Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů
Hotovostní platební styk v bankách Bakalářská práce
Autor:
Veronika Čubanová Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Zbyněk Kalabis
červen, 2010
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Klatovech dne
Veronika Čubanová
2
Poděkování Velice ráda bych poděkovala především svému vedoucímu práce Ing. Zbyňkovi Kalabisovi, za jeho ochotu, čas a připomínky při mém zpracování bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala Petře Holubové, poradkyni v České spořitelně v Klatovech za poskytnuté studijní materiály.
3
Anotace Ve své práci se věnuji hotovostnímu platebnímu styku v bankách v České republice. V úvodu se zabývám hotovostním platebním stykem z hlediska České národní banky, a zákony, kterými se v České republice hotovostní platební styk řídí. Ve druhé části se věnuji hotovostnímu platebnímu styku z hlediska obchodních bank a ve třetí kapitole hotovostnímu platebnímu styku z hlediska klienta, přičemž se zaměřuji na vklady a výběry hotovosti, dále na vklady a výběry pomocí nočního trezoru a uzavřených obalů, a v neposlední řadě se zabývám samotnou pokladnou.
Annotation My bachelor thesis is concerned with the questions of Cash Payments in Banks in the Czech Republic. At the beggining I deal with Cash Payments in term of Czech national bank, and laws by which Cash Payments in Banks in the Czech Republic are governed. Then I deal with Cash Payments in term of trading bank. Finally, in the last chapter I deal with Cash Payments in term of client, where I was especially focused on bank deposits and drawings, next on bank deposits and drawings by means of bank depository and wrapers and cash.
4
Obsah
Úvod ....................................................................................................................................................6 1. Hotovostní platební styk z hlediska ČNB .......................................................................................7 1.1 Zákon o platebním styku se v České republice řídí ..................................................................7 1.1.1 Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku ........................................................................8 1.1.2 Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti ......................................................9 1.1.3 Předpisy k emisi peněz a ochraně platidel ........................................................................9 1.1.4 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ............................................................................ 12 1.2 Dotace a odvody hotovostí .................................................................................................... 14 1.3 Peníze v ČR – mince a bankovky............................................................................................. 16 1.4 Měnová báze a měnové agregáty .......................................................................................... 20 2. Hotovostní platební styk z hlediska obchodních bank ............................................................... 22 2.1 Pokladní úsek a jeho úloha ..................................................................................................... 25 2.1.1 Pokladní místa ................................................................................................................. 25 2.1.2 Vybavení pokladny .......................................................................................................... 27 2.1.3 Pokladník ......................................................................................................................... 29 2.1.4 Příjem a výdej hotovosti.................................................................................................. 29 2.1.4.1 Příjem hotovosti .................................................................................................... 30 2.1.4.2 Výdej hotovosti ..................................................................................................... 35 2.1.5 Zpracování peněz v zázemí banky ................................................................................... 36 2.2 Směnárenská činnost ............................................................................................................. 38 2.3 Šeky ........................................................................................................................................ 39 2.3.1 Cestovní šek .................................................................................................................... 41 2.4 Manka a škody v bance .......................................................................................................... 42 3. Hotovostní platební styk z hlediska klienta ................................................................................ 46 Závěr................................................................................................................................................. 49 Seznam použité literatury ............................................................................................................... 50
5
Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Hotovostní platební styk v bankách“. Přičemž samotným cílem mé práce je shrnout hotovostní platební styk z hlediska obchodních bank a klienta a zaznamenat přehled zákonů a vyhlášek České národní banky, podle kterých se v České republice samotný hotovostní platební styk řídí. V první kapitole se věnuji hotovostnímu platebnímu styku z hlediska ČNB, emisi peněz, bankovkám a mincím a jejich ochranným prvkům a v neposlední řadě měnové politice ČNB. Ve druhé kapitole se zabývám nástroji hotovostního platebního styku, pokladním úsekem, příjmem a výdejem hotovosti pokladníkem, dále zpracováním peněz v zázemí banky, směnárenskou činností a šeky, které zmiňuji pouze okrajově, protože si myslím, že placení šeky je spíše na ústupu. Třetí kapitola je o hotovostním platebním styku z pohledu klienta, přičemž většina operací banka – klient, je uvedena již ve druhé kapitole, protože se tyto kapitoly navzájem doplňují.
6
1. Hotovostní platební styk z hlediska ČNB Česká národní banka řídí platební styk a zúčtování bank, poboček zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev. Pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji. ČNB stanovuje pravidla provádění platebního styku bankami i nebankovními subjekty, zejména lhůty zúčtování, pravidla pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků a pro bezpečné fungování platebních systémů. ČNB vede clearingové (zúčtovací) centrum, které využívá systém CERTIS (systém zpracovává mezibankovní platby v českých korunách), vede účty a poskytuje služby platebního styku zejména státu a bankám. Ostatním právnickým osobám poskytuje tyto služby jen výjimečně. ČNB nevede účty a neposkytuje služby s tím související fyzickým osobám, s výjimkou svých zaměstnanců. 1) Účelem této kapitoly je zabývat se hotovostním platebním stykem z hlediska ČNB.
1.1 Zákon o platebním styku v České republice se řídí podle: 1) Zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, dále 2) Zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, 3) Předpisy, které se týkají nakládání s hotovostí – Předpisy k emisi peněz a ochraně platidel vydávané ČNB, a 4) Zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.
1)
http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/
7
1.1.1 Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje tak: - činnost některých osob, které jsou oprávněny poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, - účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování, - práva a povinnosti poskytovatelů platebních služeb a uživatelů platebních služeb, - práva a povinnosti vydavatelů elektronických peněz a držitelů elektronických peněz. Platební služba Platební službou je služba, která umožňuje vklad a výběr hotovosti na platební účet, který je vedený poskytovatelem – v tomto případě se poskytovatelem myslí obchodní banka, nebo se také platební službou myslí: -
provedení převodu peněžních prostředků,
-
vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, nejedná-li se o platební transakci
O provedení převodu peněžních prostředků se jedná i v případě bezhotovostního obchodu s cizí měnou, pokud nejde o činnost, která je investiční službou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Platební službou není: -
přeprava, sběr a doručení bankovek a mincí
-
směnárenská činnost podle devizového zákona
-
vydávání šeků, směnek nebo cestovních šeků v listinné podobě, papírových poukázek na zboží nebo služby, poštovních poukazů podle zákona upravujícího poštovní služby, platebních prostředků, které slouží pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem platebního prostředku, zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb, ani platební transakce jimi prováděná,
-
platební transakce prováděná např. v rámci správy cenných papírů, nebo v rámci správy cizího majetku
8
-
vyplacení hotovosti a to buď dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při placení za toto zboží či službu, nebo pomocí bankomatu osobou, která jedná jménem vydavatele platebního prostředku, jestliže tato osoba neposkytuje jiné platební služby.
-
služba poskytovatelů technických služeb, kteří podporují poskytování platebních služeb, aniž by peněžní prostředky, které jsou předmětem platební transakce, přecházely do jejich držby.
1.1.2 Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti Omezeny jsou ty hotovostní operace, které jdou témuž příjemci tímtéž poskytovatelem v průběhu jednoho kalendářního dne nad částku 15 000 Euro. Provedení takové operace je pod pokutou 10 000 – 5 mil. Kč.
1.1.3 Předpisy k emisi peněz a ochraně platidel vydávané ČNB Česká národní banka má výhradní právo vydávat bankovky a mince, stejně tak i mince pamětní. Peněžní jednotkou v České republice je koruna česká, zkratka názvu je "Kč". Koruna česká se dělila na sto haléřů. V současné době se haléře již stáhly z oběhu. Česká národní banka spravuje zásoby bankovek a mincí a organizuje dodávky bankovek a mincí od výrobců v souladu s požadavky peněžního oběhu. Česká národní banka sjednává tisk bankovek a ražbu mincí. Dohlíží na ochranu a bezpečnost do oběhu nevydaných bankovek a mincí a na úschovu a ničení tiskových desek, razidel a neplatných a vyřazených bankovek a mincí. Platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou jsou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky. Mince z drahých kovů, pamětní mince a mince ve zvláštním provedení určené ke sběratelským účelům mohou být prodávány za ceny odlišné od jejich nominální hodnoty. 2)
2)
http://www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_CNB/emise_penez/emise_bank_minci.html
9
Výměna bankovek a mincí Česká národní banka vyměňuje na požádání poškozené bankovky a mince, které vydala, za bankovky a mince nepoškozené. Česká národní banka může odmítnout vyměnit bankovky nebo mince, jejichž obrazec nebo reliéf je nečitelný nebo proděravělý, a zbytky bankovek menší než čtvrtina původní plochy bankovek. Takové bankovky a mince se tomu kdo je předložil, odeberou bez náhrady a zničí. V odůvodněných případech může Česká národní banka výjimečně náhradu poskytnout. Česká národní banka neposkytuje náhrady za bankovky a mince, které byly zničeny nebo ztraceny. Bez náhrady mohou být odebrány bankovky, jejichž vzhled byl pozměněn, zejména bankovky, které byly popsány, pomalovány, přetištěny, potištěny, perforovány, nebo které byly zamazány barvou, lepidlem nebo jiným podobným materiálem. Bankovky a mince opotřebované oběhem Česká národní banka stahuje z oběhu, ničí je a nahrazuje bankovkami a mincemi novými. Česká národní banka může prohlásit za neplatné a stáhnout z oběhu bankovky a mince, které vydala. Jejich nominální hodnotu uhradí výměnou za jiné nově vydané bankovky a mince. Doba, po kterou je možno výměnu provádět, nesmí být kratší pěti roků, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Na konci období stanoveného pro výměnu se úhrnná částka bankovek a mincí prohlášených za neplatné, ale nepředložených k výměně, odečte od množství peněz v oběhu v účtech České národní banky. Tato částka je příjmem České národní banky. Jakékoliv reprodukce bankovek, mincí, šeků, cenných papírů nebo platebních karet znějících na koruny české nebo na cizí měnu, nebo předměty úpravou je napodobující, mohou být zhotoveny pouze za podmínek stanovených Českou národní bankou právním předpisem. Padělané nebo pozměněné bankovky a mince znějící na koruny české nebo na cizí měnu, nebo bankovky a mince, u kterých vznikne důvodné podezření, že jsou padělané nebo pozměněné, odebírají banky a právnické osoby bez náhrady a předávají je České národní 10
bance. Banky a právnické osoby jsou oprávněny požadovat od osoby, která padělané bankovky a mince předložila, aby věrohodným způsobem prokázala svou totožnost. Odebrání padělaných bankovek a mincí oznámí banka nebo právnická osoba, která je odebrala, orgánům činným v trestním řízení. 3)
Česká národní banka stanovuje vyhláškami: a) nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náležitosti bankovek a mincí a jejich vydání do oběhu, b) postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz a nakládání s nimi, včetně postupu při odebírání padělaných bankovek a mincí, c) poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, d) ukončení platnosti bankovek a mincí a způsob a dobu jejich výměny za jiné bankovky a mince, e) podmínky, za kterých lze reprodukovat symboly peněz nebo vyrábět předměty, které je úpravou napodobují.
3) http://www.cnb.cz/cs/legislativa/predpisy_CNB/emise_penez/emise_bank_minci.html
11
1.1.4 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Trestné činy proti měně a platebním prostředkům Padělání a pozměnění peněz V České republice je padělání nebo pozměnění peněz potrestáno odnětím svobody na jeden rok až pět let. S tím, že kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je nebo je udá jako pravé anebo jako peníze vyšší hodnoty, bude potrestán odnětím svobody na tři roky až osm let. V případě vyšších sazeb: Odnětím svobody na pět až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, pokud spáchá čin uvedený výše jako člen organizované skupiny nebo bude potrestán, pokud spáchá takový čin ve velkém rozsahu. Odnětím svobody na osm až dvanáct let nebo propadnutím majetku, bude pachatel potrestán pokud spáchá trestný čin padělání či pozměnění peněz jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu. Udávání padělaných a pozměněných peněz Kdo udá padělané nebo pozměněné peníze, jimiž mu bylo placeno jako pravými jako pravé, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky, nebo bude potrestán zákazem činnosti nebo propadnutím věci či jiné majetkové hodnoty. Výroba a držení padělatelského náčiní Zákon říká, že ten kdo vyrobí, nabízí, prodá či zprostředkuje sobě nebo někomu jinému nějaký nástroj, zařízení, postup vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění peněz, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Toto se týká i pozměnění platebních prostředků. Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li tento čin při výkonu svého povolání.
12
Neoprávněná výroba peněz Na jeden rok až pět let bude potrestán odnětím svobody ten, kdo neoprávněně, s použitím zařízení nebo materiálů k výrobě peněz, vyrobí peníze nebo ten, kdo je opatří (ať už sobě nebo někomu jinému), uvede do oběhu nebo přechovává. Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, pokud tento čin spáchá jako člen organizované skupiny nebo pokud ho spáchá ve velkém rozsahu. Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, pokud tento čin spáchá jako člen organizované skupiny působící ve více státech nebo pokud ho spáchá ve velkém rozsahu. Ohrožování oběhu tuzemských peněz Kdo neoprávněně vyrobí nebo vydá náhražky tuzemských peněz, nebo kdo takové náhražky neoprávněně dává do oběhu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Stejně bude potrestán ten, kdo bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze, nebo poškozuje tuzemské peníze. Padělky4) Všichni z nás se mohou někde setkat s padělanými penězi. Tyto padělky poškozují jak příjemce, tak i stát, který má pravomoc výrobu peněz řídit. Padělání peněz je považováno za trestný zločin a je postihováno vysokými tresty, viz výše. Z hlediska hotovostního platebního styku je nutné věnovat velkou pozornost rozpoznání pravých a padělaných peněz. Základním předpokladem je znalost technologie výroby peněz a použitých ochranných prvků.
4)
SCHLOSSBERGER, Otakar a SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha, BIVŠ 2005. 368 s. ISBN 80-
7265-072-6.
13
Padělky můžeme rozdělit podle stupně nebezpečnosti do pěti skupin: 1. skupina – velmi nebezpečný padělek 2. skupina – nebezpečný padělek 3. skupina – zdařilý padělek 4. skupina – méně zdařilý padělek 5. skupina – neumělý padělek Ve vnitřních předpisech banky je vždy stanoveno, kdy je pokladní zodpovědný za pravost padělku a kdy ne.
1.2 Dotace a odvody hotovostí Česká národní banka také vykonává dohled nad čistotou obíhajících peněz. Peníze jsou distribuovány do obchodních bank a tím vlastně i do peněžního (hotovostního) oběhu. Pomocí dotací a odvodů je zajištěno, že se tak do oběhu dostanou pouze pravé, platné a nepoškozené peníze. Tento systém dotací a odvodů je velmi důležitým pravidlem pro nakládání s hotovostí. Je důležité, aby obchodní banky měly možnost vybírat peníze ze zásob ČNB a přebytek peněz odvádět do ČNB. Dotace probíhají s obchodními bankami na základě uzavřené rámcové smlouvy.
14
Příjem zákonných peněz Zákonné peníze5) přijímají ČNB, banky a ostatní právnické osoby bez omezení. Peníze opotřebované oběhem, přijímají právnické osoby, a pokud jsou poškozené jinak než oběhem, přijímá tyto zákonné peníze ČNB. Oběhem opotřebované a poškozené zákonné peníze se nevydávají zpět do oběhu. Fyzické osoby mohou přijeti oběhem opotřebovaných nebo poškozených peněz odmítnout. Za celé peníze se považují takové, kterým nechybí žádná jejich část, za celistvé se považují takové, které tvoří souvislý a neporušený celek. Příjemce peněz si vždy musí ověřit jejich pravost a správný počet zkontrolovat. Pokud jsou přijaté peníze padělané nebo vznikne-li takové podezření, může je příjemce odmítnout. Odmítnuté peníze pak příjemce předá právnické osobě, tedy bance. Ta odebrané peníze vloží do obálky společně s kopií potvrzení o jejich odebrání a tuto obálku zajistí před příjemcem lepicí páskou. Poté musí příjemce, neboli předložitel, potvrdit fyzickou přítomnost svým podpisem na obálku přes lepicí pásku. Také se musí podepsat osoba, která peníze odebrala, tato osoba také označí obálku slovem „PODEZŘELÉ“ a vše nesmí zapomenout nahlásit policii ČR. Na obálku se připojí správný počet bankovek či mincí a jejich nominální hodnota. Poté se tato obálka zašle do zkušebny platidel ČNB v Praze. Výměna zákonných peněz a neplatných bankovek a mincí Výměnu peněz provádí Česká národní banka a ostatní banky, které provádějí pokladní operace, bezplatně. Poskytování náhrad ČNB a banky mohou poskytnout náhradu za poškozené bankovky a mince, u kterých nejsou pochybnosti o tom, že k sobě patří a nejsou složeny z více než dvou částí. To znamená, že banka nemá pochybnosti o jejich pravosti. Pokud je na bankovce nebo minci reliéf nečitelný nebo deformovaný, mohou tyto peníze banky odmítnout a rovnou je zaslat ke zničení do ČNB.
5)
§ 16 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance
15
Zahraniční platidla Česká národní banka nepřijímá a nevyřizuje žádosti o výměnu necelých a poškozených zahraničních platidel. Banky o této skutečnosti musí informovat své klienty – a to v případě, že takovou výměnu odmítnou samy provést.6)
1.3 Peníze v ČR – mince a bankovky Česká národní banka spravuje zásoby bankovek a mincí a organizuje dodávky od výrobců v souladu s požadavky peněžního oběhu, dále sjednává tisk bankovek a ražbu mincí a dohlíží na ochranu a bezpečnost do oběhu nevydaných bankovek a mincí, a dále na úschovu a ničení tiskových desek, razidel a neplatných a vyřazených bankovek.7) Mezi platné mince v současné době patří 1, 2, 5,10, 20, 50 Kč, v minulosti k nim patřily i haléře, ty jsou již stažené z oběhu. Mince se razí v České mincovně v Jablonci nad Nisou. Historie ražby mincí se datuje v České mincovně od roku 1993. Mezi platné bankovky patří v současnosti 50, 100, 200, 500, 1 000, 2 000, 5 000 Kč. Tisk bankovek probíhá ve Státní tiskárně cenin v Praze, která připravuje a tiskne bankovky, cenné papíry a všechny důležité tiskopisy, které vyžadují ochranu před jejich zneužitím. Peníze plní následující funkce: 1) Prostředek směny – peníze lze volně směňovat za zboží a služby 2) Jednotka zúčtování – peníze slouží jako univerzální měřítko ceny zboží a služeb, porovnává hodnoty různých zboží a služeb 3) Uchovatel hodnoty – peníze slouží jako forma majetku, prostředek jeho akumulace.
6)
Věstník ČNB, částka 11/2004 ze dne 27. května 2004
7)
http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/
16
Ochranné prvky Ochranné prvky slouží k tomu, aby co nejvíce usnadnily identifikaci pravých a padělaných peněz. Jedná se o souhrn složitých technických prvků, které se stávají součástí bankovek již v průběhu jejich výroby. Padělání a pozměňování peněz je považováno za trestný čin, viz kapitola výše. Ochranné prvky mincí: Padělané mince se vyrábí z jiného materiálu než mince pravé. Povrch pravých mincí je pokoven, pokud tomu tak není, mají mince jinou barvu a delším obíháním se stírají. Většinou začne na mnoha místech prosvítat původní materiál. Mezi ochranné prvky bankovek patří: Papír – musí být schopen přijímat různé druhy barev, nesmí se rozkládat ve vodě, musí být zhotoven z vláken rostlinného původu a je hmatem snadno odlišitelný od běžného papíru Vodoznak – znak, který vidíme v průhledu proti světlu, tvoří ho portrét osobnosti, která je zobrazená na bankovce, využívá se převážně pro bankovky a ceniny vyšší cenové kategorie
http://pro.studenty.sweb.cz/ochranne_prvky.html http://www.stc.cz/cze/czech.htm
Hlubotisk – můžeme ho rozlišit hmatem, je použit při tisku portrétů a hmatových značkách pro nevidomé
17
Skrytý obrazec – je viděn tehdy, sklopíme-li bankovku do výše očí do vodorovné polohy proti zdroji světla, tvoří ho vždy číslo, které označuje nominální hodnotu bankovky
http://www.stc.cz/cze/czech.html
Iridiscentní pruh – najdeme ho na lícní straně na pravém okraji bankovky, o šířce cca 20 mm
http://pro.studenty.sweb.cz/ochranne_prvky.html
Soutisková značka – z jedné strany bankovky je vidět pouze jedna část značky a z druhé strany část zbývající, při pohledu proti světlu je značka vidět celá a její jednotlivé linky na sebe přesně navazují (např. značka ČR)
http://pro.studenty.sweb.cz/ochranne_prvky.html
18
Mikrotext – umístění na jednotlivých bankovkách je individuální, je v pruhu základní barvy a slovně nebo číselně označuje hodnotu bankovky
http://pro.studenty.sweb.cz/ochranne_prvky.html
Ochranný okénkový proužek – je z umělé metalizované hmoty, která je zapuštěná do papíru, na lícní straně vystupuje vždy po 5 mm na povrch papíru s označením nominální hodnoty bankovky
http://pro.studenty.sweb.cz/ochranne_prvky.html
Ochranná vlákna – zapuštěná v papíru, jsou to oranžová vlákna v délce 6 mm (nejlépe jsou vidět na bílých okrajích bankovky)
http://pro.studenty.sweb.cz/ochranne_prvky.html
19
Opticky proměnlivá vlákna – založeno na optickém efektu, zbarvení se mění v závislosti na tom, v jakém úhlu bankovku sklopíme proti světlu
http://pro.studenty.sweb.cz/ochranne_prvky.html
1.4 Měnová báze a měnové agregáty Peníze prostřednictvím multiplikačního účinku ovlivňují celou peněžní zásobu, banky jsou schopné je regulovat, to znamená, že banky jsou schopné ovlivnit peníze v ekonomice, např. mění % povinných minimálních rezerv, množství bankovek v oběhu… Těmto penězům někdy říkáme tzv. „mocné peníze“. Měnová báze = hotovostní oběživo + celkové rezervy bank u ČNB Kde hotovostní oběživo je hotovost držená domácnostmi, firmami a bankami. Celkové rezervy: 1) Povinné minimální rezervy – část primárních zdrojů, které musí mít banka uloženy na účtu ČNB 2) Volné rezervy na účtech ČNB – prostředky, které tam mají banky dobrovolně, více než je předepsáno Měnová báze Jejím prostřednictvím ČNB ovlivňuje měnové agregáty. Obsahuje peněžní prostředky s nejvyšším stupněm likvidity, které může ČNB bezprostředně ovlivňovat.
20
Měnové agregáty Měnové agregáty byly vytvořeny pro potřebu řízení množství peněz v oběhu. Představují souhrn peněžních prostředků s určitým stupněm likvidity. Značí se velkým písmenem M a číslicí 0 až 5. M0 = hotovostní oběživo (nejlikvidnější aktivum) = hotovostní prostředky nebankovních subjektů M1 = hotovostní oběživo a vklady na běžných účtech v obchodních bankách v domácí měně M2 = M1 + termínované vklady a ostatní vklady v bankách (v ČR se agregát M2 označuje jako peněžní zásoba) ČNB zahrnuje pod měnový agregát následující aktiva: -
M1
-
termínové vklady v domácí měně
-
ostatní vklady v domácí měně v obchodních bankách
-
vklady v zahraničních měnách v obchodních bankách
-
repo operace
Tímto agregátem měří centrální banka množství peněz v oběhu. M3 = M2 + vklady v obchodních bankách v cizích měnách M4 = M3 + vklady v nebankovních institucích v domácí měně a krátkodobé cenné papíry v domácí měně M5 = M4 + ostatní cenné papíry v domácí měně
21
2. Hotovostní platební styk z hlediska obchodních bank Platební styk můžeme definovat jako vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím peněžního ústavu. Platební styk je především záležitostí plátce a příjemce, a pokud do tohoto vzájemného vztahu vstupuje banka, pak je pouhým zprostředkovatelem příkazů klientů. Konkrétně při hotovostním platebním styku banka sehrává pouze omezenou roli při výdeji peněz z účtu a následně při jejich složení na účet. Obecně můžeme charakterizovat, že hotovostní platební styk má v celosvětovém měřítku spíše tendenci k celkovému poklesu. Hotové peníze mají pro klienty i banky své výhody i nevýhody, jejich fungování je však v určitém typu platebního styku nezastupitelné. Hotovostní platební styk je charakterizován jako všechny hotovostní platby, které jsou uskutečňovány bankami, fyzickými osobami, jinými právnickými osobami (např. příspěvkové organizace, politické strany, obce…), tak pro potřebu klientů. Hotovostní platební styk je preferován především při úhradách menších peněžních částek a dále v případech nedůvěry platební schopnosti subjektu nebo při pochybnostech o jeho serióznosti. 8)
8)
SCHLOSSBERGER, Otakar a SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha, BIVŠ 2005. 368 s. ISBN 80-
7265-072-6
22
Provádění hotovostního platebního styku (včetně směnárenských operací)9) Hotovostní platební styk je jedna z nejdůležitějších služeb, kterou banky poskytují svým klientům. Role obchodních bank spočívá nejenom v zaúčtování hotovostních vkladů nebo výběrů ve prospěch či na vrub bankovních účtů nebo ve výměně jedné měny za druhou, ale také v umožnění hotovostních plateb mezi právnickými i fyzickými osobami mimo banku – prostřednictvím bankovního systému je totiž do oběhu dávána hotovost, resp. je z něho stahována. Využívání hotovostního platebního styku je v mnoha případech tím základním krokem, který stojí na počátku celého procesu legalizace výnosů z trestné činnosti. Při provádění hotovostních vkladů nebo výběrů v tuzemské nebo cizí měně nebo při provádění směnárenský operací mohou pracovníci pokladního úseku banky jako podezřelé vyhodnotit zejména následující typy transakcí: -
klient opakovaně provádí hotovostní operace těsně pod hraniční částkou, která je stanovena zákonem č. 252/2004 Sb., přičemž tyto vklady nemusí být uskutečňovány v jediné pobočce konkrétní banky, ale hotovostní prostředky mohou být vkládány ve více obchodních místech banky, a to jednou i více osobami
-
hotovost je ve prospěch účtů klienta vkládána v různých pobočkách banky, aniž k tomu existuje ekonomický nebo logický důvod
-
počet plateb, které jsou v hotovosti vkládány ve prospěch klientova běžného účtu během jednoho dne neodpovídá jeho obvyklým operacím – takovéto hotovostní vklady mohou být znakem podezřelého obchodu, spočívajícího v tom, že jsou na základě nejrůznějších podvodných inzerátů na určitý účet vkládány finanční prostředky jako zálohy např. na pořízení bytu nebo koupi automobilu
-
vklady vysokých částek v cizí měně a následný výběr hotovosti v korunách (nebo naopak), přičemž takovéto transakce vůbec neodpovídají ekonomickému profilu klienta
-
ve prospěch konkrétního účtu je zaúčtován značný počet vkladů malých částek v hotovosti a v návaznosti na to je z tohoto účtu uskutečněn malý počet výběrů vysokých částek rovněž v hotovosti
9)
KALABIS, Zbyněk. Boj bank proti praní špinavých peněz. Praha, BIVŠ 2009. 92 s. ISBN 978-80-7265-
147-4.
23
-
ve prospěch a na vrub daného účtu je prováděn vysoký počet hotovostních vkladů a výběrů (na jejich výši přitom nezáleží)
-
klient ve prospěch běžného účtu vkládá nebo při výběru prostředků v hotovosti z tohoto účtu požaduje „exotickou“ cizí měnu nebo bankovky v pro něj neobvyklých měnách nebo v neobvyklých nominálních hodnotách
-
při hotovostním vkladu nebo výběru finančních prostředků se klient odmítá identifikovat nebo se pokladník setká s jinými problémy při identifikaci
-
objemné hotovostní transakce – bankovky nízkých nominálních hodnot jsou směňovány za bankovky vyšších nominálních hodnot, jedna měna je směňována za jinou, finanční prostředky jsou vkládány nebo vybírány z běžného účtu, který byl dlouhodobě bez jakéhokoliv pohybu
-
je ve prospěch účtu vkládána hotovost, která není předem klientem spočítána
-
klient vkládá na svůj běžný účet vyšší peněžní částky v hotovosti a následně je převádí ve prospěch jiného bankovního účtu, a to především do zahraničí
-
hotovost je klientem přinesena např. v igelitových taškách
Pronájem bezpečnostních schránek Také zde se mohou pracovníci banky setkat s podezřelými obchody, jako např.: -
pokud si klient pronajímá tolik bezpečnostních schránek, že to evidentně nemůže odpovídat jeho potřebám
-
pokud má klient právo disponovat s obsahem výrazně více bezpečnostních schránek než je obvyklé
-
pokud si bezpečnostní schránku pronajímá osoba, která nevyužívá žádnou službu dané obchodní banky a ani není v žádném známém vztahu k jinému jejímu klientovi nebo produktu
24
Operace, prováděné prostřednictvím šeků, resp. cestovních šeků V případě operací se šeky je možné za podezřelé obchody považovat: -
velký počet šeků vystavených na vysoké částky, které klient ukládá ve prospěch vlastního běžného účtu
-
transakce, při nichž klient nakupuje nebo prodává bankovní šeky – částka je neobvykle vysoká
-
inkaso šeků na doručitele
-
klienty, kteří hromadně a opakovaně předkládají k inkasu šeky, které na něj převádějí různé osoby, aniž by existovaly jakékoliv vazby mezi nimi (ekonomické, příbuzenské)
Padělatelé se také snaží upravovat platné a pravé šeky tak, že vymazávají informace na šeku obsažené a na jejich místo dopisují nové údaje.
2.1 Pokladní úsek a jeho úloha V bankách se většinou hotovými penězi zabývají pokladní místa. Existují hotovostní a bezhotovostní pobočky, a hotovostní pobočky bez směnáren. Při manipulaci s penězi musí být vždy dodržováno pravidlo přítomnosti minimálně dvou pracovníků, toto pravidlo, které se nazývá čtyř očí, zaručuje vzájemnou kontrolu pracovníků, kteří manipulují s penězi, toto pravidlo je splněno i při manipulaci s penězi vůči klientovi, kdy klient plní funkci druhé osoby.
2.1.1 Pokladní místa Ke každému pokladnímu místu je přiděleno číslo pokladního zařízení (tj. označení pokladního zařízení) – pomocí kterého je zajištěno zaúčtování jednotlivých obratů. Pokladní místa jsou: 1) Pokladna/ pokladní místa 2) Poradenská pracoviště 3) Peněžní automaty obsluhované zaměstnanci 4) Peněžní automaty obsluhované klienty – ATM, automaty zajišťující vklady mincí na bankovní účet a na výměnu bankovek za mince, směnárenské automaty 25
Pokladna Pokladna je speciálně upravené místo, které umožňuje bezpečnou manipulaci s penězi. Ve větších bankách je pravidlem zřízení pokladny, trezoru a počítárny. Hlavní pokladna (trezor a počítána) zajišťuje veškeré operace s penězi, jako například příjem dotací a odvodů v českých i zahraničních měnách, dotace a odvody z bankomatů, pokladen, zajišťuje dotace a odvody do banky, do valutové pokladny atd. Poradenská pracoviště Poradenská pracoviště mohou být zřizovány ve vybraných pobočkách se zvláštním pokladním režimem, na kterých jsou přijímány a vydávány hotovosti. Pokladní operace (příjem a výplata hotovosti) jsou na tomto pracovišti prováděny pouze v mimořádném případě při uzavření pokladního místa pobočky nebo jako alternativní pokladna, která vypomáhá odbavovat klienty „ve špičkách“. Peněžní automaty Peněžní automaty jsou vlastně speciální úseky, kde jsou prováděny pokladníky nebo obchodníky v omezené míře hotovostní operace. Tyto operace jsou omezeny i maximální výší. Peněžní automaty obsluhované klienty Peněžní automaty obsluhované klienty jsou umístěny většinou mimo centrální prostor určený pro styk s klientelou. Většinou jsou umístěny u vchodu do bank, na budově a na všech frekventovaných místech. 10)
10)
Pokladní uzávěrka směnárenského automatu je prováděna za účasti dvou zaměstnanců, z nichž alespoň
jeden musí být pověřen výkonem pokladní činnosti. Je prováděna denně a při každé manipulaci s hotovostí.
26
Nástroje hotovostního platebního styku Nástrojem platebního styku rozumíme druh instrumentu, na základě kterého banky a jiné instituce provádějí platební operace. Můžeme mezi ně zařadit: 1) Pokladní složenka = příjmový pokladní doklad -
používá se pro vklad peněz na účet, součástí pokladní složenky je výčetka hodnot, která slouží pro kontrolu správné sumy počtu bankovek a mincí
-
mezi náležitosti pokladní složenky patří měna účtu a hotovosti, číslo účtu, částka, jméno, příjmení a adresa složitele, variabilní symbol (specifikuje platbu nebo plátce), konstantní symbol (jde o ekonomický charakter platby), podpis složitele
2) Výběrní lístek = výdajový pokladní doklad -
slouží k výběru hotovosti, výběr může provést jen majitel účtu nebo osoby s dispozičním právem (dle podpisového vzoru), i zde je součástí výčetka hodnot
-
mezi náležitosti výběrního lístku patří měna účtu a hotovosti, číslo účtu, jméno a příjmení příjemce, částka, variabilní symbol, konstantní symbol, podpis příkazce
Výčetka hodnot slouží pro efektivnější kontrolu přijatých peněz pokladníkem.
2.1.2 Vybavení pokladny -
Příruční uschovací prostor – kazeta pokladníka
-
Doplňkový uschovací prostor
-
Prostředky pokladní mechanizační techniky – počítačky peněz, přístroje na rozpoznávání padělků
-
Prostředky výpočetní techniky
-
Kartotéka platidel
-
Různé bezpečnostní prvky – např. neprůstřelná skla a celkové napojení na bezpečnostní systém
27
Kartotéka platidel Kartotéka platidel je soubor vyobrazených zákonných platidel a jejich ochranných prvků. Kartotéky platidel vydávají specializované organizace nebo centrální banky. V České republice vydává kartotéku Karto K spol. s r.o. Při jakékoliv změně je provedena aktualizace kartotéky a je ihned zaslána všem odběratelům. Příklad Kartotéky platidel
http://www.karto-k.cz/Stranka_Kartoteka_platidel_Online,Language=Cz.htm
28
2.1.3 Pokladník Pokladníkem je zaměstnanec banky, který provádí veškeré pokladní operace v české i zahraniční měně. Platí pro něj následující pravidla: -
nesmí být mladší 18 let
-
musí mít právní způsobilost
-
musí mít čistý trestný rejstřík
-
nesmí být v příbuzenském vztahu ke svému nejbližšímu nadřízenému
-
musí být řádně proškolen
-
musí mít uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti
-
nesmí v prostorách pokladního místa uchovávat jinou hotovost než tu, kterou přijal při své pokladní činnosti
Každý zaměstnanec banky, který vykonává pokladní činnost, musí mít uzavřenou dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování – původně dohoda o hmotné odpovědnosti. Ta musí být uzavřena i se zaměstnanci, kteří vykonávají pokladní činnost přechodně nebo souběžně s jinou pracovní náplní, stejně tak i se zaměstnanci, kterým jsou svěřeny hotové peníze. Zaměstnanci musí být řádně seznámeni s vnitřními předpisy banky o provádění pokladních operací, znalost těchto předpisů pak musí prokázat vykonanou zkouškou.
2.1.4 Příjem a výdej hotovosti Každý pokladník si musí před zahájením své činnosti připravit hotovost na své pracovní místo. Nejprve si z trezoru vyzvedne kazetu, kde má vloženy peníze, zkontroluje, zda není kazeta poškozená a jestli nebyla násilně otevřena. Další potřebné peníze pokladník získá dotací z trezoru, kde peníze spravují klíčníci. Klíčník je zaměstnanec banky se zvláštním pověřením. Zodpovídá za obsah a uzavření trezoru a za příjem a výdej hotovosti z tohoto trezoru. Pokladník od klíčníka převezme peníze a odsouhlasí jejich správný počet. O veškerých pohybech je vedena evidence, včetně té účetní. Evidence je vedena dle měn a dle 29
nominálních hodnot. Převážně se využívají jako evidence trezorové knihy, zásobníky, pokladní knihy nebo evidence pomocí výpočetní techniky. Pokladní místa musí udržovat v průběhu pracovní doby tzv. pokladní limit. Pokladní limit je maximální množství peněz v hotovosti pro jedno pracovní místo v průběhu pracovní doby. Limit pokladního zůstatku stanovuje ředitel oblastní pobočky nebo jím určený zaměstnanec a to rámcově pro ústřednu a jednotlivé pobočky. Tato evidence je pak vedena v sekretariátu ředitele pobočky. Stanovení limitů pokladních zůstatků pro jednotlivé pokladny s přihlédnutím k hospodárné potřebě hotovostí a k bezpečnosti jejich úschovy je v kompetenci příslušných manažerů. Pokladníci musí být seznámeni s limity pokladních zůstatků. Stanovený limit pokladního zůstatku v cizí měně se uvádí v přepočtu na české koruny dle kurzovního lístku – deviza střed. Po skončení pracovní doby provádí pokladník operace v souladu s vnitřními předpisy banky – třídí přijatou hotovost, balíčkuje, provádí účetní závěrku a fyzické přepočítání hotovosti. Při zjištění pokladního rozdílu musí informovat určeného pracovníka banky, a schodek je pokladník povinen uhradit v plné výši. 2.1.4.1 Příjem hotovosti Příjem hotovosti uskutečňuje pokladník na základě příjmových pokladních dokladů, které předloží klient. Ty pak překontroluje z hlediska správnosti, nesmí na dokladu provádět žádné opravy a úpravy. Pokladník dále přepočítá hotovost před klientem s důrazem na nominální hodnotu a na kontrolu z hlediska pravosti a celistvosti. Nesmí zapomenout zkontrolovat totožnost klienta. Pokladník musí přijímané peníze odkládat na pracovní plochu tak, aby byla neustále pod kontrolou klienta, a musí dávat pozor, aby peníze nebyly sloučeny s ostatními penězi na pokladně. Přepočítané peníze musí souhlasit s částkou uvedenou na dokladu. Pokud jsou přijímané peníze padělané nebo pozměněné, nebo vznikne-li takové podezření, pokladník je odebere bez náhrady a vystaví klientovi potvrzení o jejich odebrání. Vždy musí být dodržena zásada vizuální kontroly peněz do doby jejich vložení do obálky a zapečetění. Tyto peníze se pak zasílají do zkušebny platidel ČNB.
30
Po konečném převzetí peněz a odsouhlasení převzetí částky částkou uvedenou na dokladu, pokladník doklad potvrdí, kopii předá klientovi a transakci zpracuje do informačního systému banky. Při skončení pracovního dne pokladník provede uzávěrku pokladny. Provede kontrolu zůstatku peněz v pokladně a jeho odsouhlasením v operativní evidenci a s údaji z informačního systému. Pokud vše souhlasí, může pokladník provést konečnou závěrku a skončit pracovní směnu. V případě diference je také evidována a zaúčtována, ale je řešena v rámci platných právních předpisů. Z přijatých peněz pokladník utvoří balíčky bankovek a sáčky mincí podle jednotlivých nominálních hodnot. Peněžní pásky a sáčky potvrdí otiskem razítka a podpisem a peníze, které nepotřebuje, odvede do trezoru. Hotovostní vklad ze strany klienta – postup zpracování pokladníkem: 1) zjistit číslo účtu 2) vyvolat účet a ověřit jeho název 3) převzít a přepočítat hotovost 4) ověřit totožnost klienta při operaci nad částku 1 000 EUR (a ekvivalentu v české či v jiné měně) a údaje doplnit do systému – pro tisk na pokladní doklad, při částce od 15 000 EUR doplnit údaje o zdroji peněžních prostředků 5) pořídit přepážkovou operaci – zaúčtovat hotovostní vklad na běžný účet – zde je rozlišení zda se jedná o českou či zahraniční měnu 6) vytisknout pokladní doklad 7) připojit podpis za banku na tento příslušný pokladní doklad 8) předat klientovi kopii pokladního dokladu 9) uložit hotovost 10) založit do souboru pro další zpracování pokladní doklad
Zvláštní formy příjmu peněz Banky umožňují svým klientům i zvláštní formy příjmu peněz a to zejména velkých částek v uzavřených obalech. Jedná se o převzetí hotovosti bankou. Obsah uzavřeného obalu, který si klient vyzvedl na pracovišti banky je přepočítán pracovníky banky. Při předání 31
uzavřeného obalu musí zaměstnanec banky prověřit, zda je obal neporušený a potvrdí převzetí obalu. Banka přepočítá přijatou hotovost komisionálním způsobem a připíše ji ve prospěch účtu klienta. Tyto operace se provádějí na základě smluvního vztahu. Další způsob předání hotovosti klientem je noční trezor. Jedná se o předání hotovosti po skončení pracovní doby banky. Klient obdrží na základě smlouvy mezi klientem a bankou klíč od vhazovacího zařízení nočního trezoru a dále obdrží dohodnutý počet kazet nebo speciálních pytlíků, do kterých klient ukládá hotovost spolu s výčetkou vložení hotovosti. Zaměstnanci banky následující den hotovost komisionálním způsobem přepočítají a peníze se připíšou ve prospěch účtu klienta.
Hotovostní operace – příjem vkladů prostřednictvím uzavřených obalů a nočních trezorů – postup při zpracování zaměstnancem banky 11) Na základě uzavřené smlouvy mohou fyzické a právnické osoby – podnikatelé, na vybraných místech obchodních bank, vkládat na svůj účet vedený v dané bance nebo v jiné bance hotovost prostřednictvím uzavřených obalů a nočních trezorů, viz výše.
11)
Předpis č. 2019_01_07R, Hotovostní operace – příjem vkladů prostřednictvím uzavřených obalů a
nočních trezorů, Česká spořitelna
32
Založení smluvního vztahu s klientem ze strany banky 1) pracovník obchodního místa banky informuje klienta o podmínkách této služby, ať už o podmínkách hotovostního vkladu na účet klienta prostřednictvím uzavřeného obalu, nebo prostřednictvím nočního trezoru 2) pracovník ověří totožnost klienta 3) zjistí od klienta podrobnosti, jako např. -
seznam poboček, na kterých by chtěl klient vklady realizovat
-
frekvence vkladů
-
v jakých časech budou vklady realizovány
-
objemy vkladů
-
skladba hotovosti (bankovky, mince)
-
zda požaduje klient výměnu bankovek za mince a naopak
-
kdo bude hotovost vkládat (zaměstnanec/zaměstnanci klienta nebo bezpečnostní agentura)
-
zda bude klient ukládat hotovost v průběhu otevírací doby poboček nebo mimo otevírací dobu
4) pracovník projedná s příslušnou pobočkou zájem klienta o službu, součástí jsou tyto informace: -
klient (obchodní firma, sídlo, IČO)
-
objem a frekvence vkladů
-
počet a umístění provozoven
-
v případě, že klient použije bezpečnostní agenturu její jméno
-
skladba hotovostí
-
výše odvodu mincí zda budou tříděné, případně zda bude požadována i dodávka tříděných mincí
-
jakým způsobem budou na pobočce podepsány „identifikační listy“ osob, které budou hotovost vkládat do uzavřených obalů, kazet nočního trezoru
-
uzavřené obaly – na které pokladně a v jakém čase budou uzavřené obaly skládány
-
noční trezor – kdy budou předány kazety, klíče
Pracovník projedná s příslušnými pobočkami podmínky, za kterých mohou tuto službu klientovi poskytnout a tyto podmínky pak zohlední ve smlouvě uzavřené s klientem. 5) dále pracovník banky uzavře s klientem příslušnou smlouvu (Smlouva o vkládání hotovosti na účet klienta prostřednictvím uzavřených obalů/nočního trezoru) 33
6) pracovník provede identifikaci osob oprávněných vkládat hotovost na účet klienta a podepíše s klientem příslušné identifikační listy 7) předá klientovi pokladní složenky, uzavřené obaly/kazety k nočnímu trezoru, vstupní kartu a klíče k nočnímu trezoru, zajistí několik telefonních čísel, na kterých je možné klienta zastihnout pro případ potřeby, obchodní místo musí klienta seznámit s přesným umístěním a označením nočního trezoru, což klient stvrzuje svým podpisem ve smlouvě 8) pracovník dále založí do spisu klienta smlouvy a originály identifikačních listů 9) poté zašle e-mailem kopii uzavřené smlouvy a kopie identifikačních listů všem dotčeným pobočkám
Průběh vkládání hotovosti ze strany klienta 1) klient doručí do příslušné pobočky banky hotovostní vklad v uzavřených obalech nebo vhodí do nočního trezoru příslušné pobočky banky kazetu 2) poté vyplní klient pokladní složenku ve 4 vyhotoveních -
originál vloží do příslušného uzavřeného obalu nebo kazety nočního trezoru s hotovostí a to s aktuálním datem, kdy je kazeta vložena do nočního trezoru
-
kopii si ponechá pro svoji evidenci
-
třetí a čtvrté vyhotovení vyplněného tiskopisu předkládá klient při předání uzavřených obalů na pokladně obchodního místa banky
3) zaměstnanec obchodního místa banky (pokladník) převezme od klienta uzavřený obal, nebo vyzvedne kazetu z nočního trezoru 4) zaměstnanec zkontroluje neporušenost uzavřeného obalu/kazety -
pokud je uzavřený obal/kazeta neporušená, pokračuje se podle bodu 5) níže
-
pokud je uzavřený obal/kazeta poškozená, tak v případě: a) uzavřeného obalu hotovostní vklad nebude převzat, vše musí být písemně zaznamenáno a hotovost z uzavřeného obalu bude komisionálně přepočítána za přítomnosti klienta, pokud vše souhlasí, dojde k zaúčtování b) kazety nočního trezoru – zaměstnanec informuje klienta, že je kazeta poškozená a vyzve ho, aby se dostavil na příslušnou pobočku, kde se za jeho přítomnosti komisionálním způsobem vklad přepočítá, do doby než dojde ke komisionálnímu přepočtu, nesmí být hotovost převzata a zaúčtována, kazeta musí být
34
do té doby uložena na bezpečném místě, aby nemohlo dojít k neoprávněné manipulaci s ní 5) zaměstnanec zkontroluje náležitosti pokladní složenky: a) pokud je pokladní složenka vyplněna správně, pokračuje se bodem 6) níže b) pokud není pokladní složenka správně vyplněna, hotovostní vklad nebude proveden a bude klientovi vrácen, po vyjasnění nejasností uvedených v pokladní složence bude provedeno zpracování vkladu 6) zaměstnanec převezme třetí a čtvrté vyhotovení pokladní složenky, na kterých přeškrtne vyplněnou výčetku hotovostního vkladu (pouze u uzavřených obalů) 7) dále potvrdí otiskem razítka a svým podpisem převzetí uzavřeného obalu a jeho číslo, je-li uvedeno 8) třetí vyhotovení pokladní složenky předá zaměstnanec klientovi 9) čtvrté vyhotovení založí do evidence banky 10) uzavřený obal s hotovostí předá zaměstnanec do zázemí banky ke komisionálnímu zpracování 2.1.4.2 Výdej hotovosti Výdej uskutečňuje pokladník na základě výdajových pokladních dokladů, které předloží klient – jako např. výběrní lístek, šek, výplatní doklad. Pokladník na dokladech musí překontrolovat veškeré náležitosti stejně jako u příjmových pokladních dokladů. Pokladník ověřuje výši zůstatku na účtu, kontroluje podpis podle podpisového vzoru, ověří totožnost žadatele. Poté si pokladník připraví celou částku k výplatě na pracovní plochu a teprve pak ji předá klientovi. Vždy musí platit pravidlo čtyř očí. Pokladní doklad pokladník potvrdí klientovi, originál si ponechá a celou transakci převede do operačního systému banky. Při výdeji peněz klientovi platí pravidlo, že banka odpovídá za pravost a neporušenost hotovosti pouze do té doby, než si ji klient převezme. Klient si musí hotovost zkontrolovat.
Hotovostní výběr ze strany klienta – postup zpracování pokladníkem: 1) zjistit číslo účtu, pokud klient číslo účtu nezná, provede pracovník ověření jeho totožnosti (zjistí, zda je u příslušného účtu uveden mezi disponujícími osobami) a požádá o odpovědi na doplňující otázky týkající se identifikace účtu, které však musí být vhodně vybírány a formulovány (např. jaký je název účtu, kolik je u účtu 35
disponujících osob, zda je k účtu vydaná karta, zda jsou u účtu zadány trvalé příkazy, jaké úhrady chodí pravidelně ve prospěch účtu a podobně). Jestliže klient nedokáže účet pomocí odpovědí na tyto otázky blíže identifikovat, v žádném případě mu nesmí být sděleny žádné informace o účtu (číslo účtu, zůstatek) a bude mu provedení operace odmítnuto. 2) vyvolat účet, ověřit jeho název a zůstatek 3) ověřit totožnost klienta při operaci nad částku 1 000 EUR a údaje doplnit do vnitřního systému banky – pro tisk na pokladní doklad doplnit další identifikační údaje 4) pořídit přepážkovou operaci -
u běžného účtu v českých korunách:
K zamezení nepovolených debetů způsobených současným hotovostním výběrem na přepážce a v ATM je třeba při žádosti o výběr do výše minimálního zůstatku na účtu prověřit zda: -
byl účet založen s minimálním základním vkladem a podána žádost o kartu
-
na účtu nejsou do doby vydání karty žádné obraty, žádné trvalé příkazy, souhlasy s inkasem
-
byla po vydání karty vložena větší hotovost
-
byl výběr hotovosti uskutečněn najednou nebo během jednoho dne několika výběry
5) vytisknout pokladní doklad 6) předat klientovi k podpisu podkladní doklad 7) ověřit podpis klienta podle podpisového vzoru 8) připojit podpis za danou banku 9) připravit hotovost 10) klientovi předat hotovost a kopii pokladního dokladu 11) založit do souboru pro další zpracování pokladní doklad
2.1.5 Zpracování peněz v zázemí banky Ve většině bank jsou hotové peníze, které odvádí pokladníci, zpracovány v počítárnách platidel. V těchto počítárnách platidel se také zpracovávají peníze, které jsou odevzdané prostřednictvím nočního trezoru. V počítárně platidel mohou pracovat buď trvale přidělení pracovníci, nebo pracovníci, kteří jsou přiděleni na přechodnou dobu. Tito pracovníci 36
zodpovídají za peníze, které jsou zpracovány a uloženy v počítárně platidel. Při zpracování peněz v bankách se používá specializovaná technika, jako příruční počítačky bankovek a mincí. Odvody hotovosti Peníze se ve většině případů zasílají pomocí specializovaných přepravních agentur nebo poštou. Přepravce ručí za převzatý počet obalů a za bezpečné doručení zásilky na místo určení. Při příjmu zásilky banka nejdříve prověří a zkontroluje neporušenost obalů zásilky, zda jsou obaly uzavřené a zapečetěné a ověří správnost údajů na dokladech, které jsou u zásilky. Pokud je zásilka doručena v pořádku, banka přepravci potvrdí její příjem a zásilku převezme k dalšímu zpracování. Pokud banka zjistí při příjmu zásilky, že je některý obal poškozen, musí zkontrolovat ihned obsah, ještě za přítomnosti přepravce (doručitele). Zásilky se vždy zpracovávají komisionálně. Úschova peněz Hotovost je většinou v bankách chráněna třemi základními způsoby, mezi které můžeme zařadit fyzickou ochranu, mechanickou ochranu a technickou ochranu. 1) fyzická ochrana -
fyzickou ochranu si banka zajišťuje sama nebo u profesionálních bezpečnostních agentur, je zaměřena především na preventivní působení vůči okolí
-
pracovník fyzické ochrany může také asistovat při ochraně přepravovaných peněz (veškeré informace, které se týkají přepravy peněz, musí být utajeny)
2) mechanická ochrana -
mechanickou ochranou rozumíme trezory, mříže, neprůstřelná skla a podobně
-
viditelné umístění této formy ochrany má na případného pachatele dobrý psychologický vliv
3) technická ochrana -
do technické ochrany můžeme zahrnout videokamery, elektronickou zabezpečovací signalizaci
-
i toto má psychologický a preventivní význam proti zločinu
37
2.2 Směnárenská činnost Směnárenská činnost je upravena devizovým zákonem č. 219/1995 Sb., a Vyhláškou č. 280/2008 Sb., o směnárenské činnosti, bezhotovostních obchodech s cizí měnou a o peněžních službách. I ve směnárenské činnosti přijdeme do styku (jak banka, tak klient) s hotovými penězi. Směnárenská činnost je charakteristická prodejem a nákupem valut (cena zahraniční peněžní jednotky vyjádřená v domácích peněžních jednotkách) podle předem stanoveného devizového kurzu. Pracovník pokladní služby, který vykonává směnárenské operace, musí mít perfektní znalosti o cizích penězích. Ke své činnosti používá různé typy katalogů a kartotéku platidel. Dále k rozpoznání některých znaků používá pokladník například zvětšovací skla, mikroskopy, nebo lampy s ultrafialovým světlem. Pro příjem a výplatu cizích peněz je jedním z nejdůležitějších údajů doba platnosti peněz. Banka u peněz s prošlou lhůtou platnosti vyhlašuje výměnnou lhůtu. Pravidla nakládání s cizími penězi V případě přebytku cizích peněz se tyto peníze neodvádějí centrální bance. Banky je samy nakupují nebo prodávají prostřednictvím dealerských operací. Dále jsou stanovena pravidla pro vyvážení a dovážení peněz z dané země a velmi často bývá omezena výše prostředků, které mohou klienti nakoupit nebo prodat.
38
2.3 Šeky Šek je listinný cenný papír, kterým jeho výstavce (majitel šeku) přikazuje bance (šekovníkovi), u které má účet, aby z tohoto účtu vyplatila nebo převedla na účet určitou peněžní částku osobě, která je na šeku uvedená, nebo doručiteli šeku. Šek je platební příkaz, který dává příkazce (majitel šeku) šekovníkovi (bance), aby k tíži jeho účtu zaplatil určitou částku ve prospěch osoby, která je uvedená na šeku. Šek je tedy převoditelný cenný papír, jehož náležitosti jsou upraveny zákonem č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový. Dále se banky v ČR řídí zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (viz. strana 13), zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, Všeobecné obchodní podmínky vydané ČNB a podobně. Šek lze používat místo hotovostních peněz při nákupech, k výběru peněz z účtu nebo jako nástroj bezhotovostního převodu z účtu na účet. Proto ho můžeme zařadit jako zvláštní formu hotovostního platebního styku. Ovšem majitel nebo výstavce šeku může zakázat, aby byl šek zaplacen v hotovosti. To se děje tak, že připojí doložku „jen k zúčtování“, a šek se stává šekem k zúčtování. 12) Podstatné náležitosti šeku -
písemná forma
-
jeden jazyk, ve kterém musí být celá listina sepsána
-
označení slovem „šek“ v textu listiny
-
bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou šekovou sumu
-
jméno toho, kdo má platit
-
místo, kde má být placeno
-
datum a místo vystavení šeku
-
podpis výstavce
Nepodstatné náležitosti šeku
12)
-
číslo šeku
-
údaje osoby, které má být šek vyplacen
-
číslo šekového účtu
-
druhý údaj peněžní částky – jednou slovy podruhé číslicí
Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový
39
Pokud na šeku chybí některá z podstatných náležitostí, nemůže být tato listina považována za šek. Pokud chybí nepodstatná náležitost, pak může být ohrožena kvalita šeku. Lhůty k proplacení šeku V šeku se neuvádí doba splatnosti, protože je splatný na viděnou, to znamená při předložení -
šek je vydaný a splatný ve stejném státě 8 dnů
-
šek je vydaný v jednom státě a splatný v druhém státě stejného světadílu 20 dnů
-
šek je vydaný v zemi jednoho světadílu a splatný v zemi jiného světadílu 70 dnů
Operace se šeky Šeky jsou vydávány bankou na základě šekové smlouvy, její součástí jsou i podmínky pro vydávání a používání šeků. Pokud je na účtu nedostatek peněžních prostředků, tak šeky nesmí být vystaveny, jedná se o tzv. nekryté šeky. Existují dvě podoby šeků, a to bankovní a soukromé. Výstavcem bankovního šeku je banka, jedná se o velice kvalitní druh šeku, protože je vždy zaručeno jeho proplacení. Placení bankovním šekem probíhá následujícím způsobem: 1) dovozce žádá svojí banku o vystavení šeku na banku země vývozce (tzv. šekovníka) 2) banka dovozce vystaví šek, zašle jej dovozci a vyúčtuje na vrub jeho účtu 3) dovozce zašle bankovní šek vývozci 4) vývozce zašle šek šekovníkovi 5) šekovník uhradí částku přímo vývozci nebo na účet u banky 6) šekovník vyúčtuje částku šeku na vrub výstavce Výstavcem soukromého šeku je fyzická nebo právnická osoba. Majitel šeku obdrží ke svému účtu vedenému u banky tiskopisy šeků nebo šekovou knížku. Kvalita šeku se pak odvíjí od bonity jeho výstavce. Placení soukromým šekem probíhá: 1) dovozce vystaví šek na svoji banku (šekovníka) a zašle jej vývozci 2) vývozce zašle šek své bance 3) banka vývozce zašle šek k inkasu šekovníkovi 4) šekovník účtuje na vrub účtu dovozce (účet vedený u šekovníka) 40
5) šekovník uhradí částku šeku na účet banky vývozce 6) banka vývozce svého klienta informuje, že připsala částku ve prospěch jeho účtu13)
Způsob proplacení a inkasa šeků Před proplacením šeku musí být provedena kontrola všech šekových náležitostí. 1) Okamžité proplacení – šek je přímo předložen šekovníkovi 2) Eskont šeků – odkoupení před obdržení dobropisu od šekovníka, u nás se moc nepoužívá 3) Cash letter system – zálohové připsání hodnoty šeku před obdržením dobropisu od šekovníka, zejména v případech zahraničních šeků
2.3.1 Cestovní šek Zvláštním druhem šeku, který není upraven zákonem směnečným a šekovým, je cestovní šek. Ten je upraven Obchodním zákoníkem. Cestovní šek je nástroj k získání hotových peněz zejména při cestách do zahraničí. Tím je tak překonán problém zákazu vývozu hotovosti v měnách některých států. Klient si v české bance, tj. v tuzemsku zakoupí cestovní šek, při jeho převzetí je povinen předložit doklady a musí se podepsat. Při předložení v cizině se k proplacení vyžaduje kontrolní podpis a předložení dokladů. Jedná se o tzv. metodu prohlédni a porovnej.
13)
SCHLOSSBERGER, Otakar a SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha, BIVŠ 2005. 368 s. ISBN
80-7265-072-6.
41
2.4 Manka a škody v bance Pojmy: Inventarizační rozdíl – rozdíl mezi skutečným stavem a stavem účetním Manko – skutečný stav je nižší než stav účetní, tento rozdíl nelze doložit dokladem Přebytek – skutečný stav je vyšší než stav účetní Škoda – jakákoliv újma (ztráta, poškození) na věcech movitých i nemovitých, škoda i v důsledku živelných pohrom Banky mají stanovené obecné principy a pravidla účtování, jaké škody se neúčtují, vzájemné zúčtování (pokladních schodků a přebytků), náhrady škod od fyzických nebo právnických osob, a také daňovou uznatelnost škod. Obecné principy a pravidla účtování -
inventarizační rozdíly musí být zaúčtovány v plné výši bezprostředně po jejich zjištění, při inventarizacích nejpozději do 30. kalendářního dne po jejich ukončení
-
veškeré inventarizační rozdíly musí být zúčtovány v ročním účetním období, ve kterém se ověřuje stav majetku a závazků
-
manka a škody se vždy zúčtují na příslušný analytický účet CB 667 (jiné provozní náklady) s výjimkou cenin, záloh k zúčtování, které se zúčtují jako pohledávka
-
přebytky na analytický účet CB 767 (jiné provozní výnosy)
Pro identifikaci konkrétní zaúčtované transakce v rámci poboček slouží osobní číslo pokladníka, který vykazuje pokladní schodek. Ty případy, u kterých není rozhodnuto o náhradě škody ze strany zaměstnance nebo třetí strany, jsou vedeny v podrozvahové evidenci. Zde jsou vedeny i škody způsobené neznámým pachatelem (např. loupežné přepadení). Evidence mank a škod Evidence mank a škod je do stanoveného limitu účetně vedena v rámci jednotlivých poboček bank a centrál. Evidence pohledávek z mank a škod je pak většinou vedena jednotně za banku na rozvahových účtech. Také banky vyhotovují škodní protokoly – protokol o škodě a protokol o přebytku, které mají podstatné náležitosti. 42
Pokladní schodky a ostatní manka a škody související s výkonem pracovní činnosti Zde platí stejný postup účtování jako výše uvedený – a to např. pro neprovedené platební příkazy, chybně založené nebo zrušené trvalé příkazy, schodky v odvodu hotovosti a podobně.
Náhrady Náhrady škod od fyzických nebo právnických osob jsou vedeny na účtech výnosů, tj. 767/341, resp. 343 pokud jde o daňově uznatelnou škodu. Jakou částku náhrady předepsat za zaviněnou škodu neřeší předpisy o účetnictví, ale občanský zákoník (§ 438-450), obchodní zákoník (§ 373-386) a zákoník práce (§ 170 a další). Mezi daňově uznatelné škody můžeme např. zařadit škody z živelných pohrom, škody způsobené neznámým pachatelem, škody způsobené zaměstnanci bank… Stejný postup účtován í platí pro pokladní schodky a pro ostatní manka a škody související s výkonem pracovní činnosti, jako např. neprovedené platební příkazy, schodky v odvodu hotovosti… Podmínkou vzniku nároku na náhradu škody je: -
vznik škody (zmenšení majetku poškozené osoby)
-
porušení smluvní nebo zákonné povinnosti osobou, která měla škodu způsobit
-
příčinná souvislost – vnitřní vztah mez porušením povinnosti a vznikem škody, ze kterého vyplývá, že jen z toho důvodu, že byla porušena konkrétní povinnost, vznikla škoda Účetní případ
MD
DAL
-nárok zaměstnanců na náhradu škody
667
343
-nárok ostatních na náhradu škody
667
342
343,342
111, 122
Předpis náhrady škody zaměstnancům
-úhrada náhrady škody Pokud do data sestavení účetní závěrky pojišťovna nepotvrdila
43
konečnou výši náhrady, zúčtuje se náhrada v předpokládané výši
353
767
Po potvrzení skutečné výše náhrady pojišťovnou po sestavení účetní závěrky, tj. v následujícím účetním období
Storno 353 341
Podle poměru předpokládané a skutečné výše náhrady se zaúčtuje -rozdíl, o který převyšuje skutečná výše náhrady předpokládanou -rozdíl, o který je skutečná náhrada nižší než předpokládaná
341
767
Storno 341
Storno 767
Pokladní schodky a ostatní manka a škody související s výkonem pracovní činnosti I zde platí stejný postup účtování, a patří sem např. chybné natypování jednorázových příkazů, neprovedené platební příkazy, chybně založené nebo zrušené trvalé příkazy, chybné změny v trvalých příkazech, schodky v odvodu hotovosti… Účetní případ Zúčtování při vzniku
MD
DAL
667
111 (resp. účet, na kterém je vykazován rozdíl)
Schodek předepsaný k náhradě – pohledávka - předepsáno k náhradě – srážky ze mzdy
343
667
- k jednorázové úhradě
343
667
Pracovníci
343
111, 122
343
Vyrovnání pohledávky - předepsáno k náhradě – srážky ze mzdy - k jednorázové úhradě
Banka má vždy definovanou jednotnou hranici schodků v Kč ročně na 1 pokladníka. Pokud tuto hranici pokladník v daném kalendářním roce překročí, je mu výše škody předepisována k náhradě. Pokladník má také povinnost oznámit vznik pokladního schodku. Tato povinnost vzniká i v případě, že příčina vzniku manka byla zjištěna a pokladní schodek byl následující pracovní den (či později) kompenzován.
44
Přehled použitých účtů: 111 – pokladna, 122 – účty peněžních rezerv u emisních bank, 341 – různí dlužníci, 342 – různí věřitelé, 343 – zúčtování se zaměstnanci, 353 – dohadné účty aktivní, 667 – jiné provozní náklady, 767 – jiné provozní výnosy
Náhrady škod pokladníky Náhrady škod pokladníky se řídí podle Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zaměstnanec banky odpovídá za škodu zaměstnavateli, kterou mu způsobil porušením povinností při plnění pracovních úkolů. Se zaměstnancem se sepisuje dohoda o odpovědnosti. Zaměstnavatel je povinen se zaměstnancem projednat výši požadované náhrady škody a musí mu ji oznámit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá.
45
3. Hotovostní platební styk z hlediska klienta Klientem banky je každý subjekt, o kterém existují v bance informace. Všechny klienty je nutné identifikovat pomocí dokladů o jejich právní subjektivitě. Při identifikaci klienta se zpracovávají identifikační údaje fyzických osob i osob jednajících za právnické osoby. Identifikace se provádí zpravidla při osobní přítomnosti klienta a na základě platného průkazu totožnosti. 14) Základní segmentace klientů: 1) přímý klient -
je majitelem alespoň jednoho aktivního účtu nebo služby
2) nepřímý klient -
nevyužívá službu, nemá účet, je ve vztahu k jinému přímému klientovi, je např. uveden na podpisových vzorech
Většina hotovostních plateb občanů probíhá mimo bankovní sféru, jde především o každodenní úhrady nízkých částek (nákup v obchodech). Tudíž je hotovostní platební styk preferován při úhradách menších částek. Protože hotovostní operace probíhají zejména mezi klientem a zaměstnancem banky (pokladníkem), věnuji se podrobněji příjmu a výdeji hotovosti ze strany klienta v kapitole 2. Hotovostní platební styk z hlediska obchodních bank. Pokud klient vkládá své peníze na účet, musí vyplnit pokladní složenku – resp. její podstatné náležitosti. Mezi náležitosti pokladní složenky patří měna účtu a hotovosti, číslo účtu, částka, jméno, příjmení a adresa složitele, variabilní symbol (specifikuje platbu nebo plátce), konstantní symbol (jde o ekonomický charakter platby), podpis složitele
14)
http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav10162_identifikace_kontrola_klienta
46
Naopak pokud chce klient vybrat peníze z účtu, slouží mu pro tyto účely výběrní lístek nebo může použít peněžní automat. Mezi náležitosti výběrního lístku patří měna účtu a hotovosti, číslo účtu, jméno a příjmení příjemce, částka, variabilní symbol, konstantní symbol, podpis příkazce. Po předání šeku a výplatního dokladu, vyplatí pokladník též klientovi hotovost.
Zvláštní formou uložení peněz na účet je pak prostřednictvím uzavřených obalů nebo nočního trezoru, viz kapitola 2.1.4.1.1 Klient si vždy musí přijatou hotovost od banky zkontrolovat, protože po převzetí peněz klientem banky již za peníze neručí.
Klient může provádět následující hotovostní operace: -
skládat hotovost v českých korunách nebo v cizí měně na obchodních místech bank, na kterých je provozována pokladní činnost, při použití stanoveného formuláře pokladního dokladu banky, který je řádně vyplněn, ve prospěch jakéhokoliv účtu vedeného u kterékoli banky se sídlem v České republice
-
vkládat hotovost v českých korunách prostřednictvím platební karty ve vybraných typech ATM banky
-
vybírat z účtu hotovost v českých korunách nebo v cizí měně při použití stanoveného formuláře pokladního dokladu banky, nebo soukromým šekem na tiskopise vydaném bankou klientovi, jež jsou řádně vyplněny a podepsány v souladu s podpisovým vzorem
-
vybírat hotovost z účtu prostřednictvím platební karty v síti ATM banky, popřípadě jiných bank se sídlem v ČR nebo v zahraničí, pokud to příslušný druh platební karty umožňuje
-
vybírat hotovost prostřednictvím platební karty k tomu určené v obchodních místech banky, která jsou vybavena příslušným technickým zařízením
-
vybírat hotovost prostřednictvím platební karty ve vybraných obchodech označených nápisem „Visa Cash Back“ nebo „MasterCard/Maestro Cash Back“
47
Způsoby doručování platebních příkazů bance Platební příkazy je možné bance předat následujícími způsoby: -
předáním písemného platebního příkazu na formuláři nebo na tiskopisech jako např. poštovní poukázky, které obsahují povinné náležitosti platebního příkazu a jsou vyplněny podle předtisku, na přepážkách obchodních míst banky nebo vhozením do sběrných boxů
-
doručením platebních příkazů prostřednictvím provozovatele poštovních služeb
-
použitím transakčního ATM
-
použitím platební karty
-
použitím šeku
-
využitím některé ze služeb přímého bankovnictví
Klient musí mít k provedení platby dostatek peněžních prostředků na svém účtu. Klient může odmítnout opotřebované nebo poškozené peníze, dále by si vždy měl ověřit pravost a zkontrolovat jejich správný počet.
48
Závěr Mezi rizika spojená s hotovostním platebním stykem patří zejména manipulace s hotovostí. Kdy rizika spojená s manipulací s hotovostí jsou obzvlášť velká, protože vzniklé újmy často znamenají definitivní ztrátu majetku. Hlavní příčinou škod bývají ztráty, krádeže, loupeže, zpronevěry, padělané peníze nebo početní chyby. Velké nebezpečí hrozí z loupežných přepadení přímo v bankách nebo při přepravě peněz, přičemž můžou být ohroženy materiální hodnoty, a v horším a vážnějším případě i životy lidí. Tato rizika musí vést banky k přísným bezpečnostním předpisům a nákladným technickým opatřením při manipulaci s hotovostí. Podle mého názoru je pro klienty výhodou držba peněz v hotovosti, protože tak mají větší přehled o svých výdajích než na platební kartě. Pokud zjistí, že nemají dostatek hotovosti na konkrétní nákup, mohou se rozhodnout, že od něj odstoupí. V současné době se dává přednost bezhotovostní platbě, více snad mezi mladšími lidmi než starší generací. To je však věcí názoru každého z nás. Například klienti, kteří dávají přednost platbě platební kartou, se mohou nevědomky dostat do debetu, můžou se stát potenciálním dlužníkem banky. Mezi nevýhody nakládání s hotovostí patří zejména krádeže, záměna – například dost často se plete současná podoba mincové padesátikoruny s mincí desetikorunovou.
49
Seznam použité literatury Tištěné monografie 1. KALABIS, Zbyněk. Boj bank proti praní špinavých peněz. Praha, BIVŠ 2009. 92 s. ISBN 978-80-7265-147-4. 2. Kolektiv autorů. Bankovnictví. Praha, BIVŠ 2005. 280 s. ISBN 80-7265-080-7. 3. SCHLOSSBERGER, Otakar a SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha, BIVŠ 2005. 368 s. ISBN 80-7265-072-6. Zákony a předpisy 1. Předpisy k emisi peněz a ochraně platidel – Zákon České národní rady č. 6/1993 Sb. ze dne 17. Prosince 1992 o České národní bance 2. Předpis č. 2001_20_01R, Hotovostní operace, Česká spořitelna 3. Předpis č. 2019_01_07R, Hotovostní operace – příjem vkladů prostřednictvím uzavřených obalů a nočních trezorů, Česká spořitelna 4. Předpis č. 5910_00_01R, Manka a škody, Česká spořitelna 5. Vyhláška č. 37/1994 Sb., České národní banky ze dne 21.února 1994, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince 6. Vyhláška č. 37/1994 Sb., České národní banky ze dne 11. září 2007, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince 7. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 8. Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti 9. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu 10. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, dále 11. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 12. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 13. Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový
50
Internetové stránky Bankovky. Dostupné z WWW:
. Česká spořitelna. Dostupné z WWW: . Česká národní banka. Dostupné z WWW: . Česká mincovna. Dostupné z WWW: . Státní tiskárna cenin. Dostupné z WWW: .
51