Hotovostní platební styk v bankách

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Hotovostní platební styk v bankách Bakalářská práce

Autor:

Šárka Sadílková Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Zbyněk Kalabis

Duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 15. dubna 2011

Šárka Sadílková

Poděkování: Chtěla bych tímto především poděkovat vedoucímu bakalářské práce, kterým byl Ing. Zbyněk Kalabis, za projevenou ochotu, cenné rady a připomínky, které mi udílel v průběhu zpracování této bakalářské práce.

Anotace V této práci jsem se pokusila definovat platební styk a jeho dělení. Je zde charakteristika peněz, jejich vznik a v jaké podobě se s nimi setkáváme nyní. Popis povinností a funkce České národní banky v hotovostním platebním styku. Jak probíhá výroba bankovek a mincí, práce s hotovostí a jejich následná emise. Při seznamování s hotovostí je nezbytné se seznámit s ochrannými prvky peněz a nebezpečí jejich padělání. Dozvídáme se o odvodech a přídělech peněz mezi bankami, ale i mezi jednotlivými pracovišti v bance. Jak má být hotovost pro toto předání zabalena a jaké úkony jsou potřeba, neţ se peníze dostanou přímo na pokladní místo a budou vydány klientovi. Nesmíme opomenout na bezpečnost při práci na pokladním místě, jak má pokladník správně manipulovat se svěřenou hotovostí při vkladech a výběrech.

Annotation In this work, I tried to define the payment and the division. There is a characteristic of money, their origin and in what form we meet them now. Description of the duties and functions of the Czech National Bank in cash payments. How is the production of banknotes and coins, working with cash and subsequent emissions. The acquaintance with the cash necessary to know the security features of money and the risk of forgery. We are told the charges and the allocation of money between banks, but also between the departments in the bank. How should the cash for the transfer is packaged and what steps are needed before the money gets directly to the cash position and will be issued to the client. We must not forget the safety of cash position as a treasurer to handle properly vested in cash deposits and withdrawals.

Obsah Úvod 1.

............................................................................................................. 6 Hotovostní platební styk ................................................................... 7

1.1. Definice platebního styku...................................................................................... 7 1.2. Co to jsou peníze? ............................................................................................... 10 1.3. Historie peněz ...................................................................................................... 11 1.3.1. Mince ............................................................................................................12 1.3.2. Papírové peníze ............................................................................................13 1.3.3. Vývoj papírových peněz na území českého státu.........................................14

2.

Úloha ČNB v hotovostním platebním styku ................................. 18 2.1. Emise hotovostního oběţiva................................................................................ 18 2.2. Operace centrální banky s hotovostními penězi .................................................. 19 2.2.1. Výroba bankovek .........................................................................................21 2.2.2. Výroba mincí ................................................................................................ 24 2.3. Bankovky a mince České republiky .................................................................... 25 2.3.1. Ochranné prvky bankovek ...........................................................................25 2.3.2. Prvky viditelné pouhým okem .....................................................................27 2.3.3. Prvky zjistitelné jednoduchými pomůckami ................................................30 2.3.4. Ochranné prvky mincí ..................................................................................31

3.

Hotovostní platební styk v obchodních bankách .......................... 33 3.1. Dotace a odvody hotovosti .................................................................................. 33 3.1.1. Zabalení hotovosti ........................................................................................34 3.2. Pokladní činnost .................................................................................................. 35 3.2.1. Pokladní místo ..............................................................................................36 3.2.2. Příprava pokladny ........................................................................................37 3.2.3. Identifikace klienta .......................................................................................38 3.2.4. Příjem a výdej peněz ....................................................................................40 3.2.5. Ukončení práce na pokladně ........................................................................41 3.2.6. Výběr hotovosti z bankomatu ......................................................................42 3.2.7. Noční trezor ..................................................................................................42 3.2.8. Náhrady za bankovky a mince .....................................................................43 3.3. Padělané peníze ................................................................................................... 44 3.3.1. Pozměněné bankovky ...................................................................................45 3.4. Směnárenská činnost ........................................................................................... 46 3.5. Prekluze měny ..................................................................................................... 47 3.6. Legalizace výnosů z trestné činnosti ................................................................... 47

Závěr

........................................................................................................... 50

5

Úvod V mé práci se podíváme na hotovostní platební styk v bankách, co vlastně platební styk je, jak se provádí a jak do něj zasahuje Česká národní banka. Někdo by mohl namítat, ţe hotovostní placení pohledávek v moderní době upadá, ale není tomu tak. S hotovostí neboli s penězi se setkáváme neustále, například při zaplacení oběda nebo koupě novin. Tyto malé poloţky běţně neplatíme bezhotovostně, třeba platební kartou. Kolikrát to není ani moţné jelikoţ terminály na hotovostní placení nejsou rozhodně všude. V první kapitole si vysvětlíme především pojmy hotovostní platební styk a peníze. Podíváme se zde ve zkratce na historii peněz. V druhé kapitole se podíváme, jaká je úloha České národní banky v hotovostním platebním styku, jak dochází k emisi peněz, jaké bankovky a mince jsou platné v České republice a jaké jsou jejich ochranné prvky. O hotovostním platebním styku v bance se dozvíme více ve třetí kapitole. Zde zjistíme, jak se peníze balí a převáţí mezi finančními institucemi. Dále si přiblíţíme, jak vypadá pokladní místo a s čím se zde můţeme setkat. Velmi důleţitou funkci zde má zaměstnanec banky – pokladník. Popíšeme si, jak se postupuje při vkladu či výběru hotovosti klientem na pokladně či směnárně. Seznámíme se s obsluhou bankomatu a nočního trezoru. Jsou zde informace i o padělcích, prekluzi měny a boji bank proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Toto téma jsem si vybrala kvůli mým zkušenostem s hotovostí. Čtyři roky jsem pracovala na České poště, s. p. na pozici pracovník přepáţky a následně jako zástupce hlavního pokladníka, kde jsem se setkávala s hotovostí denně. Nyní pracuji v J&T BANCE, a. s. na oddělení back office bankovního provozu, kde zpracovávám bezhotovostní platby a s hotovostí se setkávám jiţ méně, jen při zástupu pracovníků na front office.

6

1.

Hotovostní platební styk

1.1. Definice platebního styku Základními účastníky platebního styku jsou plátce a příjemce. Platební styk je prováděn buď přímo nebo přes zprostředkovatele, kterým bývá většinou finanční instituce (nejčastěji banka). Pokud do tohoto vzájemného vztahu vstupuje banka, pak je pouhým zprostředkovatelem příkazů od klientů. Platební styk můţeme členit podle řady kritérií (např. teritorium transakce, počet bank v transakci, rychlost platby, aj.). Základním kritériem je hledisko formy peněz pouţitých k platbě. Podle toho rozeznáváme: -

Hotovostní platební styk je, kdyţ si plátce a příjemce předávají hotovost ve formě

bankovek a mincí. Řadíme do něj i částečně bezhotovostní formu úhrady (např. hotovost vloţená na účet) -

Bezhotovostní platební styk, při kterém dochází k přesunům ve formě záznamů na

účtech.1 Bezhotovostní platební styk můţeme dále rozdělit na : -

tuzemský - platební styk probíhá pouze mezi účty subjektů vedených v jednom státu,

převáţně v tuzemské měně -

zahraniční – platební styk probíhá mezi tuzemskými a zahraničními subjekty (nejedná-

li se o přeshraniční platební styk) -

přeshraniční – platební styk je v rámci Evropské unie a Evropského hospodářského

prostoru (dále EU a EHP), do výše 50.000,--EUR nebo v ekvivalentu v měnách zemí EU a EHP, třetí podmínkou je uskutečnění platby pouze v měnách EU či EHP.2 Dále se budeme jiţ zabývat výhradně hotovostním platebním stykem.

1

Polouček, Stanislav a spol. Bankovnictví. První vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. Beckovy ekonomické učebnice, str. 141-142 2 Rozehnalová, Julie. Rizika hotovostních operací z pohledu klienta a banky. Bakalářská práce, 2010, Bankovní institut vysoká škola, Katedra finančních obchodů, str. 13

7

Hotovostní platby mohou mít celou řadu podob bez ohledu na to, zda jde o platbu mezi obyvatelstvem, mezi obyvatelstvem a podnikatelskou sférou nebo platbami mezi podnikatelskými subjekty například: -

sloţení hotovosti ve prospěch účtu příjemce

-

výběr hotovosti

-

poukaz k výplatě v hotovosti z účtu vedeného v jiné pobočce

-

šekem k výplatě

-

výběrem platební kartou prostřednictvím bankomatu nebo pokladny u obchodníka3

Za platbu v hotovosti se povaţuje i platba vysoce hodnotnými komoditami jako jsou drahé kovy či drahé kameny. Hotovostní platební styk zajišťuje tok likvidní formy finančních aktiv - hotovostních peněz. Je realizován mezi ekonomickými subjekty následně : -

Přímý hotovostní platební styk

Přímý platební styk je peněţní převod mezi dluţníkem a věřitelem ve formě osobního předání peněţní částky, převodem poštovní poukázkou typu C a D, cenným psaním nebo prostřednictvím třetí osoby. -

Bankovní hotovostní platební styk

Bankovní platební styk prostřednictvím bank se provádí v různých formách, těmi jsou hotovostní platby ve prospěch účtu příjemce (pokladní sloţenky, noční trezor, poštovní poukázka A, ...), poukázáním peněţních prostředků z účtu k výplatě hotovosti (poštovní poukázka B), šekem určeným k výplatě hotovosti, výběrem/vkladem hotovosti na pokladně (výběrní/příjmový lístek), bankovní platební kartou (pokladny,automaty) atd. -

Mezibankovní hotovostní platební styk

Mezibankovní platební styk je prováděn mezi obchodními bankami a centrální bankou, z důvodu zásobování ekonomiky hotovostními penězi.4 V bankovním hotovostním platebním styku spolupracují banky se společnostmi jako je Česká pošta, s. p. a další poskytovatelé platebních sluţeb malého rozsahu dle zákona č. 284/2009Sb., o platebním styku (např. Ţabka, a. s.). Nástrojem v tomto platebním styku jsou poštovní 3

Polouček, Stanislav a spol. Bankovnictví. První vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. Beckovy ekonomické učebnice, str. 152 4 ŠEVČÍK, Aleš. Bankovnictví I. První vydání. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta, 2005. str. 99

8

poukázky, banky zpracovávají pouze typy A a B. U poukázky typu A se jedná o vklad hotovosti na poště, na účet v bance je platba připsána bezhotovostně. Poukázka typu B je vyuţívána především finančními institucemi k výplatě hotovosti klientovi z účtu v bance. Banky mají uzavřené smlouvy s těmito společnostmi a pravidelně jim předávají registr účtů (datový soubor o klientech). Dle Vyhlášky č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, paragraf 1, zákonné peníze přijímají Česká národní banka, banky a ostatní právnické osoby a fyzické osoby takto: -

platné české bankovky (dále jen "bankovky") přijímají právnické a fyzické osoby bez omezení.

-

platné české mince včetně mincí pamětních a platných pamětních mincí československých (dále jen "mince") přijímají bez omezení Česká národní banka a banky; ostatní právnické osoby a fyzické osoby mohou odmítnout přijetí a) u mincí nad 10 kusů téţe nominální hodnoty, b) u mincí nad celkovou částku 100 Kč u mincí do nominální hodnoty 10 Kč včetně a nad celkovou částku 500 Kč u mincí vyšších nominálních hodnot, c) platných českých pamětních mincí, d) platných československých pamětních mincí

-

Právnické osoby přijímají i zákonné peníze opotřebované oběhem, pokud se jimi platí a pokud jsou celé a celistvé. Česká národní banka a banky za stejných podmínek přijímají i zákonné peníze poškozené jinak neţ oběhem. Oběhem opotřebované a poškozené zákonné peníze se nevydávají zpět do oběhu. Fyzické osoby mohou přijetí oběhem opotřebovaných nebo poškozených zákonných peněz odmítnout.

-

Za celé zákonné peníze se povaţují takové, kterým nechybí ţádná jejich část, za celistvé zákonné peníze se povaţují takové, které tvoří souvislý a neporušený celek.5

Shrneme-li to tak, ţe platební styk je moţno definovat jako vztah mezi plátcem a příjemcem platby, při kterém dochází k uskutečnění platby, tedy k převodu peněţních aktiv. Peníze při tom plní jednu ze svých základních funkcí – funkci prostředku směny.

5

Vyhláška České národní banky 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince

9

1.2. Co to jsou peníze? Je tu otázka: „Co to jsou peníze?“ Definic je mnoho. Zaujala mě definice z knihy Macmillanův slovník moderní ekonomie, která říká: „Peníze jsou jakákoliv věc, která je obecně přijímána výměnou za zboţí nebo při vypořádání dluhů, ne však pro vlastnosti této věci samotné, ale z důvodů, ţe ji lze podobným způsobem předat dál.“6 V současné době se v peněţním oběhu vyskytují: -

mince – nejčastěji slitina různých kovů

-

papírové peníze – bankovky, jsou dnes vydávané výlučně centrální národní bankou,

mají nucený oběh, to znamená, ţe jsou v dané zemi uznávanými zákonnými penězi a kaţdý jen nucen je přijímat -

depozitní peníze – jsou peníze v podobě vkladů u bank, spořitelen a jiných peněţních

institucí, které lze kdykoliv vyzvednout Všechny tyto sloţky peněz (mince a papírové peníze drţené mimo banku a bankovní depozita) tvoří tzv. transakční peníze. Kromě uvedených druhů peněz existují ještě peníze nazývané běţně „skoropeníze“ (také označovány jako kvazipeníze). Jsou to depozitní peníze s niţším stupněm likvidity (sníţená moţnost vyuţití k platebním operacím). K tzv. skoropenězům patří : -

úročené úspory a vklady s určitou výpovědní lhůtou

-

určité druhy cenných papírů, zejména obligace7

Nejdůleţitější funkcí peněz je, ţe slouţí jako ideální prostředek směny. Fungují jako oběţivo (tím, ţe obsluhují oběh zboţí) i jako platidlo (umoţňují platit závazky, pohledávky atd.). Jsou mírou hodnoty, tzn. současné i budoucí ceny zboţí a sluţeb vyjadřujeme v násobcích či podílech zúčtovací peněţní jednotky. Dále se peníze pouţívají k uchování hodnoty. Jsou shromaţďovány jako úspory pro budoucí nákupy nebo jejich přeměnu v kapitál. Peníze v trţní ekonomice plní tři významné funkce : 1. prostředek směny – vychází ze schopnosti peněz zprostředkovat směnné akty a je zaloţena na ochotě jiných subjektů přijímat peníze k úhradě závazků 6

Pearce, David W. Macmillanův slovník moderní ekonomie. 2. vydání. Praha : Victoria Publishing, a.s., 1995. str. 294 7 Blaţek, Jiří. Základy ekonomie 1. 2. vydání Brno: Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Doplněk, 2002. str. 115-118

10

2. zúčtovací hodnota – vyjadřuje schopnost peněz působit jako míra ocenění všech statků a sluţeb 3. uchovatel hodnot – vyplývá z toho, ţe peníze umoţňují udrţovat hodnoty v čase, silně to závisí i na stabilitě jejich hodnoty8 Od obecného pojmu peníze je potřeba odlišit pojem měna. Měnu chápeme jako národní formu peněz. Neboli peníze, které mají konkrétní formu, a jejich pouţití je vymezeno národními hranicemi. Nazýváme ji pak národní měnou.9 Národní měna neboli zákonné platidlo v České republice je Koruna česká, která se dělí na 100 haléřů. zkratka názvu je „Kč“. Mezinárodně uznávaná zkratka u naší měny je ISO kód10 CZK. Současná podoba peněz je výsledkem tisíciletého vývoje. Vznik a vývoj peněz je těsně spojen s vývojem směny zboţí.

1.3. Historie peněz Směna komodit se začínala rozvíjet jako naturální směna, tj. směna zboţí za zboţí (kuře za obilí, obilí za jablka apod.). S postupným rozvojem trhu, kdy na trh vstupovalo stále více zboţí, se naturální směna stávala velmi nevýhodnou a komplikovanou, někdy i nemoţnou (mezi jednotlivými směniteli nedocházelo ke shodě co za co směnit). Pokrok nastal, kdyţ se začaly pouţívat zboţové peníze. Zboţové peníze vznikly tím, ţe ze zboţí které pouţívali, se vydělil jeden statek, který začal slouţit jako prostředek směny (za toto zboţí se nakupovalo a prodávalo). Z historie jsou známy příklady takového zboţí – např. olej, koţešiny, obilí, víno aj. Na území českého státu se v dávných dobách směňovalo za plátno, které mělo podobu šátečků (odtud slovo platit). Ještě v dnešní době u některých primitivních domorodých kmenů např. na Nové Guineji existuje tento druh peněz, konkrétně se zde jedná o mořské lastury.11

8

Sojka, Milan. Prof., Konečný, Bronislav, Doc. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 6.vydání. Praha : Libri, s.r.o., 2006. str. 57-58 9 Blaţek, Jiří, Uklein Jiří. Bankovnictví. První vydání. Brno : Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Doplněk, 1997. 10 ISO kód – tento kód je přidělován Mezinárodní organizací pro standardizaci 11 Blaţek, Jiří. Základy ekonomie 1. 2. vydání Brno: Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Doplněk, 2002. str. 58

11

Avšak ani zboţové peníze nebyly ideálním prostředkem k placení. Jednou z hlavních nevýhod byla malá trvanlivost (plátno), špatná dělitelnost či přenosnost (zvířata) a špatné skladování.12 Z těchto důvodu nesplňovaly potřebné poţadavky na peníze.

1.3.1. Mince Časem se ukázalo, ţe prostředkem směny, který splňuje všechny potřebné poţadavky jsou drahé kovy. Drahé kovy, zejména zlato a stříbro, splňují tyto úlohy- jsou snadno dělitelné, fyzikálně i chemicky stálé, vzácné a proto je obsaţena velká hodnota v malém mnoţství. Literatura uvádí, ţe kovové mince se začínají pouţívat jiţ v 5. a 4. tisíciletí před n l. ve východní Asii, konkrétně s prvními státy Mezopotámie. Jiţ od 3. tisíciletí před n. l. zde byla běţně zpracovávána měď a později i bronz. Ale i tak nebylo běţné pouţívání mincí v místním obchodě a téměř vůbec v dálkovém. Vedle označených mincí se k platbě uţívalo kovových slitků, u nichţ nebylo označení zárukou přesnosti váhy a čistoty slitiny. Proto bylo nutno hodnotu, tj. váhu těchto peněz při kaţdé obchodní transakci překontrolovat (převáţit). V Babylonii v 1. tisíciletí před n. l., které bylo významným centrem obchodu se směňovalo zboţí i peníze (kovové peníze pouţívané v různých státech), bylo nutno přistoupit ke srovnání těchto různých mincí co do váhy tak co do ryzosti kovu. Jak můţeme usuzovat z tehdejších pramenů, základem tohoto srovnávání byl poměr „ceny“ jednotlivých druhů kovů (slitin), z nichţ byly mince raţeny. Nejvíce byly ceněny mince rozhodujícím obsahem zlata a stříbra. V době řeckých městských států se vyčlenilo i speciální zaměstnání - zkoušení kvality (tj. ryzosti) a váţení mincí.13 První české mince, stříbrné denáry, se začali razit po roce 955 za doby kníţete Boleslava I.14 V historii byla období, kdy funkci peněz plnily pouze dva kovy (zlato a stříbro) společně – mluvíme o tzv. bimetalismu, pokud funkci plnil pouze jeden kov – hovoříme o monometalismu. V dobách existence plnohodnotných (zlatých a stříbrných peněz) docházelo čas od času k situaci, kdy se vzácného kovu nedostávalo (období neúrody, války, nákladný ţivot panovníka aj.) vedl ke sníţení hodnoty peněz – sníţení hmotnosti mincí či kvality raţby. 12

Blaţek, Jiří. Základy ekonomie 1. 2. vydání Brno: Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Doplněk, 2002. 13 Šenkýřová, Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví. 1. vydání. Praha : Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., Edice EUPRESS, 2010. 14 Hásková Jarmila PhDr. a kolektiv. Československé bankovky, státovky a mince 1919-1992. První vydání. Praha : Lunarion, v.o.s. ve spolupráci s ČNB, 1993.

12

Do mincovního kovu se přidávali ostatní kovy např. měď a zinek, tím ale docházelo k znehodnocování měny- tzv. devalvaci. Historie zná mnoho případů úpadku měny, která bývala velmi kvalitní. Na území českého státu to byl například praţský groš nebo jáchymovský tolar. Obnova kvality mincí se neobešla bez půjčky mincovního kovu – od bank, církve, šlechty, měst a jiných institucí. Zárukou a potvrzením této půjčky byly cenné papíry garantující splatnost této zápůjčky. Tak se začalo pozvolna objevovat nahrazování kovových mincí za papírové certifikáty – např. na území Rakouské monarchie byly reformou Marie Terezie roku 1762 zavedeny papírové bankocetle, které byly směnitelné zpětně za zlato a stříbro. Vzniklo tak poznání, ţe vzácné kovy nemusí být fyzicky přítomné při zprostředkování směny - mohou být nahrazeny symboly v podobě papírových peněz.15

1.3.2. Papírové peníze Světové prvenství v pouţívání papírových peněz patří Číně, kde byly známy jiţ v 10. století – v době dynastie Ming, ale od jejich pouţívání se upustilo. V Evropě se začaly nejdříve uţívat v Anglii, kde se vyvinuly z dluţných úpisů jiţ v 80. a 90. letech 17. století.16 Tyto dluţné úpisy vydávali původně zlatníci jako potvrzení za uloţení mincí či zlata. Začátek k vydávání bankovek v Anglii, byl v roce 1725 kdy Bank of England začala pouţívat částečně tištěné bankovky. Bankovky byly plně tištěny od roku 1855.17 Bankovky se začaly vydávat při odkoupení cenného papíru, směnky (tzv. reeskont směnky) emisní bankou. Uţívání papírových peněz mělo mnoho výhod. Jsou lehce přenosné, skladné, násobky či podíly lze snadno vyjádřit, náklady oběhu byly niţší atd. Na druhé straně vzniklo nebezpečí padělání peněz a potřeba jejich sloţité ochrany. Existence papírových peněz s sebou rovněţ přinesla vznik poruch peněţního oběhu, jako je inflace. Ústup zlata z peněţního oběhu a jeho uchovávání zlata v bankách (tezaurace) probíhal postupně. Nejdůleţitějším mezistupněm byl peněţní systém, ve kterém vedle sebe obíhalo zlato a papírové peníze podloţené (kryté) zlatem a za zlato směnitelné.18 Systém kdy byly papírové 15

Blaţek, Jiří. Základy ekonomie 1. 2. vydání. Brno : Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Doplněk, 2002. 16 Šenkýřová, Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví. První vydání. Praha : Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., Edice EUPRESS, 2010. 17 BIVS Puls č. 2/2010 str. 20-21 http://www.bivs.cz/pro-studujici/casopis-puls-bivs-cz 13.10.2010 18 Blaţek, Jiří. Základy ekonomie 1. 2. vydání Brno: Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Doplněk, 2002.

13

peníze podloţené zlatem se jmenoval zlatý standard. V souvislosti s rozvojem výroby a vzhledem k nerovnoměrnému rozdělení zásob zlata mezi zeměmi se postupně ukazovalo, ţe je směnitelnost papírových peněz za zlato neudrţitelná. Zlaté krytí a směnitelnost papírových peněz za zlato byly nejprve zrušeny ve vnitřních peněţních obězích jednotlivých vyspělých zemí. K tomu došlo v průběhu Velké deprese ve 30. letech 20. století. Tím skončil tzv. standard zlaté devizy. Tento proces, v němţ zlato postupně ztratilo svůj původní význam pro stabilitu peněţního oběhu a kupní síly peněz, bývá označován jako demonetizace zlata.19 Nyní nejsou peníze kryté zlatem. Aby to nebyly jen bezcenné papírky je jejich hodnota garantovaná slovem státu. V historii peněz se objevují i státovky. Teď si přiblíţíme co jsou a jaké byly její funkce. Státovky jsou papírové peníze, které emitoval panovník nebo vláda, jako oběţivo. Tyto peníze mají nucený kurz. K emisi státovek docházelo většinou při nedostatku mincí z drahých kovů (zlato, stříbro) a zvýšeného vydávání peněz ze státního rozpočtu. Nejčastěji v období válek. Stát chybějící mince doplňoval vydáváním papírových státovek. Mnoţství státovek v oběhu určoval panovník (resp. vláda daného státu), např. na základě výšky schodku. Některé státy přivedla nadměrná emise státovek aţ k bankrotu. Z těchto důvodů je dnes krytí schodků státních rozpočtů pomocí státovek zakázané20. Kdyţ státovky shrneme tak se jedná se o úvěrové peníze, které jsou kryty majetkem státu - představují státní dluh

1.3.3. Vývoj papírových peněz na území českého státu. Počátkem 60. let 17. století v rakouském státě byly vydávány do oběhu tzv. „platební obligace“. Představovaly vlastně státní zúročenou půjčku. Byly přijímány při placení všech komorních a kontribučních dávek (nucený příspěvek, daň), stejně jako mince. Jejich pouţívání bylo podpořeno tím, ţe stát je schopen své papírové peníze splatit v dobré měně. Byly vydávány v celkovém počtu 10 milionů zlatých, roku 1766 byly staţeny z oběhu a zničeny. Současně začala být vydávána nezúročitelná papírová platidla. První sérii vydala Wienerstadt Bank na základě vládního patentu z roku 1760. Bankocetle svou formou připomínaly tehdejší bankovní obligace. Vytiskla je Vídeňská dvorní tiskárna a zpočátku 19

Sojka, Milan. Prof., Konečný, Bronislav, Doc. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 6.vydání. Praha : Libri, s.r.o., 2006. str.58 20 http://cs.wikipedia.org/wiki/Státovka 23.11.2010

14

kaţdou vlastnoručně podepisoval některý z vídeňských radních. Byly to peníze s nuceným oběhem, protoţe 1/3 všech poplatků se musela odvádět v bankocetlích.21 Obr. 1: bankocetle z roku 1800

Obr. 2: mince jedna koruna z roku 1894

http://programy.mb-net.cz/mb-pravek-novovek/JT0901003.htm a http://programy.mb-net.cz/mb-pravek-novovek/JT0901005.htm 16.10.2010

Ve vývoji papírových peněz zaujímá významné místo rok 1811 (státní bankrot a prudká inflace), kdy prezident dvorské komory (v dnešní době ministr financí) provedl devalvaci bankocetlí, jejichţ bylo přes 1 miliardu nominální hodnoty. Byla zavedena nová papírová měna – výplatní listy - Einlosungsseheine, stanovený kurz byl 1:5. I kdyţ bylo císařským dekretem přislíbeno, ţe jiţ nebude další emise papírových peněz, byly další peníze vydávány. Roku 1857 rakouský stát přistoupil k zavedení nové měnové soustavy. Těsně před jejím zavedením byla zrušena poslední mincovna na českém území – praţská mincovna. Nová měnová soustava vznikla na základě dohody Rakouska se státy Německé celní unie. Jejím základem byla tzv. celní libra o hmotnosti 500 g, z níţ se razilo 45 zlatých. Jeden zlatý obsahoval 100 krejcarů. I po zavedení této nové měny zůstaly v oběhu i papírové peníze. Jelikoţ byla nová rakouská měna zaloţená na stříbře tak byla velmi nestabilní oproti daleko stabilnějšímu zlatu. Tato měna i přes svojí kolísavost vyhovovala potřebám rozvoje obchodu a podnikání. Roku 1892 dochází k zavedení zlaté korunové měny. Do oběhu byly dány i zlaté desetikorunové a dvacetikorunové mince a později roku 1907 i stokorunová. Pětikorunová, dvoukorunová a jednokorunová mince byla raţena ze stříbra. Z běţných kovů byly raţeny dvaceti, deseti, dvou a jednohaléřové mince. Současně s mincemi obíhaly bankovky. Byly tištěny v hodnotách 10, 20, 50, 100, a 1000 korun. Poměr nové měny vůči staré byl 2:1. 21

Šenkýřová, Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví. První vydání. Praha : Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2010. Edice EUPRESS.

15

Oficiální povinnost počítat v nové korunové měně byla stanovena 1. 1. 1900. Tento bankovní systém se udrţel do rozpadu Rakouska- Uherska. První emisi vlastních papírových peněz nové Československé republiky vydával Bankovní úřad ministerstva financí v Praze září roku 1919. Byly vydávány tyto hodnoty : 1, 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1000, 5000 korun. Vlastní mince se začaly razit roku 1922 ve státní mincovně v Kremnici. V době okupace platily na území Čech a Moravy protektorátní státovky a bankovky, které byly vydávány postupně od roku 1940. Koncem roku 1944 byl dekretem prezidenta republiky zřízen československý měnový úřad a byl pověřen dočasnou funkcí emisního ústavu. Po osvobození a obnovení politického a hospodářského ţivota Československé republiky došlo i k obnovení peněţního systému. A poměrně rychle k vydávání státovek a později i bankovek. Po měnové reformě provedené v roce 1953 byly u nás vydávány státovky a bankovky nové, mezi nimi i některé u nás s nezvyklými nominálními hodnotami (tříkoruna a dvaceti-pětikoruna) Obr. 3 a 4: Bankovky v hodnotě 3 a 25 korun z roku 1953

http://www.cnb.cz/cs/platidla/numismatika/nabidka_num_mat.html 16.10.2010

V průběhu let některé mince zanikly a jiné vznikly – např. roku 1957 byla uvedena do oběhu mince v hodnotě 1 koruny a roku 1966 pětikoruna, nahrazovaly státovky ve stejné hodnotě. V roce 1973 byla soustava bankovek doplněna o hodnotu 500 korun a o 12 let později přibyla

16

ještě 1000korunová bankovka. V roce 1993 byla postupně uvedena do oběhu peněţní soustava České republiky, kterou známe aţ na drobné změny do teď.22

22

Šenkýřová, Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví. První vydání. Praha : Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2010. Edice EUPRESS.

17

2.

Úloha ČNB v hotovostním platebním styku

Centrální bankou v České republice je Česká národní banka (dále jen ČNB), která vznikla k 1. lednu 1993 z do té doby existující Státní banky Československé. V České republice je základní postavení centrální banky dáno Ústavou, která zaručuje nezávislost ČNB. Dále je její postavení konkretizováno v zákoně č 6/1993 Sb., o České národní bance, který zakotvuje cíle centrální banky, její organizaci, nástroje, pravomoci, principy hospodaření aj. Hlavní cíl ČNB je formulován v souladu s principy fungování centrální banky v rámci EU jako péče o cenovou stabilitu. Standardně bývají za základní funkce centrální banky povaţovány: -

emise hotovostního oběţiva

-

banka pro ostatní banky

-

provádění měnové politiky

-

banka státu

-

bankovní regulace a dohled

-

statistická činnost

-

zastupování státu v mezinárodních finančních institucích23

Dále se budeme hlavně zajímat ze základních funkcí o emisi hotovostního oběţiva.

2.1. Emise hotovostního oběţiva Centrální banka je jedinou bankou ve státě, která má oprávnění emitovat hotovostní peníze. Emisi hotovostních peněz lze povaţovat za jednu z nejstarších funkcí centrálních bank. Emisní monopol banky je těsně spojen se stanovením hotovostních peněz jako zákonného platidla, z čehoţ vyplývá povinnost všech subjektů v daném státě přijímat tyto peníze k úhradě svých pohledávek. Moderní emise hotovostních peněz probíhá prostřednictvím komerčních bank, které získávají hotovostní peníze od centrální banky.

23

Dvořák, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha : Linde Praha, a. s., 2005. str .145

18

Za okamţik emise hotovostních peněz do oběhu povaţujeme vyplacení hotovostních peněz centrální bankou zpravidla komerčním bankám. ČNB má ze zákona výkonnou a legislativní odpovědnost v hotovostním peněţním oběhu. Z hlediska výkonné odpovědnosti odpovídá za zásobování oběhu dostatečným mnoţstvím mincí a bankovek i za jejich kvalitu (ve smyslu estetickém), z hlediska únosné míry za opotřebení peněz v oběhu a odolnosti proti padělání, resp. napodobování. Legislativní odpovědnost spočívá v přípravě zákonných norem a prováděcích právních předpisů pro hotovostní oběh. Tyto normy upravují vzhled a náleţitosti hotovostních peněz, pravidla jejich emise, oběhu, výměny v případě poškození či opotřebení atd. ČNB zabezpečuje dávky oběţiva bankám na základě smlouvy mezi ČNB a příslušnou bankou. Banky mají pro tento účel zřízen běţný účet u ČNB určený pro výběry a vklady hotovosti.24

2.2. Operace centrální banky s hotovostními penězi S emisí hotovostních peněz centrální bankou souvisí řada dalších operací této instituce. Základní operace jsou -

emise a stahování hotovostních peněz

-

správa zásob hotovostních peněz

-

výměna opotřebených a poškozených peněz

-

další činnosti spojené s hotovostními penězi25

Pro zjednodušení v dalším členění nerozlišujeme, zda jde pouze o bankovky, mince, popřípadě státovky či pamětní mince. Emise a stahováním hotovostních peněz zahrnuje: a) vydávání hotovostních peněz podle jejich poţadavků k tíţi účtů jejich bezhotovostních rezerv, b) přijímání hotovostních peněz od bank ve prospěch účtů jejich bezhotovostních rezerv c) přepočítávání, ověřování pravosti, balíčkování a sáčkování vydávaných a přijímaných hotovostních peněz

24 25

Dvořák, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha : Linde Praha, a. s., 2005. str.146-147 Revenda, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. vydání. Praha : Management Press, 2001.

19

Správa zásob hotovostních peněz : a) úschovu a správu zásob za účelem jejich doplnění do oběhu podle poţadavků poboček centrální banky b) úschova a správa zásob za účelem jejich doplnění za vyřazené hotovostní peníze c) zabezpečování a organizace dodávek hotovostních peněz od výrobců do trezorů centrální banky. Výměna opotřebených a poškozených hotovostních peněz26 : a) stanovení pravidel pro poskytování náhrad za necelé a poškozené hotovostní peníze b) poskytování náhrad za necelé a poškozené peníze c) dozor nad úschovou a ničením necelých a poškozených peněz. Další činnosti spojené s hotovostními penězi : a) stanovení nominální hodnoty a všech dalších náleţitostí peněz b) sjednávání tisku a raţby peněz c) stanovení pravidel přijímání hotovostních peněz a nakládání s nimi d) dozor nad ochranou a bezpečností obíhajících peněz e) prověřování platnosti přijatých peněz, stahování a ničení falešných hotovostních peněz f) dozor nad úschovou a ničením tiskových desek, razidel a neplatných hotovostních peněz g)stanovení podmínek reprodukce symbolů hotovostních peněz, včetně reprodukce hotovostních peněz jiných států27 h) úschova a evidence platných i neplatných hotovostních peněz jiných států ch) emise pamětních mincí K většině těchto operací dochází v kaţdý pracovní den a to nejen na ústředí, ale i na pobočkách, popřípadě i dalších organizačních jednotkách centrální banky. Přesuny hotovostních peněz v rámci centrální banky a mezi centrální bankou a ostatními bankami, jejich organizace, čas, trasy, způsoby ochrany apod. jsou z bezpečnostních důvodů v nejvyšší moţné míře utajovány. Pracovníci centrální banky, kteří pracují s hotovostními penězi, patří mezi nejdůkladněji prověřované a nejčastěji kontrolované zaměstnance této instituce. Stejné podmínky platí i pro zaměstnance Státní tiskárny cenin (http://www.stc.cz/) a v České mincovně (http://www.mint.cz/cs). 28 26

dle Vyhlášky ČNB č. 37/1994, Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelá a poškozené bankovky a mince 27 dle Vyhlášky ČNB č. 553/2006, Sb. o podmínkách, za kterých lze produkovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují 28 Revenda, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. vydání. Praha : Management Press, 2001.

20

2.2.1. Výroba bankovek V České republice tiskne bankovky pro centrální banku Státní tiskárna cenin v Praze. Při nové emisi bankovek – nový typ bankovky, vypisuje ČNB výtvarnou soutěţ. Náměty, které zpracovávají umělci, jsou většinou přesně dané a autor tedy nemůţe rozvíjet svou fantazii, ale jen ukázat své kreslířské umění. Většinou celou bankovku netvoří jeden umělec ale více, např. jeden utvoří hlavní postavu bankovky a další přírodní motivy. Na bankovkách se vytvářejí sloţité grafické obrazce, jejich úkolem je ztíţit padělání bankovky, pouţívají se speciální grafické programy, např. program Excentro. Obr. 5 grafický obrazec vytvořený programem Excentro

http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola11_03 24.10.2010

Výtvarník, který vyhrál soutěţ, dále spolupracuje s pracovníky tiskárny při výrobě bankovky. Důvodem této spolupráce je sladit návrh bankovky s tiskařskou technologií. Nejprve je návrh rozkreslen do linek a kaţdá tato linka vyryta do měděné destičky. Tato práce můţe trvat i měsíce záleţí na sloţitosti předlohy. V rytině nesmí být ţádná chyba ani ţádná odchylka. Takto vyrobené destičky jsou vkládány do speciálního stroje, který nakopíruje destičky. Důvodem tohoto nakopírování do stroje je, aby se později mohly tisknout bankovky ve větším mnoţství a ne po jedné bankovce. Vytvoří se tzv. tisková deska. Tato deska můţe mít rozměry okolo jednoho metru jak na výšku tak na šířku. Najednou natiskne aţ čtyřicet bankovek. Bankovky se tisknou na speciální papír tzv. bankovkový papír, tento papír je zároveň i jedním z ochranných prvků. Bankovkový papír bývá zpravidla směs bavlny a lnu 21

nebo jde o čistou bavlnu, není vyráběn ze dřeva jako normální papír. Papír z tohoto materiálu snese mnohem větší mechanické opotřebení. Nyní je to nenahraditelný materiál, pro výrobu českých bankovek. Bankovkový papír je pro české bankovky vyráběn v Německu. Tento papír je dováţen z důvodu chybějícího speciálního stroje v naší tiskárně cenin. Tento stroj umí vytvořit v bankovním papíru okénkový prouţek. Vyjde levněji papír dováţet neţ pořizovat tento speciální stroj. Do papíru se před samotným tiskem umisťují ochranné prvky, jakými jsou bezpečnostní vlákno nebo vodoznak. O barvení bankovek se stará počítač. K výrobě bankovek se pouţívají tři techniky tisku. Aby se zamezilo jejich padělání, pouţívají se často v kombinaci. Jedná se o ofsetový tisk, knihtisk a hlubotisk. Ofsetový tisk je metoda, která se při velkonákladovém tisku pouţívá nejvíce. Jedná se o nepřímý tisk, protoţe z tiskové formy se nejprve tiskne na pryţí potaţený válec a z něho teprve na papír. Barva se tedy přenáší dvakrát a předloha na tiskové formě není stranově převrácená. Zároveň umoţňuje tisknout jemné detaily a i na méně kvalitní papír na rozdíl od knihtisku. Obr. 6 nákres ofsetového tisku

Obr. 7 nákres hlubotisku


Hlubotisk - Liniový hlubotisk nebo-li tisk z hloubky, je tradiční způsob tisku i ochrany především bankovek. Barva je zatřena do vrypu na tiskové desce a pod vysokým tlakem je přenášena na papír. Tiskárna cenin pouţívá pro liniový hlubotisk tříbarvový archový stroj, na kterém se všechny barvy tisknou z jedné desky najednou. Lze vyuţít i barevného přechodu tzv. irisu nebo slepotisku. Takto se tisknou jemné rytiny a části bankovky, které musí být cítit hmatem, např. slepecká značka.

22

Poté je pouţita třetí tisková technika, tzv. tisk z výšky (knihtisk – nejstarší tisková technika). Takto jsou tištěny zpravidla jen údaje, které se liší na kaţdém exempláři. V případech bankovek to jsou sériová čísla.29 Obr. 8 nákres knihtisku


V jiných státech se můţeme setkat s polymerovými bankovkami. Tyto bankovky mají větší odolnost vůči opotřebení a hůře se padělají. Vyuţívají se zde jiné ochranné prvky neţ u papírových bankovek. Prvním státem, kde se začaly pouţívat tyto bankovky, byla Austrálie, bylo to roku 1988. Od roku 1996 byla Austrálie prvním státem na světě, kde se pouţívají pouze polymerové bankovky. Následovaly ji Nový Zéland, Bermudy, Brunej, Papua – Nová Guinea nebo Vietnam. Některé státy vyuţívají jak polymerové tak papírové peníze v peněţním oběhu, jsou to státy Brazílie, Izrael, Mexiko aj. V březnu 2010 Bank of Canada ve své tiskové zprávě uvedla, ţe během roku 2011 uvede do oběhu nové bankovky tištěné na polymeru. Většinu polymerových bankovek dodává australská banka RBA (Reserve Bank of Australia). V Evropě je pouze jediná taková země, kde se plastové bankovky vyskytují, touto zemí je Rumunsko. Polymerové bankovky se zde pouţívají od roku 1999, nyní je v oběhu jiţ druhá generace těchto bankovek. Vzory vybraných polymerových bankovek v příloze č. 1. V České republice ani v Evropské unii se v současné době neuvaţuje o přechodu na polymerové bankovky.30

29

výroba bankovek : http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola11_03 a http://www.stc.cz/cze/czech.htm 24.10.2010 30 http://technet.idnes.cz/plastove-penize-dobyvaji-svet-pristi-rok-ztizi-zivot-kanadskym-padelatelum-1s8/tec_technika.asp?c=A100310_182858_tec_technika_pka 25.11.2010

23

2.2.2. Výroba mincí Mince pro centrální banku razí Česká mincovna a.s. v Jablonci nad Nisou. Stejně jako u bankovek začíná vyhotovení mince v uměleckém ateliéru. Umělci podle zadaného tématu vyhotoví návrhy na novou minci, ten kdo výtvarnou soutěţ vyhraje, tak jeho vzor na minci se bude razit. Razí se tři typy mincí: -

běţné mince, které pouţíváme jako peníze

-

obchodní mince pouţívané jako investice

-

pamětní či sběratelské mince, vysoce kvalitní zlaté či stříbrné mince, které připomínají

významné historické události Podle návrhu umělce se vyhotoví sádrový model a následně pryskyřicový model, který je několikanásobně větší neţ bude mince ve skutečnosti. Pomocí pantografu (zmenšovací stroj) připojeného k počítači, který čte model a zároveň vytváří přesnou zmenšenou kopii předlohy, se model zmenšuje aţ do konečné velikosti razidla. Během tvorby razidla i po ní je nutno razidlo kontrolovat, zda nedošlo k nějaké odchylce během výroby. Ani stroje ovládané počítačem nejsou neomylné. Rytec upravuje drobné detaily. Po vytvoření konečné matrice je ještě přeleštěna, aby se dosáhlo maximální kvality raţby. Pokud je vše v pořádku můţe se razit mince. Důleţitou částí při výrobě mince je příprava mincovního kovu. Běţné mince se razí nejčastěji ze směsi mědi a niklu, pamětní ze stříbra a zlata. Roztavený kov se odlévá do bloků, tyto bloky jsou dále rozřezány do zhruba 80cm dlouhých ingotů. Ingoty jsou dále stlačovány pomocí 8 tunového lisu na tloušťku 12mm. Nakonec dokončovací lis stlačí pásy aţ na poţadovanou tloušťku mince. Nyní vysekávací stroj vyseká prázdné mince - tzv. stříţky. Následuje zastávka v lemovacím stroji, který kruhovým pohybem vytvoří zvýšený okraj (lem) mince. Další zastávka prázdných mincí je v mycí lázni. Koupou se ve směsi vody, mycích prostředků a ocelových kuliček, které mince vyhladí a vyleští. 31 Nyní, kdyţ máme razidla i hotové stříţky, tak nám nic nebrání přistoupit k samotné raţbě. Raţba oběţných mincí probíhá automaticky vysokou rychlostí (podle materiálu, průměru, stavby reliéfu a dalších náleţitostí v současnosti obvykle 100 - 1.000 kusů za minutu)32 jedním raţením. U pamětních mincí se razí kaţdá mince dvakrát hned za sebou, aby došlo k

31 32

http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola11_02 25.10.2010 http://www.mint.cz/files/Katalog_minci_a_medaili.pdf 25.10.2010

24

přesnému vyraţení mincovního obrazu. Při raţbě pamětních mincí se s mincemi zachází doslova v rukavičkách. Pro výrobu mincí ve špičkové kvalitě se navíc razidla pravidelně leští. Po skončení raţby je nutno provést ještě dokonalou kontrolu kaţdé mince, aby z mincovny neunikla ţádná, která nemá stanovené parametry.33 Obr. 9 mincovní značka České mincovny pro oběţné mince a vedle vyraţené na rubu 1Kč

http://www.mint.cz/files/Katalog_minci_a_medaili.pdf 24.10.2010

2.3. Bankovky a mince České republiky Roku 1993 byla postupně uvedena do oběhu peněţní soustava České republiky. Většina peněţní soustavy zůstala nezměněna. Nyní je v oběhu sedm druhů bankovek v nominálních hodnotách 100, 200, 500, 1000, 2000, a 5000. A šest druhů mincí v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20 a 50. Vzory bankovek a mincí s podrobnějším popisem v příloze č. 2 a č. 3.

2.3.1. Ochranné prvky bankovek Bankovky na sobě mají mnoho ochranných prvků, čím je vyšší hodnota bankovky tím více mají ochranných prvků. Ochrannými prvky jsou -

vodoznak

-

okénkový prouţek

-

ochranná vlákna

-

soutisková značka

33


25

-

skrytý obrazec

-

opticky proměnlivá barva - bankovky od hodnoty 500 a výše.

-

iridiscentní pruh - bankovky od hodnoty 1000 a výše.34

-

mikrotext35

Další prvek na bankovce můţe slouţit také jako ochranný, tímto prvkem je sériové výrobní číslo. Kaţdá bankovka má toto číslo jiné, tudíš pokud se setkáme s bankovkami se stejnými sériovými čísly jedná se určitě o padělek. Ochranné prvky si ukáţeme na bankovce, která je v největším mnoţství v oběhu (viz příloha č. 4), o hodnotě 1.000,--Kč. Nyní se setkáváme s dvěma typy této bankovky vzor 1996 a 2008. Zaměříme se na vzor 2008, ten je v oběhu od 1. 4. 2008. Tento vzor má zvýšenou ochranu proti padělání oproti předchozímu, coţ se projevuje změnou stávajících nebo doplněním nových ochranných prvků a dalšími úpravami designu. Ochranné prvky pouţité na této bankovce lze rozdělit do tří skupin: -

prvky viditelné pouhým okem – pro veřejnost

-

zjistitelné jednoduchými pomůckami – pro subjekty finančních institucí přijímajících hotovost

-

zjistitelné specializovanými pomůckami – pro profesionální automatizované zpracování peněz36

Budeme se zajímat dále jen o první dvě skupiny.

34

iridiscentní pruh znamená duhově proměnlivý pruh http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/1000_lic_prvky.html 26.10.2010 36 http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/publikace/download/A5-1000-CZ.pdf 26.10.2010 35

26

2.3.2. Prvky viditelné pouhým okem Na zobrazené bankovce je vidět osm ochranných prvků, nyní si je přiblíţíme. Obr. 11 vzor bankovky s označením ochranných prvků

http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_1000.html#01 26.10.2010

1.

Lokální stupňovitý vodoznak - tento znak je viditelný při pohledu proti světlu, je

pouţita kombinace pozitivního (tmavého) a negativního (světlého) vodoznaku. Jeho umístění je uprostřed v nepotištěném okraji bankovky. Jedná se vţdy o portrét osobnosti zobrazené na bankovce. Zde se nám zobrazí portrét Františka Palackého a negativní číslo 1000 s lipovým listem. Obr. 12 průhled z líce průhled z rubu


2.

Ochranný okénkový prouţek s mikrotextem "ČNB 1000 Kč" - tento prouţek je

z umělé metalizované hmoty, který je zapuštěn do papíru jiţ při výrobě bankovního papíru. Vstupuje na povrch papíru ve čtyřech intervalech. Kdyţ se podíváme proti světlu je vidět celý prouţek jako tmavá souvislá linka s částečně prosvítajícím textem. Podle dopadu světla se mění odstín prouţku ze zelené na hnědofialovou.

27

Obr. 11 ochranný okénkový prouţek


3.

Ochranná vlákna- tyto vlákna jsou dána do papíru při jeho výrobě v konečné fázi.

Vlákna mají oranţovou barvu a jejich délka dosahuje 6 mm. Nejlépe jsou vidět na světlých částech bankovky. Obr. 12 ochranná vlákna


4.

Soutisková značka – z kaţdé strany bankovky je viditelná pouze jedna část ze dvou

této značky. Při pohledu proti světlu se nám tato značka spojí a je vidět celá, velmi přesně na sebe navazuje. Tato značka je kruhová a je tvořena z písmen „ČR“ . Obr. 13 soutisková značka – rub, líc, průhled


5.

Skrytý obrazec – tento obrazec je viditelný jen tehdy, kdyţ sklopíme bankovku do

vodorovné polohy a koukáme proti zdroji světla. Zobrazí se nám číslo, které je vţdy nominální hodnotou bankovky. Jeho umístění je na líci bankovky v dolním pravém rohu v ornamentech na rameni portrétu případně nad ním. Pokud se koukáme z delší strany je obrazec pozitivní a pokud z krátké strany je negativní. 28

Obr. 14. skrytý obrazec


6.

Opticky proměnlivá barva - obrazec, který se nachází na lícní straně bankovky

v horní části uprostřed, je zaloţen na optickém efektu. Je vytištěný speciální barvou a ta se mění podle toho, jak sklápíme bankovku proti světlu. Přechází od zlaté do zelené. Obr. 15 opticky proměnlivá barva


7.

Iridiscentní pruh - ochranný iridiscentní pruh je umístěn na lícní straně v pravé části

bankovky. Pruh se na první pohled jeví jako průhledný, ale při sklopení proti světlu získává slabé zlatavé aţ fialové zabarvení s kovovým odleskem. Na iridiscentním pruhu je vyznačena nominální hodnota bankovky na okraji pruhu se objevují při sklopení čísla jako tmavá. Obr. 16 iridiscentní pruh


29

8.

Mikrotext – najdeme na lícní straně v pravé části bankovky v obdelníku u označení

hodnoty bankovky, mikrotext zobrazuje „1000“. Na rubové straně je vidět v pravé části u znaku České republiky mikrotext je „TISÍCKORUNČESKÝCH“. Mikrotext je velmi účinný ochranný prvek proti padělání, je zde velmi těţké napodobování ostrosti čísel a písmen. V tiskárně cenin se tiskne jak hlubotiskem tak knihtiskem.37 Obr. 17 mikrotext líc a rub


2.3.3. Prvky zjistitelné jednoduchými pomůckami Pomůcky, které finanční instituce pouţívají, jsou lampa s ultrafialovým světlem (tzv. UV lampa), lupa, detekční pera38, aj. Zaměříme se hlavně na UV lampu, jelikoţ je nejvíce vyuţívána.

Obr. 18 rub a líc bankovky pod UV osvětlením

http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/1000_lic_uv.html a http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/1000_rub_uv.html 26.10.2010

Na bankovce vzor 2008 se pod UV lampou zobrazuje: 

hodnota bankovky na líci v levém horním rohu – horní polovina hodnoty září zelenou barvou, dolní polovina září modrou barvou

37

kapitola čerpána z : http://www.cnb.cz/cs/platidla/ochranne_prvky/ochranne_prvky_1000.html#08 30.10.2010 V detekčním peru se pouţívá speciální chemická látka, která reaguje s inkoustem na pravých bankovkách. Zatímco na padělku bankovky látka zanechá tmavou značku, na pravých bankovkách nereaguje. 38

30



hmatová značka - levá část hmatové značky pro nevidomé a slabozraké září zelenou barvou, pravá část modrou barvou



levá část portrétu Františka Palackého zobrazená na líci včetně části oblečení a ornamentální plochy se skrytým obrazcem, se nám po ozáření zobrazí v zelené barvě, včetně nápisu FRANTIŠEK PALACKÝ a pravá část jména rytce V. FAJT SC.



lipový lístek – zobrazuje se na rubové i lícní straně bankovky vţdy v pravém horním a levém dolním rohu, opět má zelenou barvu



vodorovné označení série a čísla bankovky září zelenou barvou na rubu bankovky

Obr. 19 hmatová značka a označení série na bankovce pod UV osvětlením

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/publikace/download/A5-1000CZ.pdf 26.10.2010

Viditelnost ochranných prvků pod UV lampou se sniţuje opotřebením při oběhu. U bankovek poškozených vypráním nebo stykem s některými chemikáliemi mohou naopak zářit i jiné části tiskového obrazce nebo dokonce celá plocha bankovky.39

2.3.4. Ochranné prvky mincí Mince stejně jako bankovky mají ochranné prvky. Z pochopitelných důvodů těchto prvků není mnoho a jsou poměrně stejné. Mezi ochranné prvky mincí patří sloţení pouţitého materiálu, hmotnost mince, barva, rozměry a úprava hrany mince. V současné době se padělání mincí vyskytuje vzácně. Padělání mincí se nevyplácí. Je to dáno i tím, ţe nominální hodnota mince je nízká vzhledem k náročnosti výroby padělku. A to i v případě legální výroby, například u jiţ neplatných haléřových mincí v hodnotách 10, 20 a 50 haléřů (i tato skutečnost je mezi důvody, které vedli ke staţení těchto mincí z oběhu).

39

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/publikace/download/A5-1000-CZ.pdf 26.10.2010

31

Padělky mincí se často dělají z jiné slitiny neţ jakou mají originální mince a jsou jen pokoveny. Tyto mince mají rychle ošoupané hrany, na kterých je vidět jiný materiál. Často je poznáme také podle rozdílné hmotnosti či rozměru.40 Spíše se můţeme setkat s paděláním historických mincí. U kterých jejich historická hodnota je mnohonásobně větší neţ jejich původní nebo pouţitého materiálu. Přesto se nesetkáváme s padělání historických mincí příliš často.41

40

Schlossberger Otakar, Hozák Ladislav, Soldánová Marcela, Vítkovský Karel, Petruţelová Věra. Platební styk. 3. vydání. Praha BIVŠ. 2000. 41 Presch Jan. Padělání české měny. Bakalářská práce, 2008. Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Katedra trestního práva. str. 13

32

3.

Hotovostní platební styk v obchodních bankách

Nyní se zaměříme na činnosti komerčních bank s hotovostí. Banky chtějí sníţit počet hotovostních operací, důvody jsou velké náklady na jejich zabezpečení, ale i fakt, ţe hotovostní peníze nijak nevydělávají zisk bance a pro banku jsou jen zdrojem nákladů. Zaměstnanci banky, kteří manipulují s hotovostí, musí být řádně proškoleni o postupech jak mají nakládat s hotovostí přijatou od jiných bank, od klienta aj., o bezpečnostních prvcích platidel, aby rozeznali jejich pravost Tito zaměstnanci mají podepsanou hmotnou zodpovědnost. Práci s hotovostí provádí vţdy minimálně dva pověření pracovníci (tj. komisionálně neboli pravidlo čtyř očí), aby nevznikaly schodky a přebytky.

3.1. Dotace a odvody hotovosti Dotace peněz dostávají vybrané komerční banky od centrální banky (ČNB), zabezpečování dávek peněz probíhá na základě smlouvy mezi ČNB a příslušnou bankou. Banky mají pro tento účel zřízen u ČNB běţný účet určený k výběrům a vkladům hotovosti. Kreditní zůstatek na tomto účtu se započítává do povinných minimálních rezerv, ale banka ho nemůţe pouţívat k provádění platebního styku.42 U dotací od ČNB je zajištěno, ţe se dostanou do banky a dále do peněţního oběhu peníze pravé, nepoškozené a platné. Kaţdá banka i pobočka má dány maximální limity hotovostních peněz, které můţou být v bance, tyto limity jsou stanoveny interními předpisy. Limity jsou stanoveny především z bezpečnostního hlediska (vybavenosti banky různými zabezpečovacími pomůckami, pojištění sjednané na určitou výši atd.). Je nutné tyto limity hlídat, aby nedocházelo k jejich překročení. Pro příjem dotace je potřeba, aby banka podala objednávku hotovosti a zároveň si zajistila její transport. To samé platí i pro odvod hotovosti. Objednávku i pozdější předání odvodu či vyzvednutí přídělu dělá pověřený zaměstnanec banky. Transport hotovosti u většiny případů zajišťuje bezpečnostní agentura, která má smlouvu s bankou. Zaměstnanec agentury se dostaví na udané místo v daný čas. Zaměstnanec banky si musí ověřit pracovníka agentury, 42

Dvořák, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha : Linde Praha, a. s., 2005.

33

kontrola probíhá jak vizuálně – uniforma, i dle jeho průkazu s fotografií. Dále se na průkazu ověřuje celé jméno a číslo průkazu. Kaţdý pracovník agentury má své kontrolní číslo (většinou čtyřmístné), které pracovník agentury ústně sdělí. Všechny tyto údaje se kontrolují dle seznamu, který byl dodán bezpečnostní agenturou. Pokud vše souhlasí, dojde k předání hotovosti. Hotovost se vţdy předává oproti podpisu na předávacím dokladu, který má pracovník agentury. Neţ podepíši, musím zkontrolovat náleţitosti na tomto dokladu, hlavně číslo obalu (plomby) v kterém je hotovost předávána. Při přebírání hotovosti kontroluji, zda není obal jakkoliv poničen. V případě poničení obalu nebo plomby je potřeba obal ihned před pracovníkem přepravce otevřít a zkontrolovat jeho obsah. Je-li zjištěn úbytek hotovosti sepíše se protokol, který potvrdí jak přepravce tak banka. Kdyţ předání proběhne v pořádku zaeviduji předávací doklad do bankovního systému. Při příjmu dotace je potřeba ji vţdy přepočítat dle výčetky43 v obalu 44

3.1.1. Zabalení hotovosti Je dáno interními předpisy jak mají být peníze zabaleny a to nejen pro dotaci a odvod mezi bankou a ČNB, ale i při předávání peněz mezi bankami, pokladnami atd. Tato činnost je vykonávána na specializovaném pracovišti nazývaném počítárna platidel nebo hlavní pokladna. Pracují zde přidělení pokladníci, kteří jsou proškoleni na tuto činnost. Počítárna platidel je speciální místnost se zvýšeným zabezpečením a trezorem (bývá zde i více trezorů). Balení odvodu či kontrola dotace se vţdy provádí komisionálně. U bankovek se jedná o balíčky, svazky a u mincí o sáčky a svitky. Balíček je tvořen ze sto bankovek stejné nominální hodnoty, které jsou seřazeny stejnou stranou a stejným směrem tisku na sebe, na vrchu je vţdy líc. Takto srovnané bankovky se přepásají páskou, na které je uvedena nominální hodnota bankovky, počet kusů, celková suma a název banky. Z druhé strany pásky se uvede razítko s datem vyhotovení balíčku a podpis dvou pracovníků, jeden balíček vyhotovil a druhý zkontroloval. Můţe se stát, ţe potřebuji odvést peníze, ale nemám tolik bankovek aby byl vytvořen balíček. V tomto případě vyhotovím nekompletní balíček (tzv. špičku), přepásám tyto bankovky páskou která je předtištěna tak, ţe na ní lze doplnit 43

Výčetka je nyní vytváří souborem v počítači, ale můţeme se s ní setkat i v papírové podobě. Jedná se o doplnění počtu bankovek či mincí do řádků, které jsou označeny nominální hodnotou, po doplnění počtu se automaticky pronásobí počet a nominální hodnota a zobrazí se celková suma ve vedlejším sloupci. V posledním řádku je součet všech řádků, tedy celková suma odvodu či přídělu hotovosti. 44 Tyto informace mám ze své denní praxe v zaměstnání, kde spolupracujeme se společností G4S Cash Services (CZ), a.s.

34

údaje, jak potřebuji (přesný počet bankovek, nominální hodnota, celková suma). U této pásky dávám podpis i na přední stranu k vyplněným údajům, aby se dalo identifikovat kdo špičku vytvořil. Z deseti balíčků stejné nominální hodnoty se vyhotovuje svazek. Balíčky se skládají na sebe lícní stranou a stejným směrem tisku. Bankovky bývají pro přepravu zabaleny v buntech45. Bunt je zapečetěný svazek bankovek46 ve speciální folii, tato folie se dá velice těţko protrhnout. Tím je zajištěno, ţe nikdo nemůţe odebrat bankovky, aniţ by nebyl celý obal viditelně poničen. Při dotaci mincí jsou mince baleny po větším mnoţství např. po 500 ks, u mincí jako je 1kč jsou baleny po 1000 ks. V sáčku bývá pod folií uvedeno na papíře (nebo na folii na nálepce) nominální hodnota mincí, jejich počet a hmotnost při zabalení. Často se tyto mince ihned po příjmu nepřepočítávají a jen se převaţují. Mince jsou dále rozpočítávány do sáčků po 100 kusech u těţších mincí po 50 kusech (např. 50kč) na sáčku je uvedena nominální hodnota, počet kusů, celková suma a razítko a podpis kdo sáček vyhotovil. Mince se dají balit i do svitků po 50 kusech, na tento způsob balení je potřeba speciální balicí stroj. Pokud banka obdrţela od klientů bankovky či mince poškozené, neúplné či padělané. Je potřeba je odeslat do ČNB nebo na pověřenou pobočku. Tyto peníze nelze připojit do balíčku s nepoškozenými bankovkami. Bankovky (mince) se zasílají zvlášť zabalené od ostatních peněz. Vypíše se výčetka jen pro tyto peníze, která se přidá do obalu (folie). Obal se přidává k odvodu z pobočky na pobočku, která je pověřena zpracovávat odvody od této pobočky. Do výčetky na celkový odvod se vepíše do posledního řádku celková suma poškozených bankovek, případně mincí, jiţ se více do této výčetky nerozepisují.47

3.2. Pokladní činnost Tato činnost je jiţ zaměřena hlavně na styk s klienty a uspokojování jejich přání v oblasti hotovostního platebního styku. Pokladní činnost se uskutečňuje na pokladních místech, které jsou pro tuto činnost přizpůsobeny. Pokladním místem se rozumí pokladny a pokladní automaty. Pokladna je speciální místo, kde se uskutečňuje příjem, výdej a úschova peněz.

45

Schlossberger Otakar, Hozák Ladislav, Soldánová Marcela, Vítkovský Karel, Petruţelová Věra. Platební styk. 3. vydání. Praha BIVŠ. 2000. 46 Jiţ jsem se i setkala, ţe v buntu byly balíčky bankovek různých nominálních hodnot. 47 Tyto poznatky mám ze svého zaměstnání.

35

3.2.1. Pokladní místo Na většině poboček bank se setkáme s hlavní pokladnou a několika vedlejšími pokladnami. Hlavní pokladna zpracovává dotace a odvody od jiných bank, ale i od vedlejších pokladen, tato pokladna přichází velmi zřídka do styku s klienty. Vedlejší pokladny jsou zaměřeny na styk s klienty. Vedlejší pokladna dále jen pokladna, bývá vybavena příručním prostorem pro úschovu hotovostí, doplňkový úschovný prostor (trezor s časovým zámkem), počítačkou bankovek, kartotékou platidel, pomůckami na rozpoznávání padělků (UV lampa), výpočetní technikou a další parametry jako jsou osvětlení, ventilace ale i bezpečnostní systémy. Nyní je velkým trendem vytvářet z pokladen otevřené prostory tzv. openspace, klient jiţ není oddělen skleněnou přepáţkou a vyvolává to v něm příjemné a útulné pocity. Ale ze strany banky jsou zde větší náklady na zabezpečovací zařízení a ze strany zaměstnanců zde chybí ochrana proti fyzickému napadení. Po zkušenostech ze svého zaměstnání se přikláním k zaskleným přepáţkám. Prostor pro úschovu hotovosti bývá často zásuvka bez časového zámku nebo s časovým zámkem nastavený na krátkou dobu. Jelikoţ je zde menší zabezpečení bývá uvedeno v interních předpisech jaká je maximální suma která zde má být uloţena. Doplňkový prostor je trezor, který má časový zámek nastaven na delší dobu neţ je u prostoru na úschovu, setkala jsem se většinou s nastavením na 5 minut. Do tohoto trezoru se většinou odkládají peníze, pokud mám větší sumu peněz v prostoru pro úschovu. Také se vyuţívá v případě objednaného většího výběru hotovosti a zde mám peníze připraveny pro klienta. I u těchto trezorů je nastaven bezpečnostní limit. Ve své práci jsem se setkala s dvěma typy těchto trezorů. První měl na čelní straně čtyři otvory. Bankovky se tak mohly vhazovat těmito otvory do přihrádek, které byly uvnitř trezoru. Byla zde velká výhoda, ţe pokladník nemusel čekat, aţ se mu trezor otevře, aby tam hotovost vloţil. Druhý typ byla zásuvka, která se otvírala aţ po uplynutí časového zámku. Pokladník zde můţe být vystaven problému, ţe při příjmu větší hotovosti od klienta má po určitou dobu větší hotovost v příručním prostoru. Tento nastalý problém lze řešit mimořádným odvodem na hlavní pokladnu. Je potřeba vţdy dodrţovat bezpečnostní hotovostní limit na pokladnách hlavně z důvodu přepadení. Pokud by k přepadení došlo a pokladník by měl větší hotovost na pokladně neţ je limit tak celou výši odcizené hotovosti hradí on sám. Na pokladních místech pracují pokladníci. Pokladník je zaměstnanec banky, který musí být starší 18let, být trestně bezúhonný a je sním uzavřena Dohoda o hmotné zodpovědnosti. Je 36

potřeba, aby byl pokladník zručný, měl dobré odborné znalosti, které si získá praxí a školeními, jeho práce je velmi náročná a zodpovědná. Pokladník musí dodrţovat zásady pokladního místa : a) nese odpovědnost za peníze, které přijímá nebo vyplácí, př. peníze musí být uloţeny na očích ale mimo dosah klienta, pokladník odpovídá za pravost, platnost, neporušenost a správný počet peněz, b) při opuštění pracoviště je povinen zajistit peníze před odcizením, c) nesmějí zde být ponechány peníze a věci osobní potřeby, jeţ nejsou předmětem pokladní činnosti. Na pokladním místě se setkáme s kartotékou platidel. Ta se pouţívá jak na pokladnách, tak na směnárnách, je velmi důleţitá, jelikoţ jsou zde zobrazeny platidla platné nejenom v České republice. Jsou zde informace o ochranných prvcích, o prekluzi48, vybrané padělky nebo o připravovaných bankovkách či mincích, bliţší informace v příloze č. 4. Dále se zde setkáme s UV lampami, ty jsou většinou na všech pokladnách kvůli ověření pravosti bankovek. Třeba počítačka peněz není na všech pokladnách, občas je jen na hlavní pokladně nebo na pokladnách které jsou oddělené od ostatních pro převzetí nebo výplatu větších hotovostí. Kaţdý pokladník má své razítko, toto razítko si buď ponechává pokladník u sebe nebo se odevzdávají do hlavní pokladny. Vţdy se přebírají oproti podpisu, kvůli evidenci. Nyní se v bankách objevují tzv. samoobsluţné zóny. Na těchto místech se dají provádět pokladní operace bez přímé účasti zaměstnance banky, jsou to např. bankomaty, vklady do denního či nočního trezoru, samoobsluţné třídičky mincí aj.

3.2.2. Příprava pokladny Den pokladníka začíná připravením pokladního místa pro práci s klienty. Jedná se hlavně o zaţádání o příděl peněz, případně vyzvednutí hotovosti z předchozího dne a uloţení do příručního úschovného prostoru. Po vyzvednutí hotovosti je nutné ji přepočítat, zda nic nechybí, nebo zda souhlasí s výčetkou přídělu. Pokud má pokladník pocit, ţe zůstatek pokladny z předchozího dne je nedostatečný, můţe si zaţádat o dotaci pokladny. Tuto 48

Prekluze – údaj vyhlašovaný centrální bankou. Vyhlášení časového úseku kdy končí platnost jednotlivé nominální hodnoty bankovek a jsou nahrazovány jiným. Je moţnost si ji vyměnit dle údajů od centrální banky. Prekluze můţe trvat několik měsíců.

37

moţnost má i kdykoliv během dne. Příděly nebo odvody na pokladny dělá hlavní pokladna nebo pověření pracovníci s přístupem do trezoru, tzv. klíčníci. Veškeré pohyby peněz mezi pokladnami se provádí přes evidenci v počítači, která se tiskne a je stvrzována podpisy a razítky. Kaţdá jednotlivá měna se eviduje zvlášť. Nyní můţe pokladník přijímat klienty. Neţ se podíváme na příjem a výdej peněz seznámíme se s identifikací klienta.

3.2.3. Identifikace klienta Hlavní povinnosti banky v této oblasti jsou definovány: -

Zákonem č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen Zákon)

-

Vyhláškou ČNB č. 281/2008 Sb., o některých poţadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen Vyhláška)

-

Zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách

Identifikace klienta je úkon, který musí vţdy předcházet před poskytováním sluţby nebo produktu klientovi. Při identifikaci je banka povinna zjistit, ověřit a zaznamenat identifikační údaje fyzických i právnických osob. Identifikace probíhá, nejen před navázáním obchodního vztahu, dále vţdy před uskutečněním kaţdého bankovního obchodu (jednotlivé transakce) v hodnotě převyšující částku 1.000,--EUR nebo ekvivalentu v CZK (např. výběr / vklad hotovosti, nákup / prodej šeků apod.) a v některých dalších situacích stanovených Zákonem.49 U fyzické osoby, která nepodniká se ověřuje dle průkazu totoţnosti (občanský průkaz, cestovní pas aj.). Při identifikaci si banka zaznamenává: jméno a příjmení, rodné číslo (nebylo-li přiděleno datum narození), místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt, státní občanství, občas je vyţadováno kde byl doklad vydán. U fyzické osoby, která podniká : k výše uvedenému navíc téţ název obchodní firmy, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo. U právnické osoby se ověřuje obvykle z výpisu z obchodního rejstříku: název obchodní firmy včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo nebo obdobné 49

Kalabis, Zbyněk Ing. Boj bank proti praní špinavých peněz. První vydání. Praha BIVŠ, 2009. 373 s.

38

číslo přidělované v zahraničí. U osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, údaje fyzické osoby nepodnikající (viz výše) pokud je statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, pak údaje podle tohoto odstavce Při ověření zahraničních veřejných listin (zaslané nebo předloţené v bance) je důleţité vědět jak mají být jednotlivé listiny ověřeny aby byly v České republice platné a mohly je banky akceptovat. Ověření existuje ve formách : -

superlegalizace – ověření listiny notářem a zaměstnancem zastupujícího úřadu v daném státu (ambasáda)

-

apostila - ověření listiny speciálním apostilním úřadem, který si kaţdý stát stanovuje sám50

-

úmluva o zrušení poţadavku ověřování zahraničních veřejných listin – uznávají se veřejné právní listiny, není potřeba superlegalizace ani apostila, jediné co můţe být poţadováno je ověření podpisu na listině

Banka můţe pořizovat kopie dokladů předloţených při identifikaci pouze se souhlasem klienta. Pokud klient nedá souhlas s pořízením fotokopie u průkazu totoţnosti, zaměstnanec banky udělá opis údajů do Identifikační karty (nebo jinak pojmenovaného formuláře). Klient dává k osobním údajům předávaným bance souhlas se zpracováním údajů. Souhlas se zpracováním údajů klienta zákon povaţuje za svobodný a vědomý projev vůle klienta. Kopie veškerých dokladů musí být provedeny tak aby údaje zůstaly čitelné a byla moţnost je uchovávat delší dobu. U kopie dokladu které obsahuje vyobrazení identifikované osoby musí být tato kopie vyhotovena tak aby se dala ověřit shoda podoby. Banka je především povinna : -

stanovit účel, k němuţ mají být údaje zpracovány, prostředky a způsob zpracování údajů

-

zpracovávat pouze osobní údaje přesně a pravdivě, pokud zjistí, ţe má chybné údaje v databázi musí je opravit případně blokovat nebo odstranit

-

shromaţďovat a zpracovávat údaje osob odpovídající stanovenému účelu a rozsahu

-

shromaţďovat údaje pouze otevřeně, tzn. nesmí je shromaţďovat pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti

-

50

nesdruţovat údaje, které byly získány k rozdílným účelům51

informace o apostile na stánkách http://www.hcch.net/index_en.php

39

Banka je povinna také klienta informovat před zahájením zpracování osobních údajů (poskytnutí souhlasu) o tom v jakém rozsahu, pro jaký účel, komu budou zpřístupněny údaje a jak dlouho je bude banka uchovávat. Banka nesmí vstoupit do smluvního vztahu s klientem, který se odmítl podrobit identifikaci, ani takovému klientovi nesmí realizovat obchod (poskytnout jakýkoli produkt či sluţbu). Kontrola klienta je postup, který je bance uloţen Zákonem a Vyhláškou ČNB. Banka musí zjišťovat údaje nezbytné pro posouzení moţného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti (tzv. praní špinavých peněz) a financování terorismu (tomuto tématu se budeme věnovat v podkapitole 3.6. Legalizace výnosů z trestné činnosti).

3.2.4. Příjem a výdej peněz Příjem peněz začne, kdyţ klient předloţí příjmový doklad (např. vkladový lístek, pokladní sloţenka – v příloze č. 6). Pokud klient nepředloţí příjmový doklad můţe pokladník zadat údaje přímo do bankovního systému, ze kterého vytiskne na bianko tiskopis veškeré údaje o vkladu. Poté co je klient identifikován, můţeme přijít k příjmu peněz. Pokladník si vezme peníze a přepočítá je před klientem. Při přepočítávání kontroluje i pravost a celistvost bankovek. Odloţí je tak, aby je měl klient stále na očích, ale nedosáhl na ně. Potvrzený tiskopis o vkladu předá pokladník klientovi k podpisu. Originál potvrzení si nechává pokladník a zakládá ho do své evidence, kopie potvrzení je předána klientovi. Po stvrzení podpisem můţe pokladník sklidit peníze do příručního prostoru. Jednou z největších chyb je uklizení hotovosti před podpisem potvrzení klientem, případně před vrácením hotovosti. Klient pak můţe lehce pokladníka nařknout z chybné částky na potvrzení atd. Pokud taková situace nastane, musí pokladník uzavřít pokladnu a zavolat svého nadřízeného a s jeho pomocí celou pokladnu přepočítat, aby se vyloučilo či potvrdilo pochybení pokladníka. Další z chyb je nedostatečná kontrola při počítání přijaté hotovosti, klient můţe dát pokladníkovi menší či větší mnoţství hotovosti, jak záměrně tak omylem. Pokud klient chce peníze navrátit, ţe si je sám přepočítá, pokladník mu peníze vrátí, aby si je klient přepočítal. Kdyţ klient pokladníkovi vrátí hotovost, musí pokladník peníze vţdy opět přepočítat. Jiţ se stalo mnohokrát, ţe klient takto okradl úmyslně pokladníka, který si peníze opět nepřepočítal. Pokud to pokladník neodhalí včas, můţe při uzavírání dne na pokladně zjistit přebytek či 51

Kalabis, Zbyněk Ing. Bankovní sluţby v praxi. První vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2005. 148 s.

40

schodek. Je potřeba obezřetnost ohledně pravosti bankovek případně platnosti. Ze své zkušenosti vím, ţe klienti často ani nevědí o ukončení platnosti bankovek a předkládají je na pokladnách. Při výdeji hotovosti musí být pokladník ještě více obezřetný neţ u vkladů. Klient předá pokladníkovi výdajový doklad (výběrní lístek – v příloze č. 6) nebo pokladník zadá údaje přímo do bankovního systému. Klienta je potřeba řádně identifikovat neţ začneme s výplatou peněz. Především, zda má dispoziční právo k účtu ze kterého chce vybírat a je-li na účtu dostatečný kreditní zůstatek. Pokladník si nachystá hotovost pro klienta, klient nesmí mít k této hotovosti zatím ţádný přístup. Zadané údaje do evidence vytiskneme a poţádáme klienta, aby se podepsal dle podpisového vzoru. Zkontrolujeme podpis a poté můţeme začít s výplatou. Originál lístku si zakládá pokladník a kopie je dána klientovi. Před klienta pokladník vyskládá hotovost, většinou pokladník při výplatě peníze počítá. Klient má právo si hotovost přepočítat ihned na pokladně, stejně by si měl zkontrolovat i pravost, neporušenost či celistvost52, neţ si je uklidí. Pokud by případné nesrovnalosti reklamoval později po opuštění banky, jiţ nebudou akceptovány. Můţeme se setkat s případem, ţe na pokladnu přijde klient a chce vloţit či vyměnit pamětní minci. Pokladník pamětní minci přijme a vloţí na účet nebo vymění za hotovost ve stejné hodnotě. Důvodem výměny pamětní mince za peníze dalo by se říci „běţné“ je ten, ţe pamětní mince, mohou ostatní právnické osoby a fyzické osoby odmítnout. Dle vyhlášky č. 37/1994 je musí přijmout všechny banky, které provádí pokladní činnost.

3.2.5. Ukončení práce na pokladně Na konci pracovního dne na pokladně je potřeba pokladnu uzavřít. Dělá se to uzávěrkou pokladny, ta se skládá z přepočítání fyzické hotovosti a odsouhlasením zůstatku v bankovní evidenci. Pokladním můţe odvést celý zůstatek na hlavní pokladnu a hotovost fyzicky předat. Nebo je moţné odvést jen část hotovosti a zbytek si nechat do následujícího dne. Po odsouhlasení odvodu hlavní pokladnou můţe pokladník pokladní evidenci uzavřít. Odvody z pokladen se dělají dle zvyklostí v dané bance. Můţe se stát, ţe pokladníkovi nebude souhlasit fyzický stav hotovosti s evidencí. V tomto případě je potřeba danou pokladnu opět přepočítat. Pokud ani po tomto úkonu se nenalezla chyba je pokladník povinen zanést do 52

Banka odpovídá za platnost, pravost a celistvost do té doby neţ si jí klient převezme.

41

evidence přebytek nebo schodek na pokladně. Schodek je potřeba uhradit dle platných interních předpisů banky.53

3.2.6. Výběr hotovosti z bankomatu Výběr z bankomatu je čistě na elektronické bázi, jde o hotovostní transakci bez přítomnosti zaměstnance banky. Manipulace s hotovostí pro bankovní pracovníky zůstává, jelikoţ bankovky, které vydává bankomat, jsou předtím vytříděny, přepočítány a uloţeny do trezorových kazet do bankomatu. Ale je tu velké zvýšení efektivity výplaty hotovosti, klient si můţe vyzvednout peníze i mimo pracovní dobu banky. Drţitel karty prokazuje své oprávnění k provedení transakce při zadávání PINu54, v této chvíli proběhne i ověření zůstatku na účtu a limitu na kartě. Bankomaty pracují v reţimu on-line, tzn. stálé připojení na autorizační centrálu, u které se ověřuje zůstatek, limity ale i zda není karta odcizena či zablokována. Bankomaty mají i jiné funkce neţ výběr hotovosti, lze u bankomatu zjistit zůstatek na účtu, podat platební příkaz, zaţádat o půjčku aj.55 Bankomaty umoţňují i vklad hotovosti. Tato sluţba není moc rozšířená, jelikoţ velmi málo bankomatů touto sluţbou disponuje. Klient, který by měl o tuto sluţbu zájem musí mít sjednanou smlouvu. Do bankomatu se dá vkládat maximálně 30 kusů bankovek ve speciální obálce. V této obálce musí být vloţen i doklad o výši vkladu, číslo karty a účtu klienta. Nelze takto ukládat mince. 56Následující den pokladník vyzvedne obal s vloţenou hotovostí, zkontroluje dle přiloţeného dokladu. Tento obnos zadá do bankovní evidence a připíše klientovi na účet.

3.2.7. Noční trezor Tuto speciální sluţbu banky vyuţívají především právnické osoby. Díky nočnímu trezoru lze ukládat peníze do banky i po zavírací době pobočky banky. Aby mohl klient vyuţívat noční trezor musí mít veden běţný účet. Za tuto sluţbu se platí dle sazebníku nebo paušálně. Uţivatel trezoru dostane od banky speciální klíč a přístupová práva. Dále si klient zakoupí 53

Setkala jsem se s lhůtou pro zaplacení 3-5 pracovních dnů, podle výše chybějící hotovosti. PIN je zkratka anglického označení Personal Identification Number, v překladu osobní identifikační číslo 55 Schlossberger Otakar, Hozák Ladislav, Soldánová Marcela, Vítkovský Karel, Petruţelová Věra. Platební styk. 3. vydání. Praha BIVŠ. 2000. 56 http://finance.idnes.cz/nocni-trezor-zbavte-se-hotovosti-dl0/podnikani.asp?c=A060202_232227_firmy_banky_sti 1.12.2010 54

42

speciální obálky s bezpečnostní pečetí nebo uzamykatelné kazety. Do obálky či kazety se s hotovostí vkládá průvodka hotovosti a informace na jaký účet má být hotovost připsána. Pokladník následující pracovní den vyzvedne hotovost z nočního trezoru, přepočítá ji a zkontroluje s výčetkou vloţenou v obalu. Pokud vše souhlasí, vloţí pokladník hotovost na účet klienta.57

3.2.8. Náhrady za bankovky a mince Poskytování náhrad za necelé a poškozené peníze je upraveno v zákoně a vyhlášce58. Banky, které provádí pokladní operace vyměňují poškozené bankovky a mince vydané ČNB. Musí se jednat o peníze u kterých není pochybnost o tom o jakou se jedná nominální hodnotu. Bankovky celé nebo sloţené maximálně ze dvou částí (bez pochybností ţe k sobě patří) či celé poškozené mince se vyměňují v plné nominální hodnotě bez jakýchkoliv sráţek. Poškozené bankovky, které jsou celistvé a chybí zde pouze část nepotištěného bílého okraje, se náhrada vyplácí v plné nominální hodnotě. Vyměňují se jen takové poškozené peníze, u kterých není pochybnost o jejich pravosti. V případě má-li banka pochybnosti o pravosti, odebere bankovky nebo mince bez náhrady oproti potvrzení (v příloze č. 7) a odešle je do ČNB na posouzení. Výměna bankovek a mincí u nichţ je obrazec či reliéf nečitelný, proděravěný nebo deformovaný mohou banky odmítnout. Takové bankovky se odebírají bez náhrady a zasílají do ČNB na zničení, vyhotovuje se potvrzení. U bankovek popsaných, pomalovaných, přetištěných, zamazaných barvou či lepidlem se klientovi odeberou oproti potvrzení a odesílají se do ČNB na posouzení. U necelých bankovek banka vyplácí jen část nominální hodnoty takto poničené bankovky. Pokud je bankovka sloţena z více částí nesmí zde být pochybnost, ţe se nejedná jen o jednu bankovku. Pokud se jedná o více bankovek tak se kaţdá část posuzuje zvlášť. Částka, která bude vyplacena, se určuje podle mříţek. Kaţdá bankovka je rozdělena dle mříţky na 100 stejně velkých políček. Pro kaţdou bankovku je jiná mříţka z důvodu rozdílné velikosti bankovek. Započítávají se překrytá políčka a počítají se i políčka, která jsou zakryta více neţ z poloviny. Dle výňatku z Vyhlášky paragrafu 7 odstavec 3 se náhrada poskytuje ve výši: 57

http://finance.idnes.cz/nocni-trezor-zbavte-se-hotovosti-dl0/podnikani.asp?c=A060202_232227_firmy_banky_sti 1.12.2010 58 Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance a Vyhláška č. 37/1994 České národní banky, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, § 1 Za celé zákonné peníze se povaţují takové, kterým nechybí ţádná jejich část, za celistvé zákonné peníze se povaţují takové, které tvoří souvislý a neporušený celek.

43

-

nominální hodnoty bankovky, jestliţe je celá nebo její předloţený zbytek je větší neţ tři čtvrtiny původní plochy bankovky,

-

jedné poloviny nominální hodnoty bankovky, činí-li předloţený zbytek polovinu aţ tři čtvrtiny původní plochy bankovky,

-

jedné čtvrtiny nominální hodnoty bankovky, činí-li předloţený zbytek nejméně čtvrtinu a méně neţ polovinu původní plochy bankovky.

Za zbytek bankovky je-li menší neţ čtvrtina původní plochy se náhrada neposkytuje. U mincí poničených se poskytuje náhrada v celé výši nominální hodnoty mince. Pokud je mince na více částí a jsou všechny, vyplatí se náhrada v plné výši, pokud je předloţena jen polovina mince vyplácí se polovina hodnoty mince. Peníze, za které banka vyplatila náhradu, musí odeslat do jednoho měsíce od odebrání do ČNB, ta jim následně proplatí náhrady. Proto je velmi důleţité, aby pokladník, který tyto náhrady vypočítává, je určil správně jinak dostane banka odlišnou částku od ČNB. 59

3.3. Padělané peníze Při pokladní činnosti se můţeme setkat s padělanými penězi. Padělané peníze jsou jakékoliv reprodukce jiţ vyrobených platných peněz, které jsou vyráběny za účelem udání do peněţního oběhu. Padělané peníze se objevují od vzniku peněz a jiţ v té době to bylo posuzováno jako těţký zločin. Ale vţdy se najde někdo, kdo chce tímto způsobem snadno obohatit. Bohuţel tyto osoby nepoškozují jen osoby, kterým tyto peníze dají, ale i stát jehoţ měnu padělají. Z tohoto důvodu mají bankovky i mince tolik ochranných znaků jak bylo jiţ zmíněno v předchozích podkapitolách. I přes tuto snahu padělky stále narůstají (příloha č 8). Některé padělky jsou zdařilé více a jiné méně, z tohoto důvodu si musí pokladník dávat velmi velký pozor na bankovky, které přijímá. Při přijímání hotovosti je lepší kontrolovat více prvků neţ se zaměřit jen na jeden. Pokud pokladník má podezření o pravosti bankovky či mince má právo tuto hotovost odebrat a zaslat do ČNB na posouzení, klientovi je hotovost odebrána oproti potvrzení (příloha č. 6). Prokáţe-li se toto podezření, je odebrána hotovost bez náhrady,

59

Vyhláška č. 37/1994 České národní banky, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi

44

v opačném případě se vrátí svému majiteli. Odebrání hotovosti podezřelé z padělání se neprodleně oznamuje orgánům činným v trestním řízení.60 ČNB rozděluje padělané bankovky a mince do pěti kategorií podle stupně kvality padělku. -

1. stupeň – velmi nebezpečný padělek – dokonale zhotovené padělky, pouţité stejné techniky a materiál nebo velmi dobře napodobené, ochranné prvky zpracovány dokonale, bez expertního zkoumání nelze odhalit.

-

2. stupeň – nebezpečný padělek – zhotoveno jinými tiskařskými technikami, ochranné prvky jsou napodobeny jen částečně, barevně odpovídají, jde těţko odhalit.

-

3. stupeň – zdařilý padělek – zhotoveno jinými tiskařskými technikami, ochranné prvky napodobeny nebo chybí, pokud nekontrolujeme ochranné prvky padělku tak si nevšimneme.

-

4. stupeň – méně zdařilý padělek – u těchto padělků jsou tiskové techniky i ochranné prvky napodobeny velmi nedokonale, nezkušené osoby můţe oklamat.

-

5. stupeň – neumělý padělek – velmi nepovedené padělky, poznatelné pouhým okem, lehce rozeznatelný.61

Pokladník si musí dát velmi dobrý pozor, aby nepřijal padělek. V případě přijetí padělku, je tento padělek odeslán na posouzení do ČNB. Podle stupně kvality padělku je poté pokladník postiţen finančně, při nízkém stupni kvality uhradí nominální hodnotu padělku, při vysokém stupni není postiţen a nominální hodnotu uhradí banka.

3.3.1. Pozměněné bankovky Pozměněné bankovky jsou upravené pravé bankovky. Většinou se jedná o slepení dvou i více částí různých částí bankovek. Tento jev je nazýván „Shapirův řez“. Pro tyto bankovky je typické, ţe jsou uţší nebo niţší zhruba o 5-7 mm, vzniká to tím, ţe bankovky jsou slepovány z více částí. Vţdy nějaký pruh z bankovky chybí (horní, dolní okraj nebo prouţek uprostřed (obrázek v příloze č. 8). Z tohoto důvodu je obraz na bankovce deformovaný. Cílem této 60

Zákon č. 6/1993 sb., o České národní bance, § 21 odstavec 1 : Padělané nebo pozměněné bankovky a mince znějící na koruny české nebo na cizí měnu, nebo bankovky a mince znějící na koruny české nebo na cizí měnu, u kterých vznikne důvodné podezření, ţe jsou padělané nebo pozměněné (dále jen "podezřelé bankovky a mince"), odebírají právnické osoby bez náhrady a předávají je České národní bance. Tyto osoby jsou oprávněny poţadovat od toho, kdo podezřelé bankovky a mince předloţil, aby prokázal svou totoţnost. Odebrání podezřelých bankovek a mincí oznámí osoba, která je odebrala, orgánům činným v trestním řízení. 61 MIČKA, Vlastimil. Ochrana bankovek proti padělání. Diplomová práce, 2009. 76 s. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky

45

úpravy bankovek je získání další bankovky z prouţků jiných bankovek. I kdyţ se nejedná jednoznačně o padělání ale úpravy pravých bankovek, je to povaţováno dle trestního zákona za trestněprávní čin. Tyto bankovky jsou odebírány klientům bez náhrady. ČNB má odbor ochrany platidel, který tyto peníze pozoruje v oběhu a na tuto skutečnost upozorňuje banky. Doporučuje věnovat zvýšenou pozornost poškozeným, zejména necelým a slepovaným bankovkám.62

3.4. Směnárenská činnost Směnárenská činnost je prakticky stejná jako pokladní činnosti, jen nepředstavuje operace s tuzemskou měnou ale s cizími měnami.63 Přesněji se jedná o prodej a nákup valut podle vyhlášeného denního kurzu.64 Kaţdý pokladník, který bude v bance provádět směnárenské operace, podstoupí vzdělávací kurz, který pořádá ČNB. Na kurzu se školí jak rozpoznávat padělaná či pozměňovaná platidla, po sloţení zkoušky z tohoto kurzu dostane pokladník Osvědčení ČNB.65 Jiţ teď je jasné ţe pokladník musí mít výborné znalosti cizí měny, s kterou pracuje. Velmi vyuţívanou pomůckou je kartotéka platidel (příloha č. 4), zvětšovací skla, lampy s ultrafialovým světlem, detekční pera aj. Nejvíce se vyuţívají zvětšovací skla pro kontrolu správného tisku na bankovkách. Pokladník si musí dát i pozor na záměnu bankovek. Můţeme se s tím setkat například u amerického dolaru, který není tak barevně a velikostně odlišný jako česká měna, ale naopak bankovky jsou stejné barvy i stejného rozměru. Tato měna je z tohoto důvodu i hojně padělána (příloha č. 7). Nakládání s valutami je stejné jako pro nakládání s korunami. Odlišností je ţe valuty se nedotují z ČNB ani se tam neodvádí. Banky nakupují a odvádí valuty prostřednictvím dealerských operací s jinými finančními institucemi.

62

http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad_pozm_bankovy.html 14.11.2010 Tato činnost je upravena zákonem č. 319/1995 Sb., devizový zákon, který je upravován Vyhláškou č.34/2003 Sb., kde nalezneme rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti v rámci devizového zákona. Dále zde je Vyhláška č. 280/2008 Sb. o směnárenské činnosti, bezhotovostních obchodech s cizí měnou a o peněţních sluţbách. 64 denní kurz je vyhlašován bankou (nákup, prodej, střed) 65 http://www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_CNB/emise_penez/odbor_kruzy_podrobnosti.html 14.11.2010 63

46

3.5. Prekluze měny Prekluze je ukončení platnosti měny s návazností na vydání nové měny. Prekluzi vyhlašuje centrální banka. V praxi to znamená, ţe měnou jiţ nemůţeme platit v platebním styku, ale banky starou měnu ještě nějakou dobu vyměňují za novou. Výměnná lhůta pro výměnu v bankách je omezena datem nebo neomezená, tímto je zajištěna výměna platidel za nové. V České republice jsme se s tím setkali například při ukončení platnosti bankovek hodnoty 1000 Kč vzor 1993, ke dni 1.7.2001 skončila v platebním styku, v bankách si tuto bankovku mohli klienti vyměňovat do 30.6.2004 a od tohoto data do odvolání vyměňuje tyto bankovky pouze ČNB.66 Ve směnárenské činnosti se prekluze musí velmi dobře hlídat, klienti nenakládají s cizí měnou tak často jako s tuzemskou a můţe se lehce stát, ţe donesou na pokladnu měnu, která je jiţ dávno neplatná a pak je problém jí směnit za novou.

3.6. Legalizace výnosů z trestné činnosti Zde se podíváme, jak Zákon 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu zasahuje do práce na pokladnách a jaké jsou povinnosti banky. Cílem tohoto zákona je zabránit osobám, které jednají s úmyslem zakrýt nezákonný původ většinou finančních prostředků, s cílem vzbudit zdání, ţe jde o prospěch nabytý v souladu se zákonem a tyto finanční prostředky uvést do peněţního oběhu.67 Nezákonný původ peněz např. bývá obchodování s drogami, obchodování se zbraněmi, pašování zboţí, provozování nelegálních skládek odpadu, padělání dokladů ale i legální činnost, kdyţ její výnos není řádně zdaněn.68 Tato činnost se také nazývá „praní špinavých peněz“. Existuje mnoho moţností jak prát špinavé peníze a bohuţel často jsou k tomu to vyuţívány banky. Pochopitelně je více druhů obchodů jak prát špinavé peníze, ale ty se netýkají našeho tématu. Na území České republiky je tato otázka velmi významná, především z důvodu ţe jsme transitní zemí. Teď se pokusíme definovat, co je podezřelý obchod se 66

http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/ukonceni_platnosti/010406_ukonceni_1000_5000_vzor93.html 25.1.2011 67 Zákon 253/2008 Sb, o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu § 3 68 Kalabis, Zbyněk Ing. Boj bank proti praní špinavých peněz. První vydání. Praha BIVŠ, 2009. 92 s. ISBN 9880-7265-147-4

47

kterým se můţeme setkat na pokladně. Podezřelý obchod je obchod provedený za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosu nebo podezření, ţe v obchodu uţité prostředky jsou určeny k financování terorismu, teroristických činů nebo teroristických organizací. Jedná se zejména o: -

vklady v hotovosti a jejich okamţité výběry nebo jejich převody na jiné účty,

-

pohyby na účtech klienta, které zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho

podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, -

případy, kdy počet obratů na účtu během jednoho dne nebo ve dnech následujících

neodpovídá obvyklým peněţním operacím klienta, -

případy, kdy účastníkem obchodu je přímo nebo nepřímo právnická nebo fyzická

osoba, vůči níţ Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zvláštního právního předpisu.69 Bankovní úředník můţe vyhodnotit obchod jako podezřelý i z jiných hledisek, například klient při vkladu v hotovosti lţe o původu finančních prostředků (uvádí zavádějící a protichůdné informace), snaţí se pokladníka uprosit případně uplatit, aby neprovedl identifikaci, předkládá falešné či pozměněné osobní doklady či dokumenty.70 Další z povinností banky je oznámení kaţdého podezřelého obchodu. Na toto oznamování bývá specializované oddělení v bance. Kdyţ má pokladník podezření, co nejdříve upozorní kompetentní oddělení v bance. Oznámení se můţe podat ústně i písemně, veškeré oznámení jsou anonymní a nikdo nepovolaný se o nich nesmí dozvědět. Klient nemá mít podezření, ţe je nebo bude nahlášen z podezřelého obchodu. Toto oddělení v bance předává informace o podezřelém obchodu na Finanční analytický útvar Ministerstva financí České republiky (dále FAÚ). Finanční instituce mají dle zákona označení povinná osoba. Zjistí-li povinná osoba v souvislosti se svou činností podezřelý obchod nebo jakoukoli jinou skutečnost, která by mohla podezřelému obchodu nasvědčovat, oznámí to neprodleně. Oznámení musí být podáno do 5 dnů od zjištění podezřelého obchodu. V oznámení podezřelého obchodu banka uvádí identifikační údaje klienta, kterého se oznámení týká, identifikační údaje všech dalších 69

Zákon 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu §6 70 Kalabis, Zbyněk Ing. Boj bank proti praní špinavých peněz. První vydání. Praha BIVŠ, 2009. 92 s. ISBN 9880-7265-147-4

48

účastníků obchodu a informace o podstatných náleţitostech obchodu, případně další informace, které by mohli s obchodem souviset a jsou významné pro posouzení. Do oznámení na FAÚ se neuvádí údaje zaměstnance, který obchod nahlásil jako podezřelý (např. pokladník). Ale v oznámení musí být uvedeno jméno kontaktní osoby, která za banku zpracovávala oznámení o podezřelém obchodu a kontakt na tuto osobu (e-mail, telefon aj.). FAÚ kontroluje finanční instituce, jestli dodrţují pravidla dána Zákonem 253/2008 Sb., v případě nedodrţení pravidel jak ze strany banky, tak i ze strany zaměstnanců, je zde moţnost pokuty ve výši několika miliónů. Banky musí mít vytvořeny vnitřní předpisy o této problematice. Ukázalo se, ţe při vkladech a výběrech ve vysokých částkách existuje vysoké riziko, ţe tyto peníze jsou propírány. Často jsou vklady na účty například z legálních obchodů navyšovány o nelegální peníze. V tomto případě nelze odhalit praní špinavých peněz na první pohled. Způsoby praní peněz se stále zdokonalují a je těţší a těţší je odhalit. Z tohoto důvodu je zde povinnost identifikace klienta (v podkapitole 3.2.3. Identifikace klienta), kterou provádí pokladník při obchodech převyšující částku 1 000 EUR. Můţe se stát, ţe klient odmítá ţádost pracovníka k identifikaci. Bývají to výmluvy typu : jsem majitelem či generálním ředitelem banky, významný akcionář banky, ale tento fakt nejsou schopni nijak doloţit. Nebo to odůvodňují, ţe jsou známými osobnostmi a předkládání osobních údajů je obtěţuje aţ poniţuje. Pokud se klient odmítne identifikovat pokladník s ním neprovede sluţbu či obchod. Pokladník musí také kontrolovat „sankční seznam“71, aby klient na tomto seznamu neuskutečnil obchod v bance. Pokud tento klient chce v bance uskutečnit obchod a pokladník zjistí ţe se vyskytuje na sankčním seznamu, obchod se neuskuteční a tato skutečnost se nahlásí na specializované oddělení v bance. Zaměstnanci bank, kteří se mohou s touto problematikou setkat na svém pracovišti, musí být řádně proškoleni, aby mohli takovýto obchod odhalit. Oni jsou na prvním místě při kontaktu s praním špinavých peněz. Kaţdá banka je povinna pravidelně provádět školení zaměstnanců o problematice praní špinavých peněz a hlášení podezřelých obchodů. Tato školení jsou pro nové zaměstnance ale i pro stávající zaměstnance, kaţdý zaměstnanec se školí alespoň jedenkrát ročně. 71

Sankční seznam je seznam sankcionovaných subjektů a osob ve smyslu § 6 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 253/2008 Sb.

49

Závěr Specifikací pojmu hotovostní platební styk v první kapitole bylo zjištěno, ţe je to převod aktiv nebo-li hotovosti mezi plátcem a příjemcem. Hotovostní platební styk je běţně pouţíván a v brzké době nic nenasvědčuje tomu, ţe by se sniţovala frekvence uţívání nebo dokonce zanikla. V České republice se pouţívá jako platební prostředek Koruna česká. Ve druhé kapitole jsme se podívali na funkci centrální banky v hotovostním platebním styku, především na emisi platidel. Pro centrální banku neboli Českou národní banku vyrábí bankovky Státní tiskárna cenin a mince razí Česká mincovna, kaţdý výrobní proces je zde popsán abychom si představili, jak peníze vznikají. V dalších podkapitolách jsme se seznámili s ochrannými prvky proti padělání či pozměňování bankovek či mincí. V poslední třetí kapitole se dozvídáme, jak se peníze dostávají z České národní banky do komerčních bank. Je zde popis dotace a odvodu hotovosti mezi bankami, jak se peníze balí a jak dochází k předávání, které zprostředkovává bezpečnostní agentura. Bankovky jsou baleny do buntů, svazků, balíčků a mince do sáčků či svitků. Na tuto činnost je specializované pracoviště tzv. počítárna platidel. Neţ se peníze dostanou ke klientovi navštíví poslední pracoviště v bance a to jsou pokladny nebo směnárny. Pokladna či směnárna je obsluhována zaměstnancem banky – pokladníkem. Tato osoba je velmi důleţitá a musí být řádně kvalifikovaná, zodpovědná a pečlivá. Kontroluje pravost, platnost a celistvost hotovosti při vkladu a za stejné náleţitosti odpovídá při výplatě. Klient je před kaţdým obchodem nebo sluţbou poskytovanou bankou identifikován. Potvrzení u veškerých transakcí klienta s bankou je podepsáno nejen klientem, ale i bankou, která potvrzení ještě opatří razítkem. Do práce na pokladně zasahuje zákon 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zjistili jsme jaké jsou znaky podezřelého obchodu, ţe banka se dle zákona nazývá povinná osoba. Povinností banky je především hlášení podezřelých obchodů na FAÚ. Hlášení nepodává přímo pokladník na FAÚ, ale zasílá se na specializované oddělení na tuto problematiku v bance. Toto oddělení vyhodnotí oznámení a poté s veškerými náleţitostmi zasílá oznámení, včetně údajů o klientovi. Z tohoto důvodu zákon pokladníkovi ukládá identifikovat klienta před poskytnutím sluţby nebo obchodem kde je částka vyšší neţ 1.000,--EUR nebo ekvivalent v jiné měně. Pokud klient odmítá identifikaci obchod ani sluţba se neuskuteční. Pokladníci musí být řádně proškoleni

50

na tuto problematiku, aby včas odhalili podezřelý obchod, případně rozpoznat podezřelé chování klientů. Proto se školení věnuje velká pozornost.

51

Seznam pouţité literatury 1. BLAŢEK, Jiří. Základy ekonomie 1. 2. vydání. Brno: Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Doplněk, 2002. 216 s. ISBN 80-2102801-7 (Masarykova univerzita Brno), ISBN 80-7239-095-3 (Doplněk Brno) 2. BLAŢEK, Jiří, UKLEIN Jiří. Bankovnictví. První vydání. Brno : Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakladatelství Doplněk, 1997. 179 s. ISBN 80-210-1715-5 (Masarykova univerzita Brno), ISBN 80-85765-91-8 (Doplněk Brno) 3. CVRČKOVÁ, Magdalena. Peníze v ČR – historie a současnost, Bakalářská práce, 2009. 82 s., Bankovní institut vysoká škola, Katedra finančních obchodů 4. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha : Linde Praha, a. s., 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X 5. HÁSKOVÁ Jarmila PhDr. a kolektiv. Československé bankovky, státovky a mince 1919-1992. První vydání. Praha : Lunarion, v.o.s. ve spolupráci s ČNB, 1993. 128 s. ISBN 80-85774-05-4 6. JANÍČEK, Pavel. Praní peněz. Bakalářská práce, 2007. 57 s. Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta 7. KALABIS, Zbyněk Ing. Bankovní služby v praxi. První vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISNB 80-251-0882-1 8. KALABIS Zbyněk Ing. Boj bank proti praní špinavých peněz. První vydání. Praha BIVŠ, 2009. 92 s. ISBN 98-80-7265-147-4 9. MÁČE, Miroslav Ing., CSc., Ph.D. Platební styk – klasický a elektronický. První vydání. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5 10. MIČKA, Vlastimil. Ochrana bankovek proti padělání. Diplomová práce, 2009. 76 s. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky 11. PEARCE David W. Macmillanův slovník moderní ekonomie. 2. vydání. Praha : Victoria Publishing, a.s., 1995. 549 s. ISBN 80-85605-42-2 12. POLOUČEK, Stanislav a spol. Bankovnictví. První vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 716 s. Beckovy ekonomické učebnice, ISBN 80-7179-462-7 13. PRESCH, Jan. Padělání české měny. Bakalářská práce, 2008. 67s. Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Katedra trestního práva 52

14. REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 2. vydání. Praha : Management Press, 2001. 782 s. ISBN 80-7261-051-1 15. ROZEHNALOVÁ, Julie. Rizika hotovostních operací z pohledu klienta a banky. Bakalářská práce, 2010, 60 s. Bankovní institut vysoká škola, Katedra finančních obchodů 16. SCHLOSSBERGER,

Otakar,

HOZÁK

Ladislav,

SOLDÁNOVÁ

Marcela,

VÍTKOVSKÝ Karel, PETRUŢELOVÁ Věra. Platební styk. 3. vydání. Praha BIVŠ, 2000. 373 s. ISBN 80-7265-036-X 17. SOJKA, Milan. Prof., KONEČNÝ, Bronislav, Doc. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 6. vydání. Praha : Libri, s.r.o., 2006. 279 s. ISBN 978-80-7277-328-2 18. ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava a kolektiv. Bankovnictví. První vydání. Praha : Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., Edice EUPRESS, 2010. 256 s. ISBN 978-80-7408029-6. 19. ŠEVČÍK, Aleš. Bankovnictví I. První vydání. Brno : Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta, 2005. ISBN 80-210-3649-4 20. VENCOVSKÝ František a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. První vydání. Praha : Bankovní institut, a.s., 1999. 589 s. ISBN 80-7265-030-0

Seznam www.stránek http://cs.wikipedia.org/wiki/Státovka http://finance.idnes.cz/nocni-trezor-zbavte-se-hotovosti-dl0/podnikani.asp?c=A060202_232227_firmy_banky_sti http://p-numismatika.cz/index.php?get=kapitola11_03 http://programy.mb-net.cz/mb-pravek-novovek/JT09.htm http://www.bivs.cz/pro-studujici/casopis-puls-bivs-cz http://technet.idnes.cz/plastove-penize-dobyvaji-svet-pristi-rok-ztizi-zivot-kanadskympadelatelum-1s8-/tec_technika.asp?c=A100310_182858_tec_technika_pka http://www.cnb.cz http://www.karto-k.cz/ http://www.mfcr.cz/ http://www.mint.cz/files/Katalog_minci_a_medaili.pdf 53

http://www.stc.cz/cze/czech.htm

Seznam právních předpisů Zákon č.1/1993 Sb., Ústava České republiky Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku Zákon č. 319/1995 Sb., devizový zákon Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška ČNB č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelá a poškozené bankovky a mince Vyhláška ČNB č. 281/2008 Sb., o některých poţadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Vyhláška ČNB č. 553/2006, Sb. o podmínkách, za kterých lze produkovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují Vyhláška č.34/2003 Sb., kde nalezneme rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti v rámci devizového zákon Vyhláška č. 280/2008 Sb. o směnárenské činnosti, bezhotovostních obchodech s cizí měnou a o peněţních sluţbách

54

Seznam obrázků Obr. 1: bankocetle z roku 1800 Obr. 2: mince jedna koruna z roku 1894 ................ 15 Obr. 3 a 4: Bankovky v hodnotě 3 a 25 korun z roku 1953 ........................................... 16 Obr. 5 grafický obrazec vytvořený programem Excentro ............................................ 21 Obr. 6 nákres ofsetového tisku Obr. 7 nákres hlubotisku ........................................... 22 Obr. 8 nákres knihtisku .................................................................................................... 23 Obr. 9 mincovní značka České mincovny pro oběţné mince a vedle vyraţené na rubu 1Kč ............................................................................................................................. 25 Obr. 11 vzor bankovky s označením ochranných prvků ............................................... 27 Obr. 12 průhled z líce průhled z rubu ............................................................................. 27 Obr. 11 ochranný okénkový prouţek .............................................................................. 28 Obr. 12 ochranná vlákna .................................................................................................. 28 Obr. 13 soutisková značka – rub, líc, průhled ................................................................ 28 Obr. 14. skrytý obrazec..................................................................................................... 29 Obr. 15 opticky proměnlivá barva................................................................................... 29 Obr. 16 iridiscentní pruh .................................................................................................. 29 Obr. 17 mikrotext líc a rub ............................................................................................... 30 Obr. 18 rub a líc bankovky pod UV osvětlením ............................................................. 30 Obr. 19 hmatová značka a označení série na bankovce pod UV osvětlením ............... 31

Seznam příloh Polymerové bankovky ....................................................................................................... 56 Platné bankovky České republiky ................................................................................... 57 Mince platné v České republice - vzor 2003 ................................................................... 59 Struktura peněz v oběhu podle stavu ke dni 31.12.2010................................................ 60 Vzor tiskopisu na vklad a výběr z účtu ........................................................................... 62 Potvrzení o odebrání bankovek nebo mincí podle zákona o ČNB ................................ 63 Tabulka padělaných a pozměněných peněz v roce 2010 ............................................... 64 Pozměněná bankovka s chybějící částí mezi horním a dolním okrajem, které jsou k sobě přilepeny. ............................................................................................................................ 64

55

Příloha č. 1 Polymerové bankovky Austrálie 5 Dolarů vzor 2005

Nový Zéland 5 Dolarů vzor 2005

Rumunsko 1 Leu vzor 2005

Rumunsko 10 Lei vzor 2008

http://www.bankovky.ic.cz/?p=p_2 24.11.2010

56

Příloha č. 2 Platné bankovky České republiky

Nominální hodnota

Rozměr v mm (tolerance ± 1,5 mm)

Emise platných bankovek

Vyobrazená osobnost

100

140 x 69

1995, 1997

Karel IV.

146 x 69

1996, 1998

Jan Ámos Komenský

152 x 69

1995, 1997, 2009

Boţena Němcová

vzor 200

vzor 500

vzor

http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/ 24.10.2010 a vlastní úpravy

57

Nominální hodnota

Rozměr v mm (tolerance ± 1,5 mm)

Emise platných bankovek

Vyobrazená osobnost

1000

158 x 74

1996, 2008

František Palacký

164 x 74

1996, 1999, 2007

Ema Destinnová

170 x 74

1999, 2009

Tomáš Garrigue Masaryk

vzor 2000

vzor 5000

vzor http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/ 24.10.2010 a vlastní úpravy

58

Mince platné v České republice - vzor 2003 Nominální Průměr v Hmotnost hodnota mm v gramech

1

2

20

21,5

koruna

3,7

materiál ocel galvanicky pokovená niklem

zaoblený jedenáctihran, hladká

gombík

hladká

Karlův most s Vltavou

vroubkovaná, vroubků 144

Petrov v Brně

zaoblený třináctihran, hladká

postava Sv. Václava

hladká

budovy charakteristické pro Prahu

10

24,5

7,62

27,5

Vyobrazení na líci

3,6

4,8

50

Hrana

vroubkovaná, vroubků 80

23

26

Materiál materiál ocel galvanicky pokovená niklem

5

20

Příloha č. 3

8,43

9,7

materiál ocel galvanicky pokovená niklem materiál ocel plátovaná a galvanicky pokovená mědí materiál ocel plátovaná a galvanicky pokovená slitinou mědi a zinku materiál ocel, ve středu plátovaná slitinou mědi a zinku a galvanicky pokovená měd

http://www.cnb.cz/cs/platidla/mince/ 3.11.2010 a vlastní úpravy

59

Vzor

Příloha č. 4 Struktura peněz v oběhu podle stavu ke dni 31.12.2010

Nominální hodnota

V oběhu v mil. Kč

Podíl v %

5 000 Kč 2 000 Kč 1 000 Kč 500 Kč 200 Kč 100 Kč 50 Kč 20 Kč bankovky celkem

120 676,00 111 154,20 122 600,60 10 372,30 10 228,90 4 841,60 824,30 104,3 380 802,10

30,80% 28,40% 31,30% 2,60% 2,60% 1,20% 0,20% 0,00% 97,20%

V oběhu v mil. kusů 24,1 55,6 122,6 20,7 51,1 48,4 16,5 5,2 344,2

Počet kusů Podíl v připadajících na % jednoho obyvatele 7,00% 2,3 16,20% 4,8 35,60% 11,8 6,00% 2 14,80% 4,9 14,10% 4,7 4,80% 41,6 1,50% 0,5 100,00% 33,1

mince 50 Kč 3 135,50 0,80% 20 Kč 2 922,50 0,70% 10 Kč 1 685,40 0,40% 5 Kč 973,90 0,20% 2 Kč 684,50 0,20% 1 Kč 417,20 0,10% 0,50 Kč 183,40 0,00% mince celkem 10 002,40 2,60% pamětní mince 889,10 0,20% Celkem 391 693,60 100,00%

62,7 3,70% 146,1 8,60% 168,5 9,90% 194,8 11,50% 342,2 20,10% 417,2 24,60% 366,9 21,60% 1698,40 100,00% 1,8 2044,40

6 14 16,2 18,7 32,9 40,1 35,3 163,3 196,4

pozn. bankovkám v hodnotě 20,--Kč skončila platnost 31. 8. 2008, mincím v hodnotě 0,50 Kč skončila platnost dne 31. 8. 2009 http://www.cnb.cz/cs/platidla/obeh/struktura_/index.html 13. 1. 2011 a vlastní úpravy

60

Kartotéka platidel

Příloha č. 5

S kartotékou platidel se můţeme setkat v tištěné a elektronické podobě. Jedná se o informační databázi, která je hojně vyuţívána v bankovním a směnárenském sektoru. V současné době jsou zde informace o bankovkách, mincích a padělcích 35 vybraných měn světa. Kartotéka je vedena v českém jazyce. Je to bezpečný nástroj na rozpoznávání padělků. Aktualizace Kartotéky platidel se provádí automaticky při jakékoliv změně. Odběratelům jsou okamţitě zaslány listy do kartotéky platidel v papírové podobě, v elektronické podobě je aktualizována online. Zdrojem informací pro kartotéku platidel je Česká národní banka, pokud není uvedeno jinak. Listy v papírové kartotéce jsou ve formátu A5, které jsou uloţeny v plastové krabičce s plastikovými rozlišovači pro snadné hledání, tento obal je pro kompletní kartotéku. Je zde i moţnost zakoupit jednotlivé státy, poté jsou karty vloţeny do plastových průhledných obalů a seřazeny ve vazači. V kartotéce nalezneme na prvním listu „ Všeobecnou zprávu“, kde jsou zobrazeny platné karty v jednotlivých státech. Dále jsou jiţ státy, které jsou srovnány podle abecedy. Na první kartě státu jsou vypsány všeobecné informace o daném státu (rozloha, počet obyvatel, atd.). Pak jsou karty s informacemi o měně. V současné době se kartotéka platidel vyuţívá převáţně v elektronické podobě. Tento druh kartotéky je přehlednější a není nutné zde fyzicky vyměňovat jednotlivé listy. V této kartotéce se dozvíme stejné informace jako v papírové. Obrázky kartotéky v papírové podobě

Obrázky kartotéky v elektronické podobě

http://www.karto-k.cz/ 1.11.2010

61

Příloha č. 6 Vzor tiskopisu na vklad a výběr z účtu

Komerční banka, a.s.

62

Příloha č. 7 Potvrzení o odebrání bankovek nebo mincí podle zákona o ČNB

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_CNB/emise_penez/d ownload/37_1994_potvrzenka.jpg 4.11.2010

63

Příloha č. 8 Tabulka padělaných a pozměněných peněz v roce 2010

http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad2010sum.html 6.3.2011 a vlastní úpravy

Pozměněná bankovka s chybějící částí mezi horním a dolním okrajem, které jsou k sobě přilepeny.

http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad_pozm_bankovy.html 14.11.2010

64

Hotovostní platební styk v bankách

Recommend Documents