JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a výchova Studijní obor Divadlo a výchova
„Malá princezna“ Inscenace se žáky a 2. stupně ZŠ Dokumentace magisterského absolventského projektu
Autor práce: BcA. Dominik Filip Vedoucí práce: prof. PhDr. Silva Macková Oponent práce: prof. PhDr. Silva Macková
Brno 2016
Bibliografický záznam FILIP, Dominik. Malá princezna– inscenace s žáky 2. stupně ZŠ. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér Divadlo a výchova, 2016 s. 26. Vedoucí magisterského absolventského projektu: prof. PhDr. Silva Macková.
Klíčová slova: divadlo hrané dětmi, dramatizace, pohádka, improvizace, Malá princezna
Keywords: Theatre played by children, dramatization, fairy tale, improvisation, Little princess
Anotace: Inscenace Malá princezna vznikla v rámci divadelního kroužku při brněnské organizaci Vesna o.p.s.. Cílem projektu bylo kromě samotné inscenace zasvětit žáky do procesu tvorby a spolupodílet se na všech divadelních složkách (režie, dramaturgie, herectví, scénografie, hudba). V předkládané práci se pokusím popsat jednotlivé složky tak, jak jsme jimi společně procházeli. Projektu se zúčastnilo pět dívek ve věku 10 - 14 let.
Anotation
Little princess productions was created within theater classes at the Brno organization Vesna o.p.s .. The aim of the project was to dedicate Besides the production pupils do in all folders theater ( directing, dramaturgy , acting, set design , music) . In the present work I will try to describe individual components as we went through them together . The project involved five girls aged 10 to 14 point .
Obsah Obsah ...................................................................................................................................... 4 Úvod ........................................................................................................................................ 5 Charakteristika skupiny ............................................................................................................ 6 Cíle projektu ...........................................................................................................................10 Dramaturgie a režie - vznik ......................................................................................................11 Scénografie .............................................................................................................................14 Hudba .....................................................................................................................................14 Časový harmonogram .............................................................................................................15 Přílohy ....................................................................................................................................16 Obrazové přílohy - premiéra................................................................................................16 Textové přílohy - ukázka scénáře ........................................................................................19
Úvod Cílem magisterského projektu je vytvořit divadelní představení s neprofesionální skupinou. Já jsem si pro tento úkol vybral skupinu pěti dívek, z nichž některé neměli žádnou zkušenost s divadlem a nikdy na jevišti ani nestály. Ale nejen pro ně to byla premiéra v pravém slova smyslu. I já jsem byl často postaven před úkoly, které jsem dosud nemusel řešit. Celoroční kontinuální práce s dětmi ve věku 9 - 14 let byla novinkou i pro mě. Teď s odstupem času vím, že bych příště byl mnohem otevřenější, pokud jde o společnou spolupráci mezi mnou a dětmi i přesto, že za výsledek nesu odpovědnost já. Nesnadným se ukázala též volba předlohy, jelikož se příliš neorientuji v literatuře, která je určená dívkám ve věku od 9 - 14 let a u které by mohl být předpoklad, že bude holky bavit. Upřímně, měl jsem strach z autorského počinu u skupiny, kterou jsem neznal, proto jsem se ohlížel po vhodné literární předloze, která by sama o sobě nesla určitou literární a divadelní kvalitu. Práci nám do určité míry stěžovala i docházka dívek a tak se nezřídka stávalo, že jsme se potkali třeba jen dva. Musím konstatovat, že práce s touto skupinou pro mě byla dosud největším oříškem. Ten se ale nakonec podařilo rozlousknout a vydal své plody.
5
Charakteristika skupiny Je nutné zmínit, že dívky předem neznaly, a tak jsme se v prvních hodinách společného setkávání věnovali aktivitám na prohloubení a upevnění společných vazeb. Situaci docela usnadňoval fakt, že šlo o samé dívky a že jejich počet byl velmi nízký. Dnes jsou holky skvělou partou a často spolu tráví čas i mimo divadelní kroužek. Na počátku byly dosti markantní rozdíly v tom, kdo a má a kdo ne nějakou divadelní zkušenost. Jediným větším problémem byla docházka skupiny, která se po pololetí velmi zhoršila. Magda (13 let)
svým založením je
spíše introvert, je poměrně dost stydlivá a příliš si nevěří a je příliš sebekritická jako herečka se moc necítí, vyhovuje jí spíše dramaturgie a práce s příběhem dosud neměla žádnou divadelní zkušenost
6
Klárka (9 let)
Klárka je jasný extrovert, ráda se předvádí a je středem pozornosti umí se pro věci nadchnout a je na ni spolehnutí jelikož ráda šije a maluje, byla naší hlavní scénografkou Klárka navštěvuje dramatický kroužek v Salesiánském středisku
Vendy (14 let)
Vendy je nejstarším členem skupiny a je její samozvaná vůdkyně ráda píše vlastní básničky, kterým nechybí pořádná dávka humoru 7
Vedny je vždy optimisticky naladěná, přesto si umí vzít věci pěkně osobně profiluje se jako dobrá herečka a má talent na režii vždy analyzuje vztahy mezi jednotlivými postavami a ráda se o ně podělí i s ostatními, ať chtějí či nechtějí má velký cit pro přednes, kterému se věnuje i ve škole
Terka (13 let) Terka je velmi stydlivá a nerada se předvádí, spíše jí sedí role dramaturgyně v kolektivu vytváří pohodu a je otevřená novým nápadům divadelní zkušenost dosud neměla žádnou, ve stejný rok, ale začala navštěvovat divadelní kroužek na ZŠ
8
Tereza (12 let) Tereza je velice hyperaktivní a není na ni příliš spolehnutí herecky je velmi nadaná, ale projevuje se zde její splašenost nevydrží věnovat se jedné činnosti víc jak 10 minut nabourává kolektiv, ale co jí baví, tomu se věnuje na 100% jako první umí svůj text a učí se texty druhých
9
Cíle projektu Na začátku bylo mojí ambicí, abychom se skupinou vytvořili inscenaci, kterou bychom mohli prezentovat na zahradní slavnosti, kterou každoročně pořádá organizace Vesna o.p.s.. Na této slavnosti se představení výsledky jednotlivých kroužků, které ve Vesně během roku probíhají. Tento cíl jsme splnili. V počátcích práce jsem dívky také seznámil s tím, že výsledné představení budeme prezentovat na divadelním festivalu Sítko 2016 a že bude mým magisterským projektem. S touto ideou jsme pracovali až do pololetí. Ve chvíli, kdy se ale zhoršila docházka a já jsem neměl jistotu, že představení dotáhneme do konce, rozhodl jsem se svoji magisterskou inscenaci změnit. Jelikož jsem ji ale neobhájil, musel jsem se vrátit zpět ke skupině dívek a inscenaci za každou cenu dotáhnout do zdárného konce. Čím více se blížila premiéra, tím více jsem dbal na docházku a přebíral proces tvorby do svých rukou, přesto jsem měl vždy na paměti, že jde o kolektivní tvorbu a dívky jsem zapojoval, jak to jen šlo. Dlouhou dobu jsem měl pocit, že je nutné holky na vše předem řádně připravit, brzy jsem ale zjistil, že nejvíc se toho naučí, když se do věcí pustí po hlavě. Proto jsem je hned druhý měsíc nechal herecky improvizovat a režírovat. Ano, jedním z cílů, které jsem si také vytyčil, bylo, seznámit skupinu s tvorbou jakožto celkem. Určitě jsem je nechtěl postavit jen do pozice herců, ale představit jim divadlo jako umění mnoha profesí. Myslím, že se mi podařilo své cíle do určité míry naplnit, i když mé prvotní představy o tom, čeho chci dosáhnout, vzaly brzy za své.
10
Dramaturgie a režie - vznik Samotný vznik inscenace se zdál být tím nejtěžším. Nevěděli jsme nic o sobě, o tom, co budeme hrát, jestli budeme schopní veřejně vystupovat, jaké jsou naše přednosti a co nám nejde. Cítil jsem z holek ale, že mají velkou chuť něco nového dokázat, a tak jsme začali s výběrem vhodné předlohy. Jak jsem již popisoval výše, neměl jsem vůbec přehled o tom, co holky tohoto věku zajímá. Rozhodl jsem se, že budeme vycházet z toho, co četli nebo viděli. Zprvu padaly návrhy jako Pán Prstenů, Harry Potter nebo Narnie apod. Zaujaly mě dva tituly, se kterými dívky přišly. Tím prvním byl Deník malého poseroutky a tím druhým Malá princezna. Ani jednu jsem neznal, ale zaujaly mě jejich názvy. Když jsem v knihovně sehnal knížku Malá princezna, bylo jasné, že po Deníku malého poseroutky se už shánět nemusím. Měl jsem jasno. Navíc ji některé dívky četly ve škole, takže měly určité povědomí o příběhu. Malá princezna je poetický příběh o bohatém světě fantazie, přátelství a lásce k životu. Je volně inspirována Exupéryho Malým princem. Námět Malá princezna (nenarozená dívenka) putuje devítiposchoďovým domem, a všude nachází lidi zahloubané do vlastních životů a vlastních starostí. Ke všemu se jí ještě ztratila máma a ráda by našla svoji postýlku s nebesy, kterou sice neviděla, ale slyšela o ní. V zaseknutém výtahu vypráví svůj příběh své sousedce, o tom jak předčasně přišla na svět. Autor Ján Uličiansky se narodil 29. října 1955 v Bratislavě, kde nyní také žije. 11
Vystudoval dramaturgii a režii loutkového divadla na DAMU v Praze. Sedm
roků
se
profesionálně
věnoval
režii
loutkového
divadla.
V současnosti pracuje jako šéfdramaturg Dramaturgie her pro děti a mládež ve Slovenském rozhlase v Bratislavě. Působí jako vysokoškolský pedagog na VŠMU v Bratislavě a jako organizátor knižní tvorby pro děti. Od
roku
1997
je
prezidentem
slovenské
sekce
IBBY.
Za titul Malá princezna získal cenu Nejkrásnější slovenská kniha roku 2009. Práce na textu Jelikož je knížka poměrně útlá, rozhodl jsem se ji s holkami více méně přečíst. Vynechal jsem jen ty kapitoly, které (podle mě) příběh zbytečně zpomalovali a nijak nerozvíjely. Po přečtení každé kapitoly jsme ji v diskusi zreflektovali a zaměřili se na vztahy mezi postavami a klíčové informace. Pevný scénář vznikal až na základě improvizací a jejich fixování. Vzniklé dialogy jsme potom konfrontovali s dialogy v knize a těmi knižními buď nahradili nebo je mírně poupravili podle smyslu. Vše jsme dělali společně a téma jsme si definovali takto - do světa fantazie mohou i dospělí. Režijní práce Začali jsme pracovat s tématy jednotlivých kapitol. Pracovali jsme metodou herního jednání, abychom získali nějaký materiál pro následné improvizace. Společně jsme tedy např. uvízli ve výtahu, špehovali druhé lidi, ztratili se rodičům atd… Z tohoto materiálu jsme pak vytvářeli improvizace, ve kterých jsme často měnili obsazení. Při fixování jsem nechal režírovat holky a společně jsme si osvojovali základy divadelního jazyka - aranžování a tvorbu mizanscény. Když jsme na každou z vybraných 12
kapitol měli vytvořenou scénku, rozdali jsme si pevně role a společně hledali, jak scénky pospojovat v jeden celek. Ze začátku měli holky problém pochopit rozdíl mezi herním a jevištním jednáním, proto byly jejich první pokusy dosti nedivadelní. Jakmile jsme si ale vysvětlili, že tady je divák a potřebuje přesně vědět, co se kde děje, dopracovali jsme se k zajímavým výsledkům, které jsem mnohdy nechal žít svým vlastním životem. I pro mě jakožto pedagoga bylo mnohdy velmi obtížné sdělit dívkám, co po nich chci, aniž bych jim to musel ukazovat. Udělal jsem tedy jakýsi kompromis. Když některá nevěděla, co nebo jak má hrát, poprosil jsem jinou dívku, aby to zahrála místo ní. Také pro mě bylo obtížné tolerovat některá jejich omezení, která jsou dána věkem a způsobem uvažování o těchto věcech.
13
Scénografie Mým záměrem bylo vytvořit velice jednoduchou scénu, přesto jsem čekal, s čím přijdou holky. K mému údivu byly také pro jednoduchost a praktičnost. Omezili jsme se tedy na pár rekvizit, které nám pomohly v náročné herecké akci. Pokud jde o kostýmy, ty jsem svěřil nejmladší ze skupiny Klárce, která projevila dostatečný cit pro tuto věc. Společně jsme navrhli, co by měli jednotlivé postavy mít na sobě, abychom tak umocnili charakter postavy. Málá princezna měla modrobílé šaty, stará paní učitelka, sukni, svetr a šátek na hlavě, novinářka tričko s nápisem press, Paní spisovatelka byla v civilu, stejně tak maminka, která ale mě těhotenské bříško. Co se týče scény, zde jsem musel být trochu iniciativnější. Navrhl jsem rozdělit scénu na dva plány - přední a zadní. S tím, že v zadním plánu budeme hrát scény z výtahu a v předním scény z putování princezny po bytech domu. Jelikož jsme měli k dispozici divadelní světla, rozhodli jsme se tyto plány podpořit i světelnou změnou.
Hudba Hudební složce jsme také věnovali pozornost. Měl jsem jediný požadavek, a sice přinést hudbu, která by fungovala jako leitmotiv a dotvářela mysteriózní atmosféru. Nakonec jsme vybrali hudbu z filmové pohádky Koralína. Hudbou jsme podpořili také jednotlivé jevištní plány.
14
Časový harmonogram
Přípravná fáze: Se skupinou jsem se scházel pravidelně každé pondělí na 90 min od března pak na 120 min. K dispozici jsme měli učebnu s kobercem i divadelní sál.
září - říjen: průpravná fáze (pohybová cvičení, čtení knihy) listopad - prosinec: improvizace na jednotlivé kapitoly (herní a jevištní jednání) leden - březen: rozdělení rolí, hledání scénického řešení duben – květen: hledání finálního tvaru inscenace
Realizační fáze: 16. června 2016 - premiéra: vystoupení na zahradní slavnosti pořádané Vesnou o.p.s., Brno
15
Přílohy Obrazové přílohy - premiéra
16
17
18
Textové přílohy - ukázka scénáře
Malá princezna Ona: Ve spěchu jsem za sebou zabouchla dveře bytu a pospíchala k výtahu. Dobrý den. 19
Sousedka: Dobrý den Ona: Sousedka. Budoucí maminka. Nastoupili jsme společně. Sousedka: Naše malá princezna se už asi nemůže dočkat. Musíme jít k lékaři na kontrolu. Nevím, kam tak pospíchá, má přece ještě dva měsíce čas. Ona: Jak víte, že je to malá princezna, a ne malý princ? Sousedka: Ultrazvuk.. Ještě jste takový snímek neviděla? Ona: Ne… Sousedka: Au au Ona: stalo se něco? Sousedka: Možná mě malá právě kopla, nevím. Ona: Jednou sem viděla film, kde jedna těhotná paní uvízla ve výtahu a děťátko v tu chvíli chtělo na svět. Sousedka: Au, au Ona: Není vám špatně? Sousedka: Před domem mám auto, za chvíli jsem u doktora. Ona: Můžu jít s vámi, jestli chcete… Sousedka: Ne děkuji… jste hodná. Ona: Jak se bude jmenovat? Sousedka: Ještě nevím…
20
Ona: Zůstala jsem na chodbě sama, otevřela jsem dvířka poštovní schránky a našla zvláštní dopis. Nebyla to normální obálka, jen poskládaný list papíru, zalepený lepicí páskou. Bez známky a adresáta… Tma! Ticho! MP: Prosím zmáčkneš mi devítku? Ona: ÁÁÁÁ co je? Kde ses tady vzala? MP: já tam sama nedosáhnu… Ona: Ale výtah se zasekl, asi má poruchu. Kdo jsi? MP: Nevím nepamatuji se, myslím že mi říkali naše malá princezna. Ona: Malá princezna? A jak ses sem dostala? MP: Sama nevím… Ona: Poslouchej, jak si mám tohle všechno vysvětlit? Nejdřív ten snímek z ultrazvuku a teď ty… MP: Jak dlouho tu budeš zavřená? Ona: Já nevím, možná do večera. Všichni jsou v práci, takže než někdo zavolá opraváře… Mobil! Do háje! MP: Co se stalo? Ona: Nic. Jsme odříznutí od světa. Není tu signál... MP: Odříznutí od světa? Mluvíš tak, že ti nerozumím. Ona: A tomu, co se tu děje, se dá nějak rozumět? Hele a proč chceš do devítky? Tam bydlím já a sousedi co čekají miminko. Koho vlastně hledáš? 21
MP: Mámu. Asi jsem se jí předčasně ztratila… Ona: Cože?? MP: Chci vidět postýlku s nebesy. Ona: Tak tomu už vůbec nerozumím. Ty máš doma postýlku s nebesy jo? MP: Tatínek mi ji koupil, aniž by se s maminkou poradil, a ta řekla, že je to kýč… Ona: A ty víš, co je to kýč? MP: Ne, ale máma to říkala… Začala mi sama od sebe vyprávět, co všechno zažila, než jsme se setkali. Na to, co se událo předtím, než se ocitla u nás v domě, si už nemohla vzpomenout. Tma! Světlo a ticho… To ticho bylo nejhorší. Uklidňující tlukot mámina srdce byl pryč. Cítila se v nesprávném čase na nesprávném místě. Rozhodla, že najde byt, ve kterém bydlí její rodiče, a rychle si lehne do své postýlky s nebesy. Nevěděla, ve kterém poschodí bydlí, a tak vešla do prvních dveří, které uviděla. Ona: A jak jsi zazvonila, vždyť nedosáhneš na zvonek? MP: Prošla jsem skrz ně. Ona: Aha
Pí.uč: A ty jsi ze které třídy? MP: Nevím. Proč máte deštník, když jste v místnosti?
22
Pí.uč: Stále věřím, že mě jednou přijde navštívit některý z mých bývalých žáků a vezme mě na procházku. Kdyby náhodou pršelo, deštník mě ochrání. A kdyby svítilo prudké slunce, poslouží jako slunečník, víš? MP: Co je to bývalých žáků? Pí.uč: To jsou děti, které jsem učila. MP: A co jste je učila? Pí.uč: Cizí jazyky. Italsky, anglicky, německy, španělsky i francouzsky. MP: Je tohle prosím můj dům? Pí.uč: Chceš vědět, jak se řekne dům? Domus, cása, house a a a. Vidíš, zbytek jsem zapomněla. Dům, jsem ráda, že jsi chtěla vědět právě tohle. Nejdůležitější je vědět, kam člověk patří… Taky jsem měla takovou dcerušku, jako jsi ty, ale onemocněla a museli jsme se navždy rozloučit. Mp: A kde je teď? Pí.uč: Představuji si, že spí někde v krásné postýlce s nebesy, andílek můj jediný. MP: Vy máte postýlku s nebesy? Můžu ji vidět? Prosím… Já jsem vlastně přišla kvůli tomu… Pí.uč: Nech mě chvíli odpočinout děvenko. MP: Ta paní je jak miminko, ty taky hned usnou. Ona: A kam jsi šla potom? MP: Zaslechla jsem na chodbě hlasitý rozhovor. Na schodech jsem uviděla mladou paní v černých džínách a v tričku s nápisem Press. V jedné ruce 23
měla tašku s nákupem a v druhé telefon. Tak jsem šla za ní a vešla k ní do bytu. Ona: Ani ses nezeptala, jestli můžeš? MP: Ne, proč bych nemohla? Novinářka: Haló, no to jsem zase já? Potřebovala bych s vámi udělat rozhovor. Počkej maličká, jen si tu něco vyřídím a budu se ti věnovat. Nemáte čas? Nevadí. Najdu si někoho lepšího. MP: Nevíte prosím, kde v tomto domě najdu postýlku s nebesy? Novinářka: Ty jsi tu ještě nebyla viď? Dáš si něco? MP: Potřebuji rychle najít svoji mámu, víte? Novinářka: Ne matka dítě, ale Dítě hledá ztracenou matku. To je originální téma. Posaď se uděláme rozhovor.
Co si myslíš o dětství jako takovém? Mají současné děti jiné dětství než jejich rodiče? Jaké formy hry preferuješ? Aktivní nebo pasivní? Koho máš radši matku nebo otce?
Co tomu říkáš, to jsem si koupila cestou domů? Hrozně spěchám. Mám důležitou schůzku, musím udělat dojem, víš? Až budeš odcházet, tak zabouchni. Díky. Jo ještě by mě zajímalo, jak bys hodnotila vliv našeho školského systému na osobnostní rozvoj dítěte? Co si myslíš o očkování, porodu doma a jestli věříš statikám úmrtnosti novorozenců?
24