Investice a akvizice. Téma 1: Východiska pro akvizici v oblasti veřejné správy

Fakulta vojenského leadershipu Katedra ekonomie

Investice a akvizice Téma 1: Východiska pro akvizici v oblasti veřejné správy Brno 2014 © Pavel Vyleťal

Ing. Pavel Vyleťal, Ph.D.

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326

LITERATURA 1. VYLEŤAL, Pavel. Marketing v Armádě České republiky. 1.vyd. Brno: Univerzita obrany, 2007, 162 s. ISBN: 978-80-7231-190-3. 2. VYLEŤAL, Pavel. Marketing management u subjektů veřejné správy. Vojenské reflexie. 2010, V., č. 3, s. 97 106. ISSN 1336-9202. 3. VYLEŤAL, Pavel A KOLEKTIV. Ekonomické nástroje a metody řízení jakosti v akvizičním procesu. 1.vyd. Praha: AVIS, 2008, 121 s. ISBN 97880-7278-438-7. 4. NENADÁL, J. a kol. Moderní systémy řízení jakosti-quality management. 2. doplněné vydání, Management Press, Praha 2002. ISBN 80-7261-071-6. 5. ČOS 051618. Zásady NATO pro integrovaný systémový přístup ke kvalitě v průběhu životního cyklu. 3. vydání. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2011. Dostupné z: http://www.oos.army.cz/cos/cos/051618.pdf 6. ČOS 051622. Požadavky NATO na ověřování jakosti při návrhu, vývoji a výrobě. 2. vydání. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2011. Dostupné z: http://www.oos.army.cz/cos/cos/051622.pdf

LITERATURA 7. ČOS 051625. Technické podmínky pro produkty určené k zajištění obrany státu. 2. oprava. 2. vydání. Praha: Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, 2007. Dostupné z: http://www.oos.army.cz/cos/cos/051625.pdf 8. Materiály uveřejněné na: http://www.mocr.army.cz/ministr-aministerstvo/odkazy/odkazy-46088: 2004 Národní strategie vyzbrojování 2008 Dlouhodobá vize resortu MO 2008 Principy obrany ČR 2030 2009 Obranná politika Československé a České republiky 1989-2009 2011 Bezpečnostní strategie České republiky - září 2011 2011 Plán obrany ČR 2012 Obranná strategie České republiky - září 2012 (nahrazuje Vojenskou strategii ČR z roku 2008)

VZDĚLÁVACÍ CÍL Seznámit s všeobecnými východisky pro akvizici v oblasti veřejné správy a se zaměřením na oblast působení Ministerstva obrany České republiky.

OBSAH PREZENTACE Úvod 1. Vliv globálních trendů 1.1. Pozice ekonomiky České republiky a mezinárodní ekonomické vztahy v rámci globalizačních trendů 1.2. Pozice ekonomiky České republiky a mezinárodní ekonomické vztahy v rámci globalizačních trendů 1.3. Globalizační vliv na Armádu České republiky 1.4. Formulace aktuálních vlivů globalizace v Armádě České republiky 2 Vliv integračních trendů 2.1 Aspekty integrace 2.2 Integrace v rozměru Evropské unie 2.3 Integrace v rozměru Organizace Severoatlantické smlouvy

OBSAH PREZENTACE 2.4 Význam standardizace pro Armádu České republiky 2.5 Předpoklady implementace standardizace při integraci 2.6 České obranné standardy – souhrnná informace 3. Bezpečnostní vlivy 3.1 Bezpečnostní globální trendy 3.2 Vytváření bezpečnostního prostředí 3.3 Základní dokumenty vztahující se k bezpečnosti a k obraně České republiky 3.4 Zhodnocení stavu obrany a bezpečnosti České republiky 4. Digitální ekonomika 4.1 Charakteristika digitální ekonomiky 4.2 Identifikace systémů digitální ekonomiky 4.3 Rozdíly mezi dosavadní a digitální ekonomikou

Úvod Doba 21. století přináší řadu nových skutečností, se kterými se postupně musí vyrovnat také subjekty veřejné správy (SVS). Musí na ně reagovat z důvodu obhájení svých pozic a prosazení existenční nutnosti v rámci příslušného státoprávního uspořádání. Rovina celospolečenského zájmu

Rovina tržního prostředí

SVS

Rovina nadnárodních zájmů

Rovina rizik

Úvod Jedná se o vybrané roviny celospolečenský zájem, tržní prostředí, rizika, nadnárodní zájmy ČR. Vstupy jsou v rovině celospolečenského zájmu charakterizovány minimálně požadavky na zabezpečení obrany a bezpečnosti ČR ve smyslu příslušných legislativních dokumentů, s ohledem na trvale udržitelný rozvoj a čerpáním zdrojů (finančních a jiných). V rovině tržního prostředí jsou vstupy charakterizovány poskytovanou nabídkou od jednotlivých trhů – produkty, pro zajišťování veškeré činnosti AČR, apod. V rovině nadnárodních zájmů jsou vstupy charakterizovány požadavky integrace a úrovní projevů a chování, včetně požadovaných vztahů subjektu AČR plynoucích z členství ČR v NATO a EU, apod. V rovině rizik jsou vstupy charakterizovány minimálně stavem a úrovní ohrožení vnitřní a vnější bezpečnosti ČR, včetně požadavků na jejich odstranění či eliminaci, úrovní jiného ohrožení (živelné pohromy, apod.), atd.

Úvod Výstupy určené pro rovinu celospolečenského zájmu, spočívají v uspokojení společnosti ze zabezpečení obrany a ochrany při respektování požadavků na efektivní, hospodárné a účelné využití zdrojů v souladu s trvale udržitelným rozvojem. V rovině tržního prostředí se jedná o výstupy zejména ve formulování poptávky po existujících a vyvíjených produktech (výrobcích, zboží, službách, informacích, osobách, apod.) a jejich následnou realizaci (akvizici - nákup, rekrutaci). V rovině nadnárodních zájmů se jedná o výstupy, zejména pak o prezentaci schopnosti realizace požadavků integrace, např. v souladu se standardizací, typizací, katalogizací, poskytovat požadované služby a vztahy, zajistit vnitřní i vnější projevy a chování subjektu AČR v souladu s nastavenými standardy. Pro rovinu rizik se jedná zejména o výstupy reprezentované schopností zabezpečit jejich eliminaci nebo minimalizaci na stanovenou (požadovanou) úroveň.

Úvod Činnost každého ekonomického subjektu (MO ČR) – subjektu veřejné správy, začíná a dále se realizuje, mimo jiné, za vydávání peněz na nákup produktů (akvizici) a jejich získání (nabývání). Bez nakupovaných produktů a prodávajících podnikatelských subjektů se neobejde žádná organizace veřejné správy. Jaká bude akvizice vyplývá z různých trendů působících na subjekt veřejné správy.

1. Vliv globálních trendů Globální trendy, které ovlivňovaly v závěru 20. století fungování a existenci států ve středoevropském regionu, jehož součástí je dnešní ČR: změny politické orientace, liberalizace obchodu, rozpad stávajících států, a řada dalších.

1. 1 Pozice ekonomiky České republiky a mezinárodní ekonomické vztahy v rámci globalizačních trendů Argumenty pro vliv globálních trendů: zapojení ČR do obranných struktur NATO tj. přebírání práv a povinností, v nichž je základem společná obranná a bezpečnostní politika sdružených států, zapojení ČR do struktur EU tj. volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu, včetně harmonizace právních norem z uvedených základních a dalších souvisejících oblastí v prostoru působení EU, působení firem mezinárodního charakteru v ČR v rámci liberalizace obchodu a podnikání kdy tyto firmy - výrobní a obchodní společnosti, realizují svoji činnost v různých oblastech ekonomiky ČR, v různých vztahových a vlastnických pozicích. Jejich globální působení jim umožňuje čerpat také ze státního rozpočtu ČR nemalý díl zdrojů (úlevy za podnikání v ČR, získávání veřejných zakázek, apod.).

1.2. Globalizační vliv na Armádu České republiky Účast AČR ve strukturách NATO ji předurčuje k respektování priorit jednotlivých členů v plnění závazných úkolů obranné aliance podle čl. 5 Severoatlantické smlouvy a k respektování kvalitativních a kvantitativních indikátorů účasti, mezi něž např. patří velikost obranných výdajů a velikost ozbrojených sil. Základní způsoby pohledu na proces, ve kterém se stanovuje rozpočet obrany: zahraničně politický, vnitropolitický, institucionální.

1.2. Globalizační vliv na Armádu České republiky Výše obranných výdajů je tedy mnohem výrazněji determinována politickými diskusemi a rozhodnutími v oblasti bezpečnostní politiky ve smyslu právního řádu ČR, jako je např.: účast v NATO; účast v operacích pro podporu míru (PSO - Peace Support Operations), nad rámec čl. 5 Severoatlantické smlouvy, kdy obsahovou náplň PSO charakterizuje AJP-3.4 (Military Operations Other Than War), ve shodě s úkoly AČR, s následujícím možným výčtem operací: prevence odvrácení konfliktu - CP (Conflict Prevention), udržování míru PK (Peace Keeping), prosazování, resp. vynucování míru – PE (Peace Enforcement), vytváření míru - PM (Peace Making) a budování míru - PB (Peace Building), operace humanitární povahy; účast v silách rychlé reakce; účast v silách EU – BG (Battle Groups) k odvrácení regionálních konfliktů.

1.3. Formulace aktuálních vlivů globalizace v Armádě České republiky Aktuální otázky, pro které je nezbytné najít řešení: Jaká je úroveň a jak je využito ekonomické myšlení a řízení v AČR pro posuzování spotřeby a potřeby finančních a jiných zdrojů? Jaký má AČR projev v rámci ekonomických vztahů při výkonu vlastní činnosti, při pořizování jednotlivých položek spotřeby, apod.? Na jaké úrovní je ekonomické myšlení a řízení v AČR v realizaci schopnosti reakce na nabídky firem a globálních firem? Současný ekonomický systém v AČR používaný, je svým způsobem zaostalý pro nedostatek užití ekonomických nástrojů včetně metod (v porovnání k ekonomickým systémům používaným globálními firmami je stav ekonomického posuzování zaměřen pouze na výdaje, náklady na činnost nejsou brány v úvahu a ani se nepoužívají běžné manažerské metody – manažerské účetnictví, apod.). Stát se při realizaci svého hospodářského úsilí především stará o naplnění rozpočtu, nikoliv však už o aktivní, účelné a účelové využití nashromážděných zdrojů.

1.3. Formulace aktuálních vlivů globalizace v Armádě České republiky Stát se při realizaci svého hospodářského úsilí především stará o naplnění Rozpočtu čerpáním přidělených zdrojů, nikoliv však už o aktivní, účelné a účelové využití nashromážděných zdrojů. AČR se bezkonkurenčně (ve vztahu k ekonomickému chování ostatních složek státu – zdravotnictví, školství atd.) stará o perfektní proplánování výdajů v rámci rozpočtu, někdy až tak „perfektní“, že nedokáže aktivně reagovat na změny a reakce jsou různé na různých stupních řízení. Výsledkem je téměř každoroční nedočerpání zdrojů na akvizici nakupovaných produktů. V případě, že má být AČR v rámci globalizačních vlivů kompatibilní a spolupracující v úzké součinnosti k doporučeným, přejímaným, nadřízeným systémům, rozumějme globálním systémům - EU, NATO a dalším, musí existovat uvedená kompatibilita i v ekonomické oblasti, v systémech, metodách a nástrojích, které jsou v souvislosti s tím využívány.

2 Vliv integračních trendů 2.1 Aspekty integrace Vícerozměrný charakter integrace vyplývá pro AČR nejen v poměru evropského měřítka, kdy navazuje na členství ČR v EU, ale z důvodu zapojení ČR do struktur NATO, je nutno hledat rozměr integrace i v měřítku transatlantickém , celosvětovém( viz např. členství v OSN). Víceúrovňový charakter integrace plyne ze začleňování celé české společnosti a české ekonomiky do prostoru EU. V souvislosti s tím je neoddělitelně spjato i začleňování resortu MO ČR jako existujícího ekonomického subjektu. Vícestupňový charakter integrace pak plyne z nutnosti respektovat dimenze integrace trhů a integrace politik EU i NATO, kdy ČR a s ní i MO ČR (AČR) musí v rámci trhů a politik provést začlenění, jež s nimi budou v souladu.

2 Vliv integračních trendů 2.1 Aspekty integrace Integrující článek - pojem standardizace. Standardizace na obecné úrovni je pak součástí „společného jazyka“ všech integrujících se zemí. Standardizace (normalizace, typizace) je obecně aplikována do procesů, jejichž výsledkem jsou výstupy zajišťující stanovenou úroveň a požadovanou kvalitu – materiálů, produktů, procesů, činností atp., za současné hospodárnosti v oblasti použití dostupných, ale i omezených zdrojů. V důsledku těchto skutečností jsou v rámci integračních kroků zaváděny standardy, omezující duplicitu, zajišťující efektivitu a poskytující požadovanou jakost u všech typů existujících subjektů.

2.2 Integrace v rozměru Evropské unie Mezi členskými zeměmi se uskutečňuje volný pohyb osob s právem usazovat se, pracovat, podnikat a žít bez diskriminace v jakékoli členské zemi. Dále volný pohyb zboží a služeb přes stávající hranice, volný pohyb kapitálu. Ekonomická integrace v AČR se odehrává minimálně ve vazbě na následující aspekty: institucionální aspekty, makroekonomické aspekty, mikroekonomické aspekty, obranné aspekty. Důležitou podmínkou je osvojení si znalostí společných zásad, pravidel a norem tohoto trhu, které tvoří soubor tzv. acquis communautaire (úhrn práva v EU). Např. zákon „o veřejných zakázkách“, který byl upraven ve vztah u k právu EU v době vstupu ČR (2004) do EU zákonem č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách a dále byl aktualizován dle současných podmínek práva EU zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách v platném znění.

2.3 Integrace v rozměru Organizace Severoatlantické smlouvy MO ČR a AČR musí v rámci integrace do struktur NATO respektovat podmínky dané rozměry, úrovní a stupni integrace stávající struktury včetně aplikace standardizace v uvedeném prostředí. Je předpokládáno dosažení cílů: Vojenským cílem standardizace je zvýšit kombinované operační schopnosti vojenských sil NATO. Standardizace je pak prostředkem k dosažení slučitelnosti systémů velení, řízení a spojení a nezbytných zbraňových systémů, zaměnitelnosti výzbroje, munice náhradních dílů a zásob všeho druhu, zejména pohonných hmot a maziv a stejnosti operačních postupů, formátů hlášení a předávání zpráv, označování minových polí, zamořených prostorů, zásob druhů materiálů apod.

2.3 Integrace v rozměru Organizace Severoatlantické smlouvy Ekonomickým cílem standardizace je zvýšit celkovou způsobilost využití obranných zdrojů NATO a AČR, které jsou k dispozici. To mimo jiné zahrnuje zvýšení úrovně mezinárodní spolupráce a vyloučení zbytečné duplicity mezi státy NATO ve výzkumu, výrobě, pořizování a zabezpečení obranných systémů a vybavení. Pro výrobní subjekty (zejména obranného průmyslu) využívající standardy se následně otevírá možnost lepšího uplatnění své zbrojní výroby na třetích trzích i v účasti na společných mezinárodních zbrojních projektech. Implementace standardů do vlastní praxe subjektů prohloubí jejich realizační schopnosti pro jimi dodávané produkty. Obranným cílem standardizace je proces zpracování a realizace koncepcí, doktrín, postupů a návrhů, který směřuje k dosažení co nejlepší úrovně slučitelnosti, vzájemné zaměnitelnosti a shodnosti v operační, výzbrojnětechnické (materiální) a administrativní oblasti.

2.3 Integrace v rozměru Organizace Severoatlantické smlouvy V NATO jsou rozlišovány tři základní stupně standardizace podle „Postupů pro tvorbu, přípravu, zpracovávání aktualizaci standardizačních dohod a spojeneckých publikací“ (AAP-3), kterými jsou: Slučitelnost (compatibility) - schopnost dvou nebo více celků nebo komponent vojenské techniky nebo materiálu existovat nebo fungovat v jednom systému nebo prostředí bez vzájemné interference. Zaměnitelnost, vyměnitelnost (exchangeability, interchangeability), stav, kdy dva nebo více předmětů (celků) mají takové funkční a fyzikální charakteristiky, že jsou ekvivalentní co do výkonu a trvanlivosti, a jsou schopny být vyměněny jeden za druhý bez úprav, max. s výjimkou seřízení. Stejnost, shodnost (commonality) - stav, kdy skupiny jednotlivců, organizací nebo států používají společnou doktrínu, procedury nebo výzbroj.

2.3 Integrace v rozměru Organizace Severoatlantické smlouvy Aspekty aplikace integrace v oblasti standardizace vedly ČR a AČR k zavedení příslušných postupů a jsou formulovány zákonem č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změnách živnostenského zákona v platném znění. Při aplikaci českých obranných standardů (ČOS) se mimo jiné vychází z principů řady standardizačních norem NATO (Standardisation Agreement - STANAGů), (AAP - Allied Administrative Publicationusnadňující - Spojeneckých administrativních publikací apod. regulující praktiky založených na podmínkách vzájemné výhodnosti, jejichž konečným výsledkem je úspora nákladů poskytnutých na výcvik a materiál zúčastněných státu aliance NATO.

2.4 Význam standardizace pro Armádu České republiky Standardizaci v ekonomické oblasti lze chápat jako uplatnění procesu stanovení cílů politiky jakosti a zřízení managementu jakosti, který je předpokladem splnění požadavků a spokojenosti daného spotřebitele, či uplatnění subjektu při realizaci svých úkolů a cílů v rámci jeho ekonomické činnosti. Lze je rozdělit do základních bodů: stanovení politiky a cílů jakosti subjektu (AČR) a jeho organizačních částí, identifikace a zajištění dostupných zdrojů, projektování a realizace odpovídajících procesů umožňujících splnění požadavků, pro které byl subjekt (AČR a jeho organizační části) zřízen, při respektování cílů subjektu, vytvoření, dokumentování, realizace, udržování a zlepšování systému řízení jakosti zabezpečujícího dosažení stanovených cílů.

2.4 Význam standardizace pro Armádu České republiky Vzhledem k tomu, že proces nakupování je součástí smyčky jakosti a vyžadujeme-li, aby jakost produktu (výrobku nebo služby) poskytovaného pro AČR, měla vysokou úroveň, musí být i proces nákupu řešen standardně, s ohledem na standardy, pomocí nichž je a dále má být AČR integrována do struktur NATO a EU. Před realizací nákupu je nezbytné vytvořit v rámci AČR standardizované prostředí, které bude schopno: evidovat, vyhodnocovat (provádět výběr) a kontrolovat dodavatele, jejichž dodávky budou odpovídající obranným standardům, a uplatňovat vůči nim přijatelné a přijaté strategie nákupu, pomocí ekonomických nástrojů řízení vyhodnotit efektivní potřebu, odpovídající standardizovaným požadavkům podle standardů NATO, uplatněním procesního řízení s aplikací požadavků na jakost procesů zajišťovat efektivní využití nejen disponibilních zdrojů AČR.

2.5 Předpoklady implementace standardizace při integraci – úkoly a očekávání Implementace standardizace v AČR předpokládá využití nejen Stanagů), ale také Spojeneckých publikací pro ověřování jakosti (Allied Quality Assurance Publication dále jen AQAP), i využití a uplatnění vhodných civilních norem: mezinárodních norem vytvářených ISO (International Organization for Standardization) – po převzetí se označují jako ČSN ISO, IEC (International Electrotechnical Commission), další nebo jejich veřejně dostupných specifikací, které jsou přijaté pro používání v NATO, regionálních (mezinárodní) standardů (norem) například Evropských norem (EN – European Committee for Standardization), národních norem (jednotlivých států),

2.5 Předpoklady implementace standardizace při integraci – úkoly a očekávání dále komerčně využitelných norem (nezaměňovat s veřejně dostupnými normami ISO nebo ISO/IEC), norem, vybavení a výrobků zajišťované komerčně a vládou, které mají být použity za předpokladu, že je prověřil odpovídající orgán NATO, doporučil jejich používání v NATO na základě jejich kvality, přiměřené ceny, aspektů bezpečnosti a možnosti výroby.

2.6 České obranné standardy – souhrnná informace Zákonem 309/2000 Sb. byl zřízen Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti - ÚřOSKSOJ (dále jen "Úřad"). Úřad má celostátní působnost a je podřízen MO ČR. Řeší oblast obranné standardizace, kterou se rozumí přistupování ČR ke standardizačním dohodám NATO. Zajišťuje tvorbu českých obranných standardů (dále jen ČOS) a způsoby jejich provádění. Standardy jsou stanovovány požadavky na výrobky a služby nebo na postupy při činnostech v oblastech (operační, logistické a administrativní), které slouží k zajištění obrany státu. Určité ČOS mimo jiné vymezují požadavky a podmínky pro činnost podnikatelských firem v souvislosti s dodávkami produktů.

2.6 České obranné standardy – souhrnná informace Dalším úkolem Úřadu je zabezpečení katalogizace, kterou se rozumí pořízení a aktualizace katalogizačních dat o výrobku, výrobci a dodavateli. Zároveň plní úlohu národního kodifikačního úřadu, což vyplývá ze zásad Kodifikačního systému NATO. Úřad rovněž zabezpečuje a provádí úkony spojené se Státním ověřováním jakosti (dále jen SOJ), týkající se produktů a požadavků obchodní smlouvy pro odběratele - ministerstva, jiné správní úřady, kraje, příslušné orgány NATO, obdobné úřady nebo orgány členských států NATO nebo obdobné úřady nebo orgány jiných států.

2.6 České obranné standardy – souhrnná informace Na základě žádosti o provádění SOJ zjišťuje, zda se produkt shoduje s požadavky smlouvy, zda dodavatel je schopen poskytnout záruky na jakost produktu a zda je schopen plnit další požadavky stanovené odběratelem v této smlouvě. Mezi zásadní patří požadavky: týkající se produktu nastavené technickými podmínkami, normami, technickými výkresy; týkající se systému managementu jakosti (ČSN EN ISO 9001); zpracování plánu jakosti (dle ČOS 051648, ČSN ISO 10005); naplnění katalogizační položky (návrh katalogizačních dat); zpracování plánu konfigurace (určeno pro mezinárodní vojenské projekty); dodání dalších položek plnění smlouvy např. zpracování technických podmínek dle ČOS 051625, příručky pro obsluhu, katalogy, dokumentace, atp.

2.6 České obranné standardy – souhrnná informace Struktura dokumentů AQAP na základě STANAG 4107 „Vzájemné uznávání státního ověřování jakosti a používání spojeneckých publikací“. Viz obrázek na násl. straně. Dva druhy AQAP respektive ČOS: smluvní druh (plná čára) a druh obsahující pokyny (tečkovaná čára). Nejzávažnějšími standardy pro dodavatele jsou AQAP smluvního druhu. Tyto AQAP vyžadují na dodavateli, podnikatelské firmě poskytnutí objektivního důkazu pro odběratele MO ČR a „Zástupce pro státní ověřování jakosti“ (dále jen ZSOJ), že produkt splňuje veškeré požadavky smlouvy, že dodavatel má vytvořen a udržován systém managementu jakosti a plní další požadavky vyplývající ze smlouvy. Standard obsahující pokyny má pomoci managementu AČR v Implementaci činnosti dle těchto pokynů.

2.6 České obranné standardy – souhrnná informace

Struktura dokumentů AQAP na základě STANAG 4107

2.6 České obranné standardy – souhrnná informace Český obranný standard - ČOS 051618; AQAP 2000 „Zásady NATO pro integrovaný systémový přístup k jakosti v průběhu životního cyklu“ Je dokumentem typu obsahujícího pokyny pro činnost MO ČR, SOJ a další zúčastněné strany (+ např. uživatele, dodavatele). Zásady, poskytují rámec pro integrovaný systémový přístup k dosažení kvality produktů a služeb v průběhu životního cyklu v rámci MO ČR stanovují, že: organizace musí stanovit, řídit a provádět procesy za účelem efektivního stanovení a dosažení svých cílů; hardware, software, vzájemné působení lidí a další prvky jsou sjednoceny do systému a sladěny s odpovídajícími vědními obory;

2.6 České obranné standardy – souhrnná informace jsou vzaty v úvahu zájmy všech stran, zainteresovaných na průběhu životního cyklu, včetně přírodního prostředí; souvisící potřeby jsou převedeny do vhodných funkčních a technických požadavků; k vytvoření a managementu systému produktu používají účastníci životního cyklu obecný rámec a terminologii; proces managementu kvality a souvisící činnosti jsou nepřetržitě zaměřeny na produkty a všechny procesy životního cyklu. Dokument určuje místo jednotlivým účastníkům životního cyklu nakupovaného produktu, včetně odpovědnosti za provádění státního ověřování jakosti. V rámci jeho sestavení se používají pojmy a definice podle ČSN EN ISO 9000:2000 „Systémy managementu jakosti - Základy, zásady a slovník“.

2.6 České obranné standardy – souhrnná informace Významného postavení v této souvislosti nabývá činnost SOJ, která se týká činností spojených s jednotlivými účastníky procesů životného cyklu a může například zahrnovat vyhodnocování způsobilosti systému managementu kvality potenciálních dodavatelů a dozor nad činnostmi souvisícími se smlouvou na příslušné úrovni. Účastníci nákupního procesu (a z pohledu nabyvatele i celého životního cyklu nakupovaného produktu), přímo zapojení do procesů a souvisejících činností v průběhu životního cyklu nakupovaného produktu, jsou identifikováni pojmy nabývaných rolí jako např.: MO ČR - uživatel, nabyvatel, vlastník; dodavatel, subdodavatel a pracovníci s odpovědností za státní ověřování jakosti (ZSOJ).

2.6 České obranné standardy – souhrnná informace Standardem ČOS 051618 jsou vytýčeny úkoly pro ustanovování týmů zabezpečujících zpracování projektů, které pokrývají celý životní cyklus produktů. Cílem je snižování rizik a nákladů na jakost a směřování pozornosti na potřeby MO ČR – nabyvatele. Tato skutečnost má také významný vliv na dodavatele podnikatelskou firmu, včetně jeho dodavatelů (subdodavatelů).

–

2.6 České obranné standardy – souhrnná informace Od dodavatele nakupovaného produktu se očekává, že převezme odpovědnost za vztahy plynoucí z dodavatelsko-odběratelských vztahů, spočívajících v: zajištění, aby jakákoliv nejasnost ve výkladu smluvních požadavků byla předložena nabyvateli; plánování všech vhodných procesů potřebných pro příslušnou (-é) etapu (-y) životního cyklu nakupovaného produktu; • řízení kvality produktů a služeb; zajištění, že nabyvateli jsou předkládány k převzetí pouze produkty a služby vyhovující požadavkům smlouvy; poskytnutí důkazu nabyvateli a jeho ujištění, že jsou přijímána nezbytná opatření ke zvládnutí jakýchkoliv rizik a požadovaná preventivní a nápravná opatření.

2.6 České obranné standardy – souhrnná informace Český obranný standard - ČOS 051622 „Požadavky NATO při ověřování jakosti při návrhu, vývoji a výrobě“ je jedním z mnoha smluvních dokumentů, určeným pro přímou aplikaci nutných vztahů mezi zadavatelem veřejné zakázky (MO ČR) a dodavatelem (podnikatelskou firmou). Uvedený dokument se užívá ve smluvních vztazích mezi dodavatelem (podnikatelskou firmou) a odběratelem (MO ČR). Dodavatel nebo subdodavatel musí poskytnout ZSOJ anebo nabyvateli: právo přístupu do zařízení, v nichž jsou prováděny jednotlivé části smluvních činností; informace, týkající se plnění požadavků smlouvy; neomezenou možnost vyhodnocovat u dodavatele shodu s tímto standardem; neomezenou možnost provádět ověřování shody produktu s požadavky smlouvy;

2.6 České obranné standardy – souhrnná informace vyžádanou pomoc při vyhodnocování, verifikaci, validaci, zkoušení, kontrole nebo uvolnění produktu pro provedení SOJ podle požadavků smlouvy; prostory a zařízení k výkonu činnosti ZSOJ; nezbytné zařízení vhodné pro přiměřené použití při provádění SOJ; zaměstnance dodavatele nebo subdodavatele k obsluze takových zařízení podle požadavku; přístup k informačním a komunikačním prostředkům; nezbytnou dokumentaci dodavatele potvrzující shodu produktu se specifikací; kopie nezbytných dokumentů, včetně kopií na elektronických médiích.

2.6 České obranné standardy – souhrnná informace

Vzájemné dodavatelsko-odběratelské a jiné vztahy a činnost SOJ Legenda: dodavatelsko-odběratelské vztahy, ověřování produktů a firem dle příslušných ČOS.

2.6 České obranné standardy – souhrnná informace Zvláštní požadavky NATO na systém managementu jakosti jsou vztaženy k jednotlivým požadavkům na management jakosti dle ČSN EN ISO 9001:2006. Jedná se o různý rozsah požadavků ve formě doplňků, a to v rozsahu: „změnit“ nebo „vypustit“ nebo „doplnit“ jednoho nebo více slov, věty nebo článku z požadavku (ů) uvedené v ČSN EN ISO 9001:2006. Nejvýznamnějšími vlivy, které se promítají do činnosti podnikatelsky orientované firmy dodavatele ve formě požadavku „doplnit“, jsou povinnosti obsažené v textu ČOS 051622, kde se jedná o oblasti: „Plánování“ kde musí dodavatel před zahájením činností předložit ZSOJ anebo nabyvateli (MO ČR) plán jakosti, vycházející z požadavků smlouvy. Smluvní požadavky na zpracování plánu kvality jsou stanoveny v ČOS 051648 „Požadavky NATO na plány kvality“. „Proces nakupování“ kde musí dodavatel na požádání nabyvatele nebo SOJ poskytnout kopie všech dílčích subdodavatelských smluv nebo objednávek na produkt, které souvisí se smlouvou.

2.6 České obranné standardy – souhrnná informace ČOS 051625 „Technické podmínky pro produkty určené k zajištění obrany státu“. Existence standardu není podložena žádným STANAGem ani AAP. Jedná se o národní dokument. Tento specifický český obranný standard stanovuje zásady pro vypracování a řízení technických podmínek (dále jen TP) pro výrobu a užívání produktů (výrobků, služeb nebo materiálů), určených k zajištění obrany státu s působností na území České republiky, po ukončené etapě vývoje. TP na produkt zpracovává výrobce (dodavatel) produktu podle ustanovení tohoto ČOS. Po jejich schválení odběratelem se stávají závazným technickým dokumentem, který vymezuje vlastnosti, úplnost a další jakostní znaky produktu, jejich zachování a ovlivnění po celou dobu jeho životního cyklu. TP dále určují podmínky pro výrobu, kontrolu, zkoušení, provoz, údržbu, opravy, revize, balení, skladování, dopravu, značení a likvidaci produktu.

2.6 České obranné standardy – souhrnná informace Používají se pro: vymezení předmětu smlouvy uzavírané mezi dodavatelem a odběratelem; schvalování technické způsobilosti vojenské techniky podle zvláštních právních předpisů (Zákon č. 219/1999 Sb., Vyhláška MO č. 274/1999 Sb. a Vyhláška MO č. 275/1999 Sb.); zavedení produktu do užívání po provedení uživatelských zkoušek v případě, že odběratel tyto zkoušky požaduje. Ustanovení a podmínky ČOS 051625 se nevztahují na „komerční produkty“ a dále na produkty, které jsou jednoznačně definovány jinými dokumenty (např. technickou normou, výkresem, vojenskou jakostní specifikací apod.) a splňují technické a jiné požadavky podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění a veškeré požadavky dané legislativou ČR. Odběratel zpravidla na „komerční produkty“ nepožaduje státní ověřování jakosti ve smyslu zákona č. 309/2000 Sb.

3. Bezpečnostní vlivy 3.1 Bezpečnostní globální trendy Probíhající konflikty jsou charakterizovány protivníky, kteří volně disponují vysoce účinnými a nebezpečnými prostředky, které zaměřují na infrastrukturu a méně chráněné síly. Rovněž je možné pozorovat posun z koncepce válečných operací hlavního bojiště (MTW – Major Theater War) ke koncepci vojenských operací jiného charakteru, než je válka (MOOTW – Military Operations Other Than War). Bezpečnostní rizika vyplývající z dalších globalizačních vlivů: organizovaného zločinu a mezinárodní terorismu, nezákonných obchodů a toků financí, úniku utajovaných skutečností, ohrožení státní infrastruktury a narušení komunikačních systémů, rozsáhlých živelných pohrom, průmyslových, vojensko-technických ekologických havárií a pohrom, epidemií a pandemií, transferů osob, přepravních a zdrojových kolapsů.

3.2 Vytváření bezpečnostního prostředí Prvotním posláním NATO je ochrana svobod a bezpečnosti všech jeho členů prostřednictvím politických a vojenských prostředků, v souladu se Severoatlantickou smlouvou a zároveň v souladu s principy Charty OSN. Jedná se především o zajištění stability v prostředí konfrontace znepřátelených stran, zajištění klidu a pořádku v oblasti sociálního neklidu nebo o záchranu životů, majetku a přírody před ničivými vlivy živelných pohrom a průmyslových havárií apod. Jednotlivé členské země NATO představují politicky stabilní a ekonomicky funkční státy rozprostírající se na evropském a severoamerickém kontinentu. Členské státy NATO v současné době pokrývají více než 85 % území Evropy a převážnou část Severní Ameriky. Tím se i dále zvyšuje možnost využití operačního prostoru NATO na území členských států, především základního principu zásobování operací pod velením, resp. vedením NATO, možnosti zabezpečení hostitelskou zemí (HNS – Host Nation Support).

3.3 Základní dokumenty vztahující se k bezpečnosti a k obraně České republiky Strategické koncepce NATO a Bezpečnostní strategie EU Bezpečnostní strategie ČR

Bezpečnostní, globální, integrační vlivy a vlivy nové ekonomiky

Národní strategie vyzbrojování

Doktrína AČR

Vojenská strategie ČR a Koncepce výstavby profesionální AČR

Základní dokumenty vztahující se k realizaci bezpečnosti v ČR týkající se rezortu Ministerstva obrany. Bezpečnostní strategie České republiky z prosince roku 2011 patří mezi zásadní dokumenty reakce na stávající bezpečnostní prostředí a jeho vývoj. Reaguje na různé typy hrozeb a je založena na spolupráci se spojenci v Severoatlantické alianci a partnery v EU.

3.3 Základní dokumenty vztahující se k bezpečnosti a k obraně České republiky Vojenská strategie České republiky je dalším základním dokumentem, a to již speciálně zaměřeným na obranu a bezpečnost. Uvádí základní principy zajišťování obrany ČR a zásad výstavby a použití ozbrojených sil ČR. Vychází z hodnocení stavu a předpokládaného vývoje bezpečnostní situace, definovaných bezpečnostních zájmů ČR a principů obranné politiky, obsažených v Bezpečnostní strategii ČR a rozpracovává základní principy Strategické koncepce Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) a Bezpečnostní strategie EU. Soustřeďuje se na definování materiálových zdrojů pro obranu, které budou zajišťovány z domácí průmyslové a hospodářské základny v rámci systému plánování obrany ČR a z dovozu, pod podmínkou splnění bezpečnostních, ekonomických, legislativních a užitných kritérií. Při racionalizaci systému zásobování a zabezpečování logistických a jiných služeb se má výrazným způsobem zvyšovat podíl zabezpečovaný civilním sektorem, a to včetně smluvního zabezpečení přímých dodávek v krizových situacích.

3.3 Základní dokumenty vztahující se k bezpečnosti a k obraně České republiky Doktrína Armády České republiky je zpracována v souladu s Vojenskou strategií ČR a představuje v návaznosti na bezpečnostní dokumenty ČR, NATO a EU včetně reformy ozbrojených sil ČR, aktuální způsoby k plnění úkolu AČR – obrany státu, jeho svrchovanosti, územní celistvosti a plnění spojeneckých závazků ČR. Poskytuje základní teoretická východiska pro případnou aplikaci použití AČR v širokém spektru různých ohrožení bezpečnosti ČR nebo členských států NATO. Objasňuje, v jakých podmínkách může AČR působit a za jakých podmínek může uspět. Vztahuje se k nasazení jejich sil a prostředků, jak bojovým, tak nebojovým operacím. Národní strategie vyzbrojování je také zpracována v souladu s Vojenskou strategií ČR a je výchozím dokumentem politiky vyzbrojování ozbrojených sil. Konkretizuje základní přístupy k zajišťování materiálových zdrojů, upřesňuje úlohu a místo domácí průmyslové a hospodářské základny v národním systému plánování obrany. Odráží alianční vývojové trendy vyzbrojování, umožňující efektivní tvorbu materiálních a intelektuálních zdrojů k realizaci bezpečnostní a obranné politiky státu, vyzbrojování ozbrojených sil a posílení hospodářského růstu ČR.

3.4 Zhodnocení stavu obrany a bezpečnosti České republiky Vlivy 21. století mají v sobě zakódovánu dynamiku a turbulenci. Některé projevy z vlivů (viz výše) je možné chápat jako obecně nebezpečné pro zachování bezpečnosti a míru ve světě. Finančními a dalšími zdroji včetně organizačně-technického aparátu uvedených subjektů, musí řešit úkoly zadané ČR strategickými dokumenty vztahující se k bezpečnosti a odstranění či eliminaci rizik z nich plynoucích. Tyto subjekty musí být nejen schopny využít přidělené zdroje pro realizaci stanovené míry bezpečnosti, ale také zajistit svou vlastní činnost hospodárně, efektivně a účelně. To znamená, že musí umět v rámci svého systému, vytvořit takové prostředí, které bude mít schopnost odstranit vnitřní bezpečnostní rizika (uvnitř vlastního subjektu). Jedná se například o prostředí, které má schopnost chovat se ekonomicky ve využívání přidělených zdrojů, dále má zajištěnu schopnost výběru „bezpečných dodavatelů“ a „správných produktů“, které jsou potřebné pro zajištění obecně požadované bezpečnosti ve správný čas na správném místě, včetně vyhodnocení a měření efektivnosti, hospodárnosti, účelnosti a požadované kvality.

4 Digitální ekonomika 4.1 Charakteristika digitální ekonomiky Současné a budoucí tržní prostředí se soustřeďuje na využívání výpočetní techniky včetně komunikační síly soudobých informačních technologií. Období můžeme nazvat jako „digitální ekonomika“ (také jako „internetová ekonomika“, „síťová ekonomika“, „znalostní ekonomika“, nebo pod souhrnný pojem „nová ekonomika“). Digitální ekonomiku lze chápat jako široké podnikatelské prostředí s globálním elektronickým obchodem a informacemi. Podmínkou pro jeho využití je rozvinutá technologická struktura – počítačových a telekomunikačních technologií, vyspělá počítačová a informační gramotnost a také vhodné legislativní prostředí.

4.2 Identifikace systémů digitální ekonomiky Digitální ekonomika - modely a procesy, které mají společný znak uvedené ekonomiky, tzn. využívají digitální informační technologie a informační zboží, jsou to: elektronické podnikání (E – business), Business to Business (B2B), virtuální obchod (E – commerce), Business to Customer (B2C), modifikace systémů B2B a B2C, řízení vztahů se zákazníky – Customer Relationship Management (CRM), hromadná výroba přizpůsobená individuálnímu zákazníkovi - Mass Customization, zpřístupnění a provozování aplikací informačních systémů informačních technologií (IS/IT), Outsourcing IS/IT – prostřednictvím organizací Application Servise Providers (ASP), znalostní přístup – Knowledge Management, virtuální vzdělávání – E–learning.

4.2 Identifikace systémů digitální ekonomiky Ekonomické hledisko

Organizační hledisko

Technologické hledisko

Znalosti se využívají v celém procesu tvorby hodnot.

Znalostní a expertní systémy se vyvíjejí z manažerských systémů.

Virtuální týmy, podniky, burzy, pracovní příležitosti, vládní agentury.

Virtualizace dat, animace v reálném čase a systémy virtuální reality.

Opouští se tuhé monolitické hierarchické tuhé řídící struktury, nový podnik je síťově orientovaný.

Přechod od řešení s centrálním počítačem k řešení se síťovými systémy. Infrastrukturu tvoří architektura klient/server.

Inovace produktů, distribučních cest, organizačních struktur a metod řízení.

Multimediální znalostní databáze, nové informační struktury s okamžitým přístupem k informacím.

Nový podnik je časově a prostorově nezávislý.

Páteří podniku a klíčovým systémem podpory podnikových operací se stává globální síť.

1. Kvalifikace

Působení digitální ekonomiky z ekonomických, organizačních a technologických hledisek.

Dochází k posunu od práce svalů k práci mozků. 2. Virtualizace Z fyzických věcí se stávají virtuální a tím se mění celý metabolismus ekonomiky a povaha ekonomických aktivit. 3. Integrace Všechny organizace jsou vzájemně navenek i vnitřně propojeny výkonnými sítěmi.

4. Inovace Inovace jsou hnacím motorem ekonomické aktivity a úspěchu v podnikání. 5. Globalizace Vědomosti a kvalifikace neznají žádné hranice. Vzniká jediná světová ekonomika.

4.3 Rozdíly mezi dosavadní a digitální ekonomikou Stávající ekonomika

Digitální ekonomika

Informace jsou cenově nákladnou záležitostí.

Je nezbytné vzít na vědomí vznik tzv. digitálních procesů společně s rozšiřováním možností a pravomocí jednotlivce.

Národní, lokální konkurence.

a

časově

ekonomika

Individuální soutěž, dělba specializace a rozdělení funkcí.

a

Informace jsou dostupnou, levnou, hodnotnou a nezbytnou záležitostí.

ale

Globální hospodářství a konkurence.

práce,

Nutnost integrace a spolupráce, důvěra je produktivní silou a vzájemná spolupráce přidává celému řetězci hodnotu.

Prodává se, co bylo vyrobeno, poptávka určuje trh (push systém), pasivní zákazník.

Vyrábí se, co žádá zákazník, poptávka určuje trh (pull systém), zákazník se stává aktivnější

Základními výrobními zdroji jsou finanční kapitál, technologie a práce.

K uvedeným zdrojům dále patří informace, znalosti, inovace, kreativita, intelektuální kapitál.

Cílené, jednostranné vzdělávání.

Celoživotní vzdělávání a rozšiřování znalostí z více oborů (gross functional).

specializované

Děkuji za pozornost Dotazy?