ÚŘ AD
PR ÁCE V MOSTĚ
tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail:
[email protected] http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info
ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE Z A R O K 2006
Most, únor 2007
ÚŘAD
PRÁCE V MOSTĚ
tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail:
[email protected], http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info
ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE Z A R O K 2006
Most, únor 2007
Ing. Oldřich Malý ředitel Úřadu práce v Mostě
OBSAH Strana Administrativní členění okresu Most A. Základní zpráva 1. Celková charakteristika okresu 1.1. Ekonomická oblast 1.2. Oblast demografická a sociální 2. Zaměstnanost a volná pracovní místa 2.1. Celková zaměstnanost 2.2. Odvětvová struktura zaměstnanosti 2.3. Nabídka volných pracovních míst 3. Nezaměstnanost 3.1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti 3.2. Tok nezaměstnanosti 3.3. Struktura uchazečů o zaměstnání 3.4. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4. Cizinci na trhu práce 4.1. Zaměstnávání občanů EU a EHP 4.2. Zaměstnávání ostatních cizinců – tzv. třetích států 5. Kontrolní činnost a insolvence 5.1. Kontrolní činnost 5.2. Insolvence 6. Aktivní politika zaměstnanosti 6.1. Vynaložené finanční prostředky na APZ 6.2. Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ 6.3. Další příspěvky v rámci APZ 6.4. Rekvalifikace 6.5. Cílené programy dle § 120 6.6. Shrnutí uplatňování APZ 7. Stručná analýza problémových skupin a oblastí 8. Shrnutí 9. Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 2. pololetí 2006 9.1. Popis současného stavu nezaměstnanosti a jeho příčiny 9.2. Očekávaný vývoj ve druhém pololetí roku 2006 B. Tematický rozbor I. Situace v jednotlivých mikroregionech II. Vývoj zaměstnanosti u rozhodujících zaměstnavatelů v okrese III. Problematika mladistvých a absolventů škol na trhu práce C. Přílohy Vybrané ukazatele trhu práce Míra nezaměstnanosti v jednotlivých lokalitách okresu Most ke dni 30. 6. 2006 Průmyslové zóny v okrese Most
3 4 5 5 6 8 8 9 11 13 13 14 15 18 20 20 20 21 21 21 22 22 23 27 28 29 30 32 33 33 33 34 36 37 40 51 53 54 56 57
Administrativní členění okresu Most
ZÁKLADNÍ ZPRÁVA
1. Celková charakteristika okresu 1.1.
Ekonomická oblast
Okres Most leží na severozápadě České republiky a sousedí s okresy Chomutov, Teplice a Louny. Severozápadní hranice okresu je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo. Na území okresu je zatím jeden hraniční přechod se SRN, což výrazně omezuje příhraniční turistiku, ekonomiku, atd. Tato poloha předurčuje okresu významné hospodářské a kulturní místo v domácím i mezinárodním měřítku. Celkové uspořádání terénu ovlivnilo zasazení Mostecka do přírodního prostředí, kde se na severu při společné hranice se SRN nachází oblast Krušných hor (s nadmořskou výškou 500 700 m a délkou 130 km). Na jihozápadě se rozprostírají nejzápadnější výběžky Českého středohoří. Střední část okresu pak vyplňuje Mostecká kotlina. Uhelná sloj, ležící přímo pod městem Most, se nepřímo zasloužila o dnešní ráz zdejší krajiny. Těžba nerostů a hnědého uhlí se zde začala rozvíjet už v 15. stol., dobývání uhlí přetrvalo a vydobylo si v této oblasti na dlouhá léta dominantní postavení. Avšak dnešní Mostecko není charakterizováno pouze hnědým uhlím, chemií a energetikou. Je také místem bohatým na historickou a moderní architekturu. Na rekultivovaných plochách, kde se ještě před několika desítkami let těžilo uhlí, dnes vyrostly již tisíce hektarů nových lesů, polí, ovocných sadů, umělých jezer a úrodných vinic. Výsypka bývalého lomu Vrbenský poskytla útočiště mosteckému Autodromu a jezeru, na výsypce u Braňan je v provozu letiště, na Velebudické výsypce se nachází Hipodrom – dostihová dráha. Díky těmto rekultivačním proměnám má okres velmi zajímavou perspektivu. Další řada atraktivních míst (CHKO Českého středohoří, střediska zimních sportů v Krušných horách) předurčuje toto území k tomu, aby se proměnilo ve vyhledávanou rekreační oblast. Tradice průmyslové výroby je charakteristickým rysem našeho okresu. Při hodnocení ekonomické specializace okresu Most v rámci ČR je zřejmé výrazně nadprůměrné zaměření na dobývání nerostů, zejména hnědého uhlí. Toto odvětví zastupuje nejvýznamnější zaměstnavatel v regionu Mostecká uhelná, a.s.. Dalším důležitým odvětvím je chemický průmysl, zastoupený zejména společností Chemopetrol, a.s. Tato společnost je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu a největším petrochemickým podnikem v ČR. Nejvíce průmyslu je soustředěno v oblasti mezi městy Most a Litvínov, kde sídlí i tato společnost. V areálu Chemopetrolu je připravována strategická průmyslová zóna. Průmyslová zóna Záluží má být podle současných plánů největší v republice, měla by umožnit vytvoření několika tisíc pracovních míst. Na projektu spolupracují města Most a Litvínov, podporu má i od Ústeckého kraje. Záměr obnovení zanedbaného území vznikl původně z iniciativy Chemopetrolu. Na celkové zaměstnanosti se dále významně podílí zpracovatelský průmysl (zastoupený zejména společností Česká rafinérská, a.s.), doprava, stavebnictví a obchod. Charakter těchto odvětví vyvolává značné nároky na dopravu. V okrese je dopravní infrastruktura na dobré úrovni. Zdravotní zázemí je také dobře zastoupeno (Nemocnice Most). Okres má poměrně dostatečně zastoupeno učňovské i střední školství a je sídlem řady vzdělávacích zařízení. Vzrostl zejména počet vysokých škol a jejich detašovaných pracovišť (Vysoká škola finanční a správní, Česká zemědělská univerzita Praha, Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava). Okres Most je územní jednotkou Regionu NUTS 4, tvořící společně s Ústeckým a Karlovarským krajem Region NUTS 2 – Severozápad. Toto území bylo vymezeno Vládou ČR za účelem jeho zařazení do skupiny regionů, které se mohou ucházet o finanční zdroje pro svůj hospodářský a sociální rozvoj z tzv. Strukturálních fondů EU. V okrese působí Regionální
rozvojová agentura, Okresní hospodářská komora, Hospodářská a sociální rada Mostecka, Okresní agrární komora, BIC – Podnikatelské a inovační centrum, Business centrum Litvínov a další. Tyto organizace se podílejí svou činností na koncepčním hospodářském, kulturním a sociálním rozvoji mosteckého regionu. Město Most je sídlem a členem sdružení Euroregionu Krušnohoří, které tvoří na české straně obce a města okresů Most, Chomutov, Louny, část Teplicka a Litoměřicka, na německé straně okresy Střední Krušnohoří, Annaberg, Stollberg a Freiberg. Hlavním cílem sdružení je odstranění hranic jako překážek společného rozvoje. V rámci okresu Most byly vytipovány rozvojové plochy, které jsou nabízeny investorům k různým účelům využití. Jedná se nejen o samotné centrum města Most, ale i o plochy v jeho blízkém okolí. U obce Havraň na Mostecku se nachází průmyslová zóna JOSEPH (190 ha), která splňuje kritéria programu Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a získala tak „Akreditaci průmyslových zón“. V této průmyslové zóně zahájil v r. 2003 výrobu mexický producent hliníkových hlav do automobilových motorů Nemak Europe, s.r.o. Tato firma chce vytvořit do 5 let 530 pracovních míst. Do deseti let by měl Nemak investovat a při rozšíření produkce zaměstnat více než 1 300 pracovníků. Město Most registruje několik dalších silných zahraničních investorů, kteří mají zájem o pozemky v průmyslové zóně JOSEPH. Další investiční průmyslová zóna Litvínov – Louka poskytuje zázemí dvěma společnostem: Magnesium Elektron Recycling CZ, s.r.o. (výroba a zpracování neželezných kovů) a Greiner packaging, s.r.o. (výroba zboží z plastů). Investoři využívají často příměstskou rozvojovou zónu Velebudice. I přes připravenost průmyslových zón schází v současnosti v okrese Most nový strategický investor, který by svými novými výrobními kapacitami zvýšil nabídku pracovních míst a snižoval tak počty nezaměstnaných. Turistika v okrese Most se začíná pomalu rozvíjet, oblast nabízí sportovní, kulturní i relaxační vyžití. Ať už návštěvníci zavítají za sportem do Krušných hor anebo navštíví obce a jejich pamětihodnosti, naleznou rozmanité možnosti, jak příjemně strávit volné chvíle. Okres již dávno není jen oblastí dobývání hnědého uhlí, rekultivací bylo dosaženo zkvalitnění životního prostředí, což přispívá k rozvoji turistiky Mostecka.
1.2. Oblast demografická a sociální Okres Most svou rozlohou (467 km2) a počtem obyvatel patří k nejmenším, ale nejlidnatějším okresům republiky. V Ústeckém kraji se svou rozlohou Mostecko řadí na předposlední (šesté) místo a svou nadprůměrnou hustotou obyvatel na km2 se řadí na třetí místo, třebaže absolutním počtem obyvatel patří na místo páté. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu.
Rozloha a obyvatelstvo Ukazatel Rozloha okresu Délka státní hranice Počet obcí Počet obyvatel (k 31. 12. 2004) Hustota osídlení
Měrná jednotka km2 km počet počet obyvatel/km2
Údaj 467 41 26 116 685 250
Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu, vysokou hustotou osídlení a většími městy. Oblast Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás, s velmi omezenými hospodářskými aktivitami.
Datum 1.3.1961 1.12.1970 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Ekonomicky aktivní Obyvatelstvo Muži Ženy Celkem celkem abs. % abs. % abs. % 112 818 32 671 57,6 20 019 35,7 52 690 46,7 117 189 34 316 58,9 27 010 45,8 61 326 52,3 117 297 33 763 58,3 29 100 49,0 62 863 53,6 120 212 32 991 56,1 30 360 49,5 63 351 52,7 117 196 27 689 54,5 23 075 45,5 50 764 43,3
Zdroj: Český statistický úřad – SLBD
Okres tvoří 21 obcí a 5 měst (Most, Litvínov, Meziboří, Lom, Horní Jiřetín), která jsou významnou částí sídelní struktury. V městech Most a Litvínov (pověřené rozšířenou působností) žije téměř 82 % obyvatel celého okresu. Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. V horské a zemědělské oblasti regionu je počet obyvatel značně nízký (pouze 3,9 %).
Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Most k 1. 3. 2001 Stupeň vzdělání Absolutně % Bez vzdělání Základní, včetně neukončeného Vyučení a střední odborné bez maturity Úplné střední s maturitou Vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěné
765 27 616 37 999 20 881 2 560 5 091 2 083
0,8 28,5 39,3 21,5 2,6 5,2 2,1
Obyvatelstvo 15-ti leté a starší - celkem
96 995
100,0
0 - 14
Věková struktura obyvatelstva v okrese Most k 31. 12. 2004 Věk Z toho ženy ve věku 15 - 59 60 - 64 65+ 0 - 14 15 - 59 60 - 64
18 490
77 614
6 624
Celkem: 116 685
13 957
8 942
38 606
3524
65+ 8 619
Celkem: 59 691
V populaci okresu mírně převažují ženy (51,2 %), zejména pak ve věkové skupině 65 a více let. V okrese Most je 66,5 % obyvatel v produktivním věku (15 - 59 let), kde mírně převažují muži. I přes nepříznivý vývoj porodnosti v ČR, převažuje počet obyvatel v regionu v předproduktivním věku (15,8 %) nad obyvateli v poproduktivním věku (12 %).
2. Zaměstnanost a volná pracovní místa 2.1. Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů Zaměstnavatelé zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů
stav k 31.12.2005 31.12.2006 262 273 1871
1870
2133
2143
Počet zaměstnavatelů v okrese Most zůstává stabilizovaný. I v uplynulém roce došlo k mírnému nárůstu jejich počtu, a to v kategorii středních podniků nad 25 zaměstnanců, což je z hlediska vývoje zaměstnanosti příznivý signál. Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci a OSVČ zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ)
stav k 31.12.2005 31.12.2006 32375
32893
8412
8312
4807
4758
45594
45963
Z hlediska počtu zaměstnanců si dominantní roli drží stále podniky s více jak 25 zaměstnanci. Tyto společnosti zaznamenaly nárůst zaměstnanosti o 518 pracovních míst. Střední firmy, se stavem do 25 zaměstnanců zaznamenaly pokles o 100 pracovních míst. Pro příznivý vývoj zaměstnanosti je důležitý zejména rozvoj malého a středního podnikání, který by ve svém důsledku mohl vést ke stabilizaci v oblasti zaměstnanosti, kde je situace stále poměrně nestabilní a ovlivněná sezónními výkyvy. Uplynulý rok lze považovat z hlediska zaměstnanosti za velmi úspěšný, neboť nezaměstnanost se v okrese Most snížila. Za snížením nezaměstnanosti v okrese stojí zejména investoři, kteří zahájili, nebo rozšířili, svou činnost.
2.2. Odvětvová struktura zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti je vyhodnocován ze získaných informací monitoringu pracovních příležitostí v okrese Most.
Počty sledovaných zaměstnavatelů a pracovníků v jednotlivých odvětvích v okrese Most k 31. 12. 2006 Počet subjektů Počet pracovních míst Odvětví Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Zemědělství, myslivost lesní hospodářství Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny plynu a vody Stavebnictví Obchod a opravy spotřebního zboží Pohostinství, ubytování Doprava, skladování pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby CELKEM
2003
2004
2005
2006
2003
2004
2005
2006
34
32
36
36
480
410
473
304
8
8
8
8
5 383
5 294
5 037
4 765
211
228
261
286
10 469
10 841
10 823
10 827
7
8
8
8
719
716
656
593
238
258
281
317
3 537
3 320
3 269
3 406
525
560
631
690
4 492
4 851
4 846
4 690
166
177
207
235
1 078
1 008
1 065
1 109
131
104
116
124
4 929
3 966
3 879
3 677
21
23
26
27
385
291
262
232
253
278
304
333
2 376
2 138
2 452
2 505
45
41
41
41
1 639
1 797
1 556
1 617
110
114
117
116
2 781
2 715
2 696
2 680
63
61
62
68
3 064
3 026
2 981
2 947
164
176
208
231
1 368
1 394
1 484
1 523
1 976
2 064
2 302
2 516
41 867 41 467 41 479 40 875
Uvedená tabulka vyjadřuje počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v okrese Most za jednotlivá časová období. Ze získaných poznatků vyplývá, že nejvýraznější počet zaměstnavatelů je v obchodu; stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí. V žádných sledovaných odvětvích nedošlo k poklesu zaměstnavatelských subjektů. Nejmenší zastoupení na trhu práce z pohledu počtu sledovaných subjektů představují odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody; dobývání nerostných surovin a peněžnictví. Stejné období loňského roku zaznamenalo totéž. Celkový počet sledovaných zaměstnavatelů se v databázi ÚP zvýšil o 214 subjektů. Což se dá vysvětlit zejména nárůstem počtu sledovaných fyzických osob podnikajících dle živnostenského zákona nezapsaných v obchodním rejstříku (nárůst oproti 31.12.2005 o 135
subjektů, tj. o 11,7 %) a společností s ručením omezeným (nárůst oproti 31.12.2005 o 52 subjektů, tj. o 7,9 %). Přesto se celková zaměstnanost u sledovaných zaměstnavatelských subjektů snížila v 1. pol. 2006 o 442 pracovních míst. V 2. pol. 2006 byl zaznamenán další pokles, ale již pouze o 162 pracovních míst. Postupně tak klesá úbytek zaměstnanosti. Celkově se zaměstnanost u sledovaných subjektů v roce 2006 snížila o 604 pracovních míst. Nejnižší zaměstnanost v okr. Most představuje, stejně jako rok minulý, peněžnictví a pojišťovnictví, tj. 232 pracovních míst. Nejvyšší zaměstnanost v okr. Most představuje: - zpracovatelský průmysl, tj. 10 827 pracovních míst, - dobývání nerostných surovin, tj. 4 765 pracovních míst, - obchod a opravy spotřebního zboží, tj. 4 690 pracovních míst. Nejvýraznější změnu v počtu pracovních míst zaznamenalo: - odvětví dobývání nerostných surovin (pokles o 272 prac. míst, tj. o 5,4%), - odvětví zemědělství, myslivost, lesní hospodářství (pokles o 169 prac. míst, tj. o 35,7%). Opak zaznamenalo: - odvětví doprava, skladování pošty a telekomunikace (nárůst o 202 prac. míst, tj. o 5,2%), - stavebnictví (nárůst o 137 prac. míst, tj. o 4,2%). Přehled sledovaných zaměstnavatelů a pracovních míst v jednotlivých odvětvích v okrese Most – k 31. 12. 2006 Počet subjektů Počet prac. míst Odvětví Rok 2006 Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod a opravy spotřebního zboží Pohostinství, ubytování Doprava, skladování pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
CELKEM
Rok 2006 304 4 765 10 827 593 3 406 4 690 1 109 3 677 232 2 505 1 617 2 680 2 947
% 0,7 11,7 26,4 1,5 8,3 11,5 2,7 9,0 0,6
68
% 1,4 0,3 11,3 0,3 12,6 27,5 9,3 4,9 1,1 13,2 1,6 4,6 2,7
231
9,2
1 523
3,7
2 516
100,0
40 875
100,0
36 8 286 8 317 690 235 124 27 333 41 116
6,1 4,0 6,6 7,2
Tabulka uvádí počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v jednotlivých odvětvích v okrese Most s procentuelním vyjádřením.
2.3. Nabídka volných pracovních míst Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31.12.2005 31.12.2006 Stupeň vzdělání volná uchaz./ volná uchaz./ uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo bez vzdělání a neúplné 90 0 0 92 7 13 základní základní vzdělání 6311 39 162 5873 62 95 nižší střední vzdělání 4 0 0 6 1 6 nižší střední odborné 321 0 0 321 3 107 střední odborné 174 31 4635 473 10 5351 s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat. 59 2 30 51 6 8 i výuč. listu ÚSV 288 1 288 236 12 20 ÚSO s vyučením i maturitou 464 6 78 434 20 22 ÚSO s maturitou 1345 35 39 1177 73 16 (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání 20 1 20 19 3 6 bakalářské vzdělání 34 1 34 41 0 0 vysokoškolské 130 20 7 120 35 3 doktorské 4 0 0 2 0 0 celkem 14421 279 52 13007 695 19 Největší nabídka pracovních míst je stabilně pro vyučené uchazeče, a to jak v oblasti výroby, tak i v oblasti služeb. Relativně dobrá situace je u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo poměrně nízký, stejně jako absolventů středních odborných škol. Naopak relativně špatná je situace u absolventů gymnázií a uchazečů s nižším středním vzděláním, kde je naopak počet uchazečů na jedno pracovní místo velmi vysoký. Ze strany zaměstnavatelů je největší zájem o vyučené uchazeče, zejména potom o uchazeče v profesích: zedník, zámečník, obráběč kovů, svářeč, tesař, truhlář, kuchař, prodavačka, šička, švadlena. Přesto se stává, že právě uchazeči v těchto profesích jsou nejvíce zastoupeni mezi uchazeči o zaměstnání. Tento zdánlivě nesmyslný rozpor má několik příčin: 1. Uchazeči mají různá zdravotní omezení, která jim neumožňují vykonávat svou profesi (toto je případ zejména stavebních profesí). 2. V profesi jsou tak malé výdělky, že uchazeči chybí motivace pracovat (případ prodavaček). 3. Uchazeči nezvládají dobře práci v úkole (případ šiček, švadlen). Zaměstnavatelé se snaží situaci v mnoha případech řešit zaměstnáváním cizinců, či občanů Slovenské republiky, kteří se z jejich pohledu jeví jako levnější a výkonnější pracovní síla. Od minulého roku mají zaměstnavatelé možnost využívat při zadávání volných pracovních míst služby Portálu MPSV, který umožnuje zadávání a údržbu pracovních míst prostřednictvím internetu na základě oprávnění přiděleného úřadem práce. V průběhu roku 2006 bylo prostřednictvím Portálu MPSV zadáno 390 pracovních míst. K 31.12.2006 bylo 56 zaměstnavatelům přiděleno právo údržby pracovních míst na Portále MPSV.
Struktura volných míst podle hlavních tříd KZAM 31.12.2005 31.12.2006 volná uchaz./ volná uchaz./ Uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo
Třída KZAM
1 – vedoucí a řídící pracovníci 2 – odborní duševní pracovníci 3 – technici , zdravotníci a pedagogové 4 – nižší administrativní pracovníci 5 – pracovníci ve službách a obchodu 6 – dělníci v zemědělství a lesnictví 7 – kvalifikovaní řemeslníci 8 – obsluha strojů 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
135
6
23
124
19
7
495
20
25
391
55
7
908
42
22
829
90
9
1101
5
221
1091
7
156
2714
24
114
2524
38
66
175
3
59
161
13
12
2491
96
26
2198
327
7
1296
35
38
1193
105
11
5002
48
105
4382
41
107
Největší nabídka volných míst z hlediska hlavních tříd KZAM je po kvalifikovaných řemeslnících, poměrně významně vzrostla poptávka po obsluze strojů a zařízení a také po technicích. Naopak poptávka po nekvalifikovaných dělnících a po dělnících v zemědělství zůstává velmi nízká.
Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
Vývoj počtu volných pracovních míst Volná místa celkem Počet uchazečů na 1 volné místo 2004 2005 2006 2004 2005 2006 321 288 47 53 250 59 327 262 47 57 432 34 261 324 58 46 415 35 212 319 70 45 489 29 224 317 67 46 512 28 262 360 57 40 695 20 289 300 53 49 686 20 339 359 45 41 752 19 316 327 48 45 702 20 351 312 43 46 660 20 281 304 52 47 664 19 278 279 53 52 695 19
Z této tabulky je jasně patrný letošní prudký nárůst počtu hlášených volných míst, který je proti stejnému období loňského roku více než dvojnásobný. Tento stav pouze potvrzuje trend posledních měsíců, kdy se začala situace v nezaměstnanosti lepšit, zejména v souvislosti s dobrou ekonomickou situaci v ČR, která přinesla i hospodářské oživení a s ním související větší nabídku pracovních příležitostí.
3. Nezaměstnanost 3.1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Vývoj nezaměstnanosti stav k Nezaměstnaní, VPM a MN
celkem 31.12.2005
evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM
uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti (do 30. 9. 2004 hmotné zabezpečení) míra nezaměstnanosti (v %)
ženy
31.12.2006
31.12.2005
31.12.2006
14 421
13 007
7415
6 871
13 666 279 52
12 454 695 19
6 947 279 25
6 504 695 10
1 930
1 678
1 053
922
21,2
19,47
24,6
23,9
Ve druhém pololetí roku 2006 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 1,73 procentního bodu oproti stavu na konci roku 2005. V absolutních počtech klesl počet evidovaných nezaměstnaných o 1 414. Počet evidovaných uchazečů je mírně nižší než jsme předpokládali v prognóze úřadu práce na druhé pololetí 2006. Vývoj letošního roku potvrdil příznivý trend roku 2004 a 2005 a tak i v letošním roce došlo k meziročnímu poklesu nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti roku 2006 byl následující. Nejdříve došlo v lednu k nárůstu počtu nezaměstnaných způsobenému jednak propouštěním ve firmách, které je plánováno ve většině případů právě na konec roku, jednak ukončením dohod aktivní politiky zaměstnanosti o vytvoření pracovních míst. Od ledna však již nezaměstnanost klesala, zejména vlivem působení aktivní politiky zaměstnanosti, ale také větším odlivem uchazečů na nově vznikající pracovní místa, zejména v oblasti sezónních prací. Míra nezaměstnanosti je nižší než úřad práce předpokládal i díky změně klouzavých průměrů pracovní síly pro výpočet nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných je nižší než bylo předpokládáno v prognóze úřadu práce, a to zejména proto, že se situace na trhu práce vyvíjela nadále příznivě. Z hlediska míry nezaměstnanosti je okres, i díky nárůstu nezaměstnanosti na konci roku, stále na prvním místě v rámci ČR. Přes tuto nelichotivou pozici došlo v uplynulém pololetí k poměrně výraznému poklesu nezaměstnanosti. Počet evidovaných nezaměstnaných se snížil o 1 414. Tato situace by se měla dále zlepšovat s příchodem nových investorů do našeho okresu, popřípadě i do okresů sousedních. V zóně TRIANGLE se předpokládá během dvou let vznik nejméně 4000 pracovních míst, která by měli vytvořit konsorcium japonských firem IPS ALPHA a firma Hitachi, které již v této zóně zakoupily pozemky. Vznik takového počtu pracovních míst by měl zásadním způsobem ovlivnit vývoj nezaměstnanosti v našem okrese. Navíc se v dalších letech předpokládá vznik dalších cca. 8.000 pracovních míst.
3.2 Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem
za rok 2005 za rok 2006
nově evidovaní 9 761 9 257
vyřazení 10 073 10 671
nově evidovaní 6 796 4 245 8 084 4 370
umístění
ženy vyřazení 4 436 4 917
umístění 2 996 3 679
Největší pohyb na trhu práce byl jako již tradičně v lednu, kdy jednak přišlo do evidence nejvíce nových uchazečů o zaměstnání (578 uchazečů), zároveň jich však bylo také nejvíce vyřazeno (478 uchazečů). V lednu bylo také zatím nejvíce uchazečů umístěno do zaměstnání, a to 328. To že přichází nejvíce uchazečů do evidence právě v lednu je způsobeno jednak ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou u mnoha firem, jednak ukončováním platnosti pracovních míst vytvořených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Úřad práce již s tímto vývojem počítá a proto se snaží znovu s přispěním aktivní politiky zaměstnanosti, co nejvíce uchazečů opět umístit na vytvořená pracovní místa. Z tohoto důvodu byl v lednu zároveň nejvyšší počet umístěných uchazečů. Poměrně vyšší počet umístěných uchazečů o zaměstnání byl ještě v květnu a červnu, a to v souvislosti se zahájením sezónních prací nejen ve stavebnictví. Významný podíl na nezaměstnanosti mají občané starší 50 let, pro které, po jejich příchodu na trh práce, jen obtížně nacházíme uplatnění a také občané se zdravotním postižením. Z hlediska profesního jsou hlavním zdrojem nezaměstnanosti občané nekvalifikovaní, popř. s neúplnou kvalifikací, kteří jsou v mnoha případech z trhu práce vytěsňováni občany kvalifikovanými, kteří z nějakého důvodů (zejména z důvodu snižování počtu pracovníků) přišli o zaměstnání.
3.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stav k celkem ženy stupeň vzdělání 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2005 31.12.2006 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% bez vzdělání a neúplné 0,6 92 0,7 43 0,6 41 0,6 90 základní základní vzdělání 6 311 43,8 5 873 45,2 3 190 42,9 3 012 43,8 nižší střední vzdělání 4 0,1 6 0,1 1 0,1 3 0,1 nižší střední odborné 321 2,2 321 2,5 140 1,9 136 2 střední odborné s výuč.listem 5 351 37,1 4 635 35,6 2 592 34,9 2 354 34,3 stř. nebo stř.odb. bez mat.i 59 0,4 51 0,4 53 0,7 46 0,7 výuč. listu ÚSV 288 2,0 236 1,8 194 2,6 161 2,3 ÚSO s vyučením i maturitou 464 3,2 434 3,3 265 3,6 256 3,7 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) 1 345 9,3 1 177 9 851 11,5 770 11,2 vyšší odborné vzdělání 20 0,1 19 0,1 14 0,2 11 0,2 bakalářské vzdělání 34 0,2 41 0,3 17 0,2 22 0,3 vysokoškolské 130 0,9 120 0,9 53 0,7 58 0,8 doktorské 4 0,1 2 0,1 2 0,1 1 0,1 celkem 14 421 100 13 007 100 7 415 100 6 871 100 V uplynulém roce se nepatrně zvýšil podíl uchazečů se základním vzděláním na celkové nezaměstnanosti, přesto je stále podíl kvalifikovaných uchazečů vyšší než nekvalifikovaných, a to zhruba v poměru 55:45. Pokles podílu vyučených uchazečů a uchazečů se středoškolským vzděláním s maturitou svědčí o tom, že právě tyto skupiny uchazečů se nejvíce podíleli na poklesu nezaměstnanosti. Zároveň se mírně zvýšil i podíl uchazečů s vysokoškolským vzděláním, z důvodu příchodu letošních absolventů do evidence úřadu práce.
věk do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let nad 60 let celkem
Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k celkem ženy 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2005 31.12.2006 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% 911 6,3 760 5,8 414 5,6 375 5,5 2 138 14,8 1 815 14 922 12,4 773 11,3 1 922 13,4 1 714 13,2 930 12,5 861 12,5 1 937 13,4 1 776 13,7 1 110 15,0 1 025 14,9 1 629 11,3 1 485 11,4 973 13,1 908 13,2 1 531 10,6 1 448 11,1 870 11,7 869 12,6 1 480 10,3 1 314 10,1 798 10,8 704 10,2 1 676 11,6 1 493 11,5 955 12,9 867 12,6 1 077 7,5 1 083 8,3 408 5,5 454 6,6 120 0,8 119 0,9 35 0,5 35 0,5 14 421 100 13 007 100 7 415 100 6 871 100
Z tabulky je patrné, že na snížení nezaměstnanosti se největší měrou podíleli uchazeči ve věku do 25 let, což je poměrně zajímavé, neboť tato skupina měla v dřívější době problém s nástupem do zaměstnání. Důvodem byl zejména nedostatek praktických dovedností. Zde se patrně příznivě projevil vliv aktivní politiky zaměstnanosti, kde patří tato skupina uchazečů mezi preferované při vytváření dotovaných pracovních míst. Dalším pozitivním zjištěním z tohoto období je zastavení nárůstu podílu uchazečů nad 50 let na celkové nezaměstnanosti. I této skupině uchazečů věnuje úřad práce zvýšenou pozornost. Zajímavé je také zjištění, že podíl žen ve věku do 30 let na nezaměstnanosti žen je nižší než je tomu u této skupiny v případě celkové nezaměstnanosti. Zde se patrně projevuje fakt, že mnoho žen je v tomto věku na rodičovské dovolené. Obdobná situace je i u věkové skupiny nad 55 let, kde je hlavním faktorem dřívější odchod do důchodu u žen. Délka evidence stav k Délka evidence do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců celkem
celkem 31.12.2005 31.12.2006 abs. v% abs. v% 1 797 12,5 1 699 13,1 1 600 11,1 1 370 10,5 1 047 7,3 881 6,8 862 5,9 836 6,4 2 363 16,4 2 009 15,4 6 752 46,8 6 212 47,8 14 421 100 13 007 100
ženy 31.12.2005 31.12.2006 abs. v% abs. v% 804 10,8 766 11,1 799 10,8 725 10,6 545 7,3 472 6,9 474 6,4 446 6,5 1 287 17,3 1 119 16,3 3 506 47,4 3 343 48,7 7 415 100 6 871 100
Podíl uchazečů kteří jsou dlouhodobě v evidenci je stále velmi vysoký. Více než 6 měsíců je evidováno 76,4% uchazečů a více než 12 měsíců 63,2% uchazečů. U žen je situace ještě horší, více jak 6 měsíců je jich v evidenci 78,3% a více než 12 měsíců 64,9%. I skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů věnuje úřad práce zvýšenou pozornost a snížení dlouhodobé nezaměstnanosti patří k jedním z hlavních úkolů na příští období.
Délka evidence průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů
Průměrná délka evidence (ve dnech) stav k celkem ženy 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2005 31.12.2006 1 024
1 110
1 030
1 110
525
553
538
614
Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání stav k KZAM 31.12.2005 31.12.2006 abs. v% abs. v% tř. 1 – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 135 0,9 124 1 tř. 2 – vědečtí a odborní duševní pracovníci 495 3,4 391 3 tř. 3 – techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a 908 6,3 829 6,4 pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – nižší administrativní pracovníci (úředníci) 1 101 7,6 1 091 8,4 tř. 5 – provozní pracovníci ve službách a obchodě 2 714 18,8 2 524 19,4 tř. 6 – kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví 175 1,2 161 1,2 a v příbuzných oborech tř. 7 – řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, 17,2 2 198 16,9 2 491 opraváři tř. 8 – obsluha strojů a zařízení 1 296 9,0 1 193 9,2 tř. 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 5 002 34,8 4 382 33,7 tř. 0 – příslušníci armády 6 0,1 7 0,1 nezadáno 98 0,7 107 0,8 celkem 14 421 100 13 007 100 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání - ženy stav k KZAM 31.12.2005 31.12.2006 abs. v% abs. v% tř. 1 – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 53 0,7 54 0,8 tř. 2 – vědečtí a odborní duševní pracovníci 295 4,0 245 3,6 tř. 3 – techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a 501 6,8 449 6,5 pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – nižší administrativní pracovníci (úředníci) 917 12,4 911 13,3 tř. 5 – provozní pracovníci ve službách a obchodě 2089 28,2 1 971 28,7 tř. 6 – kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví 1,5 98 1,4 109 a v příbuzných oborech tř. 7 – řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, 405 5,5 351 5,1 opraváři tř. 8 – obsluha strojů a zařízení 315 4,2 298 4,3 tř. 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2673 35,9 2 436 35,5 tř. 0 – příslušníci armády 3 0,1 2 0,1 nezadáno 55 0,7 56 0,8 celkem 7415 100 6 871 100 Výčet profesí s nejvyššími počty evidovaných uchazečů: - pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, - prodavači v obchodech, - zedník, - zámečník, - švadlena, šička, - automechanik, - kuchař.
3.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 3.4.1 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k Stupeň vzdělání celkem Ženy 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2005 31.12.2006 bez vzdělání a neúplné základní 55 37 22 18 základní vzdělání 19 195 109 107 nižší střední vzdělání 1 0 1 0 nižší střední odborné 68 62 26 29 střední odborné s výuč.listem 250 190 91 74 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. 0 0 0 0 listu ÚSV 31 14 17 10 ÚSO s vyučením i maturitou 81 82 48 44 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 157 142 90 89 vyšší odborné vzdělání 7 5 4 2 bakalářské vzdělání 16 24 10 13 vysokoškolské 23 10 12 7 doktorské 0 0 0 0 celkem 708 761 430 393 Mladí lidé se po ukončení vzdělávacího procesu až příliš často, místo plynulého přechodu do praxe, stávají registrovanými uchazeči o zaměstnání. Postupně tak ztrácejí teoretické a odborné znalosti, aniž by získali jakékoliv pracovní návyky a dovednosti. Ke snížení počtu evidovaných absolventů přispělo také to, že školy nyní opouštějí slabší populační ročníky. Řada zaměstnavatelů při obsazování volných pracovních míst preferuje pracovníky s odbornou praxí. Proto úřady práce, při umísťování absolventů škol a mladistvých uchazečů do zaměstnání, využívají všech dostupných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, spolu s intenzivní poradenskou činností. K úspěšnému umísťování absolventů škol a mladistvých uchazečů, s využitím nástroje vyhrazená pracovní místa, přispívá jejich adaptabilita, flexibilita a aktivita, a s ní spojená větší úspěšnost v nalezení pracovního uplatnění, než u dlouhodobě evidovaných uchazečů. K dalšímu zlepšení této nepříznivé situace by mohlo přispět obnovení učňovského školství, kdy se každý učeň učil pro konkrétního zaměstnavatele. Na jedné straně by si zaměstnavatelé mohli takto vychovávat a připravovat kvalifikovanou pracovní sílu. Na druhé straně by se eliminovaly situace nesmyslného chrlení absolventů v profesích, které vlastně nikdo nepotřebuje.
3.4.2 Osoby se ZP Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP celkem Ženy 31.12.2005 31.12.2006 31.12.2005 31.12.2006 osoby se ZP 1 574 1 311 643 572 podíl na celkovém počtu uchazečů 10,9 10,1 8,7 8,3 z toho: plně invalidní 7 5 4 1 částečně invalidní 1 072 919 430 398 os. zdravotně znevýhodněné 495 387 209 173 Vzhledem k vysokému procentu nezaměstnanosti v okrese Most je umístění občanů se ZP velice náročný úkol. Tito občané mají pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, a to ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, případně zaměstnání za mimořádně upravených podmínek. Uchazeči se ZP jsou umísťováni s poskytnutím hmotného zvýhodnění ve prospěch zaměstnavatele v rámci aktivní politiky zaměstnanosti na chráněná pracovní místa a do chráněných dílen. I přes příspěvky na provoz a zřízení pracovišť, které jsou zaměstnavateli poskytovány, jich je stále ještě nedostatek. Některým občanům, kterým je přiznán částečný invalidní důchod z jakýchkoliv zdravotních důvodů (pracovní úraz, nemoc z povolání apod.), doplácí zaměstnavatel po celou dobu evidence částky do výše rozhodného výdělku. Proto není většinou ze strany těchto uchazečů zájem o jakékoliv zaměstnání.
4. Cizinci na trhu práce Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Po vstupu ČR dne 1.5.2004 do Evropské unie (EU) se cizinci rozdělili do dvou základních kategorií, a to na občany Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kteří mají volný přístup na český trh práce bez nutnosti povolení k zaměstnání a ostatní cizince, tj. občany tzv. třetích států, kteří i nadále musí žádat o povolení k zaměstnání. Zaměstnaní cizinci Zaměstnaní s pracovním povolením Informace o zaměstnaní podle § 98 písm. a) až e), j), k) Občané EU, Norska, Islandu Lichtenštejnska a Švýcarska
stav k 31.12.2005 31.12.2006 273 341 14 42 243 208
4.1. Zaměstnávání občanů EU a EHP K 31.12.2006 v okrese Most bylo registrováno na informačních kartách celkem 208 občanů EU. Tuto skupinu tvoří Slováci (155), Poláci (22), Němci (15), Litevci (5), Britové (3), Nizozemci (3), Ital, Švéd, Rakušan, Dán a Belgičan. Slováci, Poláci a Litevci jsou zaměstnáváni převážně v dělnických profesích, ostatní zejména jako vedoucí pracovníci, učitelé a technici. Z celkového počtu 208 zde pracovalo 28 žen, tj. 13,5 %. Nejvíce občanů EU zde pracuje v profesi lešenář, montážní dělník, stavební dělník, ale také lékař . Největším zaměstnavatelem je firma EUROMONT LEŠENÍ spol. s r.o., GRAMMER CZ, s.r.o. a RELUKO s.r.o..
4.2. Zaměstnávání ostatních cizinců – tzv. třetích zemí Platných povolení k zaměstnání cizinců k 31.12.2006 bylo celkem 341. Z posuzování profesního složení vyplývá, že nejvíce cizinců v okrese Most pracuje v profesích zedník, svářeč, klempíř, montér potrubář, montér kovových konstrukcí, montážní dělník, zámečník a šička. Jedná se o profese, ve kterých není na trhu práce dostatek vhodných uchazečů. Počet platných povolení se v průběhu roku zvýšil o 68. Z hlediska národnostního složení jsou tu nejvíce zastoupeny skupiny občanů z Ukrajiny (134), Rumunska (117) a Bulharska (54). Mezi největší zaměstnavatele patří OKZ HOLDING a.s., VSB MONT s.r.o., MONIZ s.r.o., Promotherm s.r.o. a EVROPA 2000, s.r.o.. V případě evidovaných cizinců (42 osob), u kterých se nevyžaduje povolení k zaměstnání, se jednalo o státní příslušníky následujících států – Ukrajina (9), Čína (9), Bulharsko (7), Vietnam (6), Mongolsko (4), Moldávie (2), Ruská federace (2) a po jedné osobě Rumunsko a Kazachstán.
4.3. Zaměstnávání občanů ČRv SRN a dalších zemích EU/EHP
Pracovní smlouvy na 4 měsíce (SRN) Pracovní smlouvy na 12 až 18 měsíců (SRN) Pracovní Smlouvy do Švýcarska
stav k 31.12.2005 31.12.2006 22 17 0 2 0 0
V roce 2006 úspěšně zažádalo v okrese Most o pracovní povolení na dobu 4 měsíců ve Spolkové republice Německo 17 občanů ČR. Nejčastěji se jednalo o sezónní práce v oblasti hotelnictví, gastronomie a zemědělství. Ve stejném období byli úspěšní 2 žadatelé do Spolkové republiky Německo na dobu 12 měsíců s prodloužením na 18 měsíců. Přetrvává zájem o zaměstnání v SRN na 12 až 18 měsíců ze strany občanů, kteří již tuto možnost v minulosti využili. Tyto žádosti však bývají zamítnuty, neboť tuto formu zprostředkování zaměstnání v Německu mohou zájemci využít jen jednou. Dalšími důvody zamítnutí bývají často formální nedostatky žádostí (např. věk nad 40 let, nedostatečná kvalifikace, aj.). Další možnost zprostředkování zaměstnání prostřednictvím Úřadu práce v Mostě, vyplývající z bilaterálních dohod mezi Českou republikou a Švýcarskem, nevyužil nikdo. Statistické údaje o uplatnění našich pracovníků v ostatních zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru není možné získat, neboť občané České republiky nemají povinnost hlásit našim úřadům zemi, ve které začali pracovat. V případě nutnosti vyřízení pracovního povolení, které vyplývá ze zavedených přechodných období, je tato agenda vyřizována přímo v dané zemi. Zájemci o práci v zemích EU/EHP hojně využívají poradenských a informačních služeb sítě EURES (Evropské služby zaměstnanosti), která působí při úřadech práce od 1.5.2004.
5. Kontrolní činnost a insolvence 5.1. Kontrolní činnost V roce 2006 bylo podáno 48 podnětů, z toho 4 podněty byly z důvodu věcné příslušnosti postoupeny jinému správnímu orgánu a 4 podněty byly vyřizovány v součinnosti s jiným správním orgánem. Podněty se převážně týkají nelegálního zaměstnávání občanů. Ve stejném období bylo oddělením kontroly služeb zaměstnanosti provedeno 97 kontrol zaměřených na dodržování zákona o zaměstnanosti. U 27 zaměstnavatelů bylo zjištěno nelegální zaměstnávání 58 občanů. Jednalo se nejčastěji o profese prodavač, číšník a zedník nebo stavební dělník. Z celkového počtu provedených kontrol bylo u 7 zaměstnavatelů zjištěno nelegální zaměstnávání 10 cizinců při výkonu činnosti lesní práce (3) a prodavač (7). Tyto kontroly se konaly ve spolupráci s Cizineckou policií, Policií ČR a s Městskou policií. Z a porušení pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti byla 33 zaměstnavatelům uložena pokuta za porušování zákona o zaměstnanosti v celkové výši 690.000,- Kč. Pořádková pokuta uložena nebyla. Dále v rámci své činnosti kontrolní odbor přijal 10 stížností týkající se zaměstnanců nebo činnosti úřadu práce. Devět stížností bylo shledáno nedůvodnými, jedna stížnost byla shledána důvodnou. K důvodné stížnosti bylo přijato opatření spočívající v častějším provádění veřejnosprávních kontrol. Oddělením veřejnosprávních kontrol a insolvence byla v roce 2006 provedena 1 kontrola plnění povinného podílu ve smyslu § 81 – 84 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Kontrolou bylo zjištěno porušení ustanovení § 82 odst. 2 a § 83 zákona o zaměstnanosti. Oddělením veřejnosprávních kontrol a insolvence bylo v roce 2006 provedeno 15 následných veřejnosprávních kontrol a 1 průběžná veřejnosprávní kontrola. V jednom případě následné veřejnosprávní kontroly bylo zjištěno porušení podmínek dohody, kontrolní zjištění bylo předáno na Finanční úřad v Mostě. Ve dvou případech následné veřejnosprávní kontroly byl dán podnět ke kontrole OIP Ústí nad Labem, SZZ Most a VZP Most. V rámci průběžné kontroly, kterou provádělo oddělení veřejnosprávních kontrol a insolvence, byl dán podnět ke kontrole OIP Ústí nad Labem.
5.2. Insolvence Při vyplácení mzdových nároků zaměstnanců insolventních zaměstnavatelů se úřad práce řídí zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 73/2006 Sb. Účelem tohoto zákona je uspokojení mzdových nároků zaměstnanců zaměstnavatele, na kterého je podán návrh na prohlášení konkursu, protože není schopen plnit své pracovně právní závazky vůči zaměstnancům.
V roce 2006 bylo Krajským soudem v Ústí nad Labem oznámeno a Úřadem práce v Mostě evidováno celkem 18 návrhů na prohlášení konkursu. O uspokojení nevyplacených mzdových nároků požádalo v průběhu roku 27 zaměstnanců čtyř zaměstnavatelů. V listopadu a prosinci roku 2006 si požádalo o vyplacení mzdových nároků 18 zaměstnanců, kterým byly mzdové nároky vyplaceny v roce 2007. Mzdy za rok 2006 byly vyplaceny v celkové výši 764.228,- Kč. Z této částky bylo odvedeno na sociální pojištění 21.899,- Kč, na zdravotní pojištění 30.052,- Kč a na daních 126.680,- Kč. Čisté mzdové nároky byly vyplaceny v částce 585.597,- Kč. Na jiné místně příslušné úřady práce bylo postoupeno celkem 12 žádostí zaměstnanců, kteří požádali o uplatnění mzdových nároků.
6. Aktivní politika zaměstnanosti 6.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na politiku zaměstnanosti rok 2005 Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) 372 625 z toho na pasivní politiku (PPZ) 99 193 na aktivní politiku (APZ) 273 432 podíl APZ na PZ v % 73,4
rok 2006 269 679 108 812 160 867 59,6
Za příznivý signál v oblasti výdajů na politiku zaměstnanosti považujeme, že podíl aktivní politiky zaměstnanosti převyšuje stále 50%. Znamená to, že větší část finančních prostředků je používána na aktivní ovlivňování trhu práce, a ne pouze na pasivní vyplácení podpory v nezaměstnanosti. V objemu prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti jsou zahrnuty i prostředky účelově určené na cílené programy zaměstnanosti, na podporu zaměstnanosti v rámci Programu na podporu zaměstnanosti v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností a prostředky Evropského sociálního fondu.
Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ SÚPM zřízená zaměstnavateli SÚPM vyhrazená zaměstnavateli
rok 2005
rok 2006
5 665
2 481
24 339
25 002
3 679 100
3 948 248
2 960
0
41 398 9 990 19 002 303 30 9
44 643 14 952 13 824 371 37 34
SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ se ZP zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých veřejně prospěšné práce chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP Rekvalifikace překlenovací příspěvek příspěvek na dopravu zaměstnanců příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program cílené programy k podpoře zaměstnanosti § 120 programy tvorby nových pracovních míst Evropský sociální fond OP RLZ Rezervní fond Ostatní (semináře, expertízy apod.)
0
0
4 310 34 600 17 643 109 276 128
15 948 6500 31 158 1 102 619
celkem
273 432
160 867
Na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti vynaložil Úřad práce v Mostě v uplynulém roce 107 261 000,- Kč (bez prostředků Evropského sociálního fondu, cílených programů a Programu na podporu regionů nejvíce postižených nezaměstnaností). Jedná se o efektivně a účelově dobře investované prostředky státního rozpočtu, a to nejen proto, že znamenaly vytvoření pracovních příležitostí pro stovky lidí. Zároveň byly tyto prostředky využívány na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání formou rekvalifikačních kurzů, které znamenají zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce a tím i zvýšení jejich zaměstnatelnosti. V neposlední řadě byly tyto prostředky využívány k financování motivačních kurzů, jejichž cílem je zvýšení motivace uchazeče o zaměstnání při získávání zaměstnaní. Kromě klasických nástrojů APZ hodnotí úřady práce velice kladně „Program podpory tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností“. Tento program pomáhá zvýšit atraktivnost našeho, nezaměstnaností postiženého, regionu pro investory a spolu s investičními pobídkami je nadějí pro tento region na zlepšení situace v nezaměstnanosti.
6.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ rok 2005 rok 2006 (celkový počet nových pracovních míst) SÚPM zřízená zaměstnavateli 79 39 SÚPM vyhrazená pracovní místa 558 585 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 62 67 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ se ZP 2 3 místa v rámci VPP 388 349 místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a 46 79 pracovištích (vytvoření) celkem 1135 1122
6.2.1. Společensky účelná pracovní místa – příspěvek na vytvoření V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2006 vytvořeno 39 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 31.12.2006 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 102 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 87 uchazečů o zaměstnání. V roce 2006 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 85 uchazečů o zaměstnání. V roce 2006 byla vytvořena pracovní místa v těchto profesích: pomocný stavební dělník, obsluha strojních zařízení, manipulační dělník, administrativní pracovník, vrátný-hlídač, prodejce, řidič, pracovník realitní kanceláře, truhlář, asistent zákaznického centra, rozpočtář, zubní laborant, pomocný dělník v autoservisu. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v roce 2006 vynaloženo celkem 2.481.254,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 63.622,-Kč.
Tento nástroj využívají zaměstnavatelé pouze v případě, kdy vytvářejí zcela nová pracovní místa a potřebují jejich vznik kofinancovat, jinak i v případě vzniku nových pracovních míst dávají zaměstnavatelé přednost vyhrazeným pracovním místům s příspěvkem na mzdové náklady, a to zejména proto, že se v případě vyhrazených pracovních míst nezavazuje zaměstnavatel k jejich udržení po dobu 24 měsíců, tak jako u míst vytvářených.
6.2.2. Společensky účelná pracovní místa vyhrazená–příspěvek na mzdové náklady V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2006 vytvořeno 585 nových pracovních míst. Část těchto míst je vytvářena pouze na dobu 6 měsíců, proto bylo k 31.12.2006 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 370 pracovních míst na kterých bylo k tomuto datu umístěno 370 uchazečů o zaměstnání. V roce 2006 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 585 uchazečů o zaměstnání. V roce 2006 byla vyhrazena pracovní místa zejména v těchto profesích: administrativní pracovník, zámečník, účetní, číšník, řidič. Na vyhrazená pracovních míst bylo v roce 2006 vynaloženo celkem 25.002.285,- Kč. Z toho bylo 11.712.898,-Kč vynaloženo na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v předchozím roce a 13.289.387,-Kč na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v letošním roce. Obliba tohoto nástroje mezi zaměstnavateli postupně narůstá a počet uzavíraných dohod se zvyšuje. Počet uzavřených dohod je mírně vyšší než v loňském roce. Kromě výše příspěvku, která byla v roce 2006 průměrně 5.000,-Kč měsíčně po dobu 6. resp. 12 měsíců, hravě hlavní roli fakt, že se zaměstnavatel nezavazuje k udržení pracovního místa po určitou dobu. Při obsazování těchto pracovních míst úřady práce upřednostňují zejména dvě skupiny uchazečů o zaměstnání. První skupinou jsou uchazeči do 25 let. U této skupiny jsou vyhrazená pracovní místa využívána zejména k získání praktických dovedností a nezřídka se stává, že uchazeči zůstávají u zaměstnavatelů i po skončení finanční podpory ze strany úřadu práce. Druhou skupinou jsou uchazeči nad 50 let. Tato skupina patří mezi nejohroženější při propouštění a z hlediska úřadů práce se stává jednou z nejproblémovějších skupin uchazečů, neboť pravděpodobnost jejich návratu na trh práce je velmi malá, z důvodu nezájmu zaměstnavatelů o tuto skupinu obyvatel.
6.2.3. Společensky účelná pracovní místa –příspěvek na zahájení samostatné výdělečné činnosti V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2006 vytvořeno 67 nových pracovních míst. Spolu s místy která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 31.12.2006 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 119 pracovních míst, která vytvořili uchazeči o zaměstnání tím, že zahájili samostatnou výdělečnou činnost.
V roce 2006 zahájili uchazeči samostatnou výdělečnou činnost především v těchto oborech: maloobchod, holičství-kadeřnictví, činnost finančních poradců a hostinská činnost. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v roce 2006 vynaloženo celkem 3.948.360,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 58.931,-Kč. Poskytováním příspěvku na zahájení samostatné výdělečné činnosti podporuje úřad práce nejen zaměstnanost, ale zároveň i rozvoj drobných živnostníků. Žádosti spolu s podnikatelskými záměry podávané uchazeči o zaměstnání jsou poměrně přísně posuzovány zejména z hlediska jejich realizovatelnosti a podnikatelských rizik. Proto je „úmrtnost“ v rámci tohoto nástroje malá.
6.2.4. Veřejně prospěšné práce V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2006 vytvořeno 349 nových pracovních míst. Protože platnost některých dohod vypršela před koncem roku 2006, bylo k 31.12.2006 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 253 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 247 uchazečů o zaměstnání. V roce 2006 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 396 uchazečů o zaměstnání. Veřejně prospěšné práce byly v roce 2006 opět využívány největší měrou u měst, obcí a jejich příspěvkových organizací, kde byl zaměstnán největší podíl uchazečů - celkem 208. Druhou největší skupinou zaměstnavatelských organizací byly občanská sdružení a neziskové organizacei, kde bylo zaměstnáno 58 uchazečů. Dalších 44 uchazečů bylo zaměstnáno u obecně prospěšných společností. Poslední část uchazečů byla zaměstnána u organizací, jejichž činností je především zabezpečování čistoty, údržby zeleně a bytového fondu ve městech a obcích. V roce 2006 byly obdobně jako v roce 2005 uzavírány dohody VPP především u obcí v mikroregionech s malou možností pracovních příležitostí. Jednalo se hlavně o těžko umístitelné uchazeče s nízkou kvalifikací, pro které je zprostředkování jiného vhodného zaměstnání obtížné a dále z rizikových skupin, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost při zprostředkování vhodného zaměstnání. V roce 2006 bylo nejvíce míst v rámci veřejně prospěšných prací vytvořeno u těchto zaměstnavatelů: Město Lom, Město Meziboří, Obec Bečov, Hospic v Mostě, o.p.s., Energie o.p.s. a Technické služby města Mostu. Na veřejně prospěšné práce bylo v roce 2006 vynaloženo celkem 44.642.835,- Kč. Z toho bylo 13.630.768,-Kč vynaloženo na místa vytvořená na základě dohod uzavřených v předchozím roce a 31.012.067,-Kč na místa vytvořená na základě dohod uzavřených v letošním roce. Ze všech nástrojů APZ, stále patří mezi nejoblíbenější, zejména z pohledu obcí, veřejně prospěšné práce. Jde o nástroj, který plní dvě základní funkce. Tou první je zaměstnávání jinak takřka neumístitelných uchazečů o zaměstnání, přímo v obcích kde žijí. Tou druhou je zlepšování kultury prostředí na obcích. I proto se starostové obcí velmi zajímají o možnosti dalšího využívání tohoto nástroje APZ i do budoucna.
6.2.5. Podpora vytváření pracovních míst pro osoby zdravotně postižené V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2006 vytvořeno celkem 82 pracovních míst. Spolu s místy která byla vytvořená v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 31.12.2006 vytvořeno v rámci tohoto nástroje 126 pracovních míst na kterých bylo umístěno 95 osob se zdravotním postižením. V roce 2006 bylo umístěno v rámci tohoto nástroje 93 osob se zdravotním postižením. Nejvíce chráněných pracovních míst vytvořil v roce 2006 zaměstnavatel TABUC PACK. Na vytvoření chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen bylo v roce 2006 vynaloženo 10.438.134,-Kč. To znamená, že na jedno pracovní místo byl příspěvek v průměrné výši 127.294,-Kč. Kromě příspěvku na vytvoření pracovních míst podporoval úřad práce i provoz stávajících chráněných pracovních míst či dílen. V roce 2006 byl 15 zaměstnavatelům poskytnut příspěvek na provoz v celkové výši 4.762.295,-Kč. Tímto způsobem bylo podpořeno zaměstnání 136 osob se zdravotním postižením. Ne všem zdravotně postiženým občanům dovoluje jejich zdravotní postižení pracovat v běžném provozu za obvyklých pracovních podmínek, ale ke svému uplatnění potřebují individuální přizpůsobení těchto podmínek. To spočívá například v úpravě pracovních pomůcek, pracovní doby, přizpůsobení pracoviště apod. Jednou z cest zvyšování zaměstnanosti těchto osob je zřizování a provozování chráněných dílen a chráněných pracovišť. Ty zřizuje zaměstnavatel po dohodě s příslušným úřadem práce. Chráněnou prací se rozumí pracovní činnost na vhodně zvoleném nebo upraveném výrobním programu, popřípadě vybrané pracovní náplni, vykonávanou zpravidla zdravotně postiženým zaměstnancem za zcela mimořádných pracovních podmínek, upravených podle jeho schopností. Významnou překážkou pro větší pracovní uplatnění zdravotně postižených občanů je nedostatek těchto vhodných výrobních programů a s tím souvisejících pracovních činností, které jsou zdravotně postižení občané schopni kvalitně odvádět, ale také možnosti mzdových příjmů vzhledem ke kvalifikaci těchto osob a charakteru práce, kterou mohou vykonávat, tj. výše příjmu je obvykle plně srovnatelná s úrovní sociálních příjmů. Hlavním úkolem tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je podílet se na řešení problému pracovního uplatnění zdravotně postižených občanů v našem regionu a to tím, že zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zdravotně postižené občany, je přispíváno na částečnou úhradu provozních nákladů již stávajících chráněných pracovišť a nadále podporovat vznik nových chráněných dílen či pracovišť.
6.2.6. Dotace zaměstnavatelským subjektům při zaměstnávání osob zdravotně postižených Podpora subjektů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením je nezbytným předpokladem zvýšení, nebo alespoň udržení zaměstnanosti skupiny zaměstnanců, která patří k nejobtížněji umístitelným uchazečům na trhu práce. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v § 78 stanovil příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na částečnou kompenzaci zvýšených nákladů souvisejících se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením náležející zaměstnavatelům zaměstnávajících více než 50 % zdravotně postižených zaměstnanců z celkového počtu svých zaměstnanců. Tohoto příspěvku v 1.pololetí roku 2006 využilo 9 zaměstnavatelů, kterým úřad práce poskytl příspěvek v celkové výši 7.941.469,- Kč.
6.3. Další příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od 1.10.2004 v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nástroj APZ (celkový počet podpořených osob) osoby s příspěvkem překlenovací příspěvek příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program příspěvek na dopravu počet zaměstnavatelů počet zaměstnanců
rok 2005
rok 2006
47 1 0
56 4 0
1 26
1 26
6.3.1. Příspěvek na dopravu zaměstnanců V roce 2006 byl schválen jeden příspěvek na dopravu zaměstnanců po dobu 12 měsíců (od 1. 2. 2006 - 31. 1. 2007) a to v max. výši 3 250,-- Kč za měsíc. Celkem bylo v roce 2006 poskytnuto 36.595,- Kč.
6.3.2. Příspěvek na zapracování zaměstnanců V roce 2006 bylo uzavřeny čtyři dohody na příspěvek na zapracování. V rámci tohoto příspěvku byla vyplacena částka 34.275,-Kč. Příspěvek na zapracování a příspěvek na dopravu nejsou doposud v praxi příliš využívány, a to z důvodu nízkého zájmu zaměstnavatelů, kteří se zatím nenaučili tyto nástroje využívat.
6.3.3. Překlenovací příspěvek V roce 2006 bylo uzavřeno 56 dohod na poskytnutí překlenovacího příspěvku. V rámci tohoto příspěvku bylo v tomto období vyplaceno celkem 371.280,-Kč. Z nově vzniklých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je zatím nejvíce využíván překlenovací příspěvek, který využívají takřka všichni začínající podnikatelé, kteří zahájili svou činnost za pomoci úřadu práce. Za pomoci tohoto příspěvku se jim daří lépe překonat prvotní problémy s financemi, které jsou na počátku podnikání logické.
6.4.Rekvalifikace Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel rok 2005 rok 2006 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací
1377
z toho: ženy 868 absolventi škol a mladiství 190 osoby se ZPS (resp. osoby se ZP) 106 rekvalifikaci ukončilo celkem 985 z toho úspěšně 822 počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci1) 446 rekvalifikace zájemců o zaměstnání (od 1.10.2004) počet zájemců zařazených do rekvalifikací 7 rekvalifikaci ukončilo celkem 4 z toho úspěšně 4 počet zájemců umístěných po rekvalifikaci 1 rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů 10 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací 10 rekvalifikaci ukončilo celkem 4 z toho úspěšně 4 1)
1749 1140 168 100 1525 1297 704 9 7 7 0 13 13 8 8
Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace
V roce 2006 bylo do rekvalifikací zařazeno 1749 uchazečů o zaměstnání a 9 zájemců o zaměstnání. Dále probíhala rekvalifikace 13 zaměstnanců. Rekvalifikaci v tomto období úspěšně ukončilo 1297 uchazečů o zaměstnání a 7 zájemců o zaměstnání. Takřka 50% procent z uchazečů zařazených na rekvalifikaci v tomto období absolvovalo kursy zaměřené na zvýšení počítačové gramotnosti, a to tyto:CyberSkills-PC,internet; obsluha PC; operátor výpočetní techniky; základy obsluhy PC a další. Kromě oblasti počítačové gramotnosti byly pořádány např. tyto kursy: asistent podnikatele, koordinátor projektů EU, odpadové a skladové hospodářství, zedník-provádění speciální techniky a další. Pro uchazeče, kteří se rozhodli řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti byly pořádány kursy Zakladatel malého a středního podniku a Základy podnikání. I v tomto období byly realizovány rekvalifikační kursy v rámci programu PHARE 2003, a to např.: Poradenská psychologie, praktická škola účetnictví a další. V rámci rekvalifikace zaměstnanců byly prováděny tyto kursy: strážník městské policie, asistent pedagoga, řidič tramvaje a základy PC. Na realizaci rekvalifikačních kursů zahájených v roce 2006 bylo vynaloženo celkem 9.788.960,-Kč, dalších 4.033.833 bylo vynaloženo na kursy zahájené v roce 2005, které přešly i do roku 2006. Celkem bylo tedy v 1.pololetí roku 2006 vynaloženo na rekvalifikace 13.822.793,Kč.
Pro realizaci tohoto nástroje jsou ve stále větší míře využívány prostředky Evropského sociálního fondu. Proto se snižuje podíl prostředků vynakládaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a zvyšuje se podíl prostředků z ESF. Stále větší důraz se klade na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání a rekvalifikace jsou pouze jednou z jeho částí, proto je nutno chápat tuto oblast aktivní politiky zaměstnanosti v širších souvislostech. Filozofie úřadů práce spočívá v tom, že kvalifikovaný a odborně připravený uchazeč, který se umí orientovat na trhu práce, má mnohonásobně vyšší šanci najít pracovní uplatnění. Dalšímu vzdělávání uchazečů věnují úřady práce velkou pozornost, neboť se jedná o velmi rozumnou investici do budoucna. Zejména v dalších obdobích, kdy lze očekávat příchod velkého investora do rozvojové zóny TRIANGLE (jedná se o výhodně umístěnou rozvojovou zónu, která se nachází na pomezí okresů Most, Chomutov a Louny a tvoří tak jakýsi trychtýř, který by mohl nasávat pracovní sílu), a dalších investorů do ostatních rozvojových zón v kraji již existujících či vznikajících, bude velmi důležité mít odborně připravené a motivované uchazeče o práci. Pro optimální přípravu uchazečů o práci je důležité, aby ze strany zaměstnavatelů byla v dostatečném předstihu avizována skladba požadovaných zaměstnanců tak, aby měl úřad práce dostatečný čas na jejich přípravu. Z hlediska dalšího vývoje na trhu práce považujeme za příznivý signál zvýšený zájem absolventů o další studium na vyšších a vysokých školách. I tato skutečnost může předznamenat zvýšený zájem investorů o náš region.
6.5. Cílené programy dle § 120 Úřady práce využívají také nový nástroj APZ, a to „cílené programy“. V okrese Most jsou realizovány 4 programy zaměřené na cílové skupiny: osoby ze sociálněkulturně znevýhodněného prostředí (Romové, bezdomovci), nezaměstnaní starší 50 let a absolventi škol. Tyto programy jsou hodnoceny velmi pozitivně.
6.5.1. Memento II Jedná se o program regionálního charakteru na podporu společenské a pracovní resocializace a integrace příslušníků romských komunit. Účelem programu Memento je podpora tvorby a udržení pracovních míst pro osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, které jsou prakticky na trhu práce neumístitelní, a v rámci tohoto Programu jim pomoci začlenit se do společnosti. Program se zaměří zejména na mladé lidi do 25 let. Doba realizace Programu – 1.6.2006 – 30.4.2007. Částka určená na realizaci : 3.851.000,-Kč Celkem je podpořeno 50 pracovních míst. 35 pracovních míst je vytvořeno na pozici dělníka, popř. pomocného dělníka. 15 pracovních míst je vytvořeno na pozici s požadavkem určité kvalifikace.
6.5.2. Absolvent Jedná se o program regionálního charakteru na podporu získání odborné praxe a pracovních dovedností mladých lidí jejich zaměstnáním v organizačních složkách státu a jeho příspěvkových organizacích a u ostatních zaměstnavatelů, veřejné i podnikatelské sféry. Cílovou skupinou jsou absolventi škol bez praxe, kteří patří mezi obtížně umístitelné uchazeče na trhu práce. Doba realizace Programu: 1.6.2006 – 31.5.2007. Částka určená na realizaci: 3.523.000,-Kč Celkem je k 31.12.2006 podpořeno 40 pracovních míst. 7 pracovních míst je vytvořeno pro absolventy k získání odborné praxe u organizační složky státu nebo rozpočtové či příspěvkové organizace státu. 33 pracovních míst je vytvořeno pro absolventy přímo u zaměstnavatelů.
6.5.3. Presenium Jedná se o program regionálního charakteru na podporu zaměstnávání osob starších 50 let, osob znevýhodněných a obtížně uplatnitelných na trhu práce. Účelem Programu je zvyšovat účast občanů na trhu práce využitím potenciálu všech věkových skupin obyvatelstva. Doba realizace Programu: 1.6.2006 – 31.5.2007. Částka určená na realizaci: 2.646.000,-Kč Celkem je k 31.12.2006 podpořeno 24 pracovních míst. 6 pracovních míst je vytvořeno na nekvalifikované pozici, např. dělníka. 18 pracovních míst je vytvořeno na pozici kvalifikovaného pracovníka pro uchazeče, který je minimálně vyučen.
6.5.4. Emauzy ČR Program na podporu spol. a prac. resocializace osob na okraji společnosti. Účelem programu je podpora tvorby a udržení pracovních míst pro osoby ze skupiny sociálně a společensky nepřizpůsobivých osob a v rámci společenské a pracovní resocializace je snahou pomoci jim k návratu do společnosti. V praxi to znamená vytvoření 108 pracovních míst a zajištění jejich financování – z toho 42 na Mostecku. K 31.12.2006 bylo obsazeno 34 pracovních míst. Doba realizace Programu: 1.5.2006 – 30.4.2007. Částka určená na realizaci: 3.600.000,-Kč.
6.6. Shrnutí uplatňování APZ V roce 2006 pokrýval Úřad práce v Mostě všechny aktivity a opatření směřující na trh práce, které byly v souladu s Programem APZ a byly ve finančních možnostech rozpočtu na APZ. Aktivity byly směrovány především do zvýšení zaměstnanosti, s důrazem na podporu pracovních příležitostí pro ohrožené skupiny uchazečů. Velký důraz byl též kladen na zvýšení zaměstnanosti v obcích, a to zejména v mikroregionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Vzhledem ke specifickým podmínkám našeho okresu, nedochází k naplnění kriterií stanovených v dokumentu Realizace APZ v roce 2006. V tomto případě dal úřad práce přednost aktivnímu a pružnému přístupu k potřebám trhu práce a zaměstnavatelů s cílem zvýšit zaměstnanost u rizikových skupin uchazečů.
V roce 2006 bylo do aktivit aktivní politiky zaměstnanosti zařazeno 3526 uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu bylo 25% uchazečů ve věku do 25 let, 16% uchazečů ve věku nad 50 let a 63% uchazečů dlouhodobě evidovaných. To znamená, že úřad práce naplňuje cíle stanovené v Oznámení č.40/2005 (dále Oznámení) v kategorii dlouhodobě nezaměstnaných, kdy oznámení stanovuje minimálně 20%, u nás tvoří tato skupina 63% a z našeho pohledu je potřeba této skupině věnovat největší pozornost, neboť dlouhodobá nezaměstnanost je v současnosti našim největším problémem. Nedaří se nám naplňovat skupinu nad 50 let, o tyto uchazeče je ze strany zaměstnavatel trvale menší zájem, a to přes nabízenou podporu jejich zaměstnávání v rámci aktivní politiky . Nižší podíl je i u skupiny do 25 let, která momentálně v našem okrese mezi nejproblematičtější nepatří a nezaměstnanost u této skupiny se daří snižovat i bez masivního využití nástrojů aktivní politiky. Z hlediska procentuálního podílu vynaložených prostředků se zaměřením na nástroje APZ je zatím situace následující. Rozpočet na rekvalifikace tvoří 12% celkových disponibilních prostředků na realizaci APZ v roce 2006. Poměr je nižší, než je stanoveno v Oznámení. Důvodem je zejména skutečnost, že při realizaci tohoto nástroje využívá úřad práce i jiné zdroje financování, zejména program PHARE 2003 RLZ a také projekty Evropského sociálního fondu. Rozpočet na společensky účelná pracovní místa tvoří 28% celkových disponibilních prostředků. I tento poměr je nižší než je stanoveno v oznámení. Zaměstnavatelé využívají zejména příspěvek na vyhrazená pracovní místa. Jejich zájem o příspěvek na vytvoření společensky účelného pracovního místa je nižší. Navíc k řešení nezaměstnanosti v obcích, kde je situace nejhorší využívá úřad práce stále spíše veřejně prospěšné práce, které se zatím podílí na čerpání prostředků APZ zhruba 39 %. Tento poměr je podstatně vyšší než bylo stanoveno v Oznámení, nicméně se domníváme, že použité prostředky plní svůj účel a tím je jednak řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a také řešení nezaměstnanosti v obcích. Vyšší objem čerpání finančních prostředků v oblasti veřejně prospěšných prací je vlastně objektivním faktorem dlouhodobé situace na trhu práce v okrese Most, kde je nejvyšší míra nezaměstnanosti a kde je velký nedostatek volných pracovních míst. Zhruba 14% vynaložených prostředků bylo použito na příspěvky v rámci chráněných dílen a chráněných pracovních míst, což zhruba odpovídá poměru stanovenému Oznámením. Realizace aktivní politiky zaměstnanosti zaměřená na tvorbu pracovních míst, na podporu krátkodobého zaměstnání a hrazení rekvalifikačních kurzů má jednoznačně pozitivní sociální a ekonomický rozměr. Pozitiva je třeba vidět především v návratu dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce, nebo v jejich aktivním překlenutí období nezaměstnanosti formou dalšího vzdělávání a jejich aktivizace. V roce 2006 bylo dosaženo snížení míry nezaměstnanosti na 19,5%. Naším cílem je pomocí nástrojů a především finančních prostředků aktivní politiky zaměstnanosti pomoci snížit nezaměstnanost pod 19%. Nedostatek finančních prostředků by výrazně omezoval aktivity našich partnerů, především zaměstnavatelů při podpoře trvale udržitelných pracovních míst a vzniku nových pracovních míst osob samostatně výdělečně činných. V roce 2006 bylo do projektů v rámci Evropského sociálního fondu nově zařazeno celkem 812 uchazečů o zaměstnání. Největší skupiny tvořili uchazeči dlouhodobě evidovaní, kterých bylo 490, dalším problémovou skupinou zařazenou do projektů byly uchazeči do 25 let, kterých bylo 120. Uchazečů nad 50 let bylo 97 a poslední z problémových skupin byly osoby zdravotně znevýhodněné, kterých bylo 30.
V roce 2006 byly uchazeči zařazováni zejména do těchto projektů Evropského sociálního fondu: Návrat do práce-Ústecký kraj 419 uchazečů, Příprava na práci v Ústeckém kraji 114 uchazečů, Najdi si práci – Ústecký kraj 73 uchazečů.
7. Stručná analýza problémových skupin uchazečů Nejproblematičtější skupiny uchazečů: a) Dlouhodobě evidovaní uchazeči do 25 let – tuto skupinu tvoří cca. 20% všech evidovaných uchazečů. Jejím největším handicapem při hledání zaměstnání je malá nebo vůbec žádná praxe. Tato skupina patří mezi nejpreferovanější při uplatňování nástrojů APZ, zejména rekvalifikací, příspěvku na vyhrazená pracovní místa, VPP. Nástroje APZ by měly sloužit zejména k získání praktických zkušeností, jako prostředku k pozdějšímu uplatnění na trhu práce. Z oblasti rekvalifikací jsou použity zejména motivační kurzy. b) Dlouhodobě evidovaní uchazeči a ostatní dlouhodobá nezaměstnanost patří mezi největší současné problémy, se kterými se úřady práce potýkají. V okrese Most tvoří dlouhodobě evidovaní uchazeči déle jak 6 měsíců cca 76% všech uchazečů. Toto velmi nepříznivé číslo jen podtrhuje fakt, že takřka 63% všech evidovaných uchazečů je v evidenci déle než 12 měsíců. Největším handicapem této skupiny se stává zejména ztráta pracovních návyků a chutí nějak svou situaci řešit. U této skupiny budou uplatňovány následující nástroje APZ: SÚPM – vyhrazená pracovní místa, VPP a rekvalifikace. c) Uchazeči se ZP – tato skupina má své handicapy poměrně jasně definovány svým zdravotním stavem. Je jasné, že na trhu práce, kde je nedostatek míst pro zdravé, nemůže být dostatek míst pro zdravotně postižené. Tato skupina uchazečů tvoří cca 10% z celkové nezaměstnanosti. U této skupiny bude uplatňován zejména nástroj APZ: příspěvek na CHD a příspěvek na provoz CHD. d) Mladiství bez kvalifikace – tato skupina je svým způsobem obsažena i ve skupině a). U této skupiny je však handicap nedostatku praxe násoben absencí odborného vzdělání v jakémkoliv oboru, což znamená, že možnost uplatnění na trhu práce bez pomoci úřadu práce je minimální. Tato skupina tvoří cca 2% všech evidovaných uchazečů. V úvahu zde připadá využití nástrojů APZ: SÚPM- vyhrazená pracovní místa či VPP, resp. účast v projektu MOST. e) Etnické menšiny – jedná se zejména o Rómy, kteří mají problém najít své uplatnění na trhu práce. Úřad práce v Mostě se snaží této skupině aktivně pomáhat např. i tím, že se stal jedním z iniciátorů vzniku obecně prospěšné společnosti Dům romské kultury, která má za cíl rozvoj tradičních romských řemesel, jako prostředek ke snížení nezaměstnanosti u této skupiny uchazečů. Proto by úřad práce chtěl řešit problematiku této skupiny zejména podporou tohoto projektu. Pro řešení problematiky této skupiny bude využit také cílený program „MEMENTO“ f) Uchazeči nad 50 let věku – hlavním problémem této skupiny je skutečnost, že v případě ztráty zaměstnání se jeví dalším potencionálním zaměstnavatelům jako neperspektivní, vzhledem k blížícímu se důchodovému věku, je u nich předpokládaná vyšší nemocnost a nižší schopnost učit se novým věcem. Tuto skupinu tvoří cca 21% všech evidovaných uchazečů. V úvahu zde připadá využití nástrojů APZ: SÚPM – vyhrazená pracovní místa VPP, rekvalifikační a motivační kursy. Využit bude také cílený program „PRESENIUM“.
8. Shrnutí V roce 2006 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 1,7% oproti stavu na konci roku 2005. V absolutních počtech klesl počet evidovaných nezaměstnaných o 1414. Počet evidovaných uchazečů je nižší než očekávala prognóza úřadu práce na druhé pololetí roku 2006. Vývoj letošního roku potvrdil příznivý trend roků 2004 a 2005. A tak i v letošním roce došlo k meziročnímu poklesu nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti v roce 2006 byl následující. Nejdříve došlo v lednu k nárůstu počtu nezaměstnaných způsobenému jednak propouštěním ve firmách, které je plánováno ve většině případů právě na konec roku, jednak ukončením dohod aktivní politiky zaměstnanosti o vytvoření pracovních míst. Od ledna však již nezaměstnanost klesala, zejména vlivem působení aktivní politiky zaměstnanosti, ale také větším odlivem uchazečů na nově vznikající pracovní místa, zejména v oblasti sezónních prací. Míra nezaměstnanosti je nižší, než úřad práce předpokládal, zejména díky změně klouzavých průměrů pracovní síly pro výpočet nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných je niřší než bylo očekáváno v prognóze úřadu práce, a to zejména proto, že se situace na trhu práce vyvíjela nadále velmi příznivě, navíc díky mírné zimě nedošlo k ukončení sezonních prací ve stavebnictví. Aktivní politika zaměstnanosti zůstává pro úřad práce nejúčinnějším nástrojem k ovlivňování výše zaměstnanosti. Bez využití prostředků APZ by nezaměstnanost v okrese byla minimálně o 3 % vyšší. Největší část prostředků APZ byla čerpána na veřejně prospěšné práce a vyhrazená pracovní místa.
9. Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí roku 2007 9.1. Popis současného stavu nezaměstnanosti a jeho příčiny K 31. 12. 2006 bylo v evidenci úřadu práce celkem 13 007 uchazečů o zaměstnání, z toho bylo 6 871 žen. Tzn. že míra nezaměstnanosti dosáhla 19,5 %. Z celkového počtu 13 007 uchazečů bylo 5 965 uchazečů se základním vzděláním, tj. 45,9 %. Tzn. Vzhledem ke struktuře volných pracovních míst, že takřka 46 % uchazečů evidovaných na úřadě práce je prakticky bez šance na získání zaměstnání. Bohužel tento stav je z pozice úřadu práce možno ovlivnit jen v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, kde jsou zejména pro tyto uchazeče vytvářena dotovaná pracovní místa v rámci veřejně prospěšných prací. Vzdělanostní skladba obyvatelstva našeho okresu je bohužel velice nepříznivá , 30 % má základní vzdělání a změnit tento stav bude trvat minimálně jednu generaci. Je potřeba co nejvíce zpřístupnit a přiblížit občanům našeho okresu všechny formy vzdělávání. Dalším nepříznivým ukazatelem z hlediska možné zaměstnatelnosti je vysoký podíl uchazečů se změněnou pracovní schopností, kterých bylo k 31.12.2006 v evidenci 1 311, tj. 10,1 % z toho 922 má vyšší než základní vzdělání. V evidenci úřadu práce je dalších 596 uchazečů s různými zdravotními omezeními, kteří mají vyšší než základní vzdělání. Pokud se zaměříme na další problémovou skupinu zjistíme, že je v evidenci dalších 826 uchazečů nad 50 let věku, kteří nepatří do žádné z výše uvedených problémových skupin. To znamená již 8 309 uchazečů (64 %) pro které je obtížné najít vhodné zaměstnání. Všem těmto skupinám věnuje úřad práce zvýšenou pozornost v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. V roce 2006 bylo vytvořeno cca 1122 dotovaných pracovních míst pro tyto obtížně umístitelné uchazeče. Z výše uvedeného je jasně patrné, že situace úřadu práce je v okrese Most velice obtížná a možnosti řešení jsou ze strany úřadu omezené. Na závěr si ještě v krátkosti můžeme shrnout příčiny současného stavu. Jedná se již o věc poměrně známou a mnohokrát zmiňovanou, a tou je monostruktura průmyslu v letech před rokem 1990. Ještě v roce 1991 bylo v hornictví a chemickém průmyslu zaměstnáno v našem okrese cca 30 000 lidí. Na konci roku 2005 to bylo již jen cca 8 000. To znamená, že zde za uplynulých patnáct let zaniklo zhruba 22 000 pracovních míst. Přičemž nová pracovní místa, i v důsledku podcenění připravenosti průmyslových zón, vznikají jen ve velmi malém počtu v porovnání s místy zanikajícími. Zaváhání v prvopočátku vytváření průmyslových zón, má za následek to, že většina zaměstnavatelů nasměrovala své působení do lépe připravených zón v sousedních okresech. Bohužel tento handicap se do dnešního dne nepodařilo smazat a náš okres tak nadále zůstává v ústraní zájmu velkých zaměstnavatelů.
9.2. Očekávaný vývoj v prvním pololetí roku 2007 V prvním pololetí roku 2007 očekáváme mírný pokles nezaměstnanosti. Ve prvním čtvrtletí je možno očekávat, že nezaměstnanost mírně vzroste, zejména díky každoročnímu lednovému nárůstu, který souvisí s ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou ve firmách a samozřejmě také s ukončováním pracovních poměrů vzniklých v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Nezanedbatelnou roli bude mít nastartování sezoních prací v zemědělství a zejména ve stavebnictví. V neposlední řadě očekáváme příznivý dopad zahájení výroby v IPS ALPHA na nezaměstnanost v našem okrese.
Negativní vliv na vývoj počtu nezaměstnaných může mít stále ještě ne zcela ukončená restrukturalizace rozhodujících zaměstnavatelů, kteří pozvolna, ale stále propouští své zaměstnance. Nezanedbatelný vliv na vývoj nezaměstnanosti v prvním pololetí roku 2007 by měla i nadále mít aktivní politika zaměstnanosti. Nízký rozpočet aktivní politiky zaměstnanosti se negativně projeví na počtu vytvořených pracovních míst. Do budoucna očekáváme další zlepšení situace na trhu práce v našem okrese, neboť se postupně naplňují podnikatelské aktivity firmy IPS APLHA, HITACHI a dalších. Systémově začal pracovat VITUŽ (Výbor pro investice a trvale udržitelný život zřízený Hospodářské a sociální radě Mostecka), který se zabývá podporou podnikatelských aktivit v našem okrese a konečně se uvolnila cesta k postupnému naplňování rozvojové zóny JOSEPH. Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období mírnější varianta pesimističtější varianta počet počet očekávaný míra míra evidovaných evidovaných z toho z toho stav k nezaměstnanosti nezaměstnanosti uchazečů dosažitelní uchazečů dosažitelní v% v% celkem celkem 30.6.2007 12800 12400 19,0 13100 12800 19,9 31.12.2007
12500
12000
18,5
13000
12700
19,8
Předpokládané varianty možného vývoje nezaměstnanosti jsou uvedeny v následující tabulce. Optimistická varianta počítá s tím, že na nezaměstnanosti se bude podílet kromě sezónních vlivů i příznivý ekonomický vývoj. Pesimistická varianta kalkuluje s tím, že příznivá ekonomická situace se změní, dojde k zániku firem a pracovních míst.
9.3. Možnosti řešení nepříznivé situace v nezaměstnanosti Podnikatelé, ať již místní či zahraniční, jsou hlavními činiteli při řešení problematiky nezaměstnanosti. Pokud se nerozhodnou realizovat své aktivity v našem okrese, bude takřka nemožné změnit situaci na trhu práce, neboť nikdo jiný zde trvale udržitelná pracovní místa vytvářet nemůže. Motivovat zaměstnavatele k tomu aby vytvářeli nová pracovní místa právě zde, je úkolem zejména místní samosprávy, která musí pro přicházející investory vytvořit takové podmínky, aby jejich volba padla na náš okres. Je potřeba mít plně připravené plochy pro podnikání, na které je možno již pouze přijít a začít stavět. Je potřeba tyto plochy aktivně nabízet a celkově co nejvíce prezentovat možnosti tohoto regionu. Je třeba v co největší míře nabízet i již stojící nevyužité objekty ve kterých by bylo možno realizovat podnikatelské aktivity. Stát může při získávání investorů napomáhat, a to jednak formou investičních pobídek, jednak pozitivní prezentací našeho regionu při jednání s investory. V neposlední řadě by stát měl pomoci při zlepšení obecné infrastruktury, zde máme na mysli zejména kvalitní a rychlé spojení s letištěm v Praze a se státní hranicí se SRN. Úřad práce na základě jednání s budoucími investory připraví jak po odborné tak po motivační stránce budoucí zaměstnance. Bohužel do dnešního dne většina investorů, kteří se zajímali o možnost podnikání v našem okrese, na úřad práce ani nedorazila a okres opustili již po jednání s místní samosprávou.
Oblast trhu práce, rozvoje zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů je velmi citlivá záležitost úzce související s ekonomickým rozvojem. Trh práce není trhem se zbožím, tak jako lidé nejsou zbožím. Nedá se snadno a rychle reagovat na případné změny při přípravě lidí, kde např. příprava nového oboru je minimálně záležitostí 4 roků.