Zpravodaj. obce Rusava

ročník: XX.

číslo: 1/2011

Zpravodaj obce Rusava

LXII.

cena: 10 Kč

My čekali jaro...

Poprvé po zimě na dvorku

Jarní úklid – rubisko pod Křížkem; komunikace v obci

Slovo má Dvacet let

N

starosta ...

ikdo nezná svůj lidský osud, nikdo nemůže s určitostí vědět, co bude za deset let. Můžeme však ohodnotit to, co se mohlo udělat nebo kde se udělalo špatné rozhodnutí. O svém osudu si člověk rozhoduje sám, o potřebách společnosti se vedou diskuse a padají návrhy či usnesení. Rozsah názorů je však různorodý, a proto je nutné vybrat to nejvhodnější řešení. Za dvacet let starostování padly desítky námětů, které by převrátily skutečné hodnoty, jichž bylo dosaženo. S klidným a rozvážným pohledem se dívám zpět a lze jen konstatovat, že se vykonalo kus poctivé práce. Navázalo se na rozestavěnou stavbu vodovodu, pokračovalo se s výstavbou kanalizace i čistírny odpadních vod. Rekonstruovaly se rozvody vysokého i nízkého napětí, investovalo se do kabelizace telefonů i kabelové televize. Nebudovali jsme žádné velké stavby, ale finanční prostředky se použily do správy a údržby obecního majetku – do základní školy, koupaliště, obecního úřadu či obecní komunikace. Poslední velké peníze spolkl sběrný dvůr a jeho vybavení. Jen za poslední čtyřleté volební období se proinvestovalo okolo 50 miliónů Kč. Využívali jsme dostupné dotační granty – krajské, státní i evropské. Je málo obcí, které se tak aktivně zapojily do strategie obnovy venkova. Postupovali jsme na základě schváleného místního programu obnovy obce, který je hlavním dokumentem vycházejícím ze současného platného územního plánu. Těšit nás může i to, že jsme včas zareagovali na výzvy o dotace z evropských fondů. V současné době zbývá již jen minimum finančních prostředků, které byly vyčleněny pro období 2007 - 2013. Budou vyhlášeny poslední výzvy a štědré budou jen pro vyvolené s nejlepšími projekty. Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací, jsou daná už od roku 2007. Nové plánované období od roku 2014 nemá zatím určeny řídící orgány, opatření či priority, není stanoven ani možný objem finančních prostředků na spolufinancování projektů. Bohumil Škarpich


1

Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v únoru 2011 V průběhu měsíce února došlo ve Zlínském kraji k mírnému poklesu nezaměstnanosti. Celkový počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce se snížil o 353 osob, tj. O 1,04 %, a k 28.2.2011 dosáhl hodnoty 33 581 uchazečů o zaměstnání. Na konci měsíce února 2011 činí míra nezaměstnanosti ve Zlínském kraji 10,7 % a je nad úrovní průměrné míry nezaměstnanosti ČR, která ke stejnému datu dosáhla hodnoty 9,6 %. V průběhu únorových dnů tak poklesla míra nezaměstnanosti ve Zlínském kraji pouze o 0,2 procentního bodu (na konci ledna 2011 dosahovala míra nezaměstnanosti hodnoty 10,9 %). V měsíci únoru 2011 se nově zaevidovalo 2 471 uchazečů o zaměstnání a vyřazeno bylo 2 824. Celkový počet uchazečů o zaměstnání poklesl ve všech okresech Zlínského kraje, i když v okrese Kroměříž evidovali na konci února pouze o 1 uchazeče méně než na konci ledna. Nejvíce poklesla nezaměstnanost v okrese Zlín – o 1,77 %. Tím se také míra nezaměstnanosti okresu Zlín jako jediného okresu v rámci Zlínského kraje dostala pod celorepublikovou úroveň míry nezaměstnanosti – dosahuje hodnoty 9,2 %. Naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje okres Kroměříž s hodnotou 12,7 %. Na konci měsíce února 2011 evidovaly úřady práce Zlínského kraje celkem 1 418 volných pracovních míst. Je to o 110 volných pracovních míst více (tj. o 8,4 % více) než na konci ledna 2011. K 28. 2. 2011 na jedno volné pracovní místo připadá 23,7 uchazečů o zaměstnání, což znamená, že ve srovnání s minulým měsícem došlo ke snížení počtu uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo. Nejčastěji nabízená volná pracovní místa jsou místa pro obchodní zástupce v počtu 81. 64 volných pracovních míst nabízených úřady práce ve Zlínském kraji je pro seřizovače a obsluhu obráběcích strojů. Zatímco v únoru loňského roku byla třetí nejčastěji nabízenou pozicí práce pro zedníky (požadavek na 40 míst, v roce 2009 dokonce požadavek na 265 volných míst pro zedníky), v roce 2011 jsou třetí nejčastěji nabízená místa pro řidiče nákladních automobilů - 41. Rusava 44 uchazečů o zaměstnání k 31. 1. 2011. Mgr. Miriam Majdyšová, tisková mluvčí ÚP ve Zlíně

Rozpočet obce Rusava 2011 PŘÍJMY

rozpočet

DAŇOVÉ PŘÍJMY Daň z příjmu fyz. osob ze záv. činnosti

VÝDAJE

rozpočet

BĚŽNÉ VÝDAJE (neinvestiční) 750 000

Pozemky

20 000

Daň z příjmu fyz. osob z OSVČ

50 000

Místní komunikace, chodníky

86 000

Daň z příjmu fyz. osob z kap. výnos

70 000

Dopravní obslužnost

42 000

Daň z příjmů práv. - osob Daň z příjmů práv. osob za obce Daň z přidané hodnoty

2

1 100 000 200 000 1 800 000

školství

550 000

Obnova vodovodu a kanalizace

400 000

Knihovna

20 000


Daň z nemovitostí Poplatek za likvidaci komunál. odpadu

1 200 000 450 000

Muzeum, vydavat. služba, propagace

270 000

Kultura, kronika, SPOZ

50 000

Poplatek ze psů

20 000

OBR-obecní rozhlas

40 000

Poplatek za rekreační pobyt

70 000

Bytové hospodářství

10 000

Poplatek za užívání veřej. prostran.

10 000

Veřejné osvětlení

Poplatek z ubytovací kapacity

50 000

Správní poplatky DAŇOVÉ PŘÍJMY-celkem

5 000 5 775 000

DOTAČNÍ PŘÍJMY Neinvestiční dotace ze SR 0

NEDAŇOVÉ PŘÍJMY Pozemky

40 000

Komunální služby

220 000

Odpady

600 000

Veřejné prostranství

300 000

Místní správa, zastupitelstvo Příspěvky Pojištění majetku

60 000 80 000

200 000

Lyžařský vlek

35 000

Fin. operace-úroky, popl. bankám, převody účtů, fondů

Knihovna, muzeum,sděl. prostř., prodej propagace

80 000

Daň za obec

120 000

50 000 1 900 000 200 000

Lesní činnost

Kultura- obecní dům

170 000 20 000

Sbor dobrovolných hasičů

Převody rozpoč. účtů, fondů DOTAČNÍ PŘÍJMY-celkem

Pohřebnictví

200 000

BĚŽNÉ VÝDAJE - celkem

5 288 000

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (investice)

Koupaliště

35 000

Bytové hospodářství

94 000

Program obnovy venkova

50 000

Pohřebnictví

10 000

rozpracované projekty

50 000

Odpady (sběrný dvůr, třídění, železo aj.)

50 000

KAPITÁLOVÉ VÝDAJE - celkem

100 000

Nájmy nebyt. prostor, majetku Prodej DHIM (drobného hmotného investičního majetku) Příjmy z úroků, dividend, ost.příjmy fin. operací NEDAŇOVÉ PŘÍJMY - celkem

150 000 5 000 10 000 829 000

KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY

PŘÍJMY - CELKEM


5 388 000

FINANCOVÁNÍ

rozpočet

Uhrazené splátky přijatých prostředků

-1 216 000

Změna stavu účtů

0

Přijaté prostředky

Prodej pozemků KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY - celkem

VÝDAJE - CELKEM

0 6 604 000

FINANCOVÁNÍ - CELKEM

-1 216 000

schváleno ZO dne 13. 12. 2010

3

Přehled poplatků platných pro kalendářní rok 2011 POPLATKY VYPLÝVAJÍCÍ Z OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYhLÁšKY Č.1/2010, O MÍsTNÍCh POPLATCÍCh Název

Částka

splatnost

Poplatek ze psů

200 Kč/rok/první pes 300 Kč/rok/druhý pes a každý další pes

do 31. 5. kalendářního roku

Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt

10 Kč/den

nejpozději do 20 dnů po uplynutí příslušného čtvrtletí kalendářního roku

Poplatek za užívání veřejného prostranství

100 Kč/m2/den/reklamní, prodejní zařízení

splatnost nejpozději v den zahájení

Poplatek ze vstupného

20 % z vybraného vstupného

splatnost do 30 dnů ode dne skončení akce

Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj nebo 5 000 Kč/3 měsíce/výherní splatnost čtvrtletně jiné technické herní zařízehrací přístroj nebo jiné dle vyhlášky ní povolené Ministerstvem technické herní zařízení financí podle jiného právního předpisu Poplatek z ubytovací kapacity

5 Kč/využité lůžko/den

splatnost nejpozději do 20 dnů po uplynutí příslušného čtvrtletí kalendářního roku

POPLATKY VYPLÝVAJÍCÍ Z OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYhLÁšKY Č.2/2010, O MÍsTNÍM POPLATKU ZA PROVOZ sYsTÉMU shROMAŽĎOVÁNÍ, sBĚRU, PŘEPRAVY, TŘÍDĚNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODsTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCh ODPADŮ Osoba s trvalým pobytem

450 Kč/osoba

do 31. 5. kalendářního roku minimálně ½ částky a do 31. 10. kalendářního roku zbylá částka

Vlastník nemovitosti bez trvalého pobytu

450 Kč/osoba

do 31. 10. kalendářního roku

sPRÁVNÍ POPLATKY Legalizace

30 Kč/1 podpis

Vidimace

30 Kč/1 stránka

Czech Point

dle sazebníku Czech Point

4


RUsAVAK s. r. o. – ceny za služby platné od 1. 1. 2011 Název

Částka

splatnost

Vodné

Pevná složka: 200 Kč/rok/přípojka Pohyblivá složka: 20 Kč/m3

dle oznámení obecním úřadem způsobem obvyklým

stočné

Pevná složka: 200 Kč/rok/přípojka Pohyblivá složka: 27 Kč/m3

dle oznámení obecním úřadem způsobem obvyklým

Kabelová TV – nabídka MINI (11 programů)

100 Kč/měsíc

půlroční předplatné do 31. 1. a 31. 7. kalendářního roku

Kabelová TV – nabídka MAXI (24 programů)

240 Kč/měsíc

půlroční předplatné do 31. 1. a 31. 7. kalendářního roku

Internet K1

360 Kč/měsíc

tříměsíční předplatné – fakturace

Internet K2

480 Kč/měsíc

měsíční platby – fakturace čtvrtletní platby – fakturace

Internet K3

600 Kč/měsíc

měsíční platby – fakturace čtvrtletní platby – fakturace

Jaké bylo počasí? Díky záznamům rusavských amatérských meteorologů můžeme zhodnotit, jaké byly teplotní rekordy v předešlých letech. Konkrétně období leden - březen od 2000 do 2009. Příště duben – červen 2000 – 2009 datum

nejvyšší teplota °C

datum

nejnižší teplota °C

datum

množství srážek

2000 Leden Únor

22.

-15

30. a 31.

+2

30.

15 mm – déšť

1.

-10

7.

+5

26.

24 mm – déšť

Březen

5., 13., 18., 19.

-3

9., 27., 28.

+7

9.

14 mm – déšť

Leden

1.

-12

7., 8., 12.

+4

9.

18 mm – sníh

Únor

25.

-15

9.

+8

21.

10 mm – sníh

Březen

27.

-4

13.

+8

23., 24., 25.

135 mm – déšť

2001


5

2002 Leden

4.

-18

29.

+8

21.

9 mm – déšť

Únor

22.

-10

27.

+8

21.

37 mm – déšť

Březen

3.

-3

7.,18.

+7

20.

12 mm – déšť

2003 Leden

12.

-19

2.

+3

3.

22 mm – déšť

Únor

2. 13.

-17

22.

0

4.

8 mm – sníh

Březen

22., 23.

-8

28.

+9

10.

10 mm – déšť

Leden

6., 25.

-20

13.,14.

+1

14.

13 mm – déšť

Únor

25.

-16

7.

+8

19.

8 mm – sníh

Březen

6.

-18

21.

+10

26.

14 mm – sníh

2004

2005 Leden

28.

-16

9.

+4

21.

19 mm – déšť

Únor

7.

-18

13.

+1

13.

28 mm – smíšené

Březen

1.

-18

27.

+8

9.

7 mm – sníh

2006 Leden

23.

-22

1.

+3

19.

17 mm – sníh

Únor

6.

-19

20.

+3

13.

13 mm – déšť

Březen

8.

-10

31.

+8

30.

34 mm – déšť

Leden

26.

-11

21.

+6

8.

15 mm – déšť

17.

-6

9.13.

+4

16.

8 mm – déšť

Březen

5., 11., 16., 23.

-4

8.

+7

20.

21 mm – smíšené

Leden

1., 2., 5.

+8

7.

14 mm – sníh

2007 Únor

2008 -5

20.

Únor

17.

-17

27.

+8

7.

10 mm – déšť

Březen

25.

-6

1.,11.

+6

2.,12.

10 mm – déšť

2009 Leden

3. 9.

-13

21.

+5

24.

10 mm – déšť

Únor

22.

-11

7.

+7

11. - 18.

52 mm – sníh

Březen

25.

-7

5. - 7., 29.

+6

8.

20 mm – déšť

6


Portášská hlídka hlásí Pod tímto názvem bych chtěl čtenáře Zpravodaje informovat o tom, co se nám na našich toulkách (a nejen na nich) líbilo a co zase ne. Jako portáši se chceme věnovat i ochraně přírody a krajiny a ukazovat na různé nešvary a taky na krásy, kolem kterých chodíme. Začnu třeba tím, co všechno můžete v hostýnských horách potkat či vidět.

Spřežení severských psů jsme zvyklí vídat ve filmech o Aljašce nebo o divokém severu. O himálajském sněžném muži Yetim jsme už také slyšeli, ale ten, kterého vídáme v našich horách, se jmenuje Yeťty a je to jen taková napodobenina toho slavného podivína. V hostýnských horách můžete poslední dobou potkat i portáše, kteří připomínají historické postavy zemských lidových četníků najímaných v 18. století z řad Valachů. Už je tak trochu znáte, jsou to kluci z Rusavy, Bystřice pod Host. či Drškové a ti by chtěli všem, kdo o to budou stát, povyprávět o těch opravdových valašských hraničářích. Vždyť je až s podivem, kolik lidí ví o psohlavcích, ale jak málo jich ví o portáších. Proti útisku se nestavěli jen husité, bouřili se i Valaši a víc jak 20 let bojovali za svá práva a svobody. No to by mohlo pro začátek stačit, ať vás příště nepřejde chuť číst další portášské zprávy. Portáš Juráš

Předvelikonoční zamyšlení V zásuvce nočního stolku staré paní v hospici byl den po její smrti nalezen dopis. Adresátem byla mladá sestřička na jejím oddělení. „Co vidíš ty, která se o mě staráš? Koho vidíš, když se na mě díváš? A co říkáš, když o mně mluvíš? Často vidíš jen starou divnou bábu, trochu bláznivou, s vyhaslým pohledem, které už to tak úplně nemyslí, která při jídle slintá, a když by měla, nikdy neodpovídá. Neustále ztrácí boty a ponožky, a ať poddajná, nebo ne, nakonec vždy nechá věci udělat podle toho, jak to chceš ty, třeba při koupání a jedení, aby se tak alespoň něčím v tom dlouhém šedivém dni zaměstnala. Ano, to je to, co vidíš! A tak otevři oči. To nejsem já. Řeknu ti, kdo jsem.


7

Jsem poslední z desíti dětí jedné matky a jednoho otce. Bratrů a sester, kteří ji milovali. Mladá šestnáctiletá dívka, s křídly na nohou a snící, že už brzy potká svého ženicha. Vdaná již jako dvacetiletá. Když si vzpomenu na ten den a sliby, které jsme si dali, moje srdce skáče radostí. Teď je mi dvacet pět a mám syna, který mě potřebuje, aby měl domov. Třicetiletá žena. Můj syn roste jako z vody. Jsme k sobě svázáni pouty, která přetrvají. Čtyřicet let. Brzy odejde. Ale můj muž bdí po mém boku. Padesát let. Znovu si kolem mě hrají děti. Znovu děti, já a můj milovaný. Pak temné dny. Můj muž zemřel. Hledím do budoucnosti a třesu se strachem, protože moje děti jsou zcela zaměstnány výchovou svých vlastních. Myslím na všechna ta léta a lásku, kterou jsem poznala. Už jsem stará. Příroda je krutá, baví se tím, že vydává stáří za bláznovství. Mé tělo mě opouští, opouští mě kouzlo a síla. Tam, kde jsem dříve měla srdce, mám s postupujícím věkem kámen. Ale v této staré trosce zůstává dívka, jejíž staré srdce se bez ustání dme. Vzpomínám na radosti, vzpomínám na bolesti, prociťuji svůj život znovu od začátku a miluji. Myslím na ty příliš krátké a příliš rychle uplynulé roky. A přijímám tu očividnou skutečnost, že „nic nemůže trvat věčně“. A tak otevři oči, ty, která o mě pečuješ, a dívej se nikoli na starou divnou bábu … Dívej se lépe a uvidíš.“ (Bruno Ferrero, Deset slov o víře, vydal Portál, s.r.o., Praha 2011) Slovy Zmrtvýchvstalého Krista „POKOJ VÁM !“ zdraví P. Marek Výleta, katolický kněz

Lovecká hudba K mysliveckým tradicím patří troubení při individuálních lovech i při lovech společných. Troubilo se vítání hostů, nástupy na zahájení lovu, různé povely pro lovce i psovody, přestávky, ale také ukončení lovu a pocta ulovené zvěři, známá jako halali. Troubilo se při perforsních honech na takzvané perforsní lesnice za běhu koně nebo na lesnice, které znáte z našich současných naháněk. Při posledních lečích nebo jiných slavnostech se troubilo na lesní rohy, jinak zvané horny (mají hmatové klapky). Při oslavě 80. výročí myslivosti na Rusavě mohli účastníci takové troubení vidět i slyšet v sále obecního domu. Výklad k této lovecké hudbě provedl pan Ing. Karel Bartošek. Slavnostní hudba na lesní rohy nebo lesnice se troubí při svatohubertských mších, například na Svatém Hostýně. Za posledních několik let se výrazně zvýšil zájem o toto troubení nejen mezi myslivci, ale také mezi mládeží. Jsou pořádány kurzy, zájemci navštěvují školy troubení, například Trubačskou školu Antonína Dyka v Potštátě, kterou vede paní Jana Kozubíková (ta se osobně zúčastnila i troubení na Rusavě) nebo Trubačskou školu Josefa Selementa či školy při Vysokých školách lesnických aj. špičkou interpretující loveckou hudbu je Lovecké trio, které reprezentují Tomáš Kirschner, JUDr. Petr Vacek a Petr Duda (poslední dva již několikrát účinkovali na Rusavě), velmi dobře tuto hudbu předvádí také Trubači Přerov i Holešovští trubači, jejichž lektorem je i náš člen MS Rusava - pan JUDr. Vladimír Vyhlídal. Ke značnému rozšíření přispěl i Kurz troubení pravidelně otiskovaný v časopise Myslivost, který na pokračování vede pan JUDr. Petr Vacek. Pro pokročilejší trubače je

8


organizován Letní kurz trubačů v Chlumu u Třeboně. A právě tato - již vysoká - úroveň troubení přivedla pana JUDr. Petra Vacka na myšlenku uspořádat velkolepé vystoupení trubačů na známém a velmi věhlasném pódiu. Nastaly dva roky pilné práce, secvičování a po loňských Vánocích se zrodila již opravdová představa programu České myslivecké Vánoce v pražském Rudolfínu. Tento Dům umělců je sídlem Pražské filharmonie, koná se zde Pražské jaro a vystupují zde ti nejlepší světoví umělci. Hlediště pojme asi 1 200 posluchačů a vystoupení muselo mít řádnou úroveň. Úkol nadmíru obrovský. Hlavním tvůrcem programu byl JUDr. Petr Vacek, který také skladby Dykova Desatera upravil pro velký orchestr trubačů a vše řádně secvičil. A tak, když došlo k vystoupení na varhanní empoře v Klementinu dne 5. prosince 2010, osmdesátičlenný soubor trubačů z celé republiky předvedl fantastický výkon, jímž doslova ohromil všech 1200 posluchačů v obrovském sále, a vystoupení nazvané Na společném lovu bylo jedním z pilířů celého programu. Diváky zvedlo ze sedadel precizní vystoupení Loveckého tria doplňované pěveckým ženským sborem Canzonetta z Domažlic a rozmarným dětským souborem Notičky. Celý program byl svěřen režii vynikající umělkyni Pavlíně Filipovské, která svým osobním šarmem a celým svým srdcem dala programu duši. Podařila se skvělá věc. Česká lovecká hudba slavila svůj triumf, a kdyby naši čeští skladatelé lovecké hudby – Václav Svída, Petr Rohlík, Ondřej Anton, Antonín Dyk, Josef Selement – žili, jistě by měli slzy v očích stejně jako všech 1 200 posluchačů tohoto koncertu. Pro vás, čtenáře Rusavského zpravodaje, jsem vybral z časopisu Myslivost to podstatné z oslavných článků šéfredaktora časopisu i pana Petra Dudy, abych se o radost z tohoto koncertu podělil i s vámi. Milan Charvát

hlášení desátnictva rusavských portášů

Dění v obci ...

Po skončení léta dvoutisícího desátého kaprál Jura Uruba podával hlášení o činnosti desátnictva rusavských portášů felbábovi (česky šikovateli) za uplynulý rok ve Valašské Bystřici, kde je sídlo velení Valašského sboru portášského: „Za loňský rok se stav rusavského desátnictva rozšířil o dva řádné členy sboru a jednoho čekatele. Početně je desátnictvo v plném stavu a akceschopné, což dokázalo na třiceti akcích, kterých se zúčastnilo. Před nekalými živly a na pomoc pocestným se celkem sedmkrát vydali do hostýnských kopců a informace o Rusavě, sboru i přírodě ochotně sdělovali. Pro ty, kdo si nejsou jistí na lesních cestách, postavili na Tesáku informační tabuli i s mapou portáši hlídané cesty vedoucí z Rusavy přes Tesák do Podhradní Lhoty. Čestnou stráž při svěcení kaple v Hradčanech před biskupem drželi a konali dohled nad bezpečím výpravy z německé země, která na vrchnostenský zámek do Bystřice pod Hostýnem smlouvy přátelské podepsat přijela. Své dovednosti na střelnici cvičili a znalosti poctivě doplňovali. Pak už jako plnohodnotní členové sboru vystoupili při velké rekonstrukci kruté bitvy s uherskými kuruci a s ostatními se veselili po vítězství při portášských slavnostech ve Valašské Bystřici, stejně jako s rusavskými na Klapinově při pálení svatojánského ohně.


9

S přáteli ze slovenské země dobré vztahy se snaží udržovat, a tak se neostýchali ve velkém počtu vartovat při otevření společného informačního centra na Kohútce. Na svatého štěpána uposlechli příkazu vrchnosti v Bystřici a na pochůzku Hostýnskými vrchy se vydali, kde zjistili, že bezpečno tam je, a tak poslední den v roce s sebou velkou skupinu příznivců na procházku kolem Rusavy vzali. Bude-li vůle, tak i v tom roce jedenáctém v druhém tisíciletí se budou na chodníky do hor vydávat, sbor čestně prezentovat a na Rusavu se rádi vracet. Hlášení podával Jura Uruba, kaprál z Rusavy.“ Tak jsem slyšel a zapsal při slavném sezení sboru ve Valašské Bystřici 29. ledna 2011. Portáš Martin Ryšica

Štěpánská vycházka s portáši

Beseda o rally Přátelé, kamarádi, letos je tomu již 20 let, co se já s Pavlem „Baťou“ pohybujeme aktivně kolem rally sportu, a 15 let, co tyto závody společně s kamarády pořádáme. A proto jsme ve středu 26. ledna 2011 v obecním domě připravili posezení se závodníky, spolujezdci a organizátory rally soutěží. Tímto jsme vám všem, kteří jste s námi „bojovali“ kolem tratí rychlostních zkoušek, chtěli poděkovat za perfektně odvedenou práci při přípravě a pořádání těchto závodů. Vím, že to nebyla procházka růžovým sadem a kolikrát se nasazovalo i vlastní zdraví. Zasvěcení zavzpomínali, na nepříjemné už dávno zapomněli a příjemné si připomněli. Vždyť to všechno bylo ku prospěchu dobré věci. Pokud mě paměť neplete, tak jsme za celou tu dobu zrušili rychlostní zkoušku jen dvakrát. Ne vždy se nám všechno podařilo

10


udělat na jedničku, ale mnohokrát jsme byli pochváleni za perfektní práci, a čtyřikrát jsme dokonce dostali ocenění za nejlepší zabezpečenou rychlostku jak od „barumáků“, tak „kopňáků“. Nejvíce však potěšilo poděkování od samotných závodníků. Besedovat přijeli: Josef a Radek Minaříkovi – hlavní organizátoři Rallysprint Kopná Honza Regner – tajemník Barum Rally Zlín Antonín Tlusťák – vicemistr Evropy v Rally 2010 Roman Kresta – mistr ČR v Rallysprintu 2010, tovární jezdec škoda a Ford Jarda Jugas – dlouholetý spolujezdec rally, účastník Rally Monte Carlo Děkuji za to, že si ve svém nabitém programu udělali čas a pobesedovali s námi o rally závodech. O tom, jak se vůbec organizují a hlavně jezdí, a trošku pokecali o našich společných začátcích, o současnosti a budoucnosti tohoto sportu. Celá naše beseda se nesla v duchu přátelském, až bych řekl, rodinném, neboť ti, kteří načichli benzinem, ač jsou na trati nesmiřitelnými soupeři, v soukromí zůstávají kamarády, které spojuje láska k tomuto nádhernému adrenalinovému sportu. Udělal jsem si trošku statistiky z archivu svých záznamů ze závodů a dopočítal jsem se zajímavých čísel: - společně jsme pořádali v naší režii 46 závodů, 98 rychlostních zkoušek (a to Rally Sprint Kopná 15x, Barum Rally Zlín 13x, Valašská Rally 3x, Rally šternberk 3x, Rally Fulnek 1x, Mikona Rally Bratislava 4x, Rally Vyškov 1x, Ve stopě Valašské zimy 4x, Mikulášská rally show 2x). Mnohokrát jsme pomáhali klukům z Bystřice a z Kašavy při „Barumce“ a na Vsetíně. Na všech závodech, které jsme pomáhali organizovat, se zúčastnilo 148 pořadatelů z Rusavy a okolí (z Bystřice, Holešova, Slušovic, Chrastěšova, Bruntálu, Vrbna pod Pradědem, Miroslavi, Brna, Vyškova, Velvar, Kroměříže atd.) Celkem jsme obsadili 2 274 postů traťových komisařů. Vzpomněli jsme i na pět kamarádů, kteří nás již navždy opustili. Děkuji vám všem, kteří jste s námi válčili na rychlostních zkouškách, za skvělou práci. Vzhledem k oboustranné spokojenosti a zájmu nezbývá než slíbit, že si podobnou akci zopakujeme po letošní sezoně. A jak praví klasik – Nikdy neříkej nikdy –. Proto se sejdeme už 14. května na „Kopné“!!! Zbyněk „Drobek“ 


11

XXXIV. valašský bál Rok se s rokem sešel a my jsme už zase zdobili a připravovali sál obecního domu. Jen tak? To ne! To aby naši milí hosté a všichni, kteří se s námi chystali strávit příjemný večer, měli hezké prostředí. Rusavjané totiž připravovali opět Valašský bál. „Ještě počkejme na poslední příchozí krojované (vždyť z Vizovic nebo Hovězí je to kus cesty) a muziko, už nám můžeš zahrát polonézu!“ A že to byla podívaná! Kdože se pak v plné parádě na parketu předvedl? Letos to bylo skutečně pestré. (Mimochodem tolik krojovaných z různých regionů ani nepamatuji.) Přijeli k nám přátelé z VSPT Bača z Valašského Meziříčí, VSPT Rusava z Bystřice pod Hostýnem, VS Kašava ze Zlína, VSPT Ovčák z Hovězí, VS Portáš z Jasenné, zástupci Slováckého krúžku v Praze, VS Vranečka z Nového Hrozenkova a zástupci Valašského sboru portášského z Rusavy a Valašské Bystřice. Naši hosté z VSPT Bača se postarali o předtančení. Myslím, že všichni byli nadšeni, když viděli velice svižné schnellpolky a tanec Pytlovaný. Rusavjané se pak předvedli s pásmem Valaská z Rusavy. Všichni Valaši podali skvělý výkon. Přiznám se, že letošní bál měl opět rychlý spád. Jedna taneční série za druhou, dvě střídající se cimbálové muziky, v pauzách občerstvení v podobě frgálů nebo guláše, (určitě i něčeho ostřejšího na zahřátí) a pak zase do tance. Tu jsme se pobavili zpěvem, tu tanečními hrami, a nebo jsme si jen tak popovídali s přáteli. A než jsme se nadáli, losovala se tombola. Každý si mohl odnést něco, co mu bude vzpomínkou na letošní bál. Je faktem, že by celý bál neměl tak zdárný průběh, kdyby nebylo těch, kteří jej pomohli zorganizovat. Tímto bych rád poděkoval všem, kdo pomohli připravit sál, ujali se obsluhy jídla i pití (zde se přiznám, že letošní krojovaná obsluha dodala bálu větší autenticitu), dále těm, kdo moderovali taneční hry a losování tomboly, a v neposlední řadě všem sponzorům, kteří přispěli do tomboly. Vysoká návštěvnost (hrubým odhadem cca 150 – 160 lidí) dokládá, že Valašský bál na Rusavě má své místo mezi kvalitními kulturními akcemi v regionu. Jen mě mrzí, že mezi hosty bylo tak málo občanů Rusavy. Valašský bál není jen pro krojované. Zábavu zde najde opravdu každý. A milá atmosféra, která zde panuje, snad osloví všechny. Věřím, že příští rok si už nikdo nenechá ujít kouzlo této tradiční akce a že se společně setkáme. Jaroslav Pavelka, ogar z Rusavjanu

hurá na karneval! Začátek nového roku je neodmyslitelně spjat s akcí, která má na Rusavě dlouholetou tradici. Nejedná se o nic jiného než o tradiční karneval pro děti, který se každoročně těší velké oblibě malých i velkých návštěvníků. Nejinak tomu bylo i letos. V neděli 30. ledna se nejprve paní učitelky ze základní a mateřské školy postaraly o vyzdobení sálu, skupina Čerchmanti z Hulína o přípravu hudební aparatury a již krátce před 14. hodinou se do sálu obecního domu začaly hrnout první masky. Zanedlouho už se sál hemžil opraváři, kovboji, princeznami, vílami, piráty a dalšími rozmanitými maskami.

12


Taneční rej masek na parketu, do něhož se zapojili i mnozí rodiče, střídaly nejrůznější soutěže. Každou chvíli se také na hlavy tanečníků snesl sladký déšť, který se těšil u dětí velké popularitě. Ti, kteří měli šťastnou ruku při výběru losů, si domů odnášeli hodnotné dary z tomboly, která byla letos opět velmi bohatá. Snad nejtěžším úkolem členů skupiny Čerchmanti bylo vyhodnotit soutěž o nejlepšího tanečníka. Všechny masky se předváděly, seč jim síly stačily. Odměněni nakonec byli především ti nejmenší, jichž letos na karneval přišlo nebývale mnoho. A doufáme, že tomu tak bude i příští rok. Karneval se letos, stejně jako všechny předcházející ročníky, vydařil. Dokladem toho byly rozjařené děti, které ani při uklízení sálu nehodlaly opustit parket. Již nyní se těšíme na další rok, až si zase společně „zařádíme“! Mgr. Lenka Matelová, učitelka MŠ

Masopustní veselí Rok uplynul a opět se ozvalo bouchání do bubnu, hlas křídlovky a veselý vřískot maškar. Popeleční středa letos připadla na 9. března, proto jsme si museli počkat na tuto slavnostní chvíli až do 5. března. Někdo tento prastarý lidový zvyk označuje za svátek obžerství. Napadá vás po dlouhé zimě lepší zábava než dobré jídlo? Plné břicho určitě zlepší náladu. Maškary absolvovaly v čele s medvědem, který měl novou masku, nesmírně náročnou cestu celou vesnicí. To aby všem připomněly, že se blíží jaro a až do Velikonoc nastává konec radovánek. A kolik že jich bylo? Podívejte se sami. V letošním roce jich bylo opravdu hodně. V odpoledních hodinách si masky pochutnaly na výborném guláši, který pro ně uvařily kuchařky naší školy. Večer roztancovaly s muzikou vedenou panem Vladimírem Češkem celou hospůdku U Hradilů. Velké poděkování patří paní Daně Gajdošové, která vyrobila novou masku (hlavu) medvěda, paní Janě Mackové, která dodala bezplatně materiál na výrobu této masky, a panu Antonínu Mikšánkovi (staršímu), který zhotovil konstrukci z drátu. Novou masku medvěda obdržela škola jako dar. Ještě jednou všem děkuji.


13

Závěrem chci poděkovat všem muzikantům, maškarám, ale také všem přispívajícím, kteří se zasloužili o nemalý finanční obnos na vybavení mateřské i základní školy. Mgr. Jana Podolová, ředitelka školy

Maškarní bál 19. březen, den, kdy slaví svátek všichni Josefci, ale taky den, kdy se konal další Maškarní bál. Účast byla opět uspokojující a masky byly velmi pěkné, různorodé a originální. Stále nás překvapuje, jak mnozí tuto akci berou zodpovědně a masky si zhotovují sami doma.

14


A že letos bylo opět na co koukat! Porota měla nelehkou práci vybrat ty nejhezčí. Nakonec vyhrály postavy z pohádky Princ a Večernice, tedy král, Měsíčník, Slunečník, Větrník, princezny Elenka, Lenka a Helenka, Mrakomor a samozřejmě princ a Večernice. Musím říct, že mě (a nejen mě) jejich kostýmy natolik uchvátily, že se mnohým nechtělo věřit, že si masky ušili sami. Na 2. místě se umístila skupinka lidiček, kteří tvořili rodinu Addamsovu, 3. místo patřilo šmoulům (a že se jich tam letos sešlo :-) ). Letos jsme udělili i 4. místo , které vyhrál velmi originální černoch. Celou akci jsme obohatili o dnes už všem známou soutěž, a to hodem na kroužky. Po celou dobu nám hrála skupina Prinz a na chvilku je vystřídala kapela Second Hand - Kabát revival. O naše hrdla a bříška se staralo duo v podání sličné cikánky a úžasného servíra (jak jsem sama tuto osůbku nazvala). Kolem půlnoci jsme vylosovali tombolu. Z první ceny – televizoru – se nakonec těšila Martinka Sedláková. Připomínám, že veškerý výtěžek z bálu putuje na další akce, které pořádáme pro děti. A samozřejmě děkujeme všem našim sponzorům. Takže – příští rok se opět na vás všechny budeme těšit! Za AK Rusava Hanka Zbranková

Mlýny a valchy na toku Rusavy Mlýn v Chomýži – Dolní

Historie ...

Náhon pokračoval z Horního mlýna na Dolní. Podtékal cestu, která vedla do Hlinska. Náhon byl dlouhý 150 metrů. Dolní mlýn se datuje také od roku 1493. Cena usedlosti Dolního mlýna byla v roce 1797 odhadnuta na 6000 zlatých. Mlynáři na Dolním mlýnu: 1657 – Jakub Mlynář 1675 – Adam šatan 1749 – František šatan 1789 – Jiří šatan 1797 – Jiří šatan – Jiří Zachara 1800 – Jiří Zachara 1820 – Jiří Zachara 1820 – Jiří Zachara 1830 – Jiří Zachara 1850 – Jiří Zachara

Zdráhalův mlýn v Chromýži, čp. 41 r. 2002

Posledním majitelem byl mlynář Zdráhal. Mlýn mlel do roku 1952 na čtyřech párech válců. Náhon pak pokračoval přes zahradu do řeky Rusavy. Náhon, který dával vodu pro oba mlýny, byl dlouhý 1 200metrů. Josef Hudec Včelínský


15

Vědecká činnost Daniela slobody 2. díl: sloboda matematik a meteorolog Matematika Díky tomu, že svou botanickou práci Sloboda publikoval, jsme se o jeho činnosti dověděli poměrně mnoho. Není tomu tak však v případě jeho další velké záliby, jíž byla matematika. Jeho práce se víceméně nedochovaly, a lze tedy jen povrchně dedukovat z dopisů, jež si o této problematice vyměňoval s přáteli. Dozvídáme se, že sepsal učebnici algebry a snad i aritmetiky a že se hlouběji zaobíral logaritmy. Problém však tkvěl v tom, že jeho učebnici neměl kdo vydat. Nenašel se totiž mecenáš, a tak, stejně jako nemalá část jeho písemností, byla po jeho smrti zničena. Z toho mála, co se zachovalo, je zajímavý článek otištěný 14. 9. 1848 v Ohéralově Týdeníku a nazvaný Cesta k bohatství, kde autor za pomoci kombinatoriky vysvětluje, jak snadno lze dospět k bohatství. Avšak po přečtení tohoto článku se domnívám, že pro obyčejné lidi (článek byl totiž určen pro široké plénum) se jednalo o tak složitou cestu, že raději k penězům přicházeli buď prací či karetními hrami, nebo loupežemi, tedy způsoby, které Sloboda nazval buď příliš pracnými, anebo nemravnými. Meteorologie Této disciplíně se Sloboda začal věnovat až koncem 50. let 19. století. Spíše se však jednalo o důsledek styků s kroměřížskými gymnaziálními profesory poté, co byl obdarován „thermometrem“. O získaných měřicích přístrojích si poznačil několik zápisů ve svých denících: „...Prinesl sem si od Dr. Kr[emzira] thermometr a instrukci phaenologickú. Thermom[etr] do okna ……1,60 [zl], Thermom[etr] kapesní …… 1[zl], Thermom[etr] do vody …… 0,80 [zl]. Téhož obdrž[el] Celsiův teploměr a dešťoměr z Vídně ...“ Záhy zahájil pravidelná měření teplot a setrval u toho až do konce svého života. Svědčí o tom sešity meteorologických pozorování, v nichž poznamenával zjištěnou teplotu, kterou měřil třikrát denně: v 6 hodin ráno, ve 14 hodin odpoledne a ve 22 hodin večer, a doplňoval ji o konkrétní průběh počasí daného dne. Na konci každého měsíce pak prováděl souhrnnou sumarizaci s uvedením nejvyšší, nejnižší a střední teploty, nejteplejších a nejstudenějších dnů, jasných a mračných dnů, větru, sněhu, deště, mlhy, bezvětří, červánků a fází měsíce. Daniel Sloboda se již na přelomu let 1850/1851 stal členem Rakouské meteorologické společnosti a Geologického ústavu ve Vídni. Dále spolupracoval s vídeňským meteorologickým ústavem (Centralanstalt für Meteorologie und Erdmagnetismus), kterému od roku 1858 posílal měsíční záznamy svého meteorologického pozorování na Rusavě a v okolí. Kromě toho jim na konci roku posílal fenologická zjištění o rostlinách v oblasti Hostýnských vrchů a okolních hor a také zprávy o místním hmyzu. Roku 1865 se stal čestným členem spolku Österreichische Gesellschaft für Meteorologie a v souvislosti s tím mu byly poslány pro jeho meteorologickou stanici, kterou na Rusavě zřídil, potřebné přístroje. Píše o tom svému švagrovi J. M. Hurbanovi:

16


Dětský karneval – spousta krásných masek

Vodění medvěda


Vodění medvěda

Tradiční Maškarní bál


Dinopark v první třídě

Plyšácká ZOO v páté třídě

V letošním školním roce se žáci ZŠ zúčastnili deseti lekcí plavání v bazénu v Holešově


„Už ať přijde Ježíšek“ – práce maminky a třeťáka Jirky Zapletala

Dívka ZŠ Rusava

Fanoušci

Soutěžící Lucie Křížková


„...Zamotal sem sa do těch přírodních a meteorologických věcí. Österreichische Gesellschaft für Meteorologie mne vyvolila za čestného úda a poslala mi meteorologické přístroje...“ Meteorologické záznamy zasílal také i do Londýna. „...Do Londýna poslána temper[atura] z měsíce prosince...“ Karel Slavoj Amerling (český lékař, přírodovědec a pedagog) žádal Slobodu, aby vytvořil návod k meteorologickým pozorováním. Nicméně si Sloboda uvědomoval, že je v tomto oboru pouhým laikem, než aby byl schopen k tak závažnému tématu vytvořit odbornou publikaci. K této záležitosti a dalším náležitostem, spojeným s meteorologickými pozorováními, ale i k určitým strastem, se vyjadřuje Sloboda Amerlingovi v dopise z 9. 2. 1861: „...Žádáte, abych sepsal stručný návod k takovýmto pozorováním, s popisem instrumentů, udání cest a cen atd., a bohužel v tomto nemohu Vám poslúžiti. Moje štáce jest víceméně jen phänologická, v kterémžto ohledu jen jedenkráte, při konci totiž roku, zasílám zprávu do Vídně. Z meteorol[ogických] instrumentů mám jedině dobrý thermometer Reaum[urův], darovaný mi od prof. p. Rettiga z Kroměříže, čímž se možným stalo, že mohu měsíční pozorování zasílati. Ostatní instrumenty, kupř. drahý tlakoměr Kapellerův, ombrometr, psychrometr aj. nelze mi, maje toliko 63 zl. rak[ouských] a něco naturáliích ročního platu, sobě opatřiti. Ceny jejich neznám. Z přiložené tabule račte vidět, jakových strojů k meteorol[ogickým] pozorováním zapotřebí jest; spolu taky vidíte formuláry měsíčních zásilek. Můj teploměr (od Kapellera) má stupně na decimálky podělené a jest od Centrálního ústavu zkušený. Přikládám zde vzorky na měsíc leden, jakové do Vídně zasílám, ač onoho s křivými čárami méně jest zapotřebí. Direktor Centr[álního] ústavu p. Kreil vydal tuším roku 1856 třetí vydání svého spisu „Anleitung zu den meteorologischen Beobachtungen“ s opisem instrumentů a potřebnými tabulemi redukčními a korekčními pro tlakoměr. Pán adjunkt Fritsch Vám zajisté v této věci s ochotností potřebný vývod dá. Bude jistě i v Praze meteorologická štace pro centr[ální] ústav vídeňský. V seznamu stanovisek nalézám i Prahu, jméno p. Hugo Wagner, žák reálky (r.1859), leč nevím, v kterém oboru pozorování, možno že v phaenologii...“ Jaroslav Pavelka, člen valašského krúžku Rusavjan Zatmění Slunce v úterý 4. 1. 2011 (8.05 hod. 10.53 hod.). Z důvodů povětrnostních i technických byla fotografie, jenom pro připomínku mimořádného úkazu, pořízena až v 10.08 hod. kdy zatmění končilo. lm


17

Zimní čas, čas vzpomínání Je zimní čas, čas odpočinku, vyhrazený třeba k přemýšlení a vzpomínání. Při brouzdání svým malým archivem narážím na fotografii z doby ne příliš vzdálené, ale přesto vedoucí k zamyšlení nad převratnými změnami rusavské zástavby 20. století. Je neuvěřitelné, jak několik málo desítek let změnilo centrum Rusavy. Shodou okolností jde o stejné foto, které bylo předloženo p. Josefem Hudcem Včelínským na výstavě Rusava ve fotografii v minulém roce. Letmý pohled na tento obrázek však málo napoví, o jak převratné události jde. Proto si dovoluji udělat malou procházku po této fotce. Pojďte prosím se mnou a projděme se krok za krokem po této malé části obce. Nejdřív krajina. Z fotografie zjišťujeme nepatrné zalesnění severní části krytu obce, Grapy jedna, dvě a tři. V dnešní době k nepoznání ku prospěchu ovzduší obce. A nyní k jednotlivým stavbám. Začněme z levé strany: Hudcova stodola (Kútná), před ní rodinný domek Vaculíků (Bučeníkú) a před ní stojící chlév (t. č. garáž) u Charuzů č. 24 (šimkú). Vraťme se nahoru. U druhé meze málo čitelná farská besídka, tak vzácná to stavbička pro dennodenní vyžívání mládeže celého středu obce. Pod ní malá chaloupka Bartoškova. Na spodním okraji již neexistující stodola Češkova (Charuzákova). A nyní k samotné Základní škole T. G. Masaryka, skvostu to obce. V popředí 5. vyučovací třída postavená v roce1905 jako druhá jednotřídka. Sám jsem absolvoval studium v této třídě za třídního učitele p. Sedláře. Za ní vyčnívá roh bytu školníka a hospodářské stavení pro uskladnění otopu a různých hospodářských potřeb. Za školou spatřujeme čelní štítovou stěnu evangelické fary a kostel evangelické církve. Ve spodní části rodinný domek Charuzů (Konzumských) s ne příliš kvalitním oplocením zahrady. Popojdeme-li po cestě několik kroků, jsme u rodinného domku bratrů Jana a Miloslava Kuželů - s přízviskem u Valchaříkú (dům č. 26). K tomuto stavení patřila také stodola a chlév (na fotografii poněkud skryto). Ze chléva pak upravena světnice, kterou obývaly další rodiny. Mizerovi se třemi dětmi, kteří se odstěhovali do pohraničí, a rodina Dudíkova. Konečně se dostáváme k pasekářským usedlostem Češků a Mozolů. Zleva stodola a chlév a za ní obytný dům Češků (Ohradských, protože se přistěhovali z domu na Ohradách). Dům je významný, neboť jej obývala rusavská zpěvačka pí Terezie Češková, jejíž vyobrazení zdobí vzácnou Táborského knihu Rusava. Ještě vzácnější byla její maminka - písničkářka, skladatelka a tanečnice - stařenka Češková, roz. Baroňová. V roce 1946 tento dům opustili a odstěhovali se do pohraničí. Druhá část stavení je usedlost Mozolů (zakoupená od Jury Hradila, proto u Hradilů). Vpředu bílá chaloupka, jako výměnek pro stařenku (měla trafiku). Vpravo stodola a chlévy, za nimi obytné stavení, zčásti zakryto. Dole v pravém rohu část polní cesty vedoucí na Hořansko (v minulosti významná pro obyvatele Hořanska), zvaná „Vrchová“. Nad uvedenými objekty vidíme dvě chalupy. Vpředu Janečkova (Vychytilova) a nad ní stavení Doležalovo. Kdo z občanů si pamatuje tento stav, jistě ho vzpomínka potěš a mladé generaci jen napoví, k jak obrovským změnám zde došlo. Váš rodák Jan Charuza

18


Rusava r. 1938

Rusava – dnes, tj. 2011


19

Obnova portášského sboru – rusavského desátnictva Portášská stanice byla na Rusavě od roku 1717 až do roku 1770. V roku 1740 byla zrušena a převelena do Podhradní Lhoty. Po 268 letech se podařilo obnovit portášskou tradici na Rusavě díky pár nadšencům. Založení Valašského sboru portášského - Rusavského desátnictva se uskutečnilo dne 8. 3. 2008 na Rusavě – Močárech ve staré dřevěnici, kde jsme se sešli v portášském kroji a plné zbroji. Založení Rusavského desátnictva se zúčastnili tito portáši: velitelem portášů byl zvolen kaprál Jura Uruba Potočkú z Rusavy. Portáši bez hodnosti prostí z Rusavy byli: Bohuš škarpich, Josef Hudec Včelínský a Laďa Pavelec. Z Bystřice: Jura Stanovský, Petr Stanovský a Franta Sklenář. Portášský sbor se nám rozrostl o další členy: Juru Habšudu z Držkové, Martina Ryšicu, Karla Bednaříka a Radima Kacůrka z Bystřice. Dnes má Rusavské desátnictvo 11 portášů – včetně čekatelů. Obnovili jsme portášské chodníky: Rusava, Hostýn, Klapinov, Tesák a Podhradní Lhota. Jsme zváni na různé akce doma i v okolí. Naše činnost je velmi bohatá a pestrá. Rusavské desátnictvo pořádá tyto akce: Vítání jara na Pardusu, Silvestrovskou vycházku (Grapy, Skalné, Klapinov a Rusava) a Pálení svatojánského ohňa na Klapinově (již 5. ročník). Josef Hudec Včelínský

Dívka Zš Rusava

naše škola ...

V posledním předvánočním týdnu se na žádost děvčat konala soutěž nazvaná Dívka Zš Rusava. Do soutěže se přihlásilo šest dívek, ale jedna z nich, Magdaléna Krejčířová z 5.třídy, náhle onemocněla, takže soutěžilo pět děvčat. Program byl však velmi pestrý a zajímavý. Před vystoupením se děvčata pěkně upravila a načesala. Každá měla za úkol se představit a povědět o sobě něco zajímavého. Poté si každá ze soutěžících vybrala otázku, na kterou měla vtipně a plynule odpovědět. Oba dva úkoly zvládla děvčata s úžasným šarmem a úsměvem na tváři. Nakonec vystoupila s volným programem. Lucie Křížková z 5. třídy zahrála na klavír skladbu Jízda na saních, Tereza Zmeškalová, také z 5. třídy, nám přednesla skladbu z vystoupení mažoretek a zatančila tanec zumbu, Barbora Gajdošová ze 4. třídy nás pobavila svými kouzelnickými triky, Sabina Kamencová ze 4. třídy hrála na kytaru píseň Panenka a Petra Macůrková ze 4. třídy zazpívala píseň Haleluja. Děvčata se ohromně snažila, aby zaujala nejen porotu skládající se z paní učitelek, ale i své

20


spolužáky. A to se jim náležitě povedlo. Jejich snaha byla odměněna bouřlivým potleskem a skandováním. No a výsledky soutěže? 1. místo 2. místo 3. místo

Tereza Zmeškalová Barbora Gajdošová Lucie Křížková

Za krásný program a snahu obdržela děvčata diplom a každá ozdoby do vlasů. Mgr. Jana Vávrová

Vánoční kreslení V naší škole jsme uspořádali výtvarnou soutěž Už ať přijde Ježíšek. Děti pojaly svoje výtvory každé po svém, a tak mohly být vidět jak kreslené obrázky, tak i výtvory domácí kuchyně. Vrcholem byla společná práce maminky se svým třeťáčkem Jirkou Zapletalem. Maminčina ruka byla na obrázku vidět, ale i přesto tento nádherný výtvor musíme zveřejnit. Po zásluze dostal Jirka zvláštní ocenění zároveň s Luckou Křížkovou za perníkový stromeček a s Terezkou Zmeškalovou za perníkovou chaloupku. Nejpěknější namalovaný obrázek měl Dominik Víceník ze 3. třídy. Mgr. Eva Kubišová

Projekt Rusavské safari Během začátku měsíce února pracovala mateřská i základní škola na projektu Rusavské safari. Děti naší školy se s radostí daly do práce a vytvořily krásné obrázky a masky zvířat, safari, jeskyni i dinopark. Práce byla velmi zábavná a vznikla velmi pěkná dílka, kterými se můžeme pochlubit v našich třídách i ve Zpravodaji obce. Projekt je zaměřen na vybavení školní zahrady, která slouží mateřské škole. Pevně věřím, že v projektu uspějeme a děti mateřské školy se budou moci radovat z nových barevných houpaček, prolézaček, houpadel i ze skluzavky. Mgr. Jana Podolová, ředitelka školy Nakreslit obrázky a udělat besedu o zvířatech, to byl radostný úkol pro naše školáky. Úkol, který je navíc součástí projektu Rusavské SAFARI a snad umožní dětem z Mateřské školy na Rusavě, aby jejich zahrada byla plná cizokrajných dřevěných zvířátek. Prvňáčci si nemuseli v úterý po vysvědčení nosit aktovky, ale zato měli donést podle své libosti plyšová zvířátka, encyklopedie a pohádky o zvířatech, plastová zvířata a jinak - každého, co napadne. Tašky velikostí přesáhly objem aktovky a týdenní projekt byl nečekaně na světě. Za den to prostě nešlo stihnout.


21

Prvňáčci při výrobě Rusavského safari V českém jazyku jsme dávali jména svým oblíbeným plyšákům a zkoušeli jsme jejich legrační přezdívky. Také jsme je zkusili svými slovy popsat. To ale nestačilo a tiskacím písmem jsme nadepsali svůj obrázek v pracovním sešitu, a to název zvířátka i jeho jméno ve svém pokojíčku. Prvouka už byla složitější, protože poznat všechna zvířata bylo téměř nadlidským úkolem. Nejsložitější bylo vybírat jména dinosaurům. Ale i tak vznikla v první třídě veliká zoologická zahrada a k ní ještě dinopark na dalších spojených lavicích. Tento úkol už přesáhl do pracovních činností a je k neuvěření, že ho děti vyráběly téměř tři hodiny a samy. Ve výtvarné výchově jsme voskovkami namalovali svá oblíbená zvířata ze zoo, vybarvili jsme je vodovkami a dolepili kytičkami. Určitě naše výtvory budou na výstavce nejpěknějších prací. V matematice jsme počítali naše velké množství stromů, zvířat, kamenů, mušlí a jezírek. Každý z prváčků se ještě snažil vymyslet svůj slovní úkol. To také nebylo jednoduché. Ale v tělocvičně už se každý vyřádil podle svého: vznikaly rafinované hry - Na nemocné opice, Na chobotnice, Na lišky. Každé z dětí se snažilo a po zásluze bylo odměněno paní ředitelkou Mgr. Janou Podolovou sladkou odměnou. Mgr. Eva Kubišová

Kroužek anglického jazyka Žáci naší školy se od třetí třídy povinně učí anglický jazyk. Pro menší školáčky máme kroužek angličtiny. Letos ho navštěvuje sedm prváčků a tři druháci. Děti se učí formou hry pojmenovat barvy, členy rodiny nebo domácí zvířátka. Také už se umíme anglicky pozdravit a představit se kamarádovi. Zpíváme si písničky, které si zpívají malí školáčci ve Velké Británii. Dětem se taková angličtina líbí a kroužek jim bude dobrou přípravou na opravdové vyučování ve třetí třídě. Alena Maťová

22


Kocour Já mám doma kocoura, občas se mi zatoulá. Když ho hledám v pelíšku, dělá útok na myšku. Hodně chodí na procházky, on má totiž všude lásky. Vymyslel jsem mu jméno krásné, Tygr, toť oslovení je úžasné. Je to šelma dokonalá, i když vcelku trochu malá. A já ho mám tuze rád, protože je kamarád. Jakub Horák, 4. třída

Myšák s myškou neříkají si pane ani dámo, svůj svět mají maličký, sýrový je celičký. Krajíc chleba nebo sýra, vede k němu malá díra. A když díra nevede, tak se myšák zachvěje. Barbora Gajdošová, 4. třída

Zápis žáků do 1. třídy Měsíc leden je na naší škole tradičně spojován nejen s Dětským karnevalem, ale i se zápisem dětí do 1. třídy. Ten letošní proběhl ve středu 26. ledna. Dostavilo se devět dětí. Už dopředu jsme se na nastávající prvňáčky těšili. Nejen učitelé, ale i žáci. Děti navštěvující školní družinu vyrobily drobné dárečky jako odměnu za snahu a vynaložené úsilí. Však také bylo za co odměňovat. Noví „prváčci“ to neměli úplně snadné. Malovali Eskymáky, poznávali barvy, určovali geometrické tvary, počítali korálky. Rozlišovali ovoce, zeleninu, poznávali domácí i cizokrajná zvířata, z číslic zapojovali vláček. Kdo se nebál, povídal o svých domácích mazlíčcích a ti nejodvážnější přednesli básničku nebo zazpívali krátkou písničku. Na některých dětech, ale i rodičích byla znát velká nejistota - jaké to asi bude? Co po nás budou chtít? Zvládneme to? Když ale počáteční obavy vymizely a dětské jazýčky se „rozvázaly“, zvládli to všichni noví školáčci „ na jedničku“. Tu si potom odnesli za odměnu domů a k tomu ještě veselou opičku nebo žabičku jako památku na svůj významný den. Mgr. Jana Podolová, ředitelka školy

sK RUsAVA-fotbal

sport

Na„štěpána“se konal v bystřické tělocvičně na Sušile halový turnaj, kterého se zúčastnilo dvanáct týmů. My jsme bohužel jako obvykle nastoupili s dost úzkým kádrem (Bílek, Zelený, Mir.Vaculík, M. Románek, J. Románek, L. Vaculík, D. Krajcar). Také přípravu na turnaj jsme docela zanedbali. Tentokrát se to netýkalo problémů se životosprávou, do nesnází nás na místě přivedlo zjištění, že hned tři hráči našeho manšaftu nemají


23

odpovídající obuv (jako by si myslivec zapomněl vzít na hon flintu nebo poslanec do parlamentu noviny). Ještě, že nám pomohli kamarádi z„Litrpůlu“ Marcel Palát s Mirou Třasoněm. V prvním zápase proti Turovicím nám trvalo vstřebání vánočního cukroví a řízků déle než soupeři, z čehož pramenila prohra 0 : 1. Ve druhém utkání proti slabému Rychlovu nám stačila k postupu remíza, i přes neproměněný pokutový kop Zeleného jsme zvítězili hladce 3 : 1. Jenže ve čtvrtfinále měl Slavkov mnohem početnější lavičku, také se mnohem víc vyhecovali, po porážce 0 : 2 pro nás turnaj skončil. Vyřazení nás až tak moc nebolelo, chtěli jsme se fotbalem hlavně bavit, víc nás mrzelo, že jsme se nechali od „Slavkovjáků“ tak pokopat. 29. prosince jsme na rusavské umělé trávě pořádali jako každoročně Vánoční turnaj. Týden před tímto termínem byla hrací plocha v naprosto perfektním stavu, bohužel sníh a mráz nám akci opět ztížily (přesto dělat Vánoční turnaj v srpnu by byla asi blbost). I přes kluzkou hrací plochu se turnaj na rozdíl od některých posledních ročníků odehrál ve férovém duchu bez hádek a konfliktů. Bohužel k jednomu vážnému zranění došlo. Kapitán „céčka“ Mirek ševčák doplatil na tvrdý zákrok „Ciry“ Kužela ze Slavkova zlomenými žebry. štěstí v neštěstí, že alespoň při ošetření narazil na nestávkujícího lékaře. Osm týmů bylo rozděleno do dvou skupin. Přizvali jsme hosty ze Slavkova a Loukova, tradiční účastníky - týmy našich bývalých hráčů R. Poly a D. Novotníčka - plus tři naše týmy. Poslední sice skončilo opět céčko, ale tentokrát rozhodně nehrálo roli „ořezávátek“. Tři ze čtyř utkání odehráli vyrovnaně, navíc díky krásnému dloubáku Honzy Vávry vstřelili nejkrásnější gól turnaje. K naší radosti bylo finále ryze rusavské. Tým veteránů, který táhli především Marián Románek se Zeleným, nechytil začátek. I přes výborný výkon „mladého veterána“ Toma Bednáře v brance podlehli mladíkům z A-týmu 1 : 6. Vítězové: M. Bílek, R. Bílek, J. Pavelka, V. Pavelka, J. Pavelka, Mir. Vaculík, R. Sumec. 8. ledna 2011 jsme začali zimní přípravu na další sezonu.V lednu nás čekají dlouhé výběhy, švihadlo a fotbálek na umělé trávě. Účast se pohybuje v průměru okolo deseti hráčů. Ani jednou zatím nechyběli P. Pavelka, Bednář a Krajcar, jednu absenci mají J. Pavelka a V. Pavelka, dvakrát chyběli Mir. Vaculík, Mich. Vaculík a Liška. Kromě těchto osmi hráčů ale nikdo z ostatních nemá padesátiprocentní účast. Sílu v rukou zajistí odklízení sněhové nadílky z hrací plochy, tedy dostat formu i do našich „kopýtek“. Daniel Krajcar V pátek 18. února proběhl ve večerních hodinách v sále Obecního domu na Rusavě velmi zajímavý „orientální cestovatelský večer“ provázený sl. Bárou Reinerovou a p. Zdeňkem Stachoněm ml. - Dlouhé nosy v jihozápadní Číně. Jejich poutavé vyprávění a krásné fotografie zaujaly všechny přítomné. Proto jsem cestovatele požádala, aby své zážitky přiblížili i vám, čtenářům. Budete tak mít možnost celý letošní ročník Zpravodaje (tj. 4 čísla) nahlédnout do vzdálené Číny a poznat i místa turisty málo navštěvovaná.

zajímavosti

lm

24


Čína – země plná paradoxů hengduan Mountains – soutěska tygřího skoku Pojem Čína je většinou spojován s komunismem, přelidněním, smogem, nejrychleji se rozvíjející ekonomikou světa a bijícím se perfekcionalismem proti chudobě a bídě. Jistě, jsou to nepřehlédnutelná fakta, která mnohé z nás nenechávají v klidu. Pojďme se ale podívat, co ještě jiného nám může Čína nabídnout. Stejně nepřehlédnutelné jsou i přírodní krásy, na které se zaměříme v tomto příspěvku, a vězte, že ani ty vás rozhodně nenechají v klidu. Čína je země tak obrovská (celková plocha – 9,5 mil. km2, 4. největší země světa), že se v ní nachází téměř všechna klimatická pásma. Má moře, hluboké vnitrozemí, hory, lesy i pouště. Subtropické oblasti s monzuny na jihu přechází přes mírné pásmo, podobné tomu našemu, až po chladné boreální oblasti na severu. Velikost země, rozmanité klimatické podmínky a různorodá geologická stavba spolu s přírodními silami vytvořily přírodní oblasti tolik podobné těm u nás i ve světě, a přece tolik rozdílné. A protože Čína je obrovská země, i všechno v ní je obrovské. Pojďme se podívat na soutěsku konkurující Grand Canyonu, Soutěsku tygřího skoku, atraktivní část velkého horského celku Hengduan Mountains.

Nacházíme se v jihozápadní čínské provincii Yunnan, která je z přírodního hlediska mimo jiné zajímavá tím, že v ní jsou oblasti s nadmořskou výškou okolo 70-ti metrů, ale její nejvyšší partie se pohybují výše než 6 000 metrů nad mořem. Dále se přesuneme


25

do severozápadního výběžku této provincie, kde se rozkládá horský celek Hengduan Mountains s nejvyšším vrcholem Meili Xue Shan (6 740 m n. m.). Tyto hory mají rozlohu srovnatelnou např. se státem Texas, USA, což je asi 500 tis. km2. Základní charakter tomuto horskému celku dávají tři řeky, jež si tímto masivem prořezaly cestu od severu k jihu. Jsou to řeky Salween, Mekong a Jinsha river, která tvoří horní tok řeky Jiang che tiang.

Tyto řeky vyhloubily v Hengduan Mountains tři soutěsky, které přispěly k druhové rozmanitosti horského celku. V Hengduan Mounatins se celkově nachází 10 000 až 11 000 druhů žláznatých rostlin a až 1/3 druhů žláznatých rostlin vyskytujících se v Číně. Z uváděného počtu druhů je jich 29 % endemických. Ani fauna ve své rozmanitosti zde nepokulhává za flórou. Prolínají se zde exotické druhy s druhy nám běžnými. Hengduan Mountains je domovem pandy velké, z běžně se zde vyskytujících zvířat můžeme jmenovat prase divoké, medvěda černého, ale i opici tibetskou, makaka rhesus a sněžného leoparda. Ne nadarmo byl tento celek zařazen mezi celosvětové genové základny, jichž je na Zemi pouze 34, v severním mírném klimatickém pásmu dokonce pouze 4.

26


Přesuňme se do východní části tohoto horského celku až k řece Jinsha river. Jak bylo již výše řečeno, je to jedna ze tří řek udávajících charakter Hengduan Mountains. V místě, kde se nyní nacházíme, vyhloubila řeka svým prouděním ohromnou soutěsku nesoucí název Soutěska tygřího skoku. Legenda praví, že svůj název dostala po tygrovi, jenž si skokem přes soutěsku zachránil život před lovcem, který jej pronásledoval. A v čem vězí unikátnost soutěsky? Udává se, že je nejhlubší soutěskou na světě. V šířce ani délce se soutěska nemůže Grand Canyonu vyrovnat (měří pouze 27 km), ale v hloubce ho překonává více jak dvojnásobně! Největší rozdíl mezi hladinou řeky a okolními vrcholy v soutěsce činí téměř 3 800 m, kdežto v Grand Canyonu „pouhých“ 1 600 m. Kóta hladiny Jinsha river se pohybuje kolem 1 800 m n. m. a vrcholy hor se tyčí do výšky přes 5 500 m n. m.! Tato hluboká propast odděluje dvě pohoří. Na západ od řeky je to pohoří Haba Snow Mountain s nejvyšším vrcholem Haba Xieshan – 5396 m n. m., na východ je to pohoří Yulong Snow Mountain s nejvyšším vrcholem Yulong Xieshan – 5 596 m n. m. Tyto i sousední vrcholy jsou v nejvyšších partiích trvale pokryty ledovcem, v úpatí však panuje klima subtropické. Přesto, že se jedná o místo prostorově stísněné a s prudkými svahy, je od pradávna obydleno, ba dokonce i zemědělsky využíváno. Západní svahy, které nejspíš přirozeně byly o něco mírnější (soutěska je zde otevřenější), jsou pokryty pro Čínu typickými terasovými políčky a usedlostmi lidu etnické menšiny Naxi. Zdejší vlhké subtropické mikroklima utvářené řekou a stěnami úzké, leč hluboké soutěsky zajišťuje dostatek vláhy a tepla. Za vlhka a tepla dochází i k rychlému rozkladu těl odumřelých rostlin, tudíž i půda se zde obnovuje a tvoří v dostatečném tempu. V nejnižších partiích, které jsou neustále ovlivňovány silným proudem řeky, nijak bohatou flóru nenalezneme. Řeka zde pokračuje ve své erozivní činnosti a zarývá se hlouběji do skal. Místy jsou k vidění odolné cypřišovité dřeviny, netvoří však břehové porosty, nýbrž rostou ze skály, kde se zachytily. Stoupáme-li výše do srázů, narazíme na již zmíněná zemědělská políčka, na nichž se pěstuje převážně kukuřice. Přirozený pokryv zde tvoří vegetace typu macchie, jež sestává ze stálozelených ostnatých dřevin. V Evropě je typická pro Středozemí. Přes ostnaté duby, rododendrony, fíkusy a opuncie stoupáme výš k bambusovým porostům. Bambusy tvoří hustou, téměř neprostupnou pralesní spleť. Zkusme se prodrat zdí z tohoto úžasného materiálu a dostaneme se do borového lesa. Na první pohled k nerozeznání od našich borů třeba na jižní Moravě. To už se ovšem pohybujeme v nadmořských výškách mezi 2 500 – 3 000 m n. m. Čím výše stoupáme, začínají se do borů


27

vměšovat jedle a břízy. V nejvyšších partiích nalezneme již jen jedlový porost, který si drží stromový vzrůst do neuvěřitelné výšky téměř 4 000 m n.m.! Pohled na učebnicový řez klimatickými pásmy in natura a na jednom místě je fascinující, ale ten méně adrenalinový zážitek, který vám soutěska poskytne. Pro smysly vyčerpávající je i pouhý pohled do hlubiny pod vámi, kde zurčí řeka a do prostoru nad vámi, kde se tyčí ostré vrcholy, zahalené do ocelových těžkých mraků nebo naopak jasně se rýsující na pozadí azurové oblohy. 3 900 m! A vy stojíte na metr široké římse někde mezi tím vším. Voda, zeleň, sníh, to vše v jediném pohledu. To je Soutěska tygřího skoku! V současné době je soutěska hlavním turistickým lákadlem zahraničních i čínských turistů provincie Yunnan. Je ale poměrně mladou turistickou atrakcí. Ještě před deseti lety byste se do této části provincie Yunnan těžko dostávali. Do roku 1998 dokonce nebyla soutěska přístupná jinak než po horské stezce. Silnice vedoucí skrz soutěsku byla zbudována až v letech 1995 – 98. Některé usedlosti dnes fungují jako ubytovny. Turismus tedy začíná toto místo pomalu ovládat. Naštěstí se většina turistů pohybuje pouze po zmíněné silnici, kde krásu soutěsky neruší ani neničí. Pravděpodobně ani zvýšený pohyb turistů po horské stezce by nijak významně neohrozil zdejší přírodu. Strmé svahy nad i pod vámi nedovolí nikomu, aby opustil cestu a utábořil se, kde se mu zlíbí. Příliv turistů regulují sesuvy půdy, jež jsou v této oblasti časté. Vysoká vlhkost zapříčiní v měkkých horninách uvolnění sesuvu, jenž zatarasí přístupové cesty či strhne stezku, která se v tu chvíli stává nepřekonatelnou. Bohužel tyto sesuvy si občas vyžádají i lidský život. Soutěska má pro Čínu i jiný než turistický potenciál. V řece je obrovská energie a při přehrazení úzké, hluboké soutěsky se snadno zadrží velké množství vody. Spekuluje se zde o zbudování hydroelektrárny, podobně jako přehrada Tři soutěsky. Doufejme, že se bude dále a dlouho pouze spekulovat a soutěska zůstane se svojí unikátností taková, jaká je. Bára Reinerová, Zdeněk Stachoň

28


Aromaterapie - kouzelná, provoněná cesta ke zdraví Jarní očista těla Už naši předkové dobře znali vonné oleje a masti, které přinášely úlevu od bolestí, příjemnou relaxaci a radost ze života… Za všechny předchůdce - už Kleopatra dobře znala tajemství vonných esencí, které odkrývaly své neobvyklé schopnosti. Přestože je dnešní doba přesycena nabídkami věhlasných kosmetických firem a na trhu je k nalezení nepřeberné množství „zázračných krémů a přípravků“, čistá příroda ví své. Ve své hluboké moudrosti přihlíží tomu bláznivému lidskému snažení, které bohužel často vede k tomu, že nejen člověk, ale v neposledním případě i příroda sama začíná churavět. Lidé se stávají čím dál víc choulostiví, přecitlivělí a na každém kroku nás potkávají alergie a různá onemocnění. Velmi často se dnes setkáváme také s tím, že klasická medicína na uzdravení člověka prostě nestačí… My však můžeme říct své mocné „dost“ a podívat se na celý svět jinak. Máme možnost změnit svůj přístup k vlastnímu životu a nahlédnout zdravým selským rozumem tam, kde jsme se kdysi odklonili z toho správného směru. Stačí se pozorně podívat do zrcadla. Bude před vámi stát nádherná lidská bytost, která touží po tom být hýčkaná, zdravá a šťastná! A my máme možnost jí k tomu aktivně pomáhat… a to je skvělá zpráva! Dovolme našemu tělu volně dýchat a dejme stranou komerčně zaměřenou kosmetickou chemii. Tenzidy v běžných preparátech tělo vysušují a nezvykle brzy se objeví první protesty pokožky, přecitlivělost kůže, ekzémy a alergie. Konzervační látky a syntetické složky jsou tělu naprosto cizí a opět přináší zbytečné zdravotní problémy. Naše tělo si zaslouží hýčkat od konečků prstů až po konečky vlasů!!! Dopřejme mu tedy to nejlepší! Máme možnost vyzkoušet na vlastní kůži „zázračnou terapii“ a tělo i naše duše se nám odmění zdravím a přirozenou krásou. K ošetření těla můžeme vyzkoušet aromaterapeutické přípravky bez konzervačních látek a syntetických komponentů. Vonné oleje a masti!? Na českém trhu jsou k dostání fyziologicky jemné a šetrné přípravky kosmetiky Aromaterapie Karel Hádek, které rozhodně stojí za povšimnutí. Sprchovací, koupelové a masážní oleje obohacené o vonné esenciální oleje, které i v domácích podmínkách dokážou divy! Esenciální oleje mají totiž skutečně kouzelnou moc. Uzdravují přirozenou cestou naše tělo, harmonizují naši psychiku, přináší úlevu od všedních starostí a obnovují radost ze života! Kleopatra by mohla vyprávět! V jarním období po dlouhé a unavené zimě nám skvěle poslouží jalovcový éterický olej ve sprchovacím nebo koupelovém oleji. Jalovec je velký pomocník při jarním úklidu naší lymfy, kterou napomáhá čistit a zároveň detoxikuje celé tělo. Po poradě s odborníkem lze použít také k vnitřnímu použití pro podporu ledvin, které celou očistu důkladně podporují.


29

K jarnímu pročištění jater poslouží ostropestřec mariánský, na jarní procházce doplní naši potřebnou zásobu hořčin bylinky, které můžeme ochutnávat. Za všechny stojí za zmínku „obyčejná“ pampeliška, její jarní lístečky mají blahodárnou sílu. V nabídce pana Hádka je zajímavá směs éterických olejů pod názvem CANDIOL, která v rámci jarní očisty pomáhá zbavit tělo plísní na povrchu (nehty, pokožka) i v trávicím traktu (candida albicans). K tomu velkou měrou podporuje imunitní systém a tělo má najednou větší chuť do života a raduje se z teplých jarních dní. Jaro je plné nových a nádherných vůní! Zastavme se a vdechujme plnými doušky tu krásu. Udělejme si čas na důležité věci a věnujme se sobě. Nasedněme na kolo a jeďme s větrem o závod, jděme do přírody, zavřeme oči a nechme se vést… Dovolme si pro sebe to nejlepší! Nechejme se hýčkat, hladit, masírovat a oprašovat. Zasloužíme si to. Dovolme sami sobě, ať nám život voní….. Silvie Králová – aromaterapeutka

Kalendář poutí na svatém hostýně v roce 2011 8. - 9. duben

PÁ-SO

Pěší pouť Svatý Kopeček – Svatý Hostýn, mše sv. SO 7.15

30. duben

SO

Osmnáctá hasičská pouť, pontifik. mše sv. 10.15

1. květen

NE

Čtvrtá pouť bohoslovců za povolání, pontifik. mše sv. 9.00

14. květen

SO

První pouť lékařů a pracovníků ve zdravotnictví, hlavní mše sv. 10.15

22. květen

NE

Devátá pouť včelařů, pontifik. mše sv. 10.15

29. květen

NE

Devátá pouť podnikatelů, hlavní mše sv. 10.15

4. červen

SO

šestnáctá pouť Radia Proglas, pontifik. mše sv. 11.30

11. červen

SO

Společná pouť Sdružení žáků a žákyň Dona Boska, hlavní mše sv. 10.15

13. červen

PO

Jedenáctá pouť píšících křesťanů, hlavní mše sv. 10.15

18. červen

SO

Druhá pouť zrakově postižených, hlavní mše sv. 11.30

25. červen

SO

8.30 mše sv. v BpH, následuje Eucharistický průvod z Bystřice pod Hostýnem na Svatý Hostýn

30


28. červen

ÚT

Pouť kněží olomouckě arcidiecéze za vlastní posvěcení, pontifik. mše sv. 9.00

30. červen - 4. červenec

ČT – PO

1. červenec

PÁ

Pouť členů Apoštolátu modlitby, hlavní mše sv. 10.15

2. červenec

SO

Dětská pouť na začátku prázdnin, hlavní mše sv. 9.00 a 10.15

9. červenec

SO

Pouť obce Slavkov pod Hostýnem, hlavní mše sv. 10.15

14. srpen

NE

Hlavní pouť, pontifik. mše sv. 10.15

15. srpen

PO

Titulární slavnost Nanebevzetí Panny Marie, potifik. mše sv. 10.15

20. srpen

SO

Třetí pouť pedagogů, hlavní mše sv. 10.15

21. srpen

NE

Tradiční Orelská pouť, pontifik. mše sv. 10.00

27. srpen

SO

Arcidiecézní pouť rodin a dětská pouť na konci prázdnin, mše sv. 9.00 a 10.15

3. srpen

SO

Devatenáctá muklovská pouť, pontifik. mše sv. 10.00

11. srpen

NE

Pouť členů Matice svatohostýnské, pontifik. mše sv. 9.00

16. a 17. září

PÁ a SO

27. – 28. září

ÚT-ST

„Moravská Compostela“ – pěší pouť Svatý Kopeček – Svatý Hostýn – Velehrad

První a druhý den františkánské pouti Svatováclavská pouť Svatý Kopeček – Svatý Hostýn

2. říjen

NE

Růžencová pouť

8. říjen

SO

První den dušičkové pouti, pontifik. mše sv. 17.00, následuje světelný průvod na lesní hřbitůvek

9. říjen

NE

Druhý den dušičkové pouti, pontifik. mše sv. 10.15

15. říjen

SO

Třináctá svatohubertská pouť, pontifik. mše sv. 10.15

31. prosinec

SO

Sv. Silvestr, mše svaté v 7.15, 9.15, 11.00, ve 22.30 modlitba růžence, 23.00 adorace, 23.45 děkovné Te Deum a sv. požehnání a ve 24.00 pontifik. mše sv.


31

[Obsah] slovo má starosta Dvacet let ................................................................................................str. 1 Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji ..................................str. 2 Rozpočet obce Rusava 2011.............................................................str. 2 Přehled poplatků platných od 2011 ..............................................str. 4 Jaké bylo počasí ..................................................................................str. 5 Portášská hlídka hlásí .........................................................................str. 7 Předvelikonoční zamyšlení ..............................................................str. 7 Lovecká hudba ......................................................................................str. 8 Dění v obci Hlášení desátnictva rusavských portášů .....................................str. 9 Besesa o rally ...................................................................................... str. 10 XXXIV. valašský bál ........................................................................... str. 12 Hurá na karneval ............................................................................... str. 12 Masopustní veselí ............................................................................. str. 13 Maškarní bál ....................................................................................... str. 14 historie Mlýny a valchy… Mlýn v Chomýži .............................................. str. 15 Vědecká činnost Daniela Slobody, 2. díl ................................... str. 16 Zimní čas, čas vzpomínání ............................................................. str. 18 Obnova portášského sboru – rusavského desátnictva ....... str. 20 Naše škola Dívka Zš Rusava ................................................................................ str. 20 Vánoční kreslení ................................................................................ str. 21 Projekt Rusavské safari ................................................................... str. 21 Kroužek anglického jazyka ........................................................... str. 22 Práce dětí Zš ....................................................................................... str. 23 Zápis žáků do 1. třídy ....................................................................... str. 23 sport SK Rusava – fotbal ............................................................................ str. 23 Zajímavosti Čína – země plná paradoxů ........................................................... str. 25 Aromaterapie - kouzelná, provoněná cesta ke zdraví .......... str. 29 Kalendář poutí na Svatém Hostýně v roce 2011 .................... str. 30

32


Silvestrovská portášská vycházka

Zpravodaj obce Rusava Vydává: Obecní úřad Rusava Za vydání odpovídá: Ludmila Mikšánková Tel.: 573 392 066 e-mail: [email protected] www.rusava.cz Periodicita: vychází 4x ročně Příspěvky prošly jazykovou korekturou, nebyly redakčně upraveny. Registrační číslo: MK ČR E 12061 Náklad: 400 ks Tisk & grafika: TYPOservis Holešov

Zpravodaj. obce Rusava

Recommend Documents