Dokumentární platební styk

Bankovní institut vysoká škola Praha

Dokumentární platební styk Bakalářská práce

Denisa Taisová

duben, 2015

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Dokumentární platební styk Bakalářská práce

Autor:

Denisa Taisová Bankovní managament

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Marcela Soldánová

duben, 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

………………. V Praze, dne 20.4.2015

Denisa Taisová

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Marcele Soldánové za cenné rady, připomínky, návrhy a odbornou pomoc při psaní této práce.

Anotace Má bakalářská práce se věnuje dokumentárnímu platebnímu styku. Cílem je analyzovat a blíže vysvětlit dokumentární platební styk. Na začátku práce se budu věnovat platebnímu styku z obecného hlediska, poté budu pokračovat jeho právní úpravou, kde od začátku tohoto roku platí nový občanský zákoník. Kapitolu platební styk bych ukončila jeho členěním. Dále se budu věnovat dokumentárnímu platebnímu styku, kde se budu zejména zmiňovat o dokumentech, které jsou s ním spjaté. Samozřejmě do této kapitoly zařadím podkapitoly jako například obecná charakteristika a právní úprava. Pro dokumentární akreditiv a dokumentární inkaso jsem zvolila samostatné kapitoly, abych je mohla co nejlépe analyzovat a srozumitelně popsat. Mým cílem v těchto kapitolách je popsat akreditiv a inkaso, takovým způsobem, aby i běžný čtenář pochopil, k čemu se využívají, jaké jsou jejich náležitosti, jakým zákonům podléhají atd. Závěrem mé práce se dostávám ke kapitole novinky v dokumentárním platebním styku. V této kapitole budu zkoumat novinku 21. století, což je elektronický akreditiv. Klíčová slova: Platební styk, dokumentární platební styk, dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso.

Annotation My thesis is devoted to documentary payment system. The aim is to analyze and explain in more detail documentary payments. At the beginning, I will deal with the payment system in general terms, then I will continue with legislation, where the new civil code came to began to apply earlier this year. Chapter payments I would put to an end by its division. Furthermore, I will discuss the documentary payment system, where I will particularly mention about the documents that go with it. Of course, in this chapter, I will add subsections such as general characteristics and legislation. For documentary credit and documentary collection I chose separate chapters, so I can analyze and comprehensively describe. My goal in this chapter is to describe the credit and collection, in such a way that you as a reader to understand what is used, what are their requirements, which are subject to laws etc. Finally, my work brings me to the news section of documentary payment system. In this chapter I will examine the novelty of the 21st century, which is an electronic letter of credit. Keywords: System of payment, documentary systém of payment, documentary letter of credit, documentary collection

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 9 Zvolené metody zpracování...................................................................................................... 11 1

2

3

Platební styk ..................................................................................................................... 12 1.1

Definice platebního styku a jeho právní úprava ........................................................ 12

1.2

Členění platebního styku ........................................................................................... 15

1.2.1

Podle způsobu placení ........................................................................................ 15

1.2.2

Podle území ........................................................................................................ 16

1.2.3

Podle náležitosti průvodních dokumentů ........................................................... 17

1.2.4

Podle lhůty realizace ........................................................................................... 17

1.2.5

Podle vztahu banky k převodu............................................................................ 17

Dokumentární platební styk ............................................................................................. 19 2.1

Obecná charakteristika ............................................................................................... 19

2.2

Možnosti získání kontroly nad zbožím prostřednictvím dokumentů......................... 19

2.3

Členění a charakteristika dokumentů ......................................................................... 20

2.3.1

Dopravní dokumenty .......................................................................................... 21

2.3.2

Pojistné dokumenty ............................................................................................ 25

2.3.3

Skladovací dokumenty ....................................................................................... 26

2.3.4

Obchodní dokumenty ......................................................................................... 26

2.3.5

Pomocné dokumenty .......................................................................................... 28

2.3.6

Finanční dokumenty ........................................................................................... 30

Dokumentární akreditiv .................................................................................................... 31 3.1

Obecná charakteristika ............................................................................................... 31

3.2

Právní úprava dokumentárních akreditivů ................................................................. 32

3.3

Účastníci dokumentárního akreditivu ........................................................................ 33

3.4

Druhy dokumentárních akreditivů ............................................................................. 35

3.4.1

Podle stupně závaznosti ...................................................................................... 35 6

3.4.2

Podle právní závaznosti ...................................................................................... 36

3.4.3

Podle způsobu zpracování .................................................................................. 37

3.4.4

Podle formy zpracování ...................................................................................... 39

3.4.5

Podle platebních podmínek ................................................................................ 40

3.5

3.5.1

Výhody pro exportéra ......................................................................................... 41

3.5.2

Výhody pro importéra ........................................................................................ 41

3.5.3

Nevýhody dokumentárního akreditivu ............................................................... 41

3.6 4

Zpracování dokumentárního akreditivu ..................................................................... 42

Dokumentární inkaso ........................................................................................................ 45 4.1

Obecná charakteristika dokumentárního inkasa ........................................................ 45

4.2

Právní úprava dokumentárních inkas ......................................................................... 46

4.3

Účastníci dokumentárního inkasa .............................................................................. 47

4.4

Druhy inkas ................................................................................................................ 48

4.4.1

Podle typu předkládaných dokumentů ............................................................... 48

4.4.2

Podle způsobu zpracování .................................................................................. 49

4.4.3

Podle inkasních podmínek .................................................................................. 49

4.5

Výhody a nevýhody dokumentárního inkasa............................................................. 51

4.5.1

Výhody pro odběratele ....................................................................................... 51

4.5.2

Výhody pro dodavatele ....................................................................................... 51

4.5.3

Nevýhody dokumentárního inkasa ..................................................................... 51

4.6 5

Výhody a nevýhody dokumentárního akreditivu ....................................................... 41

Zpracování dokumentárního inkasa ........................................................................... 51

Novinky v dokumentárním platebním styku .................................................................... 54 5.1

Historie a obecná charakteristika ............................................................................... 54

5.2

Elektronický akreditiv................................................................................................ 55

Závěr ......................................................................................................................................... 56 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 57 7

Internetové zdroje ..................................................................................................................... 58 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 60 Příloha č. 1 ................................................................................................................................ 61 Příloha č. 2 ................................................................................................................................ 62 Příloha č. 3 ................................................................................................................................ 63 Příloha č. 4 ................................................................................................................................ 64 Příloha č. 5 ................................................................................................................................ 65 Příloha č. 6 ................................................................................................................................ 69

8

Úvod Dokumentární platební styk je mým hlavním tématem této bakalářské práce. Jedná se o platební styk, který je doprovázen specifickými náležitostmi. Pokud předem dané náležitosti nejsou splněny, není možné dokončit dokumentární platební styk pro všechny zúčastněné kladně. Mým hlavním cílem je co nejlépe popsat a zároveň vysvětlit tuto problematiku i pro běžného čtenáře. V první řadě jsem si dala za cíl vysvětlit základní pojmy jako platební styk, dokumentární platební styk, dokumentární akreditiv a dokumentární inkaso, a to pomocí několika definic. Některé definice se překrývají, jiné zase doplňují. Kapitoly a podkapitoly jsou rozvrženy tak, aby co nejvíce analyzovaly konkrétní problematiku daného tématu a zároveň byly podány tím nejlepším možným způsobem. Pří výběru podkapitol jsem se soustředila na to, aby byla má bakalářská práce jako celek přehledná a zároveň se v ní dalo dobře orientovat. Důraz jsem kladla na uvedení nejen potřebné věci k pochopení celé problematiky týkající se dokumentárního platebního styku, ale také na různé zajímavosti. Dle mého mínění například většina lidí nemá ponětí, že ve chvíli, kdy na poště vyplňují podací lístek, vyplňují pomocný dokument. K čemu tyto dokumenty slouží, naleznete přímo v podkapitole pomocné dokumenty. V první kapitole se budu věnovat platebnímu styku z důvodu, uvést jakéhokoliv čtenáře do problematiky už od úplného počátku. Jak jsem se již zmiňovala, dočtete se zde hned několik definic, které najdeme v různých knihách. Dále jsem se zaměřila na rozdělení členění platebního styku a následné podrobné vysvětlení jednotlivých druhů platebního styku. Druhá kapitola se již věnuje dokumentárnímu platebnímu styku, který je mým hlavním tématem. Nalezneme zde nejen základní informace, ale také i podkapitolu možnosti získání kontroly nad zbožím prostřednictvím dokumentů. Jak jsem psala již výše, dokumenty jsou nedílnou součástí dokumentárního platebního styku, proto se velká část této kapitoly věnuje právě členění a následné charakteristice dokumentů. Některé dokumenty jsem pro lepší přehlednost dala do příloh.

9

Dokumentární akreditiv a dokumentární inkaso jsou rozděleny do samostatných kapitol z důvodu lepší přehlednosti, i přesto, že složení těchto kapitol je stejné. Rozhodla jsem se do těchto kapitol zařadit obecnou charakteristiku, právní úpravu, účastníky, jejich druhy a následnou charakteristiku. Pro ještě lepší orientaci v dané problematice jsem zde zařadila podkapitoly výhody a nevýhody a jejich zpracování. Téma mé bakalářské práce jsem si zvolila z důvodu mého zájmu o danou problematiku. Tento zájem vznikl už během mých studií, konkrétně při hodinách Bankovnictví. Když se toto téma objevilo na seznamu při výběru zadání bakalářských prací, tak jsem měla v momentě vybráno.

10

Zvolené metody zpracování Pro zpracování mé bakalářské práce jsem použila následující metody: analýzu, srovnání a rešerši. Na začátku mé práce jsem provedla rešerši a to konkrétně ohledně definicí, které jsem následně srovnala v mé práci. Hlavní část mé bakalářské práce je zpracována metodou analýzy. Pomocí ni jsem zmapovala nejen základní informace, ale také i právní úpravy a další potřebné informace, abych dosáhla svého cíle v mé bakalářské práci. Metodu srovnání jsem použila, jak jsem již uvedla v definicích a to konkrétně u definic platebního styku a dokumentárního platebního styku.

11

1 Platební styk V této kapitole bych ráda představila různé pohledy platebního styku, zákony, kterým podléhá a jeho členění.

1.1 Definice platebního styku a jeho právní úprava Úvodem bych ráda definovala, co to platební styk vůbec je a to definicí: „Platební styk můžeme definovat jako vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím peněžního ústavu.“1 Dále v publikaci můžeme najít, že se jedná o uskutečňování operací, při kterých banka na základě příkazů svých klientů provádí na vrub či ve prospěch jejich bankovních účtů různé peněžní úhrady nebo umožňuje inkasa peněžních částek. Podle pana inženýra Kalabise je definice platebního styku taková, že: „ Platební styk je obchod bilančně neutrální, neboť nemá přímý dopad na bilanci (rozvahu) banky.“2 Z pohledu knihy Platební styk klasický a elektronický považujeme platební styk za jednu ze základních služeb poskytované bankami. Přičemž dochází k hotovostnímu a bezhotovostnímu přesunu peněz mezi jak fyzickými, tak i právnickými osobami a to nejen v rámci jednoho státu.3 Jako poslední pohled na platební styk, který uvedu, jsem si vybrala knihu Bankovnictví, kde můžeme nalézt, co je předmětem platebního styku a to je, že: „ Předmětem platebního styku jsou peníze, jeho účelem je placení, které se uskutečňuje předáváním.“4 Také se v této publikaci dočteme, že mezi nejvýznamnější národohospodářské úkoly bank patří právě zabezpečování platebního styku, který metodicky řídí Česká národní banka.

SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, 368 s. ISBN 80-7265-072-6. s. 24 2 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 168 s. ISBN 978-80-265-0001-8. s. 43 3 MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 80-247-1725-5. s.19 4 ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010, 253 s. ISBN 978-80-7408-029-6. s. 147 1

12

Platební styk je upraven právními předpisy nejen České republiky, ale také i normami evropského práva prostřednictvím zákonů, vyhlášek a všeobecných podmínek České národní banky. Zákon o platebním styku Jedná se o základní právní normu pro oblast platebního styku a zúčtování jak tuzemského, tak i přeshraničního platebního styku a to zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Tento zákon prošel již druhou úpravou. První úprava byla nutná při vstupu České republiky do Evropské unie, kdy nabyla účinnosti v lednu roku 2003. Tento zákon vymezuje vybrané pojmy z oblasti platebního styku a upravuje základní právní vztahy mezi tzv. poskytovateli platebních služeb a jejich uživateli. Velký důraz je kladen na posílení práv klienta, ať fyzické nebo právnické osoby a odpovědnost poskytovatele služby, který je zejména v případě klienta fyzické osoby „silnější“ smluvní stranou.5 Zákon o bankách V zákonu č. 21/1992 Sb. můžeme najít paragrafy, které se dotýkají platebního styku a to: „§1, odst. 3 určuje jako jednu z činností, kterou banka může provozovat a nabízet svým klientům, je platební styk a zúčtování, otevírání akreditivů, obstarávání inkas, směnárenská činnost atd. §20 stanoví podmínky tzv. opravného zúčtování a §38 ustanovuje bankovní tajemství ve vazbě na platební styk.“6 Občanský zákoník Od 1. ledna 2014 nabyl účinnosti občanský zákoník, který upravuje všechny níže zmíněné smluvní typy, s poněkud odlišnou koncepcí. Co se naopak nemění, je úprava platebního účtu a platebních transakcí. Co se týče zákona o platebním styku, tak zůstává účinný i po účinnosti nového občanského zákoníku. Dříve byl v platnosti obchodní zákoník, který upravoval dva samostatné smluvní typy, smlouvu o běžném účtu a smlouvu o vkladovém účtu. Pokud je ale kterýkoliv z těchto účtů platebním účtem, tak dle zákona o platebním styku se použije

5

6

SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 18. ČESKO. Zákon č. 21 ze dne 20. prosince 1991 o bankách). In: Sbírka zákonů České a slovenské federativní

republiky.

1992

částka

5,

s.

98-105.

Dostupný

také

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=21/1992&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy.

13

přednostně tato zvláštní právní úprava. Pro zachování ochrany spotřebitele se řídíme dle občanského zákoníku.7 Zákon směnečný a šekový Byl publikován v roce 1950 pod číslem 191/1950 Sb. Jedná se o právní normu, která navazuje na uzavření tzv. Ženevských konvencí, ke kterým přistoupilo i tehdejší Československo. Tato právní norma je ale postupně vytlačována modernějšími platebními instrumenty. Zákon o finančním arbitrovi Tento zákon najdeme pod č. 2229/2002 Sb. Podle knihy Platební styk bychom mohli říci, že tato právní norma je postavena tak, aby chránila tu „slabší“ stranu ve smluvním vztahu.8 V knize Platební služby najdeme u tohoto zákona, že se jedná o ochranu uživatelů platebních služeb na základě aplikace mimosoudního vyrovnání sporů.9 Všeobecné obchodní podmínky ČNB Z hlediska práva se nejedná o žádný zákon, nýbrž slouží pro potřeby obchodních bank jako podklad pro vytvoření svých obchodních podmínek při zřizování a vedení účtů. Avšak obchodní banky se tomuto zavázaly.10 Tyto všeobecné obchodní podmínky nebyly doposud Českou národní bankou zrušeny, nicméně nepatří mezi důležité právní předpisy v této oblasti.

NEDOMA, Jakub. 87815. PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČTU PODLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU. In: Epravo.cz [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-uprava-uctu-podlenoveho-obcanskeho-zakoniku-87815.html. 8 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. s. 21. 9 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2012, 325 s. ISBN 978-807261-238-3. s. 23. 10 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. s. 22. 7

14

1.2 Členění platebního styku Máme různé druhy forem platebního styku. Záleží na třídícím kritériu, který použijeme. Tabulka 1 - Členění platebního styku Kritérium Způsob placení Území (teritorium)

Náležitosti průvodních dokumentů

Lhůty realizace Vztah banky k převodu

Forma platebního styku Hotovostní platební styk Bezhotovostní platební styk Vnitrostátní platební styk Přeshraniční platební styk Zahraniční platební styk Nedokumentární platební styk (Hladké platby) Dokumentární platební styk Expresní platební styk Standardní platební styk Bezzávazkový platební styk Závazkový platební styk

Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, 368 s. ISBN 80-7265-072-6., HENZLOVÁ, Michaela. Elektronické platební prostředky – současnost, trendy budoucího vývoje. Praha, 2010. Diplomová práce. Bankovní institut vysoká škola Praha, katedra finančních obchodů, vlastní zpracování

1.2.1 Podle způsobu placení Při tomto kritériu budeme uvažovat, zda při platebním styku využijeme přímo bankovky a mince, nebo využijeme bezhotovostní platbu. Hotovostní platební styk Dochází k přesunu peněz ve formě bankovek a mincí mezi plátcem a příjemcem. Banka má pouze omezenou roli a to v případě výdeje nebo složení peněz na účet.11 V knize Bankovnictví se dozvíme, že se jedná o každodenní úhrady zpravidla nízkých peněžních částek prováděných občany. Ve všech ekonomikách mají banky a pošty nezastupitelný a zvláštní význam v hotovostním platebním styku.12

11 12

SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 25. ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví. 1. vyd. s. 148.

15

Bezhotovostní platební styk Vždy je zprostředkován poskytovateli bankovních služeb, jako např. bankami, spořitelními družstvy atd., a probíhá mezi účty plátce a příjemce. Můžeme tedy říci, že se jedná o bezhotovostní peníze.13 Tuzemské platby se uskutečňují prostřednictvím clearingu, který zabezpečuje clearingové (zúčtovací) centrum. Zúčtovací centrum pro mezibankovní platby zahájilo svoji činnost roku 1992. V České republice je oblast peněžních převodů upravena zákonem č. 284/2009 Sb. o platebním styku.14

1.2.2 Podle území V tomto případě záleží, kam platbu směřujeme. Vnitrostátní platební styk Odehrává se mezi plátcem a příjemcem, kteří se nacházejí ve stejném státě. Zpravidla se odehrává v tuzemské měně v plném rozsahu. Přeshraniční platební styk Odehrává se mezi plátcem a příjemcem, kteří se sice nacházejí v různých státech, ale musí se nacházet v státech pouze Evropského hospodářského prostoru ve výši 50.000 eur včetně částek v měnách zemí EHP. Zahraniční platební styk Odehrává se mezi plátcem a příjemcem, kteří se nacházejí v zemích, které nespadají do Evropského hospodářského prostoru. Představuje tedy platby, které jsou prováděné ze zahraničí a do zahraničí. Také to zahrnuje platby, prováděné tuzemskými subjekty v zahraničí.15

SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd s. 25. ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví. 1. vyd. s. 152. 15 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd s. 25. 13 14

16

1.2.3 Podle náležitosti průvodních dokumentů V tomto případě záleží jaké zboží či službu si plánujeme koupit. Nedokumentární platební styk Velice často je také nazýván „ hladké platby“. Při tomto platebním styku dochází bez jakýchkoliv nutných průvodních dokumentů. Při provedení hladké platby realizační fáze dokumentárního platebního styku končí. Dokumentární platební styk Pro realizaci tohoto platebního styku je nutné doložit potřebné dokumenty a splnit jejich podmínky. Jinak obchod mezi plátcem a příjemcem nebude uskutečněn. Případně také zahrnuje bankovní závazek.16

1.2.4 Podle lhůty realizace Při tomto kritériu je důležité, v jakou chvíli platíme a jak moc spěcháme na připsání platby. Expresní platební styk Pokud potřebujeme přesunout peněžní prostředky v podstatě ihned, tak aby byly ještě tentýž den na účtu příjemce, tak využijeme tuto službu. Standardní platební styk Dochází k běžnému přesunu peněz v zákonem stanovených lhůtách.17

1.2.5 Podle vztahu banky k převodu Tady je na klientovi, jaký si vybere platební styk a podle toho banka vstupuje do závazku nebo nikoliv. Bezzávazkový platební styk Jedná se o platební styk, kdy banka nebo jiná finanční instituce vystupuje v platební transakci jako prostředník a nemá k ní žádný závazkový právní vztah.

16 17

SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd s. 25. SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd s. 25

17

Závazkový platební styk V tomto případě banka nebo jiný finanční institut mohou vstoupit do závazu a tím na něj přecházejí povinnosti plátce.18

18

SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd s. 25.

18

2 Dokumentární platební styk V této kapitole se budu věnovat nejen obecné otázce, o co se jedná, ale zejména se pokusím co nejlépe popsat dokumenty, které jsou s tímto typem platebního styku spojené.

2.1 Obecná charakteristika Dokumentární platební styk zajišťuje vysokou míru bezpečnosti, avšak s tím jsou spojené i vyšší poplatky a náklady. Nedílnou součástí všech kontraktů, které podepisuje dodavatel s odběratelem, jsou i jednotlivé nástroje platebního styku. Volba těchto nástrojů je závislá především na vzájemné důvěře, ale také i na obchodní praxi dodavatele a odběratele. Z důvodu snížení rizika využívají klienti služeb bank, jako například přenesení rizika, zprostředkování platby i na sjednávání a uzavírání kontraktů s obchodními partnery. Dále je tato součinnost zaměřena na sjednávání platebních podmínek a přihlédnutím k dodací podmínce a dodací lhůtě a samozřejmě na pomoc v případě, kdy je požadována bankovní záruka. Kontraktem je závazek dodavatele dodat odběrateli konkrétní zboží nebo službu na jedné straně a na druhé straně závazek odběratele převzít dohodnuté zboží nebo službu a zaplatit stanovenou cenu.19

Za

jednotlivé

nástroje

považujeme,

jak

bezhotovostní

nástroje

platebního

styku

bezzávazkového – dokumentární inkaso, směnečné inkaso, tak i závazkového - dokumentární akreditiv, bankovní záruka.20 Klíčovou roli v dokumentárním platebním styku hrají dokumenty, neboť se vždy platí pouze proti dokumentům.21

2.2 Možnosti získání kontroly nad zbožím prostřednictvím dokumentů Máme dvě možnosti získání kontroly nad zbožím: 1. Dispoziční dokumenty, které představují dispoziční právo ke zboží -

Dispoziční dokument představuje zboží v něm uvedené a právo disponovat s ním. To znamená, že držitel tohoto dokumentu má právo disponovat se zbožím po jeho

ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-4830-6. s. 21-22. 20 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 109. 21 ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 16. 19

19

předložení. Pokud je dokument vystaven na řad, při převádění pouze postačí, když je nový majitel zapsán na rubu dokumentu, ten je mu následně předán a tím získává i dispoziční právo ke zboží. V praxi se jedná především o námořní konosament či o některé multimodální dopravní dokumenty, zahrnující námořní dopravu, říční náložný list či skladištní list nebo vydací list. 2. Uvolnění kontroly nad zbožím ve prospěch importéra po zaplacení -

V tomto případě exportér odešle zboží k dispozici nějaké třetí důvěryhodné osobě, která je pověřena uvolnit zboží ve prospěch importéra až poté, co importér zaplatí hodnotu dokumentů. Tento způsob můžeme najít v případech legitimačních dopravních dokumentů, které nepředstavují dispoziční právo ke zboží v něm uvedené, ale je pouze dokladem o převzetí zboží k dopravě nebo o odeslání zboží a o uzavření přepravní smlouvy mezi příkazcem a dopravcem.22

2.3 Členění a charakteristika dokumentů V následujícím textu bych chtěla, co nejvíce přiblížit jednotlivá hlediska členění dokumentů a zejména analyzovat a popsat jednotlivé dokumenty. Tabulka 2 - Členění dokumentů Hledisko členění

podle funkce

podle charakteru

podle způsobu vyhotovení

podle obsahu podle inkasních pravidel

Typ dokumentu dopravní inkasní pojišťovací pomocné skladovací dispoziční legitimační originály duplikáty kopie náhradní dokumenty opisy čisté se závadami finanční dokumenty obchodní dokumenty

Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, 368 s. ISBN 80-7265-072-6. 22

ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 17.

20

2.3.1 Dopravní dokumenty Dopravní dokumenty prokazují dopravu zboží na určité místo. V příloze č. 1 uvádím univerzální nákladní list. Letecký nákladní list Tento dokument doprovází zásilku zboží během mezinárodní letecké dopravy. Jedná se o neobchodovatelný přepravní dokument, což znamená, že nepředstavuje dispoziční právo ke zboží. Slouží jako doklad o převzetí zboží k přepravě nebo jako doklad o uzavření smlouvy o letecké přepravě. Vystavuje se ve třech originálech, kdy první je určen pro dopravce, druhý pro příjemce zásilky a třetí pro odesílatele zboží a dále v devíti kopiích.23 Letecká nákladní přeprava je zajišťována zprostředkovateli, kteří se dělí do dvou kategorií: 1. Nákladní agenti – ti jsou schváleni leteckými společnostmi jako zprostředkovatelé dopravy 2. Letečtí zasílatelé – ti se zaměřují na speciální služby Důležité náležitosti leteckého nákladního listu: -

Informace týkající se přepravované věci jako je název, množství, hmotnost, balení, označení atd.

-

Informace týkající se smluvních stran jako je jméno a sídlo odesílatele, příjemce a prvního leteckého dopravce.

-

Informace týkající se přepravy jako je název letiště odeslání a určení, číslo a datum letu, údaje o výši dopravného a způsob jeho placení, místo a datum vystavení a podpis24

Při realizaci této přepravy platí jednotné přepravní podmínky Mezinárodního sdružení leteckých přepravců.25

ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 181. SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 115. 25 MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. Praha: Grada, 2010, 240 s. ISBN 978-80-247-3237-4. s. 148. 23 24

21

Silniční nákladní list Jedná se o nákladní list, který je určený pro přepravu nákladními automobily, slouží jako doklad o převzetí zboží k přepravě a taktéž jako doklad o uzavření smlouvy k přepravě. CMR (Convention Marchandise Routière) je úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě. Dohoda byla uzavřena v Ženevě 19. května 1956. Tato dohoda se využívá pro jednotnou formu tohoto dokumentu.26 Důležité náležitosti silničního nákladního listu -

Informace týkající se přepravované věci jako je název, množství, hmotnost, způsob balení, označení a číslování zásilky atd.

-

Informace týkající se smluvních stran jako je jméno a adresa odesílatele zásilky, jméno a adresa příjemce zásilky

-

Informace vztahující se k cestě jako je místo a datum nakládky a vykládky zboží, jméno a adresa dopravce, číslo vozidla případně i číslo návěsu, údaje o výši dopravného a způsobu jeho zaplacení, počet průvodních dokumentů, datum vystavení listu, podpisy a razítka odesílatele a dopravce27

V současné době můžeme tento způsob přepravy pokládat za nejrychleji se rozvíjející, ale také zároveň za problematičtější přepravní obor. Problém silniční přepravy se nachází zejména v nových členských státech Evropské unie, kde ji často provozují ekonomicky slabé subjekty. Ty poté nejsou schopny nést v dostačujícím rozsahu odpovědnost za svěřenou zásilku. Při provozování silniční přepravy se setkáme s Celní úmluvou o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR, ta ovšem neřeší problematiku samotné přepravy. Pouze umožňuje zjednodušení odbavení tranzitních zásilek.28 Železniční nákladní list Opět se jedná o nákladní list, který je neobchodovatelným dopravním dokumentem. Odesílatel předává v železniční stanici zásilku zboží a zároveň s tím i železniční nákladní list, na kterém je razítko, čímž železnice potvrzuje přijetí zboží. Po celou dobu provází zásilku prvopis

ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 184. SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 115-116. 28 MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. s. 147-148. 26 27

22

železničního nákladního listu. Tyto listy bývají nejčastěji vyplněny pouze rukou, což je přijatelné a nevyžaduje to autentizaci výstavcem dokumentu.29 V České republice, ale i v dalších členských zemí Evropské unie je železniční přeprava silně ovlivněna státními podniky, anebo podniky s většinovou státní účastí. Provozování železniční přepravy v zahraničním obchodě je podřízeno ustanovením Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě. Tuto úmluvu přijali skoro všichni členové Evropské unie až s výjimkou některých států.30 Námořní konosament Námořní konosament je obchodovatelnou záložní listinou, kterou dopravce nebo jeho zmocněnec potvrzuje převzetí zboží k přepravě a zavazuje se vydat ho v přístavu určení držiteli konosamentu proti vrácení této listiny. Jedná se o nejdůležitější dopravní dokument v námořní dopravě a zároveň se jedná o cenný papír, který držiteli umožňuje volně disponovat se zbožím. Vystavuje se zpravidla ve 3 originálech, které tvoří tzv. plnou sadu konosamentů. I přesto, že k vydání zboží stačí pouze jeden originál, je třeba při převodu dohlédnout na to, aby byly řádně převedeny všechny tři originály.31 Ve světovém obchodě námořní přeprava zaujímá nadpoloviční podíl na celkovém objemu přeprav. V případě České republiky je podíl této přepravy výrazně nižší. Ve většině případů je tento druhy přepravy realizován ekonomicky velice silnými subjekty.32 Konosament vystavený podle smlouvy o nájmu nebo provozu lodi Velký objem mezinárodní námořní dopravy je prováděn na pronajatých lodích. Ve většině případů se jedná o dopravu hromadného zboží, jako je např. ropa, ruda, stavební dřevo nebo průmyslová hnojiva. Vlastně můžeme říci, že se jedná o zboží, které vyžaduje speciální zacházení. V praxi rozeznáváme dva druhy konosamentů. V prvním případě konosament slouží jako smlouva, kterou se majitel lodi zavazuje dát objednavateli k dispozici loď pro dopravu zboží z jednoho přístavu do druhého anebo na určitou dobu. Majitel lodi poskytuje nejen loď,

ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 187. MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. s. 146. 31 ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 165. 32 MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. s. 149. 29 30

23

ale i posádku a objednavatel poskytuje pouze své zboží. V České republice je tento typ smlouvy znám jako Smlouva o provozu dopravního prostředku. V druhém případě majitel loď pronajímá a posádku i náklad dodává nájemce. V České republice tento konosament najdeme pod názvem jako Smlouva o nájmu dopravního prostředku.33 Multimodální dopravní dokument Rozvoj kontejnerové dopravy postupně vedl ke vzniku kombinované nebo-li též multimodální dopravy. Nejdříve vznikl tzv. kombinovaný konosament, který zahrnoval námořní a silniční dopravu. S postupem kontejnerizace dopravy byly vytvořeny i další multimodální dokumenty, které zahrnují například i dopravu námořní a leteckou. Tento dokument vystavuje dopravce, který zajišťuje celou multimodální dopravu a je za její průběh smluvně zodpovědný odesílateli. Většinou ale některou její část zabezpečuje u jiného dopravce. Na tento dokument se vztahuje konkrétní článek podle UCP 600.34 Základním smyslem této přepravy je zabezpečit fyzické přemístění předmětu, který je předmětem přepravy. Hlavními přednostmi přepravy tohoto druhu je snížení rizika poškození nebo ztráty zásilky, úspora přepravních a manipulačních nákladů, možnost využití standardizovaných obalů a použití unifikovaných dopravních prostředků.35 Pro lepší představu jsem v příloze č. 2 uvedla příklad formuláře pro multimodální přepravu nebezpečných věci. Říční náložný a říční nákladní list Tyto dva listy se využívají ve vnitrozemské vodní dopravě. Rozdíl mezi nimi je takový, že náložný list je dispozičním obchodovatelným dokumentem se stejnými pravidly vystavování a převodu, jako u námořního konosamentu. Naopak dokumentem neobchodovatelným je nákladní list pro říční dopravu. V praxi se používá častěji nákladní list, pokud tedy není stanoveno vystavení náložného listu. Zvyklosti UCP 600 nerozlišují rozdíly mezi těmito dokumenty, tudíž oba dva druhy dokumentů jsou bankami kontrolovány podle stejných kritérií.36

ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. Praha: s. 173. ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. Praha: s. 177. 35 MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. s. 153. 36 ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. Praha: s. 190. 33 34

24

Říční přeprava v České republice je provozována na velmi omezeném rozsahu. Její využití najdeme zejména při přepravě logisticky nenáročných komodit, jako je štěrk, písek, uhlí atd. V roce 2001 na jednání v Budapešti byla přijata Úmluva o přepravní smlouvě ve vnitrozemské platbě, která platí na všech evropských vodních cestách včetně Rýna a Dunaje.37 Kurýrní, poštovní stvrzenky a poštovní podací lístky Představují potvrzení o převzetí přepravované věci k odeslání, která má charakter legitimačního dokumentu. Poštovní stvrzenka nebo poštovní podací lístek je potvrzením o odeslání zboží, které vystavuje pošta. Tato stvrzenka obsahuje jméno, adresu odesílajícího i příjemce a též číslo podacího lístku. Podle UCP 600 se kontroluje dle článku 25.38Poštovní podací lístek jsem uvedla do přílohy č.3. Kurýrní stvrzenka je potvrzením o převzetí zboží k doručení vystavené kurýrem. Kurýrní služba je zejména používaná k expresnímu doručování zásilek. Její hlavní předností je vysoká rychlost doručení a pokrytí celého přepravného úseku.39

2.3.2 Pojistné dokumenty Pojistné dokumenty slouží jako evidence o uzavřeném pojištění. Existují následující druhy: 1. Pojistka -

Pojistka představuje písemnou formu pojistné smlouvy mezi pojistníkem a pojistitelem, kdy pojišťovnu zavazuje uhradit škodu způsobenou pojistnou událostí. Podle českého práva se jedná o legitimační dokument.

2. Hromadná pojistka -

Tato pojistka slouží jako rámcová smlouva pro dlouhodobější pojišťování předem neurčeného počtu zásilek. V pojistce najdeme předem sjednané sazby, pojistné

MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. s. 153. 38 ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. Praha: s. 193-195. 39 MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. 37

25

podmínky, rozsah krytí a celkový rámec, do jehož hodnoty bude pojišťovna krýt pojistná rizika. 3. Pojistný certifikát nebo pojistná deklarace -

Jednotlivé zásilky jsou pojištěny na základě pojistných certifikátů nebo deklarací. Můžeme si to snadno představit jako předtištěné formuláře, kde najdeme už předtištěný podpis pojišťovny. Z tohoto vyplývá, že se nejedná o pojistnou smlouvu, neboť neobsahuje potřebné náležitosti.40V příloze č. 4 uvádím příklad pojistného certifikátu.

2.3.3 Skladovací dokumenty Tyto dokumenty prokazují potřebné náležitosti nejen o samotném uskladnění, ale i o uskladněném zboží. Skladištní list Skladištní list má povahu cenného papíru. Jeho převod práv je prováděn obdobně jako u směnek. Pokud je skladištní list vystaven na jméno, může být zboží vydáno pouze oprávněné osobě, ale pokud je vystaven na doručitele, vydá skladovatel zboží té osobě, která předloží skladištní list. Zemědělský skladištní list Jedná se opět o cenný papír, který představuje vlastnické a zástavní právo k uskladněnému zboží, a proto je složen ze dvou částí a to vlastnického a zástavního listu.41

2.3.4 Obchodní dokumenty Do obchodních dokumentů spadají jak faktury, tak také i různé certifikáty. Obchodní faktura Obchodní faktura je doklad, který představuje požadavek dodavatele na zaplacení zboží. V mezinárodním obchodě se jedná o nejdůležitější používaný dokument a představuje požadavek dodavatele na zaplacení za zboží nebo službu odběratel.42

ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 199. SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 118-119. 42 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 119. 40 41

26

V mnoha zemích se jeho forma i obsah mohou lišit. Mohli bychom uvést následující funkce, které obecně platí, a to: a) Popisuje odeslané/dodané zboží b) Deklaruje cenu zboží c) Slouží jako žádost o zaplacení d) Slouží jako účetní/daňový doklad e) Slouží jako záznam o provedené obchodní transakci Celní faktura Celní faktura slouží jako doklad k celnímu projednání dováženého zboží. Najdeme zde řadu informací jako např. prohlášení o ceně, množství, původu. Musíme si ale dát pozor, neboť článek 18 UCP 600 se vztahuje na kontrolu obchodní faktury, nikoliv na konzulární nebo celní fakturu. Proto se jednoznačně doporučuje exportérům při vystavování těchto dokumentů postupovat, jako kdyby se jednalo o obchodní fakturu.43 Konzulární faktura Tento dokument slouží ke zjednodušení proclení a v některých případech jako osvědčení o původu zboží. Konzulární faktura musí být vystavena na úředních formulářích v předepsaném počtu exemplářů a následně musí být ověřena konzulárním oddělením zastupitelského úřadu nebo konzulátem dovážející země.

Proforma faktura Jedná se o předběžnou fakturu, která obsahuje stejné údaje jako obchodní faktura, ale na rozdíl od ní se nevyžaduje její úhrada. Její využití najdeme zejména u bezplatných dodávek. Například vzorky, které jsou určené na výstavy nebo na veletrhy.44 Certifikát o kvalitě Jedná se o dokument, který potvrzuje, že kvalita fakturovaného zboží odpovídá určitým požadavkům na kvalitu nebo příslušným normám. Většinou bývá vystaven samotným exportérem nebo nějakou renomovanou inspekční institucí. Tento dokument osvědčuje, že exportér splnil své závazky vyplývající z obchodní smlouvy co do kvality dodávaného zboží. Banky vyžadují, aby tento dokument splňoval následující: 43 44

ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 133-136. SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 120.

27

-

Musí být uvedena kvalita zboží (podle požadavku akreditivu)

-

Musí být podepsán výstavcem dokumentu a měl by být datován

-

Musí být předložen požadovaný počet originálů a kopií

-

Všechny ostatní podmínky akreditivu musí být splněny

Inspekční certifikát Jedná se o certifikát, který potvrzuje provedení inspekce zboží podle standardních pravidel před jeho odesláním. Ve většině případů potvrzuje odpovídající kvalitu, kvantitu, balení a cenu zboží. Jeho předložení je požadováno v rámci kontrolních dovozních systémů mnoha zemí rozvojového světa z důvodu racionálního hospodaření s omezenými devizovými zdroji země. Celní, ale i jiné orgány vyžadují předložení těchto certifikátů. V některých případech inspekce provede kontrolu ještě před odesláním zboží. V UCP 600 neexistuje konkrétní článek pro kontrolu tohoto dokumentu. Z toho důvodu se používají obecná pravidla, která jsou uznávaná pro všechny ostatní dokumenty. Pokud není přesně definováno v akreditivu, kdo má být výstavcem, může jím být kdokoliv.45

2.3.5 Pomocné dokumenty Jejich hlavním úkolem je eliminace případných nesrovnalostí. Balící list Tento dokument slouží k lepší orientaci v celním řízení a to tak, že prostřednictvím snadného přehledu obsahu jednotlivých balení, popisu, počtu kusů, značek, váhy, atd., umožní celním úřadům provádět nejen namátkové kontroly, ale i hlubší kontroly jednotlivých zásilek. Podle UCP 600 není uveden konkrétní článek pro kontrolu balícího listu, proto pro něj budou platit obecná pravidla, která platí pro všechny ostatní dokumenty. Pokud v akreditivu není přesně psáno co má tento dokument obsahovat, potom ho banka přijme s jakýmikoliv údaji. Vážní list Jedná se o dokument, který obsahuje údaje o váze zásilky. Řadí se mezi dokumenty, které jsou osvědčením, že exportér splnil své závazky plynoucí z obchodní smlouvy, co se váhy týče. Obvykle je vystavován beneficientem akreditivu, popřípadě v přístavu nalodění, v docích či skladištích kontrolními nebo jinými institucemi. Opět dle UCP 600 neexistuje kontrolní článek

45

ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 136-139.

28

pro kontrolu tohoto dokumentu, proto využijeme obecná pravidla závazná pro všechny ostatní dokumenty. Certifikát o původu Jedná se o prohlášení, které uvádí původ uvedeného zboží. Hlavním důvodem, proč je tento certifikát požadován je, že importér většinou získá výhodnější celní sazby podle země původu. V současné době se u nás především používají certifikáty o původu na formuláři GSP a obecný certifikát o původu zboží Hospodářské komory České republiky. Pro celní účely se používá průvodní osvědčení EUR. 1, ve vzájemné dohodě s Tureckem se používá obdobné osvědčení A.TR. Pro lepší představu jsem v příloze č. 5 uvedla dokument EUR. 1. Průvodní osvědčení EUR. 1 je formou osvědčení o původu určeného pro celní účely v rámci obchodu přidružených zemí se zeměmi EU. Podle UCP 600, pro jeho kontrolu platí obecná pravidla závazná pro všechny ostatní dokumenty, neboť nemá svůj konkrétní článek.46 Osvědčení o jakosti Toto osvědčení zpravidla vydává specializovaná kontrolní společnost nebo laboratoř. V tomto osvědčení můžeme najít výsledky kontroly provedené u dodávaného zboží. Požadavky na kvalitu a odkazy na příslušné normy musí odpovídat podmínkám kontraktu. V České republice máme úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti. Tento dokument naleznete v příloze č. 6. Osvědčení o technické a odborné způsobilosti Tyto dokumenty se využívají u zboží technického charakteru a je pouze na odběrateli, zda tyto dokumenty bude vyžadovat v kontraktu.47 Zdravotní osvědčení Jedná se o důležitý dokument, který je požadován pro vývoz nebo i dovoz určitých komodit či druhů zboží celními orgány. Jedná se o živá zvířata, sypané potraviny jako jsou např. obiloviny, káva, maso a masné výrobky atd. Zdravotní osvědčení je vystavováno pouze oprávněnými institucemi a stvrzuje bezzávadnost zboží podle podmínek země dovozce respektive vývozce. Máme různé druhy těchto osvědčení, jako například veterinární, zdravotní, fytosanitární atd. Podle UCP 600 není konkrétní článek pro kontrolu tohoto dokumentu, a tak budou platit obecná 46 47

ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 142-148. SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 121.

29

pravidla závazná pro všechny ostatní dokumenty. Pokud akreditiv nestanoví podmínky pro kvalitu zboží, banky přijmou jakékoliv osvědčení o kvalitě zboží, i kdyby bylo nevyhovující či podřadné kvality. Předávací protokol Je-li požadováno předložení tohoto dokumentu, bude naprosto záležet na specifikaci jeho obsahu, kterou nalezneme sepsanou v akreditivu. V akreditivu musí být jasně definováno, mezi jakými stranami proběhne předávání zboží a kým má být za tyto strany podepsán, co má být předáno, kde a jak se uskuteční předání apod. V některých případech mohou být i součástí podpisové vzory. V tomto případě je banka povinna zkontrolovat podpisy na předloženém předávacím protokolu s podpisovými vzory. Podle UCP 600 není konkrétní článek pro kontrolu tohoto dokumentu, proto pro toto osvědčení budou platit obecná pravidla závazná pro všechny ostatní dokumenty.48

2.3.6 Finanční dokumenty Mezi nejznámější finanční dokumenty patří směnka. Směnka Dokumentární akreditiv požaduje předložení směnky ve třech případech: a) Pokud je použitelný akceptací směnky b) Pokud je použitelný negociací směnky c) Někdy v případě, kdy je použitelný zaplacením směnky splatné na viděnou V UCP 600 není pro směnku konkrétní článek, proto budeme pro její kontrolu vycházet z obecných pravidel a mezinárodní standardní bankovní praxe: -

Údaje v tomto dokumentu nesmí být v rozporu s údaji v ostatních dokumentech a v akreditivu.

-

48 49

Údaje v tomto dokumentu musí odpovídat podmínkám akreditivu.49

ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 152-158. ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 161.

30

3 Dokumentární akreditiv V této kapitole bych ráda zmapovala dokumentární akreditiv z pohledu historie, právní úpravy, jejich druhů, účastníků, výhody a nevýhody a jeho zpracování.

3.1 Obecná charakteristika Akreditiv patří mezi vůbec nejstarší bankovní instrumenty. Vyvinul se z kupecké poukázky a datujeme ho už v 15. století. Do současné podoby se vyvinul v druhé polovině 19. století v Anglii, kdy svému rozvoji může být vděčný díky rozmachu zahraničního obchodu, kdy bylo nutné najít způsob, jak financovat zboží ze zaoceánských kolonií. Jeho starší označení bylo úvěrní list.50 Dokumentární akreditiv představuje písemný dokumentární závazkový platební instrument. Jedná se o závazek banky exportérovi, který banka vystavuje na základě instrukcí importéra. Dokumentární akreditiv poskytuje plnění stanovené akreditivem do výše akreditivní částky proti dokumentům předloženým v rámci platnosti akreditivu a odpovídajícím všem jeho podmínkám. Taktéž zajišťuje dodavateli, že při splnění všech akreditivních podmínek obdrží vždy akreditivní částku bez ohledu na platební schopnost odběratele. Aby akreditiv přinesl oběma obchodním stranám maximum zajištění a užitku, je nutné věnovat patřičnou pozornost znění akreditivu a vystavování příslušných dokumentů.51 Kniha Rizika v komerční praxi definuje akreditiv takto: „Dokumentární akreditiv je závazkový, dokumentární platební instrument. Jde o dlouhodobě užívaný, oblíbený dokonale propracovaný, ale i drahý instrument.“52 Dokumentární akreditiv patří mezi velmi významné a často používané platební instrumenty v zahraničním obchodu. V současné době ve vzájemném obchodu v rámci EU nebo jinými vyspělými zeměmi je jeho využití velmi malé, ale naopak v obchodu s rozvojovými zeměmi

HŘEBÍČKOVÁ, Eva. Dokumentární platební styk. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita Fakulta ekonomicko-správní. s. 8. 51 ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 21. 52 JANATKA, František. Rizika v komerční praxi. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 316 s. ISBN 978-80-7357-632-5. s. 226. 50

31

bývá velmi častou volbou. Země jihovýchodní Asie, Indie, Čína se velmi dynamicky rozvíjejí a tím se i vynořují nové trhy v oblasti centrální Asie a Afriky.53 Paní doktorka Jindřichová a pan inženýr Hládek ve své publikaci definují akreditiv jako smlouvu a to takto: „Smlouvou o otevření akreditivu se výstavce akreditivu zavazuje vůči příkazci vystavit na jeho žádost a účet ve prospěch třetí osoby (oprávněného) akreditiv a příkazce se zavazuje zaplatit výstavci akreditivu odměnu.“54 Smlouvou o otevření akreditivu se banka příkazci zavazuje, že na základě jeho žádosti poskytne oprávněné osobě na vrub příkazce určité plnění za podmínky, že splní všechny akreditivní podmínky. Příkazce je zavázán bance zaplatit příslušné poplatky spojené s realizací dokumentárního akreditivu.55 Naprostá většina akreditivů je vystavena podle Jednotných zvyklostí a pravidel pro dokumentární akreditivy, která definuje akreditiv takto: „ Akreditiv je jakékoliv ujednání, jakkoliv pojmenované nebo popsané, které je neodvolatelné, a tudíž představuje definitivní závazek vystavující banky honorovat vyhovující prezentaci.“56

3.2 Právní úprava dokumentárních akreditivů Dokumentární akreditivy se v České republice řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kde akreditiv definuje podle §2682 jako smlouvu a to takto: „ Smlouvou o otevření akreditivu se výstavce akreditivu zavazuje vůči příkazci vystavit na jeho žádost a účet ve prospěch třetí osobě (oprávněného) akreditiv a příkazce se zavazuje zaplatit výstavci akreditivu odměnu.“57 Jelikož dokumentární akreditiv může otevřít pouze banka, vztahuje se na něj také zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Pokud chce jiná osoba než-li banka otevřít dokumentární akreditiv,

Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy: revize 2007 : účinná od 1. července 2007. s. 4. JINDŘICHOVÁ, Denisa. Závazky ze smlouvy o účtu, jednorázovém vkladu, akreditivu a inkasu v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2014, xviii, 227 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400510-7. s. 92. 55 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 138. 56 Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy: revize 2007 : účinná od 1. července 2007. s. 4. 57 ČESKO. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012 občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012 částka 53 54

33,

s.

1026-1368.

Dostupný

také

z:



32

musí být k tomu oprávněná. Takovou oprávněnou osobou může být například družstevní záložna a to podle zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech.58 Komise pro bankovní techniku a praxi Mezinárodní obchodní komory v Paříži, zkratkou ICC, zpracovala a vydala Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy, zkratkou UCP. Tato komise byla založena roku 1919 a jejím hlavním cílem bylo napomáhat uvolňování mezinárodního obchodu, neboť její založení bylo v době, kdy nacionalismus a protekcionismus představovaly vážné ohrožení světového obchodního systému. Proto byly představeny, aby zmírnily zmatek způsobený jednotlivými zeměmi, které propagovaly svá vlastní národní pravidla akreditivní praxe. Podařilo se tedy vytvořit soubor kontraktních pravidel, která tuto praxi sjednotí tak, že se uživatelé nemusejí potýkat s množstvím často protichůdných národních úprav. V současné době Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy prošly již šestou revizí od jejího prvního zveřejnění, které bylo roku 1933. Pro tuto poslední revizi platí zkratka UCP 600 a byla vydána roku 2007. Vztahuje se na všechny dokumentární akreditivy, které obsahují příslušnou doložku o jejich uplatnění, a to podle revize platné ke dni otevření akreditivu. Musíme si avšak uvědomit, že se stále jedná o soukromou organizaci nikoliv o vládní orgán.59

3.3 Účastníci dokumentárního akreditivu Účastníci dokumentárního akreditivu jsou nejen kupující a prodávající, ale také banky, které mají různé úlohy. Kupující Neboli také importér, odběratel, příkazce akreditivu. Je to osoba, která žádá o vydání dokumentárního akreditivu. Dává bance instrukce k vystavení akreditivu. Prodávající Neboli také exportér, dodavatel, beneficient. Jedná se o osobu, která musí předložit veškeré požadované dokumenty a splnit veškeré akreditivní podmínky. Banka importéra Jedná se o banku vystavující, která daný akreditiv otevírá. Tato banka vystavuje svůj závazek na žádost příkazce ve prospěch exportéra akreditivu. 58 59

SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 138-139. Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy: revize 2007 : účinná od 1. července 2007. s. 8.

33

Banka exportéra Jedná se o banku avizující, která oznamuje akreditiv, ale také se může jednat o banku navíc potvrzující, což znamená, že se sama zaváže poskytnout plnění podle akreditivu, budou-li jeho podmínky splněny. Potvrzující banka Tato banka má za úkol potvrdit akreditiv na základě žádosti nebo zmocnění vystavující banky a představuje tím svůj závazek vůči exportérovi navíc k závazku této vystavující banky. Hojící banka Jedná se o třetí banku, která na základě zmocnění od vystavující banky z jejího účtu poskytne bance potvrzující, popřípadě avizující takzvané „hojení“. To představuje úhradu této bance z účtu vystavující banky částku, kterou vyplatila exportérovi na základě oprávnění daného jí vystavující bankou v akreditivu. Zjednodušeně bychom mohli říci, že se jedná o banku, která vede nostro účet vystavující banky.60

60


34

3.4 Druhy dokumentárních akreditivů V této kapitole se dostávám k charakterizaci jednotlivých dokumentárních akreditivů. Tabulka 3 - Druhy dokumentárních akreditivů

Hledisko třídění Podle stupně závazků Podle právní závaznosti

Podle způsobu zpracování

Podle formy zpracování

Podle platebních podmínek

Druhy akreditivů odvolatelný neodvolatelný potvrzené avizované revolvingové převoditelné back-to-back remboursní s červenou nebo zelenou doložkou standby pověřovací list na viděnou odložnou platbou negociací akceptací

Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, 368 s. ISBN 80-7265-072-6.

3.4.1 Podle stupně závaznosti V tomto případě záleží, za jakých podmínek půjde akreditiv zrušit. Akreditiv odvolatelný Jedná se o odvolatelný druh akreditivu, který nepředstavuje kvalitní zajištění pohledávky. Příkazce totiž může akreditivní podmínky kdykoliv změnit nebo celý dokumentární akreditiv zrušit bez souhlasu příjemce. Z pochopitelných důvodů se v praxi nevyužívá. Když se podíváme na definici akreditivu v Jednotných zvyklostech a pravidel dokumentárních akreditivů najdeme tam, že uvažuje pouze s neodvolatelnými akreditivy.

35

Akreditiv neodvolatelný Jak už z názvu vyplývá, jedná se o neodvolatelný akreditiv, což v praxi znamená, že nemůže být změněn nebo zrušen bez souhlasu všech zúčastněných stran. Splněním všech akreditivních podmínek vzniká dodavateli pohledávka vůči bance.61

3.4.2 Podle právní závaznosti U těchto druhů akreditivu záleží, jaká všechna rizika jsou eliminována. Nepotvrzený dokumentární akreditiv Jedná se o bankovní instrument, který zavazuje vystavující banku, poskytnout plnění exportérovi podle podmínek akreditivu, pouze v případě předloží-li všechny řádné dokumenty požadované akreditivem. Exportér má tedy závazek banky, který ale není nijak závislý na závazku importéra vyplývajícím z kontraktu. Tento platební instrument tedy odstraňuje platební riziko importéra. Exportér tak spoléhá především na závazek banky a podstupuje tím platební riziko banky a riziko země sídla banky. Potvrzený dokumentární akreditiv U tohoto akreditivu na rozdíl od nepotvrzeného vzniká další závazek jiné banky, která se nachází zpravidla v zemi exportéra, zaplatit exportérovi podle podmínek akreditivu, předložíli všechny potřebné dokumenty a splní-li veškeré podmínky akreditivu. Exportér má tedy další závazek, který je nezávislý na závazku importéra i na závazku banky vystavující akreditiv. Exportér pak tedy především spoléhá na závazek banky, která se nachází v jeho zemi. To tedy můžeme říci, že tento dokument efektivně odstraňuje riziko země sídla vystavující banky z hlediska placení i riziko nezaplacení touto vystavují bankou.62

61 62

ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 22. ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 22-23.

36

3.4.3 Podle způsobu zpracování Jedná se o speciální typy dokumentárních akreditivů. Revolvingový akreditiv Tento akreditiv je charakteristický tím, že se obnoví buď po vyčerpání, nebo po uplynutí stanovené časové lhůty. Je výhodný u kontraktů, kde se dodávky zboží nebo služby pravidelně opakují.63 Banka odběratele vstupuje do závazku odpovídajícímu celkové výši všech obrátek. Potvrzující banka vstupuje do závazku odpovídajícímu potvrzené částky například do výše jedné obrátky. Revolvingový akreditiv kromě jiných podmínek musí uvádět výši základní částky, počet obrátek, celkovou částku, podmínky revolvingu a jeho charakter.64 Podmínky revolvingu: a) Periodické opakování, například každých 15 dní jedna dodávka b) Obnovování v čase, například 3 dodávky v průběhu jednoho týdne Charakter revolvingu: a) Kumulativní – tento druh revolvingového akreditivu umožňuje převést nevyčerpanou částku z jedné obrátky do druhé b) Nekumulativní – tento druh neumožňuje převod nevyčerpané částky do další obrátky. Pokud v akreditivu není specifikováno, o jaký charakter se jedná, automaticky se považuje za akreditiv kumulativní.65 Převoditelný akreditiv Akreditiv může být převeden pouze tehdy, pokud je tak vystaven. Jedná se o operaci, kdy právo prvního exportéra na předložení dokumentů odpovídajících akreditivu a na poskytnutí plnění z akreditivu od vystavující banky je převedeno na druhého exportéra. Převod se provádí na základě instrukcí prvního exportéra.

MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. s. 80. ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 25. 65 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 145. 63 64

37

Převedený akreditiv musí přesně odrážet podmínky původního akreditivu avizovaného prvnímu exportérovi výjimkou: a) Částky akreditivu b) Jakékoliv jednotné ceny v něm uvedené c) Data uplynutí platnosti d) Časové lhůty pro předložení dokumentů e) Poslední data pro odeslání zboží nebo stanovené časové lhůty pro odeslání zboží mohou být sníženy nebo prodlouženy f) Procentní sazby, na které musí znát pojistné krytí i ty mohou být zvýšeny V praxi je zpravidla částka převedeného akreditivu nižší než u původního akreditivu. Smyslem tohoto celého převodu je financování prostředníka v rámci obchodní transakce. Převoditelný akreditiv může být převeden na více druhých exportérů, avšak pouze v případě, kdy jsou částečná čerpání nebo částečné dodávky povoleny. Samozřejmě více druhých exportérů znamená také vyšší provozní riziko i vyšší riziko v nesrovnalostech v dokumentech.66

Back-to-back akreditiv Jedná se o akreditiv, který je vydán na základě jiného akreditivu. Exportér prvního akreditivu je příkazcem back-to-back akreditivu. Tento druh akreditivu se zpravidla používá k financování dodávek subdodavatelů hlavnímu dodavateli. Výhodou v tomto případě je, že příjemce prvního akreditivu nemusí vázat vlastní prostředky při otevření akreditivu ve prospěch původního dodavatele. Doba splatnosti u tohoto nového akreditivu musí být delší než u původního akreditivu. Z důvodu velké náročnosti na zpracování a rizikovosti je tento druh akreditivu realizován bankami pouze ve výjimečných případech.67 Remboursní akreditiv Jedná se o akreditiv, kdy podle akreditivních podmínek banka příjemce akceptuje směnku vystavenou na ni příjemcem. Částka směnky je obvykle stejná jako hodnota akreditivních dokumentů. Podmínky akreditivu stanovují, že bude předložena lhůtní směnka v určitém konkrétním termínu. Banka exportéra zkontroluje předložené dokumenty potřebné pro splnění

ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-4830-6. 67 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, 368 s. ISBN 80-7265-072-6. 66

38

akreditivních podmínek a opatří směnku svým akceptem. Takovouto směnku ihned odkoupí a příjemci akreditivu vyplatí celou směnečnou částku. Následně pak vypočtený diskont a hodnotu směnky bude inkasovat od vystavující banky. Výhodou tohoto akreditivu je to, že příjemce obdrží úhradu za dodané zboží nebo službu ihned, ale příkazce akreditivu může uhradit směnku až v době, která je uvedená na směnce. Akreditiv s červenou nebo zelenou doložkou Tento akreditiv umožňuje příjemci akreditivu získat určité procento z akreditivní částky předem jako zálohu. Akreditivní podmínky přesně stanovují, za jakých podmínek může být tato záloha příjemci vyplacena. Tuto zálohu vyplácí avizující popřípadě potvrzující banka. Při dodržení veškerých podmínek akreditivu je akreditivní částka snížena o vyplacenou zálohu včetně úroků. Při nedodržení akreditivních podmínek a zároveň nevrácení zálohy příjemcem je ale povinna výši zálohy včetně úroků uhradit banka avizující a ta poté požaduje úhradu od příkazce akreditivu.68

3.4.4 Podle formy zpracování V tomto případě záleží, jakým způsobem je akreditiv zpracován

Standby akreditiv O tomto akreditivu můžeme mluvit přímo jako o záruce ve formě akreditivu. Vznikl ve Spojených státech Amerických, ale v posledních desetiletích se stal zcela přijímaným mezinárodním zajišťujícím instrumentem. Používá se především pro zajištění platebního závazku dlužníka. Jeho použití je velmi široké, může totiž plně nahradit jakýkoliv druh záruky jako např. platební záruku, za dobré provedení kontraktu, za řádné splacení emitovaných papírů apod.69 Pověřovací list Jedná se o akreditiv otevřený vystavující bankou ve prospěch příjemce akreditivu. Příjemce je oprávněn vystavit směnku a předložit dokumenty u kterékoliv banky. V pověřovacím listu avšak bývá často uvedena alespoň země, ve které se banka musí nacházet. Banka musí příslušnou částku uvést na rubu pověřovacího listu. Tím se zamezí předložení dokumentů a jejich následné proplacení.70 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 149. ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-4830-6. 70 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 150. 68 69

39

3.4.5 Podle platebních podmínek U těchto dokumentárních akreditivů rozhoduje, jakou formu zaplacení si zvolíme. Akreditiv s platební podmínkou na viděnou Tato platební podmínka zajišťuje, že příjemce obdrží akreditivní částku, prostřednictvím avizující resp. potvrzující banky po splnění akreditivních podmínek. Proto je také tato platební podmínka velmi často označována jako platba ihned. Akreditiv s platební podmínkou odložená platba Výplata u tohoto akreditivu probíhá pomocí odložené platby. To znamená, že platba není provedena ihned po splnění akreditivních podmínek, ale až po uplynutí určité doby. Doba je předem přesně stanovena a je zaznamenána v akreditivu. V zásadě by se však stanovení termínu splatnosti mělo vždy vázat na některý z předkládaných dokumentů. Akreditiv s platební podmínkou negociace Představuje úhradu akreditivní částky proti předloženým dokumentům nebo zaplacení směnky bez postihu na výstavce nebo majitele v dobré víře. U negociace směnky v rámci akreditivu se jedná o převod dosud neakceptované směnky na rozdíl od eskontu směnek, kde jsou směnky již akceptované. Akreditiv s platební podmínkou akceptace Akreditiv s touto platební podmínkou přijetí směnky představuje zvláštní formu úhrady akreditivní částky. Jedná se o nejběžnější použití směnky v rámci dokumentárního akreditivu, kdy je směnka vystavována příjemcem akreditivu. Akceptace představuje akceptování směnky, která je předložena společně s dalšími dokumenty. Banka má povinnost zaplatit jak ze směnečného práva, tak i z akreditivních podmínek. Mezi akreditivy využívající tuto směnku patří remboursní dokumentární akreditiv. Akreditiv s platební podmínkou kombinovaná platba Jedná se o kombinaci úhrady akreditivní částky podle uvedených akreditivních platebních podmínek, doplněných například o úhradu předem.71

71

SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 150-152.

40

3.5 Výhody a nevýhody dokumentárního akreditivu Z mého pohledu výhody dokumentárního akreditivu převládají nad jeho nevýhodami.

3.5.1 Výhody pro exportéra Exportér má neodvolatelný závazek banky, popř. bank zaplatit ihned, ne k nějakému datu v budoucnosti, pokud splní podmínky akreditivu, což znamená, že včas a řádně předloží veškeré dokumenty akreditivem stanovené. Jsou-li podmínky akreditivu splněny, kupující nemůže zdržet nebo jinak ovlivnit placení bankou a případné reklamace. Ty musí řešit mimo rámec akreditivu. Může snadněji získat předfinancování nebo také financování odložené splatnosti.72

3.5.2 Výhody pro importéra Budou platit pouze v případě, že budou splněny veškeré podmínky akreditivu, tedy pouze akreditivem požadovaných dokumentů. Platba proběhne pouze v případě doložených potřebných dokumentů, tím pádem má své finanční prostředky k dispozici déle. Banky jsou ochotnější vystavit akreditiv než půjčovat peníze. V případě dokumentárních akreditivů přesně vidí o jaký obchod a zboží či službu jde a mohou získat i zástavní právo k zboží. Poskytnutí platby prostřednictvím dokumentárního akreditivu poskytuje importérovi lepší vyjednávací pozici oproti exportérovi. V mnoha případech mu to umožní lepší obchodní úvěr, tím je myšleno například získání akreditivu s odloženou platbou. Umožňuje financovat reexport za pomoci převoditelného akreditivu, konkrétně pomocí backto-back akreditivu.73

3.5.3 Nevýhody dokumentárního akreditivu Zpracování dokumentárního akreditivu je náročné a složité. Pokud chceme provést změnu v dokumentárním akreditivu je zapotřebí, aby u toho byli přítomni všichni zúčastnění. Další nevýhodou je úhrada vyšších poplatků například ve srovnání s dokumentárním inkasem. Při

72 73

ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 20. ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. s. 20.

41

stanovení špatných a neúplných podmínek nebo nedodržení podmínek ze strany dodavatele mohou být značně znehodnoceny nebo dokonce potlačeny výhody akreditivu.74

3.6 Zpracování dokumentárního akreditivu Standardní zpracování dokumentárního akreditivu se skládá z několika částí: -

Otevření akreditivu

-

Změna akreditivu, je-li vyžadována

-

Čerpání akreditivu splněním akreditivních podmínek

-

Zánik akreditivu

Otevření akreditivu V České republice by měl být dokumentární akreditiv otevřen pouze za předpokladu, že předmět dodávky zboží nebo služby uvedené v podmínkách akreditivu jsou v souladu s předmětem činnosti příkazce. Dokumentární akreditiv otevírá banka na základě uzavřené písemné smlouvy, jejíž podstatnou náležitostí je určení plnění a příjemce akreditivu, doba platnosti akreditivu a popis dokumentů, které mají být v rámci akreditivu předloženy. Otevření akreditivu probíhá sdělením vystavující banky učiněné vůči příjemci akreditivu, a to bez časového odkladu. Tímto sdělením vzniká právní vztah mezi vystavující bankou a příjemcem akreditivu. Dodavateli je dokumentární akreditiv avizován na základě obdržení akreditivních podmínek od banky odběratele. V rámci dokumentárního akreditivu si banky mezi sebou posílají potřebné dokumenty prostřednictvím kurýrní pošty. Změna akreditivu Ve většině případů o změnu akreditivních podmínek žádá příkazce vystavující banku. Změna akreditivu je možná pouze písemně. Podle povahy změny dochází někdy ke změně smlouvy o otevření dokumentárního akreditivu.

74


42

Nejčastěji se jedná o tyto změny: -

Název beneficienta – při špatné kontrole ještě před otevřením může dojít k zapsání špatného názvu beneficienta

-

Prodloužení platnosti akreditivu

-

Zvýšení respektive snížení částky akreditivu

-

Místo odeslání zboží

-

Lhůta pro odeslání zboží

Podmínky pro oznámení změny akreditivu jsou pro banku stejné jako při otevření akreditivu. Nové podmínky akreditivu pro banku odběratele platí od doby vydání změny avšak za předpokladu, že všechny zúčastněné strany s danou změnou souhlasí. Změna může být ale i odmítnuta. Čerpání akreditivu Akreditiv může být čerpán pouze při splnění veškerých akreditivních podmínek. Ve většině případů se jedná o předložení akreditivních dokumentů. Při předkládání dokumentů příjemce se v mnoha případech stává, že dokumenty vykazují určité nesrovnalosti. Dokumenty, které vystavil sám příjemce, může také sám opravit nebo doplnit jejich počet, ale ne pokud se jedná o dokumenty, které vystavily specializované instituce, například pojišťovny, dopravce atd. Pokud chce příjemce eliminovat takovéto problémy, měl by dopředu jasně sdělit obsah těmto specializovaným institucím. Banky ve většině případů neodmítnout svého klienta, pokud je požádá o předběžnou kontrolu těchto dokumentů, které mají být přiloženy k dokumentárnímu akreditivu. Banky při kontrole těchto dokumentů jsou velmi pozorné a pečlivé, neboť případné nedostatky v těchto dokumentech mohou vést k odmítnutí úhrady příkazcem. Obsah dokumentů se nesmí navzájem vyvracet. Pokud jsou předloženy dokumenty, které nejsou podmínkou dokumentárního akreditivu, nebudou bankou zkoumány. Zánik akreditivu Rozlišujeme tři varianty zániku akreditivu. A to plným vyčerpáním akreditivní částky, uplynutím doby splatnosti a na základě žádosti o zrušení akreditivu. Plným vyčerpáním akreditivní částky Po splnění veškerých akreditivních podmínek a zaplacení celé nebo poslední akreditivní částky vystavující bankou ve prospěch dodavatele, není možno akreditiv nadále čerpat. Banka takovýto vyčerpaný akreditiv vyřadí ze své evidence. 43

Uplynutím doby splatnosti Pokud dojde k uplynutí doby splatnosti a stále nedojde k předložení potřebných dokumentů, tak banky jednají v tom smyslu, že nebyly splněny akreditivní podmínky, a proto nelze požadovat úhradu akreditivní částky. Také i v tomto případě banka vyřazuje tento akreditiv ze své evidence. Na základě žádosti o zrušení akreditivu Pokud je akreditiv stále v době platnosti, tak k jeho zrušení může dojít pouze za předpokladu souhlasu všech zúčastněných stran. Příkazce je povinen požádat o zrušení akreditivu prostřednictvím své banky, která o žádosti o zrušení akreditivu informuje avizující banku. Avizující banka pak tuto skutečnost oznámí příjemci akreditivu, který má právo se rozhodnout, zda ke zrušení akreditivu přistoupí nebo ne. V případě nesouhlasu příjemce akreditivu platí nadále sjednané podmínky při uzavření tohoto akreditivu.75

75


44

4 Dokumentární inkaso V této kapitole budu rozebírat druhý druh dokumentárního platebního styku, a to dokumentární inkaso. Budu se ho snažit analyzovat stejně jako dokumentární akreditiv.

4.1 Obecná charakteristika dokumentárního inkasa Dokumentární inkaso řadíme mezi klasické platební instrumenty s dlouhou tradicí. Jedná se o velice používaný platební instrument, který je využíván zejména v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou. V rámci dokumentárního inkasa je vydání dokumentů podmíněno akceptací směnky, zaplacením inkasní částky nebo splněním jiných podmínek.76 V knize Platební styk klasický a elektronický můžeme dokumentární inkaso definovat jako dokumentární bezzávazkový platební instrument, který představuje z pohledu banky zprostředkovatelskou činnost, která je prováděna pouze na základě žádosti klienta. Dokumentární inkaso představuje závazek odběratele na rozdíl od dokumentárního akreditivu, který představuje závazek banky.77 Podle knihy Platební styk dokumentární inkaso představuje zajištění dodavateli a to tím, že nebudou předkládané dokumenty vydány odběrateli bez splnění inkasních podmínek.78 Definice z knihy Rizika v komerční praxi zní: „Dokumentární inkaso je bezzávazkový, dokumentární platební instrument. Je vázán na předání dokumentů (kryjících dodávku zboží).“79 Jednotná pravidla pro inkasa uvádějí, že: „Inkasem se rozumí nakládaní bank s dokumenty na podkladě jejich přijatých instrukcí, za účelem obstarání přijetí nebo placení, vydání obchodních dokumentů proti přijetí nebo proti placení a vydání dokumentů na podkladě jiných podmínek.“80

SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 128. MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. s.66. 78 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 128 79 JANATKA, František. Rizika v komerční praxi. Vyd. 1. s. 225. 80 Jednotná pravidla pro inkasa. Praha: Československá obchodní a průmyslová komora, 1992, 45 s. ISBN 807003-266-9. s. 9. 76 77

45

Paní doktorka Jindřichová a pan inženýr Hládek ve své publikaci definují inkaso jako smlouvu a to takto: „Smlouvou o inkasu se obstaravatel inkasa zavazuje obstarat pro příkazce přijetí peněžní částky nebo jiný inkasní úkon od třetí osoby a příkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu. Není-li výše odměny ujednaná, zaplatí příkazce obstaravateli inkasa odměnu obvyklou v době uzavření smlouvy.“81 Dokumentární inkaso chápeme dvěma případy: a) Inkaso finančních dokumentů doprovázených obchodními dokumenty b) Inkaso obchodních dokumentů nedoprovázených finančními dokumenty V tomto případě chápeme finanční dokumenty jako směnky, vlastní směnky, šeky nebo obdobné nástroje používané pro obstarání peněžní platby. A obchodní dokumenty chápeme jako faktury, dopravní dokumenty, dispoziční dokumenty anebo jiné, které nejsou zařazené pod finančními dokumenty. Vhodné použití dokumentárního inkasa je tam, kde jde o dlouhodobý a zavedený obchodní styk mezi partnery a dodavatel nechce opětovně akceptovat úhradu za zboží až po jeho dodávce.82

4.2 Právní úprava dokumentárních inkas Dokumentární inkasa se řídí v České republice zákonem č. 89/2012 Sb. Nový občanský zákoník, kde inkaso definuje podle §2694 jako smlouvu a to takto: „Smlouvou o inkasu se obstaravatel inkasa zavazuje obstarat pro příkazce přijetí peněžní částky nebo jiný inkasní úkon od třetí osoby a příkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odměnu. Není-li výše odměny ujednaná, zaplatí příkazce obstaravateli inkasa odměnu obvyklou v době uzavření smlouvy.“83 Jelikož dokumentární inkaso může vystavit pouze banka, vztahuje se na ně také zákon č.21/1992 Sb. o bankách. Pokud si chce jiná osoba obstarat dokumentární nebo směnečné inkaso, tak může pouze tehdy, je-li k tomu oprávněna. Takovouto osobou může být družstevní

JINDŘICHOVÁ, Denisa. Závazky ze smlouvy o účtu, jednorázovém vkladu, akreditivu a inkasu v novém občanském zákoníku: komentář. s. 123. 82 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 128. 83 ČESKO. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012 občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012 částka 81

33,

s.

1026-1368.

Dostupný

také

z:



46

záložna a to podle zákona č. 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních družstvech. V tomto případě pracujeme i se směnkami, zároveň to podléhá zákonu č. 191/1950 Sb. směnečný a šekový. 84 Komise pro bankovní techniku a praxi Mezinárodní obchodní komory v Paříži vydala Jednotná pravidla pro inkasa, která se vztahují na všechna dokumentární inkasa, která obsahují příslušnou doložku o jejich uplatnění. Zpracování dokumentárních inkas se řídí podle revize platné ke dni otevření. V současné době jsou Jednotná pravidla pro inkasa platná od roku 1996 a používají zkratku URC 522.85

4.3 Účastníci dokumentárního inkasa Dodavatel Taktéž se můžeme setkat s označeními prodávající, vývozce, příkazce. Jedná se o osobu, která předkládá bance dokumenty k inkasu včetně inkasních instrukcí, za které je zodpovědná. Odběratel Můžeme se také setkat s označeními jako je kupující, dovozce, trasát. Je to ten, komu mají být inkasní dokumenty předloženy Vysílající banka Jedná se o banku dodavatele, která převzala od příkazce dokumenty k zajištění inkasa. Předkládající banka Předkládající bankou se rozumí banka inkasní, která předkládá dokumenty odběrateli. Inkasní banka je vždy jiná než vysílající banka.86

SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 129. Jednotná pravidla pro inkasa. S. 5-6. 86 MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. s. 67. 84 85

47

4.4 Druhy inkas Nejvíce druhů inkas najdeme, když budeme třídit podle inkasních podmínek.

Tabulka 4 - Druhy inkas

Hledisko třídění

Druhy inkas

Podle typu předkládaných dokumentární dokumentů směnečné dokumenty proti placení dokumenty proti přijetí dokumenty proti jiným podmínkám dokumenty proti částečnému platu a akceptaci směnky dokumenty proti vystavení bankovní Podle inkasních podmínek záruky dokumenty proti potvrzení o převzetí dokumentů nebo proti závazku odběratele na odložené placení dokumenty proti výměně za jiné dokumenty přímé Podle způsobu zpracování nepřímé

Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, 368 s. ISBN 80-7265-072-6.

4.4.1 Podle typu předkládaných dokumentů U těchto typů je rozhodují, zda předkládáte požadované dokumenty nebo nikoliv. Dokumentární inkaso V podstatě se jedná o inkaso směnky předkládané současně s dokumenty prokazující dodávku zboží, například fakturou, přepravním listem. Nebo inkaso pouze těchto dokumentů, například faktura, přepravní list, ale bez směnky. Směnečné inkaso Velmi často se v praxi setkáváme s označením hladké nebo také nedokumentární inkaso. Podle URC 522 se jedná o hladké inkaso, které je charakterizováno inkasem finančních dokumentů nedoprovázených obchodními dokumenty. Zjednodušeně bychom mohli říci, že se jedná o

48

zprostředkování inkasa směnky. Směnečná inkasa patří mezi běžně používaný způsob předkládání směnky k proplacení v zahraničním obchodě.87

4.4.2 Podle způsobu zpracování U těchto inkas zaleží, jestli banka je zprostředkovatelem nebo nikoliv. Přímé inkaso Tento druh je charakteristický tím, že dodavatel si vyřizuje inkaso sám bez jakéhokoliv prostředníka. Nepřímé inkaso Jedná se o zcela běžnou formu dokumentárního nebo směnečného inkasa. Dodavatel prostřednictvím své banky požádá o zprostředkování inkasa. Banka tento příkaz k obstarání inkasa včetně dokumentů od dodavatele přijme a odesílá je k inkasu bance odběratele. Tato banka vydá dokumenty až po splnění všech instrukcí, které jsou sepsány v inkasu. Do té doby, než budou splněny veškeré instrukce inkasa, banka drží dokumenty k dispozici příkazce inkasa.88

4.4.3 Podle inkasních podmínek Třídění podle inkasních podmínek vždy vyžaduje nějakou záruku nebo samotné placení ať už v plné nebo částečné výši. Dokumenty proti placení Díky této platební instrukci je zajištěno, že předkládající banka vydá dokumenty odběrateli pouze proti úhradě inkasní částky. Dokumenty proti přijetí Za této podmínky inkasní banka může vydat dokumenty odběrateli pouze proti akceptaci směnky, která je splatná určitý čas po vidění (např. 150 dní) nebo určitý čas po dni vystavení směnky nebo má fixní splatnost, což znamená k přesně stanovenému datu (např. 22.2.2015).

87 88

SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 132-133. SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 133.

49

Tento druh inkasa představuje s touto podmínkou určitou formu dodavatelského úvěru, který je zajištěn směnkou. Pro odběratele je toto výhodou, neboť po splnění inkasního úkonu obdrží zboží dříve, než provede skutečně úhradu. Dokumenty proti jiným podmínkám V tomto případě se jedná o vydání dokumentů proti předložení neodvolatelného závazku zaplatit. Ve zvláštních případech může dojít i k vydání dokumentů, které budou volné bez placení.89 Dokumenty proti částečnému platu a akceptaci směnky Jedná se o kombinaci zaplacení a přijetí. Směnku k akceptaci banka předkládá k dlužníkovi a vyžaduje určitou procentuální část z celkové částky uhradit ihned.90 Dokumenty proti vystavení bankovní záruky Jak už nám název napovídá, jedná se o dokument, který je proti vystavení bankovní záruky specifikované v inkasních podmínkách. Dokumenty proti potvrzení o převzetí dokumentů nebo proti závazku odběratele na odložené placení Potvrzení o převzetí dokumentů nebo písemný závazek odběratele, že v budoucnu zaplatí, nepatří mezi standardní formy inkasních úkonů vzhledem k velkému riziku nezaplacení ze strany odběratele. Dokumenty proti výměně za jiné dokumenty Tento druh se využívá zejména v případě, že obchodní partneři mají vůči sobě vzájemné pohledávky a závazky vyplývají z dodavatelsko-odběratelských vztahů. V tomto případě dochází k vzájemné výměně dokumentů, které prokazují obousměrnou dodávku zboží nebo služeb.91

SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 133. HŘEBÍČKOVÁ, Eva. Dokumentární platební styk. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita Fakulta ekonomicko-správní. 91 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. s. 133-134. 89 90

50

4.5 Výhody a nevýhody dokumentárního inkasa Jeho použití je vhodné v případech, kdy dodavatel není ochoten dodat zboží proti úhradě hladkou platbou, ale nemá na druhou stranu potřebu zajišťujícího instrumentu, jakým je dokumentární akreditiv.

4.5.1 Výhody pro odběratele Dokumentární inkaso je výhodou pro odběratele, že nemusí vázat své finanční prostředky až do okamžiku úhrady. To způsobuje, že dokumentární inkaso je oproti dokumentárnímu akreditivu levnější.92

4.5.2 Výhody pro dodavatele Dodavatel má zase vždy veškerou kontrolu nad dokumenty. Také představuje větší jistotu než přímá úhrada, neboť odběratel se nikdy nedostane ke zboží dříve, než splní inkasní podmínky, Tato forma úhrady představuje větší jistotu než přímá úhrada, protože odběratel se nedostane ke zboží dříve, než zaplatí, akceptuje směnku nebo splní jiné předem dané inkasní podmínky.93

4.5.3 Nevýhody dokumentárního inkasa Dokumentární inkaso není vhodným bankovním instrumentem pro použití do zemí, kde jsou nestabilní hospodářské nebo politické poměry. Nezabezpečuje dodavateli jistotu, že bude odběratelem zaplacena inkasní částka nebo zboží převzato. Další riziko může vzniknout i po akceptaci směnky, a to platební neschopnost akceptanta při splatnosti směnky.94

4.6 Zpracování dokumentárního inkasa Zpracování dokumentárního inkasa je z mého pohledu daleko snadnější. Předání příkazu bance k obstarání a odeslání dokumentů Po odeslání zboží dodavatel požádá banku o obstarání inkasa a současně předá dodavatel bance potřební dokumenty, jako jsou například dopravní dokumenty, faktury a další uvedené dokumenty v kontraktu. Tyto dokumenty vysílající banka odešle současně s nezbytnými instrukcemi inkasní bance. Veškeré dokumenty, které jsou vyslané k inkasu, musejí obsahovat úplné a přesné instrukce. V případě, že banka obdrží chybné či neúplné dokumenty, tak není zodpovědná za zpoždění tím způsobené. Vysílající banka může inkasní dokumenty včetně MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. s. 70. MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. s. 70-71. 94 MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. s. 70-71. 92 93

51

inkasních instrukcí zaslat přímo nebo také prostřednictvím jiné banky. Pokud příkazce nejmenuje žádnou inkasní banku k zajištění inkasa, použije vysílající banka jakoukoliv banku v zemi placení, přijetí nebo splnění jiné inkasní podmínky. Údaje nutné pro zajištění inkasa: -

Podrobné údaje jako je jméno, adresa, BIC kód, číslo účtu atd. od o Vysílající banky o Inkasní banky o Odběratele o Dodavatele

-

Částka a měna inkasa

-

Seznam přiložených dokumentů a jejich počet

-

Instrukce k vydání dokumentů a k úhradě inkasních výloh o Proti platbě nebo přijetí o Proti jiným podmínkám o Zda jsou bankovní poplatky inkasovány o Úroky, pokud jsou stanoveny o Způsob platby a forma zprávy o placení o Instrukce v případě neplacení

Předložení dokumentů a úhrada Předkládající banka informuje odběratele o přijetí dokumentů a sdělujeme podmínky jejich vydání. Inkasní dokumenty musejí být předloženy přesně tak, jak byly doručeny. Pokud se jedná o dokumenty, které jsou splatné na viděnou, musí je banka předložit bez jakéhokoliv prodlení. Pokud má banka zajistit přijetí směnky, taktéž ji musí předložit bez jakéhokoliv prodlení. Odběratel nejprve musí akceptovat směnku a poté obdrží dokumenty. Banka následně převede inkasní částku na účet vysílající banky, která ji připíše na účet příkazce inkasa. U směnečného inkasa je možnost částečné úhrady možná pouze, pokud je to v souladu s legislativou země v místě platby. Směnka bude vydána odběrateli až po úplném zaplacení inkasní částky.

52

V případě, že je směnka akceptována, zpravidla zůstává v držení inkasní banky do doby jejího opětovného předložení dlužníkovi. Inkasní instrukce by také měly obsahovat způsob řešení při odmítnutí zaplacení směnky. V rámci dokumentárního nebo směnečného inkasa jsou inkasní dokumenty zasílány mezi bankami pomocí kurýrní služby.95

95


53

5 Novinky v dokumentárním platebním styku Jako téma této kapitoly jsem se rozhodla pro elektronické obchodování a podnikání. Zmíním zde historii a rozvoj a v neposlední řadě pohovořím o elektronickém akreditivu, nebo-li o jeho elektronické podobě.

5.1 Historie a obecná charakteristika Když se podíváme úplně na začátek elektronického obchodování a podnikání, tak se dostáváme do poloviny 90. let, kdy se stále pořád jednalo o novinku. Je nutné říci, že v tomto období začaly vznikat firmy, které se tímto způsobem podnikání a obchodování zabývaly. Některé firmy se na trhu udržely do dnešní doby. Například firma Amazon, která na úplném počátku začínala s prodejem knih. Když si dnes otevřeme stránky Amazonu, tak nalezneme velice široké spektrum hmotných a nehmotných výrobků. Další velice známou firmou je E-bay, která představuje největší aukční server. Za poslední zmínku stojí Google, kdy jeho vznik se datuje roku 1998. Jak šel čas, tak si není možné nevšimnout obrovského rozvoje počítačů, internetu, mobilních telefonů a dalších komunikačních technologií, který způsobil i rozvoj způsobů obchodování nejen mezi firmami a koncovým zákazníkem, ale také jejich vnitropodnikové procesy.96 Na toto téma existuje nespočet publikací, které uvádějí různé definice. Já jsem si pro moji práci zvolila definice od pana Jaroslava Jandoše, které uvádí v knize Mezinárodní obchodní operace. Pan Jandoš rozlišuje elektronické obchodování a podnikání takto: „ Elektronickým obchodováním (e-commerce) rozumíme využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) v procesech prodeje a nákupu tj. v obchodní transakci.“97 „E-podnikáním rozumíme mezipodnikovou integraci procesů, aplikací a systémů (založenou na využití IS, tj. ICT. Cílem je vyhovět měnícím se požadavkům zákazníků nabídkou novách mezipodnikových procesů, jakožto i jejich integrací s novými podnikatelskými modely.“98

MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014, 256 s. ISBN 978-80-247-4874-0. s. 221. 97 MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha. s. 221. 98 MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha. s. 222. 96

54

V této publikaci je také dále uveden rozdíl mezi těmito pojmy a to: E-obchodování je tedy užší pojem než e-podnikání a zahrnuje pouze nákup a prodej zboží a služeb s využitím ICT. Nicméně obvykle platí, že podniky využívající e-podnikání též obvykle provozují e-obchodování.“99

5.2 Elektronický akreditiv Stále častěji se v mezinárodním obchodě můžeme setkat s akreditivem v elektronické podobě. Tato operace se realizuje prostřednictvím elektronických platebních systémů, které jsou založeny zejména na platformě internetu. Jedná se například o Identrus, Global Trade nebo Bolero.100 Identrus je globální leader na poli autentifikace. Byl založen v dubnu roku 1999 finančními institucemi jako je Citigroup, ABN AMRO, Banker Trust atd. Dovoluje společnostem efektivně snižovat riziko spojené s identifikací autentizace a snižuje náklady na investice.101 Elektronický akreditiv upravuje dodatek k UCP 600 pro elektronickou prezentaci, verze 1.1. Celý název tohoto dodatku je: „Dodatek k Jednotným zvyklostem a pravidlům pro dokumentární akreditivy pro elektronickou prezentaci (verze 1.1). Používá se zkratka eUCP.“102 eUCP byl sestaven, aby při prezentaci elektronických ekvivalentů papírových dokumentů nebyl v rozporu s UCP 600. Musíme si uvědomit, že mnoho článků v UCP 600 nebylo nikterak dotčeno, aby umožňovaly elektronickou prezentaci. Tato pravidla byla sestavena tak, aby nebyla nikterak závislá na konkrétních technologiích. Naopak, i když se technologie vyvíjejí, tak je ponecháno na samostatných stranách akreditivu, aby si zvolily technologie nebo systémy, které využijí pro jejich prezentaci a aby byly zároveň v souladu s požadavky eUCP.103

MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha. s. 222. 100 Švábek, Michal. Platební instrumenty v platebním styku České republiky. Praha, 200. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha, Katedra finančních obchodů. s. 36. 101 Identrust: Company. [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: https://www.identrust.com/company/index.html. 102 Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy: revize 2007 : účinná od 1. července 2007. s. 96. 103 Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy: revize 2007 : účinná od 1. července 2007. s. 96. 99

55

Závěr Dokumentární platební styk je složitá forma platebního styku. Jeho zpracování je náročné zejména dokumentární akreditiv, který díky své náročnosti je pracnější a tudíž finančně náročnější i oproti dokumentárnímu inkasu. Za cíl mé bakalářské práce jsem si kladla zanalyzovat a co možná nejsrozumitelněji podat různé definice, charakteristiku už od samotného platebního styku přes dokumentární platební styk, který je mým hlavním tématem, dokumentární akreditiv a inkaso do kapitoly Novinky v dokumentárním platebním styku. Do mé práce jsem zařadila historii, obecnou charakteristiku, ve které jsem zmínila různé definice ke komparaci, aby čtenář mohl vidět, že definice různých publikací jsou vždy o něco jiného doplněné a mohl si tak sám udělat na ně názor. Dále jsem zmínila právní úpravy, kde jsem mohla porovnat obchodní zákoník, který přestal platit letošním rokem a v účinnosti je nyní nový obchodní zákoník. V každé kapitole je rozvinuto téma, které jsem považovala buď za nejdůležitější, anebo je složitější a je mu potřeba věnovat větší pozornost. Například v druhé kapitole jsem provedla detailní analýzu dokumentů, které jsou nedílnou součástí dokumentárního platebního styku. Podle výběru daného typu musejí splňovat předem dané náležitosti. V tomto případě neexistují žádné případy, které by povolovaly výjimky. Považovala jsem za nezbytné uvést charakteristiku účastníků dokumentárního akreditivu a inkasa, aby byly pochopeny vztahy nejen mezi exportérem a importérem, ale také mezi samotnými bankami, které jsou do dokumentárního platebního styku zainteresované. V kapitole třetí hovořím o dokumentárních akreditivech, které jak už jsem se zmínila, jsou nejsložitější a finančně nejnáročnější z platebního styku vůbec. Dokumentární akreditivy můžeme najít, jak v papírové podobě, tak i v elektronické. Elektronický akreditiv jsem vložila do poslední kapitoly, která se zabývá elektronickým obchodováním a podnikáním. Při této práci jsem si uvědomila, jak má technologický rozvoj velký dopad nejen na segmenty platebního styku. Zajisté budu nadále sledovat další vývoj této oblasti platebního styku.

56

Seznam použité literatury 1. ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 6., zcela přeprac. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 207 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-4830-6. 2. JANATKA, František. Rizika v komerční praxi. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 316 s. ISBN 978-80-7357-632-5. 3. Jednotná pravidla pro inkasa. Praha: Československá obchodní a průmyslová komora, 1992, 45 s. ISBN 80-7003-266-9. 4. Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy: revize 2007 : účinná od 1. července 2007. Praha: Národní výbor Mezinárodní obchodní komory v ČR, c2007, 120 s. ISBN 978-80-903297-7-5. 5. JINDŘICHOVÁ, Denisa. Závazky ze smlouvy o účtu, jednorázovém vkladu, akreditivu a inkasu v novém občanském zákoníku: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2014, xviii, 227 s. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-510-7.KALABIS, Z. Základy bankovnictví. 1. vydání. Brno: BizBooks, 2012. 168 s. ISBN 978-80-265-0001-8. 6. KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví: bankovní obchody, služby, operace a rizika. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 168 s. ISBN 978-80-265-0001-8. 7. MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. Praha: Grada, 2010, 240 s. ISBN 978-80-247-3237-4. 8. MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014, 256 s. ISBN 978-80247-4874-0. 9. MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 220 s. Osobní a rodinné finance. ISBN 80-247-1725-5. 10. SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005, 368 s. ISBN 80-7265-072-6 11. SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2012, 325 s. ISBN 978-80-7261-238-3. 12. ŠENKÝŘOVÁ, Bohuslava. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2010, 253 s. ISBN 978-80-7408-029-6.

57

Internetové zdroje 1. Celní

správa:

Důkazy

původu.

[online].

[cit.

2015-04-14].

Dostupné

z:

http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvodzbozi/Preferenn%20pvod%20zbo/D%C5%AFkazy%20p%C5%AFvodu/EUR_1_cz.p df. 2. Ceník poštovného: Podací lístek. [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://cenikpostovneho.cz/wp-content/uploads/2015/02/podaci-listek.jpg. 3. Komora.cz:

[online].

Certifikáty.

z:

[cit.

2015-04-14].

Dostupné

http://www.komora.cz/pro-podnikani/exportni-

dokumenty/certifikaty/chap_7608/certifikaty-o-puvodu-zbozi.aspx. 4. ČESKO. Zákon č. 21 ze dne 20. prosince 1991 o bankách. In: Sbírka zákonů České a slovenské federativní republiky. 1992 částka 5, s. 98-105. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=21/1992&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouv y. 5. ČESKO. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012 občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky.

2012

částka

33,

s.

1026-1368.

Dostupný

také

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=89/2012&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouv yČESKO. Zákon č. 89 ze dne 3. února 2012 občanský zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky.

2012

částka

33,

s.

1026-1368.

Dostupný

také

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=89/2012&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouv y. 6. NEDOMA, Jakub. 87815. PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČTU PODLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU. In: Epravo.cz [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné z:

http://www.epravo.cz/top/clanky/pravni-uprava-uctu-podle-noveho-obcanskeho-

zakoniku-87815.html. 7. Příklad formuláře pro multimodální přepravu nebezpečných věcí. [online]. [cit. 201504-14].

Dostupné

z:

http://cep.mdcr.cz/dok2/legislativa/Legis_RID_2003_CZ_FJ.asp?qnRID=124.

58

-

8. Svaz českých a moravských bytových družstev: Pojistný certifikát. [online]. [cit. 2015Dostupné

04-14]. z: http://www.scmbd.cz/uploads/pojisteni/Pojistny_certifikat_2015.pdf.

9. Tidyform: Download Bill of Lading Form 1. [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.tidyform.com/download/bill-of-lading-form-1/redirect/pdf.html. 10. Komora.cz: z:

Certifikáty.

[online].

[cit.

2015-04-14].

Dostupné

http://www.komora.cz/pro-podnikani/exportni-

dokumenty/certifikaty/chap_7608/certifikaty-o-puvodu-zbozi.aspx.

59

Seznam tabulek Tabulka 1 - Členění platebního styku ....................................................................................... 15 Tabulka 2 - Členění dokumentů ............................................................................................... 20 Tabulka 3 - Druhy dokumentárních akreditivů ........................................................................ 35 Tabulka 4 - Druhy inkas ........................................................................................................... 48

60

Příloha č. 1

Zdroj:

Tidyform:

Download

Bill

of

Lading

Form

1.

[online].

z: http://www.tidyform.com/download/bill-of-lading-form-1/redirect/pdf.html.

61

[cit.

2015-04-14].

Dostupné

Příloha č. 2

Zdroj: Příklad formuláře pro multimodální přepravu nebezpečných věcí. [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: - http://cep.mdcr.cz/dok2/legislativa/Legis_RID_2003_CZ_FJ.asp?qnRID=124.

62

Příloha č. 3

Zdroj: Ceník poštovného: Podací lístek. [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://cenik-postovneho.cz/wpcontent/uploads/2015/02/podaci-listek.jpg.

63

Příloha č. 4

Zdroj: Svaz českých a moravských bytových družstev: Pojistný certifikát. [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.scmbd.cz/uploads/pojisteni/Pojistny_certifikat_2015.pdf.

64

Příloha č. 5

65

66

67

Zdroj:

Celní

správa:

Důkazy

původu.

[online].

[cit.

2015-04-14].

http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvodzbozi/Preferenn%20pvod%20zbo/D%C5%AFkazy%20p%C5%AFvodu/EUR_1_cz.pdf.

68

Dostupné

z:

Příloha č. 6

69

70

Zdroj: Komora.cz: Certifikáty. [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.komora.cz/propodnikani/exportni-dokumenty/certifikaty/chap_7608/certifikaty-o-puvodu-zbozi.aspx.

71

Dokumentární platební styk

Recommend Documents