Fakulta vojenského leadershipu Katedra ekonomie
Investice a akvizice Téma 2: Investiční projekty a rozhodování v AČR
Brno 2014 © Pavel Vyletal
Ing. Pavel Vyleťal, Ph.D.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
LITERATURA 1.Ochrana, F. Nákladově užitkové metody ve veřejném sektoru. Praha: Express. 2005. s. 175. ISBN 80-86119-86-3. 2.Ochrana, F. Manažerské metody ve veřejném sektoru, teorie, praxe a metodika uplatnění. Praha: Express. 2002. s. 216. ISBN 80-86119-51-3. 3.ČOS 051618. ZÁSADY NATO PRO INTEGROVANÝ SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP KE KVALITĚ V PRŮBĚHU ŽIVOTNÍHO CYKLU. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2011. 4.ČOS 051645. MODEL NATO PRO POSUZOVÁNÍ PROJEKTU. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2007 5.ČOS 051655. ETAPY A PROCESY ŽIVOTNÍHO CYKLU SYSTÉMŮ V NATO. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2009. 6.ČOS 051659. POKYNY NATO PRO ANALÝZU NÁKLADŮ ŽIVOTNÍHO CYKLU. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2010.
LITERATURA 7. ČOS 051662. PŘÍRUČKA PRO POSTUPNÉ PLÁNOVÁNÍ VYZBROJOVÁNÍ. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2014. 8. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2006, 465 s. ISBN 80-86119-91-2.
VZDĚLÁVACÍ CÍL Seznámit se strukturou investičních projektů a výchozí základnou pro jejich tvorbu v rámci organizace Ministerstva obrany České republiky.
OBSAH PREZENTACE 1. Základní pojmy 1.1 Význam a účel životního cyklu 1.2 Klasifikace investičních projektů 1.3 Věcná náplň projektů 1.4 Postup využití projektů v rámci plánování vyzbrojování (PAPS) 2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5
Koncepce podle ČOS 051618 Zásady NATO Etapy životního cyklu Procesy životního cyklu Účastníci životního cyklu Týmy managementu projektu Výběr a hodnocení investičních projektů
5
1.
ZÁKLADNÍ POJMY
Investice se často charakterizují jako ekonomická činnost, při níž se subjekt (stát, podnik, jednotlivec) vzdává své současné spotřeby s cílem zvýšení statků v budoucnosti. Investiční projekty jsou soubory technických a ekonomických studií sloužících k přípravě, realizaci, financování a efektivnímu provozování navrhované investice. U stavebních investic zahrnuje obvykle i architektonické a ekologické studie. Investiční projekty jsou zaměřeny zejména na výstavbu a nákup nemovitostí, nákup nových strojů a technologií atd. Jedná se o pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
6
1.
ZÁKLADNÍ POJMY
Investiční rozhodování souvisí s rozhodováním (zamítnutím, přijetím) investičních projektů, které jsou připraveny. Je strategického charakteru, mělo by navazovat na strategii organizace a přispívat k realizaci dlouhodobých cílů příslušné organizace. Spolu s interními faktory ovlivňující rozhodování musí být přihlíženo i k externím vlivům spojených s okolím organizace. Musí být hodnoceny nejen faktory rizika a nejistoty (např. tržní situace, změny cen surovin a energií, apod.), ale také možných příležitostí přinášejících pozitivní faktory pro činnost organizace.
7
1.
ZÁKLADNÍ POJMY
Předmětný systém (System-of-interest - SOI) je systém, jehož životní cyklus je uvažován v kontextu projektu nebo programu. Systém je spojení spolupracujících prvků, které jsou organizovány tak, aby dosáhly jednoho nebo několika stanovených účelů. Životní cyklus je časový interval od zahájení vývojových činností založených na identifikovaných potřebách nebo cílech, přes odstavení z provozu až po vyřazení. Životní cyklus systému je vývoj v čase předmětného systému od stanovení koncepce až po vyřazení majetku/systému.
8
1. 1. VÝZNAM A ÚČEL ŽIVOTNÍHO CYKLU Význam komplexního pojetí životního cyklu systému – investice - nakupovaného produktu (dále jen nakupovaného produktu) spočívá ve vymezení průběhu jeho života v rámci jednotlivých etap. Následně souvisí se zvýšením schopnosti optimalizovat souvislosti a vazby s ohledem na zapojení nakupovaného produktu v rámci životního cyklu systému (organizace či jeho dílčí části) z hlediska výkonnosti, nákladů, přínosů, časových průběhů, kvality, apod. včetně vytýčení časových bodů spojených s jeho jednotlivými etapami.
9
1. 1. VÝZNAM A ÚČEL ŽIVOTNÍHO CYKLU Účelem pojetí životního cyklu investice, nakupovaného produktu je vytvořit podmínky pro jeho řízení (funkční i ekonomické) v rámci jednotlivých etap včetně přispění k identifikaci a snižování rizik a eliminace jejich výskytu. V souvislosti s volbou vybraných regulovatelných prvků investice, nakupovaného produktu v rámci životního cyklu a jeho etap, je například možné řídit, usměrňovat a ovládat náklady s tím související. Umožňuje se tím vytvářet předpoklady pro správné, účelné, hospodárné a efektivní využití různých typů zdrojů.
10
1. 1. VÝZNAM A ÚČEL ŽIVOTNÍHO CYKLU
Obrázek č. 1 Struktura rozčlenění jednotlivých činností jako součást procesu odhadování nákladů 11
1.2 KLASIFIKACE INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ Klasifikace investičních projektů, jejich vztah k rozvoji organizace: Rozvojové – orientované na expanzi – projekty spojené s rozvojem organizace; Obnovovací – projekty zaměřené na náhradu, obnovu, modernizaci stávajícího systému; Mandatorní (regulatorní) – jedná se o projekty zaměřené na dosažení souladu s existujícími zákony, předpisy a nařízeními upravující určitou oblast v rámci níž organizace působí. .
12
1.3 VĚCNÁ NÁPLŇ PROJEKTŮ Při investičním rozhodování je podstatné hodnocení životního cyklu a přínosů, které investice přináší. Jedná se o: Zavádění nových technologií – projekty zaměřené na zavádění nových produktů do systému organizace; Inovace informačních systémů, zavádění informačních technologií – jedná se o obtížně hodnotitelné a kvantifikovatelné projekty, vyžadují vysoké nároky na organizaci projektu; Zvýšení bezpečnosti provozu a bezpečnosti práce – jedná se opět o velmi složitá hodnocení efektivnosti investice;
13
1.3 VĚCNÁ NÁPLŇ PROJEKTŮ Dále se jedná o: Snížení negativního působení na životní prostředí - zde jedná se o obtížnou kvantifikovatelnost přínosů; Infrastrukturní projekty jedná se o projekty infrastrukturního charakteru (komunikace, kanalizace, rozvody energií včetně pomocných zařízení (čistírny odpadních vod), energetických zařízení (kotelny) apod.; Výzkum a vývoj nových produktů – jedná se o specifické investiční projekty zaměřené na vývoj nových produktů a technologií (jedná se většinou o rizikové projekty). Forma realizace projektů Investiční výstavba a akvizice – jedná se o realizaci projektů nemovité infrastruktury různého charakteru. Akvizice – jedná se o nákupy nakupovaných produktů.
14
1.4 POSTUP VYUŽITÍ PROJEKTŮ V RÁMCI PLÁNOVÁNÍ VYZBROJOVÁNÍ (PAPS)
Obrázek č. 2 Postup v rámci plánování vyzbrojování (PAPS) 15
2. KONCEPCE PODLE ČOS 051618 ZÁSADY NATO Koncepce podle ČOS 051618 Zásady NATO pro integrovaný systémový přístup ke kvalitě v průběhu životního cyklu souvisí s jednou nebo s více z následujících čtyř oblastí: čas, funkce, zdroje a organizace. a) časová oblast se zabývá převážně etapami životního cyklu, b) funkční oblast se zabývá převážně procesy životního cyklu, c) oblast zdrojů se převážně týká účastníků životního cyklu, d) oblast organizace se převážně týká systému(ů) managementu. Vzájemné vztahy mezi těmito oblastmi a souvisícími koncepcemi jsou uvedeny v příloze A. ČOS 051618.
16
2.1 ETAPY ŽIVOTNÍHO CYKLU Životní cyklus (v rozsahu od koncepce po vyřazení) systému je rozdělen do přesně stanovených etap, které poskytují rámec pro projekt(y). Konec každé etapy je rozhodovací branou (milníkem) v projektu. Ve stejném čase může projekt existovat ve více než jedné etapě. Etapy: Koncepce; Vývoj; Produkce; Využívání; Zabezpečení; Vyřazení. Každá etapa je jeden nezbytný časový interval, srozumitelně a časově ohraničený. Obsahem je určení náplně etapy včetně nejistot a rizik spojenými s: Náklady; Časovým rozvrhem; Cíli; Přijímáním a realizací rozhodnutí.
17
2.1 ETAPY ŽIVOTNÍHO CYKLU Pro přechod mezi etapami se využívají brány a proces přijímání rozhodnutí podporují vstupní a výstupní kritéria.
Obrázek č. 3 Přijímání rozhodnutí v rozhodovací bráně
18
2.2 PROCESY ŽIVOTNÍHO CYKLU V každé etapě životního cyklu existují procesy, které mohou být využity jak v celé organizaci nebo specificky v rámci projektu. Organizace účastníků životního cyklu mají stanovit, dokumentovat, udržovat a zlepšovat efektivitu a hospodárnost procesů. Organizace mohou k uspořádání a přizpůsobování příslušných procesů přiměřeným způsobem využívat mezinárodní normy v závislosti na struktuře organizace, záměrech a obchodní strategii. Tyto normy mohou rovněž obsahovat kritéria, která potvrzují úspěšnou realizaci procesů.
19
2.2 PROCESY ŽIVOTNÍHO CYKLU Podnikové procesy Procesy managementu: životního cyklu systému, podnikového prostředí, investic, zdrojů, jakosti. Projektové procesy: plánování projektu, posuzování projektu, kontroly a řízení projektu, rozhodování, managementu rizik, managementu konfigurace, managementu informací.
Technické procesy:
Etapy životního cyklu • Předkoncepční etapa, • Koncepce, • Vývoj, • Produkce, • Využívání, • Zabezpečení, • Vyřazení
vymezení požadavků zainteresovaných stran, analýzy požadavků, návrhu architektury, zavedení, (implementace), integrace, ověřování, přechodu, validace, provozování, údržby, likvidace
Smluvní procesy: akvizice, dodání.
Obrázek č. 4 Procesy životního cyklu
20
2.3
ÚČASTNÍCI ŽIVOTNÍHO CYKLU
Účastníci přímo zapojení v průběhu etap životního cyklu do procesů a souvisících činností mohou být označováni obecnými termíny jako např.: uživatel, nabyvatel, vlastník, dodavatel, pracovníci s odpovědností za státní ověřování jakosti (SOJ). Vzhledem k tomu, že odpovědnost za kvalitu je sdílená, nemá být přidělena výhradně některému z účastníků.
21
2.4 TÝMY MANAGEMENTU PROJEKTU V průběhu životního cyklu jsou zřízeny a pracují týmy managementu projektu (PMT). Musí být zaručeno: účinné a efektivní zavedení integrovaného systémového přístupu ke kvalitě, společné porozumění účelu a provedení cílů projektu přístupu k splnění cílů. Projekt může existovat pro všechny nebo pouze pro některé etapy životního cyklu produktu. Týmy jsou víceúčelové a členové týmu mají mít doplňující se odbornou způsobilost a mají se angažovat pro společné cíle. Povinnosti a odpovědnosti účastníků v rámci PMT mají být jasně definovány při zahájení projektu a aktualizovány v průběhu projektu.
22
2.4 TÝMY MANAGEMENTU PROJEKTU Týmy managementu projektu (PMT) zabezpečují, že: Všechny zainteresované strany spolupracují a jsou brány v úvahu jejich zájmy. Je prováděno a dokumentováno plánování životního cyklu. Plán kvality projektu se vytváří s ohledem na strategii akvizice, pomocí identifikování měřitelných cílů kvality. Existuje společný vzájemný soulad záměru a plnění cílů projektu a přístupu k jejich dosažení. Je použita společná terminologie, včetně schválené definice etap životního cyklu. Jsou shromažďována a hodnocena data a zavedena potřebná opatření. Zpětná vazba od uživatele může vytvořit bázi vědomostí, na jejímž základě mohou být identifikovány budoucí modifikace a ovlivněny budoucí projekty. Je dodáván produkt vyhovující funkčním a technickým požadavkům smlouvy.
23
2.4 TÝMY MANAGEMENTU PROJEKTU
Obrázek č. 5 Zainteresované strany podílející se na projektu
24
2.5 VÝBĚR A HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ Při výběru a hodnocení investičních projektů probíhají celým rozhodovacím procesem následující otázky: Co, chceme výběrem dosáhnout, Kdo, bude výběr a hodnocení provádět, Jak, stanovit kritéria výběru a hodnocení a jak je vyhodnocovat, Kdy, provést výběr a hodnocení, Proč výběr a hodnocení provádíme.
25
2.5 VÝBĚR A HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ Obecný metodický postup při rozhodovací činnosti: Vymezení problému a identifikace možností jeho řešení, Stanovení možných cílů řešení, Analýza rámcových podmínek řešení, Stanovení alternativ postupů řešení problému, Určení kritérií k hodnocení alternativ, Provedení hodnocení a třídění alternativ, Provedení výběru nejvhodnější alternativy, Realizace nejvhodnější alternativy.
26
2.5 VÝBĚR A HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ Metody ekonomické analýzy a jejich použití. Metody se zaměřuji na poměřování vynaložených nákladů (v hodnotových jednotkách, obvykle finančních) s dosaženými nebo plánovanými výstupy nebo výsledky. Nejčastěji používané metody pro hodnocení např. investičních projektů, nákupu – akvizice jsou: Mezi hlavní typy patři analýzy: nákladů a výnosů (CBA). účinnosti nákladů (CEA), minimalizace nákladů (CMA), nákladů a užitečnosti (CUA). Podrobněji viz přednáška následujícího semestru Téma 7: Metody hodnocení v rámci akvizičního procesu.
27
2.5 VÝBĚR A HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ
Tabulka 1 Předpoklady a obory použití jednotlivých metod 28
2.6 POSUZOVÁNÍ PROJEKTŮ ČOS 051645 Model NATO pro posuzování projektu (NATO Project Assessment Model - NPAM) do prostředí České republiky. Standard obsahuje návod jak posuzovat projekty, aby byly zahrnuty všechny zúčastněné osoby, činnosti, procesy a zdroje a aby mohl být k realizaci vybrán nejlépe připravený projekt. NPAM je model pro posuzování projektu, identifikaci specifických prvků projektu, poskytování doporučení a odhalování systémových prvků uvnitř projektu. NPAM zahrnuje proces posuzování (AP) a dokumentovaný soubor kategorií prvků posuzování, které by mělo posuzování pokrýt. Kategorie prvků posuzování poskytují pevný základ pro předávání zpráv o výsledcích posuzování.
29
2.6 POSUZOVÁNÍ PROJEKTŮ Činnosti procesu posuzování (AP) zahrnují: Stanovení a udržování způsobilosti k posuzování; Osvojení způsobilosti k posuzování; Zahájení posuzování; Plánování posuzování; Provedení posuzování; Analyzování a podávání zpráv o výsledcích posuzování; Následná opatření; Analyzování a zlepšování.
30
2.6 POSUZOVÁNÍ PROJEKTŮ Kategorie prvků posuzování poskytují nejvyšší strukturu pro identifikaci prvků projektu. Kategorie prvků posuzování jsou: a) vnější omezení, b) požadavky úkolu, c) finance, d) zdroje e) management, f) procesy, g) produkt, h) časový plán, i) uživatel/zákazník, j) specifika projektu.
31
2.6 POSUZOVÁNÍ PROJEKTŮ Kategorie prvků posuzování se používají k zachycení maximální úrovně komplikací (rizik, problémů a neurčitostí/nedostatku informací) vzniklých během posuzování. Jsou použitelné na celé posuzované úsilí, tj. organizační, systémová a softwarová hlediska projektu nebo organizačních celků resortu MO. Prvek posuzování je ve své podstatě dynamický a mnohorozměrný. To znamená, že prvek se bude měnit v závislosti na čase (např. etapě životního cyklu), pohledu zainteresované strany (např. zákazník nebo dodavatel), pořadí důležitosti, spouštěcím mechanismu (tj. událost(i), která(é) iniciují prvek posuzování) a cílech, předpokladech a omezeních, která existují v okamžiku, kdy je prvek zkoumán. Struktura a obsah prvků posuzování jejich obsah je uveden v příloze A ČOS 051645.
32
2.6 POSUZOVÁNÍ PROJEKTŮ Například v rámci prvku 1. Vnější omezení dále členěného na 1.1 Regulační prostředí - 1.1.1 Zákony;1.1.2 Zásady; 1.1.3 Audity a posuzování 1.2 Pracovní prostředí - 1.2.1 Spolupráce; Je 1.2.2 Morálka Oblast působnosti: Stupeň nadšení a věrnosti, která existuje mezi zainteresované strany programu a jejich pracovníky. Hledisko zákazníka: Prověřit morálku zainteresovaných stran programu. Vyhodnotit míru fluktuace pracovníků, spokojenost pracovníků, viditelnost vedení, počet porad krizového managementu, počet změn v časovém plánu. Posoudit, zda je morálka přijatelná. Hledisko dodavatele: Prověřit morálku zainteresovaných stran programu. Vyhodnotit míru fluktuace pracovníků, spokojenost pracovníků, současnou pověst zainteresovaných stran, úroveň produktivity, rychlost opravných činností. Posoudit dopad změny v morálce na program.
33
2.5
POSUZOVÁNÍ PROJEKTŮ
Obrázek č.6 Model pro posuzování projektu podle ČOS 051645 34
Děkuji za pozornost Dotazy?
35
