuje příloha 7, návrh pro pojištění Perspektiva příloha 8 a 76
návrh pro pojištění Flexi příloha 9. Tabulka 11 pak uvádí limity pojistného plnění pro jednotlivá rizika. Tabulka 11: Limity pojistné ochrany pro jednotlivá rizika Zdroj: Autor
Pojistná ochrana Pojištění pro případ smrti Pojištění velmi vážných onemocnění Pojištění invalidity s jednorázovou výplatou pojistné částky Pojištění pro případ smrti následkem úrazu Pojištění pro případ smrti následkem úrazu při dopravní nehodě Pojištění trvalých následků úrazu
Limity plnění 1 000 000 Kč 500 000 Kč 500 000 Kč 200 000 Kč 200 000 Kč 1 000 000 Kč
8.3 Komparace modelových návrhŧ Tato část zahrnuje srovnání modelových návrhŧ pojistných produktŧ na základě zvolených parametrŧ. V tabulce 12 jsou uvedeny ceny jednotlivých rizik, celkové měsíční rizikové pojistné, měsíční pojistné, předpokládané zhodnocení a rovněţ výplata při doţití se konce pojištění.
77
Tabulka 12: Ceny jednotlivých rizik v prvním roce trvání pojištění a celkové zhodnocení v rámci pojistných produktŧ (v Kč/měsíc) Zdroj: Autor, dle informací finančního zprostředkovatele
Produkty
Pojistná ochrana Pojištění pro případ smrti Pojištění velmi vážných onemocnění Pojištění invalidity s jednorázovou výplatou pojistné částky Pojištění pro případ smrti následkem úrazu Pojištění pro případ smrti následkem úrazu při dopravní nehodě Pojištění trvalých následků úrazu Celkem měsíčně placeno na krytí rizik v prvním roce trvání pojištění Celkem měsíční pojistné Celkem vloženo pojistné Předpokládané zhodnocení Výplata při dožití se konce pojištění včetně bonusů
Diamant 98 258
Perspektiva 90 120
30
25
6
16
Flexi 145 581 53
20 4
4
320
200
134
716
455
933
2 500 1 050 000 4%
2 500 1 050 000 4%
2 500 1 050 000 4%
642 914
1 018 750
1 412 768
8.4 Vyhodnocení komparace dle modelových návrhŧ V tomto, lze říci „konkrétním“, případě jiţ mŧţeme produkty rozdělit na výhodné a méně výhodné, neboť zde byl na základě shodných parametrŧ vytvořen modelový návrh kaţdého produktu pro „konkrétní“ vybraný profil klienta a byl zde hledán ten nejoptimálnější produkt z nich, tedy produkt nejlépe splňující zadané parametry. Jak je z údajŧ v tabulce 12 patrné, optimální produkt pro vybraný profil klienta představuje pojištění Flexi, které se stejně jako v první části komparace stalo nejvhodnějším produktem. S téměř identickým krytím rizik a naprosto stejnou měsíční platbou i očekávaným zhodnocením disponuje oproti dalším dvěma komparovaným produktŧm o poznání vyšší naspořenou částkou na konci pojištění. Ve srovnání s pojištěním Diamant je výše prostředkŧ naspořených v rámci pojištění Flexi dokonce o více neţ dvojnásobek vyšší. Tento rozdíl lze přičítat především znatelnějšímu zpoplatnění pojištěných rizik. Dalším moţným faktorem, 78
který by zde mohl figurovat, je větší zatíţení poplatky v prvních letech trvání pojištění. Tento faktor nebyl v rámci této práce srovnáván, neboť kaţdá pojišťovna uţívá pro strhávání poplatkŧ v prvních letech trvání pojištění jinou metodu a komparace v tomto případě tedy nebyla moţná. Jako „zavádějící“ údaj by autorka označila výši rizikového pojistného v prvním roce trvání pojištění. Hodnoty rizikového pojistného uvedené v tabulce 12 hovoří jasné „ne“ pro pojištění Flexi, neboť je ze srovnávaných produktŧ v rámci rizikového pojistného v prvním roce trvání pojištění tím nejdraţším. Tyto hodnoty jsou však zavádějící, jelikoţ se jejich hodnota v prŧběhu pojištění mění. Je tedy dŧleţité nehledět na výši rizikového pojistného v prvním roce trvání pojištění, neboť se v případě IŢP jedná o přirozené pojistné, které se kaţdý rok mění dle aktuálního věku klienta (viz kapitola 4). Na základě výsledkŧ provedených komparací produktŧ IŢP je moţné konstatovat, ţe produkt IŢP pojišťovny s největším podílem na PPIŢP, nemusí zdaleka být tím nejlepším. Nejvyšší předepsané pojistné by nemělo pro případného zájemce o tento typ produktu znamenat jasné „ano“. Zjednodušeně řečeno, neexistuje zde přímá úměra mezi výší předepsaného pojistného a kvalitou produktu jako takového.
79
Závěr Oblast ţivotního pojištění je dynamicky se rozvíjejícím odvětvím ekonomiky a v současné době sehrává zásadní úlohu ve všech vyspělých ekonomikách. I v České republice, kde ještě do nedávna sebejistě vévodilo pojistnému trhu pojištění neţivotní, nabývá ţivotní pojištění na významu. Jeho vývoj však oproti ostatním evropským státŧm zaostává. Zájem o věcná pojištění zde stále převládá, avšak rok od roku je citelná jeho oslabující se pozice. Příčinou zvyšujícího se zájmu o ţivotní pojištění je v současnosti, vedle daňového zvýhodnění a snahy zabezpečit svoji rodinu, i krize státního penzijního systému vyvolaná změnami v demografické struktuře obyvatelstva. Zjednodušeně řečeno – sniţuje se počet narozených dětí, zvyšuje se počet osob pobírajících dŧchodové dávky a sniţuje se počet osob, které finančně přispívají do systému sociálního dŧchodového pojištění. Tyto problémy v sociální oblasti vedou lidi k větší zodpovědnosti a uvědomění si potřeby zabezpečení sebe sama na stáří. Lidé tedy hledají alternativní nástroje řešení potřeb ve stáří, v rámci kterých hraje významnou roli právě ţivotní pojištění. (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012, 141-142) Současnou „hitovkou“ na trhu ţivotního pojištění je bez pochyb IŢP, které vystřídalo ještě dekádu zpátky jedničku na trhu, kapitálové ţivotní pojištění. Stejně jako v jiných odvětvích trţní ekonomiky, i v případě pojišťovnictví jde vývoj neustále vpřed. Nabídka pojišťoven tak musí reagovat na aktuální poptávku klientŧ, kterou je v současné době především flexibilita, likvidita, protiinflační program, transparentnost a v neposlední řadě téţ moţnost klienta podílet se na investování svých vloţených prostředkŧ. Této poptávce pak v nabídkách pojišťoven plně odpovídá právě IŢP. Vzhledem k současnému mnoţství produktŧ IŢP je pro nezasvěceného budoucího pojistníka poměrně problematické orientovat se ve všech parametrech pojistných smluv a vybrat ten „správný“ produkt, který by mohl naplnit jeho očekávání. Právě na tuto situaci reaguje autorka svoji závěrečnou prací, která je určena právě pro budoucí pojistníky uvaţující o sjednání některého z produktŧ IŢP. Této skupině čtenářŧ nabízí tato závěrečná práce nejen teoretický základ pro orientaci v oblasti IŢP, ale zejména objektivní srovnání vybraných produktŧ IŢP, ve kterém autorka shledává zásadní přínos práce. Čtenář tímto získá nejen 80
srovnání třech autorkou vybraných produktŧ IŢP, ale zejména metodiku, která mu umoţní srovnat jakékoliv produkty IŢP. Celou práci autorka rozdělila na tři dílčí cíle, jejichţ popis a stupeň naplnění definuje následující tabulka č. 13. Tabulka 13: Popis a naplnění dílčích cílŧ Zdroj: Autor
Typ cíle Dílčí Dílčí Dílčí Hlavní
Název cíle Popis principů a charakteristik pojištění Popis IŽP Analýza vývoje tržních podílů pojišťoven Komparace produktů IŽP
Stupeň dosažení Plně dosažen Plně dosažen Plně dosažen Plně dosažen
Kapitola splnění cíle Kapitola č. 1 a č. 2 Kapitola č. 3 Kapitola č. 4 Kapitola č. 7 a č. 8
Prvním dílčím cílem této práce bylo obecné představení pojištění a popis jeho charakteristik. Byl zde zmapován vývoj pojištění a uvedena základní klasifikace dle dvou rŧzných hledisek. Dále zde bylo představeno ţivotní pojištění, struktura jeho ceny, postiţen jeho účel a význam a diskutována jeho optimálnost pro kaţdého jednotlivce. Vedle základního členění ţivotního pojištění zde byly uvedeny moţnosti připojištění, které rozšiřují rozsah pojistné ochrany o další sloţky. Tento cíl představoval teoretické zázemí pro pochopení problematiky ţivotního pojištění. Naplnění toho cíle je uskutečněno v kapitolách č. 1 a č. 2. Druhým dílčím cílem byl popis investičního ţivotního pojištění, které je stěţejním tématem této práce. Byl zde vydefinován základní mechanismus jeho fungování, popsána základní charakteristika, uvedeny jeho výhody a nevýhody a zmapováno jeho postavení na pojistném trhu vzhledem k ostatním druhŧm ţivotního pojištění. Naplnění tohoto cíle znázorňuje kapitola č. 3. Třetí dílčí cíl této závěrečné práce představovala analýza vývoje trţních podílŧ pojišťoven na českém pojistném trhu, z jejíchţ výsledkŧ bylo čerpáno při volbě komparovaných produktŧ. Naplnění tohoto cíle je uskutečněno v kapitole č. 4.
81
Hlavním cílem této práce byla realizace komparace produktŧ IŢP na českém pojistném trhu a její hlavní přínos shledává autorka práce zejména pro osoby uvaţující o sjednání IŢP. Dŧleţitým krokem pro naplnění tohoto cíle byl výběr vhodných parametrŧ pro komparaci vybraných produktŧ IŢP, které by při uzavírání IŢP neměl budoucí pojistník opomenout a následné sestavení profilu „nejčastějšího“ klienta sjednávajícího IŢP, tak aby závěry této bakalářské práce byly vyuţitelné právě pro osoby stojící před výběrem produktu IŢP. Komparace byla provedena dvěma zpŧsoby. První zpŧsob představoval srovnání vybraných produktŧ dle jejich parametrŧ, ve druhém pak byla komparace produktŧ realizována formou modelových návrhŧ. Výsledkem obou provedených komparací bylo jasné „ano“ pro pojištění Flexi. To splňuje nejen poţadavky na maximum v rámci jednotlivých parametrŧ, které mŧţe produkt klientovi nabídnout, ale zároveň představuje optimální volbu produktu pro vybraný profil klienta. Při pohledu do nabídek jednotlivých pojišťoven by se mohlo zdát, ţe jsou si jednotlivé produkty IŢP velmi podobné, téměř aţ identické. Při jejich hlubším zkoumání provedeném jejich vzájemnou komparací však došlo ke zjištění, ţe opak je pravdou. A ačkoliv se mohou jednotlivé produkty jevit jako identické, je mezi nimi opravdu značná rozličnost. Doporučením plynoucím z provedeného srovnání produktŧ je především pečlivost při výběru ţivotního pojištění. Klient poţadující ţivotní pojištění šité mu na míru, by měl unáhlenost nechat stranou a pečlivě a s rozvahou vybírat. Při výběru ţivotní pojistky by autorka doporučovala pro méně znalé pečlivě prostudovat tuto závěrečnou práci nebo vyuţít sluţeb kvalitního finančního poradce, který má přehled o produktech dostupných na trhu a pomŧţe tak klientovi vybrat ten, jemu nejvíce vyhovující.
82
Seznam pouţité literatury Literatura (CIPRA, 2006) CIPRA, Tomáš. Pojistná matematika: teorie a praxe. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 411 s. ISBN 80-86929-11-6. (DAŇHEL, 2006) DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. 2.vyd. Praha: Professional Publishing, 2006. 340 s. ISBN 80-86946-00-2. (DUCHÁČKOVÁ, 2009) DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. přepracované vyd. Praha 4: Ekopress, s.r.o., 2009. 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4. (DUCHÁČKOVÁ_DAŇHEL, 2012) DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Pojistné trhy: Změny v postavení pojišťovnictví v globální éře. Praha: Professional Publishing, 2012. 252 s. ISBN 978-80-7431-078-2. (KOLEKTIV_AUTORŦ_POJ,
1996)
KOLEKTIV
AUTORŦ. Vybrané
kapitoly
z
pojišťovnictví 1996. 2. vyd. Praha: Česká asociace pojišťoven, 1996. 176 s. ISBN 80-8596321-3. (KOLEKTIV_AUTORŦ_ČAP, 2002) KOLEKTIV AUTORŦ ČAP. Ţivotní pojištění. Praha: Grada, 2002. 104 s. ISBN 80-247-0146-4. (ŠÍDLO, 2010) ŠÍDLO, Dušan. Ţivot jako riziko: Zásady pojišťování ţivotních rizik. Praha: Aladin Agency a Ing. Dušan Šídlo, 2010. 188 s. ISBN 978-80-904345-1-6. (VOSTATEK, 1996) VOSTATEK, Jaroslav. Sociální a soukromé pojištění. Praha: Codex Bohemia, 1996. 601 s. ISBN 80-85963-21-3.
83
Elektronické zdroje (BEČVÁŘOVÁ, 2010) Mathematics throughout the ages. VI. In: BEČVÁŘOVÁ, Martina. Dml.cz [online].
2010
[cit.
2013-10-19].
Dostupné
z:
http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/401729/DejinyMat_45-2010-1_4.pdf (ČAP_ONLINE, 2013) Aktuality. ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Česká asociace pojišťoven [online].
2013
[cit.
2013-04-29].
Dostupné
z:
http://www.cap.cz/News.aspx?list=vweb/Aktuality&aktualita=82 (DIAMANT, 2013) Ţivotní pojištění Diamant Zdravý ţivot. ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. Česká
pojišťovna [online].
2013
[cit.
2013-05-17].
Dostupné
z:
http://www.ceskapojistovna.cz/p?zivotni-pojisteni-diamant-zdravy-zivot (DRUHY_ŢP, 2013) Kdy a jaké ţivotní pojištění sjednat. POJIŠŤOVNA ČESKÉ SPOŘITELNY, ViennaInsurance
a.s.,
Vienna
Insurance
Group [online].
Group. Pojišťovna
2013
[cit.
České
spořitelny,
a.s.,
Dostupné
z:
2013-05-10].
http://pojistovnacs.cz/zivotni-pojisteni/aktualne/kdy-a-jake-zivotni-pojisteni-sjednat.html (DŦCHODOVÉ_POJ, 2010) Dŧchodové
pojištění.
ČESKÁ
ASOCIACE
POJIŠŤOVEN. Česká asociace pojišťoven [online]. 2010 [cit. 2013-10-26]. Dostupné z: http://cap.cz/Item.aspx?item=D%C5%AFchodov%C3%A9+poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3% AD&typ=HTML (FEJTEK, 2007) Investiční ţivotní pojištění: Investiční ţivotní pojištění - příliš drahé "spoření".
FEJTEK,
Petr. Peníze.cz [online].
2007
[cit.
2013-04-29].
Dostupné
z:
http://www.penize.cz/pojisteni/29439-investicni-zivotni-pojisteni-prilis-drahe-sporeni (FLEXI,
2013)
SPOŘITELNY, ViennaInsurance
Flexi a.s.,
ţivotní
pojištění:
ViennaInsurance
Group [online].
Charakteristika.
Group. Pojišťovna
2013
http://www.pojistovnacs.cz/flexi/charakteristika/
84
[cit.
POJIŠŤOVNA
ČESKÉ
České
spořitelny,
a.s.,
2013-05-17].
Dostupné
z:
(FLEXI2, 2013) Hlavní výhody: Bonus za věrnost a za bezeškodní prŧběh. POJIŠŤOVNA ČESKÉ SPOŘITELNY, a.s., ViennaInsurance Group. Pojišťovna České spořitelny, a.s., ViennaInsurance
Group [online].
2013
[cit.
2013-05-17].
Dostupné
z:
http://www.pojistovnacs.cz/flexi/bonusy/ (FONDY, 2013) Fondy: ČSOB Investiční poradenství. Čsob.cz [online]. 2013 [cit. 2013-0426]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Fondy/Stranky/default.aspx (FUNKCE_ŢP, 2013) Ţivotní pojištění: Jak funguje. Pojišťovna České spořitelny, a.s., ViennaInsurance
Group [online].
2013
[cit.
2013-04-19].
Dostupné
z:
http://www.pojistovnacs.cz/zivotni-pojisteni/jak-funguje/ (HÁJEK, 2005) Pojištění: Jak vybírat ţivotní pojistku. HÁJEK, Petr. Měšec.cz [online]. 2005 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jak-vybirat-zivotni-pojistku-radaodborniku/ (HISTORIE, 2007) Informační systém VŠFS: Historie pojišťovnictví 1, 2, 3 [online]. 2007 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://is.vsfs.cz/el/6410/zima2007/B_HPo/ (CHARAKTERISTIKA_IŢP, 2007) Ţivotní pojištění: Podrobná charakteristika investičního ţivotního pojištění. REDAKCE PENÍZE.CZ. Peníze.cz [online]. 2007 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.penize.cz/17480-podrobna-charakteristika-investicniho-zivotnihopojisteni (ING_MAGAZÍN, 2010) ING Magazín. ING pojišťovna, a.s. [online]. 2010 [cit. 2013-0628].
Dostupné
z:
https://www.ingpojistovna.cz/files/cz/tiskove-centrum/magazin/ing-
magazin-02-cze.pdf (INSPIRAL, 2011) Tiskové zprávy: Program InSpiral. JIRÁSKOVÁ, Jana. Pojišťovna České spořitelny, a.s., ViennaInsurance Group [online]. 2011 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.pojistovnacs.cz//media/tiskove-zpravy/?id=423
85
(INVESTIČNÍ_ŢP, 2010) Investiční ŢP. ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Česká asociace
pojišťoven [online].
2010
[cit.
2013-06-27].
Dostupné
z:
http://cap.cz/Item.aspx?item=Investi%C4%8Dn%C3%AD+%C5%BDP&typ=HTML (JIRÁSKOVÁ, 2013) Ţivotní pojištění: Kuchařka ţivotního pojištění: základní pojmy, typy ţivotního pojištění. JIRÁSKOVÁ, Jana. Peníze.cz[online]. 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z:
http://www.penize.cz/233798-kucharka-zivotniho-pojisteni-zakladni-pojmy-typy-
zivotniho-pojisteni (KALVODA,
2010)
Pojištění:
Vít. Investujeme.cz [online].
Jak 2010
posuzovat [cit.
nákladovost 2013-04-29].
v
IŢP.
KALVODA,
Dostupné
z:
http://www.investujeme.cz/jak-posuzovat-nakladovost-v-izp/ (KOOP, 2013) Základní informace. KOOPERATIVA POJIŠŤOVNA, a.s., ViennaInsurance Group. Kooperativa, a.s., ViennaInsurance Group [online]. 2013 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.koop.cz/o-nas/zakladni-informace/ (KŢP_ČAP, 2010) Kapitálové ţivotní pojištění. Česká asociace pojišťoven [online]. 2010 [cit. 2013-04-19].
Dostupné
z:
http://www.cap.cz/Item.aspx?item=Kapit%C3%A1lov%C3%A9+%C5%BDP&typ=HTML (MAŠEK, 2010) Investiční ţivotní pojištění: Pojištění: Aktualizace pojistného kvŧli inflaci někdy připomíná černou díru. MAŠEK, František. Peníze.cz [online]. 2010 [cit. 2013-05-31]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investicni-zivotni-pojisteni/95505-pojisteni-aktualizacepojistneho-kvuli-inflaci-nekdy-pripomina-cernou-diru (MĚŠEC, 2013) Pojištění: Investiční ţivotní pojištění. Měšec.cz [online]. 2013 [cit. 2013-0426].
Dostupné
z:
http://www.mesec.cz/pojisteni/zivotni-pojisteni/investicni-zivotni-
pojisteni/pruvodce/ (MUŢÁKOVÁ, 2011) MUŢÁKOVÁ, Karina, Irena FUJEROVÁ, Jan JEŢDÍK, Jan OHM a Andrea VALIHOROVÁ. Analýza pojistného trhu [online]. Liberec, 2011 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.nfvp.cz/res/data/000154.pdf. Projekt. Technická univerzita v Liberci 86
(ODKUP_IŢP,
2013)
Ţivotní
PENÍZE.CZ. Peníze.cz [online].
pojištění: 2013
Částečný [cit.
odkup
u
2013-04-29].
IŢP.
REDAKCE
Dostupné
z:
http://www.penize.cz/17485-castecny-odkup-u-izp (ODKUPNÉ_IŢP, 2013) Ţivotní pojištění: Na kolik přijdou poplatky a nárok na odkupné u IŢP. REDAKCE PENÍZE.CZ. Peníze.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.penize.cz/17482-na-kolik-prijdou-poplatky-a-narok-na-odkupne-u-izp (PČS,
2012)
Historie
společnosti.
POJIŠŤOVNA
ČESKÉ
SPOŘITELNY,
a.s.,
ViennaInsurance Group. Pojišťovna České spořitelny, a.s., ViennaInsurance Group [online]. 2012 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.pojistovnacs.cz/o-nas/historie/ (PERSPEKTIVA, 2013) Perspektiva: Deilní informace o produktu. KOOPERATIVA POJIŠŤOVNA, a.s., ViennaInsurance Group. Kooperativa pojišťovna, a.s., ViennaInsurance Group [online].
2013
[cit.
2013-05-17].
Dostupné
z:
http://www.koop.cz/nase-
produkty/pojisteni-osob/univerzalni-zivotni-pojisteni-perspektiva/perspektiva-detailniinformace-o-produktu/ (POJISTNÉ, 2013) Ţivotní pojištění: Výpočet pojistného pro případ smrti u IŢP. REDAKCE PENÍZE.CZ. Peníze.cz [online].
2013
[cit.
2013-04-26].
Dostupné
z:
http://www.penize.cz/17481-vypocet-pojistneho-pro-pripad-smrti-u-izp (POJIŠŤOVNICTVÍ, 2011) Zajištění. In: Pojišťovnictví [online]. 2011 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://pojistovnictvi.blogspot.cz/2011/03/13-zajisteni.html (POPLATKY, 2013) Ţivotní pojištění: Řádné a mimořádné poplatky u IŢP. REDAKCE PENÍZE.CZ. Peníze.cz [online].
2013
[cit.
2013-04-29].
Dostupné
z:
http://www.penize.cz/17483-radne-a-mimoradne-poplatky-u-izp (RISKSKUPINY, 2013) Rizikové skupiny. Finance.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/osoby/urazove-pojisteni/rizikove-skupiny/
87
(RIZIKOVÉ_ŢP, 2010) Rizikové ŢP. ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Česká asociace pojišťoven [online].
2010
[cit.
2013-10-26].
Dostupné
z:
http://cap.cz/Item.aspx?item=Rizikov%C3%A9+%C5%BDP&typ=HTML (ROTKOVSKÝ, 2012) Hyde Park - rozhovory: Marek Rotkovský: Pojistky pro ţeny zdraţí kvŧli antidiskriminaci o polovinu. Euro.e15.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/hyde-park/rozhovory/marek-rotkovsky-pojistky-pro-zeny-zdrazi-kvuliantidiskriminaci-o-polovinu-740702 (SAGIT, 2013) Zákony: Sbírka zákonŧ. SAGIT, nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava. Sagit [online].
2013
[cit.
2013-10-27].
Dostupné
z:
http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?cd=76&typ=r&zdroj=sb00492 (SÍKORA, 2010) Síkora: Lidé nesprávně chápou hlavní principy ţivotního pojištění. FINANCE.CZ. Finanční
noviny [online].
2010
[cit.
2013-04-26].
Dostupné
z:
http://www.financninoviny.cz/zpravy/sikora-lide-nespravne-chapou-hlavni-principyzivotniho-pojisteni/434295 (SLOVNÍK_ČAP, 2010) Slovník pojmŧ. Česká asociace pojišťoven [online]. 2010 [cit. 201304-18].
Dostupné
z:
http://cap.cz/List.aspx?item=Slovn%C3%ADk+pojm%C5%AF&view=pro+web+Slovn%C3 %ADk+pojm%C5%AF (ŠÍDLO, 2008) Flexibilita ţivotního pojištění. ŠÍDLO, Dušan. Finmag.cz [online]. 2008 [cit. 2013-05-31]. Dostupné z: http://www.finmag.cz/cs/finmag/financni-poradenstvi/flexibilitazivotniho-pojisteni/ (ŠÍDLO, 2013) Česká pojišťovna uţ nebude česká. ŠÍDLO, Dušan. Peníze.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.penize.cz/pojisteni/248152-ceska-pojistovna-uznebude-ceska-a-bude-slusnejsi (ŠÍSTKOVÁ, 2013) Kdo je kdo: Rozhovory. ŠÍSTKOVÁ, Dagmar. O pojištění [online]. 2013 [cit. 2013-11-09]. Dostupné z: http://www.opojisteni.cz/kdo-je-kdo/rozhovory/pojistovnysnizuji-od-cervence-technickou-urokovou-miru/ 88
(TANK, 2011) Ukazatel TANK. Tankfin.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.tankfin.cz/ukazatel-TANK-nakladovost-IZP/ (TANK2, 2011) Jak se počítá ukazatel TANK. Tankfin.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.tankfin.cz/metodologie-vypoctu-ukazatele-TANK/ (ÚČEL_ŢP, 2013) Proč uzavřít ţivotní pojištění. Finance.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.finance.cz/pojisteni/osoby/zivotni-pojisteni/proc-sjednat/ (USFČR, 2006) Zákon č. 37/2004 Sb. USFČR - Unie společností finančního zprostředkování a
poradenství [online].
2006
[cit.
2013-04-18].
Dostupné
z:
http://www.usfcr.cz/zakony/zakon_37_2004.pdf (VÝROČNÍ_ZPRÁVA_ČP, 2012) Výroční zpráva 2011. ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. Česká pojišťovna,
a.s. [online].
2012
[cit.
2013-05-17].
Dostupné
z:
http://www.ceskapojistovna.cz/documents/10262/50003/CP_VyrocniZprava_2011_final.pdf (VÝROČNÍ_ZPRÁVA_KOOP,
2012)
Výroční
zprávy:
Výroční
zpráva
2011.
KOOPERATIVA POJIŠŤOVNA, a.s., ViennaInsurance Group. Kooperativa pojišťovna, a.s., ViennaInsurance Group [online]. 2012 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.koop.cz/onas/zakladni-informace/vyrocni-zpravy/ (VÝROČNÍ_ZPRÁVA_PČS, 2012) Výroční SPOŘITELNY, ViennaInsurance
a.s.,
ViennaInsurance
Group [online].
zpráva
2011.
Group. Pojišťovna
2012
[cit.
POJIŠŤOVNA
ČESKÉ
České
spořitelny,
a.s.,
2013-05-17].
Dostupné
z:
http://www.pojistovnacs.cz/soubory/onasvyrocnizpravy/Pojistovna%20Ceske%20Sporitelny%20-%20Vyrocni%20zprava%202011.pdf (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013) Výroční zprávy: Výroční zprávy 2000 - 2012. ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN. Česká asociace pojišťoven [online]. 2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné
z:
http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+V%C3%BDro%C4 %8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1vy 89
(ZÁMEČNÍK,
2004)
Rizikové
ţivotní
Petr. Měšec.cz [online].
2004
[cit.
pojištění
k
hypotéce.
2013-05-31].
ZÁMEČNÍK,
Dostupné
z:
http://www.mesec.cz/clanky/rizikove-zivotni-pojisteni-k-hypotece/ (ŢP, 2013) (Pojistná částka – pojistovnacs.cz) O ţivotním pojištění aktuálně. Pojišťovna České spořitelny, a.s., ViennaInsurance Group [online]. 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.pojistovnacs.cz/zivotni-pojisteni/aktualne/spocitejte-si-na-kolik-se-pojistit.html (ŢP2,
2013)
O
ViennaInsurance
ţivotním
pojištění
Group [online].
aktuálně. Pojišťovna 2013
[cit.
České
spořitelny,
a.s.,
2013-04-26].
Dostupné
z:
http://www.pojistovnacs.cz/zivotni-pojisteni/aktualne/jak-se-urcuje-vyse-pojistneho-uzivotniho-pojisteni.html (ŢP3, 2013) Kdy a jaké ţivotní pojištění sjednat. POJIŠŤOVNA ČESKÉ SPOŘITELNY, a.s., ViennaInsurance Group. Pojišťovna České spořitelny, a.s., ViennaInsurance Group [online]. 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://pojistovnacs.cz/zivotni-pojisteni/aktualne/kdy-ajake-zivotni-pojisteni-sjednat.html (ŢP4,
2013)
O
ţivotním
pojištění. POJIŠŤOVNA
ČESKÉ
SPOŘITELNY,
a.s.,
ViennaInsurance Group. Pojišťovna České spořitelny, a.s., ViennaInsurance Group [online]. 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.pojistovnacs.cz/zivotni-pojisteni/aktualne/ocem-premyslet-nez-si-zalozite-pojisteni.html (ŢP5, 2013) O ţivotním pojištění aktuálně. POJIŠŤOVNA ČESKÉ SPOŘITELNY, a.s., ViennaInsurancegroup. Pojišťovna České spořitelny, a.s., ViennaInsurancegroup [online]. 2013 [cit. 2013-05-31]. Dostupné z: http://www.pojistovnacs.cz/zivotni-pojisteni/aktualne/codelat-kdyz-nemam-na-placeni-pojistneho.html
90
Seznam zkratek ČAP
Česká asociace pojišťoven
IŢP
Investiční ţivotní pojištění
KŢP
Kapitálové ţivotní pojištění
NŢP
Neţivotní pojištění
PPIŢP Předepsané pojistné investičního ţivotního pojištění PPŢP Předepsané pojistné ţivotního pojištění TÚM Technická úroková míra ŢP
Ţivotní pojištění
91
Seznam obrázkŧ Obrázek 1: Klasifikace pojištění dle právního hlediska ........................................................... 17 Obrázek 2: Klasifikace pojištění .............................................................................................. 19 Obrázek 3: Klasická struktura ceny pojistného ţivotního pojištění ......................................... 23 Obrázek 4: Priority v prŧběhu ţivota pojištěného .................................................................... 24 Obrázek 5: Popis funkce pojištění pro případ smrti ................................................................. 29 Obrázek 6: Popis funkce pojištění pro případ doţití ................................................................ 30 Obrázek 7: Popis funkce pojištění pro případ smrti nebo doţití .............................................. 31 Obrázek 8: Alokace pojistného v rámci IŢP ............................................................................ 38
92
Seznam tabulek Tabulka 1: Srovnání vlastností IŢP a KŢP ............................................................................... 36 Tabulka 2: Srovnání garance IŢP a KŢP .................................................................................. 37 Tabulka 3: Vývoj trţních podílŧ pojišťoven dle předepsaného pojistného (v %), pořadí dle roku 2012 .................................................................................................................................. 52 Tabulka 4: Základní parametry pojistných produktŧ ............................................................... 64 Tabulka 5: Flexibilita pojistných produktŧ .............................................................................. 66 Tabulka 6: Nákladovost pojistných produktŧ........................................................................... 67 Tabulka 7: Pojistná ochrana pojistných produktŧ .................................................................... 69 Tabulka 8: Investiční sloţka pojistných produktŧ .................................................................... 70 Tabulka 9: Vyhodnocení komparace pojistných produktŧ dle jejich parametrŧ ...................... 72 Tabulka 10: Profil klienta ......................................................................................................... 74 Tabulka 11: Limity pojistné ochrany pro jednotlivá rizika ...................................................... 77 Tabulka 12: Ceny jednotlivých rizik v prvním roce trvání pojištění a celkové zhodnocení v rámci pojistných produktŧ (v Kč/měsíc) ............................................................................... 78 Tabulka 13: Popis a naplnění dílčích cílŧ................................................................................. 81 Tabulka 14: Vývoj předepsaného pojistného ţivotního pojištění ......................................... VIII
93
Seznam grafŧ Graf 1: Struktura poplatkŧ u IŢP .............................................................................................. 40 Graf 2: Vývoj předepsaného pojistného ŢP ............................................................................. 43 Graf 3: Podíl ţivotního a neţivotního pojištění na předepsaném pojistném ............................ 44 Graf 4: Vývoj jednotlivých sloţek ŢP na předepsaném pojistném .......................................... 45 Graf 5: Vývoj podílŧ investičního ţivotního pojištění na předepsaném pojistném ŢP ............ 47 Graf 6: Počet pojišťoven nabízejících IŢP ............................................................................... 48 Graf 7: Vývoj počtu pojišťoven na českém pojistném trhu...................................................... 50 Graf 8: Vývoj předepsaného pojistného pojišťoven s největším trţním podílem na trhu ŢP .. 53 Graf 9: Vývoj předepsaného pojistného IŢP vybraných pojišťoven ........................................ 54 Graf 10: Předepsané pojistné IŢP vybraných pojišťoven v roce 2012 ..................................... 57
94
Seznam příloh PŘÍLOHA 1 .................................................................................................................................I PŘÍLOHA 2 ............................................................................................................................... II PŘÍLOHA 3 .............................................................................................................................. IV PŘÍLOHA 4 .............................................................................................................................. VI PŘÍLOHA 5 ............................................................................................................................ VII PŘÍLOHA 6 ........................................................................................................................... VIII PŘÍLOHA 7 .............................................................................................................................. IX PŘÍLOHA 8 ........................................................................................................................... XIV PŘÍLOHA 9 ........................................................................................................................... XVI
95
Příloha 1 Zákon č. 586/ 1992 Sb., o daních z příjmŧ, § 15 odst. 6 § 15 Nezdanitelná část základu daně (6) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé ţivotní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu [89], nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru za předpokladu, ţe výplata pojistného plnění (dŧchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána aţ po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehoţ prŧběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ doţití navíc za předpokladu, ţe pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ doţití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ doţití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U dŧchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku povaţuje odpovídající jednorázové plnění při doţití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, ţe poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodrţení těchto podmínek z dŧvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle §10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z dŧvodu zaplaceného pojistného základ daně sníţen, s výjimkou pojistných smluv, u nichţ nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého ţivotního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. (Zdroj: Daňové zákony: Zákon č. 586/1992 Sb. FINANČNÍ SPRÁVA. Finanční správa [online]. 1992 [cit.
2013-06-26].
Dostupné
z:
http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_metodika_795.html/papp/cds_konzultant/http://cds.mfcr.cz:80/sys/cds/scri pts/taxtest.php?init=n&url=586/1992%20Sb.%20PAR6*5&date=-2)
I
Příloha 2 Lékařský dotazník dle PČS
II
III
Příloha 3 Rizikové skupiny dle PČS
IV
V
Příloha 4 Zákon č. 277/ 2004 Sb., o pojišťovnictví
VI
Příloha 5 Investiční dotazník dle PČS
VII
Příloha 6 Vývoj předepsaného pojistného ţivotního pojištění Tabulka 14: Vývoj předepsaného pojistného ţivotního pojištění Zdroj: Vlastní zpracování z (VÝROČNÍ_ZPRÁVY_ČAP, 2013)
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 201144 201245
44 45
Jednorázově placené pojistné
Běžně placené pojistné
4 833 855 7 776 236 8 333 589 12 666 787 14 447 100 12 375 232 12 532 843 17 021 789 16 663 737 18 289 193 27 928 081 2 916 839 2 730 703
17 936 277 20 505 730 25 826 997 28 456 599 29 753 864 32 541 971 34 600 088 37 100 175 40 225 365 41 896 746 42 925 244 42 840 713 44 708 505
Celkové předepsané pojistné 22 770 132 28 281 966 34 160 586 41 123 386 44 200 964 44 917 203 47 132 931 54 121 964 56 889 102 60 185 940 71 764 756 45 757 553 47 439 208
Meziroční vývoj
24,2% 20,8% 20,4% 7,5% 1,6% 5% 14,8% 5,1% 5,8% 19,2% 0,3% 3,7%
Údaje za rok 2011 jsou odlišné od předcházejících let z dŧvodu změněné metodiky výkaznictví ČAP. Údaje za rok 2012 jsou odlišné od předcházejících let z dŧvodu změněné metodiky výkaznictví ČAP.
VIII
Příloha 7 Modelový návrh pojištění DIAMANT
IX
X
XI
XII
XIII
Příloha 8 Modelový návrh pojištění PERSPEKTIVA
XIV
XV
Příloha 9 Modelový návrh pojištění FLEXI
XVI
XVII
XVIII
XIX
