Studijní text
Název předmětu:
INVESTICE A AKVIZICE
Zpracovala: Ing. et. Ing. Jana Boulaouad
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
4. Rizika investičních projektů
Obsah: Úvod……………………………………………………………………………………..3 1
Skupiny příčin existence podnikatelského rizika ……………………………4
2
Riziková politika podniku ………………………………………………………5
3
Požadovaná výnosnost a riziko………………………………………………..6
4
Obvyklé techniky promítání rizika do investic ………………………………..7
4.1
Úprava diskontní sazby……………………………………………….………...9
4.2
Stanovení rizikových tříd ……………………………………………………….9
4.3
Metoda koeficientu jistoty ……………………………………….……………...9
4.4
Analýza citlivosti investičního projektu ………………………….……………10
4.5
Počítačová simulace ……………………………………………………………10
4.6
Rozhodovací stromy ……………………………………………..……………..11
Závěr ……………………………………………………………………………………..11 Seznam použitých a studijních zdrojů………………………………………….……..12
2
Základní pojmy
Nejistota Situace, ve které konkrétní rozhodnutí může vyvolat účinky různé v závislosti na tom, který z možných stavů nastane. Vyznačuje se pravděpodobností známou pro konkrétní situace. Riziko Konkrétní stavová podstata nejistoty. Záporný projev procesu. Riziková prémie Navýšení čisté diskontní sazby, které bere v úvahu nejistotu spojenou s budoucími přínosy projektu. Přístup zahrnující v sobě poměrně nepravděpodobný předpoklad, že přítomná rizika se v čase zvyšují způsobem ekvivalentním složenému úročení. Simulace Napodobení věci skutečné, stavu nebo procesu. Jakožto akt se jedná o zobrazení klíčových vlastností nebo chování vybraných fyzikálních či abstraktních systémů. Výnosnost Častěji označována jako rentabilita, schopnost dosahovat výnosu na základě vložených prostředků. Ukazatel výnosnosti nebo efektivnosti hospodaření vypočten poměrem výnosu resp. zisku k vynaloženým prostředkům resp. výši investice či náklady.
Úvod Podnikatelským rizikem rozumíme nebezpeční, že se dosažené podnikatelské výsledky budou odchylovat od výsledků v podnikání očekávaným. Přístup k riziku, resp. jeho respektování je základním předpokladem pro správné rozhodování o investičních projektech.
Vysoké riziko neúspěšnosti podnikání se pojí zejména s následujícími oblastmi: zavádění nových druhů výrobků na trh; podnikový výzkum a vývoj. Při posuzování rizika existuje základní vztah mezi rizikem a nejistotou. 3
Nejistotou chápeme stav, kdy nejsme schopni spolehlivě stanovit faktory, které nám v budoucnu ovlivní příslušnou situaci, např. hospodářský výsledek.
Skupiny příčin existence podnikatelského rizika
1
Rozlišujeme základní skupiny příčin podnikatelského rizika, těmi jsou skupiny:
A. Skupina rizik dle závislosti či nezávislosti na podnikatelské činnosti: objektivní; subjektivní; kombinované. B. Skupina rizik dle jednotlivých činností podniku: provozní; tržní; inovační; investiční; finanční;
celkové podnikatelské riziko.
C. Skupina rizik dle závislosti na celkovém ekonomickém vývoji a vývoji konkrétní organizace: systematické; nesystematické. D. Skupina rizik dle možnosti jejich ovlivňování: ovlivnitelné;
neovlivnitelné
Přičemž příslušný podnikatel či manažer se ve směru k těmto rizikům může vyznačovat základními typy postojů: 4
1. averze k riziku; 2. sklon k riziku; 3. neutrální postoj k riziku.
Ochrana oproti riziku vychází z pozice podnikatele a řady faktorů, kterými jsou: osobni založení příslušného subjektu; ekonomické postavení (finanční síla) daného podniku; systém motivace subjektu (jako součást celkového řízení podniku).
Riziková politika podniku
2
V tržní ekonomice podnikatelské riziko dopadá převážně na podnik a dále z menší části na stát a věřitele. Opačně je tomu v centrálně řízených ekonomikách. Rizikovou politiku podniku lze definovat jako takovou činnost podniku, která zahrnuje: identifikaci rizika; měřeni stupně rizika; kvantifikaci vlivu rizika na podnikatelskou činnost;
ochranu proti rizikům.
Existují dva základní způsoby ochrany proti podnikatelským rizikům: a) Ofenzivní cesta odstraněním příčin rizika a tím jeho eliminaci. b) Defenzivní cesta snížení (redukce) nepříznivých důsledků rizika na přijatelnou míru.
Analýza rizik investičních projektů: Určení kritických faktorů rizika investičního projektu. Jde o výběr rozhodujících faktorů, které determinují celý investiční projekt. Jedná se o ceny realizace, výkon zařízení apod. Stanovení bodu zvratu (vyrovnání) investičního projektu. Jde o vymezení kritické výše nějaké veličiny (ceny apod.), od níž se projekt stává 5
nevýhodným, tzn. „ČSH“ projektu v tuto chvíli začne nabývat záporných hodnot. Bod zvratu investičního projektu se stanoví tak, že se kvantifikuje čistá současná hodnota pro různé úrovně vybraných veličin; bodem zvratu je pak taková úroveň vybrané veličiny, při níž se čistá současná hodnota rovná nule. Další fází je kvantifikace rizika pomoci různých statistických metod. Jde o stanovení pravděpodobnosti rizikových situací, o stanovení očekávaných peněžních příjmů apod. Příprava a realizace různých způsobů snížení rizika. Příprava plánů korekčních opatření pro budoucnost, a to pro vybrané kritické situace.
3
Požadovaná výnosnost a riziko
Z hlediska rozhodování o investičních projektech musí investor brát v úvahu základní skutečnosti: Jaké jsou výnosové důsledky projektu? Jaká rizika jsou spojena s peněžním tokem projektu? Jaké důsledky má projekt z hlediska likvidity?
Tato tři kriteria tvoří tzv. investiční trojúhelník. Ideální investice by měla podniku přinést co nejvyšší výnosnost, nejnižší riziko a maximální likviditu.
Riziková prémie Riziková prémie, kterou investor požaduje u riskantnějších projektů, vyplývá z různých příčin: podnikatelské riziko firmy; finanční riziko; tržní riziko; 6
úrokové riziko.
Měřeni rizika v oblasti investičního rozhodováni Riziko konkrétního investičního projektu lze vyjádřit jako nebezpečí, že dosažené kapitálové výdaje a peněžní příjmy budou odlišné od předpokládaných. Přesněji můžeme riziko vyjádřit pomocí pravděpodobnosti. Pravděpodobnost, že jednotlivý peněžní příjem (výdaj) z investování, lze definovat jako v procentech vyjádřenou možnost jeho vzniku.
Pravděpodobnost peněžních toků z investic může být vyjádřena: objektivně – na základě minulých údajů o peněžních tocích, subjektivně – na základě odborného odhadu s ohledem na možné působení různých faktorů (faktoru cen, výše daňového zatížení apod.)
4
Obvyklé techniky promítání rizika do investic
V další fázi zohledňování investičního rizika je nutné tuto skutečnost promítnout do konkrétního kritéria, které používáme pro hodnocení efektivnosti projektů, např. do „ČSH“.
Používáme následující technické postupy:
I. Přímé promítání rizika, II. Nepřímé promítání rizika.
Přímé promítání rizika do investičních projektů je výslovným vyjádřením rizika každého projektu (pomocí rozptylu, směrodatné odchylky či variačního koeficientu) a vzájemným porovnáním stupně rizika projektu a jeho efektivnosti se uskuteční 7
investiční rozhodnutí. Hodnocení tak probíhá pomocí dvou veličin: efektivností a rizikem. Přímé promítání rizika se posuzuje prostřednictvím čisté současné hodnoty a rozptylu. Podle tohoto kritéria je projektu „A“ daná přednost před projektem „B“, jestliže platí jedna z následujících kritérií: CSH A ≥ CSH B a zároveň σ A < σ B nebo: CSH A > CSH B a zároveň σ A ≤ σ B; kde: CSH A
čistá současná hodnota investičního projektu „A“, zohledňující pravděpodobnost různých variant peněžních toků a bezrizikovou požadovanou výnosnost;
CSH B
čistá současná hodnota investičního projektu „B“, zohledňující pravděpodobnost různých variant peněžních toků a bezrizikovou požadovanou výnosnost.;
σA
rozptyl čisté současné hodnoty investičního projektu „A“;
σB
rozptyl čisté současné hodnoty investičního projektu „B“.
Jestliže jde o situaci, kdy peněžní příjmy během doby životnosti investice jsou nezávislé, pak celkový rozptyl čisté současné hodnoty se rovná sumě diskontovaných ročních rozptylů peněžních příjmů. Při dokonale závislých peněžních tocích je rozptyl peněžních toků vyšší, než v případě nezávislých toků. Kriterium („ČSH“ – rozptyl) má však ve svém použití některá omezení. Jedná se zejména o následující případy: jestliže dochází k tomu, že průměrné peněžní příjmy srovnávaných projektů jsou výrazně odlišné; jestliže se rovnají investiční projekty, které nemají protichůdné hodnoty rizika a čisté současné hodnoty investičního projektu, ale souhlasné hodnoty těchto ukazatelů. Jde o výběr mezi projekty za situace kdy čistá současná hodnota projektu jednoho je vyšší než čistá současná hodnota její investiční alternativy, ale zároveň riziko tohoto prvního projektu je vyšší než u její alternativy. 8
Nepřímé promítání rizika do investičních projektů je úpravou diskontní sazby a rizika. Po této úpravě se následně určí čistá současná hodnota. Projekt je tedy následně hodnocen jednou veličinou, a to čistou současnou hodnotou zohledňující riziko. Nepřímé promítání rizika je nejobvyklejším způsobem zohledňování rizika. Vyskytuje se v následujících modifikacích: a) úprava požadované výnosnosti s ohledem na riziko; b) stanoveni rizikových tříd; c) metoda koeficientu jistoty.
4.1
Úprava diskontní sazby
Spočívá v tom, že čím vyšší riziko investičního projektu zjistíme, tím vyšší volíme požadovanou míru výnosnosti pro stanovení čisté současné hodnoty. V důsledku vyšší diskontní sazby se snižuje aktualizovaná hodnota peněžních toků z investice a tím i celá čistá současná hodnota riskantnější varianty.
4.2
Stanovení rizikových tříd
V tomto případě se upravuje diskontní sazba, ale zároveň se její úprava se opírá o rozdělení různých druhů hmotných investic a nehmotného investičního majetku do jednotlivých rizikových tříd.
4.3
Metoda koeficientu jistoty
Při této metodě dochází k úpravě čitatele výpočtu čisté současné hodnoty, nikoliv jmenovatele. Jistotní koeficient vyjadřuje míru jistoty, že očekávaný peněžní tok nastane. Určuje se pro jednotlivé peněžní toky během doby investování a životnosti. Pomocí jistotního koeficientu se očekávaný riskantní peněžní tok přepočte na jistý a ten se pak diskontuje pomoci bezrizikové požadované míry výnosnosti. Jistotní koeficient se pohybuje v rozmezí 0 – 1. Čím je vyšší, tím jsou očekávané peněžní toky z investic jistější. Pokud se jistotní koeficient rovná jedné, je peněžní tok považován za jistý. Přímé a nepřímé postupy promítání rizika do konkrétních propočtů efektivnosti projektů pomáhají managementu zjistit, jaké nepříznivé události by mohly nastat, a jaké jsou možnosti úpravy projektu. 9
4.4
Analýza citlivosti investičního projektu
Účelem teto analýzy je zjistit, jak je očekávaný peněžní tok z projektu závislý na změně různých faktorů, které na něj působí a následně určit rozhodující veličiny, které rozhoduji o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu. Postup při této analýze je možné vyjádřit ve čtyřech následujících krocích: 1. Musí se definovat závislost peněžních příjmů na faktorech, které je ovlivňují. 2. Určí se nejpravděpodobnější hodnoty faktorů, které byly vzaty v úvahu při propočtu peněžních příjmů a stanoví se očekávaný peněžní příjem. 3. Určí se změněné hodnoty jednotlivých faktorů a jejich vliv na celkový peněžní příjem. 4. Stanoví se nejvýznamnější, eventuálně nejméně významný faktor, ovlivňující peněžní příjem. Podle zkušenosti z prováděných analýz citlivosti jsou investiční projekty nejvíce citlivé na změny cen vstupů a výstupů. Pomocí výpočtů změněných peněžních příjmů pro různé úrovně změněných hodnot dostaneme matici citlivosti peněžních příjmů z projektu. Nepříznivou stránkou této analýzy je to, že sleduje jednotlivé faktory izolovaně. Proto je vhodné zvážit některé věrohodné kombinace faktorů v podobě tzv. alternativních varovných scénářů.
4.5
Počítačová simulace
Zakladatelem této metody byl koncem 60. let minulého století D. Hertz, americký investiční a počítačový specialista. Základní postupové kroky při aplikaci této metody: 1. Formulace modelu projektu na počítač. Jde o přesný, rozvinutý model výpočtu čisté současné hodnoty, který respektuje všechny důležité proměnné faktory. Sestavení modelu a určení vzájemných závislostí je nejobtížnější a nejdůležitější částí celé simulace. 2. Stanovení pravděpodobnosti prognostických chyb u každého proměnného faktoru, který je součástí modelu. 3. Pomocí PC se simuluje peněžní tok. Výsledkem PC simulace peněžních toků projektu je pravděpodobnostní rozložení četnosti jeho čisté současné hodnoty. 10
4.6
Rozhodovací stromy
Metoda znázorňující pravděpodobnost vzniku po sobě následujících různých variant peněžních příjmů a z nich odvozených variant čisté současné hodnoty. Při uplatněni této techniky v investičním rozhodování se setkáváme se třemi pojmy: 1. Podmíněný peněžní příjem. 2. Podmíněná pravděpodobnost peněžního přijmu. 3. Společná pravděpodobnost peněžních příjmů.
Závěr Úspěšnost investičních projektů závisí do značné míry na kvalitě jejich přípravy. Součástí této přípravy by měla být práce s rizikem a nejistotou. Zajištění úspěšnosti investičních projektů, ať již směřovaných k rozšiřování výrobních kapacit, zavádění nových výrobků, technologií aj. může výrazně přispět k růstu organizace i ekonomiky jako takové. Naopak, jejich neúspěšnost může vést k značnému poklesu výkonnosti, nebo i ohrozit další existenci firmy. Je zřejmé, že budoucí hospodářské výsledky investičních projektů závisí do značné míry na mnoha faktorech s nejistým vývojem, tedy faktorech se značnou mírou rizika, které ovlivňují výnosy i náklady těchto projektů.
11
Seznam použitých a studijních zdrojů: [1] BREALEY, R. A MYERS, S. C., Teorie a praxe firemních financí, Praha, Computer Press, 2000, ISBN 8072261894. [2] LEVY, H. SARNAT, M., Kapitálové investice a finanční rozhodování, Praha, Grada, 1999, ISBN 8071695041. [3] KISLINGOVA, E. Manažerské finance, Praha, C. H. Beck, 2007, ISBN 978-807179-903-0 [4] MANDIKOVA, D. Cvičebnice z investičního rozhodování a dlouhodobého financování, Praha, Vysoka škola ekonomická, 2001, ISBN 8024502372 [5] CLARK, J. J. -- PRITCHARD, R. E. -- HINDELANG, T. J., Capital Budgeting: Planning and Control of capital Expenditure, Englewood Cliffs, Prentice Hall, 1989, ISBN 013114877X [6] SCHOLLEOVÁ, Hana. Investiční controlling: Jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice. Praha: GRADA Publishing, 2009, 264 s. ISBN 97880-247-2952-7. [7] VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2006, 465 s. ISBN 80-86119-91-2. [8] BOUKAL, Petr a MIKOVCOVÁ. Nauka o podniku: (cvičebnice). Praha: Vysoká škola ekonomická, 1996, 152 s. ISBN 80-7079-906-4. [9] Podnikátor: Pomůže Vám v podnikání. Přehled metod hodnocení ekonomické efektivnosti investic [online]. 2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://www.podnikator.cz [10] CHADIM, Tomáš. TZBInfo. Finanční kalkulátor pro hodnocení ekonomické efektivnosti investic [online]. 2005 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/110-financni-kalkulator-prohodnoceni-ekonomicke-efektivnosti-investic
12
