Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E

ÚŘAD

PRÁCE V MOSTĚ

tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail:[email protected] http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info

ZPRÁVA O NA TRHU ZA

SITUACI PRÁCE

1. P O L O L E T Í R O K U 2008

Most, srpen 2008

Zpráva o situaci na trhu práce za 1.pololetí 2008

ÚŘAD

Úřad práce v Mostě

PRÁCE V MOSTĚ

tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail: [email protected], http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info

ZPRÁVA O NA TRHU Z A 1. P O L O L E T Í

Most, srpen 2008

SITUACI PRÁCE R O K U 2008

Ing. Oldřich Malý ředitel Úřadu práce v Mostě

Strana 1



Administrativní členění okresu Most

Strana 2



ZÁKLADNÍ ZPRÁVA

Strana 3



1. Celková charakteristika okresu 1.1.

Ekonomická oblast

Okres Most leží na severozápadě České republiky a sousedí s okresy Chomutov, Teplice a Louny. Severozápadní hranice okresu je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo. Na území okresu je zatím jeden hraniční přechod se SRN, což výrazně omezuje příhraniční turistiku, ekonomiku, atd. Tato poloha předurčuje okresu významné hospodářské a kulturní místo v domácím i mezinárodním měřítku. Celkové uspořádání terénu ovlivnilo zasazení Mostecka do přírodního prostředí, kde se na severu při společné hranice se SRN nachází oblast Krušných hor (s nadmořskou výškou 500 700 m a délkou 130 km). Na jihozápadě se rozprostírají nejzápadnější výběžky Českého středohoří. Střední část okresu pak vyplňuje Mostecká kotlina. Uhelná sloj, ležící přímo pod městem Most, se nepřímo zasloužila o dnešní ráz zdejší krajiny. Těžba nerostů a hnědého uhlí se zde začala rozvíjet už v 15. stol., dobývání uhlí přetrvalo a vydobylo si v této oblasti na dlouhá léta dominantní postavení. Avšak dnešní Mostecko není charakterizováno pouze hnědým uhlím, chemií a energetikou. Je také místem bohatým na historickou a moderní architekturu. Na rekultivovaných plochách, kde se ještě před několika desítkami let těžilo uhlí, dnes vyrostly již tisíce hektarů nových lesů, polí, ovocných sadů, umělých jezer a úrodných vinic. Výsypka bývalého lomu Vrbenský poskytla útočiště mosteckému Autodromu a jezeru, na výsypce u Braňan je v provozu letiště, na Velebudické výsypce se nachází Hipodrom – dostihová dráha. Díky těmto rekultivačním proměnám má okres velmi zajímavou perspektivu. Další řada atraktivních míst (CHKO Českého středohoří, střediska zimních sportů v Krušných horách) předurčuje toto území k tomu, aby se proměnilo ve vyhledávanou rekreační oblast. Tradice průmyslové výroby je charakteristickým rysem našeho okresu. Při hodnocení ekonomické specializace okresu Most v rámci ČR je zřejmé výrazně nadprůměrné zaměření na dobývání nerostů, zejména hnědého uhlí. Toto odvětví zastupuje nejvýznamnější zaměstnavatel v regionu Mostecká uhelná, a.s.. Dalším důležitým odvětvím je chemický průmysl, zastoupený zejména společností Unipetrol RPA, s.r.o. (do 1. 8. 2007 Chemopetrol a.s.). Tato společnost je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu a největším petrochemickým podnikem v ČR. Nejvíce průmyslu je soustředěno v oblasti mezi městy Most a Litvínov, kde sídlí i tato společnost. Na celkové zaměstnanosti se dále významně podílí zpracovatelský průmysl (zastoupený zejména společností Česká rafinérská, a.s.), doprava, stavebnictví a obchod. Charakter těchto odvětví vyvolává značné nároky na dopravu. V okrese je dopravní infrastruktura na dobré úrovni. Zdravotní zázemí je také dobře zastoupeno (Nemocnice Most). Okres má poměrně dostatečně zastoupeno učňovské i střední školství a je sídlem řady vzdělávacích zařízení. Vzrostl zejména počet vysokých škol a jejich detašovaných pracovišť (Vysoká škola finanční a správní, Česká zemědělská univerzita Praha, Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava). Okres Most je územní jednotkou Regionu NUTS 4, tvořící společně s Ústeckým a Karlovarským krajem Region NUTS 2 – Severozápad. Toto území bylo vymezeno Vládou ČR za účelem jeho zařazení do skupiny regionů, které se mohou ucházet o finanční zdroje pro svůj hospodářský a sociální rozvoj z tzv. Strukturálních fondů EU. V okrese působí Regionální rozvojová agentura, Okresní hospodářská komora, Hospodářská a sociální rada Mostecka, Okresní agrární komora, BIC – Podnikatelské a inovační centrum, Business centrum Litvínov a Strana 4



další. Tyto organizace se podílejí svou činností na koncepčním hospodářském, kulturním a sociálním rozvoji mosteckého regionu. Město Most je sídlem a členem sdružení Euroregionu Krušnohoří, které tvoří na české straně obce a města okresů Most, Chomutov, Louny, část Teplicka a Litoměřicka, na německé straně okresy Střední Krušnohoří, Annaberg, Stollberg a Freiberg. Hlavním cílem sdružení je odstranění hranic jako překážek společného rozvoje. V rámci okresu Most byly vytipovány rozvojové plochy, které jsou nabízeny investorům k různým účelům využití. Jedná se nejen o samotné centrum města Most, ale i o plochy v jeho blízkém okolí. U obce Havraň na Mostecku se nachází průmyslová zóna JOSEPH (190 ha), která splňuje kritéria programu Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a získala tak „Akreditaci průmyslových zón“. V této průmyslové zóně zahájil v r. 2003 výrobu mexický producent hliníkových hlav do automobilových motorů Nemak Europe, s.r.o. Do deseti let by měl Nemak investovat a při rozšíření produkce zaměstnat více než 1 300 pracovníků. Dalšími firmami, které zahájili nebo v nejbližší době zahájí svou činnost v této zóně jsou RAI Most, s.r.o. a AFSI Europe, s.r.o.. Přímo v Mostě se rozvijí průmyslová zóna Lajsník, kde zahájili svou činnost firmy ROS Czech s.r.o. (výroby plastových výrobků) a Martin Stahl (velkosklad nápojů)Další investiční průmyslová zóna Litvínov – Louka poskytuje zázemí dvěma společnostem: Magnesium Elektron Recycling CZ, s.r.o. (výroba a zpracování neželezných kovů) a Greiner packaging, s.r.o. (výroba zboží z plastů). Investoři využívají často příměstskou rozvojovou zónu Velebudice. Turistika v okrese Most se začíná pomalu rozvíjet, oblast nabízí sportovní, kulturní i relaxační vyžití. Ať už návštěvníci zavítají za sportem do Krušných hor anebo navštíví obce a jejich pamětihodnosti, naleznou rozmanité možnosti, jak příjemně strávit volné chvíle. Okres již dávno není jen oblastí dobývání hnědého uhlí, rekultivací bylo dosaženo zkvalitnění životního prostředí, což přispívá k rozvoji turistiky Mostecka.

1.2. Oblast demografická a sociální Okres Most svou rozlohou (467 km2) a počtem obyvatel patří k nejmenším, ale nejlidnatějším okresům republiky. V Ústeckém kraji se svou rozlohou Mostecko řadí na předposlední (šesté) místo a svou nadprůměrnou hustotou obyvatel na km2 se řadí na třetí místo, třebaže absolutním počtem obyvatel patří na místo páté. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu.

Rozloha a obyvatelstvo Ukazatel Rozloha okresu Délka státní hranice Počet obcí Počet obyvatel (k 31. 12. 2006) Hustota osídlení

Měrná jednotka km2 km počet počet obyvatel/km2

Strana 5

Údaj 467 41 26 116 832 250



Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu, vysokou hustotou osídlení a většími městy. Oblast Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás, s velmi omezenými hospodářskými aktivitami.

Datum 1.3.1961 1.12.1970 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Ekonomicky aktivní Obyvatelstvo Muži Ženy Celkem celkem abs. % abs. % abs. % 112 818 32 671 57,6 20 019 35,7 52 690 46,7 117 189 34 316 58,9 27 010 45,8 61 326 52,3 117 297 33 763 58,3 29 100 49,0 62 863 53,6 120 212 32 991 56,1 30 360 49,5 63 351 52,7 117 196 27 689 54,5 23 075 45,5 50 764 43,3

Zdroj: Český statistický úřad – SLBD

Okres tvoří 20 obcí a 6 měst (Most, Litvínov, Meziboří, Lom, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín), která jsou významnou částí sídelní struktury. V městech Most a Litvínov (pověřené rozšířenou působností) žije téměř 82 % obyvatel celého okresu. Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. V horské a zemědělské oblasti regionu je počet obyvatel značně nízký (pouze 3,9%). Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Most k 1. 3. 2001 Stupeň vzdělání Absolutně % Bez vzdělání Základní, včetně neukončeného Vyučení a střední odborné bez maturity Úplné střední s maturitou Vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěné

765 27 616 37 999 20 881 2 560 5 091 2 083

0,8 28,5 39,3 21,5 2,6 5,2 2,1

Obyvatelstvo 15-ti leté a starší – celkem

96 995

100,0

Věková struktura obyvatelstva v okrese Most k 31. 12. 2006 obyvatel celkem obyvatel – ženy 0 – 14 17 946

15 – 64 84 247

65+ 14 639

0 – 14 8 619

Počet obyvatel:116 832

15 – 64 41 964

Počet žen: 59 585

Strana 6

65+ 9 002



V populaci okresu mírně převažují ženy (51 %), zejména pak ve věkové skupině 65 a více let. V okrese Most je 72,1 % obyvatel v produktivním věku (15 – 64 let), kde mírně převažují muži. I přes nepříznivý vývoj porodnosti v ČR, převažuje počet obyvatel v regionu v předproduktivním věku (15,4 %) nad obyvateli v poproduktivním věku (12,5 %). Okres Most je dlouhodobě zatížen velkým počtem osob ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, jejichž podíl na rozvoji okresu je minimální. Tyto osoby se soustředí zejména na sídlištích v Litvínově-Janově a Chánov a v obcích Obrnice a Bečov. Začlenění těchto osob do normálně fungující společnosti je velkým úkolem zejména pro místní samosprávu. Úřad práce by k řešení této problematiky mohl přispět zejména vytvářením speciálních programů, pro tuto skupinu obyvatel, vedoucí k jejich začlenění na trh práce, a to alespoň dočasnému.

Strana 7



2. Zaměstnanost a volná pracovní místa 2.1. Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů Zaměstnavatelé zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů

stav k 30. 6. 2007 30. 6. 2008 264 252 1 930

1 969

2 194

2 221

Počet zaměstnavatelů v okrese Most zůstává stabilizovaný. I v uplynulém roce došlo k mírnému nárůstu jejich počtu, a to v kategorii středních podniků nad 25 zaměstnanců, což je z hlediska vývoje zaměstnanosti příznivý signál. Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ stav k 30. 6. 2007 30. 6. 2008

Zaměstnanci a OSVČ zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ)

32 863

32 698

8 482

8 743

4 818

4 910

46 163

46 351

Z hlediska počtu zaměstnanců si dominantní roli drží stále podniky s více jak 25 zaměstnanci, a to přesto že tyto společnosti zaznamenaly mírný pokles zaměstnanosti o 165 pracovních míst. Střední firmy, se stavem do 25 zaměstnanců naopak zaznamenaly nárůst o 261 pracovních míst. Pro další příznivý vývoj zaměstnanosti je důležitý zejména další rozvoj malého a středního podnikání, který ve svém důsledku povede k další stabilizaci v oblasti zaměstnanosti, která je stále ovlivňována sezónními výkyvy. Uplynulé pololetí lze považovat z hlediska zaměstnanosti za velmi úspěšné, neboť nezaměstnanost se v okrese Most výrazně snížila. Za snížením nezaměstnanosti v okrese stojí zejména investoři, kteří zahájili, nebo rozšířili, svou činnost, poměrně výrazný růst v oblasti stavebnictví a celkově příznivý vývoj ekonomiky v uplynulém období. Svou pozitivní roli velmi pravděpodobně sehrává i naše členství v Evropské unii.

Strana 8



2. 2. Odvětvová struktura zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti je vyhodnocován ze získaných informací monitoringu pracovních příležitostí v okrese Most. Ze získaných poznatků vyplývá, že nejvýraznější počet zaměstnavatelů je ve velkoobchodě a maloobchodě; opravy a údržba motorových vozidel, ve stavebnictví a v zpracovatelském průmyslu. Nejmenší zastoupení na trhu práce z pohledu počtu sledovaných subjektů představují odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu; těžba a dobývání; a peněžnictví a pojišťovnictví. Přehled sledovaných zaměstnavatelů a pracovních míst v jednotlivých odvětvích v okrese Most – k 30. 6. 2008 Počet subjektů Počet prac. míst Odvětví Zemědělství, lesnictví, rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti CELKEM

6/08

%

6/08

%

46 5 320

1,7 0,2 11,5

425 4 428 11 208

1,0 10,7 27,2

4

0,1

444

1,1

32

1,2

674

1,6

375

13,5

3 447

8,4

737

26,6

4 026

9,8

103 234 57 31 70 197 94

3,7 8,4 2,1 1,1 2,5 7,1

8,3 2,8 1,5 0,5 1,7 3,2

3,4

3 437 1 161 617 217 684 1 302 1 091

45

1,6

1 719

4,2

124 69 59 173 2 775

4,5 2,5

2 700 2 632 490 522 41 224

6,5 6,4

2,1 6,2 100,0

2,6

1,2 1,3 100,0

Tabulka uvádí počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v jednotlivých odvětvích v okrese Most s procentuelním vyjádřením.

Strana 9



Celkový počet sledovaných zaměstnavatelů se v databázi ÚP zvýšil o 72 subjektů. Což se dá vysvětlit zejména nárůstem počtu společností s ručením omezeným (nárůst oproti 31. 12. 2007 o 63 subjektů, tj. o 7,5 %). Celková zaměstnanost se u sledovaných zaměstnavatelských subjektů snížila o 327 pracovních míst. Nejnižší zaměstnanost v okrese Most je, stejně jako rok minulý, v peněžnictví a pojišťovnictví, a to 217 pracovních míst. Nejvyšší zaměstnanost v okrese Most je ve zpracovatelském průmyslu (11 208 pracovních míst), v těžbě a dobývání (4 428 pracovních míst) a ve velkoobchodě a maloobchodě; opravě a údržbě motorových vozidel (4 026 pracovních míst).

Nejvyšší počet zaměstnavatelských subjektů zaznamenal velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (737, tj. 26,6%). Mezi další odvětví mající vysoký podíl zaměstnavatelských subjektů patří: stavebnictví (375, tj. 13,5%) a zpracovatelský průmysl (320, tj. 11,5%). Nejmenší podíl v počtu zaměstnavatelů nesou odvětví: výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (4, tj. 0,1%), těžba a dobývání (5, tj. 0,2%) a peněžnictví a pojišťovnictví (31, tj.1,1%).

2. 3. Nabídka volných pracovních míst Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 30. 6. 2007 30. 6. 2008 Stupeň vzdělání volná uchaz./ volná uchaz./ uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo bez vzdělání a neúplné 11 8 57 24 3 89 základní základní vzdělání 5 237 221 24 3 751 91 42 nižší střední vzdělání 5 1 5 3 2 2 nižší střední odborné 254 3 85 165 4 42 střední odborné 3 852 555 7 2 657 510 6 s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat. 39 8 5 36 16 3 i výuč. listu ÚSV 204 13 16 148 10 15 ÚSO s vyučením i maturitou 359 52 7 227 38 6 ÚSO s maturitou 999 80 12 753 59 13 (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání 16 3 5 15 3 5 bakalářské vzdělání 47 3 16 33 0 0 vysokoškolské 113 43 3 91 40 3 doktorské 4 0 0 1 0 0 celkem 11 218 993 11 7 937 797 10 Největší nabídka pracovních míst je stabilně pro vyučené uchazeče, a to jak v oblasti výroby, tak i v oblasti služeb. Relativně dobrá situace je u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo poměrně nízký, stejně jako absolventů středních odborných škol. Naopak relativně špatná je situace u uchazečů s nižším středním a základním Strana 10



vzděláním, kde je naopak počet uchazečů na jedno pracovní místo vysoký. Ze strany zaměstnavatelů je největší zájem o vyučené uchazeče, zejména potom o uchazeče v profesích: svářeč, zámečník, zedník, elektrikář, řidič nákladních automobilů, prodavačka, šička, švadlena. Přesto se stává, že právě uchazeči v těchto profesích jsou nejvíce zastoupeni mezi uchazeči o zaměstnání. Tento zdánlivý rozpor má několik příčin: 1. Uchazeči mají různá zdravotní omezení, která jim neumožňují vykonávat svou profesi (toto je případ zejména stavebních profesí). 2. V profesi jsou tak malé výdělky, že uchazeči chybí motivace pracovat (případ prodavaček). 3. Uchazeči nezvládají dobře práci v úkolu (případ šiček, švadlen). Zaměstnavatelé se snaží situaci v mnoha případech řešit zaměstnáváním cizinců (Ukrajina, Mongolsko, Vietnam), či občanů Evropské unie (Slovensko, Bulharsko, Rumunsko), kteří se z jejich pohledu jeví jako levnější a výkonnější pracovní síla. Od roku 2005 mají zaměstnavatelé možnost využít při zadávání a rušení volných míst Portál MPSV, kde si místa zaměstnavatelé obsluhují sami. Za první pololetí roku 2008 bylo prostřednictvím Portálu zadáno 540 pracovních míst a 459 jich bylo zrušeno. K 30. 6. 2008 bylo prostřednictvím Portálu udržováno 319 pracovních míst.

Třída KZAM

Struktura volných míst podle hlavních tříd KZAM 30. 6. 2007 30. 6. 2008 volná uchaz./ volná uchaz./ Uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo

1 – vedoucí a řídící pracovníci 2 – odborní duševní pracovníci 3 – technici, zdravotníci a pedagogové 4 – nižší administrativní pracovníci 5 – pracovníci ve službách a obchodu 6 – dělníci v zemědělství a lesnictví 7 – kvalifikovaní řemeslníci 8 – obsluha strojů 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

92

19

5

57

17

4

352

78

5

209

49

5

716

128

6

490

79

7

871

17

51

621

28

23

2129

29

73

1 381

59

24

108

3

36

72

3

24

1699

434

4

1 016

337

4

966

213

5

719

130

6

3879

72

54

2 868

95

31

Největší nabídka volných míst z hlediska hlavních tříd KZAM je po kvalifikovaných řemeslnících, poměrně vysoká poptávka je po obsluze strojů a zařízení a také po technicích. Velmi nízká je poptávka po dělnících v zemědělství, zde je to však způsobeno zejména tím, že v jejich případě se jedná zejména o sezónní práce, které byly zahájeny již na jaře. Poptávka po nekvalifikovaných uchazečích sice mírně narůstá, neboť noví zaměstnavatelé vytváří pro tuto skupinu mnoho pracovních příležitostí, je však stále poměrně nízká vzhledem k počtu evidovaných uchazečů v této skupině. Navíc ne všechna nová pracovní místa se objeví v nabídce Strana 11



úřadu práce. Zaměstnavatelé nezřídka využívají i jiné způsoby získávání pracovní síly. Jsou to jednak vlastní náborové akce a taktéž je to využívaní soukromých zprostředkovatelských agentur.

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

2006

Vývoj počtu volných pracovních míst Volná místa celkem Počet uchazečů na 1 volné místo 2007 2008 2006 2007 2008 250 702 1 191 59 19 8 432 695 1 120 34 18 8 415 716 970 35 17 9 770 904 29 15 9 489 512 951 728 28 12 11 993 797 20 11 10 695 1 073 20 10 686 752 1 189 19 9 702 1 219 20 9 660 1 173 20 9 1 186 19 8 664 695 1 119 19 9

Z této tabulky je patrno, že nárůst počtu pracovních míst, který byl typický pro loňský rok se v letošním roce zastavil a v posledních měsících naopak dochází k postupnému úbytku jejich počtu. Je však nutno vzít v úvahu, že částečně je tento trend způsoben úřadem práce, který věnuje mnohem větší pozornost tomu, aby všechna volná místa hlášená na úřadě práce byla aktuální. Z databáze volných míst byla vyřazena ta, která již naplatila a zaměstnavatel je pouze zapomněl zrušit. Nyní dochází k průběžnému ověřování aktuálnosti volných míst. I přes pokles počtu hlášených volných míst je situace mnohem lepší než před dvěma lety a srovnatelná s loňským rokem (co se počtu uchazečů na jedno volné místo týče).

Strana 12



3. Nezaměstnanost 3.1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Vývoj nezaměstnanosti stav k Nezaměstnaní, VPM a MN

celkem 30. 6. 2007

evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM

uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti (v %)

ženy

30. 6. 2008

30. 6. 2007

30. 6. 2008

11 218

7 937

6 048

4 312

10 737 993 11

7 494 797 10

5 732 993 7

4 063 797 6

1 523

1 294

844

766

17,4

12,4

21,9

15,6

V prvním pololetí roku 2008 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 3 procentní body oproti stavu na konci roku 2007. V absolutních počtech klesl počet evidovaných nezaměstnaných o 1 796. Počet evidovaných uchazečů je nižší než jsme předpokládali v prognóze úřadu práce na první pololetí 2008. Vývoj letošního roku potvrdil příznivý trend posledních čtyř let a v letošním roce dále dochází k meziročnímu poklesu nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti roku 2008 byl následující. Na rozdíl od let předchozích docházelo ke stálému poklesu počtu evidovaných uchazečů. Tentokrát nedošlo k nárůstu jejich počtu ani v měsíci lednu, což bylo překvapující, leč velmi pozitivní zjištění. Znamená to, že v letošním roce nedokázalo vývoj nezaměstnanosti nepříznivě ovlivnit ani to, že na konci roku končí místa vytvářená v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Příznivě vývoj nezaměstnanosti ovlivnilo zejména to, že tentokrát nedošlo k žádnému většímu propouštění zaměstnanců, které bylo v dřívějších letech na konci roku obvyklé. Zde se projevila pokračující dobrá ekonomická situace v ČR. Svým způsobem se na příznivém vývoji podílela i mírná zima, která znamenala menší sezónní nárůst počtu nezaměstnaných. V prvním pololetí nezaměstnanost dále klesala, jednak vlivem působení aktivní politiky zaměstnanosti, ale především odlivem uchazečů na nově vznikající pracovní místa, nejen v našem okrese. Díky tomu je počet nezaměstnaných nižší než bylo předpokládáno v prognóze úřadu práce. Z hlediska míry nezaměstnanosti je okres stále na prvním místě v rámci ČR, a to přesto že počet evidovaných uchazečů se jen za první pololetí letošního roku se snížil o 1 796. Situace by se měla ještě dále zlepšovat v důsledku příchodu nových investorů do našeho okresu, popřípadě i

Strana 13



do okresů sousedních. Velmi výrazný vliv na nezaměstnanost v našem okrese má zóna TRIANGLE, kde se postupně předpokládá vznik nejméně 4000 pracovních míst, která vytvoří konsorcium japonských firem IPS ALPHA a firma Hitachi, které v této zóně realizují svou činnost. Navíc se v dalších letech předpokládá v této zóně vznik dalších cca. 8.000 pracovních míst.

3.2 Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem

za 1. pololetí 2007 za 1. pololetí 2008

nově evidovaní 4 256 4 134

vyřazení

umístění

6 045 5 930

4 068 3 554

ženy nově evidovaní 1 973 2 005

vyřazení 2 796 2 915

umístění 1 915 1 793

Největší pohyb na trhu práce byl jako již tradičně v lednu, kdy jednak přišlo do evidence nejvíce nových uchazečů o zaměstnání (1 068 uchazečů), zároveň jich však bylo také nejvíce vyřazeno (1 119 uchazečů). V dubnu bylo zatím nejvíce uchazečů umístěno do zaměstnání, a to 673. To že přichází nejvíce uchazečů do evidence právě v lednu je způsobeno jednak ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou u firem, jednak ukončováním platnosti pracovních míst vytvořených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Úřad práce již s tímto vývojem počítá, a proto se snaží znovu s přispěním aktivní politiky zaměstnanosti, co nejvíce uchazečů opět umístit na vytvořená pracovní místa. Vyšší počet umístěných uchazečů o zaměstnání v březnu a dubnu byl způsoben zejména zahájením sezónních prací, a to nejen ve stavebnictví. Významný podíl na nezaměstnanosti mají občané starší 50 let, pro které, po jejich příchodu na trh práce, jen obtížně nacházíme uplatnění a také občané se zdravotním postižením. Z hlediska profesního jsou hlavním zdrojem nezaměstnanosti občané nekvalifikovaní, popř. s neúplnou kvalifikací, kteří jsou v mnoha případech z trhu práce vytěsňováni občany kvalifikovanými, kteří z nějakého důvodů (zejména z důvodu snižování počtu pracovníků) přišli o zaměstnání.

Strana 14



3.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stav k celkem ženy stupeň vzdělání 30. 6. 2007 30. 6. 2008 30. 6. 2007 30. 6. 2008 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% bez vzdělání a neúplné 89 0,8 57 0,7 41 0,7 27 0,6 základní základní vzdělání 5 237 46,7 3 751 47,2 2 707 44,6 1 958 45,4 nižší střední vzdělání 5 0,1 3 0,1 3 0,1 3 0,1 nižší střední odborné 254 2,3 165 2,1 129 2,1 89 2,1 střední odborné s výuč.listem 3 852 34,3 2 657 33,4 2013 33,3 1 408 32,6 stř. nebo stř.odb. bez mat.i 39 0,3 36 0,4 38 0,6 34 0,8 výuč. listu ÚSV 204 1,8 148 1,9 138 2,3 99 2,3 ÚSO s vyučením i maturitou 359 3,2 227 2,9 225 3,7 131 3,0 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) 999 8,9 753 9,5 659 10,9 482 11,2 vyšší odborné vzdělání 16 0,1 15 0,2 11 0,2 12 0,3 bakalářské vzdělání 47 0,4 33 0,4 29 0,5 23 0,5 vysokoškolské 113 1 91 1,1 54 0,9 45 1,0 doktorské 4 0,1 1 0,1 1 0,1 1 0,1 celkem 11 218 100 7 937 100 6 048 100 4 312 100 V uplynulém pololetí se opět zvýšil podíl uchazečů se základním vzděláním na celkové nezaměstnanosti, přesto je stále podíl kvalifikovaných uchazečů vyšší než nekvalifikovaných, a to zhruba v poměru 52:48. Pokles podílu vyučených uchazečů a uchazečů se středoškolským vzděláním s maturitou svědčí o tom, že právě tyto skupiny uchazečů se nejvíce podíleli na poklesu nezaměstnanosti, a to i proto, že zaměstnavatelé si na místa pro nekvalifikované pracovníky vybírají raději uchazeče, alespoň vyučené.

věk do 19 let 20–24 let 25–29 let 30–34 let

Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k celkem ženy 30. 6. 2007 30. 6. 2008 30. 6. 2007 30. 6. 2008 abs. abs. abs. v% abs. v% abs. v% 571 5,1 436 5,5 277 4,6 217 5,0 1 440 12,8 886 11,2 650 10,7 417 9,7 1 415 12,6 914 11,5 738 12,2 473 11,0 1 505 13,5 1 012 12,8 908 15,1 606 14,0

Strana 15



35–39 let 1 308 11,6 913 11,5 798 13,2 570 13,2 40–44 let 1 287 11,5 897 11,3 783 12,9 544 12,6 45–49 let 1 132 10,1 780 9,8 624 10,3 443 10,3 50–54 let 1 370 12,2 1 075 13,6 790 13,1 618 14,4 55–59 let 1 051 9,4 869 10,9 444 7,3 389 9,0 nad 60 let 139 1,2 155 1,9 36 0,6 35 0,8 celkem 11 218 100 7 937 100 6 048 100 4 312 100 Z tabulky je patrné, že na snížení nezaměstnanosti se největší měrou podíleli uchazeči ve věku do 35 let. Vyplývá to z toho, že zaměstnavatelé dávají přednost lidem mladším před staršími, a to navzdory tomu, že mají méně zkušeností. Z pohledu zaměstnavatelů je však tato skupina tvárnější a dokáže se lépe přizpůsobovat novým pracovním postupům a požadavkům zaměstnavatele. Přes zvýšenou snahu úřadu práce při vytváření pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti se opět zvýšil podíl uchazečů nad 50 let na celkové nezaměstnanosti. Bohužel se nedaří přesvědčit zaměstnavatele o výhodách zaměstnávání této skupiny uchazečů, kteří se jim jeví jako málo pružní a neperspektivní. Zajímavé je také zjištění, že podíl žen ve věku do 30 let na nezaměstnanosti žen je nižší než je tomu u této skupiny v případě celkové nezaměstnanosti. Zde se patrně projevuje fakt, že mnoho žen je v tomto věku na rodičovské dovolené. Obdobná situace je i u věkové skupiny nad 55 let, kde je hlavním faktorem dřívější odchod do důchodu u žen. Délka evidence stav k Délka evidence do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců celkem

celkem 30. 6. 2007 30. 6. 2008 abs. v% abs. v% 1 546 13,8 1 479 18,6 1 089 9,7 961 12,1 756 6,7 607 7,6 677 6,0 455 5,7 1 746 15,6 917 11,6 5 404 48,2 3 518 44,4 11 218 100 7 937 100

ženy 30. 6. 2007 30. 6. 2008 abs. v% abs. v% 751 12,4 727 16,9 536 8,9 505 11,7 398 6,6 311 7,2 386 6,4 252 5,8 983 16,2 509 11,8 2 994 49,5 2 008 46,6 6 048 100 4 312 100

Absolutní počet dlouhodobě evidovaných uchazečů významně poklesl. Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti je však stále velmi vysoký, i když se v uplynulém období mírně snížil. Více než 6 měsíců je evidováno 69,3% uchazečů a více než 12 měsíců 56% uchazečů. U žen je situace o něco horší, více jak 6 měsíců je jich v evidenci 71,4% a více než 12 měsíců 58,4%. I skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů věnuje úřad práce zvýšenou pozornost a další snížení dlouhodobé nezaměstnanosti nadále patří k jednomu z hlavních úkolů na další období.

Délka evidence průměrná délka evidence evidovaných uchazečů

Průměrná délka evidence (ve dnech) stav k celkem ženy 30. 6. 2007 30. 6. 2008 30. 6. 2007 30. 6. 2008 1 165

Strana 16

1 145

1 161

1 154


průměrná délka evidence vyřazených uchazečů


632

680

670

747

Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání stav k KZAM 30. 6. 2007 30. 6. 2008 abs. v% abs. v% tř. 1 – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 92 0,8 57 0,7 tř. 2 – vědečtí a odborní duševní pracovníci 352 3,1 209 2,6 tř. 3 – techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a 716 6,4 490 6,2 pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – nižší administrativní pracovníci (úředníci) 871 7,8 621 7,8 tř. 5 – provozní pracovníci ve službách a obchodě 2 129 19,0 1 381 17,4 tř. 6 – kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví 108 1,0 72 0,9 a v příbuzných oborech tř. 7 – řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, 1 699 15,1 1 016 12,8 opraváři tř. 8 – obsluha strojů a zařízení 966 8,6 719 9,1 tř. 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 3 879 34,5 2 868 36,1 tř. 0 – příslušníci armády 3 0,1 3 0,1 nezadáno 403 3,6 501 6,3 celkem 11 218 100 7 937 100 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání - ženy stav k KZAM 30. 6. 2007 30. 6. 2008 abs. v% abs. v% tř. 1 – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 40 0,7 23 0,5 tř. 2 – vědečtí a odborní duševní pracovníci 222 3,7 128 3,0 tř. 3 – techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a 399 6,6 260 6,0 pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – nižší administrativní pracovníci (úředníci) 730 12,1 516 12,0 tř. 5 – provozní pracovníci ve službách a obchodě 1 689 27,8 1 125 26,1 tř. 6 – kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví 61 1,0 51 1,2 a v příbuzných oborech tř. 7 – řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, 4,6 146 3,4 277 opraváři tř. 8 – obsluha strojů a zařízení 253 4,2 179 4,1 tř. 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2 165 35,7 1 645 38,1 tř. 0 – příslušníci armády 2 0,1 1 0,1 nezadáno 210 3,5 238 5,5 celkem 6 048 100 4 312 100

Strana 17



Výčet profesí s nejvyššími počty evidovaných uchazečů: - pomocný a nekvalifikovaný pracovník, - prodavači v obchodech, - sekretářky, - vrátní, hlídači, - řidiči, - zedníci, - kuchaři.

3.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 3.4.1 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k Stupeň vzdělání celkem Ženy 30. 6. 2007 30. 6. 2008 30. 6. 2007 30. 6. 2008 bez vzdělání a neúplné základní 23 12 8 5 základní vzdělání 182 158 98 89 nižší střední vzdělání 0 0 0 0 nižší střední odborné 27 16 16 10 střední odborné s výuč.listem 88 47 46 27 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. 1 0 1 0 listu ÚSV 18 6 10 2 ÚSO s vyučením i maturitou 51 26 32 17 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 89 56 52 37 vyšší odborné vzdělání 5 7 4 4 bakalářské vzdělání 23 17 15 14 vysokoškolské 8 10 3 6 doktorské 1 0 0 0 celkem 515 356 284 212

Počet evidovaných absolventů se v uplynulém období opět významně snížil. Jedná se o trend, který pozorujeme poslední tři roky. V situacích ekonomicky příznivého vývoje je větší poptávka po kvalifikované pracovní síle a tak zaměstnavatelé stále častěji přijímají do pracovního poměru i absolventy škol, a to přesto že jim chybí praktické zkušenosti. Je pravděpodobné, že si zaměstnavatelé uvědomili i to, že tyto mladé pracovníky si mohou „dovychovat“ dle svých potřeb. Ke zvýšení atraktivity absolventů na trhu práce přispívá i úřad práce s využitím všech dostupných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, spolu s intenzivní poradenskou činností. K úspěšnému umísťování absolventů škol přispívá jejich adaptabilita, flexibilita a aktivita, a s ní spojená větší úspěšnost v nalezení pracovního uplatnění, než u dlouhodobě evidovaných uchazečů. K dalšímu zlepšení situace v zaměstnávání absolventů by mohlo přispět obnovení učňovského školství, kdy se každý učeň učil pro konkrétního zaměstnavatele. Na jedné straně by

Strana 18



si zaměstnavatelé mohli takto vychovávat a připravovat kvalifikovanou pracovní sílu. Na druhé straně by se eliminovaly situace nesmyslného chrlení absolventů v profesích, které vlastně nikdo nepotřebuje. Zdá se, že mnozí zaměstnavatelé již tuto skutečnost pochopili a tento systém se postupně obnovuje a rozšiřuje.

3.4.2 Osoby se ZP Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP celkem Ženy 30. 6. 2007 30. 6. 2008 30. 6. 2007 30. 6. 2008 osoby se ZP 1 222 1 018 530 454 podíl na celkovém počtu uchazečů 10,9 12,8 8,8 10,5 z toho: plně invalidní 6 10 2 3 částečně invalidní 874 745 375 328 os. zdravotně znevýhodněné 342 263 153 123 Vzhledem k vysokému procentu nezaměstnanosti v okrese Most je umístění občanů se ZP velice náročný úkol. Tito občané mají pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, a to ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, případně zaměstnání za mimořádně upravených podmínek. Uchazeči se ZP jsou umísťováni s poskytnutím hmotného zvýhodnění ve prospěch zaměstnavatele v rámci aktivní politiky zaměstnanosti na chráněná pracovní místa a do chráněných dílen. I přes příspěvky na provoz a zřízení pracovišť, které jsou zaměstnavateli poskytovány, jich je stále ještě nedostatek. Některým občanům, kterým je přiznán částečný invalidní důchod z jakýchkoliv zdravotních důvodů (pracovní úraz, nemoc z povolání apod.), doplácí zaměstnavatel po celou dobu evidence částky do výše rozhodného výdělku. Proto není většinou ze strany těchto uchazečů zájem o jakékoliv zaměstnání.

Strana 19



4. Cizinci na trhu práce Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Po vstupu ČR dne 1. 5. 2004 do Evropské unie (EU) se cizinci rozdělili do dvou základních kategorií, a to na občany Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kteří mají volný přístup na český trh práce bez nutnosti povolení k zaměstnání a ostatní cizince, tj. občany tzv. třetích států, kteří i nadále musí žádat o povolení k zaměstnání. Zaměstnaní cizinci Zaměstnaní s pracovním povolením Informace o zaměstnaní podle § 98 písm. a) až e), j), k) Občané EU, Norska, Islandu Lichtenštejnska a Švýcarska

stav k 30. 6. 2007 30. 6. 2008 134 249 44 50 415 606

4. 1. Zaměstnávání občanů EU a EHP K 30. 6. 2008 bylo v okrese Most registrováno prostřednictvím informačních karet celkem 606 občanů EU. Tuto skupinu tvoří Slováci (344), Bulhaři (113), Rumuni (75), Poláci (42), Němci (14), Litevci (4), Britové (3), Nizozemci (3), Irové (2), Belgičané (2), Ital, Švéd, Rakušan a Dán. Bulhaři, Rumuni, Slováci, Poláci a Litevci jsou zaměstnáváni převážně v dělnických profesích, ostatní zejména jako vedoucí pracovníci, učitelé a technici. Z celkového počtu 606 zde pracovalo 110 žen, tj. 18,15 %. Nejvíce občanů EU zde pracuje v profesi svářeč, montér kovových konstrukcí, klempíř, montér-potrubář, lešenář, montážní dělník, stavební dělník, ale také lékař. Největším zaměstnavatelem je firma OKZ HOLDING a.s., MONIZ s.r.o., EUROMONT LEŠENÍ spol. s r.o., EUROMONT GROUP a.s., GRAMMER CZ, s.r.o., BIS CZECH s.r.o., MAURICE WARD & Co., s.r.o. .

4.2.

Zaměstnávání ostatních cizinců – tzv. třetích zemí

Platných povolení k zaměstnání cizinců k 30. 6. 2008 bylo celkem 249. Z posuzování profesního složení vyplývá, že nejvíce cizinců v okrese Most pracuje v profesích zedník, stavební dělník, montážní dělník a šička. Jedná se o profese, ve kterých není na trhu práce dostatek vhodných uchazečů. Z hlediska národnostního složení jsou tu nejvíce zastoupeny skupiny občanů z Ukrajiny (126), Vietnamu (72), Mongolska (29), Moldavska (4) a Ruska (4). Strana 20



Mezi největší zaměstnavatele patří MIKO 2000 s.r.o., EVROPA 2000, s.r.o., GRAMMER CZ, s.r.o., ALKONES s.r.o., APRoL s.r.o. a M&L TRADE MOST s.r.o. . V případě evidovaných cizinců (50 osob), u kterých se nevyžaduje povolení k zaměstnání, se jednalo o státní příslušníky následujících států – Ukrajina (14), Čína (11), Mongolsko (3), Kyrgyzstán (4), Ruská federace (4), Kazachstán (2), Palestina (2), Jemen (3) a po jedné osobě Vietnam, Jordánsko, Makedonie, Turecko, Nigérie a Srbsko.

4. 3. Zaměstnávání občanů ČR v SRN a dalších zemích EU/EHP

Pracovní smlouvy na 4 měsíce (SRN) Pracovní smlouvy na 12 až 18 měsíců (SRN) Pracovní Smlouvy do Švýcarska

stav k 30. 6. 2007 30. 6. 2008 18 11 1 0 0 0

V první polovině roku 2008 úspěšně zažádalo v okrese Most o pracovní povolení na dobu 4 měsíců ve Spolkové republice Německo 11 občanů ČR. Nejčastěji se jedná o sezónní práce v oblasti hotelnictví, gastronomie a zemědělství. Přetrvává zájem o zaměstnání v SRN na 12 až 18 měsíců ze strany občanů, kteří již tuto možnost v minulosti využili. Tyto žádosti však bývají zamítnuty, neboť tuto formu zprostředkování zaměstnání v Německu mohou zájemci využít jen jednou. Dalšími důvody zamítnutí bývají často formální nedostatky žádostí (např. věk nad 40 let, nedostatečná kvalifikace, aj.). Další možnost zprostředkování zaměstnání prostřednictvím Úřadu práce v Mostě, vyplývající z bilaterálních dohod mezi Českou republikou a Švýcarskem, nevyužil nikdo. Statistické údaje o uplatnění našich pracovníků v ostatních zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru není možné získat, neboť občané České republiky nemají povinnost hlásit našim úřadům zemi, ve které začali pracovat. V případě nutnosti vyřízení pracovního povolení, které vyplývá ze zavedených přechodných období, je tato agenda vyřizována přímo v dané zemi. Zájemci o práci v zemích EU/EHP hojně využívají poradenských a informačních služeb sítě EURES (Evropské služby zaměstnanosti), která působí při úřadech práce od 1. 5. 2004.

Strana 21



5. Kontrolní činnost a insolvence 5.1. Kontrolní činnost Za 1. pololetí 2008 bylo podáno 38 podnětů, z toho 11 podnětů bylo z důvodů věcné příslušnosti postoupeno jinému správnímu orgánu, 2 podněty byly vyřizovány v součinnosti s jinými správními orgány a 25 podnětů bylo zpracováno na kontrolním odboru ÚP. Podněty se převážně týkají nelegálního zaměstnávání občanů. Ve stejném období bylo oddělením služeb zaměstnanosti provedeno 117 kontrol zaměřených na dodržování zákona o zaměstnanosti. U 13 zaměstnavatelů bylo zjištěno nelegální zaměstnávání 82 občanů. Jednalo se nejčastěji o stavební profese, (zedník, tesař a pomocný stavební dělník) Z celkového počtu provedených kontrol bylo u 3 |zaměstnavatelů zjištěno nelegální zaměstnávání 18 cizinců při výkonu činností, (servírka, kuchař, stavební dělník a tesař). Kontroly se konaly ve spolupráci s Cizineckou policií, Městskou policií v Mostě a Litvínově a s Policií České republiky. Za porušení pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti byly 22 zaměstnavatelům uloženy pokuty v celkové výši 1.468.000,- Kč. Dále byla uložena 1 pořádková pokuta ve výši 30.000,- Kč. V rámci své činnosti kontrolní odbor přijal 8 stížností týkajících se zaměstnanců nebo činnosti úřadu práce. Z toho 4 stížnosti byly shledány nedůvodnými, 1 stížnost byla shledána nedůvodnou a současně byla postoupena, neboť obsahově se týkala 2 správních orgánů, 2 stížnosti byly postoupeny a 1 stížnost byla shledána částečně důvodnou. K částečně důvodné stížnosti bylo přijato opatření spočívající v poučení všech zaměstnanců příslušných odborů. Kontrolní odbor – referát VSKaI v 1. pololetí 2008 provedl 41 následných veřejnosprávních kontrol. Referát VSKaI spolupracoval na 2 kontrolách s odborem APZ, na 1 kontrole s odborem poradenství v rámci veřejnosprávních kontrol průběžných. Ve dvou případech bylo zjištění veřejnosprávní kontroly předáno FÚ Most, v jednom případě bylo kontrolní zjištění předáno FÚ v Plzni a FÚ v Lounech. Dále bylo kontrolní zjištění ve dvou případech postoupeno VZP, OSSZ v Mostě, v jednom případě kontrolní zjištění postoupeno Živnostenskému úřadu v Žatci a OIP Ústí nad Labem jako podnět ke kontrole.

Strana 22



V rámci průběžné kontroly, kterou provádělo oddělení poradenství ve spolupráci s referátem VSKaI, byl dán podnět ke kontrole OIP Ústí nad Labem.

5.2. Insolvence Při vyplácení mzdových nároků zaměstnanců insolventních zaměstnavatelů se úřad práce řídí zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Účelem tohoto zákona je uspokojení mzdových nároků zaměstnanců zaměstnavatele, na kterého byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení, protože nebyl schopen plnit své pracovně právní závazky vůči zaměstnancům. V 1. pololetí 2008 bylo Krajským soudem v Ústí nad Labem oznámeno a Úřadem práce v Mostě evidováno celkem 9 návrhů na zahájení insolvenčního řízení. O uspokojení nevyplacených mzdových nároků požádalo v průběhu pololetí 16 zaměstnanců dvou zaměstnavatelů. Z celkového počtu žadatelů bylo uspokojeno 11 zaměstnanců. 5 žádostí o uspokojení mzdových nároků bylo zamítnuto z důvodu, že 3 zaměstnancům zaměstnavatel nevyplacené mzdy doplatil a 2 zaměstnancům žádosti byly zamítnuty, protože si požádali o vyplacení mzdových nároků mimo rozhodné období. Mzdy za 1. pololetí 2008 byly vyplaceny v celkové výši 309.178,- Kč. Z této částky bylo odvedeno na sociální pojištění 2.780,- Kč, na zdravotní pojištění 1.571,- Kč a na daních 928,- Kč. Čisté mzdové nároky byly vyplaceny v částce 303.899,- Kč. Na jiný místně příslušný úřad práce byla postoupena 1 žádost zaměstnance, který požádal o uplatnění mzdových nároků.

Strana 23



6. Aktivní politika zaměstnanosti 6.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na politiku zaměstnanosti výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) z toho na pasivní politiku (PPZ) podíl PPZ na PZ v % na aktivní politiku (APZ) 1) podíl APZ na PZ v % Podpora zaměstnávání OZP – příspěvek dle §78zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti podíl podpory zaměstnávání OZP na PZ v % Insolvence podíl insolvence na PZ v % 1)

1. pololetí 2007 128 995 49 714 38,5 61 726

1. pololetí 2008 113 645 46 738 41,1 50 775

47,8

44,7

16 687

15 823

12,9 868 0,8

13,9 309 0,3

včetně ESF

Z tabulky vyplývá, že téměř polovina prostředků určených na politiku zaměstnanosti byla vynaložena na různé formy aktivní politiky zaměstnanosti. Což lze pokládat za příznivý signál, neboť aktivní politika zaměstnanosti je pro úřad práce jedním z hlavních prostředků jak příznivě ovlivňovat situaci na trhu práce. V objemu prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti jsou zahrnuty i prostředky účelově určené na cílené programy zaměstnanosti, na podporu zaměstnanosti v rámci Programu na podporu zaměstnanosti v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností a prostředky Evropského sociálního fondu. Kromě výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti patří do výdajů na politiku zaměstnanosti ještě prostředky vyplácené v rámci §78 zákona o zaměstnanosti a výdaje na uspokojení mzdových nároků zaměstnanců insolventních zaměstnavatelů. Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ

1. pololetí 2007

SÚPM zřízená zaměstnavateli SÚPM vyhrazená zaměstnavateli SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ se ZP

Strana 24

999 10 126 1 327 0

1. pololetí 2008 1 340 5 021 725 0



veřejně prospěšné práce chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP Rekvalifikace překlenovací příspěvek příspěvek na dopravu zaměstnanců příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program cílené programy k podpoře zaměstnanosti § 120 programy tvorby nových pracovních míst Evropský sociální fond OP RLZ Projekty ESF – OP LZZ – VPP Rezervní fond Ostatní (semináře, expertízy apod.) celkem

15 887 6 084 4 771 205 5 24

9 522 1 970 4 213 91 0 0

0

0

7 600 14 355 0 0 0 343

0 26 936 0 672 0 285

61 726

50 775

Na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti vynaložil Úřad práce v Mostě v uplynulém pololetí 23 167 000,- Kč (bez prostředků Evropského sociálního fondu a Programu na podporu regionů nejvíce postižených nezaměstnaností). Jedná se o efektivně a účelově dobře investované prostředky státního rozpočtu, a to nejen proto, že znamenaly vytvoření pracovních příležitostí pro stovky lidí. Zároveň byly tyto prostředky využívány na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání formou rekvalifikačních kurzů, které znamenají zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce a tím i zvýšení jejich zaměstnatelnosti. V neposlední řadě byly tyto prostředky využívány k financování motivačních kurzů, jejichž cílem je zvýšení motivace uchazeče o zaměstnání při získávání zaměstnaní. Kromě klasických nástrojů APZ hodnotí úřady práce velice kladně „Program podpory tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností“. Tento program pomáhá zvýšit atraktivnost našeho, nezaměstnaností postiženého, regionu pro investory a spolu s investičními pobídkami je nadějí pro tento region na zlepšení situace v nezaměstnanosti.

6.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) VPP SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání – SVČ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP CHPM – SVČ vytvořené pro OZP cílené programy I. (počet míst) cílené programy II. (počet dohod)

Strana 25

1. pololetí 2007 1. pololetí 2008 238 128 29 24 0 0 0

92 97 12 22 0 0 0



projekty ESF – OP LZZ – VPP celkem

0 419

26 249

6.2.1. Společensky účelná pracovní místa – příspěvek na vytvoření V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2008 vytvořeno 17 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 30. 6. 2008 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 69 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 61 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2008 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 23 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2008 byla vytvořena pracovní místa v těchto profesích: kartonážní dělník, manipulační dělník, zedník, asistentka, mistr pilařské výroby, provozní technik pro IPTV. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2008 vynaloženo celkem 1.340.000,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 78.823,-Kč. Tento nástroj využívají zaměstnavatelé pouze v případě, kdy vytvářejí zcela nová pracovní místa a potřebují jejich vznik kofinancovat, jinak i v případě vzniku nových pracovních míst dávají zaměstnavatelé přednost vyhrazeným pracovním místům s příspěvkem na mzdové náklady, a to zejména proto, že se v případě vyhrazených pracovních míst nezavazuje zaměstnavatel k jejich udržení po dobu 24 měsíců, tak jako u míst vytvářených.

6.2.2. Společensky účelná pracovní místa vyhrazená–příspěvek na mzdové náklady V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2008 vytvořeno 80 nových pracovních míst. Spolu z místy vytvořenými na základě dohod z předchozího roku bylo k 30. 6. 2008 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 166 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 166 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2008 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 83 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2008 byla vyhrazena pracovní místa zejména v těchto profesích: administrativní pracovník, pomocný dělník, uklízečka, sekretářka. Na vyhrazená pracovních míst bylo v 1. pololetí 2008 vynaloženo celkem 5.021.429,- Kč. Z toho bylo 3.303.925-Kč vynaloženo na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v předchozím roce a 1.717.504,-Kč na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v letošním roce. Při obsazování těchto pracovních míst úřady práce upřednostňují zejména dvě skupiny uchazečů o zaměstnání. První skupinou jsou uchazeči do 25 let, kteří nikdy nepracovali. U této skupiny jsou vyhrazená pracovní místa využívána zejména k získání praktických dovedností a nezřídka se stává, že uchazeči zůstávají u zaměstnavatelů i po skončení finanční podpory ze strany úřadu práce. Druhou skupinou jsou uchazeči nad 50 let. Tato skupina patří mezi nejohroženější při propouštění a z hlediska úřadů práce se stává jednou z nejproblémovějších

Strana 26



skupin uchazečů, neboť pravděpodobnost jejich návratu na trh práce je velmi malá, z důvodu nezájmu zaměstnavatelů o tuto skupinu obyvatel.

6.2.3. Společensky účelná pracovní místa –příspěvek na zahájení samostatné výdělečné činnosti V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2008 vytvořeno 12 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 30. 6. 2008 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 83 pracovních míst, která vytvořili uchazeči o zaměstnání tím, že zahájili samostatnou výdělečnou činnost. V 1. pololetí 2008 zahájili uchazeči samostatnou výdělečnou činnost především v těchto oborech: specializovaný maloobchod, truhlářství a opravy motorových vozidel. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2008 vynaloženo celkem 724.841,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 60.403,-Kč. Poskytováním příspěvku na zahájení samostatné výdělečné činnosti podporuje úřad práce nejen zaměstnanost, ale zároveň i rozvoj drobných živnostníků. Žádosti spolu s podnikatelskými záměry podávané uchazeči o zaměstnání jsou poměrně přísně posuzovány zejména z hlediska jejich realizovatelnosti a podnikatelských rizik. Proto je „úmrtnost“ v rámci tohoto nástroje malá.

6.2.4. Veřejně prospěšné práce V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2008 vytvořeno 92 nových pracovních míst. Spolu s místy, která vznikla na základě dohod uzavřených v minulém roce, bylo k 30. 6. 2008 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 252 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 238 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2008 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 229 uchazečů o zaměstnání. Veřejně prospěšné práce byly v 1. pololetí 2007 opět využívány největší měrou u měst, obcí a jejich příspěvkových organizací, kde byl zaměstnán největší podíl uchazečů – celkem 159. Druhou největší skupinou zaměstnavatelských organizací byly občanská sdružení a neziskové organizace, kde bylo zaměstnáno 39 uchazečů. Dalších 15 uchazečů bylo zaměstnáno u obecně prospěšných společností. Poslední část uchazečů byla zaměstnána u organizací, jejichž činností je především zabezpečování čistoty, údržby zeleně a bytového fondu ve městech a obcích. V 1. pololetí 2008 byly uzavírány dohody VPP především u obcí v mikroregionech s malou možností pracovních příležitostí. Jednalo se hlavně o těžko umístitelné uchazeče s nízkou

Strana 27



kvalifikací, pro které je zprostředkování jiného vhodného zaměstnání obtížné a dále z rizikových skupin, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost při zprostředkování vhodného zaměstnání. V 1. pololetí 2008 bylo nejvíce míst v rámci veřejně prospěšných prací vytvořeno u těchto zaměstnavatelů: Město Lom, Město Meziboří, Obec Bečov, Město Litvínov, Obec Obrnice. Na veřejně prospěšné práce bylo v 1. pololetí 2008 vynaloženo celkem 9.522.249,- Kč. Z toho bylo 7.444.586,-Kč vynaloženo na místa vytvořená na základě dohod uzavřených v předchozím roce a 2.077.663,-Kč na místa vytvořená na základě dohod uzavřených v letošním roce. Ze všech nástrojů APZ, stále patří mezi nejoblíbenější, zejména z pohledu obcí, veřejně prospěšné práce. Jde o nástroj, který plní dvě základní funkce. Tou první je zaměstnávání jinak takřka neumístitelných uchazečů o zaměstnání, přímo v obcích kde žijí. Tou druhou je zlepšování kultury prostředí na obcích. I proto se starostové obcí velmi zajímají o možnosti dalšího využívání tohoto nástroje APZ i do budoucna.

6.2.5. Podpora vytváření pracovních míst pro osoby zdravotně postižené V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2008 vytvořeno celkem 22 pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořená v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 30. 6. 2008 vytvořeno v rámci tohoto nástroje 119 pracovních míst, na kterých bylo umístěno 105 osob se zdravotním postižením. V 1. pololetí 2008 bylo umístěno v rámci tohoto nástroje 52 osob se zdravotním postižením. Nejvíce chráněných pracovních míst vytvořil v 1. pololetí 2008 zaměstnavatel FEHAS Group spol. s r.o. a SAPRIL s.r.o.. Na vytvoření chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen bylo v 1. pololetí 2008 vynaloženo 1.970.000,-Kč. To znamená, že na jedno pracovní místo byl příspěvek v průměrné výši 89.545,-Kč. Ne všem zdravotně postiženým občanům dovoluje jejich zdravotní postižení pracovat v běžném provozu za obvyklých pracovních podmínek, ale ke svému uplatnění potřebují individuální přizpůsobení těchto podmínek. To spočívá například v úpravě pracovních pomůcek, pracovní doby, přizpůsobení pracoviště apod. Jednou z cest zvyšování zaměstnanosti těchto osob je zřizování a provozování chráněných dílen a chráněných pracovišť. Ty zřizuje zaměstnavatel po dohodě s příslušným úřadem práce. Chráněnou prací se rozumí pracovní činnost na vhodně zvoleném nebo upraveném výrobním programu, popřípadě vybrané pracovní náplni, vykonávanou zpravidla zdravotně postiženým zaměstnancem za zcela mimořádných pracovních podmínek, upravených podle jeho schopností. Významnou překážkou pro větší pracovní uplatnění zdravotně postižených občanů je nedostatek těchto vhodných výrobních programů a s tím souvisejících pracovních činností, které jsou zdravotně postižení občané schopni kvalitně odvádět, ale také možnosti mzdových příjmů vzhledem ke kvalifikaci těchto osob a charakteru práce, kterou mohou vykonávat, tj. výše příjmu je obvykle plně srovnatelná s úrovní sociálních příjmů. Hlavním úkolem tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je podílet se na řešení problému pracovního uplatnění zdravotně postižených občanů v našem regionu a to tím, že zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zdravotně postižené občany, je přispíváno na částečnou úhradu provozních nákladů již stávajících chráněných pracovišť a nadále podporovat vznik nových chráněných dílen či pracovišť.

Strana 28



6.2.6. Dotace zaměstnavatelským subjektům při zaměstnávání osob zdravotně postižených Podpora subjektů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením je nezbytným předpokladem zvýšení, nebo alespoň udržení zaměstnanosti skupiny zaměstnanců, která patří k nejobtížněji umístitelným uchazečům na trhu práce. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v § 78 stanovil příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na částečnou kompenzaci zvýšených nákladů souvisejících se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením náležející zaměstnavatelům zaměstnávajících více než 50 % zdravotně postižených zaměstnanců z celkového počtu svých zaměstnanců. Tohoto příspěvku v 1. pololetí roku 2008 využilo 13 zaměstnavatelů, kterým úřad práce poskytl příspěvek v celkové výši 15.822.787,- Kč.

6.3. Další příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od 1.10.2004 v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nástroj APZ (celkový počet podpořených osob) osoby s příspěvkem překlenovací příspěvek příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM – SVČ vytvořené pro OZP

projekty ESF příspěvek na dopravu počet zaměstnavatelů počet zaměstnanců

1. pololetí 2007

1. pololetí 2008

29 3 0

12 0 0

43

168

470

1 373

0 0

0 0

6.3.1. Příspěvek na dopravu zaměstnanců V 1. pololetí 2008 nebyl schválen žádný příspěvek na dopravu zaměstnanců.

6.3.2. Příspěvek na zapracování zaměstnanců V 1. pololetí 2008 nebyl schválen žádný příspěvek na zapracování zaměstnanců.

6.3.3. Překlenovací příspěvek

Strana 29



V 1. pololetí 2008 bylo uzavřeno 12 dohod na poskytnutí překlenovacího příspěvku. V rámci tohoto příspěvku bylo v tomto období vyplaceno celkem 91.236,-Kč. Z nově vzniklých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je zatím nejvíce využíván překlenovací příspěvek, který využívají takřka všichni začínající podnikatelé, kteří zahájili svou činnost za pomoci úřadu práce. Za pomoci tohoto příspěvku se jim daří lépe překonat prvotní problémy s financemi, které jsou na počátku podnikání logické.

6. 4. Rekvalifikace Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel 1. pololetí 2007 1. pololetí 2008 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací

984

z toho: ženy 641 v rámci projektů ESF osoby do 25 let 284 OZP 36 rekvalifikaci ukončilo celkem 781 z toho úspěšně 624 počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci1) 438 rekvalifikace zájemců o zaměstnání (od 1. 10. 2004) počet zájemců zařazených do rekvalifikací 3 rekvalifikaci ukončilo celkem 3 z toho úspěšně 2 počet zájemců umístěných po rekvalifikaci 0 rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů 13 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací 13 rekvalifikaci ukončilo celkem 13 z toho úspěšně 13 1)

1 667 1 057 1 141 289 106 1 256 843 449 1 0 0 0 2 4 1 1

Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace

V 1. pololetí 2008 bylo do rekvalifikací zařazeno 1 667 uchazečů o zaměstnání a 1 zájemce o zaměstnání. Dále probíhala rekvalifikace 4 zaměstnanců. Rekvalifikaci v tomto období úspěšně ukončilo 843 uchazečů o zaměstnání. Takřka 50% procent z uchazečů zařazených na rekvalifikaci v tomto období absolvovalo kursy zaměřené na zvýšení počítačové gramotnosti, a to tyto: obsluha PC; základy obsluhy PC a další. Kromě oblasti počítačové gramotnosti byly pořádány např. tyto kursy: zedník, CNC obráběč, zámečník, obsluha motorového vozíku, pečovatel a další. Pro uchazeče, kteří se rozhodli řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti, byl pořádán kurs Základy podnikání. Na realizaci rekvalifikačních kursů zahájených v 1. pololetí 2008 bylo vynaloženo celkem 1.656.629,-Kč, dalších 2.556.372 bylo vynaloženo na kursy zahájené v roce 2007, které přešly i do roku 2008. Celkem bylo tedy v 1. pololetí roku 2008 vynaloženo na rekvalifikace 4.213.001,-

Strana 30



Kč. Převážná část nákladů na rekvalifikace byla hrazena z prostředků Evropského sociálního fondu v rámci různých projektů. Proto se snížil podíl prostředků vynakládaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a zvýšil se podíl prostředků z ESF. Nejvíce se na rekvalifikacích podílel v 1. pololetí 2008 projekt „Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku“ v rámci kterého bylo rekvalifikováno 918 uchazečů. Stále se klade velký důraz na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání a rekvalifikace jsou pouze jednou z jeho částí, proto je nutno chápat tuto oblast aktivní politiky zaměstnanosti v širších souvislostech. Filozofie úřadů práce spočívá v tom, že kvalifikovaný a odborně připravený uchazeč, který se umí orientovat na trhu práce, má mnohonásobně vyšší šanci najít pracovní uplatnění.

6. 5. Shrnutí uplatňování APZ V 1. pololetí 2008 pokrýval Úřad práce v Mostě všechny aktivity a opatření směřující na trh práce, které byly v souladu s Programem APZ a byly ve finančních možnostech rozpočtu na APZ. Aktivity byly směrovány především do zvýšení zaměstnanosti, s důrazem na podporu pracovních příležitostí pro ohrožené skupiny uchazečů. Velký důraz byl též kladen na zvýšení zaměstnanosti v obcích, a to zejména v mikroregionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Vzhledem ke specifickým podmínkám našeho okresu, nedochází k naplnění kriterií stanovených v Normativní instrukci č.14/2007 Realizace APZ v roce 2008. V tomto případě dal úřad práce přednost aktivnímu a pružnému přístupu k potřebám trhu práce a zaměstnavatelů s cílem zvýšit zaměstnanost u rizikových skupin uchazečů. V 1. pololetí 2008 bylo do aktivit aktivní politiky zaměstnanosti zařazeno 886 uchazečů o zaměstnání, na aktivity vzniklé v roce 2008 bylo vynaloženo z prostředků APZ celkem 22.224.531,-Kč. 6.5.1. Uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti dle skupin nezaměstnaných Normativní instrukce č.14/2007 stanovila procentuální zastoupení vybraných skupin uchazečů na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti, a to následovně: a) minimálně 5% osob podporovaných nástroji a opatřeními APZ z rizikové skupiny mladí do 25 let (zejména s kumulací znevýhodnění). Skutečný stav byl následující. Do aktivit APZ bylo zařazeno 164 uchazečů do 25 let, tj. 18,5% z celkového počtu zařazených uchazečů. Znamená to, že u této skupiny bylo procentuální zastoupení daleko vyšší, než stanovuje normativní instrukce. Největší část této skupiny uchazečů byla zařazena do rekvalifikací (73% uchazečů do 25 let). Na vyhrazená pracovní místa (8,5% uchazečů do 25 let), byly dle kriterií Úřadu práce v Mostě zařazováni pouze uchazeči do 25 let, kteří ještě nepracovali. Na veřejně prospěšné práce bylo zařazeno 11% uchazečů do 25 let. U ostatních nástrojů byl podíl této skupiny uchazečů zanedbatelný. b) minimálně 20% osob podporovaných nástroji a opatřeními APZ z rizikové skupiny starší 50 let věku, přičemž minimálně polovina této skupiny bude ve věku nad 55 let. Skutečný stav byl následující. Do aktivit APZ bylo zařazeno 216 uchazečů nad 50 let, tj. 24,4% z celkového počtu zařazených uchazečů. Z tohoto počtu bylo 83 uchazečů starších 55 let, tj. 38,4% ze skupiny nad 50 let věku. Znamená to, že u skupiny uchazečů nad 50 let bylo procentuální zastoupení vyšší, než stanovuje normativní instrukce. Nepodařilo se však splnit 50% podíl skupiny uchazečů nad 55 let. Zde se projevil menší zájem zaměstnavatelů o tuto

Strana 31



skupinu uchazečů, a to přes možnost získání finančního příspěvku na jejich zaměstnání. Jedná se o dlouhodobější stav a z pohledu našeho úřadu považujeme za úspěch, že se podařilo alespoň naplnit kritérium pro skupinu nad 50 let věku. Nejvíce na umisťování této skupiny podíleli veřejně prospěšné práce, kam bylo umístěno 39,4% uchazečů nad 50 let. Poměrně významně se na zařazování této skupiny do aktivit APZ podíleli rekvalifikace s 29,6% uchazečů nad 50 let. c) minimálně 40 % osob podporovaných nástroji a opatřeními APZ z rizikové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných (uchazeči o zaměstnaní, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle než 6 měsíců a zejména s kumulací dalších znevýhodnění např. nízká úroveň vzdělání, zdravotní postižení) Skutečný stav byl následující. Do aktivit APZ bylo zařazeno 417 dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů, tj. 47,1% z celkového počtu zařazených uchazečů. Znamená to, že u skupiny dlouhodobě evidovaných uchazečů bylo procentuální zastoupení vyšší, než stanovuje normativní instrukce. Nejvíce se na zařazování této skupiny podíleli rekvalifikace s 54,2%. Podobný byl podíl této vyhrazených pracovních míst a veřejně prospěšných prací na zařazování této skupiny, a to 14,4% resp. 10,6%. d) minimálně 45% žen podporovaných nástroji a opatřeními APZ zejména se zaměřením na ženy vracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené. Skutečný stav byl následující. Do aktivit APZ bylo zařazeno 457 žen, tj. 51,6% z celkového počtu zařazených uchazečů. Znamená to, že u skupiny žen bylo procentuální zastoupení vyšší, než stanovuje normativní instrukce. Nejvíce se na zařazování žen do aktivit APZ podíleli rekvalifikace s 56,2%. Poměrně významně se na umisťování žen podíleli i veřejně prospěšné práce s 20,1% žen. Celkově lze tedy konstatovat, že Úřad práce v Mostě splnil kriteria pro zařazování problémových skupin uchazečů. Jedinou výjimkou bylo nesplnění podílu uchazečů nad 55 let věku. 6.5.2. Uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti dle nástrojů APZ Normativní instrukce č.14/2007 stanovila procentuální zastoupení jednotlivých nástrojů APZ (bez výdajů na spolufinancování ESF) na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti, a to následovně: a) 15-25% na rekvalifikace, poradenské činnosti a pracovní rehabilitaci. Skutečný stav byl následující. Na rekvalifikace, poradenské činnosti a pracovní rehabilitaci bylo vynaloženo 4.318.366,-Kč, tj.19,43% z celkového objemu finančních prostředků. To znamená, že podíl těchto nástrojů je v relaci, kterou stanovuje normativní instrukce. b) 25-35% na zřízení a vyhrazení společensky účelných pracovních míst. Skutečný stav byl následující. Na společensky účelná pracovní místa bylo vynaloženo 6.496.380,-Kč, tj. 29,23% z celkového objemu finančních prostředků. To znamená, že podíl tohoto nástroje je v relaci, kterou stanovuje normativní instrukce.

Strana 32



c) 30-40% na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací. Skutečný stav byl následující. Na veřejně prospěšné práce bylo vynaloženo 9.330.849,-Kč, tj. 41,98% z celkového objemu finančních prostředků. To znamená, že podíl je mírně nad horní hranicí, kterou stanovuje normativní instrukce. To je způsobeno, zejména tím, že se úřad práce snaží pomocí tohoto nástroje řešit nezaměstnanost, zejména v obcích, které jsou jí nejvíce postiženy. d) 5-15% na vytvoření a provoz chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen a ostatní Skutečný stav byl následující. Na podporu zaměstnávání OZP bylo vynaloženo 1.970.000,Kč, tj. 8,86% z celkového objemu finančních prostředků. Na ostatní nástroje APZ bylo vynaloženo 91.236,-Kč, tj. 0,41% z celkového objemu finančních prostředků. To znamená, že podíl těchto nástrojů je v relaci, kterou stanovuje normativní instrukce. Celkově lze tedy konstatovat, že Úřad práce v Mostě splnil kritéria pro rozdělování finančních prostředků na jednotlivé nástroje APZ. Výjimkou je podpora vytváření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací, kde byl procentuální podíl mírně překročen.

Realizace aktivní politiky zaměstnanosti zaměřená na tvorbu pracovních míst, na podporu krátkodobého zaměstnání a hrazení rekvalifikačních kurzů má jednoznačně pozitivní sociální a ekonomický rozměr. Pozitiva je třeba vidět především v návratu dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce, nebo v jejich aktivním překlenutí období nezaměstnanosti formou dalšího vzdělávání a jejich aktivizace. V 1. pololetí 2008 bylo dosaženo snížení míry nezaměstnanosti na 12,4%. Naším cílem je pomocí nástrojů a především finančních prostředků aktivní politiky zaměstnanosti pomoci snížit nezaměstnanost pod 12%. Nedostatek finančních prostředků by výrazně omezoval aktivity našich partnerů, především zaměstnavatelů při podpoře trvale udržitelných pracovních míst a vzniku nových pracovních míst osob samostatně výdělečně činných. V 1. pololetí 2008 bylo do projektů v rámci Evropského sociálního fondu nově zařazeno celkem 1 373 uchazečů o zaměstnání. Největší skupiny tvořili uchazeči dlouhodobě evidovaní, kterých bylo 904, dalším problémovou skupinou zařazenou do projektů byly uchazeči do 25 let, kterých bylo 168. Uchazečů nad 50 let bylo 232 a poslední z problémových skupin byly osoby zdravotně znevýhodněné, kterých bylo 59.

Strana 33



7. Stručná analýza problémových skupin uchazečů Nejproblematičtější skupiny uchazečů: a) Dlouhodobě evidovaní uchazeči a ostatní dlouhodobá nezaměstnanost patří mezi největší současné problémy, se kterými se úřady práce potýkají. V okrese Most tvoří dlouhodobě evidovaní uchazeči déle jak 6 měsíců cca 69,3% všech uchazečů. Toto velmi nepříznivé číslo jen podtrhuje fakt, že takřka 56% všech evidovaných uchazečů je v evidenci déle než 12 měsíců. Největším handicapem této skupiny se stává zejména ztráta pracovních návyků a chutí nějak svou situaci řešit. U této skupiny budou uplatňovány následující nástroje APZ: SÚPM – vyhrazená pracovní místa, VPP a rekvalifikace. b) Uchazeči se ZP – tato skupina má své handicapy poměrně jasně definovány svým zdravotním stavem. Je jasné, že na trhu práce, kde je nedostatek míst pro zdravé, nemůže být dostatek míst pro zdravotně postižené. Tato skupina uchazečů tvoří cca 13% z celkové nezaměstnanosti. U této skupiny bude uplatňován zejména nástroj APZ: příspěvek na CHD a příspěvek na provoz CHD. c) Mladiství bez kvalifikace – tato skupina je svým způsobem obsažena i ve skupině a). U této skupiny je však handicap nedostatku praxe násoben absencí odborného vzdělání v jakémkoliv oboru, což znamená, že možnost uplatnění na trhu práce bez pomoci úřadu práce je minimální. Tato skupina tvoří cca 2% všech evidovaných uchazečů. V úvahu zde připadá využití nástrojů APZ: SÚPM-vyhrazená pracovní místa či VPP, resp. účast v projektu „MOST“. d) Etnické menšiny – jedná se zejména o Rómy, kteří mají problém najít své uplatnění na trhu práce. K řešení problematiky této skupiny využívá úřad práce spolupráci s romskými občanskými sdružení, kde jsou vytvářena dotovaná pracovní místa. e) Uchazeči nad 50 let věku – hlavním problémem této skupiny je skutečnost, že v případě ztráty zaměstnání se jeví dalším potencionálním zaměstnavatelům jako neperspektivní, vzhledem k blížícímu se důchodovému věku, je u nich předpokládaná vyšší nemocnost a nižší schopnost učit se novým věcem. Tuto skupinu tvoří cca 27% všech evidovaných uchazečů. V úvahu zde připadá využití nástrojů APZ: SÚPM – vyhrazená pracovní místa VPP, rekvalifikační a motivační kursy.

Strana 34



8. Shrnutí V prvním pololetí roku 2008 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 3 procentní body oproti stavu na konci roku 2007. V absolutních počtech klesl počet evidovaných nezaměstnaných o 1 796. Počet evidovaných uchazečů je nižší než jsme předpokládali v prognóze úřadu práce na první pololetí 2008. Vývoj letošního roku potvrdil příznivý trend posledních čtyř let a v letošním roce dále dochází k meziročnímu poklesu nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti roku 2008 byl následující. Na rozdíl od let předchozích docházelo ke stálému poklesu počtu evidovaných uchazečů. Tentokrát nedošlo k nárůstu jejich počtu ani v měsíci lednu, což bylo překvapující, leč velmi pozitivní zjištění. Znamená to, že v letošním roce nedokázalo vývoj nezaměstnanosti nepříznivě ovlivnit ani to, že na konci roku končí místa vytvářená v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Příznivě vývoj nezaměstnanosti ovlivnilo zejména to, že tentokrát nedošlo k žádnému většímu propouštění zaměstnanců, které bylo v dřívějších letech na konci roku obvyklé. Zde se projevila pokračující dobrá ekonomická situace v ČR. Svým způsobem se na příznivém vývoji podílela i mírná zima, která znamenala menší sezónní nárůst počtu nezaměstnaných. V prvním pololetí nezaměstnanost dále klesala, jednak vlivem působení aktivní politiky zaměstnanosti, ale především odlivem uchazečů na nově vznikající pracovní místa, nejen v našem okrese. Díky tomu je počet nezaměstnaných nižší než bylo předpokládáno v prognóze úřadu práce. Aktivní politika zaměstnanosti zůstává pro úřad práce nejúčinnějším nástrojem k ovlivňování výše zaměstnanosti. Bez využití prostředků APZ by nezaměstnanost v okrese byla minimálně o 1,5 % vyšší. Největší část prostředků APZ byla čerpána na veřejně prospěšné práce a vyhrazená pracovní místa.

Strana 35



9. Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 2. pololetí roku 2008 9.1. Popis současného stavu nezaměstnanosti a jeho příčiny K 30. 6. 2008 bylo v evidenci úřadu práce celkem 7 937 uchazečů o zaměstnání, z toho bylo 4 312 žen. Tzn., že míra nezaměstnanosti dosáhla 12,4 %. Z celkového počtu 7 937 uchazečů bylo 3 808 uchazečů s nejvýše základním vzděláním, tj. 48 %. Tzn. Vzhledem ke struktuře volných pracovních míst, že takřka 48 % uchazečů evidovaných na úřadě práce je prakticky bez šance na získání zaměstnání. Bohužel tento stav je z pozice úřadu práce možno ovlivnit jen v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, kde jsou zejména pro tyto uchazeče vytvářena dotovaná pracovní místa v rámci veřejně prospěšných prací. Vzdělanostní skladba obyvatelstva našeho okresu je bohužel velice nepříznivá , 30 % má základní vzdělání a změnit tento stav bude trvat minimálně jednu generaci. Je potřeba co nejvíce zpřístupnit a přiblížit občanům našeho okresu všechny formy vzdělávání. Dalším nepříznivým ukazatelem z hlediska možné zaměstnatelnosti je vysoký podíl uchazečů se změněnou pracovní schopností, kterých bylo k 30. 6. 2008 v evidenci 1 018, tj. 12,8 % z toho 582 má vyšší než základní vzdělání. V evidenci úřadu práce je dalších 467 uchazečů s různými zdravotními omezeními, kteří mají vyšší než základní vzdělání. Pokud se zaměříme na další problémovou skupinu, zjistíme, že je v evidenci dalších 537 uchazečů nad 50 let věku, kteří nepatří do žádné z výše uvedených problémových skupin. To znamená již 5 394 uchazečů (68 %) pro které je obtížné najít vhodné zaměstnání. Všem těmto skupinám věnuje úřad práce zvýšenou pozornost v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. V 1. pololetí 2008 bylo vytvořeno cca 250 dotovaných pracovních míst pro tyto obtížně umístitelné uchazeče. Z výše uvedeného je jasně patrné, že situace úřadu práce je v okrese Most stále velice obtížná a možnosti řešení jsou ze strany úřadu omezené.

9.2. Očekávaný vývoj v druhém pololetí roku 2008 Ve druhém pololetí roku 2008 očekáváme další mírný pokles nezaměstnanosti. Ve třetím čtvrtletí je možno očekávat, že nezaměstnanost mírně vzroste, zejména díky příchodu čerstvých absolventů na trh práce. I když na druhou stranu zkušenosti z posledních let nasvědčují spíše tomu, že příliv absolventů bude menší, než očekáváme a nezaměstnanost díky tomu nevzroste vůbec. Ve čtvrtém čtvrtletí lez nejprve očekávat mírný pokles nezaměstnosti a poté s ohledem na vývoj počasí a s tím související ukončování sezónních prací její mírný nárůst. I zde však zkušenost z minulého roku nasvědčuje tomu, že vliv sezónních prací na nezaměstnanost bude menší. V neposlední řadě očekáváme příznivý dopad rozšiřování výroby v IPS ALPHA a HITACHI na nezaměstnanost v našem okrese. Negativní vliv na vývoj počtu nezaměstnaných může mít stále ještě ne zcela ukončená restrukturalizace rozhodujících zaměstnavatelů, kteří pozvolna, ale stále propouští své zaměstnance. Nezanedbatelný, i když již menší, vliv na vývoj nezaměstnanosti v druhém pololetí

Strana 36



roku 2008 by měla i nadále mít aktivní politika zaměstnanosti. Nízký rozpočet aktivní politiky zaměstnanosti se však negativně projeví na počtu vytvořených pracovních míst. Do budoucna očekáváme další zlepšení situace na trhu práce v našem okrese, neboť se postupně naplňují podnikatelské aktivity firmy IPS APLHA, HITACHI a dalších. Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období mírnější varianta pesimističtější varianta počet počet očekávaný míra míra evidovaných z toho evidovaných z toho stav k nezaměstnanosti nezaměstnanosti dosažitelní uchazečů dosažitelní uchazečů v% v% celkem celkem 31. 12. 7 700 7 300 12 7 900 7 500 12,5 2008 30. 6. 2009

7 500

7 100

11,8

7 800

7 600

12,7

Předpokládané varianty možného vývoje nezaměstnanosti jsou uvedeny v následující tabulce. Optimistická varianta počítá s tím, že na nezaměstnanosti se bude podílet kromě sezónních vlivů i příznivý ekonomický vývoj. Pesimistická varianta kalkuluje s tím, že příznivá ekonomická situace se změní, dojde k zániku firem a pracovních míst.

9.3. Možnosti řešení nepříznivé situace v nezaměstnanosti Podnikatelé, ať již místní či zahraniční, jsou hlavními činiteli při řešení problematiky nezaměstnanosti. Pokud se nerozhodnou realizovat své aktivity v našem okrese, bude takřka nemožné změnit situaci na trhu práce, neboť nikdo jiný zde trvale udržitelná pracovní místa vytvářet nemůže. Motivovat zaměstnavatele k tomu aby vytvářeli nová pracovní místa právě zde, je úkolem zejména místní samosprávy, která musí pro přicházející investory vytvořit takové podmínky, aby jejich volba padla na náš okres. Je potřeba mít plně připravené plochy pro podnikání, na které je možno již pouze přijít a začít stavět. Je potřeba tyto plochy aktivně nabízet a celkově co nejvíce prezentovat možnosti tohoto regionu. Je třeba v co největší míře nabízet i již stojící nevyužité objekty ve kterých by bylo možno realizovat podnikatelské aktivity. Stát může při získávání investorů napomáhat, a to jednak formou investičních pobídek, jednak pozitivní prezentací našeho regionu při jednání s investory. V neposlední řadě by stát měl pomoci při zlepšení obecné infrastruktury, zde máme na mysli zejména kvalitní a rychlé spojení s letištěm v Praze a se státní hranicí se SRN. Úřad práce na základě jednání s budoucími investory připraví jak po odborné tak po motivační stránce budoucí zaměstnance. Bohužel do dnešního dne většina investorů, kteří se zajímali o možnost podnikání v našem okrese, na úřad práce ani nedorazila a okres opustili již po jednání s místní samosprávou. Oblast trhu práce, rozvoje zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů je velmi citlivá záležitost úzce související s ekonomickým rozvojem. Trh práce není trhem se zbožím, tak jako lidé nejsou zbožím. Nedá se snadno a rychle reagovat na případné změny při přípravě lidí, kde např. příprava nového oboru je minimálně záležitostí 4 roků.

Strana 37

Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E

Recommend Documents