Zahraniční platební styk v ČR a v Rusku

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišt’ovnictví

Zahraniční platební styk v ČR a v Rusku Bakalářská práce

Autor:

Lilia Rizvanova Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Ivana Šímová

Duben, 2011

Prohlášení Prohlašuji, ţe svoji bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pouze s pouţitím literatury uvedených v seznamu citované literatury. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 29. dubna 2011

Lilia Rizvanova

2

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Ivaně Šímové za odborné rady a za trpělivost při vedení práce.

3

Anotace práce Má bakalářská práce je zaměřena na problematiku zahraničního platebního styku. V úvodní kapitole se soustředím na obecný popis jednotlivých druhu platebního styku – tuzemský, zahraniční a přeshraniční platební styk. Poté následuje kapitola věnující se pouze zahraničnímu platebnímu styku, jeho provádění v České republice a instrumentů, pomocí kterých se provádí. Další kapitola pojednává platební systémy, které mohou pouţívat členové Evropské unie. Závěr práce věnují zahraničnímu platebnímu styku v Rusku.

Annotation My bachelor thesis is focused on the issue of foreign payments. In the introductory chapter I focus on a general description of each type of payment - domestic, foreign and crossborder payments. The

next

foreign payments, its implementation the instruments through which

it

chapter is in is

the carried. The

devoted solely to Czech next

Republic and chapter deals

with payment systems that can be used by members of the European Union. The final chapter is devoted to the foreign payments in Russia.

4

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 6 1. Platební styk ...................................................................................................................... 7 1.1 Bezhotovostní tuzemský platební styk ........................................................................ 7 1.2 Zahraniční platební styk ............................................................................................ 12 1.3 Přeshraniční platební styk.......................................................................................... 14 2. Zahraniční platební styk v České republice..................................................................... 19 2.1 Provádění zahraničního platebního styku. ................................................................. 19 2.2 SWIFT ....................................................................................................................... 20 2.3 Nástroje zahraničního platebního styku .................................................................... 21 3. Platební systémy Eurozóny ............................................................................................. 42 3.1 TARGET ................................................................................................................... 42 3.2 EURO 1 ..................................................................................................................... 45 3.3 STEP1 ........................................................................................................................ 45 3.4 STEP2 ........................................................................................................................ 47 4. Zahraniční platební styk v Rusku .................................................................................... 49 4.1 Legislativa týkající se zahraničního platebního styku v Rusku ................................. 49 4.2 Ceny za provádění zahraničních plateb v Rusku ....................................................... 50 4.3 ROSSWIFT ............................................................................................................... 51 Závěry a doporučení ............................................................................................................ 54 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 54 Internetové zdroje ................................................................................................................ 55 Seznam schémat .................................................................................................................. 58 Seznam grafů ....................................................................................................................... 58 Seznam tabulek .................................................................................................................... 58 5

Seznam příloh ...................................................................................................................... 59 Přílohy ................................................................................................................................. 60

Úvod Platební styk je jednou z klíčové oblasti v mezinárodním obchodu. Právní a bankovní systém by měly poskytovat podnikům bezpečný prostor a dostatečný počet nástrojů zajištujících jak platební styk, tak i pokrytí rizik, která v souvislosti s ním vznikají. Platební nástroje by měly umoţňovat flexibilitu a rychlou reakci podniků v neustále se měnícím vnějším prostředí. Různost právního prostředí zemí Evropské unie a Ruska mne zaujala, a proto jsem ve své bakalářské práci zachytila jejich základní rozdíly. Cílem mé práce je shrnutí poznatků o zahraničním platebním styku v ČR a v Rusku. Zahraniční platební styk úzce souvisí se zahraničním obchodem kaţdé země, proto jsem se ve své prácí věnovala jednotlivým aspektům jeho provádění. Jednotlivé kapitoly popisují obecný platební styk – tuzemský, zahraniční, přeshraniční. Pak se věnují popisu situace v České republice a v Ruské federaci.

6

1. Platební styk Platební styk můţeme definovat jako vztah mezi plátcem a příjemcem platby, který je uskutečňován v určitých formách buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím peněţního ústavu.1 Z účetního hlediska jde o obchod bilančně neutrální, neboť nemá vliv na bilanci banky. Hlavní podmínkou pro realizaci platebního styku je existence účtů klientů u obchodních bank, existence účtu obchodních bank u centrálních bank a v neposlední řadě existence účtů bank v korespondenční síti. Tato bankovní sluţba je určena opravdu pro celou škálu zákazníků. Proto není pochyb o tom, ţe je tato sluţba, kterou mohou vykonávat finanční instituce určené zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, povaţována za sluţbu základní. Platební styk můžeme dělit z různých hledisek: dle formy plateb (hotovostní, bezhotovostní platební styk) dle teritoria (tuzemský, zahraniční, přeshraniční platební styk) dle klientů (retailový, wholesalový platební styk) dle počtu bank realizujících transakci (vnitrobankovní, mezibankovní) dle předmětu platebního závazku (obchodní, neobchodní) dle lhůt k provedení (přednostní, standardní platební styk) dle náleţitosti původních dokumentů (hladké, dokumentární platby) zda-li vstupuje banka do závazku či nikoli (závazkový, bezzávazkový platební styk)

1.1 Bezhotovostní tuzemský platební styk Bankovní spojení v ČR2 Bankovní spojení jednoznačně identifikuje účet klienta a banku, ve které je účet veden. Bankovní spojení tvoří vlastní číslo účtu a identifikační kód banky. Vlastní číslo účtu je tvořeno maximálně 16 číselnými znaky, které se „vnitřně dělí“ na část obsahující maximálně 10 číselných znaků a na část obsahující maximálně 6 číselných znaků, která ale nemusí být v čísle účtu obsaţena. Obě tyto části musí být v písemné 1

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2005. ISBN 80-7265072-6, str. 24. 2 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2005. ISBN 80-7265072-6, str. 263.

7

podobě od sebe zřetelně odděleny – jsou od sebe odděleny lomítkem. Identifikační kód banky je důleţitý pro rozlišení, ve které bance je veden konkrétní účet, coţ má zásadní význam především při mezibankovním bezhotovostním platebním styku. Při bezhotovostním platebním styku se peníze převádějí z účtu plátce na účet příjemce platby. Z toho vyplývá, ţe provádění bezhotovostního platebního styku je vyhrazeno peněţním institucím - bankám, u kterých mají jejich klienti uloţeny peníze na účtech. Banky provádějí platby na základě příkazů svých klientů, předávaných formou písemného dokladu (tiskopis příkazu k úhradě, šek apod.) nebo technickými prostředky (příkazy předávanými na datovém nosiči, elektronicky počítačem spojeným s bankou, hlasově běţným telefonem, zvláštní bankovní aplikací prostřednictvím mobilního telefonu, příp. můţeme za elektronický příkaz k úhradě povaţovat i pouţití platební karty). Pokud plátce i příjemce platby mají své účty u stejné banky, provede převod peněz (zúčtování na účtech) tato banka ve svém vlastním zúčtovacím centru. V případě, ţe plátce a příjemce platby mají své účty u různých bank, musí banka plátce pouţít pro převod peněz "mezibankovní zúčtovací centrum". Mezibankovní zúčtování v ČR- systém CERTIS Jediným systémem mezibankovního platebního styku v České republice, který zpracovává mezibankovní platby v českých korunách, je systém CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system). CERTIS zahájil provoz v rámci zúčtovacího centra SBČS v bývalém Československu 8. března 1992. Po rozdělení Československa počátkem roku 1993 bylo na Slovensku vytvořeno nové zúčtovací centrum, zatímco bývalé federální zúčtovací centrum zůstalo v ČNB.3 Kaţdý účastník systému CERTIS je jednoznačně identifikován kódem banky, jeţ je povinnou součástí kaţdé bankovní transakce. V rámci platebního styku se pouţívají další číselné kódy (tzv. symboly plateb), které blíţe specifikují platbu.

3

http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html, staţeno 11.02.2010

8

Základní principy systému CERTIS4 CERTIS je zaloţen na následujících principech: brutto vypořádání v reálném čase (Real Time Gross Settlement, RTGS); vypořádání mezibankovních plateb v českých korunách bez ohledu na částku i bez ohledu na to, zda tyto platby byly iniciovány přímo příkazem klienta bance nebo nepřímo jako výsledek karetních operací, případně operací na burze; vypořádání v penězích centrální banky probíhá na účtech mezibankovního platebního styku vedených v ČNB (které slouţí zároveň jako účty povinných minimálních rezerv); přímá účast bank a úvěrních a spořitelních druţstev; přímé bilaterální vztahy mezi centrálou dané banky/úvěrního a spořitelního druţstva a CERTIS; neodvolatelnost poloţek akceptovaných systémem; zpracování různých typů transakcí; nekryté platby nejsou ani realizovány ani odmítnuty, ale drţeny ve frontě (se dvěma stupni priority); na účtech mezibankovního platebního styku není povoleno debetní saldo; ČNB poskytuje bankám, které jsou klienty SKD, bezúročný plně kolateralizovaný vnitrodenní úvěr formou zastavených cenných papírů v SKD s cílem zajistit dostatečnou likviditu (vnitrodenní úvěr závisí na aktivitě banky, lze jej navyšovat a sniţovat libovolně v době od zahájení účetního dne SKD v 8.30 hod. do ukončení účetního dne systému CERTIS v 16.00 hod); ČNB poskytuje bankám plně kolateralizovaný úvěr přes noc (pokud není vnitrodenní úvěr splacen bankami do konce účetního dne systému CERTIS, cenné papíry slouţící jako zástava pro vnitrodenní úvěr jsou přesunuty na účet ČNB a poté slouţí jako zástava pro úvěr přes noc - overnight úvěru).

4

http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html, staţeno 11.02.2011

9

Účast v systému Přímí účastníci Přímými účastníky mezibankovního platebního styku mohou být banky, které mají povolení působit jako banka, pobočky zahraničních bank a, na základě novelizace zákona o ČNB z roku 2005, i spořitelní a úvěrní druţstva. CERTIS, umístěný v prostorách ústředí ČNB, komunikuje pouze s centrálami jednotlivých bank. Pro kaţdou banku vede ČNB pouze jeden účet mezibankovního platebního styku. Znamená to, ţe banky musejí nejprve interně zpracovávat veškerá data svých poboček a poté z nich vyčleňovat převody do dalších bank. Jen tyto mohou být předány do CERTIS. Platební styk mezi klienty téţe banky je záleţitostí této banky a probíhá v její síti bez jakéhokoliv zásahu ze strany CERTIS. Přidruţené systémy (tzv.'třetí strany') Účastníky se zvláštním statutem mohou být na základě bilaterální smlouvy s ČNB tzv. "třetí strany'. Jedná se o finanční instituce, které nejsou bankami, ale hrají významnou roli na trhu, jako např. clearingová střediska pro platební karty a instituce zajišťující zúčtování a vypořádání cenných papírů. Třetí strany nemají v ČNB účet mezibankovního platebního styku, ale mohou do CERTIS předávat (se souhlasem příslušného přímého účastníka) příkazy k převodům prostředků mezi přímými účastníky (např. k vypořádání výsledných sald při platbách provedených platebními kartami nebo při platbách vztahujícím se k operacím na burze cenných papírů).5 V příloze č.1 jsou uvedeny všechny účastníci systému CERTIS s popisem typu klienta. Účetní den, způsob vypořádání Provoz účetního dne začíná cca v 17.00 hod. předchozího pracovního dne (D-1) a končí v 16.00 hod. následujícího pracovního dne (D). Doba mezi 15.30 hod. a 16.00 hod. v den D je vyuţita pro "dolaďování" zůstatků na účtech mezibankovního platebního styku. K tomuto účelu mohou být získány prostředky na mezibankovním peněţním trhu. Účastníci předávají do CERTIS v průběhu dne data v elektronické podobě podle závazných pravidel určených ČNB. Data jsou předávána prostřednictvím komunikační sítě. 5

http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html, staţeno 11.02.2010

10

CERTIS přijme platební příkaz v okamţiku, kdy kontrolní programy ověří, ţe všechna data splňují kvalitativní poţadavky. Poté je zahájeno vypořádání. V průběhu tohoto procesu se kontroluje, zda je na účtu banky plátce dostatek peněţních prostředků na krytí kaţdé jednotlivé poloţky. V kladném případě je platba okamţitě vyrovnána; účet banky plátce je debetován a účet banky příjemce kreditován. Propustnost systému je cca 1 500 000 transakcí za hodinu. Zpracované transakce jsou předávány účastníkům elektronickou formou prostřednictvím komunikační sítě.6 Stanovení poplatků ČNB stanoví poplatky v návaznosti na skutečné náklady operací CERTIS. Stanovením cen za sluţby však zároveň stimuluje účastníky k optimálnímu rozloţení dat předávaných do CERTIS. Vzhledem k mnoţství předávaných dat usiluje ČNB o to, aby účastníci předávali svá data co nejdříve, aby v závěru účetního dne nedocházelo k zahlcení systému. Proto je současný poplatek za zpracování jedné poloţky stanovený účastníkům na začátku účetního dne velmi nízký (Kč 0,15). Naopak na konci účetního dne, kdy jsou předpokládány pouze mezibankovní transakce o značných finančních objemech, je cena za poloţku podstatně vyšší (aţ Kč 100). Pro banky s vyšším objemem transakcí jsou poskytovány slevy z ceny za zpracování jedné vstupní poloţky v závislosti na počtu zpracovaných poloţek v měsíci: Kč 0,04 pro objem nad 250 000 transakcí, Kč 0,08 pro objem nad 2,5 mil. transakcí a Kč 0,12 pro objem nad 5 mil. transakcí.7 Ceny za provádění mezibankovního platebního styku účtuje ČNB bankám v souladu se smlouvou o účasti v platebním systému CERTIS. V Příloze č. 2 uvedeny ceny za provádění mezibankovního platebního styku pro účastníci platebního systému CERTIS. Statistické údaje V roce 2010 zpracovalo zúčtovací centrum ČNB celkem 468,9 mil. poloţek v celkové hodnotě 132 882 mld. Kč. Průměr činil 1,85 mil. poloţek denně. Průměrná denní hodnota poloţek činila 525,2 mld. Kč.

6 7

http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html, staţeno 11.02.2010 http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_popis.html, staţeno 4.02.2011

11

Graf č.1 - Průměrný denní počet poloţek v roce 2010

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_stat.html, staţeno 30.01.2011 Graf č. 2 – Průměrné denní obraty v roce 2010 v mld. Kč

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/certis/certis_stat.html, staţeno 30.01.2011

1.2 Zahraniční platební styk Banka svými sluţbami napomáhá klientům nejen při provádění úhrad za nákup zboţí a sluţeb na území České republiky, ale díky svým vazbám na zahraniční banky, 12

zkušenostem a znalostem mezinárodních platebních nástrojů, zvyklostí a rizik je schopna poskytnout platební sluţby klientovi i ve vztahu k zahraničí. Pod pojmem zahraniční platební styk lze rozumět bezhotovostní pohyb peněţních prostředků z jednoho státu do druhého, obvykle ve měně jednoho z nich. Zahraniční platební transakce zahrnují veškeré převody peněţních fondů vzniklých z mezinárodního pohybu zboţí, sluţeb a kapitálu. Při provádění

zahraničního platebního styku banky vyuţívají celosvětovou sít’

korespondenčních bank. S pomocí korespondenčních bank a vzájemného účetního spojení se provádějí všechny druhy plateb v odpovídající měně účetně, tj. bez pouţití hotovostních platebních prostředků. Korespondentský platební systém Zahraniční platební styk se realizován obchodními bankami. Aby banky mohly splnit různé poţadavky svých klientů v rámci jejich zahraničního ekonomického styku, musejí spolupracovat se zahraničními bankami. Bankovní spojení v zahraničí jsou nutná ne jedné straně k provedení transakcí v určité zemi a na druhé straně se od zahraniční banky očekává zapojení d uskutečnění obchodů v zájmu vlastních klientů. Zahraniční banky, které jsou k dispozici tuzemským bankám jako obchodní partneři, jsou označovány jako korespondenti nebo korespondenční banky. Banky udrţují takzvanou korespondenční síť, coţ znamená, ţe banka musí mít účet u korespondenční banky všude tam, kde není sama zastoupena (a opačně). S převáţnou

částí

korespondenčních

bank

je

vytvořeno

účetní

spojení,

jehoţ

prostřednictvím je moţné zúčtovat platby v mezinárodním platebním styku. Účty vedené v korespondenční síti se dělí na nostro účty a loro účty.

13

Nostro účet je běţný účet, který má banka u jiné banky (obvykle tuzemská banka u banky v cizině v cizí měně), zatímco loro účet je účet zaloţený bankou jiné bance (zejména běţný účet, který vede tuzemská banka zpravidla v tuzemské měně pro jinou zahraniční banku).8 Podrobný popis zahraničního platebního styku a jeho nástroje jsou uvedeny níţe v kapitole č. 2.

1.3 Přeshraniční platební styk Ze zahraničního platebního styku se v posledních letech vyčlenil přeshraniční platební styk. SEPA (Single Euro Payments Area)

– Jednotná oblast pro platby v eurech.

SEPA

zahrnuje platební styk v eurech v rámci jednotného evropského prostoru, na základě jednotných

technických

standardů,

obchodní

praxe,

společné

infrastruktury

a

harmonizované legislativy.9 Jednotné právní prostředí Jedním z předpokladů fungování SEPA je vytvoření jednotného právního prostředí v EU. Tuto harmonizaci práv a povinností účastníků platebního styku zajišťuje nová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu, která v roce 2009 byla začleněna do práva všech členských zemí EU. SEPA zahrnuje všechny země EU (27), Island, Norsko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Specifika přeshraničního platebního styku IBAN International Bank Account Number (IBAN) je mezinárodní číslo bankovního účtu umoţňující provádět platby do a ze zahraničí. IBAN je nutný pro jakékoliv přeshraniční platby v rámci EU. Je to formát čísla účtu definovaný mezinárodní normou ISO 13616. Tato nově aktualizovaná norma je nyní v souladu se standardem EBS 204, který v roce 1996 vydala ECBS (European Committee for Banking Standards).10 Standard stanovuje mezinárodní formát čísla účtu takto: 8

KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2005. ISBN 80-251-

0882-1, str. 50. 9 10

http://ec.europa.eu/internal_market/payments/docs/sepa/sme/sme_cs.pdf, staţeno 10.01.2011 http://cs.wikipedia.org/wiki/International_Bank_Account_Number, staţeno 30.1.2011

14

IBAN můţe obsahovat číslice a velká písmena IBAN má následující strukturu: o

2 znaky - kód země (CZ pro Českou republiku)

o

2 znaky - kontrolní číslice - umoţňuje programovou kontrolu čísla - ochrana proti

chybně zadanému číslu účtu (např. z důvodu překlepu) o

Max. 30 znaků - kód banky a číslo účtu v rámci banky Číslo účtu ve formátu IBAN má dvě podoby - elektronickou (bez mezer) a písemnou

(s mezerou za kaţdou čtveřicí znaků pro lepší orientaci) Kaţdá země si určuje vlastní strukturu s tím, ţe pevně stanoví pozice, na kterých je kód banky, popř. pobočky banky pevně stanoví pozice, na kterých je uvedeno číslo účtu Důvodem zavádění IBANu je podpora automatizovaného zpracování přeshraničních příkazů, zrychlení, zjednodušení a zlevnění přeshraničního platebního styku a sníţení počtu chyb z důvodu nesprávně zadaného čísla účtu. V tabulce č. 1 jsem uvedla přiklad čísla účtu v různých formátech pro Českou republiku. Tabulka č. 1 - Příklad čísla účtu v různých formátech pro Českou republiku

Tuzemské bankovní spojení IBAN - elektronická forma

IBAN - písemná forma

19-2000145399/0800

CZ6508000000192000145399 CZ65 0800 0000 1920 0014 5399

178124-4159/0710

CZ6907101781240000004159 CZ69 0710 1781 2400 0000 4159

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/iban/iban_mezinar_cislo_uctu.html, 15.02.2010

staţeno

Podle "Nařízení EP a ER č. 924/2009, o přeshraničních platbách ve Společenství" mají všechny banky povinnost uvádět číslo účtu ve formátu IBAN (a BIC kód banky, který je součástí mezinárodního bankovního spojení) na výpisu z účtu. Dále je banka povinna na poţádání tyto údaje svému klientovi sdělit.

15

IBAN není tedy prozatím v domácím platebním styku pouţíván. Banky mohou jeho pouţívání svým klientům umoţnit, ale v případě mezibankovních plateb předávaných do zúčtovacího centra ČNB musí banka pouţít domácí formát čísla účtu.

16

Poplatky za přeshraniční platby Z hlediska poplatků za přeshraniční platby (tj. platby mezi členskými státy EHP = země EU + Norsko, Island, Lichtenštejnsko) v eurech, je patrně nejdůleţitější čl. 3, odst. 2 Nařízení č. 924/2009, který říká, ţe poplatky účtované bankou za přeshraniční platby do 50 000 eur jsou stejné jako poplatky účtované bankou za domácí platby v eurech. Toto ustanovení přineslo zásadní změnu v zemích, které mají euro jako svoji domácí měnu, tj. tam, kde existuje moţnost srovnat přeshraniční platby s tuzemským platebním stykem. V České republice je tuzemský platební styk realizován v české měně, zatímco domácí platby v EURECH jsou prováděny ve stejném reţimu jako platby přeshraniční. BIC BIC (Bank Identifier Code) je stanoven mezinárodním standardem pro zasílání zpráv v rámci SWIFT, je tedy shodný se swiftovou adresou banky. BIC je mezinárodní kód banky, kterým se příslušná finanční instituce identifikuje po celém světě. Pouţití BIC zprostředkující banky je povinné při provádění SEPA převodů v rámci členů Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Kód je osmi nebo jedenáctimístný a je závazný.11 BIC se skládá z následujících znaků: kódu banky, který identifikuje banku pomocí čtyř abecedních znaků (např. KOMB – Komerční banka a.s. Praha; CNBA – ČNB; apod.) kódu země, identifikujícího zemi nebo geografické území, na němţ je umístěno sídlo banky nebo jiného konkrétního uţivatele (pouţívá se dvoumístného abecedního kódu ISO, např. FR pro Francii, US pro USA, CZ pro Českou republiku atd.); kódu místa, který identifikuje pomocí dvoumístného alfanumerického znaku region nebo město, v němţ je umístěno sídlo uţivatele (např. PP - Praha, SG – Singapur atd.) příp. kódu pobočky, který je volitelnou součástí swiftové adresy a skládá se ze tří alfanumerických znaků.

11

http://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/iban/iban_vyuziti.html, staţeno 1.02.2011

17

V příloze jsou uvedeny BIC kódy společně s dalšími identifikačními kódy bank České republiky (viz příloha č. 1). V tabulce č. 2 jsem znázornila poplatky některých českých bank za provádění přeshraničních operací, zejména SEPA-převody. Tabulka č. 2 - Bankovní poplatky pro fyzické osoby za SEPA-platby Provaděné operace

GE Money Bank

Česká spořitelna

Raiffeisen banka

220 Kč

220 Kč

100 Kč

200 Kč

zadaná prostřednictvím

0.9%, min. 220 Kč, max. 1 500 Kč; zadaná prostřednictvím obchodního místa -

Odeslané SEPA-platby*

služby přímého bankovnictví -

220Kč Prijaté SEPA-platby*

100 Kč

*SEPA-platba je platba do zemí EU, EHP v měně EUR do výše 50 000,C EUR, s uvedeným platným BIC banky příjemce a číslem účtu příjemce ve formátu IBAN, typ poplatku SHA

Zdroj: vlastní úpravy + webové stránky obchodních bank

18

2. Zahraniční platební styk v České republice Podmínky zahraničního platebního styku se v České republice odvozují ze zákona č.219/1995 Sb., devizový zákon, a od některých právních předpisů k němu, zejména vyhlášky č.183/2003 Sb., kterou se stanoví postup devizových míst při uskutečňování úhrad do a ze zahraničí a vůči cizozemcům, a vyhlášky č.514/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky pro označování účelu peněţních úhrad potřebných pro sestavování bilance ČR. Působení těchto norem je však v bankovní praxi dále upraveno v souladu s určitými mezinárodními směrnicemi a zvyklostmi. Především lze zmínit dokumenty Všeobecné dohody GATT, resp. Světové obchodní organizace WTO, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), příp. také Mezinárodního měnového fondu(IMF) a jiných.

2.1 Provádění zahraničního platebního styku. Zahraniční platební styk se provádí bankami s devizovým povolením a je prováděn prostřednictvím celosvětové korespondenční sítě bank. A proto banky musejí mít své účty u korespondenčních bank všude, kde nemají zastoupení. Jak jsem jíţ sdělila v úvodní kapitole účty vedené v korespondenční síti se nazývají nostro (loro) účty. Nostro účet má tuzemská banka u zahraniční banky a tomuto nostro účtu tuzemské banky říká zahraniční banka, která ho spravuje (vede), loro účet. Obdobně můţe zahraniční banka vést své nostro v tuzemské bance a ta ho bude nazývat loro účet. Jak vlastně takový nostro (či loro) účet vzniká? Jako na začátku kaţdého obchodního jednání je poptávka, kde banka (která má zájem otevřít si účet) oznámí, jaké operace by přes účet vykonávala a po obdrţení nabídky korespondentskou bankou se domluví na všech podrobnostech (číslo účtu, cut-off time, kreditní a debetní úrok,). Aby byl provoz moţný, musejí si banky vyměnit kontrolní dokumenty (podpisové vzory, swiftové klíče). A pak následuje otevření účtu a poptávající banka si musí otevřít ve svém účetnictví zrcadlový účet k příslušnému nostru. Podle mezinárodních uzancí nejsou zpravidla korespondentské účty úročeny, proto udrţují banky na nostro účtech minimální peněţní stavy. Na druhou stranu je pro banky výhodné vést loro účty, neboť tak získávají neúročené zdroje.

19

K realizaci zahraničního platebního styku jsou důleţité tuzemské zákonné normy a předpisy - jde o devizový zákon, obchodní zákoník, zákon o bankách. A dále mezinárodní normy – mezinárodní systém smluv, mezinárodní směnečné a šekové právo, jednotná pravidla pro inkasa. Dalším předpokladem fungování jsou obchodní a platební dohody, které obě strany musejí důsledně respektovat. Realizace zahraničního platebního styku je dále usměrňována mnoha předpisy, zakotvenými v tzv. INCOTERMS (International Commercial Terms), pravidlech vypracovaných v zveřejněných Mezinárodní obchodní komorou (ICC) v Paříţi, které zakotvují však zvyklosti v mezinárodních ekonomických stycích. Samotná realizace pak probíhá na základě klientova příkazu, kdy úhrada musí být podloţena krytím prostředků. Banka poţádá svého zahraničního korespondenta, aby na vrub jejího účtu vyplatil příslušnou částku příjemci. Poté banka příjemce, po ověření platnosti příkazu, provede výplatu příjemci. Pokud však nejsou tyto dvě banky v přímém styku, vstupuje mezi ně další banka, která vede nostro účet cílové instituci. V součastné době se platba technicky provádí prostřednictvím SWIFT.

2.2 SWIFT SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication - Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční komunikaci) slouţí zejména k mezinárodnímu platebnímu styku. Jde o počítačově řízený systém pro dálkový přenos dat mezi bankami a dalšími finančními institucemi. V rámci SWIFTu má kaţdá zúčastněná banka svůj jedinečný kód, kterým se identifikuje - BIC. Jde o nezávislou společnost vlastněnou zúčastěnými institucemi se sídlem v La Hulpe v Belgii. Společnost SWIFT byla zaloţena velkými evropskými a severoamerickými bankami v roce 1973 a to za účelem vývoje a provozování velké mezinárodní telekomunikační sítě zvláště pro potřeby bank a finančních institucí. V současné době je ve SWIFTU napojeno vice neţ 9000 uţivatelů zhruba ze 209 zemí světa a průměrný čas doručení zprávy je méně neţ 20 sekund.12 Zapojení do SWIFTu získávají banky mnoho výhod, zejména: rychlou komunikaci s ostatními bankami nebo finančními institucemi po celém světě, zvýšení produktivity zpracování informací (vše je automatizováno), 12

http://cs.wikipedia.org/wiki/SWIFT, stazeno 1.02.2011

20

sníţení nákladů na přenos informací např. oproti dálnopisné zprávě zvýšení bezpečnosti při přenosu informací Swiftová adresa dané banky BIC (Bank Identifier Code = bankovní identifikační kód) je osmi nebo jedenáctimístný údaj, který se skládá z následujících znaků: kódu banky, který identifikuje banku pomocí čtyř abecedních znaků (např. KOMB – Komerční banka a.s. Praha; CNBA – ČNB; apod.) kódu země, identifikujícího zemi nebo geografické území, na němţ je umístěno sídlo banky nebo jiného konkrétního uţivatele (pouţívá se dvoumístného abecedního kódu ISO, např. FR pro Francii, US pro USA, CZ pro Českou republiku atd.); kódu místa, který identifikuje pomocí dvoumístného alfanumerického znaku region nebo město, v němţ je umístěno sídlo uţivatele (např. PP - Praha, SG – Singapur atd.) příp. kódu pobočky, který je volitelnou součástí swiftové adresy a skládá se ze tří alfanumerických znaků. Swiftové adresy jsou popsány normou ISO 9362 a jsou publikovány v adresáři BIC Directory a to v tištěné nebo v elektronické podobě.

2.3 Nástroje zahraničního platebního styku Hladké platby V mezinárodním platebním styku je nejvíce rozšířeným nástrojem platebního styku platební příkaz. Banky tyto platební příkazy do zahraničí označují názvem hladké platby. Platební příkaz je převod částky, která má být zaplacena na účet konečného příjemce platby, z jedné banky na korespondenční banku, popř. na třetí banku.13 Převody plateb se mohou uskutečňovat i v měnách, v nichţ nemají korespondenční banky mezi sebou účetní spojení. V těchto případech můţe být platba provedena prostřednictvím třetí země.

13

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. rozšířené vyd. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. ISBN 80-7201-515-x, str. 50.

21

Příkazem k převodu se rozumí bezpodmínečný pokyn příkazce daný převádějící instituci k provedení převodu nebo pokyn příkazce daný převádějící instituci k provedení převodu, jehoţ všechny podmínky stanovené příkazcem byly splněny.14 Převodem se rozumí operace prováděná na základě příkazu, který dal příkazce své převádějící instituci za účelem převedení peněţních prostředků ve prospěch příjemce. Převod můţe být uskutečněn zejména odepsáním z účtu příkazce nebo sloţením hotovosti příkazcem a připsáním na účet příjemce nebo výplatou hotovosti příjemci. Příkazcem a příjemcem můţe být tatáţ osoba.15 Rozlišují se dva základní druhy hladkých plateb: došlo (platby ze zahraničí) a vyšlo (platby

do zahraničí).

Technicky

jsou

platební

příkazy

prováděny

především

prostřednictvím SWIFT. Důleţitým bodem je typ poplatku při provádění hladkých plateb: SHA- sdílené poplatky mezi plátcem a příjemcem; BEN - všechny poplatky hradí příjemce; OUR - všechny poplatky hradí plátce. Vizuálně formulář zahraničního platebního příkazu je zobrazen v příloze č. 3. V tabulce č. 3 jsem znázornila bankovní poplatky za přijaté a odeslané zahraniční hladké platby pro fyzické osoby v České republice. Tabulka č. 3 - Bankovní poplatky pro fyzické osoby za převod peněz v cizí měně

14

Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředích a platebních systémech § 5 15 Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředích a platebních systémech § 3 odst. 1, 2

22

Provaděné operace Odeslaná platba s typem poplatku OUR Odeslaná platba s typem poplatku SHA Odeslaná platba s typem poplatku BEN

GE Money Bank 1%, min. 220Kč, max. 1500Kč 1%, min. 220Kč, max. 1500Kč 1%, min. 220Kč, max. 1500Kč

Česká spořitelna 1%, min. 220Kč, max. 1500Kč 1%, min. 220Kč, max. 1500Kč 1%, min. 220Kč, max. 1500Kč

1 %, min. 100 Kč, max. 1 000 Kč 1%, min. 100, max. 950 Přijaté platby ze zahraniči Zdroj: vlastní úpravy + webové stránky obchodních bank.

23

Raiffeisen banka 1 % z částky, min. 500 Kč, max. 1 500 Kč 1 % z částky, min. 500 Kč, max. 1 500 Kč neuvedeno 1 % z částky, min. 500 Kč, max. 1 200 Kč

Šeky Šek je cenný papír, který obsahuje bezpodmínečný příkaz výstavce šeku bance, aby vyplatila šekovou částku na vrub na šeku uvedeného účtu oprávněnému majiteli (drţiteli) šeku.16 Je tedy převoditelný cenný papír, jehoţ náleţitosti a pouţívání jsou upraveny zákonem č. 191/1950 Sb., směnečným a šekovým. V České republice pouţívání šeků k provádění plateb je tradičně nevýznamné. Do roku 1989 šeky byly převáţně pouţité

k

výběru

hotovosti z banky a

pouze šeky

vystavené Českou statní spořitelnou byly pouţity k nákupům. Nicméně, od roku 1990 nově zaloţené banky začaly vystavovat šeky. 17 Šeky bankovní Výstavcem bankovního šeku je banka nebo jiný peněţní ústav. Jde o velmi kvalitní druh šeku vzhledem k tomu, ţe majitel šeku má jistotu jeho honorování. Vyskytuje se v různých modifikacích, jako např. International Money Order, World Money Order, Global Money Order apod. Pro představu uvádím v příloze vzor bankovního šeku ( viz príloha č. 4) Schéma č. 1 - Placení bankovním šekem:

Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2005. ISBN 807265072-6, str.92.

16

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2005. ISBN 80-7265072-6, str. 89. 17 Bank for international settlements. Payment systems in the Czech Republic. Basle: 1997. ISBN 92-9131126-X, str. 6.

24

1.

Dovozce ţádá svoji banku o vystavení šeku (jejího) na banku země vývozce

(šekovníka). 2.

Banka dovozce vystaví šek, zašle jej dovozci a vyúčtuje na vrub jeho účtu.

3.

Dovozce zašle bankovní šek vývozci.

4a.

Vývozce zašle šek své bance a ta jej zašle šekovníkovi.

4b.

Vývozce zašle šek přímo šekovníkovi.

5.

Šekovník uhradí částku šeku přímo vývozci nebo na účet jeho banky.

6.

Šekovník vyúčtuje částku šeku na vrub výstavce.

Šeky soukromé Výstavcem takového šeku je fyzická nebo nebankovní právnická osoba. Tiskopisy šeků nebo šekovou kníţku majitel obdrţí ke svému účtu vedenému u příslušného peněţního ústavu (tento ústav je pak šekovníkem). Kvalita šeku se odvíjí od bonity jeho výstavce. Bez ověření u šekovníka nelze soukromý šek promptně honorovat. Jistou modifikací šeku soukromého byly eurošeky a zaručené šeky. Schéma č.2 - Placení soukromým šekem:

Zdroj: SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2005. ISBN 807265072-6, str.93.

1.

Dovozce vystaví šek na svoji banku (na šekovníka) a zašle jej vývozci.

2.

Vývozce zašle šek své bance.

3.

Banka vývozce zašle šek k inkasu šekovníkovi.

4.

Šekovník účtuje na vrub účtu dovozce (účet vedený u šekovníka). 25

5.

Šekovník uhradí částku šeku na účet banky vývozce.

6.

Banka vývozce svého klienta informuje, ţe připsala částku ve prospěch jeho účtu.

26

Cestovní šeky Cestovní šek je v podstatě příslib výstavce cestovního šeku, ţe podle podmínek šeku zaplatí určitou částku. Jde tedy o obdobu vlastní směnky, jakýsi vlastní šek, který šekové právo obecně nepřipouští. Odlišností cestovního šeku je metoda, na jejímţ základě se provádí ověřování a následné proplácení šeku. Tato metoda se nazývá „prohlédni a porovnej" (watch and compare). Při prodeji cestovního šeku jej klient na určitém místě podepíše před úředníkem prodávající banky či jiné společnosti a při výplatě šeku připojí na jiném určeném místě svůj druhý podpis. 18 Cestovní šeky se neřídí zákonem č. 191/1950 Sb., zákonem směnečným a šekovým, nýbrţ zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 720 a zákonem č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Vizuálně je cestovní šek zobrazen v příloze č. 5. Operace prováděné se šeky19 K operacím prováděným se šeky patří: ţirování; křiţování (krosování); zastavení placení (stop payment); protest, potvrzení šekovníka. Ţirování šeku Ţirování šeku se odvíjí od jedné z nepodstatných náleţitostí, a sice od údaje osoby, které je šek určen (tedy od tzv. řadu šeku). Osoba uvedená na řadu šeku můţe převést svá práva dále rubopisem (indosamentem, ţirem). Rubopis se můţe uskutečnit dvojím způsobem: Biankoformou - spočívá v prostém podepsání šeku, provedeném přesně podle znění řadu (tzv. blankoindosament); 18

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2005. ISBN 80-7265072-6, str. 94. 19 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2005. ISBN 80-7265072-6, str. 94.

27

Vyplněným indosamentem - majitel šeku slovy mě na řad.... " (jméno konkrétní osoby) a svým vlastním podpisem provedeným přesně tak, aby odpovídal řadu šeku, můţe převést svá práva na dalšího majitele. Podpis indosanta musí být vlastnoruční, nepostačuje pouhé razítko nebo faksimile. Význam rubopisu: převodní - převádí se jím na dalšího indosatáře veškerá práva ze šeku vyplývající; garanční (záruční, regresní) - indosant ručí šekově kaţdému pozdějšímu majiteli šeku, ţe bude šek zaplacen, a je solidárně vázán s ostatními šekovými dluţníky; legitimační - prokazuje, kdo je řádný majitel šeku. Křiţování (krosování) šeku, doloţka Křiţování má zabránit zneuţití šeku neoprávněnou osobou. Provádí se dvěma rovnoběţnými čarami na líci šeku, zpravidla napříč. Můţe být: všeobecné - mezi čarami není označení, nebo je uvedeno označení peněţní ústav (bankéř) apod., nejčastěji & Co. Šekovník můţe platit pouze (jinému) peněţnímu ústavu (bankéři) nebo svému klientovi; zvláštní - mezi čarami je vypsáno jméno peněţního ústavu (bankéře). Šekovník můţe platit pouze označenému peněţnímu ústavu (bankéři) nebo, je-li označený peněţní ústav (bankéř) sám šekovníkem, svému klientovi. Důsledek křiţování šeku můţe být v rozporu s indosací šeku, protoţe pomocí indosamentu se můţe stát majitelem šeku osoba, které nelze platit v důsledku křiţování šeku. Šekovník, který by křiţování nedbal, odpovídá za vzniklou škodu do výše šekové sumy. Zastavení placení šeku (stop payment) Zastavení placení šeku, tzv. stop payment, má význam v případě ztráty nebo zcizení šeku. Tento úkon činí výstavce vůči šekovníkovi. V současné době se prostřednictvím mezibankovního telekomunikačního systému SWIFT oznamuje stop payment všem bankám, které jsou na něj napojeny. Existuje také moţnost odvolání šeku, jeţ vstupuje v platnost aţ po uplynutí lhůt k předloţení šeku k proplacení.

28

Protest šeku Protest je úřední úkon zkoumající zjištění, ţe šek byl v zákonné lhůtě předloţen k proplacení a nebyl proplacen. Protest provádějí notáři a obecní úřady. O protestu je proveden písemný záznam, tzv. protestní akt. Je to de facto veřejná listina, kterou se zjišťuje, ţe osoba šekově zavázaná nesplnila závazek ze šeku plynoucí. Protest šeku můţe být nahrazen potvrzením šekovníka. Způsoby inkasa šeku Před proplacením šeku musí být provedena formální cenzura šeku, tj. kontrola všech šekových náleţitostí, zváţení mezinárodních uzancí a prověření mezinárodní situace (např. válka v zemi šekovníka). Potom je moţné přistoupit k rozhodnutí o proplacení a způsobu inkasa šeku. Šek můţe být: eskontován - tj. promptně proplacen majiteli a zaslán šekovníkovi k promptnímu způsobu honorování. V případě jakékoli pochybnosti je šek převzat k inkasu; převzat k inkasu, a to formou: cash letter systém - jde o promptní způsob proplacení, tzv. zálohového připsání ve prospěch účtu klienta s výhradou storna po určitou sjednanou dobu; after finál payment neboli po konečném zaplacení - výplata následuje po konečném obdrţení dobropisu od banky (za tento způsob obstarání inkasa šeku se účtují značné výlohy). Dokumentární akreditiv Dokumentární akreditivy se řídí Jednotnými zvyklostmi a pravidly pro dokumentární akreditivy, která vydala Mezinárodní obchodní komora v Paříţi a zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem. Dokumentární akreditiv je písemný závazek banky beneficientovi-exportérovi, vystavený na základě instrukcí příkazce akreditivu-importéra, poskytnout plnění stanovené akreditivem v rámci určité částky do stanovené doby proti předloţení dokumentů, které

29

budou odpovídat podmínkám akreditivu, a na základě splnění všech dalších akreditivních podmínek.20

Pro představu uvádím v příloze vzor dokumentarního akreditivu (viz príloha č. 6) Rozeznáváme

dva

základní

druhy

dokumentárních

akreditivů:

odvolatelný

a

neodvolatelný. Odvolatelný akreditiv můţe být vystavující bankou kdykoliv odvolán nebo změněn (i po předloţení dokumentů), a tudíţ nepředstavuje skutečný závazek banky k beneficientovi akreditivu. Neodvolatelný akreditiv představuje závazek vystavující, popř. i potvrzující banky, je-li nějaká, zaplatit (ať uţ na viděnou nebo s odloţenou platností, či negociovat nebo akceptovat a proplatit směnku) beneficientovi akreditivu (jímţ je ten, v jehoţ prospěch byl akreditiv vystaven), pokud budou splněny podmínky akreditivu (předloţeny akreditivu odpovídající dokumenty - včas a na správné místo)21. Nepotvrzený neodvolatelný dokumentární akreditiv Jedná se o bankovní instrument, který zavazuje vystavující banku, tj. banku, která akreditiv vystavila (otevřela), zaplatit exportérovi (beneficientovi akreditivu) dle podmínek akreditivu, předloţí-li řádně akreditivem poţadované dokumenty. Exportér má tedy závazek banky, který je nezávislý na závazku importéra, vyplývajícím z kontraktu, zaplatit za akreditivu odpovídající dokumenty. Tento platební instrument tedy vytváří nový závazek subjektu, který je zpravidla bonitnější neţ importér, a tak efektivně odstraňuje platební riziko importéra. Exportér tak spoléhá především na závazek banky - podstupuje platební riziko banky (bank risk) a riziko země sídla banky (country risk - teritoriální riziko). Další banka zúčastňující se akreditivní 20

ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s.r.o., 2001. ISBN 80-

7169-977-2, str. 6. 21

ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s.r.o., 2001. ISBN 80-

7169-977-2, str. 10.

30

operace - avizující banka - akreditiv pouze avizuje, a nemá tak ţádný platební závazek z akreditivu k beneficientovi.

31

Potvrzený neodvolatelný dokumentární akreditiv Jedná se o bankovní instrument, u kterého na rozdíl od neodvolatelného akreditivu nepotvrzeného vzniká další závazek banky, umístěné zpravidla v zemi exportéra, zaplatit beneficientovi-exportérovi dle podmínek akreditivu, předloţí-li řádně akreditivem poţadované dokumenty.

Tabulka č. 4 Strany zúčastňující se akreditivní operace Strana

V akreditivní operaci je označena jako:

Kupující - importér

příkazce akreditivu - ţadatel o dokumentární akreditiv

Prodávající - exportér

beneficient - oprávněný z akreditivu

Banka importéra

banka vystavující (otevírající) akreditiv - banka vystavuje svůj závazek na ţádost příkazce ve prospěch beneficienta akreditivu

Banka exportéra

banka avizující (oznamující) akreditiv - banka beneficienta akreditivu; můţe být i jmenovanou bankou (akreditiv bude u ní pouţitelný) a/nebo navíc i potvrzující bankou - tj. pokud se sama zaváţe poskytnout plnění dle akreditivu, budou-li jeho podmínky splněny (tato banka má pak stejný závazek jako vystavující banka)

Další banka

další avizující, popř. i potvrzující banka

Hojící banka

třetí banka, která na základě zmocnění od vystavující banky a z jejího účtu poskytne potvrzující, popř. avizující bance „hojení" - tedy uhradí této bance z účtu vystavující banky akreditivní částku, kterou vyplatila beneficientovi akreditivu na základě oprávnění, daného jí téţ vystavující bankou v akreditivu; v praxi jde o banku, která vede nostro účet vystavující banky (účet v příslušné měně pro potřeby mezinárodního platebního styku); úhrada akreditivní částky můţe být provedena téţ mezi- bankovní úhradou

Zdroj: ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s.r.o.,

2001.

ISBN

80-7169-977-2,

32

str.

30.

Postup při provádění akreditivní operace Schéma č. 3 - Průběh dokumentárního akreditivu 1 Exportér

4

6

Importér

5 2

7 3

Avizující banka

10 é

Vystavující banka

8 9

Zdroj: ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s.r.o., 2001. ISBN 80-7169-977-2, str. 31 + vlastní úpravy 1.

Exportér a importér se dohodnou na podmínkách kontraktu, jehoţ součástí je platební podmínka

zaplacení

dokumentárním

akreditivem.

Domluví

se

zároveň

na

akreditivních dokumentech a na dalších podmínkách (kdo hradí poplatky apod.). 2.

Importér - příkazce akreditivu - poţádá svou banku o vystavení dokumentárního akreditivu ve prospěch exportéra. Pokud je banka ochotna mu tuto sluţbu poskytnout na základě jeho bonity, zajištění apod., akreditiv vystaví.

3. Vystavující banka (banka importéra) akreditiv avizuje (oznamuje) beneficientovi akreditivu(exportérovi). Ve většině případů je akreditiv avizován beneficientovi prostřednictvím jeho banky, popř. jiné banky v jeho zemi, z důvodu ověření autenticity tohoto akreditivu. Vystavující banka tedy akreditiv zasílá (většinou prostřednictvím mezinárodního telekomunikačního systému SWIFT) avizující bance v zemi exportéra. 4. Avizující banka ověří autentičnost (pravost) akreditivu a avizuje jej exportérovi. Je exportérovi nápomocna i s prezentací dokumentů - upozorní ho na případné nesrovnalosti. Pokud je avizující banka vystavující bankou poţádána nebo oprávněna akreditiv potvrdit a je ochotna tak učinit, potvrdí jej ve prospěch beneficientaexportéra. V tomto případě ji nazýváme potvrzující bankou. 5.

Exportér odešle zboţí a zkompletuje akreditivem poţadované dokumenty.

6. Exportér následně tyto dokumenty předloţí avizující bance.

33

7.

Banka předloţené dokumenty zkontroluje. Pokud je avizující banka oprávněna vystavující bankou dokumenty proplatit (jedná se tedy o jmenovanou banku) a exportérem předloţené dokumenty odpovídají akreditivu, jmenovaná banka můţe exportérovi akreditiv vyplatit dle podmínek akreditivu. Pokud avizující banka akreditiv potvrdila - jedná se tedy o potvrzující banku - a byly jí v souladu s akreditivem předloţeny odpovídající dokumenty, tato banka musí plnit dle podmínek akreditivu. Placenou částku obdrţí od vystavující banky (např. prostřednictvím „hojící" banky). V ostatních případech avizující banka zasílá dokumenty vystavující bance ke kontrole a k plnění dle podmínek akreditivu.

8. Následně tato avizující nebo potvrzující banka posílá dokumenty vystavující bance. 9.

Vystavující banka zkontroluje dokumenty, a pokud odpovídají podmínkám akreditivu, uhradí jejich hodnotu v souladu s podmínkami akreditivu avizující bance, potvrzující bance. V určitých případech vystavující banka dokumenty jiţ proplatila dříve, neţ je obdrţela (pokud avizující banka byla jmenovanou nebo potvrzující bankou a hodnotu dokumentů jiţ vyplatila, v tomto případě jí vystavující banka jiţ uhradila vyplacenou částku).

10. Importér platí vystavující bance částky zaplacené v souvislosti s akreditivem a získává dokumenty. Pokud je součástí těchto dokumentů i dispoziční dokument, importér proti jeho předloţení dopravci.

Výhody a nevýhody akreditivu Za hlavní výhody dokumentárních akreditivů můţeme povaţovat: prodávající má, pokud splní akreditivní podmínky, zaplacení dohodnuté ceny garantováno bankou, která otevřela akreditiv (v případě potvrzeného akreditivu i bankou, která jej potvrdila); kupující má naproti tomu zajištěno, ţe platba bude provedena pouze při splnění dohodnutých akreditivních podmínek vázaných na předání stanovených dokumentů. Vedle zřejmých výhod mají ovšem dokumentární akreditivy i určité nevýhody: placení akreditivem můţe být relativně zdlouhavé, předávané dokumenty nemusí přesně odpovídat dodávanému zboţí, otevření akreditivu můţe být pro kupujícího spojeno se zvýšenými náklady, vyplývajícími z akreditivních výloh a provizí, pokud banka poţaduje krytí akreditivu

34

jiţ při jeho otevření, tak i určitou úrokovou ztrátou, vyplývající z deponování prostředků (resp. úrokové náklady na přijetí úvěru). Právní úprava dokumentárních akreditivu Právní úprava dokumentárních akreditivů je zakotvena v obchodním zákoníku, § 682-691. Ustanovení zde obsaţená mají (kromě základních ustanovení) dispozitivní povahu, to znamená, ţe podmínky akreditivu mohou být ve smlouvě o otevření akreditivu upraveny odlišně od úpravy v obchodním zákoníku. Úprava v obchodním zákoníku je v souladu s mezinárodními pravidly vyuţívanými při sjednávání akreditivů, která jsou obsaţena v tzv. Jednotných zvyklostech a pravidlech pro dokumentární akreditivy22, které vydává Mezinárodní obchodní komora se sídlem v Paříţi. Zde jsou velmi podrobně a precizně upraveny podmínky pro sjednávání akreditivů. Podle nich jsou sjednávány podmínky akreditivů prakticky po celém světě. Pokud se daný akreditiv má řídit podle Jednotných zvyklostí, musí to být výslovně ve smlouvě o otevření akreditivu uvedeno.23 Dokumentární inkaso Nasledjícím platebním instrumentem, rozšířeným v zahraničně obchodních vztazích, je dokumentární inkaso. Ve srovnání s akreditivem je pro prodávajícího dokumentární inkaso méně jistým způsobem placení. Na druhé straně je však jistější neţ hladká platba (bankovní převod). Doporučuje se proto vyuţívat dokumentárního inkasa v těch případech, kdy riziko platební neschopnosti či nevůle kupujícího (resp. jeho země) je relativně nízké. V příloze č. 7 najdete vzor formuláře dokumentárního inkasa. Dokumentární inkaso představuje platební instrument, v rámci kterého příkazce (prodávající, dodavatel), dává příkaz své bance (vysílající banka), aby pro něj sama, či prostřednictvím své korespondenční banky (inkasní banka) inkasovala od kupujícího (odběratele) určitou peněţní částku nebo jiné plnění proti předání dokumentů.24 Z charakteristiky dokumentární inkasa je třeba podtrhnout následující dva důleţité rysy: 22

Preciznost Jednotných zvyklostí a jejich široké mezinárodní vyuţívání umoţňuje bezproblémovou aplikaci dokumentárních akreditivů v mezinárodním platebním styku. 23 DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. rozšířené vyd. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. ISBN 80-7201-515-x, str.393. 24 MÁČE, Miroslav. Platební styk – klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. ISBN 80-247-1725-5, str. 66.

35

banka přebírá odpovědnost pouze za správné provedení inkasních úkonů dle podmínek dohodnutých s příkazcem, avšak na rozdíl od akreditivu, nepřebírá ţádnou záruku, ţe bude plnění provedeno; kupující se dostává k dokumentům a k dodávanému zboţí aţ po zaplacení či provedení jiného plnění. Právní úprava dokumentárního inkasa Pravidla pro vyuţívání dokumentárního inkasa jsou upraveny v obchodním zákoníku, § 692-699. Všechna ustanovení týkající se dokumentárních inkas (kromě základních ustanovení) mají dispozitivní povahu, platí tedy v tom případě, pokud smlouva mezi bankou a klientem nestanoví něco jiného. V mezinárodní oblasti je rozšířené sjednávání podmínek pro dokumentární inkasa podle Jednotných pravidel pro inkasa, vydávaných Mezinárodní obchodní komorou v Paříţi, která obsahují podrobné podmínky pro provádění inkas. Má-li se daný případ řídit podle těchto Jednotných pravidel, musí být na ně ve smlouvě o inkasu výslovná odvolávka.25 Průběh dokumentárního inkasa Oproti dokumentárnímu akreditivu je průběh dokumentárního inkasa mnohem jednodušší. Schéma č.4 - Průběh dokumentárního inkasa 1 Prodávající příkazce

3

2

Kupující trasát

8

5

6

7 Vzsílající banka

Inkasní banka

4

Zdroj: MÁČE, Miroslav. Platební styk – klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. ISBN 80-247-1725-5, str. 68 + vlastní úpravy 25

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. rozšířené vyd. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. ISBN 80-7201-515-x, str. 404.

36

1.

Podepsaní kupní smlouvy

2.

Dodávka zboţí

3.

Ţádost o provedení inkasa a předání dokumentů

4.

Příkaz k inkasu a předání dokumentů

5.

Předání dokumentu proti zaplacení

6.

Platba nebo akcept směnky

7.

Převod plnění (po sráţce výloh)

8.

Převod plnění ve prospěch prodávajícího (po sráţce výloh)

Druhy dokumentárních inkas Podle formy plnění se rozlišují dva základní druhy dokumentárních inkas dokumenty proti zaplacení (documents against payment, D/P) - inkasní banka smí vydat dokumenty kupujícímu pouze proti hotovému zaplacení ve sjednané měně, dokumenty proti akceptaci (documents against acceptance, D/A) - inkasní banka smí vydat dokumenty kupujícímu pouze proti akceptaci směnky vystavené prodávajícím. Výhody a nevýhody dokumentárních inkas Dokumentární inkaso má především výhody z hlediska kupujícího, naopak jisté nevýhody pro prodávajícího.Výhody pro kupujícího jsou: umoţňuje mu platit aţ po převzetí dokumentů, coţ se zpravidla časově shoduje s doručením zboţí, dokumentární inkaso je levnější neţ např. dokumentární akreditiv. Hlavními nevýhodami pro prodávajícího je především: plnění je do značné míry závislé na schopnosti a ochotě kupujícího, není nikterak garantováno bankou, jak tomu bylo u akreditivů, v případě odmítnutí platby nese obvykle veškeré náklady a rizika spojené s další drţbou zboţí. Bankovní záruky Bankovní záruka je zvláštním typem ručení a poskytuje věřiteli velmi dobré zajištění své pohledávky. Tento druh nástrojů je neodvolatelným písemným závazkem banky zaplatit předem určenou částku peněz, a to v případě nedodření podmínek kontraktu dodavatelem nebo nezaplacení zboţí a sluţeb odběratelem. Bankovní záruka je zvláštním typem ručení 37

– samostatným zajišťovacím instrumentem, kde: ručitelem je vţdy banka; forma ručení má jiné právní postavení neţ prosté ručení; na výzvu věřitele je banka povinna poskytnout plnění vţdy, a to i bez předchozího poţadavku věřitele na plnění dluţníkem (pokud text záruky nestanoví jinak).26 Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, ţe uspokojí věřitele do výše určené peněţní částky podle obsahu záruční listiny, jestliţe určitá třetí osoba (dluţník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.27 Bankovní záruka je zvláštním typem ručení – samostatným zajišťovacím instrumentem, kde: ručitelem je vţdy banka; forma ručení má jiné právní postavení neţ prosté ručení; na výzvu věřitele je banka povinna poskytnout plnění vţdy, a to i bez předchozího poţadavku věřitele na plnění dluţníkem (pokud text záruky nestanoví jinak). V příloze č. 8 zobrazena ţádost o vystavení bankovní záruky. Právní úprava bankovní záruky Bankovní záruka se řídí v České republice zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. Práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o bankovní záruce se řídí také podpůrně ustanovením o ručení. Vzhledem k tomu, ţe bankovní záruku můţe vydat pouze banka, vztahuje se na ně také zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. Jiná osoba můţe poskytnout bankovní záruku jen tehdy, je-li k tomu oprávněna. Mezinárodní obchodní komora v Paříţi zpracovala a vydala Jednotná pravidla pro kontaktní záruky ( Uniform Rules for Contact Guarantee) jako publikaci č. 325, poté novější Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na poţádání (Uniform Rules for Demand Guarantee) jako publikaci č. 458 a nakonec Jednotná pravidla pro garanční pojistku (Uniform Rules for Contact Bonds) jako publikaci č. 524.

26

MÁČE, Miroslav. Platební styk – klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. ISBN 80-247-1725-5, str. 94. 27 §313 zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění

38

V roce 2000 nabyla účinnosti Úmluva o mezinárodních zárukách a stand by akreditivech, která byla zpracována Komisi OSN pro právo mezinárodního obchodu UNCITRAL (United Nations Comission on International Trade Law).

Účastníci bankovních záruk Moţnými účastníky bankovních obchodu mohou být: příkazce (dluţník) – ţadatel o vystavení záruky; banka příkazce (ručitel); banka příjemce (avizující banka, ručitel) – banka vystavující záruku; příjemce záruky (věřitel, beneficient). Provedení bankovních záruk Průběh bankovní záruky se můţe lišit podle počtu a způsobu zapojení bank. Existuji 3 moţnosti provedení bankovních záruk. Přímá bankovní záruka Je to nejjednodušší varianta se zapojením jedné banky. V tomto případě sama vystavující banka vstupuje přímo do kontraktu s příjemcem a oznamuje mu vystavení záruky. Schéma č. 5 – Průběh vystavení přímé záruky Příkazce

2

1

Příjemce

3

Banka

Zdroj: MÁČE, Miroslav. Platební styk – klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. ISBN 80-247-1725-5, str. 96 + vlastní úpravy 1.

Vznik zajišťovacího závazku

2.

Příkaz k vystavení záruky

3.

Vystavení záruky v prospěch příjemce (beneficienta)

39

Nepřímá bankovní záruka Vystavující banka prověřuje (formou protizáruky) zahraniční banku nikoli potvrzením záruky, ale vystavením nové záruky (zejména v zemích, kde existuje moţnost přijímat záruky vystavené výhradně tuzemskými bankami). Schéma č. 6 – Průběh nepřímé záruky

1

Příkazce

Příjemce

2

4 3

Banka příkazce

Banka zahraniční

Zdroj: MÁČE, Miroslav. Platební styk – klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. ISBN 80-247-1725-5, str. 97 + vlastní úpravy 1.

Vznik zajišťovacího závazku

2.

Příkaz k vystavení záruky na základě mandátní smlouvy a zaplacení záruční provize

3.

Příkaz k vystavení záruky ve prospěch beneficienta (protizáruka)

4.

Vystavení záruky

Zásadní rozdíl oproti potvrzením zárukám spočívá pro beneficienta v tom, ţe v tomto případě se jedná o dvě samostatné záruky na sebe navazující, přesto však nezávislé. Beneficient tedy můţe poţádat případné plnění ze záruky pouze od banky, která vystavila původní záruku. Bankovní záruka a avizování této záruky prostřednictvím banky Zahraniční banka můţe být v postavení: avizující banky, kde pouze oznamuje beneficientovi vystavení záruky a nepřebírá vůči němu ţádný závazek ze záruky, odpovídá pouze za škodu, která by vznikla v důsledku nesprávnosti tohoto oznámení; potvrzující bankou, tady záruka vydána jinou bankou, a tímto úkonem ručí ve vztahu k beneficientovi stejným způsobem – solidárně jako vystavující banka. V tomto případě beneficient má právo poţádat případně plnění ze záruky bud’ po vystavující nebo potvrzující bance. 40

Pokud banka potvrdí na ţádost vystavující banky záruku a poskytne na jejím základě plnění beneficientovi, má nárok na toto plnění vůči vystavující bance, na jejíţ ţádost záruku potvrdila.

Schéma č. 7 - Průběh avizování/potvrzení záruky 1 Příkazce

Příjemce

2

Banka vystavující

4 3

Banka zahraniční

Zdroj: MÁČE, Miroslav. Platební styk – klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. ISBN 80-247-1725-5, str. 96 + vlastní úpravy 1.

Vznik zajišťovacího závazku

2.

Příkaz k vystavení záruky na základě mandátní smlouvy a zaplacení záruční provize

3.

Příkaz k avizování/potvrzení záruky ve prospěch beneficienta

4.

Avizování/potvrzení záruky

Výhody a nevýhody Záruka vystavená bankou ve prospěch odběratele nutí dodavatele splnit své závazky uvedené v kontraktu. V případě, ţe tyto závazky nebudou řádně splněny, ručitel se zavazuje zaplatit odběrateli finanční náhradu aţ do výše 100 % hodnoty kontraktu. Záruka vystavená bankou ve prospěch dodavatele mu zajišťuje, ţe odběratel dodrţí platební podmínky uvedené v kontraktu.

41

3. Platební systémy Eurozóny Zabezpečení platebního styku patří k jednomu z nejvýznamnějších národohospodářských úkolů bank v trţní ekonomice. Pro samotné banky je platební styk jednak zdrojem přímých a nepřímých výnosů, jednak rychlost a přesnost jeho provádění představuje velmi důleţitý prvek konkurenční schopnosti kaţdé banky. Zároveň informace vyplývající z platebního styku klientů banky vyuţívají při posuzování jejich bonity. Platební systém zajišťuje převody peněţních prostředků dle pravidel stanovených zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku. O platební systém se jedná tehdy, jestliţe má alespoň dva nebo tři účastníky vymezené zákonem.

3.1 TARGET TARGET (Trans-European Automated Real-time Gross Settlement Express Transfer System) - je nadnárodní platební systém, který propojuje národní clearingové systémy centrálních bank členských zemí Evropské unie s platebním systémem Evropské centrální banky a umoţňuje v reálném casu provádět preshraniční převody v rámci EU. Vzhledem k zavedení jednotné měny vzrostl význam platebních systémů, přes které můţe probíhat i mezinárodní platební styk.28 První verze TARGET byla uvedena do provozu v lednu roku 1999. Jeho zavedení mělo těsnou souvislost se zavedením jednotné měny a zřízením Evropské centrální banky. Od 19. listopadu 2007 byl TARGET nahrazen systémem TARGET2, jehoţ hlavním znakem je jednotná technická platforma s názvem Jednotná sdílená platforma (Single Shared Platform – SSP) Struktura systému TARGET Základní princip systému TARGET je zaloţen na propojení jednotlivých národních platebních systémů v členských zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP),

28

SATO, Alexej. Mezinárodní obchodní operace II. 1 vyd. Praha: HZ Editio, s.r.o., 1999. ISBN 80-8600927-0, str. 73.

42

platebního systému Evropské centrální banky (European Payment Mechanism) a tzv. Interlinking mechanismu, který zahrnuje technickou infrastrukturu a procedury umoţňující propojení jednotlivých komponentů systému. V TARGETu tak mohou být kromě zemí Eurozóny, pro něţ je účast povinná, zapojeny i národní platební systémy z neeurových zemí EU, resp. EHP. Systém TARGET patří mezi systémy určené pro zúčtování relativně větších částek (Largevalue funds transfer systém, LVTS). Systém nemá sice ţádný limit z hlediska maximální a minimální výše jedné platby, nicméně, vzhledem k ceně jedné transakce by zúčtování menších částek nebylo příliš výhodné. Pro národní platební systémy zapojené do TARGETu musí platit následující charakteristiky: 1.

jedná se o systémy pracující na principu RTGS (brutto systémy v reálném čase),

2.

tyto národní systémy jsou provozovány centrálními bankami,

3.

musí pracovat v eurech,

4.

jejími přímými účastníky mohou být pouze banky, popř. některé další z následujících

subjektů, pokud to schválí příslušná národní centrální banka: treasury oddělení místních nebo centrálních vlád členských států, které jsou činné na peněţních trzích, orgány veřejného sektoru členských zemí oprávněné vést účty pro klienty, investiční firmy zaloţené v EHP, které mají licenci od příslušného orgánu a podléhají jejímu dohledu, organizace

poskytující

zúčtování

nebo

vypořádání,

podléhající

dohledu

příslušného orgánu. Přímými účastníky systému TARGET nemohou být instituce elektronických peněz, protoţe podle názoru Evropské Komise by jejich účast mohla ohrozit definitivnost zúčtování plateb v systému. Platebni systém TARGET 2 umoţňuje dve moţností stanovení ceny: Varianta A (Opakující se pevně stanovené poplatky a poplatek za transakci) Pevný měsíční poplatek: € 100.00 Jednotná cena: € 0.80 43

Varianta

B

(Opakující

se

fixní

poplatek

a

poplatek

za

transakci)

Měsíční fixní poplatek € 1,250.00 Tabulka č. 5 obsahuje poplatky za provedení transakcí prostřednictvím systému Target – variantu B. Tabulka č. 5 - Ceny za provedené transakci pro TARGET 2 při platbě přes Variantu B

1 2 3 4 5

Ceny Počet měsíčních transakcí mezi A 1 10 10,001 25 25,001 50 50,001 100 více než 100.000

Cena € 0.60 € 0.50 € 0.40 € 0.20 € 0.125

Zdroj: http://www.bundesbank.de/target2/target2_preise.en.php, staţeno 5.2.2011 Je na jednotlivých účastníků rozhodnout, který ze dvou programu (tj. moţnost A nebo B) vybrat pro výpočet poplatek za transakci. Pro statistiku uvádím tabulku s počtem transakci provedených prostřednictvím Target v roce 2010 (viz tabulka č. 6) Tabulka č. 6 – Počet transakci v systému Target v roce 2010 Led

Ún

Břez

Dub

Květ

Cerv

Červenec

Srpen

Záři

Říjen

List

Pros

Měsičný počet transakci 6,771,015 6,779,103 8,150,929 7,452,422 7,330,077 7,750,156 7,560,11 6,771,407 7,236,57 7,261,2 7,486,6 8,042,2 1 3 95 14 24 Denní průměr 338,551

338,955

Zdroj:

354,388

372,621

349,051 352,280

343,641

307,791 328,935 345,776 340,301 349,662

http://www.ecb.int/stats/payments/payments/html/10_table1.en.html,

10.1.2011

44

staţeno

3.2 EURO 1 Tento platební systém je funkční jiţ od roku 1985, je tzv. Evropský clearingový systém (ECS), který je organizován a provozován Evropskou bankovní asociací (EBA), Clearing Company SA. Evropský clearingový systém je privátní systém členských bank pro zúčtování operací v EURECH, který pracuje na netto principu a v současné době nese název EURO1. Systém prochází přes 230 tis. operaci denně v objemu zhruba 245 mld. EUR. V současné době se jej účastní na 67 bank ze 20 zemí, má 59 přidruţených členů.29 Hlavní odlišnosti od systému TARGET spočívají v principu zúčtování (netto x brutto) a v systému organizace (soukromý sektor x nadnárodní organizace). Další významný rozdíl spočívá ve způsobu, jakým jsou do platebního a zúčtovacího systému zapojeny obchodní banky. U ECS jde o přímé napojení obchodních bank do zúčtovacího místa, kdeţto u systému TARGET je napojení provedeno prostřednictvím NCB. Kaţdý účastník EBA musí splňovat přísná kriteria vstupu: rozměr vlastních prostředků musí být nejméně 1,25 mld. EUR, uvěrový rating musí být nejméně P2 podle Moody’s nebo A2 podle Standard & Poor’s Mezi hlavní poţadavky provozního charakteru k učastnikum Euro1 patří: Kaţdý člen je přímým účastníkem TARGETu; Technické a provozní moţnosti banky uspokojují poţadavky EBA clearing company EBA clearing company musi být informovana členem o všech jeho pobočkách v ramci EU, které mají přistup k zučtovacemu system

3.3 STEP1 STEP1(Straight Through Euro Payment System) je přeshraniční retailový platební systém, který byl vyvinut v rámci EBA, jehoţ hlavním cílem je zkrácení doby převodu. Je to platební sytém pro jednotlivé komerční převody. Účastníkem je kaţdá členská banka EURO1, a dalším účastníkem můţe být kaţdá aktivní komerční banka EU. Členství v tomto platebním systému není limitováno výší kapitálu banky a jeho uvěrovým ratingem. 29

https://www.ebaclearing.eu/Overview-N=E1_Overview-L=EN.aspx, staţeno 5.2.2011

45

Účastníci STEP1 mohou plně vyuţít i EURO1 platformu a jsou přímo připojeny ke všem EURO1 a STEP1 účastníkům.30

30

https://www.ebaclearing.eu/STEP1-N=STEP1-L=EN.aspx, staţeno 11.01.2011

46

Kromě toho, účast v STEP1 je jednoduchý a nákladově-efektivní způsob, jak mít přístup k STEP2. Denně STEP1 provádí cca 25.000 transakcí v celkové hodnotě více neţ 1 miliarda eur.

3.4 STEP2 Prvním poskytovatelem sluţeb, který splňuje kritérium neutrality pro zapojení potencionálních účastníků systému je systém STEP2, který zahájil svoji činnost v dubnu 2003. Je to platební sytém pro jednotlivé a hromadné komerční převody zpracované metodou STP (Straight Through Processing), funguje jako první reální PE-ACH(PanEuropean Automated Clearing House).31 Tabulka č. 7 - Statistické údaje STEP2 SCT Datum Průměrný denní počet transakci Průměrný denní obrat

31

12. 2010 1,322,637

5,10 mld. euro

11. 2010 812,935

4,27 mld.. euro

10. 2010 721,626

4,03 mld. euro

09. 2010 682,500

3,79 mld. euro

08. 2010 625,894

3,57 mld. euro

07. 2010 663,259

3,84 mld. euro

06. 2010 653,925

3,77 mld. euro

05. 2010 604,561

3,55 mld. euro

04. 2010 594,092

3,53 mld. euro

03. 2010 553,841

3,13 mld. euro

02. 2010 466,026

2,76 mld. euro

01. 2010 434,927

2,58 mld. euro

12. 2009 471,192

2,93 mld. euro

https://www.ebaclearing.eu/STEP2-N=STEP2-L=EN.aspx, staţeno 11.01.2011

47

Zdroj:

https://www.ebaclearing.eu/Statistics-N=S2_Statistics-L=EN.aspx

staţeno

11.1.2011 STEP2 je zaloţen na nejnovější technologii a je to první platební systém, který poskytuje XML zprávy. Tato platforma má nejvyšší úroveň odolnosti srovnatelné systémy RTGS. Jde o vysoce automatizovaný systém zpracování velkého počtu plateb o nízkém objemu, přičemţ platební příkazy musí být formátovány podle schválených standardů. Účastníkem jsou všechny členské banky EURO1 a STEP1. Dalším účastníkem můţe být kaţdá aktivní komerční banka EU. Členství není limitováno výší kapitálu banky. Platební systém STEP2 umoţňuje bankám, které jsou přímými i nepřímými účastníky tohoto systému, provádět převody v rámci Evropského hospodářského prostoru (včetně plateb v ČR) v měně EUR dle stanovených pravidel. Většina bank ČR jsou nepřímými účastníky STEP2.

48

4. Zahraniční platební styk v Rusku Zahraniční pletbní styk v Ruske

federaci se řídi Federálním zákonem „O devizové

regulaci a devizové kontrole " ze dne 10. 12. 2003 N 173 – FZ.

4.1 Legislativa týkající se zahraničního platebního styku v Rusku Ze svého účtu klienti banky mohou poslat peníze do zahraničí podle smlouvy o půjčce, ale tyto operace jsou prováděny pouze prostřednictvím zvláštního účtu. Pokud převáděná částka přesahuje 5 tisíc dolarů, tak je potřeba si vyřídit tzv. „passport of deal“. „Passport of deal“ – je doklad, který slouţí k devizovým operacím mezi rezidentem a nerezidentem spočívajícím v provádění plateb a převodů prostřednictvím účtů rezidenta, otevřených ve zplnomocněních bankách a v některých případech – přes účty

v bance nerezidenta.

V případě, ţe klient banky potřebuje převést peněţní prostředky do zahraničí za účelem zaplacení účasti základního kapitálu zahraniční společnosti, tak to můţe udělat taky pomoci bankovního převodu, ale 25 % z cele částky platby bude muset zaplatit bance odesilatele k vytvoření rezervy. Ze svého bankovního účtu klient banky můţe zaplatit nákup zahraničních cenných papírů. Většina Rusů věří, ţe jsou bezpečnější neţ domácí. Proto banky tyto transakce provádí poměrně často. Ruští občané mohou převádět prostředky v cizí měně na zaplacení zahraničních cenných papírů ve výši 150 tisíc dolarů ročně, a to bez otevření zvláštního účtu. Zahraniční převody mezi rezidenty a nerezidenty Ruské Federace se provádí bez jakýchkoliv omezení, v souladu s zákonem N 173 – FZ čl. 6. Aţ do nedávné doby v Rusku fungoval zákon zakazující převod devizových prostředků občanům ve prospěch svých příbuzných do zahraničí. K dnešnímu dni, zákon N 173 – FZ čl. 9 odst. 17 stanoví: "devizové transakce mezi rezidenty jsou zakázány, s výjimkou: převodů fyzickou osobou -

která

je rezidentem Ruska z jejího účtů, otevřeného v

oprávněné bance ve prospěch jiné fyzické osobě – která je rezidentem Ruska, a je její 49

manžel nebo blízcí příbuzní (příbuzní v přímé vzestupné a sestupné linii (rodiče a děti, prarodiče a vnuci), plně příbuzné a neplně příbuzné (se stejným otcem nebo matkou) a sourozenci, adoptivní rodiče a adoptované děti), na účet těchto osob, otevřený ve schválených bankách nebo v bankách se sídlem mimo území Ruské federace". V tomto případě musí odesílatel poskytnout bance doklady potvrzující příbuznost s příjemcem. Jsou také některé případy, kdy ruský občan má právo převést peněţní prostředky na jiného občana Ruské federace v zahraničí, ale musí dodat bance kompletní balík dokumentů, potvrzující účel převodu (např. při koupi bytu v zahraničí, odesilatel musí poskytnout notářsky ověřené a přeloţenou kupní smlouvu, faktury atd.). Vţdy při posílaní do zahraničí větší částky zákazník by měl mít důvod a prokázat původ peněz. Cizinci mohou převádět peněţní prostředky do zahraničí bez jakýchkoliv omezení určuje zákon N 173 – FZ čl. 10, odst. 1. : "Nerezidenti jsou oprávněné bez omezení provádět devizové transakce ve prospěch jiných nerezidentů ze svých devizových účtů (s vkladů) u bank na území Ruské federací ve prospěch bankovních účtu (bankovních vkladů) v bankách, které jsou mimo území Ruské federace nebo ve schválených bankách".

4.2 Ceny za provádění zahraničních plateb v Rusku Náklady na bankovní převody do zahraničí se pohybuje od 0,1 do 3% z odeslané částky. Většina

bank

stanoví

minimální

a

maximální

poplatek. Například,

v

Promsvyazbance za převod je třeba zaplatit 0,5% z částky, ale minimálně 10 dolarů a maximálně 150 dolarů, zatím co v IMPEXBANCE s provizí ve výši 0,5% minimální stanovená částka je 30 dolarů (horní hranice není omezena). Ve většině případů, bankovní převod je levnější, neţ sluţby specializovaných systémů převodu peněz, které fungují bez otevření bankovního účtu (jako například Western Union, Money Gram, "Anelik, atd.). Takové

systémy

stanoví

poplatky

aţ

20%

z

částky.

V nasledující tabulce jsem uvedla poplatky za zahraniční převody v několika ruských bankách (viz tabulka č. 8)

50

Tabulka č. 8 - Cenik zahraničních převodů v Rusku Operace

Alfabank

Bank 24.ru

UralSib Bank

v USD

250 USD

0,1%, min 20 USD, 1%, min 15 USD, max max 150USD, převod 200 USD do Lotyšska a Srbska 0,1 %, min - 50 USD

Zahraniční převod

1% min 30 EUR, max

0,1 % , min 25 EUR, 1%, min 15 EUR, max

v EUR

250 EUR

max 150 EUR

Zahraniční

Zahraniční

převod 1% , min 30USD, max

převod

v jiné měně

200 EUR

0,3 %, min. 250USD, 1,3 % min 100 USD

Není uvedeno

max. 300 USD

max 350 USD

Zdroj: vlastní úpravy + webové stránky obchodních bank. Pokud se jedna o porovnaní cen na zahraniční převody u českých bank( viz tabulka č. 3) s ruskými, tak mohu říci, ţe poslední je poměrně draţší. Zároveň bych chtěla říci, ţe ceny se liší i na ostatní

instrumenty

zahraničního platebního styku- tak jsem porovnala

poplatky na provedení dokumentárního akreditivu a dokumentárního inkasa dvou zemí (viz přílohy č. 9 a 10), ale tady je to opačně – poplatky v českých bankách jsou draţší.

4.3 ROSSWIFT V prosinci 1989, Vnesheconombanka se stala první finanční institucí na území bývalého Sovětského svazu, která se připojila ke SWIFTU. Do roku 1992, ke SWIFTU v Rusku byly připojeny ještě tři banky a pak se začalo aktivním připojením ruských uţivatelů. Počátkem roku 1998 jejich počet přesáhl 200 uţivatelů. V dobu krize, roku 1998 počet růstu připojení ruských úvěrových institucí k SWIFTU výrazně poklesl, nicméně od roku 1999 počet ruských uţivatelů stále roste. V současné době více neţ 500 největších ruských bank a institucí jsou uţivatelé SWIFT. Geografie uţivatelů více neţ 50 měst v 9 časových pásmech v Ruské federaci. Ve SWIFTU je představována téměř třetina ruských bank, které jsou hlavními finančními institucemi v zemi a přepravují více neţ 80% zahraničních plateb. Podle počtu uţivatelů SWIFT Rusko je na druhém místě po USA.

51

ROSSWIFT je členem Evropské SWIFT Aliance, která sdruţuje 25 zemí v rámci SWIFT, které odpovídá za 25% světového obratů. Členství v této organizaci dává Rusku moţnost ovlivnit přijetí určitých rozhodnutí představenstva společnosti SWIFT. Tabulka č. 9 - Členové sítě SWIFT Uživatelé

Uživatelé

celkem

v Rusku

Členové

2344

102

Přidruţených členů

3331

43

Účastníci

4030

401

Celkem

9705

547

Zdroj: http://www.rosswift.ru/2/4, staţeno 6. 2. 2011 Tabulka č. 10 - Rozdělení celkového obratů na SWIFT zprávy Uživatelé

Uživatelé

celkem

Rusku

49.4%

78.3%

43.4%

13.2%

5.8%

9.0%

Dokumentární operace

1.1%

0.4%

Zprávy systému

0.4%

1.6%

Platby Transakce

s

cennými

papíry Forex transakce, peněţní trhy a deriváty

Zdroj: http://www.rosswift.ru/2/4, staţeno 6.2.2011

52

v

Dne 1. 1. 2011 v Rusku bylo celkem 547 členů SWIFT. Během minulého roku bylo odesláno 31,63 milionu zpráv, coţ odpovídá 0,8% celkového obratů SWIFT. Je to o 15,3% víc neţ bylo odesláno v roce 2009. Objem přijatých zpráv činí 28,67 milionu, coţ odpovídá 0,7% celkového objemu přijatých zpráv SWIFT ve světě. Růst sestavil 11,4%. Rusko je na 15 místě ve světě podle objemů odeslaných SWIFT zpráv.

53

Závěry a doporučení Jak jsem jiţ uvedla v úvodu, za cíl mé bakalářské práce jsem si stanovila shrnutí poznatků o zahraničním platebním styku v ČR a v Rusku. Domnívám se, ţe jsem stanovený úkol splnila. Vyloţila jsem základy zahraničního platebního styku, jeho důleţitá specifika a způsoby jeho provádění. Popsala jsem základní instrumenty zahraničního platebního styku, jejich průběh a zároveň jsem vyjádřila svůj názor na výhody a nevýhody kaţdého z nich. Jak jsem zjistila, ze všech nástrojů jsou spolehlivější pro exportéry a importéry dokumentární akreditiv a inkaso, ale jsou poměrně draţší a sloţitější neţ ostatní nástroje zahraničního platebního styku. Poplatková politika v rámci bank České republiky a Ruské federace je velice odlišná. Nelze tedy říci, ţe by banky v jedné zemi vynikaly nad bankami ve druhé. Doplnila jsem svou práci tabulkami, ve kterých je vidět, které operace a v jaké zemi jsou draţší nebo levnější. Takovým způsobem jsem zjistila, ţe ruské banky jsou levnější v provádění dokumentárních operací – a to konkrétně dokumentárních akreditivů a inkasa, zatímco české banky jsou levnější při provádění nedokumentárních operací – zejména zahraničních převodů (hladké platby). Ve své práci jsem uvedla základní zákony a normy, kterými se řídi banky v České republice a Rusku při provádění zahraničního platebního styku. Podle mého názoru jsou právní normy tykající se zahraničního platebního styku v České republice mnohem příjemnější. V Rusku jsou lidé hodně omezení ve věcech tykajících se zahraničního platebního styku, a tato omezení se týkají zejména občanů této země. Ruský občan musí při odesílaní větší částky vţdy prokázat původ peněz a účel odesílání do zahraničí, zatímco cizinci

mohou

posílat

peníze

54

bez

jakýchkoliv

omezení.

Seznam pouţité literatury Literatura 1. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. rozšířené vyd. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. ISBN 80-7201-515-x. 2. KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2005. ISBN 80-251-0882-1. 3. MÁČE, Miroslav. Platební styk – klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. ISBN 80-247-1725-5. 4. SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., 2005. ISBN 80-7265072-6. 5. ANDRLE, Pavel. Dokumentární akreditiv v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s.r.o., 2001. ISBN 80-7169-977-2. 6. SATO, Alexej. Mezinárodní obchodní operace II. 1 vyd. Praha: HZ Editio, s.r.o., 1999. ISBN 80-86009-27-0. 7. POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-462-7. 8. Bank for international settlements. Payment systems in the Czech Republic. Basle: 1997. ISBN 92-9131-126-X.

Internetové zdroje 1. http://www.alfabank.ru 2. http://www.bank24.ru 3. http://www.bankovnictvi.ihned.cz 4. http://www.bundesbank.de 5. http://www.businessinfo.cz 6. http://www.cnb.cz 7. http://www.csas.cz 55

8. http://www.csob.cz 9. http://www.ebaclearing.eu 10. http://www.ec.europa.eu 11. http://www.ecb.int 12. http://www.europeanpaymentscouncil.eu 13. http://www.finance.cz 14. http://www.finarbitr.cz/cs/ 15. http://www.gemoney.cz 16. http://www.ibsp.ru 17. http://www.rb.cz 18. http://www.rosswift.ru 19. http://www.uralsibbank.ru 20. http://www.volksbank.cz 21. http://www.wikipedia.cz

Právní normy 1. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů 5. Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů 6. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů 7. Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů 8. Zákon č. 173 – FZ, o devizové regulaci a devizové kontrole v Ruské federaci, ve znění pozdějších předpisů 9. Vyhláška č.514/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky pro označování účelu peněţních úhrad potřebných pro sestavování bilance ČR 10. Vyhláška č.183/2003 Sb., kterou se stanoví postup devizových míst při uskutečňování úhrad do a ze zahraničí a vůči cizozemcům 56

11. Směrnice EP a ER č. 2007/64/ES, o platebních sluţbách na vnitřním trhu 12. Nařízení EP a ER č. 924/2009, o přeshraničních platbách ve Společenství

57

Seznam schémat Schéma č. 1 - Placení bankovním šekem Schéma č. 2 - Placení soukromým šekem Schéma č. 3 - Průběh dokumentárního akreditivu Schéma č. 4 - Průběh dokumentárního inkasa Schéma č. 5 – Průběh vystavení přímé záruky Schéma č. 6 – Průběh nepřímé záruky Schéma č. 7 - Průběh avizování/potvrzení záruky

Seznam grafů Graf č. 1 – Průměrný denní počet poloţek v roce 2010 Graf č. 2 – Průměrné denní obraty v roce 2010 v mld. Kč

Seznam tabulek Tabulka č. 3 – Bankovní poplatky pro fyzické osoby za převod peněz v cizí měně Tabulka č. 4 – Strany zúčastňující se akreditivní operace Tabulka č. 5 – Ceny za provedené transakci pro TARGET 2 při platbě přes Variantu B Tabulka č. 6 – Počet transakci v systému Target v roce 2010 Tabulka č. 7 – Statistické údaje o STEP2 SCT Tabulka č. 8 – Ceník zahraničních převodů v Rusku Tabulka č. 9 – Členové sítě SWIFT Tabulka č. 10 – Rozdělení celkového obratů na SWIFT zprávy 58

Seznam příloh Příloha č. 1 – Číselník účastníků platebního styku v České republice (CPS) Příloha č. 2 – Poplatky v rámci systému CERTIS Příloha č. 3 – Zahraniční platební příkaz Příloha č. 4 – Bankovní šek Příloha č. 5 – Cestovní šek znějící na dolar Příloha č. 6 – Dokumentární akreditiv Příloha č. 7 – Dokumentární inkaso Příloha č. 8 – Ţádost o vystavení bankovní záruky Příloha č. 9 - Poplatky za provádění dokumentárního akreditivu (porovnaní cen v české a ruské bance) Příloha č. 10 – Poplatky za provádění dokumentárního inkasa (porovnání cen v české a Ruské bance)

59

Přílohy Příloha č. 1

ČÍSELNÍK ÚČASTNÍKŮ PLATEBNÍHO STYKU V ČESKÉ REPUBLICE (CPS) Ident. BIC kód

kód

Název účastníka

(SWIFT)

0100 KOMB CZ PP

Komerční banka, a.s.

0300 CEKO CZ PP

Československá obchodní banka, a.s.

0600 AGBA CZ PP

GE Money Bank, a.s.

0710 CNBA CZ PP

Česká národní banka

0730

Česká národní banka - zúčtovací centrum

0800 GIBA CZ PX

Česká spořitelna, a.s.

2010

Fio, druţstevní záloţna

2020

BOTK CZ PP

Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační sloţka

2030 AKCT CZ 22

AKCENTA, spořitelní a úvěrní druţstvo

2040

UNIBON - spořitelní a úvěrní druţstvo

2050

WPB Capital, spořitelní druţstvo

2060 CITF CZ PP

Citfin, spořitelní druţstvo

2070

Moravský Peněţní Ustav - spořitelní druţstvo

2100

Hypoteční banka, a.s.

2200

Peněţní dům, spořitelní druţstvo

2210 FICH CZ PP

Evropsko-ruská banka, a.s.

2230

AXA Bank Europe, organizační sloţka

2240 POBN CZ PP

Poštová banka, a.s., pobočka Česká republika

2250

Záloţna CREDITAS, spořitelní druţstvo

2600 CITI CZ PX

Citibank Europe plc, organizační sloţka

2700 BACX CZ PP

UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

3500 INGB CZ PP

ING Bank N.V.

4000 SOLA CZ PP

LBBW Bank CZ a.s.

4300 CMZR CZ P1

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

5000 CRLY CZ PP

CALYON S.A., organizační sloţka

5400 ABNA CZ PP

The Royal Bank of Scotland N.V.

60

5500 RZBC CZ PP Identif. BIC kód

Raiffeisenbank a.s.

kód

Název účastníka

(SWIFT)

6000

PMBP CZ PP PPF banka a.s.

6100

BAPP CZ PP Banco Popolare Česká republika, a.s.

6200

COBA

CZ COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha

PX

6210

BRE Bank S.A., organizační sloţka podniku

6300

GEBA CZ PP Fortis Bank SA/NV, pobočka ČR

6700

SUBA CZ PP Všeobecná úverová banka a.s., pobočka Praha

6800 7910 7940

VBOE

CZ Volksbank CZ, a.s.

2X DEUT

CZ Deutsche Bank A.G. Filiale Prag

PX SPWT CZ 21 Waldviertler Sparkasse von 1842 AG

7950

Raiffeisen stavební spořitelna a.s.

7960

Českomoravská stavební spořitelna, a.s.

7970

Wustenrot-stavební spořitelna a.s.

7980

Wustenrot hypoteční banka a.s.

7990

Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.

8030

Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod

8040 8060

OBKL 2X

CZ Oberbank AG pobočka Česká republika Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.

8090

CZEE CZ PP Česká exportní banka, a.s.

8150

MIDL CZ PP HSBC Bank plc - pobočka Praha

8200

PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberosterreich v České republice

9870

MasterCard Europe sprl. - platební karty

9890

Vybrané operace KB

9900

RM SYSTEM, a.s.

9910

Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

9960

ČNB-Krátkodobé dluhopisy

9980

Československá obchodní banka, a.s.- platební karty

Zdroj: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/platebni_styk/ucty_kody_bank/downloa d/kody_bank_CR.pdf, staţeno 2.02.2011

61

Příloha č. 2 Poplatky v rámci systému CERTIS Poloţka

Operace

Cena v Kč

Základní cena za zpracování jedné neprioritní vstupní poloţky předané zúčtovacímu centru v závislosti na počtu všech zpracovaných poloţek v měsíci 0501010

a) do 249 999. poloţky v měsíci

0,12

0501011

b) od 250 000. do 2 499 999. poloţky v měsíci

0,08

0501012

c) od 2 500 000. do 4 999 999. poloţky v měsíci

0,04

0501013

d) od 5 000 000. poloţky v měsíci

0,02

Přiráţka k základní ceně poloţky podle pásma zpracování 0501020

od 17:00 hod. dne D-1 do 07:00 hod. dne D I. pásmo

0,00

0501021

od 07:00 hod. do 12:00 hod. dne D II. pásmo

0,08

0501022

od 12:0 0 hod. do 13:00 hod. dne D III. pásmo

1,00

0501023

od 13:00 hod. do 14:00 hod. dne D IV. pásmo

3,00

0501024

od 14:00 hod. do 15:00 hod. dne D V. pásmo

20,00

0501025

od 15:00 hod. do 16:00 hod. dne D VI. pásmo

50,00

Základní cena za zpracování jedné prioritní vstupní poloţky předané zúčtovacímu centru v závislosti na počtu všech zpracovaných poloţek v měsíci 0501210

a) do 249 999. poloţky v měsíci

5,00

0501211

b) od 250 000. do 2 499 999. poloţky v měsíci

4,96

0501212

c) od 2 500 000. do 4 999 999. poloţky v měsíci

4,92

0501213

d) od 5 000 000. poloţky v měsíci

4,90

Přiráţka k základní ceně poloţky podle pásma zpracování 0501220

od 17:00 hod. dne D-1 do 13:00 hod. dne D I. – III. pásmo

0,00

0501223

od 13:00 hod. do 14:00 hod. dne D IV. pásmo

5,00

0501224

od 14:00 hod. do 15:00 hod. dne D V. pásmo

20,00

0051225

od 15:00 hod. do 16:00 hod. dne D VI. pásmo

50,00

0501040

Vytvoření jedné výstupní poloţky

zdarma

62

0501050

Zpracování písemného příkazu předaného na tiskopisu

1 000,00

Zpracování souboru vstupních dat (nosiče) a) druhý a další soubor vstupních dat mimo Systém přenosu zpráv a 0501060

AMOS

100,00

0501061

b) první soubor vstupních dat mimo Systém přenosu zpráv a AMOS

zdarma

0501062

c) všechny soubory vstupních dat v Systému přenosu zpráv a AMOS

zdarma

0501070

Vytvoření souboru výstupních dat (nosiče) z archivovaných dat

500,00

0501080

Vyhledání poloţek z archivu (jedno zadané kriterium)

100,00

Zdroj: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/cenik/cenik_c ast_V.pdf, staţeno 1.2.2011

63

Priloha č. 3 Zahraniční platební příkaz

64

Zdroj: http://www.volksbank.cz/vb/public/87/4e/46/cf/16580_44303__080602_Volksbank_zahra nicni_platebni_prikaz_01B_black.pdf, staţeno 10.02.2011

Příloha č. 4 Bankovní šek

Zdroj: http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/bezne-ucty/seky/, staţeno 10.02.2011 Příloha č. 5 Cestovní šek znějící na dolar

Zdroj: http://www.finance.cz/bankovnictvi/informace/bezne-ucty/seky/, staţeno 10.02.2011

65

Příloha č. 6 Dokumentární akreditiv

Zdroj:

http://www.csob.cz/cz/Csob/Formulare-a-kalkulacky/Stranky/Formulare.aspx,

staţeno 10.02.2011

66

Příloha č. 7 Dokumentární inkaso

Zdroj:

http://www.csob.cz/cz/Csob/Formulare-a-kalkulacky/Stranky/Formulare.aspx,

staţeno 10.02.2011

67

Příloha č. 8 Ţádost o vystavení bankovní záruky

Zdroj: http://www.csob.cz/cz/Csob/Formulare-akalkulacky/Stranky/Formulare.aspx#dokpl, staţeno 10.02.2011

68

Příloha č. 9 Poplatky za provádění dokumentárního akreditivu (porovnaní cen v české a ruské bance)

Česká banka (ČSOB)

DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIVY

Exportní/

Importní/

dodavatelské

odběratelské

-

poplatek za avizování + Potvrzení nebo zvýšení a/nebo riziková příráţka prodlouţení potvrzeného akreditivu (p.a. dle bonity vystavující banky)

-

Otevření nebo zvýšení a/nebo prodlouţení akreditivu

Výplata akreditivu včetně přezkoumání dokumentů

0,3 % z částky 0,3 % z částky dokumentů, min. dokumentů, min. 1 500,– Kč 1 500,– Kč

dodavatelské odběratelské

40 $, max –

40 $

-

-

40 $) z částky akreditivu za kaţdé čtvrtletí

0,2 % (min –

0,2 % (min –

40 $) z částky 40 $) z částky dokumentů

dokumentů 40 $

1 500,- Kč

1 500,- Kč

40 $

Registrace akreditivu

1 500,- Kč

1 500,- Kč

Zdarma

Převod akreditivu

0,2 % z částky převedeného akreditivu, min. 1 500,– Kč

0,2 % z částky převedeného akreditivu, min. 1 500,– Kč

Předběţná kontrola dokumentů

50,– Kč za kaţdý dokument

50,– Kč za kaţdý dokument

Zdroj: webové stranky obchodních bank +vlastní upravy

-

0,2 % (min –

Změna akreditivu (mimo zvýšení a prodlouţení)

69

Importní/

200 $)

0,3 % z částky akreditivu za 1. čtvrtletí, 0,1 % za kaţdý další započatý měsíc, min. 1 500,– Kč + riziková přiráţka p.a. dle míry úvěrového rizika

-

Exportní/

0,1 % (min –

0,2 % z částky akreditivu, min. 1 500,– Kč

Avizování nebo zvýšení částky akreditivu

Ruská banka (IBSP)

0,2% z častky (min. 40 $)

0,2 % (min –

0,2 % (min –

40 $)

40 $)

0,15 % ( min

0,15 % ( min

40$)

60$)

Příloha č. 10 Poplatky za provádění dokumentárního inkasa (porovnání cen v české a Ruské bance) Česká banka (ČSOB)

Ruská banka (IBSP) 0,15 %, min – 40 $, max –

Zpracování dokumentárního inkasa, platebního příslibu

0,3 %, min. 1 500,– Kč, max. 30 000,–Kč

Změna inkasních podmínek

500,– Kč

Uvolnění zboţí zaslaného k dispozici ČSOB

500,– Kč

Obstarání akceptace směnky

500,– Kč

40 $

Obstarání protestu směnky

1 500,– Kč + skutečné poplatky

100 $

Ostatní ručně prováděné operace

200,– Kč za kaţdých 15 min. práce

Zdroj: webové stranky obchodních bank +vlastní upravy

70

200 $ 30 $ 30 $

10 $ za kaţdou provedenou operace