Zahraniční platební styk JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry BaP VŠFS Praha, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha a předseda předsednictva sdružení SOS-Dětské vesničky ČR
Zahraniční platební styk Program semináře: 1) Úvod a přehled právních norem 2) Základní pojmy platebního styku 3) Platební styk a platební služby 4) Kdo může poskytovat platební služby 5) Poskytování platebních služeb 5) Jedinečný identifikátor 6) Platební styk zahraničí - platební příkaz, lhůty zpracování, možnosti zpracování (korespondenční vztahy, TARGET) 7) Z á v ě r
Úvod – přehled právních předpisů
Nařízení EP a Rady č. 924/2009, o přeshraničních převodech ve společenství; Nařízení EP a Rady č. 1781/2006, o informacích o plátci doprovázející převody peněžních prostředků; Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový; Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník; Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník; Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách;
Úvod – přehled právních předpisů
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance; Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech; Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů; Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (pozn. novela zákona byla schválena a je účinná od 1. 7. 2011) Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti;
Úvod – přehled právních předpisů
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád; Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku; Zákon č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se zákonem o platebním styku;
Úvod – přehled právních předpisů
Vyhláška č. 374/2009 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu; Vyhláška č. 32/2010 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování; Vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku (účinná dnem publikace, která byla dne 28. června 2011).
Úvod – přehled právních předpisů
Všeobecné obchodní podmínky ČNB ze dne 7. června 1994, kterými se stanoví zásady vedení účtů klientů u bank a provádění platebního styku na těchto účtech; INCOTERMS 2000; Jednotná pravidla pro inkasa – URC 522; Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy – UCP 500;
Úvod – přehled právních předpisů
Dodatek k UCP 500 pro elektronickou prezentaci – eUCP; International Standby Practies – ISP 98; Jednotná pravidla MOK pro mezibankovní úhrady dokumentárního akreditivu – URR 525; Bill of Exchange Act (1882); Negotiable Instrument Law (1896); Uniform Commercial Code (1962) Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání – publ. MOK č. 458;
Základní pojmy platebního styku Platební služba: výběr a vložení hotovosti z/na účet vedený u poskytovatele, provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz
plátce, příjemce, nebo plátce prostřednictvím příjemce,
jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,
Základní pojmy platebního styku Platební služba:
provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz
plátce, příjemce, nebo plátce prostřednictvím příjemce,
jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků
Základní pojmy platebního styku Platební služba:
provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz), nebo provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.
Základní pojmy platebního styku Platební službou však není např.: přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí, směnárenská činnost podle devizového zákona, vydávání šeků, směnek nebo cenných papírů, poštovních poukázek, platební transakce, které si poskytují poskytovatelé navzájem a řada dalších (taxativní výčet v zákoně).
Základní pojmy platebního styku Elektronické peníze – je to peněžní hodnota, která představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal, je uchovávaná na elektronickém peněžním prostředku, je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí, je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal.
Základní pojmy platebního styku
Přijaté peněžní prostředky nejsou vkladem ve smyslu zvláštních právních předpisů, pokud je vydavatel elektronických peněz neprodleně vymění za elektronické peníze.
Základní pojmy platebního styku Platební transakce: vložení peněžních prostředků na účet, výběr peněžních prostředků z účtu nebo převod peněžních prostředků, Platební účet: je za něj považován ten, který slouží k provádění platebních transakcí, Peněžní prostředky: bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze
Základní pojmy platebního styku Platební příkaz: pokyn vydaný plátcem nebo příjemcem poskytovateli platebních služeb, jímž žádá o provedení platební transakce, Platební prostředek: personalizované zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, kterým uživatel dává platební příkaz,
Základní pojmy platebního styku Platebním prostředkem pro drobné platby se rozumí: kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz k platební transakci v částce odpovídající nejvýše 30 eurům, vnitrostátní platební transakci v částce odpovídající nejvýše 60 eurům, nebo platební transakci, která se týká elektronických peněz, v částce odpovídající nejvýše 500 eurům, nebo
Základní pojmy platebního styku
který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní prostředky v částce odpovídající nejvýše 150 eurům, 300 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k vnitrostátní platební transakci, nebo 500 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k platební transakci, která se týká elektronických peněz.
Základní pojmy platebního styku Platební systém: jde o systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí, Zúčtování: započtení vzájemných peněžitých pohledávek, nebo splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem peněžních prostředků, Spotřebitel: je to fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti,
Základní pojmy platebního styku Drobný podnikatel: jde o osobu, který má méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy nejvýše v částce ve výší 2 mil. Eur. Podmínky se posuzují ke dni uzavření smlouvy o platebních službách nebo ke dni uzavření dohody o změně této smlouvy. Pokud drobný podnikatel na výzvu poskytovatele platebních služeb nedoloží ve stanovené lhůtě výše uvedené skutečnosti, platí ze zákona, že není drobným podnikatelem.
Základní pojmy platebního styku Plátce: je uživatel, z jehož účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který skládá hotovost k provedení platební transakce, Příjemce: uživatel, který je v platebním příkazu určen jako příjemce peněžních prostředků, Uživatel platebních služeb je to fyzická nebo právnická osoba, která využívá platební službu jako plátce, příjemce nebo obojí,
Základní pojmy platebního styku Poplatek: odměna účtovaná poskytovatelem platebních služeb uživateli platebních služeb a přímo nebo nepřímo spojený s platební transakcí, Mezibankovní poplatek: jedná se o odměnu placenou mezi poskytovateli platebních služeb plátce a příjemce za každou platební transakci,
Základní pojmy platebního styku Jedinečný identifikátor: kombinace písmen, číslic nebo symbolů přidělených uživateli poskytovatelem za účelem identifikace uživatele nebo jeho účtu při provádění platebních transakcí, Pracovní den: den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce. Clearingová instituce: osoba, která provádí započtení vzájemných pohledávek a závazků z příkazů peněžních institucí, ústřední protistrany nebo zúčtovatele
Základní pojmy platebního styku Den valuty: okamžik, ke kterému je platební transakce evidována pro potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředků na platebním účtu, Den valuty peněžních prostředků: odepsaných - nastává nejdříve dnem přijetí platebního příkazu plátce, připsaných - nastává nejpozději okamžikem, kdy jsou peněžní prostředky připsány příjemci na jeho platební účet,
Základní pojmy platebního styku Inkaso: jedná se o platební službu pro odepsání částky platební transakce z platebního účtu plátce, pří níž podnět k platební transakci dává příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli platebních služeb příjemce nebo svému vlastnímu poskytovateli platebních služeb (tzv. metoda DMF nebo CMF), Inkasní systém: je to společný soubor pravidel, postupů a standardů dohodnutých mezi poskytovateli platebních služeb za účelem provádění inkasních transakcí,
Základní pojmy platebního styku Přeshraniční platba: elektronicky zpracovaná platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce nebo prostřednictvím příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých státech Společenství (EHP), Vnitrostátní platba: elektronicky zpracovaná platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce nebo prostřednictvím příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí ve stejném státě Společenství,
Základní pojmy platebního styku
členské země EU (27): Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie. členské země EHP (3): Země EU + Island, Lichtenštejnsko, Norsko. 27
Základní pojmy platebního styku
28
Základní pojmy platebního styku
Eurozóna (17): Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr (bez severní části), Lucembursko, Německo, Nizozemí, Malta, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko. 29
Základní pojmy platebního styku
Francouzské zámořské departmány Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik v Karibiku a Réunion v Indickém oceánu, portugalské ostrovy Madeira a Azorské ostrovy, španělské Kanárské ostrovy, města Ceuta a Melilla (pobřeží Afriky pod Gibraltarem). Monako, San Marino a Vatikán - uzavřely zvláštní smlouvu s EU o používání EUR. Mohou razit omezené množství euromincí se svou specifickou národní stranou. Tzv. euroizované země (bez smlouvy s EU) – Andora, Kosovo a Černá Hora. 30
Platební styk a platební služby Platební styk je peněžní vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách dohodnutými platebními instrumenty buď přímo mezi nimi nebo prostřednictvím k tomu určených subjektů (např. bank nebo jiných poskytovatelů platebních služeb).
Platební styk a platební služby Obsahem takového právní vztahu, který je zprostředkován bankami nebo jinými poskytovateli platebních služeb, je souhrn práv a povinností spojených s uskutečňováním takových operací, při nichž poskytovatel platebních služeb (např. banka nebo platební instituce) na příkaz svých klientů provádí operace platebního styku klientem vybraným platebním instrumentem.
Platební styk a platební služby Subjekty jsou pak fyzické nebo právnické osoby, které stojí v roli klientů bank nebo uživatelů platebních služeb poskytovatelů platebních služeb na straně jedné, na straně druhé pak se jedná zejména o banky, spořitelní a úvěrní družstva a další poskytovatele platebních služeb.
Platební syk je zejména záležitostí mezi plátcem a příjemcem a pokud do tohoto vzájemného právního vztahu vstupuje banka nebo jiný poskytovatel platebních služeb, tak ten stojí v roli pouhého zprostředkovatele.
Platební styk a platební služby Formy platebního styku mohou být různé podle toho, jaké třídicí kritérium bude užito. Jde zejména o následující: způsob placení, území, náležitostí průvodních dokumentů, lhůty realizace, vztah banky k převodu.
Platební styk a platební služby Podle způsobu placení: Hotovostní platební styk – mezi plátcem a příjemcem
dochází k předání peněz ve formě bankovek a mincí. Poskytovatel platebních služeb zde sehrává jen omezenou roli a to v případě, pokud jsou vkládány bankovky a mince na platební účet (např. platba za zboží v obchodě při použití bankovek a mincí) Bezhotovostní platební styk – je vždy zprostředkován poskytovatelem platebních služeb a probíhá mezi platebními účty plátce a příjemce (např. tuzemský převod ve formě příkazu k úhradě)
Platební styk a platební služby Podle způsobu placení: Elektronický platební styk – jedná se o platební styk
zprostředkovaný platebním prostředkem, na kterém jsou peněžní prostředky uloženy v elektronické podobně ve formě elektronických peněz. Mezi plátcem a příjemcem dochází k předání elektronických peněz odepsáním z jeho nosiče – platebního prostředku ve prospěch příjemce (do jeho terminálu a následně jsou připsány jako bezhotovostní peníze na jeho účet u poskytovatele platebních služeb)
Platební styk a platební služby Podle území (teritoria):
Vnitrostátní platební styk – vztah mezi plátcem a
příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí ve stejném státě; Přeshraniční platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých členských státech, ale pouze Evropského hospodářského prostoru.
Platební styk a platební služby Podle území (teritoria):
Zahraniční platební styk – vztah mezi plátcem a
příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých státech s výjimkou států EHP.
Platební styk a platební služby Podle náležitostí průvodních dokumentů: Nedokumentární platební styk – vztah mezi plátcem a
příjemcem, kdy při jeho realizace nejsou platby doprovázeny žádnými průvodními dokumenty. Někdy se také hovoří o realizaci tzv. hladkých plateb. Dokumentární platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, ve kterém si dohodnout obě strany takové podmínky, při kterých je převod peněžních prostředků spojen s dokumenty, které musejí platbu doprovázet. Někdy se hovoří o dokumentárních platbách, které však nejsou považovány za platební službu.
Platební styk a platební služby Podle lhůty realizace:
Expresní platební styk (přednostní) – vztah mezi plátce a
příjemcem, ve kterém poskytovatel platebních služeb plátce zajistí v podstatě okamžité odepsání peněžních prostředků z platebního účtu plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce připsání peněžních prostředků příjemce nejpozději tentýž den na platební účet příjemce. Standardní platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, při kterém dochází k běžnému přesunu peněžních prostředků od plátce k příjemci zprostředkovaný jejich poskytovateli platebních služeb podle předem dohodnutých podmínek.
Platební styk a platební služby Podle vztahu banky k převodu: Bezzávazkový platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, ve kterém poskytovatel platebních služeb platební transakci pouze zprostředkovává (např. hladká platba). Závazkový platební styk – vztah mezi plátcem a příjemce, ve kterém se strany dohodly na tom, že banka nebo jiná finanční instituce může vstoupit do závazku. Pak tato instituce nevystupuje pouze jako prostředník při realizaci platebního styku, ale přecházejí na ni povinnosti plátce.
Platební styk a platební služby Na podzim roku 2009 se v souvislosti s účinnosti zákona č. 284/2009 Sb., o platebním syku objevil nový ekonomický pojem, kterým je kategorie platební služby. Jaký je tedy rozdíl mezi pojmy platební službou a platebním stykem?
Platební styk a platební služby Z toho, co jsme si řekli, je tedy zřejmé, že platební styk lze považovat za pojem širší než platební služby s ohledem na skutečnost, že zahrnuje širší právní vztahy vznikající mezi subjekty – klientem a jeho bankou, jež jsou dány širší škálou užívaných platebních instrumentů. Toto tvrzení lze opřít o právní východiska, jež jsou dána v ZPS. Platební styk a služby s ním spojené mohou poskytovat jen banky nebo družstevní záložny podle zvláštních právních předpisů
Platební styk a platební služby Platební služba je pak kategorie, která v sobě
obsahuje jen vybrané platební instrumenty a mohou je poskytovat i další subjekty. Např. mezi platební službu nepatří vydávání šeků a jeho zúčtování, realizace dokumentárního platebního styku jako platebně-zajišťovacího instrumentu, poskytnutí záruky nebo zajištění inkasa směnky.
Kdo může poskytovat platební služby Jde o to, kdo může poskytovat platební služby. Jsou to: banky, spořitelní a úvěrní družstva, zahraniční banky a pobočky zahraničních bank, instituce elektronických peněz vč. zahraničních, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce vč.zahraničních, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu ČNB + právnické osoby veřejného práva.
Kdo může poskytovat platební služby Vydávat elektronické peníze jako podnikání mohou: banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu Česká národní banka, právnické osoby veřejného práva.
Kdo může poskytovat platební služby Platební instituce: je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila Česká národní banka. Na základě povolení může platební instituce dále: poskytovat služby související vč. úvěrů provozovat platební systém s výjimkou, kterou stanoví zákon (ne systém s neodvolatelností zúčtování).
Kdo může poskytovat platební služby
Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce žadateli, který je právnickou osobou a má sídlo v ČR, který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené zákonem, jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty, jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,
Kdo může poskytovat platební služby
jehož řídicí a kontrolní systém je vhodný z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili za účelem provedení platební transakce, jehož účetní závěrku ověřuje auditor splňující požadavky zákona upravujícího činnost auditorů, pokud zákon takové ověření vyžaduje…. a některé další podmínky stanovené zákonem.
Kdo může poskytovat platební služby Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce se vydá a oznámí do 3 měsíců od zahájení řízení. Udělené rozhodnutí lze také odejmout.
Kdo může poskytovat platební služby Základní kapitál platební instituce se musí pohybovat minimálně v rozsahu od 20 to 125 tis. EUR. Podle jeho výše může platební instituce vykonávat příslušné činnosti. Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen „kapitálová přiměřenost“), avšak nesmí klesnout pod zákonem stanovené hranice (viz výše).
Kdo může poskytovat platební služby Základní principy platební instituce při realizaci platebních operací:
oddělené držení peněžních prostředků určených pro provádění platebních transakcí, nebo jejich uložení u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva na samostatný účet, a to po uplynutí následujícího pracovního dne, kdy je obdržela.
Kdo může poskytovat platební služby Instituce elektronických peněz: je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka.
Kdo může poskytovat platební služby Na základě uděleného povolení k činnosti instituce elektronických peněz je instituce elektronických peněz oprávněna vydávat elektronické peníze, poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz, poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, uvedené v povolení k činnosti instituce elektronických peněz, provádět činnosti související vč.poskytování úvěrů, provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
Kdo může poskytovat platební služby Pro splnění podmínek povolení ze strany ČNB musí žadatel např.:
být právnickou osobou, mít sídlo iv České republice, mít počáteční kapitál alespoň ve výši 350 000 EUR, obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty, věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb, jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené zákonem a další podmínky.
Kdo může poskytovat platební služby
Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.
Poskytování platebních služeb Základní práva a povinnosti účastníků při poskytování
platebních služeb musí být vyjádřeny smluvně, a to: ve smlouvě o platebních službách nebo v tzv. rámcové smlouvě. Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli provést pro něho jednotlivou platební transakci. Může ale provádět pro uživatele platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené. Pak jde o rámcovou smlouvu. Rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení účtu.
Poskytování platebních služeb Pokud rámcová smlouvy upravuje podmínky pro vedení platebního účtu (nebo-li je to smlouva o platebních službách ve smyslu zákona o platebním styku), pak je nutno vzít na zřetel: Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník V § 708 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) § 708 odst. 2, § 709 odst. 1 a 2, § 710 až 714 a § 715 odst. 1 až 3 se nepoužijí pro smlouvu o běžném účtu, která je smlouvou o platebních službách podle zákona upravujícího platební styk.“
Poskytování platebních služeb Pozor na pojmy „poskytnutí“ informací a „zpřístupnění informací.
Poskytnutí informací: ● informace musí uživateli dojít zachycena na trvalém nosiči dat, Zpřístupnění informací: ● uživatel obdrží informaci o možnosti vyhledat si danou skutečnost (např. na internetových stránkách).
Poskytování platebních služeb Informační povinnost – informace před poskytnutím platební služby dle jednorázové smlouvy – zpřístupněny nebo poskytnuty:
údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platebního příkazu, maximální lhůta pro provedení platební služby, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek, údaj o skutečném nebo referenčním směnném kurzu, který má být při platební transakci použit, další důležité informace podle, pokud to připadá v úvahu vzhledem k obsahu smlouvy o jednorázové platební transakci.
Poskytování platebních služeb Informační povinnost – poskytnutí informací před uzavřením platební služby poskytnuté podle rámcové smlouvy:
obchodní firma, název, nebo jméno a příjmení, sídlo, místo podnikání nebo bydliště poskytovatele, případně jiné adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci uživatele s poskytovatelem, adresa obchodního zástupce nebo pobočky poskytovatele, je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím, údaj o tom, zda je poskytovatel zapsán v seznamu nebo registru poskytovatelů, jeho registrační číslo nebo jiný prostředek umožňující identifikaci poskytovatele v takovém seznamu nebo registru, název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele,
Poskytování platebních služeb Informační povinnost – poskytnutí informací před realizací platební služby:
popis platební služby, údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platebního příkazu, forma a postup předání souhlasu s provedením platební transakce a odvolání takového souhlasu, údaj o okamžiku přijetí platebního příkazu podle a o okamžiku blízko konce pracovního dne, byl-li dohodnut, maximální lhůta pro provedení platební služby, údaj o omezení celkové částky platebních transakcí provedených za použití platebního prostředku za určité období,
Poskytování platebních služeb Informační povinnost – poskytnutí informací před realizací platební služby:
údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek, údaj o úrokových sazbách a směnných kurzech, které mají být použity, nebo údaj o způsobu výpočtu úroku nebo přepočtu měn a příslušný den a index nebo základ pro určení referenční úrokové sazby nebo referenčního směnného kurzu, je-li použita referenční úroková sazba nebo referenční směnný kurz, údaj o tom, že poskytovatel je oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných kurzech, bylo-li to dohodnuto, a další údaje s tím související,
Poskytování platebních služeb Informační povinnost – poskytnuté informace před realizací platební služby:
tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace mezi stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této komunikaci, údaj o způsobu a lhůtách poskytování nebo zpřístupňování informací, údaj o jazyce, v němž má být rámcová smlouva uzavřena, a o jazyce, v němž bude během jejího trvání probíhat komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem, informace o právu uživatele získat na žádost informace a smluvní podmínky rámcové smlouvy,
Poskytování platebních služeb Informační povinnost – informace poskytnuté před realizací platební služby poskytnuté podle rámcové smlouvy:
informace o tom, že návrh poskytovatele na změnu rámcové smlouvy se považuje za přijatý, bylo-li to dohodnuto, údaj o době trvání rámcové smlouvy, informace o právu uživatele vypovědět rámcovou smlouvu a o podmínkách a následcích výpovědi, informace o právním řádu, kterým se řídí rámcová smlouva, a o pravomoci nebo příslušnosti soudů, pokud jsou tyto skutečnosti určeny dohodou stran, informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu,
Poskytování platebních služeb Informační povinnost – informace poskytnuté před realizací platební služby: pokud má být podle rámcové smlouvy vydán uživateli platební prostředek, popis opatření, která musí uživatel přijmout na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků, a informace o způsobu, jímž má uživatel oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku, podmínky, za nichž může poskytovatel zablokovat platební prostředek, bylo-li to dohodnuto,
Poskytování platebních služeb Informační povinnost – informace poskytnuté před realizací platební služby: informace o podmínkách, za nichž nese plátce ztrátu vzniklou z neautorizované platební transakce, včetně informací o částce, do jejíž výše tuto ztrátu nese, informace o způsobu a lhůtě pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce poskytovateli, informace o odpovědnosti poskytovatele za neautorizovanou platební transakci,
Poskytování platebních služeb Informační povinnost – informace poskytnuté před realizací platební služby: informace o odpovědnosti poskytovatele za neprovedení nebo nesprávné provedení platební transakce, informace o podmínkách vrácení částky autorizované platební transakce provedené z podnětu příjemce, informace o podmínkách, za nichž je poskytovatel příjemce oprávněn provést opravné zúčtování podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelních a úvěrních družstev.
Poskytování platebních služeb Informační povinnost – vůči plátci během trvání smlouvy o platebních službách po přijetí platebního příkazu – poskytnutí nebo zpřístupnění: údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o příjemci, částku platební transakce v měně použité v platebním příkazu,
Poskytování platebních služeb
údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek, dochází-li při platební transakci ke směně měn, směnný kurz použitý poskytovatelem plátce nebo odkaz na něj, je-li tento směnný kurz odlišný od kurzu sdělený před uzavřením smlouvy, a částku platební transakce po této směně měn, datum přijetí platebního příkazu,
Poskytování platebních služeb Informační povinnost – vůči plátci během trvání rámcové smlouvy před provedením platební transakce – poskytnutí na žádost plátce: maximální lhůty pro provedení transakce, výše úplaty, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli…..,
Poskytování platebních služeb Informační povinnost – informace poskytnuté plátci během trvání rámcové smlouvy po odepsání částky platební transakce: údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a pokud to připadá v úvahu, také údaje o příjemci, částku platební transakce v měně použité v platebním příkazu, údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,
Poskytování platebních služeb
dochází-li při platební transakci ke směně měn, směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn, den valuty částky připsané na účet.
Účastníci se mohou dohodnout, že informace budou poskytovány nebo zpřístupňovány plátci v pravidelných intervalech, které však nesmějí být delší než 1 měsíc.
Poskytování platebních služeb Informační povinnost – informace poskytnuté příjemci během trvání smluvního vztahu po provedení platební transakce: údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci, částku platební transakce v měně, v níž jsou peněžní prostředky dány příjemci k dispozici, údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit svému poskytovateli za provedenou platební transakci, směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn,
Poskytování platebních služeb
den valuty částky připsané na platební účet.
I zde se mohou účastníci dohodnout, že informace budou poskytovány nebo zpřístupňovány plátci v pravidelných intervalech, které však nesmějí být delší než 1 měsíc.
Poskytování platebních služeb Další informační povinnosti: nabízí-li před zahájením platební transakce příjemce nebo jiná osoba v místě prodeje zboží nebo poskytnutí služeb plátci směnu měn, informuje ten, kdo tuto službu nabízí, příjemce před zahájením platební transakce o úplatě a o směnném kursu, který má být při směně měn použit. jestliže příjemce za použití určitého platebního prostředku požaduje úplatu, nebo nabízí slevu, informuje o tom plátce před zahájením platební transakce.
Poskytování platebních služeb Další informační povinnosti: jestliže poskytovatel nebo jiná osoba za použití určitého platební prostředku požaduje úplatu, nebo nabízí slevu, informuje o tom poskytovatel uživatele před zahájením platební transakce. Právní úprava pak předvídá celou řadu změn z těchto informačních povinností.
Poskytování platebních služeb Změna rámcové smlouvy: Navrhuje-li poskytovatel uživateli změnu rámcové smlouvy, musí tak učinit na papíře nebo jiném trvalém nosiči dat nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má podle návrhu změna rámcové smlouvy nabýt účinnosti. To neplatí v případě platebních prostředků pro drobné platby, jestliže to bylo dohodnuto v rámcové smlouvě.
Poskytování platebních služeb Bylo-li to dohodnuto, platí, že uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy přijal, jestliže: poskytovatel navrhl změnu rámcové smlouvy nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy neodmítl, poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy uživatele o tomto důsledku informoval, poskytovatel v návrhu na změnu rámcové smlouvy informoval uživatele o jeho právu vypovědět rámcovou smlouvu. Jestliže uživatel návrh na změnu rámcové smlouvy odmítne, má právo rámcovou smlouvu přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, bezúplatně a s okamžitou účinností vypovědět.
Poskytování platebních služeb Bylo-li to dohodnuto, je poskytovatel oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných kurzech, pokud je změna založena na změně referenčních sazeb nebo směnných kurzů. Změna úrokových sazeb musí být uživateli oznámena bez zbytečného odkladu s výjimkou případu, kdy si strany dohodly zvláštní způsob nebo lhůty poskytování nebo zpřístupňování informací. Jakákoli změna úrokových sazeb nebo směnných kurzů, která je pro uživatele příznivější, může být uplatněna i bez oznámení.
Poskytování platebních služeb Výpověď z rámcové smlouvy: Uživatel může rámcovou smlouvu kdykoli písemně vypovědět, i když byla uzavřena na dobu určitou. Bylali sjednána výpovědní doba, zanikne rámcová smlouva uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba nesmí být delší než 1 měsíc. Poskytovatel může rámcovou smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou vypovědět pouze tehdy, jestliže to bylo dohodnuto. Výpovědní doba nesmí být kratší než 2 měsíce.
Poskytování platebních služeb Autorizace platební transakce: Platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, Platební transakce může být autorizována před provedením platební transakce, nebo dohodnou-li se tak plátce a jeho poskytovatel, po jejím provedení. Souhlas lze udělit k jednotlivé platební transakci nebo k několika platebním transakcím. Souhlas lze udělit i prostřednictvím platebního prostředku. Forma a postup udělení souhlasu musí být dohodnuty mezi plátcem a poskytovatelem.
Poskytování platebních služeb Povinnosti uživatele: používat platební prostředek v souladu s rámcovou smlouvou, zejména je povinen okamžitě poté, co obdrží platební prostředek, přijmout veškerá přiměřená opatření na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků, bez zbytečného odkladu po zjištění oznámit poskytovateli nebo osobě jím určené ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku.
Poskytování platebních služeb Povinnosti poskytovatele:
zajistit, aby personalizované bezpečnostní prvky platebního prostředku nebyly přístupné osobám jiným než jeho držiteli; tím nejsou dotčeny povinnosti držitele platebního prostředku, nevydat nevyžádaný platební prostředek, nejedná-li se o náhradu za platební prostředek vydaný držiteli platebního prostředku již dříve, zajistit, aby držiteli platebního prostředku byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoli: oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku, požádat o odblokování platebního prostředku,
Poskytování platebních služeb Povinnosti vydavatele platebního prostředku: na žádost poskytnout držiteli platebního prostředku doklad, kterým může po dobu 18 měsíců od oznámení prokázat, že toto oznámení učinil, zabránit jakémukoli užití platebního prostředku poté, co bylo učiněno oznámení, jestliže se nejedná o elektronické peníze, jejichž povaha takové zabránění neumožňuje. Vydavatel platebního prostředku nese riziko spojené s doručením platebního prostředku nebo jeho personalizovaných bezpečnostních prvků držiteli platebního prostředku.
Poskytování platebních služeb Vrácení částky autorizované platební transakce: Plátce je oprávněn do 8 týdnů ode dne, kdy byly peněžní prostředky odepsány z jeho účtu, požadovat vrácení částky autorizované platební transakce provedené z podnětu příjemce, jestliže v okamžiku autorizace nebyla stanovena přesná částka platební transakce a zároveň částka platební transakce převyšuje částku, kterou plátce mohl očekávat se zřetelem ke všem okolnostem; plátce však nemůže namítat neočekávanou změnu směnného kurzu, pokud byl použit referenční směnný kurz dohodnutý mezi plátcem a jeho poskytovatelem. Opět i zde zákon umožňuje řadu výjimek.
Poskytování platebních služeb Vrácení částky autorizované platební transakce: Plátce poskytne poskytovateli na jeho žádost informace a doklady nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro vrácení částky platební transakce, Poskytovatel do 10 pracovních dnů od obdržení žádosti plátce částku platební transakce vrátí, nebo její vrácení odmítne a sdělí plátci důvody odmítnutí spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi plátcem a jeho poskytovatelem a o možnosti plátce podat stížnost orgánu dohledu.
Poskytování platebních služeb Zákaz provádění srážek z částky platební transakce: Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce a zprostředkující poskytovatel jsou povinni převést částku platební transakce v plné výši bez jakýchkoli srážek. Příjemce a jeho poskytovatel se však mohou dohodnout, že poskytovatel si svou úplatu odečte z převáděné částky před jejím připsáním na účet příjemce nebo vyplacením; v takovém případě musí být částka platební transakce a úplaty v informaci oddělena.
Poskytování platebních služeb Realizace platebních transakcí: Možnost odmítnutí přijetí (např. nebyli-li splněny podmínky poskytovatele), Neodvolatelnost platebního příkazu po jeho přijetí, avšak opět jsou zde výjimky.
Poskytování platebních služeb Stávající smlouvy o běžném účtu a poskytování služeb platebního styku: Právní vztahy mezi poskytovatelem a uživatelem se dnem nabytí účinnosti nové právní úpravy (což bylo k 1. listopadu 2009) řídí touto právní úpravou, i když vznikly přede dnem její účinnosti. Samotný vznik a právní nároky vzniklé přede dnem účinnosti této nové právní úpravy, se však řídí původní právní úpravou.
Poskytování platebních služeb Stávající smlouvy o běžném účtu a poskytování služeb platebního styku: Jestliže ale byly mezi poskytovatelem a uživatelem ke dni účinnosti nové právní úpravy sjednány podmínky pro poskytování platebních služeb méně příznivé než ty, které předvídá tato úprava (tzv. nejméně příznivé podmínky), pak platí, že byly sjednány podmínky, které jsou považovány jako nejméně příznivé.
Poskytování platebních služeb Stávající smlouvy o běžném účtu a poskytování služeb platebního styku: Shrnutí: Novelizace obchodních podmínek, ve kterých jsou uvedeny podmínky pro poskytování platebních služeb se zaměřením na tzv. poskytnutí informací. Vytváření dodatků ke smlouvám o běžném účtu a službách s ním spojených není nutné s ohledem na výše uvedené.
Poskytování platebních služeb Nové smlouvy o poskytování platebních služeb: Doporučení: Pro banky a spořitelní a úvěrní družstva, příp. pro některé další vybrané poskytovatele platebních služeb lze doporučit uzavírat jednoznačně rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb už jen proto, že smlouva může obsahovat také podmínky pro vedení platebního účtu a příp. další podmínky s tím související.
Poskytování platebních služeb Odpovědnost poskytovatele za neautorizovanou platební transakci:
Jestliže byla provedena neautorizovaná platební transakce, poskytovatel plátce: ihned vrátí částku platební transakce plátci, nebo v případě, že částka platební transakce byla odepsána z účtu plátce, uvede tento účet do stavu, v němž by byl, kdyby z něj částka platební transakce nebyla odepsána.
Poskytování platebních služeb Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce:
do částky odpovídající 150 eurům, pokud tato ztráta byla způsobena použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku, nebo zneužitím platebního prostředku v případě, že plátce nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků, v plném rozsahu, pokud tato ztráta byla způsobena jeho podvodným jednáním nebo úmyslným nebo hrubě nedbalostním porušením některé z jeho povinností.
Poskytování platebních služeb Byť je v platné právní úpravě uvedeno jednotné číslo, odpovědnost poskytovatele je do výše 150,-- eur za všechny transakce celkem k jednomu platebnímu prostředku (viz výklad ČNB). I bez tohoto výkladu měla být tato skutečnost všem jasná, neboť v rámci Vzorových obchodních podmínek pro vydávání a užívání elektronický platebních prostředků tomu tak vždy bylo. Tyto podmínky byly účinné od 1. ledna 2003. Takže žádná novinka.
Poskytování platebních služeb Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce: Výše uvedené se nepoužije, pokud plátce nejednal podvodně a ztráta vznikla po té, co plátce oznámil ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředku, nebo poskytovatel nezajistil, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoli oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití platebního prostředku.
Poskytování platebních služeb Odpovědnost poskytovatele za neprovedenou nebo nesprávně provedenou platební transakci z podnětu plátce: Jestliže platební transakce z podnětu plátce nebyla provedena, nebo byla provedena nesprávně, poskytovatel plátce ihned vrátí částku platební transakce plátci, nebo v případě, že částka platební transakce byla odepsána z účtu plátce, uvede tento účet do stavu, v němž by byl, kdyby z něj částka platební transakce nebyla odepsána, pokud plátce oznámí svému poskytovateli, že netrvá na provedení platební transakce. Splněním této povinnosti zanikne povinnost poskytovatele plátce zajistit připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce.
Poskytování platebních služeb Odpovědnost poskytovatele za neprovedenou nebo nesprávně provedenou platební transakci z podnětu příjemce: Jestliže platební transakce z podnětu příjemce nebyla provedena, nebo byla provedena nesprávně a jestliže poskytovatel příjemce splnil svoji povinnost řádně předat platební příkaz poskytovateli plátce, poskytovatel plátce ihned vrátí částku platební transakce plátci, nebo v případě, že částka platební transakce byla odepsána z účtu plátce, uvede tento účet do stavu, v němž by byl, kdyby z něj částka platební transakce nebyla odepsána.
Poskytování platebních služeb K tomu lze dále uvést: Jestliže uživatel tvrdí, že provedenou platební transakci neautorizoval nebo že platební transakce byla provedena nesprávně, je poskytovatel povinen doložit, že tato platební transakce byla ověřena, správně zaznamenána, zaúčtována, a že nebyla ovlivněna technickou poruchou nebo jinou závadou (tzv. subjektivní odpovědnost Odpovědností poskytovatele podle tohoto dílu není dotčena jeho odpovědnost za škodu ani za bezdůvodné obohacení.
Poskytování platebních služeb Odpovědnost za správně provedené převody Správně provedený převod je takový, který odpovídá příkazu příkazce a byl učiněn v souladu s jedinečným identifikátorem. Poskytovatel plátce odpovídá za úsek cesty: poskytovatel plátce až k poskytovateli příjemce. Za zbytek už odpovídá poskytovatel příjemce vůči příjemci.
Poskytování platebních služeb Nástroje platebního styku – základní: doklady hotovostního platebního styku (pokladní složenka, výběrní lístek apod.), příkaz k úhradě (jednotlivý, hromadný) příkaz k inkasu (jednotlivý, hromadný) šek (soukromý, bankovní, cestovní) dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso, platební karta (debetní, kreditní, charge) různé kombinace a varianty předchozího (např. SIPO, trvalé příkazy, automatické převody apod.)
Jedinečný identifikátor Bankovní spojení v vnitrostátním platebním styku bylo vždy chápáno jako číslo účtu a kód banky. Nyní, po účinnosti vyhlášky č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku, tento pojem zanikl. Je nutno si zvyknout na skutečnost, že číslo účtu je tvořeno identifikátorem účtu klienta a kódem platebního styku.
Jedinečný identifikátor Číslo účtu je chápáno jako jedinečný identifikátor klienta ve vnitrostátním platebním styku.
Číslo účtu ve formátu IBAN je užíváno pro přeshraniční, příp. zahraničním platební styk.
Jedinečný identifikátor První část – tzv. předčíslí (prefix)
Druhá část – tzv. základní část
Kód platebního styku
max.6 číslic
nejméně 2, nejvíce 10 číslic
4 číslice
UUUUUK
MMMMMMMMKM
YYYY
Jedinečný identifikátor Příklad čísla účtu:
ABO forma: 12-4538111/0100 Psaná forma nová: 120004538111/0100
Jedinečný identifikátor IBAN – pro ČR stanoven v rozsahu 24 znaků: CZKK XXXX YYYY YYMM MMMM MMMM
BIC – obecný tvar je pro všechny uživatele stejný: K K K K C Z Y Y C C C (např. KOBACZPPccc)
Zahraniční platební styk Zahraniční platební příkaz bude použit pro případy převodů peněžních prostředků, kdy není možné provést převod přeshraniční nebo dokonce převod prostřednictvím produktu SEPA. Bude se jednat převážýně o převody z České republiky do zemí mimo EHP nebo převody i mezi plátcem a příjemcem v rámci zemí EHP, ale jiné měně, než je měna zemí EHP.
Zahraniční platební styk Protože ZPS vychází z transpozice několika předpisů komunitárního práva, lze z toho dovodit, že práva a povinnosti, které byly uloženy těmito právními předpisy členským zemím EHP, se nevztahují na země mimo toto teritorium. Proto by nebylo možné po nich spravedlivě vyžadovat plnění stejných povinností, které platí pro země EHP. Náležitosti příkazu k převodu do zahraniční vycházejí z pravidel společnosti SWIFT a jsou tedy podobné jako náležitosti přeshraničního převodu v rámci zemí EHP. Vyžadují však některé odlišnosti.
Zahraniční platební styk
Zahraniční platební styk 1. Položka „kód měny“ a „částka“ budou vyplněny v měně a výši hodnoty částky, ve které bude proveden zahraniční platební příkaz. Pro vyšší bezpečnost banka využívá uvedení výše částky ve slovním vyjádření. V případě rozporu platí to, co bylo uvedeno u SEPA Euro platby výše. 2. Stanovení poplatků je velmi důležitou součástí příkazu do zahraniční. Podle pravidel společnosti SWIFT musí příkazce označit typ poplatků. Jejich neoznačení je důvodem pro neprovedení platebního příkazu.
Zahraniční platební styk 3. Uživatel platebních služeb si může vybrat z reţimu zpracování. Pole však není povinnou náležitostí obsahu struktury zprávy, ale v případě užitého vzoru je to náležitost povinná stanovená danou bankou. Rozdíl mezi zejména „express“ a „urgent“ stanoví daná banka ve svých podmínkách. 4. Pro zahraniční platební příkaz je povinnou náležitostí uvést v něm přesné jméno/název a adresu/sídlo plátce. Údaje musí odpovídat informacím, které jsou uloženy u poskytovatele platebních služeb – příkazce.
Zahraniční platební styk 5. Povinnou náležitostí příkazu k převodu do zahraničí je číslo účtu plátce, které nemusela mít formu IBAN. Protože však byla publikována obecně závazná právní norma, která hovoří o stanovení čísel účtů, s účinností této vyhlášky by pole mělo obsahovat mezinárodní tvar čísla účtu, kterým je IBAN. Banky a další finanční instituce, které budou stát v roli příjemce platby, berou číslo účtu plátce jako pravidlo, které si stanoví daná země, pokud vyhovuje pravidlům přenosového systému (kterým je zejména systém SWIFT).
Lze však také akceptovat názor, že uvedená vyhláška upravuje pravidla stanovení čísla účtu pouze ve vnitrostátním a přeshraničním platebním styku.
Zahraniční platební styk 6. Do pole „důvod platby“ příkazce uvede až 115 alfabetických nebo numerických znaků, a to v jazyce příjemce nebo v jiném světovém jazyce. Není-li nic stanoveno, doporučuje se vyplnit alespoň text, např.: „Invoice No 1245“. 7. Jméno/název a adresa/sídlo příjemce platby je důležitou součástí zahraničního platebního příkazu. Slouží k řádné identifikaci příjemce u banky nebo jiné finanční instituce příjemce. Uvádí se také i směrovací číslo a stát příjemce. Pole může obsahovat až 140 alfanumerických znaků.
Zahraniční platební styk 8. Číslo účtu příjemce bude uvedeno ve tvaru, který sdělí příjemce svému příkazci. Povětšinou nemá pro subjekt z České republiky žádnou logiku. Je to číslo nebo soubor znaků, které přidělala banka nebo jiná finanční instituce v zahraniční svému klientovi, který stojí v roli příjemce peněžních prostředků zasílaných z České republiky. Pokud je platba zasílána prostředkem elektronické komunikace, systém banky nebo poskytovatele palebních služeb příkazce nekontroluje žádné vnitřní závislosti, jako je tomu u čísla účtu IBAN ve vazbě na stanovený propočet na kontrolní číslice.
Zahraniční platební styk 9. Dalším důležitým polem je pole „banka příjemce“. Zde je nutno uvést přesný název banky s adresou a pokud je znám směrový kód banky v rámci daného státu pro potřeby zúčtování, je nanejvýš vhodné jej uvést. Clearingový (směrový) kód banky je jedinečný kód, který identifikuje banku příjemce v tamním zúčtovacím systému. Používá se zejména u úhrad do USA (tzv. ABA routingnebo Fedwire – FW), Kanady (tzv. kód CC – 9 místný číselný kód), Austrálie (tzv. kód BSB – 6 místný číselný kód). U příkazů k úhradě ve prospěch příjemce z jedné z těchto zemí je vhodné identifikovat banku příjemce přednostně tímto kódem. Je-li toto vyplněno, není potřeba uvádět BIC kód .
Zahraniční platební styk 10. Vzorový platební příkaz určuje také, že je nutno vyplnit místo a datum vystavení. 11. Nedílnou součástí každého příkazu k převodu peněžních prostředků je jeho ošetření autentifikačním nástrojem, kterým je na papírovém příkaze podpis příkazce podle podpisového vzoru. Bude-li příkaz k převodu předáván prostředky elektronické komunikace, bude oprávněnost jeho pořízení do systému banky kontrolována podle stanovených autentifikačních nástrojů (heslo, PIN, autorizační
SMS apod.).
Zahraniční platební styk 12. Často bývá v některých zemích zvykem určit, že příjemce peněžních prostředků obdrţí místo bezhotovostního připsání šek. Pokud je tato skutečnost dohodnuta mezi příkazem a příjemcem peněžních prostředků, nemusí být vyplněno pole s číslem účtu příjemce. Je to z důvodu toho, že platba nebude bankou příjemce zpracována bezhotovostním způsobem, ale bude bankou příjemce vystaven bankovní šek na jméno příjemce převedených peněžních prostředků. 13. Uvedení data splatnosti je pouze možností, kterou banka, jejíž vzor byl vybrán, nabízí svým uživatelům platebních služeb.
Zahraniční platební styk 14. Dalším nepovinným polem, které vyplní klient, pokud si dohodl s danou bankou konkrétní kurs pro převod peněžních prostředků. Pokud kurs dohodnut nebyl, pole zůstane nevyplněno a banka použije kurs aktuálního dne platby. 15. Pole „zprostředkující banka“ může klient vyplnit, pokud mu jej banka, resp. jiný poskytovatel platebních služeb nabídne. Může se stát, že příkazce si bude přát, aby platba do zahraničí byla zpracována přes konkrétní zprostředkující banku, kterou si příkazce vybral. Může se pak stát, že banka příkazce nemá s bankou příjemce přímé spojení nebo banka příkazce a banka příjemce jsou členy různých zúčtovacích systémů. Pokud příkazce toto pole vyplní, stává se pro banku příkazce závazným.
Zahraniční platební styk 16. Ve spodní části platebního příkazu pak zůstávají pole, která slouží pro potřebu banky a příkazce je ponechává prázdné. Z uvedených polí lze zdůraznit opět položku „čas přijetí a razítko došlo“, od kterého se pak odvíjí lhůty stanovené v podmínkách dané banky.
Zahraniční platební styk Lhůty v zahraničím platebním styku: Mohou být ovlivněny zněním ZPS, kde se v § 75 odst. 2 pravi: „V případě platební transakce, kterou poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádí v jiném než členském státě, nebo v případě platební transakce v měně, která není měnou členského státu, se mohou poskytovatel a uţžvatel dohodou odchýlit“. Prakticky to znamená, že pokud banka nebo jiný poskytovatel platebních služeb dohodne smluvně jiné lhůty zpracování, je možné se od lhůt stanovených v ZPS odchýlit.
Zahraniční platební styk Lhůty v ZPS však jsou stanoveny takto: Poskytovatel plátce zajistí, aby peněžní prostředky byly připsány na účet poskytovatele příjemce (tzn.
např. banky v rámci mezibankovního platebního styku v rámci zúčtovacího systému s neodvolatelností zúčtování) nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu. Praxe tuto lhůtu často označuje jako D + 1.
Mohou být však různé výjimky, které předvídá ZPS (např. převod z jiného účtu než v EUR apod. Lhůta je pak o 1 den delší.
Zahraniční platební styk Poskytovatel platebních služeb příjemce připíše platební transakci na platební účet příjemce nebo nevede-li platební účet, dá příjemci částku platební transakce k dispozici neprodleně poté, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce. Lhůta pro přisání je tedy stanoveny na D + 0, kde „D“ je okamžik připsání peněžních prostředků ve prospěch účtu poskytovatele platebních služeb příjemce.
Zahraniční platební styk Jedná-li se o platební transakci v měně jiného, než členského státu EHP, pak částku připíše nebo dá k dispozici příjemci nejpozději do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla připsána na účet poskytovatele příjemce. V tomto případě může být stanovená lhůta až D + 1.
Zahraniční platební styk
Zahraniční platební styk Aby bylo možno operace zahraničního platebního styku (ale také přeshraničního a vč. SEPA oparací) zpracovat, tj. přenést od plátce k příjemci, je potřeba využít jisté standardizace. Od poloviny 70-tých let minulého století se začal užívat systém SWIFT. Pod zkratkou SWIFT vystupuje Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (The Society for
Worldwide Interbank Financial Telecomunication).
Zahraniční platební styk Společnost provozuje mezinárodní, počítači řízenou telekomunikační síť. Tato síť spojuje účastnické banky i další finanční instituce a umožňuje jim rychlý, spolehlivý a hlavně bezpečný přenos dat týkajících se platebních a finančních transakcí a dalších souvisejících informací.
Zahraniční platební styk Společnost založena v roce 1973 velkými evropskými a severoamerickými bankami. Od roku 1977 začal být funkční.
Koncem roku 2010 systém propojil přímo více než 9 700 finančních institucí z více než 210 zemí světa.
Zahraniční platební styk Co je to swiftová adresa (Bank, od listopadu 2010 Business Identifier Code – BIC): Tato informace slouží k identifikaci odesilatele a příjemce v záhlaví swiftové zprávy a také k identifikaci ostatních účastníků zprávy, členů SWIFTu. Jde např. o tzv. korespondenční banku. Má standardní kódovou strukturu (kódy stanovené ISO) pod číslem ISO 9362.
Zahraniční platební styk Swiftová adresa – struktura
K K K K X X Y Y C C C, kde KKKK XX YY CCC
je tzv. kód banky; je kód země; je kód místa; je kód pobočky;
Zahraniční platební styk Přenos dat a informací realizovaný prostřednictvím swiftové sítě se provádí formou tzv. swiftových zpráv. Základem vzájemné komunikace je společný mezinárodní jazyk (angličtina) a vysoký stupeň standardizace formy i obsahu těchto zpráv. Ochrana swiftových zpráv před zneužitím se zabezpečuje jejich zakódováním a vzájemnou výměnou kódových klíčů mezi jednotlivými bankami.
Zahraniční platební styk Mezinárodně platný standardizovaný systém členění swiftových zpráv rozlišuje zprávy podle jejich účelu a funkce do jednotlivých kategorií, skupin a typů. Každá swiftová zpráva se označuje písmeny MT (tzv. FIN formát) a třemi numerickými znaky: MTxyz kde x = kategorie zprávy y = skupina zprávy z = typ zprávy.
Zahraniční platební styk Kategorie zprávy označuje účel nebo předmět obchodu, kterého se týká. Swiftové zprávy se člení do jedenácti kategorií: 0 Systémové zprávy (System Messages); 1 Úhrady klientů a úhrady šeků (Customer Transfers, Cheques); 2 Mezibankovní převody (Financial Institution Transfers); 3 Konverze a operace na peněţních trzích (Foreign Exchange, Money Markets and Derivatives); 4 Inkasa a Cash Letters (Collections and Cash Letters); 5 Operace s cennými papíry (Securities);
Zahraniční platební styk
6 Drahé kovy a komodity (Precious Metals and Syndications); 7 Dokumentární akreditivy a záruky (Documentary Credits, Guarantees); 8 Cestovní šeky (Travellers Cheques); 9 Zprávy o zůstatcích, výpisy, avíza o změnách sazeb, ţádosti a statusy (Cash Management, Customer Status); x Společné informace (Common Group Messages).
Zahraniční platební styk Skupina zprávy popisuje funkci zprávy uvnitř určité kategorie (např. MT 57z – výpisy a správy portfolia). Typ zprávy popisuje jiţ specifické detaily určité funkce (např. MT 562 – Výpis transakcí Celkový počet standardizovaných typů swiftových zpráv činí cca 130. Konkrétní typ swiftové zprávy je možné použít pouze k tomu účelu a funkci, pro které byla vytvořena.
Zahraniční platební styk V současné době, zejména s rozvojem projektu SEPA, je nutno pro přenos zpráv využívat jiný formát zpráv – formáty XML - Extensible Markup Language. XML je soubor pravidel tvorby textových formátů, které umožní data uspořádat ve strukturách. XML není programovací jazyk, a k jeho zvládnutí není třeba znalostí o programování. XML usnadňuje HW tvořit, číst a zapisovat data, a zajistit jednoznačnost struktury dat. Vychází z normy ISO 20022.
Zahraniční platební styk Možnost zúčtování zahraničního platebního styku: Na bázi korespondentských vztahů; Na bázi zúčtování prostřednictvím přímého nebo nepřímého členství v systému s neodvolatelností zúčtování
TARGET2 EURO1/STEP1
Zahraniční platební styk Korespondenstské vztahy: Předpokladem pro otevření nostro/loro účtu (tedy účtu první banky u jiné banky z pohledu první banky; pokud se na tentýž účet budeme dívat z pohledu jiné banky, bude se jednat o loro účet první banky u banky jiné) je oslovení zahraničních bank ve vybraných teritoriích k otevření účtu v dané měně (poptávka). Je zvykem, že banka, která má zájem otevřít si účet v zahraničí, rozešle poptávky s předběžným sdělením, jaké operace by prostřednictvím takového účtu probíhaly (tzv. hladké platby, mezibankovní převody, operace na peněžním trhu, zúčtování operací s cennými papíry apod.), a očekává zaslání podmínek nabídky ze strany případného partnera. Velmi důležitá je předchozí tzv. výměna základních dokumentů charakterizujících poptávající banku navenek, kterými bývají bankovní podpisové vzory, telegrafické a příp. i swiftové klíče.
Zahraniční platební styk
Zahraniční platební styk TARGET (Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer) lze definovat jako decentralizovaný evropský mezibankovní zúčtovací systém, který je vytvořen k podpoře úkolů Eurosystému v oblasti definování a implementace měnové politiky eurozóny, a který podporuje hladký průběh platebního styku. Klíčovou roli sehrává ECB, která je zde zúčtovací bankou.
Zahraniční platební styk Systém byl definován takovým způsobem, aby byl schopen zúčtovat přeshraniční převody denominované v euro stejně hladce, jako kdyby se jednalo o domácí platební styk. K červnu 2005 měl systém TARGET 17 členů – pouze národní zúčtovací systémy, 15 původních zemí EU, ECB a Polsko. V polovině roku 2011 bylo členem tohoto systému pod označením TARGET2 866 přímých účastníků.
Zahraniční platební styk Od listopadu 2007 byl TARGET nahrazen systémem TARGET2. Hlavní rozdíl mezi systémy TARGET a TARGET2 je v tom, že TARGET2 je postaven na jednotné technické a technologické platformě s názvem Jednotná sdílená platforma (Single Shared Platform – SSP). Přestože TARGET2 je stejně jako TARGET právně strukturován jako soubor platebních systémů, bylo rozhodnuto, že pravidla pro systémy, které jsou součástí TARGET2, budou s určitými výjimkami s ohledem na vnitřní právní předpisy každého členského státu harmonizována.
Zahraniční platební styk (průběh zpracování TARGET)
Zahraniční platební styk Obchodní banky zemí EU však hledaly a stále hledají cesty, jakým způsobem zefektivnit zpracování platebního styku a zúčtování. Postupně opouštěly klasickou cestu tzv. korespondenčního bankovnictví, ve kterém měla každá banka s každou další bankou otevřeny tzv. nostro či loro účty platebního styku, povětšinou na recipročním principu. Tento klasický přístup se začínal přežívat pro svou nákladovou náročnost již v osmdesátých letech dvacátého století. Proto byl v roce 1985 založen osmnácti komerčními bankami a Evropskou investiční bankou Evropský clearingový systém (ECS), který byl organizován a provozován Evropskou bankovní asociací (EBA). V devadesátých letech EBA vyvinula systém EURO1.
Zahraniční platební styk EURO1 je soukromoprávní platební systém, který je určen pro domácí a přeshraniční jednotlivé platby v EUR mezi bankami v rámci Evropské unie založený na netto principu. V roce 1998 byl zřízen tzv. EBA Clearing, na kterém se podílelo zpočátku 52 velkých bank, které byly členy EURO1. EBA Clearing jako dceřiná společnost EBA zahájila svou činnost 1. ledna 1999 zavedením zúčtovacího EUR pro realizaci přeshraničního platebního styku v rámci zemí EU a účastnilo se ho 67 bank. Infrastruktura této společnosti byla a je založena na bázi telekomunikačního systému SWIFT, zpráv MT (FIN zprávy).
Zahraniční platební styk Od roku 1999 se zúčtovací bankou stala, jako v systému TARGET, ECB, do této doby do byla BIS. Systém STEP1 lze charakterizovat jako privátní euroclearingový systém, který je zaštiťován EBA od listopadu roku 2000, a který má za úkol zpracovávat zejména obchodní přeshraniční platby. Jde však o systém, který měl za úkol zpracovávat platby malého objemu a zajistit svým účastníkům zkrácení doby převodů a podporu při používání bankovních standardů. Je také založen na SWIFT formátu FIN zpráv.
Zahraniční platební styk (průběh zpracování EURO1/STEP1)
Závěr a dotazy……? Huráááááá… a jdeme domů…...