Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Vývoj korupce v České republice a v Rusku Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Tomáš Otáhal
Libor Štefanides
Brno 2013
Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Tomáši Otáhalovi za ochotu, odborné vedení a cenné rady při jejím vytváření.
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vytvořil samostatně za použití literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 10. května 2013
__________________
Abstract Štefanides, L.: The progress of corruption in the Czech republic and Russia. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2013. This bachelor thesis deals with the theme of the progress of corruption in the Czech republic and Russia. In the first part is corruption determined theoretically and also some methods of corruption measuring in these countries are described here, too. The second part is aimed at the analysis of corruption development in each country, which is based on four composite indexes. The trends in the gradual growth are identified and compared in conclusion. Keywords Corruption, measuring corruption, perception of corruption, indexes, surveys, Corruption Perception Index, Global Corruption Barometer
Abstrakt Štefanides, L.: Vývoj korupce v České republice a v Rusku. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Tato bakalářská se věnuje tématu vývoje míry korupce v České republice a v Rusku. V první části je korupce vymezena z pohledu teorie a jsou přiblíženy metody měření úrovně korupce v uvedených zemích. Druhá část práce se zaměřuje na samotnou analýzu vývoje míry korupce, která je provedena na základě čtyř kompozitních ukazatelů. V závěru práce jsou identifikovány a porovnány vývojové tendence v obou zemích. Klíčová slova Korupce, měření korupce, vnímání korupce, indexy, průzkumy, Index vnímání korupce, Globální barometr korupce.
Obsah
9
Obsah Použité zkratky
11
1
12
2
3
Úvod a cíl práce 1.1
Úvod ......................................................................................................... 12
1.2
Cíl práce a metodika ................................................................................ 13
Teoretická část
14
2.1
Definice korupce ...................................................................................... 14
2.2
Druhy korupce ......................................................................................... 15
2.2.1
Členění korupce podle rozsahu a intenzity páchání ........................ 15
2.2.2
Oblast působení korupce ................................................................. 17
2.3
Korupce v ekonomických teoriích ...........................................................18
2.4
Měření korupce ....................................................................................... 20
2.4.1
Corruption Perception Index ........................................................... 21
2.4.2
Global Crruption Barometer ........................................................... 22
2.4.3
Freedom House index ..................................................................... 22
2.4.4
Worldwide Governance Indicators ................................................. 23
Vlastní práce
24
3.1 Analýza vývoje vnímání korupce v České republice a v Rusku pomocí CPI ................................................................................................................. 24 3.1.1
Česká republika ............................................................................... 25
3.1.2
Rusko............................................................................................... 28
3.1.3
Závěr kapitoly – analýza vývoje korupce CPI ................................. 30
3.2 Analýza vývoje Global Corruption Barometeru v České republice a v Rusku ............................................................................................................. 30 3.2.1
Jaká instituce nebo oblast je nejvíce zasažena korupcí? ................. 31
3.2.2
Jakou oblast života ovlivňuje korupce nejvíce? ............................. 32
3.2.3
Jsou vládní opatření efektivní?....................................................... 33
3.2.4
Jak se vyvine míra korupce v budoucnosti? ................................... 33
3.2.5
Závěr kapitoly – analýza korupce GCB........................................... 35
Obsah
3.3
10
Analýza vývoje indexu Freedom House v České republice a v Rusku ... 36
3.3.1
Česká republika ............................................................................... 36
3.3.2
Rusko............................................................................................... 38
3.3.3
Závěr kapitoly Freedom House....................................................... 39
3.4 Analýza vývoje indexu Control of Corruption v České republice a v Rusku ............................................................................................................. 40 3.4.1
Česká republika ................................................................................ 41
3.4.2
Rusko............................................................................................... 42
3.4.3
Závěr kapitoly Control of Corruption ............................................. 43
3.5
Vzájemná komparace použitých indikátorů ........................................... 43
4
Závěr
45
5
Seznam použité literatury
48
6
Seznam tabulek a grafů
51
7
Přílohy
52
Použité zkratky
Použité zkratky CPI = Corruption Perception Index ČR = Česká repulibka GCB = Global Corruption Barometer RUS = Rusko TI = Transparency International WGI = Worldwide Governance Indicators
11
Úvod a cíl práce
1 Úvod a cíl práce 1.1
Úvod
Korupce je fenomén, který provází lidstvo od počátku. Nelze jednoznačně vymezit, kde a kdy se s tímto jevem setkáváme ve společnosti poprvé. Zda již v prvobytně pospolné společnosti docházelo k určitému zvýhodňování některých jedinců před ostatními na základě obdarování člověka, který měl v dnešní terminologii řečeno „rozhodovací pravomoc“, nebo zda se aktivity spojené s korupcí objevily až s rozvojem obchodu a platidel. Odpovědi na tuto otázku se lze již obtížně dopátrat. Avšak s tvrzením, že se různé formy korupce vyskytují ve společnosti už od nepaměti nelze nesouhlasit. Důkazem tohoto tvrzení mohou být díla takových osobností, jako byl i mistr Jan Hus, který kritizoval prodávání církevních úřadů. S korupcí se v dnešní době setkáváme téměř denně. To je zapříčiněno především zvyšujícím se zájmem médií o různorodé korupční kauzy. Medializace korupčních aktivit je do jisté míry přínosná, avšak také přispívá k pocitu, že je korupce všude kolem nás a že se ji nelze vyhnout. Pokud člověk získá tento názor, stává se snaha o potírání korupčních aktivit bezpředmětná. Právě iniciativa obyvatel by mohla vést k vymýcení tohoto jevu ze společnosti nebo alespoň k jeho částečnému omezení. Korupce má tu vlastnost, že vychází z lidí a z jejich touhy po moci a bohatství. Zákony, které řídí činnost obyvatelstva státu a měly by sloužit právě k vymezení aktivit, jež nejsou v souladu se zákonem, jsou vytvářeny opět lidmi. Zákonodárce má možnost ovlivnit legislativní úpravu aktivit ve státě a vzniklých mezer využít, ať už osobně nebo prostřednictvím jiných subjektů. Korupce se tedy stává v jistém smyslu součástí zákonů, které by proti ní měly působit. Nejen morální úroveň společnosti je korupcí negativně ovlivněna, ale především ekonomika státu doplácí na zkorumpovanost byrokratů. Neefektivní alokace zdrojů a omezení možnosti investic jsou hlavní příčinou zpomalení ekonomického růstu. Korupční činností dochází k shromažďování finančních prostředků u omezeného počtu nejbohatších a nejvlivnějších subjektů a k neúměrnému zvyšování rozdílů ve společnosti. Tato relativně úzká skupina nejbohatších poptává jiné statky a služby než skupiny s nižšími příjmy. Korupce není problémem jednoho státu nebo kontinentu ani jedné formy státního zřízení. Korupci nelze vymezit geografické ani politické hranice. Korupce je spojena s vlastnostmi lidí a tudíž, kde bude lidstvo, tam s největší pravděpodobností najdeme i korupční aktivity. Ani forma státního zřízení nepředstavuje účinnou zbraň v boji s korupcí. Pouze některé vlády jsou náchylnější na zkorumpování vrcholných představitelů moci než jiné. Země s nejméně vyspělou ekonomikou často bývají řízeny autoritativními režimy. Vládnoucí skupina v těchto zemích drží největší část finančních prostředků a omezuje investice do hospodářství. Tím brzdí rozvoj ekonomiky země, která stagnuje na určité hranici produkce a není schopna vytvářet větší celkový produkt.
12
Úvod a cíl práce
Výše zmíněné úvahy lze aplikovat i na problematiku korupce v konkrétních zemích, jimiž se tato práce zabývá. Česká republika i Rusko byly v minulosti součástí východního bloku a nyní vykazují prvky demokratického řízení státu. V obou zemích byl aplikován centrálně plánovaný model hospodářství. Důsledkem nepružnosti systému byla neefektivní produkce a neuspokojování poptávky. Nedostatečné množství produktů na trhu vedlo poptávající k využívání korupčních praktik k uspokojení potřeb. Možnost získání poptávaného statku za menší či větší úplatek se stala ve společnosti obecně známou. To vedlo k nekontrolovatelnému bujení korupce napříč všemi společenskými vrstvami. Transformace ekonomiky na tržní model nedokázala dalšímu rozvoji korupce zabránit. Ani převod státního majetku do soukromého vlastnictví, alespoň v České republice, nepomohl potlačit korupční aktivity. Dodnes existují nevyřešené kauzy týkající se privatizace státního majetku v devadesátých letech.
1.2 Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je analýza vývoje korupce v České republice a v Rusku za pomoci kompozitních indexů. Dílčím cílem je zachycení shodných a odlišných vývojových tendencí v oblasti korupce mezi Českou republikou a Ruskem na základě dat získaných z jednotlivých studií vytvářených světovými organizacemi. Strukturu práce budou tvořit dvě hlavní části. První část se bude věnovat teoretickému přístupu k problematice korupce. Nastudováním odborné literatury získám potřebné informace, které dále využiji k napsání této teoretické části práce. Zde bude definován pojem korupce. V další podkapitole bude korupce rozdělena dle některých kritérií na jednotlivé druhy. Pohled dvou nejvýznamnějších ekonomických teorií na problematiku korupce bude přiblížen v kapitole s názvem Korupce v ekonomických teoriích. V kapitole věnující se problematice měření korupce se seznámíme s některými z kompozitních indexů a s metodikou určování hodnot jednotlivých ukazatelů. Z důvodu omezeného rozsahu bakalářské práce se zde budu věnovat pouze kompozitním ukazatelům, které jsou považovány za nejkvalitnější a nejvýstižnější. Tyto indexy budou dále využity i ve vlastní práci. Porovnání vývoje míry korupce v České republice a v Rusku bude zpracováno na základě čtyř vybraných kompozitních ukazatelů. Jedná se o Index vnímání korupce, který je každoročně sestavován organizací Transparency International, dále budou využity výsledky průzkumu Globální barometr korupce, který taktéž sestavuje TI. Jako další budou zpracovány index společnosti Freedom House a jeden z Agregátních indikátorů správy. Konkrétně se jedná o indikátor Kontroly korupce vydávaný Světovou bankou. Na základě dat získaných z těchto ukazatelů budou vyhodnoceny vývojové trendy pro Českou republiku a Rusko. Na závěr každé podkapitoly budou nalezené tendence a odlišnosti ve vývoji míry korupce dle daného indexu shrnuty a okomentovány. V kapitole Závěr budou nalezené trendy v obou zemích charakterizovány a vzájemně porovnány.
13
Teoretická část
2 Teoretická část 2.1 Definice korupce Korupce jako taková není nikde jednoznačně definována. Pod pojmem korupce si téměř každý z nás představí politické představitele beroucí často nemalé finanční sumy za ovlivnění rozhodování pro jednu či druhou stranu. Ale jak by se dala korupce popsat, aby byla její definice výstižná a popisovala korupci v celé její šíři? Definic korupce je velké množství, a proto budou v následujícím textu použity pouze některé z nich. Název korupce vznikl z latinského slova „corruptus“. Slovním základem je slovo „rumpere“, které je možno přeložit jako rozlomit či přetrhnout. (Štička, 2008). Korupce tedy ze svého slovního základu znamená něco rozlomit nebo rozvrátit. Výskytem korupce ve společnosti dochází k společenskému rozkladu, ať už morálnímu nebo ekonomickému. Korupce podrývá důvěru občanů ve své zástupce a také dopomáhá k nedůvěře mezi jednotlivými veřejnými subjekty navzájem. Definovali jsme si tedy korupci z hlediska slovního základu, ale jak ji popisuje literatura? Petrovský (2007, s. 18) popisuje korupci jako „deviantní patologické chování, odchylující se od požadovaného standardu a porušující stanovená pravidla za účelem dosažení zisku či jiné výhody.“ Jistě můžeme souhlasit s autorem, když říká, že se jedná o chování porušující stanovená pravidla. Korupce patří mezi nezákonné činnosti, a ač není v českém právním řádu přesně definována, český trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.) operuje s pojmy, které se dají pod korupci přiřadit. Jedná se především o přijetí úplatku (§ 331 TZ), nepřímé úplatkářství (§ 333 TZ) nebo podplácení (§ 332 TZ). Toto jsou nejčastější trestné činy spojované s korupcí. Další hojně užívanou definicí korupce je definice, kterou používá Transparency International. „Korupci lze definovat jako zneužití svěřených pravomocí za účelem získání nezaslouženého osobního (soukromého) prospěchu.“ Transparency International ČR (2011a). Nemusí se nutně jednat o finanční prospěch. Získaná výhoda nemusí mít ani hmotnou povahu. Může se jednat o tzv. službu na oplátku či jinou formu odměny. V České republice je často využívána definice korupce, jež používá Ministerstvo vnitra. „Korupci je možné charakterizovat jako vztah mezi dvěma subjekty, ať jednotlivci nebo institucemi, z nichž jeden nabízí a většinou i poskytuje druhému určitou formu odměny za poskytnutí či příslib neoprávněné výhody. Druhý pak očekává, že za tuto poskytnutou výhodu mu bude slíbená materiální či nemateriální odměna poskytnuta.“ Ministerstvo vnitra ČR (2011). Definice opět hovoří o nabízení, respektive poskytování, určité formy výhody druhému subjektu, který je ochoten za poskytnou výhodu darovat prvnímu subjektu materiální či nemateriální odměnu. Ať již použijeme jakoukoliv definici korupce, každá hovoří o nějakém druhu jednání, které není v souladu se zákonem. Většinou se v definicích korupce ho-
14
Teoretická část
voří o dvou subjektech, které páchají protiprávní činnost a které si navzájem poskytují výhody či se obohacují na úkor jiných. Korupce je také chápána jako zrada společnosti a jejích morálních principů. (Otáhal, 2012).
2.2 Druhy korupce Korupci je možné dělit na několik druhů. Literatura nevymezuje jednotné členění korupce a uvádí řadu kritérií, dle kterých lze korupci rozčlenit. Nejjednodušší a základní dělení je dle kritéria rozsahu a intenzity páchání korupce na malou a velkou korupci. Dále je uváděno dělení dle oblasti výskytu nebo například podle teritoria působení korupce. V následujícím textu bude korupce rozčleněna podle dvou nejvýznamnějších kriterií a to dle rozsahu a intenzity páchání a dále dle oblasti výskytu. 2.2.1 1.
Členění korupce podle rozsahu a intenzity páchání
Malá korupce (petty corruption) Tento druh korupce je někdy také nazýván jako byrokratická korupce. Jedná se o lehčí formu korupce, kdy dochází k uplácení například dopravních policistů, úředníků na nižších pozicích nebo jiných subjektů vyskytujících se v běžném životě, schopných poskytnout výhodu nebo alespoň usnadnit život korumpujícímu. (Dančák, 2006). Na rozdíl od velké korupce je do malé korupce zapojeno větší množství účastníků. Na druhé straně částky poskytované jako úplatek nedosahují tak vysokých hodnot jako u korupce velké. Dle Dančák (2006, s. 14) „bývá malá korupce nejčastěji spojována s následujícími případy: • podplácení úředníků, • záměrná nepřehledná regulace, • zatemňování pravidel, • špatná organizace, • zneužívání pravomocí vyplývajících z dozorové činnosti veřejné správy.“ V některých kulturách je tento druh korupce chápán jako tradiční způsob jednání „obyčejných lidí“ se zástupci státní moci. Malá korupce se v těchto zemích stala součástí života a nepovažuje se za protiprávní jednání. (Dančák, 2006). Některé zdroje informací také uvádějí, že byrokratická korupce je nezbytná pro vznik velké korupce ve státě. Tvoří pomyslný základ pro vývoj korupčního chování jedince ve společnosti.
2.
Velká korupce (grant corruption) Již název uvedeného typu korupce navozuje představu velkých korupčních afér. Některé zdroje ji uvádějí jako opak malé korupce, nazývají ji korupcí závažnou či dokonce organizovanou.
15
Teoretická část
Velká korupce je spojena s vysokými veřejnými činiteli a předními představiteli státní moci. Lze ji těžko odhalit, jelikož je velmi dobře organizována a funguje na základě promyšlené struktury. Na rozdíl od malé korupce, která se vyznačuje velkým počtem účastníků a malým rozsahem úplatků, dochází u organizované korupce k velmi vysokým úplatkům, ale pouze pro několik subjektů, jež mají rozhodující vliv na dění v dané oblasti. (Dančák, 2006). Podle Dančák (2006, s. 13) „nabývá velká korupce těchto podob: • zpronevěra veřejných zdrojů, • nehospodárné užívání veřejných zdrojů, • soukromý prospěch z privatizace, • zneužívání veřejné moci při udělování veřejných zakázek, • přidělování monopolních licencí, • nepotismus1, klientelismus2 případně i prodej pozic, • zisk důležitých, běžně nedostupných informací, • zločiny bílých límečků3.“ Tento druh korupce má razantní dopad na vnímání veřejné správy u společnosti. Každá korupční aféra spojená s politickou špičkou nebo jinými vysoce postavenými veřejnými činiteli negativně ovlivňuje pohled široké veřejnosti a podkopává její důvěru ve stát. 3.
State capture State capture je považován za nejmladší typ korupce a jako první jej pojmenovala Světová banka ve studii Anticorruption in Transition. Pod pojmem state capture (ovládnutí státu) se skrývá snaha ovládnout legislativní proces významnými soukromými subjekty. Tyto subjekty „jsou schopny měnit pravidla hry ve svůj prospěch prostřednictvím rozsáhlých a neprůhledných provizí z jim poskytnutých soukromých výhod.“ Varese (2012). Příjemci těchto provizí bývají nejčastěji státní úředníci a politici. Cílem ovládnutí státu je například možnost zneužití legislativy nebo možnost ovlivňování soudních procesů.
„Způsob uplatňování, upevňování a rozšiřování vlivu významného jedince na společenské struktury prostřednictvím prosazování vlastních příbuzných a oblíbenců do lukrativních a společensky vlivných pozic a rolí.“ Štička (2008, s. 22). 2 Vyřizování úředních záležitostí za pomoci známých osob na základě vzájemné úsluhy. (Chmelík, 2003). 3 „Jedná se o zločiny spáchané respektovanými osobami, které používají sociálního postavení“ Wikipedia (2013) 1
16
Teoretická část
2.2.2 1.
17
Oblast působení korupce
Vnitřní korupce Dle Volejníková (2007, s. 23) je vnitřní korupce „korupce ve vnitřním úředním styku. Záměr této formy korupce není zpravidla obohacení ve smyslu peněžního zisku, ale získání lepšího postavení.“
2.
Politická korupce Při existenci této korupce dochází ke korumpování politických představitelů. Většinou je spojena s vnitřní korupcí, jelikož veřejní činitelé mají velmi blízko k politické moci.
3.
Korupce ve státní správě O této korupci hovoříme v případech, kdy dochází ke korupci při správě státního majetku. Podle Volejníková (2007, s. 23) se jedná například o „korupce na úseku celní správy, správy daní nebo úřadů práce.“
4.
Korupce v municipalitách V tomto případě se jedná o korupční chování v samosprávných orgánech. Nejčastěji zasahuje volené představitele samospráv nebo členy obecních zastupitelstev. Výjimkou však nejsou ani starostové měst a obcí. (Volejníková, 2007).
5.
Korupce ve veřejném sektoru
6.
Tento druh korupce se objevuje například ve školství, zdravotnictví, ale i v řadách policie či armády Korupce v soukromém sektoru Volejníková (2007, s. 23) popisuje korupci v soukromém sektoru jako „součást nekalého soutěžního jednání (…), často je považována za běžnou součást konkurenčního boje, a to jak uvnitř soukromé sféry, tak mezi jednotlivými ekonomickými subjekty.“ Netýká se však pouze ekonomického dění, ale zasahuje také do jiných sfér společenského života. Jako příklad bývají uváděna jednotlivá sportovní odvětví nebo kultura.
7.
Korupce v médiích Korupce do této oblasti pronikla teprve v nedávné době. Protože se stále zvyšuje vliv médií na společnost, snaží se korumpující subjekty o získání vlivu na sdělovací prostředky. Účelem korumpování médií je hlavně manipulace s informacemi a tím způsobené zatajování pravdivých informací před veřejností. (Volejníková, 2007).
Teoretická část
2.3 Korupce v ekonomických teoriích S rozvojem společnosti a postupným vývojem ekonomie se začaly formovat teorie, které popisovaly vztahy v ekonomice. Během minulých desetiletí až staletí se vytvořilo velké množství těchto teorií. Zabývají se různými jevy od fungování trhu v makroekonomickém měřítku až po proces rozhodování jednotlivce při nákupu statků a služeb. Jednotlivé teorie přistupují k popisovaným jevům z různých stran. Některé z nich se také snaží o definici korupce ve společnosti. Tyto teorie jsou zaměřeny na proces rozhodování korumpujících subjektů a také na to, jak funguje korupce a jak působí na společnost. Uvést veškeré teorie zabývající se korupcí by bylo z hlediska rozsahu práce velice obtížné, a proto zde uvedu dvě nejznámější teorie pohlížející na korupci. Otáhal (2010) uvádí „současné teorie jsou postaveny na teoriích známých jako teorie zastoupení a teorie dobývání renty“. I v této práci budou přiblíženy právě tyto dvě teorie věnující se problematice korupce. Ještě před analýzou těchto teorií považuji za nutné uvést hlavní rozdíl v podmínkách aplikace teorií. Jak říká Otáhal (2010) „významný rozdíl mezi aplikací teorie zastoupení a teorie dobývání renty na problém korupce spočívá v tom, že teorie zastoupení v souladu s chicagskou4 větví teorie veřejné volby předpokládá benevolentního vládce v roli státu, zatímco virginská5 větev teorie veřejné volby společně s novou institucionální ekonomií6 předpokládá nebenevolentního diktátora.“ 1.
Teorie zastoupení (pohled G. Beckera a G. Stiegera) Pro následující text budu vycházet z definice, že korupce je uplácení představitelů států, a to z toho důvodu, že je snadno pochopitelná a velice názorná. Teorie zastoupení vychází ze střetu zájmů dvou subjektů. Ty jsou popsány jako vykonavatel a příkazce. Vykonavatel vlastním rozhodováním ovlivňuje blahobyt nejen svůj, ale také blahobyt jiného člověka. Ovlivněným subjektem je právě příkazce, jehož blahobyt se často měří v penězích. Tyto dva subjekty se nacházejí v implicitním nebo explicitním smluvním vztahu a jsou součástí stejné organizace. Pokud v teorii zastoupení mluvíme o ko-
Chicagská škola se začala formovat v 50. letech v USA. Jejím hlavním představitelem byl Milton Friedman, který později obdržel Nobelovu cenu za ekonomii. Tato ekonomická škola „soustředila svou pozornost na trh peněz a intenzivně rozpracovávala peněžní teorii.“ Holman (1994, s. 44). Představitelé této školy ostře vystupovali proti státním zásahům do ekonomiky a tím se dostávali do rozporu s převládajícím keynesiánským proudem ekonomického myšlení. 5 Ekonomický směr zaměřující se především na teorii veřejné volby. Hlavními představiteli jsou například James M. Buchanan nebo Gordon Tullock. (Wikipedia, 2001- ). 6 Nová institucionální ekonomie se jako směr ekonomického myšlení začala vyvíjet v 60. letech 20. století. Představiteli jsou například R. H. Coase a D. C. Northe. Zastánci tohoto směru využívají metodologického individualismu a snaží se o nalezení odpovědi na otázku, jakou úlohu mají instituce a vlastnická práva v ekonomice. (Holman, 2005). 4
18
Teoretická část
19
rupci, musí v obchodním vztahu figurovat ještě třetí osoba. Příkazce je v tomto případě neaktivní stranou, které je korupčním jednáním snižován blahobyt. Vykonavatel jedná v zastoupení příkazce s třetí stranou a dopouští se tak porušování smlouvy. (Otáhal, 2007). Aby příkazce nevykazoval výrazné úbytky blahobytu, měl by předcházet možnosti korupční činnosti ze strany vykonavatele. Nástroje vhodné pro prevenci takového jednání jsou: • Nastavení systému podnětů tak, aby vykonavatel jednal v zájmu příkazce. Jde především o systém odměn a trestů. Tresty však lze aplikovat pouze tehdy, jde-li vykonavateli nezpochybnitelně dokázat porušení smlouvy. • Kontrolní činnost příkazce. Kontrola úzce souvisí s předchozí možností. Poskytuje totiž důkazy o korupčním jednání vykonavatele a vede k jeho usvědčení. • Správný výběr vykonavatele dle příkazcových požadavků. (Lukašíková, 2011). Problémem teorie zastoupení a jejích doporučení je především obtížnost opatřování pravdivých informací o korupční činnosti a také, jak uvádí Otáhal (2010), „řešení problému korupce,(…), je jinak podmíněno tím, jakými vlastnickými právy vykonavatel nakládá v zastoupení příkazce, a také je podmíněno tím, jak vykonavatelovo nakládání s vlastnickými právy ohrožuje přežití organizace.“ Je tedy patrné, že se jedná o typ vlastnických práv, které příkazce svěří vykonavateli. 2.
Teorie dobývání renty (pohled G. Tullocka) „Teoretikové dobývání renty chápou dobývání renty jako podnikatelské rozhodování, ke kterému jsou podnikatelé podněcováni díky tomu, že na trhu existuje neefektivní státní regulace.“ Otáhal (2010). Ze zmíněné definice je tedy patrné, že při dobývání renty tvoří jednu ze stran zástupce státu. Pojem dobývání renty lze popsat jako investici, kterou realizuje podnikatel tak, aby získal přebytek na trhu vzniklý neefektivním státním opatřením (např. uvalení plošného zdanění) a nebo aby přesvědčil představitele státu k vytvoření umělé bariéry vstupu na trh (např. udělení licencí). (Lukašíková, 2011). Teorie dobývání renty poskytuje také doporučení na řešení korupce. Tímto doporučením je odstranění prostoru pro vytváření umělých bariér vstupu do odvětví. Jinými slovy se jedná o svázání pravomocí úředníků jasně stanovenými pravidly. Pokud by totiž nemuseli podnikatelé vynakládat zdroje na získání konkurenčních výhod, mohli by tyto promrhané zdroje využít k rozvoji podnikatelské činnosti a tím zvýšit blahobyt ve společnosti. (Otáhal 2010).
Teoretická část
Poskytované doporučení však není zcela bezproblémové. Jak uvádí Otáhal (2010), „první problém teorie dobývání renty vyplývá z určení společensky neefektivních, jinak umělých bariér vstupu do odvětví.“ Jako druhý závažný problém doporučení teorie dobývání renty, který souvisí s předchozím problémem, vidí autor v „(…) určení nastavení pravidel, která mají být z pohledu společnosti efektivní, (…) musíme určit, která pravidla mají být pevně stanovena.“
2.4 Měření korupce Abychom mohli účinně vystupovat proti korupci, je nejdříve nutné zjistit, jak velký problém v dané zemi korupce představuje. K tomu slouží nejrůznější průzkumy a hodnoticí indexy. Zjišťování míry korupční aktivity v zemi není bohužel snadné. Jak říká Frič (1999, s. 258), „na rozdíl od násilné trestné činnosti nezanechávají za sebou aktéři korupčních případů většinou ani mrtvoly, ani na první pohled evidentní majetkové škody.“ Vzhledem k tomu, že téměř neexistují běžně dostupná statistická data, byly vytvořeny nejrůznější indexy pro sledování vývoje korupce. Tyto indexy se poté využívají k samotné analýze korupce v zemi. Dalším zdrojem dat může být policejní statistika odhalených a objasněných trestných činů spojených s korupčním jednáním. Tento zdroj však bohužel neposkytuje příliš přesvědčivá data použitelná pro komparaci úrovně korupce v jednotlivých letech. (Frič, 1999). Jak ukazuje následující tabulka počtů zjištěných a objasněných trestných činů souvisejících s korupcí spáchaných v ČR v letech 2000 až 2009, hodnoty v různých letech se často výrazně liší. Vyvstává tedy otázka, zda opravdu například mezi lety 2004 a 2005 došlo k tak výraznému poklesu úplatkářství v České republice, nebo zda vyšetřování kriminalistů v roce 2004 provázelo pouze štěstí a neopatrnost subjektů páchajících trestnou činnost.
20
Teoretická část Tab. 1
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
21
Počet zjištěných a objasněných trestných činů souvisejících s korupcí
§ 160 / § 331 přijetí úplatku
§ 161 / § 332 podplácení
zjištěno objas. zjištěno objas. 38 37 133 131 28 28 171 171 48 38 116 109 49 42 102 101 126 123 149 147 39 32 94 92 43 35 89 87 40 34 62 58 46 29 99 88 38 27 75 68 31 19 85 62
§ 162 / § 333 nepřímé úplatkářství celkem úplatkářství zjištěno objas. zjištěno objas. 3 3 174 171 4 4 203 203 7 6 171 153 4 4 155 147 12 11 287 281 5 5 138 129 6 4 138 126 1 1 103 93 5 4 150 121 8 8 121 103 5 3 121 84
Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky (2010)
„Sečteno a podtrženo – skutečnou hladinu korupce prakticky měřit nelze.“ Frič (1999, s. 259). Z tohoto důvodu byly vytvořeny výše zmíněné indexy. Jedná se o indexy unikátní, tedy takové, které slouží pro zkoumání a analyzování pouze jedné konkrétní oblasti. Literatura jako unikátní indexy uvádí například Neumannův index, který byl v roce 1994 sestaven na základě dotazování německých exportérů, zda použili při své podnikatelské činnosti jakoukoli formu korupce. (Volejníková, 2006) Druhou skupinou hodnoticích měr jsou indexy složené (kompozitní). Tyto indexy „představují komplexní propracované metodiky využívané dlouhodobě pro pravidelně opakovaná mezinárodní srovnání. Tyto metodiky zpravidla kombinují různé typy dat i zdroje jejich získávání“. Volejníková (2007, s. 28). Mezi kompozitní indexy se řadí například Index vnímání korupce (CPI) vytvořený organizací Transparency International. Přesto že se všechny indexy věnují problematice stejného jevu, pracují s lehce odlišnými definicemi korupce. To se týká i dílčích průzkumů, ze kterých jsou tyto ukazatele sestavovány. (Otáhal, 2011). V následujícím textu budou některé z těchto hodnoticích indexů přiblíženy z hlediska vývoje a u některých bude také uveden postup, jakým se získávají výsledné hodnoty. 2.4.1
Corruption Perception Index
Jak již bylo zmíněno výše, Index vnímání korupce vytvořila v roce 1995 nadnárodní nezisková organizace Transparency International. Jak uvádí Transparency International Česká republika (2011b), „tento index se zaměřuje na korupci ve veřejném sektoru a seřazuje země podle stupně vnímání existence korupce mezi úředníky veřejné správy a politiky.“ Hodnocení zemí pomocí CPI napomáhá
Teoretická část
v mnoha státech k provádění protikorupčních opatření. Také se zasluhuje o zvýšení informovanosti široké veřejnosti ohledně korupce v jejich státě. Metodologie sestavování indexu se může pro jednotlivé roky v malé míře lišit, avšak základ způsobu sestavování indexu zůstává neměnný. Index je založen na hodnocení expertů, jedná se například o podnikatele, novináře, vrcholové a střední manažery nebo i o názory zástupců odborné veřejnosti. Volejníková (2007, s. 39) uvádí, že „v počátečním stadiu bylo při konstrukci indexu využíváno i výsledků průzkumů veřejného mínění. Protože však tyto údaje nebyly dostatečně podloženy, upustilo se postupně od tohoto zdroje vstupních dat.“ Od roku 1999 jsou využívána pouze data s vysokou kvalitou a spolehlivostí. Tato data musí splňovat tři hlavní kritéria. Prvním kritériem je možnost porovnání více zemí. Data musí být sbírána pomocí stejných metod ve všech zkoumaných zemích. Druhé kritérium je schopnost měření celkové úrovně korupce. Data se tedy nesmí zabývat jinou oblastí průzkumu. Posledním kritériem je kritérium časové. Data musí být aktuální. Za aktuální se považují data získaná nejpozději tři roky zpět. (Volejníková, 2007). Výsledné údaje se následně normalizují a vypočtená střední hodnota z těchto údajů stanoví výslednou hodnotu indexu CPI pro daný rok. Index CPI se udává v rozsahu 0,00 až 10,00, kde hodnota 10 znamená zemi zcela bez korupce a hodnota 0 zemi s rozsáhlou korupční aktivitou ve veřejné správě. Tedy čím vyšší hodnota CPI, tím je daný stát méně zkorumpovaný. Aby byla země zařazena do průzkumu, musí zde být alespoň tři kvalitní zdroje dat. (Volejníková, 2007). Od roku 2012 došlo k změně metodologie sestavování indexu. Tato změna má za cíl umožnit objektivnější meziroční srovnávání jednotlivých zemí. 2.4.2
Global Crruption Barometer
„Globální barometr korupce je průzkum veřejného mínění, který se zabývá názory veřejnosti na otázky korupce a zkoumá osobní zkušenosti respondentů s korupčními praktikami.“ Transparency International Česká republika (2011b). GCB je zveřejňován každoročně od roku 2003. Základem pro tento hodnoticí index je dotazování se veřejnosti. Barometr se liší od Indexu vnímání korupce tím, že se zabývá hlavně názorem laické veřejnosti, zatímco CPI zpracovává názory expertů. (Transparency International Česká repulibka, 2011b). Informace pro zpracování GCB se získávají osobními rozhovory, formou tištěných nebo on-line dotazníků či telefonickým dotazováním. Od prvního vydání Globálního barometru korupce se forma GCB v malé míře změnila. Některé otázky byly změněny, jiné vyřazeny a nahrazeny otázkami novými. (Volejníková, 2007). 2.4.3
Freedom House index
Společnost Freedom House působí jako nezávislá organizace. Cílem této společnosti je šíření celosvětového míru a snaha o dodržování lidských práv po celém světě. Byla založena v roce 1941 a sídlí v New Yorku. Každoročně vytváří prů-
22
Teoretická část
zkum nazvaný Nations in Transit, který hodnotí vývoj demokracie v jednotlivých zemích. (Freedom House, 2012b). Nations in Transit je zaměřen na postkomunistické státy Evropy a Euroasie. Probíhá v 29 zemích včetně České republiky. Tento průzkum se zaměřuje na sedm různých oblastí. Jednou z těchto oblastí je také míra korupce v daném státě. (Freedom House, 2012b). Průzkum probíhá formou dotazníků a na základě odpovědí jsou poté sestavena hodnocení pro jednotlivé země. V každé oblasti je stát hodnocen na stupnici 1 až 7 (1 = nejlepší hodnocení, 7 = nejhorší hodnocení). (Freedom House, 2012a). 2.4.4
Worldwide Governance Indicators7
Tento index je sestavovaný Světovou bankou za pomoci společnosti Brookings Institution. Jedná se o soubor agregátních a individuálních indikátorů. Zaměřuje se na 6 různých oblastí, z nichž jedna je kontrola korupce (Control of Corruption). Základem pro sestavení WGI je souhrn dat získaných z průzkumů zachycujících názory a zkušenosti respondentů z rozvinutých i rozvojových zemí. Celkem je provedeno 30 nezávislých průzkumů v každé zemi. Hodnoty indexu se pohybují v intervalu 2,5 až -2,5, kde 2,5 je nejlepší možný výsledek a naopak -2,5 je nejhorší možný výsledek. Mohou být také publikovány jako percentil s rozmezím hodnot 0 až 100, kde vyšší dosažená hodnota znamená lepší výsledek. Pro měření míry korupce ve státě se používá mnoho dalších indexů a hodnoticích měr. Mezi další často používané indexy patří například Bribe Payers Index (BPI), který byl vytvořen společností Transparency International, nebo Quality of Governance Index (QGI).
7
Zpracováno dle World bank (2012).
23
Vlastní práce
3 Vlastní práce 3.1 Analýza vývoje vnímání korupce v České republice a v Rusku pomocí CPI V této kapitole budu analyzovat vývoj vnímání korupce pomocí Corruption Perception Index. Jak bylo uvedeno v teoretické části práce, tento index je vydáván od roku 1995 neziskovou organizací Transparency International a představuje hodnocení zemí založené na názoru a zkušenostech expertů. Pro následující analýzu v České republice a v Rusku využiji data z let 1996 až 2012. Obě země byly zařazeny do průzkumu až v roce 1996 a z tohoto důvodu nelze využít starší data.
24
Vlastní práce
25
3.1.1
Česká republika
Tab. 2
Vývoj CPI v letech 1996 až 2012 v České republice
Rok
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 201212
Hodnota indexu CPI
5,37 5,2 4,8 4,6 4,3 3,9 3,7 3,9 4,2 4,3 4,8 5,2 5,2 4,9 4,6 4,4 4,9
Umístění8
Odchylka9
interval věrohodnosti 10
25 27 37 39 42 47 52 54 51 47 46 41 45 52 53 57 54
2,11 0,22 0,8 0,8 0,9 0,9 0,8 0,9
1,0 1,2 0,9 0,29 2,9
3,3-6,2 2,6-5,6 2,6-5,5 2,6-5,6 3,7-4,9 3,7-5,1 4,4-5,2 4,9-5,8 4,8-5,9 4,3-5,6 4,1-5,1 3,9-4,8 4,4-5,3
Počet použitých průzkumů
Celkový počet zemí
11
4 5 9 12 10 10 10 12 11 10 8 8 8 8 8 12 10
54 52 85 99 90 91 102 133 146 159 163 179 180 180 178 182 176
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů z Transparency International
Umístění analyzované země v žebříčku všech zemí. Průměrný rozdíl mezi jednotlivými průzkumy. 10 Interval udává rozmezí, v němž se na hladině 90% pravděpodobnosti nachází výsledná hodnota CPI. Tato hodnota může být v 5 % případu vyšší a v 5 % případů nižší než vytyčené rozmezí. 11 Počet zařazených expertních hodnocení, jež zkoumaly vnímání korupce v dané zemi. Minimální počet hodnocení, aby byla země zařazena do průzkumu, jsou 3 nezávislé posudky. 12 Výsledné hodnoty v roce 2012 jsou upraveny z důvodů přehlednosti grafu a tabulky. Od roku 2012 probíhá hodnocení na škále 0 až 100 bodů. Úprava spočívá v podělení výsledné hodnoty číslem 10 a má za cíl hodnoty pro rok 2012 upravit do tvaru hodnot předchozích let. 8 9
Použito i v Tabulce 3
Vlastní práce
26
Graf 1: Vývoj hodnoty CPI v České republice
Vývoj hodnoty CPI v České republice 6 5 4 3 Hodnota indexu CPI 2 1
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
0
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů z Transparency International
Česká republika je zařazena do průzkumu vnímání korupce téměř od počátku. Hodnocení CPI se v ČR provádí již od roku 1996 a patří mezi celosvětově nejsledovanější hodnoticí míry zabývající se oblastí korupce. Jak se výsledná hodnota indexu vnímání korupce měnila v čase, můžeme vidět v Tabulce 2 a na Grafu 1. Považuji za nutné uvést, že v prvních dvou letech, tedy v roce 1996 a 1997, byly v České republice uznány za vhodné pouze čtyři zdroje dat a v následujícím roce pět provedených průzkumů. Výsledné hodnoty v těchto letech nemusí být zcela přesné právě z důvodu malého množství zdrojových dat. Při prvním provedení průzkumu vnímání korupce byla Česká republika ohodnocena 5,37 bodu a umístila se na 25. místě. Celkem bylo v roce 1996 zkoumáno 54 zemí. Česká republika se tedy nacházela přibližně uprostřed žebříčku hodnocených zemí. Toto umístění však není směrodatné, jelikož docházelo k mírným úpravám metodologie výpočtu a k rozšiřování počtu hodnocených zemí. Proto není vhodné pro srovnávání vývoje korupce v zemi. Mnohem vhodnějším kritériem je samotná výsledná hodnota indexu vnímání korupce. Od roku 1996 docházelo k postupnému snižování hodnoty CPI a ke zhoršování vnímání korupce v ČR. Již zmíněné dosažené hodnocení v roce 1996 je historicky nejvyšší za celé období. Následný pokles až do roku 2002, kdy byla Česká republika ohodnocena 3,7 bodu, což je doposud nejnižší hodnota, jakou Česká republika dosáhla, jasně vypovídá o značném zhoršení vnímání korupce mezi
Vlastní práce
experty. Stejného hodnocení dosáhlo například Maroko nebo Srí Lanka. V tomto období proběhlo několik velkých korupčních afér, které otřásly politickým děním v naší republice. Jako příklad lze uvést aféru spojenou s pronájmem Českého domu či vytunelování společnosti LIBERTA. Tyto aféry byly spojovány s korupčním jednáním politických představitelů státu a mohly mít vliv na výrazný pokles indexu vnímání korupce. Od roku 2003 se pohled na korupci v ČR opět zlepšuje a tento jev se také odráží ve výsledných hodnoceních indexu CPI. Z původních 3,7 bodu se do roku 2007 index vyšplhal až na úroveň 5,2 bodu. Tento pozitivní vývoj lze z části přisuzovat harmonizaci právního řádu České republiky s právním řádem Evropské unie a zvýšení požadavků na úředníky. Byla také zavedena protikorupční opatření ze strany vlády a jejich následná realizace. Avšak ani tomuto období se nevyhnuly korupční aféry a skandály. Například v roce 2005 došlo k pochybnému vydání katarského prince. Dalším velmi známým případem z tohoto období je tzv. Kubiceho zpráva, která se týkala prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Od roku 2008 má vývoj CPI opět klesající tendenci. Na začátku tohoto období si Česká republika udržela hodnotu 5,2 bodu jako v roce předcházejícím, avšak poté se trend z předchozích let obrátil a hodnocení České republiky začalo opět klesat. V roce 2011 dosáhl vývoj svého dna a zastavil se na hodnotě 4,4 bodu. Za rok 2012 získala podle nové metodologie výpočtu Česká republika 49 bodů ze 100, což lze interpretovat jako zlepšení hodnocení oproti minulému roku. Znovu by tedy mohlo dojít k pozitivnímu vývoji vnímání korupce českou odbornou veřejností. Česká republika si dlouhodobě drží pozici v horní polovině žebříčku a hodnoty CPI oscilují kolem hodnoty 4,5 bodu. V porovnání se zeměmi Evropské unie nejsou už výsledky tak pozitivní. V roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do EU, se umístila na 22. místě z 25 zkoumaných zemí. Po posledním provedeném průzkumu v roce 2012 obsadila Česká republika 20. příčku z 25 států. Za 8 let členství se pozice v EU zlepšila pouze nepatrně a ke státům jako je například Dánsko nebo Švédsko, které se pravidelně umísťují na předních příčkách žebříčku nejen v rámci EU, ale také celosvětově, má Česká republika ještě daleko. Hlavní problémy neuspokojivého hodnocení jsou spatřovány převážně v propojenosti politiky a soukromého podnikatelského sektoru. Korupce v ČR prorostla i do soudnictví a legislativních orgánů. Financování politických stran bývá často netransparentní. Během let si proces udělování veřejných státních zakázek vysloužil nelichotivé označení „losovačka“. I to svědčí o vlivu korupčního jednání na českou politickou scénu a o vnímání záležitostí spojených s veřejnými zakázkami veřejností.
27
Vlastní práce
28
3.1.2
Rusko
Tab. 3
Vývoj CPI v letech 1996 až 2012 v Rusku
Rok
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Hodnota indexu CPI
2,58 2,27 2,4 2,4 2,1 2,3 2,7 2,7 2,8 2,4 2,5 2,3 2,1 2,2 2,1 2,4 2,8
Umístění
47 49 76 82 82 79 71 86 9 126 121 143 147 146 154 143 133
Odchylka
0,87 0,9 1,0 1,1 1,2 1,0 0,8
0,4 0,4 0,22 2,2
Interval věrohodnosti
0,6-4,1 0,3-4,2 1,5-5,0 1,4-4,9 2,5-3,1 2,3-2,6 2,3-2,7 2,1-2,6 1,9-2,5 1,9-2,4 1,9-2,3 2,1-2,8 2,5-3,2
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů z Transparency International
Počet použitých průzkumů
5 6 10 13 10 10 12 16 15 12 8 8 8 8 8 11 9
Celkový počet zemí
54 52 85 99 90 91 102 133 146 159 163 179 180 180 178 182 176
Vlastní práce
29
Graf 2: Vývoj hodnoty CPI v Rusku
Vývoj hodnoty CPI v Rusku 3 2,5 2 1,5 Hodnota indexu CPI 1 0,5
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
0
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů z Transparency International
Stejně jako Česká republika bylo v roce 1996 do průzkumu vnímání korupce zařazeno i Rusko. Od počátku patří k zemím s nejnižším dosaženým výsledkem. Často bývá hodnoceno hůře než některé africké země (např. Keňa) či země Středního východu (např. Irán). Vývoj hodnot indexu CPI demonstruje Tabulka 3 a Graf 2. V prvním roce, kdy byl v Rusku proveden průzkum pomocí indexu vnímání korupce, dosáhlo hodnocení 2,58 bodu a umístilo se na 47. místě z 54 zemí. Pouze sedm států bylo hodnoceno hůře. Mezi tyto země se zařadil například Kamerun nebo Nigérie. V následujícím roce došlo ještě k poklesu hodnocení na úroveň 2,27 bodu a tím získalo Rusko 49. příčku z 52 zemí. V dalších letech výsledné hodnocení nepatrně vzrostlo, avšak v roce 2000 hodnocení opět kleslo a to až na úroveň 2,1 bodu. Tohoto ohodnocení „dosáhlo“ Rusko ještě v roce 2008 a 2010. V letech 2001 a 2004 se vnímání korupce v Rusku mírně zlepšilo a právě v roce 2004 dosáhlo doposud nejvyšší hranice (2,8 bodu), na kterou se po následujících sedm let nedokázalo opět vrátit. V období mezi roky 2005 až 2011 se hodnota indexu CPI pohybovala mírně nad hranicí 2 bodů. Jak již bylo zmíněno výše, v letech 2008 a 2010 dosáhlo vnímání korupce dokonce zatím nejnižší zaznamenané hranice (2,1 bodu). Během těchto let se výrazně zhoršilo vnímání korupce odbornou veřejností v Rusku. Příčinou mohou být machinace se státním majetkem. Mnohdy bývá vina za bující korupci uvnitř státního aparátu přisuzována prezidentu Vladimíru Putinovi a jeho neúčinným opatřením v boji s korupcí.
Vlastní práce
Rok 2011 znamenal otočení klesajícího trendu a v roce 2012 dokonce došlo k vyrovnání historicky nejvyšší hranice hodnocení z roku 2004. V minulém roce se index vnímání korupce vyšplhal až na úroveň 2,8 bodů. S tímto hodnocením se Rusko umístilo na 133. příčce společně se zeměmi jako je Kazachstán, Irán nebo Honduras. V následujících letech by se dal očekávat další mírný růst a to z důvodu chystaných protikorupčních opatření ze strany kritizovaného prezidentského kabinetu. Mělo by se jednat o zákaz vlastnit účty v zahraničních bankách, zahraniční nemovitosti či zahraniční cenné papíry. Tento zákaz se má týkat ruských úředníků, zákonodárců a dalších hodnostářů. (E15, 2013). 3.1.3
Závěr kapitoly – analýza vývoje korupce CPI
Hodnocení úrovně korupce v zemi za pomoci indexu CPI nevyřeší problematiku úplatkářství a jiné korupční činnosti, ale pomůže alespoň zjistit, jaký vývoj má úroveň korupce a jak velkým problémem v dané zemi je. Index vnímání korupce je nejrozšířenější hodnoticí mírou a často je uváděn jako nejkvalitnější ukazatel korupce. V předchozích kapitolách byl za pomoci tohoto indexu zanalyzován vývoj korupce v České republice a v Rusku. Zatímco Česká republika se drží v horní polovině žebříčku, Rusko naopak zaujímá pozice v dolní polovině, někdy dokonce až v poslední čtvrtině žebříčku. Při pohledu na vývoj vnímání korupce v ČR jsou patrné velké výkyvy. Ani ne tak meziroční jako spíše za delší časové období. Příkladem může být pokles hodnocení od roku 1996 do roku 2002 o 1,7 bodu. Naopak v Rusku nedochází k velkým rozdílům ani v delším časovém období. Dalo by se tedy říci, že úroveň korupce je v Rusku stabilnější než v České republice, ale s hodnotami indexu CPI v rozmezí 2 až 3 body je problém korupce v Rusku mnohem závažnější než v České republice. Dle některých zdrojů dosahuje míra korupce v Rusku až poloviny HDP. Tento odhad je spíše „pesimistický“ a jako reálný odhad bývá uváděna čtvrtina celkového státního rozpočtu. Korupce se v Rusku nevyhýbá ani justici ani státním ozbrojeným složkám, dokonce některé zdroje hovoří o tom, že právě policie a armáda je jednou z nejvíce zkorumpovaných složek státní moci. (Ne korupci, 2010). Negativní vývoj trendu vnímání korupce v ČR od roku 2008 je částečně způsoben dopadem hospodářské krize. Došlo k útlumu ekonomiky a k rozvoji skeptičtějších nálad ve společnosti. Při pohledu na vývojový trend indexu vnímání korupce v Rusku nepozorujeme negativní dopad hospodářské krize. Dokonce je patrné, že od roku 2008 došlo k postupnému zlepšování hodnocení.
3.2 Analýza vývoje Global Corruption Barometeru v České republice a v Rusku Jako další ukazatel úrovně korupce v České republice a v Rusku jsem zvolil celosvětový průzkum veřejného mínění nazvaný Global Corruption Barometer. Tento průzkum je vytvářen organizací Transparency International a má za cíl zmapovat názory laické veřejnosti v jednotlivých zemích.
30
Vlastní práce
Pro následující analýzu jsem vybral několik zajímavých otázek, které se objevily v dotazníku. Bohužel v některých letech byla část dotazů vynechána, tudíž nejsou pro všechny roky dostupné stejné otázky. 3.2.1
Jaká instituce nebo oblast je nejvíce zasažena korupcí?
První otázka, kterou jsem zvolil, se týká názoru respondentů na míru korupce v uvedených institucích a sektorech ekonomiky. Respondenti hodnotili každou oblast na škále 1,0 až 5,0 bodu, kde hodnocení 1,0 vyjadřuje sektor bez korupce a hodnocení 5,0 vyjadřuje extrémně zkorumpovanou oblast. Jednotlivé sektory i s dosaženým hodnocením jsou uvedeny v Tabulce 11 (přílohy). Buňky tabulky bez zapsané hodnoty znamenají, že v daném roce nebyla tato instituce do průzkumu zařazena. Česká republika Za nejzkorumpovanější instituci považuje česká veřejnost politické strany. Ty dosahují pravidelně nejhorších výsledků. V průměru jsou hodnoceny 3,72 bodu, což je nejvyšší průměrné hodnocení ze všech zkoumaných sektorů. Důvodem může být již dříve zmíněné netransparentní financování politických stran a také neustálé korupční aféry politických představitelů. Právě počínání vrcholných politiků má negativní dopad na jednotlivé politické strany a stále prohlubuje nedůvěru veřejnosti v představitele politické moci. Další institucí, kterou česká veřejnost vnímá jako velmi zkorumpovanou, je policie. Ta dosáhla průměrného hodnocení 3,7 bodu. Bohužel se v šetření objevila pouze 4krát, a proto může být aritmetický průměr hodnot zavádějící. Třetí nejvíce zkorumpovanou institucí je podle českých občanů soudnictví, které dosáhlo hodnocení 3,48 bodu. V těsné blízkosti se umístil Parlament České republiky a celkově představitelé legislativní moci s 3,45 bodu. Naopak jako oblast s nejnižší úrovní korupce vyšel z průzkumu sektor okolo uživatelských sítí s průměrem 2,27 bodu. Velmi dobrého hodnocení v porovnání s ostatními sektory dosáhla také církev a církevní hodnostáři (2,3 bodu). Pod úrovní tří bodů se umístil ještě sektor nevládních organizací, který dosáhl průměrného hodnocení 2,52 bodu, a oblasti výběr daní (2,73 bodu), školství (2,78 bodu) a média s 2,83 bodu. Rusko Z tohoto průzkumu můžeme vysledovat, že problém korupce je v Rusku závažnější než v České republice. Všechny sektory, jež byly zařazeny do průzkumu veřejného mínění, dosáhly v Rusku vyšších průměrných hodnot než v České republice. Jako nejzkorumpovanější instituci vidí ruská veřejnost policii, které přidělila v průměru 4,0 bodu. V roce 2005 byly ruské policii dokonce uděleny 4,2 bodu. Takto vysoká hodnocení svědčí o velmi negativním vnímání policejních složek veřejností. Problematika korupce se projevila i v posuzování ruských úřadů. Dosažená průměrná hodnota 3,84 bodu je jasným důkazem zkorumpovanosti úředníků
31
Vlastní práce
32
zastávajících nejen vysoké, ale i nižší funkce. Právě s níže postavenými úředníky se veřejnost setkává nejčastěji a tento kontakt má vliv na výsledné odpovědi respondentů barometru. Tak jako v České republice je i v Rusku veřejnost citlivá na korupci páchanou politickými představiteli. Zástupci legislativní moci dosáhli hodnocení 3,82 bodu a politické strany spolu s jurisdikcí shodně 3,78 bodu. Je patrné, že ruská veřejnost vnímá tyto instituce jako velmi zkorumpované. Zajímavé výsledky vycházejí v oblasti školství, médií, daňového systému a uživatelských sítí. Zatímco v České republice se průměrné hodnocení všech těchto sektorů dostalo pod hranici 3,0 bodů13, v Rusku jsou výsledné hodnoty u některých až o téměř jeden bod vyšší. Nejmarkantnější rozdíl ve vnímání korupce laickou veřejností je v sektoru školství, kde výsledná hodnota dosažená v České republice je o 0,92 bodu nižší než v Rusku. Nejnižších hodnocení v porovnání s ostatními sektory dosáhly církve (2,52 bodu) a nevládní organizace (2,92 bodu). Ty jsou vnímány jako nejméně zkorumpované a i v České republice se umístily na předních příčkách žebříčku. 3.2.2
Jakou oblast života ovlivňuje korupce nejvíce?
Jako druhou otázku jsem vybral tu, který má za cíl zmapovat názor respondentů na schopnost korupce ovlivnit některé sféry života. Ty jsou rozepsány jako politický život, podnikatelské prostředí a osobní resp. rodinný život. Respondenti odpovídali pomocí bodového hodnocení na škále 1,0 až 4,0 bodu, kde 1,0 bodu reprezentovalo odpověď „neovlivňuje“ a 4,0 bodu představovalo odpověď „do značné míry.“ Výsledná hodnocení pro jednotlivé roky jsou uvedena v Tabulce 4. Tab. 4
Jakou sféru života ovlivňuje korupce nejvíce?
Rok 2004 2005 2006
Politický život ČR 3,3 3,5 3,2
RUSKO 2,8 3,4 3,3
Podnikatelské prostředí ČR RUSKO 3,1 2,5 3,6 3,1 2,9 2,9
Osobní a rodinný život ČR RUSKO 1,8 1,9 2,3 2,0 1,6 1,9
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů Global Corruption Barometer
Veřejnost v obou zemích uvádí, že jejich osobní a rodinný život je nejméně ovlivňován korupcí ze všech tří nabízených možností. Respondenti dále odpovídali, že korupce nejvíce ovlivňuje politický život v zemi. Hodnocení podnikatelského prostředí se pohybuje mezi předešlými dvěma. Tato otázka se objevila v průzkumu veřejného mínění naposledy v roce 2006, a proto nejsou dostupná aktuální data. 13
školství (2,78 b.), média (2,83 b.), daňový systém (2,73 b.), uživatelské sítě (2,28 b.).
Vlastní práce
3.2.3
33
Jsou vládní opatření efektivní?
Třetí otázka se týká hodnocení efektivnosti vládních opatření v boji s korupcí. V Tabulce 5 jsou uvedeny dosažené procentuální výsledky pro jednotlivé roky, kdy se tato otázka objevila v dotaznících. Tab. 5
Hodnocení efektivnosti vládních opatření v boji s korupcí
Efektivní / velice efektivní (%)
Rok
ČR 2006 2007 2009 2010/2011
10 14 9 12
RUSKO 20 13 22 26
Ani efektivní ani neefektivní (%) ČR 42 22 27 29
RUSKO 37 37 26 22
Neefektivní / velice neefektivní (%) ČR RUSKO 40 43 64 50 64 52 60 52
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů Global Corruption Barometer
Z výsledků je patrný negativní názor na efektivitu vládních opatření v boji s korupcí. Ten jasně převažuje ve společnosti v obou zemích. Při vzájemné komparaci procentních podílů odpovědí je zřetelné, že v České republice převládá ještě o trochu skeptičtější pohled na protikorupční opatření vlády než v Rusku. Zatímco v Rusku považuje dle nejaktuálnějšího průzkumu (rok 2010/2011) vládní boj s korupcí za efektivní přibližně jedna čtvrtina obyvatelstva, v České republice tuto odpověď uvedla pouze jedna osmina všech respondentů. V předchozím roce (rok 2009) odpovědělo v České republice dokonce jen 9 % dotázaných, že hodnotí vládní boj jako efektivní nebo velice efektivní. Oproti tomu v roce 2009 považovalo vládní snahu o potírání korupce jako neefektivní celých 64 % respondentů. Tento údaj se v dalším roce změnil pouze minimálně, poklesl na 60 % odpovědí. Z průzkumu vyplývá, že ruská veřejnost vnímá snahu vlády o snižování korupce lépe, než je tomu v České republice. Je obtížné měřit efektivitu protikorupčních opatření, ale zcela jistě je dobrým ukazatelem právě názor široké veřejnosti, která představuje potenciální voliče. Zůstává otázkou, zda snahy politických představitelů mají za cíl vyvinout co nejúčinnější mechanismy pro potírání korupce, a tím si naklonit část voličů, nebo pouze tzv. na oko se snažit tento jev ze společnosti vymýtit a v zákulisí zatím využívat nedostatků těchto opatření. 3.2.4
Jak se vyvine míra korupce v budoucnosti?
Poslední otázkou, kterou uvádím v této práci, je dotaz zkoumající názor respondentů na vývoj úrovně korupce v zemi v následujících třech letech.
Vlastní práce Tab. 6
34
Očekávání vývoje korupce v následujících třech letech
Rok
Sníží (%) ČR
2004 2005 2007 2010/2011
16 17 22 14
RUSKO 14 8 15 8
Zůstane stejná (%) ČR RUSKO 43 41 44 34 31 40 42 39
Zvýší (%) ČR 34 32 47 44
RUSKO 38 50 45 53
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů Global Corruption Barometer
Výsledné hodnoty z průzkumů jsou uvedeny v Tabulce 6. Z odpovědí je patrné, že ve snížení úrovně korupce v následujících třech letech věřila pouze menšina obyvatelstva a to v obou zemích, kde průzkum probíhal. V roce 2004 věřilo ve snížení míry korupce v České republice pouze 16 % dotázaných. V Rusku to bylo ještě o 2 % méně. Z dat získaných v tomto roce vyplývá, že nejvíce lidí si myslí, že úroveň zůstane neměnná. V České republice takto odpovědělo 43 % a v Rusku 41 %. Při pohledu na Graf 1 (vývoj CPI ČR) a Graf. 2 (vývoj CPI RUS) je zřetelné, že v České republice za následující tři roky došlo k výraznému růstu úrovně korupce a v Rusku naopak míra během let 2005 až 2007 poklesla. V dalším roce, tedy v roce 2005, došlo v České republice k mírnému zlepšení názoru veřejnosti. V klesající trend vývoje korupce věřilo 17 % obyvatelstva, a že se úroveň korupce zvýší, si myslelo o 2 % respondentů méně než v předcházejícím roce. Ruská veřejnost byla ovšem k vývoji korupce skeptičtější. Pouze 8 % dotázaných věřilo v pokles a celých 50 % předpokládalo zvýšení úrovně korupce. Zbytek respondentů považovalo vývoj korupce v příštích třech letech jako neměnný. Průzkum z roku 2007 vykázal velké změny v názoru veřejnosti hlavně v České republice. Došlo k výraznému poklesu mínění, že úroveň korupce v zemi zůstane neměnná. Ze 44 % dotázaných, kteří takto odpovídali v roce 2005, uvedlo v roce 2007 tuto odpověď o 13 % méně, tedy 31%. Podíl odpovědí, že se úroveň korupce sníží, vzrostl ze 17 % (rok 2005) na 22 % dotázaných. Nejvíce však vzrostl procentní podíl připadající k odpovědi, že se úroveň korupce zvýší. Během dvou let došlo k růstu z 32 % na celých 47 % respondentů. Tento názor potvrzuje i graf vývoje indexu vnímání korupce. Podle CPI došlo od roku 2005 do roku 2007 k výraznému růstu míry korupce. Tato skutečnost ovlivnila pesimistický názor veřejnosti na vývoj v dalších letech. Připočteme – li k tomu i zhoršení pohledu na efektivitu protikorupčních opatření vlády, který se během jednoho roku (2007) zvýšil o 24 %, je patrné, že ve společnosti v těchto letech panoval skeptický názor na vývoj míry korupce v zemi. Také v Rusku prodělal názor respondentů částečné změny, avšak ne takového rozměru jako názor české veřejnosti. Ruská veřejnost věřila v pokles úrovně korupce. Tuto odpověď uvedlo v roce 2007 15 % dotázaných, což činí 7% nárůst oproti roku předchozímu. Také graf vývoje indexu vnímání korupce potvr-
Vlastní práce
zuje, že během let 2005 až 2007 došlo k mírnému poklesu úrovně korupce. To může mít za následek zlepšení názoru na vývoj v dalších letech. Stále si však většina respondentů myslela, že se úroveň korupce zvýší (45 % dotázaných). Zbylých 40 % zastávalo názor, že nedojde k výrazné změně. Nejaktuálnější průzkum z let 2010 a 2011 znamenal opět negativní obrat názoru veřejnosti. V obou zemích došlo k výraznému úbytku respondentů věřících ve snížení míry korupce. V České republice tento názor zastávalo pouze 14 %, což je nejnižší dosažená hodnota ze všech průzkumů. V Rusku uvedlo necelých 8 % dotázaných, že se míra korupce v zemi sníží, což představuje pokles o 7 % oproti předchozímu roku. Přibližně 42 % Čechů zastává názor, že se úroveň korupce v dalších třech letech nezmění a zbylých 44 %, že se zvýší. Ruská veřejnost uvedla ve 39 % odpovědí, že vývoj korupce bude stagnovat. Jako vzrůstající vidí úroveň korupce v zemi 53 % obyvatelstva. To představuje 8% nárůst oproti předchozímu průzkumu. 3.2.5
Závěr kapitoly – analýza korupce GCB
Organizace Transparency International pomocí průzkumu Global Corruption Barometer mapuje názor laické veřejnosti na otázku problematiky korupce. V některých otázkách respondenti přímo hodnotili nabízené možnosti za pomoci bodového rozmezí. Výsledky ostatních dotazů byly vypočteny na základě procentních podílů odpovědí. Z vybraných otázek použitých v této práci lze určit, že problematika korupce v Rusku je většího rozsahu, než je tomu v České republice. V otázce první, kde dotázaní hodnotili vybrané instituce a oblasti ekonomiky pomocí bodového hodnocení, je patrné, že ruská veřejnost považuje za nejzkorumpovanější instituci policii. Ta je vnímána jako zkorumpovaná i v České republice. Problematika korupce v policii je spojena s pravomocemi, jimiž tato instituce disponuje. Policisté na všech pozicích mají denně možnost vzít úplatek, či se jinak nechat zkorumpovat. Ať se jedná o dopravní přestupek nebo vyšetřování machinací se státním majetkem, vždy druhou stranu představuje subjekt, jemuž hrozí trest za porušení zákona. Tento subjekt je za určitých okolností ochoten poskytnout finanční nebo jinou formu úplatku policistovi, který je do vyšetřování zainteresován. V tomto okamžiku již záleží pouze na morálním přesvědčení a ekonomické situaci příslušníka, zda úplatek převezme či nikoliv. Jak vyplývá z výsledků výše zmíněného dotazu uvedených v Tabulce 11 (přílohy), policisté dle respondentů využívají těchto možností hojně. Česká veřejnost vidí největší problém v rámci politických stran. To potvrzují i výsledky druhé otázky, kde respondenti hodnotili, jakou sféru života ovlivňuje korupce v jejich zemi nejvíce. V České republice vyšla jako nejvíce ovlivněná oblast právě politická sféra života. Tento sektor je nejvíce ovlivněn korupcí i podle ruské veřejnosti. Otázkou efektivity vládních protikorupčních opatření se zabývá dotaz číslo tři. Zde měli respondenti vyjádřit názor, zda jsou tyto mechanismy efektivní nebo neefektivní. V obou zemích považuje společnost vládní boj s korupcí spíše za
35
Vlastní práce
neefektivní. Nadpoloviční většina respondentů si myslí, že tento boj nepřináší očekávané výsledky a je neproduktivní. V České republice hodnotí vládní opatření jako efektivní přibližně jedna desetina respondentů. Naproti tomu ruská veřejnost vnímá boj s korupcí pozitivněji a to se také odráží na výsledcích průzkumu. V Rusku považuje protikorupční aktivity vlády téměř jedna pětina až jedna čtvrtina dotázaných za efektivní. Poslední dotaz je zaměřen na názor veřejnosti týkající se vývoje korupce v budoucnu. V České republice i v Rusku zastává největší část obyvatelstva názor, že se v příštích třech letech úroveň korupce zvýší nebo zůstane nezměněná. Tento trend je patrný od počátku průzkumu v roce 2004 a přetrvává i do posledního vydaného průzkumu v roce 2010/2011. Pouze menší část respondentů věří v pokles míry korupce v budoucnosti. V České republice tato menší část představovala v průměru 17 % dotázaných. V Rusku je hodnota o něco nižší a to přibližně 11 % respondentů.
3.3 Analýza vývoje indexu Freedom House v České republice a v Rusku V této kapitole bude zanalyzován vývoj korupce za pomoci průzkumu, který vytváří organizace Freedom House. Tento průzkum se nazývá Nations in Transit a probíhá v postsovětských státech. Konkrétně bude využita jedna z jeho částí, která se zaměřuje přímo na korupci v jednotlivých zemích. Pro každou ze zkoumaných zemí je vytvořena samostatná kapitola věnující se vývoji hodnocení podle průzkumu Nations in Transit. 3.3.1
Česká republika
Hodnoty získané na základě dotazníkového šetření vztahujícího se k problematice korupce v České republice jsou uvedeny v Tabulce 7 a jejich vývoj je zachycen v Grafu 3.
36
Vlastní práce Tab. 7
37
Vývoj hodnoty ukazatele společnosti Freedom House v České republice
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Index 3,75 3,50 3,50 3,50 3,50 3,50 3,25 3,25 3,25 3,25 3,25
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů společnosti Freedom House
Graf 3: Vývoj indexu společnosti Freedom House od roku 2002 v České republice
Vývoj indexu společnosti Freedom House 3,8 3,7 3,6 3,5 3,4 Hodnoty indexu 3,3 3,2 3,1 3 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: vlastní zpracování dle údajů společnosti Freedom House
Jak je z uvedeného grafu patrné, hodnota indexu společnosti Freedom House prodělala v průběhu let pouze nepatrné změny. Za deset let, které jsou zachycené v grafu, se změnila pouze o 0,5 bodu. Z toho lze usuzovat, že názor respondentů na míru korupce v České republice se téměř nemění. V roce 2002 dosáhla výsledná hodnota úrovně 3,75 bodu a od tohoto roku má klesající tendenci. V dalším roce klesla na hladinu 3,5 bodu, na které se udr-
Vlastní práce
38
žela až do roku 2007. Následující rok, tedy v roce 2008, opět zaznamenala pokles a to o 0,25 bodu na úroveň 3,5 bodu. Na této úrovni setrvává až do posledního provedeného šetření v roce 2012. 3.3.2
Rusko
Výsledné hodnoty naměřené v Rusku jsou zachyceny v tabulce a grafu. Jedná se o Tabulku 8 a Graf 4. Tab. 8
Vývoj hodnoty ukazatele společnosti Freedom House v Rusku
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Index 6,00 5,75 5,75 5,75 6,00 6,00 6,00 6,25 6,50 6,50 6,50
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů společnosti Freedom House
Vlastní práce
39
Graf 4: Vývoj indexu společnosti Freedom House od roku 2002 v Rusku
Vývoj indexu společnosti Freedom House 6,6 6,4 6,2 6 Hodnoty indexu
5,8 5,6 5,4 5,2 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: vlastní zpracování dle údajů společnosti Freedom House
Průzkum společnosti Freedom House jednoznačně potvrzuje již zmíněnou rozsáhlou korupční činnost v Rusku. Výsledné hodnoty se pouze ve třech z deseti provedených každoročních průzkumů dostaly pod hranici 6 bodů. Když připomenu, že 7 bodů je maximum, které představuje nejhorší hodnocení, jakého může daný stát dosáhnout, a rozmezí 6,0 až 7,0 bodu je popsáno jako stav, kdy je úroveň korupce extrémní a korupční jednání je použito i k tzv. umlčení politických oponentů režimu, je úroveň 6,0 bodu alarmující. (Freedom House, 2012). Rusko dosáhlo hranice 6 bodů hned v prvním zde uvedeném roce, tedy v roce 2002. Poté došlo k mírnému poklesu na úroveň 5,75 bodu, na které se Rusko pohybovalo po další 2 roky. Průzkum z roku 2006 opět znamenal zhoršení názoru respondentů na korupční činnost v zemi. Rusko bylo opět hodnoceno 6 body. Tento výsledek zůstal neměnný až do roku 2009, kdy bylo zaznamenáno další zvýšení výsledné hodnoty indexu. Tento rok byla míra korupce hodnocena 6,25 bodu. Avšak ani na této hranici se růst nezastavil. Pokračoval v následujícím roce, kdy Rusko bylo hodnoceno 6,50 bodu. V letech 2011 a 2012 zůstala, dle respondentů, míra korupce v Rusku neměnná, a proto se ani výsledná hodnota indexu nezměnila. 3.3.3
Závěr kapitoly Freedom House
Ze vzájemné komparace výsledků průzkumu Nations in Transit je patrné, že problém korupce je v Rusku mnohem závažnější, než je tomu v České republice. Hodnoty, kterých dosahuje Česká republika, se pohybují mezi 3 a 4 body, zatím-
Vlastní práce
co Rusko dosáhlo nejnižší hodnoty 5,75 bodu. To je jasným důkazem velmi rozšířené korupce v ruské společnosti a ekonomice. Průběh vývoje indexu značí také postupné zhoršení vnímání korupce v Rusku. Zatímco v České republice došlo v roce 2008 k mírnému poklesu a od tohoto roku se drží na stabilní úrovni 3,25 bodu, v Rusku hodnota indexu stoupá již od roku 2006 a v roce 2010 dosáhla svého dosavadního vrcholu na hranici 6,50 bodu. Jak již bylo zmíněno výše, Rusko vychází z průzkumu jako jedna z nejvíce zkorumpovaných zemí, ve které je Nations in Transit prováděn. V posledních třech průzkumech se umístilo spolu s Kazachstánem a Azerbajdžánem na předposledním místě. Jako více zkorumpované země jsou považovány pouze Turkmenistán a Uzbekistán. Česká republika se naopak drží na předních příčkách žebříčku. Spolu s Polskem a Litvou zaujímá druhé místo za Estonskem a Slovinskem, které jsou hodnoceny shodně 2,25 bodu.
3.4 Analýza vývoje indexu Control of Corruption v České republice a v Rusku Tato kapitola bude věnována analýze vývoje korupce za pomoci agregátního ukazatele Control of Corruption (Kontrola korupce). Ten je součástí šetření Worldwide Governance Indicators, jež provádí Světová banka. Jedná se o těchto šest indikátorů: • Hlas a odpovědnost, • Politická stabilita a absence násilí, • Efektivnost vlády, • Kvalita regulace, • Dodržování zákona, • Kontrola korupce, které hodnotí kvalitu správy v zemi z různých úhlů pohledu. V této práci bude využit již zmíněný ukazatel Kontrola korupce, který zkoumá míru korupce v daném státě. Na základě získaných dat bude provedena vzájemná komparace obou zemí.
40
Vlastní práce
41
3.4.1
Česká republika
Tab. 9
Vývoj dosaženého percentilu v průzkumu Světové banky. Česká republika
Rok
Percentil 14
1996 1998 2000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
76,6 70,2 62,4 67,3 70,7 68,8 68,8 66,8 63,1 65,0 69,4 66,0 66,8
Governance score 15 +0,65 +0,30 +0,38 +0,27 +0,23 +0,31 +0,47 +0,38 +0,44 +0,36 +0,08 +0,55 +0,32
Standardní chyba 16 0,23 0,17 0,18 0,15 0,14 0,14 0,14 0,14 0,13 0,13 0,14 0,13 0,13
Použité zdroje 17 5 7 8 8 9 10 9 11 12 12 11 12 12
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů dostupných z průzkumu Worldwide Governance Indicators
Celková hodnocení veřejné správy se za celou dobu trvání průzkumu WGI pohybují v kladných číslech, což značí pozitivní vývoj vnímání veřejné správy odbornou i laickou veřejností a je do jisté míry dobrou vizitkou české politické scény. Zaměříme – li se na hodnocení korupce, je patrné, že tato zkoumaná oblast vychází z průzkumu jako nejhůře vnímaná. To potvrzuje i Graf 5 (přílohy). Avšak pokud porovnáme výsledky dosažené v jednotlivých letech v České republice s výsledky ostatních zemí zařazených do průzkumu, je Česká republika hodnocena spíše lépe než jiné země. Česká republika se pravidelně umísťuje nad hranicí percentilu 60,0 v ukazateli kontroly korupce, což znamená, že 60 % zemí je hodnoceno hůře a 40 % zkoumaných zemí je hodnoceno lépe než ČR. Výsledný percentil pro jednotlivé roky je zachycen v Tabulce 9. Nejlepšího ohodnocení dosáhla Česká republika hned v prvním roce, tedy v roce 1996. V tomto roce překonalo výsledné hodnocení hranici percentilu 75,0. V letech následujících došlo k postupnému poklesu, který značí zhoršení vnímání korupce veřejností. Tento vývoj potvrzuje i graf indexu CPI. K zlepšení nálady Percentil udává procentuální umístění země. Hodnota percentilu vyjadřuje, kolik procent zemí je níže umístěných než země, která tohoto hodnocení dosáhla. 15 Ohodnocení vlády dané země na škále -2,5 až +2,5. Čím vyšší je hodnota, tím je země lépe vnímána. 16 Standardní chybou je vyjádřena přesnost měření. Nižší hodnota znamená přesnější měření. 17 Počet individuálních zdrojů dat, z kterých indikátor vychází. 14
Použito i v Tabulce 10
Vlastní práce
42
ve společnosti došlo v roce 2002, kdy percentil nepatrně vzrostl. V tomto trendu pokračoval vývoj vnímání korupce i v roce 2003. Následující rok, tedy rok 2004, byl ovšem opět ve znamení poklesu a to až do roku 2008, kdy se výsledný percentil vyšplhal až na úroveň 65,0. Tento růst pokračoval i následující rok. Mezi roky 2008 a 2009 zaznamenala Česká republika vzrůst percentilu o 4,4 bodu. Rostoucí vývojový trend však netrval příliš dlouho a již v roce 2010 došlo opět k poklesu. Poslední provedený průzkum naznačil nepatrné zlepšení vnímání korupce veřejností. Výsledný percentil vzrostl z 66,0 na 66,8. 3.4.2
Rusko
Tab. 10
Vývoj dosaženého percentilu v průzkumu Světové banky. Rusko
Rok 1996 1998 2000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Percentil 15,6 17,6 16,6 22,4 28,3 25,4 23,9 21,0 15,5 12,1 10,5 12,4 13,3
Governance score -1,02 -0,94 -0,92 -0,92 -0,71 -0,74 -0,78 -0,85 -0,95 -1,05 -1,12 -1,09 -1,09
Standardní chyba 0,23 0,17 0,18 0,15 0,14 0,14 0,13 0,13 0,13 0,12 0,14 0,13 0,13
Použité zdroje 5 7 8 8 9 10 10 13 13 13 13 13 13
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů dostupných z průzkumu Worldwide Governance Indicators
Tabulka 10 zachycuje výsledné naměřené hodnoty indexu v jednotlivých letech v Rusku. Celkové hodnocení veřejné správy v Rusku se ve všech zkoumaných letech pohybuje v záporných číslech. Příčinou je nespokojenost ruské veřejnosti s představiteli veřejné správy a celkově s politickou situací v zemi. Při pohledu na Graf 6 (přílohy) je zřejmé, že žádný z šesti ukazatelů nepřesáhl za celou dobu provádění průzkumu hranici percentilu 50,0. Z toho jednoznačně vyplývá vysoká nespokojenost a převládající negativní postoj veřejnosti vůči státu. Naměřené hodnoty v oblasti kontroly korupce poukazují na značnou korupční aktivitu v Rusku. Nejvyšší dosažený percentil za celé zkoumané období byl 28,3. Tato hodnota vyjadřuje, že pouze v 28,3 % zemí, ve kterých průzkum WGI probíhá, byla naměřena vyšší míra korupce než v Rusku. Od roku 1996, kdy byl průzkum proveden poprvé, se výsledný percentil zvyšoval až do roku 2003. Pouze v roce 2000 došlo k mírnému poklesu a to na úroveň percentilu 16,6. V roce 2003 byl právě naměřen zmíněný nejvyšší výsledný percentil v historii. Od této doby došlo až do roku 2009 k postupnému poklesu.
Vlastní práce
V roce 2009 dosáhla hodnota percentilu dokonce pouhých 10,5, což vyjadřuje, že jen 10,5% zkoumaných zemí bylo hůře hodnoceno než Rusko. Od roku 2010 hodnota percentilu opět mírně roste. V posledním provedeném průzkumu dosáhlo Rusko na hodnotu percentilu 13,3. Pokud vezmeme v úvahu, že posledního průzkumu se účastnilo 215 zemí, tak se hůře než Rusko umístilo přibližně 28 zemí. 3.4.3
Závěr kapitoly Control of Corruption
Šetření prováděné Světovou bankou potvrzuje výsledky ostatních zde uvedených průzkumů. Ruská veřejnost vnímá svoji zemi jako velmi zkorumpovanou. Výsledné percentily dokazují nespokojenost veřejnosti s činností představitelů státu. Rusko se opakovaně umisťuje na nejnižších příčkách. Nejlepšího hodnocení dosáhlo v roce 2003, kdy překonalo hranici percentilu 28,0. Oproti tomu Česká republika si v průzkumu Světové banky v celosvětovém měřítku nevede nejhůře. Výsledná hodnocení se pravidelně drží nad hranicí percentilu 60,0 a historicky nejvyšší hodnota dosáhla úrovně 76,6. Korupční aktivity v České republice jsou sice výrazné, avšak při komparaci s výslednými hodnotami naměřenými v Rusku jsou stále méně rozsáhlé.
3.5 Vzájemná komparace použitých indikátorů Na závěr analytické části budou porovnány indikátory, které byly využity v této práci a to z hlediska vypovídací schopnosti a jejich zaměření. Nejznámějším a nejvyužívanějším indexem měřícím míru korupce je Index vnímání korupce (CPI). Ten je zaměřen především na korupci ve veřejném sektoru. Jeho respondenti jsou proto vybíráni nejen z domácích, ale i zahraničních expertů. Tím, že je sestavován z několika na sobě nezávislých průzkumů, které využívají v malé míře odlišnou metodiku, může docházet ke zkreslení konečných výsledků. Umístění v žebříku sestaveném na základě dosažených hodnot CPI není vhodné pro meziroční srovnání. Pořadí se může změnit nejen změnou výsledných hodnot, ale také zařazením dalších zemí do průzkumu. Bohužel ani bodové hodnocení není zcela přesné pro porovnání vývoje míry korupce v čase. Ke změně konečných výsledků může dojít například vyřazením některých zdrojů nebo naopak zařazením zdrojů jiných či změnou metodiky zjišťování názoru respondentů. I přes tyto nedostatky je Index vnímání korupce hojně využíván a na základě získaných výsledků přikročily některé země k ambiciózním protikorupčním opatřením. Zatímco Index vnímání korupce se zaměřuje především na expertní hodnocení míry korupce, Globální barometr korupce odráží převážně názor laické veřejnosti. Výhodou tohoto průzkumu oproti jiným průzkumům je, že zohledňuje i drobnou korupci, s kterou se respondenti setkávají v běžném životě. Největší výhodou tohoto šetření je však jednotná metodika umožňující přesné meziroční srovnání a sledování vývojových trendů ve vnímání korupce veřejností. Smys-
43
Vlastní práce
lem barometru korupce je tedy zjistit, jak občané daného státu vnímají korupci v jednotlivých sektorech a institucích a také jaký očekávají vývoj v dalších letech. Průzkum společnosti Freedom House nazvaný Nations in Transit se zaměřuje na celkové hodnocení demokracie v dané zemi. Jednou z jeho složek je právě průzkum věnující se korupci ve společnosti. Stejně jako u Globálního barometru korupce jsou respondenty zástupci veřejnosti. Výsledky jsou také ovlivněny korupcí, s níž se dotázaní setkávají v běžném životě. Posledním indikátorem využitým v této práci je index Kontroly korupce zveřejňovaný v rámci celosvětového průzkumu Světové banky. Obdobně jako u Indexu vnímání korupce je nevhodné porovnávat vývoj korupce pomocí umístění zemí v jednotlivých letech. Opět může dojít k zařazení dalších zemí do průzkumu, což ovlivní umístění ostatních zemí. Největší nedostatek tohoto indexu je spatřován v různorodosti dat použitých pro sestavení konečného výsledku. Naopak výrazným kladem je kombinace názorů expertů, podnikatelských subjektů a domácností (laické veřejnosti). Díky využití takto širokého spektra respondentů dosahuje index vysoké kvality a věrohodnosti.
44
Závěr
4 Závěr Problematika korupce je v dnešní době velmi diskutované téma. Je téměř neustále probírána v médiích z důvodu korupčních kauz vysoko postavených zástupců státní moci nebo se o ni hovoří v kruzích široké veřejnosti, která tímto způsobem vyjadřuje svůj, často negativní, názor. Právě vnímáním korupce ve společnosti se zabývá tato bakalářská práce. Cílem práce bylo zanalyzování vývoje korupce v České republice a v Rusku za pomoci kompozitních ukazatelů. Tyto indexy mají za úkol zjistit názor expertů a laické veřejnosti na míru korupce v jejich státě. Měření reálné míry korupce je velmi obtížné, možná dokonce nereálné. Proto je k zjišťování úrovně korupce v zemi využíváno právě těchto indexů zachycujících názory obyvatel a podnikatelských subjektů působících na území daných států. V této práci byly využity Index vnímání korupce, sestavovaný organizací Transparency International, průzkum veřejného mínění nazvaný Globální barometr korupce, naměřené výsledné hodnoty z šetření společnosti Freedom House a na závěr byl využit jeden z Agregátních indexů správy, který vytváří Světová banka. Představení korupce z pohledu teorie jsem provedl v části Teoretická část. Zde jsem na základě informací získaných z odborné literatury a ostatních zdrojů definoval jev, který je nazýván korupcí. Dále jsem korupci rozčlenil podle dvou kritérií na jednotlivé druhy a ty jsem také charakterizoval. Ekonomické teorie věnující se korupci a jejich pohled na tento jev jsem se snažil přiblížit v kapitole Korupce v ekonomických teoriích. Následně je možné se seznámit se způsoby měření míry korupce a s některými světově nejvyužívanějšími indexy. Při vzájemné komparaci naměřených hodnot Indexu vnímání korupce v České republice a v Rusku je patrný velký rozdíl mezi oběma zeměmi. Zatímco Česká republika dosahuje v průměru 4,6 bodu, Rusko pouze 2,41 bodu. Vysoká úroveň vnímání korupce experty napovídá, že korupce bude v Rusku značně rozšířená. Vývoj míry vnímání korupce je také v jednotlivých zemích značně odlišný. V České republice došlo během zkoumaného období k rozsáhlému poklesu od roku 1996 do roku 2002 a následně k vystoupání hodnot téměř na nejvyšší hranici 5,37 bodu z roku 1996. V roce 2008 je možné vysledovat opět pokles hodnoty indexu CPI. To může být zapříčiněno i hospodářskou a následně finanční krizí, která zasáhla svět. Celkově v tomto období panovala ve společnosti negativní nálada a ta se mohla odrazit i ve výsledcích průzkumu. Česká republika tedy zaznamenala výrazný pokles hodnoty, následně výrazný vzestup a poté mírný pokles. Naměřené hodnoty se pohybovaly v rozmezí 5,37 až 3,7 bodu. Výsledné hodnoty Indexu vnímání korupce v Rusku nedosahovaly během zkoumaného období tak výrazných změn jako v České republice. Držely se v intervalu 2,1 až 2,8 bodu. Také vývoj byl odlišný. Zatímco Česká republika zaznamenávala dlouhá období poklesu a následně dlouhá období růstu, v Rusku se rychle střídaly klesající tendence s rostoucími. V závěru zkoumaného období dochází v obou zemích k růstu hodnot, což značí zlepšení vnímání korupce.
45
Závěr
Globální barometr korupce se zabývá mapováním názoru laické veřejnosti na korupční prostředí v zemi. Respondenti dotazníku odpovídají na sérií otázek týkajících se jejich názoru na rozšíření korupce v nejrůznějších institucích nebo například na jejich zkušenost s uplácením. Dle odpovědí na otázky vybrané do této práce si lze vytvořit obraz o vnímání korupce obyvatelstvem. Česká veřejnost vidí jako nezkorumpovanější instituce politické strany. Ty dosáhly v průměru 3,72 bodu. Jako další velmi zkorumpované instituce uvádí policii a oblast soudnictví. Policie dostala špatné hodnocení i v Rusku, tam dokonce patří k nejhůře vnímaným institucím. Ruská veřejnost v průměru přidělila policií 4,0 bodu. Stejně jako policie tak i úřady jsou vnímány v Rusku velmi špatně. V České republice je naopak oblast okolo úřadů v porovnání s ostatními institucemi hodnocena spíše lépe. Tvrzení, že v Rusku si níže postavení úředníci běžně dopomáhají k zajištění životní úrovně braním úplatků a jinou korupční činností, bude pravděpodobně založeno na pravdivých skutečnostech. Za nejméně zkorumpované jsou považovány v obou zemích církve a nevládní organizace. Respondenti dále uvádějí, že korupce nejvíce ovlivňuje politický život v zemi. Tato odpověď se shoduje v České republice i v Rusku. V hodnocení efektivnosti vládních opatření v boji s korupcí už došlo k odlišnostem. Ruská veřejnost je v tomto posuzování pozitivnější než česká. Ve třech ze čtyř provedených průzkumů považuje v Rusku vládní snahy o omezení korupce za efektivní dvakrát více respondentů nežli v České republice. Pouze rok 2007 je výjimkou. V tomto roce uvedlo odpověď efektivní 14 % českých dotázaných a 13 % ruských dotázaných. Celkově jsou ale vládní opatření vnímána spíše negativně. V České republice je jako neefektivní vidí přibližně 60 % respondentů a v Rusku je to také více než polovina dotázaných. Na otázku týkající se vývoje míry korupce v příštích třech letech se odpovědi v jednotlivých zemích příliš nelišily. Nejčastěji bylo uváděno, že se míra korupce zvýší nebo bude stagnovat na dosavadní úrovni. Součet těchto odpovědí tvořil v obou zemích většinu. Největší rozdíl v rámci odpovědi „zůstane stejná“ a „zvýší se“ byl v roce 2005, kdy v České republice předpokládalo růst 32 % dotázaných a v Rusku stejnou odpověď uvedlo 50 % respondentů. Neměnnou úroveň korupce předpokládalo v ČR o 10 % dotázaných více než v Rusku. Klesající míru korupce očekávala ve všech provedených průzkumech výrazná menšina dotázaných. V Rusku tuto menšinu tvořilo 8 % až 15 %. Česká veřejnost byla v této otázce optimističtější a snížení úrovně korupce předpokládalo 14 % až 22 % dotázaných. Hodnocení společnosti Freedom House potvrzuje již zmíněný rozdíl ve vnímání korupce v Rusku a v České republice. Zatímco Česká republika dosahuje průměrného hodnocení a v průběhu zkoumaného období dochází k postupnému poklesu výsledných hodnot indexu, Rusko je vnímáno jako jedna z nejvíce zkorumpovaných zemí, kde je průzkum Nations in Transit prováděn. V posledních letech se sice vývoj ustálil, avšak výsledek 6,50 bodu je nejhorší, jakého kdy Rusko dosáhlo, a je pouze o 0,50 bodu nižší než nejhorší možné hodnocení. Také trend vývoje indexu nasvědčuje zhoršování vnímání míry korupce respondenty tohoto šetření. Od roku 2003 dochází k postupnému zvyšování úrovně
46
Závěr
vnímání korupce. V průběhu růstu však také došlo ke třem obdobím stagnace. Byly to roky 2003 až 2005, 2006 až 2008 a roky 2010 až 2012. Posledním kompozitním ukazatelem použitým v této bakalářské práci je index Světové banky nazvaný Kontrola korupce. Ten je součástí celosvětového průzkumu Worldwide Governance Indicators. Výsledky zachycené pomocí percentilu ukazují, kolik procent zemí bylo hodnoceno lépe a kolik se jich umístilo hůře než daný stát. Česká republika se během zde zachyceného období (1996 – 2011) pohybovala v rozmezí 62,4 až 76,6 percentilu. Pravidelně byla tedy hodnocena lépe než 62 % zúčastněných zemí. Ve srovnání s dosaženým percentilem v Rusku je toto umístění velmi dobré, avšak pokud jej porovnáme například se státy západní Evropy, mezi něž by se Česká republika ráda řadila, patří k nejnižším. Například v roce 2011 byl v sousedním Německu naměřen percentil 93 a ve Francii 91. K dosažení takto vysokých hodnocení je třeba udělat ještě mnoho změn. Rusko naopak zaujímá spodní část pomyslného žebříčku. Dosavadní naměřené percentily se pohybovaly v rozmezí 10,5 – 28,3. V průzkumu Světové banky se Rusko nachází na úrovni států jako například Kamerun, Pákistán nebo Bangladéš. Shrneme-li získané poznatky z analýzy vývoje míry korupce v České republice a Rusku, je patrný značný rozdíl mezi oběma zeměmi. Úroveň korupce v České republice je v porovnání s Ruskem mnohem nižší. Zatímco Česká republika se v celosvětovém porovnání potýká spíš se střední úrovní korupce, v Rusku je míra korupce vysoká. Závažnost problematiky korupce v Rusku potvrzuje hned několik navzájem nezávislých průzkumů vytvářených celosvětově uznávanými organizacemi. Veřejnost v obou zemích vnímá korupci jako velmi závažný problém a spokojenost se snahou státního aparátu o snížení míry korupce je v obou zemích nízká. Nabízí se otázka, jak by mohla být prováděna úspěšnější protikorupční politika. Jedním z možných řešení je zapojení široké veřejnosti. Každý člověk má možnost ohlásit korupční činnost na policii nebo na lince přímo určené k boji s korupcí. Organizace zabývající se potíráním korupčních aktivit lze také podpořit finančním darem. I státní orgány by měly přitvrdit v protikorupčních opatřeních. Způsobů, jak tomuto negativnímu jevu čelit, je jistě více. Ovšem nekonečným diskutováním o tomto celospolečenském problému a pouze pasivním přístupem k němu se problematika korupce zcela jistě nevyřeší.
47
Seznam použité literatury
5 Seznam použité literatury DANČÁK, Břetislav, Vít HLOUŠEK a Vojtěch ŠIMÍČEK. Korupce: projevy a potírání v České republice a Evropské unii. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2006, 309 p. ISBN 978-8021040-625. E15. Boj proti korupci v Rusku: žádná konta a akcie v cizině. In: E15 [online]. 12.2.2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/boj-proti-korupci-v-ruskuzadna-konta-a-akcie-v-cizine-956397 FREEDOM HOUSE. Methodology. Freedom House [online]. 2012a [cit. 201304-11]. Dostupné z: http://www.freedomhouse.org/report/nations-transit2012/methodology FREEDOM HOUSE. Nations in Transit. Freedom House [online]. 2012b [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.freedomhouse.org/reporttypes/nations-transit FRIČ, Pavol. Korupce na český způsob. 1. vyd. Praha: G plus G, 1999, 302 s. ISBN 80-861-0326-9. HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxv, 539 s. ISBN 80-717-9380-9. HOLMAN, Robert. Vývoj ekonomického myšlení. 1. vyd. Praha: Liberální institut, 1994, 56 s. ISBN 80-857-8755-5. CHMELÍK, Jan. Pozornost, úplatek a korupce. Praha: Linde, 2003, 222 s. ISBN 80-720-1434-X. Korupce. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Korupce#Zlo.C4.8Diny_b.C3.ADl.C3.BDch_l. C3.ADme.C4.8Dk.C5.AF LUKAŠÍKOVÁ, Michaela. Vývoj korupce v zemích Visegrádské čtyřky a Číny [online]. Brno, 2011 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: https://is.mendelu.cz/auth/lide/clovek.pl?zalozka=13;id=26499;studium=38 327;download_prace=1. Bakalářská práce. MZLU. MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 [on-line]. 2010 [cit. 02-13-2013]. Dostupné z: www.mvcr.cz/soubor/protikorupcni-strategie-puvodni-znenidoc.aspx NEKORUPCI. Rusko je světovou velmocí na poli korupce. Nekorupci [online]. 2010 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.nekorupci.cz/rusko-jesvetovou-velmoci-na-poli-korupce OTÁHAL, Tomáš a Ladislava GROCHOVÁ. Corruption in the Czech and the Slovak Republics: Did the EU Pressure Improve Legal Framework and Its
48
Seznam použité literatury
Enforcement?. In: Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis [online]. 2011 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1700131 OTÁHAL, Tomáš a Petr WAWROSZ. Corruption and Competition: Toward Economic Theory of Corruption [on-line]. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2160836 OTÁHAL, Tomáš. Srovnání teorií korupce. Scientia et Societas: časopis pro společenské vědy a management. Praha: Newton College, 2010, roč. 6, č. 3, s. 143-158. ISSN 1801-7118. OTÁHAL, Tomáš. Teorie korupce: Kterou použít? [online]. Brno, 2007 [cit. 2013-3-19]. Dostupné z: https://akela.mendelu.cz/~otahal/Publikace/23Otahal.pdf PETROVSKÝ, Karel. Korupce po česku aneb korupce očima průměrného Čecha. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2007, 192 s. ISBN 80-868-6194-5. ŠTIČKA, Michal. Korupce a protikorupční politika ve veřejné správě. Praha: Transparency International - Česká republika, 2008, 212 s. ISBN 978-8087123-041. TRANSPARENCY INTERNATIONAL ČR. Co je to korupce. Transparency International Česká republika [online]. 2011a [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/korupce/ TRANSPARENCY INTERNATIONAL ČESKÁ REPUBLIKA. Indexy. Transparency International [online]. 2011b [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/indexy/ TRANSPARENCY INTERNATIONAL. Barometr_report_8_12_2004. Transparency International [online]. 2004 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://archive.transparency.org/policy_research/surveys_indices/gcb/200 4 TRANSPARENCY INTERNATIONAL. Overwiev. Transparency International [online]. © 2012a [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.transparency.org/whoweare/organisation TRANSPARENCY INTERNATIONAL. Bribe Payers Index Report 2011. Transparency Intenational [online]. © 2012b [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://bpi.transparency.org/bpi2011/results/ VARESE, Frederico. State capture. Answers [online]. 2012 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.answers.com/topic/state-capture¨ Virginia school of political economy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Virginia_school_of_political_economy VOLEJNÍKOVÁ, Jolana. Korupce v ekonomické teorii a praxi. Praha: Profess Consulting, 2007, 390 s. ISBN 978-80-7259-055-1.
49
Seznam použité literatury
VOLEJNÍKOVÁ, Jolana. UNIVERZITA PARDUBICE. MOŽNOSTI HODNOCENÍ A MĚŘENÍ KORUPCE JAKO UKAZATELE KVALITY SPRÁVY [online]. 2006 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/35192/1/VolejnikovaJ_Moznosti% 20hodnoceni_VS_2006.pdf WORLD BANK. Worldwide Governance Indicators. Worldwide Governance Indicators [online]. © 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://info.worldbank.org/governance/wgi/resources.htm Worldwide Governance Indicators: Czech repulic. WORLD BANK. Worldwide Governance Indicators [online]. © 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://info.worldbank.org/governance/wgi/sc_chart.asp Worldwide Governance Indicators: Russian Federation. WORLD BANK. Worldwide Governance Indicators [online]. © 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://info.worldbank.org/governance/wgi/sc_chart.asp
50
Seznam tabulek a grafů
6 Seznam tabulek a grafů Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11
Počet zjištěných a objasněných trestných činů souvisejících s korupcí ......... 21 Vývoj CPI v letech 1996 až 2012 v České republice ..................................... 25 Vývoj CPI v letech 1996 až 2012 v Rusku ..................................................... 28 Jakou sféru života ovlivňuje korupce nejvíce? ............................................... 32 Hodnocení efektivnosti vládních opatření v boji s korupcí ............................ 33 Očekávání vývoje korupce v následujících třech letech ................................. 34 Vývoj hodnoty ukazatele společnosti Freedom House v České republice ..... 37 Vývoj hodnoty ukazatele společnosti Freedom House v Rusku..................... 38 Vývoj dosaženého percentilu v průzkumu Světové banky. Česká republika . 41 Vývoj dosaženého percentilu v průzkumu Světové banky. Rusko ................. 42 Hodnocení institucí a oblastí ekonomiky........................................................ 54
Graf 1: Vývoj hodnoty CPI v České republice ............................................................... 26 Graf 2: Vývoj hodnoty CPI v Rusku .............................................................................. 29 Graf 3: Vývoj indexu společnosti Freedom House od roku 2002 v České republice ..... 37 Graf 4: Vývoj indexu společnosti Freedom House od roku 2002 v Rusku .................... 39 Graf 5: Agregátní indexy pro Českou republiku ............................................................ 52 Graf 6: Agregátní indexy pro Rusko............................................................................... 53
51
Přílohy
7 Přílohy Graf 5: Agregátní indexy pro Českou republiku
Zdroj: Worldwide Governance Indicators: Czech republic (2012)
52
Přílohy Graf 6: Agregátní indexy pro Rusko
Zdroj: Worldwide Governance Indicators: Russian Federation (2012)
53
Přílohy
Soukromý sektor
Policie
Právní řád / Jurisdikce
Parlament / Legislativa
Školství
Zdravotnic tví
Média
Cla
ČR RUS ČR RUS ČR RUS ČR RUS ČR RUS 3,9 3,8 3,5 3,7 3,5 3,7 3,8 4 3,1 3,6 3,7 4 3,3 3,9 3,4 3,9 3,7 4,2 3,1 3,8 3,7 3,8 3,4 3,9 3,4 3,9 3,6 3,7 3,4 3,9 3,6 3,7 3,8 3,9 3,3 3,2 3,6 3,9 3,5 3,9 3,4 3,9 3,4 3,7 3,8 3,5 3,6 3,6 3,5 3,7 3,5 3,9 3,3 3,4 3,72 3,78 3,45 3,82 3,48 3,78 3,7 4 3,27 3,6 Daňový systém
Rok
2004 2005 2006 2007 2009 2010/2011 průměr
Politické strany
Hodnocení institucí a oblastí ekonomiky
Rok
Tab. 11
54
ČR RUS ČR RUS ČR RUS ČR RUS ČR RUS 2004 2,9 3,4 3,4 3,5 2,9 3,4 3 3,4 2,6 3,5 2005 2,7 3,8 3,4 3,7 2,7 3,4 2,9 3,5 2,5 3,7 2006 2,9 3,5 2007 2,6 3,8 2,8 3,9 3,4 2,5 2,9 3,9 2009 2,9 3,5 2010/2011 2,8 3,2 3,1 3,7 průměr
2,73 3,67
3,4
3,6 2,83 3,48
3,1
3,13 2,78
3,7
Církve
Nevládní organizace
Armáda
Uživatelské sítě
55
Úřady
Rok
Přílohy
ČR RUS ČR RUS ČR RUS ČR RUS ČR RUS 2004 2,3 3,2 2,1 2,7 3,4 2,8 2,6 2,7 2,2 2,1 2005 2,4 3,5 2,2 3,1 2,6 3,5 2,3 2,7 2,2 2,2 2006 2,8 3,5 2,5 3,1 2,2 2,4 2007 3,4 4,1 2,5 3,9 3,2 3,7 2,6 3 2,4 3,4 2009 3,7 4,5 2010/2011 3,7 3,9 3,3 3,5 2,6 3,1 2,5 2,5 průměr 3,1 3,84 2,27 3,23 3,06 3,4 2,52 2,92 2,3 2,52 Zdroj: vlastní zpracování dle údajů Transparency International
