Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E

ÚŘAD

PRÁCE V MOSTĚ

tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail:[email protected] http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info

ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE ZA

R O K 2010

Most, únor 2011

Úřad práce v Mostě

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010

ÚŘAD

PRÁCE V MOSTĚ

tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail: [email protected], http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info

ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE Z A R O K 2010

Ing. Oldřich Malý

Most, únor 2011

ředitel Úřadu práce v Mostě

-1-



ZÁKLADNÍ ZPRÁVA

-2-



I. Celková charakteristika okresu I.1 Úvod – specifikace okresu. Okres Most leží na severozápadě České republiky a sousedí s okresy Chomutov, Teplice a Louny. Severozápadní hranice okresu je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo. Tato poloha předurčuje okresu významné hospodářské a kulturní místo v domácím i mezinárodním měřítku. Okres je územní jednotkou Regionu NUTS 4, tvořící společně s Ústeckým a Karlovarským krajem Region NUTS 2 – Severozápad. Toto území bylo vymezeno Vládou ČR za účelem jeho zařazení do skupiny regionů, které se mohou ucházet o finanční zdroje pro svůj hospodářský a sociální rozvoj z tzv. Strukturálních fondů EU. V okrese působí Regionální rozvojová agentura, Okresní hospodářská komora, Hospodářská a sociální rada Mostecka, Okresní agrární komora, BIC – Podnikatelské a inovační centrum, Business centrum Litvínov a další. Tyto organizace se podílejí svou činností na koncepčním hospodářském, kulturním a sociálním rozvoji mosteckého regionu. Město Most je sídlem a členem sdružení Euroregionu Krušnohoří, které tvoří na české straně obce a města okresů Most, Chomutov, Louny, část Teplicka a Litoměřicka, na německé straně okresy Střední Krušnohoří, Annaberg, Stollberg a Freiberg. Hlavním cílem sdružení je odstranění hranic jako překážek společného rozvoje. Tradice průmyslové výroby je charakteristickým rysem okresu Most. Při hodnocení ekonomické specializace okresu v rámci ČR je zřejmé výrazně nadprůměrné zaměření na dobývání nerostů, zejména hnědého uhlí. Toto odvětví zastupuje nejvýznamnější zaměstnavatel v regionu skupina Czech Coal. Dalším důležitým odvětvím je chemický průmysl, zastoupený zejména společností Unipetrol RPA, s.r.o.. Tato společnost je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu a největším petrochemickým podnikem v ČR. Nejvíce průmyslu je soustředěno v oblasti mezi městy Most a Litvínov, kde sídlí i tato společnost. Na celkové zaměstnanosti se dále významně podílí zpracovatelský průmysl (zastoupený zejména společností Česká rafinérská, a.s.), doprava, stavebnictví a obchod. Charakter těchto odvětví vyvolává značné nároky na dopravu. V okrese je dopravní infrastruktura na dobré úrovni. Chybí však kvalitnější silniční spojení s hlavním městem na straně jedné a ze SRN na straně druhé. Řešením by mohlo být dokončení čtyřproudé silnice, která spojí okres Most s dálnicí D8 a zkapacitnění napojení na silnici R7, která by měla získat charakter rychlostní čtyřproudé silnice. Okres má poměrně dostatečně zastoupeno učňovské i střední školství a je sídlem řady vzdělávacích zařízení. Vzrostl zejména počet vysokých škol a jejich detašovaných pracovišť (Vysoká škola finanční a správní, Česká zemědělská univerzita Praha, Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava). V rámci okresu Most byly vytipovány rozvojové plochy, které jsou nabízeny investorům k různým účelům využití. Jedná se nejen o samotné centrum města Most, ale i o plochy v jeho blízkém okolí. U obce Havraň na Mostecku se nachází průmyslová zóna JOSEPH (190 ha), která splňuje kritéria programu Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a získala tak „Akreditaci průmyslových zón“. V této průmyslové zóně zahájil v r. 2003 výrobu mexický producent hliníkových hlav do automobilových motorů Nemak Europe, s.r.o.. Dalšími firmami zde jsou RAI Most, s.r.o. a AFSI Europe, s.r.o.. Přímo v Mostě se rozvíjí průmyslová zóna Lajsník, kde zahájili svou činnost firmy ROS Czech s.r.o. (výroby plastových výrobků) a Martin Stahl (velkosklad nápojů). Další investiční průmyslová zóna Litvínov – Louka poskytuje zázemí dvěma společnostem: Magnesium Elektron CZ, s.r.o. (výroba a zpracování neželezných kovů) a

-3-



Greiner packaging, s.r.o. (výroba zboží z plastů). Investoři využívají často příměstskou rozvojovou zónu Velebudice. Turistika v okrese Most se začíná pomalu rozvíjet, oblast nabízí sportovní, kulturní i relaxační vyžití. Ať už návštěvníci zavítají za sportem do Krušných hor anebo navštíví obce a jejich pamětihodnosti, naleznou rozmanité možnosti, jak příjemně strávit volné chvíle. Okres již dávno není jen oblastí dobývání hnědého uhlí, rekultivací bylo dosaženo zkvalitnění životního prostředí, což přispívá k rozvoji turistiky Mostecka.

-4-



I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Okres Most svou rozlohou (467 km2) a počtem obyvatel patří k nejmenším, ale nejlidnatějším okresům republiky. V Ústeckém kraji se svou rozlohou Mostecko řadí na předposlední (šesté) místo a svou nadprůměrnou hustotou obyvatel na km2 se řadí na třetí místo, třebaže absolutním počtem obyvatel patří na místo páté. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu.

Ukazatel Rozloha okresu Délka státní hranice Počet obcí Počet obyvatel (k 31. 12. 2004) Hustota osídlení

Měrná jednotka km2 km počet počet obyvatel/km2

Údaj 467 41 26 116 685 250

Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu, vysokou hustotou osídlení a většími městy. Oblast Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás, s velmi omezenými hospodářskými aktivitami. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Datum

Obyvatelstvo celkem

1.3.1961 1.12.1970 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001

112 818 117 189 117 297 120 212 117 196

Ekonomicky aktivní Muži Ženy Celkem abs. % abs. % abs. % 32 671 57,6 20 019 35,7 52 690 46,7 34 316 58,9 27 010 45,8 61 326 52,3 33 763 58,3 29 100 49,0 62 863 53,6 32 991 56,1 30 360 49,5 63 351 52,7 27 689 54,5 23 075 45,5 50 764 43,3

Zdroj: Český statistický úřad – SLBD

Okres tvoří 20 obcí a 6 měst (Most, Litvínov, Meziboří, Lom, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín), která jsou významnou částí sídelní struktury. V městech Most a Litvínov (obce pověřené rozšířenou působností) žije téměř 82 % obyvatel celého okresu. Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. V horské a zemědělské oblasti regionu je počet obyvatel značně nízký (pouze 3,9 %). Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Most k 1. 3. 2001 Stupeň vzdělání Absolutně

%

Bez vzdělání Základní, včetně neukončeného Vyučení a střední odborné bez maturity Úplné střední s maturitou Vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěné

765 27 616 37 999 20 881 2 560 5 091 2 083

0,8 28,5 39,3 21,5 2,6 5,2 2,1

Obyvatelstvo 15-ti leté a starší – celkem

96 995

100,0


-5-



Věková struktura obyvatelstva v okrese Most k 31. 12. 2009 Z toho ženy ve věku Celkem 0 - 14

15 – 64

65+

0 – 14

17 518

83 929

15 827

8 397

Celkem: 117 274

15 – 64

65+

41 367 9 601 Celkem: 59 365


V populaci okresu mírně převažují ženy (50,6 %), zejména pak ve věkové skupině 65 a více let. V okrese Most je 71,6 % obyvatel v produktivním věku (15 – 64 let), kde mírně převažují muži. I přes nepříznivý vývoj porodnosti v ČR, převažuje počet obyvatel v regionu v předproduktivním věku (14,9 %) nad obyvateli v poproduktivním věku (13,5 %).

I.3 Silné stránky okresu -

Výhodná geografická poloha mezi Prahou a Saskem, převážně průmyslová aglomerace s vybudovanou energetickou a vodohospodářskou infrastrukturou, rozsáhlá nabídka volných výrobních budov a ploch, možnosti zahraničních investic v regionu s prokázaným zvýšením produktivity, tradice průmyslové výroby, zavedený těžební, energetický a chemický průmysl (firmy celorepublikového významu), relativně nízké náklady na pracovní sílu, průchod tranzitního plynovodu a dostatečná kapacita u vysokotlakých plynovodů pro rozvoj, vysoký počet disponibilní pracovní síly, dnes už i kvalifikované, příznivá věková struktura obyvatelstva v porovnání s ostatními kraji, přítomnost univerzit a vyšších odborných škol v kraji, solidní kulturní a sportovní zázemí.

I.4 Slabé stránky okresu -

Vysoká míra nezaměstnanosti, nedostatečná integrace minoritních skupin obyvatelstva, vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním a bez vzdělání, nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, nárůst sociálně-patologických jevů, silné zaměření ekonomiky na průmyslová odvětví s velkou materiálovou náročností, špatný technický stav komunikací.

-6-



II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů stav k 31. 12. 2009 31. 12. 2010

Zaměstnavatelé zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů

2 175

2 154

2 175

2 154

Počet zaměstnavatelů v okrese Most zůstává víceméně stabilizovaný. I když v uplynulém roce došlo k poklesu jejich počtu (pokles o 21 firem), což se v době hospodářské recese dalo očekávat. Od 1. 1. 2009 již ČSSZ nerozlišuje zaměstnavatele dle počtu zaměstnanců, z tohoto důvodu jsou v tabulkách obě kategorie sloučeny do jedné. Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ stav k 31. 12. 2009 31. 12. 2010

Zaměstnanci a OSVČ zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ)

41 318

40 602

5 239

4 993

46 557

45 595

V celkové zaměstnanosti u firem došlo k poklesu počtu zaměstnaných osob (pokles o 716 zaměstnanců). Také počet osob samostatně výdělečně činných klesl o 246 podnikatelských subjektů. Celkově se tak zaměstnanost snížila o 962 zaměstnanců a OSVČ.

-7-



Ekonomická odvětví a počty sledovaných zaměstnavatelů, pracovních míst v okrese Most k 31. 12. 2010 Odvětví Zemědělství, lesnictví, rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti CELKEM

Počet zaměstnavatelů 2009 55 7 347

2010 53 7 350

4

Počet pracovních míst 2009 422 3 491 10 118

2010 515 2 192 11 321

5

418

555

34

34

749

725

423

422

3 574

3 491

850

845

4 463

4 437

109 258 65 36 88 220 106

108 265 66 36 94 221 107

3 083 1 202 660 219 817 1 289 940

2 900 1 183 727 214 811 1 228 865

46

47

1 810

1814

125 75 68 201 3 117

132 78 68 200 3 138

2 952 2 725 504 542 39 978

3 017 2 725 478 549 39 747

-8-



Přehled sledovaných zaměstnavatelů a pracovních míst v jednotlivých odvětvích v okrese Most k 31. 12. 2010 – procentuální vyjádření. Počet pracovních Počet zaměstnavatelů míst Odvětví prosinec prosinec % % 2010 2010 Zemědělství, lesnictví, rybářství 53 1,7 515 1,3 Těžba a dobývání 7 0,2 2 192 5,5 Zpracovatelský průmysl 350 11,1 11 321 28,5 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a 5 0,1 555 1,4 klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti související 34 1,1 725 1,8 s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví 422 13,4 3 491 8,8 Velkoobchod a maloobchod; opravy a 845 27 4 437 11,1 údržba motorových vozidel Doprava a skladování 108 3,4 2 900 7,3 Ubytování, stravování a pohostinství 265 8,4 1 183 2,9 Informační a komunikační činnosti 66 2,1 727 1,8 Peněžnictví a pojišťovnictví 36 1,1 214 0,5 Činnosti v oblasti nemovitostí 94 2,9 811 2 Profesní, vědecké a technické činnosti 221 7 1 228 3,1 Administrativní a podpůrné činnosti 107 3,4 865 2,2 Veřejná správa a obrana; povinné sociální 47 1,4 1814 4,6 zabezpečení Vzdělávání 132 4,2 3 017 7,6 Zdravotní a sociální péče 78 2,5 2 725 6,9 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 68 2,2 478 1,2 Ostatní činnosti 200 6,8 549 1,5 CELKEM 100,0 100,0 3 138 39 747

-9-



III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Vývoj nezaměstnanosti stav k Nezaměstnaní, VPM a MN

celkem

ženy

31. 12. 2009 31. 12. 2010 31. 12. 2009 31. 12. 2010 evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM

uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti

míra nezaměstnanosti (v %)

9 899

9 871

5 166

5 119

9 729 222 44

9 702 247 40

5 073 222 23

5 003 247 21

2 156

1 945

1 127

993

16,41

16,51

20,6

21,3

V roce 2010 došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti o 0,1 procentního bodu oproti stavu na konci roku 2009. V absolutních počtech však počet evidovaných nezaměstnaných klesl o 28. Počet evidovaných uchazečů je v rozmezí, jež jsme předpokládali v prognóze úřadu práce na druhé pololetí 2010. Situace na trhu práce byla v roce 2010 poměrně stabilní. Hospodářská recese se zastavila a v průběhu roku docházelo, po nárůstu na začátku roku, k pozvolnému poklesu počtu uchazečů.

Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem

za rok 2009 za rok 2010

nově evidovaní 11 784 10 562

vyřazení

ženy umístění

9 878 10 590

5 600 6 225

nově evidovaní 5 440 4 974

vyřazení 4 554 5 021

umístění 2 747 3 114

Největší pohyb na trhu práce byl jako již tradičně v lednu, kdy přišlo do evidence nejvíce nových uchazečů o zaměstnání (1 200 uchazečů), zároveň jich bylo 875 vyřazeno. Nejvíce uchazečů však bylo vyřazeno v měsíci září (1 049 uchazečů). To že přichází nejvíce uchazečů do evidence právě v lednu je způsobeno jednak ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou u mnoha firem, jednak ukončováním platnosti pracovních míst vytvořených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Celkem se v roce 2010 zaevidovalo 10562 uchazečů, což je o 1222 méně než v roce předchozím. I to ukazuje, že hospodářská recese se zastavila a dochází k postupnému oživování na trhu práce. Dalším důkazem zlepšující se situace je, že bylo do pracovního poměru umístěno o 625 uchazečů více nežli v roce loňském. Celkem tedy v roce 2010 do evidence vstoupilo nebo ji opustilo 21152 osob (samozřejmě někteří se objevují v evidenci opakovaně) což je o 510 méně než v roce předchozím.

- 10 -



Významný podíl na nezaměstnanosti mají stále občané starší 50 let, pro které, po jejich příchodu na trh práce, jen obtížně nacházíme uplatnění a také občané se zdravotním postižením. Z hlediska profesního jsou hlavním zdrojem nezaměstnanosti občané nekvalifikovaní, popř. s neúplnou kvalifikací, kteří jsou v mnoha případech z trhu práce vytěsňováni občany kvalifikovanými, kteří z nějakého důvodů (zejména z důvodu snižování počtu pracovníků) přišli o zaměstnání.

Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stupeň vzdělání bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyuč.) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem

stav k celkem ženy 31. 12. 2009 31. 12. 2010 31. 12. 2009 31. 12. 2010 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% 58

0,6

55

0,6

25

0,5

23

0,4

4 385 4 286

44,3 0,0 2,9

4 299 6 296

43,6 0,0 3,0

2 228 3 130

43,2 0,0 2,5

2 167 2 130

42,4 0,0 2,6

3 316

33,5

3 377

34,2

1 682

32,7

1 691

33,1

48

0,5

32

0,3

43

0,8

28

0,5

191

1,9

177

1,8

131

2,5

120

2,3

396

4,0

367

3,7

227

4,4

211

4,1

10,1 1 052

10,7

580

11,2

641

12,6

0,2 0,7 1,3 0,0 100

0,2 0,6 1,3 0,0 100

13 45 56 3 5 166

0,2 0,9 1,1 0,0 100

12 36 56 2 5 119

0,2 0,7 1,1 0,0 100

998 17 66 129 5 9 899

18 60 127 5 9 871

V uplynulém roce se mírně snížil podíl uchazečů se základním vzděláním na celkové nezaměstnanosti. Proto je stále podíl kvalifikovaných uchazečů vyšší než nekvalifikovaných, a to zhruba v poměru 56:44. Podíly jednotlivých vzdělanostních skupin uchazečů se ale prakticky nezměnily.

- 11 -



Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k celkem 31. 12. 2009 31. 12. 2010 abs. v% abs. v% do 19 let 534 5,4 520 5,3 20–24 let 1 319 13,3 1 317 13,3 25–29 let 1 146 11,6 1 076 11,0 30–34 let 1 240 12,5 1 238 12,5 35–39 let 1 179 11,9 1 226 12,5 40–44 let 1 109 11,2 1 032 10,4 45–49 let 992 10,0 1 106 11,2 50–54 let 1 195 12,1 1 115 11,3 55–59 let 987 10,0 1 040 10,5 nad 60 let 198 2,0 201 2,0 celkem 9 899 100 9 871 100 Z tabulky je patrné, že na zvýšení nezaměstnanosti se největší nad 45 let. věk

ženy 31. 12. 2009 31. 12. 2010 abs. v% abs. v% 242 4,7 221 4,3 551 10,7 591 11,5 544 10,5 514 10,1 710 13,7 668 13,1 699 13,5 707 13,8 655 12,7 620 12,1 584 11,3 635 12,4 680 13,2 622 12,2 463 9,0 499 9,7 38 0,7 42 0,8 5 166 100 5 119 100 měrou podíleli uchazeči ve věku

Délka evidence stav k celkem ženy Délka evidence 31. 12. 2009 31. 12. 2010 31. 12. 2009 31. 12. 2010 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% do 3 měsíců 2 088 21,1 2 364 23,9 902 17,5 1 056 20,6 3 – 6 měsíců 1 888 19,1 1 552 15,8 964 18,7 806 15,7 6 – 9 měsíců 1 263 12,8 935 9,4 668 12,9 453 8,8 9 – 12 měsíců 949 9,6 800 8,1 485 9,4 407 8,1 12 – 24 měsíců 1 480 14,9 1 877 19,1 838 16,2 1 020 19,9 nad 24 měsíců 2 231 22,5 2 343 23,7 1 309 25,3 1 377 26,9 celkem 9 899 100 9 871 100 5 166 100 5119 100 Podíl uchazečů, kteří jsou dlouhodobě v evidenci, je stále vysoký. Více než 6 měsíců je evidováno 60,3% uchazečů a více než 12 měsíců 42,8% uchazečů. Došlo tedy k mírnému zhoršení situace, a to zejména v důsledku nižší nabídky pracovních míst v souvislosti s doznívající recesí. Ještě o něco horší je situace u žen, více jak 6 měsíců je jich v evidenci 63,7% a více než 12 měsíců 46,8%. Skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů věnuje úřad práce zvýšenou pozornost a snížení dlouhodobé nezaměstnanosti patří nadále k jednomu z hlavních úkolů v příštím období.

- 12 -



Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání stav k KZAM tř. 1 – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 – řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – obsluha strojů a zařízení tř. 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – příslušníci armády nezadáno celkem

31. 12. 2009 abs. v% 65 0,6 269 2,7

31. 12. 2010 abs. v% 73 0,7 222 2,2

598

6,0

549

5,6

795 1 559

8,0 15,8

751 1 519

7,6 15,4

86

0,9

86

0,9

1 238

12,5

1 173

11,9

827 3 231 1 1 230 9 899

8,3 32,7 0,0 12,5 100

658 3 055 1 1 784 9 871

6,7 30,9 0,0 18,1 100

Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání - ženy KZAM tř. 1 – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 – řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – obsluha strojů a zařízení tř. 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – příslušníci armády nezadáno celkem Výčet profesí s nejvyššími počty evidovaných uchazečů: - pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, - prodavači v obchodech, - pomocníci a uklízeči, - sekretářky, - zedníci, - kuchaři a číšnici, - řidiči.

- 13 -

stav k 31. 12. 2009 31. 12. 2010 abs. v% abs. v% 25 0,5 28 0,5 158 3,1 133 2,6 301

5,8

288

5,5

614 1 263

11,9 24,4

598 1 230

11,6 23,9

49

0,9

42

0,8

148

2,9

138

2,7

226 1 848 0 534 5 166

4,4 35,8 0,0 10,3 100

168 1708 0 786 5119

3,9 33,2 0,0 15,3 100



III. 2 Nabídka volných pracovních míst Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31. 12. 2009 31. 12. 2010 Stupeň vzdělání volná uchaz./ volná uchaz./ uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo bez vzdělání a neúplné 58 7 8 55 8 6 základní základní vzdělání 4 385 28 156 4 299 73 58 nižší střední vzdělání 4 7 0 6 1 0 nižší střední odborné 286 0 0 296 1 296 střední odborné 3 316 97 34 3 377 88 38 s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat. 48 0 0 32 2 16 i výuč. listu ÚSV 191 8 23 177 12 14 ÚSO s vyučením i maturitou 396 17 23 367 12 30 ÚSO s maturitou 998 19 52 1 052 22 47 (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání 17 0 0 18 0 0 bakalářské vzdělání 66 2 33 60 0 0 vysokoškolské 129 37 3 127 28 4 doktorské 5 0 0 5 0 0 celkem 9 899 222 44 9 871 247 39 Stejně jako v minulém roce je největší nabídka pracovních míst dlouhodobě pro vyučené uchazeče, a to jak v oblasti výroby, tak i v oblasti služeb. Oproti letem 2008 a 2009, kdy činil vlivem krize meziročně pokles počtu volných pracovních míst pro vyučené uchazeče 81,2 %, (tj. pokles o 419 prac. míst) se k 31. 12. 2010 oproti 31. 12. 2009 snížil počet volných pracovních míst pouze o 9,28 %, (tj. o 9 prac. míst). Došlo tak pouze k mírnému poklesu počtu pracovních míst pro vyučené uchazeče. Také u nabídek volných pracovních míst pro uchazeče se základním vzděláním došlo ke zlepšení situace (nárůst o 45 volných prac. míst). Relativně dobrá situace je u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo poměrně nízký. Naopak nejhorší je situace u uchazečů s nižším středním odborným vzděláním a se základním vzděláním, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo nejvyšší. Zaměstnavatelé mají největší zájem o vyučené uchazeče. A to zejména o uchazeče v profesích: zedník, elektrikář, nástrojař – kovodělník, kuchař, svářeč. Přesto se stává, že právě uchazeči v těchto profesích jsou nejvíce zastoupeni mezi uchazeči o zaměstnání. Tento zdánlivě nesmyslný rozpor má několik příčin: 1. Uchazeči mají různá zdravotní omezení, která jim neumožňují vykonávat svou profesi (toto je případ zejména stavebních profesí). 2. V profesi jsou tak malé výdělky, že uchazeči chybí motivace pracovat. Zaměstnavatelé se snaží situaci v mnoha případech řešit zaměstnáváním cizinců, kteří se z jejich pohledu jeví jako levnější a výkonnější pracovní síla. V r. 2010 byla nejvyšší poptávka zaměstnavatelů v okr. Most po těchto profesích: lékař, pomocný

- 14 -



a nekvalifikovaný dělník, zedník, obsluha zemních strojů, stavební a provozní elektrikář, nástrojař – kovodělník, uklízeč, obchodní cestující, kuchař a svářeč. Od roku 2005 mají zaměstnavatelé možnost využívat při zadávání volných pracovních míst služby Portálu MPSV, který umožňuje zadávání a údržbu pracovních míst prostřednictvím internetu na základě oprávnění přiděleného úřadem práce. V průběhu roku 2010 bylo prostřednictvím Portálu MPSV 505 pracovních míst zadáno a 342 zrušeno. K 31. 12. 2010 bylo prostřednictvím Portálu MPSV udržováno 77 pracovních míst, tj. 31,2 % z celkového počtu zadaných volných pracovních míst. Právo údržby volných pracovních míst přes Portál MPSV bylo k 31. 12. 2010 přiděleno celkem 184 zaměstnavatelům. Struktura volných míst podle hlavních tříd KZAM 31. 12. 2009 Třída KZAM volná uchaz./ uchazeči místa 1 místo 1 – vedoucí a řídící pracovníci 2 – odborní duševní pracovníci 3 – technici, zdravotníci a pedagogové 4 – nižší administrativní pracovníci 5 – pracovníci ve službách a obchodu 6 – dělníci v zemědělství a lesnictví 7 – kvalifikovaní řemeslníci 8 – obsluha strojů 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

31. 12. 2010 volná uchaz./ uchazeči místa 1 místo

65

7

9

73

9

8

269

40

6

222

29

7

598

39

15

549

45

12

795

5

159

751

8

93

1 559

21

74

1519

21

72

86

0

0

86

0

0

1 238

70

17

1173

66

17

827

24

34

658

26

25

3 231

16

201

3055

43

71

Největší nabídka volných míst z hlediska hlavních tříd KZAM je pro kvalifikované řemeslníky. Dle prognózy z r. 2008 se počet volných pracovních míst v r. 2009 pro skupinu pomocných a nekvalifikovaných pracovníků razantně snížil. Avšak nyní k 31. 12. 2010 byl zaznamenán nárůst počtu volných pracovních míst v této klasifikaci zaměstnání (nárůst o 27 prac. míst). Celkově se nabídka zvýšila o 25 volných pracovních míst.

- 15 -



Vývoj počtu volných pracovních míst Volná místa celkem Měsíc 2008 2009 2010 Leden 1 191 735 224 Únor 1 120 591 266 Březen 970 516 234 Duben 904 440 228 Květen 728 512 286 Červen 797 390 333 Červenec 928 332 325 Srpen 1 081 346 307 Září 1 115 331 315 Říjen 1 102 355 254 Listopad 971 231 263 Prosinec 823 222 247

Počet uchazečů na 1 volné místo 2008 2009 2010 8 11 45 8 15 38 9 17 43 9 21 43 11 18 34 10 24 28 9 29 29 7 28 31 7 30 30 7 27 37 8 42 36 10 44 39

Z této tabulky je patrný pokles počtu hlášených volných míst od ledna do října 2010, a to zejména v souvislosti s hospodářskou krizí. Poslední dva měsíce v roce 2010 zaznamenaly celkový nárůst počtu volných pracovních míst, což by mohlo svědčit o zmírnění dopadů hospodářské krize na nabídku pracovních míst. K 31. 12. 2010 oproti stejnému období loňského roku došlo k nárůstu nabídky o 25 volných pracovních míst, tj. nárůst o 11,3 %. Následující tabulka znázorňuje tok počtu volných míst v jednotlivých měsících. Tok počtu volných pracovních míst Rok 2010 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Počet pracovních míst nově hlášená VM 149 177 207 121 171 177 121 130 127 90 99 51 1 620

nově obsazená VM 46 72 110 64 49 72 16 92 48 82 45 45 741

- 16 -

nově zrušená VM 101 55 130 65 67 58 109 56 72 69 45 22 849



III.3 Absolventi škol a mladiství Mladiství a absolventi škol tvoří na trhu práce již dlouhodobě jednu z rizikových skupin. Do skupiny mladistvých spadají osoby ve věku 15-18 let. Za absolventy jsou pro potřeby statistického sledování považovány osoby, u kterých doba od úspěšného ukončení studia nepřekročila 2 roky. Vývoj počtu mladistvých a volných pracovních míst pro mladistvé Počet mladistvých Volná místa pro mladistvé Měsíc 2008 2009 2010 2008 2009 2010 Leden 192 171 159 2 2 2 Únor 194 172 157 2 0 2 Březen 179 170 161 2 0 2 Duben 179 173 168 7 0 2 Květen 182 164 167 7 0 2 Červen 169 157 163 7 0 2 Červenec 178 170 157 10 0 2 Srpen 163 168 139 7 0 2 Září 164 167 129 11 0 2 Říjen 171 161 125 7 0 0 Listopad 169 157 130 2 0 0 Prosinec 166 159 132 2 2 0 I přesto, že v roce 2010 došlo oproti předchozím dvěma letům ke snížení počtu mladistvých, stále zůstávají problémovou skupinou. Největším problémem mladistvých s uplatněním na trhu práce je zejména jejich nedostatečné, v tomto případě pouze základní, vzdělání. Mladiství nemají žádnou odbornost a ve většině případů nezískali ani žádné praktické dovednosti, čímž jsou pro zaměstnavatele nezajímaví. Průměrně bylo v evidenci úřadu práce téměř 150 uchazečů, přičemž vrchol 168 osob byl zaznamenán ve II. čtvrtletí, tedy v jednom z období, kdy žáci předčasně odcházejí z vyššího sekundárního vzdělávání. Pokles počtu mladistvých byl pak zaznamenán ve III. čtvrtletí, kdy se naopak někteří v souvislosti se začátkem nového školního roku ke vzdělávání vrátili. Co se týká počtu volných pracovních míst pro tuto skupinu uchazečů, nedošlo oproti předchozímu roku k jejich výraznému navýšení – po většinu roku se jednalo o 2 volná pracovní místa. Vývoj počtu absolventů a volných pracovních míst pro absolventy Počet absolventů Volná místa pro absolventy Měsíc 2008 2009 2010 2008 2009 2010 Leden 328 314 397 213 166 66 Únor 334 302 386 168 133 77 Březen 314 293 365 140 95 56 Duben 277 312 345 130 72 44 Květen 226 268 302 131 150 72 Červen 187 214 254 152 124 66 Červenec 201 232 273 188 99 49 Srpen 236 300 358 216 89 39 Září 367 476 511 239 82 60 Říjen 331 454 476 250 98 55 Listopad 304 404 463 212 74 47 Prosinec 307 388 453 167 75 44 - 17 -



Vývoj počtu absolventů nebyl v porovnání s předchozími dvěma lety příznivý, jejich počet byl v jednotlivých měsících po celý rok vždy vyšší než ve stejných obdobích předchozího roku. Počet absolventů se pohybuje v ročních sezónních vlnách, průměrně se pohyboval kolem 380. Minima dosáhl v červnu (254 osob), prudký nárůst byl pak zaznamenán v prvním měsíci školního roku, kdy se evidují absolventi, kteří nenalezli na trhu práce vhodné uplatnění, nehlásili se k dalšímu vzdělávání a nebo k němu nebyli přijati. K 30.09.2010 tak počet absolventů dosáhl ročního maxima (511 osob). V posledních dvou letech se začal počet absolventů postupně zvyšovat. Jejich uplatnění závisí především na celkové ekonomické, politické i sociálně-demografické situaci v zemi, na celkové nezaměstnanosti, ale také na vzdělávací nabídce, možnostech a aktivitách regionu. Nejčastější příčinou nezaměstnanosti absolventů je obecně známá nedostatečná odborná praxe. Další významnou příčinou jsou vysoké počty absolventů určitých oborů a naproti tomu u určitých oborů malý zájem ze strany zaměstnavatelů o jejich absolventy. Nejvyšší počet nezaměstnaných absolventů tvoří absolventi maturitních ekonomicky zaměřených oborů z kmenového skupiny Ekonomika a administrativa. Tyto obory studuje velký počet studentů, což také způsobuje vyšší zastoupení jejich absolventů v evidenci úřadu práce. Šance absolventů uplatnit se na trhu práce jsou determinovány nabídkou pracovních míst a rovněž konkurencí mezi ostatními nezaměstnanými uchazeči o zaměstnání. V tomto směru se vyhlídky absolventů ve sledovaném období nejevily příliš příznivě. Na trhu práce se snáze uplatňují absolventi středních odborných škol a středních odborných učilišť, kteří při studiu nabyli konkrétní odbornosti a v některých případech i praxi. Hůře jsou na tom absolventi, kteří mají všeobecné vzdělání a z různých důvodů nepokračují v dalším, odborném vzdělávání. V evidenci úřadu práce je poměrně velký počet absolventů s výučním listem v oborech Gastronomie, hotelnictví a turismus (kolem 30 osob v evidenci déle než 5 měsíců), dále Obchod (rovněž cca 30 osob), Podnikání v oborech, odvětví (cca 25 osob). Co se týká absolventů s maturitní zkouškou, nejvíce jich je v oborech Ekonomika a administrativa (kolem 90) a rovněž v oboru Gastronomie, hotelnictví a turismus (cca 20 absolventů). Nejméně ohroženou skupinou z pohledu vzdělání jsou absolventi vyšších odborných a vysokých škol jejich počet je ve srovnání s výše uvedenými skupinami mizivý a velké procento těchto absolventů nachází uplatnění na trhu práce v poměrně krátkém časovém horizontu. Jednou z možností, jak zmírnit dopad ekonomické recese na nezaměstnanost absolventů škol, je možnost pokračování ve studiu ať už na vysokých a vyšších odborných školách, nebo v nástavbovém studiu po vyučení. Absolventi škol zřejmě nejvíce doplácejí na nárůst nezaměstnanosti, jelikož pro zaměstnavatele je vždy jednodušší nepřijmout zájemce o zaměstnání, než propouštět zaměstnance stávající. Absolventi, kteří nesplňují požadavky zaměstnavatelů, jsou zařazování do rekvalifikačních kurzů a projektů ESF, kde získávají další motivační a vědomostní schopnosti, rozvíjejí osobnostní předpoklady a orientaci na trhu práce.

- 18 -



Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP osoby se ZP podíl na celkovém počtu uchazečů z toho: plně invalidní částečně invalidní os. zdravotně znevýhodněné

celkem Ženy 31. 12. 2009 31. 12. 2010 31. 12. 2009 31. 12. 2010 1 108 1 051 507 464 11,2 10,6 9,8 9,1 4 1 2 0 786 194 344 81 318 325 161 161

III.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce Nejproblematičtější skupiny uchazečů: a) Dlouhodobě evidovaní uchazeči do 25 let – tuto skupinu tvoří cca. 6% všech evidovaných uchazečů. S příznivým vývojem zaměstnanosti v uplynulém roce se situace u této skupiny výrazně zlepšila a dá se konstatovat, že již pomalu přestává mezi problémové patřit. Jejím největším handicapem při hledání zaměstnání je malá nebo vůbec žádná praxe. Nástroje APZ by měly sloužit zejména k získání praktických zkušeností, jako prostředku k pozdějšímu uplatnění na trhu práce. Z oblasti rekvalifikací jsou použity zejména motivační kurzy. b) Dlouhodobě evidovaní uchazeči a ostatní dlouhodobá nezaměstnanost patří mezi největší současné problémy, se kterými se úřady práce potýkají. V okrese Most i přes výrazné zlepšení v roce 2010 tvoří dlouhodobě evidovaní uchazeči déle jak 6 měsíců stále cca 60% všech uchazečů. Toto nepříznivé číslo jen podtrhuje fakt, že takřka 42% všech evidovaných uchazečů je v evidenci déle než 12 měsíců. Největším handicapem této skupiny se stává zejména ztráta pracovních návyků a chutí nějak svou situaci řešit. U této skupiny budou uplatňovány následující nástroje APZ: SÚPM – vyhrazená pracovní místa, VPP a rekvalifikace. c) Uchazeči se ZP – tato skupina má své handicapy poměrně jasně definovány svým zdravotním stavem. Je jasné, že na trhu práce, kde je nedostatek míst pro zdravé, nemůže být dostatek míst pro zdravotně postižené. Tato skupina uchazečů tvoří cca 11% z celkové nezaměstnanosti. U této skupiny bude uplatňován zejména nástroj APZ: příspěvek na CHD a příspěvek na provoz CHD. d) Mladiství bez kvalifikace – tato skupina je svým způsobem obsažena i ve skupině a). I když se nejedná o nijak početnou skupinu, je jednou z nejproblematičtějších. U této skupiny je handicap nedostatku praxe násoben absencí odborného vzdělání v jakémkoliv oboru, což znamená, že možnost uplatnění na trhu práce bez pomoci úřadu práce je minimální. Tato skupina tvoří cca 2% všech evidovaných uchazečů. V úvahu zde připadá využití nástrojů APZ: SÚPMvyhrazená pracovní místa či VPP. e) Etnické menšiny – jedná se zejména o Rómy, kteří mají problém najít své uplatnění na trhu práce. Úřad práce v Mostě se snaží této skupině aktivně pomáhat s využitím všech nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. f) Uchazeči nad 50 let věku – hlavním problémem této skupiny je skutečnost, že v případě ztráty zaměstnání se jeví dalším potencionálním zaměstnavatelům jako neperspektivní, vzhledem k blížícímu se důchodovému věku, je u nich předpokládaná vyšší nemocnost a nižší schopnost učit se novým věcem. Tuto skupinu tvoří cca 24% všech evidovaných uchazečů. V úvahu zde připadá využití nástrojů APZ: SÚPM – vyhrazená pracovní místa, VPP, rekvalifikační a motivační kursy.

- 19 -



III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese Pro potřeby analýzy trhu práce je náš okres rozdělen na 5 mikroregionů. Kritériem pro rozdělení byly podobné charakteristiky v problematice zaměstnanosti.

ÚŘAD PRÁCE v Mostě Obce podle mikroregionů

Český Jiřetín

SRN

Okres Teplice

Brandov Klíny Nová Ves v Horách

Lom

Meziboří

Litvínov Horní Jiřetín

Louka

Hora Svaté Kateřiny

Mariánské Radčice

Okres Chomutov

Braň

any

Želenic e

Most

Obrnice

Velikost obcí Počet obyvatel 1 - 199

y ok r

Pa t

Ko ro

Malé Březno

zlu ky

je

Lužice

200 - 499 Bečov

Lišnice

500 - 999

Skršín

Havraň

1 000 - 1 999

Polerady Volevčice

2 000 - 4 999 5 000 - 9 999

Bělušice

Okres Louny

10 000 - a více Most - 71 000

Mikroregion Most

Most-venkov

Most-Jih

Litvínov a okolí

- 20 -

Hory



Charakteristika mikroregionů k 31. 12. 2010 Název mikroregionu

EAO

Most Most - venkov Jih okresu Litvínov a okolí Mikroregion Hory Okres celkem

36 542 2 609 1 679 19 946 555 61 331

počet uchazečů

MN v %

celkem

z celk. počtu uch.

dosažitelní

5 635 509 322 3 315 90 9 899

5 523 503 319 3 268 89 9 729

15,42 19,51 19,18 16,62 16,22 16,14

z dosaž. uchazečů

15,11 19,28 19,00 16,38 16,04 16,41

Mikroregion Most Tento mikroregion tvoří samotné okresní město Most. Charakteristická pro tento mikroregion je vysoká koncentrace ekonomicky aktivního obyvatelstva i pracovních příležitostí. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli, kteří se nalézají v tomto mikroregionu, jsou Vršanská uhelná a.s., Czech Coal services, a.s., United Energy, a.s. Komořany, České dráhy, a.s. železniční stanice Most, Krajská zdravotní a.s. – Nemocnice Most, Technické služby města Mostu a.s., DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a.s., Krušnohorské strojírny Komořany a.s. a mnoho dalších. Všichni tito zaměstnavatelé jsou v rámci mikroregionu dobře dosažitelní za využití MHD. Problematickou skupinou v tomto regionu stále zůstávají romští občané, především obyvatelé sídliště Most 15 ("Chánov"), kde jsou prakticky všichni obyvatelé bez zaměstnání a pobírají pouze sociální dávky. Lokalita Mikroregion Most

Prac. síla 4. čtvrtletí 2010 36 542

Stav k 31. 12. 2010 Počet evid. % 5 523 15,11

Mikroregion Most - venkov V tomto mikroregionu jsou obce, které tvoří „jakési“ předměstí města Mostu a jsou s ním velice úzce provázány. Charakteristický je menší počet ekonomicky aktivních obyvatel a méně pracovních příležitostí. Přímo v mikroregionu patří mezi větší zaměstnavatele Keramost, a.s. Most, Eduard Model Accessories, s.r.o. – Obrnice, M-Ward manufacturing, s.r.o. - Korozluky a SIAD Czech, s.r.o.. Lidé v tomto regionu ztratili v minulosti své pracovní uplatnění v souvislosti s restrukturalizací dolů a dramatickým snížením počtu pracovníků v zemědělství. V současné době nachází lidé z tohoto mikroregionu uplatnění jak v firmách, které podnikají přímo zde, tak i v rámci celého okresu. Situaci mírně komplikuje ne právě nejlepší situace v dopravní obslužnosti.

- 21 -


Lokalita Mikroregion Most – venkov Braňany Korozluky Lužice Obrnice Patokryje Skršín Želenice


Prac. síla 4. čtvrtletí 2010 2 609 574 58 228 1 218 211 110 210

Stav k 31. 12 2010 Počet evid. % 509 99 17 32 284 33 14 30

19,28 16,72 29,31 14,04 23,15 15,64 12,73 13,81

Charakteristiku mikroregionu lze shrnout takto: malý počet ekonomicky aktivních obyvatel, horší dopravní obslužnost, neodpovídající skladba ekonomicky aktivního obyvatelstva. Mikroregion Jih Charakteristická pro tento mikroregion zůstává převaha zemědělské výroby před zaměstnaností v průmyslu. Tento trend se začíná měnit s postupným naplňováním rozvojové zóny JOSEPH, kde v roce 2003 začal fungovat první významný průmyslový podnik, a to firma Nemak Czech Republic, s.r.o., dále patří k významným zaměstnavatelům firma Best, a.s. závod Polerady, Věznice Bělušice a zemědělské podniky Fyton s.r.o., STARCAM, s.r.o., DOMES Bylany, s.r.o., Zeva spol s r.o. Bečov. Mnoho obyvatel za prací dojíždí do okresu Louny, zejména do průmyslové zóny TRIANGLE. Lokalita Mikroregion Jih Bečov u Mostu Bělušice Havraň Lišnice Malé Březno Polerady Volevčice

Prac. síla 4. čtvrtletí 2010 1 679 1 013 99 238 89 88 110 42

Stav k 31. 12. 2010 Počet evid. % 322 222 20 38 12 16 9 5

19,00 21,82 20,20 15,55 12,36 18,18 8,18 11,90

Charakteristiku mikroregionu lze shrnout takto: malý počet ekonomicky aktivního obyvatelstva, nevhodná skladba obyvatelstva, špatná dopravní obslužnost, velká problémová skupina romského obyvatelstva v obci Bečov. Mikroregion Litvínov a okolí Tento mikroregion tvoří hlavně druhé největší město okresu Litvínov, dvě menší okolní města Meziboří a Lom a potom ostatní obce. I v tomto mikroregionu je soustředěno několik významných zaměstnavatelů celookresního významu. Je to především Unipetrol RPA, s.r.o. Litvínov, který je druhým největším zaměstnavatelem v okrese. Mezi významné zaměstnavatele dále patří ČESKÁ RAFINERSKÁ, a.s. – Litvínov, Schoeller, k.s. - Litvínov, BIS Czech, s.r.o. –

- 22 -



Litvínov, EUROMONT GROUP a.s., Eurosupport Manufacturing Czechia s.r.o., Greiner packaging, s.r.o., JAPEK, s.r.o., UNIPETROL DOPRAVA, a.s., Důl Kohinoor, a.s., Primed – Halberstadt – CZ, s.r.o. a mnoho dalších firem. Převažující část ekonomicky aktivního obyvatelstva pracuje v chemickém a textilním průmyslu. Lokalita Mikroregion Litvínov a okolí Horní Jiřetín Litvínov Lom u Mostu Louka u Litvínova Mariánské Radčice Meziboří

Prac. síla 4. čtvrtletí 2010 19 946 989 14 190 1 806 358 208 2 395

Stav k 31. 12. 2010 Počet evid. % 3 315 153 2 373 327 64 47 351

16,38 15,37 16,51 17,94 17,32 22,60 14,20

Charakteristiku mikroregionu lze shrnout takto: vysoký počet ekonomicky aktivního obyvatelstva, na naše poměry relativně vysoký počet pracovních příležitostí a dobrá dopravní obslužnost. Mikroregion Hory Tento mikroregion je charakteristický zejména svou zeměpisnou polohou. Jak už sám název mikroregionu napovídá, jedná se o horskou oblast našeho okresu se vším, co je pro horské oblasti typické, tzn.: odlehlost, špatná dopravní obslužnost, malý počet obyvatel, sezónní výkyvy v nezaměstnanosti. Lokalita Mikroregion Hory Brandov Český Jiřetín Hora Svaté Kateřiny Klíny Nová Ves v Horách

Prac. síla 4. čtvrtletí 2010 555 129 39 160 25 202

Stav k 31. 12. 2010 Počet evid. % 90 22 5 30 4 29

15,82 17,05 12,82 18,75 16,00 13,86

Jinak by řešením problematiky v tomto mikroregionu byla především možnost dobrého a levného spojení do centrálních částí okresu, kde je relativně více pracovních příležitostí. Část ekonomicky aktivních obyvatel nachází uplatnění v rámci služeb spojených s turistickým ruchem, ať již se jedná o turisty zahraniční nebo o příměstskou turistiku obyvatel okresu. Do budoucna má tento mikroregion poměrně velký potenciál, a to v souvislosti s dalším rozvojem cestovního ruchu.

- 23 -



III.6 Mapa okresu - míra nezaměstnanosti k 31.12.2010 rozčleněná na mikroregiony


Míra nezaměstnanosti v jednozlivých lokalitách okresu Most ke dni 31.12.2010

Český Jiřetín 12,82%

SRN okres Teplice

Brandov 17,05%

Klíny 16% Nová Ves v Horách 13,86%

Lom 17,94%

Litvínov 16,51% Horní Jiřetín 15,37%

17 ,3 2%

Meziboří 14,2%

Louk a

Hora Svaté Kateřiny 18,75%

Mariánské Radčice 22,6%

okres Chomutov

Braň any 16,7 2%

Želenice 13,81%

Most 15,11%

Obrnice 23,15%

Velikost obcí

y je okr Pat

počet obyvatel

Ko 29 rozl u ,31 ky %

Malé Březno 18,18%

1 - 199

64% 15,

Lužice 14,04%

200 - 499 500 - 999

Lišnice 12,36%

Havraň 15,55%

1 000 - 1 999

Polerady 8,18%

2 000 - 4 999

Bečov 21,82%

Volevčice 11,9%

Skršín 12,73%

Bělušice 20,2%

5 000 - 9 999

okres Louny

10 000 - a více Most - 71 000 lméně než 10%

10,1-12,5 %

Stupnice míry nezaměstnanosti v % 12,6-15 %

15,1-17,5 %

17,6-20 %

- 24 -

20,1-22,5 % 22,6-30%

více než 30,1



IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Po vstupu ČR do Evropské unie (EU) se cizinci rozdělili do dvou základních kategorií, a to na občany Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kteří mají volný přístup na český trh práce bez nutnosti povolení k zaměstnání a ostatní cizince, tj. občany tzv. třetích států, kteří i nadále musí žádat o povolení k zaměstnání. Zaměstnávání cizinců Zaměstnaní cizinci zaměstnaní s pracovním povolením informace o zaměstnání podle § 98 písm. a) až e), j) až m) občané EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska

stav k 31. 12. 2009 31. 12. 2010 96 133 101 132 405 456

Zaměstnávání občanů EU a EHP K 31. 12. 2010 v okrese Most bylo registrováno na informačních kartách celkem 456 občanů EU Počet zaměstnaných evidovaných občanů EU/EHP a Švýcarska Stav k Stát 2010 – 2009 31. 12. 2009 31. 12. 2010 Slovensko 249 223 -26 Bulharsko 23 64 +41 Rumunsko 67 73 +6 Polsko 25 31 +6 Německo 16 41 +25 Litva 4 3 -1 Velká Británie 3 5 +2 Nizozemí 4 4 0 Irsko 2 2 0 Belgie 2 2 0 Itálie 1 1 0 Švédsko 1 0 -1 Rakousko 4 3 -1 Dánsko 1 1 0 Švýcarsko 1 2 +1 Portugalsko 0 1 +1 CELKEM 405 456 +51 Z celkového počtu 456 zde pracovalo 69 žen, tj. 15.13 %.

- 25 -



Počet zaměstnaných evidovaných ostatních cizinců – tzv. třetích států – kteří nepotřebují povolení k zaměstnání Stav k Stát 2010 – 2009 31. 12. 2009 31. 12. 2010 Arménie 1 0 -1 Čína 7 13 +6 Indie 1 1 0 Jordánsko 1 2 +1 Kazachstán 3 5 +2 Keňa 0 2 +2 Kuba 0 1 +1 Kyrgyzstán 5 6 +1 Moldavsko 1 1 0 Makedonie 3 3 0 Mongolsko 2 2 0 Nigérie 1 1 0 Rusko 6 9 +3 Tunisko 1 1 0 Turecko 1 1 0 Ukrajina 47 60 +13 Vietnam 11 15 +4 Palestina 3 3 0 Jemen 5 5 0 Jugoslávie 2 2 0 CELKEM 101 132 +31 Z celkového počtu 132 zde pracovalo 43 žen, tj. 32.57 %. Nejvíce občanů EU zde pracuje v profesi zámečník, montér potrubář, lešenář, svářeč, zedník, montážní a manipulační dělník, montér kovových konstrukcí a také lékař.

Zaměstnávání ostatních cizinců – tzv. třetích států Platných povolení k zaměstnání cizinců k 30. 12. 2010 bylo celkem 133. Z posuzování profesního složení vyplývá, že nejvíce cizinců v okrese Most pracuje v profesích zedník, svářeč, obsluha strojů a zařízení, stavební dělník zednických prací a montážní dělník a také lékař. Jedná se o profese, ve kterých není na trhu práce dostatek vhodných uchazečů.

- 26 -



Počet platných povolení k zaměstnání vydaných cizincům (mimo země EU/EHP a Švýcarska) Stav k Stát 2010 – 2009 31. 12. 2009 31. 12. 2010 Albánie 1 1 0 Bosna a Hercegovina 1 1 0 Bělorusko 0 3 +3 Ghana 3 0 -3 Čína 1 0 -1 Kanada 1 1 0 Indie 3 3 0 Japonsko 2 1 -1 Jugoslávie 3 1 -2 Kazachstán 1 2 +1 Moldavsko 1 0 -1 Mexiko 5 2 -3 Makedonie 1 0 -1 Mongolsko 6 5 -1 Nepál 3 3 0 Rusko 8 5 -3 Sýrie 2 2 0 Ukrajina 50 96 +46 Uzbekistán 1 4 +3 Jemen 1 0 -1 Vietnam 0 2 +2 Keňa 2 1 -1 CELKEM 96 133 Z celkového počtu 133 zde pracovalo 32 žen, tj. 24.06 %.

+37

Pro okr. Most bylo v roce 2010 vydáno 6 zelených karet pro občany Ukrajiny. Všechny karty byly vydány pro profesi lékař.

- 27 -



V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na politiku zaměstnanosti

rok 2009

rok 2010

výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ)

307 501

349 850

z toho na pasivní politiku (PPZ)

181 341

160 659

59,0 112 890

45,92 174 232

podíl APZ na PZ v %

36,71

49,80

Podpora zaměstnávání OZP - příspěvek dle §78zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

12 311

13 642 3,90

Insolvence

4,00 959

1 317

podíl insolvence na PZ v %

0,31

0,38

podíl PPZ na PZ v % na aktivní politiku (APZ)

1)

podíl podpory zaměstnávání OZP na PZ v %

1)

včetně ESF

Za méně příznivý signál v oblasti výdajů na politiku zaměstnanosti považujeme, že podíl pasivní politiky převýšil 45%. Bylo to způsobeno nárůstem nově se evidujících uchazečů o zaměstnání. Musíme ale konstatovat, že oproti loňskému roku se podíl snížil o cca 14%, což je pozitivní srovnání. V objemu prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti jsou zahrnuty i prostředky na podporu zaměstnanosti v rámci Programu na podporu zaměstnanosti v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností a prostředky Evropského sociálního fondu. Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ

rok 2009

SÚPM zřízená zaměstnavateli SÚPM vyhrazená zaměstnavateli SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM – OP LZZ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ se ZP veřejně prospěšné práce veřejně prospěšné práce – OP RLZ veřejně prospěšné práce – OP LZZ chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP rekvalifikace Poradenství, bilanční diagnostika rekvalifikace – OP LZZ příspěvek na zapracování

- 28 -

1 250 3 239 3 377 23 137 325 7 983 1 948 25 118 12 770 6 005 2 024 5 837 0

rok 2010 1 405 4 364 2 766 33 874 392 1 783 0 40 527 13 548 2 653 185 13 143 0



příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program cílené programy k podpoře zaměstnanosti § 120 programy tvorby nových pracovních míst Příspěvek zaměstnavateli na úhradu nákladů odborného rozvoje zaměstnanců – „Vzdělávejte se!“ – OP RLZ Příspěvek zaměstnavateli na úhradu nákladů odborného rozvoje zaměstnanců – „Vzdělávejte se!“ – OP LZZ Evropský sociální fond OP RLZ Rezervní fond Ostatní (semináře, expertízy apod.) celkem

0 0 11 000

0 0 11 450

2 076

0

2 491

8 869

4 146 0 114

39 168 0 105

112 900

174 232

Na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti vynaložil Úřad práce v Mostě v uplynulém roce 26 911 929,30 Kč z rozpočtovaných 28 000 000,00 Kč (bez prostředků Evropského sociálního fondu a Programu na podporu regionů nejvíce postižených nezaměstnaností). Jedná se o efektivně a účelově dobře investované prostředky státního rozpočtu, a to nejen proto, že znamenaly vytvoření pracovních příležitostí pro stovky lidí. Zároveň byly tyto prostředky využívány na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání formou rekvalifikačních kurzů, které znamenají zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce a tím i zvýšení jejich zaměstnatelnosti.

Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ rok 2009 rok 2010 (celkový počet nových pracovních míst) SÚPM zřízená zaměstnavateli 16 19 SÚPM vyhrazená pracovní místa 15 76 SÚPM OP LZZ 499 512 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 58 59 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ se ZP 4 6 místa v rámci VPP 0 38 VPP OP LZZ 392 331 místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a 43 75 pracovištích (vytvoření) celkem 1027 1116

Společensky účelná pracovní místa zřízená V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2010 zřízeno 19 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 31. 12. 2010 zřízeno v rámci tohoto nástroje celkem 37 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 24 uchazečů o zaměstnání. V roce 2010 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 25 uchazečů o zaměstnání.

- 29 -



V roce 2010 byla zřízení pracovní místa v těchto profesích: 4 pracovní místa v profesi dělník ve výrobě, 5 pracovních míst v profesi manipulační dělník, 2 pracovní místa v profesi montážní dělník, pracovní místo v profesi pomocný dělník, skladník, operátor, rozpočtář, dělník v pneuservisu, přípravář výroby, administrativní pracovník a obsluha zemních strojů.

Národní individuální projekt – společensky účelná pracovní místa vyhrazená v rámci OP LZZ (NIP SÚPM) Tento nástroj využívají zaměstnavatelé pouze v případě, kdy vytvářejí nová pracovní místa a potřebují jejich vznik dofinancovat, jinak i v případě vzniku nových pracovních míst dávají zaměstnavatelé přednost vyhrazeným pracovním místům s příspěvkem na mzdové náklady, a to zejména proto, že se v případě vyhrazených pracovních míst nezavazuje zaměstnavatel k jejich udržení po dobu 12 měsíců, tak jako u míst zřízených. Obliba tohoto nástroje mezi zaměstnavateli má stále stoupající tendenci. V rámci tohoto projektu bylo v roce 2010 vyhrazeno 512 nových pracovních míst Výše příspěvku činila do 1.1.2010 částku 10.000,- Kč a od 18.10.2010 částku 9.000,- Kč na nově vyhrazené pracovní místo a příspěvek byl poskytován maximálně na 6 měsíčních plateb u uchazečů evidenci déle než 5 měsíců, maximálně na 5 měsíčních plateb u uchazečů do 20 let věku, uchazečů pečující o dítě do 15 let věku a uchazečů, kteří potřebují zvláštní pomoc a 12 měsíčních plateb jen v případě osob se zdravotním postižením a osob nad 50 let věku. Při obsazování těchto pracovních míst úřad práce upřednostňoval zejména dvě skupiny uchazečů o zaměstnání. První skupinou jsou uchazeči více jak 5 měsíců v evidenci uchazečů o zaměstnání. U této skupiny jsou vyhrazená pracovní místa využívána zejména ke snižování dlouhodobé nezaměstnanosti, která je na našem úřadu jedna z největší v republice. Druhou skupinou jsou uchazeči nad 50 let. Tato skupina patří mezi nejohroženější při propouštění a z hlediska úřadů práce se stává jednou z nejproblémovějších skupin uchazečů, neboť pravděpodobnost jejich návratu na trh práce je velmi malá, z důvodu nezájmu zaměstnavatelů o tuto skupinu obyvatel. Celkem bylo na vyhrazená pracovní místa v roce 2010 v rámci projektu OP LZZ vynaloženo 33.873.631,- Kč.

Společensky účelná pracovní místa vyhrazená V roce 2010 byla nejvíce zřízení pracovní místa v profesích: 40 administrativní pracovník (z nichž 34 na absolventská místa), stavební dělník 5, prodavač 5, řidič 4, skladník 4, obchodní zástupce 4, atd. Na zřízení pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v roce 2010 vynaloženo celkem 4.364.464,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 46.930,Kč. V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2010 vyhrazeno 93 nových pracovních míst pro 93 uchazečů o zaměstnání. Spolu s místy, které byly vyhrazeny v roce 2009 a jejichž platnost stále trvá, byl k 31. 12. 2010 stav 76 platných míst s 75 umístěnými uchazeči, v rámci tohoto nástroje.

- 30 -



Jednalo se o 34 pracovní místa vyhrazená uchazečům o zaměstnání pro získání odborné praxe v organizačních služkách státu a příspěvkových organizacích prostřednictvím agentur práce a 59 pracovních míst vyhrazených zaměstnavateli, kde byly dohody uzavírány z „čisté APZ“ v době prodlužování projektu NIP SÚPM v rámci OP LZZ. V roce 2010 bylo vynaloženo na tento nástroj v rámci APZ 4.364.464,- Kč Vytváření a obsazování těchto pracovních míst realizuje úřad práce dle stejných postupů a kritérií jako při vyhrazování pracovních míst financovaných v rámci národních individuálních prostředků SÚPM v rámci OP LZZ.

Společensky účelná pracovní místa – příspěvek na zahájení samostatné výdělečné činnosti V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2010 vytvořeno 59 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 31. 12. 2010 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 109 pracovních míst, která vytvořili uchazeči o zaměstnání tím, že zahájili samostatnou výdělečnou činnost. Uchazeč se zavazuje vykonávat tuto činnost minimálně po dobu jednoho roku. V roce 2010 zahájili uchazeči samostatnou výdělečnou činnost především v těchto oborech: velkoobchod a maloobchod(15), zprostředkování obchodu a služeb(10), kosmetické služby(2), pedikúra – manikúra(1), hostinská činnost(2), zednictví (4), vodoinstalatérství(2), údržba motorových vozidel(3), holičství – kadeřnictví (5), zámečnictví (2), masérské služby (1), vedení účetnictví (1), montáže, opravy revize … (2), realitní činnost (4), provozování cestovní agentury (1), silniční motorová doprava (1), výroba keramických výrobků (1), administrativní práce (1) a grafické práce (1). Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v roce 2010 vynaloženo celkem 2.766.012,50 Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 46.881,57,- Kč. Poskytováním příspěvku na zahájení samostatné výdělečné činnosti podporuje úřad práce nejen zaměstnanost, ale zároveň i rozvoj drobných živnostníků. Žádosti spolu s podnikatelskými záměry podávané uchazeči o zaměstnání jsou poměrně přísně posuzovány zejména z hlediska jejich realizovatelnosti a podnikatelských rizik. Proto je „úmrtnost“ v rámci tohoto nástroje malá.

Národní individuální projekt - veřejně prospěšné práce v rámci OP LZZ (NIP VPP) V rámci tohoto projektu bylo v roce 2010 vytvořeno 331 nových pracovních míst. Protože platnost některých dohod vypršela před koncem roku 2010, zbylo k 31. 12. 2010 vytvořeno v rámci tohoto projektu celkem 114 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 109 uchazečů o zaměstnání. V roce 2010 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 416 uchazečů o zaměstnání. Celkem bylo na veřejně prospěšné práce v roce 2010 v rámci projektu OP LZZ vynaloženo 40.527.139,- Kč.

- 31 -



Veřejně prospěšné práce byly v roce 2010 opět využívány největší měrou u měst, obcí a jejich příspěvkových organizací, kde byl zaměstnán největší podíl uchazečů. Druhou největší skupinou zaměstnavatelských organizací byly občanská sdružení a neziskové organizace. Jde o nástroj, který plní dvě základní funkce. Tou první je zaměstnávání jinak takřka neumístitelných uchazečů o zaměstnání, přímo v obcích kde žijí. Tou druhou je zlepšování kultury prostředí na obcích. I proto se starostové obcí velmi zajímají o možnosti dalšího využívání tohoto nástroje APZ i do budoucna.

Veřejně prospěšné práce V rámci tohoto nástroje financovaného z rozpočtu APZ bylo v roce 2010 vytvořeno pouze 38 pracovních místo. Tento rok došlo k realizaci uzavírání dohod na veřejně prospěšné práce v rámci NIP VPP v rámci OP LZZ. Pouze v období prodlužování tohoto projektu bylo uzavřeno 7 dohod z „čisté APZ“ V rámci rozpočtu APZ byly tedy hrazeny pouze závazky z roku 2008 a to ve výši 7.982.752,00 Kč. Dohody uzavřené v roce 2010, které v rámci tohoto nástroje byly dohody na veřejně prospěšné práce především u obcí v mikroregionech s malou možností pracovních příležitostí. Na tato vytvořená pracovní místa byli umístěni uchazeče s nízkou kvalifikací, pro které je zprostředkování jiného vhodného zaměstnání obtížné a dále z rizikových skupin, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost při zprostředkování vhodného zaměstnání.

Podpora vytváření pracovních míst pro osoby zdravotně postižené V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2010 vytvořeno celkem 75 pracovních míst. Jednalo se zřízení 40 pracovních míst v rámci CHPD, 29 pracovních míst v rámci CHPM a 6 pracovních míst v rámci CHPM-SVČ. Spolu s místy, která byla vytvořená v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 31. 12. 2010 vytvořeno v rámci tohoto nástroje 118 pracovních míst, na kterých bylo umístěno 114 osob se zdravotním postižením. V roce 2010 bylo umístěno v rámci tohoto nástroje 129 osob se zdravotním postižením. Nejvíce chráněných pracovních míst vytvořil v roce 2010 zaměstnavatel Sapril s.r.o.. Na vytvoření chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen bylo v roce 2010 vynaloženo 9.452.990,70 Kč. To znamená, že na jedno pracovní místo byl příspěvek v průměrné výši 126.040,- Kč. Kromě příspěvku na vytvoření pracovních míst podporoval úřad práce i provoz stávajících chráněných pracovních míst či dílen. V roce 2010 byl 15 zaměstnavatelům poskytnut příspěvek na provoz v celkové výši 4.487.500,-Kč. Tímto způsobem bylo podpořeno zaměstnání 205 osob se zdravotním postižením. Ne všem zdravotně postiženým občanům dovoluje jejich zdravotní postižení pracovat v běžném provozu za obvyklých pracovních podmínek, ale ke svému uplatnění potřebují individuální přizpůsobení těchto podmínek. To spočívá například v úpravě pracovních pomůcek, pracovní doby, přizpůsobení pracoviště apod. Jednou z cest zvyšování zaměstnanosti těchto osob je zřizování a provozování chráněných dílen a chráněných pracovišť. Ty zřizuje zaměstnavatel po dohodě s příslušným úřadem práce. Chráněnou prací se rozumí pracovní činnost na vhodně zvoleném nebo upraveném výrobním programu, popřípadě vybrané pracovní náplni, vykonávanou zpravidla zdravotně postiženým zaměstnancem za zcela mimořádných pracovních

- 32 -



podmínek, upravených podle jeho schopností. Významnou překážkou pro větší pracovní uplatnění zdravotně postižených občanů je nedostatek těchto vhodných výrobních programů a s tím souvisejících pracovních činností, které jsou zdravotně postižení občané schopni kvalitně odvádět, ale také možnosti mzdových příjmů vzhledem ke kvalifikaci těchto osob a charakteru práce, kterou mohou vykonávat, tj. výše příjmu je obvykle plně srovnatelná s úrovní sociálních příjmů. Hlavním úkolem tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je podílet se na řešení problému pracovního uplatnění zdravotně postižených občanů v našem regionu, a to tím, že zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zdravotně postižené občany, je přispíváno na částečnou úhradu provozních nákladů již stávajících chráněných pracovišť a nadále podporovat vznik nových chráněných dílen či pracovišť.

Dotace zaměstnavatelským postižených

subjektům

při

zaměstnávání

osob

zdravotně

Podpora subjektů zaměstnávajících více než 50% osob se zdravotním postižením je nezbytným předpokladem zvýšení, nebo alespoň udržení zaměstnanosti skupiny zaměstnanců, která patří k nejobtížněji umístitelným uchazečům na trhu práce. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v § 78 stanovil příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na částečnou kompenzaci zvýšených nákladů souvisejících se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením náležející zaměstnavatelům zaměstnávajících více než 50% zdravotně postižených zaměstnanců z celkového počtu svých zaměstnanců. Tohoto příspěvku v roce 2010 využilo 20 zaměstnavatelů, kterým úřad práce poskytl příspěvek v celkové výši 13.641.552,- Kč.

Další příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od 1. 10. 2004 v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Příspěvek na zapracování zaměstnanců V roce 2010 nebyl schválen žádný na příspěvek na zapracování. Nebyly vyplaceny žádné finanční prostředky.

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program V roce 2010 nebyla podána žádná žádost o příspěvek na nový podnikatelský program.

Národní individuální projekt – „Vzdělávejte se!“ v rámci OP LZZ

Projekt je určen zaměstnavatelům, kteří se v souvislosti s probíhající hospodářskou recesí nachází v obtížné ekonomické situaci a nejsou přechodně schopni svým zaměstnancům přidělovat práci v plném rozsahu, a kteří zároveň mají zájem těmto zaměstnancům v době nucené nepřítomnosti na pracovišti prostřednictvím vzdělávacích aktivit rozšiřovat či prohlubovat kvalifikaci. V rámci projektu mohou zaměstnavatelé na realizaci těchto vzdělávacích aktivit (včetně doprovodných opatření) získat finanční prostředky pro ty své zaměstnance, jimž byla zkrácena, následkem zhoršení situace v podniku, pracovní doba, a dále mohou získat finanční prostředky na úplnou nebo částečnou úhradu mzdových nákladů nebo náhrad mezd těchto zaměstnanců po dobu jejich účasti na vzdělávání.

- 33 -



V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2010 podpořeno 25 zaměstnavatelů, kteří prohloubili nebo rozšířili kvalifikaci 487 zaměstnancům. Nejčastěji se vzdělávali zaměstnanci ve svářečských dovednostech a výpočetní technice. Na realizaci těchto dovedností v roce 2010 bylo vynaloženo 8.868.727,80 Kč. Z toho bylo vynaloženo na vzdělávací aktivity 4.269.164,- Kč, cestovní náhrady 481.602,80 Kč a mzdové náklady 4.117.961,- Kč.

V.2 Realizace APZ v roce 2010 - shrnutí uplatňování APZ V roce 2010 pokrýval Úřad práce v Mostě všechny aktivity a opatření směřující na trh práce, které byly v souladu s Programem APZ a byly ve finančních možnostech rozpočtu na APZ. Aktivity byly směrovány především do zvýšení zaměstnanosti, s důrazem na podporu pracovních příležitostí pro ohrožené skupiny uchazečů. Velký důraz byl též kladen na zvýšení zaměstnanosti v obcích, a to zejména v mikroregionech nejvíce postižených nezaměstnaností. I před specifické podmínky našeho okresu, kdy úřad práce dal přednost aktivnímu a pružnému přístupu k potřebám trhu práce a zaměstnavatelů s cílem zvýšit zaměstnanost u rizikových skupin uchazečů došlo k naplnění všech cílů stanovených v normativní instrukci č. 36/2009. V roce 2010 bylo do aktivit aktivní politiky zaměstnanosti zařazeno 2 448 uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu bylo 164 (6,7%) uchazečů ve věku do 20 let, 798 (32,7%) uchazečů ve věku nad 50 let, 1529 (62,5%) uchazečů dlouhodobě evidovaných, 397 (16,2%) uchazečů pečující o dítě do 15 let věku, 323 (13,2%) uchazečů s OZP a 1368 (55,9%) žen. Z hlediska procentuálního podílu vynaložených prostředků se zaměřením na nástroje APZ je situace následující. Z celkové disponibilních prostředků na realizaci APZ vč. prostředků národních individuálních projektů bylo na rekvalifikace použito 15.795.687,61 Kč Na společensky účelná pracovní místa bylo použito 42.409.107,50 Kč z celkových disponibilních prostředků. Zaměstnavatelé využívají zejména příspěvek na vyhrazená pracovní místa, to je patrné z nárůstu uzavřených dohod. Zájem zaměstnavatelů o příspěvek na vytvoření společensky účelného pracovního místa je nižší, z důvodu udržitelnosti míst 12 měsíců. K řešení nezaměstnanosti v obcích, kde je situace nejhorší využívá úřad práce veřejně prospěšné práce, které podílely na čerpání 42.310.059,50 Kč z prostředků APZ a NIP. Domníváme se, že použité prostředky plní svůj účel a tím je řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a řešení nezaměstnanosti v obcích. Čerpání finančních prostředků v oblasti veřejně prospěšných prací je vlastně objektivním faktorem dlouhodobé situace na trhu práce v okrese, kdy se okres Most pohyboval na předních místech okresů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti a kde je relativní nedostatek volných pracovních míst. Na příspěvek v rámci chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen bylo vynaloženo 13.940.490,70 Kč, což je přibližně stejně jako v loňském roce. Realizace aktivní politiky zaměstnanosti zaměřená na tvorbu pracovních míst, na podporu krátkodobého zaměstnání a hrazení rekvalifikačních kurzů má jednoznačně pozitivní sociální a ekonomický rozměr. Pozitiva je třeba vidět především v návratu dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce, nebo v jejich aktivním překlenutí období nezaměstnanosti formou dalšího vzdělávání a jejich aktivizace.

- 34 -



V.3 Rekvalifikace Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel rok 2009 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání

rok 2010

počet uchazečů zařazených do rekvalifikací

905

1 497

z toho: ženy absolventi škol a mladiství osoby se ZPS (resp. osoby se ZP) rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci1)

611 51 64 798 693 312

1013 48 126 1 104 935 538

4 4 4 0

2 2 2 0

4 15 12 12

10 19 18 18

počet zájemců zařazených do rekvalifikací rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně počet zájemců umístěných po rekvalifikaci počet zaměstnavatelů počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně 1)

Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace

Téměř 40% uchazečů zařazených na rekvalifikaci v tomto období absolvovalo kurzy zaměřené na zvýšení počítačové gramotnosti, a to tyto: Základy obsluhy PC, Obsluha osobního počítače pro pokročilé, Obsluha osobního počítače dle osnov ECDL (včetně zkoušky ECDL), Počítačový grafik (programátor www aplikací), Programátor/ka webových aplikací a další. Kromě kurzů vedoucích ke zvýšení počítačové gramotnosti byly pořádány specifické rekvalifikace v oblasti administrativy (fakturant se zaměřením na skladové hospodářství, účetnictví s využitím výpočetní techniky, administrativní pracovník pro projekty Evropské unie, administrativní pracovník/pracovnice s rozšířenou výukou jazyka anglického, administrativní a sekretářské práce pro malé a střední firmy, projektový manažer se zaměřením na Evropské strukturální fondy, projektový manažer se zaměřením na finanční řízení Evropských strukturálních fondů), v oblasti sociálních služeb (pracovník v sociálních službách, pečovatelka) a v oblasti řemeslné (skladník – manipulant, kuchařské a číšnické práce, obsluha CNC strojů, montér suchých staveb, truhlářské práce, vazba a aranžování suchých květin, zámečnické práce, zednické práce apod.). Dále byl realizován kurz pro začínající podnikatele „Základy podnikání“ a specifický (se svým zaměřením ojedinělý) kurz „Komplexní příprava řidičů kamionů“. V uvedeném období byly dále realizovány individuální specifické rekvalifikace (převážně na základě příslibu budoucího zaměstnání či zahájení OSVČ) a to následující: řidičské oprávnění skupiny C, E a D, obsluha motovozíku, kurzy svařování, kosmetické služby, pedikúra včetně nehtové modeláže, manikúra včetně nehtové modeláže, masér pro sportovní a rekondiční masáže, holičské a kadeřnické práce, mzdové účetnictví, přípravný kurz k výkonu činnosti Osoba odborně způsobilá pro úkoly v prevenci rizik v oblasti BOZP, vstupní školení k profesní způsobilosti řidičů, školení řidičů pro přepravu nebezpečných látek dle mezinárodní dohody ADR, obsluha stavebních a zemních strojů, keramické práce, cukrářské práce, úprava psů, projektování a - 35 -



konstruování v programu AutoCAD. Touto formou byla rekvalifikace zprostředkována a uhrazena 20 % z celkového počtu rekvalifikovaných uchazečů. V rámci rekvalifikace zaměstnanců byly prováděny tyto kurzy: pracovník v sociálních službách, účetnictví, zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, kurz řidičů speciálních hnacích drážních vozidel a různé typy kurzů svařování. Celkem bylo v roce 2010 vynaloženo na rekvalifikace 15.795.687,61,- Kč (z toho bylo vynaloženo na rekvalifikace hrazené v rámci projektu NIP RaP 13.141.646,01 Kč). Stále větší důraz se klade na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání a rekvalifikace jsou pouze jednou z jeho částí, proto je nutno chápat tuto oblast aktivní politiky zaměstnanosti v širších souvislostech. Filozofie úřadů práce spočívá v tom, že kvalifikovaný a odborně připravený uchazeč, který se umí orientovat na trhu práce, má mnohonásobně vyšší šanci najít pracovní uplatnění. Dalšímu vzdělávání uchazečů věnují úřady práce velkou pozornost, neboť se jedná o velmi rozumnou investici do budoucna a snaží se v maximální možné míře realizovat rekvalifikace, tj. nástroj vedoucí ke zvýšení zaměstnatelnosti prostřednictvím získávání nové kvalifikace, zvyšování, rozšiřování či prohlubování dosavadní kvalifikace. Úspěšnost rekvalifikačních kurzů k 31.12.2010 (úspěšní absolventi rekvalifikace, kteří nastoupili do pracovního poměru do 3 měsíců po ukončení rekvalifikace)

Úspěšnost (%) 15 % 31 % 58 %

Typ rekvalifikace Kurzy počítačové gramotnosti Skupinové specifické kurzy Individuální specifické kurzy

V.4 Zkušenosti s realizovanými projekty ESF Činnost odboru projektů rozvoje lidských zdrojů v roce 2010 V roce 2010 byly realizovány schválené regionální projekty:

Rodina a práce na Mostecku Projekt pracuje se skupinou nezaměstnaných, kteří jsou znevýhodněni na trhu práce skutečností, že pečují o jiného člena rodiny, ať už děti, seniory či osoby zdravotně postižené, a tudíž jejich šance na získání zaměstnání nejsou shodné s nezaměstnanými bez těchto povinností. Projekt umožňuje těmto lidem se zapojit do procesu vzdělávání a následně i do pracovního procesu tím, že zajistí po dobu trvání odbornou péči o člena rodiny, jehož má nezaměstnaný v péči. Následně pak má projekt za cíl nabídnout zaměstnavatelům často kvalitní pracovní sílu, při vytvoření nových pracovních míst s nestandardním a specifickým přístupem zaměstnavatele k zaměstnanci. Projektu se zúčastní celkem 100 osob, z toho se 80 zúčastní rekvalifikace, podpořeno 60 osob získá zaměstnání na dobu 12 měsíců.

- 36 -



Práce na Mostecku pro každého Projekt se zaměřuje na cílovou skupinu osob se základním vzděláním nebo s kvalifikací, kterou uchazeči a zájemci o zaměstnání nemohou uplatnit na trhu práce, ať už z důvodu zdravotního stavu, sociální zátěže, nebo ztráty profesních dovedností u lidí, kteří dlouhodobě nevykonávali profesi, v níž se původně vyučili. Klientům úřadu práce bude poskytnuta komplexní služba zahrnující diagnostiku, motivaci a vzdělávání ústící do vstupu na trh práce s možností podpory formou mzdových příspěvků po dobu 10 měsíců. Podpořeno bude celkem 357 osob z Mostecka splňujících kritérium nedostatečnosti kvalifikace. Všichni účastníci projektu projdou diagnosticko-motivační fází, jejímž výsledkem bude výběr vhodného vzdělávání formou rekvalifikace (nejméně 200 účastníků kurzů) nebo přímý vstup na trh práce. Pro 100 osob bude zajištěno dotované zaměstnání, dalších nejméně 50 osob bude umístěno na pracovní místa nedotovaná.

Podpora zaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách Mostecka Předmětem projektu jsou jak Romové, tak také všichni ostatní obyvatelé definovaných lokalit postižení sociálním vyloučením a stigmatizací. Úřad práce trvá na řešení problému zaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách jakožto problému sociálně ekonomického, nikoli etnického, zejména s ohledem na nemožnost ze statistik určit, kdo je a není Rom. Projekt si dává za cíl umožnit uchazečům a zájemcům o zaměstnání, kteří bydlí ve znevýhodněném prostředí sociálně vyloučených lokalit a začlenit se na trh práce. Komplexní služba, zahrnující diagnostiku, motivaci a vzdělávání, poskytuje rozšířené možnosti vstupu na trh práce s možností podpory formou mzdových příspěvků po dobu 6 měsíců. Podpořeno bude celkem 300 osob z Mostecka, splňujících kritérium nedostatečnosti kvalifikace a podpory pracovních míst takovým způsobem, aby získali zpět či si nově vytvořili návyky potřebné k úspěšnému získání a následnému udržení si kvalitního zaměstnání. Z celkového počtu 400 osob projde rekvalifikacemi 200 lidí. Počet podpořených pracovních míst na dobu 12 měsíců bude 100.

Kredit Projekt Kredit usiluje o propojení problematiky začleňování zdravotně postižených s uplatněním sociálně znevýhodněných uchazečů a zájemců o zaměstnání prostřednictvím zavádění principů sociální ekonomiky. Název projektu KREDIT (důvěra, hodnota) vyjadřuje přesvědčení o kompetenci znevýhodněných osob být plnoprávnými členy společnosti pracovním uplatněním přinášejícím uspokojení jim samým i místní komunitě. Cílem projektu je umožnit začleňování uchazečů a zájemců o zaměstnání se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním na trh práce. V projektu bude 60 osob, z toho 50 projde rekvalifikacemi a podpořeno bude 15 pracovních míst pro 30 osob (na dobu 12 měsíců pro každého z nich).

Restart - Most Projekt je zaměřen na pomoc zaměstnancům, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání nebo jsou již ve výpovědní lhůtě. Současná ekonomická situace včetně jejího přímého vlivu na trh práce nutí zaměstnavatele k organizačním změnám a propouštění. V rámci realizace projektu RESTART – MOST budou mít zaměstnanci těchto firem, žijící nebo pracující na Mostecku, jedinečnou příležitost rychlé reintegrace na trhu práce. Projekt je inovativní zaměřením na tuto cílovou skupinu a snahou urychlit nalezení pracovního uplatnění u nového zaměstnavatele. Z 600 oslovených osob projde rekvalifikací 300 a počet podpořených pracovních míst bude 400 u stávajících zaměstnavatelů a 200 u nových zaměstnavatelů.

- 37 -



Mikroregiony Mostecka: Budoucnost patří kvalifikovaným Projekt MIKROREGIONY si klade za cíl intervenovat v geograficky odlehlých částech mosteckého okresu ve prospěch snižování disproporcí v celkové zaměstnanosti okresu. Projekt nachází komplexní řešení pro obce: poradenství, vzdělávání, nekolidující zaměstnání a podporu pracovních míst, stejně jako přípravu projektových manažerů obce. Cílem je snižování rozdílů v zaměstnanosti venkovských a městských oblastí okresu Most. Inovativnost projektu spočívá především v tom, že kromě znevýhodnění v osobnostních či sociálních charakteristikách uchazečů a zájemců o zaměstnání chápe projekt MIKROREGIONY jako plnohodnotné znevýhodnění též bydliště cílových skupin v geograficky odlehlých částech územního celku (okresu). Osloveno bude 300 osob, 165 osob projde rekvalifikacemi a pro 105 osob budou podpořená pracovní místa.

Odbor projektů rozvoje lidských zdrojů se taktéž partnersky podílí na realizaci projektů jiných zadavatelů. Zabezpečuje partnerství ÚP v projektu Restart- Obrnice, který realizuje obec Obrnice. Projekt Restart-Obrnice se snaží v dané lokalitě podpořit a zvýšit integraci sociálně vyloučené komunity a umožnit jí snadnější přístup ke vzdělání a zaměstnání. Cílem projektu je vybudování pevného a efektivního partnerství institucí s cílem přispět k řešení vysoké nezaměstnanosti cílových skupin, což by se v konečném důsledku mělo projevit na sociálním i kulturním rozvoji obce. Z celkového počtu 200 osob bude rekvalifikováno a pracovně podpořeno 114 osob. Nejméně 10 osob získá dotované zaměstnání!

Od 1.9.2009 se odbor projektů rozvoje lidských zdrojů spolupodílí na projektech Úřadu práce v Ústí nad Labem, pověřeného koordinací aktivní politiky zaměstnanosti v Ústeckém kraji, a to:

V PADESÁTI nekončíme CESTA dlouhodobě evidovaného uchazeče k zaměstnání PRVNÍ ŠANCE i mladým bez vzdělání V PADESÁTI nekončíme - obsahem projektu je realizace poradenského, vzdělávacího a

motivačního programu pro uchazeče a zájemce o zaměstnání starší 50 let, se zvláštním zaměřením na osoby starší 55 let, pobývajícími dlouhodobě mimo trh práce v Ústeckém kraji. Cílem projektu je zlepšit přístup cílové skupiny k zaměstnání využitím nástrojů APZ, zvýšením jejich efektivnosti a zvýšení kvality informačních, poradenských, vzdělávacích a zprostředkovatelských služeb. Projektu se zúčastní celkem 620 osob, z toho 105 z okresu Most, kde bude 90 osob rekvalifikováno a 20 pracovních míst podpořeno.

CESTA dlouhodobě evidovaného uchazeče k zaměstnání - výstupem projektu určeného

pro osoby dlouhodobě nezaměstnané budou uchazeči více motivovaní k nástupu do zaměstnání s vyššími pracovními kompetencemi. Cíl projektu spočívá ve zvýšení efektivnosti nástrojů APZ a jejich rozšíření o inovativní prvky, podpora preventivních opatření na trhu práce, podpora motivačních nástrojů a podpora pracovních míst vyčleněných na trhu práce, rozvoj spolupráce se sociálními partnery a dalšími institucemi spolupracujícími na trhu práce. V Ústeckém kraji se do projektu zapojí 4000 osob, z toho z okresu Most 860. Zde se rekvalifikace se zúčastní 90 osob a podpořených míst bude 20.

- 38 -



PRVNÍ ŠANCE i mladým bez vzdělání - tento projekt je koncipován jako komplexní

nástroj pomoci cílové skupině (osoby do 25 věku, zejména se základním a nedokončeným středoškolským vzděláním) při hledání zaměstnání a při získání pracovních návyků. Globálním cílem projektu je zvýšit kompetence převážně mladých lidí s nízkou nebo žádnou pracovní zkušeností. Hlavním cílem je stanovit individuální potřeby jednotlivých klientů projektu a podle nich nastavit jejich další postup v nabízených projektových aktivitách, dále rozvinout rozsáhlý individuální systém poradenství prostřednictvím osobních poradců, zprostředkování zaměstnání pro cílovou skupinu. Projektem projde v Ústeckém kraji 756 klientů, z toho v okresu Most 106, kde se rekvalifikací se zúčastní 84 klientů a podpořeno bude 50 pracovních míst. Ve dnech 24.-25.11.2010 proběhla v pořadí výjezdní porada expertů zapojených do realizace regionálních individuálních projektů, jejíž náplní byla evaluace uplatňování účastníků projektů na dotovaná i nedotovaná pracovní místa. Evaluovány byly projekty: „PRÁCE NA MOSTECKU PRO KAŽDÉHO“, „RODINA A PRÁCE NA MOSTECKU“, „PODPORA ZAMĚSTNANOSTI V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH MOSTECKA“, „KREDIT – SOCIÁLNÍ EKONOMIKA NA MOSTECKU“, „RESTART – MOST „MIKROREGIONY MOSTECKA: BUDOUCNOST PATŘÍ KVALIFIKOVANÝM“.

Plán

Skutečnost

Počet podpořených osob

1 260

905

Počet úspěšných účastníků kurzů

1 870

1 095

570

234

559

361

- z toho rekvalifikací Počet zaměstnaných osob

Evaluace plnění indikátoru rekvalifikovaných osob k 31. 1. 2011 v regionálních individuálních projektech ÚP v Mostě

K 31. 1. 2011 v šesti regionálních individuálních projektech Úřadu práce v Mostě úspěšně ukončilo kurzy 1265 osob, z toho 317 osob absolvovalo rekvalifikaci a 1582 osob motivační kurz. Plánovaný počet osob, které v rámci výše uvedených šesti projektů mají absolvovat kurzy, je 2215, z toho 705 rekvalifikaci a 1510 motivační kurz. Celkově je plánovaný počet motivačních kurzů z většiny naplněn a počet úspěšně absolvovaných rekvalifikačních kurzů je v polovině. Zkušenosti s regionálními projekty jsou velmi povzbuzující. Jejich nezpochybnitelným přínosem je především to, že přispívají ke zvýšení úrovně odborných znalostí, dovedností a kompetencí uchazečů i zájemců o zaměstnání. Projekty pomáhají k začleňování sociálně vyloučených osob a osob ohrožených sociálním vyloučením, včetně odstraňování bariér v jejich přístupu ke vzdělávání a k zaměstnání. Prostřednictvím realizovaných regionálních projektů jsou naplňovány principy rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce a zároveň jsou vytvářeny podmínky pro soulad rodinného a pracovního života.

- 39 -


.VI.


PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ

VI.1 Předpokládaný vývoj trhu práce ve vašem celorepublikových a místních faktorů, kterého ovlivňují

okrese,

včetně

V prvním pololetí roku 2011 očekáváme spíše mírný pokles nezaměstnanosti. Zatím nemáme žádné signály, které by nasvědčovaly tomu, že by se v prvním či druhém čtvrtletí měl zásadním způsobem změnit vcelku příznivý vývoj na trhu práce. Sice ještě doznívají dopady celosvětové hospodářské recese a zaměstnavatelé se zatím chovají velmi obezřetně, přesto se však zdá, že poptávka po pracovní síle bude postupně narůstat. Zvýšený počet pracovních míst by tak měl umožnit návrat na trh práce zejména těm, kteří ztratili práci právě v důsledku recese. Ani v druhém pololetí roku 2011 neočekáváme žádné dramatické změny na regionálním trhu práce. Mělo by docházet spíše k dalšímu zlepšování situace a tedy k dalšímu mírnému poklesu počtu nezaměstnaných.

VI.2 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti Předpokládané varianty možného vývoje nezaměstnanosti jsou uvedeny v následující tabulce. Optimistická varianta počítá s tím, že dopady krize nebudou fatální a firmám se podaří nepříznivé období přečkat bez výrazného propouštění. Pesimistická varianta kalkuluje s tím, že nepříznivá ekonomická situace povede k zániku firem a pracovních míst. Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období očekávaný stav k

mírnější varianta počet evidovaných z toho MN v % uchazečů dosažitelní celkem

pesimističtější varianta počet evidovaných z toho MN v % uchazečů dosažitelní celkem

30. 6. 2011

9 500

9 200

16,0

10 000

9 700

16,9

31. 12. 2011

9 400

9 000

15,7

9 800

9 500

16,6

- 40 -

Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E

Recommend Documents