Studijní text. Téma 1. Kurz veřejných zakázek malého rozsahu. Název předmětu: INVESTICE A AKVIZICE. Zpracoval: Ing. Pavel Vyleťal, Ph.D

Studijní text Název předmětu:

INVESTICE A AKVIZICE Téma 1. Kurz veřejných zakázek malého rozsahu

Zpracoval: Ing. Pavel Vyleťal, Ph.D.

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Obsah: A. Úvod do akvizice, pojem akvizice……………………………………………………3 B. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a související legislativní normy………………………………………………………8 B. 1 Literatura použitá v následujícím textu kapitoly B……………………………….8 B. 2 Úvod do problematiky veřejných zakázek………………………………………..8 B 2.1 Východiska zákona o veřejných zakázkách z úrovně Evropské unie (EU)……………………………………………..9 B. 2.2 Východiska zákona o veřejných zakázkách (ZVZ) v České republice……………………………………………………10 B. 3 Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. stav k 1. 1. 2014, vybraná ustanovení zákona pro účely kurzu veřejných zakázek malého rozsahu………………………………..12 C. Vnitřní předpisy v oblasti úplatného nabývání majetku a pořizování služeb v resortu MO…………………………………………………..57 A. Specifikace majetku…………………………………………………………………57 B. Nabývání majetku v rezortu Ministerstva obrany………………………………...63 D. Vnitřní předpisy v oblasti úplatného nabývání majetku a pořizování služeb v resortu MO - Zadávání veřejných zakázek v rezortu Ministerstva obrany…………………………………………….84 E. Systém elektronického tržiště……………………………………………………..107 A. Tendermarket……………………….................................................................107 B. Systém elektronické evidence (PAP)……………………………………………107 F. Realizace finanční kontroly v zadávání zakázek malého rozsahu…………..111 G. Seznam dalších a studijních zdrojů………………………………………………118

2

A. ÚVOD DO AKVIZICE, POJEM AKVIZICE Pojem akvizice lze chápat jako: právní spojení, fúze (sloučení), konsolidace (splynutí), nabývání (získávání, nakupování): • kapitálu, • zákazníků, • majetku. Akvizicí ve smyslu právního spojení, fúze (sloučení) a konsolidace (splynutí), rozumíme procesy, při nichž dochází k právnímu nebo ekonomickému spojování podniků. V ČR je integrace této akvizice podporována přílivem zahraničního kapitálu i mezinárodní konkurencí. Poznámka: Fúze – jde o takové spojení firem, kdy jedna firma získá veškerá aktiva a pasiva druhé firmy a zachová si přitom svoji identitu, např. firma A se spojí s firmou B a vzniká firma B. Konsolidace – dosavadní firmy ukončují svou činnost a je vytvářená nová firma, která vlastní aktiva i pasiva předchozích firem, např. firma A se spojí s firmou B a vzniká firma C. Nabývání: Kapitálové akvizice, podstatou je nabývání podílů či akcií za účelem ovládnutí získávané společnosti. Akvizice zákazníků podstata spočívá v získávání nových zákazníků, kteří ještě nejsou zákazníci firmy. Prostředkem pro získávání zákazníků je uplatnění např. systému „ Řízení vztahu se zákazníky“ (Customer Relationship Management) – CRM. Nabývání majetku (získávání, nakupování) metodami koupě zde spočívá podstata v koupi jednotlivých aktiv (produktů) pro příslušný subjekt. Jedná se nabývání majetku úplatně většinou na základě obchodní smlouvy (poznámka: existují ještě další způsoby nabývání, získávání majetku, kdy se nejedná o akvizici – např. darování, dědění, převodem např. u subjektů veřejné správy mezi jednotlivými subjekty veřejné správy). Nabývání majetku, akvizice metodou koupě znamená: Akvizice jako cíl tohoto procesu – tzn. získávaná věc, přírůstek nakupovaný produkt je spojen s otázkami proč, co a za co kupujeme. Akvizice jako proces pořizování, získávání, nakupování, kdy konkrétním produktem - výstupem akvizičního procesu je dílčí produkt - služba nákupu. To znamená, charakterizujeme-li službu jako produkt - výstup akvizice je popsán 3

otázkami, proč a jak nakupujeme. Služba jako produkt má specifické vlastnosti viz poznámka (nehmotnost, neoddělitelnost, zničitelnost, variabilitu, nemožnost vlastnictví).

Poznámka: Náročnost zejména nákupu produktu – služeb plyne ze skutečnosti, že se službou jako takovou jsou spojeny vlastnosti, jimiž je služba determinována. Jedná se o nehmotnost služby, kdy při respektování uvedené vlastnosti je zřejmé, že musíme při formulaci výsledku – výstupu služby nastavit řadu kritérií, kterými můžeme rozlišit jednotlivé úrovně poskytování služby pro jednotlivé příjemce. Stanovením kritérií pro samotný výkon služby v podobě metrik (tvrdých i měkkých) musíme získat orientaci pro posuzování služby se zaměřením na její požadovanou kvalitu. Při nedokonalém pochopení uvedené vlastnosti je snaha hodnotit kvalitu služby pouze výdaji, což při absenci výše uvedených kritérií nemusí být vždy optimální pro očekávání, co může služba vlastně poskytnout. Dále je to neoddělitelnost služby, vlastnost, kdy služba je neoddělitelná od nástrojů její produkce (např. služba – střežení objektů – musí být přítomen objekt, který je střežen, služba – poskytování ochrany – musí existovat příjemce ochrany, apod.). V tom případě, při realizaci služby je nutné vědět, že příslušný vnitřní zákazník AČR je spoluproducentem služby a často se podílí na vytváření služby společně s jejím poskytovatelem. Při poskytování takové služby je nutné doplnit kritéria uvedená u charakteristiky nehmotnosti služby o požadavky vzájemně nastavených vztahů, včetně jejich řízení, např. pomocí směrnic a norem, technických podmínek, apod. Rovněž tak variabilita služby je vlastností, která souvisí především se standardem kvality služby. V procesu poskytování služby jsou přítomni uživatelé, spotřebitelé a poskytovatel služby – AČR. Pro zabezpečení požadované kvality je při realizaci poskytování nutné nastavit nejen pravidla pro hodnocení služby jako taková, ale také pravidla týkající se chování jednotlivých osob účastných při poskytování služby. Při absenci takových norem, nebo pravidel je možné očekávat, že služba nebude mít totožnou – očekávanou kvalitu (pro poskytovatele či uživatele služby). Významnou vlastností je i zničitelnost služby, která vyplývá z nehmotnosti služby. Nelze-li službu skladovat, uschovávat, je možné také konstatovat, že služba, která nebyla poskytnuta, je pro daný čas nenávratně zničena. Z uvedeného plyne, že při realizaci služby je nutné stanovit takové metriky, které by zabezpečily její kvalitativní a kvantitativní hodnocení a v návaznosti na to možnou kontrolovatelnost takto zničené služby, či stanovení postupů vzájemných vztahů pro aktualizaci vztahů v případě, že služba nebyla nebo nebude poskytnuta pro její nadbytečnost nebo naopak pro její vymezenou nedostatečnost. Další vlastností služby je nemožnost vlastnictví související s její nehmotností a zničitelností. Při realizaci služby je nutné si uvědomit, že na příjemce služby 4

nepřechází vlastnické právo, ale pouze právo na poskytnutí požadované služby. S tím úzce souvisí stanovení metrik, v jakém rozsahu je služba považována za poskytnutou, na jakou službu má příjemce právo a v jakém rozsahu má být služba AČR poskytnuta. Cíl akvizičního procesu - nakupovaný produkt ovlivňuje zejména průběh „technologii“ akvizičního procesu např., jaký model akvizičního procesu použít (ve smyslu zákona o veřejných zakázkách), proč má probíhat akviziční proces právě tímto způsobem, za co máme nejlépe nakoupit a jak jsme nakonec koupili nakupovaný produkt. Nákup - akvizice patří mezi nejdůležitější firemní aktivity a představuje funkční činnost, kterou začíná transformační proces (např. výrobní, obchodní, apod.) probíhající ve firmě. Akvizicí – nakupováním zabezpečujeme: Produkty (materiál, výrobky, služby, zboží, apod.) pro zhotovování následných produktů nebo pro prodej Produkty (různorodé povahy) pro zabezpečení výkonu souvisejícího s činností a provozem subjektu. Podmínka - zajistit akvizicí - nákupem správný produkt ve správný čas, za správnou cenu a dodat je na správné místo. Základní funkcí nákupu (činností nákupu) je zabezpečení vstupů – produktů do reprodukčního procesu subjektu v požadovaném množství, kvalitě, sortimentu, čase a v místě s respektováním kritéria optimálnosti.

Základní požadavky na akvizici. Požadujeme-li vysokou kvalitu (jakost) produktu (výrobku, služby), který subjekt produkuje, pak musíme tuto vysokou úroveň kvality (jakosti) zajistit také ve všech etapách tvorby produktu, tzn. i v rámci akvizice. Důvodem je, že akvizice - nakupování je jedním z článků smyčky kvality. Akvizice - nakupování je souhrn všech činností, které jsou nutné k tomu, aby „objednávka“ daná potřebou subjektu přinesla očekávaný výsledek.

Kritéria akvizice: efektivnost: vztahuje se k hodnocení vstupů (zdrojů využívaných k získání produktu, a to z pohledu: 1. nakupovanému produktu – co a za co máme nakupovat a za kolik a co jsme koupili, 2. k hodnocení nákupního procesu – jakým způsobem nakupujeme; 5

účelnost: posouzení, zda odpovídá cíli a bylo dosaženo očekávaných záměrů nebo výsledků; hospodárnost: dosažení požadované kvality a kvantity vstupů v požadovaném čase při co nejnižších nákladech; soulad se normativními akty subjektu: postup v souladu s vnitřními normativními akty subjektu; kvalita: v širším pojetí se týká efektivnosti, v užším smyslu je to vztah k bezprostředním potřebám uživatele. Chování subjektů při realizaci akvizice a prostředí, kde se odehrává lze ukázat na vztazích koupě, respektive upotřebení peněz – viz obrázek č.1. PRO SEBE pak vztah K produktu ČÍ JSOU PENÍZE ?

K penězům

PRO CIZÍ pak vztah K produktu

vztah I. MOJE

vztah II.

+

+

-

+ vztah IV.

vztah III. CIZÍ

K penězům

+

-

-

-

Obr. č. 1 Čtyři typy vztahů koupě – respektive upotřebení peněz Zdroj: VRECION, V. Teorie a metody poznání. Zlín: Univerzita Tomáše Bati. 2008. ISBN 978-80-7318-658-6. s. 38.

Chování subjektů veřejné správy lze ukázat na základním vztahu tržní ekonomiky, kterým je svobodná směna. Obecně je vztah koupě a prodeje postaven na vztazích polarity a symetrie. Kupující a prodávající jsou „přitahování“ zájmem o produkt a zároveň se „odpuzují“ opačným zájmem, o výši ceny. Konkrétní rovnováha se dotváří dohodnutím o směně. Hodnocení jednotlivých typů vztahů k produktům a penězům lze řešit prostřednictvím kritéria hodnocení, které působí kladně nebo záporně pro rozvoj tržní ekonomiky. Kritérium – chceme vztah, který vytváří maximum potřeb, které pak maximálně uspokojuje. Při hodnocení tedy uvažujme, jak daný typ vztahu (nebo jakýkoliv prvek ekonomiky) k takové ekonomice přispívá (označení znaménkem + ekonomicky racionální a efektivní jednání, znaménko – opak). Vztah I je polární, symetrický a efektivní, je usilováno o maximalizaci získané hodnoty produktu a minimalizaci vydání peněz. Vztahy II a III se vyznačují nesymetrií a jsou nepolární, vůči sobě inverzní. Ve vztahu II produkt není prioritní, je usilováno s maximální péčí o minimalizaci vydání, i když konkrétní příjemce produktu (cizí) může mít zájem o maximalizaci hodnoty produktu, nemůže tuto skutečnost ovlivnit. 6

Ve vztahu III není snahou minimalizovat vydání, i když tato možnost existuje a je ovlivnitelná (peníze jsou cizí), prioritní je produkt a maximalizace jeho hodnoty (je určena pro mě). Vztah IV. Jedná se o nejméně efektivní vztah. Jsou vynakládány cizí peníze pro někoho jiného a v případě není-li hospodařící subjekt (s cizími) zainteresován na minimalizaci výdajů, nebo na maximalizaci hodnoty produktu, není důvod pro jeho aktivaci. Na tomto vztahu je především založeno spotřebovávání peněz v oblasti veřejné správy. Vztah IV je sice symetrický, ale nepolární. Je vztahem, kde přitažlivost zájmu o produkt i odpudivost k výši ceny jsou velmi slabé. „Symetrie tohoto vztahu je vlastně symetrií „nezájmu“ o produkt a cenu“ Jestliže má být vztah IV stabilnějším (posílení zájmu o produkt a vydání peněz), musí se do fungování vztahů mezi SVS a jeho okolím, (které odebírá jeho produkty, anebo mu produkty dodává) zavést takové prostředky, např. řídící, motivační, organizační, ekonomické, apod., které budou tuto stabilitu vyvolávat a budou připodobňovat situaci vztahu I. Je však nezbytné si uvědomovat, že nelze nikdy zcela vymýtit vztah IV tím, že např. bude předáno hospodaření SVS v jakékoliv formě do soukromých rukou, ani tím, že budeme maximalizovat byrokratická opatření a omezení pro nápravu stavu ve fungování vztahu IV. Bude chvályhodné, pokud budeme vztah IV pravdivě měřit, řídit a usměrňovat (regulovat). Zde platí v plném rozsahu „řídit lze pouze to, co dokážeme měřit.“

7

B. ZÁKON O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH Č. 137/2006 Sb., STAV K 1. 1. 2014 A SOUVISEJÍCÍ NORMY B. 1 Literatura použitá v následujícím textu kapitoly B. Zákony a vyhlášky v platném znění uvedené v následujícím textu. Metodické pomůcky: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnychzakazek/Metodiky-stanoviska; Další internetové zdroje: Ministerstvo pro místní rozvoj www.mmr.cz; Úřad pro ochranu hospodářské soutěže www.compet.cz, Informační systém o veřejných zakázkách www.isvz.cz; Věstník veřejných zakázek www.vestnikverejnychzakazek.cz; Portál o veřejných zakázkách a koncesích www.portal-vz.cz; Evropský soudní dvůr a Soud první instance www.curia.europa.eu.

B. 2 Úvod do problematiky veřejných zakázek Veřejná zakázka slouží k uspokojování potřeb veřejné správy, určených organizací a fyzických osob po produktech prostřednictvím akvizice (nákupu) a je realizována: za uplatnění zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace při dodržení zákonných postupů (např. podle zák. č. 137/2006 Sb.); při účelném, hospodárném a efektivním vynaložení veřejných zdrojů (podle zák. č. 320/2000Sb.); na základě finančního krytí: • v úplném rozsahu z veřejných zdrojů; • v částečném rozsahu z veřejných zdrojů; • ze zdrojů podnikatelských subjektů.

Zákon o veřejných zakázkách a vnitřní předpisy řeší proces akvizice (nakupování) jako dílčí části etap životního cyklu nakupovaného produktu v rozsahu viz obrázek č. 1. Etapy životního cyklu: slouží k vymezení předem stanovené části životního cyklu; jsou charakterizovány účelem, pro který byly vymezeny.

8

Obr. č. 2 Veřejné zakázky a v prostředí MO ČR Zdroj: vlastní

Způsob nabývání: Centrálně – zabezpečovaný specializovaným útvarem, např. Úřadem vyzbrojování, a dalšími. Decetrálně – nákup zabezpečovaný na úrovni praporu, pluku, brigády, základny v rozsahu vymezené pravomoci usměrněné vnitřním předpisem. Postup nabývání majetku metodou koupě je realizován prostřednictvím veřejné zakázky: 1. Zadávání dle postupů v ZVZ tj. podle zákona o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ, kde se jedná o veřejné zakázky a veřejné zakázky pro obranu a bezpečnost); 2. Zadávání vyňaté z působnosti ZVZ tj. podle vnitřních předpisů subjektu veřejné správy – týká se veřejné zakázky vyňaté z působnosti zákona o veřejných zakázkách (např. zakázka malého rozsahu, zakázky voj. materiálu, apod. viz ZVZ §18). B 2.1 Východiska zákona o veřejných zakázkách z úrovně Evropské unie (EU) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ve znění pozdějších změn a doplňků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb ve znění pozdějších změn a doplňků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES. Evropský parlament v prvním čtení dne 15. ledna 2014 zaujal postoj k přijatí novelizované směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/.../EU o zadávání 9

veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. Realizace je předpokládána v roce 2015 s tím, že následně budou provedeny úpravy národních předpisů týkajících se veřejných zakázek. B. 2.2 Východiska zákona o veřejných zakázkách (ZVZ) v České republice Základním dokumentem sloužící jako východisko pro realizaci veřejných zakázek je zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích v platném znění. Podle: § 1 Upravuje způsoby a podmínky hospodaření s majetkem České republiky, § 3 Organizačními složkami státu jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis; § 6 Pokud stát vystupuje jako účastník právních vztahů, je právnickou osobou. § 8 Majetek státu využívá stát: k plnění svých funkcí anebo v souvislosti s plněním těchto funkcí. k zajišťování veřejně prospěšných činností anebo pro účely podnikání. § 9 Příslušnost Hospodaření s určitým majetkem přísluší té organizační složce, která je účetní jednotkou a potřebuje jej k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti; § 12 Nabývání majetku Je-li majetek nabýván smlouvou, musí být smlouva písemná. Za úplatu lze nabývat pouze majetek, který splňuje předpoklady stanovené v ustanovení § 8 a příslušné organizační složce § 9 bude sloužit pro zabezpečení výkonu její působnosti anebo její činnosti, pokud nejde o nabytí ve veřejném zájmu. Při úplatném nabývání majetku lze cenu sjednat pouze do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu. (jednotný postup v rezortu MO ČR dle Přílohy 5 k NVMO č. 67/2013). § 13 Stát nabývá majetek též zákonem, na základě zákona, děděním ze závěti, rozhodnutím příslušného orgánu a na základě mezinárodní smlouvy. § 14 Základní povinnosti při hospodaření s majetkem Majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností; § 22 Při úplatném převodu věci se cena sjednává nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. 10

SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVNÍ A DALŠÍ NORMY K ZVZ Zákon č. 320/2000 Sb., o finanční kontrole ve znění pozdějších předpisů; Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech; Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích; Zákon č. 128/200 Sb., o obcích; Zákon č. 89/2012., Občanský zákoník; Zákon č. 90/2012., o obchodních korporacích; České technické normy řady ČSN EN ISO 9000; České technické normy řady ČSN EN ISO 14000; České obranné standardy – ČOS – vybrané s ohledem na proces akvizice a životní cyklus; Vnitřní předpisy rezortu MO ČR.

PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZVZ 77/2008 Sb., v platném znění. Nařízení vlády o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu; 130/2007 Sb., sdělení o pověření provozovatele subsystému informačního systému; 328/2006 Sb., vyhláška, kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách; 274/2006 Sb., vyhláška, kterou se stanoví seznam vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách. 162/2011 Sb., vyhláška o způsobu stanovení zvláštních technických podmínek; 9/2011 Sb., vyhláška, kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody; 392/2010 Sb., vyhláška - náležitosti žádosti o stanovisko MF v oblasti veřejných zakázek; 133/2012 Sb., vyhláška o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. Usnesení vlády 456/2013, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek 11

stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu.(změna nařízení vlády č. 77/2008 a č.78/2008). 231/2012 Sb., vyhláška, kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce. (§ 46d odst. 1 ZVZ) 232/2012 Sb., vyhláška o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky. (§ 86 odst. 2 ZVZ a § 156 odst. 8 ZVZ) 233/2012 Sb., vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. (§ 44 odst. 4 ZVZ) A DALŠÍ B. 3. Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. stav k 1. 1. 2014, vybraná ustanovení zákona pro účely kurzu veřejných zakázek malého rozsahu Text zpracován s využitím zákona č. 137/2006 Sb. a dalších předpisů a zejména Metodiky zadávání veřejných zakázek, právní stav k 1. 1. 2014, vydané Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Odborem práva veřejných zakázek a koncesí. V případě nutnosti aktualizace textu s ohledem na novelizaci zákona o veřejných zakázkách doporučuji využít aktuální znění metodiky uveřejněné na http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodikystanoviska/Metodicke-pokyny/Metodika-zadavani-verejnych-zakazek-dle-zakona-c-1 § 1 Předmět úpravy. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství (viz výše) a upravuje: a) postupy při zadávání veřejných zakázek, b) soutěž o návrh, c) dohled nad dodržováním tohoto zákona, d) podmínky vedení a funkce seznamu kvalifikovaných dodavatelů a systému certifikovaných dodavatelů. V rámci dalších vybraných ustanovení ZVZ se mimo jiné zejména zaměříme na související a vysvětlující postupy při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. § 2 ZADAVATEL Zadavatelé se podle kategorie dělí na: veřejného zadavatel - vymezen v § 2 odst. 2 pod písm. a) až d) zákona e; dotovaného zadavatele vymezen v § 2 odst. 3; sektorového zadavatele.

12

Veřejný zadavatel Česká republika (stát). Za veřejného zadavatele podle zákona je třeba považovat jednotlivé organizační složky státu podle § 3 č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky. Státní příspěvková organizace, Územní samosprávný celek a jeho příspěvková organizace. Veřejnoprávní subjekt – jiný veřejný zadavatel je též jiná právnická osoba při současném naplnění dvou základních podmínek. Podmínkou je skutečnost, že právnická osoba byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Další podmínkou je skutečnost, že právnická osoba: je financována z více než 50 % státem nebo jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu, a to bez ohledu na to, zda právo na jmenování či volbu v příslušném rozsahu vyplývá ze zákona či smlouvy; v případě citovaných orgánů se bude nejčastěji v praxi jednat o představenstvo, jednatele a dozorčí radu obchodních společností (nejsou však vyloučeny ani orgány jiných právnických osob vykonávající správní či kontrolní činnosti, jako například správní rada nadace atp.) Příkladem jsou státní podniky založené organizační složkou státu – např. Vojenské lesy a statky s.p. Dotovaný zadavatel Dotovaným zadavatelem se při naplnění zákonných podmínek může stát jakákoliv právnická nebo fyzická osoba (subjekt). Předpokladem pro to, aby se subjekt stal dotovaným zadavatelem, je kumulativní naplnění následujících podmínek: peněžní prostředky, z nichž je veřejná zakázka aspoň z části hrazena, pocházejí z veřejných zdrojů; předmětné peněžní prostředky jsou určeny na úhradu určité (vymezené) veřejné zakázky; zakázka je z více než 50% hrazena (financována) z peněžních prostředků z veřejných zdrojů, nebo peněžní prostředky poskytnuté na zakázku hrazenou z veřejných zdrojů přesáhnou 200 000 000 Kč.

13

Dotovaný zadavatel postupuje při zadávání zakázky podle ustanovení zákona podle ustanovení platných pro veřejného zadavatele. Vztahují se na něj limity pro postup v zadávacích řízeních v režimu zákona podle určení předpokládané hodnoty zakázky. Sektorový zadavatel Sektorovým zadavatelem je osoba, která vykonává některou z relevantních činností a současně tuto relevantní činnost dle § 4 např. plynárenství, teplárenství, elektroenergetiky, vodárenství vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo veřejný zadavatel nad ní může přímo nebo nepřímo uplatňovat dominantní vliv.

§ 3 CENTRÁLNÍ ZADAVATEL Účelem centrálního zadávání prostřednictvím centrálního zadavatele je zejména vytvoření efektivního nástroje pro dosažení úspor při nákupu běžných komodit v důsledku většího množství poptávaného plnění (dosažení efektu množstevních slev) a zvýšení odbornosti („kvalifikace“) na straně zadavatele při realizaci zadávacích procesů podle zákona. Kdo může být centrálním zadavatelem Centrálním zadavatelem může být pouze veřejný zadavatel, který bude pověřen k realizaci centralizovaného zadávání ostatními zadavateli (bez ohledu na kategorii). Formy centralizovaného zadávání Centrální zadávání lze realizovat ve dvou formách: tzv. přeprodej bez navýšení ceny – v tomto případě centrální zadavatel pro jiného zadavatele pořizuje dodávky či služby na svůj účet, a následně toto plnění jednotlivým zadavatelům prodává bez navýšení ceny; tuto formu centrálního zadávání nelze použít pro veřejné zakázky na stavební práce. V rámci této formy centralizovaného zadávání může centrální zadavatel pořizovat dodávky či služby i pro sebe; pořizování plnění na účet ostatních zadavatelů (tzv. mandátní forma centralizovaného zadávání) – v tomto případě centrální zadavatel realizuje zadávací řízení, přičemž smlouva na realizaci veřejné zakázky je s vybraným dodavatelem uzavřena na účet jednotlivých zadavatelů; tuto formu centrálního zadávání lze použít pro pořizování a zadávání veřejných zakázek na dodávky. 14

§ 6 ZÁSADY VEŘEJNÉHO ZADÁVÁNÍ výchozí pravidla, která musí být dodržena vždy, bez ohledu na druh (veřejné) zakázky nebo druh řízení, v němž je zadávána. Zásady se promítají jak do přípravy zadávacích podmínek a zadávacího řízení, tak do postupu zadavatele v zadávacím řízení či při uzavírání smlouvy. Zásady ZVZ Každý zadavatel je povinen v souvislosti se zadáváním (veřejné) zakázky povinen dodržet zásady: Transparentnosti; rovného zacházení; zákazu diskriminace.

Při postupu podle ZVZ je třeba tyto zásady v případě veřejného zadavatele aplikovat při zadávání nadlimitních veřejných zakázek, podlimitních veřejných zakázek i veřejných zakázek malého rozsahu, jakož i při soutěži o návrh. Zásada transparentnosti Jakákoliv zakázka musí být vždy zadána transparentním způsobem. Základním účelem zásady je zajištění co největší průhlednosti řízení, která podstatnou měrou přispívá k přezkoumatelnosti celého řízení a k možnosti kontroly postupu v řízení. Naplnění této zásady lze spatřovat například v povinnosti: pořizovat o všech významných úkonech písemnou dokumentaci v dostatečném rozsahu, který případně umožní úkony zadavatele nezávisle přezkoumat; jasně vymezit kritéria, dle kterých budou hodnoceny nabídky dodavatelů, vždy v dostatečném předstihu před samotným vypracováním nabídek; opatřit všechna rozhodnutí řádným odůvodněním; uveřejnit smlouvu na plnění veřejné zakázky; uveřejnit skutečně uhrazenou cenu veřejné zakázky.

Zásada rovného zacházení Každý zadavatel je v průběhu zadávání (veřejné) zakázky, resp. již od okamžiku přípravy řízení, povinen přistupovat stejným způsobem ke všem dodavatelům, kteří mohou podat či podávají nabídky. K dodržení této zásady ze strany zadavatele dochází například tím, že v souvislosti s přípravou řízení definuje jeho přesné podmínky tak, aby všichni uchazeči předem věděli, jak bude řízení probíhat (tedy např. bude-li omezován počet zájemců, jaké 15

jsou přesné podmínky pro toto omezování, které musí dodavatel splnit, případně jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek, atp.).

Zásada zákazu diskriminace V průběhu zadávání (veřejné) zakázky je zadavatel povinen postupovat vždy tak, aby jeho jednáním nedošlo k neodůvodněné diskriminaci žádného z dodavatelů. Zadavatel vymezením zadávacích podmínek vždy diskriminuje tu část dodavatelů, kteří zadávací podmínky nemohou splnit, a proto se nemůžou účastnit zadávacího řízení. Veškeré podmínky omezovacího charakteru (požadavky na kvalifikaci, obchodní podmínky, jiná smluvní ustanovení) však musí podstatným způsobem souviset s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel je tedy oprávněn stanovit přesné podmínky pro účast v řízení, nesmí však uzavírat přístup jiným dodavatelům z důvodů, které podstatným způsobem nesouvisejí s předmětem veřejné zakázky. Zásadu zákazu diskriminace je třeba důsledně uplatňovat nejen ve vztahu k dodavatelům se sídlem, místem podnikání či bydlištěm na území ČR, ale rovněž ve vztahu k zahraničním dodavatelům. Za porušení zásady diskriminace však nelze za žádných okolností považovat používání českého jazyka (tedy v průběhu kteréhokoliv řízení dle této metodiky, ať již jde o jednání či předkládání písemností, atp.). Novelou 55/2012 Sb., byly zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace omezeny novým odst. 2, který ukládá zadavateli povinnost dodržovat tyto zásady pouze ve vztahu k těm dodavatelům, kteří mají sídlo nebo místo podnikání v členském státě EU a ostatních státech, které mají s Českou republikou či Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelů z těchto států k zadávané veřejné zakázce.

16

§ 7 VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Pojem veřejné zakázky je vymezen v § 7 zákona. (současně platné):

Podmínky veřejné zakázky

zakázka musí být zadávána osobou, která je zadavatelem veřejných zakázek, zakázka musí zahrnovat prvek úplaty na straně zadavatele (byť i jen potenciální), musí se jednat o zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce.

Na realizaci nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky je zadavatel povinen s dodavatelem uzavřít smlouvu, která musí mít písemnou formu (a to i tehdy, pokud je výsledkem zadání veřejné zakázky uzavření rámcové smlouvy). Veřejnou zakázkou je i zakázka, která zahrnuje i jen potenciální prvek úplaty ze strany zadavatele – prvek úplaty (popřípadě zvýšené úplaty) může být například vázán na splnění určité podmínky. I v tomto případě bude prvek úplaty podle zákona naplněn a i předpokládanou výši takové úplaty je zadavatel povinen zahrnout do předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Veřejnou zakázkou je i taková zakázka, kterou zadavatel není povinen zadávat podle zákona z důvodu aplikace zákonné výjimky (§ 18). Zákon výslovně nedefinuje, co se rozumí jedinou veřejnou zakázkou. Zákon pouze zakazuje, aby zadavatel rozdělil předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod zákonné finanční limity pro zadávání nadlimitních nebo podlimitních veřejných zakázek. Při vymezení jediné veřejné zakázky je třeba vždy přihlédnout k souvislostem věcným; geografickým; časovým; popřípadě skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek (např. sportovní areál).

a to ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Současně je třeba vzít do úvahy rovněž předvídatelnost pořizovaného plnění, tedy zda lze na zadavateli objektivně požadovat, aby předvídal jaké a kolik (jaký objem) plnění bude požadovat například v určitém časovém horizontu – za jedinou veřejnou zakázku tak nebude možné považovat například provedení rekonstrukce budovy sídla zadavatele a následné úpravy jednoho jejího křídla cca 5 měsíců po úplném dokončení rekonstrukce, které byly vyvolány například tím, že pod tímto křídlem budovy byly po rekonstrukci zjištěny propady terénu. 17

Dále bude-li například probíhat v rámci jednoho měsíce výměna oken ve dvaceti činžovních domech, které jsou od sebe vzdáleny v okruhu cca 1 km a které jsou spravovány jediným zadavatelem, je třeba z hlediska naplnění uvedených souvislostí považovat takovou veřejnou zakázkou za jedinou a sčítat předpokládané hodnoty prací a dodávek souvisejících s výměnou oken u všech činžovních domů. Při vymezení veřejné zakázky je rovněž možné (ne vždy však zcela směrodatné) vyjít ze schváleného rozpočtu či plánu. Veřejná zakázka je zakázka, která se uskutečňuje mezi zadavatelem a dodavatelem (-li) za účelem úplatného poskytnutí dodávek nebo provedení služeb a úplatného provedení stavebních prací. Zakázka je realizována na základě písemné smlouvy. Veřejné zakázky se člení podle: předmětu veřejné zakázky, předpokládané ceny veřejné zakázky. § 8 – 10 DRUHY VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Zákon vymezuje tři druhy veřejných zakázek. Jakoukoliv veřejnou zakázku je třeba podřadit pod jeden z druhů veřejných zakázek, přičemž není možné, aby konkrétní veřejná zakázka byla podřazena více druhům veřejných zakázek. Určení druhu veřejné zakázky je důležité z hlediska stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nebo možnosti využití některých druhů zadávacích řízení (například jednacího řízení s uveřejněním či jednacího řízení bez uveřejnění). Veřejné zakázky se podle svého předmětu tedy dělí na: veřejné zakázky na dodávky (§ 8), veřejné zakázky na stavební práce (§ 9), veřejné zakázky na služby (§ 10).

§ 8 Veřejná zakázka na dodávky Veřejnou zakázkou na dodávky se rozumí veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci (zboží) zadavatelem, a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing). Za veřejnou zakázku na dodávku se rovněž považuje veřejná zakázky na dodávku energií (tepla, vody, elektřiny, plynu). Za veřejnou zakázku na dodávky je třeba rovněž považovat veřejnou zakázku, pokud je předmětem veřejné zakázky vedle samotného pořízení věci (zboží) i poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži nebo uvedení takové věci (zboží) do provozu, nejedná-li se o zhotovení stavby a za předpokladu, že poskytnutí služby není základním účelem veřejné zakázky (např. dodávka telefonní 18

ústředny spolu s jejím napojením do sítě – tedy službou, kdy napojení do sítě není základním účelem veřejné zakázky, tím je dodávka telefonní ústředny), avšak poskytnutí služeb nebo stavebních prací je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky. Za veřejnou zakázku na dodávky je třeba považovat i veřejnou zakázku na koupi či nájem nemovitostí, avšak pro koupi nebo nájem nemovitostí je možné uplatnit zákonnou výjimku.

§ 9 Veřejná zakázka na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je: provedení stavebních prací týkajících se některé z činností uvedených v příloze č.3.ZVZ – pokud je tedy předmětem veřejné zakázky plnění týkající se některé z činností uvedených v příloze č.3 zákona, bude taková zakázka považována za veřejnou zakázku na stavební práce bez ohledu na skutečnost, jaký výsledek má být stavebními činnostmi dosažen (např. oprava, úprava, údržba či zhotovení nové stavby), provedení stavebních prací dle písm. a) a současně i s nimi související projektová nebo inženýrská činnost – tzn., že tyto služby (projektová a inženýrská činnost mají charakter služby) jsou pro účely určení druhu veřejné zakázky započítávány do předpokládané hodnoty těchto stavebních prací, nebo zhotovení stavby ve smyslu stavebního zákona – v této kategorii veřejných zakázek na stavební práce je klíčové, aby stavba jako celek byla schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci; v opačném případě je nutné zkoumat jednotlivé činnosti a zjistit, jestli spadají do přílohy č. 3 zákona či nikoliv. Tato stavba může být výsledkem stavebních či montážních prací, přičemž do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce se započítají i související projektové a inženýrské služby, pokud jsou současně se zhotovením stavby zadavatelem zadávány.

Do předmětu veřejné zakázky na stavební práce též spadají veškeré dodávky a služby nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky, a to jsou-li poskytovány společně se stavebními pracemi. To v praxi znamená, že veškerá plnění, která by samostatně byla dodávkou či službou, budou při splnění podmínek dle předchozí věty automaticky zahrnuta do předpokládané hodnoty stavebních prací. Za veřejnou zakázku na stavební práce se považuje rovněž veřejná zakázka, kdy zadavatel pořizuje určité stavební práce s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba. 19

§10 Veřejná zakázka na služby Je veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce. Veřejnou zakázkou na služby je tedy jakákoliv veřejná zakázka, kterou nelze kvalifikovat jako veřejnou zakázku na dodávky nebo veřejnou zakázku na stavební práce. Druhy služeb Zákon obsahuje vymezení jednotlivých služeb v příloze č. 1 zákona a v příloze č. 2. zákona, přičemž příloha č. 2. zahrnuje i jakékoliv jiné služby (viz kategorie č. 27), tedy služby, které nejsou výslovně v příloze č. 1 zákona ani v příloze č. 2. zákona zmíněny. V případě veřejné zakázky na služby zadavatel předně určí, zda se jedná o služby dle přílohy č. 1 nebo služby dle přílohy č. 2. zákona. Pokud předmět veřejné zakázky na služby obsahuje jak služby uvedené v příloze č. 1, tak služby uvedené v příloze č. 2, musí zadavatel nejprve stanovit předpokládanou hodnotu služeb, které spadají do přílohy č. 1, a předpokládanou hodnotu služeb, které spadají do přílohy č. 2. zákona. Pro určení, zda se v takovém případě jedná o veřejnou zakázku na služby dle přílohy č. 1. zákona nebo veřejnou zakázku na služby dle přílohy č. 2. zákona, je rozhodná vyšší předpokládaná hodnota služeb dle přílohy č. 1. zákona nebo služeb dle přílohy č. 2. zákona. Určení, pod který typ služeb (zda dle přílohy č. 1 nebo č. 2), daná veřejná zakázka na služby spadá, je důležité z hlediska dalšího postupu zadavatele při zadání veřejné zakázky. V případě, že se jedná o veřejnou zakázku na služby podle přílohy č. 2. zákona, může i veřejný zadavatel použít bez naplnění dalších podmínek pro zadání veřejné zakázky jednací řízení s uveřejněním; V takovém případě nemusí být rovněž zadávací řízení týkající se služeb dle přílohy č. 2 uveřejňováno v Úředním věstníku (§ 146 odst. 1 písm. b), pokud jde o nadlimitní veřejnou zakázku; výjimkou je pouze oznámení o výsledku takového řízení, které musí být v Úředním věstníku uveřejněno.

Poznámka: Souběžné pořizování dodávek a služeb V případě, že předmětem veřejné zakázky je kromě poskytnutí služeb i pořízení dodávky, jedná se o veřejnou zakázku na služby pouze tehdy, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná hodnota poskytované dodávky (zboží) – jedná se o tzv. princip těžiště. O veřejnou zakázku na dodávku se naopak bude jednat v případě, pokud předmětem veřejné zakázky je vedle samotného pořízení věci (zboží) i poskytnutí služby, přičemž tato služba spočívá v umístění, montáži nebo uvedení takové věci (zboží) do provozu za předpokladu, že poskytnutí služby není základním účelem veřejné zakázky, avšak poskytnutí služby je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky (viz výše).

20

Souběžné poskytování stavebních prací a služeb V případě, že předmětem veřejné zakázky je kromě poskytnutí služeb i provedení stavebních prací, jedná se o veřejnou zakázku na služby pouze tehdy, pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby (například předmětem a tedy základním účelem veřejné zakázky bude zpracování stavebně-technického nebo stavebně-historického průzkumu pro potřeby následného zpracování projektu stavby, vypracování odborného posudku ke stavbě, apod.; stavební práce spojené s odkrytím posuzované konstrukce či části objektu, umožňující přístup k předmětu průzkumu nebo posudku, pak lze nepochybně označit jako stavební práce nezbytné pro provedení zakázky na uvedené služby).

§10a Veřejná zakázka v oblasti obrany a bezpečnosti (odst. 1) Veřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti je veřejná zakázka, jejímž předmětem jsou: a) dodávky vojenského materiálu, jeho součástí, náhradních dílů a dílčích částí, b) dodávky citlivého materiálu, jeho součástí, náhradních dílů a dílčích částí, c) stavební práce, dodávky či služby přímo související s dodávkami uvedenými v písmenech a) nebo b) pro veškeré fáze jejich životního cyklu, d) stavební práce či služby pro výhradně vojenské účely, citlivé stavební práce či citlivé služby.

(odst. 2) Zadavatel postupuje podle ustanovení tohoto zákona platných pro zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti i v případě, pokud předmět veřejné zakázky spadá do této oblasti podle odstavce 1 pouze částečně a zároveň existují objektivní důvody pro zadání pouze jediné veřejné zakázky. (odst. 3) Zadavatel není povinen postupovat podle tohoto zákona v případě, pokud předmět veřejné zakázky spadá do oblasti obrany nebo bezpečnosti podle odstavce 1 pouze částečně, pro zbývající část je možné použít některou z výjimek podle § 18 odst. 1, 2 a 3 a zároveň existují objektivní důvody pro zadání pouze jediné veřejné zakázky. Vymezení VZ pro obranu a bezpečnost má souvislost s užitím jednotlivých způsobů zadávacích řízení.

21

§11 Rámcová smlouva Rámcovou smlouvou (RS) se pro účely tohoto zákona rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti RS, zejména pokud jde o cenu a množství. RS je platformou pro zadávání jednotlivých dílčích veřejných zakázek. Postup vedoucí k zadání veřejné zakázky na základě RS: uzavření RS postupem podle zákona – pojem RS(§ 11), zvláštní úprava RS (§ 89 a násl.) a jednotlivá zvláštní ustanovení platná pro rámcovou smlouvu (např. § 82 odst. 4); zadání jednotlivé veřejné zakázky na základě uzavřené RS.

§12 Veřejná zakázka Podle předpokládané hodnoty se VZ dělí na: zakázky nadlimitní - podle finančních limitů vydaných dle §12 odst.1 ZVZ prováděcím předpisem 77/2008 Sb. v platném znění. (Různé limity pro zadavatele a druhy VZ). zakázky podlimitní - všechny druhy VZ s hodnotou nejméně 2,0 mil Kč s předmětem zakázky na dodávky a služby a 6,0 mil Kč s předmětem zakázky na stavební práce. zakázky malého rozsahu – kdy veřejná zakázka nedosáhne 2,0 mil Kč s předmětem zakázky na dodávky a služby a 6,0 mil Kč s předmětem zakázky na stavební práce.

Limity hodnot jsou vždy bez DPH.

§ 13 – 16a PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA Každý zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, tj. zadavatelem předpokládanou výši peněžitého závazku vyplývajícího z plnění veřejné zakázky. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky: musí být stanovena ve vztahu k předmětu VZ (na dodávky, na stav. práce, na služby); 22

nesmí se rozdělit předmět VZ; je-li VZ technologicky rozdělena na části, je rozhodující součet všech částí VZ; v případě rámcových smluv či při použití dynamického nákupního systému je předpokládanou hodnotou hodnota všech VZ, které mají být zadány. Při stanovení předpokládané hodnoty je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období tj. za kalendářní rok. Např. VZ na dodávky: Základem pro stanovení předpokládané hodnoty VZ na opakující se nebo trvající dodávky je skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které zadavatel může očekávat během následujících 12 měsíců. Pokud nebyly v minulosti dodávky stejného či podobného druhu pořizovány, je to součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 12 měsíců. § 16a Významná veřejná zakázka Je veřejná zakázka zadává-li jí veřejný zadavatel, a přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí nejméně 300 000 000 Kč.

§ 17 Vybrané pojmy související s VZ Dodavatel je fyzická či právnická osoba z ČR, nebo zahraniční dodavatel; Subdodavatel je osoba pomocí, které má dodavatel plnit určitou část VZ; Identifikačními údaji: právnická osoba - obchodní firma nebo název, sídlo, právní forma, identifikační číslo osoby, fyzická osoba - obchodní firma nebo jméno a příjmení, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, identifikační číslo; Zadávání VZ – proces; Zadání VZ – výběr nejvýhodnější nabídky, uzavření smlouvy; Kvalifikací dodavatele je způsobilost dodavatele pro plnění veřejné zakázky; Kvalifikační dokumentací je dokumentace obsahující podrobné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace dodavatele; Vojenským materiálem zbraně, střelivo a další materiál, který je speciálně určen, zkonstruován nebo přizpůsoben pro vojenské účely; seznam vojenského materiálu stanoví prováděcí právní předpis (vyhl. 274/2006 Sb.);

23

Citlivým materiálem, citlivými stavebními pracemi a citlivými službami materiál, stavební práce a služby pro bezpečnostní účely jsou položky, u kterých dochází k poskytování nebo vzniku utajovaných informací; Krizí mimořádná situace v České republice nebo jiném státě, která již vznikla nebo bezprostředně hrozí její vznik, a která vážně ohrožuje či omezuje životy, zdraví lidí nebo majetek anebo vyžaduje přijetí opatření k zajištění základních dodávek pro obyvatelstvo; za krizi se považují také ozbrojené a válečné konflikty; kvalifikací dodavatele se rozumí způsobilost dodavatele pro plnění veřejné zakázky; kvalifikační dokumentací je dokumentace obsahující podrobné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace dodavatele, tj. dokument, v němž jsou podrobněji specifikovány požadavky zadavatele na kvalifikaci, uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení; Životním cyklem veškeré postupné fáze výrobku, zahrnující jeho výzkum a vývoj, průmyslový vývoj, výrobu, opravy, modernizace, úpravy, údržbu, logistiku, školení vztahující se k výrobku, testování, stažení z trhu nebo likvidaci; Dokumentací o veřejné zakázce souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů a uzavřených smluv, Profilem zadavatele elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jeho Internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanovil prováděcí právní předpis.

§ 18 Výjimky Z hlediska subjektu veřejné správy lze výjimky rozdělit do tří základních kategorií (§ 18): obecné výjimky, výjimky pro zadávání podlimitních veřejných zakázek (uplatní se jen v případě veřejných zadavatelů, neboť sektorový zadavatel má povinnost zadávat v režimu zákona pouze nadlimitní veřejné zakázky), obecná výjimka pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (uplatní se jen v případě veřejných zadavatelů), 24

Obecné výjimky z působnosti zákona Obecné výjimky z působnosti zákona (§ 18 odst. 1 zákona) může využít jakýkoliv zadavatel. Představují zákonem taxativně vymezený okruh veřejných zakázek, kdy při jejich zadávání není zadavatel povinen postupovat dle pravidel stanovených pro zadávání veřejných zakázek zákonem. Jedná se o zadávání: Došlo-li by uveřejněním k vyzrazení utajované informace, Je-li předmětem VZ je výroba vojenského materiálu nebo obchod s ním, a tento postup je nezbytný k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky; Když se zadávání VZ řídí zvláštními procesními pravidly a jsou zadávány určitému dodavateli či dodavatelům v návaznosti na mezinárodní smlouvu týkající se pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky nebo vyslání ozbrojených sil České Republiky na území jiných států, jíž je Česká republika vázána.

Výjimky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Zadavatel není povinen podle zákona zadávat veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti tehdy, jestliže: a) jsou zadávány v rámci programů spolupráce ve výzkumu a vývoji, jež společně provádějí Česká republika a alespoň další členský stát Evropské unie při vývoji nového výrobku, a případně i v pozdějších fázích celého či části životního cyklu tohoto výrobku; při uzavírání smluv o těchto programech spolupráce pouze mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie sdělí Česká republika Evropské komisi podíl nákladů na výzkum a vývoj na celkových nákladech daného programu, sdílení nákladů a rovněž zamýšlený případný podíl na nákupech jednotlivých členských států Evropské unie (§ 18 odst. 3 písm. a), v době nasazení ozbrojených sil České republiky nebo ozbrojených bezpečnostních sborů České republiky (dále jen „ozbrojené složky České republiky“) mimo území Evropské unie operační potřeby vyžadují, aby byly zadány dodavatelům umístěným v oblasti těchto operací (§ 18 odst. 3 písm. b),

b) jsou zadávány veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. a) vládě nebo místní správě jiného státu a jejich předmětem jsou: dodávky vojenského či citlivého materiálu, stavební práce či služby přímo související s dodávkami podle bodu 1, 25

stavební práce či služby pro výhradně vojenské účely, nebo citlivé stavební práce či citlivé služby (§ 18 odst. 3 písm. c),

c) jejich předmětem jsou finanční služby s výjimkou pojišťovacích služeb (§ 18 odst. 3 písm. d), d) jsou zadávány pro účely zpravodajských činností zpravodajských služeb (§ 18 odst. 3 písm. e), e) jsou zadávány podle zvláštních postupů stanovených mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi Českou republikou a jiným než členským státem Evropské unie (§ 18 odst. 3 písm. f), nebo f) se jejich zadávání řídí zvláštními procedurálními pravidly mezinárodní organizace, která provádí nákupy pro své vlastní účely, a nebo které musí být zadávány členskými státy v souladu s uvedenými pravidly (§ 18 odst. 3 písm. g).

Výjimky z působnosti zákona pro zadávání podlimitních veřejných zakázek Obecné výjimky z působnosti zákona pro zadávání podlimitních veřejných zakázek jsou vymezeny v § 18 odst. 4 zákona. Výjimka pro zadávání podlimitních veřejných zakázek dopadá pouze na veřejného zadavatele a dotovaného zadavatele, neboť sektorový zadavatel zadává podle zákona pouze nadlimitní veřejné zakázky. Možnost použití některých zákonných výjimek pro podlimitní veřejné zakázky je dána podle druhu veřejné zakázky, popřípadě podle osoby, která může této výjimky využít.

Zadavatel je oprávněn zadat mimo režim zákona podlimitní veřejnou zakázku a) na dodávky či služby související s poskytováním humanitární pomoci - může jít například o podlimitní veřejné zakázky, jejichž předmětem bude vybavení záchranné jednotky vysílané v rámci humanitární pomoci do zahraničí; b) je-li zpravodajskou službou podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky – při zadávání podlimitních veřejných zakázek mohou tedy zpravodajské služby postupovat mimo režim zákona bez ohledu na to, o jaký druh veřejné zakázky se jedná (dodávky, služby i stavební práce); c) je-li jejich předmětem výroba, koupě nebo oprava zbraní, zbraňových systémů, střeliva nebo zabezpečení dalšího vojenského materiálu pro ozbrojené složky České republiky; seznam vojenského materiálu stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 274/2006 Sb., kterou se stanoví seznam 26

vojenského materiálu pro účely zákona o veřejných zakázkách) – výjimka se vztahuje nejen na armádní složky, ale rovněž na policejní složky.

K zadávání veřejných zakázek malého rozsahu Kterýkoliv zadavatel je oprávněn využít zákonné výjimky (§ 18 odst. 5) stanovené pro veřejné zakázky malého rozsahu. Pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu je v zákoně dána obecná výjimka a tyto veřejné zakázky je zadavatel oprávněn zadávat mimo režim zákona. I při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu mimo režim zákona však veřejný zadavatel musí postupovat v souladu se zásadami transparentnosti, rovného zacházení, jakož i v souladu se zákazem diskriminace. Zahájí-li však veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. Pro veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne 500 000,- Kč (bez DPH), platí povinnost uveřejnění smlouvy.

Platí obecná ustanovení zákona, a postupy podle vnitřních předpisů, kdy je nutné stanovit např.: Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, Pravidla o dělení zakázek, Řešit zveřejňování v zájmu nediskriminace je však možné, zveřejnit výzvu k podání nabídky vhodným způsobem, např. na internetovém profilu zadavatele, Kritéria kvalifikace, dodavatel by měl prokázat, že je oprávněn podnikat v příslušném oboru veřejné zakázky, a to předložením živnostenského listu (jiného dokladu opravňujícího k podnikání) a výpisu z obchodního rejstříku, Kritéria hodnocení, buď jen podle nejnižší nabídkové ceny, nebo v kombinaci s jinými kritérii hodnocení – nejvýhodnější ekonomická nabídka.

Dokumentace o průběhu zadání: písemná výzva k podání nabídky včetně dokladů o doručení, seznam podaných nabídek, údaje o složení hodnotící komise, čestné prohlášení členů komise, protokol o otevírání obálek s nabídkami, protokol z posouzení a hodnocení nabídek, oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, 27

kopii oboustranně podepsané smlouvy, nabídky všech uchazečů.

§ 21 a následující Zadávací řízení Druhy zadávacích řízení: otevřené řízení (§27), užší řízení (§28), jednací řízení s uveřejněním (§29), jednací řízení bez uveřejnění (§34), soutěžní dialog (§35), zjednodušené podlimitní řízení (§38).

Poznámka: K zadání veřejné zakázky dochází i při řízení, v němž veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy. Řízení, v němž je zadávána zvláštním postupem veřejná zakázka na základě rámcové smlouvy, může použít pouze veřejný zadavatel. Otevřené řízení se nepoužije v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

§ 26 Zahájení zadávacího řízení Podle výkladu MMR a ÚOHS – povinnosti realizovat aktualizovaná znění zákona se vztahují vždy na zadávací řízení, která byla zahájena po nabytí účinnosti novel zákona. Za oznámení zadávacího řízení k uveřejnění se považuje odeslání oznámení veřejným zadavatelem k uveřejnění u: otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu. Nebo zjednodušené oznámení v případě zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému. Přitom splněním povinnosti zadavatele k uveřejnění oznámení podle § 146 ZVZ např.: uveřejnění profilu zadavatele, zahájení zadávacího řízení, předběžné oznámení, zrušení zadávacího řízení, apod. se rozumí uveřejnění: Ve Věstníku VZ podle §157 (podlimitní VZ); Ve věstníku VZ podle §157 a Ústředním věstníku EU (nadlimitní VZ).

28

Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem. Použijí se příslušné formuláře EU a Ministerstva pro místní rozvoj.

Za výzvu o zahájení zadávacího řízení se považuje odeslaná písemná výzva: k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění; k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení; k podání nabídek v řízení na základě rámcové smlouvy (§ 92).

Pro uveřejňování vyhlášení se používají tyto formuláře: • Oznámení předběžných informací • Oznámení o zakázce • Oznámení o zadání zakázky • Pravidelné předběžné oznámení – veřejné služby • Oznámení o zakázce – veřejné služby • Oznámení o zadání zakázky – veřejné služby • Oznámení na profilu kupujícího • Zjednodušené oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému • Oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon • Výsledky veřejné soutěže na určitý výkon • Zrušení zadávacího řízení / soutěže o návrh.

§ 86 - § 88 Předběžné oznámení a pravidelné předběžné oznámení a podle vyhlášky č. 232/2012 Sb. a. Odůvodnění účelnosti VZ pro účely předběžného oznámení veřejného zadavatele obsahuje alespoň popis potřeb, které mají být splněním veřejné zakázky naplněny, popis předmětu veřejné zakázky, popis vzájemného vztahu předmětu veřejné zakázky a potřeb zadavatele, předpokládaný termín splnění veřejné zakázky, eventuálně popis rizik souvisejících s plněním veřejné zakázky. b. Odůvodnění požadavků na technické kvalifikační předpoklady; c. Odůvodnění vymezení obchodních podmínek veřejné zakázky; d. Odůvodnění vymezení technických podmínek; 29

e. Odůvodnění stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek; f. Odůvodnění stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

Předběžné oznámení se nevztahuje: na veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení; na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení s uveřejněním podle § 22 odst. 1 a 2; na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění (vybrané odst. §23); v případě, kdy zadavatel předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem zrušil z důvodu, že obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka.

§ 27 Otevřené řízení V otevřeném řízení vyzývá zadavatel neomezený počet dodavatelů k podání nabídek a k prokázání splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek. Pro použití otevřeného řízení není třeba splnit žádné předchozí podmínky. a. Předběžné oznámení - Jeden měsíc před zahájením zadávacího řízení musí veřejný zadavatel uveřejnit ve Věstníku veřejných zakázek předběžné oznámení. b. Zahájení otevřeného řízení.

Nepoužije se pouze pro veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Nadlimitní veřejné zakázky, které hodlá veřejný zadavatel zadávat v následujících 12 měsících, a u kterých hodlá zkrátit lhůtu pro podání nabídek, uveřejní formou předběžného oznámení nadlimitní veřejné zakázky na formuláři Oznámení předběžných informací. Veřejný zadavatel je oprávněn nahradit uveřejnění předběžného oznámení jeho uveřejněním na svém profilu zadavatele (podle 133/2012 Sb.). V takovém případě je povinen elektronickými prostředky zaslat oznámení o uveřejnění předběžného oznámení na svém profilu zadavatele na formuláři Oznámení na profilu kupujícího k uveřejnění. Veřejný zadavatel zahajuje zadávací řízení uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení (oznámení otevřeného řízení) na formuláři Oznámení o zakázce. 30

Po uzavření smlouvy je veřejný zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení na formuláři Oznámení o zadání zakázky k uveřejnění.

V souvislosti s vyhlášením výběrového řízení řeší další procesní úkony, např.: Poskytnutí zadávacích podmínek – zadávací dokumentace; Odůvodnění veřejné zakázky; Poskytování dodatečných informací ve lhůtě pro podání nabídek; Prohlídka místa plnění v případě potřeby je zadavatel povinen umožnit dodavatelům prohlídku místa plnění; Jmenování členů komise pro otevírání obálek před uplynutím lhůty pro podání nabídek nejméně tříčlennou komisi pro otevírání obálek s nabídkami; Hodnotící komise pro posouzení a hodnocení nabídek. Veřejný zadavatel může pověřit hodnotící komisi, aby vykonávala současně i práva a povinnosti komise pro otevírání obálek. Veřejný zadavatel může svěřit hodnotící komisi i posouzení kvalifikace. Vypracování seznamu nabídek, ve kterém eviduje podané nabídky (a to nabídky podané jak v listinné, tak i v elektronické podobě) Při otevírání obálek s nabídkami je třeba sepsat protokol o otevírání obálek a umožnit uchazečům nahlédnout do něj a pořídit si výpis nebo opis. Posouzení kvalifikace provede buď veřejný zadavatel sám, zvláštní komise nebo hodnotící komise, což je v otevřeném řízení nejběžnější varianta. O posouzení kvalifikace je třeba vyhotovit protokol. Hodnotící komise může posouzení kvalifikace spojit na jednom jednání i s posouzením nabídek a hodnocením, pokud je to účelné a vhodné. Posouzení nabídek provádí hodnotící komise, která posoudí nabídky z hlediska splnění požadavků požadovaných zadavatelem a souladu s platnými právními předpisy. Hodnocení nabídek provádí v otevřeném řízení v případě veřejné zakázky zadávané veřejným zadavatelem hodnotící komise. O posouzení a hodnocení nabídek se vyhotovuje zpráva. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky se provede po posouzení kvalifikace a podaných nabídek a po jejich hodnocení. Rozhodne zadavatel (nikoliv hodnotící komise) o výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel se může odchýlit od doporučení hodnotící komise, je však povinen provedené odchylky řádně odůvodnit.

31

§ 28 Užší řízení a) V oznámení užšího řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; Oznámení užšího řízení je výzvou k podání žádostí o účast v užším řízení a k prokázání splnění kvalifikace. b) Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel vyzve zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky.

Zadavatel v oblasti obrany a bezpečnosti může v oznámení omezit počet zájemců pro účast a stanovit maximální počet zájemců, jež vyzve k podání nabídky ve vazbě na splnění objektivních kritérií (podle §61). K podání nabídky je povinen vyzvat nejméně 5 zájemců. (bylo-li podáno méně žádostí o účast, může vyzvat všechny zájemce. Nadlimitní veřejné zakázky, které hodlá veřejný zadavatel zadávat v následujících 12 měsících a u kterých hodlá zkrátit lhůtu pro podání nabídek, uveřejní formou předběžného oznámení nadlimitní veřejné zakázky na formuláři Oznámení předběžných informací. Veřejný zadavatel je oprávněn nahradit uveřejnění předběžného oznámení jeho uveřejněním na svém profilu zadavatele. V takovém případě je povinen elektronickými prostředky zaslat oznámení o uveřejnění předběžného oznámení na svém profilu zadavatele na formuláři Oznámení na profilu kupujícího k uveřejnění. Veřejný zadavatel zahajuje zadávací řízení uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení (oznámení užšího řízení) na formuláři Oznámení o zakázce. Po uzavření smlouvy je veřejný zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení na formuláři Oznámení o zadání zakázky k uveřejnění. V případě zrušení zadávacího řízení odešle veřejný zadavatel oznámení o zrušení zadávacího řízení na formuláři Zrušení zadávacího řízení / soutěže o návrh k uveřejnění. K tomu § 61 Omezení počtu zájemců v užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním Objektivní kritéria pro výběr podle musí: a) být stanovena s ohledem na povahu, rozsah a složitost předmětu plnění veřejné zakázky; b) být v souladu se zásadami uvedenými v § 6 odst. 1; c) odpovídat některému nebo některým z technických kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky, 32

jejichž prokázání veřejný zadavatel požadoval.

Výběr podle objektivních kritérií provede veřejný zadavatel tak, že stanoví pořadí zájemců, kteří prokázali splnění kvalifikace, podle míry naplnění úrovně příslušného kritéria a následně vybere ty zájemce, kteří nejlépe splnili příslušné kritérium. § 22 Jednací řízení s uveřejněním, Podmínky Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním: jestliže v předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení nebo soutěžním dialogu byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky, podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení s uveřejněním bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení.

Nepřijatelné nabídky: nesplňující požadavky zadavatele, a nesplňující zadávací podmínky zadavatele na předmět plnění VZ, když uchazeč neprokázal splnění kvalifikace, jsou v rozporu s platnými právními předpisy, a další. Veřejný zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním: ve výjimečných případech, pokud s ohledem na povahu dodávek, služeb či stavebních prací nebo rizika s nimi spojená lze důvodně předpokládat, že nabídkové ceny uchazečů budou navzájem nesrovnatelné,

bez naplnění podmínek uvedených výše, jde-li o veřejnou zakázku na služby uvedené v příloze č. 2 nebo veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

§ 29 Jednací řízení s uveřejněním V oznámení jednacího řízení s uveřejněním oznamuje zadavatel svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení je výzvou k podání žádostí o účast v jednacím řízení s uveřejněním a k prokázání splnění kvalifikace. Veřejný zadavatel v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti může v oznámení omezit počet zájemců pro účast a rovněž stanovit maximální počet zájemců, jež vyzve k podání nabídky; k podání nabídky vyzve pouze zájemce vybrané v souladu s § 61. K podání nabídky je povinen vyzvat nejméně 5 zájemců. (bylo-li podáno méně žádostí o účast, může vyzvat všechny zájemce. 33

Veřejný zadavatel zahajuje zadávací řízení uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení (oznámení jednacího řízení s uveřejněním) na formuláři Oznámení o zakázce. V oznámení jednacího řízení s uveřejněním oznamuje zadavatel svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Oznámení jednacího řízení s uveřejněním není zadavatel povinen uveřejnit, pokud v předchozím zadávacím řízení byly ve lhůtě pro podání nabídek podány nabídky, které splnily zákonem stanovené požadavky. V takovém případě je zadávací řízení zahájeno odesláním výzvy k jednání. Po uzavření smlouvy je veřejný zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení na formuláři Oznámení o zadání zakázky k uveřejnění. V případě zrušení zadávacího řízení odešle veřejný zadavatel oznámení o zrušení zadávacího řízení na formuláři Zrušení zadávacího řízení / soutěže o návrh k uveřejnění.

§ 23 Jednací řízení bez uveřejnění, Podmínky JŘbU lze použít v případě, že: 1. V předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení či jednacím řízení s uveřejněním, a v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti rovněž v předchozím soutěžním dialogu, nebyly podány žádné nabídky nebo byly podány pouze nevhodné nabídky. 2. V oblasti obrany nebo bezpečnosti rovněž pokud: a) není možné z časových důvodů způsobených krizí zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení, b) předmětem veřejné zakázky jsou služby v oblasti výzkumu a vývoje, na něž se nevztahuje § 18 odst. 1 písm. c) nebo c) předmětem veřejné zakázky je poskytování služeb letecké a námořní dopravy ozbrojeným složkám České republiky, jež jsou nebo mají být nasazeny v zahraničí. 3. V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby rovněž v případě: dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli, nebo nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky a nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky. nové stavební práce nebo nové služby budou zadány témuž dodavateli, nebo původní veřejná zakázka byla zadána v otevřeném řízení, užším řízení, nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení, nebo v zadávacích podmínkách původního zadávacího řízení byla obsažena možnost zadat veřejnou 34

zakázku na nové stavební práce nebo nové služby v jednacím řízení bez uveřejnění,

§ 30 Jednací řízení bez uveřejnění V písemné výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění oznamuje zadavatel zájemci nebo omezenému počtu zájemců svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Je-li v jednacím řízení bez uveřejnění jednáno s více zájemci, nesmí zadavatel sdělovat zájemci údaje týkající se podmínek a návrhů uvedených jiným zájemcem bez jeho předchozího souhlasu. Uveřejňování: Veřejný zadavatel je povinen po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení na formuláři Oznámení o zadání zakázky k uveřejnění.

§ 35 Soutěžní dialog, Podmínky Veřejný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky se zvláště složitým předmětem plnění použít soutěžní dialog, pokud použití otevřeného řízení či užšího řízení není s ohledem na povahu předmětu plnění veřejné zakázky možné. Za veřejnou zakázku se zvláště složitým předmětem plnění je považována veřejná zakázka, u níž není veřejný zadavatel objektivně schopen přesně vymezit: technické podmínky požadavky na výkon či funkci podle § 46 odst. 4 a 5, nebo právní nebo finanční požadavky na plnění veřejné zakázky. V oznámení soutěžního dialogu oznamuje veřejný zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení je výzvou k podání žádostí o účast a k prokázání splnění kvalifikace. Písemná výzva k účasti obsahuje alespoň: dokumentaci soutěžního dialogu nebo podmínky přístupu či poskytnutí dokumentace soutěžního dialogu; informaci o uveřejnění oznámení soutěžního dialogu, údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v oznámení soutěžního dialogu či dokumentaci soutěžního dialogu, informaci o místě a době prvního jednání v soutěžním dialogu a v jakém jazyce bude jednáno. Veřejný zadavatel zahajuje zadávací řízení uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení (oznámení soutěžního dialogu) na formuláři Oznámení o zakázce. Po uzavření smlouvy je veřejný zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení na formuláři Oznámení o zadání zakázky k uveřejnění. 35

V případě zrušení zadávacího řízení odešle veřejný zadavatel oznámení o zrušení zadávacího řízení na formuláři Zrušení zadávacího řízení / soutěže o návrh k uveřejnění.

§ 38 Zjednodušené podlimitní řízení Vztahuje se na podlimitní VZ na dodávky a služby. Na stavební práce v případě, že předpokládaná hodnota nepřesáhne 10,0 mil Kč. Výzva nejméně pro 5 zájemců k podání nabídky a prokázání kvalifikace. Výzva musí obsahovat: Identifikační údaje zadavatele, Informaci o druhu a předmětu VZ Zadávací dokumentaci, Lhůtu a místo pro podání nabídek, Požadavky na kvalifikaci dodavatele dle §62, Údaje o hodnotících kritériích pokud nejsou obsahem zadávací dokumentace. Písemnou výzvu uveřejní zadavatel vhodným způsobem po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek.

V případě, že zadavatel využívá pro uveřejnění písemné výzvy formulář Oznámení o zakázce a uveřejňuje jej v ISVZUS, nesmí vyzvat zájemce podle § 38 odst. 1 dříve, než dojde k uveřejnění zmíněného formuláře.

§ 39 Lhůty v zadávacích řízeních Veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem musejí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky. Lhůta pro doručení žádostí o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu a požadovaných dokladů prokazujících splnění kvalifikace nesmí být kratší než: 37 dnů u nadlimitních veřejných zakázek, nebo 15 dnů u podlimitních veřejných zakázek. Lhůta pro podání nabídek nesmí být: u nadlimitních veřejných zakázek kratší než: 52 dny v otevřeném řízení, nebo 40 dnů v užším řízení, 36

u podlimitních veřejných zakázek kratší než: 22 dny v otevřeném řízení, nebo 15 dnů v užším řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení.

Lhůty pro doručení žádostí o účast a pro podání nabídek se u významných veřejných zakázek prodlužují alespoň o polovinu. Lhůty pro doručení žádostí o účast začínají běžet dnem následujícím po dni zahájení zadávacího řízení. Lhůty pro podání nabídek začínají běžet: v případě otevřeného řízení a zjednodušeného podlimitního řízení dnem následujícím po dni zahájení zadávacího řízení, v případě užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním, soutěžního dialogu; řízení na základě rámcové smlouvy dnem následujícím po dni odeslání výzvy k podání nabídky v případě jednacího řízení bez uveřejnění dnem odeslání výzvy k jednání.

§ 41 Změny lhůt Pokud veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele zadávací dokumentaci v plném rozsahu již ode dne uveřejnění oznámení otevřeného řízení nebo užšího řízení, může zkrátit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů. Pokud nejsou z jakéhokoliv důvodu zadávací dokumentace nebo dodatečné informace k zadávací dokumentaci zaslány ve lhůtě podle § 48 (2, 3 prac. dny) a §49, nebo pokud mohou být nabídky předloženy pouze po prohlídce místa plnění, prodlouží veřejný zadavatel přiměřeně lhůtu pro podání nabídek;

§ 43 Zadávací lhůta Zadávací lhůtou je lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Zadávací lhůtu stanoví zadavatel zejména s ohledem na druh zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky. Zadavatel je povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit délku zadávací lhůty nebo její konec datem. Jsou-li podány námitky, zadávací lhůta neběží. Konec zadávací lhůty stanovený datem se posouvá o dobu, kdy zadávací lhůta neběží.

37

§ 44 a následující §§ Zadávací dokumentace Soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky. Zadávací dokumentace obsahuje podrobnou specifikaci údajů uvedených v oznámení nebo výzvě o zadávacím řízení, a to zvláště v případě, kdy příslušné části oznámení o zahájení zadávacího řízení kapacitně nepostačují na specifikaci veškerých požadavků zadavatele nebo není vhodné (pro jejich rozsah) je uvádět přímo ve výzvě o zahájení zadávacího řízení. Zadávací dokumentace je komplexní dokument obsahující veškeré požadavky zadavatele týkající se předmětu veřejné zakázky. Zadavatel je tak povinen v tomto dokumentu specifikovat veškeré údaje, požadavky či technické podmínky, které dodavatelům umožní vypracovat na jejich základě porovnatelné nabídky. Zpracování zadávací dokumentace by měl zadavatel věnovat náležitou pozornost s ohledem na skutečnost, že nese plnou odpovědnost za správnost a úplnost údajů v zadávacích podmínkách obsažených. Zadávací dokumentace je součástí zadávacích podmínek. Musí obsahovat: obchodní podmínky včetně platebních, technické podmínky, požadavky na opatření k ochraně utajovaných informací (§ 46b) a na zabezpečení dodávek (§ 46c), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, požadavek na zpracování nabídkové ceny, podmínky a požadavky na zpracování nabídky, způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií jiné požadavky zadavatele.

Kromě výše uvedených náležitostí musí zadávací dokumentace v případě veřejné zakázky na stavební práce obsahovat rovněž: a) příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 230/2012 Sb., zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky (podrobnosti dokumentace k provedení stavby), b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, v rozsahu stanoveném taktéž vyhláškou č. 230/2012 Sb., a to rovněž v elektronické podobě.

38

V zadávací dokumentaci může být obsažen požadavek zadavatele na to, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které hodlá zadat jednomu nebo více subdodavatelům s tím, že uvede rovněž identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může vyhradit požadavek, aby určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky byla plněna přímo dodavatelem a nikoliv jeho subdodavatelem – toto vymezení bude provedeno věcným vymezením části, kterou má plnit přímo dodavatel.

Popis požadovaného předmětu plnění Zadavatel je povinen při specifikaci předmětu veřejné zakázky popsat veškeré požadavky obecným způsobem. Výjimečně, a to pouze v případě, kdy není popis předmětu veřejné zakázky (technické podmínky) objektivně dostatečně přesný a srozumitelný, může zadavatel v případě veřejné zakázky na stavební práce uvádět požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu. Nesmí to však vést ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků (výrobek s požadovaným označením vyrábí pouze jedna společnost, avšak ostatní vyrábějí srovnatelné výrobky pod jiným označením). Zadavatel však vždy musí připustit použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení tak, aby byla dodržena zásada zákazu diskriminace dodavatelů, a tento svůj závazek musí i uvést do zadávací dokumentace. Zadavatel může uvést označení produktu, který již má, s tím, že dodávané plnění s tímto produktem musí být kompatibilní. Př.: předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka náhradních dílů, u kterých zadavatel oprávněně požaduje, aby byly dodány pouze technologicky kompatibilní a od autorizovaného dodavatele.

§ 45 Technické podmínky Technické podmínky. Jestliže to je odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí zadavatel za účelem specifikace požadovaného plnění v potřebné míře vymezit technické podmínky. Technickými podmínkami rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky nebo služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem tak, aby byli jednotliví dodavatelé schopni podat na takto vymezené plnění svou nabídku. V případě veřejné zakázky na stavební práce se technickými podmínkami rozumí souhrn všech technických popisů, které vymezují požadované technické charakteristiky a požadavky na stavební práce, a současně dodávky a služby související s těmito stavebními pracemi. 39

Zadavatel formuluje technické podmínky v zadávací dokumentaci za použití odkazů na níže uvedené dokumenty nebo stanovením technických podmínek formou požadavků na výkon nebo funkci. Použije odkazy dle následujícího pořadí: 1) české technické normy (§ 4 ZTPV) přejímající evropské normy nebo jiné národní technické normy přejímající evropské normy, 2) evropská technická schválení (čl. 8 směrnice Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků), 3) obecné technické specifikace stanovené v souladu s postupem uznaným členskými státy Evropské unie a uveřejněné v Úředním věstníku, 4) mezinárodní normy, nebo 5) jiné typy technických normalizačními orgány.

dokumentů

než

normy,

vydané

evropskými

Není-li možné technické podmínky zadavatele formulovat dle výše uvedeného, zadavatel formuluje technické podmínky za použití odkazu na: 1) české technické normy, 2) stavební technická osvědčení (§ 3 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky), nebo 3) národní technické podmínky vztahující se k navrhování, posuzování a provádění staveb a stavebních prací a použití výrobků.

Soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr stanoví podrobný popis všech stavebních prací, dodávek či služeb nezbytných k úplné realizaci předmětu veřejné zakázky, případně i popis dalších prací, dodávek a služeb nezbytných k plnění požadavků zadavatele. Veřejný zadavatel může vymezit obchodní podmínky v rámci zadávací dokumentace také formou závazného textu návrhu smlouvy. Veřejný zadavatel má dvě rovnocenné možnosti stanovení obchodních podmínek, může v zadávací dokumentaci vymezit některé obchodní podmínky, které považuje za zásadní a tyto stanovit jako závazné, přičemž uchazeči musejí tyto zahrnout do svých nabídek, zároveň ale mohou ve svých nabídkách i jiné obchodní podmínky za předpokladu, že tyto nebudou v rozporu s obchodními podmínkami stanovenými zadavatelem. Druhou možností zpracování obchodních podmínek je jejich zpracování formou závazného textu návrhu smlouvy, do kterého uchazeči

40

doplní pouze své identifikační údaje a další údaje stanovené zadavatelem, zejména nabídkovou cenu. Zadavatel může, mimo odkazu na výše uvedené dokumenty, stanovit technické podmínky rovněž formou požadavků na výkon nebo funkci požadovaného plnění. Požadavky mohou zahrnovat rovněž charakteristiky z hlediska vlivu na životní prostředí. Tyto požadavky a charakteristiky musí být dostatečně přesné, aby uchazečům umožnily jednoznačně určit předmět zakázky a zpracovat nabídky, které bude moci zadavatel vzájemně porovnat. Jestliže zadavatel stanoví technické podmínky formou požadavků na výkon nebo funkci, nesmí odmítnout nabízené zboží, služby nebo stavební práce, které jsou v souladu s výše uvedenými dokumenty, pokud tyto dokumenty obsahují stanovené požadavky zadavatele na výkon nebo na funkci. Tuto skutečnost je dodavatel povinen prokázat ve své nabídce, a to zejména technickou dokumentací výrobce zboží nebo zkušebním protokolem vydaným uznaným orgánem. Technické podmínky může zadavatel stanovit také formou požadavků na výkon nebo funkci s využitím odkazů na výše uvedené dokumenty (tj. kombinací obou možností stanovení technických podmínek). Tyto dokumenty pak zadavateli slouží jako prostředek pro předpoklad shody s požadavky zadavatele na výkon nebo funkci požadovaného plnění.

§ 46b Bezpečnost utajovaných informací Pokud předmět veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti obsahuje utajované informace, nebo v rámci jejího plnění dochází k poskytování nebo vzniku utajovaných informací: stanoví zadavatel podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace (dle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti) opatření, která jsou nezbytná k ochraně těchto informací. Stanovená opatření k zajištění ochrany utajovaných informací musí splňovat také subdodavatelé, pokud je to nezbytné k ochraně těchto informací.

§ 46c Zabezpečení dodávek Zadavatel může stanovit, že: organizace uchazeče a umístění subdodavatelů umožní uchazeči vyhovět požadavkům zadavatele v oblasti bezpečnosti dodávek upřesněných v zadávací dokumentaci, organizace uchazeče zajistí údržbu, modernizaci nebo úpravy dodávek, které jsou předmětem veřejné zakázky, 41

pro případ, že organizace uchazeče nebude schopna provést předmětné dodávky, poskytne zadavateli veškeré specifické prostředky, jež jsou nezbytné pro výrobu náhradních dílů, součástek, dílčích částí nebo zvláštního zkušebního zařízení, včetně technických výkresů, licencí a návodů k použití.

§ 46d Obchodní podmínky veřejné zakázky na stavební práce Veřejný zadavatel u veřejné zakázky na stavební práce stanoví obchodní podmínky v souladu s prováděcím právním předpisem. Zadavatel v obchodních podmínkách stanoví, že technický dozor u téže stavby nesmí provádět dodavatel ani osoba s ním propojená. To neplatí, pokud technický dozor provádí sám zadavatel.

§ 48 Poskytování zadávací dokumentace dodavatelům Zadavatel v otevřeném řízení, zjednodušeném podlimitním řízení, užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním, uveřejní na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení či výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí, pokud by uveřejněním došlo k vyzrazení nebo ohrožení utajovaných informací. Části zadávací dokumentace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele, předá či odešle zadavatel dodavateli nejpozději do 2 nebo 3 pracovních dnů dle typu zadávacích řízení.

§ 49 Dodatečné informace k zadávacím podmínkám, prohlídka místa plnění Dodavatel má právo písemně požádat zadavatele o poskytnutí dodatečných informací k zadávacím podmínkám – jsou mu poskytnuty v rámci zákonných lhůt (do 3 nebo 4 dnů). Zadavatel umožní prohlídku místa plnění, je-li to nezbytné pro plnění VZ nebo zpracování nabídky. Prohlídku místa plnění umožní zadavatel všem dodavatelům, kteří mají zájem na podání nabídky v otevřeném a v zjednodušeném řízení, v užším řízení nebo zjednodušeném podlimitním řízení umožní zadavatel prohlídku plnění všem zájemcům, kteří byli vyzváni k podání nabídky.

42

§ 50 Kvalifikace Rozsah kvalifikačních předpokladů: Základní - podle (§53), Profesní - podle (§54), Ekonomická a finanční způsobilost – předloží čestné prohlášení, Technické - podle (§56).

Doklady prokazující kvalifikaci musí být předkládány v originále či úředně ověřeném opise.

§§50, 51Kvalifikace Veřejný zadavatel není oprávněn stanovit takové kvalifikační předpoklady, které by vedly k podstatnému omezení hospodářské soutěže, a současně by kvalifikační předpoklady bylo vzhledem k potřebám zadavatele možné nahradit stanovením odpovídajících smluvních podmínek. Kvalifikace dodavatele nemůže být předmětem hodnotících kritérií. Kde veřejný zadavatel vymezí kvalifikační předpoklady? Kvalifikační předpoklady v plném rozsahu vymezí zadavatel v: oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. Kvalifikační předpoklady může veřejný zadavatel dále blíže specifikovat v: zadávací dokumentaci nebo kvalifikační dokumentaci, pokud ji veřejný zadavatel vypracuje.

Jazyk dokladů, jimiž dodavatel prokazuje splnění kvalifikace. Doklady zpracované v českém jazyce je zadavatel povinen vždy přijmout. Zadavatel může dále v zadávacích podmínkách stanovit, že doklady mají být předkládány rovněž v jiném jazyce. Jestliže dodavatel se sídlem, místem podnikání nebo místem trvalého pobytu na území České republiky nebo zahraniční dodavatel prokazuje splnění kvalifikace doklady v jiném než českém jazyce, musí k nim připojit jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka, nestanoví-li zadavatel v zadávacích podmínkách jinak nebo nestanoví-li mezinárodní smlouvy jinak. Tato povinnost se nevztahuje na doklady ve slovenském jazyce. 43

§ 53 Základní kvalifikační předpoklady Jsou vymezeny v zákoně úplným výčtem. Veřejný zadavatel se od tohoto výčtu nemůže odchýlit a musí požadovat splnění všech zákonem vymezených základních kvalifikačních předpokladů. Veřejný zadavatel je povinen požadovat splnění základních kvalifikačních předpokladů jak u nadlimitních VZ, tak i u podlimitních VZ, a to bez ohledu na druh VZ. Způsob prokázání: Výpis z evidence Rejstříku trestů všech uvedených osob (právnické osoby, všech jednatelů u s.r.o., všech členů představenstva u a.s. apod.); Čestné prohlášení dodavatele podepsané osobou oprávněnou jednat jménem/za dodavatele, v němž dodavatel čestně prohlásí splnění tohoto požadavku. potvrzení příslušného finančního úřadu event. příslušného orgánu či instituce.

§ 54 Profesní kvalifikační předpoklady Profesní kvalifikační předpoklady: 1) splnění musí prokázat dodavatel v každém zadávacím řízení (výpis z obchodního rejstříku či jiné obdobné evidence a doklad o oprávnění k podnikání), 2) splnění musí dodavatel prokázat pouze tehdy, pokud je tak stanoveno zvláštními právními předpisy; v takovém případě je veřejný zadavatel povinen prokázání splnění těchto profesních kvalifikačních předpokladů požadovat. (např. členství v určité komoře nebo profesní organizaci a odborná způsobilost). Prokáže dodavatel, který předloží: výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm dodavatel zapsán, výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní dodavatel zapsán; doklad o oprávnění k podnikání, doklad vydaný profesní samosprávnou komorou, doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele.

§ 56 Technické kvalifikační předpoklady K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky může veřejný zadavatel požadovat: a) seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění; přílohou tohoto seznamu musí být:

44

1. osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli, 2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, 3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele.

b) seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, c) popis technického vybavení a opatření používaných dodavatelem k zajištění jakosti a popis zařízení či vybavení dodavatele určeného k provádění výzkumu, d) provedení kontroly výrobní kapacity veřejným zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem, e) vzorky, popisy nebo fotografie zboží určeného k dodání, f) doklad prokazující shodu požadovaného výrobku.

Ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení: a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů, b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. U kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) (tj. seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let) nesmí požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

Způsob prokázání technických kvalifikačních předpokladů a)

způsobem stanoveným veřejným zadavatelem v zadávacích podmínkách;

b) jestliže splnění více technických kvalifikačních předpokladů prokazuje dodavatel čestným prohlášením, je přípustné, aby jednotlivá čestná prohlášení dodavatel uvedl v rámci jednoho (souhrnného) čestného prohlášení. Z textace čestného prohlášení však musí jasně vyplývat splnění jednotlivých požadovaných technických kvalifikačních předpokladů. 45

Zákonem nejsou stanoveny požadavky, pokud jde o stáří dokladů prokazujících splnění technických kvalifikačních předpokladů. Pokud prokazuje splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatel, je povinen prokázat svou kvalifikaci následujícím způsobem:

zahraniční

způsobem vyplývajícím ze zvláštního právního předpisu, je-li takový; a není-li ho, způsobem a doklady podle právního řádu platného v zemi jeho sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele; neexistují-li (nejsou vydávány) některé z nich, čestným prohlášením, pokud podle právního řádu platného v zemi sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele: není určitý doklad vydáván, nebo neexistuje příslušná povinnost vymezená kvalifikačními předpoklady (např. nevydává se určité osvědčení o vzdělání). V případě, že prokázání splnění požadovaných technických kvalifikačních předpokladů nespočívá v předložení dokladu, je veřejný zadavatel povinen poskytnout dodavateli příslušnou součinnost a možnost prokázání této části technických kvalifikačních předpokladů před uplynutím lhůty pro prokázání kvalifikace. Veřejný zadavatel je povinen odeslat dodavateli písemné potvrzení o úspěšném prokázání splnění příslušného technického kvalifikačního předpokladu, které slouží jako doklad pro prokázání splnění kvalifikace v příslušném rozsahu. Předložil-li zájemce nebo uchazeč v zadávacím řízení vzorky, je zadavatel povinen mu tyto vzorky na jeho písemnou žádost po uzavření smlouvy nebo po zrušení zadávacího řízení bezodkladně vrátit nebo uhradit jejich hodnotu.

§ 62 Kvalifikace u podlimitní veřejné zakázky Musí být prokázány: Základní kvalifikační předpoklady – čestné prohlášení, profesní kvalifikační předpoklady, Technické kvalifikační předpoklady dle zájmu zadavatele.

Před podpisem smlouvy musí být předloženy originály nebo úředně ověřené kopie prokazující základní kvalifikační předpoklady.

46

§ 67 Jistota Slouží k zajištění povinností uchazeče po podání jeho nabídky. V případě užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním nelze požadovat poskytnutí jistoty ve fázi před podáváním nabídek. Požadavek na poskytnutí jistoty, musí zadavatel uvést již v oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním, podlimitního zjednodušeného řízení nebo soutěžního dialogu. Jistota musí být zadavatelem stanovena v absolutní částce, a to ve výši maximálně 2 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky nebo do 5 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jestliže v zadávacím řízení bude použita elektronická aukce.

§ 68,69 Nabídka Předpokladem zadání veřejné zakázky dodavateli je podání Nabídky. V nabídce musí být uvedeny identifikační údaje uchazeče. Nabídka obsahuje návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Součástí nabídky jsou rovněž další dokumenty požadované ZVZ či zadavatelem. Dodavatel může podat pouze jednu nabídku. Dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci.

§§ 71, 72 Otevírání obálek Komise pro otevírání obálek má nejméně 3 členy. Členové komise pro otevírání obálek s nabídkami jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nich se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v komisi. Zadavatel ani komise nesmí otevřít obálku před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Otevírání obálek musí být zahájeno ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Otevírání obálek se mají právo účastnit členové komise pro otevírání obálek uchazeči, jejichž nabídky byly podány ve lhůtě pro podání nabídek jiné osoby, o nichž tak stanoví zadavatel (např. přizvaní odborníci či zapisovatel). Komise otevírá obálky postupně podle pořadového čísla a kontroluje, zda: a) je nabídka zpracována v požadovaném jazyku a b) je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče.

47

Komise sdělí přítomným uchazečům identifikační údaje uchazeče a informaci o tom, zda nabídka splňuje požadavky, viz výše a) i b), sdělí rovněž informace o nabídkové ceně a informace o údajích z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím. Nesplňuje-li nabídka požadavky podle písmen a) a b) výše, je komise povinna nabídku vyřadit. Vyřazení nabídky musí být učiněno platným rozhodnutím komise. O otevírání obálek či nabídek podaných sepisuje komise protokol o otevírání obálek.

§ 59 Posouzení kvalifikace Pro účely posouzení kvalifikace může veřejný zadavatel ustanovit zvláštní komisi nejméně tří člennou (může to být i hodnotící komise), musí zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nich se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v komisi. O posouzení kvalifikace pořídí veřejný zadavatel protokol, ve kterém uvede identifikační údaje dodavatelů, jejichž kvalifikace byla posuzována, seznam dokladů, kterými uchazeči prokazovali kvalifikační předpoklady a údaj o tom, zda uchazeč splnění kvalifikace prokázal nebo neprokázal. Dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu, musí být veřejným zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

Jiné způsoby splnění kvalifikace Kromě dokladů a informací, které jsou zadavateli předkládány pro prokázání splnění kvalifikace dodavatele, mohou dodavatelé prokázat určitou část své kvalifikace pro plnění veřejné zakázky: výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (základní a určité profesní předpoklady), certifikátem vydaným v rámci systému certifikovaných dodavatelů (základní, určité profesní a technické předpoklady), výpisem či certifikátem podle zahraničního práva.

Předložením některého z uvedených dokladů není kvalifikace dodavatele pro plnění konkrétní veřejné zakázky prokázána v plném rozsahu, ale pouze v tom rozsahu, v jakém se údaje uvedené v předloženém výpisu či certifikátu kryjí s kvalifikačními požadavky vymezenými zadavatelem v zadávacích podmínkách.

48

§ 76 Posouzení nabídek Hodnotící komise (min. 5 členů, člen nesmí být podjatý, za každého člena musí být náhradník): posuzuje splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele může využít poradce, v případě nejasností požádá o písemné vysvětlení, vyřazení uchazeče bezodkladně písemně oznámí, u mimořádně nízké nabídkové ceny si vyžádá zdůvodnění (§77).

O jednání se sepisuje protokol o jednání, obsahuje: identifikaci veřejné zakázky, datum a místo jednání, jména a příjmení přítomných členů nebo náhradníků, co bylo předmětem jednání, na čem se hodnotící komise usnesla, včetně případně odlišného názoru člena nebo náhradníka hodnotící komise, a to s odůvodněním, podpisy všech členů a náhradníků hodnotící komise, kteří byli přítomni na jednání. Vyloučení z účasti v zadávacím řízení při posuzování nabídek Může nastat v následujících případech: nabídka uchazeče nerespektovala požadavky stanovené zákonem nebo zadavatelem; nabídka uchazeče byla v rozporu s platnými právními předpisy; písemné vysvětlení nabídky uchazečem nebo zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nebylo komisí akceptováno; uchazeč nedoručil písemné vysvětlení nabídky nebo písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ve stanovené lhůtě; uchazeč se nedostavil na jednání hodnotící komise za účelem vysvětlení nabídky nebo zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ve stanovené době.

§ 78 Hodnotící kritéria a. Ekonomická výhodnost nabídky, b. Nejnižší nabídková cena. Další podmínky: volba základního kritéria (v případě add.a. i dílčích kritérií) musí být v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení,

49

u kritéria add. a. musí být stanovena dílčí hodnotící kritéria včetně váhy jednotlivých dílčích kritérií v procentech. Poznámka: Zásady hospodárnost, efektivnost a účelnost jsou přímo promítnuty do ustanovení § 78 ZVZ. Zadavatel je povinen v případě volby základního hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost, vždy také stanovit dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Ad. a. Základní hodnotící kritérium ekonomická výhodnost nabídky se vždy musí dále dělit na dílčí hodnotící kritéria tak, aby tato vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. ZVZ uvádí několik hodnot, které mohou být dílčími hodnotícími kritérii – zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska jeho vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta a lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky (smluvní pokuta, doba splatnosti faktur apod.). Zadavatel rovněž musí dbát na to, aby jako hodnotící kritéria neuváděl skutečnosti, které se dle ZVZ řadí do kvalifikačních kritérií. U některých z nabízených kritérií (především lhůty) je nutné, aby zadavatel v zadávací dokumentaci určil rozmezí, ve kterém se mají pohybovat nabídky uchazečů a aby případné nedodržení nabízených hodnot bylo adekvátně sankcionováno ve smlouvě, čímž bude zajištěno, že dodavatel nebude nabízet nereálné hodnoty. Jednotlivá hodnotící kritéria rovněž nesmí být diskriminační a znevýhodňovat určité dodavatele. Jako příklad diskriminačního hodnotícího kritéria lze uvést např. kritérium vzdálenosti závodu dodavatele od místa plnění veřejné zakázky, kdy určití dodavatelé budou již předem znevýhodněni polohou svého závodu, nebo požadavek na poskytování služeb výhradně zaměstnanci dodavatele, pokud to není odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Dílčí hodnotící kritéria mohou být objektivního (např. doba dodání) i subjektivního charakteru (např. estetický vzhled, ergonomičnost dodávaného zboží apod.). Dílčím hodnotícím kritériím musí být zadavatelem přiřazena váha v procentech nebo mezi nimi zadavatel stanoví jiný matematický vztah, s tím, že u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií může být procentuální váha shodná. Dílčí hodnotící kritéria a jejich váha mohou být uvedeny buď v oznámení zadávacího řízení, nebo v zadávací dokumentaci.

50

Ad. b. V případě základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny může zadavatele hodnotit celkovou výši nabídkové ceny, popřípadě v některých případech i jednotkovou cenu či jednotkové ceny (zejména tehdy, pokud bude na základě zadávacího řízení uzavřena rámcová smlouva), avšak pouze tehdy, pokud bude jednoznačně vymezen rozsah (objem) plnění tak, aby uchazeč byl schopen objektivně zpracovat svou nabídku a stanovit výši jednotkové ceny za plnění. Jak hodnotí hodnotící komise nabídky podle hodnotících kritérií? Hodnotící komise provede hodnocení nabídek podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídek nebo nejnižší nabídkové ceny. V případě hodnocení nabídek podle základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny provede hodnotící komise hodnocení nabídek podle výše nabídkových cen jednotlivých uchazečů tak, že sestaví pořadí uchazečů od prvého k poslednímu s ohledem na nabídnuté výše nabídkové ceny; nejvýhodnější nabídkou je pak ta, která nabízí nejnižší nabídkovou cenu. Zadavatel uvede v zadávací dokumentaci, zda bude hodnocena cena s DPH nebo cena bez DPH. V případě, že toto neuvede, je rozhodné, zda je zadavatel plátcem DPH či ne. Pokud je plátcem DPH, pak je rozhodná cena bez DPH, pokud není plátcem DPH, je rozhodná cena s DPH. Zadavatel by měl hodnotit svůj celkový výdaj v souvislosti s veřejnou zakázkou bez ohledu na to, zda možným dodavatelem je plátce či neplátce DPH. V případě hodnocení nabídek podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky provede hodnotící komise hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií vymezených v zadávacích podmínkách a podle procentuální či jinak matematicky vyjádřené výše vah, kterou jim zadavatel přidělil. Zákon ani prováděcí předpis nestanoví další požadavky na provádění a způsob hodnocení, s výjimkou toho, že hodnocení musí být realizováno vždy zcela transparentním a nediskriminačním způsobem, a to výhradně podle předem stanovených hodnotících kritérií; jiné aspekty nabídky nemohou být při hodnocení zohledněny. Možné varianty hodnocení (jde o příkladný výčet): Varianta 1 – bodovací metoda Pro hodnocení nabídek použije hodnotící komise bodovací stupnici v rozsahu 1 až 100. Každé jednotlivé nabídce je dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria. Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu kritéria (například životnost či doba záruky apod.) získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nabídky k hodnotě nejvhodnější nabídky. Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria (například cena nabídky, doba provádění, apod.) získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty 51

nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce. Pro kritéria, která nelze vyjádřit číselně, sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Jednotlivým dílčím kritériím jsou zadavatelem stanoveny váhy v procentech podle jejich důležitosti pro konkrétní zadávací řízení tak, že jejich součet je celkem 100. Hodnocení podle bodovací metody provede hodnotící komise tak, že jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle dílčích kritérií vynásobí příslušnou vahou daného kritéria. Na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek hodnotící komise stanoví pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější je stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší bodové hodnoty.

Obecné vzorce pro výpočet bodových hodnot a) kritérium, pro které má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu kritéria (např. délka záruční lhůty)

b) kritérium, pro které má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria (např. výše ceny nebo doba dodání)

celkové hodnocení: počet bodů získaných v rámci kritéria * váha kritéria v %

Příklad Zadavatel jako jedno z dílčích hodnotících kritérií stanoví dobu dodání předmětu veřejné zakázky s tím, že tomuto dílčímu hodnotícímu kritériu přiřadí váhu 40%. V 52

rámci zadávacího řízení podají nabídku tři uchazeči, kteří v rámci svých nabídek stanoví následující doby dodání: Uchazeč 1 – 40 dnů, Uchazeč 2 – 50 dnů, Uchazeč 3 – 64 dnů. V tomto případě představuje nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria. Výpočet bodového ohodnocení přidělovaného jednotlivým uchazečům v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria bude následující: Uchazeč 1 nabídl dodání v době 40 dnů; jeho nabídka je tedy v rámci tohoto kritéria nejvýhodnější. Počet bodů pro Uchazeče 1 v tomto případě tedy bude: 40 (hodnota nejvhodnější nabídky)/40 (hodnota hodnocené nabídky) * 100. Uchazeč 1 získá v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria 100 bodů. Uchazeč 2 nabídl dodání v době 50 dnů. Počet bodů pro Uchazeče 2 v tomto případě tedy bude: 40 (hodnota nejvhodnější nabídky)/50 (hodnota hodnocené nabídky) * 100. Uchazeč 2 získá v rámci tohoto dílčího kritéria 80 bodů. Uchazeč 3 nabídl dodání v době 64 dnů. Počet bodů pro Uchazeče 3 v tomto případě tedy bude: 40 (hodnota nejvhodnější nabídky)/64 (hodnota hodnocené nabídky) * 100. Uchazeč 3 získá v rámci tohoto dílčího kritéria 62,5 bodu. Hodnotící komise pak jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle tohoto dílčího kritéria vynásobí příslušnou vahou daného kritéria, aby získala výsledný počet bodů, které nabídky obdržely s ohledem na váhu kritéria (40 %). Uchazeč 1 tedy celkem získá 100 (počet získaných bodů v rámci dílčího kritéria) * 0,4 (váha dílčího kritéria) bodů, tzn. 40 bodů. Uchazeč 2 celkem získá 80 (počet získaných bodů v rámci dílčího kritéria) * 0,4 (váha dílčího kritéria) bodů, tzn. 32 bodů. Uchazeč 3 celkem získá 62,5 (počet získaných bodů v rámci dílčího kritéria) * 0,4 (váha dílčího kritéria) bodů, tzn. 25 bodů. Naznačeným způsobem postupuje zadavatel i při hodnocení ostatních dílčích hodnotících kritérií. Je však třeba upozornit, že v případech, kdy se jedná o číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu kritéria, se musí výpočet upravit tak, že hodnota hodnocené nabídky bude v čitateli zlomku a hodnota nejvhodnější nabídky v jeho jmenovateli. Pro číselně vyjádřitelná kritéria je v některých případech vhodné, aby zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil dle povahy kritéria dolní či horní hranici kritéria, jejíž překročení již nebude zadavatelem oceněno přidělením vyššího počtu bodů. Např. pokud hodnotící komise hodnotí délku záruky a jako horní hranice záruční lhůty je stanovena doba 10 let, pak nabídne-li kterýkoliv uchazeč záruční lhůtu delší než 10 let, hodnotí hodnotící komise delší lhůtu jako by uchazeč nabídl záruční lhůtu v délce 53

10 let; za uvedení delší záruční lhůty není uchazeč ohodnocen vyšším bodovým ziskem. Tento postup je vhodný z důvodu, aby některá kritéria s nižší procentuální váhou nemohla z důvodu nabídnutých údajů uchazečem, které by nemusely být přiměřené, „převážit“ jiná důležitější hodnotící kritéria a byla tak vybrána nabídka celkově ekonomicky nejvýhodnější. S výše uvedeným odstavcem souvisí rovněž možnost zadavatele stanovit v zadávacích podmínkách, že v případě nabídnutého údaje, který bude zjevně nepřiměřený, přidělí hodnotící komise v rámci takového dílčího hodnotícího kritéria nabídce uchazeče ve vztahu k takovému údaji nulovou bodovou hodnotu. Bude-li například hodnotícím kritériem u složité stavební veřejné zakázky doba dodání a uchazeč nabídne dobu dodání v délce 14 dnů, přičemž předpokládaná doba dodání bude čtyři či více měsíců, vyhodnotí následně hodnotící komise takový údaj jako zjevně nepřiměřený a uchazeči bude v tomto hodnotícím kritériu udělena nulová bodová hodnota.

Varianta 2 – Váhové ohodnocení nabídek Hodnotící komise použije pro hodnocení nabídek v tomto případě tzv. váhové ohodnocení jednotlivých nabídek. Jednotlivým hodnotícím kritériím přiřadí určitou váhu podle bodového rozmezí, které je možné použít pro ohodnocení nabídky v rámci příslušného kritéria a které stanoví zadavatel. Zadavatel tak např. stanoví pro hodnotící kritérium nabídkové ceny bodové rozmezí 0 – 40, pro hodnotící kritérium zajišťovací a sankční instrumenty (které budou blíže specifikovány) stanoví bodové rozmezí 0 – 20 atd. Jestliže zadavatel stanoví váhu jednotlivých hodnotících kritérií v procentech, pak by mělo být bodové rozmezí stanoveno v souladu s procentuální váhou. Tzn., je-li pro nabídkovou cenu stanovena váha 40 %, bodové rozmezí pro přidělování bodů nabídkám bude v tomto hodnotícím kritériu 0 – 40 bodů. Celkový součet všech bodů ve všech hodnotících kritériích musí dávat dohromady 100 bodů. Každý člen hodnotící komise pak přidělí jednotlivé nabídce u každého hodnotícího kritéria určitou bodovou hodnotu v rámci bodového rozmezí stanoveného zadavatelem pro jednotlivá hodnotící kritéria. Pro číselně vyjádřitelná kritéria platí použití obecných vzorců uvedených u varianty 1 obdobně. Bodové hodnoty přidělené v rámci jednotlivých hodnotících kritérií členy hodnotící komise se následně pro každou nabídku sečtou. Nejvhodnější nabídkou pak bude nabídka, která dosáhne nejvyššího bodového součtu v souhrnu za všechna hodnotící kritéria a všechny členy hodnotící komise. Tento způsob hodnocení je možno použít vedle případů, kdy zadavatel stanoví v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení váhu hodnotících kritérií, i na případy, kdy zadavatel nestanoví jednotlivým hodnotícím kritériím konkrétní váhu, ale pouze je seřadí pod sebou sestupně podle jejich důležitosti. Rovněž v tomto případě přidělí zadavatel jednotlivým hodnotícím kritériím bodovací rozmezí. 54

Pokud zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritéria v sestupném pořadí podle významu, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky podle dílčích hodnotících kritérií a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek odůvodnit přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky.

§§ 79, 80, 81 Hodnocení nabídek a oznámení výsledku Hodnotící komise může hodnotit pouze takové nabídky, které byly posouzeny jako souladné se zákonem zadávacími podmínkami stanovenými zadavatelem a nebyly komisí pro otevírání obálek s nabídkami nebo hodnotící komisí vyřazeny. Hodnotící komise: výběr podle hodnotícího kritéria: ekonomická výhodnost nabídky, nejnižší cena. zpracuje zprávu, oznámí výsledek hodnocení a stanoví pořadí odůvodní výběr nejvýhodnější nabídky.

§ 82 Uzavření smlouvy Zadavatel nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek (do 15 dnů od doručení rozhodnutí hodnotící komise) uzavřít smlouvu s uchazečem. Pokud nebyly podány námitky je s uchazečem do 15 dnů uzavírána smlouva. Odmítne-li uchazeč uzavřít smlouvu, může být uzavřena s uchazečem na místě druhém (eventuálně třetím v případě odmítne-li uzavřít smlouvu druhý z vybraných dodavatelů). § 84 Zrušení zadávacího řízení Zadavatel je povinen řízení zrušit: a) když nebyly ve stanovené lhůtě podány žádné nabídky, žádosti o účast či potvrzení zájmu o účast; b) když byli z účasti v řízení vyloučeni všichni dodavatelé; c) v důsledku neposkytnutí součinnosti nebyla uzavřena smlouva s posledním uchazečem v pořadí, s nímž bylo možné tuto smlouvu uzavřít; d) pokud v jednacím řízení s uveřejněním nepředložil upravený návrh smlouvy ani poslední uchazeč v pořadí, s nímž bylo možné v tomto řízení smlouvu uzavřít; e) pokud zadavatel obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka.

55

Zadavatel může zrušit zadávací řízení, pouze pokud: a) stanovil minimální počet zájemců, kteří mají podat žádost o účast, nebo potvrzení zájmu o účast, a tento stanovený počet nebyl naplněn, popřípadě nebyl naplněn po posouzení kvalifikace; b) počet zájemců vyzvaných zadavatelem k podání nabídky v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním byl nižší či roven minimálnímu zákonnému počtu a nabídku podá menší počet uchazečů než zadavatelem vyzvaný; c) vybraný uchazeč, popřípadě uchazeč druhý v pořadí, odmítl uzavřít smlouvu; d) odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil; e) v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

POVINNOSTI ZADAVATELE PO UZAVŘENÍ SMLOUVY Po uzavření smlouvy s vybraným uchazečem je zadavatel povinen: o oznámit skutečnost, že smlouva byla uzavřena uchazečům, kteří se umístili na 2. a 3. místě, o uvolnit jistotu vybranému uchazeči a uchazečům, kteří se umístili na základě hodnocení nabídek na 2. a 3. místě, o uveřejnit oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek, o uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele, o uveřejnit smlouvu na plnění veřejné zakázky na profilu zadavatele, o uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny na profilu zadavatele, o uveřejnit seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky, o uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce.

56

C. VNITŘNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ÚPLATNÉHO NABÝVÁNÍ MAJETKU A POŘIZOVÁNÍ SLUŽEB V RESORTU MO - NABÝVÁNÍ MAJETKU V REZORTU MINISTERSTVA OBRANY, SPECIFIKACE A. Specifikace majetku Zpracováno podle NORMATIVNÍHO VÝNOSU MINISTERSTVA OBRANY č. 68/2013 Zpracování specifikace majetku ze dne 19. června 2013. v platném znění ke dni zpracování této dokumentace. 1 Předmět a rozsah úpravy. Tento výnos upravuje: a) obsahové náležitosti při zpracování prvotní specifikace majetku; b) obsahové náležitosti při zpracování specifikace majetku nabývaného centrálním způsobem; c) obsahové náležitosti při zpracování specifikace majetku nabývaného decentrálním způsobem; d) postupy a odpovědnost zaměstnanců) při zpracovávání specifikace majetku podle písm. a) až c). Nevztahuje se na postup pro zpracování specifikace majetku, jde-li: a) o veřejné zakázky na dodávku, službu nebo stavební práci, která je hrazena ze zvláštních peněžních prostředků Vojenského zpravodajství v souladu s akvizičním plánem Vojenského zpravodajství. Postupy zpracování specifikace tohoto majetku stanoví ředitel Vojenského zpravodajství v rámci své působnosti; b) o veřejné zakázky na projekty bezpečnostních investic Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO), u které jsou použity společné peněžní prostředky NATO a která se zadává podle zvláštních postupů NATO (dokument NATO AC/4D/2261 z 12. ledna 1996); c) o veřejné zakázky na investiční výstavbu a technické zhodnocení nemovité infrastruktury, jestliže investiční záměr, popř. projektová dokumentace stavby, splňuje náležitosti specifikace majetku stanovené v tomto výnosu. V takovém případě uvedené dokumenty nahrazují specifikaci majetku a jsou závazným podkladem pro zpracování zadávací dokumentace veřejné zakázky. 2 Základní pojmy: a) prvotní specifikací majetku – dokument, který obsahuje údaje (informace) a požadavky na majetek, který manažer cíle) požaduje pro splnění cíle a zařazení požadavku do plánu věcných potřeb; b) specifikací majetku – dokument, který zpracoval majetkový hospodář a který obsahuje informace o majetku nebo souhrn informací o stejném majetku, které jsou nezbytné k zadání veřejné zakázky zařazené do akvizičního plánu dodávek podle čl. 4 NVMO č. 69/2013 Věstníku Zpracování akvizičních plánů; 57

c) nemovitou infrastrukturou – majetek, který zahrnuje výdaje na nákup vody, paliv, elektrické energie a zemního plynu, úhrady nájemného a služeb, které souvisejí s provozem nemovitostí, a výdaje na reprodukci nemovitého majetku včetně výdajů, které souvisejí s vlastnictvím a provozem nemovitostí (např. znalecké posudky a výdaje na movitý majetek, který je pevnou součástí nemovitého majetku).

V článku 3 se řeší Odpovědnost a obsahové náležitosti při zpracování prvotní specifikace majetku 1. Prvotní specifikaci majetku zpracovává v příslušných aplikacích informačního systému logistiky manažer cíle první úrovně na základě podkladů od jednotlivých manažerů cílů ve své podřízenosti na roky n+2, kdy rok n je kalendářní rok, ve kterém se dodávka požaduje. Prvotní specifikaci schvaluje manažer cíle první úrovně a je podkladem pro rozhodnutí majetkového hospodáře k zařazení požadavku do plánu věcných potřeb a následně pro zpracování specifikace majetku majetkovým hospodářem. Prvotní specifikaci předkládá manažer cíle majetkovému hospodáři nejpozději do 30. června roku n-2. 2. Základním údajem prvotní specifikace majetku na katalogizovaný majetek) je katalogové číslo majetku (KČM) a referenční číslo (RN), které charakterizuje požadovaný majetek. Dále se uvádějí bližší údaje o požadovaném majetku, např. přejímající útvar, počet kusů, požadovaný čas předání, zvláštní požadavky na majetek nebo na balení, jeho kompletaci a další údaje potřebné k zajištění dodávky majetku. Prvotní specifikace majetku na nekatalogizovaný (nezavedený) majetek obsahuje náležitosti stanovené pro zpracování specifikace majetku podle hlavy II. Součástí specifikace majetku je případný požadavek na katalogizaci majetku. 3. Prvotní specifikace majetku slouží i jako podkladový materiál pro zpracování investičního záměru projektu (akce) uvedené v informačním systému programového financování – Evidenční dotační systém (EDS) a Správa majetku ve vlastnictví státu (SMVS). 4. Majetkový hospodář po převzetí prvotních specifikací majetku provede jejich posouzení do 31. srpna roku n-2. U požadavků, které se zařazují do plánu věcných potřeb, upraví v součinnosti s manažerem cíle první úrovně prvotní specifikace majetku na nekatalogizovaný (nezavedený) majetek, vyžádá si potřebná stanoviska organizačních celků rezortu Ministerstva obrany a do 30. září roku n-2 předá tyto specifikace pro potřebu zpracování investičních záměrů manažerům cíle první úrovně a odboru dohledu nad akvizicemi Ministerstva obrany.

58

4 Zpracování specifikace majetku nabývaného centrálním způsobem Odpovědnost a obsahové náležitosti při zpracování specifikace majetku nabývaného centrálním způsobem: 1. Za věcnou správnost a úplnost specifikace majetku, včasné zpracování a předání zadavateli odpovídá majetkový hospodář, který ji i schvaluje. 2. Etapa zpracování specifikace majetku, který se nabývá centrálním způsobem, a její předání osobě zadavatele se zahajuje v období zpracování akvizičního plánu centrálních dodávek nebo akvizičního plánu nemovité infrastruktury a ukončuje se jejím předáním osobě zadavatele veřejných zakázek nejpozději do 15. září roku n-1. 3. Specifikace majetku nabývaného centrálním způsobem obsahuje titulní list, textovou část, komoditní část a obecnou část. Součástí specifikace majetku jsou stanoviska vedoucích zaměstnanců vydaná podle právního předpisu) anebo jiného vnitřního předpisu). 4. Vzory jednotlivých části specifikace jsou uloženy ve Finančním informačním systému, který je dostupný v celoarmádní datové síti na adrese Uložiště>Informační systémy>Finanční informační systém>Subsystém PAP. V příloze je uveden obsah žádosti o stanovisko bezpečnostního ředitele Ministerstva obrany-ředitele odboru nebo bezpečnostního ředitele Vojenského zpravodajství ke specifikaci.

5. Titulní list specifikace majetku obsahuje: a) druh výdaje; b) název pořizovaného majetku ve vazbě na příslušnou položku akvizičního plánu; c) číslo projektu nebo akce uvedené v informačním systému programového financování) část Správa majetku ve vlastnictví státu (SMVS); d) schvalovací doložku.

6 Textová část specifikace majetku 1. Textová část specifikace majetku je určena k zadání veřejné zakázky, vytvoření podmínek pro katalogizaci a upřesnění převzetí, evidování a účtování nabývaného majetku. 2. Textová část specifikace majetku se podrobněji rozpracovává pro zpracování zadávací dokumentace a zadávacích podmínek podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a obsahuje tyto údaje: a) název pořizované komodity, předmět veřejné zakázky a její předpokládaný objem peněžních prostředků, požadavky na záruční dobu, servis, údržbu, balení, konzervaci, skladování a na přepravu, číslo prvotního příjemce (ČPP) a dobu plnění; 59

b) požadavky na dodání dokumentace v rámci dodávky; c) požadavky zpracovatele specifikace na jmenování členů hodnoticí komise a jejich náhradníků, návrh kritérií s jejich odůvodněním, analýzu alternativ a rizik, požadavky na uchazeče (dodavatele), požadavky na uzavření víceleté smlouvy a garance manažerů cílů první úrovně o zabezpečení peněžních prostředků u komodit pořizovaných na více let; d) vazby na životní cyklus; e) požadavky na rozsah marketingové podpory podle čl. 6 odst. 2 a 3 RMO č. 52/2013 Věstníku; f) stanoviska podle čl. 7 odst. 6 RMO č. 52/2013 Věstníku a další stanoviska od ředitele Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státního ověřování jakosti, ředitele Úřadu státního odborného dozoru, ředitele agentury komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany a ředitele odboru vojenského letectví Ministerstva obrany v rámci jejich působnosti, včetně jejich vypořádání majetkovým hospodářem; g) odůvodnění majetkového hospodáře ke specifikaci z hlediska potřebnosti, účelnosti a parametrů majetku; h) datum zpracování specifikace, funkce, hodnost, titul, jméno, příjmení, telefonní číslo a podpis osoby, která schvaluje textovou část specifikace. 3. Textová část specifikace majetku obsahuje i požadavky na uchazeče, které se týkají realizace podnikových, kontrolních, vojskových, zkrácených vojskových nebo následných podnikových zkoušek (zkoušek ověřovací série) nebo požadavky na zavádění vojenského materiálu a jiných výrobků do užívání Armády České republiky v souladu s právními předpisy) a NVMO č. 47/2011 Věstníku Zavádění vojenského materiálu do užívání v rezortu Ministerstva obrany. Textová část specifikace majetku obsahuje rovněž požadavky na ochranu utajovaných informací podle jiných vnitřních předpisů). 4. Nabývaný majetek se musí ve specifikaci majetku vymezit takovým způsobem, aby bylo zřejmé, že se jedná o majetek katalogizovaný nebo nekatalogizovaný. Vymezení nabývaného majetku musí zahrnovat i stanovení rozsahu (seznamu) souvisejících položek majetku, jejichž katalogizace se požaduje při nabytí tohoto majetku, a to z hlediska účetní a doplňkové evidence, provozu, údržby, oprav, metrologie a státního odborného technického dozoru. 5. U veřejných zakázek na dodávky musí specifikace majetku vytvářet podmínky k získání nejvhodnější nabídky s ohledem na zabezpečení provozu nakupovaného majetku po celou dobu jeho životního cyklu. 6. U projektů (akcí) obranného výzkumu a vývoje se specifikací majetku rozumí zpracovaná charakteristika daného projektu (akce). Zpracovatelem charakteristiky projektu (akce) obranného výzkumu a vývoje je věcně příslušný manažer cíle. 60

7 Komoditní část specifikace majetku se zpracovává ve formě tabulky. Obsahuje údaje nezbytné pro vymezení nabývaného majetku, zejména název a popis pořizovaného majetku, předpokládanou cenu za měřicí jednotky a jejich počet, nákladová střediska, pro která bude majetek pořizován, rozpis pořízení majetku v jednotlivých letech a údaje pro bližší identifikaci a zúčtování majetku.

8 Obecná část specifikace majetku 1. Obecná část specifikace majetku se zpracovává ve formě tabulky. Obsahuje údaje nezbytné pro vymezení nabývaného majetku v rámci příslušné položky akvizičního plánu, včetně případného rozpisu tohoto majetku na další kalendářní roky. 2. Obecná část specifikace majetku v oblasti programového financování se doplňuje o údaje potřebné k vymezení pořizovaného majetku v rámci příslušného projektu nebo akce.

9 Odpovědnost a obsahové náležitosti při zpracování specifikace majetku nabývaného decentrálním způsobem 1. Specifikace majetku, který se nabývá decentrálním způsobem, se zpracovává za využití aplikace informačního systému logistiky. Za její věcnou správnost, úplnost, včasné zpracování a za její soulad s požadavky stanovenými zákonem č. 137/2006 Sb. a dalšími vnitřními předpisy odpovídá příslušný manažer cíle. 2. Specifikace majetku nabývaného decentrálním způsobem obsahuje zejména: a) název specifikace majetku a schvalovací doložku; b) peněžní část s uvedením předpokládaného peněžního objemu veřejné zakázky, čísla a názvu položky akvizičního plánu a účetní věty; c) předmět veřejné zakázky; d) požadavky na záruční dobu, servis, údržbu, dopravu, dobu plnění apod.; e) požadavky na uchazeče (výrobce) a na dodání technické nebo jiné dokumentace k pořizovanému majetku; f) stanoviska odborných orgánů.

3. Vzor specifikace majetku nabývaného decentrálním způsobem je uložen ve Finančním informačním systému, který je dostupný v celoarmádní datové síti na adrese Uložiště>Informační systémy>Finanční informační systém>Subsystém PAP. 4. Zadává-li veřejnou zakázku osoba zadavatele podle čl. 14 RMO č. 52/2013 Věstníku pro jiné útvary a zařízení, předkládá osobě zadavatele specifikaci majetku manažer cíle třetí úrovně po zveřejnění akvizičního plánu decentrálních dodávek 61

nebo akvizičního plánu nemovité infrastruktury ve finančním informačním systému do 31. ledna kalendářního roku. Vznikne-li požadavek na pořízení majetku v průběhu roku, předkládá specifikaci na majetek na další čtvrtletí nejpozději do 25. dne posledního kalendářního měsíce předchozího čtvrtletí. Požadavek ve čtvrtém čtvrtletí předkládá nejpozději do 15. října příslušného roku. Předložení požadavku v jiném termínu je možné pouze po předchozím souhlasu osoby zadavatele veřejné zakázky.

62

B. Nabývání majetku v rezortu Ministerstva obrany

Zpracováno podle ROZKAZU MINISTRA OBRANY č. 52 ze dne 24. května 2013 ve znění RMO č. 119/2013 Věstníku (1. změna), ve znění RMO č. 9/2014 Věstníku (2. změna).

1 Předmět a rozsah úpravy. Tento rozkaz podrobněji upravuje: a) postupy při plánování a tvorbě akvizičních potřeb rezortu; b) postupy a způsoby při úplatném nabývání majetku rezortem smlouvou, uzavřenou na základě realizace veřejné zakázky nebo na základě jiné úplatné smlouvy; c) postupy a způsoby při bezúplatném nabývání majetku rezortu na základě darovací smlouvy, směnné smlouvy, změny příslušnosti k hospodaření formou zápisu nebo na základě jiných skutečností stanovených právními předpisy (např. zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů); d) okruh občanských zaměstnanců v pracovním poměru a vojáků z povolání ve služebním poměru k rezortu (dále jen „zaměstnanec“), kteří se podílejí na postupech a způsobech uvedených v písm. a) až c) a rozsah jejich práv a povinností.

2 Základní zásady Při všech způsobech nabývání majetku podle tohoto rozkazu je zaměstnanec povinen dodržovat tyto zásady: a) zásadu efektivity – použití peněžních prostředků tak, aby bylo dosaženo nejvyššího možného rozsahu, kvality a přínosu při plnění cíle ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jeho splnění; b) zásadu hospodárnosti – použití peněžních prostředků k zajištění stanovených činností s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných činností; c) zásadu účelnosti – použití peněžních prostředků tak, aby byla zajištěna optimální míra pro dosažení cílů při plnění stanovených činností; d) zásadu potřebnosti – nabývání pouze takového majetku a v takovém množství, který je nezbytně potřebný k plnění funkcí rezortu anebo v souvislosti s plněním těchto funkcí; e) zásadu transparentnosti – zabezpečení a zdokumentování všech postupů, rozhodnutí a úkonů při nabývání majetku tak, aby v každém okamžiku procesu nabývání, a to i zpětně, byla možnost řádného přezkoumání. Kontrola ze strany 63

veřejnosti se uskutečňuje zejména prostřednictvím zveřejňování informací o připravovaných, probíhajících i již uskutečněných případech nabytí majetku; f) zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace – přistupování ke všem uchazečům v celém procesu nabývání majetku stejným způsobem a zajištění a poskytování stejných podmínek a informací. Tato zásada však nevylučuje oprávnění osoby zadavatele stanovit přesné podmínky účasti v zadávacím řízení tak, aby umožňovaly výběr nejvhodnějšího uchazeče, ale zároveň neuzavíraly přístup jinému uchazeči do řízení, např. z důvodů, které nesouvisejí s předmětem veřejné zakázky; g) zásadu osobní odpovědnosti – definování odpovědnosti zaměstnanců v procesu nabývání majetku. Příslušný zaměstnanec, který činí v těchto klíčových bodech rozhodnutí a úkony, nese osobní odpovědnost za věcnou správnost každého rozhodnutí a úkonů, které osobně vykoná a za jeho soulad s příslušnými právními předpisy a vnitřními předpisy rezortu; h) zásadu získání nejvhodnější nabídky – zpracování zadávací dokumentace veřejné zakázky a zadávacích podmínek v souladu se zákonem a dalšími příslušnými právními předpisy, vnitřními předpisy rezortu a způsobem vytvářejícím podmínky pro obdržení nejvhodnější nabídky; i) zásadu proporcionality – zohlednění ceny veřejné zakázky malého rozsahu ve srovnání s náklady na proces jejího zadání.

3 Vymezení některých pojmů a) nabýváním majetku – postupy a způsoby úplatného nebo bezúplatného nabývání majetku (potřebného pro zajištění funkcí rezortu) do vlastnictví státu a příslušnosti hospodaření s majetkem státu rezortem; b) rozpočtovým kompetentem – v podmínkách rezortu se rozumějí manažeři všech cílů, kteří jsou oprávněni v jednotlivých oblastech příjmů a výdajů navrhovat a schvalovat limity finančních prostředků za oblast své rozpočtové působnosti; c) majetkovým hospodářem - vedoucí organizačního celku rezortu, který plní činnosti podle tohoto rozkazu a v souladu s jeho majetkovou působností; d) zadavatelem – rezort ve smyslu § 2 zákona e) osobou zadavatele - zaměstnanec rezortu, kterého pověřil ministr obrany nebo určený tímto rozkazem k jednání jménem rezortu ve vymezené působnosti, který vykonává úkony spojené s výkonem funkce zadavatele podle zákona; f) akvizičním pracovištěm – součást organizačního celku rezortu v podřízenosti zadavatele, která realizuje akviziční proces; g) zadávacím řízením – postup při realizaci veřejné zakázky zadávané podle zákona; 64

h) zadávacím postupem – postup při realizaci veřejné zakázky, u které se využívá obecná výjimka z působnosti zákona; i) plánem věcných potřeb – součást střednědobého plánu1), který obsahuje souhrn definovaných dat vyjadřujících konkrétní detailní potřebu na majetek pro splnění stanovených cílů ve střednědobém a krátkodobém horizontu; j) akvizičním plánem dodávek – souhrn všech schválených akvizičních plánů rezortu (požadavků na nabytí majetku), který slouží k zabezpečení evidence veškerých údajů o plánovaných akvizicích majetku v rezortu, je-li jejich nabývání předmětem veřejné zakázky; k) úplatným nabýváním majetku centrálním způsobem – postup, kdy rezort nabývá stanovený majetek pro potřeby organizačních celků v souladu se schváleným centrálním plánem dodávek v rozsahu zohledňujícím výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky stanovené v souladu se zákonem; l) úplatným nabýváním majetku decentrálním způsobem – postup, kdy rezort nabývá stanovený majetek pro potřeby organizačních celků v souladu se schváleným decentrálním plánem dodávek v rozsahu zohledňujícím předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovenou v souladu se zákonem pro veřejnou zakázku malého rozsahu.

4. Zpracování plánu věcných potřeb 1. Plán věcných potřeb se zpracovává na období 5 let jako nedílná součást střednědobého plánu. V plánu věcných potřeb se uvádí veškerý majetek nezbytný pro dosažení cílů, a to v následujícím členění: a) majetek, který není k dispozici a je potřeba jej pro plnění funkcí rezortu nabýt do vlastnictví státu; b) majetek, který není k dispozici, ale nabytí je vázáno na již uzavřenou (dlouhodobou) smlouvu; c) majetek, který je k dispozici, ale vyžaduje provozní náklady s tím, že požadavek na provozní náklady se požaduje podle písm. a); d) majetek, který je k dispozici, ale nepožaduje se ke splnění cíle.

2. Podklady pro vytvoření plánu věcných potřeb zpracovávají jednotliví manažeři cílů. Manažer cíle první úrovně koordinuje zpracování podkladů za cíle ve své působnosti. Podklady zašle manažer cíle první úrovně příslušným majetkovým hospodářům.

1)

Čl. 12 RMO č. 66/2012 Věstníku Plánování činnosti a rozvoje v rezortu Ministerstva obrany

65

3. Podklady pro vytvoření plánu věcných potřeb se zpracovávají v příslušných aplikacích informačních systémů a obsahují zejména následující údaje: a) číslo a název cíle; b) číslo nákladového střediska; c) u majetku zavedeného do užívání katalogové číslo majetku nebo katalogové číslo služby a jejich katalogovou cenu; d) u majetku nepodléhajícímu zavedení a u majetku, který nebyl dosud zaveden do užívání, prvotní specifikaci majetku zpracovanou podle čl. 3 NVMO č. 68/2013 Věstníku Zpracování specifikace majetku; e) množstevní vyjádření.

5. Zpracování akvizičního plánu dodávek 1. Akviziční plán dodávek vychází z vybalancovaného plánu věcných potřeb a je souhrnem schválených, peněžně ohodnocených požadavků na nabytí majetku, který je na aktuální rozpočtový rok zpracován podle obsahových náležitostí a struktury stanovené NVMO č. 69/2013 Věstníku Zpracování akvizičních plánů v roce předcházejícím aktuálnímu rozpočtovému roku, ve kterém se veřejná zakázka realizuje s výhledem na další dva roky. 2. Zpracování návrhu akvizičního plánu dodávek probíhá v plánovacích, kalkulačních a balančních elektronických modulech informačního systému logistiky a finančního informačního systému pomocí rozhraní a nastavení algoritmů k automatickému generování položek plánu (ORG). 3. Akviziční plán dodávek obsahuje: a) číslo a název položky plánu; b) potřebné údaje z rozpočtové věty včetně peněžního objemu; c) označení osoby zadavatele; d) označení akvizičního pracoviště; e) určení případného dohledu nad přípravou a realizací veřejné zakázky.

4. Akviziční plán dodávek se člení na: a) akviziční plán centrálních dodávek – realizuje osoba zadavatele podle čl. 13 pro zadávání veřejných zakázek centrálním způsobem; b) akviziční plán decentrálních dodávek – realizuje osoba zadavatele podle čl. 14 pro zadávání veřejných zakázek decentrálním způsobem; c) akviziční plán nemovité infrastruktury; 66

d) akviziční plán Vojenského zpravodajství.

5. Zařazení požadavku na nabytí majetku ve schváleném akvizičním plánu dodávek s plánovanými peněžními prostředky, popřípadě s písemnou garancí finančních prostředků manažerem cíle první úrovně, kterou obdrží osoba zadavatele od majetkového hospodáře spolu se specifikací majetku, je podmínkou pro zahájení zadávacího postupu nebo zadávacího řízení.

6. Akviziční plán decentrálních dodávek 1. Majetek z akvizičního plánu decentrálních dodávek se nabývá zejména prostřednictvím elektronického tržiště veřejné správy podle čl. 22. 2. Manažer cíle třetí úrovně je oprávněn provádět změny v akvizičním plánu decentrálních dodávek v průběhu rozpočtového roku. 3. Změnu akvizičního plánu decentrálních dodávek oznámí manažer cíle třetí úrovně příslušné osobě zadavatele písemně do 5 pracovních dnů. Lhůta počíná běžet dnem, který následuje po dni provedení změny akvizičního plánu decentrálních dodávek. 4. Zjistí-li manažer cíle třetí úrovně, že peněžní objem požadavku na nabytí majetku je vyšší než předpokládaná hodnota stanovená zákonem pro veřejnou zakázku malého rozsahu uplatní manažer cíle třetí úrovně prostřednictvím majetkového hospodáře požadavek na nabytí majetku do akvizičního plánu centrálních dodávek podle čl. 9 odst. 9.

7. Specifikace majetku 1. Závazným podkladem pro zpracování zadávací dokumentace veřejné zakázky je: a) specifikace majetku; b) investiční záměr projektu (akce) nebo projektová dokumentace stavby, jedná-li se o investiční výstavbu, rekonstrukci nebo modernizaci nemovité infrastruktury hrazenou z prostředků programového financování. 2. Specifikace majetku obsahuje údaje (informace) a požadavky na majetek, který manažer daného cíle požaduje pořídit pro splnění svého cíle. Zpracovává se v podrobnostech podle NVMO č. 68/2013 Věstníku Zpracování specifikace majetku, nezbytných pro zpracování předběžného oznámení, zadávací dokumentace veřejné zakázky a zadávacích podmínek, popř. investičního záměru, projektu nebo akce a projektové dokumentace stavby, jedná-li se o investiční výstavbu nebo technické zhodnocení nemovité infrastruktury hrazené z prostředků programového financování. Musí též obsahovat odůvodnění veřejné zakázky a odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. Specifikace majetku je určena k zadání veřejné zakázky, k vytvoření 67

podmínek pro katalogizaci a k upřesnění převzetí, evidování a účtování nabývaného majetku. 3. Potřebné podklady pro zpracování specifikace majetku poskytuje majetkovému hospodáři příslušný manažer cíle první úrovně. 4. Specifikace majetku, kromě specifikací majetku, jejichž předmětem jsou utajované informace, se předávají v elektronické podobě. Specifikace majetku, jejichž předmětem jsou utajované informace, se předkládají v listinné podobě, s dodržením zásad ochrany utajovaných informací. 5. Ve specifikaci majetku se požadavky na nabytí majetku vymezují tak, aby: a) použití plánovaných peněžních prostředků k zajištění stanovených cílů splňovalo požadavky efektivního, hospodárného, účelného a maximálně průhledného vynaložení těchto prostředků; b) znemožňovaly určitým uchazečům neoprávněné konkurenční výhody, nevytvářely překážky hospodářské soutěži nebo nevyvolávaly potřebu neoprávněného rozdělení předmětu veřejné zakázky za účelem snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené zákonem.

6. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí specifikace majetku zohledňovat i požadavky, které vyplývají z členství České republiky v Organizaci Severoatlantické smlouvy (NATO). 7. Součástí specifikace majetku jsou stanoviska podle čl. 7 odst. 6, popřípadě další stanoviska podle jiných právních předpisů2), včetně jejich vypořádání. 8. U majetku zařazeného do akvizičního plánu centrálních dodávek nebo akvizičního plánu nemovité infrastruktury odpovídá za věcnou správnost a úplnost specifikace majetku, za vypořádání případných připomínek a její včasné zpracování majetkový hospodář. 9. Majetkový hospodář je povinen předat osobě zadavatele zpracovanou specifikaci majetku nejpozději do 15. září roku předcházejícímu aktuálnímu rozpočtovému roku, zcela výjimečně pouze v případě změny akvizičního plánu dodávek, kterou podepsal ředitel odboru majetku, pak též do 7 pracovních dnů po zavedení nové položky. Specifikaci majetku předá majetkový hospodář osobě zadavatele v listinné a elektronické podobě (zpravidla ve formátu pdf.).

2)

Např. § 8 až § 13 vyhlášky č. 154/2011 Sb., o veřejné letecké technice, schvalování technické způsobilosti vojenské letecké techniky, provádění pravidelných technických prohlídek a zkoušek technických zařízení vojenské letecké techniky, provozování a kontrolách vojenské letecké techniky a pověřování a osvědčování právnických a fyzických osob, a o vojenském leteckém rejstříku (o vojenské technice)

68

10. Po obdržení specifikace majetku (kterou osoba zadavatele obdržela do 15. září roku předcházejícímu aktuálnímu rozpočtovému roku) je osoba zadavatele povinna do 15. října roku předcházejícímu aktuálnímu rozpočtovému roku zkontrolovat, zda: a) specifikace majetku obsahuje náležitosti stanovené tímto rozkazem a NVMO č. 68/2013 Věstníku Zpracování specifikace majetku; b) specifikace majetku je zpracována v souladu s klasifikací veřejné zakázky stanovenou zákonem; c) je možné, vzhledem k lhůtám nezbytným pro provedení zadávacího řízení, uzavřít smlouvu v době, která zaručuje dodržení termínů plnění požadovaných ve specifikaci majetku.

11. Zjistí-li osoba zadavatele, že specifikace majetku nesplňuje požadavky podle odst. 9, popřípadě má jiné nedostatky, je povinna odmítnout realizaci zadávacího řízení. Odmítnutí, včetně důvodů, osoba zadavatele bezodkladně písemně oznámí příslušnému majetkovému hospodáři. Majetkový hospodář je povinen do 7 pracovních dnů od oznámení takové skutečnosti zabezpečit odstranění zjištěných nedostatků a vrácení opravené specifikace majetku osobě zadavatele. 12. Osoba zadavatele informuje do 5 pracovních dnů ředitele sekce o položkách akvizičního plánu centrálních dodávek nebo položkách akvizičního plánu nemovité infrastruktury, ke kterým do 15. září předcházejícímu aktuálnímu rozpočtovému roku nepředal majetkový hospodář specifikace majetku, popřípadě nebyl předanými specifikacemi majetku naplněn finanční objem plánovaný na jednotlivé položky. 13. Osoba zadavatele po posouzení specifikací majetku zpracuje do 31. října roku předcházejícímu aktuálnímu rozpočtovému roku harmonogram realizace veřejných zakázek, který obsahuje zejména: a) přehled veřejných zakázek, které osoba zadavatele hodlá zadat v příslušném rozpočtovém roce v souladu s akvizičním plánem dodávek; b) druh zadávacího řízení, který osoba zadavatele má v úmyslu pro zadání příslušné veřejné zakázky použít; c) termíny přípravy veřejné zakázky a zahájení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu; d) jméno a příjmení zaměstnance, který odpovídá za přípravu a realizaci zadávacího řízení nebo zadávacího postupu s výjimkou realizace právních úkonů.

14. Po obdržení specifikace majetku, kterou osoba zadavatele obdrží po 15. září roku předcházejícímu aktuálnímu rozpočtovému roku při změně akvizičního plánu dodávek, se postupuje přiměřeně podle uvedených zásad. 69

15. U majetku zařazeného do akvizičního plánu decentrálních dodávek odpovídá za věcnou správnost a úplnost specifikace majetku a její včasné zpracování manažer cíle třetí úrovně.

8. Výkon funkce osoby zadavatele veřejné zakázky při decentrálním nabývání majetku Při úplatném nabývání majetku decentrálním způsobem plní funkci osoby zadavatele veřejné zakázky zaměstnanec zařazený na systemizovaném místě: a) zaměstnance podle čl. 13 písm. a) až e); b) vedoucího organizačního celku, který vykonává funkci příkazce operace v oblasti příjmů a výdajů3) nebo k nabývání majetku v oblasti běžných výdajů k plnění cílů ve své působnosti; c) vedoucího zahraničního pracoviště; d) kvestora při zadávání veřejných zakázek spojených s hospodařením vojenské vysoké školy; e) ředitele Agentury služeb u veřejných zakázek, kterými se zabezpečují dodávky vybraných druhů majetku pro útvary a jim přímo podřízeným útvarům a zařízením; f) ředitele odboru provozu nemovité infrastruktury Agentury hospodaření s nemovitým majetkem při zadávání veřejných zakázek k nabývání majetku, stavebních prací a služeb spojených se zajišťováním údržby, oprav a provozu nemovité infrastruktury, pokud jejich předpokládaná hodnota je 300 tis. Kč a vyšší a místně příslušný vedoucí regionálního oddělení provozu a facility managementu odboru provozu nemovité infrastruktury Agentury hospodaření s nemovitým majetkem při zadávání veřejných zakázek k nabývání majetku, stavebních prací a služeb spojených se zajišťováním údržby, oprav a provozu nemovité infrastruktury, pokud jejich předpokládaná hodnota je nižší než 300 tis. Kč; g) ředitele místně příslušného odboru územní správy majetku Agentury hospodaření s nemovitým majetkem při zadávání veřejných zakázek spojených s nabýváním služeb při správě nemovité infrastruktury; h) zaměstnance uvedeného v písm. b) podřízeného náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky, kterého písemně určil k nabývání majetku pro zabezpečení jiných útvarů v jeho podřízenosti; i) zástupce zaměstnance uvedeného v písm. a) až h) v době jeho nepřítomnosti;

3)

Čl. 19 RMO č. 72/2012 Věstníku Finanční řízení a finanční zabezpečení

70

j) jiného zaměstnance, u kterého se v odůvodněném případě, tj. potřeby pověření k výkonu funkce osoby zadavatele, podává žádost ministrovi obrany prostřednictvím odboru majetku.

2. Odpovědnost osoby zadavatele před realizací veřejné zakázky Osoba zadavatele při zpracování dokumentace veřejné zakázky odpovídá za zvolení odpovídajícího způsobu zadání veřejné zakázky a v zadávací dokumentaci veřejné zakázky za: a) uvedení obchodních podmínek formou závazného textu návrhu smlouvy a požadavků na prohlášení uchazeče o veřejnou zakázku s vyjádřením souhlasu s uveřejněním textu uzavřené smlouvy, mimo ustanovení obsahující utajované informace nebo obchodní tajemství, pokud k jeho užití nedá uchazeč svolení; b) uvedení požadavků na uchazeče, které vyplývají z jiných vnitřních předpisů (např. k uplatnění katalogizační doložky podle RMO č. 25/2004 Věstníku Katalogizace majetku v působnosti Ministerstva obrany), vyžaduje-li to předmět veřejné zakázky; c) stanovení kritérií hodnocení veřejné zakázky podle druhu a složitosti veřejné zakázky a s přihlédnutím k § 6 zákona, zejména vzhledem k zásadě transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace; d) stanovení rozsahu kvalifikace s ohledem na způsobilost (schopnost) uchazečů realizovat veřejnou zakázku a stanovit je pouze v rozsahu přiměřeném předmětu zadávané veřejné zakázky; e) uplatnění požadavku, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu nebo více subdodavatelům, společně s požadavkem na uvedení identifikačních údajů těchto subdodavatelů; f) řízení se kritériem hospodárnosti déle trvajících smluv podle vyhodnocení jejich výhodnosti pro rezort podle čl. 37 odst. 2 písm. b); g) dodržování zákazu dělení předmětu veřejné zakázky tak, aby tímto způsobem nedošlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené zákonem pro určení nadlimitní, podlimitní veřejné zakázky nebo veřejné zakázky malého rozsahu; h) stanovení zadávací lhůty a vzetí v úvahu, jedná-li se o veřejnou zakázku, která podléhá povinnosti předkládání materiálu o veřejné zakázce podle čl. 32 a čl. 33, dobu nezbytnou k jejímu projednání.

71

10. Odpovědnost osoby zadavatele při realizaci veřejné zakázky 1. Osoba zadavatele v oblasti běžných výdajů zahájí zadávací řízení nebo zadávací postup, je-li požadavek na nabytí majetku zařazen ve schváleném akvizičním plánu dodávek s plánovanými finančními prostředky, popřípadě s písemnou garancí finančních prostředků manažera cíle první úrovně ve vazbě na střednědobý plán. 2. Osoba zadavatele v oblasti programového financování zahájí zadávací řízení nebo zadávací postup veřejné zakázky, je-li požadavek na nabytí majetku zařazen ve schváleném akvizičním plánu dodávek a je-li vydán registrační list akce4). Stanovení výdajů na financování akce organizační složky státu vyžádá osoba zadavatele u sekce ekonomické Ministerstva obrany tehdy, nebudou-li překročeny závazné parametry a podmínky účasti státního rozpočtu a mimorozpočtových zdrojů na financování akce vydaného Registračního listu akce po uzavření smlouvy podle RMO č. 72/2012 Věstníku Finanční řízení a finanční zabezpečení. 3. Osoba zadavatele v průběhu zadávání veřejné zakázky odpovídá za: a) aktualizaci harmonogramu realizace veřejných zakázek a zdůvodnění případného pozdějšího termínu zahájení realizace veřejné zakázky; b) realizaci veřejné zakázky v souladu se zákonem a tímto rozkazem, zejména zpracování zadávací dokumentace veřejné zakázky, stanovení požadované kvalifikace, stanovení hodnoticích kritérií veřejné zakázky, zpracování návrhu smlouvy, provedení zadávacího řízení nebo zadávacího způsobu, stanovení komise pro otevírání nabídek a hodnoticí komise, výběr nejvýhodnější nabídky; c) uzavření smlouvy, kromě případů uvedených v odst. 5; d) informování majetkového hospodáře o případném zrušení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu u veřejných zakázek nadlimitních a podlimitních; e) průběžné vedení písemných nebo elektronických záznamů o veškerých úkonech a rozhodnutích, které při zadávání veřejné zakázky učiní; f) neprodlené vkládání údajů o zadávané veřejné zakázce a zadávacím řízení nebo zadávacím postupu (např. specifikaci majetku, vyhlášení veřejné zakázky, uzavření smlouvy, pokud ji zadavatel uzavírá), včetně elektronických obrazů příslušné dokumentace, do informačních systémů a na profil zadavatele rezortu podle čl. 26. 4. U veřejných zakázek nadlimitních a podlimitních nesmí osoba zadavatele bez souhlasu majetkového hospodáře: a) provádět změny ve specifikaci majetku; b) zahájit zadávací řízení nebo zadávací postup.

4)

§ 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

72

5. U veřejných zakázek v oblasti technického zhodnocení nemovité infrastruktury v rámci programů reprodukce majetku, včetně souvisejícího movitého majetku a u veřejných zakázek na údržbu a opravy nemovité infrastruktury a dodatečných stavebních prací a souvisejících dodatečných dodávek realizovaných z běžných výdajů, kde předpokládaná hodnota veřejné zakázky přesáhne hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu, odpovídá za přípravu a realizaci zadávacího řízení nebo zadávacího postupu ředitel Centrální nákupní agentury. Za uzavření smlouvy v oblasti technického zhodnocení nemovité infrastruktury a dodatečné stavební práce a související dodatečné dodávky v rámci programů reprodukce majetku, včetně souvisejícího movitého majetku a uplatnění práv a povinností, které stanovuje uzavřená smlouva, odpovídá ředitel odboru řízení staveb Agentury hospodaření s nemovitým majetkem. Za uzavření smlouvy na údržbu a opravy nemovité infrastruktury realizovaných z běžných výdajů a dodatečné stavební práce a související dodatečné dodávky realizované z běžných výdajů a uplatnění práv a povinností, které stanovuje uzavřená smlouva, odpovídá ředitel odboru provozu nemovité infrastruktury Agentury hospodaření s nemovitým majetkem. 6. U veřejných zakázek, které realizuje Agentura služeb a kterými zabezpečuje dodávky majetku pro organizační celky rezortu a jim přímo podřízené útvary a zařízení, odpovídá za přípravu a realizaci zadávacího řízení nebo zadávacího postupu, včetně uzavření smlouvy, ředitel Centrální nákupní agentury, a to na základě akceptace žádosti ředitele Agentury služeb o realizaci veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou plnění 0,5 mil. Kč a vyšší. V rámci kapacitních možností Centrální nákupní agentury pak lze shodný postup použít v případě dohody ředitele Centrální nákupní agentury a ředitele Agentury služeb rovněž pro veřejné zakázky s nižší předpokládanou hodnotou plnění. Za uplatnění práv a plnění povinností, které stanovuje uzavřená smlouva, odpovídá ředitel Agentury služeb. Povinnost uveřejnění, kterou v souvislosti s uzavřením smlouvy a jejím plněním ukládá zákon, plní ředitel Centrální nákupní agentury, přičemž ředitel Agentury služeb je povinen ke splnění této povinnosti poskytnout řediteli Centrální nákupní agentury nezbytnou součinnost. 7. Náležitosti smlouvy jsou uvedeny v čl. 26 NVMO č. 67/2013 Věstníku Zadávání veřejných zakázek v rezortu Ministerstva obrany.

11. Zjednodušené podlimitní řízení 1. Osoba zadavatele je povinna zadat veřejnou zakázku, u které je splněna podmínka zákona pro zjednodušené podlimitní řízení s využitím: a) elektronického tržiště veřejné správy u majetku stanoveného seznamem komodit5); 5)

Příloha č. 1 k usnesení vlády České republiky č. 451/2011 ze dne 15. června 2011

73

b) postupu stanoveného zákonem pro zjednodušené podlimitní řízení nebo s využitím elektronického tržiště veřejné správy podle písm. a). Výzvu k podání nabídky osoba zadavatele zároveň uveřejní na profilu zadavatele podle čl. 26 po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. 2. Postup pro zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení s využitím elektronického tržiště veřejné správy stanoví čl. 13 NVMO č. 67/2013 Věstníku Zadávání veřejných zakázek v rezortu Ministerstva obrany.

12. Vymezení některých veřejných zakázek a postupů při jejich zadávání 1. U veřejné zakázky, u které dochází k nakládání s utajovanými informacemi, vychází osoba zadavatele ze stanoviska obdrženého podle čl. 7 odst. 6 písm. a) k prvotní specifikaci. 2. U veřejné zakázky, jejímž předmětem je výroba vojenského materiálu nebo obchod s ním, se může využít obecná výjimka z působnosti zákona podle § 18 odst. 1 písm. b) v případě, že zástupce prvního náměstka ministra obrany-ředitel sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany rozhodl o tom, že tento postup je nezbytný k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky. Je-li u veřejné zakázky podle věty první využita obecná výjimka z působnosti zákona, postupuje osoba zadavatele podle odst. 3. 3. Jestliže výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle odst. 2 přesáhne částku 1 000 000 EUR bez DPH, je osoba zadavatele při zadávání příslušné veřejné zakázky povinna postupovat podle zásad stanovených NVMO č. 67/2013 Věstníku Zadávání veřejných zakázek v rezortu Ministerstva obrany. 4. Veřejnou zakázkou, u které byla využita obecná výjimka z působnosti zákona a která byla zadávána podle zvláštních postupů či pravidel mezinárodní organizace, se rozumí veřejná zakázka na: a) projekty bezpečnostních investic NATO, u kterých jsou použity společné finanční prostředky NATO a které se podle těchto zvláštních pravidel a postupů stanovených dokumentem NATO AC/4-D/2261 z 12. ledna 1996 zadávají; b) nabytí majetku, který se pořizuje zadáním veřejné zakázky podle procedurálních pravidel mezinárodních organizací. Postup účastníků akvizičního procesu při zadání veřejné zakázky je stanoven NVMO č. 67/2013 Věstníku Zadávání veřejných zakázek v rezortu Ministerstva obrany. 5. Vykonává-li státní podnik, jehož zakladatelem je rezort, podstatnou část své činnosti ve prospěch rezortu, osoba zadavatele může rozhodnout o využití obecné výjimky z působnosti zákona. 6. K prokázání splnění podmínky výkonu podstatné části činnosti ve prospěch rezortu podle odst. 5 je odbor řízení organizací a dotací sekce majetkové Ministerstva obrany povinen zveřejnit a průběžně aktualizovat ve finančním informačním systému 74

seznam státních podniků, které tuto podmínku splňují, včetně předmětu jejich podnikání.

13. Pravidla pro zadávání veřejné zakázky malého rozsahu 1. Na veřejnou zakázku malého rozsahu platí obecná výjimka z působnosti zákona a nevztahují se na ni pravidla tohoto zákona. Zadává se v zadávacím řízení stanoveném tímto rozkazem při dodržení zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 2. Pro vymezení předmětu veřejné zakázky malého rozsahu použije osoba zadavatele přiměřeně podle charakteru veřejné zakázky názvosloví a klasifikaci majetku stanovenou zákonem. 3. Zjistí-li osoba zadavatele, že finanční objem požadavku na nabytí majetku je vyšší než předpokládaná hodnota stanovená zákonem pro veřejnou zakázku malého rozsahu, požadavek vrátí manažerovi cíle třetí úrovně k uplatnění požadavku na centrální způsob nabytí majetku podle čl. 9 odst. 9. 4. Osoba zadavatele uvedená v čl. 14 je při zadání veřejné zakázky povinna postupovat podle pravidel stanovených pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu. Věta první se nevztahuje na osobu zadavatele, která je zároveň osobou zadavatele uvedenou v čl. 13, který může využít ustanovení § 26 odst. 5 zákona. 5. Osoba zadavatele uvedená v čl. 14 není oprávněna zadávat veřejné zakázky na: a) vojenský materiál s výjimkou materiálu sloužícího k jeho údržbě a náhradních dílů k tomuto materiálu. Toto se nevztahuje na ředitele Vojenského historického ústavu při nabývání vojenského materiálu do sbírky Vojenského historického ústavu; b) nemovitý majetek, změny jeho rozsahu a udržovací práce s výjimkou osoby zadavatele uvedeného v čl. 14 písm. f); c) dodávky nebo služby, jestliže při jejich nabývání dochází k nakládání s utajovanými informacemi; d) další majetek, který určí ředitel sekce.

14. Druhy zadávacích postupů 1. Osoba zadavatele je povinna zadávat veřejnou zakázku malého rozsahu s výjimkou veřejné zakázky podle čl. 25 s využitím: a) elektronického tržiště veřejné správy, jedná-li se o veřejnou zakázku, u které výše předpokládané hodnoty dosáhne nebo přesáhne 40 000 Kč bez DPH, nejednáli se o veřejnou zakázku uvedenou v odst. 3 a čl. 23 odst. 6. Výjimku z využití elektronického tržiště veřejné správy může v odůvodněných případech povolit generální sekretář Ministerstva obrany na základě žádosti osoby zadavatele. Byla-li 75

výjimka udělena, je osoba zadavatele povinna zadat veřejnou zakázku obecným zadávacím postupem; b) obecného zadávacího postupu nebo elektronického tržiště veřejné správy, jedná-li se o veřejnou zakázku na dodávky nebo veřejnou zakázku na služby, u které výše předpokládané hodnoty dosáhne nebo přesáhne 5 000 Kč bez DPH, nebo 15 000 Kč bez DPH, jedná-li se o veřejnou zakázku na stavební práce, a nedosáhne 40 000 Kč bez DPH; c) obecného zadávacího postupu v případě, kdy při zadání veřejné zakázky s využitím elektronického tržiště veřejné správy osoba zadavatele obdržela pouze nepřijatelné nabídky podle zákona, žádné nabídky, po vyhodnocení zůstala pouze 1 nabídka, u které nebylo možné prokázat a doložit, že cenová nabídka byla cenou obvyklou nebo na základě udělené výjimky podle písm. a) nebo d) přímého zadání veřejné zakázky při splnění podmínek stanovených v čl. 24. 2. Je-li veřejná zakázka malého rozsahu zadána obecným zadávacím postupem nebo přímým zadáním, osoba zadavatele vždy následně zadá vítěznou nabídku (vybraného uchazeče) do elektronického tržiště veřejné správy jako evidenční zadání. 3. Osoba zadavatele není povinna zadávat veřejnou zakázku malého rozsahu s využitím elektronického tržiště veřejné správy, jedná-li se o nákup: a) pohoštění, občerstvení, stravování, ubytování, pronájmů salónků a sálů, kultury, tlumočení s překlady, průvodcovských služeb, zahraničních návštěv a věcných darů, jedná-li se o zabezpečení hlavních funkcionářů rezortu (náměstci ministra obrany, generální sekretář Ministerstva obrany, náčelník Generálního štábu Armády České republiky, ředitel Kabinetu ministra obrany); b) speciálních služeb (např. restaurátorské a konzervátorské služby týkající se sbírkových předmětů a knihovních dokumentů, pořízení majetku do sbírkových fondů, pořádání výstav, nákup knih, časopisů a dalších knihovních dokumentů pořizovaných do specializovaného knihovního fondu) pro Vojenský historický ústav nebo pořízení výstav pro odbor komunikace a propagace Ministerstva obrany; c) speciálního sportovního majetku pro vrcholové sportovce Armádního sportovního centra DUKLA. 4. Zvolí-li osoba zadavatele při zadávání veřejné zakázky postup podle odst. 3., zadává veřejnou zakázku obecným zadávacím postupem podle čl. 23. 5. Postup pro zadávání veřejné zakázky malého rozsahu s využitím elektronického tržiště veřejné správy podrobněji stanoví NVMO č. 67/2013 Věstníku Zadávání veřejných zakázek v rezortu Ministerstva obrany.

76

15. Obecný zadávací postup 1. Jsou-li splněny podmínky pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu s využitím obecného zadávacího postupu, osoba zadavatele si opatří nabídky z veřejně dostupných zdrojů (např. katalogy, inzeráty, ceníky), popř. na základě výzvy k podání nabídky nebo výzvy k podání cenové nabídky. 2. Výzvu k podání nabídky, popř. výzvu k podání cenové nabídky, lze uskutečnit podle druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky a s ohledem na místní podmínky písemně. Ve výzvě musí osoba zadavatele stanovit zejména požadavky na závazný obsah nabídky a smlouvy přiměřené druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky a kritéria hodnocení nabídek včetně způsobu stanovení nabídkové ceny. 3. V zájmu nejširší soutěže a získání nejvhodnější nabídky je osoba zadavatele povinna obstarat si minimálně 3 vhodné nabídky od kvalifikovaných uchazečů. Přitom osoba zadavatele přihlédne zejména k druhu veřejné zakázky, výši předpokládané hodnoty a místu plnění. Při opakovaném zadávání veřejných zakázek stejného druhu je osoba zadavatele povinna účelně obměňovat okruh vyzývaných zájemců, nebráníli tomu charakter veřejné zakázky. Nabídky uchazečů, kteří jsou personálně nebo kapitálově propojeni (jsou-li tyto informace veřejně dostupné), se započítávají pro účely posuzování dostatečného počtu nabídek pouze jako jedna nabídka. Získá-li osoba zadavatele méně než 3 vhodné nabídky od kvalifikovaných uchazečů, prověří a zdokumentuje, zda cenová nabídka vítězného uchazeče je cenou obvyklou nebo zadání veřejné zakázky zopakuje. 4. Kvalifikovaným uchazečem je uchazeč, který má k předmětu veřejné zakázky oprávnění k podnikání a splňuje, jsou-li pro plnění veřejné zakázky nezbytné, profesní a technické kvalifikační předpoklady podle požadavků osoby zadavatele odpovídající druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky. 5. Osoba zadavatele je povinna zadat veřejnou zakázku malého rozsahu uchazeči, jehož nabídka je vyhodnocena jako nabídka s nejnižší nabídkovou cenou nebo jako ekonomicky nejvýhodnější. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky osoba zadavatele oznámí vybranému uchazeči a vyzve ho k uzavření smlouvy. Ostatním uchazečům osoba zadavatele oznámí, že byla vybrána jiná nabídka s odůvodněním, přichází-li toto oznámení v úvahu s ohledem na použitý způsob obstarání nabídek. Učiní tak způsobem a ve lhůtě, kterou uvede ve výzvě k podání nabídky (např. písemně, telefonicky, uplynutím stanovené lhůty). Zadání veřejné zakázky malého rozsahu s využitím obecného zadávacího postupu je osoba zadavatele povinna evidovat v elektronickém tržišti veřejné správy jako evidenční zadání. 6. Osoba zadavatele, která působí v zahraničí, zadává veřejnou zakázku malého rozsahu podle pravidel pro obecný zadávací postup, pokud to místní podmínky a bezpečnostní situace umožňují.

77

16. Přímé zadání 1. Osoba zadavatele může zadat veřejnou zakázku malého rozsahu jednomu nebo více uchazečům, aniž použije některé ze zadávacích postupů stanovených tímto rozkazem (dále jen „přímé zadání“), jestliže: a) se jedná o veřejnou zakázku, která má obdobný charakter jako nadlimitní nebo podlimitní veřejná zakázka, u které zákon o veřejných zakázkách umožňuje využití obecné výjimky z působnosti zákona; b) jsou splněny podmínky pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění obdobně podle zákona; c) z charakteru veřejné zakázky je zřejmé, že nabídková cena musí být u všech nabídek shodná (např. kolky, známky). 2. Přímé zadání musí osoba zadavatele vždy písemně odůvodnit.

17. Veřejná zakázka nepatrného rozsahu 1. Veřejná zakázka nepatrného rozsahu je veřejná zakázka malého rozsahu, kde úspora veřejných prostředků by nebyla úměrná vynaloženým nákladům spojeným s obstaráním nabídek. Hodnota veřejné zakázky nepatrného rozsahu nedosahuje 5 000 Kč bez DPH, jedná-li se o veřejnou zakázku na dodávku nebo službu, anebo 15 000 Kč bez DPH, jedná-li se o veřejnou zakázku na stavební práce. Na veřejnou zakázku nepatrného rozsahu se vztahují pravidla zákazu dělení předmětu veřejné zakázky pod finanční limit stanovený tímto odstavcem. 2. Veřejná zakázka nepatrného rozsahu se zadává formou přímého zadání a prokazuje se dokladem o úhradě (např. účtenka, faktura). Přitom osoba zadavatele postupuje nejhospodárnějším možným způsobem. Uveřejňování informací o veřejné zakázce 18. Povinnosti osoby zadavatele 1. Osoba zadavatele je při zadávání veřejné zakázky povinna uveřejňovat: a) informace ve Věstníku veřejných zakázek (Informační systém o veřejných zakázkách - Uveřejňovací subsystém) podle § 146 zákona; b) další informace o veřejných zakázkách v rozsahu podle § 147a zákona na profilu zadavatele podle pravidel stanovených NVMO č. 67/2013 Věstníku Zadávání veřejných zakázek v rezortu Ministerstva obrany 2. Uveřejňování provede osoba zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona a v Úředním věstníku Evropské unie. 3. Na profilu zadavatele se zveřejňují informace o veřejných zakázkách podle ustanovení § 147a zákona. Informace o veřejné zakázce se uveřejňuje 78

prostřednictvím příslušné aplikace (Rodný list). Uveřejnění probíhá automatickým sběrem dat, která zadává osoba zadavatele, do nastavených formulářů a zadávacích oken aplikace GINIS modulů evidence veřejných zakázek (EVZ) a evidence smluv (SML).

19. Stížnost na postup zadavatele při veřejné zakázce malého rozsahu 1. Při zadání veřejné zakázky malého rozsahu stanoví osoba zadavatele pro podání stížností uchazečů z důvodu nesouhlasu se zadávacími podmínkami nebo postupem při vyhodnocování veřejných zakázek lhůtu 3 pracovních dnů, která se počítá ode dne vyhlášení veřejné zakázky, a lhůtu 3 pracovních dnů, která se počítá ode dne zveřejnění vyhodnocení veřejné zakázky. 2. V případě podání stížnosti na postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu s výjimkou stížnosti, kterou podá uchazeč o veřejnou zakázku v rámci elektronického tržiště, se postupuje podle čl. 27 přiměřeně. Stížnost se vyřizuje ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení stížnosti zadavateli. O podaných stížnostech rozhoduje ředitel odboru dohledu. O způsobu vyřízení stížnosti informuje odbor dohledu osobu zadavatele bezodkladně tak, že zasílá elektronicky osobě zadavatele kopii svého rozhodnutí o stížnosti, popřípadě odmítnutí stížnosti. 3. Osoba zadavatele může s vybraným uchazečem uzavřít smlouvu pouze tehdy, jestliže odbor dohledu stížnost zamítl nebo odmítl. 4. V případě podání stížnosti na postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu s využitím elektronického tržiště rozhoduje o podaných stížnostech osoba zadavatele ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne jejího doručení zadavateli. Do doby vydání rozhodnutí o stížnosti nesmí osoba zadavatele uzavřít smlouvu. Kopii stížnosti spolu s kopií svého rozhodnutí o vyřízení stížnosti zasílá elektronickou cestou na vědomí odboru dohledu. Jestliže osoba zadavatele stížnost zamítá, zároveň upozorňuje uchazeče o možnosti odvolat se proti tomuto rozhodnutí ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí odboru dohledu nad akvizicemi, a to prostřednictvím elektronické adresy osoby zadavatele a zároveň na telefax osoby zadavatele. Uplatňuje-li se odvolání proti tomuto rozhodnutí (prostřednictvím osoby zadavatele), zašle osoba zadavatele bezodkladně toto odvolání odboru dohledu. Odboru dohledu vyřizuje odvolání proti rozhodnutí o stížnosti ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení. O způsobu vyřízení odvolání informuje odbor dohledu osobu zadavatele bezodkladně tak, že zasílá elektronicky osobě zadavatele kopii svého rozhodnutí o odvolání. 5. Osoba zadavatele může s vybraným uchazečem uzavřít smlouvu pouze tehdy, jestliže odbor dohledu odvolání proti rozhodnutí o stížnosti zamítl nebo odmítl.

79

20. Součinnost s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 1. Součinnost s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zabezpečuje odbor dohledu. 2. Je-li to nezbytně nutné, může osoba zadavatele požádat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o výklad zákona, výhradně však prostřednictvím odboru dohledu. Obdrží-li osoba zadavatele výklad zákona nebo jiné stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které si vyžádá jiná právnická nebo fyzická osoba, je povinna jeho kopii zaslat odboru dohledu. O výkladu nebo stanovisku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je odbor dohledu povinen informovat všechny osoby zadavatele. 21. Tisk dokumentace veřejné zakázky 1. Při zpracovávání dokumentace k veřejné zakázce se zpravidla využívá oboustranný tisk. 2. Kontrola a opravy zpracovávané dokumentace před jejím finálním tiskem se uskutečňují jednotlivými kontrolními prvky pouze v elektronické podobě.

22. Evidence a ukládání veřejné zakázky malého rozsahu 1. Dokumentaci veřejné zakázky malého rozsahu osoba zadavatele eviduje podle jejího rozsahu v samostatném spisu (při elektronické evidenci dokumentů), ve sběrném nebo evidenčním archu. Do spisu, sběrného archu nebo evidenčního archu se může zapisovat více veřejných zakázek malého rozsahu. 2. Dokumentace veřejné zakázky malého rozsahu uložená v elektronickém tržišti veřejné správy se ukládá u osoby zadavatele po dobu 5 let od zániku smluvního vztahu nebo zrušení zadávacího postupu. Po uplynutí této lhůty se dokumentace u osoby zadavatele vyřazuje v rámci skartačního řízení. 23. Povinnost zaměstnanců po uzavření smlouvy 1. Zaměstnanec, který uzavřel smlouvu, je povinen neprodleně: a) písemně informovat vedoucího organizačního celku, v jehož působnosti je vydání prohlášení6) o konečném užití vojenského materiálu, je-li součástí veřejné zakázky nabytí majetku, na který se vztahuje jiný právní předpis7);

6)

Čl. 15 RMO č. 19/2003 Věstníku Vyjádření, stanoviska a souhlas Ministerstva obrany ve věcech nakládání s vojenským materiálem

7)

§ 2 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 357/2004 Sb.,

80

b) předat Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti kopii odborného vyjádření majetkového hospodáře o oprávněnosti nákupu a návrhu katalogizace, byla-li součástí smlouvy katalogizační doložka nebo bylo-li vyžádáno státní ověřování jakosti; c) předat přejímajícímu kopii smlouvy; d) vyhodnotit závazkový vztah po jeho ukončení z hlediska změn smlouvy v průběhu plnění a jejich důvodů.

2. Majetkový hospodář je povinen: a) vyhodnotit závazkový vztah po jeho ukončení z hlediska řádného a včasného plnění; b) průběžně posuzovat a nejméně jednou ročně vyhodnocovat kritéria hospodárnosti u déle trvajících smluv po dobu jejich účinnosti a navrhnout osobě zadavatele s odůvodněním ukončení smluvního vztahu, stane-li se smlouva pro rezort nevýhodnou. Přitom posuzovat, zda nedošlo v průběhu plnění ke snížení ceny majetku na trhu a tím znevýhodnění ceny sjednané ve smlouvě. Dále posuzovat, zda na trhu není za obdobnou cenu možné zabezpečit majetek s vyšší technickou úrovní. Při plnění těchto povinností poskytne osoba zadavatele majetkovému hospodáři v rozsahu své odbornosti potřebnou součinnost. 3. Vyhodnocení závazkového vztahu a posouzení kritérií hospodárnosti předkládá majetkový hospodář osobě zadavatele, který tyto dokumenty zakládá do dokumentace veřejné zakázky.

24. Výkon funkce přejímajícího Funkci přejímajícího vykonává zpravidla zaměstnanec určený ve specifikaci majetku nebo vedoucí organizačního celku rezortu, který majetek přebírá. U majetku dosud nezavedeného do užívání vykonává povinnosti přejímajícího zpravidla vedoucí příslušné majetkové agentury. Povinnosti přejímajícího jsou stanoveny v čl. 7 NVMO č. 51/2013 Věstníku Postupy při hospodaření a nakládání s majetkem v působnosti Ministerstva obrany.

Dohled nad zadáváním veřejných zakázek 25. Povinnosti osoby zadavatele 1. U veřejných zakázek, které ředitel odboru dohledu označí v akvizičním plánu dodávek podle čl. 9 odst. 8 jako dohledové, je osoba zadavatele povinna na základě vzneseného požadavku odboru dohledu předložit:

81

a) zpracovanou kompletní dokumentaci veřejné zakázky včetně příloh, specifikaci majetku a požadovaného textu návrhu smlouvy; b) zprávu o posouzení a hodnocení nabídek nebo jiný obdobný dokument u veřejných zakázek, u kterých byly využity obecné výjimky z působnosti zákona; c) oznámení o případném zrušení zadávacího řízení; d) návrh změny dokumentů uvedených v písm. a) a b), dojde-li k této změně v průběhu zadávacího řízení; e) návrh dodatku ke smlouvě v případě její změny.

2. Na žádost ředitele odboru dohledu je osoba zadavatele povinna doručit mu ve stanovené lhůtě i jiné části dokumentace veřejné zakázky, popř. informace nebo vysvětlení. 3. Ředitel odboru dohledu je oprávněn vyžádat si dokumentaci i neoznačené veřejné zakázky za účelem jejího dohledu, popřípadě dohled provést na místě u osoby zadavatele. Nalezne-li v zadávací dokumentaci skutečnosti, které podle jeho názoru neumožňují další pokračování zadávacího řízení, postupuje se přiměřeně podle čl. 17 odst. 2. 26. Pravidla při dalších způsobech úplatného nabývání majetku 1. Další způsoby úplatného nabývání majetku, odlišné od nabývání majetku podle zákona, je kupní smlouva týkající se nemovitosti, úplatná nabývací smlouva, zápis o úplatném převodu majetku do příslušnosti hospodaření rezortu a vyvlastnění. 2. O kupní smlouvě týkající se nemovitosti, úplatné nabývací smlouvě a zápisu o úplatném převodu majetku do příslušnosti hospodaření rezortu jedná a podepisuje ji: a) místně příslušný ředitel ubytovací a stavební správy, jedná-li se o nemovitost; b) osoba zadavatele podle působnosti stanovené čl. 13 a čl. 14 v ostatních případech. 3. Cena sjednaná ve smlouvě nebo v zápise musí být v souladu s § 12 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Splnění této povinnosti se prokáže podle čl. 17 odst. 4. 4. Nejedná-li se o veřejnou zakázku, s výjimkou sjednávání koncesní smlouvy, nelze uzavírat smlouvu o poskytnutí věci, bytu nebo nebytového prostoru do užívání spojenou se smlouvou o následném převodu do vlastnictví státu.

82

27. Nabývání majetku v době krizové situace (stavu) 1. Podkladem pro zajištění nabývání majetku v době krizové situace8) (stavu) je akviziční plán dodávek za krizových situací, který zpracovává a vede odbor logistiky sekce podpory Ministerstva obrany na základě požadavků, které předložili jednotliví majetkoví hospodáři. Akviziční plán dodávek za krizových situací (stavů) schvaluje ministr obrany. 2. Oprávněnou osobou k zajištění majetku pro krizové situace (stavy) je ředitel sekce podpory Ministerstva obrany a majetek v době krizových situací (stavů) nabývá určený organizační celek. 3. Obsahové náležitosti akvizičního plánu dodávek za krizových situací (stavu), obsah požadavku, jeho specifikaci, formu a postup při zajišťování nabývání majetku nezbytného pro krizové situace (stavy) stanoví ředitel odbor logistiky sekce podpory Ministerstva obrany.

8)

Např. zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů

83

D. VNITŘNÍ PŘEDPISY V OBLASTI ÚPLATNÉHO NABÝVÁNÍ MAJETKU A POŘIZOVÁNÍ SLUŽEB V RESORTU MO - ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V REZORTU MINISTERSTVA OBRANY

Zpracováno dle Normativního výnosu č. 67 Ministerstva obrany ze dne 19. června 2013 ve znění NVMO č. 5/2014 Věstníku (1. změna), ve znění NVMO č. 13/2014 Věstníku (2. změna)

1 Předmět a rozsah úpravy výnos upravuje: a) základní zásady při nabývání majetku na základě zadávání veřejných zakázek; b) postupy při nabývání majetku na základě zadávání veřejných zakázek; c) postupy při nabývání majetku na základě zadávání veřejných zakázek s využitím elektronických prostředků; d) okruh zaměstnanců9), kteří se podílejí na dodržování základních zásad a postupů uvedených v písm. a) až c), a rozsah jejich práv a povinností. V Čl. 2 Základní pojmy 1. Pro účely tohoto výnosu se při zadávání veřejných zakázek rozumí: a) veřejnou zakázkou – veřejná zakázka, kterou zadává Česká republika – Ministerstvo obrany (dále jen „rezort“), jejímž předmětem jsou dodávky včetně koupě nemovitostí, stavební práce nebo služby včetně nájmu nemovitostí (dále jen „majetek“) a která je z hlediska působnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) veřejnou zakázkou zadávanou podle zákona nebo veřejnou zakázkou zadávanou mimo režim zákona, u které byla využita obecná výjimka z působnosti zákona; b) zadáváním veřejné zakázky – výkon práv a povinností v zadávacím řízení nebo zadávacím postupu a v souvislosti s ním proces, který počíná přípravou zadávacího řízení nebo zadávacího postupu, pokračuje v zadávacím řízení nebo zadávacím postupu a končí uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem; c) dokumentací veřejné zakázky – souhrn všech dokumentů podle zákona a čl. 17 tohoto výnosu; d) zadávací dokumentací – dokumentace, která vymezuje předmět veřejné zakázky tak, aby bylo možno zpracovat potřebnou nabídku, a která obsahuje technickou specifikaci majetku, který je předmětem veřejné zakázky, obchodní podmínky, požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny (včetně platebních 9)

Čl. 1 písm. d) RMO č. 52/2013 Věstníku Nabývání majetku v rezortu Ministerstva obrany

84

podmínek a požadovaného množství), podmínky, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny, a jiné požadavky nezbytné pro realizaci veřejné zakázky. 2. Pro účely tohoto výnosu se při zadávání veřejných zakázek s využitím elektronických prostředků dále rozumí: a) zadáváním veřejných zakázek prostřednictvím elektronických prostředků – zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, zadávání rámcových smluv a dílčích veřejných zakázek na základě rámcových smluv a zadávání veřejných zakázek druhem zadávacího řízení zjednodušeným podlimitním řízením s využitím e-tržiště, jejichž předmětem jsou jak komodity10), které se zadávají s využitím elektronických prostředků, tak ostatní komodity, které určil rezort (dále jen „určený majetek“); b) e-tržištěm – programová aplikace, která umožňuje zadávání veřejných zakázek prostřednictvím elektronických prostředků; určené tržiště veřejné správy je provozováno na portále www.tendermarket.cz; c) provozovatelem e-tržiště – právnická osoba, která provozuje příslušné etržiště veřejné správy, jehož prostřednictvím realizuje rezort veřejné zakázky; d) hlavním interním uživatelem e-tržiště – odbor správy majetku sekce majetkové Ministerstva obrany, který řídí směr rozvoje a fungování systému e-tržiště ve vztahu k rezortu; e) administrátorem osoby zadavatele – zaměstnanec, kterého pověřila osoba zadavatele (rezort) ke správě rolí a fungování systému e-tržiště ve vztahu k rezortu; f) administrátorem zadavatelského útvaru – pověřený zaměstnanec příslušného nákladového střediska, prostřednictvím kterého probíhá registrace samotných interních uživatelů, správa příslušných účtů a fungování systému e-tržiště v rámci nákladového střediska; g) osobou zadavatele – osoba určená čl. 3 písm. e) rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku k výkonu funkce osoby zadavatele; h) schvalovatelem – zaměstnanec, kterého pověřila osoba zadavatele ke kontrole veškerých náležitostí návrhu veřejných zakázek, které předkládají ostatní interní uživatelé, a který se člení na: 1) schvalovatele výzvy, 2) schvalovatele oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, 3) schvalovatele oznámení o zrušení zakázky; i) interním uživatelem – zaměstnanec, který je v podřízenosti osoby zadavatele a je oprávněný realizovat úkony s využitím e-tržiště; 10)

Příloha č. 1 usnesení vlády České republiky ze dne 15. června 2011 č. 451 Seznam komodit, které budou pořizovány a obměňovány prostřednictvím elektronického tržiště

85

j) správcem veřejných zakázek – zpracovatel zadávající veřejnou zakázku prostřednictvím e-tržiště a spravující takto zadané veřejné zakázky; k) pozorovatelem – interní uživatel, kterého pověřila osoba zadavatele ke sledování veřejných zakázek v e-tržišti a který se člení na: 1) pozorovatele osoby zadavatele, 2) pozorovatele zadavatelského útvaru; l) dodavatelem – registrovaná fyzická nebo právnická osoba, která si podala žádost o registraci do e-tržiště pro roli dodavatele a splnila všechny podmínky stanovené zákonem a podmínky pro registraci stanovené provozním řádem tržiště a provozovatel tržiště rozhodl o její registraci; m) otevřenou a uzavřenou výzvou – způsoby oslovení dodavatelů při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu; n) elektronickou aukcí – forma zadávacího řízení veřejných zakázek, ve které se v rámci hodnocení podaných nabídek umožňuje uchazečům měnit nabídkové ceny za účelem jejich snížení. Osoba zadavatele je povinna v průběhu aukce zpřístupnit každému uchazeči nabídkové ceny ostatních uchazečů a jejich změny; o) nákladovým střediskem – vojenské zařízení nebo vojenský útvar, který zadává veřejnou zakázku malého rozsahu decentrálním způsobem.

3 Společná ustanovení pro nabývání majetku na základě zadávání veřejných zakázek 1. Nabývání majetku formou zadávání veřejných zakázek se realizuje na základě písemné smlouvy11) uzavřené mezi zadavatelem a dodavatelem, pokud použití písemné formy nevylučuje jiný právní předpis anebo povaha právního úkonu, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází. 2. Osoba zadavatele je při zajišťování veřejné zakázky vedle povinností stanovených čl. 16 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku odpovědná zejména za: a) komplexní realizaci veřejné zakázky, tj. rozhodnutí o způsobu zadání veřejné zakázky, úkony směřující k jednomu či více uchazečům, vybrání vítězného uchazeče apod.; b) vytvoření dostatečného časového prostoru uchazečům umožňujícího odpovídající přípravu veřejné zakázky a předložení nabídky;

11)

§ 12 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů

86

c) vymezení předmětu veřejné zakázky v souladu se základními zásadami podle čl. 2 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku; d) stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle ustanovení § 13 a následných zákona, která vychází z předpokládané hodnoty plnění stanovené ve specifikaci majetku. Přitom osoba zadavatele sečte předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Obdobnost je třeba posuzovat především ve vztahu k předmětu a účelu úplatného nabývání majetku. Související dodávky, služby a stavební práce tvoří funkční celek jako souhrn jejich dílčích složek a vykazují časové a místní souvislosti. Má-li osoba zadavatele pochybnosti, zda hodnoty jednotlivých veřejných zakázek sčítat či zadávat jednotlivě, postupuje přísněji, to znamená, že je sčítá; e) zvolení základního hodnotícího kritéria, tj. ekonomické výhodnosti nabídky nebo nejnižší nabídkové ceny12) ; f) uvedení požadavku do výzvy k podání nabídek na doložení evidence plnění podle § 81 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, bude-li se jednat o zájemce, postupujícího podle § 101 odst. 4 a následujících zákona; g) uchování dokumentace veřejné zakázky v souladu s čl. 35 a 36 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku. 3. Osoba zadavatele uzavírá smlouvu vždy s výjimkou případu uvedeného v čl. 16 odst. 5 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku. 4. V případě uzavření rámcové smlouvy, kterou hradí zadavatel, objednávku zasílá dodavateli ten organizační celek rezortu, pro který se majetek nabývá, prostřednictvím osoby zadavatele veřejné zakázky. 5. V případě uzavření rámcové smlouvy, kterou hradí organizační celek rezortu, pro který se majetek nabývá, objednávku zasílá dodavateli tento organizační celek rezortu přímo a osobě zadavatele zasílá kopii objednávky. 6. Nabývá-li se majetek decentrálním způsobem, uzavírá se smlouva s dobou plnění maximálně jednoho roku. Věta první se nevztahuje na osobu zadavatele, která je zároveň osobou zadavatele uvedenou v čl. 13 a čl.14 písm. e) až g), a zástupce osoby zadavatele uvedené v čl. 14 písm. e) až g) rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku. 7. Zaměstnanec, který uzavřel smlouvu, s výjimkou případu uvedeného v čl. 16 odst. 6 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku, vedle povinností stanovených čl. 37 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku: a) kontroluje plnění smlouvy ze strany vybraného uchazeče na základě písemných dokladů, které vyhotovil přejímající, a dalších dokladů a náležitostí, které 12)

§ 78 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

87

jsou uvedeny ve smlouvě, např. katalogizační doložky Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, byla-li součástí smlouvy; b) kontroluje doklady, které prokazují uplatnění nároku na peněžité plnění vyplývající ze smlouvy, v případě provádění státního ověřování jakosti v souladu s právním předpisem13), uzavřené s vybraným uchazečem, není-li stanoveno v odůvodněných případech jinak a jejich předkládání k uhrazení příslušné účtárně Agentury finanční, popřípadě příslušného regionálního finančního odboru, jedná-li se o smlouvu, kterou uzavřelo Vojenské zpravodajství.

V Čl. 5 Zpracování zadávací dokumentace 1. Osoba zadavatele zpracuje zadávací dokumentaci a zadávací podmínky po obdržení specifikace majetku od majetkového hospodáře. Součástí zadávací dokumentace je kompletní návrh smlouvy zahrnující obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, popřípadě též objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny ve smyslu § 44 odst. 3 písm. a) zákona. 2. Osoba zadavatele poskytne na základě žádosti majetkového hospodáře součinnost již při zpracovávání specifikace majetku, a to v rozsahu znalostí osoby zadavatele vyplývajících z jeho zkušeností, znalosti trhu a aplikace zákona. Odpovědnost za včasné, řádné a nediskriminační zpracování specifikace majetku má, i v případě součinnosti osoby zadavatele, majetkový hospodář. 3. Při zpracování zadávací dokumentace osoba zadavatele postupuje v souladu s § 44 až 46d zákona, a to i v případě zadávání veřejných zakázek, u kterých byla splněna podmínka k využití obecné výjimky z působnosti zákona podle § 18 zákona. 4. Osoba zadavatele si v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, u které byla splněna podmínka k využití obecné výjimky z působnosti zákona podle § 18 zákona, vymezí právo: a) změnit zadávací podmínky v rámci lhůty pro podání nabídek uchazeče nebo uchazečů; b) zrušit zadávací postup až do uzavření smlouvy; c) nevrátit uchazeči nebo uchazečům podané nabídky obdržené v rámci zadávacího postupu; d) neposkytnout náhrady nákladů, které uchazeč nebo uchazeči vynaložili na účast v zadávacím postupu. 13)

Např. zákon č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.; vyhláška č. 154/2011 Sb., o vojenské letecké technice, schvalování technické způsobilosti vojenské letecké techniky, provádění pravidelných technických prohlídek a zkoušek technických zařízení vojenské letecké techniky, provozování a kontrolách vojenské letecké techniky a pověřování a osvědčování právnických a fyzických osob a o vojenském leteckém rejstříku (o vojenské letecké technice)

88

V Čl. 12 Zásady nabývání majetku s využitím e-tržiště 1. Prostřednictvím e-tržiště je osoba zadavatele povinna zadávat veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení pro pořízení určeného majetku s výjimkou veřejných zakázek, u kterých jsou splněny podmínky uvedené v čl. 22 až 25 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku nebo se jedná o veřejné zakázky realizované ze zvláštních peněžních prostředků Vojenského zpravodajství a zahraničních pracovišť. 2. Při zadávání veřejných zakázek s využitím e-tržiště postupuje osoba zadavatele podle tohoto výnosu, rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku a Pravidel Ministerstva pro místní rozvoj České republiky k systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit uveřejněných na e-tržišti (dále jen „Pravidla“). 3. K zadání veřejných zakázek s využitím e-tržiště je osoba zadavatele povinna použít: a) jednorázovou nebo rámcovou smlouvu; b) minitendr – jedná se o zadání dílčích veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy; c) evidenční zadání veřejných zakázek – osoba zadavatele použije v případě, kdy v e-tržišti nebyl vybrán vítěz a osoba zadavatele použila pro zadání veřejné zakázky obecný zadávací postup, popřípadě postup stanovený zákonem u zjednodušeného podlimitního řízení pro komodity, které určil rezort podle čl. 2 odst. 2 písm. a), a v případě využití přímého zadání. Osoba zadavatele je povinna do 15 pracovních dnů po podpisu smlouvy vložit informace o veřejných zakázkách do etržiště. Pro vložení informací využije v e-tržišti „Přímé zadání“ s tím, že jako stanovený způsob zadávacího řízení uvede „Zadání mimo e-tržiště, evidence výsledků v e-tržišti“. 4. K zadávání veřejných zakázek s využitím e-tržiště u jednorázové nebo rámcové smlouvy je osoba zadavatele povinna využít postupy: a) pro veřejné zakázky malého rozsahu: 1) otevřenou výzvu – u veřejné zakázky, u které výše předpokládané hodnoty dosáhne nebo přesáhne 40 000 Kč bez DPH, bez ohledu na druh pořizované komodity – osoba zadavatele obesílá všechny zaregistrované uchazeče u dané komodity, 2) uzavřenou výzvu – u veřejné zakázky, u které výše předpokládané hodnoty dosáhne nebo přesáhne 5 000 Kč bez DPH, jedná-li se o veřejné zakázky na dodávky nebo služby, 15 000 Kč bez DPH, jedná-li se o veřejné zakázky na stavební práce, a nedosáhne 40 000 Kč bez DPH, bez ohledu na druh pořizované komodity – a to v případě, že osoba zadavatele nepoužije obecný 89

zadávací postup. Osoba zadavatele obesílá minimálně 3 zaregistrované uchazeče u komodity odpovídající předmětu veřejné zakázky, 3) přímé zadání – je-li zcela jednoznačně prokazatelné, že plnění veřejné zakázky může poskytnout pouze jeden dodavatel obdobně jako při použití jednacího řízení bez uveřejnění14) u veřejných zakázek zadávaných podle zákona, 4) elektronickou aukci – forma hodnocení podaných nabídek, kdy v průběhu podávání nabídek dochází ke snižování peněžních objemů; b) zjednodušené podlimitní řízení – osoba zadavatele je povinna pro hodnocení nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení a při zadávání dílčí veřejné zakázky – minitendru [(čl. V.2,1) Pravidel] použít elektronickou aukci při zadání veřejných zakázek na dodávky vymezeného zboží [(čl. V.3, 1) Pravidel ]. 5. Veškeré úkony při zadávání veřejných zakázek s využitím e-tržiště se uskutečňují v e-tržišti. Smlouvy podepisují smluvní strany elektronickým podpisem. 6. Při vymezování předmětu veřejných zakázek nesmí osoba zadavatele používat odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popř. její organizační složku, na patenty, na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, pokud nelze předmět veřejné zakázky popsat přiměřeně podle § 45 a 46 zákona dostatečně přesně a srozumitelně. Osoba zadavatele v takovém případě umožní pro plnění veřejných zakázek použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. 7. Osoba zadavatele je povinna ve výzvě uvést své požadavky na kvalifikaci dodavatele, které odpovídají druhu, rozsahu a složitosti veřejných zakázek přiměřeně podle zákona. 8. V zadávacích podmínkách musí osoba zadavatele uvést, na základě jakých hodnoticích kritérií vybere nejvhodnější nabídku (základním hodnotícím kritériem je ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena). Použije-li kritérium ekonomické výhodnosti nabídky, uveřejní dílčí hodnoticí kritéria s uvedením váhy, kterou jednotlivým kritériím přikládá, a způsob přidělování bodů včetně maximálního bodového ohodnocení. Dílčími hodnotícími kritérii nesmějí být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky. 9. Osoba zadavatele je povinna jasně a srozumitelně stanovit způsob zpracování nabídkové ceny dodavatelem.

14)

§ 23 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

90

10. Osoba zadavatele stanoví podle druhu zadávacího postupu minimální lhůty pro přijímání nabídek v délce: a) 6 pracovních dnů u otevřené výzvy; b) 3 pracovní dny u uzavřené výzvy a minitendru. 11. Osoba zadavatele odpovídá za úplnost a obsahovou správnost údajů při zadávání veřejných zakázek. 12. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek osoba zadavatele posoudí nabídky z hlediska splnění zadávacích podmínek. Nabídky, které splnily zadávací podmínky, vyhodnotí v souladu s hodnoticími kritérii. Smlouvu uzavře osoba zadavatele s dodavatelem, který předloží nejvhodnější nabídku. Nabídky, které nesplnily zadávací podmínky, jsou vyřazeny. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek nesmí osoba zadavatele připustit v podaných nabídkách změny. 13. Při obdržení méně než 3 nabídek v rámci zadávacího postupu prostřednictvím e-tržiště i mimo něj u veřejných zakázek malého rozsahu osoba zadavatele ověří, zda se jedná o cenu obvyklou (průzkum trhu ke zjištění ceny obvyklé lze provést písemně, telefaxem, telefonem nebo využitím nabídek z veřejně dostupných zdrojů – katalogy, inzeráty, internet, avšak vždy je nutné jej doložit záznamem o jeho provedení). Je-li cena vítězné nabídky cenou obvyklou, lze tuto nabídku přijmout. Byla-li podána u veřejné zakázky malého rozsahu jediná nabídka nebo po posouzení zůstala jediná nabídka s cenou obvyklou, lze ji přijmout. 14. Odmítne-li vybraný dodavatel uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytneli zadavateli ve stanovené lhůtě řádnou součinnost k jejímu uzavření, může osoba zadavatele uzavřít smlouvu s dodavatelem umístěným v druhém pořadí, který splnil požadavky zadavatele. Ustanovení věty první platí obdobně i u dodavatele umístěného v třetím pořadí. Lhůtu pro uzavření smlouvy může osoba zadavatele stanovit v zadávacích podmínkách, jinak musí být smlouva uzavřena ve lhůtě 15 dnů. Lhůta počíná běžet dnem následujícím po uveřejnění oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Osoba zadavatele může zrušit veřejnou zakázku v e-tržišti do okamžiku rozhodnutí o přidělení (výběru vítěze) veřejné zakázky. Pozdější zrušení, a to do okamžiku uzavření smlouvy, podléhá souhlasu odboru dohledu. Žádost o zrušení s řádným odůvodněním se zasílá na e-mail [email protected]. 15. Není-li smlouva uzavřena, osoba zadavatele je oprávněna, jedná-li se o veřejnou zakázku malého rozsahu, veřejnou zakázku zrušit. 16. Při zvýhodňování dodavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, postupuje osoba zadavatele u veřejných zakázek malého rozsahu podle § 101 zákona. Při zadání veřejné zakázky s využitím e-tržiště osoba zadavatele vždy zaškrtne políčko u věty „Zobrazit ve výzvě info k § 67 zákona č. 435/2004 Sb.“.

91

V Čl. 13 Registrace interního uživatele 1.

Interní uživatel je povinen se před zahájením zadávání veřejných zakázek s využitím elektronických prostředků zaregistrovat do e-tržiště.

2. Způsoby registrace: a) prvotní registrace nákladového střediska se uskutečňuje prostřednictvím hlavního administrátora rezortu (odbor správy majetku sekce majetkové Ministerstva obrany); b) registrace interních uživatelů v rámci nákladového střediska včetně přidělení rolí se provádí prostřednictvím administrátora příslušného nákladového střediska. 3. Žadatel musí uvést následující údaje: a) jméno a příjmení interního uživatele; b) kontaktní telefonní číslo a email interního uživatele; c) adresu pracoviště interního uživatele; d) číselné označení příslušného nákladového střediska a jeho role. 4. Přehled rolí v e-tržišti přidělovaných jednotlivým interním uživatelům: a) správce veřejných zakázek – zpracovatel zadávající veřejnou zakázku prostřednictvím e-tržiště a spravující takto zadané veřejné zakázky; b) schvalovatel: 1) schvalovatel výzvy – zveřejňuje veřejné zakázky a odesílá výzvu, 2) schvalovatel oznámení o výběru nejvhodnější nejvhodnější nabídku, umožňuje uzavření veřejné zakázky,

nabídky –

potvrzuje

3) schvalovatel oznámení o zrušení zakázky; c) pozorovatel osoby zadavatele – má přístup ke všem veřejným zakázkám osoby zadavatele, není oprávněn veřejné zakázky spravovat; d) pozorovatel zadavatelského útvaru – má přístup k veřejným zakázkám daného zadavatelského útvaru, není oprávněn veřejné zakázky spravovat; e) administrátor osoby zadavatele – správce veřejných zakázek Armády České republiky – má oprávnění přidávat a spravovat interního uživatele a zadavatelské útvary a zároveň má oprávnění spravovat veřejné zakázky daného zadavatelského útvaru, má možnost podepisovat dokumenty; f) administrátor zadavatelského útvaru – správce veřejných zakázek nákladového střediska – (i pro podpisovatele) – má oprávnění přidávat interního uživatele daného zadavatelského útvaru a zároveň spravovat veřejné zakázky daného zadavatelského útvaru, má možnost podepisovat dokumenty;

92

g) administrátor elektronické aukce osoby zadavatele – s pověřením správce veřejných zakázek spravuje elektronické aukce.

V Čl. 14 Zadávání veřejných zakázek ve výjimečných případech 1. Oznámí-li provozovatel internetu rezortu nebo provozovatel e-tržiště, že z technických důvodů nebude v provozu internetové připojení rezortu nebo e-tržiště po dobu delší než 1 pracovní den (24 hodin), je osoba zadavatele oprávněna použít: a) u veřejných zakázek malého rozsahu obecný zadávací postup podle čl. 23 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku; b) u veřejných zakázek zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení postup stanovený zákonem. Následně se provede evidenční zadání do e-tržiště. Tyto způsoby zadání veřejných zakázek lze realizovat pouze tehdy, jedná-li se o naléhavý případ, který osoba zadavatele nezpůsobila a ani ho nemohla předvídat, a současně není-li možné veřejnou zakázku z časových důvodů zadat až po uvedení internetu nebo etržiště do provozu. 2. Doplňkové a dodatečné informace a dodatky ke smlouvě musí osoba zadavatele do 3 pracovních dnů vložit do e-tržiště.

V Čl. 15 Ohlašování technických závad Zjistí-li osoba zadavatele při zadávání veřejné zakázky technické závady v provozu internetu, je povinna bezprostředně tuto skutečnost oznámit provozovateli internetu Armády České republiky – supervizorovi (Agentura komunikačních a informačních systémů) na tel. 973 201 170 nebo e-mailem [email protected]. Tyto technické závady e-tržiště upravuje provozní řád-tržiště (viz. bod č. 5 Minimální provozní parametry e-tržiště). Stížnosti na technické postupy, provoz systému a závady se oznamují na informační linku nebo e-mail příslušného e-tržiště. V Čl. 16 Stížnosti a námitky na postup zadavatele 1. Jedná-li se o veřejné zakázky malého rozsahu, postupuje osoba zadavatele při podání stížnosti podle čl. 30 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku. 2. Jedná-li se o veřejnou zakázku zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, postupuje osoba zadavatele při podání námitky podle zákona a podle čl. 27 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku.

93

V Čl. 17 Obsah dokumentace veřejné zakázky Osoba zadavatele je povinna vést listinnou nebo elektronickou dokumentaci veřejné zakázky, kterou tvoří veškeré dokumenty vyhotovené a obdržené v souvislosti s přípravou a realizací veřejné zakázky. 4. Listinná nebo elektronická dokumentace veřejné zakázky zadávané decentrálním způsobem, kromě veřejných zakázek nepatrného rozsahu, v závislosti na druhu veřejné zakázky, obsahuje zejména: a) záznam o realizaci veřejné zakázky včetně výběru uchazeče: 1) záznamy prezentující postup osoby zadavatele při realizaci veřejné zakázky prostřednictvím e-tržiště, 2) záznamy dokládající postup osoby zadavatele v obecném zadávacím postupu nebo při přímém zadání veřejné zakázky, tj. např. záznam o výpočtu předpokládané hodnoty veřejné zakázky, výzva k podání nabídky včetně zadávacích podmínek veřejné zakázky, kopie nabídek, záznam hodnocení nabídek a výběru dodavatele veřejné zakázky, oznámení uchazečům o výběru dodavatele, kopie uzavřené smlouvy a další doklady nezbytné ke zdokumentování a zdůvodnění zadávacího postupu; b) záznamy o předběžné, průběžné a následné kontrole veřejné zakázky; c) doklad o prokázání splnění podmínky výkonu podstatné části činnosti ve prospěch rezortu podle čl. 20 odst. 6 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku; d) písemné záznamy o ústním jednání, pomocné hodnoticí tabulky, katalogy a ostatní dokumenty, které sloužily osobě zadavatele k jeho rozhodnutí o výběru uchazeče; e) záznam o ověření ceny obvyklé v případech stanovených čl. 23 odst. 2; f) dokumenty, které souvisejí s řešením stížností na postup osoby zadavatele; g) záznam o zveřejnění uzavřené smlouvy (s hodnotou plnění nad 500 000,- Kč bez DPH) na profilu zadavatele; h) další dokumenty, které jsou důležité ve vztahu k zadávání a vyhodnocení veřejné zakázky a kontrole plnění. 5. Dokumentaci veřejné zakázky eviduje a archivuje osoba zadavatele veřejné zakázky podle čl. 35 a 36 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku.

94

V Čl. 18 Rozsah a formy uveřejňování informací 1. Vymezení rozsahu a formy informací vztahujících se k veřejným zakázkám zadávaných rezortem, které se uveřejňují na profilu zadavatele, jsou stanoveny ve vyhlášce č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. 2. Uveřejňováním informací o veřejných zakázkách na profilu zadavatele nejsou dotčena ustanovení zákona, která se týkají uveřejňování ve Věstníku veřejných zakázek. V Čl. 19 Profil zadavatele 1. Profil zadavatele je elektronický nástroj, prostřednictvím kterého osoba zadavatele uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám, v souladu se zákonem, způsobem neomezeného a přímého dálkového přístupu a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek. Slouží k transparentnímu informování veřejnosti či potencionálních uchazečů o účast ve veřejných zakázkách. 2. Rezort používá profily zadavatele v souladu s § 8 čl. 1 písm. f) vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. V Čl. 20 Způsoby uveřejňování Osoba zadavatele uveřejňuje na profilu zadavatele: a) na e-tržišti informace o veřejných zakázkách malého rozsahu a veřejných zakázkách zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení. U veřejných zakázek, jejichž cena přesáhne 500 000 Kč bez DPH, se uveřejní smlouva včetně jejich změn a dodatků, výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky, není-li stanoveno jinak; b) na profilu zadavatele informace o stanoveném zákonem o veřejných zakázkách.

veřejných

zakázkách

v rozsahu

V Čl. 21 Uveřejňování informací na profilu zadavatele 1. Při zahájení a v průběhu zadávacího řízení nebo zadávacího postupu osoba zadavatele na příslušném profilu zadavatele uveřejňuje: a) písemnou výzvu ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 38 odst. 2 zákona; b) odůvodnění veřejné zakázky podle § 156 odst. 1 zákona; c) zadávací dokumentaci podle § 44 zákona nebo alespoň textovou část zadávací dokumentace podle § 48 odst. 1 zákona; d) kvalifikační dokumentaci podle § 48 odst. 6 zákona; e) dodatečné informace podle § 49 odst. 3 zákona; 95

f) informace o umožnění prohlídky místa plnění u zjednodušeného podlimitního řízení podle § 49 odst. 5 zákona; g) rozhodnutí o vyloučení uchazeče podle § 60 odst. 2 a § 76 odst. 6 zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení (vyhradila-li si tak osoba zadavatele v zadávacích podmínkách); h) poskytování soutěžních podmínek, dodatečných dotazů a informací o prohlídce místa plnění v soutěži o návrh podle § 105 odst. 1 zákona (obdobně jako v případě § 48 a 49 zákona); i) oznámení o výběru nejvhodnější nabídky podle § 81 odst. 4 zákona ve zjednodušeném podlimitním řízení (vyhradila-li si tak osoba zadavatele v zadávacích podmínkách). 2. Po ukončení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu osoba zadavatele na příslušném profilu zadavatele uveřejňuje: a) písemnou zprávu podle § 85 odst. 4 zákona; b) smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona. U veřejné zakázky malého rozsahu osoba zadavatele uveřejňuje na svém profilu zadavatele pouze smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, jejichž cena je vyšší než 500 000 Kč bez DPH podle § 147a odst. 2 písm. a) zákona; c) výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky podle § 147a odst. 1 písm. b) zákona; d) seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky podle § 147a odst. 1 písm. c) zákona. 3. Na profilu zadavatele se nezveřejňují informace o veřejné zakázce uvedené: a) v § 146 zákona o veřejných zakázkách; b) v § 147a odst. 2 písm. a) a b) zákona; c) v § 147a odst. 3 písm. a) a b) zákona; d) v § 147a odst. 7 zákona.

V Čl. 22 Odpovědnost za uveřejňování 1. Za věcnou a formální stránku a včasnost zveřejňování informací na profilu zadavatele je odpovědná osoba zadavatele. 2. Zveřejňování informací se realizuje prostřednictvím pracovníků, které určila osoba zadavatele podle druhu zadání a realizace: a) stvrzením na profilu zadavatele na e-tržišti; b) zadáním na profilu zadavatele. 96

3. Dohled nad funkčností systému a zabezpečení přístupů a administrace zabezpečuje odbor správy majetku sekce majetkové Ministerstva obrany. 4. Archiv veškerých poskytovaných informací o veřejných zakázkách je umístěn na internetových stránkách www.osmap-ssm-mo.army.cz v sekci Finance a zakázky/Veřejné zakázky. V Čl. 23 Povinnosti osoby zadavatele veřejné zakázky při stanovení ceny obvyklé nebo jiného způsobu ocenění 1. Při zjišťování ceny obvyklé nebo jiného způsobu ocenění se postupuje podle přílohy 5. 2. Cena obvyklá nebo jiný způsob ocenění se stanoví při veřejné zakázce: a) nadlimitní nebo podlimitní: 1) zadané v režimu zákona v případě, kdy veřejná zakázka byla zadána druhem zadávacího řízení – jednacího řízení bez uveřejnění, 2) u které byla využita obecná výjimka z působnosti zákona15) a která byla zadána obdobou druhu zadávacího řízení – jednacího řízení bez uveřejnění; b) malého rozsahu: 1) u které byla splněna podmínka pro zadání veřejné zakázky zadávané druhem zadávacího řízení – jednacího řízení bez uveřejnění obdobně jako u veřejné zakázky nadlimitní nebo podlimitní zadávané v režimu zákona, 2) u které byla splněna podmínka k využití obecné výjimky z působnosti zákona a která byla zadána obdobou druhu zadávacího řízení – jednacího řízení bez uveřejnění obdobně jako u veřejné zakázky nadlimitní nebo podlimitní, 3) obdrží-li osoba zadavatele méně než 3 nabídky u veřejných zakázek zadávaných formou e-tržiště podle čl. 12, 4) obdrží-li osoba zadavatele méně než 3 nabídky u veřejných zakázek zadávaných obecným zadávacím postupem podle čl. 23 odst. 3 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku. 3. U veřejných zakázek nepatrného rozsahu se cena obvyklá nestanoví. 4. Doklad o zjištění ceny obvyklé nebo doklad o jiném způsobu ocenění zakládá osoba zadavatele veřejné zakázky do dokumentace veřejné zakázky. 5. Je-li nabídková cena nejvýhodnější nabídky u veřejných zakázek, u kterých je stanovena povinnost doložení ceny obvyklé podle odst. 2 vyšší než cena obvyklá nebo nabídková cena neodpovídá ceně zjištěné jiným způsobem, osoba zadavatele veřejnou zakázku zruší před uzavřením smlouvy. 15)

§ 18 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

97

V Čl. 24 Náležitosti smlouvy a jednotlivé typy smluv 1. Smlouva se musí uzavírat písemně nebo v případě realizace veřejné zakázky prostřednictvím e-tržiště elektronicky a s podpisy všech smluvních stran na jedné straně, pokud použití písemné formy nevylučují právní předpisy anebo povaha právního úkonu, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází. 2. Smlouvy se uzavírají v českém jazyce a řídí se právním řádem České republiky. 3. O případném uzavření smlouvy podle jiného právního řádu nebo uzavření smlouvy v jiném jazyce rozhoduje ministr obrany na základě řádně zdůvodněného návrhu náměstka ministra obrany pro obranné akvizice. Je-li smlouva vyhotovena v cizím jazyce, musí být současně vyhotovena i v ověřeném překladu v českém jazyce. 4. Při uzavírání smlouvy se upřednostňuje právní úprava zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“), před právní úpravou zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 5. Ve smlouvě nesmí být sjednána rozhodčí doložka ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. O výjimečném sjednání rozhodčí doložky rozhoduje ministr obrany na základě řádně zdůvodněného návrhu náměstka ministra obrany pro obranné akvizice. 6. Zálohovou platbu lze poskytnout dodavateli za podmínek stanovených § 49 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a § 44a zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Souhlas s použitím zálohové platby vydává zástupce náměstka ministra obrany pro ekonomiku-ředitel sekce ekonomické Ministerstva obrany. 7. Je-li smlouva na realizaci veřejné zakázky sjednána na dobu neurčitou, musí být ve smlouvě také sjednán zánik smluvního vztahu výpovědí, a to s výpovědní lhůtou odpovídající minimálně době, ve které by bylo možno zadat veřejnou zakázku v otevřeném zadávacím řízení a následně uzavřít novou smlouvu. Tím není vyloučena možnost použít stejný institut i ve smlouvách na dobu určitou. 8. Smlouva včetně jejích příloh se může měnit nebo doplňovat pouze písemnými nebo v případě realizace veřejné zakázky prostřednictvím e-tržiště elektronickými dodatky, které budou vzestupně očíslovány, datovány a podepíší je osoby oprávněné ve smluvním vztahu jednat, a to jen za předpokladu, že uzavření dodatku není v rozporu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, jedná-li se o smlouvu na realizaci veřejné zakázky, a s platnými právními předpisy. 9. Dodatek ke smlouvě nesmí být uzavřen v případech stanovených § 82 odst. 7 zákona a v případě, že by dodatek ke smlouvě měnil smluvní sankční povinnost.

98

10. Smlouvy obsahují, za předpokladu, že to daný smluvní typ nevylučuje, zejména ujednání: a) o označení smluvních stran; b) o volbě právní úpravy ve smyslu § 262 odst. 1 obchodního zákoníku včetně odkazu na paragrafové znění zvoleného smluvního typu, popř. odkazu na § 269 odst. 2 obchodního zákoníku; c) o účelu smlouvy (tj. důvod, proč je nutné nabýt majetek či službu); d) o předmětu smlouvy, druhu a množství dodávaného majetku; e) o smluvní ceně (cenu je možné překročit pouze za předpokladu zadání nové veřejné zakázky stejnému dodavateli – obvykle v jednacím řízení bez uveřejnění formou dodatku ke smlouvě); f) o době plnění; g) o místě plnění; h) o dodacích podmínkách, způsobu, doby a místa přejímky, podmínkách pro provádění díla nebo služby; i) o státním ověření jakosti a dodání katalogizačních dat u majetku, který podléhá katalogizaci16); j) o fakturačních a platebních podmínkách; k) o převodu vlastnických práv; l) o odpovědnosti za škody; m) o vadách a uplatnění nároku z nich; n) o záručních podmínkách a způsobu uplatňování reklamací; o) o smluvních pokutách včetně jejich splatnosti a úrocích z prodlení17); p) o zániku smluvního vztahu (splnění všech závazků řádně a včas, dohoda, odstoupení, popřípadě výpověď); q) o podstatném porušení smlouvy (konkrétně vymezit, co je podstatným porušením smlouvy); r) o souhlasu se zveřejněním smlouvy s výjimkou ustanovení obsahujících utajované informace podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů; s) o přílohách smlouvy (specifikovat názvem a počtem listů); 16)

RMO č. 25/2004 Věstníku Katalogizace majetku v působnosti Ministerstva obrany

17)

§ 1 a § 2 nařízení vlády ze dne 8. června 1994 č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů

99

t) o datování (platnost a účinnost); u) o podpisech a razítku (podle způsobu, jakým má smluvní strana jednat). 11. V případě decentrálně nabývaného majetku, kdy s nákupem majetku nejsou spojena zjevná obchodní rizika, a kdy není potřeba sjednávat speciální ustanovení, může být smlouva uzavřena formou odeslané a přijaté objednávky. 12. Objednávka musí obsahovat podstatné náležitosti smlouvy: a) označení smluvních stran; b) volbu právní úpravy; c) předmět smlouvy; d) smluvní cenu, e) dobu plnění; f) místo plnění; g) fakturační podmínky; h) záruční podmínky; i) potvrzení přijetí objednávky dodavatelem; j) datování, podpis a otisk razítka. 13. V případě nabývání majetku veřejnou zakázkou nepatrného rozsahu se výdaj prokazuje dokladem o úhradě (např. účtenkou, fakturou). 14. Nejčastějším smluvním typem v působnosti rezortu je kupní smlouva, smlouva o dílo, darovací smlouva, rámcová smlouva, inominátní smlouva, směnná smlouva a nájemní smlouva. Možný vzor kupní smlouvy je uveden v příloze 1. Možný vzor smlouvy o dílo je uveden v příloze 2, smlouvy o dílo na stavební práci v příloze 3 a smlouvy o dílo na zpracování projektu v příloze 4. 16. Osoba zadavatele je povinna v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, zda hodlá uzavřít smlouvu s jedním nebo více uchazeči. Pokud osoba zadavatele hodlá uzavřít rámcovou smlouvu s více uchazeči, nesmí být počet uchazečů nižší než 3, mimo případu stanoveného ustanovením § 90 odst. 2 zákona, s tím, že: a) obsah rámcové smlouvy tvoří, mimo jiné, základní podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy (např. vymezení předmětu plnění, platební podmínky, cenové podmínky, záruční podmínky, množstevní podmínky); b) rámcová smlouva se uzavírá vždy na dobu určitou a doba jejího trvání nesmí přesáhnout 4 roky, popřípadě 7 let, jedná-li se o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Uzavření rámcové smlouvy na dobu delší se musí v dokumentaci veřejné zakázky odůvodnit. 100

17. Smlouva včetně dodatků ke smlouvě se uveřejňuje ve finančním informačním systému podle pravidel stanovených vnitřním předpisem18). Je-li smlouva, popřípadě dodatek ke smlouvě, uzavřena v cizím jazyce, uveřejňuje se spolu s ověřeným překladem v českém jazyce.

V Čl. 25 Forma kontroly veřejné zakázky a obecné zásady Pro účely kurzu zpracováno samostatně viz kapitola F. Realizace finanční kontroly v zadávání zakázek malého rozsahu na stran 112 tohoto dokumentu

Příloha 5 k NVMO č. 67/2013 Věstníku - CENA OBVYKLÁ Jednotný postup k naplnění § 12 odst. 4 a 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů

Čl. 1 Obecná ustanovení 1. Problematiku nakládání s majetkem státu upravuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o majetku“). Pravidla pro nabývání majetku jsou upravena především v § 12 odst. 4 a 5 zákona o majetku, který se zabývá sjednáním ceny při úplatném nabývání majetku takto: „(4) Při úplatném nabývání majetku lze cenu sjednat, v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, pouze do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů). Ve veřejném zájmu může Ministerstvo financí České republiky dát předchozí souhlas ke sjednání ceny vyšší. To platí obdobně, je-li majetek nabýván v dražbě např. podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. (5) Pokud sjednaná cena překročí výši přípustnou podle odstavce 4 a nejde přitom o nabytí majetku v dražbě, je dohoda o ceně neplatná v rozsahu rozdílu, o který sjednaná cena přípustnou výši překročila. Je-li úplatné nabytí majetku

18)

NVMO č. 35/2013 Věstníku Vedení evidence příjmů a výdajů rezortu Ministerstva obrany, realizace předběžné řídící kontroly a rezervace peněžních prostředků ve Finančním informačním systému, v Informačním systému o službě a personálu a v Integrovaném informačním systému Státní pokladny

101

předmětem veřejné zakázky, platí odstavec 4 pouze v případě, má-li být smlouva uzavřena na základě výsledku jednacího řízení bez uveřejnění.“. 2. Obdobný postup jako v § 12 odst. 4 a 5 zákona o majetku platí i má-li být smlouva uzavřena postupem obdobným jednacímu řízení bez uveřejnění. 3. Podstatnou otázkou při úplatném nabývání majetku státem je stanovení maximální ceny. S ohledem na ustanovení § 12 odst. 4 zákona o majetku je maximální výše ceny sjednané při úplatném nabývání majetku státem dána právní úpravou obsaženou v § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o oceňování majetku“).

Čl. 2 Cena při úplatném nabývání majetku 1. Při úplatném nabývání nemovitého majetku (stavby, pozemky, byty, nebytové prostory) lze sjednat cenu pouze do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle zákona o oceňování majetku. Cena nemovitého majetku se vždy zjišťuje znaleckým posudkem, který vyhotoví znalec zapsaný v evidenci znalců vedené u Ministerstva spravedlnosti České republiky a který není starší jednoho roku. 2. Pro úplatné nabývání movitého majetku (zboží, služeb nebo stavebních prací) není způsob oceňování v zákoně o oceňování majetku stanoven. Z ustanovení § 2 zákona o oceňování majetku vyplývá, že majetek a služby se oceňují cenou obvyklou. 3. Obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného, popř. obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku ke dni ocenění. Obvyklá cena, která reflektuje hodnotu majetku na trhu a zohledňuje všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, je obsahově totožná s cenou tržní. 4. Dnem ocenění se rozumí den, kdy byla cena zjišťována, nebo den vyhotovení znaleckého posudku nebo ocenění movitého majetku. Je-li cena zjištěna znaleckým posudkem nebo oceněním movitého majetku, nesmí být znalecký posudek či ocenění majetku starší: a) 6 měsíců ke dni uzavření smluvního vztahu v případě zjištění ceny u strategického majetku; b) 3 měsíců ke dni uzavření smluvního vztahu v případě zjištění ceny ostatního movitého majetku. 5. Do výše ceny obvyklé nelze promítnout vlivy mimořádných okolností trhu (stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit) ani případné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím.

102

Čl. 3 Postup pro zjišťování ceny obvyklé u movitého majetku nebo služeb v hodnotě nižší než 50 mil. Kč bez DPH 1. Při zjišťování ceny obvyklé se postupuje tak, aby bylo dosaženo jistoty, že cena dodávky movitého majetku či služby odpovídá ceně obvyklé a aby byl postup doložitelný k případné následné kontrole. 2. Zadavatel postupuje v následujících krocích: a) na základě předmětu veřejné zakázky zhodnotí realizovatelnost uvedených postupů; b) svůj výběr písemně zdůvodní; c) zdokumentuje průběh a výsledek prověření. 3. Metody zjišťování ceny obvyklé jsou zejména: a) analýza trhu; b) ocenění formou posouzení vlastními kapacitami; c) srovnávací metoda v rámci rezortu; d) ocenění služeb (stavebních, inženýrských a projektových prací); e) znalecký posudek. 4. Analýza trhu – cenu obvyklou lze tímto postupem zjistit u majetku, který již byl předmětem prodeje, u majetku, který je běžně dostupný v obchodních sítích, popř. v internetových obchodech. Podstatou je porovnání ceny majetku stejných nebo obdobných vlastností jako je majetek, který se úplatně nabývá. 5. Analýzu trhu je možno provádět prostřednictvím: a) sítě internetu – vyhledání potenciálních dodavatelů požadovaného majetku s využitím internetové aplikace popř. srovnávacích serverů. Zjištěná informace se vytištěná přiloží k dokumentaci analýzy; b) potencionální dodavatelé se osloví písemně tzn. prostřednictvím elektronické pošty nebo pošty s tím, že lze oslovit tyto dodavatele vyhledané v síti internetu nebo známé z dřívějšího kontaktu (spolupráce), z prostředí místa pracoviště či místa bydliště. Písemná poptávka musí obsahovat specifikaci poptávaného majetku, jeho jednotkovou cenu s rozlišením ceny o daňový základ a cenu včetně daně z přidané hodnoty, možnost případných množstevních slev, popř. další specifické požadavky; c) zjištěním u ostatních organizačních složek státu. 6. Při analýze trhu se zohlední požadované vlastnosti majetku a kvalita ve vztahu k ceně. Při srovnání a vyhodnocení uvedených parametrů, které mohou mít vliv na výši předmětné ceny majetku, je výsledkem téměř vždy určité cenové rozpětí, v jehož intervalu se mohou ceny za srovnatelný majetek pohybovat. 103

7. V rámci analýzy je nutno oslovit nejméně 3 subjekty a porovnat získané informace/údaje vypovídající o ceně požadovaného majetku. Jednalo-li by se o majetek, který pro jeho vlastnosti nabízí pouze omezený počet dodavatelů/prodejců, bude cenou obvyklou cena deklarovaná těmito dodavateli/prodejci bez ohledu na jejich počet. 8. Ocenění formou posouzení vlastními kapacitami – tento způsob stanovení ceny obvyklé vychází ze znalostí zaměstnanců rezortu, expertů na danou oblast. Cenu obvyklou posoudí expertní skupina ze zaměstnanců rezortu. Jedná se o expertní skupinu, kterou stanovuje zadavatel ze zástupců zadavatele, uživatele, majetkového hospodáře, sekce ekonomické Ministerstva obrany, popř. dalších osob, které si osoba zadavatele vyžádá. Nedisponuje-li rezort příslušnými specialisty, může zadavatel zadat posouzení dodavatelským způsobem. 9. Srovnávací metoda v rámci rezortu – porovnává se skutečná smluvní cena při úplatném nabytí majetku stejného či podobného druhu v rámci rezortu, popř. se zohledněním inflace nebo vývoje na trhu. 10. V souvislosti s metodikou v rámci porovnávací metody se zjištěné ceny (zaznamenané v systému ISL nebo GINIS) za identický majetek, který byl v rezortu již v minulosti pořízen, nebo majetek podobného druhu očistí od daně z přidané hodnoty nebo se naopak ponechá s totožnou daňovou sazbou. Tento krok je důležitý z hlediska porovnatelnosti a zkreslení výsledku. K vzniklým časovým řadám se dále může vzít v úvahu časové hledisko, které od dané skutečnosti uplynulo. Z hlediska reálného porovnání lze tedy vzít v úvahu inflaci, popř. další skutečnosti jako např. rozdílné množství pořizované komodity, které má na cenovou hladinu nabývaného majetku vliv. 11. Informace o nabytí, směně, darování a zápočtu jsou k dispozici u specializovaných útvarů rezortu, které se touto problematikou zabývají. Dotaz i odpověď je třeba doložit v písemné formě. 12. Ocenění služeb (stavebních, inženýrských a projektových prací) – podkladem pro stanovení ceny obvyklé je v těchto případech: a) rozpočet, který vychází z dokumentace stavby (zadávací dokumentace); b) ocenění podle platných katalogů a směrných cen stavebně montážních prací; c) individuální kalkulace nákladů; d) analýza trhu. 13. Konkrétní cena stavby je vždy cenou smluvní. Při ocenění služeb je nutno prostudovat zákonné normy, především zákon o cenách, a doložit potřebné dokumenty (např. technickou zprávu, stavební výkresy, „ceníky“). Podklady pro stanovení ceny musejí být doloženy v písemné formě.

104

14. K posouzení předložených nabídkových rozpočtů a tím i reálnosti nabízené ceny služeb se v rámci projektové dokumentace zpracovává kontrolní rozpočet, který vyhotoví projektant jako autor stavebních výkresů. Čl. 4 Postup pro zjišťování ceny obvyklé u movitého majetku nebo služeb v hodnotě přesahující 50 mil. Kč bez DPH 1. Cena obvyklá se vždy stanovuje znaleckým posudkem. Znalecký posudek vyhotovuje znalec, který je zapsaný v evidenci znalců vedené u Ministerstva spravedlnosti České republiky a který není starší jednoho roku. 2. Povinnost stanovení ceny obvyklé znaleckým posudkem se nevztahuje: a) na nákup movitého majetku a služeb, které dodávají státní podniky, jež založil rezort, nebo příspěvkové organizace, které zřídil rezort; b) v případě neúspěšného výběrového řízení na určení znalce podle odst. 1; c) jestliže neexistuje znalecký ústav, který by byl schopen odborně zjistit cenu obvyklou majetku či služby. 3. Výjimku z povinnosti pořídit znalecký posudek může udělit ministr obrany v případech: a) nákupu majetku či služeb, které podléhají stupni utajení nejméně Důvěrné; b) nákupu služeb v oblasti výzkumu a vývoje; c) byl-li již movitý majetek nebo služba stejného či podobného druhu v rámci rezortu pořizován; d) z jiných závažných důvodů. 4. Nezjišťuje-li osoba zadavatele cenu obvyklou u movitého majetku nebo služeb znaleckým posudkem podle odst. 2 a 3, postupuje při stanovení ceny obvyklé podle pravidel stanovených čl. 3. Čl. 5 Postup pro zjišťování ceny obvyklé u movitého majetku nebo služeb, u kterého nelze uvedenými způsoby cenu obvyklou zjistit 1. V této souvislosti lze uvést i majetek (vojenský materiál) či služby, které podléhají utajení a u kterých z tohoto důvodu není známa jejich konkrétní specifikace. 2. Cena při nabytí takového majetku či služby se stanoví dohodou, musí se však respektovat požadavek hospodárnosti nakládání s majetkem státu (finančními prostředky), jak jej stanoví právní předpisy. Tyto skutečnosti je nabyvatel povinen doložit. 3. S ohledem na zákonný požadavek účelnosti a hospodárnosti se v tomto případě, je-li to možné, provede odhad reálnosti ceny nabízené v dohodě, a to: a) porovnáním ceny majetku podobných vlastností; 105

b) porovnáním ceny stanovené při nabytí obdobného movitého majetku; c) „složením“ ceny jednotlivých částí nabývaného majetku. 4. Odhad reálnosti nabízené ceny se musí doložit v písemné formě. Čl. 6 Závěrečná ustanovení 1. V rámci činnosti rezortu se nabývá tak rozličný sortiment majetku, že lze způsob zjištění maximální ceny, za kterou je možno tento majetek nabývat, stanovit pouze vymezením možných postupů. Jaký konkrétní postup se v daném případě zvolí, je zcela na zvážení a odpovědnosti příslušného odpovědného zaměstnance. 2. Zjištění ceny obvyklé, popř. dokumentace, ze které vyplyne, že cenu obvyklou nelze v daném případě zjistit, musí být doloženo v písemné přezkoumatelné podobě.

106

E. SYSTÉM ELEKTRONICKÉHO TRŽIŠTĚ ELEKTRONICKÉ EVIDENCE (PAP)

TENDERMARKET,

SYSTÉM

E. 1 SYSTÉM ELEKTRONICKÉHO TRŽIŠTĚ TENDERMARKET Tendermarket je elektronický nástroj ve smyslu zák. o veřejných zakázkách s webovým rozhraním, jehož prostřednictvím zadávají zadavatelé veřejné zakázky, a to v souladu s vydanými pravidly. Je plně elektronický systém pro zadávání veřejných zakázek, kde všechny úkony v zadávacím, resp. výběrovém řízení, provádí zadavatel i dodavatel v elektronické podobě. Základní informační zdroje k Tendermarketu: Portál veřejné správy www.portal-vz.cz (legislativa, apod.); Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015; Web e-tržiště www.tendermarket.cz (Provozní řád tržiště adalší informace k jeho užívání).

S používáním tržiště a přístupem k tržišti seznámí externí spolupracovník, předvede účastníkům školení jednotlivé postupy zadávání veřejných zakázek malého rozsahu.

E. 2 SYSTÉM ELEKTRONICKÉ EVIDENCE (PAP) Subsystém podpory akvizičního procesu (PAP) je součástí APV UCR 98. Moduly sloužící k podpoře akvizičního procesu v rámci MO ČR: Administrace akcí (ADA); Evidence veřejných zakázek (EVZ); Evidence smluv (SML); Kniha došlých faktur (KDF); Kniha odeslaných faktur (KOF) – odprodeje majetku.

Veškeré moduly jsou vzájemně provázány. Metodické příručky a aktualizace je uvedena na: http://intranet.fis.acr/dokumenty/finanční informační systém/subsystém PAP/subsystém PAP Základní pojmy: Realizátorem se v systému GINIS® rozumí jednotlivé akviziční pracoviště. Každá položka plánu, veřejná zakázka, smlouva či faktura vázaná na smlouvu je přiřazena právě jednomu Realizátoru. 107

Kompetent je uživatel, jednoznačně příslušející právě k jednomu Realizátoru, který zpracovává veřejné zakázky, smlouvy a faktury s vazbou na smlouvu. Vazbou Kompetentů na položky plánu je řízena dostupnost finančních prostředků ve veřejných zakázkách, smlouvách a fakturách. Referent je osoba, fyzicky zodpovědná za smlouvu.

ROZ

fin. profil k dané pol. APCD RoRo

ADA

OSMAP editace věcného profilu dané pol. APCD

Poznámka: - vyjadřuje vztah modulů ADA, EVZ, SML a KDF (fin. prostředky přidělené k realizaci na přísl. pol. APCD jsou v průběhu rozp. období z důvodu krytí dané VZ zablokovány v modulu EVZ. Tyto zablokované prostředky je posléze možné využít k navázání na příslušnou smlouvu (modul SML) a nakonec i na fakturu (modul KDF).

EVZ

- zpětná vazba modulů EVZ, SML a KDF na modul ADA (veškeré fin. prostředky blokované, nasmlouvané či vyfakturované se automaticky objeví v modulu ADA)

SML

KDF

Obrázek č. 8 Vazba mezi moduly PAP Zdroj: prezentace PAP - OSMAP

Základní funkčnost podsystému PAP spočívá: tvorba plánu příjmů a výdajů pro následující období – ADA; správa plánu příjmů a výdajů v aktuálním období – ADA; zakládání a řízení průběhu veřejných zakázek včetně sledování legislativně závazných kroků – EVZ; zakládání a řízení průběhu převodů a odprodejů včetně sledování legislativně závazných kroků – EPO; blokování rozpočtových prostředků - EVZ, EPO; evidence smluvních vztahů s vazbou na veřejné zakázky nebo plán – SML; evidence limitovaných příslibů – SML; blokování rozpočtových prostředků – SML. 108

Modul Administrace akcí (ADA) je modul umožňující aktuální přehled o APCD: souhrnný přehled veškerých centrálních plánovaných výdajů resortu MO souvisejících s pořízením majetku či služeb; přehled přidělení akcí APCD realizujícím akvizičním pracovištím; souhrnný přehled o všech finančních tocích v průběhu procesu nabývání majetku a služeb; přehled o finančních objemech uzavřených VZ; přehled o finančních objemech uzavřených smluv; přehled o finančních objemech proplacených faktur.

Z modulu ADA lze vygenerovat sestavy v různém členění, např.: po správcích, tj. v členění po jednotlivých rozpočtových kompetentech; po jednotlivých akvizičních pracovištích; po rozpočtových položkách a podpoložkách; po účelech neboli aktivitách; podle syntetických a analytických účtů; sestavy členěné výše uvedeným způsobem lze dále generovat v závislosti na požadavcích uživatele, tj.: •

sestavy s rozpadem (obsahují veškeré atributy rozpočtové a účetní věty – NS, SÚ, AÚ, POL, PPOL, UZ, TF, ODPA, SP)

•

sestavy bez rozpadu (souhrn fin. prostředků bez rozlišení atributů rozpočtové a účetní věty, tj. jedná se o souhrn za jednu položku APCD)

•

sestavy včetně navazujících VZ (obsahují VZ, smlouvy popř. faktury navázané na pol. APCD)

Modul Evidence veřejných zakázek (EVZ) je modul umožňující: detailní přehled o všech veřejných zakázkách a stavu jejich realizace; seznam všech VZ v rámci APCD i daného AP (ukončených, zrušených, ve fázi realizace); informace o způsobu zadání VZ (paragrafech) v souladu se zák. č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zák. č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách a zák a. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; finanční částky VZ na všechny roky její realizace a její celková částka; přehled všech soutěžících firem o danou VZ; 109

vítěz VZ; termíny realizace VZ.

Z modulu EVZ lze vygenerovat řadu sestav. Nejvyužívanější sestavou je sestava EVZ 00111 „Přehled VZ po zadavatelích“. Tato sestava zobrazuje veškeré VZ obsažené v modulu EVZ. Tyto VZ jsou sdruženy po jednotlivých akvizičních pracovištích. Hlavními údaji obsaženými v této sestavě jsou: předmět VZ; finanční objem VZ; způsob zadání VZ; termíny VZ; položka APCD, na kterou je VZ navázána; související smlouvy (včetně dodavatelů) a faktury.

Modul evidence smluv (SML) je modul umožňující: detailní přehled o všech smluvních případech; seznam všech smluvních případů v rámci APCD i daného AP (ukončených, zrušených, ve fázi realizace); finanční částky smlouvy na všechny roky jejího plnění a její celková částka; přehled o dodavatelích dodávek vyplývajících ze smlouvy; termíny realizace smlouvy.

Z modulu SML lze vygenerovat řadu sestav, z nichž nejvyužívanějšími jsou sestavy SML 10401 „Přehled smluv po zadavatelích“ a dále SML 10301“Přehled dlouhodobých smluv pro horizont následujících 5-ti let“. Hlavními údaji obsaženými v sestavě SML 10401 jsou: předmět smlouvy; finanční částka smlouvy; termíny smlouvy; dodavatel; související VZ, položka APCD, faktury.

Sestava SML 10301 navíc obsahuje finanční prostředky potřebné na krytí závazků vyplývajících z uzavřeného smluvního vztahu v následujících letech trvání příslušné dlouhodobé smlouvy.

110

F. REALIZACE FINANČNÍ KONTROLY V ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU Zpracováno dle Normativního výnosu č. 67 Ministerstva obrany ze dne 19. června 2013 ve znění NVMO č. 5/2014 Věstníku (1. změna), ve znění NVMO č. 13/2014 Věstníku (2. změna) O zadávání veřejných zakázek v rezortu Ministerstva obrany

A. Předmět a rozsah úpravy výnos upravuje: a) základní zásady při nabývání majetku na základě zadávání veřejných zakázek; b) postupy při nabývání majetku na základě zadávání veřejných zakázek; c) postupy při nabývání majetku na základě zadávání veřejných zakázek s využitím elektronických prostředků; d) okruh zaměstnanců19), kteří se podílejí na dodržování základních zásad a postupů uvedených v písm. a) až c), a rozsah jejich práv a povinností.

B. Základní pojmy 1. Pro účely tohoto výnosu se při zadávání veřejných zakázek rozumí: a) veřejnou zakázkou – veřejná zakázka, kterou zadává Česká republika – Ministerstvo obrany (dále jen „rezort“), jejímž předmětem jsou dodávky včetně koupě nemovitostí, stavební práce nebo služby včetně nájmu nemovitostí (dále jen „majetek“) a která je z hlediska působnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) veřejnou zakázkou zadávanou podle zákona nebo veřejnou zakázkou zadávanou mimo režim zákona, u které byla využita obecná výjimka z působnosti zákona; b) zadáváním veřejné zakázky – výkon práv a povinností v zadávacím řízení nebo zadávacím postupu a v souvislosti s ním proces, který počíná přípravou zadávacího řízení nebo zadávacího postupu, pokračuje v zadávacím řízení nebo zadávacím postupu a končí uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem; c) dokumentací veřejné zakázky – souhrn všech dokumentů podle zákona a čl. 17 tohoto výnosu; d) zadávací dokumentací – dokumentace, která vymezuje předmět veřejné zakázky tak, aby bylo možno zpracovat potřebnou nabídku, a která obsahuje technickou specifikaci majetku, který je předmětem veřejné zakázky, obchodní podmínky, požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny (včetně platebních podmínek a

19)

Čl. 1 písm. d) RMO č. 52/2013 Věstníku Nabývání majetku v rezortu Ministerstva obrany

111

požadovaného množství), podmínky, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny, a jiné požadavky nezbytné pro realizaci veřejné zakázky. 2. Pro účely tohoto výnosu se při zadávání veřejných zakázek s využitím elektronických prostředků dále rozumí: a) zadáváním veřejných zakázek prostřednictvím elektronických prostředků – zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, zadávání rámcových smluv a dílčích veřejných zakázek na základě rámcových smluv a zadávání veřejných zakázek druhem zadávacího řízení zjednodušeným podlimitním řízením s využitím e-tržiště, jejichž předmětem jsou jak komodity20), které se zadávají s využitím elektronických prostředků, tak ostatní komodity, které určil rezort (dále jen „určený majetek“); b)e-tržištěm – programová aplikace, která umožňuje zadávání veřejných zakázek prostřednictvím el. prostředků; určené tržiště veřejné správy je provozováno na portále www.tendermarket.cz; c) provozovatelem e-tržiště – právnická osoba, která provozuje příslušné e-tržiště veřejné správy, jehož prostřednictvím realizuje rezort veřejné zakázky; d) hlavním interním uživatelem e-tržiště – odbor správy majetku sekce majetkové Ministerstva obrany, který řídí směr rozvoje a fungování systému e-tržiště ve vztahu k rezortu; e) administrátorem osoby zadavatele – zaměstnanec, kterého pověřila osoba zadavatele (rezort) ke správě rolí a fungování systému e-tržiště ve vztahu k rezortu; f) administrátorem zadavatelského útvaru – pověřený zaměstnanec příslušného nákladového střediska, prostřednictvím kterého probíhá registrace samotných interních uživatelů, správa příslušných účtů a fungování systému e-tržiště v rámci nákladového střediska; g) osobou zadavatele – osoba určená čl. 3 písm. e) rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku k výkonu funkce osoby zadavatele; h) schvalovatelem – zaměstnanec, kterého pověřila osoba zadavatele ke kontrole veškerých náležitostí návrhu veřejných zakázek, které předkládají ostatní interní uživatelé, a který se člení na: 1) schvalovatele výzvy, 2) schvalovatele oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, 3) schvalovatele oznámení o zrušení zakázky; i) interním uživatelem – zaměstnanec, který je v podřízenosti osoby zadavatele a je oprávněný realizovat úkony s využitím e-tržiště;

20)

Příloha č. 1 usnesení vlády České republiky ze dne 15. června 2011 č. 451 Seznam komodit, které budou pořizovány a obměňovány prostřednictvím elektronického tržiště

112

j) správcem veřejných zakázek – zpracovatel zadávající veřejnou zakázku prostřednictvím e-tržiště a spravující takto zadané veřejné zakázky; k) pozorovatelem – interní uživatel, kterého pověřila osoba zadavatele ke sledování veřejných zakázek v e-tržišti a který se člení na: 1) pozorovatele osoby zadavatele, 2) pozorovatele zadavatelského útvaru; l) dodavatelem – registrovaná fyzická nebo právnická osoba, která si podala žádost o registraci do e-tržiště pro roli dodavatele a splnila všechny podmínky stanovené zákonem a podmínky pro registraci stanovené provozním řádem tržiště a provozovatel tržiště rozhodl o její registraci; m) otevřenou a uzavřenou výzvou – způsoby oslovení dodavatelů při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu; n) elektronickou aukcí – forma zadávacího řízení veřejných zakázek, ve které se v rámci hodnocení podaných nabídek umožňuje uchazečům měnit nabídkové ceny za účelem jejich snížení. Osoba zadavatele je povinna v průběhu aukce zpřístupnit každému uchazeči nabídkové ceny ostatních uchazečů a jejich změny; o) nákladovým střediskem – vojenské zařízení nebo vojenský útvar, který zadává veřejnou zakázku malého rozsahu decentrálním způsobem.

C. Společná ustanovení pro nabývání majetku na základě zadávání veřejných zakázek 1. Nabývání majetku formou zadávání veřejných zakázek se realizuje na základě písemné smlouvy21) uzavřené mezi zadavatelem a dodavatelem, pokud použití písemné formy nevylučuje jiný právní předpis anebo povaha právního úkonu, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází. 2. Osoba zadavatele je při zajišťování veřejné zakázky vedle povinností stanovených čl. 16 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku odpovědná zejména za: a) komplexní realizaci veřejné zakázky, tj. rozhodnutí o způsobu zadání veřejné zakázky, úkony směřující k jednomu či více uchazečům, vybrání vítězného uchazeče apod.; b) vytvoření dostatečného časového prostoru uchazečům umožňujícího odpovídající přípravu veřejné zakázky a předložení nabídky;

21)

§ 12 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů

113

c) vymezení předmětu veřejné zakázky v souladu se základními zásadami podle čl. 2 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku; d) stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle ustanovení § 13 a následných zákona, která vychází z předpokládané hodnoty plnění stanovené ve specifikaci majetku. Přitom osoba zadavatele sečte předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Obdobnost je třeba posuzovat především ve vztahu k předmětu a účelu úplatného nabývání majetku. Související dodávky, služby a stavební práce tvoří funkční celek jako souhrn jejich dílčích složek a vykazují časové a místní souvislosti. Má-li osoba zadavatele pochybnosti, zda hodnoty jednotlivých veřejných zakázek sčítat či zadávat jednotlivě, postupuje přísněji, to znamená, že je sčítá; e) zvolení základního hodnotícího kritéria, tj. ekonomické výhodnosti nabídky nebo nejnižší nabídkové ceny22) ; f) uvedení požadavku do výzvy k podání nabídek na doložení evidence plnění podle § 81 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, bude-li se jednat o zájemce, postupujícího podle § 101 odst. 4 a následujících zákona; g) uchování dokumentace veřejné zakázky v souladu s čl. 35 a 36 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku. 3. Osoba zadavatele uzavírá smlouvu vždy s výjimkou případu uvedeného v čl. 16 odst. 5 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku. 4. V případě uzavření rámcové smlouvy, kterou hradí zadavatel, objednávku zasílá dodavateli ten organizační celek rezortu, pro který se majetek nabývá, prostřednictvím osoby zadavatele veřejné zakázky. 5. V případě uzavření rámcové smlouvy, kterou hradí organizační celek rezortu, pro který se majetek nabývá, objednávku zasílá dodavateli tento organizační celek rezortu přímo a osobě zadavatele zasílá kopii objednávky. 6. Nabývá-li se majetek decentrálním způsobem, uzavírá se smlouva s dobou plnění maximálně jednoho roku. Věta první se nevztahuje na osobu zadavatele, která je zároveň osobou zadavatele uvedenou v čl. 13 a čl.14 písm. e) až g), a zástupce osoby zadavatele uvedené v čl. 14 písm. e) až g) rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku. 7. Zaměstnanec, který uzavřel smlouvu, s výjimkou případu uvedeného v čl. 16 odst. 6 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku, vedle povinností stanovených čl. 37 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku: a) kontroluje plnění smlouvy ze strany vybraného uchazeče na základě písemných dokladů, které vyhotovil přejímající, a dalších dokladů a náležitostí, které 22)

§ 78 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

114

jsou uvedeny ve smlouvě, např. katalogizační doložky Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, byla-li součástí smlouvy; b) kontroluje doklady, které prokazují uplatnění nároku na peněžité plnění vyplývající ze smlouvy, v případě provádění státního ověřování jakosti v souladu s právním předpisem23), uzavřené s vybraným uchazečem, není-li stanoveno v odůvodněných případech jinak a jejich předkládání k uhrazení příslušné účtárně Agentury finanční, popřípadě příslušného regionálního finančního odboru, jedná-li se o smlouvu, kterou uzavřelo Vojenské zpravodajství.

D. Forma kontroly veřejné zakázky a obecné zásady 1. Veřejná zakázka se kontroluje v rámci vnitřního kontrolního systému formou řídící kontroly, která se uskutečňuje jako: a) předběžná řídící kontrola; b) průběžná řídící kontrola; c) následná řídící kontrola. 2. Předběžnou, průběžnou a následnou řídící kontrolu ve stanoveném rozsahu vykonávají vedoucí zaměstnanci organizačních útvarů rezortu a zaměstnanci, které ministr obrany pověřil nakládáním s veřejnými prostředky v rezortu24 ). 3. Předběžná a průběžná řídící kontrola veřejné zakázky se uskutečňuje před vznikem závazku, který zavazuje rezort k výdaji podle příslušné rozpočtové kapitoly. Provádí se v souladu s právními předpisy25) a vnitřními předpisy26). Schvalovacími postupy osoby zadavatele se prověří: a) doložení veřejné zakázky věcně správnými a úplnými podklady; b) správnost veřejné zakázky ve vztahu k dodržení postupů a podmínek stanovených zákonem pro zadávání veřejných zakázek a dále kritérií stanovených pro hospodárnost, efektivnost a účelnost. O provedení a výsledku řídící kontroly veřejné zakázky se pořizuje kontrolní protokol. Veřejnou zakázku nesmí kontrolovat 23)

Např. zákon č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.; vyhláška č. 154/2011 Sb., o vojenské letecké technice, schvalování technické způsobilosti vojenské letecké techniky, provádění pravidelných technických prohlídek a zkoušek technických zařízení vojenské letecké techniky, provozování a kontrolách vojenské letecké techniky a pověřování a osvědčování právnických a fyzických osob a o vojenském leteckém rejstříku (o vojenské letecké technice) 24) RMO č. 72/2012 Věstníku Finanční řízení a finanční zabezpečení; Čl. 29, 32, 37, 44 a 47 RMO č. 5/2003 Věstníku Finanční kontrola v působnosti Ministerstva obrany; NVMO č. 35/2013 Věstníku 25) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb. 26) RMO č. 5/2003 Věstníku; NVMO č. 16/2003 Věstníku Výkon finanční kontroly v působnosti Ministerstva obrany; NVMO č. 35/2013 Věstníku

115

zaměstnanec, který je pověřen zpracováním zadávací dokumentace veřejné zakázky. 4. Zaměstnanec, který kontroluje veřejnou zakázku, uvede na výtisku kontrolního dokumentu své jméno, příjmení, podpis, datum kontroly a její výsledek, tj. souhlas se zněním dokumentu, popřípadě uvede své připomínky. 5. Zjistí-li zaměstnanec, který kontroluje veřejnou zakázku, že některý úkon je v rozporu s právními nebo vnitřními předpisy nebo je v rozporu se zájmy rezortu, učiní neprodleně opatření k nápravě zjištěného stavu. Nedovoluje-li pravomoc kontrolujícího učinit toto opatření, předloží své zjištění písemně služebním postupem a bez zbytečného odkladu tomu vedoucímu zaměstnanci, v jehož pravomoci je toto opatření učinit.

E. Předběžná řídící kontrola 1. Předběžnou řídící kontrolu provádí osoba zadavatele příslušné veřejné zakázky podle čl. 13 a 14 rozkazu ministra obrany č. 52/2013 Věstníku. 2. V rámci předběžné finanční kontroly osoba zadavatele provádí kontrolu plánovaných a připravovaných operací. Kontrolní činnost před schválením závazku zahrnuje prověření připravované operace včetně úplnosti podkladů a její schválení v odpovědnosti příkazce operace. Osoba zadavatele zaměří schvalovací postup na prověření: a) nezbytnosti uskutečnění připravované operace pro plnění stanovených úkolů; b) věcné správnosti a úplnosti podkladů k připravované operaci; c) dodržení kritérií hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti; d) souladu operace s právními předpisy; e) rizik, která se v průběhu uskutečňování operace mohou vyskytnout, a stanovení případných opatření k jejich odstranění nebo zmírnění. V Čl. 27 Průběžná řídící kontrola 1. Průběžná řídící kontrola veřejné zakázky se provádí průběžně s realizací smlouvy před výdajem peněžních prostředků. Průběžnou řídící kontrolu provádí zaměstnanec, který uzavřel smlouvu. 2. V rámci průběžné finanční kontroly je prověřována správnost prováděných operací od předání podkladů k realizaci až do konečného vypořádání operace, zejména soulad poskytnutého plnění s doklady o závazcích a se záznamy obsaženými v příslušné evidenci.

116

F. Následná řídící kontrola 1. Cílem následné řídící kontroly je zpětně prověřit dodržování ustanovení platných právních a vnitřních předpisů, efektivnost, hospodárnost a účelnost při vynakládání veřejných prostředků způsobem a v oblastech uvedených ve vnitřním předpisu27). 2. Následnou řídící kontrolu zajišťují vedoucí zaměstnanci a k tomu pověření zaměstnanci, kteří zajišťovali přímé uskutečňování peněžních a majetkových operací při hospodaření s veřejnými prostředky, a to po jejich konečném vypořádání a vyúčtování28). 3. Následná řídící kontrola se provádí s cílem ověřit, že předběžná a průběžná řídící kontrola byla řádně provedena. 4. Každý vedoucí zaměstnanec je povinen zabezpečit výkon následné řídící kontroly zadávání veřejných zakázek u podřízených organizačních celků rezortu.

27) 28)

Čl. 42 a 43 RMO č. 5/2003 Věstníku Čl. 44 a 45 RMO č. 5/2003 Věstníku

117

G. DALŠÍ LITERATURA Povinná literatura pro zabezpečení průběhu kurzu a vykonání závěrečného cvičení formou testu: 1. Zákon č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů; 2. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů; 3. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, (zákon o finanční kontrole) ve znění pozdějších předpisů; 4. RMO č. 52/2013 Nabývání majetku v rezortu Ministerstva obrany v platném znění; 5. NV MO ČR č. 67/2013 o zadávání veřejných zakázek v rezortu Ministerstva obrany v platném znění; 6. NV MO ČR č. 68/2013 o specifikaci majetku v platném znění; 7. Poskytnutá prezentace kurzu; 8. http://tendermarket.cz. Další použitá literatura: 1. TOMEK, J. a HOFMAN, J.: Moderní řízení nákupu v podniku. 1. vydání. Praha: Management Press, 2002. ISBN 80-85943-73-5. s. 276. 2. VYLEŤAL, P. Marketing. 1.vyd. Brno: Univerzita obrany, 2005. ISBN 8085960-95-8. s. 150. 3. OCHRANA, F., Manažerské metody ve veřejném sektoru. Vydání první, Praha: Ekopress, 2002, s. 107. ISBN 80-86119-51-3. 4. PRAŽSKÁ, L., JINDRA, J.: Obchodní podnikání. 2. přepracované vydání. Praha: Management Press, 2002. ISBN 80-7261-059-7. s. 880. 5. BAZALA, J. a kol. Logistika v praxi. Praha: Verlag Dashőfer, s. r. o., 2006. ISBN 80-86229-71-8. s. 2576.

118