Elektronický platební styk

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Elektronický platební styk

Bakalářská práce

Autor:

Karel Kopecký Bankovní management

Vedoucí práce:

Ing. Marcela Soldánová

Praha

Duben, 2013 1

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

podpis autora

V Liberci dne

……………

2

……………………………

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Marcele Soldánové za cenné připomínky, odborné rady a vstřícný přístup, který mi poskytovala při vypracování této bakalářské práce. Poděkování také patří mé rodině a přátelům za jejich trpělivost a podporu.

3

Anotace práce Cílem této práce je charakterizovat alternativu standardního platebního styku - elektronický platební styk. Předmětem práce bude představit legislativní zázemí pro provádění elektronického platebního styku v České republice a jeho aplikaci. Představit prostředí pro provádění elektronického platebního styku, nástroje, prostřednictvím kterých je elektronický platební styk prováděn a pro ilustraci bych také rád porovnal poskytování elektronického platebního styku několika největších bankovních domů včetně podmínek jejich poskytování a cenové politiky. Dále bych rád představil služby podporující elektronický platební styk v Komerční bance, a.s. a zároveň popsal zavedení jedné z posledních služeb elektronického platebního styku, protože už několik let pracuji ve výše uvedené bance jako metodik a analytik obchodních procesů v oblasti přímého bankovnictví. Klíčová slova: elektronický platební styk, elektronické bankovnictví, platební karty, internetové bankovnictví.

Anotation The aim of this work is to characterize the alternative to the standard payment system – an Electronic Payment System. The subject of this work is to present the legislative base for the implementation of the electronic payment system in the Czech Republic and its application. To introduce environment for the implementation of the electronic payments, the tools by which is the electronic payment system implemented and for illustration I would like to compare the provision of the electronic payment system of several biggest banks in the Czech Republic also, including the conditions for the provision and pricing policy. I would like to introduce services supporting the electronic payments in Komerční banka, a. s. also and describe the implementation of the newest electronic payment service, because I work as business process analyst in the area of direct banking in the above mentioned bank. Keywords: Electronic Payment System, Electronic Banking, Payment Cards, Internet Banking

4

Obsah Úvod…. .................................................................................................................................................... 7 Zvolená metoda zpracování .................................................................................................................... 9 1.

Právní úprava platebního styku................................................................................................. 10 1.1.

Legislativní základna v České republice ............................................................................... 10

1.2.

Vymezení účtu pro provádění platebního styku .................................................................. 11

1.2.1.

Běžný účet ....................................................................................................................... 11

1.2.2.

Zřízení a vedení účtu........................................................................................................ 11

1.2.3.

Zrušení běžného účtu ...................................................................................................... 13

2. Vymezení platebního styku a platebních prostředků pro provádění elektronického platebního styku…. .................................................................................................................................................. 14 2.1.

Instrumenty pro vzdálený přístup k nakládání s finančními prostředky ............................. 15

2.1.1.

Telefon – telefonní bankovnictví (Phonebanking) .......................................................... 16

2.1.2.

GSM Banking ................................................................................................................... 16

2.1.3.

Homebanking (PC banking) ............................................................................................. 17

2.1.4.

Internetbanking ............................................................................................................... 17

2.1.5.

Samoobslužné zóny ......................................................................................................... 18

2.2.

Elektronický instrument pro nakládání s finančními prostředky ......................................... 19

2.3. Historie zavedení přímého bankovnictví a platebních karet jako kanálů pro elektronický platební styk ...................................................................................................................................... 21 2.3.1.

Přímé bankovnictví .......................................................................................................... 21

2.3.2.

Platební karty .................................................................................................................. 23

2.4.

Vymezení instrumentů pro elektronický platební styk ........................................................ 25

2.4.1.

Vnitrostátní převod peněžních prostředků (tuzemské operace) .................................... 25

2.4.2.

Přeshraniční převod peněžních prostředků .................................................................... 29

2.4.3.

SEPA platba ...................................................................................................................... 29

2.4.4.

Zahraniční převod peněžních prostředků........................................................................ 30

2.5.

Bezpečnost při provádění elektronického platebního styku ............................................... 30 5

2.5.1.

Elektronický podpis ......................................................................................................... 31

2.5.2.

Digitální podpis ................................................................................................................ 31

2.5.3.

Certifikát .......................................................................................................................... 31

2.5.4.

Podvodné techniky .......................................................................................................... 32

2.6.

Výhody a nevýhody elektronického platebního styku ......................................................... 35

2.7.

Spory vzniklé v oblasti elektronického platebního styku – Finanční arbitr ......................... 36

3.

Služby podporující elektronický platební styk v Komerční bance, a.s. ...................................... 38 3.1.

Představení služeb podporujících elektronický platební styk v Komerční bance ................ 38

3.1.1.

Základní služby ................................................................................................................ 38

3.1.2.

Nadstavbové služby ......................................................................................................... 47

3.2.

Zavedení služby podporující elektronický platební styk v Komerční bance ........................ 50

3.2.1.

Proces zavedení služby .................................................................................................... 50

3.2.2.

Rozdělení klientů do skupin pro migraci a marketingová komunikace ........................... 51

3.2.3.

Cenová politika ................................................................................................................ 53

4.

Analýza elektronického platebního styku ................................................................................. 55 4.1.

Analýza elektronického platebního styku z hlediska cenové politiky .................................. 55

4.2.

Analýza elektronického platebního styku z hlediska rozsahu nabízených služeb ............... 64

Závěr…. .................................................................................................................................................. 66 Seznam použité literatury ..................................................................................................................... 68 Seznam použitých obrázků, grafů a tabulek ......................................................................................... 71

6

Úvod V mé bakalářské práci “Elektronický platební styk“ si kladu za cíl zmapovat tuto část klientských služeb bank v České republice, která se rychle vyvíjí a doznává velkých změn díky poměrně vysokému tlaku konkurence i významným legislativním změnám především ze strany Evropské unie. V práci vycházím z použité a citované literatury, zákonů a dále i z prostudování webových stránek a přímého kontaktu s pracovišti jednotlivých bankovních institucí. V nemalé míře bych rád v práci využil také svých několikaletých pracovních zkušeností v Komerční bance, a.s. na pracovních pozicích, jejichž náplní byla údržba vybraných služeb podporujících elektronický platební styk. V první části práce vymezím právní rámec pro platební styk v ČR, budu charakterizovat podle legislativních norem roli České národní banky a vymezím účet nezbytný pro provádění platebního styku. Ve druhé části, která se jmenuje Vymezení platebního styku a platebních prostředků pro provádění elektronického platebního styku, jsem si vytýčil za cíl charakterizovat jednotlivé instrumenty pro vzdálený přístup k nakládání s finančními prostředky, jako jsou telefon, GSM Banking, Homebanking, Internetbankig, samoobslužné zóny a další. V třetí části práce budu stručně charakterizovat historii zavedení přímého bankovnictví a platebních karet a vymezím instrumenty pro elektronický platební styk, jak pro tuzemské operace, tak i pro převod peněžních prostředků do zahraničí. Za velmi důležitou část práce bych označil kapitolu Bezpečnost při provádění elektronického platebního styku, elektronický podpis, digitální podpis, certifikát a dále pak podvodné techniky. Dále se v práci budu věnovat výhodám i negativním faktorům elektronického platebního styku a v neposlední řadě i sporům vzniklým v oblasti elektronických plateb, které řeší finanční arbitr.

7

Předposlední kapitolou jsou konkrétní služby Komerční banky, které podporují elektronický platební styk, z nichž většinu mám z pohledu sjednávání, údržby a rušení v pracovní náplni a to zejména po procesní a metodické stránce. Závěr práce by měl být z praktického z hlediska nejhodnotnější, jelikož zde budu analyzovat platební styk z pohledu cenové politiky a rozsahu nabízených služeb, kdy analýzu ukazatelů pro přehlednost doplním také o sloupcové grafy. Stěžejním cílem analýzy v poslední kapitole bude současně i potvrzení či vyvrácení hypotézy, že zavedené banky se stabilnější pozicí na trhu nabízejí své služby za vyšší ceny, ačkoli naproti tomu poskytují větší spektrum služeb. Na druhé straně nově zavedené banky, budou především z důvodu potřebné akvizice klientů nabízet menší spektrum služeb nicméně za atraktivnější ceny pro klienty. Rád bych potvrdil nebo vyvrátil hypotézu, že nové banky na trhu budou s ohledem na stále silnější využívání internetu a zvyšující se trend preferovat alternativní distribuční kanály pro elektronický platební styk, nabízet vybrané služby internetového bankovnictví za nižší ceny v oblasti zřízení i pravidelných poplatků za vedení služeb. Pro účely této analýzy a zároveň komparace budu posuzovat celkem šest bankovních ústavů, nejsilnějších bank v ČR - Komerční banku, Československou obchodní banku, Českou spořitelnu a UniCredit Bank a ze začínajících bank v ČR jsem zvolil banku ZUNO a AirBank.

8

Zvolená metoda zpracování V první části práce jsem se rozhodl nejprve seznámit se základní právní úpravou platebního styku v České republice, a to zejména ve smyslu příslušných předpisů vydávaných Českou národní bankou pokrývajících elektronický platební styk a běžný účet formou přehledové stati. Ve druhé kapitole využiji především analýzu pro vymezení platebního styku a platebních prostředků pro provádění elektronického platebního styku. Analýza bude spočívat v základním rozdělení na instrumenty pro vzdálený přístup k nakládání s finančními prostředky a na elektronické instrumenty včetně rozboru jednotlivých dílčích instrumentů. Formou přehledové stati pak problematiku doplním o historii zavedení přímého bankovnictví a platebních karet a v neposlední řadě také o problematiku bezpečnosti a podvodných technik. Obsahem další, třetí kapitoly, bude doplnění tématu práce o přehled služeb podporujících elektronický platební styk v Komerční bance, a.s. formou analýzy a zároveň přehledové stati jednotlivých služeb, jejich možností, zabezpečení a podmínek pro jejich získání ze strany klienta. Nejdůležitější využitou metodou v poslední kapitole této práce bude analýza a následná komparace zjištěných dat několika vybraných bank v České republice z pohledu cenové politiky internetového bankovnictví a z hlediska rozsahu nabízených služeb. V těchto oblastech zároveň využiji také generalizace zjištěných údajů. Metodu analýzy a komparace v této části práce zároveň uplatním i v problematice poplatků za využití platebních karet.

9

1. Právní úprava platebního styku V následujících kapitolách bych rád vymezil základní právní normy, které se zabývají oblastí elektronického platebního styku včetně základní podmínky pro jeho využívání, a to běžného účtu. S touto problematikou také souvisí role České národní banky.

1.1. Legislativní základna v České republice Problematika elektronického platebního styku je zahrnuta v právních normách určených oblasti samostatného platebního styku. Jedná se o poměrně rozsáhlé legislativní předpisy, z nichž bych rád upozornil především na některé, které zahrnují platební styk a další části, týkající se elektronického platebního styku. Provádění platebního styku jako takového reguluje primárně zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Dále pak: •

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES

•

směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry

•

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES z 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností.

•

dalšími legislativními předpisy jsou například zákon o bankách, zákon o spořitelních a úvěrních družstvech, zákon o České národní bance, devizový zákon, občanský zákoník, obchodní zákoník, zákon o finančním arbitrovi, zákon o ochraně spotřebitele, zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, živnostenský zákon, zákon o poštovních službách, insolventní zákon, exekuční řád, a jiné. Pro účely této práce bych rád použil alespoň nejdůležitější části právních ustanovení definujících základní pojmy z oblasti elektronického platebního styku, a to přímo v textu.

10

1.2. Vymezení účtu pro provádění platebního styku Jak už bylo shora uvedeno, základní podmínkou pro využívání elektronického platebního styku je běžný účet, ke kterému jsou následně přiřazeny služby, jejichž prostřednictvím lze elektronický platební styk provádět.

1.2.1. Běžný účet Problematika běžného účtu byla do 31. 10. 2009 upravena zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, na základě kterého byla uzavřena Smlouva o běžném účtu mezi klientem a bankou. S účinností od 1. 11. 2009 se na Smlouvu o běžném účtu vztahuje další právní úprava, a to v souvislosti s aplikací zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, definuje smlouvu jako Smlouvu o platebních službách, ve které se zavazuje poskytovatel (banka) uživateli (klientovi) provádět: •

platební transakce, které nejsou ve smlouvě jednotlivě určené – hovoříme o „rámcové smlouvě“, nebo

•

jednotlivou platební transakci, která není zahrnuta pod „rámcovou smlouvu“, ale pod „smlouvu o jednorázové platební transakci“ s tím, že rámcová smlouva může stanovit konkrétní podmínky pro vedení platebního účtu1.

1.2.2. Zřízení a vedení účtu Prvním krokem pro provádění platebního styku je uzavření smlouvy o běžném nebo platebním účtu. Na tento typ smlouvy se vztahují podmínky Smlouvy o platebních službách, které jsou definované zákonem o platebním styku, konkrétně část upravující práva a povinnosti při poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz. Účty vedené finančními institucemi podléhají podmínkám, jak zákona o platebním styku, tak přiměřeně zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Vztahují se k nim konkrétně ustanovení, které definují podmínky pro uzavření a vedení smlouvy o platebních službách. Podle této smlouvy se banka zavazuje ke zřízení běžného účtu klientovi s tím, že tento účet je zřízen pro účely přijímání a vyplácení finančních prostředků popř. provádění dalších transakcí, které banka v rámci svých služeb poskytuje.

1

Ustanovení § 74 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

11

Smlouva je zpravidla v písemné formě a obsahuje zejména tyto náležitosti: •

název/jméno klienta a jeho identifikační číslo (pokud je přiděleno) nebo rodné číslo

•

měnu, ve které je účet veden

•

jedinečné identifikační číslo účtu

•

formu výpisů (papírová, elektronická, kombinace papírové a elektronické), frekvenci v jaké banka klientovi výpisy poskytuje popř. adresu, kam jsou výpisy odesílány

•

typ úročení

•

typ autorizace platebních příkazů, způsob disponování a přístupů k účtům dalšími oprávněnými osobami2.

Některé části náležitostí např. společné pro více bankovních produktů mohou být zakomponovány do společných smluvních dokumentů, jako jsou produktové podmínky, všeobecné obchodní podmínky, oznámení o provádění platebního styku a další. Jako jedinečná identifikace je ke každému účtu přiděleno číslo a kód banky. Číslo je v rámci dané banky jedinečné a nemůže být v tomtéž formátu přiděleno současně dvěma a více klientům. Tato čísla se v rámci banky a jí stanoveného číselníku generují vnitrobankovním systémem. Výchozí číslo, které banka s účtem sváže, pak musí splňovat standard pro strukturu čísla tzv. algoritmus modulo 11. Parametry pro tvorbu čísla účtu v platebním styku, jeho formát a kód platebního styku řeší vyhláška č.169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku. Uvedená vyhláška upravuje pravidla pro tvorbu čísla účtu v souladu s mezinárodní standardizací (IBAN – International bank account number) obsažených v normě ISO 13616 Financial services. Podle zákona o platebním styku3 musí být číslo účtu jedinečným identifikátorem, který jednoznačně identifikuje jaký konkrétní účet je pro klienta veden a kým je veden tzn. informace o poskytovateli platebních služeb působícího v České republice. Formáty čísla účtu jsou dva: 1. Formát IBAN – je tvořen 24 alfanumerickými znaky, přičemž jednotlivé znaky jsou definovány následovně: • 2

3

první a druhý se skládá z písmen „CZ“

SCHLOSSBERGER, Otakar, Platební služby, vyd. Management press, Praha 2012, str. 52, ISBN 978-80-7235-107-8.

Ustanovení § 2, zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

12

•

třetí a čtvrtý znak obsahují kontrolní číslice definované mezinárodní normou

•

pátý až osmý znak obsahují číslice kódu platebního styku

•

devátý až dvacátý čtvrtý znak obsahují číslice identifikátoru účtu klienta.

2. Národní formát – skládá se z identifikátoru účtu a kódu platebního styku. Identifikátor účtu klienta. Jedná se o 16 číselných znaků, které jsou dále rozčleněny takto: •

první část max. 6 čísel, která nemusí být vždy ve všech číslech účtů obsažena

•

druhá část v rozsahu 2 – 10 znaků s tím, že minimálně dva znaky nesmí mít hodnotu „0“.

Obě části musí odpovídat příslušnému algoritmu – modulo 11 4. Kód platebního styku Obsahuje 4 číselné znaky a musí být znatelně oddělený od samotného čísla účtu. Kódy platebního styku přiděluje Česká národní banka jednotlivým poskytovatelům platebních služeb a uveřejňuje je v Číselníku kódů platebního styku5.

1.2.3. Zrušení běžného účtu Zrušit účet je možné např. jednostrannou výpovědí jedné ze smluvních stran, oboustrannou dohodou smluvních stran nebo uplynutím doby, na kterou byl účet zřízen. Dle zákona o platebním styku lze ze strany klienta vypovědět smlouvu i v případě, že byla zřízena na dobu určitou, jejíž termín ještě nevypršel. Lhůta pro ukončení smlouvy běží ode dne sjednání dohody nebo dne doručení výpovědi druhé smluvní straně a nesmí překročit 1 měsíc. V případě, že doba trvání smlouvy není menší než 12 měsíců, nesmí být zrušení daného účtu ani poskytovatelem platebních služeb zpoplatněno. V případě, že tak bylo dohodnuto, může poskytovatel platebních služeb vypovědět smlouvu na dobu neurčitou, přičemž výpovědní doba nesmí být v tomto případě kratší než 2 měsíce6. Před termínem výpovědi musí poskytovatel platebních služeb vypořádat všechny pohledávky a závazky plynoucí z vedení účtu a zároveň dojednat s klientem dispozici s konečným zůstatkem.

4 5

6

ČNB: Dostupné na http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/ucty_kody_bank/ [cit. 11. 1. 2013]. ČNB: Dostupné na http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/ucty_kody_bank/ [cit. 11. 1. 2013].

Ustanovení § 96, zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

13

2. Vymezení prostředků

platebního pro

styku

provádění

a

platebních

elektronického

platebního styku V obecném pohledu je platební styk v podstatě hotovostní nebo bezhotovostní přesun peněžních prostředků mezi fyzickými i právnickými osobami. Realizace těchto převodů může probíhat buď lokálně, v rámci daného státu, nebo i do zahraničí. Dle publikace Platební styk je asi nejvýstižnější tato forma výkladu: "Platební styk můžeme definovat jako vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách, buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím peněžního ústavu"7. Elektronický platební styk Pojem „elektronický platební styk“ není obsažen v žádném legislativním předpisu, jedná se pouze o obecně používaný pojem. V zákoně o platebním styku najdeme pouze pojem „elektronické peníze“ a „platební systémy“. Pod pojmem „elektronický platební styk“ můžeme chápat všechny bezhotovostní platby prováděné prostřednictvím služeb přímého bankovnictví nebo pomocí jiného kanálu pro tento způsob předávání příkazů. Zákon o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů, definuje bezhotovostní platbu jako formu bezhotovostního převodu peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu, v české nebo cizí měně, a to v rámci území České republiky, nebo z území České republiky na území jiného státu8. Bezhotovostní platební styk je ošetřen různými právními předpisy dle úrovně jeho aplikace. Na úrovni práva Evropské unie jsou to směrnice a nařízení, na úrovni legislativy České republiky jsou to zákony, které musí být v souladu s parametry Evropské unie a vyhlášky o úroveň níže pod zákony.

7

SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela, Platební styk, 3. přepracované a doplněné vydání, vyd. Bankovní institut Praha 2005, str. 24, ISBN 978- 80-7265-107-2. 8 Ustanovení § 2 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti.

14

Elektronické peníze Zákon 284/2009 Sb., o platebním styku, definuje elektronické peníze jako peněžní hodnotu, která je: •

pohledávkou vůči jejímu vydavateli, ale přijímaná subjekty, které nejsou jejími vydavateli

•

uchovatelná pouze v elektronické formě a vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí9.

Subjekty, které tuto peněžní hodnotu mohou vydávat, jsou taxativně uvedeny v § 6 zákona o platebním styku. Platební prostředek pro provádění elektronického platebního styku Základní rozdělení je řešeno ve dvou oblastech, jako elektronický instrument a instrument pro nakládání s finančními prostředky formou vzdáleného přístupu. Platební prostředek nejlépe vystihuje následující definice: „Za platební prostředek lze považovat každé zařízení nebo soubor postupů (pravidel), které jsou dohodnuty mezi poskytovatelem platebních služeb a jeho klientem (uživatelem), které jsou vztaženy k osobě klienta a jimiž klient dává platební příkaz k převodu peněžních prostředků“10.

2.1. Instrumenty pro vzdálený přístup k nakládání s finančními prostředky Pod pojmem instrumenty pro vzdálený přístup k nakládání s finančními prostředky rozumíme služby, jejichž prostřednictvím klient přistupuje ke svým finančním prostředkům přes identifikaci postavené ve většině případů na osobním identifikačním čísle přidělovaném poskytovatelem služby nebo identifikace dalšími způsoby. Může jít i o kombinaci identifikačního čísla a dalšího identifikátoru. Fax – dříve využívaný prostředek, v současnosti se již nepoužívá.

9

Ustanovení § 4, zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

10

SCHLOSSBERGER, Otakar, Platební služby, vyd. Management press, Praha 2012, str. 25, ISBN 978-80-7261-238-3.

15

2.1.1. Telefon – telefonní bankovnictví (Phonebanking) „Telefonní bankovnictví je po platební kartě historicky druhým nejstarším přímým komunikačním kanálem, který se dočkal masovějšího rozšíření a jehož prostřednictvím mají klienti bezprostřední přístup k zadávání bankovních operací, objednávání služeb či práci s účty“11. Jedná se o aplikaci zajišťující komunikaci klienta s bankou, a to buď přímou, hlasovou formou, kdy dochází ke komunikaci s živým pracovníkem banky (telefonním bankéřem), nebo prostřednictvím tónové volby opět buď s živým pracovníkem banky nebo hlasovým informačním systémem (IVR – Interactive voice Response). Bezpečnost je postavena na jedinečném identifikačním čísle (Private Identification Number PIN) a přístupovém hesle. Bezpečnostní procedura je ve většině služeb založena pouze na sdělení některých pozic tohoto PIN a hesla. Dalším zabezpečením bývá použití konkrétního telefonního čísla, nastavení maximálního denního limitu pro provedení transakcí. Prostřednictvím této služby je možné provádět aktivní i pasivní operace. Její výhodou je snadná dostupnost, časová úspora a mizivé nároky na technické vlastnosti telefonního přístroje.

2.1.2. GSM Banking Komunikace mezi klientem a bankou probíhá prostřednictvím mobilního telefonu v těchto formách: •

prostřednictvím šifrovaných sms zpráv Klienti své požadavky předávají bance prostřednictvím předem nadefinovaných šifrovaných zpráv, banka požadavky zpětně potvrzuje sms zprávou. Požadavky jsou vyřizované buď na automatické bázi, kdy dle dohodnutých pravidel banka formou sms zpráv informuje klienta nebo na základě jednorázového požadavku klienta

•

prostřednictvím technologie SIM Tolkit Jedná se o softwarové rozhraní, které umožňuje libovolné změny v menu mobilního telefonu s tím, že rozsah dostupných funkčností menu řídí operátor podle toho, jaké služby má konkrétní uživatel mobilního telefonu aktivní. Tato služba byla uvedena na trh v roce 1998 společností RadioMobil a Expandia bankou

11

PŘÁDKA, M., KALA, J., Elektronické bankovnictví: rady a tipy, vyd. Computer Press, Praha 2000, str. 39, ISBN 807226-328-5.

16

•

s využitím technologie WAP (Wireless Application Protocol) Jedná se o sadu protokolů vyvinutých organizací Wap Forum v roce 1998, jejichž cílem bylo umožnit jednoduchým telefonům přístup k internetu – na tzv. wapové stránky bank. Jde o kombinaci telefonního a internetového bankovnictví.

2.1.3. Homebanking (PC banking) Služba Homebanking je založena na provázanosti osobního počítače klienta s nainstalovanou speciální bankovní aplikací a systému banky. Komunikace probíhá pouze elektronicky prostřednictvím datové sítě a není podmínkou, že komunikace probíhá vždy prostřednictvím internetu. Výhodou je, že rozsah poskytovaných bankovních operací, jednoduchý způsob obsluhy, ale především fakt, že tento typ služeb je v dnešní době považován za nejlépe zabezpečený způsob komunikace. Data jsou digitálně podepisována a šifrována a přihlášení do sítě banky probíhá pomocí uživatelských hesel a autorizačního, osobního nebo firemního certifikátu. Ačkoli je aplikace v rozsahu možných bankovních služeb poměrně flexibilní a dostupná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, jsou zde určitá omezení např. v možnosti využívat služby pouze na počítači vybaveném příslušným programem, v kompatibilitě počítačů klienta pro instalaci bankovní aplikace a její pravidelnou aktualizaci. Aplikace bývají náročnější na počítačovou gramotnost klienta a vyžadují technické znalosti zvláště v případě, kdy systém zpracovává data např. z účetních systémů, nebo jiných podnikových informačních systémů. Díky tomu je služba poskytována primárně firemní klientele.

2.1.4. Internetbanking Na rozdíl od Homebankingu je bankovní aplikace umístěna a aktualizována bankou přímo na internetových stránkách, a proto je vedení služby praktičtější, jelikož zde odpadá nutnost údržby bankovní aplikace ze strany klienta a možnost přihlášení do banky ze kteréhokoliv počítače. Podmínkou je pouze nutnost připojení k internetu. Stejně jako Homebanking umožňuje také tato služba možnost využít poměrně velký objem bankovních služeb 24 hodin denně, 7 dní v týdnu s tím, že klient přihlášením na příslušné webové stránky zadává přímé pokyny bance. 17

Data jsou digitálně podepisována a šifrována a zpracování operací probíhá pomocí uživatelských hesel a autorizačního, osobního nebo firemního certifikátu. Z důvodu předávání dat prostřednictvím internetu je tato služba považována za méně bezpečnou. Na rozdíl od Homebankingu je klientům poskytována převážně pro obsluhu osobních účtů. Určitou formou internetového bankovnictví je PDA přístup do banky. Tuto službu zavedla jako první eBanka v roce 2003. Jedná se o propojení s bankou prostřednictvím malého počítače (PDA – Personal Digital Assistant), kdy komunikace probíhá prostřednictvím internetu, zabezpečená šifrováním a využívá k autentizaci a certifikaci mobilní nebo elektronický klíč.

2.1.5. Samoobslužné zóny Jedná se o terminály podobné bankomatům využívajícím pro komunikaci s bankou platební karty v kombinaci s heslem nebo jiným autentizačním zařízením. Jsou určeny pro využívání běžných aktivních a pasivních bankovních operací. Nevýhodou této služby jsou velké náklady na údržbu a řízení samoobslužných zón a jejich vázanost na konkrétní umístění, což může na druhé straně být pro banku zajímavé tam, kde není výhodné zřízení obchodního místa banky. Touto cestou jsou využívány běžné aktivní i pasivní bankovní operace. Následující schéma uvádí komunikační tok mezi jednotlivými instrumenty pro vzdálený přístup k nakládání s finančními prostředky.

18

Obrázek č. 1. – Komunikační tok mezi klientem, bankou a instrumenty přímého bankovnictví

Zdroj: Vlastní zpracování.

2.2. Elektronický instrument pro nakládání s finančními prostředky Zahrnuje platební prostředek uchovávající peněžní hodnotu v elektronické podobě a bývá využíván jako platební prostředek i jinými osobami, nebo institucemi než je jeho vydavatel nebo držitel. Platební karty Platební karty patří vedle šeků a hotovostních prostředků k základním prostředkům pro platbu za zboží nebo služby u obchodníků. Jsou využívány zejména retailovou klientelou bank. Oproti ostatním platebním prostředkům je vydávání platebních karet dáno normou ISO 3554. Jde o kousek plastiku, který nese řadu grafických symbolů, skrytých dat a případně i speciální elektronický čip. Na lícní straně je uvedeno logo a identifikace platebního systému EC/MC, American Expres, a jiné. Dále pak logo výstavce, číslo karty, platnost a jméno držitele, 19

na kterého je karta vydána. Na rubu karty je uveden podpisový vzor držitele a magnetický proužek. Platební karty se zpravidla vyrábějí ze tří vrstev PVC o rozměrech 85,6 x 54 x 0,76 mm (dle mezinárodní normy ISO 3554). Základní rozdělení karet je zpravidla na: •

elektronické

•

embosované

•

čipové

•

internetové.

Další dělení může vycházet z následujících konkrétních kritérií: •

dle způsobu zúčtování operací •

debetní karty – kartu lze využít pro platby u obchodníka nebo pro výběr z bankomatu. Takto odčerpaná částka je následně zúčtována na vrub běžného účtu, k němuž je karta vydána. Výše čerpání je závislá na disponibilním zůstatku na daném účtu. Termín zúčtování závisí na způsobu předávání dat k zúčtování obchodníkem nebo použití bankomatu (zda v tuzemsku, či v zahraničí)

•

kreditní karty – využití je zpravidla stejné jako u debetních karet s tím rozdílem, že k zúčtování operací dochází na vrub úvěrového účtu – nikoli běžného. Výše čerpání je závislá na výši úvěrového limitu, který je klientovi přidělen na základě jeho kreditního hodnocení bankou a ve většině případů se automaticky obnovuje. Z čerpané částky je při splnění určitých podmínek zúčtován také úrok

•

charge karty – jedná se o obdobu kreditních karet s tím rozdílem, že nejsou vydané k úvěrovému

účtu

a

částka

je

splacena

k pevnému

datu

v celkové

výši

a to bez úroků •

nákupní úvěrové karty – jedná se o obdobu kreditních karet, čerpaná částka je zatížena úroky a zpravidla není zatížena poplatky za vedení úvěrového limitu nebo za vydání karty.

•

dle způsobu provedení operací •

elektronické karty - jsou nejčastěji využívanými kartami a zároveň jsou také náklady na jejich vydání nižší než u embosovaných karet. Jsou využitelné pro platby u obchodníků za zboží a služby nebo pro výběry bankomatem

20

•

embosované karty – jsou opatřeny plastickým neboli reliéfním písmem. Jsou využitelné pro platby u obchodníků za zboží a služby nebo pro výběry bankomatem. Lze je oproti elektronickým využít také u obchodníků, kteří pro autorizaci transakcí využívají tzv. imprinter (mechanický snímač všech embosovaných údajů na kartě)

•

dle asociace vydávající danou kartu •

banky a bankovní asociace (nejčastěji Eurocard/Mastercard, Visa, Maestro)

•

finanční společnosti (American Express, Japan Credit Bureau, Diner s Club International)

• •

•

další společnosti (obchodní domy, leasingové společnosti,…).

dle spektra použití karet •

tuzemské karty – určené pro platby a výběry na území dané země

•

mezinárodní karty – určené pro platby a výběry v tuzemsku i zahraničí.

dle technologie •

karty s magnetickým proužkem – karta je opatřena pro účely identifikace pouze proužkem složeným ze tří stop zahrnujících účel použití, spektrum a další

•

karty s čipem – jiným názvem také Smartcard, obsahují zabudovaný mikropočítač s bezpečně uloženými informacemi pro identifikaci klienta. Tento typ karet musí splňovat standard EMV (Europay-Mastercard-VISA Standard), který zaručuje vzájemnou kompatibilitu čipů a bankovních terminálů.

2.3. Historie zavedení přímého bankovnictví a platebních karet jako kanálů pro elektronický platební styk V následujících kapitolách bych rád přiblížil historii přímého bankovnictví s rozdělením na telefonní bankovnictví, komunikační programy, internetové a PC bankovnictví na jedné straně a oblast platebních karet na straně druhé.

2.3.1. Přímé bankovnictví Telefonní bankovnictví Na základě zvyšujících se potřeb přenášení informací byly nalézány cesty prostřednictvím dostupných komunikačních prostředků pro vzdálenou komunikaci. Prvním průkopníkem byl telefon, ačkoli z bezpečnostního hlediska nebyl nejspolehlivější. K autentizaci volajícího docházelo na základě „známého“ hlasu, smluveného hesla nebo kódu. Následně se začal 21

využívat také fax, kde se pro zabezpečení řádného ověření využívalo jméno, číslo klienta, číslo účtu a pro autentizaci kódové tabulky. Nedostatkem tohoto způsobu byla nedostačující technika, tedy nečitelnost faxovaných dokumentů, která si vynutila potvrzování telefonicky nebo opětovné odeslání dokumentů. Komunikační programy Zásadní posun byl s příchodem využívání počítačové techniky, která umožňovala korektní zpracování dat i ve větším objemu. Nastoupila éra zavádění účetních programů a zvyšovala se potřeba předávat tato data, již jednou uložená v datové formě jednoduchým způsobem do banky. Zpočátku byla data předávána ve formě textových souborů formou tzv. kontrolních vět. Jednalo se o řetězce znaků s přesně stanovenou strukturou a zabezpečovacím kódem pro daný den. Tyto soubory byly předávány na disketách, čímž se výrazně snížil podíl lidského faktoru na procesu zpracování do systémů banky. Další etapou vývoje bylo přenášení dat přímou cestou z počítače klienta do počítače banky prostřednictvím BBS (Bulletin Board Service) stanice. Touto cestou se přenášely zabezpečenou formou tuzemské platební příkazy a informace o zpracovaných platbách. Internetové a PC bankovnictví S nástupem elektronického podpisu došlo k vytváření složitějších programů, jejichž prostřednictvím mohou dnešní bankovní domy poskytovat větší rozsah služeb a jejich dostupnost 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Propracovanější programy zároveň zajišťují snížení chybovosti díky zavedeným kontrolním mechanismům nastaveným pro procesy využívající aktivní operace ve službách. Tyto služby již v plném rozsahu pokrývají potřeby všech klientských segmentů a všech právních forem klientů od právnických osob, přes podnikatelské subjekty i fyzické osoby. Internetové bankovnictví se v České republice a stejně tak i v dalších evropských zemích zavádělo v roce 1998. V České republice se jednalo konkrétně o FIO družstevní záložnu. Jednalo se o zabezpečení formou elektronického podpisu a klienti měli možnost provádět základní bankovní operace a získávat informace o historii transakcí. Ještě téhož roku se o masivnější zavedení internetového bankovnictví zasloužila Expandia banka (dnes eBanka). Stejně tak jako u FIO družstevní záložny šlo o možnost provádět základní bankovní operace a dále v roce 2000 – 2001 zavedla Expandia banka speciální karty, kterými bylo

22

možné platit také prostřednictvím internetu, dále došlo k zavedení např. multiměnového účtu, zamykání platební karty a jiné. První z velkých bank v České republice zavedla v roce 2000 klasický internetbanking (MojeBanka) a homebanking (Profibanka) Komerční banka. Jako další se v roce 2002 přidaly také ČSOB a Česká spořitelna. V dnešní době jsou služby přímého bankovnictví jedny z nejvíce rozšířených služeb respektive kanálů pro elektronický platební styk už jen díky tomu, jak se neustále rozšiřuje dostupnost internetového připojení. Například statistiky z roku 2010 naznačují velké rozšíření: •

95% podniků s připojením k internetu z toho 86% s pevným vysokorychlostním připojením

•

18% podniků s mobilním vysokorychlostním připojením

•

87% s připojením k internetu nejčastěji z důvodu využívání bankovních a finančních služeb12.

2.3.2. Platební karty Pojem kreditní karta byl poprvé použit v roce 1887 spisovatelem Eduardem Bellamy, který jej uvedl ve své knize Looking Backwards: 2000 – 1887. Historie zavedení platebních karet se datuje do šedesátých let 19. stolení v USA, kde některé dopravní a telegrafní společnosti začaly nabízet nejlepším zákazníkům karty vyráběné z tvrdého papíru tzv. Franc Card nebo Colect Card, které umožňovaly jejím držitelům objednávat určité služby daných společností bez nutnosti hotovostní platby. V některých případech také s 50% slevou. Jako předchůdci dnešních karet jsou považovány tzv. úvěrové známky Metal Charge Coins nebo Metal Charge Tokens vyráběné původně z celuloidu a později mědi, plechu nebo hliníku. Praxe byla taková, že danou známku postačilo při platbě předložit a příslušný obchodník si udělal ve své evidenci záznam, který se zákazníkem později vyúčtoval. Tato forma se uchovala až do padesátých let 20. století. Jednalo se o éru věrnostních karet, která měla své výhody, nicméně jednou zásadní nevýhodou bylo, že využití těchto karet bylo omezeno pouze na obchodní síť firmy, která daný typ karet vydávala svým důležitým klientům13.

12

Český statistický úřad: Dostupné z www: http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/2_internet_a_jeho_vyuziti [cit. 25. 1. 2012]. 13 JUŘÍK, Pavel, Platební karty, vyd. Libri, 2012, str .48 -51, ISBN 978-80-7277-498-2.

23

Éru věrnostních karet vystřídala éra univerzálních karet. První univerzální karty vydala společnost Diners Club, která své karty vydávala opět pouze svým členům, byly již použitelné v rámci

určité

sítě

smluvních

partnerů.

Jednalo

se

převážně

hotely,

restaurace

ale i některé obchody. První karta společnosti Diners Club byla použita 28. 1. 1951 v restauraci Majors Cabin Grill. Poslední etapou bylo vydávání bankovních karet, které se datuje do roku 1947. Nejstarší forma bankovních karet je systém Carge It, jež přivedl na svět úvěrový specialista newyorské banky Flatbush National Bank John C. Biggins. První kreditní kartu podobnou dnešní formě vydala v roce 1951 The Franclin National Bank v New Yorku. Karta již nesla jméno svého držitele a výši úvěrového limitu. Do Evropy se pak plastové platební karty dostaly až v roce 1965, a to konkrétně do Velké Británie. Později ji pak následovalo Švédsko (1964), Francie (1967) a Německo (konec sedmdesátých let)14. Dnešní počet vydaných karet jen v České republice čítá 10,6 milionu kusů. Klienti bank v roce 2011 vlastnili necelých 7,44 milionů debetních, 2,86 milionů kreditních karet a téměř 290 tisíc charge karet15. Pro ilustraci je na místě uvést také některé aktuální statistiky týkající se využití platebních karet pro elektronický platební styk za rok 2012 v České republice: •

počet vydaných karet celkem 10 173 883 z toho: •

tuzemských 320 295

•

mezinárodních 9 852 588

•

3 767 internetových obchodů tzv. e-shopů akceptujících platební karty

•

celkový počet transakcí prostřednictvím obchodníků 308 186 163

•

celkový objem transakcí prostřednictvím obchodníků 283 834 301 00016.

14

JUŘÍK, Pavel, Platební karty, vyd. Libri, 2012, str. 48-51, ISBN 978-80-7277-498-2. Finance.cz: Dostupné z www: http://www.finance.cz/zpravy/finance/343485-pocet-v-cr-vydanych-platebnich-karet-loniprekrocil-10-milionu/, [cit. 21. 2. 2012]. 16 Cardmag: Dostupné z www: http://statistiky.cardzone.cz/czech/index.htm, [cit. 14. 3. 2013]. 15

24

2.4. Vymezení instrumentů pro elektronický platební styk Základní rozdělení operací lze vymezit na tyto následující: •

aktivní operace (jednorázové příkazy k úhradě, příkazy k inkasu, trvalé příkazy, zahraniční platby, úvěrové splátky, dobíjení kreditovaného mobilního telefonu, sjednávání smluv o vedení účtů a další)

•

pasivní operace (zjištění zůstatku na účtu, informace z historie transakcí, informace o neprovedených platbách, informace o kurzovních lístcích, úrokových sazbách a další).

Aktivní operace se rozdělují na: •

vnitrostátní převody

•

přeshraniční převody

•

zahraniční převody.

2.4.1. Vnitrostátní převod peněžních prostředků (tuzemské operace) Vnitrostátní převody probíhají buď v rámci téže banky mezi vlastními účty, nebo z jedné banky do jiné banky v tuzemsku. Převody v rámci vlastních účtů banky provádějí zpravidla v on-line režimu a v momentu zpracování platby připisují částku na účet protistrany. Tento proces probíhá ve vnitřních zúčtovacích centrech jednotlivých bank. Co se týká mezibankovních operací, probíhá zpracování prostřednictvím mezibankovního zúčtovacího centra. Pro zpracování plateb v domácí měně je v České republice pro zpracování těchto plateb zaveden systém CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system). Data mezi jednotlivými bankami a zúčtovacím centrem ČNB jsou předávána elektronicky prostřednictvím aplikace, která komunikuje s webovým portálem AMOS ČNB a zajišťuje předání vstupních datových souborů a stažení výstupních datových souborů mezibankovních dat z nebo do platebního systému ČNB CERTIS. Využívání služeb webového portálu AMOS se řídí Pravidly platebního systému ČNB CERTIS.

25

Následující schéma uvádí komunikační propojení mezi pobočkami bank a systémem CERTIS. Obrázek č. 2. – Komunikační propojení systému CERTIS

Zdroj: Vlastní zpracování. Datové vstupní soubory předávané do platebního systému CERTIS jsou předávané podle priority (typ položky) tzv. standardní nebo prioritní větví CERTISU. Systém CERTIS je založen na principech, z nichž bych pro účely platebního styku zdůraznil alespoň následující: •

vypořádání transakcí v reálném čase a vždy v českých korunách bez ohledu na typ transakce, částku transakce nebo fakt, zda byly iniciovány přímou cestou (příkazem klienta) nebo nepřímou cestou (transakce zúčtované z titulu platebních karet, burzovních operací, apod.)

•

vypořádání probíhá prostřednictvím účtů pro mezibankovní platební styk

26

•

platby jsou neodvolatelné a v případě, že nejsou kryté, nedochází k jejich zúčtování do mínusové částky. Platby nejsou odmítnuty, ale jsou uchovány systémem podle stupně priority a v případě naplnění účtu dostatečnými prostředky později zaúčtovány17.

Jako doplnění informací o systému CERTIS uvádím následující statistiky, které se týkají objemu zpracovaných transakcí zúčtovacím centrem ČNB v roce 2012: •

průměrné denní obraty: 558 mld. Kč

•

průměrný denní počet položek 2 022 319, z čehož např. v prosinci roku 2012 činil průměr zpracovaných transakcí: •

2 373 265 v úhradách

•

123 703 v inkasech

•

153 685 ve výzvách k inkasu a stornu

•

23 689 v odmítnutých výzvách

•

dále průměrný objem částky v úhradách a inkasech 719 mld.18.

Pro ilustraci zároveň uvádím formou přílohy č. 1 a č. 2 přehled průměrného počtu denních položek v roce 2011 a v roce 2012 po jednotlivých měsících. Instrumenty pro vnitrostátní převod peněžních prostředků zahrnují následující: •

Jednorázový příkaz k úhradě - instrument bezhotovostního platebního styku, písemný příkaz umožňující převést peníze z účtu příkazce na účet příjemce.

•

Jednorázový příkaz k inkasu - instrument bezhotovostního platebního styku, písemný příkaz umožňující převést peníze z účtu příjemce na účet plátce.

•

Hromadný příkaz k úhradě - hromadné příkazy mohou být jak standardní příkazy, tak příkazy k inkasu. Oproti jednotlivým příkazům tyto zahrnují v rámci jednoho pokynu k provedení několik příkazů – mnohdy nazývané také jako „dávkové příkazy“. Tento typ příkazu je v praxi využívám u bezhotovostní formy zejména klienty, kteří pro pokyn k provedení plateb využívají firemní účetní programy.

17 18

ČNB: Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html [cit. 11. 11. 2012]. ČNB: Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_stat.html [cit. 15. 3. 2013].

27

Tyto programy již umí vytvářet tzv. „dávkové extrakty“, které automaticky nebo dle nastaveného pravidla předávají hromadné platby bance. Jsou využívány zejména ve službách typu homebankingu nebo internetbankingu. Hlavní výhodou je především zjednodušení pořizování takových příkazů na straně klienta i následně v jejich zpracování na straně banky. Náležitosti pro hromadný příkaz jsou uplatněny podle typu jednotlivých příkazů, jednorázové příkazy nebo příkazy k inkasu. •

Trvalý příkaz k úhradě - instrument bezhotovostního platebního styku, písemný příkaz umožňující automatický převod na základě stanovených podmínek frekvence (pravidelně, v rámci udržování zůstatku na účtu apod.), převést peníze z účtu plátce na účet příjemce.

•

Povolení k inkasu - instrument bezhotovostního platebního styku, písemné povolení inkasovat peníze příjemcem z účtu plátce.

Lhůty zpracování Podle zákona o platebním styku jsou poskytovatelé platebních služeb povinni zajistit, aby peněžní prostředky byly připsány na účet poskytovatele příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu. Z uvedeného tedy vyplývá, že banka je povinna: •

předat data do zúčtovacího centra nejpozději následující pracovní den po jejich zúčtování ve svém účetnictví

•

data přijatá ze zúčtovacího centra zúčtovat ve svém účetnictví (ve prospěch účtů příjemců) neprodleně po připsání na účet banky v zúčtovacím centru.

Příslušná lhůta „neprodleně“ přitom může z povahy věci zahrnovat určitý, nepříliš dlouhý časový úsek, který je pro poskytovatele objektivně nezbytný ke splnění jeho povinností (např. pro technické zpracování), tedy že platby v mezibankovním platebním styku musí být připsány na účet příjemce ve stejném dni, kdy byly zúčtované v zúčtovacím centru. Proti předchozímu zákonu je tak zkrácena lhůta pro připsání peněžních prostředků o jeden den.

28

Banky promítají na účty příjemců největší objemy plateb během dopoledne a pak průběžně celý den. Případné úroky z prodlení za nedodržení lhůt nejsou placeny klientovi bankou automaticky, ale na základě jeho žádosti dle předpisů občanského práva.

2.4.2. Přeshraniční převod peněžních prostředků Jedná se o instrument bezhotovostního platebního styku, příkaz umožňující převést peníze z účtu příkazce na účet příjemce mezi státy EU (Evropského hospodářského prostoru) v domácí měně kteréhokoli státu. Banka příkazce postupuje tak, aby byla částka převodu připsána na účet příjemce ve lhůtě max. 3 dnů. Banka příkazce má povinnost: •

převést částku v plné výši bez srážek

•

účtovat cenu v takové výši, aby nepřekročila výši ceny za tuzemský převod při stejných podmínkách

•

v případě neprovedení platby, kdy nedošlo k vrácení částky na účet příjemce, připsat na požádání částku převodu, úrok z prodlení a cenu za provedení převodu.

K problematice poplatků zákon o platebním styku ve vztahu k typu platby (přeshraniční převod a zahraniční převod) rozlišuje, jakým způsobem je možné uvedené platby zatížit poplatky za zpracování. Pro platby mimo Českou republiku stanovuje specifická kritéria pro platby prováděné v jiném než členském státě, nebo v případě plateb v měně, která není měnou některého ze členských států19.

2.4.3. SEPA platba Jedná se o instrument bezhotovostního platebního styku, písemný příkaz umožňující převést peníze z účtu příkazce na účet příjemce v rámci jednotné oblasti pro platby v měně EUR. SEPA (Single Euro Payments Area) je integrovaným trhem služeb platebního styku, zavádějící jednotné evropské standardy pro tyto druhy platebních operací: •

bezhotovostní úhrady

•

přímá inkasa

•

úhrady či výběry pomocí platební karty

19

Ustanovení § 75 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

29

•

hotovostní platby v měně EUR.

Na tento typ plateb se vztahují povinné a nepovinné náležitosti obdobně jako u přeshraničního převodu peněžních prostředků.

2.4.4. Zahraniční převod peněžních prostředků Jedná se o instrument bezhotovostního platebního styku, písemný příkaz umožňující převést peníze z účtu příkazce na účet příjemce mezi různými zeměmi a v různých typech měn bez omezení na výši jednotlivé platby – vyjma parametrů plateb splňujících podmínky pro přeshraniční převod peněžních prostředků. Banka příkazce postupuje tak, aby byla částka převodu připsána na účet příjemce co nejdříve, ale pevná maximální lhůta není stanovena.

2.5. Bezpečnost při provádění elektronického platebního styku V současné době není podvodné chování ničím výjimečným, a to zejména z důvodu určité anonymity, která spočívá ve převážně bezkontaktním způsobu předávání a zpracování dat prostřednictvím elektronických kanálů. Typy zabezpečení jsou poměrně rozmanité od jednodušších forem v případě telefonního bankovnictví a dále poměrně složitějších, které se na druhé straně vyskytují převážně u internetbankingu nebo homebankingu. V případě jednodušších forem např. telefonního bankovnictví se využívá zpravidla dvouúrovňového systému ochrany. Je využito nejčastěji jména, čísla účtu, nebo identifikačního čísla v kombinaci s heslem nebo osobním identifikačním číslem PIN (Personal Identification Number). Dalším způsobem ochrany je také nastavený limit, který nelze v rámci daného dne nebo obchodního dne banky překročit, podmíněnost odchozích hovorů klientům z konkrétního telefonního čísla a další. K určitému typu ochrany také přispívá automatické nahrávání celého rozhovoru klienta a telefonním bankéřem. V současné době je vzhledem k rozsahu využívání, zejména internetového bankovnictví, kladen největší důraz ze strany bank právě na zabezpečení těchto typů služeb. Banky se snaží, aby bylo co nejvíce dosaženo rovnováhy mezi stupněm zabezpečení a zároveň klientským komfortem při obsluze služeb. Autentizační prostředek musí být i přes vysokou míru zabezpečení snadno použitelný, uživatelsky příjemný a zároveň musí být dostatečně chráněn proti jeho neoprávněnému 30

použití. Soudobým autentizačním prostředkem je použití elektronického klíče, který generuje autentizační kódy v náhodných kombinacích. Zpravidla bývá také spojen s heslem nebo číslem PIN. Elektronický klíč může mít podobu kalkulátoru nebo může být přímo klientem nebo bankou implementován do souboru nebo na jiný nosič, např. čipovou kartu. Veškeré atributy bezpečnosti jsou zakomponovány do smlouvy o poskytování dané služby a zároveň v příslušných produktových podmínkách zejména pak způsob používání bezpečnostních prvků a pravidla pro příslušný typ autorizace operací nebo chování nastavených limitů.

2.5.1. Elektronický podpis Při dálkovém přenosu dat je často využíváno tzv. elektronického podpisu. Princip spočívá v připojení tohoto podpisu k přenášeným datům z důvodu identifikace odesílatele ze strany banky. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou svázána s datovou zprávou a která zajišťují možnost jednoznačně identifikovat osobu, která těmito daty zprávu podepsala20.

2.5.2. Digitální podpis Složitější formy využívají tzv. šifrování dat formou digitálního podpisu. Jedná se o spojení elektronického podpisu s klientským certifikátem. Certifikáty jsou vydávány certifikační autoritou, která vydáním certifikátu stvrzuje, že klient nebo uživatel, je skutečně oprávněným vlastníkem daného certifikátu. Certifikační autorita v podstatě zajišťuje, že daný certifikát je skutečně jedinečný, tudíž lze ověřit příjemcem, že osoba, se kterou komunikuje je skutečně ta, za kterou se vydává.

2.5.3. Certifikát Certifikát je datový soubor, uložený ve standardním, mezinárodně platném formátu, který je v souladu s mezinárodní normou X 509. Norma konkrétně definuje, jaká má být struktura certifikátu a jaké údaje musí obsahovat, tzn.: •

20

sériové číslo (číslo je vždy unikátní)

Ustanovení § 2 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.

31

•

datum počátku a konce platnosti - využití matematické náročnosti algoritmů použitých při generování certifikátu by mělo být v souladu s dobou platnosti. Důvodem je fakt, že např. při využití slabého klíče může dojít rychlým vývojem výpočetní techniky k většímu riziku rozšifrování

•

veřejná část klíče – nejčastěji využívaná délka 1 024 bitů

•

identifikační údaje uživatele, kterému je certifikát vydán – přiřazení identifikačních údajů uživatele k certifikátu si musí certifikační autorita spolehlivě ověřit identifikací žadatele např. prostřednictvím občanského průkazu

•

identifikační údaje certifikační autority.

Podstatou samotného procesu použití elektronického podpisu je šifrování přenášených dat. Zašifrované informace jsou tak nedostupné – nelze je v podstatě přečíst nebo modifikovat. Jsou využívány dva typy šifrování, symetrické nebo asymetrické. V České republice je využíváno formy asymetrického šifrování, které spočívá v používání páru klíčů (veřejného a neveřejného), kde jedním z klíčů lze dešifrovat data pouze za předpokladu, že uživatel vlastní také druhý klíč. Tyto klíče si držitel certifikátu vygeneruje pomocí běžně dostupných aplikací.

2.5.4. Podvodné techniky Podvodné techniky lze dělit do dvou základních skupin, a to na technické a transakční. Nejvíce převládají s ohledem na míru využití technického řešení při obsluze účtů spíše typy technických podvodných technik. Nyní bych rád alespoň krátce rozebral jednotlivé typy podvodných technik: Libanonská smyčka – týká se technické úpravy na bankomatu instalované podvodníkem, která zajistí, že kartu nelze zasunout do čtecího zařízení v bankomatu a použít ani následně vyjmout zpět. Podvodník je zpravidla postiženému na blízku a s nabídkou zadání PIN nabízí pomoc při nastalých potížích. Postižený sdělí PIN, ale náprava se nezdaří a postižený odchází bez platební karty. Podvodník posléze platební kartu z bankomatu získá a s použitím PIN může realizovat výběr jménem postiženého. Této podvodné technice se banky již umí bránit instalací dodatečných ochranných adaptérů do bankomatů.

32

Skrytá kamera – podvodník zjišťuje PIN pomocí skryté kamery umístěné tak, aby snímala celou klávesnici bankomatu. Tato technika je využívána nejen u bankomatů, ale jakéhokoli použití platební karty na veřejnosti, tedy placení za služby, zboží u obchodníků a další. Jako ochrana postačí pouze zakrytí klávesnice např. rukou, peněženkou při zadávání PIN. Dotekové senzory – ojedinělý způsob založený na instalaci dotekových senzorů na klávesnici. Pomocí senzorů dochází k získání PIN ke kartě. Padělky karet – k výrobě padělku dochází za předpokladu získání citlivých osobních údajů, na základě kterých je karta standardním způsobem vyrobena, obdobně jako při vydání karetní společností. Zneužití pomocí internetu – podvodná technika je založena na získání klientských informací přímo z evidence obchodníka – akceptanta platební karty. Skimming – založen na kopírování elektronických dat z magnetického proužku na jinou platební kartu. Vzhledem k tomu, že takto nelze např. zkopírovat všechna data, lze takto zkopírovaný záznam použít pouze v zemích, kde není kontrolována tzv. druhá stopa. Phishing – technika založení na zneužití e-mailové pošty, díky které podvodník získá údaje potřebné pro použití platební karty tak, že poškozený zašle e-mailem potřebné informace v domnění, že jsou doručeny bankovní instituci. Na základě těchto údajů podvodník provede výrobu padělku platební karty a její použití. Pharming – jedná se o techniku, která má dvě podoby. Jedna je založena na napadení a zkopírování Domeain Name System (systému doménových jmen), který obsahuje idenfifikaci doménových jmen a IP adres. V podstatě dojde k vytvoření stejného prostředí v internetovém prohlížeči, jaké je při přihlašování poškozeného do standardní služby internetového bankovnictví, tedy jejího „padělku“, kam se pak poškozený přihlašuje a tím podvodník získá potřebné informace k nakládání s finančními prostředky na účtech. Druhá technika je postavena přiměřeně na stejném principu, ale nenapadá příslušnou webovou stránku nýbrž konkrétní osobní počítač poškozeného. Pharming se do počítače dostane stejně,

33

jako virus tzn. při stahování souborů v otevřeném internetovém prostředí nebo jako např. příloha e-mailu. Spoofing – jedná se o jednu z nejnebezpečnějších technik spočívající ve vniknutí do cizích sítí, získání citlivých dat a jejich následné zneužití. Trashing – jedná se o vybírání odpadků, jejichž obsahem mohou být taktéž citlivá data. Obezřetnost tedy spočívá v důkladné skartaci všech dokumentů, které obsahují přístupová hesla, nebo jiné osobní údaje. Prostá krádež – spočívá v odcizení platební karty a v jejím možném zneužití do doby než dojde k nahlášení ztráty bance nebo karetní asociaci a jejímu následnému zablokování21. Další skupinou on-line narušení bezpečnosti k využití různých podvodných technik je následující: Card not present attack – jedná se o zneužití platební karty při platbě u obchodníka, mimo terminál, kdy obchodník nemůže rozeznat útočníka od skutečného majitele platební karty. Cross-Channel Attack – jde o útok mezi obchodními kanály, kdy jsou data klienta získaná prostřednictvím prolomení jednoho obchodního kanálu a použita pro vstup do jiného, například mezi platbou u obchodníka a použitím karty v internetovém bankovnictví. Identity theft – jedná se o krádež osobních údajů klienta, které jsou následně použity například při platbě nebo žádosti o přidělení půjčky. Malware – jedná se o počítačový program založený na vniknutí nebo poškození počítačového systému zahrnující například počítačové viry.

21

Dr. Ing. KLUFA, František, JUDr. SCHOLZ, Petr, Ph.D., PODVODY V OBLASTI BEZHOTOVOSTNÍCH PLATEB V ČR, vyd. Sdružení českých spotřebitelů, a.s., Praha 2009, str. 21-26.

34

Man-in-the-browser – jde o napadení webového prohlížeče na počítači a následného převzetí kontroly nad ním. Díky této technice může narušitel měnit obsah stránek, transakcí, vkládat dodatečné transakce a další aktivity, které není klient schopen rozeznat. Man-in-the-middle attack – jedná se o aktivitu, díky které může útočník participovat na vzájemné komunikaci mezi dvěma subjekty prostřednictvím nedostatečně zašifrovaného připojení na internet. Whaling – jedná se o vyšší formu Phishingu založenou na napadení subjektů, například vedoucích pracovníků s úzce specifickými přístupovými právy. Social engeneering – pojem je známý jako sociální inženýrství spočívající v manipulaci osob z důvodu zajištění utajených informací nebo získání přístupů do informačních systémů například bank22.

2.6. Výhody a nevýhody elektronického platebního styku Mezi výhody elektronického platebního styku patří především: •

nepřetržitý přístup k penězům, zpravidla po dobu 24 hodin denně, každý den v týdnu vyjma času, který si jednotlivé banky vymezí zejména pro údržbu aplikací

•

finanční zvýhodnění elektronického platebního styku, kdy banky ve svých sazebnících někdy i výrazně zvýhodňují provádění platebního styku prostřednictvím elektronických prostředků

•

uživatelská podpora na lince okamžité pomoci, ve většině bank také s možností volat ze zahraničí

•

kvalitní zabezpečení založené na nejvyšších standardech

•

přehled o veškerém dění na účtu díky aktuálním informacím, včetně možnosti kompatibility bankovních aplikací s běžnými účetními programy, tedy využitelné zvláště pro firmy

•

výrazná časová úspora a pohodlí, kdy není třeba navštěvovat kamenné pobočky, ale veškeré operace lze provádět prostřednictvím internetu

22

NORDFJELL, Hakan, E-BANKING SECURITY GUIDE, vyd. Design Production.Bradwork.se, Gemalto 2012, str. 12-13.

35

•

jednoduchost a snadné ovládání přizpůsobené potřebám klientů, zvláště díky velmi silného konkurenčního prostředí bank

•

nabídka poskytovaných služeb se díky neustálému vývoji průběžně rozšiřuje a zdokonaluje na základě potřeb klientů a vývojových trendů.

Nevýhodou je především bezpečnost, jelikož vývoj podvodných technik je stejně dynamický jako vývoj nabízených systémů ze strany bank. V neposlední řadě může být nevýhodou i počítačová gramotnost klientů.

2.7. Spory vzniklé v oblasti elektronického platebního styku – Finanční arbitr Institut finančního arbitra vznikl k 1. 1. 2003 v rámci harmonizace práva České republiky a zeměmi Evropské unie na základě zákona Parlamentu České republiky č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. Jedná se v podstatě o mimosoudní orgán určený pro bezplatné řešení sporů mezi finančními institucemi a jejich zákazníky. V době zavedení bylo jeho úkolem řešit spory mezi subjekty provádějícími převody peněžních prostředků a jejich klienty a zároveň subjekty vydávající elektronické platební prostředky a držiteli těchto elektronických platebních prostředků. Dne 1. 7. 2011 vstoupil v platnost zákon č. 180/2011 Sb., kterým došlo k dalšímu rozšíření v rozhodování sporů ze strany finančního arbitra ve vztahu k: •

poskytovatelům platebních služeb a uživateli platebních služeb při jejich poskytování

•

vydavatelům elektronických peněz a držitelům elektronických peněz při jejich vydání a zpětné výměně

•

věřitelům

nebo

zprostředkovatelům

a

spotřebitelům

při

poskytování,

nabídce

nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů •

investičním

fondům,

tuzemským

nebo

zahraničním

investičním

společnostem

a spotřebitelům ze standardních nebo speciálních fondů kolektivního investování shromažďujícím peněžní prostředky od svých klientů. Samotné řízení před finančním arbitrem je upraveno nejen zákonem o finančním arbitrovi, ale také správním řádem č. 500/2004 Sb., správní řád. 36

Základní oblast sporů řešených finančním arbitrem je aktuálně rozdělena do tří skupin: •

spory z platebních služeb a elektronických peněz, zahrnující zejména problematiku: •

operace s využitím bankomatu - nevydání peněz, vícenásobné zaúčtování, zneužití platební karty třetí osobou při výběru

•

operace s použitím platební karty – vícenásobné zaúčtování platby, zneužití při platbě nebo opožděná realizace platby

•

•

neprovedení inkasa, neautorizace platby

•

kurzové rozdíly u plateb do zahraničí nebo správnost zúčtovaného poplatku za platby.

spory ze spotřebitelských úvěrů, zahrnující zejména problematiku: •

poskytnutí úvěru dle smlouvy, platnost odstoupení od smlouvy

•

zpoplatnění

úvěru,

poplatky

za

předčasné

splacení

a

další

poplatky

ze zprostředkovatelské smlouvy, smluvní pokuty • •

problematika úročení.

spory z kolektivního investování, zahrnující zejména problematiku: •

provedení a vypořádání pokynu k nákupu, prodeji nebo výměně podílového listu

•

hodnoty podílového listu, poplatků nebo problematiku informačních povinností.

Počet podnětů přijatých od vzniku finančního arbitra byl v roce 2003 celkem 170 a v porovnání s tím v roce 2011 byl počet 824 podnětů. Na druhé straně počet řešených případů byl v roce 2003 celkem 66 a v roce 2011 celkem 167 případů23.

23

Kancelář finančního arbitra:Dostupné z www: http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr/vyrocni-zpravy.html [cit. 12.4.2013].

37

3. Služby podporující elektronický platební styk v Komerční bance, a.s. Komerční banka je mateřskou společností skupiny KB a je součástí mezinárodní skupiny Société Generale. Patří mezi přední bankovní instituce v České republice a v regionu střední a východní Evropy. Je univerzální bankou se širokou nabídkou služeb v oblasti retailového, podnikového a investičního bankovnictví. Společnosti skupiny KB nabízejí další specializované služby, jako je penzijní připojištění, stavební spoření, faktoring, spotřebitelské úvěry, pojištění24.

3.1. Představení služeb podporujících elektronický platební styk v Komerční bance Služby přímého bankovnictví v Komerční bance bych rád rozdělil na základní, které jsou poskytovány samostatně na základě samostatných smluv mezi klienty a bankou a na služby nadstavbové, jejichž poskytování není podmíněno uzavřením smluvního dokumentu, ale poskytováním jedné ze základních služeb. V okamžiku zrušení základních služeb dochází také k automatické deaktivaci služeb nadstavbových.

3.1.1. Základní služby MojeBanka a MojeBanka Business Jedná se o službu internetového bankovnictví, přístupnou 24 hodin každý den v týdnu na webovém portálu www.mojebanka.cz. Je určena občanům, podnikatelům, firmám a veřejné správě. Jedná se o nejdynamičtěji se vyvíjející službu banky. Byla uvedena na trh v únoru roku 2001. V době svého zavedení byly funkčnosti velmi omezené na příkaz k úhradě nebo k inkasu, zahraniční platbu a dávkové příkazy. Z pasivních operací to byly základní informace o účtu, možnost stahovat výpisy, informace o změnách na účtu.

24

Komerční banka, a.s.: Dostupné z www: http://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladni-informace.shtml [cit. 14. 12. 2012].

38

Pro doplnění uvádím také grafické řešení obou uvedených služeb prostřednictvím příloh číslo 4 a 5. Dále pak také vzhled formulářů pro provádění tuzemských i zahraničních plateb v přílohách pod čísly 11 až 17. Služby Mezi benefity dnešní verze služby již patří zejména: •

výrazná úspora času při vyřizování finančních záležitostí – odpadá nutnost navštěvovat pobočku, současně je tu i možnost zrušení papírových výpisů

•

neustálá kontrola nad pohyby na účtech, okamžitý přehled o aktuálním zůstatku, velmi jednoduché a srozumitelné ovládání, velmi podrobná nápověda přímo v aplikaci (služba je dostupná rovněž v anglickém jazyce). Případně je tu také profesionálně vyškolená uživatelská podpora na bezplatné lince 800 152 152

•

finanční úspory – poplatky za operace na účtech jsou podstatně výhodnější než na pobočce, dále i pohodlné dobíjení kreditu mobilního telefonu a platby faktur pro Vodafone

•

pro pravidelné informování např. v době mimo dostupnost k internetu také možnost nastavení širokého spektra automatických notifikací o pohybech na účtu, kartou a jiné

•

možnost využití služby pro účetní programy (podporujícím formáty BEST, nebo KM)

Zabezpečení Bezpečnostní řešení, které služba využívá, je navrženo v souladu se standardy elektronického podpisu. Veškerá komunikace probíhá v protokolu SSL (Secure Socket Layer) a každou aktivní operaci uživatel podepisuje svým elektronickým podpisem: •

certifikátem v souboru – jedná se o datový soubor, který si uživatel stáhne do svého PC, popř. na přenosné médium. Tento soubor je zabezpečen heslem, které si uživatel sám zvolí. Při přihlášení, popř. při autorizaci plateb je klientovi doručen potvrzovací SMS kód na telefonní číslo které je registrované k certifikátu.

•

certifikátem na čipové kartě – jedná se o kartu velikosti platební karty, která je zabezpečena 4 místným PINem (v některých zemích jsou až šesti místné). Ke kartě je třeba mít i čtecí zařízení.

39

Získání služby Získání služby je podmíněno pouze existencí běžného účtu vedeného v českých korunách, s nímž je služba svázaná po celou dobu jejího využívání a uzavřením Smlouvy o poskytování přímého bankovnictví. Profibanka Jedná se o službu PC bankovnictví, která byla zavedena v květnu roku 2000 s účelem nahradit stávající služby BBS a BEST KB. Stejně jako služba MojeBanka nabízí 24 hodinový přístup do banky a je určena pro firmy, města, obce, svazky města a obcí, kraje a jimi zřízeným příspěvkovým organizacím a právnickým osobám. Služba zahrnuje komplexní řešení firemního platebního styku a komunikace s bankou pomocí aplikace instalované v klientově PC. Využívá lokální databázi, díky které má klient při používání aplikace kdykoliv k dispozici historii transakcí, přehled příkazů i dávek a další, od počátku instalace služby. Zabezpečení Přístup do služby je řešen obdobně jako u služby MojeBanka prostřednictvím osobního certifikátu s tím, že v tomto případě je možné využít jako uložiště certifikátu výhradně čipovou kartu. Obsluha účtů lze určením rozsahu přístupových práv umožnit i více uživatelům. Bezpečnostní řešení je stejně jako u MojeBanky v souladu se standardy elektronického podpisu díky komunikaci v SSL (Secure Socket Layer) a podpisu každé aktivní operace elektronickým podpisem. Získání služby Získání služby je podmíněno pouze existencí běžného účtu vedeného v českých korunách, s nímž je služba svázaná po celou dobu jejího využívání a uzavřením Smlouvy o poskytování přímého bankovnictví. Službu lze spustit až po instalaci softwarového programu díky instalačnímu DVD, které klient získává při sjednání smlouvy. Součástí instalace je i lokální databáze, která uchovává veškerá data během používání služby. Při přihlášení dojde automaticky k aktualizaci dat (pokud nemá klient nastaveno jinak), díky které se aktualizují informace o účtech (historii transakcí, aktuálních zůstatcích, čekajících platbách a další). Díky databázi si může klient jednoduše vytvářet zálohy a archivy, pro instalace produktu na další osobní počítač. 40

Prostředí služby je možné snadno nastavovat pro lepší orientaci pomocí funkce nastavení pohledu a tak dále upravovat zobrazení informací dle vlastních představ klienta. Stejně tak jednotlivé vlastní účty i účty protistran lze zařadit do skupin, nebo je pojmenovat, což výrazně usnadní zadávání příkazů. Služby Rozsah aktuálně nabízených služeb je totožný se službou MojeBanka. Přímý kanál Jedná se o službu PC bankovnictví, která byla zavedena v březnu roku 2001 s účelem nahradit stejně jako služba Profibanka stávající služby BBS a BEST KB. Je určena firmám a veřejné správě zvlášť tam, kde dochází ke stahování velkého objemu dat. Služba je velmi jednoduchou a efektivní nadstavbou služby MojeBanka a umožňuje jednoduše a rychle odesílat platební příkazy a stahovat výpisy přímo z prostředí účetního systému. Stahování dat může být buď řízené, nebo automatické, a to pomocí firemního certifikátu. Pro režim stahování dat si klient nastaví libovolný interval a tím si zajistí neustálý přehled o stavu financí. Pro kontrolu informací již není třeba spouštět speciální bankovní aplikaci, ale standardně pracovat v prostředí účetního a ekonomického systému. Ke službě Přímý kanál uvádím formou přílohy číslo 8 také její grafické řešení. Zabezpečení Přístup ke službě je zajištěn buď stejně jako u služby MojeBanka osobním certifikátem nebo firemním certifikátem, který lze uchovávat na disketě nebo na pevném disku počítače. Firemní certifikát je určen pouze pro pasivní přístup k informacím, není určen k podepisování ani odesílání plateb do banky. Bezpečnostní řešení pro osobní certifikát je stejně jako u MojeBanky v souladu se standardy elektronického podpisu díky komunikaci v SSL (Secure Socket Layer) a podpisu každé aktivní operace elektronickým podpisem. Služby Služba umožňuje pracovat pohodlně přímo ve známém prostředí účetního systému klienta, odesílat velké množství platebních příkazů a stahovat velké množství transakcí popř. hromadně odesílat tuzemské i zahraniční platby, transakční historii a avíza z banky, výpisy z platebních karet apod. 41

Získání služby Získání služby je podmíněno pouze existencí běžného účtu vedeného v českých korunách, s nímž je služba svázaná po celou dobu jejího využívání a zároveň zřízením služby MojeBanka - služba je nadstavbou služby MojeBanka. Pro získání služby je nutné uzavřít Smlouvu o poskytování přímého bankovnictví. Spuštění služby je podmíněno stažením aplikace z webové stránky www.mojebanka.cz nebo z instalačního DVD, které klient získá na pobočce. MojePlatba Služba byla zavedena v roce 2009 a je poskytována pro podnikatele, firmy a velké korporace, které nabízejí své produkty a služby prostřednictvím internetu. Zejména ty, které nabízejí služby v oblasti prodeje vstupenek, zájezdů, letenek, inkasují plnění až po poskytnutí služby. Služba MojePlatba je platební nástroj, který umožňuje přijímat bezhotovostní platby přímo při nákupu zboží nebo při placení služeb na internetu. Obchodník nebo poskytovatel služby umístí na své internetové stránky tlačítko „MojePlatba“. Nakupující, který se rozhodne platit prostřednictvím služby MojePlatba je pak přesměrován do internetového bankovnictví MojeBanka na předvyplněný platební příkaz, který podepíše svým elektronickým podpisem a tím za zboží nebo služby zaplatí. Služba funguje na principu tzv. garantované platby, kdy je platba blokována až do okamžiku zaúčtování. Je tak zaručeno, že obchodník dostane za své služby či zboží zaplaceno. Z pohledu obchodníka je služba technickým řešením, které umožňuje po uzavření smlouvy s bankou, na svých internetových stránkách poskytovat jednoduchou možnost placení za zboží či služby klientům banky využívající internetové bankovnictví. Z pohledu nakupujícího je to služba, přes kterou zaplatí za služby a zboží přímo na stránkách obchodníků. Zabezpečení Z pohledu nakupujícího se jedná o standardní platby prostřednictvím služby MojeBanka, tudíž jejich zabezpečení je založeno na osobním certifikátu. Ze strany obchodníka je služba zabezpečena firemním certifikátem, který zabezpečuje komunikaci mezi webovou stránkou a bankou. Používá se při automatickém podepisování jednotlivých transakcí.

42

Služby •

garance platby, snížení nákladů na platební styk, v kombinaci se službami přímého bankovnictví (např. Přímý kanál) má obchodník možnost automatizace procesu kontroly uskutečněných plateb

•

jednoduchá instalace „platebního tlačítka" na internetové stránky obchodníka podle vzorové implementace dodané od banky. Zároveň je dostupné také ověřovací (testovací) prostředí pro testery a vývojáře internetového obchodu nebo portálu. V případě potřeby je k dispozici také profesionálně vyškolená podpora na lince 955 551 554

Získání služby Získání služby je podmíněno pouze existencí běžného účtu vedeného v českých korunách, s nímž je služba svázaná po celou dobu jejího využívání a který zároveň nemusí být veden v Komerční bance. Pro získání služby je nutné uzavřít Smlouvu o přijímání elektronických plateb prostřednictvím služby MojePlatba. Nezbytným krokem pro fungování služby je vytvoření firemního certifikátu, který slouží pro zabezpečení komunikace. Expresní linka KB Jedná se o službu telefonního bankovnictví, která je určena občanům, podnikatelům, právnickým osobám a veřejné správě. Služba byla zavedena v září roku 1998 jako jedna z prvních v České republice, kterou obsluhovali živí telefonní bankéři – nikoli automat. V době svého zavedení byly služby omezené na příkaz k úhradě nebo k inkasu a založení termínovaného účtu v korunách nebo v cizí měně. Z pasivních operací to byly základní informace o účtu, možnost získat mimořádný výpis, informace o změnách na účtu. Služba nabízí obsluhu 24 hodin denně, 365 dní v roce prostřednictvím speciálně vyškoleného telefonního bankéře (vč. obsluhy i v anglickém jazyce) Služby Expresní linky jsou poskytovány na následujících telefonních číslech, pro volání z ČR i zahraničí: •

955 559 559 (v českém jazyce)

•

955 551 551 (v anglickém jazyce)

43

Cena volání na tato čísla je zpoplatněna jako standardní místní volání na pevnou linku a to odkudkoliv v ČR (mimo volání ze zahraničí). Součástí linky je automatický hlasový systém, ve kterém lze vybrané informace ověřit bez asistence telefonního bankéře, a některé z nich zaslat na mobilní telefon prostřednictvím SMS. Služby Dnešní verze již nabízí poměrně velký rozsah služeb jako např.: •

provádění platebního styku (omezené limitem 300.000 Kč s PIN, 10,000.000 Kč s Kartou optického klíče) - trvalý příkaz k úhradě - zadání, změna, zrušení, povolení inkasa - včetně plateb SIPO a Český Telecom - zadání, změna, zrušení

•

informace o zůstatcích a pohybu na účtech, informace o aktuálních směnných kurzech, úrokových sazbách, produktech a službách banky, v případě potřeby i nastavení zasílání oznámení o nejrůznějších událostech na účtu prostřednictvím SMS, emailu nebo faxu

•

nastavení šablon platebních příkazů, zajištění minivýpisu - poštou, e-mailem, faxem za posledních 10, 20, 30 dní

•

další služby jakými jsou založení termínovaného účtu nebo žádost o vydání platební nebo kreditní karty (včetně vlastního designu – produkt Mojekarta), obchodování s cennými papíry - bez poskytování investičních rad a doporučení, přístup k nadstavbovým službám formou aktivace a jejich administrace (Expresní linka Plus a Mobilní banka KB)

Zabezpečení Služba je zabezpečena čtyřmístným PINem nebo Kartou optického klíče a osmi místným heslem. V případě že dojde k pochybení při zadání těchto bezpečnostních prvků, dochází na záložní otázky, které má klient uvedené ve smlouvě o poskytnutí služby. Veškeré kontakty na Expresní linku KB jsou zároveň nahrávány a archivovány, což současně zjednodušuje i reklamační procesy. Získání služby Získání služby je podmíněno pouze existencí běžného účtu vedeného v českých korunách, s nímž je služba svázaná po celou dobu jejího využívání a uzavřením Smlouvy o poskytování Expresní linky KB.

44

Po sepsání smlouvy na pobočce je klientovi doporučeně zaslána obálka s PINem a aktivačním kódem. Při prvním telefonátu je proveden aktivační telefonát, v průběhu kterého si klient nastaví heslo (neplatí pro zabezpečení přes Kartu optického klíče). MultiCash KB Jedná se o službu, která byla bankou zavedena v červenci 2007. MultiCash KB je multibankovní aplikací, kdy klient obsluhuje pomocí jedné aplikace účty vedené v různých bankách v různých zemích. Služba je v bankách aktuálně nabízena v 16 jazykových verzích (v Komerční bance verze česká a anglická). Tento typ služby zahrnuje velkou škálu finančních funkcí, možnost volby uživatelských oprávnění klientem, možnost zakládání nových uživatelů, skupin uživatelů a dalších doplňků dle potřeb klienta. Specifickou vlastností oproti standardním službám je přístup k účtům také u jiných bank včetně zahraničních pomocí jediné společné aplikace. Umožňuje jednotné napojení na interní systémy klienta a analýzu a konsolidaci dat ve společné databázi. Klientům jsou k dispozici následující moduly: •

cash management – pro vyhodnocení informací stažených z banky (výpisy, zůstatky, obraty) nebo informací odeslaných do banky

•

modul elektronického podpisu – uložení tajného klíče na disketu, USB, lokální nebo síťový disk, čipovou kartu

•

český tuzemský platební styk (CZI) – clearingový formát a český zahraniční platební styk (CZA) – formát SWIFT

•

modul pro mezinárodní platby RFT (SWIFT MT 101) a SEPA platby (SPA) - platby SEPA Credit Transfer

•

status plateb (PST) – poskytuje informace o stavu zpracování platby

•

aktuální informace o zůstatcích (CBA) - on-line modul pro získání aktuálních zůstatků

•

komunikační modul.

Pro doplnění uvádím grafické řešení této služby v příloze číslo 9 a současně i vzhled formulářů pro provádění tuzemské platby, zahraniční platby a SEPA platby v přílohách pod čísly 19 až 21.

45

Zabezpečení Hlavní bezpečnostní náležitosti jsou: •

aplikační komunikační protokol MCFT (MultiCash File Transfer) německé společnosti Omikron

•

přístupová a uživatelská hesla s tím, že veškerá data od klienta se přenášejí přímo na bankovní server a naopak

•

elektronický podpis (s délkou klíče 2048 bit) šifrovaný prostřednictvím asymetrické kryptografie. Komunikace mezi klientem a bankou je automaticky šifrována. Pro šifrování během přenosu je použit Triple DES algoritmus s asymetrickou výměnou klíče pomocí Diffie nebo Hellman algoritmu. Tímto je zajištěna důvěrnost přenosu dat. Dále je použit elektronický podpis, což je RSA-procedura, pár klíčů s délkou klíče 2048 bitů a s hash funkcí RIPEMD – 160. Uložení soukromého klíče uživatele je možné způsobem dle vlastního rozhodnutí klienta, bankou je z důvodu vyšší formy zabezpečení doporučeno ukládání na čipovou kartu. Banka za tímto účelem vydává svým klientům čipovou kartu pro MC, resp. čtečku čipových karet. Možné varianty uložení soukromého klíče uživatele jsou do souboru (na pevný disk, USB flash disk nebo CD ROM) nebo na čipovou kartu Komerční banky pro MultiCash, firmy MDP (AR minikey) nebo na čipovou kartu vydanou jinou bankou.

Služby Služba zahrnuje kromě hlavní funkce elektronického platebního styku: •

vzdálený podpis

•

import nebo export platebních souborů a import nebo export textových souborů (zpracování dat v externích systémech, import dat z účetních systémů), generování sestav na základě zadaných kritérií, historie plateb

•

zálohování databáze

•

definování šablon, multiuživatelský přístup

Služba umožňuje zároveň na klientské straně nadefinovat administrátora klientské aplikace MC i nové uživatele, vytvoření skupin uživatelů a jejich profilů včetně nastavení přístupových práv pro každého z uživatelů (včetně různých úrovní ověření a schvalování) a nastavit také různé systémové parametry.

46

Získání služby Získání služby je podmíněno pouze existencí běžného účtu vedeného v českých korunách, s nímž je služba svázaná po celou dobu jejího využívání a který zároveň musí být veden v Komerční bance. Pro získání služby je nutné uzavřít Smlouvu o poskytování služby MultiCash KB.

3.1.2. Nadstavbové služby Expresní linka Plus Služba Expresní linka Plus je poskytována občanům, podnikatelům nebo právnickým osobám. Byla zavedena jako součást služby Expresní linka KB a fungovala v prostředí internetového bankovnictví jako jeho zkrácená forma. Byla zavedena z důvodu alternativy pro klienty vlastnící Expresní linku KB a preferující spíše komunikaci formou internetu. V době zavedení služba umožňovala i některé vybrané aktivní operace, ale aktuálně slouží pouze pro pasivní operace. V září roku 2009 došlo k rozdělení služby na dva moduly. Jeden modul zůstal svázán s Expresní linkou KB a jeho aktivace a administrace zůstala nadále ponechána na Expresní lince KB, čili zůstal jakousi funkčností Expresní linky KB. Druhý modul alternativně nazývaný jako standardní distribuční kanál vznikl z důvodu zajištění plnění povinností banky vyplývajících ze zákona o platebním styku. Plnění zákona spočívá v poskytování služby s bezplatným přístupem k informacím pro měsíční výpisy z běžných a spořicích účtů popř. návrhy změn smluvních podmínek. Jako standardní komunikační kanál je poskytována na základě samostatné smlouvy a samostatných produktových podmínek. Grafické řešení této služby je uvedeno v příloze č. 6. Zabezpečení Bezpečnost služby je založena na podobném principu jako Expresní linka KB, tzn. formou identifikačního čísla a čtyřmístného čísla PIN nebo Karty optického klíče. Služby Služby poskytované prostřednictvím Expresní linky Plus jsou zejména: •

přehled o zůstatcích na účtech včetně činnosti v aktuálním dni a zároveň zobrazení transakční historie a blokací operací provedených platební kartou, přehled trvalých příkazů, inkas, plateb SIPO 47

•

možnost nastavení elektronických výpisů a změny frekvence výpisů, možnost žádosti o archivní výpis, dále nastavení zasílání oznámení o nejrůznějších událostech na účtu prostřednictvím SMS nebo e-mailu nebo faxu, možnost objednání produktů a služeb nebo sjednání schůzky s bankovním poradcem

•

možnost zobrazení informací o vývoji a struktuře investičního portfolia, zobrazení informací ze smlouvy ke stavebnímu spoření či penzijnímu připojištění

Získání služby Může být aktivována prostřednictvím služby Expresní linka KB, tedy poskytována klientům vlastnícím Expresní linku KB, nebo jako standardní distribuční kanál poskytována na základě sjednané Smlouvy o poskytování Expresní linky Plus. Poskytnutí standardního distribučního kanálu je preferováno pouze pro klienty, kteří žádají elektronickou formu výpisu, ale nevlastní jiný produkt přímého bankovnictví. Důvodem je již zmíněná povinnost plnit ustanovení zákona o platebním styku. Mobilní banka Služba je poskytována občanům, podnikatelům nebo právnickým osobám jako součást služby Expresní linka KB, jejímž prostřednictvím ji lze stejně jako Expresní linku Plus aktivovat i průběžně administrovat. Služba je založena na přístupu klienta do banky 24 hodin 365 dní v roce prostřednictvím mobilního telefonu, na kterém je nahrána speciální aplikace ke stažení na webových stránkách banky. Zabezpečená komunikace mezi klientem a bankou probíhá šifrovaně prostřednictvím protokolu AES a přístup jako takový je zabezpečen identifikačním číslem, PIN a heslem, které klient používá při vstupu na Expresní linku KB nebo kartou optického klíče. Další formou zabezpečení je omezený denní limit pro provádění aktivních operací do výše 100.000 Kč. Podmínky kladené na mobilní telefon jsou aktivace datových služeb u operátora a nastavení parametrů datového připojení. Grafické řešení této služby uvádím prostřednictvím přílohy č. 7 a formulář pro zadání platby v příloze č. 18. Služby Prostřednictvím Mobilní banky může majitel účtu nebo statutární zástupce ovládat běžné účty v Kč a cizí měně, provádět pasivní operace jako např. informace týkajících se účtů, 48

použitelných zůstatků na účtech, transakční historii účtů, zobrazení blokací z platebních karet a další. Lze současně provádět aktivní operace jako např. zadání příkazu k úhradě, dobití předplacené karty – Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone a platby faktur, navýšení volací jistiny a další. Získání služby Může být aktivována prostřednictvím služby Expresní linka KB, tedy poskytována klientům vlastnícím Expresní linku KB na základě sjednané Smlouvy o poskytování Expresní linky KB. Mobilní banka 2 Služba je poskytována občanům, podnikatelům nebo právnickým osobám jako součást služby MojeBanka nebo MojeBanka Business, jejichž prostřednictvím ji lze aktivovat i průběžně administrovat. Služba je založena na přístupu klienta do banky 24 hodin 365 dní v roce prostřednictvím mobilního telefonu, na kterém je nahrána speciální aplikace ke stažení na webových stránkách banky. Na rozdíl od služby Mobilní banka jsou v tomto případě kladeny vyšší nároky na technické vybavení mobilního telefonu: •

telefon iPhone s operačním systémem iOS 4 a vyšším

•

telefon s operačním systémem Android 2.1 a vyšší

•

telefon s internetovým prohlížečem.

Dalšími podmínkami jsou stejně jako u služby Mobilní banka aktivace datových služeb u operátora a nastavení parametrů datového připojení. Zabezpečená komunikace mezi klientem a bankou probíhá šifrovaně prostřednictvím protokolu AES a přístup jako takový je zabezpečen identifikačním číslem, PINem a heslem, které klient používá při vstupu na Expresní linku KB nebo kartou optického klíče. Další formou zabezpečení je omezený denní limit pro provádění aktivních operací do výše 100.000 Kč. Pro názornost uvádím také grafické řešení této služby v příloze č. 10 a formulář pro zadání platby v příloze č. 22.

49

Služby Služby poskytované prostřednictvím Mobilní banky 2 jsou v zásadě totožné jako u služby Mobilní banka. Získání služby Může být aktivována prostřednictvím služby MojeBanka nebo MojeBanka Business, tedy poskytována klientům vlastnícím jednu z těchto služeb na základě sjednané Smlouvy o poskytování přímého bankovnictví.

3.2. Zavedení služby podporující elektronický platební styk v Komerční bance Jako nezbytnou součást prezentace služeb přímého bankovnictví v Komerční bance bych rád představil také nově zavedenou službu MojeBanka Business, tedy popsal důvody zavedení, průběh implementace služby do systémů banky a finální stav prodeje a její využívání. Důvody zavedení Služba MojeBanka vznikla v roce 2001 jako první služba internetového bankovnictví v Komerční bance. Od té doby docházelo k pravidelným úpravám a zavádění nových služeb a funkčností s tím, že tato služba typu internetového bankovnictví, byla jako jediná v bance poskytována všem klientským segmentům za stejných podmínek a nabízela tytéž funkčnosti.

3.2.1. Proces zavedení služby Záměrem projektu bylo rozdělit stávající službu internetového bankovnictví tak, aby na stejné platformě vznikly dvě technicky i obchodně na sobě nezávislé služby, které budou lépe respektovat potřeby klientů. Plán byl rozdělit služby tak, aby jedna byla určena fyzickým osobám občanům a druhá fyzickým osobám podnikatelům, právnickým osobám a dalším typům společností. Obě služby pak budou moci být i nezávisle na sobě dále vyvíjeny dle potřeb uvedených segmentů. V rámci projektu tedy došlo technicky k vytvoření dvou nových kanálů internetového bankovnictví s tím, že po obchodní stránce došlo ke změně grafické formy jedné služby (MojeBanka) a zavedení další, nové služby (MojeBanka Business).

50

MojeBanka – prošla v rámci projektu kompletní redesignem front-endu a současně došlo i k částečným změnám ve funkčnostech. MojeBanka Business – přejala z původní služby MojeBanka design a současně došlo k redukci některých funkčností. Obchodně došlo k zavedení nové služby, která byla jednotlivým klientům dle segmentu obsluhy: •

jednostranně přidána ke stávající službě MojeBanka nebo

•

vyměněna za stávající službu MojeBanka.

Segmenty zařazené do migrace a vymezení odpovědnosti Do projektu a s ním spojené migrace jsou zařazeny následující segmenty: •

Individuals (fyzické osoby nepodnikající včetně Privátních klientů)

•

Small Business (fyzické osoby podnikající a právnické osoby)

•

Corporate (fyzické osoby podnikající a právnické osoby)

•

Top Corporate (fyzické osoby podnikající a právnické osoby).

Implementace změn Migrace byla rozdělena do dvou základních fází. Mezi oběma fázemi bylo přechodné časové období, které banka zavedla s ohledem na klienty a jejich adaptaci v novém prostředí s novými funkčnostmi. První fáze proběhla v červnu 2012, kdy došlo u části klientů k rozšíření poskytovaných služeb o další službu MojeBanka Business. Druhá fáze proběhla v listopadu 2012 a došlo k finálnímu přiřazení služeb klientům dle vnitřní segmentace. Mezi oběma obdobími byla nová služba poskytována bezplatně. Důvodem bylo, aby se klienti v dostatečném čase seznámili s novými funkčnostmi a novým grafickým prostředím služby.

3.2.2. Rozdělení klientů do skupin pro migraci a marketingová komunikace Rozdělení klientů do skupin pro migraci a přiřazení služeb Klienti byli v rámci strategie migrace a následného prodeje rozděleni do 3 základních skupin a podle těchto skupin byla kombinace služeb přiřazena.

51

Jednalo se o skupiny: •

fyzické osoby občané (FOO) – tato skupina zahrnuje klientelu retailu a klienty Private Bankingu (Individuals)

•

business I. – tato skupina zahrnuje fyzické osoby podnikající (FOP) a právnické osoby (PO), které jsou obsluhovány ze strany poboček (především Small Business)

•

business II. – tato skupina zahrnuje fyzické osoby podnikající a právnické osoby, které jsou obsluhovány ze strany Obchodních Center a Obchodních Divizí banky (Corporate, Top Corporate).

Dále uvádím přehled přiřazení služeb přímého bankovnictví jednotlivým segmentům v rámci přechodného období a po přechodném období: Přechodné období •

skupina FOO – služby MojeBanka a MojeBanka Business

•

skupina Business I. – služby MojeBanka a MojeBanka Business

•

skupina Business II. – služba MojeBanka Business.

Po přechodném období •

skupina FOO – služba MojeBanka

•

skupina Business I. – služby MojeBanka a MojeBanka Business

•

skupina Business II. – služba MojeBanka Business.

Marketingová komunikace a informační kampaň V této části uvádím, jak probíhalo oslovení klientů před zavedením změn, v období před přechodným obdobím, během něj a po jeho skončení. Od 13. března 2012 - informování VIP a citlivých klientů •

zaslání e-mailové komunikace o chystaných změnách na VIP korporátní klienty

•

oslovení vybraných Top Affluent klientů a častých uživatelů MojeBanka ze segmentu Občané a poskytnutí informací o chystaných změnách.

52

21. březen – 30. červen 2012 - povinné informování všech majitelů MojeBanka •

2 měsíce před plánovanou změnou - odeslání informací o změně Smlouvy (pro firmy v obsluze Corporate a Top Corporate a podnikatele a firmy v obsluze poboček) a Podmínek pro poskytování a využívání přímého bankovnictví všem klientům, majitelům služby MojeBanka, formou zprávy ve schránce služby MojeBanka (Message-box)

•

nebylo komunikováno přesné datum spuštění nové služby MojeBanka, ale časové rozpětí 26. květen -31. červenec.

2. duben – 30. červen 2012 - marketingová komunikace •

oslovení všech majitelů a uživatelů služby MojeBanka (Message-box – vyskakovací okno, email, příloha k výpisu)

•

prezentace změn a benefitů MojeBanka a MojeBanka Business, stále bez přesného data nasazení nové služby.

4. červen – 30. červen 2012 - komunikace přesného data nasazení nové služby MojeBanka a MojeBanka Business Odeslání informace prostřednictvím zprávy ve schránce služby MojeBanka, SMS nebo emailu. Pro vybrané klienty segmentů Individuals a Small Business odeslání Direct mailu. Říjen 2012 - informace pro klienty FOO o konci přechodného období 10 dnů před ukončením přechodného období (23. listopad 2012) byli klienti informováni zprávou ve službách přímého bankovnictví, že po tomto datu budou moci využívat pouze novou službu MojeBanka.

3.2.3. Cenová politika V přechodném období i po jeho ukončení bude bez ohledu na to, zda má klient pouze jednu ze služeb nebo kombinaci obou služeb, výše ceny stejná. Pravidlo pro výpočet a účtování poplatků za vedení služeb i za další služby jejich prostřednictvím využívané, zůstane dle stávajícího postupu (první zmocněná osoba zdarma, notifikace, stahování archivního výpisu, apod.).

53

Tabulka č. 1 - Stanovení cen sazebníkem banky v Kč Služba MojeBanka

FOO

FOP

39

170

PO 170

Zmocněná osoba 44 (pro FOO) / 75 (pro FOP a PO)

MojeBanka Business

39

170

170

44 (pro FOO) / 75 (pro FOP a PO)

MojeBanka+ MojeBanka Business

39

170

170

44 (pro FOO) / 75 (pro FOP a PO)

Zdroj: Komerční banka: http://www.sazebnik-kb.cz/ [cit. 4. 1. 2013]. Tam, kde je aktuálně služba MojeBanka zpoplatněna jako součást balíčku služeb, bude v tomto balíčku zařazena také nová služba MojeBanka Business a cenou za balíček také zpoplatněna. Grafické řešení služeb podporujících elektronický platební styk v Komerční bance, a.s. uvádím jako přílohy číslo 4 až 11.

54

4. Analýza elektronického platebního styku Jako logickou součást této práce, která popisuje elektronický platební styk, bych rád uvedl také přehled cenové politiky v oblasti elektronického platebního styku. Pro přehled o cenové politice jsem zvolil čtyři největší banky působící na území České republiky: •

Československou obchodní banku

•

Komerční banku

•

Českou spořitelnu

•

UniCredit Bank.

Přehled jsem zároveň doplnil o dvě banky, které v téže oblasti teprve začínají: •

Zuno

•

Air Bank.

4.1. Analýza elektronického platebního styku z hlediska cenové politiky V následujících tabulkách bych rád uvedl přehledy poplatků z pohledu sazeb za využití instrumentů platebního styku prostřednictvím služeb přímého bankovnictví a platebních karet. Dále základní poplatky za služby přímého bankovnictví a rozsah funkčností konkrétních služeb přímého bankovnictví v oblasti elektronického platebního styku a dalších vybraných funkčností. Uváděné hodnoty se týkají variant sazeb pro klienty fyzické osoby – občany a netýkají se mimořádných nabídek nebo slev zařazených do balíčků služeb k běžným účtům a dalším produktům bank. Následující přehledná tabulka č. 2 dokládá jednotlivé poplatky analyzovaných bank.

55

Tabulka č. 2 - Poplatky za využití instrumentů platebního styku v Kč Instrument

Komerční

ČSOB -

ČS - SERVIS 24

UniCredit Bank -

Zuno –

Air Bank -

elektronického

banka -

InternetBanking 24

Internetbanking

OnLine Banking

Online

Internetové

platebního styku

MojeBanka

Banking

bankovnictví

Příkaz k úhradě

4

3 (v případě

v rámci téže

rozdílných měn účtů

banky

9)

Příkaz k inkasu

2

3

Zdarma

Zdarma

4

6

5

3

Zdarma

Zdarma

6

3

4

6

Zdarma

5

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

1 %, min. 250,

500

Neposkytuje

Neposkytuje

Neposkytuje

v rámci téže banky Příkaz k úhradě ve prospěch jiné banky Zřízení povolení k inkasu Zřízení trvalého příkazu Zahraniční

max. 1500 + 500

platba - Expres

(pouze přijímá jako pasivní strana transakce)

Zahraniční

600

1 %, min. 250,

500

Neposkytuje

Neposkytuje

Neposkytuje 200

max. 1500 + 500

platba – Urgent Zahraniční

0,9% min.250,

0,7 %, min. 250,

1 %, min. 220,

0,9 %, min. 250,

280 (s volbou

platba

max. 1 500

max. 1 500

max. 1 500

max. 1 500 Kč (s

poplatku

volbou poplatku

„OUR“ 480)

„OUR“ + 800) SEPA platba

195 (pro

250 (pro platby do

220 (pro platby do

platby do 50

50 tis. EUR

50 tis. EUR

tis. EUR

0,7% min. 250, max.

1% min. 220, max.

0,9% min.

750)

1 500)

250

180

Neposkytuje ani nepřijímá

250, max. 1 500)

Zdroj: Vlastní zpracování25.

25

Komerční banka, a.s.: Dostupné z www: http://www.kb.cz [cit. 4. 1. 2013]. Československá obchodní banka, a. s.: Dostupné z www: http://www.csob.cz/ [cit. 14. 12. 2012]. Česká spořitelna, a.s.: Dostupné z www: http://www.csas.cz/ [cit. 4. 1. 2013]. Unicredit Bank, a.s.: Dostupné z http://www.unicreditbank.cz/web/sazebnik [cit. 25. 2. 2013]. Zuno, a.s.: Dostupné z www: http://www.zuno.cz/pomoc/uzitecne-informace/cenik/ [cit. 25. 2. 2013]. Air Bank, a.s.: Dostupné z www: http://www.airbank.cz/cs/ [cit. 25. 2. 2013].

56

Hodnoty ve výše uvedené tabulce uvádím pro lepší názornost také formou grafu pro tuzemské platby (graf. č. 1) a zahraniční platby (graf č. 2). Graf č. 1 – Poplatky za využití instrumentů tuzemského platebního styku v Kč

6

5 4

Příkaz k úhradě

3

Příkaz k inkasu

2

Příkaz k úhradě do JPÚ

1

0

Zdroj: Vlastní zpracování26. Z tabulky č. 2 vyplývá, že příkaz k úhradě i inkasu v rámci jedné banky lze zdarma zadat u bank ZUNO a Air Bank. Naopak jsou tyto služby zpoplatněné nejvyšší sazbou u ČSOB a Komerční banky. Příkaz k úhradě ve prospěch jiné banky má stále zdarma jen banka Zuno. Jak dále vyplývá z uvedené tabulky, všechny hodnocené banky poskytují zdarma zřízení povolení k inkasu a zřízení trvalého příkazu. K tomu je možné dodat, že tyto služby však byly v počátcích zavádění elektronického bankovnictví poskytovány za poplatek a až na nátlak klientů byly tyto služby poskytovány zdarma.

26

Komerční banka, a.s.: Dostupné z www: http://www.kb.cz [cit. 4. 1. 2013]. Československá obchodní banka, a. s.: Dostupné z www: http://www.csob.cz/ [cit. 14. 12. 2012]. Česká spořitelna, a.s.: Dostupné z www: http://www.csas.cz/ [cit. 4. 1. 2013]. Unicredit Bank, a.s.: Dostupné z http://www.unicreditbank.cz/web/sazebnik [cit. 25. 2. 2013]. Zuno, a.s.: Dostupné z www: http://www.zuno.cz/pomoc/uzitecne-informace/cenik/ [cit. 25. 2. 2013]. Air Bank, a.s.: Dostupné z www: http://www.airbank.cz/cs/ [cit. 25. 2. 2013].

57

Zde je namístě uvést, že problematika bankovních poplatků je velmi často kritizována v tisku či

na

internetu.

Mezi

nejznámější

internetové

servery

pak

bezesporu

patří

www.bankovnipoplakty.com27, který vede bývalý absolvent BIVŠ Bc. Patrik Nacher. Díky velké popularizaci této problematiky a také ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek, mnoho bank v ČR odstoupilo od vybírání některých poplatků spojených s vedením účtu či užíváním platební karty28. Mezi první „vítěze“ patřil poplatek za příchozí platby či za vklad na účet, kreditní operace. V roce 2006 byl za nejvíce absurdní označen poplatek za výběr platební kartou z bankomatu vlastní banky. V loňském roce označilo 8227 respondentů jako nejabsurdnější poplatek za zjištění zůstatku prostřednictvím bankomatu. Celkem 3571 respondentů (16%) pak označilo poplatek za zadání příkazu či změny trvalého příkazu přes internetbanking také jako poplatek, který jim velmi vadí29. Graf č. 2 – Poplatky za využití instrumentů zahraničního platebního styku v Kč

800 700

600

ZP expres ZP urgent Zp

500 400 300

SEPA platba

200 100 0

Zdroj: Vlastní zpracování30. 27

Bankovní poplatky: Dostupné z www: http://www.bankovnipoplatky.com/ [cit. 14. 4. 2013]. Bankovní poplatky: Dostupné z www: http://www.bankovnipoplatky.com/1kolo12nejabsurdnejsi.html [cit. 14. 4. 2013]. 29 Bankovní poplatky: Dostupné z www: http://www.bankovnipoplatky.com/1kolo12nejabsurdnejsi.html [cit. 14. 4. 2013]. 30 Komerční banka, a.s.: Dostupné z www: http://www.kb.cz [cit. 4. 1. 2013]. Československá obchodní banka, a. s.: Dostupné z www: http://www.csob.cz/ [cit. 14. 12. 2012]. Česká spořitelna, a.s.: Dostupné z www: http://www.csas.cz/ [cit. 4. 1. 2013]. Unicredit Bank, a.s.: Dostupné z http://www.unicreditbank.cz/web/sazebnik [cit. 25. 2. 2013]. Zuno, a.s.: Dostupné z www: http://www.zuno.cz/pomoc/uzitecne-informace/cenik/ [cit. 25. 2. 2013]. Air Bank, a.s.: Dostupné z www: http://www.airbank.cz/cs/ [cit. 25. 2. 2013]. 28

58

Zahraniční platby expres nebo urgent lze porovnávat jen těžko, protože poslední dvě nové banky Zuno a Air Bank tyto služby neposkytují. Zahraniční platby zprostředkovává nejlevněji Air Bank, na druhé straně SEPA platby klient pořídí nejlevněji u banky Zuno. Další tabulka č. 3 uvádí lhůty pro čas pořízení plateb tak, aby byla jejich splatnost v den odeslání do banky. Tabulka č. 3 – Lhůty zpracování plateb s datem účinnosti v den zadání Domácí platby

Komerční

ČSOB

ČS

banka

UniCredit

Zuno – Online

Air Bank -

Bank

Banking

Internetové bankovnictví

Příkaz k úhradě

Do 20:30

Do 18:00

Do 20:00

Do 20:00

Do 19:00

Do 16.30

Do 12:30

Do 12:00

Neposkytuje

Neposkytuje

ČS

UniCredit

Zuno

Air Bank

(do 1,5 mil. Kč) Příkaz k úhradě

Do 13:00

Do 12.00 (bez omezení výše

– Expres

platby) Platby do

Komerční

zahraničí

banka

ČSOB

Zahraniční

Do 17:00

Do 15:30

Do 14:00

Do 15:00

Do 15:00

Do 12:30

Do 13:00

Do 15:30

Do 11:00

Neposkytuje

Neposkytuje

Neposkytuje

Do 15:00

Do 15:00

Do 15:00

Do 12:30

Bank

platba Zahraniční

(do 17: 00 po

platba - Expres

předchozí dohodě) SEPA platba

Do 17:00

Do 15:30

Zdroj: Vlastní zpracování31.

Lhůty pro zpracování se ve vybraných bankách dosti liší, klient, který je v časové tísni, musí s touto skutečností při zadáváním příkazu předem počítat, ať už se jedná o příkaz na domácí platbu, kde je nejpozdější čas zpracování u České spořitelny a UniCredit Bank do 20:00 hodin, resp. u Komerční banky ve 20:30 hodin.

31

Komerční banka, a.s.: Dostupné z www: http://www.kb.cz [cit. 4. 1. 2013]. Československá obchodní banka, a. s.: Dostupné z www: http://www.csob.cz/ [cit. 14. 12. 2012]. Česká spořitelna, a.s.: Dostupné z www: http://www.csas.cz/ [cit. 4. 1. 2013]. Unicredit Bank, a.s.: Dostupné z http://www.unicreditbank.cz/web/sazebnik [cit. 25. 2. 2013]. Zuno, a.s.: Dostupné z www: http://www.zuno.cz/pomoc/uzitecne-informace/cenik/ [cit. 25. 2. 2013]. Air Bank, a.s.: Dostupné z www: http://www.airbank.cz/cs/ [cit. 25. 2. 2013].

59

Z mého pohledu je zarážející velmi krátká doba u AirBank. Jsem toho názoru, že v době rozvinutého elektronického platebního styku omezovat klienta dobou do 16.30 je přinejmenším odrazující a v komparaci s ostatními bankami pro potencionálního klienta těžko pochopitelné. U zahraničních plateb nejvíce vychází vstříc klientům Komerční banka, kde mohou zadat klienti příkaz do 17:00 hodin, a to u zahraniční platby a SEPA platby, jak je uvedeno v následujícím grafu. Z tabulky je opět vidět, že nejméně přívětivou bankou z tohoto pohledu je nová banka AirBank. Zde je nutno ovšem dodat, že za ní je v těsném závěsu Česká spořitelna (pouze do 14 hodin), což je určitě pro mnohé překvapující zjištění. Graf č. 3 – Lhůty zpracování domácích a zahraničních plateb

Zdroj: Vlastní zpracování32.

32

Komerční banka, a.s.: Dostupné z www: http://www.kb.cz [cit. 4. 1. 2013]. Československá obchodní banka, a. s.: Dostupné z www: http://www.csob.cz/ [cit. 14. 12. 2012]. Česká spořitelna, a.s.: Dostupné z www: http://www.csas.cz/ [cit. 4. 1. 2013]. Unicredit Bank, a.s.: Dostupné z http://www.unicreditbank.cz/web/sazebnik [cit. 25. 2. 2013]. Zuno, a.s.: Dostupné z www: http://www.zuno.cz/pomoc/uzitecne-informace/cenik/ [cit. 25. 2. 2013]. Air Bank, a.s.: Dostupné z www: http://www.airbank.cz/cs/ [cit. 25. 2. 2013].

60

Velmi žádanou a rozšířenou službou je internetové bankovnictví. Všechny vybrané banky zavedení této moderní služby, internetového bankovnictví, poskytují klientům zdarma, nicméně v některých dalších poplatcích se přesto liší, viz tabulka č. 4. Jak již bylo zmíněno v souvislosti se soutěží o nejabsurdnější poplatek za rok 2012, se na třetím místě (17% hlasů) umístil poplatek za výpis z účtu zaslaný elektronickou cestou33. Stejný poplatek byl již v roce 2010 taktéž zvolen (více než 13% hlasujících) do finálové pětky poplatků34. Tabulka č. 4 - Poplatky za využití služeb internetového bankovnictví v Kč Služba

Komerční

ČSOB

ČS SERVIS 24

UniCredit Bank

Zuno – Online

Air Bank -

přímého

banka

InternetBanking

Internetbanking

– Online Banking

Banking

Internetové

bankovnictví

MojeBanka

24

Poplatek za

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

39

Zdarma

29

70

Zdarma

Zdarma

Doplňující

Oprávnění pro

Oprávnění pro

Oprávnění pro

Oprávnění pro

informace

druhou a další

každou

každou

druhou a další

zmocněnou

zmocněnou osobu

zmocněnou osobu

zmocněnou

zdarma

zdarma

osobu zdarma

bankovnictví

zřízení služby Poplatek za vedení služby

osobu 44

35

Zdroj: Vlastní zpracování . Odlišně se už banky chovají při zpoplatňování vedení takto zřízené služby, to dokládá graf č. 4.

33

Bankovní poplatky.: Dostupné z www: http://www.bankovnipoplatky.com/1kolo12nejabsurdnejsi.html [cit. 14. 4. 2013]. Bankovní poplatky.: Dostupné z www: http://www.bankovnipoplatky.com/nejabsurdnejsi-poplatky-z-finale-ankety-2010--kolik-stoji-vevasi-bance-13886.html[cit. 14. 4. 2013]. 35 Komerční banka, a.s.: Dostupné z www: http://www.kb.cz [cit. 4. 1. 2013]. Československá obchodní banka, a. s.: Dostupné z www: http://www.csob.cz/ [cit. 14. 12. 2012]. Česká spořitelna, a.s.: Dostupné z www: http://www.csas.cz/ [cit. 4. 1. 2013]. Unicredit Bank, a.s.: Dostupné z http://www.unicreditbank.cz/web/sazebnik [cit. 25. 2. 2013]. 34

Zuno, a.s.: Dostupné z www: http://www.zuno.cz/pomoc/uzitecne-informace/cenik/ [cit. 25. 2. 2013]. Air Bank, a.s.: Dostupné z www: http://www.airbank.cz/cs/ [cit. 25. 2. 2013].

61

Graf č. 4 – Poplatky za využití služeb internetového bankovnictví

Zdroj: Vlastní zpracování36. ČSOB, Zuno a Air Bank si neúčtují žádný poplatek za vedení internetového bankovnictví, nejdražší je tato služba v případě UniCredit Bank, a to 70 Kč. Následující tabulka uvádí další typ produktů, a to platební karty.

36

Komerční banka, a.s.: Dostupné z www: http://www.kb.cz [cit. 4. 1. 2013]. Československá obchodní banka, a. s.: Dostupné z www: http://www.csob.cz/ [cit. 14. 12. 2012]. Česká spořitelna, a.s.: Dostupné z www: http://www.csas.cz/ [cit. 4. 1. 2013]. Unicredit Bank, a.s.: Dostupné z http://www.unicreditbank.cz/web/sazebnik [cit. 25. 2. 2013]. Zuno, a.s.: Dostupné z www: http://www.zuno.cz/pomoc/uzitecne-informace/cenik/ [cit. 25. 2. 2013]. Air Bank, a.s.: Dostupné z www: http://www.airbank.cz/cs/ [cit. 25. 2. 2013].

62

Tabulka č. 5 - Poplatky za využití platební karty v Kč Služba

Komerční

přímého

banka

ČSOB

ČS

UniCredit Bank

Zuno

Air Bank

6

6

5 (v rámci

0 první výběr

Zdarma

vlastních

(18 další

bankomatů v ČR a

výběry)

bankovnictví Výběr v

0 první výběr (9

bankomatu

další výběry)

v zahraničí) Výběr

0 první dva

v bankomatu

výběry (39 další

jiných bank

výběry)

Výběr

1%, min. 100

35

40

30

28

25

0,5% + 80

125 (bankomaty

0,5 % + 100

80

V rámci EU 25,

v bankomatu v

Erste Group 6)

mimo EU 200

zahraničí Výběr na

1%, min. 100

0,5% + 150

40

55 (pouze v rámci

přepážce banky

118

25

vlastních poboček)

v tuzemsku Výběr na

1%, min. 100

0,5% + 200

125

Neposkytuje

Neposkytuje

200

Výběr

Zdarma (pouze

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Neposkytuje

5

v hotovosti na

v tuzemsku)

Zdarma

6 (40

Zdarma

přepážce banky v zahraničí

pokladně u obchodníka Vklad

Neposkytuje

Zdarma (pouze

v hotovosti v

bankomaty

(pouze na

v rámci

bankomatu

jiných bank)

pobočkách

vlastních

pošty)

bankomatů)

Platby u

9

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Zdarma

Dotaz na

2,50 (10

Zdarma (9

Zdarma (20

Zdarma

Zdarma

Zdarma

zůstatek v

bankomaty

bankomaty

bankomaty

bankomatu

jiných bank)

jiných bank)

jiných bank)

obchodníků

37

Zdroj: Vlastní zpracování . V tabulce č. 5 byly posuzovány debetní karty typu Master Card nebo Visa pro fyzické osoby občany s tím, že bylo využito běžných platebních karet nikoli pro dětská a studentská konta, tzv. Gold karet, nebo jiných karet vydávaných pro bonitní klientelu. Posuzovány byly běžné 37

Komerční banka, a.s.: Dostupné z www: http://www.kb.cz [cit. 4. 1. 2013]. Československá obchodní banka, a. s.: Dostupné z www: http://www.csob.cz/ [cit. 14. 12. 2012]. Česká spořitelna, a.s.: Dostupné z www: http://www.csas.cz/ [cit. 4. 1. 2013]. Unicredit Bank, a.s.: Dostupné z http://www.unicreditbank.cz/web/sazebnik [cit. 25. 2. 2013]. Zuno, a.s.: Dostupné z www: http://www.zuno.cz/pomoc/uzitecne-informace/cenik/ [cit. 25. 2. 2013]. Air Bank, a.s.: Dostupné z www: http://www.airbank.cz/cs/ [cit. 25. 2. 2013].

63

operace tedy vyjma méně se vyskytujícího náhradního výběru při ztrátě karty, poplatku za opětovné odeslání PIN a jiné. V tabulce jsou zřejmé velké rozdíly v poplatcích za využití platební karty, ať už se jedná o výběr z bankomatu téže banky, kde AirBank, Zuno a Komerční banka poskytuje výběry, nebo první výběr zdarma. Ještě větší odlišnosti jsou u výběru v hotovosti v bankomatech jiných bank, kde se hodnoty pohybují od výběru zdarma u Komerční banky (2 výběry) až po 40 Kč u České spořitelny. Další rozdíly najdeme u výběrů v bankomatech v zahraničí, kde nejméně zpoplatňuje tuto službu Air Bank a to 25 Kč v zemích EU. Nejlevněji lze pořídit výběr hotovosti na přepážce v tuzemsku u Air Bank, a to za 25 Kč. Další produkty, jako výběry v hotovosti na pokladně u obchodníka, vklad v hotovosti v bankomatu, platby u obchodníků a dotaz na zůstatek v bankomatu většinou všechny banky nezpoplatňují, a nebo jen velmi malou částkou. Musím ale dodat, že limitujícím faktorem je počet bankomatů, které mají banky rozmístěny po České republice.

4.2. Analýza elektronického platebního styku z hlediska rozsahu nabízených služeb Konkrétní přehled jednotlivých služeb je součástí přílohy číslo 3 této práce. Do přehledu jsem se rozhodl zařadit pro srovnání všechny instrumenty platebního styku a další služby, které jsou z mého pohledu nejčastěji využívanými ze strany klientů fyzických osob - občanů. V neposlední řadě také uvádím typ zabezpečení vybraných služeb pro provádění operací elektronického platebního styku. Souhrnem lze k výše uvedené analýze říci, že pro běžného klienta, neznalého bankovní problematiky může být orientace v některých částech sazebníku poměrně obtížná díky ne zcela jasné definici hledané položky, nepřehlednosti v řazení bankovních operací nebo produktů a v neposlední řadě nedostupnosti informací při logickém pohybu na webových stránkách.

64

Při získání informací jsem nevyužil pouze samostatného vyhledávání, ale také dotazu prostřednictvím e-mailové komunikace i formy přímého oslovení poradců na informačních linkách bank. Dotazy prostřednictvím e-mailového požadavku nebyly vždy se zpětnou vazbou nebo odpověď spočívala pouze v zaslané universální odpovědi s odkazem na sazebník. V případě telefonických dotazů se v některých položkách získané informace lišily od publikovaných v sazebníku a to nejčastěji v případě transakcí prováděných platebními kartami nebo zahraničních plateb a lhůtách k nim. Tyto nedostatky byly identifikovány zejména v případě banky Zuno, České spořitelny a v menším měřítku také v UniCredit Bank. Z celkového pohledu bych za nejméně klientsky přívětivý servis hodnotil banku Zuno, která neměla s ohledem na již výše uvedené nedostatky ani zajištěnu komunikaci v českém jazyce. V této souvislosti pak nelze ještě nezmínit, že již citovaný server www.bankovnipoplatky.com uvádí na svých stránkách, že známá společnost OVB vyhlásila za rok 2012 nejvstřícnější bankou Fio banku, kterou následovala mBank. Na třetím místě se pak umístila AirBank, a to těsně před UniCredit Bank38.

38

Bankovní poplatky: Dostupné z www: http://www.bankovnipoplatky.com/ovb-nejvstricnejsi-bankou-za-rok2012-se-stala-fio-banka-19637 [cit. 14. 4. 2013].

65

Závěr Na závěr bych rád shrnul výsledky své bakalářské práce, ve které jsem charakterizoval a zároveň analyzoval elektronický platební styk v České republice a současně vyhodnotil výsledek mého předpokladu o vzájemném konkurenčním působení mezi zavedenými bankami a nově příchozími bankami na trh. Tak jako každá současná služba, která je závislá na vyvíjející se technice, doznává velké změny, tak i elektronický platební styk není výjimkou. Rozšíření možností internetu a stále se zdokonalující technika, umožňují v posledních letech obrovské změny. I samotná konkurence v bankovních službách je velká a za posledních několik let na český finanční trh přišly také další bankovní domy, které ještě konkurenci vyostřily. Vývoj v této části bankovních služeb se velmi rychle přizpůsobuje potřebám klientů a téměř se vytrácí potřeba docházet na bankovní přepážku, jako například ještě před několika lety. V práci jsem se snažil shrnout nejdůležitější dostupné teoretické poznatky, které jsou charakteristické pro elektronický platební styk, a doplnil jsem je o základní analýzu elektronického platebního styku z hlediska cenové politiky u šesti bank. V této souvislosti bych zároveň rád shrnul výsledek mého předpokladu chování zavedených bank a nově příchozích bank na český trh. V oblasti poplatků za vybrané instrumenty platebního styku se potvrdilo, že nově příchozí banky právě z důvodu získání potřebného počtu klientů, poskytují především služby tuzemského platebního styku zdarma a služby zahraničního platebního styku nabízí buď za nižší cenu, nebo cenu, která se zásadně neliší od cen zavedených bank. Naproti tomu spektrum služeb je poněkud omezenější, ovšem pouze v oblasti zahraničního platebního styku, jehož využití je proti tuzemskému podstatně menší. Určité znevýhodnění pro klienty se dotýká i nejzazších časů pro zpracování těchto plateb. Co se týká poplatků za zřízení a vedení služeb internetového bankovnictví jako takových, jsou tyto skutečně nulové, přičemž pro klienty finančně výhodnější podmínky pro vedení služeb mají spíše nové banky na trhu oproti těm zavedeným. Můj původní předpoklad chování nových bank na trhu se tedy potvrdil s tím, že tento vzorec chování také považuji za logický,

66

zejména s ohledem na obvyklé kladení důrazu spíše na získání co největšího počtu klientů oproti široké nabídce služeb prostřednictvím alternativních distribučních kanálů. V této souvislosti by bylo v rámci postupné integrace na trh také zajímavé průběžné porovnávání dalšího vývoje cenové politiky a nabízených služeb s ohledem na fakt, že obě skupiny bank na sebe určitým způsobem vzájemně působí a ovlivňují svá rozhodnutí v důsledku dalšího vývoje konkurenčního prostředí. Myslím si, že základní vytýčený cíl v úvodu bakalářské práce včetně záměru posoudit chování nových bank na trhu z pohledu cenové politiky se mi podařilo splnit. Vzhledem k tomu, že bych rád na Bankovním institutu pokračoval v navazujícím studiu, rád bych v práci dále pokračoval a doplnil bych ji o další analýzy ze strany spokojenosti zákazníků, spektra a cenové politiky nabízených služeb, případně dílčím porovnáním našich bank s vybranými bankami v rámci Evropské unie popřípadě i jiného státu.

67

Seznam použité literatury Legislativa 1. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 2. Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. 3. Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. 4. Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. 5. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 6. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 7. Zákon č. 180/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 8. Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činností platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. 9. Vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku. 10. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 260/2012, ze dne 14. března 2012, který se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009. 11. ISO Norma 3554. ISO 3554:1976, Credit cards - Magnetic stripe encoding for tracks 1 and 2. 12. ISO Norma 13616. ISO 13616-1:2007, Financial services - International bank account number (IBAN) - Part 1: Structure of the IBAN. Odborná literatura 1. JUŘÍK, Pavel, Platební karty, vyd. Libri, Praha 2012, ISBN 978-80-7277-498-2. 2. KALABIS, Zbyněk, Základy bankovnictví, vyd. BizBooks ve společnosti Albatros media, Brno 2012, ISBN 978-80-265-0001-8. 3. KLUFA, František, SCHOLZ, Petr, PODVODY V OBLASTI BEZHOTOVOSTNÍCH PLATEB V ČR, vyd. Sdružení českých spotřebitelů, a.s., Praha 2009. 4. NORDFJELL,

Hakan,

E-BANKING

Production.Bradwork.se, Gemalto 2012.

68

SECURITY

GUIDE,

vyd.

Design

5. PŘÁDKA, M., KALA, J., Elektronické bankovnictví: rady a tipy, vyd. Computer Press, Praha 2000, ISBN 80-7226-328-5. 6. SCHLOSSBERGER, Otakar, Platební služby, vyd. Management press, Praha 2012, ISBN 978-80-7235-107-8. 7. SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela, Platební styk, 3. přepracované a doplněné vydání, vyd. Bankovní institut, Praha 2005, ISBN 978- 80-7265-107-2. 8. SCHLOSSBERGER, Otakar, Platební služby, vyd. Management press, Praha 2012, ISBN 978-80-7261-238-3. 9. Klientská příručka Komerční banky, a.s., MultiCash KB – příručka pro předávání dat. Webové stránky 1. Air Bank, a.s.: Dostupný z www: http://www.airbank.cz/cs. 2. Bankovní poplatky: Dostupné z www: http://www.bankovnipoplatky.com/. 3. Bankovní poplatky: Dostupné z www: http://www.bankovnipoplatky.com/1kolo12nejabsurdnejsi.html. 4. Bankovní poplatky: Dostupné z www: http://www.bankovnipoplatky.com/nejabsurdnejsipoplatky-z-finale-ankety-2010--kolik-stoji-ve-vasi-bance-13886.html. 5. Bankovní poplatky: Dostupné z www: http://www.bankovnipoplatky.com/ovbnejvstricnejsi-bankou-za-rok-2012-se-stala-fio-banka-19637. 6. Cardmag: Dostupné z www: http://cardmag.cardzone.cz/aktual/pages/cze/0_karty_v_cislech.html. 7. Česká spořitelna, a.s.: Dostupný z www: http://www.csas.cz. 8. Československá obchodní banka, a. s.: Dostupný z www: http://www.csob.cz. 9. Český statistický úřad: Dostupný z www: http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/2_internet_a_jeho_vyuziti. 10. ČNB: Dostupný na http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/ucty_kody_bank/. 11. ČNB: Dostupný na http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_stat.html. 12. ČNB: Dostupný z www: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html. 13. Finance.cz: Dostupný z www: http://www.finance.cz/zpravy/finance/343485-pocet-v-crvydanych-platebnich-karet-loni-prekrocil-10-milionu/. 14. Kancelář finančního arbitra: Dostupný z www: http://www.finarbitr.cz/cs/financniarbitr/vyrocni-zpravy.html. 15. Komerční banka, a.s.: Dostupný z www: http://www.kb.cz. 69

16. Komerční banka, a.s.: Dostupný z www: http://www.mojebanka.cz/cs/demoverze.shtml. 17. Komerční banka, a.s.: Dostupný z www: http://www.kb.cz/cs/o-bance/o-nas/zakladniinformace.shtml. 18. Komerční banka, a.s.: Dostupný z www: http://www.sazebnik-kb.cz/. 19. Unicredit Bank, a.s.: Dostupný z http://www.unicreditbank.cz/web/sazebnik. 20. Zuno, a.s.: Dostupný z www: http://www.zuno.cz/pomoc/uzitecne-informace/cenik.

70

Seznam použitých obrázků, grafů a tabulek Obrázky Obrázek č. 1 - Komunikační tok mezi klientem, bankou a instrumenty přímého bankovnictví. Obrázek č. 2 - Komunikační propojení systému CERTIS. Grafy Graf č. 1 - Poplatky za využití instrumentů tuzemského platebního styku v Kč. Graf č. 2 - Poplatky za využití instrumentů zahraničního platebního styku v Kč. Graf č. 3 - Lhůty zpracování domácích a zahraničních plateb. Graf č. 4 - Poplatky za využití služeb internetového bankovnictví. Tabulky Tabulka č. 1 - Stanovení cen sazebníkem banky. Tabulka č. 2 - Poplatky za využití instrumentů platebního styku v Kč. Tabulka č. 3 - Lhůty zpracování plateb s datem účinnosti v den zadání. Tabulka č. 4 - Poplatky za využití služeb internetového bankovnictví v Kč. Tabulka č. 5 - Poplatky za využití platební karty v Kč.

71

Přílohy Příloha č. 1 - Průměrný denní počet položek v roce 2011. Příloha č. 2 - Průměrný denní počet položek v roce 2012. Příloha č. 3 - Přehled funkčností týkajících se platebního styku ve službách přímého bankovnictví. Příloha č. 4 - Vzhled služby MojeBanka (základní menu). Příloha č. 5 - Vzhled služby MojeBanka Business (základní menu). Příloha č. 6 - Vzhled služby Expresní linka Plus (základní menu). Příloha č. 7 - Vzhled služby Mobilní banka (základní menu). Příloha č. 8 - Vzhled služby Přímý kanál (základní menu). Příloha č. 9 - Vzhled služby MultiCash KB (základní menu). Příloha č. 10 - Vzhled služby Mobilní banka 2 (základní menu). Příloha č. 11 - Příkaz k úhradě v Kč (MojeBanka). Příloha č. 12 - Příkaz k úhradě v cizí měně (MojeBanka). Příloha č. 13 - Zahraniční platba (MojeBanka). Příloha č. 14 - Příkaz k úhradě v Kč (MojeBanka Business). Příloha č. 15 - Příkaz k úhradě v cizí měně (MojeBanka Business). Příloha č. 16 - Zahraniční platba (MojeBanka Business). Příloha č. 17 - SEPA Euro platba (MojeBanka Business). Příloha č. 18 - Příkaz k úhradě v Kč (Mobilní banka). Příloha č. 19 - Příkaz k úhradě v Kč (MultiCash KB). Příloha č. 20 - Zahraniční platba (MultiCash KB). Příloha č. 21 - SEPA platba (MultiCash KB). Příloha č. 22 - Příkaz k úhradě v Kč (Mobilní banka 2).

72

Příloha č. 1 Průměrný denní počet položek v roce 2011

Zdroj: ČNB: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_stat.html [cit. 4. 1. 2013].

73

Příloha č. 2 Průměrný denní počet položek v roce 2012

Zdroj: ČNB: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_stat.html [cit. 4. 1. 2013].

74

Příloha č. 3 Přehled funkčností týkajících se platebního styku ve službách přímého bankovnictví Banka

Komerční

ČSOB

ČS SERVIS 24

UniCredit

Zuno –

Air Bank -

banka

InternetBanking

Internetbanking

Bank – Online

Online

Internetové

MojeBanka

24

Banking

Banking

bankovnictví

Příkaz k úhradě

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Příkaz k inkasu

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Zahraniční platba

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Zřízení, změna nebo

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano (jen zřízení

Ano

Ano

Ano

Ano

zrušení trvalého příkazu Zřízení, změna nebo zrušení SIPO Zřízení, změna nebo zrušení obecného inkasa

a zrušení)

Elektronické výpisy

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Transakční historie

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Termínované nebo

Ne

Ne

Ano (pouze

Ano (pouze ve

Ano

Ano (pouze při

termínované, forma

formě žádosti)

spořící produkty

sjednané rámcové

smlouvy) Úvěrové produkty

smlouvě)

Ano (forma

Ano (pouze ve formě

Ano (pouze ve formě

Ano (pouze ve

smlouvy u

žádosti)

žádosti)

formě žádosti)

Ano

Ano (pouze při sjednané rámcové

předschvále-

smlouvě a do

ných klientů)

určité výše)

Zřizování debetních a

Ano (pouze ve

Ano (pouze ve formě

Ano (pouze ve formě

Ano (pouze ve

kreditních karet

formě žádosti)

žádosti)

žádosti)

formě žádosti)

Dobíjení a platby faktur

Ano

Ano

Ano

Ano

mobilních telefonů

Ano

Ano (jen debetní)

Ano (dobíjení

Ne

nikoli)

Typ zabezpečení

Osobní certifikát

Autorizační sms,

Identifikační číslo +

Identifikační číslo

Identifikační

Identifikační číslo

přímého bankovnictví

v souboru, heslo

identifikační číslo

autorizační sms nebo

+ autorizační sms

číslo + heslo

+ heslo +

a autorizační sms

a PIN nebo čipová

identifikační číslo +

nebo identifikátor

(přihlášení i

autorizační sms

nebo čipová karta

karta +PIN

autentizační klíč

+ autentizační klíč

operace)

a PIN

Zdroj: Vlastní zpracování – webové stránky výše uvedených bank (viz Seznam použité literatury).

75

Příloha č. 4 Vzhled služby MojeBanka (základní menu)

Zdroj: Komerční banka: http://www.mojebanka.cz/cs/demoverze.shtml [cit. 4. 1. 2013].

76

Příloha č. 5 Vzhled služby MojeBanka Business (základní menu)

Zdroj: Komerční banka: http://www.mojebanka.cz/cs/demoverze.shtml [cit. 4. 1. 2013].

77

Příloha č. 6 Vzhled služby Expresní linka Plus (základní menu)

Zdroj: Komerční banka: http://www.mojebanka.cz/cs/demoverze.shtml [cit. 4. 1. 2013].

78

Příloha č. 7 Vzhled služby Mobilní banka (základní menu)

Zdroj: Komerční banka: http://www.mojebanka.cz/cs/demoverze.shtml [cit. 4. 1. 2013]. 79

Příloha č. 8 Vzhled služby Přímý kanál (základní menu)

Zdroj: Komerční banka: http://www.mojebanka.cz/cs/demoverze.shtml [cit. 4. 1. 2013].

80

Příloha č. 9 Vzhled služby MultiCash KB (základní menu)

10. Zdroj: Komerční banka: MultiCash KB – příručka pro předávání dat

81

Příloha č. 10 Vzhled služby Mobilní banka 2 (základní menu)

Zdroj: Komerční banka: http://www.mojebanka.cz/cs/demoverze.shtml [cit. 4. 1. 2013]. 82

Příloha č. 11 Příkaz k úhradě v Kč (MojeBanka)

Zdroj: Komerční banka: http://www.mojebanka.cz/cs/demoverze.shtml [cit. 4. 1. 2013].

83

Příloha č. 12 Příkaz k úhradě v cizí měně (MojeBanka)

Zdroj: Komerční banka: http://www.mojebanka.cz/cs/demoverze.shtml [cit. 4. 1. 2013].

84

Příloha č. 13 Zahraniční platba (MojeBanka)

Zdroj: Komerční banka: http://www.mojebanka.cz/cs/demoverze.shtml [cit. 4. 1. 2013].

85

Příloha č. 14 Příkaz k úhradě v Kč (MojeBanka Business)

Zdroj: Komerční banka: http://www.mojebanka.cz/cs/demoverze.shtml [cit. 4. 1. 2013].

86

Příloha č. 15 Příkaz k úhradě v cizí měně (MojeBanka Business)

Zdroj: Komerční banka: http://www.mojebanka.cz/cs/demoverze.shtml [cit. 4. 1. 2013].

87

Příloha č. 16 Zahraniční platba (MojeBanka Business)

Zdroj: Komerční banka: http://www.mojebanka.cz/cs/demoverze.shtml [cit. 4. 1. 2013].

88

Příloha č. 17 SEPA Euro platba (MojeBanka Business)

Zdroj: Komerční banka: http://www.mojebanka.cz/cs/demoverze.shtml [cit. 4. 1. 2013].

89

Příloha č. 18 Příkaz k úhradě v Kč (Mobilní banka)

Zdroj: Komerční banka: http://www.mojebanka.cz/cs/demoverze.shtml [cit. 4. 1. 2013].

90

Příloha č. 19 Příkaz k úhradě v Kč (MultiCash KB)

Zdroj: Komerční banka: MultiCash KB – příručka pro předávání dat

91

Příloha č. 20 Zahraniční platba (MultiCash KB)

Zdroj: Komerční banka: MultiCash KB – příručka pro předávání dat

92

Příloha č. 21 SEPA platba (MultiCash KB)

Zdroj: Komerční banka: MultiCash KB – příručka pro předávání dat

93

Příloha č. 22 Příkaz k úhradě v Kč (Mobilní banka 2)

Zdroj: Komerční banka: http://www.mojebanka.cz/cs/demoverze.shtml [cit. 4. 1. 2013].

94