Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Hotovostní platební styk Bakalářská práce
Autor:
Diana Kerhartová Bankovní management
Vedoucí práce: Praha
Ing. Marcela Soldánová Duben, 2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude
zpřístupněna
třetím
osobám
prostřednictvím
interní
databáze
elektronických
vysokoškolských prací.
V Praze, dne 30. 4. 2015
Diana Kerhartová
Poděkování Velmi bych chtěla poděkovat rodině a vedoucí mé bakalářské práce Ing. Marcele Soldánové za pomoc, trpělivost a cenné rady, při psaní mé bakalářské práce. Veškeré pomoci jak od rodiny, tak od vedoucí bakalářské práce si velmi vážím a cením.
Anotace a klíčová slova Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na hotovostní platební styk v České republice a v Evropské unii. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole je platební styk popsán teoreticky a jsou zde definované důležité pojmy k tomuto tématu. Druhá kapitola je zaměřena na peníze jako takové a na jejich padělání. Další kapitoly se zabývají hotovostním platebním stykem v České republice a Single Euro Cash Areou. Cílem práce je poskytnutí přehledu a shrnutí základních principů hotovostního platebního styku v České republice a v Evropské unii.
Klíčová slova Hotovost, platební styk, hotovostní platební styk, peníze, funkce peněz, mince, výroba mincí, bankovky, padělání peněz, ochranné prvky, bankomaty
Annotation This thesis is focused on cash payments in the Czech Republic and the European Union. The work is divided into four main chapters. The first chapter describes the theory payments and there are defined important concepts on this topic. The second chapter is focused on the money itself and counterfeiting. Other chapters deal with cash payment system in the Czech Republic and the Single Euro Cash Area. The aim is to provide an overview and summary of the basic principles of cash payments in the Czech Republic and the European Union.
Key words Cash, payments, cash payments, money, functions of money, coins, the production of coins, banknotes, counterfeiting, security features, ATMs
Obsah Úvod ............................................................................................................................................... 1 Zvolené metody zpracování ......................................................................................................... 2 Hotovostní platební styk obecně ....................................................................................... 3
1
Definice základní pojmů .................................................................................................. 3
1.1 1.1.1
Platební styk, hotovostní platební styk, platební prostředek, platební instituce,
platební transakce ...................................................................................................................... 3 1.1.2
Hotovost, elektronické peníze, bankovky, státovky, nouzová platidla ........................ 4
1.1.3
Mince, obchodní mince, pamětní mince ....................................................................... 6
1.1.4
Formy platebního styku ................................................................................................ 8
1.2
Zákony se vztahem k platebnímu styku v ČR .................................................................. 9
1.3
Nařízení se vztahem k platebnímu styku v EU .............................................................. 14 Peníze a padělání peněz ................................................................................................... 16
2 2.1
Funkce peněz .................................................................................................................. 16
2.2
Vývoj hotovostního platebního styku ............................................................................ 17
2.2.1
Historie vývoje hotovostního platebního styku .......................................................... 17
2.2.2
Hotovostní platební styk současnosti ......................................................................... 18 Vývoj českých bankovek, výroba mincí ........................................................................ 20
2.3 2.3.1
Vývoj českých bankovek ............................................................................................ 20
2.3.2
Výroba mincí .............................................................................................................. 21 Padělání peněz ................................................................................................................ 23
2.4 2.4.1
Padělání peněz obecně ................................................................................................ 23
2.4.2
Ochranné prvky bankovek a mincí ............................................................................. 27
2.4.3
Společnosti na školení o rozpoznání padělků ............................................................. 28
2.4.4
Trestné činy proti měně .............................................................................................. 28
Hotovostní platební styk v praxi v ČR ........................................................................... 29
3 3.1
Organizace práce s hotovostí v obchodních místech banky ........................................... 29
3.1.1
Manipulace s hotovostí ............................................................................................... 29
3.1.2
Technické zabezpečení pokladních míst .................................................................... 30
3.1.3
Zajištění bezpečnosti .................................................................................................. 32
3.1.4
Bankomaty v ČR ........................................................................................................ 34
3.1.5
Stroje na zpracování bankovek v Evropské unii ........................................................ 37
3.1.6
Cash back .................................................................................................................... 42
3.2
Firmy převážející hotovost ............................................................................................. 44
3.3
Dotazník ......................................................................................................................... 45
3.4
Budoucnost hotovostního platebního styku ................................................................... 51
4
Single Euro Cash Area .................................................................................................... 53 4.1
Definice a cíle SECA ..................................................................................................... 53
4.2
Zařazení SECA do evropského kontextu ....................................................................... 54
4.3
Odpovědnost bank za hotovost v rámci SECA .............................................................. 55
Závěr ............................................................................................................................................ 56 Seznam použité literatury .......................................................................................................... 57 Seznam použitých zkratek ......................................................................................................... 62 Seznam obrázků, grafů a tabulek .............................................................................................. 63 Příloha 1 ....................................................................................................................................... 64 Příloha 2 ....................................................................................................................................... 65 Příloha 3 ....................................................................................................................................... 66
Úvod Tématem mé bakalářské práce je hotovostní platební styk. Toto téma jsem si vybrala, protože dle mého názoru je hotovost až příliš opomíjena a čím dál více se dle mého názoru využívá bezhotovostní platební styk. Z tohoto důvodu se tato práce zaměřuje právě na hotovostní platební styk. Cílem této práce je popsat základní principy hotovostního platebního styku v České republice a v Evropské unii. Práci jsem rozdělila do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole jsem se zaměřila na hotovostní platební styk obecně, další kapitoly se zaměřují na peníze a padělání peněz, hotovostní platební styk v praxi v ČR a poslední kapitola se zabývá Single Euro Cash Areou. První kapitola je zaměřena na seznámení se s hotovostním platebním stykem, proto zde nejdříve píši o hotovostním platebním styku obecně. Dále se tato kapitola soustřeďuje na definici základních pojmů, na zákony se vztahem k platebnímu styku v ČR a na nařízení se vztahem k platebnímu styku v EU. Druhá kapitola se zabývá významem peněz a jejich paděláním. Nejdříve jsem zde popsala funkci peněz a dále zde pojednávám o vývoji hotovostního platebního styku, o vývoji českých bankovek, pamětních mincích, výrobě mincí a o samotném padělání peněz. Třetí kapitola je kapitolou nejobsáhlejší. Vyzdvihla jsem zde důležitost organizace práce s hotovostí v obchodních místech banky a dále jsou zde podkapitoly o firmách převážejících hotovost a o budoucnosti hotovostního platebního styku. Součástí této kapitoly je také mnou vytvořený a vyhodnocený dotazník na téma hotovostního platebního styku. Poslední kapitola je naopak nejméně obsáhlá a zaměřuje se na Single Euro Cash Areu. Single Euro Cash Areu jsem zde nadefinovala a popsala jsem její cíle. Dále jsem zařadila SECU do evropského kontextu a popsala jsem odpovědnost bank za hotovost v rámci SECA.
1
Zvolené metody zpracování Nejvíce využívanou metodou v této bakalářské práci je metoda deskripce. Pro jednodušší pochopení hotovostního platebního styku jsem v první kapitole nejdříve popsala hotovostní platební styk obecně. Ve druhé a třetí kapitole jsem popsala vývoj hotovostního platebního styku a využití hotovostního platebního styku v České republice a v Evropské unii. V poslední kapitole jsem popisovala Single Euro Cash Areu, konkrétně jsem se zaměřila na definici, cíle a zařazení této evropské skupiny, která se zabývá hotovostním platebním stykem. Velmi využívanou metodou je také metoda komparace, kterou jsem použila při porovnávání českých zákonů se zákony využívanými na území Evropské unie. Tato metoda byla také využita při vyhodnocování dotazníku. Zde jsem porovnávala názory jednotlivých lidí vzhledem k jejich věku a pohlaví. Komparace byla využita také pro porovnání právní legislativy Slovenska a právní legislativy Velké Británie. Okrajově jsem zde využila také metodu predikce, kdy jsem v kapitole 3. 4. psala o budoucnosti hotovostního platebního styku. Díky této kapitole jsem si uvědomila, že hotovostní platební styk u nás nebude v nejbližší době nahrazen bezhotovostním platebním stykem.
Metody, které byly využity v této bakalářské práci
Deskripce byla použita v kapitole 1, 2, 3 a 4
Komparace byla použita v kapitole 1 a 3
Predikce byla použita v kapitole 3
2
1 Hotovostní platební styk obecně Před tím, než začnu psát o hotovostním platebním styku, je důležité Vás seznámit s nejdůležitějšími pojmy tohoto tématu.
1.1 Definice základní pojmů Kapitola 1.1 se zaměřuje na definici základních pojmů, konkrétně na platební styk, hotovostní platební styk, platební prostředek, platební instituce a platební transakce.
1.1.1 Platební styk, hotovostní platební styk, platební prostředek, platební instituce, platební transakce Platební styk Platební styk můžeme definovat jako vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím peněžního ústavu.1 Hotovostní platební styk Jedná se o druh platebního styku, ve kterém se využívá hotovost. Zahrnuje veškeré hotovostní platby, které jsou prováděny bankami, právnickými či fyzickými osobami. Tyto subjekty mohou hotovostní platby využívat pro svou potřebu nebo pro potřebu klientů.2 Platební prostředek V hotovostním platebním styku se jako platební prostředek využívají fyzické peníze. Fyzický přesun peněz mezi dvěma subjekty je velmi významný pro hotovostní platební styk. 3
1
SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha:
BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8. (str. 24). SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 205). 3 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: 2
BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 205).
3
Platební instituce Mezi nejvýznamnější platební instituce v České republice patří obchodní banky a Česká národní banka. 4 Obchodní banka je právnická osoba se sídlem v České republice založená jako akciová společnost, která přijímá vklady od veřejnosti, poskytuje úvěry a k výkonu těchto činností má povolení působit jako banka.5 Česká národní banka funguje jako regulatorní orgán nad všemi platebními institucemi v České republice. Mezi základní funkce České národní banky patří emise a stahování bankovek a mincí z oběhu, organizování peněžního oběhu a kontrola ostatních platebních institucí.6 Platební transakce Platební transakce může být hotovostní či bezhotovostní. V současné době si myslím, že převažuje využívání bezhotovostních platebních transakcí.
1.1.2 Hotovost, elektronické peníze, bankovky, státovky, nouzová platidla Hotovost Hotovostí se rozumí fyzické peníze, které jsou zatím v dnešní době nezastupitelné. Elektronické peníze Elektronické peníze mají takovou peněžní hodnotu, která je v elektronické podobě. Tyto peníze jsou vydávány proti přijetí peněžních prostředků ve stejné hodnotě elektronických peněz. Aby majitel elektronických peněz mohl tyto peníze využít, potřebuje k tomu nástroj jejich používání (například elektronická peněženka, aplikace pro mobilní telefon) a také autentifikační nástroje pro možnost elektronického placení elektronickými penězi v rámci různých privátních zúčtovacích platebních systémů.
SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 16). 5 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: 4
BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 16). SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 17). 6
4
Mezi vydavatele elektronických peněz patří banky, zahraniční banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu a samozřejmě také Česká Národní banka.7 O elektronických penězích se můžeme dočíst také v zákoně č. 284/ 2009 Sb., zákon o platebním styku (více v kapitole 1.2.) Bankovky Bankovky jsou nezúročitelné státní dluhopisy, které jsou vydávané jako náhrada za mince z drahých kovů. Každá bankovka má sériové číslo, což z každé bankovky vytváří originál. V soustavě platných českých bankovek máme šest bankovek různých nominálních hodnot. Návrh těchto bankovek vytvořil akademický malíř Oldřich Kulhánek.8 V České republice máme bankovky v hodnotách 100 Kč, 200 Kč, 500 Kč, 1000 Kč, 2000 Kč a nejvyšší hodnota je 5000 Kč. Bankovky jsou rozdělené do stupňů dle zachovalosti bankovek. Těchto základních stupňů je sedm. Bankovka v nejlepší kvalitě je označována jako „UNC“ a nachází se na stupni N. Tato bankovka je velmi kvalitní a dosud nebyla vpuštěna do hotovostního oběhu. Bankovka v nejhorší kvalitě je označována jako „POOR“ a nachází se ve stupni 5. Tato bankovka je velmi nekvalitní, může být silně poškozená, natržená či dokonce roztržená, odřená a mohou jí chybět části a rohy. Mezi další stupně patří stupně 0, 1, 2, 3 a 4, kde najdeme středně kvalitní bankovky.9 České bankovky se tisknou ve státní tiskárně cenin. Hlavním předmětem podnikání státní tiskárny cenin je příprava a tisk bankovek, cenin, cenných papírů, státních dokumentů, dokladů a státně důležitých tiskopisů, které vyžadují ochranu před zneužitím. 10
SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. První vydání. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261238-3. (str. 143 – 144). 8 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 216). 9 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 218). 10 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 216). 7
5
Státovky Státovky byly úvěrové peníze, které vydával stát. Konkrétně byly dávány do oběhu vládou nebo ministerstvem financí prostřednictvím centrální banky. Státovky byly majetkem státu, a proto představovaly státní dluh. Nouzová platidla Jedná se o specifickou kategorii mezi papírovými platidly. Nouzová platidla byla využívána v dobách peněžních a měnových krizí. Prostřednictvím nouzových platidel se doplňovalo nedostatečné množství zákonných platidel. Jelikož měla nouzová platidla provizorní charakter, jejich platnost byla vydavatelem časově i teritoriálně vymezena.
1.1.3 Mince, obchodní mince, pamětní mince Mince Mince je peněžní jednotkou, která patří do peněžní soustavy každého státu. Jedná se o kousky kovu opatřené údaji (hodnota mince, název měny a údaje o vydavateli), ze kterých je patrné, že se jedná o peníze.11 V soustavě platných českých mincí máme šest mincí různých nominálních hodnot. V České republice máme mince v hodnotách 1 Kč, 2 Kč, 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč a 50 Kč. Stejně jako u bankovek mají mince také stupně zachovalosti mincí. Mince mají osm základních stupňů. Mince v nejlepší kvalitě je označována „RL“ a nachází se ve stupni „Ražební lesk“. Jedná se o plně zachovalé mince, které jsou velmi vzácné. Mince nejhorší kvality je označována „5“ a nachází se ve stupni „Velmi špatná kvalita“. Tato mince je zcela zničená, otřelá a nečitelná. Mezi další stupně patří „Bankovní jakost“, „Výtečná jakost“, „Velmi dobrá kvalita“, „Dobrá kvalita“ a „Špatná kvalita“. Specifickým stupněm je stupeň označovaný jako PROOF a patří sem mince, které jsou raženy pouze ke sběratelským a reprezentačním účelům na speciálně upravených razidlech. O výrobě českých mincí se dále zmiňuji v kapitole 2.3.2. 12
SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 214). 12 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 214-215). 11
6
Obchodní mince Jedná se o mince z drahého kovu, které jsou určené k obchodování s drahými kovy. Obchodní mince nejsou součástí soustavy zákonných peněz, a proto nemají nominální hodnotu stanovenou v peněžní jednotce a nejsou s ní v zákonném poměru. Hodnota obchodních mincí je dána cenou drahého kovu na trhu s tímto drahým kovem, nikoliv kurzem příslušné měny. Pamětní mince Pamětní mince jsou mince vydávané k významným událostem či k připomenutí výročí. Vydání pamětní mince musí být schválené bankovní radou ČNB. Počátky tradice vydávání pamětních mincí se objevily již v roce 1923, kdy byly vydány číslované jubilejní svatováclavské dukáty k 5. výročí vzniku ČSR. Dovršením historie československých pamětních stříbrných mincí byla emise tří mincí státu v prosinci roku 1992. Jednalo se o pětisetkorunu k 100. výročí založení tenisového svazu, stokorunu k 1000. výročí založení Břevnovského kláštera a stokorunu k 100. výročí založení Muzeální slovenské společnosti. Přestože se tyto mince vztahovaly k výročím, která měla být oslavována až v roce 1993, do plánu emise pamětních mincí byly zařazeny na jaře roku 1989 vládou československé republiky. 13 Po vzniku českého státu se ČNB snažila na úspěšné období ražby mincí navázat. Byl přijat plán emise pamětních mincí a na jejich návrhy se vyhlašovaly veřejné soutěže. Součástí veřejné soutěže byla v 60. letech komise, kterou vedl dodnes vzpomínaný doc. Jiří Mašín, který byl historikem a pedagogem na pražské akademii výtvarných umění. Mezi autory návrhů československých pamětních mincí patřil například Karel Lidický, Milan Knobloch, Jiří Harcuba, Zdeněk Kolářský, Petr Formánek či Ladislava Kozák. Dříve se v návrzích mincí objevovala témata týkající se civilní symboliky, od počátku sedmdesátých let začínají být oblíbená ideologická kritéria. Československé pamětní mince si udržely vysokou výtvarnou úroveň, díky které jsou mince dodnes sběrateli vyhledávané.14 Na obrázku číslo jedna jsou vidět všechny české mince a bankovky. Mince jsou zde konkrétně v hodnotách 1 Kč, 2 Kč, 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč a 50 Kč. Bankovky jsou zde v hodnotách 100 Kč, 200 Kč, 500 Kč, 1000 Kč, 2000 Kč a 5000 Kč. 13
SURGA, Leopold. České bankovky a mince 1993-2012, vydání první. 2012. ISBN 978-80-903266-8-2 (str.136-137).
14
SURGA, Leopold. České bankovky a mince 1993-2012, vydání první. 2012. ISBN 978-80-903266-8-2 (str. 136-137).
7
Obrázek č. 1: České bankovky a mince
Zdroj: http://www.pujcky.cr/assets/files/images/ceske-penize.jpg , ČNB, [cit. 2015-02-26] Dále zde ještě pro úplnost přidávám odkaz, na bankovní aplikaci České národní banky, která se dá využít i jako mobilní aplikace: http://www.cnb.cz/cs/platidla/
1.1.4 Formy platebního styku Mezi formy platebního styku patří hotovostní platební styk a bezhotovostní platební styk. Pokud klient využívá hotovostní platební styk, pak k němu využívá bankovky a mince. V případě bezhotovostního platebního styku klient využívá například platební karty, virtuální měny (bitcoiny) nebo internetové bankovnictví. V bezhotovostním platebním styku se využívá například příkaz k úhradě, pokud někdo chce přeposlat své finanční prostředky ze svého účtu na účet příjemce. V tomto platebním styku se využívají platební karty, které se dělí na karty debetní a kreditní karty. Kreditní karty se vydávají k úvěrovému účtu a debetní karty se vydávají k účtu běžnému. Pomocí bezhotovostního platebního styku můžeme využívat hned několik příkazů k zúčtování. Jedná se například o jednorázový, trvalý či hromadný příkaz k úhradě. V jednorázovém příkazu platbu provedeme jednorázově, pokud máme nastavený trvalý příkaz, tak nám z našeho účtu odcházejí
8
platby na jiný účet pravidelně. V případě že využijeme hromadný příkaz k úhradě, pošleme tím jednu částku na několik účtů zároveň.
1.2 Zákony se vztahem k platebnímu styku v ČR Kapitola 1. 2. se zabývá zákonem o bankách, zákonem o České národní bance, zákonem o omezení plateb v hotovosti, zákonem o platebním styku a zákonem o oběhu bankovek.
Zákon č. 21/1992 Sb., zákon o bankách Tento zákon se řídí předpisy Evropské unie a zasahuje do vztahů některých bank při vzniku, době trvání podnikání a zániku se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo Českou republiku. Banka je akciová společnost, která má sídlo v České republice, přijímá vklady od veřejnosti a umožňuje klientům čerpání úvěru. Před tím, než může banka začít existovat, musí složit základní kapitál 500 000 000 Kč a minimálně v této výši se musí skládat z peněžitých vkladů. Dále banka musí získat licenci od České národní banky, která ji pak bude regulovat, stejně jako ostatní banky na českém trhu. Licence se udává na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou osobu. Pokud banka licenci nedostane, nesmí přijmout od klientů vklad, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Za přijímání vkladů se považuje také soustavné emitování dluhopisů či jiných cenných papírů. Tato instituce také musí mít svůj řídící a kontrolní systém. Kontrolní a řídicí systém banky by měl obsahovat předpoklady řádné správy a řízení společnosti, dále by si banka měla uvědomovat rizika, do kterých se může dostat. Ke každému riziku je potřeba mít dopředu vypracovaný plán, jak se banka zachová, pokud se hrozba rizika naplní. Banka každoročně také musí vytvářet vnitřní audit a průběžnou kontrolu dodržování právních povinností plynoucích z vnitřních předpisů banky. 15
15
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=39677&recShow=99&fulltext=&nr=21~2F1992& part=&name=&rpp=100#parCnt [cit. 2015-01-16].
9
Zákon č. 6/1993 Sb., zákon o České národní bance Česká národní banka je nejdůležitější bankou Českou republiky. Jedná se orgán, který provádí dohled nad finančním trhem. Česká národní banka je právnickou osobou veřejného práva, která sídlí v Praze. Tato instituce má svěřené kompetence správního úřadu, které jsou stanoveny tímto zákonem a jinými předpisy. Česká národní banka patří do Evropského systému centrálních bank podle smlouvy o fungování Evropské unie a podílí se na plnění cílů a úkolů Evropského systému centrálních bank. Hlavním cílem činnosti centrální banky je udržovat cenovou stabilitu. Česká národní banka se také stará o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v České republice. Mezi další úkoly České národní banky patří určování měnové politiky, emise bankovek a mincí, řízení peněžního oběhu a platebního styku, vykonávání dohledu nad osobami působícími na finančním trhu, sledování a rozpoznávání rizik, které by mohly ohrozit stabilitu finančního systému a provádí další činnosti podle tohoto zákona a podle jiných právních předpisů (například zákon č. 21/1992 Sb. o bankách ve znění pozdějších předpisů). Česká národní banka vykonává dohled například nad bankami, pobočkami zahraničních bank, spořitelními a úvěrovými družstvy, obchodníky s cennými papíry, emitenty cenných papírů, centrálním depozitářem, pojišťovnami, zajišťovnami, penzijními fondy, penzijními společnostmi a nad zpracovateli tuzemských bankovek a tuzemských mincí podle zákona upravujícího oběh bankovek. Česká národní banka emituje bankovky a mince dle potřeb peněžního oběhu a také zabezpečuje tisk bankovek a ražbu mincí (podle paragrafů 14 a 15). Podle ustanovení paragrafu 16 jsou platné bankovky a mince, které byly vloženy do oběhu Českou národní bankou považovány za zákonné peníze ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky. Dle paragrafu 19 má Česká národní banka také pravomoc stáhnout bankovky a mince, které sama vydala. Může se to stát v případě, že tyto bankovky a mince již nejsou platné. Na výměnu bankovek je zpravidla stanovena minimální doba pět let, pokud není v jiném zákonu uvedeno jinak. Tyto stažené mince nahradí bankovkami a mincemi ve stejné nominální hodnotě.
10
Pokud nejsou neplatné bankovky a mince včas vyměněny, stávají se příjmem České národní banky. 16
Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti Z důvodů zejména protikorupčních, je výše hotovostních plateb omezená zákonem. Pokud lidé chtějí uskutečnit transakce větší, než 270 000 Kč musí využít bezhotovostní platební styk. Při platbách, které jsou vyšší, než zmíněných 270 000 Kč je nutné zjistit přesnou totožnost účastníků obchodu (účastník obchodu musí sdělit své jméno, příjmení, rodné číslo, datum narození, pohlaví a místo trvalého nebo odlišného pobytu). Ještě v roce 2014 bylo omezení pouze do výše 350 000Kč, ale v dubnu 2014 se poslanci rozhodli, že chtějí omezit hotovostní transakce ještě více, a to do výše 270 000 Kč (V § 4 odst. 1., sněmovní tisk 179 o změnách v oblasti finančního trhu – stránka 10). Do tohoto omezení plateb by měly patřit i dary a půjčky. Vláda tento návrh předložila sněmovně 16. 4. 2014 a prezident tento zákon podepsal 16. 11. 2014. K podpisu premiérovi byl doručen 12. 11. 2014. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 108 pod číslem 261/2014 Sb.17 Dříve omezení platilo pro platby již vytvořeného, exitujícího závazku. Ministerstvo financí však chtělo toto omezení rozšířit na všechny platební transakce prováděné v hotovosti. Poslanci doufají, že se tímto omezením sníží možnost uplácení, takzvané korupce, která je v České republice bohužel velice rozšířená. Existují ale i výjimky, kdy je možné transakci uskutečnit v hotovosti. Pokud například musí být tato platba dle zvláštního právního předpisu uskutečněna v hotovosti anebo je doslovně uvedena v zákoně o omezení plateb v hotovosti. 18 Pokud banka zjistí, že došlo k praní špinavých peněz, je povinna to oznámit příslušným orgánům, které tuto záležitost důkladně prošetří. Banka a ani jiná zainteresovaná instituce klientovi nesmí říct, že jeho obchod nahlásila jako podezřelý. Klient se to v případě potvrzení podezření dozví od policie, od soudu či od jiných zodpovědných orgánů či institucí.
16
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=40505&recShow=23&fulltext=&nr=6~2F1993&p art=&name=&rpp=100#parCnt [cit. 2015-01-16]. 17 http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=179 [cit. 2015-01-16]. 18 http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d2205v2948-nove-povinnosti-pro-podnikatele-omezeni-plateb-vhotovosti-a/ [cit. 2015-01-16].
11
Zákon č. 284/2009 Sb., zákon o platebním styku Nejdůležitějším zákonem pro hotovostní platební styk je zákon o platebním styku. Tento zákon pracuje s předpisy Evropské unie a spravuje činnost některých oprávněných osob, které poskytují platební služby a vydávání elektronických peněz, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, dále spravuje účast a vznik platebních systémů, práva a povinnosti poskytovatelů a uživatelů platebních služeb a práva a povinnosti vydavatelů a držitelů elektronických peněz. V tomto zákoně se můžeme dočíst také o elektronických penězích, o kterých se zmiňuji také v kapitole 1.1.2. 19
Zákon č. 136/2011 Sb., zákon o oběhu bankovek Zákon o oběhu bankovek navazuje na předpisy Evropské unie a dohlíží na ochranu tuzemských a cizozemských bankovek a mincí proti jejich padělání a pozměňování a na další pravidla pro oběh tuzemských bankovek a tuzemských mincí, práva a povinnosti, které s tímto oběhem souvisejí. 20 Oběh bankovek na finančním trhu je, byl a bude ovlivňován ekonomickým růstem. Světová ekonomická krize ovlivňuje rozsah hotovosti na trhu. Česká národní banka očekává růst ekonomiky eurozóny o 1,5% v roce 2015.21 Ekonomický růst vede k tomu, že lidé cítí oživení ekonomiky a budou více utrácet a více investovat. V současné době nehrozí nadměrné propouštění, nezaměstnanost je v obvyklé výši anebo dokonce klesá. Pro doplnění zde uvádím i konkrétní procenta nezaměstnaných lidí. Počet nezaměstnaných lidí nejvíce klesl v dubnu 2014, nezaměstnanost se dostala až na 7,9%. V 77 okresech od dubna 2014 hledá méně lidí práci, nezaměstnaných ubylo například v Jeseníkách (o 13,6%), v Klatovech (o 13,1%) a také v Prachaticích (o 13%)22 V důsledku toho, že se lidé nebudou bát využívat své finanční prostředky, bude více hotovosti na trhu. Tento stav musí ČNB pozorovat, tak aby objem hotovosti nepřesáhl rozumnou mez, která by vedla k velké inflaci. ČNB musí zavést taková opatření, aby inflace nebyla příliš vysoká, což by
19
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=1&idBiblio=69225&nr=284~2F2009&rpp=100#local-content [cit. 2015-01-16]. 20 http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=74301&recShow=0&nr=136~2F2011&rpp=100#p arCnt [cit. 2015-01-16]. 21 http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/gev/gev_2014/gev_2014_07.pdf [cit. 2015-01-16]. 22 http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ [cit. 2015-01-16].
12
poté mělo za následek zdražování. Inflace je přiměřená, když zachová přiměřený rostoucí trend a na trhu nedochází k velkým výkyvům. Inflace v České republice by neměla být vyšší, než jakou mají inflaci v ostatních členských státech Evropské unie. Dohled nad hotovostí na finančním trhu České republiky má na starosti Česká národní banka. Dohlíží především na práci s hotovostí, a zda všechny instituce, které s hotovostí pracují, dodržují všechny právní předpisy, normy a zákony. ČNB dohlíží zejména na právnické osoby, jako jsou například směnárníci či provozovatelé technických zařízení. Graf č. 1 názorně ukazuje vývoj oběživa od 1. 1. 2010 do 31.12 2014. Na tomto grafu je vidět, že lidé skutečně začali více utrácet a investovat a oběh bankovek a mincí se od roku 2010 zvýšil o 100 miliard korun českých. V této době je již krize pryč a v oběhu už je opět více bankovek a mincí. Výše oběživa na finančním trhu se pravděpodobně bude zvyšovat. Graf č. 1 : Vývoj výše oběživa 2010 – 2014
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/obeh/obeh.html [cit. 2015-01-24]
13
1.3 Nařízení se vztahem k platebnímu styku v EU V Evropské unii platí hlavní právo, které obsahuje smlouvu Evropské unie, smlouvu o působení Evropské unie a protokol o evropském systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Euro je nyní pro devatenáct zemí zákonnou měnou. Euro se stalo 1. ledna 1999 měnou vice než 300 miliónů lidí v Evropě. V prvních třech letech bylo euro použito pouze pro účely účetnictví (například elektronické platby). Euro bylo oficiálně zavedeno 1. ledna 2002, v tento den euro nahradilo stanovené přepočítací koeficienty, bankovky a mince národních měn (například nahrazení belgického franku). Evropská centrální banka a centrální banky zemí eurozóny mají právo emitovat i stahovat eurobankovky. ECB ovšem ale nemá pokladny a z tohoto důvodu není zapojena do všech hotovostních operací. Na emisi bankovek a mincí dohlíží evropská komise.23 Důležité je zmínit také měnové smlouvy mezi Evropskou unií a státy Andorra, Monako, San Marino, Vatikán a Svatý Bartoloměj. Andorra podepsala měnovou smlouvu 1. dubna 2012, Monako, mohlo vstoupit do měnové smlouvy 1. prosince 2011, San Marino smlouvu podepsalo 1. září 2012, Vatikán 1 ledna 2010 a Svatý Bartoloměj vstoupil do měnové smlouvy s Evropskou unií 1. ledna 2012. Sekundární zákony obsahují obecná pravidla o euro bankovkách, obecná pravidla o euro mincích, o euru jako o zákonném platidlu, o převážení eur, ochraně proti padělání, prevenci proti praní špinavých peněz a změnu eur.24 Veškeré právní předpisy Evropské unie můžeme nalézt po kliknutí na odkaz níže: http://eur-lex.europa.eu/homepage.html Pro úplnost uvádím příklady, některých nařízení Evropské unie. Konkrétně jsem se zaměřila na nařízení č.957/ 98 o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh a nařízením č.651/2012 evropského parlamentu a rady o vydávání euromincí.
23
http://www.ecb.europa.eu/euro/intro/html/index.en.html [cit. 2015-03-21]. European Commission. Economic and Monetary Union – Main Euro Cash Legislation 2014. B-1049 Brussels Belgium., Europena union, 2014 ISBN 978-92-79-38731-9 (str.11 – 89). 24
14
Nařízení č. 957/98 o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh Toto nařízení se zabývá připravením přesného scénáře na přechod na jednotnou měnu, tedy euro. Jsou zde také podmínky, pro vydávání eura jednotlivým členskými státy. Toto nařízení vešlo v platnost 1. ledna 1999. Toto nařízení bylo opraveno evropskou radou dne 18. června 2012. Jedná se o nařízení č. 566/2012. Vydávající členské státy jsou povinny aktualizovat své národní strany oběžných mincí, aby byly plně v souladu s tímto nařízením do 20.čevna 2062. Oběžné mince, které byly použity před 19. červnem 2012, nemohou být použity a to ani jejich vzory. Oběžné mince, které byly vydány nebo vyrobeny během přechodného období mohou zůstat zákonným platidlem bez jakéhokoliv časového omezení.25
Nařízení Komise (EU) č. 651/2012 evropského parlamentu a rady o vydávání euromincí Toto nařízení patří mezi nejnovější nařízení vydané evropským parlamentem. Konkrétně vešlo v platnost 4. července 2012. V tomto nařízení jsou stanovené doporučené postupy týkající se vydávání euromincí určených k peněžnímu oběhu, včetně pamětních euromincí, konzultací před zničením vhodných euromincí určených k oběhu a používání sběratelských euromincí. Toto nařízení má sedm článků. V prvním článku jsou definované “oběžné mince”, “pamětní mince” a “sběratelské mince”. Další články se zabývají druhy euromincí, vydáváním oběžných mincí, vydáváním pamětních mincí, vydáváním sběratelských mincí, konzultací před zničením oběžných mincí a vstupem v platnost. Nařízení je součástí Úředního věstníku Evropské unie.26
25 26
http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/cash/coins/index_en.htm [cit. 2015-03-21]. http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/cash/coins/index_en.htm [cit. 2015-03-21].
15
2 Peníze a padělání peněz Druhá kapitola pojednává o funkci peněz, o vývoji hotovostního platebního styku a o vývoji českých bankovek, výrobě mincí a o padělání peněz.
2.1 Funkce peněz Peníze jsou v dnešním světě velice důležité. Můžeme si za ně koupit téměř cokoliv. Pomocí peněz můžeme ohodnotit spoustu věcí. Za peníze si můžeme koupit základní potřeby k životu, například jídlo, ošacení či si vyjít za zábavou. Za peníze se obecně považuje vše, co je běžně akceptováno jako zákonné platidlo. Peníze či peněžní prostředky jsou považovány za účetní jednotky a vykonávají dvě důležité funkce. Peníze jsou za prvé platebním prostředkem, který slouží jako prostředek směny zboží a služeb a za druhé jsou prostředkem pro uchování hodnoty. Peníze jsou totiž schopné udržet si kupní sílu v čase při dané cenové hladině. Peněžní prostředky mohou být dočasně odebrány z oběhu ve formě úspor. Kupní sílu peněz negativně ovlivňuje růst inflace (cenová hladina) či pouhé očekávání růstu cenové hladiny. Tyto faktory způsobují, že poklesne kupní síla peněz a hospodářské jednotky se snaží držet u sebe méně peněz a naopak poptávají zboží a služby. Při očekávání stabilní ceny se hospodářské jednotky chovají obráceně, a to tak, že u sebe drží více peněz. S platebními prostředky nazývanými peníze jsou spojena dvě rizika. Prvním rizikem je již zmíněná inflace, která může hodnotu peněz snížit, znamená to, že za stejnou nominální hodnotu si v období vyšší inflace koupíme méně zboží a služeb. Česká národní banka se snaží inflaci udržet kolem dvou procent, bohužel se jí to v této době moc nedaří a inflace je velmi nízká. Druhým rizikem je ztráta peněz krachem obchodní banky nebo družstevní záložny. Tohoto rizika se ale příliš obávat nemusíme, protože vklady jsou ze zákona pojištěny, konkrétně se o tom můžeme dočíst v zákoně 21/1992 sbírky. (podrobněji se o pojištění vkladů zmiňuji v kapitole 1.2.)27
JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice I – Peníze a platební styk. Praha: GRADA Publishing, 2014. ISBN 978-247-3893-2. (str. 27 -29). 27
16
2.2 Vývoj hotovostního platebního styku Kapitola 2. 1. se soustředí na historii vývoje hotovostního platebního styku a na současnost hotovostního platebního styku.
2.2.1 Historie vývoje hotovostního platebního styku Na prvopočátku, kdy si lidé uvědomovali, že někdo něco má a někdo zas něco jiného, začali spolu obchodovat. Nejdříve to byla naturální směna (jinak také nazývána jako barterová směna). Výměna konkrétního typu zboží za jiný typ zboží. Sedlák měl například hojnou úrodu brambor a druhý sedlák měl hojnou úrodu jablek a tak spolu začali obchodovat. Naturální směna prospěla rozvoji dělby práce. Tato směna byla postupně málo efektivní a musela být nahrazena univerzálním „platidlem“, z toho důvodu, že najít někoho kdo chtěl směnit věc, kterou potřebuji já za tu, kterou má on, bylo prakticky nereálné. Následkem toho vznikly plnohodnotné neboli komoditní peníze. Tyto peníze postupem času byly všeobecně akceptované a lidé je začali využívat. Nejednalo se zatím však o peníze, které známe dnes. Pro různé národy měly komodity různé významy. Pro Slovany to bylo například obilí, plátno, med či kožešiny, naopak Římani k obchodům využívali dobytek. Později lidé přišli na to, že vhodným nástrojem k placení jsou drahé kovy, jako je zlato a stříbro. Výhodou drahých kovů je, že jsou snadno dělitelné, dělením neztrácejí svou hodnotu a nemohou se zkazit jako například potraviny. Postupem času se začaly razit mince, které si lidé velmi oblíbili. Mezi hojně využívané mince patřily zlaté a stříbrné mince, méně oblíbené byly mince z platiny či paládia. Výhodou mincí bylo, že nedocházelo k jejich znehodnocování. Nevýhodou byla nedostatečná zásoba zlata, velké náklady na přepravu, úschovu a přemincování z důvodu zlehčování mincí. Vždy když byl zvolen nový panovník, musely být raženy nové mince, protože každý panovník chtěl mít na mincích vyraženou svou podobiznu. 28 Až o mnoho staletí později se začaly používat bankovky a mince, jak je známe dnes. Ukázalo se, že platit mincemi a bankovkami je nejefektivnější v rámci hotovostního platebního styku.
28
JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice I – Peníze a platební styk. Praha: GRADA Publishing, 2014. ISBN
978-247-3893-2 (str. 17-18).
17
2.2.2 Hotovostní platební styk současnosti Platební styk v současnosti se vyznačuje dominancí platebního styku bezhotovostního, když význam platebního styku realizovaného hotovostně se dále zmenšuje. Je to dáno zejména stabilitou bankovního sektoru, dalším rozvojem používání platebních karet a obchodů realizovaných prostřednictvím internetu, a také zákonnými opatřeními omezujícími hotovostní platební styk. Před rokem 1989 u nás fungoval centralizovaný systém bankovnictví, kde byla dominantní Státní banka československá a další banky vlastněné a centrálně řízené státem, jako Komerční banka, Československá obchodní banka a Československá státní spořitelna. Nyní máme na rozdíl od centralizovaného systému bankovnictví dvoustupňový systém, ve kterém jeden stupeň tvoří Česká národní banka a druhý stupeň tvoří ostatní obchodní banky, na které Česká národní banka dohlíží, dle platné legislativy, zákonů a právních norem. V 90. letech minulého století zde vznikaly soukromé banky, jako například Agro banka, Plzeňská banka, Česká spořitelna a Investiční a poštovní banka. Zahraniční banky zde zakládaly své pobočky jako například Komerční banka. 29 Ve stejné době začaly v České republice vznikat družstevní záložny. Tyto družstevní záložny nabízely v 90. letech za vklady úroky okolo 20%, oproti tomu standartní banky nabízely pouze úroky mezi pěti až deseti procenty. V krátkém období se proto do problémů dostalo několik významných družstevních záložen.30 Ke dni 3. dubna 2015 v České republice působí jedenáct družstevních záložen. Odkaz na aktuální seznam družstevních záložen v České republice: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB37.SUBJEKTY_V_ROLI_X?p_lang=cz&p_DATUM=03.04.2 015&p_ROL_KOD=3
Pro srovnání v letech 1996 – 1999 bylo zapsáno v obchodním rejstříku 133 záložen. V Evropské unii musí družstevní záložny dodržovat stejná pravidla jako obchodní banky. 31 Stejně tak některé
29
30
http://www.suenee.cz/zprava-o-rozkradani-ceskeho-narodniho-majetku-v-90-letech-20-stoleti/ [cit. 2015-01-16]. JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice I – Peníze a platební styk. Praha: GRADA Publishing, 2014. ISBN
978-247-3893-2(str. 314-318). 31
http://www.finparada.cz/857-Sporivost-Cechu-vzrostla-prestoze-realne-mzdy-se-nemeni.aspx [cit. 2015-01-16].
18
z nově vzniklých bank doplatily na chybná rozhodnutí svých vlastníků v oblasti poskytování úvěrů a v krátké době zbankrotovaly nebo byly převzaty silnějšími partnery. V současné době je bankovní sektor v České republice očištěn od zátěže špatných úvěrů a je považován za silný a stabilní. Mezi největší banky u nás patří ČSOB (Československá obchodní banka), Česká spořitelna, Komerční banka a Unicredit bank. Většina bank v České republice má zahraniční majitele. Působí u nás ale i české banky, například Air bank, která je členem PPF či Fio banka. Češi jsou obecně velmi spořiví, vystačí s úsporami na 3 měsíce. Čím vyšší vzdělání člověk má, tím má větší úspory. Významnou roli hraje také velikost místa bydliště. Lidé, kteří bydlí ve městě s více než sto tisící obyvateli, mají naspořeno tak, že by se svými úsporami vydrželi čtyři měsíce. Nejspořivější jsou lidé v Praze a ve středních Čechách. Přestože aktuální úrokové sazby se pohybují na rekordně nízké úrovni, uložení peněz v bankách namísto „pod polštářem“ je pro občany atraktivní zejména z hlediska bezpečnosti uložených prostředků, podpořené pojištěním vkladů. Pojištění vkladů upravuje zákon 21/1992 sbírky. Až do roku 2011 byl limit pro pojištění bankovních vkladů pouhých 50 000 eur. Od roku 2011 jsou vklady pojištěné již na 100 000 eur (dle průměrného kurzu je to v přepočtu 2 700 000 Kč). Pokud by došlo k tomu, že by bankovní instituce zkrachovala, výplata náhrad za pojištěné vklady by měla začít do 20 pracovních dnů poté, co ČNB vydá prohlášení o platební neschopnosti konkrétní bankovní instituce. Dříve byla lhůta pro vyplácení delší, byly to až tři měsíce. Vklady jsou pojištěné jak u právnických, tak u fyzických osob. Pokud má někdo více účtů v různých bankách, nemusí se bát, že by mu bylo vyplaceno pouze 100 000 eur od jedné banky, protože se vklady nesčítají, ale vyplácejí se u každé banky odděleně.32 Objem vkladů je v bilanční sumě bankovního sektoru velmi důležitou částí. Objem vkladů je položkou pasiv a v červnu 2014 činil 3 509 miliard korun českých. Pro srovnání neopomenutelnou složkou v aktivech bilanční sumy bankovních sektoru jsou poskytnuté úvěry, jejichž výše byla v červnu 2014 3 184 miliard korun českých.33 Nejvýznamnější položkou v úvěrech byly úvěry na bydlení, zejména poskytované pro domácnosti.
32
http://www.penize.cz/ucty-karty/72772-vklady-v-ceskych-bankach-budou-vice-chraneny [cit. 2015-01-16]. http://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/bankovni_statistika/bank_stat_komentar.html [cit. 201501-16]. 33
19
Realizování platebního styku prostřednictvím platebních karet je pro obyvatelstvo stále atraktivnější. Je to ale bezpečné? Když si nevšimneme, že nám kartu někdo odcizil a včas kartu nezablokujeme, můžeme přijít o mnohem více peněz, než kdybychom měli pouze pár bankovek v našich peněženkách. Spousta lidí si také uvědomuje, že pokud má u sebe hotovost a platí pouze hotovostí, méně utratí například na nákupech. Jde tady totiž o vizuální i pocitový efekt. Když platíme hotovostí, vidíme, jak nám peníze z peněženky mizí a logicky utratíme méně peněz. Jenže toto se nám s kartou nestane. Pokud chce někdo ušetřit nějaké peníze, měl by zvážit, zda je pro něho výhodnější využívat hotovostní platební styk či bezhotovostní platební styk. S nástupem bezkontaktních platebních karet, je jejich použití ještě pohodlnější než platba klasickou platební kartou, protože do určité výše platby není třeba zadávat PIN. Lidé začali platit kartou i velmi malé nákupy, které dříve platili hotově. Do budoucna lze předpokládat další růst objemu plateb realizovaných platebními kartami. Malí obchodníci, kteří dosud karty nepřijímali z důvodu vysokých poplatků bankám, budou postupně trhem donuceni platební karty přijímat, když současně se poplatky bankám za službu poskytování platebních terminálů snižují a budou dále snižovat. Dalším významným trendem budoucnosti bude nahrazování platebních karet mobilními telefony, zejména vybavenými technologií NFC, která umožňuje realizování plateb prostřednictvím komunikace mezi telefonem a platebními terminály. Vzhledem k tomu, že bezhotovostní platby jsou efektivnější, jsou také nejlevnější. Další výhodou bezhotovostního platebního styku je také to, že zůstatek na účtu není závislý na měně.
2.3 Vývoj českých bankovek, výroba mincí Kapitola 2.3 je nejdříve zaměřena na vývoj českých bankovek, dále na pamětní mince a na konci této kapitoly se budete moci dočíst o výrobě mincí.
2.3.1 Vývoj českých bankovek Historie českých bankovek začíná vznikem samostatného českého státu. Před tím, než se začaly vyrábět české bankovky, používaly se na našem území bankovky československé. 30. května 1928 započala svou působnost Tiskárna Národní banky Československé. Po vzniku České republiky tiskla české bankovky Státní tiskárna cenin a na Slovensku se využívala historická 20
mincovna v Kremnici pro ražení mincí. Před rozdělením Československa se započaly přípravy k vytvoření českých bankovek. Nejednalo se však o nic jednoduchého. Všechny bankovky musely obsahovat název centrální banky „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA“ a název měnové jednotky koruna česká, což byl pro výtvarníky nelehký úkol. Nyní bankovky obsahují i podpis guvernéra, přistoupilo se k tomu po roce 2006. Autorem grafického ztvárnění českých peněz se považuje Oldřich Kulhánek, který byl akademickým malířem a grafikem. České bankovky obsahují také ochranné prvky, o kterých se podrobněji zmiňuji v kapitole 2.4.2.34 Kvalita a design bankovek a mincí je velice důležitá. Na bankovkách a mincích by měly být hezké motivy, aby si je lidé u sebe rádi uschovali a peněz si vážili. Například české bankovky mají přitažlivý motiv, nicméně jejich kvalita není příliš vysoká ve srovnání třeba s eurem. Eura jsou například na silnějším papíru než české bankovky, tloušťka papíru ale nepatří mezi bezpečnostní prvky bankovek. Ve srovnání se světem je kvalita našich bankovek s ohledem na úroveň ochranných prvků poměrně vysoká. Kvalitu bankovek potvrzuje člen ČNB Pavel Řežábek: "Kvalita ochranných prvků bankovek České republiky je opravdu na světové špici. To je jeden z důvodů, proč jednoduchými technikami není možné je padělat,"35
2.3.2 Výroba mincí Mince byly zpočátku raženy ručně údery na razidla, což způsobovalo dvojité kontury nebo i nedoražení mincí. Mince byly v minulosti velmi nekvalitní. Změna nastala s vynálezem vřetenového lisu, u kterého se s jeho dlouhými rameny otáčelo ručně. Až roku 1817 se ražba zjednodušila a zdokonalila o automaticky regulovanou sílu úderu. Podobným způsobem se mince razí i dnes, kdy jsou razidla součástí velkých, elektricky poháněných lisů, které mezi sebou stlačují kovové destičky do tvaru mince.36 V současné době jsou české mince raženy v České mincovně, která na trhu vystupuje jako Bižuterie Česká mincovna akciová společnost. Tato mincovna má sídlo v Jablonci nad Nisou a 34
SURGA, Leopold. České bankovky a mince 1993-2012, vydání první. 2012. ISBN 978-80-903266-8-2 (str.
33,38,39). 35
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/214209-vyroba-bankovky-stoji-zhruba-korunu-mezi-lidmi-jichkoluje-na-350-milionu/ [cit. 2015-01-16]. 36 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 215).
21
jedná se o plně privatizovanou společnost. Český stát ani Česká národní banka zde nemají žádný majetkový podíl.37 Tabulka č. 1: Počty mincí vyrobených mezi lety 2010 – 2014 Nominál
50 Kč
20 Kč
10 Kč
5 Kč
2 Kč
1 Kč
Celkem
2014
5 217 343
6 275 683
7 363 633
1 166 718
8 416 533
12 124 213
40 564 123
2013
18 630
1 088 353
7 878 603
9 468 603
15 768 603
19 968 603
54 191 368
2012
17 029 003
15 467 773
29 003
29 003
14 820 003
19 979 003
67 353 788
2011
4 021 630
21 600
21 630
21 650
11 480 640
22 071 650
37 638 800
2010
17 213 200
14 200
16 814 200
14 714 200
26 057 200
15 007 800
89 820 800
Celkem
43 499 806
22 867 609
32 107 069
25 400 174
76 542 979
89 151 269
289 568 879
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/obeh/pocty_minci_obecny_kov.html [cit. 2015-01-16], vlastní zpracování dat
Výše uvedená tabulka nám zobrazuje počty mincí vyrobených mezi lety 2010 až 2014. Jak je z tabulky patrné, mezi nejvíce vyráběné mince patří jednokorunová mince. Za posledních pět let se jich vyrobilo 89 151 269 a také dvoukorunová mince, kterých se za posledních pět let vyrobilo 76 542 979. Nejméně vyráběnou minci za posledních pět let je na druhou stranu dvacetikorunová mince, kterých se vyrobilo pouze 22 867 609. Z grafu č. 2. jsou patrné počty vyrobených mincí v letech mezi 1993 – 2014. Konkrétně jsem se zaměřila na roky: 1993, 1996, 1999, 2002, 2005, 2008, 2011 a 2014. Roky jsou znázorněné na vodorovné ose. Konkrétní počty mincí můžeme vidět na svislé ose a jednotlivé hodnoty mincí jsou odlišeny barvami. Z grafu vidíme, že výroba mincí se postupem času snižuje. Dle mého názoru je to proto, že po rozdělení Československa jsme neměli žádné české mince a bylo nutné jich hodně vyrobit. Nyní když je mincí na českém trhu poměrně velké množství, tak není potřeba razit tolik mincí jako v období krátce po vzniku České republiky.
37
SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha:
BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 215 – 216).
22
Graf č. 2: Počty vyrobených mincí v letech 1993 – 2014 160 000 000 140 000 000 120 000 000 100 000 000 80 000 000 60 000 000 40 000 000 20 000 000 0 1993
1996
1999
2002
2005
2008
50 Kč
20 Kč
10 Kč
5 Kč
1 Kč
50 haléřů
20 haléřů
10 haléřů
2011
2014
2 Kč
Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platidla/obeh/pocty_minci_obecny_kov.html [cit. 2015-01-16], vlastní zpracování dat
2.4 Padělání peněz Kapitola 2. 4. pojednává o padělání peněz obecně, o ochranných prvcích peněz, o společnostech na školení o rozpoznávání padělků a o trestných činech proti měně.
2.4.1 Padělání peněz obecně Padělání peněz znamená, že si někdo vytvoří svoje vlastní peníze, které vydává za pravé a poté je na finančním trhu využívá. Emisi bankovek a mincí může ale provádět pouze Česká národní banka, kdokoliv jiný se o emisi bankovek a mincí pokusí, hrozí mu trestní stíhání. Za padělání peněz může hrozit až osmiletý trest odnětí svobody. V roce 2011 na Vysočině policisté dopadli dvě osoby, které byly podezřelé ze spáchání zločinu padělání a pozměnění peněz. 38 U některých bankovek se na první pohled pozná, že jsou padělané, naopak u jiných bankovek to laik jen stěží
38
http://www.policie.cz/clanek/kriminaliste-odhalili-padelatele-bankovek.aspx [cit. 2015-01-16].
23
postřehne. Jedním z konkrétních a v minulosti hojně využívaných přístrojů na rozpoznání padělků byl Meka Makro.39 V České republice je úspěšnost české policie v boji proti padělatelům každým rokem lepší, proto se také počty padělků snižují. Konkrétní počty zadržených padělků můžeme vidět v grafu číslo tři. Důležité je také zmínit rozdělení padělků podle stupně nebezpečnosti do pěti skupin: 1. skupina - velmi nebezpečný padělek 2. skupina – nebezpečný padělek 3. skupina – zdařilý padělek 4. skupina – méně zdařilý padělek 5. skupina – neumělý padělek Banky mají ve svých vnitřních předpisech stanoveno, kdy je pokladník vždy odpovědný za rozpoznání padělku a za jakých okolností za to odpovědný není. V současné době jsou v bankách hojně využívané recyklační pokladny, které umí rozeznat padělek (o recyklačních pokladnách se podrobněji zmiňuji v kapitole 2.3.2.)40 Pokud se někdo pokusí o vytvoření padělků, zpravidla použije tyto falzifikáty mimo finanční instituce, kde by nejsnáze došlo k odhalení nepravosti. Padělatelé nejčastěji používají nepravé peníze k placení drobných nákupů například v trafikách, ve večerkách, kde si pravděpodobně obchodníci nevšimnou, že se jedná o padělek. To má za důsledek to, že se bankovní úředníci v bankách málo setkávají s padělky. Většinou, když se objeví padělek v bance, nepřinesl ho tam výrobce padělku, nýbrž klient, který neví, že se jedná o padělek. Každý pokladní musí mít školení ohledně padělků. Padělaných bankovek, mincí a pozměněných bankovek a mincí se v prvních dvou čtvrtletí roku 2014 našlo téměř dva tisíce kusů. Je to téměř o šest set kusů více, než bylo nalezeno v prvních dvou čtvrtletí předloňského roku (2013). 41
39
40
http://www.bankovnitechnika.cz/Produkty/Detektory-pravosti/Meka-Makro-Color-REPAS. aspx[cit. 2015-01-16]. SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání.Praha:
BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 234 - 235). 41
http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad2014sum.html [cit. 2015-01-16].
24
Graf č. 3: Počty zadržených padělků v letech 2005 – 2014 Graf č. 3. obsahuje přehled o počtech zadržených padělků v letech 2005 -2014. Z dat můžeme vidět, že na českém trhu se padělají zejména česká platidla. Výjimkou je rok 2014, ve kterém se padělala více zahraniční platidla. Padělaných a pozměněných platidel se ročně na území České republiky objeví několik tisíc. Statistika je platná ke dni 31. 1. 2015.
Zdroj: https://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad_celkem.html [cit. 2015-03-19]
Tabulka na další stránce nám znázorňuje, kdo v jednotlivých členských zemích Evropské unie identifikuje padělané bankovky a mince. Levá část tabulky se zaměřuje na padělání národní měny a pravá část tabulky pojednává o padělaných eurobankovkách a mincích. Zajímavým zjištěním je, že padělání eur ve všech zemích Evropské unie řeší jiná instituce než centrální banka daného evropského státu.
Cílem tabulky č. 2 nebylo vypsat přesné názvy institucí, ale upozornit na to, kdo v jednotlivých členských zemích Evropské unie identifikaci padělků provádí. Instituce v tabulce uvedené jsou zde uvedeny pouze obecným názvem.
25
Tabulka č. 2: Identifikace padělků národní měny a eur jednotlivými institucemi NÁRODNÍ MĚNA STÁT
NÁRODNÍ
JINÁ INSTITUCE
BANKA Belgie Bulharsko
X
Česká republika
X
EURO NÁRODNÍ
JINÁ INSTITUCE
BANKA Federální policie
Policie
Hlavní ředitelství
Národní operační centrum Policie
Dánsko
Kriminalistické centrum
Národní centrum
Německo
Národní kancelář
Kriminální policie
Estonsko
Centrální policie
Kriminální policie
Vyšetřovací centrum
Kancelář vyšetřování
Řecko
Banka Řecka
Policie
Španělsko
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo vnitra
Francie
Centrální ředitelství policie
Centrální ředitelství policie
Irsko
X
Itálie
X
Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Kypr
X
Policie
Policie
Lotyšsko
Banka Lotyšska
Policie
Litva
Banka Litvy
Kriminální policie
Policie
Veřejný prokurátor
Lucembursko
X
Maďarsko
X
Policie
Malta
X
Národní kancelář
Holandsko Rakousko
X
Polsko
X
Policie
Policie
Národní analytické centrum
Spolkové ministerstvo Centrální kancelář
Portugalsko
Banka Portugalska
Policie
Rumunsko
Policie
Policie
Slovinsko
Policie
Policie
Slovensko
X
Ministerstvo vnitra
Finsko
Banka Finska
Kriminální oddělení
Švédsko
Kriminální policie
Kriminální policie
Velká Británie
Národní centrální kancelář
Centrální kancelář
Zdroj: EUROPEAN COMMISSION. Economic and Monetary Union – Main Euro Cash Legislation 2014. B-1049
Brussels Belgium., Europena union, 2014. ISBN 978-92-79-38731-9 (str. 221–238), Eur (str. 253-259), vlastní zpracování dat
26
2.4.2 Ochranné prvky bankovek a mincí Ochranné prvky bankovek a mincí charakterizujme jako soustavu složitých technických prvků, které mají za účel znemožnit anebo maximálně znesnadnit jejich padělání. 42 Ochranné prvky jsou velmi prospěšné v usnadnění identifikace pravých a padělaných peněz. Bavíme se zde o souhrnu složitých technických prvků, které se stávají součástí bankovek již v době, kdy se peníze vyrábějí. Čím více jsou prvky složitější, tím více se znesnadňuje jejich možné padělání. 43 Mezi ochranné prvky bankovek patří papír, vodoznak (vodotisk), ochranné prvky vznikají při tisku (využití tisku z plochy či hlubotisku nebo knihtisku), ochranný proužek, ochranná vlákna, konfety, barvy a ostatní ochranné prvky. České banky využívají několik ochranných prvků. Nejznámějším ochranným prvek českých bankovek je vodoznak. Dalšími významnými ochrannými prvky jsou hlubotisk, skrytý obrazec, iridiscentní pruh, soutisková značka, mikrotext, ochranný okénkový proužek, ochranná vlákna a opticky proměnlivá vlákna.
Mezi
nejpoužívanější bankovky patří bankovka v nominální hodnotě 1000 Kč.44 Ochranné prvky mají také mince. Padělané mince jsou většinou zhotovené z jiných materiálů než mince pravé. Padělané mince nemusejí mít pokovaný povrch, a proto mají jinou barvu a delším obíháním trpí a stírají se. Z tohoto důvodu začne prosvítat původní materiál, což je nejvíce vidět na hranách mincí. Ražené mince jsou charakteristické zvonivým zvukem, který lité padělky nemají.45
SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 220). 43 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: 42
BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 220). SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 220 - 226). 45 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 216). 44
27
2.4.3 Společnosti na školení o rozpoznání padělků Na českém trhu je mnoho firem, které nabízejí nejrůznější kurzy o rozpoznání padělků. Firmy nabízejí nepřeberné množství kurzů, specializované na práci ve směnárně pro směnárníky či zaměřené na práci v bance pro pokladníky. Dále jsou tyto kurzy rozdělené podle toho, na jakou měnu se chce účastník zaměřit. Na trhu můžeme narazit například na kurzy zaměřené na českou korunu či na dolar. Na těchto kurzech se vyučuje například jak za pomocí strojů a techniky lze poznat padělek či originál dále stupně nebezpečnosti padělků, protože každý falzifikát nemá stejnou kvalitu a každý není precizně vyroben. Na těchto kurzech se také účastníci naučí, jaké ochranné prvky každá bankovka má.46 Na některých kurzech se lidé naučí identifikovat platidla, která mohou být opotřebovaná anebo platidla, která mohou být padělky.
47
Takovéto školení musí absolvovat všichni zaměstnanci,
kteří pracují na pozicích pokladníků v bankách anebo v jiném zaměstnaní, kde je to vyžadováno. Na níže uvedeném odkazu je seznam osob pověřených k organizování odborných kurzů podle § 33 odst. 4 zákona č. 136/2011 Sb. http://www.cnb.cz/cs/platidla/pravni_predpisy/odborne_kurzy_poverene_osoby.html Seznam lektorů oprávněných vést odborný kurz podle § 33 odst. 4 zákona č. 136/2011 Sb. http://www.cnb.cz/cs/platidla/pravni_predpisy/odborne_kurzy_lektori.html
2.4.4 Trestné činy proti měně Skutkové podstaty trestných činů proti měně jsou upraveny trestním zákoníkem č. 40/2009, Sb. O trestných činech proti měně se můžeme konkrétně dočíst v prvním díle trestních činů hospodářských. První díl se zabývá trestnými činy proti měně a platebním prostředkům. O padělání peněz je psáno v paragrafech 233, 234, 235, 236, 237 a 238. Dalším trestním činem proti měně je ohrožování oběhu tuzemských peněz podle paragrafu 239.
46
48
http://www.karto-k.cz/Odborne-kurzy-Na-pravost-cenin-Typy-kurzu.htm [cit. 2015-01-16]. http://santia.cz/Rozpoznavani%20bankovek/cz [cit. 2015-01-16]. 48 http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=68040&fulltext=trestn~C3~A9~20~C4~8Diny~20 proti~20m~C4~9Bn~C4~9B&rpp=100#local-content [cit. 2015-04-02]. 47
28
3 Hotovostní platební styk v praxi v ČR Kapitola třetí se zabývá organizací práce s hotovostí v obchodních místech banky, společnostmi, které převážejí hotovost. V této kapitole je vyhodnocen dotazník na téma hotovostní platební styk, na základě ankety, kterou jsem sama vytvořila. Konec této kapitoly je zaměřen na odhad vývoje hotovostního platebního styku do budoucna.
3.1 Organizace práce s hotovostí v obchodních místech banky Kapitola organizace práce s hotovostí v obchodních místech banky je zaměřená na manipulaci s hotovostí, výrobu mincí, technické zabezpečení pokladních míst. Dále je zde popsáno rozdělení organizace práce s hotovostí v bance z hlediska bezpečnostního a z hlediska lidských zdrojů. V této kapitole jsou také zmiňovány formy platebního styku, bankomaty v ČR a stroje na zpracování bankovek v Evropské unii.
3.1.1 Manipulace s hotovostí Lidé chodí do obchodních míst bank, mimo jiné, vybírat a ukládat peníze. Tyto peníze mohou vložit buď na svůj účet, nebo na účet příjemce. Hotovostní zásoba obchodních míst banky je uchovávána v trezorech na některých pobočkách bank. Pro zajištění hotovosti v obchodních místech banky jsou klienti zpravidla povinni hlásit výběry hotovosti nad stanovený limit jeden den předem. Manipulaci s hotovostí na pokladním místě zajišťují pokladní, kteří mají hmotnou odpovědnost. Pokladníkem může být pouze osoba starší 18 - ti let, která je právně způsobilá a má čistý trestní rejstřík, dále nesmí být v příbuzenském vztahu k nejbližšímu nadřízenému, musí být seznámena s předpisy banky týkající se práce pokladníka a nutné také je, aby byla jednoznačně proškolena v oblasti hotovostních operací. Pokladník také musí dodržovat několik zásad, mezi které patří například, že v době opuštění pracoviště musí pokladník peníze bezpečně uschovat a při výkonu práce u sebe nesmí mít žádné osobní věci. 49 Pravidla pro využívání bankovek a mincí jsou sepsána v zákonu o oběhu bankovek č.136/2011 Sb. Pokud pokladní udělá chybu a bance chybí peníze, musí pokladník, většinou už když se mu to 49
SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha:
BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8
(str.239 – 240 ). 29
stane poprvé, ztrátu uhradit. V některých bankách to může být nastaveno tak, že pokladník má určitý limit o kolik se může konečná částka vychýlit a pokud se pokladníci vejdou do tohoto limitu, tak nic platit nemusí. Pokladní musí být opravdu velice obezřetní, protože se může stát, že se klient snaží podvést pokladní tak, že v momentě její nepozornosti vymění bankovku s vyšší hodnotou za bankovku nižší hodnoty. Bankovky musí být přijímány od klientů bez omezení, pro přijímání mincí existují určitá omezující pravidla, mezi která patří možné odmítnutí více než deseti kusů mincí stejné nominální hodnoty, nebo pokud chce klient vložit mince v celkové částce vyšší než sto korun v mincích nominální hodnoty menší než deset korun a také v případě celkové částky vyšší než pět set korun v mincích vyšších nominálních hodnot. Výměnu zákonných bankovek určitých nominálních hodnot za zákonné peníze jiných nominálních hodnot provádí pouze Česká národní banka. Dále to mohou provádět bezplatně banky, které poskytují pokladní operace. Fyzická osoba může odmítnout bankovky a mince, které vypadají jako padělky, naopak právnická osoba takové bankovky odebere bez náhrady. Před odebráním takových bankovek je nutné, aby právnická osoba vystavila předložiteli potvrzení o odebrání bankovek. 50 Za celé zákonné peníze se považují takové, kterým nechybí žádná jejich část, za celistvé se považují takové, které tvoří souvislý a neporušený celek.51
3.1.2 Technické zabezpečení pokladních míst V obchodních místech banky se můžeme setkat s recyklačními pokladnami a časovými trezory. Recyklační pokladna se používá k příjmu i k výdeji bankovek. Patří mezi nejvíce praktická zařízení, která si dají použít i v otevřených prostorách banky, která jsou vyčleněna pro pokladnu. Recyklační pokladna umí vypočítat obnos peněz, který je do ní vložen. Recyklační pokladna, ale neumí jen počítat bankovky, umí i rozlišit bankovky, které jsou vhodné pro další oběh a které pro
50
SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha:
BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107- (str. 231 - 234). 51
SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha:
BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 232).
30
další oběh už vhodné nejsou. Samozřejmě umí rozpoznat padělané peníze.52 Recyklační pokladna nahrazuje klasickou pokladnu. Recyklační pokladny jsou využívanou technikou posledních let. V minulosti měli pokladní k dispozici pouze dřevěné zásuvky, ve kterých byly uložené peníze. Recyklační pokladna je propojena s účetním systémem banky. Stačí zde zadat číslo účtu klienta a poté má klient možnost vložit či vybrat peníze. Recyklační pokladna vydává přesnou částku, což eliminuje riziko chyby při přepočítávání peněz pokladníkem. Pokud recyklační pokladna objeví nevhodné peníze pro oběh, takzvané neupotřebitelné peníze, banka tyto peníze pošle do České národní banky, kde se tyto bankovky vymění. Na jedné recyklační pokladně mohou pracovat až dva pracovníci příslušné banky. Dříve lidé k rozpoznání padělků používali UV lampu, pomocí které sledovali vlákna bankovek. S využíváním UV lampy se dodnes můžeme setkat v obchodech. V minulých dobách se k zjišťování, zda se nejedná o padělek, využívala i lupa. Recyklační pokladny se aktualizují, pokud dojde k nové emisi bankovek. K uložení větší hotovostní zásoby se využívají trezory. Většina trezorů k zabezpečení používá dvojí dveře a systém čtyř očí. Systém čtyř očí znamená, že jeden člověk z banky zná heslo k trezoru a druhý pracovník banky má klíč k trezoru. Tento systém dvou lidí také rovněž snižuje riziko vyloupení trezoru. V praxi se můžeme setkat také s funkcí klíčníka. Klíčník je zaměstnanec banky se zvláštním pověřením, který má na starosti obsah a uzavření trezoru. Jeho zodpovědností je také příjem a výdej hotovosti z tohoto trezoru. Mezi klienty jsou známé i časové trezory. Takzvané time trezory na pokladnách umožňují lepší manipulaci s hotovostí, který je v podstatě příručním trezorem. Časový trezor může využívat jeden člověk se svým pinem. Většinou se jedná o trezor, který má tři schránky. Hotovost se do něj vkládá a vybírá pomocí časového zámku. Každá banka má jiné časové limity pro časové trezory. První a druhá schránka bývá otevřena okamžitě, na otevření třetí schránky musí klient počkat několik minut. Toto opatření je funkční zejména v případě loupeže v prostorách banky, protože pachatel není ochoten zpravidla čekat. Čím déle se zdržuje na „místě činu“ tím více riskuje dopadení policií. Proto se zpravidla spokojí jen s menší částkou vydanou okamžitě.
52
http://www.albacon.eu/recyklacni-pokladny/ [cit. 2015-01-16].
31
Zvláštní formou trezoru je noční trezor. Využívají ho zejména podnikatelé, kteří chtějí uložit tržby z daného dne. Banka do nočního trezoru peníze uloží za poplatek za tuto službu určený bankou, peníze připíše další den na účet. Tento úkon samozřejmě provádí až po přepočítání vložených peněz. Jak již z názvu vyplývá, peníze se do nočního trezoru ukládají zejména v noci po skončení pracovní doby banky. Banka musí mít s klientem uzavřenou smlouvu, na jejímž základě klient od banky dostane dohodnutý počet kazet a klíče od nočního trezoru. 53
3.1.3 Zajištění bezpečnosti Banky mají vytvořený manuál pro krizové bezpečnostní situace, aby zaměstnanci přesně věděli, jak mají postupovat v případě přepadení. Tyto manuály jsou bankami velice přísně utajované. Pokud hrozí, že si pachatel odnese jen několik tisíc, postupují zaměstnanci jinak, než kdyby si měl pachatel odnést miliony, což se ale reálně nemůže stát. Na pobočkách je pouhé minimum hotovosti z důvodu bezpečnosti, většina peněz je ukrytých v trezorech, které jsou na jiných místech, než kde má banka své pobočky. Na pobočkách není ale málo peněz pouze z důvodu bezpečnosti, ale hlavně kvůli tomu, že hotovost držená někde fyzicky znemožňuje jejich další zhodnocení. Banky využívají hotovost v maximální míře k investicím a podobně.54 Důležitá je bezpečnost a rychlost práce s hotovostí. Větší hotovost je potřeba nahlásit dopředu (většinou 100 000 Kč a více), což se může pro někoho zdát omezující, ale z hlediska bezpečnosti je to důležité. Paradoxně nejvíce škody většinou způsobují takzvaní amatérští zloději, kteří s krádežemi moc zkušeností nemají. Tito zloději jsou zpravidla více vystresovaní, než lidé, kteří již něco ukradli. Zloději, kteří kradou poprvé, s větší pravděpodobností vystřelí ze zbraně, což je způsobeno stresem z možných následků krádeže. Amatérští zloději jsou nejpočetnější skupina, která banky přepadává. V případě že dojde k přepadení, bankovní úředníci mohou použít barevné kapsle či kouřové bankovky. Kouřové bankovky se dají použít nejen k označení a znehodnocení bankovek, ale i k označení pachatele, kterého tato barva s velkou pravděpodobností také zasáhne. Policistům to pak může pomoci k dopadení pachatele. Takovým pachatelům poté hrozí několikaletý pobyt 53
SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha:
BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 (str. 244 ). 54
http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika/co-delaji-banky-pri-prepadeni-nebojuji-odrobne/r~i:article:655939/ [cit. 2015-01-16].
32
ve vězení. K těmto přepadením může docházet tak, že pachatel přijde do banky s lístečkem, kde je napsáno, kolik hotovosti požaduje. Pachatel může být buď ozbrojený i neozbrojený. V minulosti se pachatelé pokoušeli přepadnout banku i s replikami zbraní. To, co si pachatelé z banky odnesou, banky policii hlásí, nejčastěji odcizená hotovost se pohybuje v řádech desetitisíců korun. V posledních letech ale počet přepadení bank klesá, protože vzhledem k bezpečnostním opatřením si odnášejí minimální částky anebo vůbec žádné. Česká bankovní asociace zaznamenala nejvíce přepadení v roce 2007, kdy došlo ke sto patnácti přepadením, v roce 2009 bylo zaznamenáno sto 112 přepadení a v roce 2012 dokonce už jen 76. 55 Ilustrativní příběh: Mezi pachatele, kteří přepadli banku, patří i realitní makléř Jan Milčák. Přepadl banku v Třebíči, jinak banky přepadával v Praze. Z ČSOB v Třebíči si odnesl více než šest set tisíc korun. 56Když tento pachatel přišel do některé z bank, zaměstnanci si mysleli, že přepadení nemyslí vážně. Na to, že by jim mohl ublížit, samozřejmě také pomysleli, ve skutečnosti vůbec nevěděli, zda se mají smát či zda se ho mají bát. Banky přepadával pouze s dětskou pistolkou, kterou ve skutečnosti nemohl nikomu ublížit. Nejbizarnější byl ale jeho loupežný převlek, loupil totiž v masce, kterou si před tím zakoupil. Nejen že měl na sobě žertovnou masku, pro zamaskování používal větší oblečení a naopak menší boty, aby ho nebylo možné identifikovat. Loupit začal, protože se dostal do finančních problémů a jako realitní makléř si moc peněz nevydělal. Banky přepadával čtyři roky a během této doby si ze čtyř bank odnesl skoro jeden a půl milionu korun. Takto velkou částku získat loupením bank není běžné, protože banky na pobočkách mívají nejmenší možnou částku. Za tyto loupeže mu hrozí až devět let vězení. 57 V minulých letech bylo běžné, že zloději ukradli celý bankomat. V této době se od toho opouští, zloději ve větší míře zneužívají informace o klientovi přímo z bankomatu. Mezi nové loupežné metody patří skimming. Pachatelé, kteří využívají nelegální metodu skimming kopírují data s magnetického proužku přímo z karty klienta. Ke skimmingu může docházet jak u bankomatů, 55
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/krimi/prepadeni-bank-ubylo-lupicum-se-nevyplati_264611.html [cit. 201501-16]. 56 http://jihlava.idnes.cz/policie-ma-lupice-co-za-4-roky-vykradl-ctyri-banky-v-trebici-a-praze-1c6-/jihlavazpravy.aspx?c=A131001_102840_jihlava-zpravy_mkk [cit. 2015-01-16]. 57 http://jihlava.idnes.cz/soud-s-bankovnim-lupicem-v-zertovnych-prevlecich-z-trebice-poy-/jihlavazpravy.aspx?c=A140514_110115_jihlava-zpravy_mv [cit. 2015-01-16].
33
tak u obchodníků. U bankomatů, kde k těmto podvodům dochází, je nainstalováno speciální kopírovací zařízení, které zkopíruje magnetický proužek na kartě. Tento zkopírovaný magnetický proužek pak může být použit k vytvoření padělané platební karty. Jedná se o nejvíce využívanou metodu skimmingu. Stejně jako takto upravený bankomat si může magnetický proužek zkopírovat také obchodník, například číšník v baru, recepční na hotelu, nebo pracovník čerpací stanice. Takto zkopírovaný magnetický proužek může být taktéž využit pro výrobu padělané platební karty a může být dále zneužíván.58
3.1.4 Bankomaty v ČR Bankomaty jsou prostředkem pro vybírání hotovosti. Počet bankomatů v některých místech není optimální a neodpovídá trendu, protože lidé používají platební karty čím dál více než hotovost. Nyní je v České republice 4480 bankomatů59 a jejich počet se stále zvyšuje (počet bankomatů v předešlých letech je uveden v tabulce č. 3). Lidé k placení mohou také využívat platební terminály. V České republice existuje mnoho možností, jak platební terminály vyžívat. Platební terminály poskytují především bankovní domy, které je podnikatelům a obchodníkům poskytují. Obchodníci si platební terminál nemusí kupovat, ale dostanou ho na pronájem od banky. Pokud si platební terminál budou chtít obchodníci zakoupit, jeho pořizovací cena se pohybuje okolo šesti tísíců korun českých. 60 V současné době se můžeme setkat také s mobilními bankomaty. Jeden z mobilních bankomatů můžete vidět na obrázku číslo 2, byl vyfotografován roku 2009 v Dubaji. S těmito snadno převáženými bankomaty se můžeme setkat například při konání velkých hudebních festivalů, lze si s nimi setkat dokonce i na některých vánočních trzích. Tyto bankomaty se ale bankám ekonomicky nevyplatí a musejí je doplácet ze svých marketingových rozpočtů. Pořizovací cena mobilního bankomatu se pohybuje okolo dvou miliónů korun. Za rok ale tento mobilní bankomat může vytvořit ztrátu až jeden milión korun. Zda je mobilní bankomat pro banku výnosovým či ztrátovým obchodem záleží především na tom, jak je bankomat využíván a kde je umístěn. Mobilní bankomaty využívá například ČSOB, která se těmito bankomaty snaží propagovat svou značku Era, a jsou využívány také Českou spořitelnou. 58
http://www.policie.cz/clanek/skimming.aspx [cit. 2015-01-16]. http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html , [cit. 2015-03-05], 60 http://www.bankovnipoplatky.com/platebni-terminal-uz-nemusi-byt-pro-obchodnika-trestem-ovsem-zadarmo-tonejde-21979 [cit. 2015-01-16]. 59
34
Důvodem, proč se s mobilními bankomaty příliš nepotkáváme je jejich vysoká pořizovací cena a často i ztrátový provoz. O jejich využití do budoucna uvažuje například Unicredit bank. 61 Obrázek č. 2 : Mobilní ATM v Dubaji (2009)
Zdroj: Soukromý archiv Ing. Marcely Soldánové Existují případy, kdy lidé hotovost potřebují a k tomu je nutný bankomat. Z bankomatu si lidé pomocí svých platebních karet a pinů mohou vybrat svou hotovost, protože na všech obchodních místech kartami platit nelze, některým obchodníkům se nevyplatí mít v obchodě platební terminál. Za výběr z bankomatu u cizí banky se ve většině případů musí platit. Dle mého názoru by se banky měly zamyslet nad tím, jestli by nebylo vhodné, aby výběry z bankomatu do pěti tisíc korun byly zdarma u všech bankomatů. Je pravda, že u některých účtů jsou výběry z bankomatu zcela zdarma, ale proč by to nemohlo být u všech? Výhodou by bylo, že by lidé více využívali své platební karty, protože by si mohli častěji vybírat a více peněz by proudilo do ekonomiky a mohlo by to vést k ekonomickému růstu. Zejména lidé z nižších vrstev by tuto novinku jistě uvítali. Bankám by se to jistě vyplatilo, protože by měly přehled o tom kde a kolik lidé vybírají peněz a za výběry vyšších částek by banky poplatky za výběry mohly zvýšit.
61
http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/mobilni-bankomaty-na-sebe-nevydelaji-1006498 [cit. 201501-16].
35
Výběry z bankomatů (ATM) za posledních pět let Ve třech následujících tabulkách jsou uvedeny údaje za posledních pět o počtu instalovaných bankomatů, o počtu transakcí v bankomatech a údaje o objemech transakcí v bankomatech v tisících korun. Tabulky jsou rozděleny podle jednotlivých let, podle zaměření a podle poskytovatelů platebních terminálů. Zaměřila jsem zde na platební terminály MC, VISA, DC a JCB. Z údajů v tabulkách je patrné, že bankomaty jsou opravdu hodně využívané, počet instalovaných ATM se zvyšuje na rozdíl od počtu transakcí v ATM a objemu transakcí v ATM, kde v roce 2014 došlo ke snížení, což může být způsobeno i vzrůstajícím zájmem o bezhotovostní platební styk. Tabulka č. 3. uvádí údaje o počtu instalovaných ATM. Tabulka č. 3: Počet instalovaných ATM 2010 3868
2011 4082
2012 4299
2013 4433
2014 4480
Počet instalovaných ATM celkem 3869 4082 4299 4433 4480 MC 3868 4057 4299 4433 4480 VISA 3770 3901 3962 4280 4063 DC 2996 3588 2768 2853 2483 JCB Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, [cit. 2015-03-05], vlastní zpracování dat
Tabulka č. 4. uvádí údaje o počtu transakcí v ATM. Tabulka č. 4: Počet transakcí v ATM 2010 2011 2012 2013 2014 Počet transakcí v ATM 168 344 160 174 271 751 179 521 237 182 469 036 181 500 665 celkem 28 347 630 32 762 038 33 681 569 45 462 269 74 179 474 MC 31 282 998 43 370 649 57 363 530 70 249 963 107 279 829 VISA 5606 7 154 7 291 7 426 11 943 DC 73 15 0 76 123 JCB Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, [cit. 2015-03-05], vlastní zpracování dat
36
Tabulka č. 5. uvádí údaje o objemu transakcí v ATM v tisících Kč. Tabulka č. 5: Objem transakcí v ATM (v tisících Kč) 2010 619 490 744
2011 644 452 758
2012 654 748 191
2013 664 252 317
2014 628 075 293
Objem transakcí v ATM celkem (v tisících Kč) 109 869 255 123 950 491 124 871 180 161 764 533 222 630 623 MC 127 584 614 171 640 383 218 923 062 263 692 684 405 169 495 VISA 18 072 46 121 54 046 58 732 91 442 DC 324 31 0 88 347 JCB Zdroj: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html, [cit. 2015-03-05], vlastní zpracování dat
3.1.5 Stroje na zpracování bankovek v Evropské unii O strojích na zpracování bankovek, které se využívají v celé Evropské unii, se můžeme dočíst v předpisu, který vydala Evropská centrální banka o ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek a jejich navrácení zpět do oběhu ze dne 7. září 2012. Jedná se o číslo 507 z roku 2012. Konkrétně se jedná o přílohu číslo jedna.
Všeobecné technické požadavky Stroje na zpracování bankovek jsou schopné zpracovávat eurobankovky, třídit je, fyzicky je oddělovat a klasifikovat hodnotu bankovky bez zásahu člověka. Tyto stroje obsahují závazný počet vyhrazených zásobníků a/či jiné mechanismy, které jsou zodpovědné za správné oddělování zpracovaných eurobankovek. Tyto stroje také umí rozpoznávat nové padělky, když se vyskytnou nové padělky, jsou tyto stroje k těmto účelům upraveny. Důležitou funkcí těchto strojů je také to, že jdou upravit dle potřeby na přísnější či méně přísné normy pro třídění podle upotřebitelnosti eurobankovek.
Kategorie strojů na zpracování bankovek Tyto stroje dělíme na stroje vyžadující identifikaci zákazníka, ostatní stroje obsluhované zákazníky a stroje obsluhované zaměstnanci:
37
1. Stroje vyžadující identifikaci zákazníka Vkladové bankomaty (Cash-in machines) Pomocí vkladových bankomatů mohou zákazníci s využitím své bankovní karty či jiných prostředků vložit eurobankovky na své účty. Tyto bankomaty ale neumožňují výdej bankovek. Vkladové bankomaty umí odhalit padělané eurobankovky, mohou provádět kontrolu upotřebitelnosti a umožňují dohledání majitele účtu. Recyklační bankomaty (Cash-recycling machines) Recyklační bankomaty stejně jako vkladové bankomaty umožňují zákazníkům pomocí bankovní karty nebo jiných prostředků ukládání eurobankovek na své bankovní účty, ověření zda bankovky nejsou padělané a ověření, zda mají dobrou upotřebitelnost. Pomocí recyklačního bankomatu lze eurobankovky také vybrat, při výběru mohou být použity upotřebitelné eurobankovky vložené zákazníky při předcházejících transakcích. Kombinované bankomaty s odděleným příjmem a výdejem peněz (Combined cash-in machines) Kombinované bankomaty s odděleným příjmem a výdejem mohou být zákazníky využívány jak k ukládání eurobankovek na své účty, tak k vybírání eurobankovek ze svých bankovních účtů. K těmto transakcím je potřebná bankovní karta či jiné prostředky. Kombinované bankomaty s odděleným příjmem a výdejem ověřují, zda nejsou eurobankovky padělané, ověřují také, zda mají dobrou upotřebitelnost a umí dohledat majitele účtu. Na rozdíl od recyklační pokladny se nemůže stát, že by zákazník dostal eurobankovky, které vložili zákazníci při předcházejících transakcích. Zákazník dostane vždy eurobankovky, jimiž byly tyto bankomaty odděleně naplněny. 2. Ostatní stroje obsluhované zákazníky Výdejní automaty (Cash-out machines) Výdejní automaty jsou peněžní automaty, které slouží k ověření pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek. Tato činnost je provedena dříve než se eurobankovky vydají zákazníkům. Výdejní automaty využívají eurobankovky, které do nich vloží subjekty zpracovávající hotovost nebo jiné automatizované systémy (například prodejní automaty).
38
3. Stroje obsluhované zaměstnanci Stroje pro zpracování bankovek (Banknote processing machines) Stroje pro zpracování bankovek kontrolují pravost a upotřebitelnost bankovek. Stroje pro ověřování pravosti bankovek (Banknote authentication machines) Stroje pro ověřování pravosti bankovek kontrolují pravost eurobankovek. Recyklační pokladní stroje (Teller assistant recycling machines) Recyklační pokladní stroje jsou provozované subjekty, které zpracovávají hotovost, kontrolují pravost a upotřebitelnost eurobankovek. V případě výběru peněz je možné využít pravé upotřebitelné bankovky, které vložili jiní zákazníci při předcházejících transakcích. Umožňují bezpečné uchování eurobankovek subjektům zpracovávajícím hotovost a připsat určitou částku ve prospěch či na vrub bankovních zákazníků. Pokladní stroje (Teller assistant machines) Pokladní stroje jsou provozované subjekty zpracovávajícím hotovost, které kontrolují pravost eurobankovek. Umožňují bezpečné uchování eurobankovek subjektům zpracovávajícím hotovost a připsat určitou částku ve prospěch či na vrub bankovních zákazníků.
Testování strojů na zpracování bankovek Eurosystém testuje stroje na zpracování bankovek. Jednotlivé typy strojů lze od sebe rozeznat podle specifických detekčních systémů, softwaru a jiných součástí sloužících k výkonům jejich základní funkcí. Mezi základní funkce patří: -
62
kontrolování pravosti bankovek rozpoznávání a oddělování eurobankovek, u nichž je podezření že se jedná o padělky případné rozpoznávání neupotřebitelných eurobankovek a jejich oddělování od bankovek upotřebitelných případné zpětné dohledání původu předmětů, které byly označeny jako eurobankovky a u nichž je podezření, že by se mohlo jednat o padělané eurobankovky a eurobankovek, jejichž pravost není jednoznačně určena.62
EUROPEAN COMMISSION. Economic and Monetary Union – Main Euro Cash Legislation 2014. B-1049
Brussels Belgium., Europena union, 2014. ISBN 978-92-79-38731-9 (str.294 – 303).
39
Více informací o tomto tématu si můžete přečíst po kliknutí na odkaz uvedený níže: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1423213210425&uri=CELEX:32012D0019(01) [cit.
2015-02-06]
Klasifikace eurobankovek a nakládání s nimi pomocí strojů obsluhovanými zákazníky, u kterých je zákazník při vkládání peněz identifikován O klasifikaci eurobankovek a nakládání s nimi pomocí strojů obsluhovanými zákazníky, u kterých je zákazník při vkládání peněz identifikován se pojednává v rozhodnutí Evropské centrální banky o ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek a jejich navrácení zpět do oběhu ze dne 7. září 2012. Jedná se o číslo 507 z roku 2012. Konkrétně se o tom dočteme v příloze II a. Eurobankovky se fyzicky třídí do jednotlivých kategorií. Jedná se konkrétně o kategorie: Předměty, které nebyly rozpoznány jako eurobankovky Pokud nebyly eurobankovky rozpoznány, například z důvodu že stroj příslušné bankovky nepodporuje, či se jedná o bankovky jiné měny nebo nastala chyba při vkládání či posunu eurobankovek, jsou tyto předměty vráceny zákazníkovi. Eurobankovky nemusí být také rozpoznány, pokud jsou značně poničené, například když mají velké ohnuté rohy či jim chybějí nějaké části. Bankovky, u nichž existuje podezření, že by se mohlo jednat o padělané eurobankovky Obrazec neboli vzhled a formát eurobankovky je zde rozpoznán, ale jeden či více prvků vybočuje z povolené tolerance, vzniká zde podezření, že by se mohlo jednat o padělek. Pokud dojde k takovému zjištění, eurobankovka je stažena z oběhu. Peníze nejsou zákazníkovi připsány na účet, ale údaje o majiteli účtu musí být okamžitě předána příslušným vnitrostátním orgánům, aby zjistily, zda se nejedná o padělek. Zjištění musí být sděleno nejdéle do dvaceti pracovních dnů po vložení eurobankovek do stroje.
40
Eurobankovky, jejichž pravost nebyla jednoznačně určena Obrazec neboli vzhled a formát eurobankovky je zde rozpoznán, z kvalitativních důvodů či kvůli odchylkám překračující povolené meze nebyly rozlišeny všechny prvky, podle kterých se určuje, zda se jedná o padělek či ne. Ve většině případů se jedná o neupotřebitelné bankovky, u kterých je nutné, aby byly staženy z oběhu. Tyto eurobankovky se zpracovávají odděleně a okamžitě jsou zaslány národní centrální bance, aby do dvaceti pracovních dnů od vložení do stroje ověřila jejich pravost. Informace o majiteli účtu se ukládají po dobu osmi týdnů od data, kdy stroj eurobankovku identifikoval. Tyto peníze lze připsat na účet zákazníkovi. Eurobankovky, které byly identifikovány jako pravé a upotřebitelné Výsledky postupů stroje, kterými se kontroluje pravost a upotřebitelnost bankovek, vyšly velmi dobře. Tyto bankovky lze vrátit zpět do oběhu a připsat zákazníkovi na účet. Eurobankovky, které byly identifikovány jako pravé a neupotřebitelné Výsledky postupů stroje, které kontrolují pravost bankovek, vyšly velmi dobře. Avšak alespoň jedno kritérium upotřebitelnosti dobře nevyšlo a byl vykázán negativní výsledek. Tyto bankovky není možné vrátit do oběhu a vrací se národní centrální bance. Peníze se zákazníkovi na účet připíší. 63 Více informací o tomto tématu si můžete přečíst po kliknutí na odkaz uvedený níže: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1423213210425&uri=CELEX:32012D0019(01)
[cit. 2015-02-06]
Shromažďování údajů od subjektů zpracovávajících hotovost v Evropské unii O shromažďování údajů od subjektů zpracovávající hotovost v Evropské unii se pojednává v rozhodnutí Evropské centrální banky o ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek a jejich navrácení zpět do oběhu ze dne 7. září 2012. Jedná se o číslo 507 z roku 2012. Konkrétně se o tom dočteme v příloze čtvrté. 63
EUROPEAN COMMISSION. Economic and Monetary Union – Main Euro Cash Legislation 2014. B-1049
Brussels Belgium., Europena union, 2014. ISBN 978-92-79-38731-9 (str.304
41
- 305).
Údaje shromážděné těmito subjekty se předávají evropské centrální bance, která díky těmto datům může sledovat příslušné činnosti subjektů zpracovávající hotovost a dohlížet na vývoj v peněžním oběhu. Mezi tyto údaje patří například informace o místech, kde se zpracovává hotovost, jako jsou například pobočky a také informace o strojích na zpracování bankovek a peněžních automatech, dále tyto subjekty sdělují informace o objemu hotovostních operací a informace o odlehlých pobočkách úvěrových institucí s nízkým objemem hotovostních operací, kde se kontrola upotřebitelnosti provádí ručně. V závislosti na povaze se shromažďované údaje rozdělují na rámcové údaje a provozní údaje. Rámcové údaje obsahují například informace o jednotlivých subjektech zpracovávajících hotovost a jejich strojích na zpracování bankovek a peněžních automatech, které jsou v provozu a také informace o strojích, které se nacházejí na odlehlých pobočkách úvěrových institucí. Provozní údaje zahrnují například údaje o zpracování eurobankovek a jejich navrácení zpět do oběhu subjekty zpracovávajícími hotovost. Rámcové i provozní údaje jsou velmi důvěrné a o jejich zveřejnění může rozhodnout pouze Evropská centrální banka.
64
Jednotlivé údaje od
subjektů sbírají a analyzují jednotlivé instituce v Evropské unii. Konkrétně se jedná o sbírání a analyzování dat vztahující se k padělaným bankovkám a také k padělaným mincím. Konkrétní seznam institucí zabývající se analyzováním a sbíráním dat padělaných bankovek je uveden v příloze 1. V příloze 2 je uveden seznam konkrétních institucí zabývající se analyzováním a sbíráním dat padělaných mincí. Více informací o tomto tématu si můžete přečíst po kliknutí na odkaz uvedený níže: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1423213210425&uri=CELEX:32012D0019(01)
[cit. 2015-02-06]
3.1.6 Cash back Cash back je služba, kterou majitel platební karty (debetní i kreditní) může vybrat peněžní hotovost (maximum je 1500 Kč) na pokladně, zejména obchodních řetězců, popřípadě dalších subjektů. Podmínkou pro využití služby cash back je provést nákup v tomto obchodním místě a uhradit jej bezhotovostním převodem prostřednictvím platební karty. Částka vybírané hotovosti 64
EUROPEAN COMMISSION. Economic and Monetary Union – Main Euro Cash Legislation 2014. B-1049
Brussels Belgium., Europena union, 2014. ISBN 978-92-79-38731-9 (str.315
42
- 317).
je uvedena na peněžním dokladu. K provedení autentizace klienta je nutné uvést PIN. Tato částka je poté zúčtována na vrub platebního (či úvěrového) účtu klienta vedeného jeho poskytovatelem platebních služeb, nebo jiným subjektem. Další nutností k možnosti využít tuto službu je, že poskytovatelé platebních služeb, kteří vydávají platební prostředky pro možnost jejich využití na základě elektronické komunikace, musí být navázáni na k tomu určenou karetní asociaci, díky které je možné užití produktu pro daný typ platebního prostředku. V současné době je tato služba nabízena poskytovateli platebních služeb, kteří jsou svými platebními prostředky navázání na karetní asociaci VISA či MasterCard. 65 Například v roce 2014 proběhlo 585 900 transakcí cash back, což představovalo objemově celkem 702 648 tisíců korun (vývoj transakcí cash back znázorňuje graf č. 4) Graf č. 4. představuje počet transakcí Cash back a objem transakcí v Cash back v tisících korunách, které proběhly za posledních pět let. Z grafu je patrné, že průměrná transakce cash back je přibližně 1150 Kč. Graf č. 4: Počet transakcí Cash back a objem transakcí v Cash back v tisících Kč 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2010
2011
2012
2013
2014
Počet transakcí Cash Back Objem transakcí Cash Back v tis. Kč
Zdroj:
http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html , [cit. 2015-03-05], vlastní zpracování dat
65
SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. První vydání. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-
7261-238-3. (str.
112 - 113). 43
3.2 Firmy převážející hotovost Mezi nejznámější firmy v České republice, které převážejí hotovost, patří například G4S a Loomis. G4S zajišťuje přepravu hotovosti a cenin. Své služby poskytuje bankám, obchodům, organizacím státní správy, firmám, podnikatelům a všem, kteří potřebují bezpečný převoz bankovek, mincí či jiných cenin. Tato firma konkrétně poskytuje převoz zásilek hotovosti a cenin po celém území ČR i do sousedních států, služby poskytuje 24 hodin a 7 dní v týdnu. Disponují více než 190 pancéřovanými vozy a zásilky určené k přepravě do plné výše hodnoty pojišťují. Tato firma se dále zabývá také zpracováním hotovosti, obsluhou a servisem bankomatů, pojištěním, fyzickou ostrahou osob a majetku a jsou schopni zajistit také bezpečnost na nejrůznějších akcích. 66 Další firmou, která poskytuje bezpečné převážení hotovosti a cenin je firma Simacek. Tato firma převáží hotovost a ceniny, které nemají vyšší hodnotu než pět miliónů korun. V průběhu převozu firma přebírá veškeré záruky za přepravovanou hotovost, a to od okamžiku převzetí až do okamžiku odevzdání zásilky adresátovi. Přepravy jsou realizovány na základě obchodní smlouvy mezi firmou a klientem. Smlouva může být sjednána na delší časové období či pouze na jednorázovou přepravu. 67 Pro velké obchody je lepší využít první zmiňovanou firmu G4S, která hodnotu zásilky nemá omezenou. Firmy převážející hotovost se musí řídit vyhláškou stanovenou ČNB, kde je stanoveno, jak musí být zákonné peníze zabaleny při převozu. Bankovky stejné nominální hodnoty jsou převážené v balíčku po sto kusech, nutné je jejich označení páskou. Těchto deset plných balíčků tvoří svazek bankovek. Mince se převážejí buď v sáčku po sto kusech, nebo ve svitku po padesáti kusech. Pásky, které musí být na každém balíčku, sáčku či svitku nám ukazují počet vložených kusů, jejich nominální hodnotu a také celkovou částku. Pásky jsou vyráběny z ekologického papíru v souladu s předpisy ČNB. V případě převážení necelých a poškozených peněz jsou peníze zasílány v uzavřených obalech. Pokud je podezření na padělání peněz, zásilka je hned odeslána
66 67
http://www.g4s.cz/cs-CZ/What%20we%20do/ [cit. 2015-01-16]. http://www.simacek.cz/preprava-hotovosti-cenin [cit. 2015-01-16].
44
na kontaktní adresu ČNB bez náhrady, vrací se sem i poškozené bankovky. ČNB ovšem nevyměňuje bankovky či mince za jinou měnu než je česká koruna.68 Lupiči si uvědomují, že při přepadení auta, které převáží velkou hotovost, si mohou přijít na hodně peněz. K přepadení aut, která převážela hotovost, došlo v minulosti už několikrát. V roce 2013 zloději na Prostějovsku přepadli vůz převážející peníze a ukradli z něj asi 30 miliónů korun. Přestože byli lupiči ozbrojení, nikdo při přepadení nebyl zraněn. Lupiči se do dodávky dostali rozbitím bočního okna, následně ukradli peníze a odjeli terénním vozem. Jednalo se o přepravní vůz bezpečnostní agentury Loomis, která se zabývá především přepravou a zpracováním hotovosti v České republice, obsluhou bankomatů a chráněnými přepravami cenin v Evropě. Podobný případ se stal i na Bruntálsku, kde ale došlo k odcizení pouhých padesáti tisíc korun. 69
3.3 Dotazník V praktické části mé bakalářské práce jsem se zaměřila na to, jak lidé využívají hotovost a jak na ní nahlížejí. Konkrétně jsem se ptala na devět otázek. Mnou vytvořený dotazník je uveden ve třetí příloze. Celkem jsem se ptala 75 respondentů, které jsem rozdělila do několika segmentů podle věku a pohlaví. Výzkum probíhal jeden měsíc, konkrétně od 1. února 2015 a do 28. února 2015 formou internetové ankety. První věková skupina je v rozmezí 18- 39 let (12 žen a 14 mužů), druhá věková skupina je v rozmezí 40 -64 let (14 žen a 11 mužů) a v třetí skupině jsou osoby starší 65 let (12 žen a 12 mužů). Respondenty jsem získala převážně sama, jednalo se především o studenty, rodinu a mé známé. Otázka č. 1: Preferuje platbu v hotovosti či kartou? Graf č. 5. obsahuje data, která se týkají prostředků, které lidé nejčastěji využívají k placení. Zaměřila jsem se zde konkrétně na využívání hotovosti a platebních karet. Na vodorovné ose je znázorněn věk respondentů, na svislé ose je konkrétní množství jednotlivých odpovědí barevně odlišeno pohlaví a výběr prostředku k placení. Hotovost nejvíce využívají mladí muži ve věku 18 – 39 let (celkem 10). Platební karty jsou nejvíce využívané ženami ve věku 40 – 64 let (celkem 9). 68
SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha:
BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8.
(str. 237 ).
69
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/krimi/lupici-ukradli-30-milionu-strileli-na-domy-i-na-transportnivuz_262028.html#.VJ6FUB0MBg [cit. 2015-01-16].
45
Nejméně platební karty využívají lidé starší 65 let. Střední generace v rozmezí 40 – 64 let využívá hojně jak platební karty, tak hotovost. Graf č. 5 : Otázka č. 1: Preferuje platbu v hotovosti či platební kartou? 10 5 0 18 – 39 let 40 – 64 let
65 let a více
Hotově/spíše hotově žena Hotově/spíše hotově muž Platební kartou/ spíše platební kartou žena Platební kartou/ spíše platební kartou muž
Zdroj: zpracování vlastních dat
Otázka č. 2: Bylo by pro vás lepší platit mincí v hodnotě 50 Kč nebo bankovkou ve stejné hodnotě? Z grafu č. 6. jsou patrné názory lidí na minci a bankovku v hodnotě 50 Kč. Jelikož se jedná o subjektivní názor, nerozčleňovala jsem respondenty ani podle segmentů pohlaví, ani podle segmentů věku. Celých 35% lidí si myslí, že je lepší mince v hodnotě 50 Kč, naopak jen 7% respondentů by bylo pro možnost mince i bankovky v hodnotě 50 Kč. Graf č. 6: Otázka č. 2. : Bylo by pro vás lepší platit mincí v hodnotě 50 Kč nebo bankovkou ve stejné hodnotě?
25
Lepší je mince
7
35
33
Nevadí mi ani jedno Lepší byla bankovka Byl/a bych pro možnost objojího
Zdroj: vlastní zpracování dat
46
Otázka č. 3: Měly by se podle Vás opět používat haléře při hotovostních platbách? Graf č. 7. nám názorně ukazuje odpovědi na třetí otázku. Otázka se týká využívání haléřů při hotovostních platbách. Tuto otázku jsem rozdělila podle segmentů věkových skupin, protože nejmladší generace používala haléře nejkratší dobu, na rozdíl od dvou dalších věkových skupin. Většina nejmladších respondentů se shoduje, že by se haléře znovu používat neměly a pět procent z nich není přesvědčeno ani o jedné možnosti. Na rozdíl od dvou starších skupin, kde mají lidé jasný názor na to, zda by se haléře měly znovu používat či ne. Graf č. 7: Otázka č. 3 : Měly by se podle Vás opět používat haléře při hotovostních platbách? 20 15 10 5 0 18 – 39 let
40 – 64 let Ano
Ne
65 a více let
Nevím
Zdroj: vlastní zpracování dat4
Otázka č. 4: Kolik peněz u sebe běžně nosíte v hotovosti? Graf č. 8. představuje odpovědi na čtvrtou otázku. Otázku jsem rozdělila podle pohlaví, protože dle mého názoru by u sebe měl více hotovosti muž (za předpokladu, že nevyžívá platební kartu), než žena protože dle etikety by měl platit spíše muž. Jak z grafu vyplývá, ženy u sebe skutečně nosí menší hotovost než muži. Ženy mají nejčastěji v peněžence hotovost do 1000 Kč, naopak více mužů má u sebe více než 1000 Kč. Více jak 3000 Kč nosí u sebe pouze 15% dotazovaných mužů a žen.
47
Graf č. 8 : Otázka č. 4: Kolik peněz u sebe běžně nosíte v hotovosti 25 20 15 10 5 0 100 – 1000 Kč
1000 – 3000 Kč Žena
Více jak 3000 Kč
Muž
Zdroj: vlastní zpracování dat
Otázka č. 5: Jak často vybíráte peníze z bankomatu? Z grafu č. 9. můžeme vidět, jak často lidé vybírají peníze z bankomatu. Jak jsme se dozvěděli z první otázky, lidé ve věku 65 let a více příliš nevyužívají platební karty, které jsou zásadní pro výběr z bankomatu. Proto jsem tuto otázku opět rozdělila podle daných věkových skupin. Lidé do 39 let nejčastěji vybírají z bankomatu několikrát do měsíce, stejně jako lidé v rozmezí let 40 – 64 let. Lidé starší 65 let z bankomatu buď vybírají v období delším než je jeden měsíc nebo z bankomatu nevybírají vůbec.
Graf č. 9 : Otázka č. 5: Jak často vybíráte peníze z bankomatu? 20 0 18 – 39 let
40 – 64 let
Několikrát do týdne
65 a více let
Několikrát do měsíce Delší období než jeden měsíc Peníze z bankomatu nevybírám
Zdroj: vlastní zpracování dat
48
Otázka č. 6: V zahraničí platíte v hotovosti či platební kartou? Jak je patrné z otázky číslo jedna, lidé starší 65 let platební karty příliš nevyužívají. Proto jsem na grafu na další stránce respondenty pro srovnání opět rozdělila do tří věkových kategorií. Mladí lidé do 39 let nejčastěji v zahraničí platí v hotovosti, druhá věková kategorie v zahraničí využívá jak hotovost, tak platební karty. Segment osob starších 65 let v zahraničí využívá především hotovost. Graf č. 10 : Otázka č. 6: V zahraničí platíte v hotovosti či platební kartou? 14 12 10 8 6 4 2 0 18 – 39 let V hotovosti
40 – 64 let
65 a více let
Platební kartou
obojí
Zdroj: vlastní zpracování dat
Otázka č. 7: Využíváte bankomaty v zahraničí? Jak je patrné z otázky číslo jedna, lidé starší 65 let platební karty příliš nevyužívají. Proto jsem na grafu níže respondenty pro srovnání opět rozdělila do tří věkových kategorií. Ani věková skupina mladší 39 let a ani skupina starší 65 let ve většině případů bankomaty v zahraničí nevyužívá. Naopak nejvíce bankomaty využívají lidí ve věkovém rozmezí 40 – 64 let.
49
Graf č. 11 : Otázka č. 7: Využíváte bankomaty v zahraničí? 20 15 10 5 0 18 – 39 let
40 – 64 let Ano
65 a více let
Ne
Zdroj: vlastní zpracování dat
Otázka č. 8: Líbí se Vám české bankovky a mince? Pro zajímavost jsem se svých respondentů ptala, zda se jim líbí české bankovky a mince. Jelikož se jedná o subjektivní pohledy, nepokládám za nutnost rozdělení ani podle věku, ani podle pohlaví. Více jak polovině dotázaných respondentů (57%) se české bankovky a mince líbí. Graf č. 12 : Otázka č. 8: Líbí se Vám české bankovky a mince? 43 57
ano
ne
Zdroj: vlastní zpracování dat
Otázka č. 9: Myslíte si, že je reálné, aby hotovost v budoucnu vymizela? V poslední otázce jsem se zaměřila na názory lidí, jestli je možné, aby hotovost v budoucnu vymizela. Dle mého názoru je zde opět zajímavý pohled na názory jednotlivých věkových skupin. Lidé do 39 let si myslí, že je málo pravděpodobné, aby hotovost vymizela, odpovědi další věkové skupině jsou poměrně vyrovnané a lidé starší 65 let si myslí, že hotovost pravděpodobně nevymizí. Budoucností hotovosti se věnuji také v následující kapitole 3.4. 50
Graf č. 13 : Otázka č. 9: Myslíte si, že je reálné, aby hotovost v budoucnu vymizela? 14 12 10 8 6 4 2 0 18 – 39 let Ano
40 – 64 let Spíše ano
65 a více let
Spíše ne
Ne
Zdroj: vlastní zpracování dat
Celkové vyhodnocení dotazníku Většinu grafů jsem rozdělila buď podle věku či pohlaví. Z dotazníku je patrné, že platební karty využívají spíše mladší lidé než starší generace. Zajímavým zjištěním je, že nejvíce vyrovnané odpovědi jsou u střední generace, tedy lidé ve věkovém rozmezí 40 – 64 let.
3.4 Budoucnost hotovostního platebního styku Zde se nabízí otázka, jak to bude s hotovostí do budoucna. Vyplatí se razit další mince a bankovky nebo se v budoucnu přejde na bezhotovostní platební styk? Pokud by se v budoucnu přešlo pouze na bezhotovostní platební styk, o každé platbě by se vědělo. Banka by mohla z naší platební transakce zjistit, kde se náš obchod uskutečnil a jakou částku jsme zaplatili. Z hlediska práva a výkonosti je největší výhodou bezhotovostního platebního styku zdokumentování všech plateb a z toho ověření jejich legality. Lidé by pak mohli vymyslet alternativu k hotovosti. Například by se lidé mohli vrátit k naturální směně, aby banka nevěděla o jejich uskutečněném obchodu. Leč se to nezdá, náklady na udržování vlastní měny státu jsou docela vysoké, jak v udržování správné kvality, tak i v zamezování vzniku padělků a podobně. Pokud by peníze existovaly jako data, byla by to částečná úspora a větší kontrola plateb. Někdo by ale mohl oprávněně namítat, že je to zásah do soukromí. Je to tedy otázka, zda se vyplatí ušetřit na nákladech, ale mít větší zásah do soukromí.
51
Je ale vůbec reálné, že by nějaká země neměla hotovost? Ano v Norku se uvažuje o tom, že by se do šesti let mohli obejít bez hotovosti. V Norku se platí hotovostí jen minimálně, lidé platí hotově pouze v pěti procentech platebních transakcí. Asociace Finans Norge, která spolupracuje s přibližně 200 norskými finančními institucemi, vytvořila studii o tom, jak lidé v Norsku využívají hotovost. Lidé si čím dál více zvykají využívat bezhotovostní platební styk. Rozšiřují se elektronické platby a v jiných zemích i bezkontaktní platby pomocí mobilních telefonů. Ale nejen Norové přestávají používat hotovost, lidé ve Velké Británii a ve Švédsku provádí ještě více bezhotovostních plateb. Autoři této studie upozorňují také na to, že s počtem přibývajících plateb v bezhotovostním platebním styku klesá riziko daňových úniků, legalizace výnosů z trestné činnosti či praní špinavých peněz. V Izraeli jsou ale ještě dál, ti už uvažují o zrušení hotovosti od září 2013, protože chtějí zabránit daňovým unikům. Zatím k cíli vytvořit „bezhotovostní“ společnost nedošlo.
70
Zločin ale samozřejmě ani po zrušení hotovostního
platebního styku neskončí, lidé mohou krást platební karty, vykrádat účty a jak jsem již zmiňovala, mohli by se dokonce vrátit k naturální směně, aby o jejich obchodu nikdo nic nevěděl. Jednou z nevýhod využívání pouze bezhotovostního platebního styku by také bylo to, že by lidé více utráceli, protože by fyzicky neviděli, jak jim peníze mizí pod rukama. 71 Český národ je národ velmi konzervativní a mezi Čechy není zatím příliš velká vzdělanost, co se týče bankovnictví, například ve srovnání s již zmíněným Norskem. Dle mého názoru Češi budou dále věřit v něco hmatatelného. Zejména na vesnicích se hotovost využívá velice hojně. Přestože se v České republice potvrzuje omezování hotovostních plateb, domnívám se, že vzhledem k výše uvedeným důvodům hotovost v nejbližších letech v České republice nevymizí.
70
http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/57059/vsechny-platby-pod-kontrolou-izrael-chce-zrusit-hotovost.html [cit. 2015-01-16]. 71 http://ekonomika.idnes.cz/norsko-by-se-do-sesti-let-mohlo-obejit-bez-penez-v-hotovosti-pq9-/ekozahranicni.aspx?c=A140806_085619_ekozahranicni_spi#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_conte nt=clanek-box [cit. 2015-01-16].
52
4 Single Euro Cash Area Poslední kapitola je zaměřená na Sigle Euro Cash Area. Nejdříve je zde popsána definice a cíle SECA a poté je zde zařazení do evropského kontextu a popsání odpovědnosti bank za hotovost v rámci SECA.
4.1 Definice a cíle SECA Single Euro Cash Area je skupina, která usiluje o zvyšování efektivnosti hotovostních transakcí v eurech a spravuje všechny procesy v rámci řetězce vydávání, zpracování a navracení hotovosti do oběhu. Single Euro Cash Area se týká eurových hotovostí, ale má také vliv na ostatní členské země EU s jinou měnou než euro. Tato skupina se snaží o standardizaci postupů v hotovostním platebním styku. SECA započala svou působnost z důvodu různorodé národní infrastruktury v oblasti distribuce a redistribuce hotovosti. Jediným pravým existujícím panevropským platebním prostředkem je zatím euro. SECA za existujícího platebního prostředku hledá společná řešení pro jednotlivé aktivy členských zemí. Určité snahy o regulaci oblasti platebního styku zde byly ještě před zavedením jednotné měny euro, ale až po jejím zavedení jednoznačně došlo a stále dochází k postupnému slučování tuzemských ekonomik jednotlivých členských zemí v jednu velkou euroekonomiku.72 Hlavním cílem tohoto uskupení je vypracování společné sady pravidel pro distribuci a redistribuci eurových hotovostí. Dlouhodobým a strategickým cílem je rozvinutí skutečné konkurence mezi hotovostí a alternativními platebními prostředky a převedení maximálního počtu hotovostních transakcí na efektivnější bezhotovostní nástroje, zejména platební karty. Cíl převedení maximálního počtu hotovostních transakcí na efektivnější bezhotovostní nástroje je plněn. Lidé v této době velmi využívají platební karty. Platební karty lidé začali využívat zejména se vznikem bezkontaktních platebních karet, u kterých se do 500 Kč nemusí uvádět PIN a tím se významně zpříjemnilo využívání bezhotovostního platebního styku. V malých prodejnách s potravinami jsou v současné době platební kartami placené průměrné částky okolo 72
SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. První vydání. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-
7261-238-3. (str.
263 - 264). 53
170 Kč. V roce 2013 průměrné platby placené platebními kartami v malých prodejnách s potravinami byly částky okolo 315 Kč. Lidé platební karty využívají čím dál více i pro menší platby. Dalším cílem SECA je spolu s Eurosystémem definovat rovné podmínky, kdy základní peněžní funkce vykonávané jednotlivými centrálními bankami v eurozóně jsou navzájem zaměnitelné. Například existuje společná úroveň služeb a společných procesů všech národních centrálních bank eurozóny. 73
4.2 Zařazení SECA do evropského kontextu Single Euro Cash Area se řadí do Single Euro Payments Area (SEPA).
SEPA se zabývá
službami pro platby v eurech. Měny účtů, mezi kterými probíhají transakce v rámci SEPA nejsou omezené, na rozdíl od transakcí, které mohou být prováděny pouze v měně euro. Za tyto transakce musí klienti platit transparentní poplatky, o kterých jsou klienti dopředu informováni. Mezi výhody, které plynou z použití SEPA při transakcích je jednotný právní rámec pro platební služby, povinné zpracování časového rámce (je zde třídenní limit pro zpracování plateb), nový systém přímého inkasa platného v SEPA, neomezená akceptace karet v rámci celé Evropské unie, rychlejší a jednodušší zpracování plateb a jediný formát XML platebních příkazů. SEPA byla vytvořena Evropskou radou pro platby za účelem vytvoření jednotného evropského platebního prostoru. Cílem tohoto prostoru je poskytnout rovné podmínky při zpracování platebních transakcí, přímých inkas a platebních karet všech hospodářských subjektů Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska. SEPA zahrnuje platby jednotné evropské měny – eura- v rámci jednotného evropského prostoru. Tento systém je založen na jednotných technických normách, obchodních zkušenostech, společné infrastruktuře a harmonizovaným právním rámcem. SEPA nebyla vytvořena pouze pro využívání bezhotovostního platebního styku. Jak jsem již zmiňovala na začátku této podkapitoly, patří sem i hotovostní operace. Mezi cíle SEPA patří i
73
http://www.europeanpaymentscouncil.eu/index.cfm/sepa-for-cash/ [cit. 2015-01-16].
54
plná harmonizace hotovostního eura, protože v Evropské unii je pořád spousta lidí, kteří preferují využití hotovostního platebního styku. 74
4.3 Odpovědnost bank za hotovost v rámci SECA Banky mají za úkol sledovat pokrok směrem k vyšší efektivitě zpracování hotovosti. Tato efektivita má pomoci optimalizaci zdrojů, tedy ke snižování objemu zdrojů pro danou úroveň služeb. Banky totiž nemají žádné přímé výnosy z poskytování peněžních služeb. Mezi zdroje, které banky využívají k zpracování hotovosti, patří personál, inventář a náklady na dopravu. Toto zpracování musí být také rozděleno na hotovostní vklady, třídění, recyklaci (vnitřní složka) a na výběry hotovosti zákazníků v bankomatu (vnější složka). Efektivita by mohla být zvýšena zkrácením doby zpracování hotovosti, vývojem peněžní recyklace, rozvojem řízení hotovosti, optimalizací výkonů ATM a optimalizací (vylepšením) bankovních operací. Mezi další povinnosti bank patří udržování vysoké kvality peněžních prostředků v oběhu, koordinace v boji proti padělání peněz a ochraně eura, zásady pro odměňování mezibankovních služeb, oznamovací povinnost, debata a společenských peněžních nákladech a vzdělávání zákazníků. 75
74
http://www.csob.cz/en/Catalog-products-and-services/Accounts-and-payment-system/CashlessPayments/Stranky/SEPA.aspx [cit. 2015-03-20]. 75 http://www.sepahungary.hu/uploads/files//Cash_021-05_SECA_Framework_v2.01Approved.pdf [cit. 2015-0320].
55
Závěr Cílem mé bakalářské práce byl popis základních principů hotovostního platebního styku v České republice a v Evropské unii. Tento cíl byl splněn. V prvním kapitole jsem se zaměřila na hotovostní platební styk obecně, v druhé kapitole jsem se zabývala penězi a paděláním peněz. Třetí kapitola je nejobsáhlejší, soustředila jsem se zde na hotovostní platební styk v ČR a v poslední nejméně obsáhlé kapitole jsem popisovala Single Euro Cash Areu. V první kapitole jsem se snažila teoreticky popsat hotovostní platební styk, uvedla jsem zde také nejdůležitější pojmy ohledně hotovostního platebního styku a také jsem zde popsala zákony a nařízení, které se týkají platebního styku v České republice a v Evropské unii. Jelikož pro hotovostní platební styk jsou velmi důležité peníze, jejich funkci jsem popsala v druhé kapitole. V této kapitole jsem se také zaměřila na popsání vývoje hotovostního platebního styku a na padělání peněz. Popsány jsou zde i ochranné prvky, které jsou velmi stěžejní při odhalování falzifikátů. V třetí kapitole je popsáno, jak se hotovostní platební styk využívá v praxi. Zaměřila jsem se zde na organizaci práce s hotovostí v obchodních místech banky, na vyhodnocení dotazníku a na budoucnost hotovostního platebního styku, kde jsou uvedené úvahy, zda je reálné, aby hotovost v budoucnu vymizela. Poslední kapitola se zabývá skupinou SECA (Single Euro Cash Area), která je velmi významná na území Evropské unie. Tuto skupinu jsem zde definovala, zařadila a popsala jsem zde odpovědnost bank za hotovost v rámci SECA. Po vypracování této bakalářské práce a vyhodnocení dotazníku na téma hotovostní platební styk jsem si uvědomila, že hotovostní styk je v České republice důležitý a hojně používaný. Dle mého názoru hotovostní platební styk nemá v nejbližším období tendence k zániku.
56
Seznam použité literatury 1. EUROPEAN COMMISSION. Economic and Monetary Union – Main Euro Cash Legislation 2014. B-1049 Brussels Belgium., Europena union, 2014. ISBN 978-92-7938731-9 2. JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice I – Peníze a platební styk. Praha: GRADA Publishing, 2014. ISBN 978-247-3893-2 3. SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: BIVŠ, 2008. ISBN 978-80-7265-107-8 4. SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. První vydání. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-238-3. 5. SURGA, Leopold. České bankovky a mince 1993-2012, vydání první. 2012. ISBN 97880-903266-8-2
57
Seznam použitých webových stránek Seznam internetových zdrojů IDNES.CZ. V hotovosti půjde platit nanejvýše 270 tisíc, shodli se poslanci. Červen 4, 2014[online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/v-hotovosti-pujde-platit-nanejvyse-270-tisic-fe4 /ekonomika.aspx?c=A140604_171814_ekonomika_neh POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY: Sněmovní tisk 179. [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=179 DAŇAŘI ONLINE.CZ: Nové povinnosti pro podnikatele - omezení plateb v hotovosti a zpřísnění zákona proti praní špinavých peněz. [online]. Květen 14, 2004 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d2205v2948-nove-povinnosti-pro-podnikateleomezeni-plateb-v-hotovosti-a/ SUENEÉ.CZ: Zpráva o rozkrádání českého národního majetku v 90. letech 20. století. [online]. Květen 8, 2013 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.suenee.cz/zprava-o-rozkradani-ceskeho-narodniho-majetku-v-90-letech-20-stoleti/ FINPARÁDA.CZ: Spořivost Čechů vzrostla, přestože reálné mzdy se nemění. [online]. Září 29, 2012. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.finparada.cz/857-Sporivost-Cechu-vzrostla-prestoze-realne-mzdy-se-nemeni.aspx PENIZE.CZ: Vklady v českých bankách budou více chráněny. [online]. Duben 26, 2010. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.penize.cz/ucty-karty/72772-vklady-v-ceskych-bankach-budou-vice-chraneny (20) ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Bankovní statistika. [online]. Listopad 2014. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/bankovni_statistika/bank_stat_komentar.h tml ČESKÁ TELEVIZE: Výroba bankovky stojí zhruba korunu, mezi lidmi jich koluje na 350 milionů. [online]. Únor 7, 2013 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/214209-vyroba-bankovky-stoji-zhruba-korunumezi-lidmi-jich-koluje-na-350-milionu/ ALBACON: Recyklační pokladny. [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.albacon.eu/recyklacni-pokladny/
58
AKTUÁLNĚ.CZ: Co dělají banky při přepadení? Nebojují o drobné. [online]. Prosinec 16, 2009 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika/co-delaji-banky-pri-prepadeni-nebojuji-odrobne/r~i:article:655939/ TÝDEN.CZ: Přepadení bank ubylo. Lupičům se nevyplatí. [online]. Březen 20, 2013 [cit. 201501-16]. Dostupné z : http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/krimi/prepadeni-bank-ubylo-lupicum-senevyplati_264611.html IDNES.CZ: Policii se podařilo chytit lupiče, který za čtyři roky přepadl čtyři banky. [online]. Říjen 1, 2013 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z:: http://jihlava.idnes.cz/policie-ma-lupice-co-za-4-roky-vykradl-ctyri-banky-v-trebici-a-praze-1c6/jihlava-zpravy.aspx?c=A131001_102840_jihlava-zpravy_mkk IDNES.CZ: Upír z banky v malých botách dostal za loupeže devět let. [online]. Květen 14, 2014 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://jihlava.idnes.cz/soud-s-bankovnim-lupicem-v-zertovnych-prevlecich-z-trebice-poy/jihlava-zpravy.aspx?c=A140514_110115_jihlava-zpravy_mv POLICIE.CZ: Skimming. [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/skimming.aspx BANKOVNIPOPLATKY.COM: Platební terminál už nemusí být pro obchodníka trestem, ovšem zadarmo to nejde. [online]. Únor 26, 2014 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/platebni-terminal-uz-nemusi-byt-pro-obchodnika-trestemovsem-zadarmo-to-nejde-21979 ZPRAVY.E15.CZ: Mobilní bankomaty na sebe nevydělají. [online]. Červenec 16, 2013 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/mobilni-bankomaty-na-sebe-nevydelaji1006498 POLICIE.CZ: Kriminalisté odhalili padělatele bankovek. [online]. Listopad 6, 2011 [cit. 201501-16]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/kriminaliste-odhalili-padelatele-bankovek.aspx BANKOVNITECHNIKA.CZ: Meka Makro Color (R). [online]. © 1996 - 2015 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: : http://www.bankovnitechnika.cz/Produkty/Detektory-pravosti/Meka-Makro-Color-REPAS.aspx ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Zadržené padělky v roce 2014. [online]. © Česká národní banka, 2003-2015 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad2014sum.html 59
KARTO-K.CZ: Školení na rozpoznávání pravosti cenin a identifikaci padělků. [online]. © 1999 2015 KARTO K spol. s r.o. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.karto-k.cz/Odborne-kurzy-Na-pravost-cenin-Typy-kurzu.htm SANTIA.CZ: Kurz o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování. [online]. © 2011 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://santia.cz/Rozpoznavani%20bankovek/cz ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Globální ekonomický výhled. [online]. Červenec 2014 [cit. 201501-16]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/gev/gev_2014/gev_20 14_07.pdf KURZY.CZ: Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2015. [online]. Prosinec 8, 2014 [cit. 2015-0116]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Dohled nad peněžním oběhem [online]. © Česká národní banka, 2003-2015 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platidla/obeh/dohled_penezni_obeh.html ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Vývoj výše oběživa v ČR. [online]. © Česká národní banka, 20032015 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platidla/obeh/obeh.html ECB.EUROPA.EU. [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/euro/intro/html/index.en.htm EC.EUROPA.EU. [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/cash/coins/index_en.htm
REFLEX.CZ: Všechny platby pod kontrolou. Izrael chce zrušit hotovost. [online]. Červen 11, 2014 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/57059/vsechny-platby-pod-kontrolou-izrael-chce-zrusithotovost.html BANKOVNIKARTY.CZ: Souhrnné statistiky [online]. [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html IDNES.CZ: Norsko by se do šesti let mohlo obejít bez hotovosti, říká studie. [online]. Srpen 6, 2014 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/norsko-by-se-do-sesti-let-mohlo-obejit-bez-penez-v-hotovosti-pq9/eko-zahranicni.aspx?c=A140806_085619_ekozahranicni_spi#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box G4S.CZ: Co děláme. [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.g4s.cz/cs-CZ/What%20we%20do/
60
SIMACEK.CZ: Přeprava finančních hotovostí a cenin. [online]. Copyright 2010 © Simacek [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.simacek.cz/preprava-hotovosti-cenin (56) TÝDEN.CZ: Lupiči ukradli 30 milionů, stříleli na domy i na transportní vůz. [online]. Únor 21, 2013 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/krimi/lupici-ukradli-30-milionu-strileli-na-domy-i-natransportni-vuz_262028.html#.VJ6FUB0MBg EUROPEANPAYMENTSCOUNCIL: SEPA for Cash. [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.europeanpaymentscouncil.eu/index.cfm/sepa-for-cash/ CSOB.CZ [online]. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.csob.cz/en/Catalog-products-and-services/Accounts-and-payment-system/CashlessPayments/Stranky/SEPA.aspx SEPAHUNGARY.HU [online]. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.sepahungary.hu/uploads/files//Cash_021-05_SECA_Framework_v2.01Approved.pdf
Seznam zákonů ČESKO. Zákon č.21 z roku 1992 o bankách [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=21~2F1992&rpp=15#seznam ČESKO. Zákon č. 6 ze dne 17. prosince 1992 o České národní bance (zákon o České národní bance). In: Sbírka zákonů České republiky. 1993, částka 3/1993, s. 035. Dostupný také z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=40505&nr=6~2F1993&rpp=15#localcontent. ISSN 1211-1244. ČESKO. Zákon č. 284 ze dne 22. července 2009 o platebním styku (zákon o platebním styku). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 89/2009, s. 4174. Dostupný také z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonInfo.jsp?idBiblio=69225&nr=284~2F2009&rpp=15#localcontent. ISSN 1211-1244. ČESKO. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. [online]. [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=68040&fulltext=trestn~C3~A9~ 20~C4~8Diny~20proti~20m~C4~9Bn~C4~9B&rpp=100#local-content ČESKO. Zákon č. 136 ze dne 27. dubna 2011 o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993., Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (zákon o oběhu bankovek a mincí). In: Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 52/2011, s. 1315. Dostupný také z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonInfo.jsp?idBiblio=74301&fulltext=&nr=136~2F2011&part =&name=&rpp=15#local-content. ISSN 1211-1244.
61
Seznam použitých zkratek ČNB = Česká národní banka ČR = Česká republika EUR = eura EU = Evropská unie ECB = Evropská centrální banka HICP = Harmonised index of Consumer Prices (zharmonizovaný index zákaznických cen) Kč = koruny Sb. = Sbírky Č. = číslo
62
Seznam obrázků, grafů a tabulek Seznam obrázků Obrázek č. 1.: České bankovky a mince………………………………………...…………….......8 Obrázek č. 2.: Mobilní ATM v Dubaji…………………………………………………..……….35
Seznam grafů Graf č. 1.: Vývoj výše oběživa 2010 – 2014………………………………………….….………13 Graf č. 2: Počty vyrobených mincí v letech 1993 – 2014………………………………….…….23 Graf č. 3:Počty zadržených padělků 2005 – 2014………………………………….…….………25 Graf č. 4: Počet transakcí Cash back a objem transakcí v Cash back v tisících Kč……….…..…43 Graf č. 5: Otázka č. 1……..............................................................................................................46 Graf č. 6: Otázka č. 2…………………………………………………………………….…….…46 Graf č. 7: Otázka č. 3……………………………………………………………….…………….47 Graf č. 8: Otázka č. 4…………………………………………………………………….……….48 Graf č. 9: Otázka č. 5…………………………………………………………………….….…....48 Graf č. 10: Otázka č. 6……………………………………………………….………….…….….49 Graf č. 11: Otázka č. 7………………………………………………………………………..…..50 Graf č. 12: Otázka č. 8……………………………………………………………………....……50 Graf č. 13: Otázka č. 9…………………………………………………………………………....51
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Počty mincí vyrobených mezi lety 2010 – 2014…………………..………………22 Tabulka č. 2: Identifikace padělků národní měny a eur jednotlivými institucemi……………….26 Tabulka č. 3: Počet instalovaných ATM…………………………………………………………36 Tabulka č. 4: Počet transakcí v ATM………………………………………..……….…………..36 Tabulka č. 5: Objem transakcí v ATM (v tisících Kč)…………………………….….…….……37 Tabulka č. 6. Instituce v EU zabývající se padělky bankovek……………………………..…….64 Tabulka č. 7. Instituce v EU zabývající se padělky mincí………………………………..……... 65
63
Příloha 1 V příloze jedna jsem se zaměřila na instituce v Evropské unii, které se zabývají analyzováním a sbíráním dat padělaných bankovek. Tabulka č. 6. Instituce v EU zabývající se analyzováním a sbíráním dat padělaných bankovek STÁT
INSTITUCE
Belgie
Nationale Bank van België
Bulharsko
Bulgarian National Bank
Česká republika
Česká národní banka
Dánsko
Rigpolitiet
Německo
Deutsche Bundesbank
Estonsko
NAC/CNAC
Irsko
Central Bank and Financial Services Authority of Ireland
Řecko
Hellenic Police Headquarters
Španělsko
Banco de Espana
Francie
Banque de France
Itálie
Banca d´Italia
Kypr
The Cyprus Police Forensic Science Laboratory
Lotyšsko
Latvia State Police
Litva
Bank of Lithuania
Lucembursko
Banque centrale du Luxembourg
Maďarsko
The central Bank of Hungary
Malta
The Central Bank of Malta
Holandsko
De Nederlandsche Bank NV
Rakousko
Oesterreichische Banknoten – und Sicherheitsdruck GmbH
Polsko
The national Bank of Poland
Portugalsko
Centro Nacional de Analise de Notas (CNAN)
Rumunsko
National Analysis Centre
Slovinsko
Center za forenzične preiskave Policije
Slovensko
Národná banka Slovenska
Finsko
National Bureau of Investigation
Švédsko
Statens Kriminaltekniska Laboratorium
Velká Británie
Bank of England
Zdroj: Economic and Monetary Union, Main Cash Legislation 2014 , (str. 239 - 245). ,vlastní zpracování dat
64
Příloha 2 V příloze dva jsem se zaměřila na instituce v Evropské unii, které se zabývají analyzováním a sbíráním dat padělaných mincí. Tabulka č. 7. Instituce v EU zabývající se analyzováním a sbíráním dat padělaných mincí STÁT
INSTITUCE
Belgie
Nationaal Analyse Centrum voor Munten (NACM)
Bulharsko
Bulgarian National Bank
Česká republika
Česká národní banka
Dánsko
Rigpolitiet
Německo
Deutsche Bundesbank
Estonsko
NAC/CNAC
Irsko
Central Bank and Financial Services Authority of Ireland
Řecko
Hellenic Police Headquarters
Španělsko
Banco de Espana
Francie
CNAP: Direction des Monnaies et Medailles
Itálie
CNAC Italia
Kypr
The Cyprus Police Forensic Science Laboratory
Lotyšsko
Latvia State Police
Litva
Bank of Lithuania
Lucembursko
Banque centrale du Luxembourg
Maďarsko
The central Bank of Hungary
Malta
The Central Bank of Malta
Holandsko
Koninklijke Nederlandse Munt N.V.
Rakousko
Münze Österreich AG
Polsko
The national Bank of Poland
Portugalsko
Centro Nacional de Analise de Moedas (CNAM)
Rumunsko
Coin National Analysis Centre
Slovinsko
Center za forenzične preiskave Policije
Slovensko
Národná banka Slovenska
Finsko
National Bureau of Investigation
Švédsko
Statens kriminaltekniska Laboratorium
Velká Británie
Coin National Analysis Centre (CNAC)
Zdroj: Economic and Monetary Union, Main Cash Legislation 2014 , (str. 246 - 252). ,vlastní zpracování dat
65
Příloha 3 1. Preferuje platbu v hotovosti či platební kartou? a) Platba v hotovosti b) Platba platební kartou c) Spíše v hotovosti d) Spíše platební kartou 2. Bylo pro Vás lepší platit mincí v hodnotě 50 Kč nebo bankovkou ve stejné hodnotě? a) Lepší je mince b) Lepší byla bankovka c) Nevadí mi ani jedno d) Byl/a bych pro možnost obojího 3. Měly by se podle Vás opět používat haléře při hotovostních platbách? a) ANO b) NE c) Nevím 4. Kolik u sebe běžně nosíte v hotovosti? a) 100 - 1000 Kč b) 1000 – 3000 Kč c) Více jak 3000 Kč 5. Jak často vybíráte peníze z bankomatu? a) Několikrát do týdne b) Několikrát do měsíce c) Delší období než jeden měsíc d) Peníze z bankomatu nevybírám 6. V zahraničí platíte v hotovosti či platební kartou? a) V hotovosti b) Platební kartou c) Obojí 7. Využíváte bankomaty v zahraničí? a) Ano b) Ne 8. Líbí se Vám české bankovky a mince? a) Ano b) Ne 9. Myslíte si, že je reálné, aby hotovost v budoucnu vymizela? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne 10. Jste a) Žena b) Muž 11. Váš věk a) 18 – 39 let b) 40 – 64 let c) 65 a více let
66