JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a výchova Dramatická výchova
HRANICE HRY / AUTOTEATRO Dokumentace bakalářského absolventského projektu
Autoři práce: Anna Votrubová, Lucie Prouzová, Monika Okurková Vedoucí práce: MgA. Kamila Kostřicová Oponent práce: MgA. Jitka Vrbková BRNO 2014
Klíčová slova Autoteatro, herec, divák, režisér, interpret, postava, Milan Kundera, literární předloha, Falešný autostop, Site specific, kavárenské prostředí, zážitek, prožitek. Keywords Autoteatro, literary
actor, spectator, director, interpreter, figure, Milan Kundera,
template,
The
Hitchhiking
Game,
experience.
2
Site
Specific,
coffee
house,
Anotace Specifická forma inscenace, při které se účastník stává hercem a zároveň divákem tady a teď (bez jeho účasti na předchozím přípravném inscenačním procesu). Účastníkovi je nabídnut inscenační koncept, jímž je na jednu stranu pevně ved en (hereckou akcí či auditivním pokynem ve sluchátkách), na druhou stranu jej má zároveň možnost vlastní iniciativou a představivostí dotvářet (diváckým vjemem, hereckou akcí). Účastník prožívá, představuje, pozoruje zároveň. Teprve vlastní aktivitou účastníka vzniká z připraveného konceptu smyslově vnímatelná inscenace. Inscenace HRANICE HRY na motivy příběhu Milana Kundery: Falešný autostop. Annotation A specific form of inscenation where the participant becomes an actor and spectator at the same time, here and now (without his participation at the previous preparatory staging process). Staging concept is offered to the participant, which, on the one hand, provides strong leadership (performing
actions
or
auditory
instruction
in
the
headphones),
while
on the other hand, participants also have to make their own initiative and imagination (by the spectator perception and performing actions). Participant experiences,
represents
and
observes
at
the
same
time.
Sensuously
perceptible inscenation arises only when the participant is actively involved. The inscenation BOUNDARIES OF THE GAME is inspired by the story od Milan Kundera - The Hitchhiking Game.
3
Téma projektu Nabídnutí nového diváckého a hereckého zážitku díky bezprostřednímu kontaktu s inscenací. Forma projektu Autoteatro (divadlo, při kterém se účastník stává hercem a zároveň divákem ve vztahu ke svému partnerovi, okolí, hercům a postavám), realizované ve veřejném kavárenském prostředí. Cílová skupina Na jednu realizaci vždy pár (muž a žena) ve věku od 15ti let. Účastník projektu je střídavě či současně v pozici diváka a herce.
4
Cíle projektu
vytvořit specifickou formu divadla autoteatro, nabídnout takovou formu divadla široké veřejnosti
zprostředkovat účastníkům tvůrčí a umělecký prožitek z pozice herce netradiční divadelní formou
vytvořit umělecky kvalitní inscenaci s plnohodnotným sdělením divákovi netradiční formou
přiblížit poetiku a atmosféru výchozí předlohy Falešného autostopu, skrze prožitek účastníka mu nabídnout osobnější vnímání předloženého tématu
Obsah projektu Práce s připraveným konceptem bude v praxi probíhat asi takto: Předem nahraná
zvuková
stopa
je
účastníkům
pouštěna
do
sluchátek,
dává
zúčastněným jasné instrukce technického charakteru, obsahuje popis situací a dialogy pro herce/diváka, zvukové podkresy a efekty. Účastníci jsou navíc bezpečným způsobem vtáhnuti do hry dvěma herci, kteří příběh vlastní akcí otevřou; bezpečným způsobem účastníci ze hry i vystoupí tím, že své role předají zpět hercům a ti příběh opět dohrají. Na závěr bude s účastníky provedená písemná reflexe.
5
Časový plán projektu
Únor-březen-duben 2014:
Přípravná fáze (smýšlení nad projektem, stanovení cílů, vytvoření režijně dramatické koncepce, dramatizace, inscenování, nahrávání a úprava zvukových stop, zkušební realizace, finalizace, propagace).
Březen 2014:
Prezentace průběhu projektu.
Duben-květen-červen 2014 (včetně festivalu Sítko):
Realizační fáze - 19. 4. 2014, 24. 5. 2014 v CaféPRAH, 30. 5. 2014 v Kabinetu múz.
Červen 2014:
Porealizační fáze (reflexe, dokumentace, obhajoba projektu).
Popis struktury projektu Prvotním impulsem pro nás byla povídka Falešný autostop od Milana Kundery, na základě které jsme se rozhodly pro formu autoteatro. Textová předloha pro nás byla důležitá a snažily jsme se jí co nejvíce držet. Předlohu jsme podrobily dramaturgickým úpravám a škrtům. Z upraveného textu jsme vytvořily scénář, na základě kterého jsme vytvořily zvukovou stopu projektu. Zvukovou stopu jsme nahrály společně s hercem Petrem Hanákem a naším konzultantem projektu Jonášem
Konývkou, který
nám pomáhal
mj. i s technickým
zabezpečením projektu. Nahrávku jsme dále upravily v programu Audacity (střih, časování, hudba). Zvukové stopy jsme vytvořily dvě, zvlášť pro účastníka muže a pro ženu. Paralelně s tvorbou zvukové stopy jsme zajišťovaly organizační
záležitosti
projektu.
(domluva 6
na
konkrétních
termínech
s kavárnou CafePRAH, konkrétní požadavky nás i kavárny, celková propagace projektu zejména na sociální síti Facebook). Již při psaní scénáře jsme si vytvořily konkrétní představu o vizuální složce projektu. Určily jsme si konkrétní
vizuální prvky, které jsme vzhledem k vytvořené struktuře
projektu již nemohly dále měnit. Ve scénáři, pro nahrání zvukové stopy, jsme měly scénické poznámky, které určovaly využití právě vizuálních prvků pro autoteatro, jako např. modelínu, pastelky, práce s mapou atd. Je v nich popsáno kdy a jak se s vizuálními prvky zachází. Posledním krokem byla práce s herci, kteří participují na každé realizaci projektu. Herecká akce byla minimální (student DIFA JAMU a členka realizačního týmu Anna nebo Lucie) a otevírala a uzavírala příběh Hranice hry. Účastníci se stali postavami příběhu v okamžiku, kdy od herců převzali atributy postav. Z příběhu bezpečně vystoupili v okamžiku, kdy jim byly atributy odebrány. pozn. V původních záměrech projektu jsme chtěly využít metody Augusta Boala (například neviditelné divadlo) a využít více možnosti prostoru kavárny CafePRAH (mimo prostory kavárny třeba chodby, toaltey a sál). po
úvaze
na
tom,
a že
omezení
našich technických
to
v našich silách. Překážkou byla hlavně organizace
není
možností
jsme
se
Ovšem usnesly
a souhra pokynů pro dva účastníky – muže a ženu. Hodně jsme naše představy také zužovaly ve chvíli, kdy jsme myslely na náročnost pro účastníka. Nakonec jsme tedy využily plného prostoru kavárny za běžného provozu s participací herců. Účastníci jsou po celou dobu u jednoho stolu, a jejich přemísťování probíhá pouze pomocí židlí.
7
Práce týmu Monika Okurková: Úprava expozice textu, zajištění prostoru pro realizaci projektu, propagace (tvorba plakátu, vytvoření události na sociální síti Facebook, domluva termínů, komunikace s herci a účastníky), propůjčení hlasu průvodci pro ženskou účastnici projektu, komunikace s realizačním týmem festivalu SÍTKO 2014, funkce při samotné realizaci jako uvaděč účastníků. Lucie Prouzová: Škrty a vytvoření scénáře pro zvukovou stopu projektu, propůjčení hlasu vypravěče, postava barmanky nebo dívky z příběhu při realizaci projektu, zajištění a příprava rekvizit potřebných pro projekt, komunikace s DIFA JAMU ohledně technického zabezpečení. Anna
Votrubová:
Vytvoření
scénosledu
a
následně
textového
scénáře,
propůjčení hlasu pro postavu žen z příběhu, zajištění a příprava rekvizit potřebných pro projekt, ztvárnění postavy dívky z příběhu a barmanky při realizaci projektu. Pozn.: Je nutno dodat že všechny úkony, které na projektu byly provedeny, jsme společně diskutovaly, připravovaly a vzájemně jsme o nich věděly. Naše spolupráce
vedla k maximálně
týmové
práci,
a
proto
na každém
zmiňovaném úkonu se podílela ve větší či menší míře každá z nás.
Na projektu spolupracovali
MgA. Kamila Kostřicová – konzultace, vedení projektu
MgA. Jonáš Konývka – konzultace, technika, hlas průvodce
Petr Hanák (student 1. roč. ČH) – hlas muže
Petr Nehmét (student 2. roč. ČH) – herecká spolupráce
Michal Mančík (student 3. roč. DV) – herecká spolupráce
8
výše
Finanční zhodnocení
Výtvarné potřeby (plastelína, pastelky, tužky, nůžky, tempery, barevné papíry, lepidlo, štětec): 472 KČ
Rekvizity
(tisk
barevných
map,
zapalovač,
svíčky,
skleničky,
umělohmotný ubrousek): 316 KČ
CELKEM: 788 KČ
POZNÁMKA PODROBNÁ DOKUMENTACE PROJEKTU (VČETNĚ VIDEOZÁZNAMU A REFLEXE JEDNOTLIVÝCH REALIZACÍ) JE DOSTUPNÁ NA ATELIÉRU DIVADLO A VÝCHOVA DIFA JAMU V BRNĚ.
9
Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1: Plakát Příloha č. 2: Foto z realizací Příloha č. 3: Scénář
Příloha č. 1: Plakát
10
Příloha č. 2: Foto z realizací
11
12
13
Příloha č. 3: Scénář
Hranice hry- scénář zvukové stopy EXPOZICE: Hudba+ Příběh; pár sedí u stolu, poslouchá + zavřené oči Důležité je, aby ten příběh vnímal. Během jejich poslechu připravíme stolek s rekvizitama: papíry, fixy, sklenky....? Posadíme je na židle tak, že už budou koukat směrem na herce. V tu chvíli dáváme sluchátka a info kde co je atd. Průvodce: Dobrý den. Vítejte v kavárně, vítejte ve hře, vítejte v příběhu falešného autostopu. Pro začátek si pouze zavřete oči a zaposlouchejte se do hudby, do vyprávění příběhu. Zatím nedělejte vůbec nic. Jen poslouchejte hudbu a nechte do sebe plynout příběh z úst vypravěče. Oči mějte stále zavřené. Příběh začíná. Hudba I. Dvě postavy - muž a žena. Prostředí? Auto. Tak tedy muž a žena v autě. Rafička na měření benzínu klesla najednou k nule a mladý řidič dvousedadlového osobního auta prohlásil, že je to k vzteku, kolik to auto žere. Asi dvaadvacetiletá dívka prohlásila, aby zase nezůstali stát bez benzínu. Připomněla řidiči několik míst na mapě vlasti, kde se jim to již stalo. Mladík odpověděl, že si nedělá starosti, protože cokoli zažije s ní, má pro něho půvab dobrodružství. Dívka oponovala; pokud jim došel uprostřed cesty benzín, bylo to prý vždy dobrodružství pouze pro ni, protože mladík se schoval a ona musela zneužívat svého půvabu: stopnout auto, nechat se odvézt k nejbližší pumpě, znovu stopnout auto a vrátit se s kanystrem zpět. Mladík se otázal dívky, zda šoféři, kteří ji vezli, byli tak nepříjemní, že mluví o svém úkolu jako o příkoří. Odpověděla (s neobratnou koketností), že byli někdy velice příjemní, ale co prý z toho měla, když byla obtížena kanystrem a musila se s nimi rozloučit dřív, než si stačila něco začít. Po takovém výroku ji mladík označil za mizeru. Dívka prohlásila, že není mizera ona, nýbrž právě on; bůhvíkolik dívek ho zastavuje na silnici, když jezdí autem sám! Mladík věděl, že ho má ráda a že na něho žárlí.Protože mu bylo pouze osmadvacet let, zdálo se mu, že je stár a poznal vše, co může muž u žen poznat. Na dívce, která seděla vedle něho, oceňoval právě to, co dosud u žen poznal nejméně: její čistotu. Hudba dolu Pro oba: Otevřete oči a dívejte se na herce před vámi. Ano, jsou to dívka a chlapec z našeho příběhu. Pečlivě je pozorujte a dále poslouchejte vypravěče. S příběhem II. jede akce herců, ne hudba
14
II. Jeli autem dál. Rafička byla už na nule, když mladík zahlédl vpravo ceduli, která ukazovala, že benzínová stanice je vzdálena pět set metrů. Dívka sotva stačila prohlásit, že jí spadl kámen ze srdce a mladík už dával směrovku doleva a vjížděl na prostranství před pumpami. Zastavili. Dívka prohlásila, že si zatím odskočí. Mladík na to hned reagoval s otázkou „kampak?“. Zeptal se schválně, protože chtěl vidět dívčiny rozpaky. Znal se s ní už celý rok a dívka se stále ještě uměla před ním stydět a on okamžiky jejího studu velmi miloval; Nikdy před tím se s podobným studem u dívky nesetkal. ___________________ Neměla ráda chvíle, kdy musela za jízdy prosit o malé zastavení někde u lesíka. Měla na něho vždycky vztek, když se s hraným údivem ptal, proč má zastavovat. Věděla, že její stud je směšný a staromódní. Vždycky se už předem styděla za to, že se bude stydět. Toužila po tom, aby se uměla cítit ve svém těle volně. Cítila se však úzkostně. S takovou úzkostlivostí přistupovala i k mladíkovi, kterého poznala před rokem a s kterým byla šťastná snad právě proto, že nikdy neodděloval její tělo od její duše. V té nerozpolcenosti bylo štěstí, jenomže za štěstím hned číhá podezření a dívka jich byla plna. Často ji třeba napadlo, že jiné ženy (ty neúzkostlivé) jsou pro mladíka přitažlivější a svůdnější. Chtěla, aby byl celý její a ona celá jeho, ale často se jí zdálo, že čím víc usiluje dát mu vše, tím víc mu cosi upírá: cosi, co člověku dává flirt. Ale tentokrát jí bylo dobře. Byl první den jejich dovolené (čtrnáctidenní dovolené, na kterou soustředila celý rok svou touhu), byla modrá obloha a on byl s ní. Na jeho „kampak“ zrudla a odběhla beze slova od auta. Odběhla tam, kde začínal les. Ztratila se v něm za keříčkem a po celou dobu v sobě hýčkala pocit pohody. Potom vyšla z lesa na silnici; chlapcovo osobní auto se sesunulo k červené věžičce pumpy. Dívka se dala po silnici dál a jen chvílemi se ohlédla, zda chlapcovo auto už nejede. Pak auto uviděla; zastavila se a začala na něj mávat tak, jak mávají na cizí auto stopaři. Auto přibrzďovalo a zastavilo těsně u dívky. (Mladík se naklonil k okénku, otevřel ho, usmál se a zeptal se…. Herci se otočí zády a jsou ve štronzu. Pro oba: Na malou chvíli příběh zastavíme. Otočte se i s židlí tak, abyste seděli u stolu čelem k sobě. Zavřete oči. Já jsem Váš průvodce. Vždy když mě uslyšíte znamená to, že vám budu dávat pokyny k vaší hře. Budu vás vyzívat k různým úkonům, či k zopakování některých replik. Ale na to je čas…Bude to jednoduché. Jen žádný strach. Půjdeme na to pěkně pomalu.
Úkoly 1. Průvodce: Pro něj: Otevřete oči a podívejte se na partnerku, která sedí naproti vám. Usmějte se na ni. Pro ni: Otevřete oči a podívejte se na partnera, který sedí naproti vám. Usmějte se na něj. Pro oba: Nyní si prohlédněte předměty, které máte na stole před vámi. Vidíte mapu, tužky, pastelky, modelínu,papírky, ubrousek, Pro něj: Vemte si papírek a tužku. Leží po vaší levé ruce. Pro ni: Vemte si papírek a tužku. Leží po vaší pravé ruce. Pro něj: Vzpomeňte si na postavu ženy z příběhu, který jste slyšel. Postavu jste viděl v podobě herečky. Napište křestní jméno té ženy. Jakékoliv ženské jméno kromě opravdového jména vaší 15
partnerky- Výborně. Pro ni: Vzpomeňte si na muže z příběhu, který jste slyšela. Postavu jste viděla v podobě herce. Napište křestní jméno tohoto muže. Jakékoliv mužské jméno kromě opravdového jména vašeho partnera.- Výborně. Pro něj: Přeložte papírek na poloviční velikost. Položte papírek před vaší partnerku na stůl. Pro ni: Přeložte papírek na poloviční velikost. Položte papírek před vašeho partnera na stůl. Pro něj: Podívejte se na papírek, který před vás položila vaše partnerka.- Toto je jméno vaší postavy. Pro ni: Podívejte se na papírek, který před vás položil váš partner.- Toto je jméno vaší postavy. Pro něj: Vyberte si pastelku oblíbené barvy. Je to důležité, jaká barva to bude, protože takovou barvu bude mít auto pro náš příběh…Na mapu, která je uprostřed stolu nakreslete auto, ve kterém jede pár z příběhu. Pro ni: Sledujte vašeho partnera.- Počkejte až dokreslí obrázek. Pro ni: Vemte si červenou pasteku a nakreslete jednu půlku srdíčka do levého rohu mapy, po vaší levé ruce. Nakreslete pouze jednu půlku. Pro něj: Sledujte partnerku. Pro ni: Položte pastelku na stůl před sebe. Pro něj: Vemte červenou pastelku, kterou položila vaše partnerka an stůl. Dokreslete druhou půlku srdíčka.- Položte pastelku na stůl. Pro ni: Sledujte partnera. Pro něj: Podívejte se na ni, a usmějte se. Pro ni: Podívejte se mu do očí a zamávejte. Pro oba: Nyní se dozvíte více o našem příběhu. Pro ni: Otočte se se židlí doleva. Tak jako na začátku, abyste opět viděli na herce. Pro něj: Otočte se se židlí doprava. Tak jako na začátku, abyste opět viděli na herce. Pro oba: Pečlivě herce sledujte, budou v příběhu pokračovat.
HERCI: Sehráno herci Hudba+ rozžití ze štronza On: Kam byste chtěla slečno? Ona: Jedete do Bystrice? On: Prosím posaďte se.- Mám dnes štěstí. Jezdím autem už pět let, ale tak hezkou stopařku jsem nikdy nevezl. Ona: Lhát umíte dobře. On: Vypadám jako lhář? Ona: Vypadáte, že rád lžete ženám. On: Vadí vám to? Ona: Kdybych s vámi chodila, tak by mi to vadilo. Vás neznám, tak mi to nevadí. 16
On: Na vlastním muži ženě vždycky vadí mnohem víc věcí než na cizím, takže vzhledem k tomu, že jsme si cizí, mohli bychom si dobře rozumět. Ona: Co z toho když se za chvíli rozejdem? On: Proč? Ona: V Bystrici přece vystoupím. On: A co když vystoupím s vámi? Ona: Co vy byste se mnou, prosím vás, dělal? On: S tak krásnou bych se moc nerozmýšlel, co dělat. Ona: Neděláte si moc velké oči?-
Vypravěč: III. Mladík se podíval na dívku, její vzdorovitá tvář zdála se mu být plna křeči, pocítil k dívce lítost a zatoužil po jejím známém, obvyklém pohledu (o němž říkával, že je dětský a prostý), nahnul se k ní, objal jí rukou kolem ramen a řekl tiše jméno, kterým jí obvykle oslovoval a kterých chtěl nyní zrušit hru. Ale dívka se mu vyvinula a řekla:
Ona: Berete to nějak moc zprudka! On: Promiňte slečno.
Vypravěč: Lítostivá žárlivost opustila však dívku tak rychle, jako ji přepadla. Měla přece rozum a vědela dobře, že to vše je pouhá hra, přišlo jí teď dokonce trochu směšné, že muže odstrčila z žárlivého vzteku. Ona: Já vás, pane, nechtěla urazit! On: Odpusťte mi, už se vás nedotknu. Vypravěč: Měl na dívku vztek, že ho neposlechla a odmítla být sama sebou, když po tom zatoužil, a když tedy dívka stále trvala na své masce, přenesl mladík svou zlost na cizí stopařku, kterou představovala. A tak najednou objevil charakter své role. A tak spolu jeli, cizí řidič a cizí stopařka.
Hudba+ herci do pozice ve štronzu ze které na začátku ožili
Najetí do rozjetého autostopu: Do sluchátek, už hrají účastníci spolu s vypravěčem
Průvodce: Nyní se stanete postavami z příběhu vy. 17
Přistoupí herci a předají atributy postav: ona korále, on kravata. Pro ni: Přijměte od herečky korále. Pro něj: Přijměte od herce kravatu. Pro oba: Posaďte se – i s židlí - zpět ke stolu čelem k sobě. Pro ni: Podívejte se na přeložený papírek, který váš partner položil před vás. Přečtěte si ho. Podejte vašemu partnerovi ruku, a představte se mu jménem, které je na papíreku. Pro něj: Podívejte se na přeložený papírek, který vaše partnerka položila před vás. Přečtěte si ho. Vemte ruku partnerky kterou vám podává a polibte jí ruku.- Představte se jménem, které je na papírku. Pro ni: Otočte se se s židlí zády ke stolu. Pro něj: Vemte židli a posaďte se na ni vedle vaší partnerky, po její levé ruce.- Už jste se usadil?Výborně. Zvuk auta. Pro něj: Nyní opakujte repliky, které vám budou sdělovány ve sluchátkách. Pro ni: Nyní opakujte repliky, které vám budou sdělovány ve sluchátkách. On: kam jste říkala, že chcete jet? Ona: Do Banské Bystrice. On: A copak tam budete dělat? Ona: Mám tam schůzku. On: S kýmpak? Ona: S jedním pánem. Pro něj: Jste na křižovatce. Předkloňte se. Podívejte se do leva a pak do prava. Pro ni: Jste na křižovatce. Předkloňte se. Podívejte se do prava a pak do leva. Pro něj: Ukažte rukou směrem do prava. Pro ni: Partnerovu ruku kterou ukazuje po prava mu položte na klín. Pro něj: Nechte partnerku ať vám položí ruku na klín. Pro oba: Opřete se zády o židli a opakujte repliky. On: Co se stane, když na schůzku nepřijedete? Ona: To byste měl na svědomí vy a musil byste se o mne postarat. On: Vy jste si zřejmě nevšimla, že jsem odbočil na Nové Zámky. Ona: Opravdu? Vy jste se zbláznil! On: Nebojte se, já se o vás postarám. 18
Pro oba: Nyní poslouchejte vypravěče. Vypravěč: IV. Hra rázem nabyla vyšší kvality. Auto se nevzdalovalo jen imaginárnímu cíli Banské Bystrice, ale i skutečnému cíli, k němuž ráno vyjelo: Tatrám a objednanému pokoji. Pro oba: Opět opakujte repliky. Ona: Ale vždyť jste říkal, že jedete do Nízkých tater! On: Jedu slečno kam se mi zachce. Jsem svobodný člověk. Dělám to, co chci a co se mi zlíbí.Pro oba: Poslouchejte vypravěče. Vypravěč: Když dojeli do Nových Zámků, začalo se už stmívat. Hotel vypadal nevábně, ale byl to jediný hotel ve městě a mladíkovi se už nechtělo jezdit dál. Pro něj: Zopakujte repliku. On: „Počkejte.“ Pro ni: Počkejte na svém místě na další pokyny. Pro něj: Vemte židli a postavte jí na její původní pozici. Postavte se za židli. Otočte se zády k vaší partnerce. Pro oba: Poslouchejte vypravěče. Vypravěč: chlapec Prošel restaurací- zakouřenou, zaplněnou, hlučnou, a ptal se, kde je recepce. Poslali ho dozadu ke schodišti, kde za zasklenými dveřmi seděla obstarožní blondýna pod tabulí plnou klíčů. S potížemi získal klíč od jediného volného pokoje. Pro ni: Vystoupil z auta.- Jak je krásné, že tou cizí ženou je nyní ona. Tou cizí, neodpovědnou a neslušnou ženou, jednou z těch, na které tolik žárlila. Pro ni: Postavte se a otočte židli ke stolu. Postavte se za židli. Pro něj: Otočte se. Pro oba: Mladík otevřel dvířka auta a zavedl dívku do restaurace. Pro něj: Vemte ubrousek, který máte... Rozprostřete ho na stůl tak, aby zakrýval mapu. Pro ni: Sledujte vašeho partnera. V hluku, špíně a kouři objevil jediný volný stolek v koutě. Pro ni: Posaďte se. Pro něj: Posaďte se. Pro oba: Opakujte repliky. Ona: Jak se o mne teď postaráte? On: Co máte ráda jako aperitiv? 19
Pro oba: Poslouchejte vypravěče. Vypravěč: Dívka nebyla moc na alkohol, ještě tak pila víno a chutnal jí vermut. Tentokrát řekla schválně: Pro oba: Opakujte repliky. Ona: Vodku. On: Výborně. Doufám, že se mi neopijete. Ona: A kdyby? Pro něj: Vemte prázdný hospodský lístek, který máte po levé ruce. Tužkou na něj napište: Voda. Pro ni: Sledujte partnera.- Vemte si červenou pastelku. Dopište do slova které napsal váš partner písmeno K. Tak ať je napsáno: vodka. Pro něj: Sledujte partnerku. BARMAN přichází. Dává jim panáky a na papírek napíše dvě čárky. Pro ni: Vemte si skleničku, kterou vám číšník položil na stůl. Pro něj: Vemte si skleničku, kterou vám číšník položil na stůl. Pro ni: Opakujte repliky. Pro něj: Opakujte repliky. On: Na vás! Ona: Duchaplnější přípitek vás nenapadne? On: Dobrá, nepřipiju tedy na vás, ale na vaše plemeno. Tedy, to lepší ze zvířete a to horší z člověka. Ona: Myslíte tím plemenem všechny ženy? On: Ne, myslím jen ty, které se podobají vám. Ona: Stejně mi nepřipadá moc vtipné srovnávat ženu se zvířetem. On: Dobrá. Nepřipiju tedy na vaše plemeno, ale na vaši duši, souhlasíte? Na vaši duši, která se rozsvěcuje, když se spouští z hlavy dolů do břicha, a která zhasíná, když stoupá zase vyhůru do hlavy. Ona: Dobře, tak na mou duši, která se spouští do břicha. On: Ještě jednou se opravím. Raději na vaše břicho, do kterého se spouští vaše duše. Ona: Na moje břicho. Pro oba: Přičichněte ke skleničce. Ťukněte si.- Položte skleničku zpět na stůl. Pro něj: Napište na lístek s vodkou další dvě čárky, a ťukněte si se svojí partnerkou znovu. 20
Pro ni: Sledujte partnera a znovu si sním ťukněte. Pro ni: Položte sklenku a poslouchejte vypravěče. Pro něj: Položte sklenku. Poslouchejte vypravěče a během toho napište na hospodský lístek další dvě svislé čárky. Pro ni: V. Čím více se mu dívka psychicky vzdalovala, tim víc po ní fyzicky toužil. Cizota duše ozvláštnila dívčino tělo, ba vlastně ona ho učinila tělem, jako by až dosud existovalo pro mladíka v oblacích soucitu, něhy, starostlivosti, lásky a dojetí, jakoby bylo ztraceno v těch oblacích. Mladíkovi se zdálo, že dnes poprvé vidí dívčino tělo. Po třetí vodce dívka koketně řekla: Pro něj: Čím více se mu dívka psychicky vzdalovala, tim víc po ní fyzicky toužil. Mladíkovi se zdálo, že dnes poprvé vidí dívčino tělo. Po třetí vodce dívka koketně řekla: Pro oba: Opakujte repliky. Ona: Pardon. On: Smím se vás zeptat, kam jdete, slečno? Ona: Vyčůrat se, jestli dovolíte. Pro ni: Vemte si červenou modelínu a udělejte z ní postavu ženy. Při tom poslouchejte vypravěče. Pro něj: Vemte si modrou modelínu a udělejte z něj postavu muže. Přitom poslouchejte vypravěče. Hudba Vypravěč: Dívka Byla spokojená, jak ohromila mladíka slovem, které od ní- přes veškerou jeho nevinnost- nikdy nečekal. Nic jí nepřipadalo lepším vystižením ženy, kterou hrála. Pocit bezstarostné neodpovědnosti. Dívka jsouc stopařkou, směla vše: vše jí bylo dovoleno, cokoliv říkat, cokoliv dělat, cokoliv cítit. Neslušná radost z těla. Vždyť šla čůrat… Byla to všechno divná hra. I když se mladík znamenitě vtělil do neznámého řidiče, nepřestával vidět v stopařce stále svou dívku. Měl tu paradoxní čest být sám tím, s nímž je mu nevěrná. Pro oba: Dodělejte vaši postavičku.- Výborně. Nechte si postavičku v ruce. Obě ruce si položte na klín. Zavřete oči a poslouchejte vypravěče. BARMAN: uklidí skleničky, škrtne napsané čárky vodky. Položí na stůl krabici-pokoj, a na krabici lístek. I ve hře se skrývá pro člověka nesvoboda, i hra je pro hráče past, kdyby to nebyla hra a seděli tu skutečně dva cizí lidé, stopařka by se mohla sebrat a kdykoliv odejít. Ale ze hry není úniku. Právě proto, že to byla jen hra, duše se nebála, nebránila se jí a narkoticky jí propadala. H On: Můžeme jít. 21
H Ona: Kampak? H On: Neptej se a běž. H Ona: Jak to se mnou mluvíte? Vypravěč: Mladík s dívkou došel do prvního poschodí a otevřel dveře do pokoje. Pro oba: Otevřete oči.- Položte si svou postavičku na kraj stolu. Pro ni: Před vámi je krabice. Odhrňte záclonku a koukněte se dovnitř okénkem, které je v krabici. Pro něj: Před vámi je krabice. Odhrňte záclonku a koukněte se dovnitř okénkem, které je v krabici. Pro něj: Sundejte víko z krabice. Položte jej na zem vedle sebe. Pro ni: Vemte zapalovač, který máte na svém stole v pravo. Zapalte svíčku, která je v krabici. Pro něj: Podívejte se do krabice. Do pokoje. Pro ni: Podívejte se do krabice. Do pokoje. Pro oba: Vemte svou postavičku z modelíny. Umístěte ji na postel. Spojte s partnerem postavičky tak ať se dotýkají.- Poslouchejte vypravěče. VI. Byl to úzký pokoj s dvěma postelemi, stolkem, židlí a umývadlem. Mladík zamkl dveře a obrátil se k dívce. Stála proti němu ve vzdorovitém postoji s drzou smyslností v očích. Zdálo se mu, že ta dívka, tak jak ji miloval, byla jen výtvorem jeho touhy, jeho abstrakce, jeho důvěry, a že skutečná dívka stojí teď před ním a je beznadějně cizí, beznadějně jiná, beznadějně mnohoznačná. Nenáviděl jí. Pro něj: Vemte pravou rukou pevně levé zápěstí vaší partnerky a dívejte se jí do očí. Zopakujte: Pro ni: Nechte partnera, aby vás vzal za levou ruku. Chlapec řekl dívce: Na co čekáš? Svlékni se! Pro něj: Dívka se vám bude snažit rukou ucuknout, nedovolte jí to. Pro ni: Pokuste se s rukou ucuknout ale dívejte se partnerovi do očí. Dívka mu odpověděla: Musí to být? Vypravěč: Hra splynula se životem vjedno. Hra na ponižování stopařky se stala jen záminkou pro ponižování dívky. Mladík zapomněl, že hraje. Nenáviděl prostě ženu, která stála před ním. Díval se na ní upřeně a vytáhl z náprsní tašky bankovku. Pro něj: Velmi pomalu pouštějte partnerčinu ruku. Vemte bankovku z kraje stolu. Vemte partnerčinu ruku, kterou má položenou na stole. Položte jí na dlaň bankovku. Pro ni: Velmi pomalu pokládejte levou ruku, kterou vám partner pouští, na stůl. Nechte partnera ať vám na dlaň položí bankovku. Sevřete v pěst. H On: Stačí? 22
H Ona: Na moc mě neoceňujete. H On: Za víc nestojíš. H Ona: Takhle na mne nemůžeš! Pro ni: Roztrhněte bankovku na půl a hoďte ji na zem. H Ona: Na mne musíš trochu jinak, musíš se trochu snažit! Pro ni: Vemte oběma rukama partnerovu pravou ruku a něžně ji stiskněte. Pro něj: Nechte se ať vás partnerka vezme za pravou ruku. Vypravěč: Objímala ho rukama a natahovala se ústy k jeho ústům. Položil jí na ústa prsty a jemně jí odstrčil. H On: Líbám se jenom se ženami, které mám rád. H Ona: A mě máš rád? H On: Ne. Pro něj: Položte partnerčiny ruce dlaněma na stůl. Pro ni: Zopakujte repliku. Ona: Koho máš rád? Pro něj: Zopakujte repliku. On: Co je ti potom. Svlékej se! Pro ni: Pomalu zvedejte svou levou ruku, dlaní směrem k partnerovi. Poslouchejte vypravěče. Pro něj: Pomalu zvedejte svou pravou ruku, dlaní směrem k partnerce. Poslouchejte vypravěče. Vypravěč: A pak stála před ním pojednou úplně nahá a v té chvíli jí projelo hlavou, že tady už veškerá hra končí. Jenomže mladík k ní nepřistoupil a nesmazal hru. Nepostřehl důvěrně známý úsměv, viděl před sebou jen cizí krásné tělo své vlastní dívky, kterou nenáviděl. Pro ni: Svou levou ruku opřete o partnerovu pravou dlaň. Přetlačujte se. Pro něj: Svou pravou ruku opřete o partnerčinu levou dlaň. Přetlačujte se. Poručil dívce aby se postavila na postel. Se slzami v očích vylezla na postel. Jedna noha postele byla o maličko kratší, dívka stojící na posteli měla pocit nejistoty. Chtěla se vzepřít, chtěla utéct ze hry, nazvala ho křestním jménem. Pro ni: Přestaňte se přetlačovat a proplťe se prsty. Pro něj: Přestaňte se přetlačovat a propleťte se prsty. Pro ni: Skloňte hlavu ke stolu, stále se držte za ruce a poslouchejte vypravěče. 23
Pro něj: Zakloňte hlavu. Stále se držte za ruce a poslouchejte vypravěče. Vypravěč: VII. Spojil se ní. Zaradovala se, že konečně alespoň nyní skončí nešťastná hra a budou to zase oni dva, takoví, jací byli a měli se rádi. Kdesi daleko v koutku svého vědomí pociťovala hrůzu nad tím, že nikdy neměla takovou rozkoš a tolik rozkoše jako právě tentokrát- za tou hranicí.
Pro něj: Pomalu se pouštějte partnerčiny ruky. Pro ni: Velmi pomalu se pouštějte partnerovi ruky. Pro oba: Oddělte postavičky z modelíny od sebe. Pro něj: Vemte si svou postavičku muže do ruky. Postavte ji v pokoji do pravého dolního rohu. Pro ni: Vemte si svou postavičku ženy do ruky. Postavte ji v pokoji do pravého dolního rohu. Pro něj: Vemte svíčku z pokoje. Její vosk vylejte na srdíčko, které jste nakreslili na mapu. Svíčku položte zpět, vedle srdíčka. Pro ni: Vemte krabici-pokoj a dejte ji na zem vedle stolu. Zhasl světlo. Pro něj: Zfoukněte svíčku. Pro oba: Zavřete oči a poslouchejte vypravěče. Nechtěl vidět dívčinu tvář. Věděl, že hra skončila, ale nechtělo se mu vracet do obvyklého vztahu k dívce, bál se toho návratu. Ležel teď ve tmě vedle dívky a ležel tak, aby se jejich těla nedotýkala. Po chvíli uslyšel tiché vzlykání. Dívčina ruka se nesměle, dětsky dotkla jeho ruky, dotkla se, stáhla, zase se dotkla a pak se ozval prosebný, vzlykavý hlas, který ho oslovil důvěrným jménem a říkal: Ona(Hlas herečky): Já jsem já, já jsem já... Já jsem já, já sem já, já jsem já... Mladík začal přivolávat na pomoc soucit (musil ho přivolávat z dálek, protože nablízku nikde nebyl), aby mohl utišit dívku. Hudba slabě a nástup herců.
Pro oba: U vašeho stolu jsou herci. Otevřete oči. Pro ni: Nechte si od herečky sundat korále. Pro něj: Nechte si od herce sundat kravatu. Pro oba: Pozorujte herce. 24
Hudba víc
Herci vezmou postavičky, dají je do auta(hračky), a „odjedou“. Jdou ven. Bylo před nimi ještě třináct dnů dovolené. Dojíždí hudba, herci odchází. Hudba do ticha Děkujeme! Můžete si sejmout sluchátka.
25
