Fakulta vojenského leadershipu Katedra ekonomie
Investice a akvizice Téma 4: Plánování akvizice v organizacích veřejné správy a v rámci rezortu MO ČR Brno 2014 © Pavel Vyleťal
Ing. Pavel Vyleťal, Ph.D.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
Literatura 1. COOPER, J., LANE, P. Marketingové plánování. Praha: Grada Publishing, 1999, s. 230, ISBN 80-7169-641-2. 2. HORÁKOVÁ, H. Strategický marketing. Praha: Grada Publishing a.s., 2003, s. 200, ISBN 80-247-0447-1. 3. VYLEŤAL, Pavel. Marketing. 1.vyd. Brno: Univerzita obrany, 2005, 150 s. ISBN 80-85960-95-8. 4. ČOS 051662 Příručka pro postupné plánování vyzbrojování. 1. vydání, Praha: Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2012. Dostupné z: http://www.oos.army.cz/cos/cos/051662.pdf 5. Normativní výnos Ministerstva obrany ČR č. 69/3013 ze dne 19. června 2013 ve znění NVMO č. 4/2014 Věstníku (1. změna). 6. Bezpečnostní strategie České republiky - září 2011 7. Obranná strategie České republiky - září 2012 (nahrazuje Vojenskou strategii ČR z roku 2008)
Vzdělávací cíl Seznámit s postupy spojenými s realizací systému strategického plánování a realizací marketingových plánů. Na konkrétním příkladu subjektu veřejné správy ukázat postupy a realizaci.
OBSAH PREZENTACE Úvod 1. Plánování 2. Strategie a strategické plány v praxi 2.1. Bezpečnostní strategie České republiky z roku 2011 3. Akviziční plány
Úvod Obecně je plánování proces, který je součástí řízení a je spojen: s formulováním cílů subjektu veřejné správy (dále jen SVS) dosažitelných v budoucích časových obdobích, s určením postupu a prostředku, pomocí kterých bude cílů dosaženo. O strategickém plánování hovoříme v rámci komplexního pohledu na rozvoj organizace - subjektu veřejné správy ve spojení s rozhodujícími činnostmi a obecnými cíli. O tom, do jaké míry je určitý plán strategický, rozhoduje: předmět plánu, plánovací postupy.
1. Plánování Strategie - „řízení určité činnosti k dosažení základních cílů, obecný postup, umění koncepčně dosahovat stanovených cílů“. Strategické řízení probíhá jako kontinuální proces složený z řady činností (plánování, organizování, vlastní rozhodování, komunikování, kontrola) s cílem dosažení jistých výhod prostřednictvím: Stanovení nejefektivnějšího vztahu subjektu k produktům, které jsou subjektem veřejné správy (SVS) nabývány, realizovány, poskytovány a snaha dosáhnout optimalizace výdajů na činnost subjektu při tvorbě poskytovaných produktů, Formování příslušných strategií vedoucích k tvorbě a podpoře vlastního prostředí pro tvorbu produktu ve shodě s marketingovými cíli a základními cíli (posláním) SVS.
1. Plánování Plánování SVS Strategická analýza pochopení strategické pozice
Implementace strategie plánování, realizace strategie a management změn
Strategický výběr formulace alternativ, hodnocení, výběr
Strategické plánování je pomocník jak dosáhnout vytýčených cílů v rámci strategie. Středem zájmu jsou budoucí cíloví zákazníci (klienti, uživatelé produktů SVS) a jejich potřeby. Plány musí být funkční. Důležitý je předpokládaný časový horizont. Organizace uvažují v různém (tří, pěti a víceletém) období v závislosti na charakteru poskytovaných konečných produktů, na velikosti organizace a jejím poslání v rámci státoprávního uspořádání.
1. Plánování Strategický řídící proces je komplexní proces. Stanovuje základní cíle. Určuje pomocí, kterých konkrétních úkolů má marketing přispět k dosažení cílů pro subjekt SVS primárních. Strategický řídící proces SVS
Vrcholový management SVS
Poslání, mise SVS Principiální zásady (např. politické) a omezující limity (např. ekonomické)
Cíle SVS a strategické směry
Příležitosti
1. Plánování Poslání SVS – určeno příslušnými legislativními prvky např. zákonem, kde působnost a zásady činnosti jednotlivých SVS jsou vymezeny např. v zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky ve znění pozdějších předpisů, nebo v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů; Stanovení základních cílů znamená konkrétní určení a kvantifikace poslání – strategické směry ukazují cestu k dosažení cílů. Příležitosti – ukazují na nalezení správného poměru mezi: Eventualitami přicházející v úvahu z vnějšího prostředí s ohledem ve vztahu k poslání a cílům, Mezi schopnostmi a zdroji.
1. Plánování V rámci strategického řídícího procesu dochází k rozhodování o tvorbě konkrétních produktů SVS v souladu s veřejným zájmem. Úlohou marketingu uplatněného u SVS dochází k specifikaci produktu z hledisek formy, času a místa. Rozhodování v rámci strategického řídícího procesu SVS
Úloha marketingu SVS
Forma – konkrétní užitek a prospěch, který potřebuje zákazník Čas – kdy má být užitek k dispozici
Veřejný zájem Produkt SVS
Místo – kde má být užitek k dispozici
1. Plánování Prostředí obklopující SVS. makroprostředí mikroprostředí
Ekonomické faktory
Technické a technologické faktory
Zaměstnanci Zprostředkovatelé Zákazníci – klienti – uživatelé produktů SVS
SVS Dodavatelé Sdělovací prostředky
Politickoprávní faktory
Společensko – kulturní faktory
Veřejnost
Demografické faktory
Přírodní faktory
1. Plánování Prostředí obklopující SVS: Mikroprostředí u SVS tvoří: Zákazníci – klienti, uživatelé konečných produktů SVS, jeho zaměstnanci, sdělovací prostředky a veřejnost. Do mikroprostředí se zahrnují subjekty, které SVS ovlivňují bezprostředně a mohou zasahovat do hlavní funkce činnosti SVS - uspokojování potřeb svých klientů, a které může SVS bezprostředně ovlivňovat svoji aktivní činností. Makroprostředí tvoří širší okolí SVS. Existující faktory jsou v podstatě mimo dosah vlivu SVS a kontroly, přitom však velmi podstatně ovlivňují postavení a chování firmy a tím i její aktivity, náročnost i efektivnost realizovaných činností. Jednotlivými faktory makroprostředí jsou: Ekonomické faktory, které ovlivňují výši přidělovaných prostředků na činnost SVS i na prostředků, prostřednictvím kterých jsou uspokojováni zákazníci, klienti, uživatelé konečných produktů SVS. Dále jsou to technické a technologické, demografické, politicko-právní, společensko-kulturní a přírodní faktory.
1. Plánování Schéma jednotlivých plánovacích aktivit ve vazbě na realizaci Faktory prostředí Strategický řídící proces 1. Poslání, mise - 2. Cíle a základní strategické směry - 3. Příležitosti
Strategický marketingový proces A. Plánovací etapa 1. Situační analýza 2. Stanovení cílů a formulování strategií 3. Sestavení marketingového plánu
Plán
B. Realizační etapa Vytvoření marketingových postupů
Zpětná vazba, korekce
Skutečné výsledky
C. Kontrolní etapa 1. Měření dosahovaných výsledků, porovnání s plánem 2. Hodnocení, korigování a využití odchylek
2. Strategie a strategické plány v praxi Ze strategických dokumentů a strategických plánů se odvíjí úkoly SVS na všech úrovních a jsou formulovány v rámci strategického řídícího procesu v plném rozsahu, viz téma 1. Příklady strategických dokumentů ve vazbě na pořizování produktů: Strategická koncepce NATO z roku 2010
„Bílá kniha o obraně“ z roku 2011
Bezpečnostní strategie EU z roku 2003
Bezpečnostní strategie České republiky z roku 2011
Pořizování produktů pro účely obrany a bezpečnosti ČR
Plán obrany ČR z roku 2007
Principy obrany ČR do roku 2030
Vojenská strategie ČR z roku 2008
Dlouhodobá vize rezortu MO ČR z roku 2008
Národní strategie vyzbrojování 2004
2. 1 Bezpečnostní strategie České republiky z roku 2011 Je základním dokumentem bezpečnostní politiky České republiky. Vládní dokument hledající nadstranické přístupy k otázkám bezpečnosti. Právní rámec bezpečnostní strategie: Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Zákony, Mezinárodní závazky. Navazuje na poslední bezpečnostní strategii z roku 2003. Východiska bezpečnostní politiky ČR: Bezpečnostní politika ČR představuje přístupy, nástroje a opatření k zajištění bezpečnosti obrany a ochrany občanů a státu. Hlavní úkol: zajistit bezpečnost obyvatel, obrana svrchovanosti a územní celistvosti a zachování demokracie; Zajištění bezpečnosti jednotlivce a nutnost zajistit funkčnost státních institucí, Odpovídá za to vláda, ale je žádoucí i aktivní spolupráce občanů ČR, právnických a fyzických osob a orgánů veřejné správy, nutnost zvýšení celkové odolnosti.
2. 1 Bezpečnostní strategie České republiky z roku 2011 Klíčový význam má hospodářská a politická stabilita EU, dáváme přednost součinnosti v rámci mezinárodních organizací. Nedělitelnost bezpečnosti ČR, ale celé Euroatlantické oblasti. ČR dává přednost preventivní diplomacii a diplomatickým řešením konfliktů, až pak silou. Je předpokládáno kolektivní zajištění obrany, tím ale nezaniká prvotní odpovědnost za obranu ČR. Bezpečnostní zájmy ČR: Životní, Zajištění svrchované existence, Územní a politická nezávislost, Demokracie, Lidská práva a svobody. Strategické bezpečnostní zájmy: Např.: prevence konfliktů, Posilování soudržnosti NATO a EU, Energetická, surovinová a potravinová bezpečnost, Ekonomická a vnitřní bezpečnost a další. Další významné bezpečnostní zájmy: Snížení kriminality, Zvýšení profesionality státních institucí a soudnictví, Veřejné informovanosti, Vědeckotechnického rozvoje, Ochrana životního prostředí.
2. 1 Bezpečnostní strategie České republiky z roku 2011 Bezpečnostní prostředí prochází dramatickými změnami, pravděpodobnost útoku na ČR je nízká. Bezpečnostní hrozby: Terorismus; Šíření ZHN a jejich nosičů; Kybernetické útoky; Nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí; Negativní aspekty mezinárodní migrace; Organizovaný zločin a korupce; Ohrožení funkčnosti kritické infrastruktury; Přerušení strategických dodávek surovin nebo energie; Pohromy přírodního a antropogenního charakteru. Strategie prosazování bezpečnostních zájmů ČR: Aktivní působení v bilaterálních a multilaterálních vztazích; Uznávání článku 5 WS; Zapojení letectva; Strategie a prevence potlačování bezpečnostních hrozeb; apod.
2. 1 Bezpečnostní strategie České republiky z roku 2011 Ekonomický rámec zajištění bezpečnosti státu: Hospodářská politika spoluvytváří podmínky pro zajišťování bezpečnosti a obrany ČR. Podpora mezinárodní konkurenceschopnosti. Kontrola strategických odvětví. ČNB – stabilita finančního trhu. Institucionální rámec zajištění bezpečnosti: Nástrojem je bezpečnostní systém. Fungující: Diplomatická služba; Ochrana občanů v zahraničí; Ozbrojené síly; vojenské zpravodajství i soukromé bezpečnostní složky. Bezpečnostní systém ČR. Rovina politická, vojenská, vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatel, hospodářská, legislativní, právní, sociální, finanční rovina. Struktura bezpečnostního systému zahrnuje: Prezidenta ČR; Parlament ČR; Vládu; Bezpečnostní radu státu; Ústřední správní úřady; Krajské a obecní úřady; Ozbrojené síly; Ozbrojené bezpečnostní sbory; Zpravodajské služby; Záchranné sbory; Záchranné služby; Havarijní služby.
3. Akviziční plány Zpracováno podle Normativního výnosu Ministerstva obrany ČR č. 69/3013 ze dne 19. června 2013 ve znění NVMO č. 4/2014 Věstníku (1. změna) Zpracování akvizičních plánů Předmět úpravy: a) rozsah a formu zpracování a aktualizace akvizičního plánu dodávek; b) zásady a postupy pro tvorbu zpracování a aktualizaci akvizičního plánu dodávek; c) povinnosti konkrétním subjektům v průběhu plánování požadavků, tvorby a aktualizace akvizičního plánu dodávek. Akviziční plán dodávek je souhrn schválených, peněžně ohodnocených požadavků na nabytí majetku, který je kryt návrhem peněžních prostředků rozpisu rozpočtu kapitoly – 307 Ministerstva obrany a který je na aktuální rozpočtový rok zpracován v roce předcházejícím aktuálnímu rozpočtovému roku, ve kterém se veřejná zakázka realizuje s výhledem na další dva roky.
3. Akviziční plány Akviziční plán centrálních dodávek (APCD) v oblasti běžných výdajů Při zpracování návrhu akvizičního plánu centrálních dodávek v oblasti běžných výdajů se vychází z vytvořeného akvizičního plánu dodávek, který byl vytvořen pomocí elektronických systémů a obsahuje rozpis státního rozpočtu kapitoly – 307 Ministerstva obrany na plánovací rok a na další dva roky výhledu. Návrh akvizičního plánu centrálních dodávek v oblasti běžných výdajů musí obsahovat veškeré údaje potřebné pro: a) uveřejnění veřejné zakázky; b) identifikaci předložených specifikací; c) zpracování veřejné zakázky v elektronickém systému zadávání veřejných zakázek.
3. Akviziční plány Návrh akvizičního plánu centrálních dodávek v oblasti programového financování musí obsahovat veškeré údaje potřebné pro: a) uveřejnění veřejné zakázky; b) identifikaci předložených specifikací; c) identifikaci investičního záměru; d) zpracování veřejné zakázky v elektronickém systému zadávání veřejných zakázek. Dále se zpracovávají návrhy akvizičního plánu: Nemovité infrastruktury, decentrálních dodávek (APDD). Vychází se vždy z vytvořeného akvizičního plánu dodávek, který byl vytvořen pomocí elektronických systémů a obsahuje rozpis státního rozpočtu kapitoly - 307 Ministerstva obrany na plánovací rok a na další dva roky výhledu.
3. Akviziční plány Vyhodnocení akvizičního plánu dodávek obsahuje: a) přehled čerpání peněžních prostředků z akvizičního plánu dodávek; b) přehled počtů zadaných veřejných zakázek a uzavřených smluv a objem peněžních prostředků; c) počet změn v akvizičním plánu dodávek v průběhu roku; d) stav zpracovávání a předkládání specifikací majetku; e) porovnání vyhodnocení akvizičního plánu dodávek s předchozím rokem; f) návrhy na opatření.
Děkuji za pozornost Dotazy?
