Fakulta vojenského leadershipu Katedra ekonomie
Investice a akvizice Téma 3: Hodnocení ekonomické efektivnosti investic
Brno 2014 © Jana Boulaouad
Ing. et Ing. Jana Boulaouad
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
Seznam použitých a studijních zdrojů • BREALEY, R. A. -- MYERS, S. C., Teorie a praxe firemních financí, Praha, Computer Press, 2000, ISBN 8072261894. • LEVY, H. -- SARNAT, M., Kapitálové investice a finanční rozhodování, Praha, Grada, 1999, ISBN 8071695041. • KISLINGOVA, E. Manažerské finance, Praha, C. H. Beck, 2007, ISBN 978-80-7179-903-0
• MANDIKOVA, D. Cvičebnice z investičního rozhodování a dlouhodobého financování, Praha, Vysoka škola ekonomická, 2001, ISBN 8024502372 • CLARK, . J. J. -- PRITCHARD, . R. E. -- HINDELANG, . T. J., Capital Budgeting: Planning and Control of capital Expenditure, Englewood Cliffs, Prentice Hall, 1989, ISBN 013114877X • SCHOLLEOVÁ, Hana. Investiční controlling: Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha: GRADA Publishing, 2009, 264 s. ISBN 978-80-247-2952-7. • VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2006, 465 s. ISBN 8086119-91-2. • BOUKAL, Petr a MIKOVCOVÁ. Nauka o podniku: (cvičebnice). Praha: Vysoká škola ekonomická, 1996, 152 s. ISBN 80-7079-906-4. • Podnikátor: Pomůže Vám v podnikání. Přehled metod hodnocení ekonomické efektivnosti investic [online]. 2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://www.podnikator.cz • CHADIM, Tomáš. TZBInfo. Finanční kalkulátor pro hodnocení ekonomické efektivnosti investic [online]. 2005 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/110-financni-kalkulator-pro-hodnoceniekonomicke-efektivnosti-investic
Vzdělávací cíl Vzdělávacím cílem absolvování tématu „Hodnocení ekonomické efektivnosti investic“ je schopnost charakterizovat dlouhodobé rozhodovací úlohy, kritéria posuzování investičních projektů a schopnost aplikace základních druhů metod posuzování ekonomické efektivnosti investičních projektů s odkazem na podmínky v AČR dané příslušnými právními předpisy a normami.
Obsah • Úvod • Investiční hodnocení a investiční rozhodování • Životní cyklus investice dle českých obranných standardů • Hodnocení ekonomické efektivnosti investic AČR dle norem resp. českých obranných standardů • Přehled metod hodnocení ekonomické efektivnosti investic • Metody hodnocení projektů
ekonomické
• Závěr • Úkoly pro samostatnou práci
efektivnosti
investičních
Úvod • Stěžejní pozice rozhodování spojených s pořízením investice. • Absence nastavení metodického hodnocení efektivnosti a výhodnosti investice může mít likvidační charakter. • Hlavním nástrojem pro rozhodování a hodnocení investičních projektů je investiční plán → vychází ze strategického podnikatelského plánu.
• Rozhodování o investičních projektech je procesem samotného výběru přípustných projektů a jejich následná realizace.
Investiční hodnocení a investiční rozhodování Charakteristika dlouhodobých vyžadujících vklad
rozhodovacích
úloh
1. Řešení těchto úloh je založeno na posouzení vztahů následujících veličin: – kapitálové (investiční) výdaje; – efekty, které budou investice přinášet po jejich pořízení resp. uvedení do provozu; – efekty, které investice přinesou na konci své životnosti či užívání; – dodatečné investiční výdaje spojené s životním cyklem investice. 2. Charaktery výdajových a příjmových stránek vycházejí z pouhých odhadů. 3. Rozhodnutí jsou nezvratná.
4. Vysoká míra rizika spojená s realizací investičních projektů: – rizika věcného charakteru; – rizika časového charakteru; – rizika mikroekonomického charakteru;
– rizika makroekonomického charakteru. 5. Úzké spojení investičního rozhodování s rozhodováním o způsobech financování. 6. Otázka směřování investičního kapitálu z hlediska majetkové struktury pro investiční rozhodování: – do dlouhodobého hmotného majetku; – do dlouhodobého nehmotného majetku; – do finančních investic ve formě podílové účasti v jiném podniku;
– do cenných papírů se záměrem delšího držení; – do jiných typů investic.
7. Zásadním je při investičním rozhodování rovněž potřeba rozlišovat ----dvě krajně výchozí situace: – Je předem jasně vymezen cíl resp. funkce, kterou má investice zastávat a plnit a dochází k hledání optimálního řešení z hlediska přístupných, vzájemně se vylučujících variant se současným stanovením výše potřeby investovaného kapitálu. – Je k dispozici vymezená výše kapitálu, pro nějž se hledá optimální způsob jeho využití v rámci dílčích investic s cílem maximalizace jeho zhodnocení.
Kritéria posuzování investic Základní kritéria pro posuzování investic jsou:
– výnosnost resp. rentabilita, jakožto vztah mezi výnosy a náklady na investiční projekt; – rizikovost, jakožto stupeň nebezpečí nedosažení očekávané výnosnosti; – doba splácení, tedy stupeň likvidity investice, jakožto doby přeměny investice zpět do peněžní hodnoty.
Z pohledu výše uvedených základních kritérií posouzení investice je optimální investicí ta, která má vysoký stupeň rentability s minimálním rizikem a co nejkratší dobou splácení. Celková efektivnost investičních projektů musí být posuzována z pohledu toho, jak přispívají k hlavnímu cíli podnikání organizace, tedy k maximalizaci tržní hodnoty organizace pro její vlastníky. Odlišnosti v užití či složitosti jednotlivých metod hodnocení ekonomické efektivnosti investice vycházejí mimo jiné například z provázanosti na životní cyklus investice.
Životní cyklus investice dle českých obranných standardů • Dle českého obranného standardu 051655 „Etapy a procesy životního cyklu systémů v NATO" je životní cyklus: – „Stanovení koncepce, vývoj, produkce, používání, zabezpečování a vyřazení systémů, akvizice a dodání systémů". • Z hlediska metod hodnocení efektivnosti investic je z pohledu této normy stěžejní kapitola 2 „Etapy životního cyklu systému“, kde je řečeno → „ Každý předmětný systém má životní cyklus." – Samotný životní cyklus je rozdělen do základních etap, kde každá z nich představuje jeden nezbytný časový interval životního cyklu systému.
– Každá etapa má zřetelný účel a příspěvek k úplnému životnímu cyklu a pro přechod mezi etapami se využívají rozhodovací brány a vstupní/výstupní kritéria. • Rozhodovací brány řídí vstup do etap a výstup z nich a poskytují řídicí mechanismy. • Vstupní a výstupní kritéria podporují proces přijímání rozhodnutí v rozhodovacích bránách a jsou prostředkem ke zmírnění rizik a nejistot.
Hodnocení ekonomické efektivnosti investic AČR dle norem resp. českých obranných standardů • V rámci AČR lze pro účely posouzení nákladů resp. hodnocení ekonomické efektivnosti investic nalézt podporu v českém obranném standardu 051659. – Zde jsou specifikovány požadavky na provádění kalkulací nákladů životního cyklu systémů. – Obsahuje definici a popis procesu odhadování nákladů životního cyklu, včetně vstupů do tohoto procesu v jednotlivých etapách životního cyklu. – Zabývá se tvorbou hierarchie, struktury nákladů, metodami a modely pro odhadování nákladů životního cyklu, či způsobu shromažďování a zpracování dat pro tyto potřeby.
• V této normě se pod pojmem náklady rozumí: – „Veškeré náklady vzniklé a zaplacené státem, včetně úsilí průmyslu a státu spojeného se všemi etapami životního cyklu vojenského projektu.“ • Následně je pod spojením náklady životního cyklu rozuměno: – „Náklady životního cyklu sestávají ze všech přímých nákladů a variabilních režijních (nepřímých) nákladů spojených s etapami životního cyklu předmětného systému.“ • Samotné vysvětlení spojení „životní cyklus“ je dle této normy: – „Časový interval od zahájení vývojových činností založených na identifikovaných potřebách nebo cílech, přes odstavení z provozu až po vyřazení majetku/ systému“.
• Tato publikace dále pro potřeby hodnocení ekonomické efektivnosti investic poskytuje informace využitelné pro hodnocení: – budoucích výdajů; – posouzení cenové dostupnosti programu na základě zahrnutých nákladů; – hodnocení alternativních řešení; apod. • Celkové vzniklé náklady na systém, zařízení nebo produkt během jeho životního cyklu představují náklady životního cyklu. • Dle této normy je kalkulace nákladů životního cyklu: – Činnost znamenající určení nákladů životního cyklu a proces odhadování nákladů životního cyklu je součástí procesu posuzování projektu. Přesto však mohou být činnosti související s procesem odhadování nákladů životního cyklu zahrnuty do následujících procesů/ činností:
» provádění analýzy efektivnosti nákladů za účelem doplnit rozdíl ve schopnostech (proces managementu investic), apod. • Z této normy dále vychází, že etapy životního cyklu systému mají vliv na strukturu rozčlenění nákladů prostřednictvím obsahu procesů, činností a úloh přijatých jako součást každé etapy během procesu přizpůsobování životního cyklu systému. – Např. odhadovaná nízká váha uvažované etapy může vést k méně propracované hierarchii nákladů.
Přehled metod hodnocení ekonomické efektivnosti investic • Pro možnost posouzení ekonomické efektivnosti investičních projektů je důležité znát konkrétní kritérium, prostřednictvím něhož má posouzení konkrétního investičního projektu proběhnout. • Každá investice je spjata s cílem, jež má naplnit, z pohledu podnikatelského prostředí jsou hlavními cíli cíle finanční, konkrétně se může jednat zpravidla o: – Snížení nákladů organizace • Toto kritérium je vhodné využít u menších projektů určeného typu. Například renovace technického zařízení.
– Zvýšení zisku nebo výnosů • Toto kritérium se projevuje až v účetních výkazech. • Ovlivňuje firmu komplexněji, ale nezohledňuje reálné příjmy. – Zefektivnění výroby • Pro výrobní společnost dalšího vývoje firmy.
nejdůležitější
předpoklad
– Kladné cash flow • Prostřednictvím tohoto kritéria může podnikatel sledovat reálně tok svých finančních prostředků.
• Metody hodnocení investic se v zásadě dělí na dvě skupiny, dle přihlížení k faktoru času: – metody statické; – metody dynamické.
• Mezi statické metody řadíme: – celkový příjem z investice; – čistý celkový příjem; – průměrné roční cash flow;
– průměrná roční návratnost; – průměrná doba návratnosti; – doba návratnosti; – účetní (průměrná) rentabilita;
– průměrné roční náklady; – metoda odúročených (diskontovaných) nákladů.
• Mezi dynamické metody řadíme: – Čistá současná hodnota (NPV - Net Present Value) • cílovým efektem metody je rozdíl mezi diskontovanou současnou hodnotou a hodnotou kapitálových výdajů;
– Vnitřní výnosové procento (IRR –Internal Rate of Return) • cílovým efektem metody je zjištění výnosnosti investičního projektu během své životnosti;
– Index ziskovosti (PI – Profitability Index); – Diskontovaná doba návratnosti (PP-Payback Period).
• Z jiného hlediska se dělí ekonomické metody hodnocení efektivnosti investic dle pojetí peněžních efektů z investice: 1. Skupina • Metody chápající za efekt investice úsporu provozních a investičních nákladů. 2. Skupina • Metody, které považují za efekt zisk, který investice vykazují, odhad účetního zisku, tj. zisk budoucí. 3. Skupina • Metody, které chápou za efekt z investice peněžní příjem z investice.
Průměrné roční náklady • Průměrné roční náklady představují požadovaný výnos z vložených prostředků na investici zvýšené o roční odpisy a ostatní roční provozní náklady. • Pomoci „PRN“ lze spočítat jen tzv. srovnatelnou efektivnost investičních projektů nikoli absolutní efektivnost. • Při tomto způsobu hodnocení investičních projektů se porovnávají průměrné roční náklady příslušných srovnatelných investičních variant projektů.
• Budeme u této metody předpokládat dvě zjednodušené podmínky, kdy nebudeme uvažovat riziko a nebudeme uvažovat inflaci. Následující rovnice představuje modelové vymezení ročních průměrných nákladů. PRN = O + i * J + V; kde: PRN
roční průměrné náklady varianty
O
roční odpisy;
i
požadovaná výnosnost / úrok/ (v % / 100);
J
investiční náklad (obdoba kapitálového výdaje);
V
ostatní roční provozní náklady (celkové provozní náklady – odpisy).
• Při použití této metody se můžeme nacházet v situaci, kdy očekáváme, že na konci životnosti bude příslušný dlouhodobý majetek ještě prodán za likvidační cenu. Tuto skutečnost je tedy nutné zahrnout taktéž do výpočtu ročních průměrných nákladů, v tomto případě se rovnice modelového vymezení ročních průměrných nákladů změní následovně:
PRN = O + i * J + V- L/n; kde L
likvidační cena snížená a náklady likvidace;
n
doba životnosti investice.
• Metoda stanovení ročních průměrných nákladů se stává komplikovanější, pakliže dochází k nerovnoměrnému odepisování investice během doby její životnosti či pakliže jsou ostatní provozní náklady investice různé v průběhu životnosti investice.
Metoda diskontovaných nákladů • Metoda vychází z porovnávání souhrnu investičních nákladů a diskontovaných provozních nákladů jednotlivých hodnocených variant investičního projektu za dobu jeho životnosti. Varianta s nejnižšími diskontovanými náklady je variantou nejvýhodnější. Následující rovnice představuje modelové vymezení diskontovaných nákladů investičního projektu: , kde: I
investiční výdaj;
NP
diskontované provozní náklady vzniklé od uvedení projektu do provozu.
Čistá současná hodnota • Tato metoda bere v úvahu faktor času, tzn. předpoklad, že hodnota dnešní resp. současné hodnoty částky je vyšší než hodnota stejné částky v budoucnu. • Lze ji identifikovat, jako: – Rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy z investičního projektu a kapitálovým výdajem na něj.
• Představuje rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných výnosů (cash flow) a náklady na investici. • Proto zde dochází k přepočtu budoucích příjmů z investice na jejich současnou hodnotu. Investice má smysl, pokud čistá současná hodnota vyjde kladná.
Č
čistá současná hodnota investice;
P1,…,n
peněžní příjem z investice v jednotlivých letech její životnosti;
i
požadovaná výnosnost;
n
doba životnosti investice;
K
kapitálový výdaj.
• Investici přijmeme, pokud je její čistá současná hodnota kladná (Č>0).
Vnitřní výnosové procento • Tato metoda je rovněž založena na principu současné hodnoty. Na rozdíl od ní však spočívá v tom, že diskontní míra není daná, ale hledáme takovou její hodnotu, při které se současné očekávané výnosy z investice rovnají současné hodnotě výdajů na investici. • Výpočet vnitřního výnosového procenta použijeme v případě, když budeme chtít zjistit nutnou výnosnost investice k pokrytí investičních nákladů a dále k porovnání s diskontní mírou zahrnující riziko. • Pokud je vnitřní výnosové procento > diskontní míra zahrnující riziko, pak je projekt je přijatelný.
Průměrná výnosnost / rentabilita • Metoda ukazující výnosnost, kterou nám investice bude přinášet.
, kde
ROI
výnosnost (rentabilita) investice;
Z
průměrný čistý roční zisk plynoucí z investice;
IN
náklady na investici.
Doba návratnosti (playback method) • Jedná se o takové období (počet let), za které tok výnosů (cash flow) přinese hodnotu rovnající se původním nákladům na investici. • Jsou-li výnosy v každém roce životnosti investice stejné, pak dobu splacení zjistíme dělením investičních nákladů roční částkou očekávaných čistých výnosů: DS = náklady na investici / roční cash flow (v letech) • Srovnáme-li pomocí doby splacení investiční varianty, pak (jsou-li jinak varianty stejné) vybereme tu, jejíž doba splacení je kratší.
Závěr • Statické metody pro hodnocení ekonomické efektivnosti investic se užívají v případech, kdy výsledný efekt není podstatným způsobem ovlivněn faktorem času. • Opomenutí faktoru času by jinak mohlo přinést zkreslení předpokládaných výsledků investiční aktivity. Statické metody tak nacházejí uplatnění v prvotní orientaci v případných ekonomických výsledcích investičního projektu. • Dynamické metody respektují časovou hodnotu peněz a užívají se u projektů, kde se předpokládá delší doba pořízení majetek, ale zejména v případech, kde se počítá s dlouhou dobou ekonomické životnosti projektu.
Děkuji za pozornost Dotazy?
