Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí
Porovnání vybraných bank v ČR a Rusku. Bakalářská práce
Autor:
Alexey Baranov Bankovní managemen
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Helena Cetlová
Duben, 2009
1
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Praze, dne
2
Poděkování: Na tomto místě bych si dovolil poděkovat vedoucímu své bakalářské práce Ing. Heleně Cetlové za cenné podněty a připomínky k obsahu a formě zpracování.
3
Anotace Bakalářská práce analyzuje bankovní trh ČR a Ruska z hlediska jich dosavadního a současného vývoje. Je rozdělena do 5 kapitol. První kapitola je zaměřena na přehled o vývoji českého a ruského bankovního trhu a poskytuje základní informace o fungování dvou vybraných bankovních ústavů. Druhá kapitola je věnovaná přehledu nabízených produktu vybraných bank. Kapitola číslo tři se zabývá porovnáním a vyhodnocení nabízených produktů. Čtvrtá kapitola práce odhaduje trendy budoucího vývoje bankovních trhů a vybraných bank obou zemi. Annotation This bachelor thesis analyses of the banking market in Czech Republic and Russia in light of existing and current developments. It is divided into 5 chapters. The first chapter focuses on an overview of the development of Czech and Russian banking market and provides basic information about the functioning of the two selected banks. The second chapter is devoted to an overview of selected products offered by banks. Third chapter evaluates the comparison and evaluation of offered products. The fourth chapter contains estimates of future trends of development of banking markets and selected banks of both countries.
4
Obsah OBSAH ................................................................................................................................. 5 1.2.
ČESKÝ BANKOVNÍ SYSTÉM....................................................................................... 7
1.2.1. Činnosti centrální banky ...................................................................................... 7 1.2.2. Činnosti komerčních bank .................................................................................... 9 1.3.
ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA, A.S. ........................................................... 13
1.4.
RUSKÝ BANKOVNÍ SYSTÉM .................................................................................... 17
1.4.1. Činnost centrální banky ..................................................................................... 18 1.5.
VNĚŠTORGBANK .................................................................................................... 24
2.PŘEHLED NABÍZENÝCH PRODUKTU VYBRANÝCH BANK ........................... 30 2.1. CHARAKTERISTIKA A SYSTEMATIZACE BANKOVNÍCH PRODUKTU .............................. 30 2.2. BANKOVNÍ DEPOZITNÍ OBCHODY ............................................................................... 31 2.3. BANKOVNÍ ÚVĚROVÉ PRODUKTY ............................................................................... 32 2.4. ALTERNATIVNÍ FORMY FINANCOVÁNÍ ........................................................................ 34 3. POROVNÁNÍ A VYHODNOCENÍ VYBRANÝCH PRODUKTU .......................... 37 3.1. POROVNÁNÍ BĚŢNÝCH ÚČTU ...................................................................................... 37 3.1.1. Běžné účty pro fyzické osoby .............................................................................. 38 3.1.2. Běžné účty pro podnikatele a podníky ................................................................ 39 3.1.3. Běžné účty pro studenti a mládež ....................................................................... 41 3.1.4. Úročení běžných účtu ......................................................................................... 42 3.2. POROVNÁNÍ SPOŘICÍCH ÚČTŮ ..................................................................................... 44 3.3. POROVNÁNÍ TERMÍNOVANÝCH VKLADŮ ..................................................................... 45 3.4. POROVNÁNÍ ÚVĚRŮ A PŮJČEK .................................................................................... 46 3.4.1. Spotřebitelské úvěry ........................................................................................... 46 4.ODHAD BUDOUCÍHO VYVOJE VYBRANÝCH BANK ........................................ 47 4.1. TRENDY BUDOUCÍHO VÝVOJE ČESKÉHO BANKOVNÍHO SYSTÉMU ............................... 47 4.2. CÍLE SKUPINY ČSOB ................................................................................................. 48 4.3. TRENDY BUDOUCÍHO VÝVOJE RUSKÉHO BANKOVNÍHO SYSTÉMU ............................... 48 4.4. CÍLE SKUPINY VTB .................................................................................................... 49 SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK A ZKRATEK ..................................................... 56
5
Úvod Hlavním cílem této bakalářské práce je zanalyzovat a vyhodnotit současný českého a ruského bankovního trhu na základě porovnání vybraných bank, identifikovat zvláštnosti bankovních systémů a odhadnout jejich budoucí vývoj. Bankovní trh České republiky zastupuje Československá obchodní banka a Rusko reprezentuje VTB banka. Tyto banky mají vedoucí postavení, a proto patřičně demonstrují současný stav nabídky bankovních produktů ve vybraných zemích. Práce je rozdělena do tří základních částí. První část je věnována popisu základních charakteristik bankovních systémů České Republiky a Ruské Federace a vybraných bank v daných zemích. Zaměřuji se především na vymezení základních charakteristik bankovních trhů, jejich současný stav, na popis činnosti centrální banky a komerčních bank, jejích spolupráci. Dále se práce zaměřuje na jednotlivé banky. Jsou uvedeny základní finanční ukazatele jako například ROE, ROA, kapitálová přiměřenost, rating a finanční výsledky činnosti bank za poslední období. Druhá část práce je věnována porovnání jen vybraných produktů vybraných bank. Těmi je porovnání běţných účtů pro fyzické osoby, pro podnikatele a podniky, pro studenty a mládeţ a spořících a termínovaných vkladů a porovnání spotřebitelských úvěrů. Potřebné informace pro porovnání jsem čerpal ze zveřejněných na internetových stránkách sazebníků bank a informačních linek. V případě kdy nebylo moţno získat informace tímto způsobem, jsem osobně kontaktoval pracovníky bank. Aby převedené ceny byly srovnatelné a analýza efektivnější, veškeré ceny přepočítávány na českou měnu a to následujícím kurzem platným ke dni 31. prosince 2009: 100 RUB = CZK 61,159. Poslední část této práce je věnovaná především odhadu budoucího vývoje obou trhů podmínkách světové ekonomické a finanční krize. Navazuje hlavně na výsledky z předchozích kapitol. Hlavními zdroji, které budou pouţity v praktické části práce jsou především internetové stránky bank, na kterých jsou povinně zveřejňovány základní informace o bankách
a
o
poskytovaných
produktech
a
sluţbách.
6
1. Základní charakteristika vybraných bank Banky jsou finanční instituce, které shromaţďují dočasně volné peněţní zdroje a redistribují je. Jinak řečeno, banky jsou prostředníky mezi nabídkou peněţních prostředků a poptávkou po nich. Pro svoji bakalářkou práci jsem zvolil srovnání dvou bank, kterými jsou Československá obchodní banka, a.s, která „reprezentuje“ Českou Republiku a VTB Bank od Ruské Federace. V následujících kapitolách jsem uvedl bliţší informace o bankovních systémech ČR a RF a o vybraných bankách.
1.2. Český bankovní systém Bankovní systém České republiky je dvoustupňovým systémem, který vznikl v roce 1990. Tvoří ho centrální banka – Česká národní banka a dalších 37 bank, poboček zahraničních bank a stavebních spořitelen1. Viz tabulka č.1.
1.2.1. Činnosti centrální banky Česká národní banka (ČNB) je ústřední bankou České republiky, zřízenou zákonem č. 6/1993 Sb., o České bance. V moderním bankovním systému má významné místo. Její postavení, funkce a cíle se mnohém liší od ostatních banky, působících v České republice. Hlavním cílem činnosti ČNB je péče o cenovou stabilitu prostřednictvím cílování inflace. Podporuje také obecnou hospodářskou politiku vlády, vedoucí k udrţitelnému hospodářskému růstu. Základní postavení centrální banky v ČR je dáno Ústavou, která zaručuje nezávislé postavení ČNB.2 Dále je její postavení je popsané v zákoně o České národní bance3, který definuje cíle centrální banky, její organizaci, nástroje, pravomoci a principy hospodaření atd. Funkce ČNB: Emise hotovostního oběţiva – centrální banky má monopolní právo emitovat hotovostní oběţivo, bankovky a mince. Tento proces zahrnuje také raţbu mincí, správu zásob oběţiva, organizování distribuce vyrobených bankovek a mincí od výrobců do oběhu, zadávání tisku, zajišťování výměny poškozených platidel atd, 1 2 3
K 31. prosinci 2008
Viz Ústava České Republiky, zákon č. 1/1993 Sb. Viz zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
7
Funkce banky pro ostatní banky – funkce banky bank – tato funkce zahrnuje především vedení účtů obchodních bank, na kterých tyto banky ukládají své povinné a dobrovolní peněţní rezervy, Provádění měnové politiky - obsahem emisní funkce ČNB je zabezpečení kvality měny. Tady centrální banky uţívá především nástroji měnové regulace, kterými je ovlivňováno mnoţství peněz v oběhu, úrokové míry, devizový kurz a nepřímo také ekonomický růst, zaměstnanost, cenová hladina, vnitřní a zahraniční obchod, platební bilance atd., Funkce banky státu – centrální banky vede účty vládním organům a útvarům, státním podnikům, veřejným korporacím a místním orgánům státní moci atd. Plní vůči vládě poradenskou funkci a provádí administrativní práce spojené s řízením státním dluhu, Provádění bankovní regulace a dohledu – Centrální banky kontroluje dodrţování podmínek pro podnikání v oblasti bankovnictví a zdravým vývojem celého bankovního systému včetně přijímání opatření k zajištění nápravných opatření, Zastupování země v mezinárodních finančních a měnových institucích – centální banka nebo její představitel zastupuje stát v mezinárodních institucích jako například Mezinárodní měnový fond, Světová banka atd. Centrální banka k plnění svých cílů vyuţívá řadu nástrojů: Diskontní sazba, Úvěry centrální banky, Operace na peněţním (volném) trhu, Povinné minimální rezervy, Konverze a swapy cizích měn, Pravidla likvidity, Úvěrové kontingenty a úrokové limity. Centrální banka disponuje měnovými rezervami ve zlatě a devizových prostředcích a obchoduje s nimi. Vyhlašuje kurz domácí měny k cizím měnám a ovlivňuje jej nákupy a prodeji příslušných měn. To se obvyklé nazývá intervence centrální banky. ČNB má legislativní opatření, coţ jí dává právo předkládat návrhy zákonu a vyjadřovat se k zákonným předlohám jiných předkladatelů. 8
Nejvyšším řídicím orgánem České národní banky je Bankovní rada, která se skládá ze sedmi členů. Všech sedm členů na dobu šesti let jmenuje prezident republiky. President také má právo odvolat radu. Česká národní banky je nezávislá na pokynech vlády. Kritéria autorizace - adekvátnost kapitálu (500 mil CZK v peněţní formě na účtu u CB) – CB prověří původ těchto prostředků - adekvátnost osob ve vedení - profesionalita obchodů, adekvátnost kontrolního a vnitrobankovního účetního systému (subjekt předloţí na CB seznam činností, které chce vykonávat) - adekvátnost rentability a likvidity (obchodní plán na 3 roky dopředu, který vychází z navrhované strategie banky a musí být podloţený reálnými ekonomickými kalkulacemi) - ekonomickou účelnost banky (musí předloţit průhlednost skupiny s úzkým propojením ke které patří zakladatel banky s kvalifikovanou účastí)
1.2.2. Činnosti komerčních bank Obchodní banky se ve své činnosti řídí zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách. Pod pojmem banka se podle tohoto zákona rozumí právnická osoba, zaloţená jako akciová společnost se sídlem v ČR, která přijímá vklady od veřejnosti, poskytuje úvěry, k výkonu bankovních činností má povolení působit jako banka (bankovní licenci, o jejímţ vydání rozhoduje Česká národní banka po konzultaci s Ministerstvem financí ČR). V trţní ekonomice činnost bank je různorodá. Dominuje však: Finanční zprostředkování, Emise bezhotovostních peněz v podobě zápisů na bankovních účtech, Provádění bezhotovostního platebního styku. Obchodní banka můţe vykonávat také další činnost, pokud je má povolený a udělené licenci, např., vydávání a správu platebních prostředků jako jsou platební karty a cestovní šeky, poskytování záruk, otevírání akreditivů nebo směnárenskou činnost. 9
Jednotná bankovní licence V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie začala platit tzv. jednotná licence. Tato jednotná licence znamená, ţe dává jejímu drţiteli právo, aby svoji činnost vykonával vedle svého „domovského státu“, tj. státu, jehoţ orgán licenci vydal, i na území..příslušným orgánem tohoto státu. Aby banka obdrţela „jednotnou licenci“, musí dále současně splnit následující podmínky: Mít sídlo na území členského státu, Mít licenci od příslušného orgánu domovského státu, Být dohlíţena orgánem dohledu domovského státu, Splnit oznamovací postup stanovený právem Evropské unie. Druhy bank V ČR se setkáme s následujícími druhy bank: Univerzální komerční banky, Spořitelny, Stavební spořitelny, Úvěrová druţstva, Hypoteční banky
1.2.2.1. Současný stav bankovního systému Struktura bankovního sektoru Struktura bankovního sektoru ke konci roku 2008 představovala celkem: čtyři velké banky, čtyři střední, osm malých bank a čest stavebních spořitelen, jedna banka dosud nezahájila činnost a 16 poboček zahraničních bank. Tabulka č. 1: Rozdělení bank, poboček zahraničních bank a stavebních spořitelen působících na území ČR do skupin VELKĚ BANKY (BS nad 150 mld.
3.
CALYON S.A.
Kč) 1.
Česká spořitelna, a.s.
4.
Citibank Europe plc
2.
Československá obchodní banka, a.s.
5.
COMMERZBANK 10
Aktiengesellschaft 3.
Komerční banka, a.s.
6.
Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag
4.
UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
7.
Fortis Bank SA/NV
STŘEDNÍ BANKY (BS 50 až 150
8.
ING Bank N.V.
9.
HSBC Bank plc
mld. Kč) 1.
Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.
2.
GE Money Bank, a.s.
10. Oberbank AG
3.
Hypotéční banka, a.s.
11. PRIVAT BANK AG
4.
Raiffeisenbank a.s.
12. Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb
MALÉ BANKY (BS pod 50 mld. Kč)
13. Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V.
1.
14. Straumur-Burdaras Investment Bank hf *
2.
Česká exportní banka a.s.
15. Všeobecná úverová banka, a.s.
3.
IC banka a.s.Česká exportní banka a.s.
16. Waldviertler Sparkasse
4.
J&T BANKA, a.s.
5.
LBBW Bank CZ a.s.
STAVEBNÍ SPOŘITELNY 1.
Českomoravská stavební spořitelna, a.s.
6.
PPF banka a.s.
2.
Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.
7.
Volksbank CZ, a.s.
3.
HYPO stavební spořitelna, a.s.
8.
Wüstenrot hypotéční banka a.s.
4.
Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.
Pobočky zahraničních bank
5.
Raiffeisen stavební spořitelna a.s.
1.
ABN AMRO Bank N.V.
6.
Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.
2.
BRE Bank S.A. 11
Poznámka: V 1. čtvrtletí 2009 pobočka směřuje k depasportizaci a ukončení výkonu práva usazení v ČR (uzavření pobočky). Zdroj: : Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2008 Počet bank v České republice je moţné povaţovat za stabilizovaný, bankovní sluţby v bankovním sektoru nabízí od roku 2006 stejný počet subjektů. Tabulka č. 2 : Počet bank poskytujících služby na českém finančním trhu 2006
2007
2008
37
37
37
z toho pobočky zahr. bank
13
14
16
z toho stavební spořitelny
6
6
5
Banky celkem
Zdroj: : Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2008 Struktura bankovního sektoru ke konci roku 2008 představovala celkem 20 bank (čtyři velké, čtyři střední, sedm malých bank a pět stavebních spořitelen, jedna banka dosud nezahájila činnost) a 16 poboček zahraničních bank.
Tabulka č. 3 : Podíl jednotlivých skupin bank na celkové bilanční sumě4 2006
2007
2008
100
100
100
Velké banky
61,4
61,7
57,5
Střední banky
9,3
10,3
12,2
Malé banky
4,3
4,4
5,3
Pobočky zahraničních bank
12,6
12,4
14,1
Stavební spořitelny
12,4
11,2
10,8
Banky celkem
Zdroj: : Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2008 Vstup ČR do EU v roce 2004 otevřel subjektům tuzemského finančního trhu, které moţnost vyuţívat svobodu volného pohybu sluţeb, kterou umoţňuje jednotná licence. Ke
4
Zdroj: Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2008
12
konci roku 2008 na základě článku 21 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES bylo připraveno poskytovat bankovní sluţby 252 bank ze zemí EU. Tabulka č. 4 : Počet subjektů působících v ČR na základě jednotného pasu K 31.12
Banky
2007
198
2008
252
Zdroj: : Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2008 Vlastnická struktura bankovního sektoru Vlastnická struktura bankovního sektoru ČR je dlouhodobě stabilizovaná. Na celkovém základním kapitálu bankovního sektoru stejně jako v předcházejících letech převaţuje zahraniční kapitál, který tvořil 81,0 % s přímým podílem5. Stále převaţuje podíl vlastníku ze zemí EU a na konci roku 2008 činil 92,9 %. Všichni vlastníci bank „velké čtyřky“ jsou ze zemí EU. Činnost bankovního sektoru V průběhu 2008 objem aktiv bankovního sektoru se zvýšil o 295,0 mld. Kč (7,9 %) na hodnotu 4 045,5 mld. Kč. V porovnání s předcházejícím rokem, kdy meziroční růst aktiv představoval 594,8 mld. Kč, resp. 18,9 %, se tempo růstu citelně sníţilo.
1.3. Československá obchodní banka, a.s. ČSOB má dlouhou tradici. Banka byla zaloţena státem v roce 1964 a byla součásti tzv. „monopolního bankovního systému“. V tehdejším Československu byla jedinou bankou, která poskytovala sluţby v oblasti zahraničního obchodu (hlavní funkcí banky bylo zajišťovat financování zahraničního obchodu pod přímým dohledem státu a půjčky v zahraničních měnách z mezinárodních trhů). Po roce 1989 banka rozšířila rozsah poskytovaných sluţeb pro nově vzniklé podnikatelské subjekty a fyzické osoby a diverzifikovala svojí činnost. V prosinci 1997 tehdejší vládou byl vyhlášen první tendr v bankovním sektoru na prodej ČSOB. V červnu 1999 Banka byla privatizována - majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC Banking and Insurance Group. Tato skupina je
5
Přímý podíl na bance vykonává právnická osoba registrovaná mimo území ČR.
13
v současné době působí na evropském, asijském a americkém trhu a má rozsáhlou sít„ poboček a dceřiných společností. Dne 19. června 2000 došlo k převzetí podniku Investiční a Poštovní banky, a. s. na základě smlouvy o prodeji podniku. Tímto spojením z ČSOB vznikla největší banka v ČR. Po odkoupení minoritních podílů se v červnu 2007 stala KBC Bank jediným akcionářem ČSOB. Banka působila do konce roku 2007 na českém i slovenském trhu, ale k 1. lednu 2008 slovenská pobočka ČSOB byla oddělena. Obchodní profil ČSOB zahrnuje tyto segmenty: fyzické osoby (retailová klientela), malé a středně velké podniky, korporátní klientela a nebankovní finanční instituce, finanční trhy a privátní bankovnictví. Dnes skupina ČSOB je vedoucím hráčem na trhu finančních sluţeb v České republice. Pobočková síť Banky poskytuje produkty a sluţby celé skupiny všem klientům od dětí aţ po seniory, od drobných ţivnostníků po nadnárodní společnosti. Nabídka sluţeb tak kromě bankovních sluţeb zahrnuje i pojistné a penzijní produkty, financování bydlení, kolektivní investování a správu majetku a specializovaných sluţeb. Patria - sesterská společnost ČSOB, poskytuje sluţby spojené s obchodováním na finančních trzích. Přehled Skupiny ČSOB Hypoteční banka, a.s. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s., člen skupiny ČSOB ČSOB Penzijní fond Progres, a.s., člen skupiny ČSOB Zemský penzijní fond, a.s. ČSOB Leasing, a.s. ČSOB Factoring, a.s. ČSOB Asset Management, a.s., člen skupiny ČSOB ČSOB Investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB ČSOB Pojištovna, a.s., člen holdingu ČSOB 14
Do 31. prosince 2007 měla ČSOB aktivity v České republice a na Slovensku. Od 1. ledna 2008 jsou aktivity v SR převedeny do samostatné právnické osoby s bankovní licencí. Tabulka č. 5 : Základní informace o Československé obchodní bance 2006
2007
2007
2008
ČR+SR
ČR+SR
ČR
ČR
ROE
18,41%
19,47%
19,32%
2,09%
ROA
1,27%
1,23%
0,12%
0,09%
Kapitálová přiměřenost
9,29%
11,12%
10,49%
10,31%
Vlastní kapitál (mil. Kč)
52 139
56 865
55 109
55 955
Bilanční suma (mil.Kč)
728 393
814 125
824 485
824 485
Čistý úrokový výnos (mil. Kč)
18 229
21 198
21 385
21 385
Čisté příjmy z poplatků a provizí 6 890
7 309
6 311
6 644
Počet pracovníků
10 060
10 357
8 224
8 468
Počet poboček
339
365
251
284
Počet klientů
2 931
2 995
2 995
3 047
Počet bankomatů
715
769
637
680
Ukazatel
Zdroj: vlastní zpracování podle výroční zprávy Č SOB, a . s . 2006, 2007, 2008. Dlouhodobě stabilní rating ukazuje na zachování silné pozice ČSOB na domácím trhu. Tabulka č. 6 : Aktuální dlouhodobý rating Československé obchodní banky 2006
2007
2008
Moody‟s Investors Service
A1
A1
A1
Fitch Ratings
A+
A+
A
Zdroj: vlastní zpracování podle výroční zprávy Č SOB, a . s . 2006, 2007, 2008.. Skupina ČSOB nabízí klientům v České republice služby v následujících oblastech: Bankovní sluţby Stavební spoření a hypotéky 15
Penzijní fondy Leasing Faktoring Asset management Podílové fondy Obchodování s cennými papíry Pojištění Finanční výsledky skupiny v roce 20086 Skupina ČSOB je vedoucím hráčem na trhu finančních sluţeb v České republice. Kombinujíc sílu svých značek zaujímá skupina ČSOB silné pozice ve všech segmentech českého finančního trhu. K 31. prosinci 2008 měla ČSOB majetkovou účast ve 43 právnických osobách a do konsolidačního celku bylo vedle mateřské banky zahrnuto 29 společností. Celkové provozní výnosy skupiny ČSOB dle IFRS7 dosáhly 19 175 mil. Kč, tj. 30% pokles oproti 27 429 mil. Kč v roce 2007. Čistý výnos z úroků vzrostl meziročně o 14 % na 21 385 mil. Kč. Čistý výnos z poplatků a provizí vzrostl o 2 % na 6 644 mil. Kč. Čistý výnos z obchodování podle IFRS poklesl na -11 050 mil. Kč. Ostatní provozní výnosy vzrostly na 2 196 mil. Kč. Dvěma největšími poloţkami tohoto růstu byly servisní poplatky placené ČSOB SK (účtované poprvé v roce 2008) a niţší příspěvky klientům penzijních fondů. Celkové provozní náklady vzrostly v roce 2008 na 15 014 mil. Kč, coţ představuje 7% meziroční nárůst oproti 14 012 mil. Kč v roce 2007. Náklady na zaměstnance vzrostly o 4 % na 6 686 mil. Kč. Obchodní úvěry skupiny rostly o 19 % na 404,2 mld. Kč.
6
Zdroj : Výroční zpráva ČSOB 2008.
7
International Financial Reporting Standards - Mezinárodní standardy pro finanční reportování
16
Korporátní úvěry meziroční vzrostly o 6 %. Úvěry malým a středním podnikům dosáhly 68,9 mld. Kč (meziroční zvýšení o 17 %).Nový obrat společnosti ČSOB Leasing dosáhl 21,8 mld. Kč; nesplacené úvěry a pohledávky rostly meziročně o 10 %. Portfolio společnosti ČSOB Factoring se zvýšilo o 4,3 % na 4,155 mld. Kč. Spotřebitelské úvěry (tj. celkový objem spotřebitelských úvěrů bez půjček na bydlení) rostly o 27 % a převýšily 15 mld. Kč. K 31. prosinci 2008 vydala ČSOB zhruba 100 tisíc kreditních karet.
1.4. Ruský bankovní systém Moderní bankovní systém v Rusku představuje přechodný systém. Funguje jako trţní model, je rozdělen do dvou stupňů: první stupeň zahrnuje orgány Ruské centrální banky, která vykonává řadu funkci za účelem zajistit stabilitu rublu, vykonává dohled a kontrolu nad činností komerčních bank. Druhá vrstva se skládá z různých obchodních bank, jejichţ hlavním úkolem je obsluhování zákazníků (firmy, organizace, lidí), a poskytování řady sluţeb (úvěrování, vedení účtů, depozitní operace, transakce v cizí měně, atd.). Mezi hlavní bankovní právní předpisy v Ruské federaci dnes patří : Usnesení CB RF od 8.června 2007 č.ML-415 , kterým se stanoví pravidla chování bankovního systému. Bankovní systém Ruska zahrnuje ruskou centrální banku, banky, pobočky a zastoupení zahraničních bank. První úroveň: - centrální banka Ruské federace (CB RF) Druhá úroveň: - banky; - pobočky a zastoupení zahraničních bank; - komerční banky; - nebankovní finanční instituce: - investiční a finanční společností; - penzijní fondy; - spořitelny a úvěrové druţstva; - fondy vzájemné pomoci, charitativní nadační fondy; - leasingové společnosti a pojišťovny.
17
1.4.1. Činnost centrální banky Ruská centrální banka - je banka, která stojí v čele kreditního systému, má monopolní právo emitovat bankovky a provádět měnovou politiku v zájmu národního hospodářství. Je umístěná v Moskvě. Činnosti centrální banky v Rusku je určená ústavou RF, federálním zákonem "O Ruské centrální bance a dalšími federálními zákony. Právní postavení centrální ruské banky a její vztahy s bankami, se stanoví na základě toho, ţe na jedné straně, jsou CB RF přidělené široké pravomoci k řízení měnového a kreditního systému Ruska, a na druhé straně je právnickou osobou která vstupuje do příslušných občanskoprávních vztahů mezi bankami a jinými úvěrovými institucemi. Ochrana a zajištění stability rublu – je základní funkcí CB RF, která se provádí nezávisle na jiných státních orgánech. Aby byla zajištěna stabilita bankovního systému jako celku CB RF vytváří rizikový fond z povinných příspěvků úvěrových institucí. Tyto odvody jsou prováděny za takových podmínek, které stanoví CB RF. Ruská centrální banka je nezávislá při výkonu svých pravomocí, a proto federální orgány, orgány veřejné správy a místní orgány nemají právo zasahovat do její činnosti. CB RF nese odpovědnost za svojí činnost způsobem, který stanovují federální zákony. Má právo si stěţovat u soudu a poţadovat o zrušení právních aktů federálních orgánů státní moci, orgánů státní moci subjektů RF a místních orgánů Ruská centrální banka má právo poskytovat úvěry na dobu nepřesahující jeden rok formou zastávy cenných papírů a jiných aktiv, nestanoví-li zákon o federálním rozpočtě jinak: Centrální banka má právo poskytovat úvěry těmto institucím: • ruským bankám; • zahraničním bankám; • vládě Ruské Federace. V souladu s rozpočtovým zákonem RF Centrální banka spravuje státní rozpočet a obchoduje cennými papíry (především státními). Cíle centrální banky Ruska jako ústředního organu řízení měnového systému můţeme vymezit jako: • Ochrana a zajištění stability rublu, včetně jeho kupní síly ve vztahu k zahraničním měnám; 18
• rozvoj a posílení bankovního systému Ruska; • zajištění efektivního a hladkého fungování platebního systému. V souladu s cíly stanovenými pro ruskou centrální banku, její hlavními úkoly jsou: • aktivní účast na formulování monetární a fiskální 'politiky vlády RF; • kontrola inflačních procesů ; • sníţení rozpočtového schodku, udrţení stabilního peněţního oběhu; • zabezpečení stability rublu jako národní měny; • stráva zásoby devizových rezerv; • Zvýšení úvěrování komerčních bank, zejména na úkor zdrojů emisního fondu: • krytí rozpočtového schodku na různých úrovních systemu orgánů; • maximální vyuţití metod měnového řízení bankovního systému. Na základě stanovených cílů a záměrů CB RF vykonává následující funkce: • ve spolupráci s vládou RF Centrální banka vypracovává a provádí jednotnou státní monetární politiky zaměřenou na ochranu a zajištění stability rublu; • monopolně provádí emise peněz a s zajišuje jích oběh; • je je věřitel poslední instance pro úvěrové instituce a spravuje systém refinancování; • stanoví pravidla provádění výpočtů; • stanoví pravidla pro provádění bankovních operací, účtování a vykazování pro bankovní systém; • Provádí státní registraci úvěrových institucí, uděluje a odebírá licence • vykonává bankovní dozor (dohlíţí na činnost úvěrových organizací); • registruje vydání cenných papírů úvěrovými institucemi v souladu s federálními zákony; • provádí devizové regulace, včetně operací nákupu a prodeje cizí měny; • určuje postup plateb se zahraničím; • organizuje a provádí devizové kontroly, a to jak přímo, tak prostřednictvím oprávněné banky; • podílí se na vypracování prognozy vývoje platební bilance K plnění svých funkcí, Centrální banka podílí na rozpracování
hospodářské
politiky vlády v Ruské Federaci. Předseda CB RF, nebo jeden z jeho zmocněných zástupců se zúčastňuje zasedání vlády RF. Centrální banka a vláda RF se vzájemně informují o předpokladaných činnostech celostátního
významu,
koordinují
svou
politiku,
provadějí
konzultace.
CB RF davá oporučení ministerstvu financí ohledně emise státních cenných papírů a úmoru věřejného dluhu. 19
Centrální banka plní funkce "banky bank" a je ustředním orgánem bankovní regulace a dohledu nad tuzemskými bankámi Neustále sleduje dodrţování bankovních zákonů a předpisů. Hlavním cílem bankovní regulace a dohledu je udrţet stabilitu bankovního systému, a ochrana zájmů vkladatelů a věřitelů. CB RF nezasahuje do operativní činnosti bank, s výjimkou případů stanovených federálním zákonem. Kontrolní a regulační funkce Centrální banka tak vykonavá přímo anebo prostřednictvím zřízeny úřad pro bankovní dohled. Regulace činnosti bank a dohled nad bankovním systémem provádí Ruská centrální banka v těchto oblastech: • regulace závazných předpisů pro obezřetné chování, vymezení hranic otevřené měnové pozice, způsob tvorby rezerv ke krytí rizik; • otevření korespondenčních účtů • úvěrování bank: • řízení likvidity bankovního systému prostřednictvím nákupu a prodeje státních cenných papírů komerčnícm bankám; V roce 1996, CBR zavedla nový nástroj pro regulaci likvidity bank - repo operací; Za účelem vlivu na likviditu bankovního systému, CB RF provádí refinancování bank tak, ţe jim poskytne kratkodobou půjčku za diskontní úrokovou sazbu Centrální banky a určí podmínky pro poskytování úvěrů zajištěných různými aktivy: • Stanoví pravidla pro některé bankovní činnosti, účetnictví, zpracování finančních a statistických výkazů úvěrových institucí; • provádí zapsání do evidence a povoluje činnost bank (vykonává kontrolu nad zákonností účelnosti zřizení bank a nebankovních finančních organizaci, taková kontrola je vykonávána při zvaţování registraci instituce ve státním registru bank a jiných finančních institucí, vydává a odebirá licence); • dohlíţí nad dodrţováním bankovních zákonů a předpisů. Za účelem zajistit stabilitu bankovního systému centrální banka stánoví povinné normy obezřetnosti: minimální výše základního kapitalu, povinné minimální rezervy uloţené u centrální banky, atd. V rámci těchto pravomocí CB RF se projevují její koordinační a kontrolní role nad činností bank. Na místě jsou tyto pravomoci vykonávány přes hlavní územní organy správy centrální banky, které jsou jejími pobočkami. 20
CB RF, v souladu s zákonem, je věřitelem poslední instance. To přispívá k vytváření podmínek pro udrţitelný chod bankovního sektoru, aniţ by zasahovala do jeho činnosti. Cenrální banka spoluprácuje s bankami, sdruţeními a svazy, provadí konzultace v nejdůleţitějších otázkách. Kromě toho, posuzuje a hodnotí návrhy změn v regulaci bankovní činností. Ruská centrální banka nemá právo: • provádět bankovní operace s právními subjekty, které nemají licenci k provádění bankovních operací, a fyzickými subjekty, s výjimkou případů uvedených v zákoně o centrální bance; • kupovat podíly bank a jiných finančních organizací, nestanoví-li zákon jinak; • provádět operace s nemovitostmi, s výjimkou případů, souvisejících s činností banky; • provozovat obchodní a výrobní činnosti, nestanoví-li zákon o centrální bance jinak. • Centrální banka nemá právo poskytovat úvěry vládě k financování rozpočtového deficitu, kupovat státní cenné papíry na primarnim trhu, s vyjmkou případů, kdy to vyţaduje federální zákon o federálním rozpočtu. CB RF nesmí poskytovat úvěry na financování schodků v rozpočtech regionů, místních rozpočtů a rozpočtů státních mimorozpočtových fondů. Centrální banka Ruské Federaci můţe být zlikvidována pouze na základě přijetí specialního federálního zákona. Kriteria autorizace - základní kapitál - 500 tis. euro v peněţní formě zaplacený na účet CB, - CB prověřuje původ těchto prostředků, - adekvátnost osob ve vedení, - profesionalita obchodů - existence kontrolního a vnitro bankovního účetního systému, - obchodní plán na 3 roky dopředu, který vychází z navrhované strategie banky. - ekonomickou účelnost banky
1.4.2. Činnost komerčních bank
21
Obchodní banky tvoří druhou úroveň bankovního systému. Moderní komerční banky jsou banky, které přímo slouţí podnikům a organizacím, stejně obyvatelstvu - jejich zákazníkům. Komerční banky plni důleţitou role v bankovním systému. Podle formy vlastnictví lze komerční banky rozdělit na státní, akciové a druţstevní. Nicméně, bez ohledu na vlastnictví, komerční banky jsou samostatné subjekty ekonomiky. Jejich vztahy se zákazníky jsou obchodní povahy. Hlavním účelem fungování komerčních bank je maximalizace zisku. Hlavními funkcemi obchodních bank jsou: • mobilizace dočasně volných finančních prostředků a transformace je v kapitál; • poskytování úvěrů pro podniky, stát a obyvatelstvo; • emise úvěrových peněz; • peněţní sluţby klientům. Při plnění funkci mobilizace dočasně volných peněţních prostředků a proměně je v kapitál, banky hromadí hotovostní prostředky a úspory ve formě vkladů. Vkladatel obdrţí odměnu ve formě úroků nebo ve formě bankovních sluţeb. Shromáţděné prostředky se přemění do cizího kapitálu, který pouţívají banky pro poskytování úvěrů podnikům a podnikatelům. Vypůjčovatel investuje do rozšiřování výroby, nákupu nemovitostí a spotřebního zboţí. A nakonec, úspory prostřednictvím bank se přemění do kapitálu. Velký ekonomický význam má funkce úvěrování státních podniků a obyvatelstva. Díky bankovním půjčkám je financován průmysl, zemědělství, obchod, rozšiřuje se výroba. Komerční banky poskytují úvěry pro spotřebitele na nákup předmětů dlouhodobé spotřeby, coţ přispívá k růstu ţivotní úrovně. Protoţe vládní výdaje nejsou často kryté přijímání, banky půjčují na finanční činnost vlády. Ekonomický vliv komerčních bank, jak vidíme, je velmi vysoký. Poskytováním půjček, úvěrů či hypoték, banky pomáhají národnímu hospodářství v jeho vývoji. Komerční banky většiny západních zemí nyní provádějí různé operace, k uspokojení finančních potřeb všech typů zákazníků - od malých vkladatelů do velkých mezinárodních společnosti. Velké banky provádějí pro své klienty aţ 300 druhů operací a sluţeb. Mezi ně patří: vedení vkladových účtů, poskytování různých úvěrů, nákup a prodej cenných papírů, transakce na základě plné moci, atd. Vzhledem k tomu jsou komerční banky trvale a neoddělitelně spojena s prakticky všechny články reprodukčního procesu.
1.4.2.1. Současný stav bankovního sektoru Struktura bankovního sektoru 22
V roce 2008 se počet bank
sníţil z 1136 na 1108. Byly zrušeny licence 36
úvěrovým. A tak můţeme konstatovat, ţe v roce 2008 se nadále sniţoval počet stávajících bank (v období 2006-2008 tehdy 145). Tendence ke sníţení počtu fungujících bank je charakteristická pro všechny federální okresy. V průběhu roku 2008 pokračoval rozvoj pobočkové sítě. Počet poboček bank (kromě Centrální banky RF) se zvýšil z 2646 na 2695. Činnosti regionálních bank v roce 2008, stejně jako v předchozích letech, byla zisková: jejich zisk činil 56,7 miliardy rublů, ale ve srovnání s rokem 2007 poklesl o 24,7%. Rozdělení bank do skupin Podíl 200 největších bank ke dni 1.01.2009 tvořil 91,7% z celkového kapitálu bankovního sektoru (ke 1.01.2008 - 89,7%), včetně 49,3% podílu 5 největších bank ( 43,2% ke 1.01.2008). Tabulka č. 7 : Podíl jednotlivých skupin bank na celkové bilanční sumě 2006
2007
2008
100
100
100
Velké banky
43,5
43,5
50,6
Střední banky
14,3
14,3
16,6
Malé banky
14,9
10,6
10,3
Pobočky zahraničních bank
20,4
21,7
17,2
Stavební spořitelny
6,9
5,3
5,3
Banky celkem
Zdroj: Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2008 Vlastnická struktura Tabulka č. 8 : Počet bank poskytujících služby na českém finančním trhu k 31.12.
2006
2007
2008
Banky celkem
1124
1136
1108
58
63
76
18
23
26
z toho pobočky zahr. bank s 100% podílem z toho pobočky zahr. bank s podílem 50% a výše
23
Zdroj: Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2008 Činnost bankovního sektoru Zisk z finanční činnosti a zisk z ostatních provozních činností V roce 2008 pokračoval růst podílu většiny klíčových ukazatelů charakterizujících úlohu bankovního sektoru v ekonomice a HDP. Poměr aktiv bankovního sektoru k HDP se zvýšil o 6,7 p.b a dosáhl 67,5%. Poměr kapitálu bankovního sektoru k HDP tvoří 9,2%, v roce 2007 překonal úroveň o 1,1 procentního bodu. Poměr úvěrů nefinančním organizacím a fyzickým osobám k HDP se zvýšil o 2,7 procentního bodu - aţ na 39,8%. Poměr vkladů fyzických osob k HDP poklesl o 1,4 procentního bodu - do 14,2%. Základem růstu aktiv bankovního sektoru v roce 2008 stejně jako o rok dříve, bylo zvýšení úvěrovování. Poměr celkového objemu úvěrů k HDP se zvýšil o 4,8 procentního bodu - aţ na 47,9%, jejich podíl na celkových aktivech bankovního sektoru se mírně zvýšil a činil 70,9% Čistý zisk Výnosy bank se za rok 2008 sníţil o 19,4% - na 409,2 miliardy rublů (v roce 2007 byl nárůst o 36,7%), a s ohledem na finanční výsledy předchozích letech zisk představuje 1319,8 miliard rublů (v roce 2007 - 508,0 a 627,0 miliard rublů patřičně). Největší příspěvek k formování finančního výsledku přinesli kontrolované statem banky 48,4%, velké soukromé banky - 24,7%, a banky kontrolované zahraničním kapitálem 19,6%.
1.5. Vněštorgbank Za účastí Ruské státní banky a Ministerstva financí RSFSR v říjnu 1990 byla zřízena Banka pro zahraniční obchod (Vněštorgbank). Banka byla zaloţena za účelem provádení zahraničních operací a podporování integraci Ruska do globální ekonomiky. V lednu 1991 Banka získala generální licence k provádění všech druhů bankovních operací v národní a cizí měně. Hlavními směry činnosti Banky byli obsluhování a kreditování účastníků zahraničního obchodu, mezinárodní platby, mezibankovní transakce a obchodování s drahými kovy. V listopadu 1991 se Vněštorgbank stála jednou z prvních bank v Rusku, která vstoupila do Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (SWIFT) a začala provozovat mezinárodní platby v reálném čase.
24
Jiţ ve druhém roku fungování VTB rozšířila síť korespondentů po celém světě. Banka zavedla dobré obchodní vztahy s více neţ 200 předních bank v Evropě, Americe, Asii, Africe a Austrálii. Záruky a ostatní finanční závazky VTB začaly uznávat přední světové banky a pojišťovny. Během tohoto období, banka obsluhovala téměř třetinu celkového obratu zahraničního obchodu Ruska. Přes bankovní krize, která propukla v srpnu 1995, Vněštorgbank aktivně i nadále zvyšovala počet operací. Banka zvýšila své investiční úvěry do ekonomiky. Zapojila do těchto investic úvěry od mezinárodních finančních institucí. VTB byla jednou z prvních bank, která získala licenci pro depozitářkou činnost v Rusku. To jí umoţnilo převzít vedoucí pozici na ruském depozitním trhu. Největší mezinárodní clearingová společnost Euroclear vybrala VTB jako depozitáře pro registraci cenných papírů vydaných v Rusku. VTB neustále zvyšovala objemy dlouhodobého financování reálného sektoru. Banka je jedním z prvních bank v Rusku, která začala poskytovat svým korporátním klientům sluţby v oblasti investic a financování projektů. V roce 2002 hlavním akcionářem VTB se stala vláda RF. V roce 2006 pro banku nastala nové fáze. Jako součástí strategického rebrandingu banky její dceřiné společností v Rusku, v zemích SNS, Evropy, Asie a Afriky, s podílem banky více neţ 50%, byly zařazeny pod jedinou značku VTB. V roce 2007, VTB Banka patřila mezi 100 největších bank ve světě, podle výše kapitálu. V současné době Vněštorgbank je jedním z vůdců národního bankovního sektoru. Banka má silnou konkurenční pozici ve všech segmentech trhu v oblasti bankovnictví. Hlavním akcionářem s podílem 85,5% je vláda RF. Podle výsledků roku 2008 VTB obsadila 70. místo v seznamu největších bank na světě podle časopisu The Banker. K 1. lednu 2009 výše vlastního kapitálu představovala 583,8 miliardy rublů, výše aktiv - 2 696,5 miliardy rublů. VTB - jeden z největších věřitelů ruské ekonomiky. Velikost firemního úvěrového portfolia k 1. lednu 2009 překročila 1 541 miliard rublů. Finanční vklady do podniků stavebního průmyslu, hutnictví, strojírenství a obchodu, stejně jako do palivoenergetického komplexu největší představují největší podíl v portfoliu banky. 25
Bankovní sluţby pro fyzické osoby v rámci skupiny VTB poskytuje VTB-24. Tato banka je tvořena sítí 500 poboček v 69 regionech země. Mezi poskytované sluţby patří: vydávání platebních karet, hypotéky a spotřebitelské úvěry, půjčky na auta, vzdálená správa účtů, kreditních karet, termínované vklady, pronájem bezpečnostních schránek, poštovní poukázky. Tyto sluţby jsou klientům k dispozici po celý den, Banka k tomu vyuţívá moderní telekomunikační technologie. Podle mezinárodní ratingové agentury Moody `s Investors Service, Standard & Poor` s, a Fitch VTB má nejvyšší hodnocení ve srovnání s ostatními ruskými bankami. Ruské ratingové agentury tradičně také přiřazují VTB ke skupině bank s nejvyšší moţnou spolehlivosti. Skupina VTB Skupina VTB je jedná z předních mezinárodních finančních skupin. Společnosti které jsou členy skupiny VTB, nabízejí širokou škálu finančních sluţeb a produktů v 18 zemích ze tří kontinentech (Evropa, Asie a Afrika). VTB v současné době vlastní větší neţ 50% podíl ve 12 úvěrových a 9 finančních společností. Budování systémů řízení Skupiny VTB je směrováno na maximální vyuţití výhod a převah Skupiny VTB, zvýšení podílu na cílových trzích, zlepšení účinnosti, a tím zvýšení úrovně kapitalizace Skupiny VTB. Struktura Skupiny VTB Skupina VTB
Rusko
SNS
Europa
Asie/Afrika
Banka VTB
Ukrajina
Rakousko
Banka VTB24
Bělorusko
Francie 2
Čína (Shanghai)
VTB Kapitál
Arménie
Německo 2
VTB Leasing
Gruzie
Velká Británi 3
VTB Pojištění
Ázerbájdţán
Kypr
VTB Factoring
Kazachstán
Švýcarsko
Zdroj: http://www.vtb.ru/group/ VTB Spořitelna
Kyrgyzstán
Čína (Peking) Indie (Namibie) Afrika (Singapure)
Itálie
26
Pokud jde o stupeň integrace ve Skupině VTB se pouţívá model "strategického holdingu", předpokládající v první řadě společnou strategickou vizi, předání koncepcí a osvědčených postupů při omezené míře integrace a centralizace procesů. Konkrétně takový model řízení předpokládá existence ve Skupině VTB společné strategie rozvoje společnosti, jedinou značku a centralizovanou správu finanční výkonnosti a řízení rizik, koordinace, plánování a výkaznictví, zaměření na šíření osvědčených a úspěšných praxí a vytvoření jednotných standardů. Hlavním cílem skupiny VTB je zvýšení hodnoty. K dosaţení tohoto cíle, VTB: Se snaţí být lídrem v obsluhování korporativních společnosti a maloobchodniků (retailu) v Rusku a SNS, a k tomu pouţívá: - své konkurenční výhody v hodnocení a ochoty přijímat rizika ruských zákazníků; - zkušenosti práce na rozvíjejících se trzích; - moţnost pořádat pro velké korporativní zákazníky exkluzivní nabídky; - rozsáhlou síť poboček v regionech; Jako jedna z prvních ruských finančních skupin, vyuţívá svou jedinečnou pozici pro poskytování sluţeb svým zákazníkům v SNS, v Evropě, Asii a Africe. Zvyšuje účinnost kaţdé banky, společnosti VTB a Skupiny jako celku. Prioritní oblastí pro rozvoj Skupiny VTB je Rusko. V Rusku Skupina VTB stanovuje cíle pro agresivní růst, který překročí tempo růstu bankovního systému. V Rusku VTB má širokou sítí poboček, dceřiných společností a přidruţených bank. Jsou umístěny v nejdůleţitějších a ekonomických oblasti od Kaliningradu po Vladivostok. Také v Rusku, skupina představena dceřinými společností, které nabízejí širokou škálu dalších finančních sluţeb: leasing; faktoring; správa aktiv; pojištění; správa důchodového spoření a podobně. Celkem banku představuji více neţ 500 prodejen ve všech federálních oblastech a velkých měst v zemi. Druhým prioritním regionem po Rusku pro Skupinu VTB jsou zemí SNS, kde Skupina VTB aktivně rozšiřuje svou přítomnost nabytím a otevíráním nových bank. K roku 2010, 27
bude Skupina VTB mít své pobočky ve všech zemích SNS, kde to předpokládá ekonomickou výhodnost. Třetí prioritní oblasti pro Skupinu VTB ve střednědobém horizontu jsou rozvíjející se trhy, v první řadě - v zemích Asie a Afriky. Na těchto trzích banka plánuje obsluhovat zájmy klientely z Ruska a SNS, zahraničních klientů podnikající v Rusku a SNS, a také se zúčastňovat na společných investičních projektech. V západní Evropě Skupina VTB plánuje pokračovat obsluhování provozu ruského byznysu a pomoci ruským společnostem v jejich zahraniční expanze a fungování na evropských kapitálových trzích. Banka je v současné době přítomna ve více neţ 20 zemích po celém světě. Vněštorgbank se stala přední mezinárodní finanční skupinou s ruským původem. VTB se stala první ruskou bankou, která dostala licenci k provádění bankovních činností v Číně a Indii a těchto zemích otevřela své pobočky. Kromě toho, aktivně se podílejí na rozvoji čínsko-ruských obchodních a hospodářských vztahů, banka začala obsluhovat čínské celonárodní bankovní karty společnosti UnionPay. Podtvrzenim vysoké efektivity a účinností fungování VTB bylo udělení jí titulu nejlepší komerční banky v Rusku autoritativním časopisem Global Finance. Také v roce 2007, mezinárodní ratingová agentura Fitch oznámila banku lídrem v oblasti firemních úvěrů. V roce 2008 v rámci revize byla provedena komplexní diagnóza připravenosti VTB banky a dalších bank skupiny VTB k zavedení standardů Basel II. Finanční výsledky skupiny v roce 2008 Čisté výnosy činily 212 milionů amerických dolarů. Celková aktiva skupiny vzrostla o 35,9%, dosáhla 125,8 miliardů dolarů. Úvěrové portfolio se zvýšilo o 50,3% na 90,2 miliardy dolarů, a to díky výraznému zvýšení jak korporátních, tak retailových úvěrů. Objem finančních prostředků získaných od klientů činil 37,5 miliardy dolarů,objem soukromých vkladů vzrostl o 12,8% ve srovnání se stejným obdobím roku 2007 a dosáhly hodnoty 12,1 miliard amerických dolarů. Výnosy z provozní činnosti dosáhly 5,2 miliardy dolarů, coţ představuje roční růst o 70,9%. 28
Čistá úroková marţe vzrostla na 4,8% oproti 4,4% na konci roku 2007. Náklady na vytvoření rezervy na ztráty se zvýšili na 3,2% z průměrného hrubého úvěrového portfolia, oproti 1,3% v roce 2007. Kapitálová přiměřenosti představovala 17,3% Tabulka č. 9 : Základní informace o VTB Ukazatel
2006
2007
2008
ROE
19,7%
12,3%
1,3%
ROA
2,6%
2,2%
0,2%
Kapitálová přiměřenost
16,8%
17,3%
15,2%
Vlastní kapitál (mil. Kč)
83850,12
87348,18
88142,21
Bilanční suma (mil.Kč)
1165428,24
1172526,18 1008289,41
Čistý úrokový výnos (mil. Kč)
52,482
54,495
46,788
Čisté příjmy z poplatků a provizí
28,694
36,248
35,779
Počet pracovníků
32821
35 945
41 992
Počet poboček
476
488
504
Počet klientů*
-
-
-
Počet aktivních karet*
-
-
-
Počet bankomatů **
2869
3 036
3 316
Poznámky: * Informace není zveřejněna **ATM banky VTB a VTB 24 Zdroj: Výroční zpráva VTB 2006, 2007, 2008. Tabulka č. 10 : Aktuální dlouhodobý rating VTB 2006
2007
2008
Moody‟s Investors Service
Baa2
Baa2
Baa1
Fitch Ratings
BBB+
BBB+
BBB+
* podle stavu k 20.05.2009 29
Zdroj: Výroční zpráva VTB 2006, 2007, 2008.
2.Přehled nabízených produktu vybraných bank Na současném bankovním trhu se nachází velké mnoţství produktů. Ve své práci se zabývám především produkty, které poskytují vybrané banky ČSOB a VTB.
2.1. Charakteristika a systematizace bankovních produktu Banky v současné době poskytují širokou paletu sluţeb. Neustále se rozvijí a modifikují. V praxi se můţeme setkat s různými způsoby členění bankovních produktů. Za klasický je povaţován způsob, kdy členíme produkty podle jejich odrazu v bilanci banky, a to na aktivní, pasívní a neutrální. Aktivní bankovní obchody jsou to obchody, které se odráţejí v aktivech bilance banky. Banka při takových obchodech vystupuje v postavení věřitele. Bance vznikají pohledávky (poskytování úvěrů, nákup dluhových cenných papírů atd.) nebo jí vznikají určitá vlastnická práva (zakoupení majetkových cenných papírů). Takovým obchodům se někdy říká depozitní obchody. Pasivní bankovní obchody se odráţejí na pravé straně bilance, v pasivech banky. Tady jsou především obchody, kde banka získává cizí kapitál (příjem vkladů, emise vlastních dluhopisů atd.). Banka při takových obchodech vystupuje v postavení dluţníka. Bance vznikají různé závazky. Neutrální bankovní obchody jsou takové obchody, při kterých banka nevystupuje ani v postavení věřitele ani v postavení dluţníka. Takové obchody se neodráţejí v bilance banky. Proto jsou bilančně neutrální, a z tohoto důvodu jsou označovány mimobilanční nebo podrozvahové. Velmi důleţitou roli hraje cena produktů, nabízených bankami. Cena je obvykle výsledkem cenové politiky banky a konkurenci. Hlavním cílem cenové politiky banky je stanovení takových cen, aby: znamenaly dostatečnou rentabilitu banky, udrţely, event. zlepšily konkurenční postavení banky, obráţely nákladovost spojenou s daným produktem .
30
Ceny bankovních produktů se vyskytují v řadě forem. Za základní formy cen bankovních produktů lze povaţovat: Úroky – cena za zapůjčení peněz bankou Provize a prémie – cena za provedení sluţby kde banka přebírá na sebe určité riziko (provize za poskytnuti bankovní záruky, prémie za prodej opce atd.) Přímé poplatky – cena za provedení určité sluţby klientovi, s kterou jsou spojené určité náklady pro banku. Jsou explicitně přímo vyčíslené (např. poplatky za vedení účtu, poplatky za zprostředkování prodeje cenného papíru atd.). Nepřímé poplatky – se liší od přímých poplatků pouze tím, ţe jsou „skryty“ v jiné ceně.
2.2. Bankovní depozitní obchody Depozitní obchody vytvářejí pasiva, zdroje obchodní banky. Tyto zdroje banka pak vyuţívá k provozování aktivních obchodů, např. pro poskytování úvěrů. Proto se takovým obchodům někdy také říká pasivní obchody. Depozitní obchody můţeme rozdělit podle různých hledisek. Z hlediska času Krátkodobé – se splatností do jednoho roku, Střednědobé – se splatností jeden rok aţ čtyři roky, Dlouhodobé – se splatnosti čtyři a více let. Z hlediska typu produktu Vklady na viděnou Úsporné neboli spořicí účty Termínované vklady Depozitní certifikáty a vkladové listy Anebo jiné členění z hlediska typu produktu: Běţné účty Kontokorentní účty Úvěrové účty 31
Depozitní účty
Banky v současném období stále víc a víc poskytují tzv. baličky sluţeb. Jedná se o více produktů a sluţeb, které banky nabízejí najednou za zvýhodněnou cenu oproti ceně, kterou by zaplatil klient, pokud by si kupoval tyto produkty zvlášť. Baličky sluţeb obvykle obsahují např. Účet vedený v Kč Účet vedený v cizí měně Platební kartu Povolený debet Vybraný produkt přímého bankovnictví, např. internetové bankovnictví. Běžný účet jako základní bankovní produkt Běţné účty patří mezi tzv. vklady na viděnou. Běţný účet je účet, který banka vede pro klienta jehoţ hlavní funkcí je provádění platebního styku. S prostředky uloţenými na účtu klient můţe disponovat v kterémkoliv okamţiku. K prostředky na běţném účtu klient má přistup prostřednictvím řady produktu, např. platební karty, internetové bankovnictví nebo telefonní centrum. Klient a banka se mhou domluvit, ţe v případě nedostatku volných prostředků na běţném účtu, banka poskytne klientovi úvěr na tento účet. Jedna se tady o tzv. povolený debet, resp. kontokorentní účet.
2.3. Bankovní úvěrové produkty Úvěrové obchody jsou nejvýznamnější částí bankovních aktivních obchodů. Úvěr je moţné definovat jako časově omezené, úplatné zapůjčení peněz k volnému nebo smluvně vázanému pouţití. Úvěry lze rozdělit na: Úvěry zboţové – jsou to úvěry, které jsou poskytovány ve zboţí, Úvěry peněţní – jsou úvěry poskytované v penězích. V moderních trţních ekonomikách je peněţní forma úvěru jednoznačně převáţná. Základní druhy peněţních úvěrů: 32
Nejčastěji se peněţní úvěry člení podle: Podle subjektů Hledisko subjektu je dvojí: -
hledisko věřitele (toho, kdo poskytuje úvěr)
-
hledisko dluţníka (toho, kdo úvěr přijímá)
Tabulka č. 11 : Systém členění úvěru podle subjektu8 Věřitel
Druh úvěru
Dlužník
Druh úvěru
Banka
Bankovní
Banka
Mezibankovní
Vláda, stát
Mezivládní,mezistátní
Vláda, stát
Veřejný
Obec
Obecní, místní
Obec
Komunální
Podnikatel, podnik
Podnikatelský
Podnikatel, podnik
Komerční
PO nepodnikatelská
Nepodnikatelský
PO nepodnikatelská
Nekomerční
Občan
Soukromý
Občan
Osobní, spotřební
Podle objektů – toto hledisko vyjadřuje účel, na který je úvěr pouţíván -
účelové, kde je znám účel pouţití úvěru,
-
neúčelové, kde není znám účel pouţití úvěru.
Podle zajištění: -
zajištěné, kde splacení je zajišťované tzv. zárukami.
-
nezajištěné, kde splacení není zajištěno.
Podle doby splatnosti: -
krátkodobé, s dobou splatnosti do jednoho roku,
-
střednědobé, s dobou splatnosti do 4-5 let,
-
dlouhodobé, splatnost přesahuje 5 let.
Podle měny:
8
Zdroj: Úvěrové obchody. Bankovní institut.. František Pavelka, Dagmar Bardová, Radka Opltová. Str. 56
33
-
v národní měně,
-
v zahraniční měně.
V bankovní praxi je často pouţíváno členění úvěrů na provozní úvěry a na investiční úvěry: Provozní úvěry jsou úvěry, s jejichţ pomocí podniky financují běţný provoz, nákup, výrobu a prodej svých produktů. Investiční úvěr můţeme charakterizovat jako úvěry na pořízení investičního (fixního) majetku.
2.4. Alternativní formy financování Banky nabízejí resp. prostřednictvím svých dceřiných společností, vedle úvěrů alternativní produkty pro financování klientů, např. Leasing, faktoring, forfaiting nebo obchodování s cennými papíry. Leasing Leasing se během stal v České republice jednou z nejvyuţívanějších forem financování. Představuje pronajem investičního zařízení, předmětu dlouhodobé spotřeby a jiných předmětu uţivateli za sjednané nájemné na určitou nebo neurčitou dobu.Pronajímatel davá najemci (uţevateli) pravo uţívat předmět náhradou za platbu stanovených splátek po sjednané časové období. Mezi výrobce investičního nebo spotřebného zboţí a subjektem, který tyto investici potřebuje, vstupuje specializovaná leasingová společnost. Tato leasingová společnost získá a financuje dané zboţí a pronajímá je klientovi. Pronajímateli leasingových předmětu jsou výrobci, obchodnici a leasingové společnosti. Banky se leasingových obchodů zúčastňují tím, ţe: Pomáhají pronajímatelům úvěrem financovat leasingové smlouvy, vedou jim přislušné účty, inkasují nájemné a vykonávají další finanční sluţby (u tzv. Operačního leasingu), Samy zakládají finanční leasingové společnosti jako své dceřiné podniky, popřipadě se kapitalově podílejí na jiných leasingových společnostech. Podle druhu pronajímaného předmětu se rozlišuje
34
Leasing movitých věcí – dominuje podílem asi 90% na celkově prováděných leasingových obchodech. Leasing nemovitosti – význam tohoto druhu leasingu je relativně malý, nebot‟ na trhu jako konkurence vystupuje celá řada jiných institucí zabývajících se pronájmem. Dle typu společnosti se rozlišuje Finanční leasing – lze definovat jako pronájem na stanovenou dobu s následujícím převodem vlastnických práv na nájemce při ukončení pronájmu.Při takovém leasingu dochází k pronájmu investičních předmětu prostřednictvím „volné“ leasingové společnosti. Finanční leasing je záloţen na trojstranném vztahu mezi výrobcem (dodavatelem), leasingovou společností (pronajímatelem), a uţivatelem pronajatého předmětu (nájemcem). Objektem finančního leasingu jsou předměty movité a nemovité, například stroje, zařízení, automobily atd. Finanční leasingové obchody zahrnují převáţně střednědobé a dlouhodobé pronájmy objektů. Leasing výrobce (tzv. operační nebo operativní, také provozní) – je charakterizován přímým vztahem mezi pronajímatelem, jímţ je zpravidla výrobce, a nájemcem. Pronajímatel předá předmět do uţívání nájemci, nájemce platí pronajímateli dohodnuté nájemné a po ukončení nájmu vrací pronajatý předmět zpět pronajímateli. Předměty operačního leasingu bývají např. počítače, telefonní stanice atd. Operační leasing je převáţně krátkodobý, můţe však být i střednědobý. Pronajímatel udrţuje pronajatý předmět, provádí běţné opravy a servis, zařizuje pojištění a zůstává z právního a hospodářského hlediska vlastníkem předmětu po celou dobu platnosti leasingové smlouvy. Faktoring Faktoring představuje odkup kratkodobých pohledávek bankou nebo faktoringovou společností z iniciativy majitelů pohledávek (věřitelů) bez jejich zpětného postihu při insolvenci dluţníka.
35
Je to způsob financování splátkového obchodu bankou (nebo faktoringovou společností), při kterém dodavatel zboţí a sluţeb, popřípadě výrobce, prodá své pohledávky za kupujícími bance, zpravidla bez postihu vůči původnímu věřiteli při insolvenci dlůţnika. Faktoring se vyvinul z eskontu směnek a cese pohledávek. Provozovatel faktoringu je faktorem. Banky provozují faktoring: bud‟ přímo samy jako jeden ze specifických obchodů, nebo se podílejí svým kapitálem na zaloţení faktoringových společností, často zřizovaných jako dceřiné společnosti bank, které banky financují úvěrem. Druhy faktoringu Právý faktoring –zahrnuje odkoupení pohledávky věřitele bez zpětného potihu v případě, ţe by dluţnik projevil neschopnost platit. Faktor při odkoupení pohledávky přebírá za původního věřitele všechna rizika. Neprávý faktoring – riziko nezaplacení pohledávky nese adále dodavatel, původní věřitel, který je klientem banky. Jednorázový faktoring – je odkzpovaná jen jedná pohledávka. Revolvingový faktoring – faktor odkupuje od svého klienta všechny pohledávkyjak postupně vznikají aţ do určité limitní výše, stanovené na základě dlouhodobější rámcové dohody.Limit můţe byt stanoven absolutní častkou nebo relativně(určitou částí pohledávek). Úplný faktoring – je nejrozšířenější formou. Zahrnuje nejen odkup pohledávek od dodavatele, klienta banky, ale i všechny operace spojené s prodejem zboţí. Důvěrný faktoring – je omezen na financování vybraných pohledávek. Vývozní faktoring – je ódkup pohledávek vůči zahraničním odběratelům. Forfaiting Forfating představuje odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek bankou nebo specialním ústavem, aniţ by tento příjemce pohledávky čili farfaitér mohl uplatňovat vůči prodejci pohledávky regres.
36
Jde o odkup pohledávky zajištěné vhodnými úvěrovými nástroji. Forfaaitingové obchody provádějí většinou banky (velké banky, menší specializované) nebo také jako konsorcia bank. Účast banky na forfaitových obchodech spočiví v tom, ţe banka sama odkupuje střednědobé a dlouhodobé pohledávky, pomáhá zakládat finanční společnosti, které tyto operace provadějí specialiyovaným způsobem a jsou často dceřinými společnostmi bank, jako při leasingu a faktoringu se i tady projevuje úzká spolupráce bank, pojišt‟oven a finančních společností. Předmětem forfaitingu mohou být: směnečné pohledávky, účetní pohledávky, pohledávky bank, nároky vyplývající z akreditivů splatných určitou dobu po viděné.
3. Porovnání a vyhodnocení vybraných produktu Porovnání některých základních produktu vybraných bank ČSOB a VTB jsem provedl na zýkladě informaci z internetových stránek daných bank, pomoci informačních linek a emailovým kontaktem s pracovnikámi bank. Pro svůj výzkum jsem zvolila metodu týpického klienta, při které jsem vymezila okruh sluţeb, které by tento typický klient mohl vyuţit v rámci daného produktu. Samozřejmě, ţe potřeby klientů jsou individualní a liší se. Banky proto obvykle rozdělují klienty na různé skupiny podle jejích potřeb. Některé se specializují na bohatší klientelu, některé na přimé bankovnictví nebo na šírokou veřejnost. Srovnání bankovních produktu metodou Typického klienta není úpně přsné, ale můţe nam poskytnout základní informace o cenové politice bank.
3.1. Porovnání běžných účtu Běţný účet je základním produktem kaţdé banky, který slouţí především jako nástroj k zajištění hotovostního a bezhotovostního platebního styku. S běţným účtem
37
souvisí celá řada dakších bankovních produktů jako jsou platební karty, šeky nebo úvěry. Vklady na běţných účtech jsou ze zákona pojištěny.
3.1.1. Běžné účty pro fyzické osoby V současné době Československá obchodní banka a VTB banka nabízejí následující běţných účtů: ČSOB Konto Konto je vhodné pro klienty, kteří vyuţívají základní bankovní sluţby jen v malém objemu. ČSOB Aktivní konto Aktivní konto je vhodné pro klienty, kteří aktivně vyuţívající běţný účet, provádí elektronické platby a vybírají z bankomatů více neţ 2x měsíčně. ČSOB Exkluzivní konto Toto konto je určené pro nejnáročnější klienty, kteří potřebuji nejlepší a nejširší nabídku bankovních sluţeb, běţný devizový účet a GOLD platební (příp. kreditní), která poskytuje moţnost velmi kvalitního cestovního pojištění a pojištěním proti ztrátě a krádeţi. VTB Index konto Základní běţný účet. Je určen pro nenáročné klienty, kteří dostávají na běţný účet měsíční příjem a vyuţívají základní bankovní sluţby jen v malém rozsahu. VTB Komfortní konto Toto konto je vhodné pro klienty, kteří aktivně vyuţívají běţný účet,sluţby přímého bankovnictví a většinu transakcí realizují elektronicky VTB Účelové konto Účelové konto je vhodné pro náročné klienty, kteří mají průměrný obrat na účtu 50000 rublů (cca 30581 korun). Hlavní výhodou konta je vyšší úročení. U fyzické osoby jsem zvolil následující sluţby. Bral jsem v potaz, ţe fyzická osoba dostává plat na běţný účet a z něho platí nájemné, telefon atd. Platby jsou většinou uskutečněný přes trvalé přikazy a inkasa. Také mnou byl zvolen velký počet výběru z bankomatu na běţné výdaje. Typický klient pan Novák: Vedení účtu 38
Měsiční výpis z účtu - elektnonický Minimální měsíční obrat na účtu – 15000 Kč Minimální zůstatek na účtu – 1000 Kč Počet plateb do jiné banky zadaných elektronicky – 2x Počet příchozích plateb z jiné banky – 3x Počet výběrů z bankomatů cizích bank – 2x Počet výběrů z bankomatů vlastní banky – 4x Počet trvalých příkazů do jiné banky – 1x Počet inkas do jiné banky - 2x Tabulka č. 12 : Celkové měsiční náklady klienta AA na BÚ: Banka
Název účtu
Měsiční náklady na BÚ
ČSOB
Konto
169
ČSOB
Aktivní konto
186
ČSOB
Exkluzivní konto
490
VTB 24
Index
319
VTB 24
Komfortní konto
372
VTB 24
Účelové konto
520
Zdroj: vlastní zpracování podle www.csob.cz a www.vtb.ru. Z tabulky je zřejmé, ţe náklady na běţný účet pro fyzické osoby u ruské banky VTB jsou dvojnásobně výšší neţ u české ČSOB.
3.1.2. Běžné účty pro podnikatele a podníky V oblasti běţných účtů pro podnikatele a podníky vybrané banky nabízejí následující produkty: ČSOB Podnikatelské konto Toto konto je určené pro ţivnostníky, drobné podnikatele a menší firmy, které mají sídlo v ČR nebo na uzemí České republiky podnikaji. Je vhodné pro podnikatele, kteří provaději omezený počet platebních operací. ČSOB Firemní konto 39
Pro stejnou skupinu podnikatelů je určené i Firemní konto. Je vhodné pro firmy s občasným platebním stykem. Výhodou je, ţe efektivně a bezpečně propojuje účetnictví a bankovní účet. ČSOB Obchodní konto Toto konto je určené především středním podnikům a zaměstnavatelům se sídlem nebo místem podnikání v ČR. Je vhodné pro firmy s častějším platebním stykem. Hlavní výhodou je rychlý mezinárodní platební styk. VTB Aktivní konto Toto konto je určené pro drobné podnikatele a menší firmy, které vyuţívají bankovní sluţby jen v malém objemu a většinu plateb provádějí elektronicky. VTB Obchodní konto Obchodní konto
je určené pro klienty, kteří aktivně vyuţívají běţný účet.
Výhodámi účtu jsou zvýhodněné zahraniční platby a ţe při průměrném měsíčním zůstatku ve výši 500000 rublu (cca 305810 korun) vedení účtu je zdarma. VTB Výdělečné konto Výhodou je zvýhodněné pásmové úročení běţného účtu a moţnost
získání
kontokorentního úvěru za výhodných podmínek. U porovnání běţných účtu pro podníkatele jsem zvolil stejný způsob výpočtu. Ale v závislosti na činnosti podnikatele jsem uvaţoval větší počet transakci, které byli především uskutečněný mimo banku, ve které podníkatel má účet. Platby jsou převáţně prováděný elektronický. Typický klient pan Toman: Vedení účtu Měsiční výpis z účtu - elektnonický Minimální měsíční obrat na účtu – 50000 Kč Minimální zůstatek na účtu – 5000 Kč Počet plateb do jiné banky zadaných elektronicky – 5x Počet příchozích plateb z jiné banky – 5x Počet výběrů z bankomatů cizích bank – 2x Počet výběrů z bankomatů vlastní banky – 2x 40
Počet trvalých příkazů do jiné banky – 4x Počet inkas do jiné banky – 6x Tabulka č. 13 : Celkové měsiční náklady klienta BB na BÚ Banka
Název účtu
Měsiční náklady na BÚ
ČSOB
Podnikatelské konto
330
ČSOB
Firemní konto
515
ČSOB
Obchodní konto
1315
VTB
Aktivní konto
680
VTB
Obchodní konto
974
VTB
Výdělečné konto
1520
Zdroj: vlastní zpracování podle www.csob.cz a www.vtb.ru. Z vypočtu vidíme, ţe znova “vyhrála” česká banka. Celkové náklady na vedení takového účtu jsou u ruské banky skoro dvojnásobné.
3.1.3. Běžné účty pro studenti a mládež Vybrané banky nabizají v současné době moţnost vedení běţného účtu pro mladé a studenty. Rozsah bankovních sluţeb se neliší, ale banky obvyklé poskytují studentům a mladým lidem své sluţby za podstatně niţší ceny. Je to z toho důvodu, ţe banky předpokladají, ţe po ukončení studia tyto osoby zůstanou jejích klientami. ČSOB Dětské konto Slůně Konto je určené dětem od narození aţ do 15 let. Děti mohou jiţ od 8 let vybírat peníze z bankomatů ČSOB vlastní platební kartou. ČSOB Studentské konto Plus Studentské konto Plus je určené pro mladé lidi ve věku 15 aţ 28 let. Hlavními výhodami jsou výběry platební kartou z bankomatů ČSOB v ČR, příchozí a odchozí platby zdarma. VTB Dětské konto Toto konto je určené pro děti do 14 let. Většinou je vyuţívané jako moţnost vybrat kapesné od rodičů. VTB Studentské konto 41
Je určeno všem studentům denního studia na všech typech škol. Výhodou je moţnost si vybrat sluţeb které budou zcela zdarma. Banky obvyklé poskytují studentům a mladým lidem své sluţby za podstatně nizší ceny. Je to z toho důvodu, ţe banky předpokladají, ţe po ukončení studia tyto osoby zůstanou jejích klientami. Typický klient slečna Flintová: Vedení účtu Měsiční výpis z účtu - elektnonický Minimální měsíční obrat na účtu – 3000 Kč Minimální zůstatek na účtu – 500 Kč Počet plateb do jiné banky zadaných elektronicky – 1x Počet příchozích plateb z jiné banky – 1x Počet výběrů z bankomatů cizích bank – 1x Počet výběrů z bankomatů vlastní banky – 2x Počet trvalých příkazů do jiné banky – 1x Počet inkas do jiné banky – 1x Tabulka č. 14 : Celkové měsiční náklady klienta CC na BÚ: Banka
Název účtu
Měsiční náklady na BÚ
ČSOB
Dětské konto Slůně
42
ČSOB
Studenstské konto Plus
79
VTB 24
Dětské konto
64
VTB 24
Studentské konto
92
Zdroj: vlastní zpracování podle www.csob.cz a www.vtb.ru. Po vypočtu jsem zijstila, ţe se celkové náklady na účty pro mládeţ a studenty velmi neliší, ale jako v předchozích výpočtech levnějí jsou účty ČSOB.
3.1.4. Úročení běžných účtu Úrokové sazby na běţné účty je obvyklé nízká a závisí na velikosti průměrného zůstatku na účtu. 42
Při porovnání úročení běţnýh účtu pro fyzické osoby jsem zvolil průměrný zůstatek do 50000 korun. Tabulka č. 15 : Úročení běžných účtu pro fyzické osoby Banka
Název účtu
Úročení BÚ v %
ČSOB
Konto
0,05
ČSOB
Aktivní konto
0,05
ČSOB
Exkluzivní konto
0,05
VTB 24
Index
0,03
VTB 24
Komfortní konto
0,03
VTB 24
Účelové konto
0,03
Zdroj: vlastní zpracování podle www.csob.cz a www.vtb.ru. U běţných účtu pro podnikatele jsem mnou byl zvolen větší průměrný zůstatek neţ u běţných účtu pro fyzické osoby - od 30000 do 100000. Coţ odpovídá předpokladu větších pohybu na účtech podnikatelů. Tabulka č. 16 : Úročení běžných účtu pro podnikatele a podniky Banka
Název účtu
Úročení BÚ v %
ČSOB
Podnikatelské konto
0,05
ČSOB
Firemní konto
0,05
ČSOB
Obchodní konto
0,05
VTB
Aktivní konto
0,01
VTB
Obchodní konto
0,01
VTB
Výdělečné konto
0,01
Zdroj: vlastní zpracování podle www.csob.cz a www.vtb.ru. Při porovnání běţných účtu pro studenti a mládeţ jsem zvolil zůstatek do 10000 korun. Tabulka č. 17 : Úročení běžných účtu pro studenti a mládež. Banka
Název účtu
Měsiční náklady na BÚ
ČSOB
Dětské konto Slůně
0,05
ČSOB
Studenstské konto Plus
0,05 43
VTB 24
Dětské konto
0,01
VTB 24
Studentské konto
0,01
Zdroj: vlastní zpracování podle www.csob.cz a www.vtb.ru.
3.2. Porovnání spořicích účtů Spořící účty nabízí v současné době téměř všechny banky působící v České republice a Rusku. Kromě toho v obou zemích existuje moţnost uloţit finanční prostředky u druţstevních záloţen. Kaţdý klient banky nebo druţstevní záloţny, který uvaţuje o zaloţení spořicího účtu musí vzít na vědomí je, ţe banky úrokové sazby vyhlašují jen na určité období. Nejčastěji je to čtvrtletí nebo pololetí. Po úplnutí této doby banky upravují výši úroků v závislostí na úrokových sazbách České národní banky. ČSOB Spořicí účet Účet určený občanům ke zhodnocování volných finančních prostředků s moţností jejich průběţného ukládání. Díky kombinaci bezpečného uloţení a dostupnosti peněz v případě potřeby. Účet nabízí vyšší úrokovou sazbu v porovnání s běţným účtem. ČSOB Spořicí účet s prémií Tetno účet kombinuje klasický spořicí účet a termínovaný vklad. Výhodou je speciální (dvojí) konstrukce úrokové sazby, která ochrání majitele účtu v případě klesajících trţních úrokových sazeb. VTB Spořící účet Tento spořící účet j nabízí opravdu výhodné úroky a také banka nabízí moţnost automatických převodů převody mezi spořícím a běţným účtem. Při porovnání úročení spořicích účtů, bral jsem v potaz následující body: Typický klient paní Růžová: průměrný zůstatek – 25000, výpovědní lhůta - 1 měsíc, předpokládaná doba uloţení – 365 dnů, čtvrtletní připisování úroků. Tabulka č. 18 : Úročení spořicích účtů 44
Banka
Název účtu
Maximální
Čistý úrok (Kč)
dosaţitelný úrok (%) ČSOB
Spořící účet
1,10
237,00
ČSOB
Spořící účet s prémií
0,80 + 0,35*
430,90
VTB
Spořící účet
1,80
436,80
* 0,85 – vyhlašovaná sazba, 0,35 – fixní prémiová sazba Zdroj: vlastní zpracování podle www.csob.cz a www.vtb.ru.
3.3. Porovnání termínovaných vkladů Termínované vklady jsou vhodné pro ty, kteří chtějí mít vyšší úrokovou sazbu neţ na spořicím účtu a současně své peníze nebudou po určitou dobu potřebovat. Za výhody termínovaných vkladů povaţují především: mnohem výhodnější úrokovou sazbu neţ na běţném účtu či spořicím účtu, délku trvání termínovaného vkladu si klient můţe zvolit podle své potřeby, čím větší částku bude klient spořit, tím vyšší bude úrok, který klient obdrţí. ČSOB Termínovaný vklad Vklad je určen klientům k uloţení jednorázově vloţených peněţních prostředků na delší časové období. Peníze uloţené na termínovaném vkladu jsou úročeny výhodnější úrokovou sazbou neţ na klasickém běţném účtu. Při svém výzkumu jsem zvolil následující podmínky při poskytování: Typický klient pan Lišák: Průměrný zůstatek – 100000 Kč Výpovědní lhůta - 1 rok Předpokládaná doba uloţení – 1095 dnů Tabulka č. 19 : Úročení termínovaných vkladů a čistý úrok Banka
Název vkladu
Maximální
Čistý úrok (Kč)
dosaţitelný úrok (%) ČSOB
Termínovaný vklad
2,6
3 231
45
VTB*
Rentabilní
8,6
7 495
*Bez možnosti zvýšení. Zdroj: vlastní zpracování podle www.csob.cz a www.vtb.ru.
3.4. Porovnání úvěrů a půjček 3.4.1. Spotřebitelské úvěry Tento druh úvěru slouţí především k nákupu spotřebního zboţí, k financování různých sluţeb jako napřiklad školné nebo dovolená a také mohou slouţit k financování nákupu či rekonstrukci nemovitostí. Výše úrokové sazby závisí na typu úvěrů, na době splatnosti úvěru a na jiných okolnostech. ČSOB Půjčka na cokoliv Půjčka je určená pro nákup spotřebního zboţí, automobilu, elektroniky atd. Výhodou je, ţe je poskytována bez dokladování, na co klient vyuţije získané peníze. ČSOB Půjčka na lepší bydlení Půjčka určená klientům, kteří chtějí zrekonstruovat
nebo modernizovat své
bydlení. Výhodou Půjčky je to, ţe s penězi klient můţe disponovat jiţ v den podpisu smlouvy a výši splátek si určí sám, a můţe je rozloţit aţ na 10 let. VTB Spotřebitelský Tento spotřebitelský úvěr umoţňuje klientovi získat chybějící finanční prostředky na osobní potřeby s doloţením účelovosti úvěru. Typický klient pan Hrubý: Výše úvěru – 100000 kč Doba splácení – 24 měsiců Tabulka č. 20 : Úrokové sazby na spotřebitelské úvěry a poplatky spojené s úvěrem Banka
Název úvěru
Minimální úroková
Poplatky spojené s
sazba (%)
úvěrem (Kč)
ČSOB
Půjčka na cokoliv
10,49
2200
ČSOB
Půjčka na lepší
7,7
2200 46
bydlení VTB
Spotřebitelský
18,1
2600
Zdroj: vlastní zpracování podle www.csob.cz a www.vtb.ru. Z porovnání vidíme, ţe ruská banka poskytuje spotřebitelský úvěr za podstatně vyšší cenu, neţ reprezentant českého bankovního trhu.
4. Odhad budoucího vývoje vybraných bank V současné období je dost sloţité odhadovat vývoj bankovního sektoru. Důvodem je to, ţe situace na finančním trhu se mění kaţdá den. Ale můţeme předpokládat, ţe se bankovní trh bude vyvíjet kupředu. Bankovní trh v České Republice a Rusku se v dnešní době potýká s řadou problémů. Ale jsou stanoveny cíle a je určen směr rozvoje těchto bankovních trhu.
4.1. Trendy budoucího vývoje českého bankovního systému Rozvoj českého bankovního trhu v následujících letech se bude zaměřovat na několik směrů, a bude se opírat následující faktory, které se budou projevovat ve společnosti – budou se zvyšovat bohatství obyvatel a jejich disponibilní příjmy. Můţeme říct, ţe český bankovní trh je dostatečně stabilní. V oboru bankovnictví a finančních sluţeb bude nadále pokračovat růst významu informačních technologii. Jedná se především o rozvoje přímého bankovnictví. V současném období banky nabízejí moţnost kontroly, zprávy účtu, provádění veškerých transakcí přes internet atd. V následujících letech lze očekávat, ţe banky se budou snaţit vylepšit sluţby přímého bankovnictví. Hlavním směrem ve kterém se bude rozvíjet bankovní systém bude rozšiřování nabídky produktů, zkvalitňování práce s zákazníky. Hlavní trendy na českého bankovního trhu: dominantní postavení tří nejsilnějších bank širší vyuţití moderních technologií zaměření se na zákazníka negativní dopady hospodářské krize
47
4.2. Cíle skupiny ČSOB9 Pro ČSOB jsou následující směry nejdůleţitější: - Efektivní poskytování finančních sluţeb svým klientům podle jejich potřeb - Zajištění rostoucího a udrţitelného výnosu svým akcionářům - Zlepšování úrovně těchto tří základních pilířů: Distribuční excelence. V tomto směru skupina ČSOB se zaměřuje na posilování vztahů se zákazníky poskytováním komplexního finančního poradenství a sluţeb dle individuálních potřeb zákazníka. Tohle by mělo posílit vícekanálovou distribuci. Operační excelence. Tady se zlepšování projeví ve zvýšení produktivity a efektivity procesů prostřednictvím úspory nákladů, slučování a zjednodušování procesů. Vysoce výkonná firemní kultura. Skupina ČSOB plánuje neustálé inspirovat zaměstnance, podporovat základní hodnoty a standarty chování a rozvíjet potenciál pracovníků.
4.3. Trendy budoucího vývoje ruského bankovního systému V současné době typické pro bankovní systém Ruska jsou tyto trendy: 1. Převládají malé a středně-velké banky. 2. Většina bank se stále soustřeďuje v centrálním regionu. 3. Růst počtu poboček, zastoupení, a to jak v Rusku tak i v zahraničí. 4. Pro Rusko je charakteristické univerzální banky, prakticky není rozvinutá síť specializovaných bank, jako například hypotéční banky. V tomto ohledu ruský bankovní systém značně zaostává za západními bankovními trhy. Poskytování úvěrů podnikům zaujímá poměrně slabé místo v činnosti komerčních bank. První vlna globální finanční krizi, která postihla ruské banky před 12 měsíci, byla omezena včas a přiměřenými opatření vlády a centrální banky Ruska. Nicméně riziko nestability bankovního systému v budoucnu je i nadále poměrně vysoké. To způsobeno
9
Zdroj: csob.cz. http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Skupina-CSOB/Stranky/Strategie-a-cile-skupinyCSOB.aspx
48
negativním tlakem na kapitalizaci a ziskovosti bank na pozadí zhoršení kvality aktiv. Na likviditu tlačí nízká důvěra vkladatelů, a také strukturální rozdíl mezi aktivy a závazky.
4.4. Cíle skupiny VTB Tak, hlavními výzvy, kterým čelí skupina VTB, jsou: Růst podnikání skupiny VTB, které převyšuje tempo růstu ruské trţní ekonomiky; Zvýšení podílu na ruském trhu, jak v korporátní, tak i v maloobchodní oblasti; Aktivní rozvoj investičního bankovnictví, získání vedoucího postavení na trhu investičních bankovních sluţeb; Rostoucí diverzifikaci podnikání prostřednictvím aktivního rozvoje středního a malého podnikání, zvýšení podílu maloobchodu v portfoliu banky; Zabezpečení efektivity podnikání zachováním stávající úrovně čisté úrokové marţe, podstatné zvýšení provizí; Sníţení závislosti na kapitálových trzích při tvorbě zdrojů VTB, zvýšení podílu zapojení klientských prostředků; Další rozvoj souvisejících finančních sluţeb - leasing, faktoring, pojištění; Další aktivní rozvoj zahraničního obchodu skupiny VTB, včetně vstupu na nové trhy v zemích SNS; Dokončení integrace bank skupiny VTB v Rusku a Evropě; Zlepšení systému korporátního řízení.
49
5. Poznatky a doporučení Cílem této práce bylo zanalyzovat a vyhodnotit český a ruský bankovní trh, porovnat a vyhodnotit vybrané subjekty a odhadnout hlavní trendy budoucího vývoje bankovnictví v České republice a Ruské Federací. Z teoretických poznatků a ze zkušeností z praxe lze vyvodit, ţe v současné době, kdy prosperují informační technologii není obtíţné získat informaci ohledně konkrétních produktů. Dost těţko je ale porovnat získané informace, určit výhody a nevýhody těchto produktu a vybrat ten nejvhodnější. Doporučuji všem, kdo uvaţuje o zaloţení běţného, termínovaného nebo spořícího účtu zváţit především, co konkrétně bude potřebovat. Nejvhodnější je spočítat, kolik průměrně bude provedeno plateb, jaký bude průměrný obrat na účtu, a samozřejmě, prozkoumat úrokovou a poplatkovou nabídku bank. V současné době se banky snaţí „schovávat“ některé úroky a poplatky v sazebnicích a proto klient by měl byt opatrný. Doporučil bych osobně zajít na pobočku a poradit se s zaměstnancem banky nebo kontaktovat přes telefon nebo email. Výsledek porovnání základních ukazatelů vybraných bank je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 21: Porovnání základních ukazatelů ČSOB a VTB za rok 2008
Ukazatel
ČSOB
VTB
ROE
2,09%
1,3%
ROA
0,09%
0,2%
Kapitálová přiměřenost
10,31%
15,2%
Vlastní kapitál (mil. Kč)
55 955
88 142,21
Bilanční suma (mil.Kč)
824 485
1 008 289,41
Čistý úrokový výnos (mil. Kč)
21 385
46 788
Čisté příjmy z poplatků a provizí
6 644
35 779
Počet pracovníků
8 468
41 992
Počet poboček
284
504
Počet bankomatů **
680
3 316
Zdroj: vlastní zpracování podle www.csob.cz a www.vtb.ru
50
V průzkumu je uveden přehled hodnocení dlouhodobého ratingu ČSOB a VTB mezinárodními agentury Moody‟s Investors Service a Fitch Ratings. Dále je uvedeno porovnání dlouhodobých ratingu obou bank za rok 2008. Tabulka č. 22: Porovnání dlouhodobého ratingu ČSOB a VTB za rok 2008 ČSOB
VTB
Moody’s Investors Service
A1
Baa1
Fitch Ratings
A
BBB+
Z uvedeného porovnání můžeme konstatovat že obě banky udržuji rating na dostatečně vysoké úrovně. Důleţitým cílem této práce je analýza současného stavu na bankovních trzích v České Republice a Rusku. Pro toto porovnání bylo zvoleno několik ukazatelů, které do značné míře mohou prokázat současný stav bankovního sektoru v obou zemích. Tabulka č. 23: Porovnání základních ekonomických ukazatelů a ukazatelů bankovního sektoru České Republiky a Ruské Federací Česká Republika
Ruská Federace
Počet obyvatel (mil)*
10,5
141,9
Inflace*
3,6%
13,3%
Nězaměstnanost*
6%
8,2%
Vývoj HDP*
-4,2%
5,6%
Počet bank
37
1108
Rozvahová aktiva/pasiva bankovního
4 044 392 460
17 138 158 000
2 075,7
11 107,6
úvěry nefinančním institucím
848,1
7 650,8
úvěry obyvatelstvu
851,5
851,5
2 301,0
16 753,9
vklady nefinančních podniků
465,9
9 664,5
vklady obyvatelstva
1 373,8
4 583,1
sektoru celkem (v tis. Kč)** Úvěry (mld. Kč)
Vklady (v mld.Kč)
* údaje jsou ke dni 1.1.2009. ** údaj kompenzovaný o opravné poloţky a oprávky
51
ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce je zanalyzovat a vyhodnotit současný českého a ruského bankovního trhu na základě porovnání vybraných bank, identifikovat zvláštnosti bankovních systémů a predikovat určitý vývoj do budoucna. Dílčím cílem práce bylo zanalyzovat, porovnat a vyhodnotit navzájem dvě obchodní banky jako reprezentanty bankovního sektoru z obou zemí a porovnat jejich nabídku vybraných produktů z hlediska výše bankovních poplatků, úročení a výhod nebo nevýhod pro konkretní subjekty. Pro svůj výzkum jsem zvolil Československou obchodní banku jako reprezentanta České republiky a ruský bankovní trh zastupovala Vněštorgbanka. Tyto banky, podle mého názoru, vhodně demonstrují současný stav bankovních trhu obou zemí. V prácí mimo jiné jsou uvedeny základní informace o bankách: historie vzniku, základní ukazatele jako je například výše vlastního kapitálu, bilanční suma, počet klientů, pracovníků, počet poboček, bankomatů a další. Důleţité je, ţe vybrané banky jsou podle ratingových společnosti dostatečně kvalitní. Pro porovnání konkrétních produktu byly zvoleny následující produkty - běţné účty, spořící účty, termínované vklady a spotřebitelské úvěry pro segment fyzických a právnických osob a také pro studenti a mládeţ. Porovnání zahrnuje také informace o tom komu je určen konkretní produkt a jeho hlavní výhody. Na základě analýzy a získaných poznatků se jeví, ţe kaţdá banka je silná v jiném produktu. Zatímco vedení běţných účtů je podstatně levnější u ČSOB a úročení je větší neţ u ruské banky, VTB poskytuje vyšší úročení spořících účtů. U spotřebitelských úvěru rozhodně „vyhrál“ český reprezentant. Samozřejmě je dost těţko říct která banka je lepší. Kaţdá banka se nachází v jiném prostředí a zaměřuje se na jinou skupinu klientu. Velkou roli hrají zvyky klientů. V poslední časti své prácí jsem nastínil moţný budoucí vývoj bankovních systémů České Republiky a Ruska. Jejich vývoj bude ovlivněn finanční krizí, která v současné době ovlivňuje obě teritoria. To bude významně ovlivňovat bankovních sektor obou porovnatelných zemí.
52
Seznam pouţité literatury: Tištěná monografie 1. KOLEKTIV autorů. Bankovnictví. 6. vydání, Praha: Bankovní institut, a.s., prosinec 2006. Skripta. ISBN 978-80-7265-099-6 2. PAVELKA, František; BARDOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ Radka. Úvěrové obchody. 2001. Skripta. ISBN: 80-7265-037-8 3. KALABIS, Zbyněk. Bankovní sluţby v praxi,Praha. 2006 ISBN: 80-251-0882-1 4. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha. 2005 ISBN: 80-7201-
515-X 5. KOLESNIKOV, Viktor; KROLEVICKAJA, Ljudmila. Bankovnictví. Moskva. 2002. ISBN: 52-790-124-32 6. SOROKIN, Konstantin. Podnikání a podnikatelé Ruska od jejích počátků aţ do počátku XX století. Moskva. 2007. ISBN: 58-600-40-571 Zákony Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České Republiky Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance Zákon č.21/1992 Sb., o bankách
53
Elektronické zdroje Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2008. [online]. Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informac e_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2008_cz.pdf Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2008. [online]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/2008_Rocni_zprava_o_FT_pdf.pdf Výroční zpráva ČSOB 2006. [online]. Dostupné z WWW: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocni-pololetnizpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2006.pdf Výroční zpráva ČSOB 2007. [online]. Dostupné z WWW: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocni-pololetnizpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2007.pdf Výroční zpráva ČSOB 2008. [online]. Dostupné z WWW: http://www.csob.cz/WebCsob/Csob/O-CSOB/Vztahy-k-investorum/Vyrocni-pololetnizpravy/Vyrocni-zpravy/VZ_CSOB_2008.pdf Zpráva o vývoji bankovního sektoru a bankovního dohledu v roce 2008. [online]. Dostupné z WWW: http://www.cbr.ru/publ/root_get_blob.asp?doc_id=8461 Výroční zpráva VTB 2006. [online]. Dostupné z WWW: http://www.vtb.ru/upload/iblock/591/vtb_godovoi_otchet__2006.pdf Výroční zpráva VTB 2007. [online]. Dostupné z WWW: http://www.vtb.ru/upload/iblock/fbf/vtb_godovoi_otchet__2007.pdf Výroční zpráva VTB 2008. [online]. Dostupné z WWW: http://www.vtb.ru/upload/iblock/eff/vtb_godovoi_otchet-2008.pdf Československá obchodní banka, http://www.csob.cz/ Vněštorgbank, http://vtb.com Ministerstvo financí České republiky, http://www.mfcr.cz Ministerstvo financí Ruské Federaci, http://www.minfin.ru Česká národní banka, http://www.cnb.cz Ruská centrální banka, http://cbr.ru http://www.finance.cz 54
http://www.sfinance.cz http://www.mesec.cz www.kurzy.cz www.statistika.ru www.rosbalt.ru
55
Seznam použitých tabulek a zkratek TABULKA Č. 1: ROZDĚLENÍ BANK, POBOČEK ZAHRANIČNÍCH BANK A STAVEBNÍCH SPOŘITELEN PŮSOBÍCÍCH NA ÚZEMÍ ČR DO SKUPIN ....................................................... 10
TABULKA Č. 2 : POČET BANK POSKYTUJÍCÍCH SLUŢBY NA ČESKÉM FINANČNÍM TRHU .......... 12 TABULKA Č. 3 : PODÍL JEDNOTLIVÝCH SKUPIN BANK NA CELKOVÉ BILANČNÍ SUMĚ ............. 12 TABULKA Č. 4 : POČET SUBJEKTŮ PŮSOBÍCÍCH V ČR NA ZÁKLADĚ JEDNOTNÉHO PASU ......... 13 TABULKA Č. 5 : ZÁKLADNÍ INFORMACE O ČESKOSLOVENSKÉ OBCHODNÍ BANCE ................. 15 TABULKA Č. 6 : AKTUÁLNÍ DLOUHODOBÝ RATING ČESKOSLOVENSKÉ OBCHODNÍ BANKY.... 15 TABULKA Č. 7 : PODÍL JEDNOTLIVÝCH SKUPIN BANK NA CELKOVÉ BILANČNÍ SUMĚ ............. 23 TABULKA Č. 8 : POČET BANK POSKYTUJÍCÍCH SLUŢBY NA ČESKÉM FINANČNÍM TRHU.......... 23 TABULKA Č. 9 : ZÁKLADNÍ INFORMACE O VTB .................................................................... 29 TABULKA Č. 10 : AKTUÁLNÍ DLOUHODOBÝ RATING VTB .................................................... 29 TABULKA Č. 11 : SYSTÉM ČLENĚNÍ ÚVĚRU PODLE SUBJEKTU ............................................... 33 TABULKA Č. 12 : CELKOVÉ MĚSIČNÍ NÁKLADY KLIENTA AA NA BÚ: .................................. 39 TABULKA Č. 13 : CELKOVÉ MĚSIČNÍ NÁKLADY KLIENTA BB NA BÚ .................................... 41 TABULKA Č. 14 : CELKOVÉ MĚSIČNÍ NÁKLADY KLIENTA CC NA BÚ: ................................... 42 TABULKA Č. 15 : ÚROČENÍ BĚŢNÝCH ÚČTU PRO FYZICKÉ OSOBY .......................................... 43 TABULKA Č. 16 : ÚROČENÍ BĚŢNÝCH ÚČTU PRO PODNIKATELE A PODNIKY .......................... 43 TABULKA Č. 17 : ÚROČENÍ BĚŢNÝCH ÚČTU PRO STUDENTI A MLÁDEŢ. ................................. 43 TABULKA Č. 18 : ÚROČENÍ SPOŘICÍCH ÚČTŮ ......................................................................... 44 TABULKA Č. 19 : ÚROČENÍ TERMÍNOVANÝCH VKLADŮ A ČISTÝ ÚROK .................................. 45 TABULKA Č. 20 : ÚROKOVÉ SAZBY NA SPOTŘEBITELSKÉ ÚVĚRY A POPLATKY SPOJENÉ S ÚVĚREM ........................................................................................................................ 46
TABULKA Č. 21: POROVNÁNÍ ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ ČESKOSLOVENSKÉ OBCHODNÍ BANKY A VNEŠTORGBANKY ZA ROK 2008 .................................................................... 50
TABULKA Č. 22: POROVNÁNÍ DLOUHODOBÉHO RATINGU ČESKOSLOVENSKÉ OBCHODNÍ BANKY A VNEŠTORGBANKY ZA ROK 2008 .................................................................... 51
TABULKA Č. 23: POROVNÁNÍ ZÁKLADNÍCH EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ A UKAZATELŮ BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY A RUSKÉ FEDERACÍ ................................... 51
ČSOB – Československá obchodní banka, a.s., ČNB – Česká národní banka, 56
CB RF- Centrální banka Ruské federace, VTB- Vněštorgbank, SNS – Společenství nezávislých států. CZK - česká koruna, RUB- rubl
57
