ÚŘAD
PRÁCE V MOSTĚ
tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail:
[email protected] http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info
ZPRÁVA O NA TRHU ZA
SITUACI PRÁCE
1. P O L O L E T Í R O K U 2007
Most, srpen 2007
ÚŘAD
PRÁCE V MOSTĚ
tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail:
[email protected], http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info
ZPRÁVA O NA TRHU Z A 1. P O L O L E T Í
Most, srpen 2007
SITUACI PRÁCE R O K U 2007
Ing. Oldřich Malý ředitel Úřadu práce v Mostě
Administrativní členění okresu Most
ZÁKLADNÍ ZPRÁVA
1. Celková charakteristika okresu 1.1.
Ekonomická oblast
Okres Most leží na severozápadě České republiky a sousedí s okresy Chomutov, Teplice a Louny. Severozápadní hranice okresu je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo. Na území okresu je zatím jeden hraniční přechod se SRN, což výrazně omezuje příhraniční turistiku, ekonomiku, atd. Tato poloha předurčuje okresu významné hospodářské a kulturní místo v domácím i mezinárodním měřítku. Celkové uspořádání terénu ovlivnilo zasazení Mostecka do přírodního prostředí, kde se na severu při společné hranice se SRN nachází oblast Krušných hor (s nadmořskou výškou 500 700 m a délkou 130 km). Na jihozápadě se rozprostírají nejzápadnější výběžky Českého středohoří. Střední část okresu pak vyplňuje Mostecká kotlina. Uhelná sloj, ležící přímo pod městem Most, se nepřímo zasloužila o dnešní ráz zdejší krajiny. Těžba nerostů a hnědého uhlí se zde začala rozvíjet už v 15. stol., dobývání uhlí přetrvalo a vydobylo si v této oblasti na dlouhá léta dominantní postavení. Avšak dnešní Mostecko není charakterizováno pouze hnědým uhlím, chemií a energetikou. Je také místem bohatým na historickou a moderní architekturu. Na rekultivovaných plochách, kde se ještě před několika desítkami let těžilo uhlí, dnes vyrostly již tisíce hektarů nových lesů, polí, ovocných sadů, umělých jezer a úrodných vinic. Výsypka bývalého lomu Vrbenský poskytla útočiště mosteckému Autodromu a jezeru, na výsypce u Braňan je v provozu letiště, na Velebudické výsypce se nachází Hipodrom – dostihová dráha. Díky těmto rekultivačním proměnám má okres velmi zajímavou perspektivu. Další řada atraktivních míst (CHKO Českého středohoří, střediska zimních sportů v Krušných horách) předurčuje toto území k tomu, aby se proměnilo ve vyhledávanou rekreační oblast. Tradice průmyslové výroby je charakteristickým rysem našeho okresu. Při hodnocení ekonomické specializace okresu Most v rámci ČR je zřejmé výrazně nadprůměrné zaměření na dobývání nerostů, zejména hnědého uhlí. Toto odvětví zastupuje nejvýznamnější zaměstnavatel v regionu Mostecká uhelná, a.s.. Dalším důležitým odvětvím je chemický průmysl, zastoupený zejména společností Chemopetrol, a.s (od 1.8.2007 Unipetrol RPA). Tato společnost je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu a největším petrochemickým podnikem v ČR. Nejvíce průmyslu je soustředěno v oblasti mezi městy Most a Litvínov, kde sídlí i tato společnost. V areálu Chemopetrolu je připravována strategická průmyslová zóna. Průmyslová zóna Záluží má být podle současných plánů největší v republice, měla by umožnit vytvoření několika tisíc pracovních míst. Na projektu spolupracují města Most a Litvínov, podporu má i od Ústeckého kraje. Záměr obnovení zanedbaného území vznikl původně z iniciativy Chemopetrolu. Na celkové zaměstnanosti se dále významně podílí zpracovatelský průmysl (zastoupený zejména společností Česká rafinérská, a.s.), doprava, stavebnictví a obchod. Charakter těchto odvětví vyvolává značné nároky na dopravu. V okrese je dopravní infrastruktura na dobré úrovni. Zdravotní zázemí je také dobře zastoupeno (Nemocnice Most). Okres má poměrně dostatečně zastoupeno učňovské i střední školství a je sídlem řady vzdělávacích zařízení. Vzrostl zejména počet vysokých škol a jejich detašovaných pracovišť (Vysoká škola finanční a správní, Česká zemědělská univerzita Praha, Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava). Okres Most je územní jednotkou Regionu NUTS 4, tvořící společně s Ústeckým a Karlovarským krajem Region NUTS 2 – Severozápad. Toto území bylo vymezeno Vládou ČR za
účelem jeho zařazení do skupiny regionů, které se mohou ucházet o finanční zdroje pro svůj hospodářský a sociální rozvoj z tzv. Strukturálních fondů EU. V okrese působí Regionální rozvojová agentura, Okresní hospodářská komora, Hospodářská a sociální rada Mostecka, Okresní agrární komora, BIC – Podnikatelské a inovační centrum, Business centrum Litvínov a další. Tyto organizace se podílejí svou činností na koncepčním hospodářském, kulturním a sociálním rozvoji mosteckého regionu. Město Most je sídlem a členem sdružení Euroregionu Krušnohoří, které tvoří na české straně obce a města okresů Most, Chomutov, Louny, část Teplicka a Litoměřicka, na německé straně okresy Střední Krušnohoří, Annaberg, Stollberg a Freiberg. Hlavním cílem sdružení je odstranění hranic jako překážek společného rozvoje. V rámci okresu Most byly vytipovány rozvojové plochy, které jsou nabízeny investorům k různým účelům využití. Jedná se nejen o samotné centrum města Most, ale i o plochy v jeho blízkém okolí. U obce Havraň na Mostecku se nachází průmyslová zóna JOSEPH (190 ha), která splňuje kritéria programu Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a získala tak „Akreditaci průmyslových zón“. V této průmyslové zóně zahájil v r. 2003 výrobu mexický producent hliníkových hlav do automobilových motorů Nemak Europe, s.r.o. Tato firma chce vytvořit do 5 let 530 pracovních míst. Do deseti let by měl Nemak investovat a při rozšíření produkce zaměstnat více než 1 300 pracovníků. Město Most registruje několik dalších silných zahraničních investorů, kteří mají zájem o pozemky v průmyslové zóně JOSEPH. Přímo v Mostě se rozvijí průmyslová zóna Lajsník, kde zahájili svou činnost firmy ROS Czech s.r.o. (výroby plastových výrobků) a Martin Stahl (velkosklad nápojů)Další investiční průmyslová zóna Litvínov – Louka poskytuje zázemí dvěma společnostem: Magnesium Elektron Recycling CZ, s.r.o. (výroba a zpracování neželezných kovů) a Greiner packaging, s.r.o. (výroba zboží z plastů). Investoři využívají často příměstskou rozvojovou zónu Velebudice. I přes připravenost průmyslových zón schází v současnosti v okrese Most nový strategický investor, který by svými novými výrobními kapacitami zvýšil nabídku pracovních míst a snižoval tak počty nezaměstnaných. Turistika v okrese Most se začíná pomalu rozvíjet, oblast nabízí sportovní, kulturní i relaxační vyžití. Ať už návštěvníci zavítají za sportem do Krušných hor anebo navštíví obce a jejich pamětihodnosti, naleznou rozmanité možnosti, jak příjemně strávit volné chvíle. Okres již dávno není jen oblastí dobývání hnědého uhlí, rekultivací bylo dosaženo zkvalitnění životního prostředí, což přispívá k rozvoji turistiky Mostecka.
1.2. Oblast demografická a sociální Okres Most svou rozlohou (467 km2) a počtem obyvatel patří k nejmenším, ale nejlidnatějším okresům republiky. V Ústeckém kraji se svou rozlohou Mostecko řadí na předposlední (šesté) místo a svou nadprůměrnou hustotou obyvatel na km2 se řadí na třetí místo, třebaže absolutním počtem obyvatel patří na místo páté. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu.
Rozloha a obyvatelstvo Ukazatel Rozloha okresu Délka státní hranice Počet obcí Počet obyvatel (k 31. 12. 2004) Hustota osídlení
Měrná jednotka km2 km počet počet obyvatel/km2
Údaj 467 41 26 116 685 250
Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu, vysokou hustotou osídlení a většími městy. Oblast Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás, s velmi omezenými hospodářskými aktivitami.
Datum 1.3.1961 1.12.1970 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Ekonomicky aktivní Obyvatelstvo Muži Ženy Celkem celkem abs. % abs. % abs. % 112 818 32 671 57,6 20 019 35,7 52 690 46,7 117 189 34 316 58,9 27 010 45,8 61 326 52,3 117 297 33 763 58,3 29 100 49,0 62 863 53,6 120 212 32 991 56,1 30 360 49,5 63 351 52,7 117 196 27 689 54,5 23 075 45,5 50 764 43,3
Zdroj: Český statistický úřad – SLBD
Okres tvoří 21 obcí a 5 měst (Most, Litvínov, Meziboří, Lom, Horní Jiřetín), která jsou významnou částí sídelní struktury. V městech Most a Litvínov (pověřené rozšířenou působností) žije téměř 82 % obyvatel celého okresu. Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. V horské a zemědělské oblasti regionu je počet obyvatel značně nízký (pouze 3,9 %).
Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Most k 1. 3. 2001 Stupeň vzdělání Absolutně % Bez vzdělání Základní, včetně neukončeného Vyučení a střední odborné bez maturity Úplné střední s maturitou Vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěné
765 27 616 37 999 20 881 2 560 5 091 2 083
0,8 28,5 39,3 21,5 2,6 5,2 2,1
Obyvatelstvo 15-ti leté a starší – celkem
96 995
100,0
Věková struktura obyvatelstva v okrese Most k 31. 12. 2005 Podíl obyvatel celkem Podíl obyvatel – ženy 0 – 14 15,6
15 – 64 72,2
65+ 12,3
Počet obyvatel:116 836
0 – 14 14,6
15 – 64 70,6
65+ 14,8
Počet žen: 59 662
V populaci okresu mírně převažují ženy (51,1 %), zejména pak ve věkové skupině 65 a více let. V okrese Most je 72,2 % obyvatel v produktivním věku (15 – 64 let), kde mírně převažují muži. I přes nepříznivý vývoj porodnosti v ČR, převažuje počet obyvatel v regionu v předproduktivním věku (15,6 %) nad obyvateli v poproduktivním věku (12,3 %). Okres Most je dlouhodobě zatížen velkým počtem osob ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, jejichž podíl na rozvoji okresu je minimální. Tyto osoby se soustředí zejména na sídlištích v Litvínově-Janově a Chánov. Začlenění těchto osob do normálně fungující společnosti je velkým úkolem zejména pro místní samosprávu. Úřad práce by k řešení této problematiky mohl přispět zejména vytvářením speciálních programů, pro tuto skupinu obyvatel, vedoucí k jejich začlenění na trh práce, a to alespoň dočasnému.
2. Zaměstnanost a volná pracovní místa 2.1. Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů Zaměstnavatelé zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů
stav k 31. 12. 2006 30. 6. 2007 273 264 1 870
1 930
2 143
2 194
Počet zaměstnavatelů v okrese Most zůstává stabilizovaný. I v uplynulém roce došlo k mírnému nárůstu jejich počtu, a to v kategorii středních podniků nad 25 zaměstnanců, což je z hlediska vývoje zaměstnanosti příznivý signál. Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci a OSVČ zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ)
stav k 31. 12. 2006 30. 6. 2007 32 893
32 863
8 312
8 482
4 758
4 818
45 963
46 163
Z hlediska počtu zaměstnanců si dominantní roli drží stále podniky s více jak 25 zaměstnanci, a to přesto že tyto společnosti zaznamenaly mírný pokles zaměstnanosti o 30 pracovních míst. Střední firmy, se stavem do 25 zaměstnanců naopak zaznamenaly nárůst o 170 pracovních míst. Pro další příznivý vývoj zaměstnanosti je důležitý zejména další rozvoj malého a středního podnikání, který ve svém důsledku povede k další stabilizaci v oblasti zaměstnanosti, která je stále ovlivňována sezónními výkyvy. Uplynulé pololetí lze považovat z hlediska zaměstnanosti za velmi úspěšné, neboť nezaměstnanost se v okrese Most výrazně snížila. Za snížením nezaměstnanosti v okrese stojí zejména investoři, kteří zahájili, nebo rozšířili, svou činnost a poměrně výrazný růst v oblasti stavebnictví.
2.2. Odvětvová struktura zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti je vyhodnocován ze získaných informací monitoringu pracovních příležitostí v okrese Most.
Počty sledovaných zaměstnavatelů a pracovníků v jednotlivých odvětvích v okrese Most k 30. 6. 2007 Počet subjektů Počet pracovních míst Odvětví Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Zemědělství, myslivost lesní hospodářství Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny plynu a vody Stavebnictví Obchod a opravy spotřebního zboží Pohostinství, ubytování Doprava, skladování pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj *) Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby CELKEM
2004
2005
2006
6/07
2004
2005
2006
6/07
32
36
36
42
410
473
304
385
8
8
8
8
5 294
5 037
4 765
4 674
228
261
286
281
10 841
10 823
10 827
10 800
8
8
8
7
716
656
593
545
258
281
317
319
3 320
3 269
3 406
3 434
560
631
690
700
4 851
4 846
4 690
4 305
177
207
235
225
1 008
1 065
1 109
1 133
104
116
124
126
3 966
3 879
3 677
3 906
23
26
27
27
291
262
232
226
278
304
333
352
2 138
2 452
2 505
3 130
41
41
41
42
1 797
1 556
1 617
1 656
114
117
116
117
2 715
2 696
2 680
2 659
61
62
68
67
3 026
2 981
2 947
2 901
176
208
231
232
1 394
1 484
1 523
1 537
2 064
2 302
2 516
2 541
41 467 41 479 40 875 41 291
*)
zahrnuje i ostatní podnikatelské činnosti jinde neuvedené (např. reklamní činnost, pátrací a ochranné služby, úklidové služby apod.)
Uvedená tabulka vyjadřuje počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v okrese Most za jednotlivá časová období. Ze získaných poznatků vyplývá, že nejvýraznější počet zaměstnavatelů je v obchodu; stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí. Nejmenší zastoupení na trhu práce z pohledu počtu sledovaných subjektů představují odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody; dobývání nerostných surovin a peněžnictví. Stejné období loňského roku zaznamenalo totéž. Celkový počet sledovaných zaměstnavatelů se v databázi ÚP zvýšil o 25 subjektů. Celková zaměstnanost se u sledovaných zaměstnavatelských subjektů zvýšila o 416 pracovních míst.
Nejnižší zaměstnanost v okr. Most představuje, stejně jako rok minulý, peněžnictví a pojišťovnictví, tj. 226 pracovních míst. Nejvyšší zaměstnanost v okr. Most představuje: - zpracovatelský průmysl, tj. 10 800 pracovních míst, - dobývání nerostných surovin, tj. 4 674 pracovních míst, - obchod a opravy spotřebního zboží, tj. 4 305 pracovních míst. Nejvýraznější změnu v počtu pracovních míst zaznamenalo: - odvětví obchod a opravy spotřebního zboží (pokles o 385 prac. míst, tj. o 8,2%), - odvětví dobývání nerostných surovin (pokles o 91 prac. míst, tj. o 1,9%). Opak zaznamenalo: - odvětví činnosti oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj, (nárůst o 625 prac. míst, tj. o 25%), - odvětví doprava, skladování pošty a telekomunikace (nárůst o 229 prac. míst, tj. o 6,2%). Přehled sledovaných zaměstnavatelů a pracovních míst v jednotlivých odvětvích v okrese Most – k 30. 6. 2007 Počet subjektů Počet prac. míst Odvětví Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod a opravy spotřebního zboží Pohostinství, ubytování Doprava, skladování pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj*) Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
CELKEM
6/07
%
6/07
%
42
385 4 674 10 800 545 3 434 4 305 1 133 3 906 226 3 130 1 656 2 659 2 901
0,9 11,3 26,4 1,3 8,3 10,4 2,7 9,5 0,5
67
1,7 0,3 11,0 0,3 12,5 27,5 8,8 5,0 1,1 13,8 1,7 4,6 2,6
232
9,1
1 537
3,7
2 541
100,0
41 291
100,0
8 281 7 319 700 225 126 27 352 42 117
7,6 4,0 6,4 7,0
*)
zahrnuje i ostatní podnikatelské činnosti jinde neuvedené (např. reklamní činnost, pátrací a ochranné služby, úklidové služby apod.)
Tabulka uvádí počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v jednotlivých odvětvích v okrese Most s procentuelním vyjádřením.
2.3. Nabídka volných pracovních míst Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31. 12. 2006 30. 6. 2007 Stupeň vzdělání volná uchaz./ volná uchaz./ uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo bez vzdělání a neúplné 92 7 13 89 11 8 základní základní vzdělání 5 873 62 95 5 237 221 24 nižší střední vzdělání 6 1 6 5 1 5 nižší střední odborné 321 3 107 254 3 85 střední odborné 4 635 473 10 3 852 555 7 s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat. 51 6 8 39 8 5 i výuč. listu ÚSV 236 12 20 204 13 16 ÚSO s vyučením i maturitou 434 20 22 359 52 7 ÚSO s maturitou 1 177 73 16 999 80 12 (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání 19 3 6 16 3 5 bakalářské vzdělání 41 0 0 47 3 16 vysokoškolské 120 35 3 113 43 3 doktorské 2 0 0 4 0 0 celkem 13 007 695 19 11 218 993 11 Největší nabídka pracovních míst je stabilně pro vyučené uchazeče, a to jak v oblasti výroby, tak i v oblasti služeb. Relativně dobrá situace je u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo poměrně nízký, stejně jako absolventů středních odborných škol. Naopak relativně špatná je situace u absolventů gymnázií a uchazečů s nižším středním vzděláním, kde je naopak počet uchazečů na jedno pracovní místo velmi vysoký. Ze strany zaměstnavatelů je největší zájem o vyučené uchazeče, zejména potom o uchazeče v profesích: zedník, zámečník, obráběč kovů, svářeč, tesař, truhlář, kuchař, prodavačka, šička, švadlena. Přesto se stává, že právě uchazeči v těchto profesích jsou nejvíce zastoupeni mezi uchazeči o zaměstnání. Tento zdánlivý rozpor má několik příčin: 1. Uchazeči mají různá zdravotní omezení, která jim neumožňují vykonávat svou profesi (toto je případ zejména stavebních profesí). 2. V profesi jsou tak malé výdělky, že uchazeči chybí motivace pracovat (případ prodavaček). 3. Uchazeči nezvládají dobře práci v úkolu (případ šiček, švadlen). Zaměstnavatelé se snaží situaci v mnoha případech řešit zaměstnáváním cizinců, či občanů Slovenské republiky, kteří se z jejich pohledu jeví jako levnější a výkonnější pracovní síla. Od roku 2005 mají zaměstnavatelé možnost využít při zadávání a rušení volných míst Portál MPSV, kde si místa zaměstnavatelé obsluhují sami. Za první pololetí roku 2007 bylo prostřednictvím Portálu zadáno 332 pracovních míst a 181 jich bylo zrušeno. K 30. 6. 2007 bylo prostřednictvím Portálu udržováno 283 pracovních míst.
Struktura volných míst podle hlavních tříd KZAM 31. 12. 2006 30. 6. 2007 volná uchaz./ volná uchaz./ Uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo
Třída KZAM
1 – vedoucí a řídící pracovníci 2 – odborní duševní pracovníci 3 – technici, zdravotníci a pedagogové 4 – nižší administrativní pracovníci 5 – pracovníci ve službách a obchodu 6 – dělníci v zemědělství a lesnictví 7 – kvalifikovaní řemeslníci 8 – obsluha strojů 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
124
19
7
92
19
5
391
55
7
352
78
5
829
90
9
716
128
6
1091
7
156
871
17
51
2524
38
66
2129
29
73
161
13
12
108
3
36
2198
327
7
1699
434
4
1193
105
11
966
213
5
4382
41
107
3879
72
54
Největší nabídka volných míst z hlediska hlavních tříd KZAM je po kvalifikovaných řemeslnících, poměrně významně vzrostla poptávka po obsluze strojů a zařízení a také po technicích. Naopak poptávka po nekvalifikovaných dělnících a po dělnících v zemědělství zůstává velmi nízká.
Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
Vývoj počtu volných pracovních míst Volná místa celkem Počet uchazečů na 1 volné místo 2005 2006 2007 2005 2006 2007 288 250 702 53 59 19 262 432 695 57 34 18 324 415 716 46 35 17 319 489 770 45 29 15 317 512 951 46 28 12 360 695 993 40 20 11 300 686 49 20 359 752 41 19 327 702 45 20 312 660 46 20 304 664 47 19 279 695 52 19
Z této tabulky je jasně patrný pokračující nárůst počtu hlášených volných míst, který je proti stejnému období loňského roku takřka dvojnásobný. Tento stav pouze potvrzuje trend posledních měsíců, kdy se začala situace v nezaměstnanosti lepšit, zejména v souvislosti s dobrou ekonomickou situaci v ČR, která přinesla i hospodářské oživení a s ním související větší nabídku pracovních příležitostí.
3. Nezaměstnanost 3.1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Vývoj nezaměstnanosti stav k Nezaměstnaní, VPM a MN
celkem 31. 12. 2006
evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM
uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti (do 30. 9. 2004 hmotné zabezpečení) míra nezaměstnanosti (v %)
ženy
30. 6. 2007
31. 12. 2006
30. 6. 2007
13 007
11 218
6 871
6 048
12 454 695 19
10 737 993 11
6 504 695 10
5 732 993 7
1 678
1 523
922
844
19,5
17,4
23,9
21,9
Ve prvním pololetí roku 2007 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 2,1 procentního bodu oproti stavu na konci roku 2006. V absolutních počtech klesl počet evidovaných nezaměstnaných o 1 789. Počet evidovaných uchazečů je nižší než jsme předpokládali v prognóze úřadu práce na první pololetí 2007. Vývoj letošního roku potvrdil příznivý trend posledních tří let a v letošním roce dále dochází k meziročnímu poklesu nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti roku 2007 byl následující. Nejdříve došlo v lednu k mírnému nárůstu počtu nezaměstnaných způsobenému ukončením dohod aktivní politiky zaměstnanosti o vytvoření pracovních míst. Tento nárůst však byl oproti minulým rokům minimální. Příznivě se tak, kromě příznivého ekonomického vývoje, projevila i mírná zima, která znamenala menší sezónní nárůst počtu nezaměstnaných. Od ledna již nezaměstnanost klesala, jednak vlivem působení aktivní politiky zaměstnanosti, ale také větším odlivem uchazečů na nově vznikající pracovní místa. Počet nezaměstnaných je nižší než bylo předpokládáno v prognóze úřadu práce, a to zejména proto, že se situace na trhu práce vyvíjela nadále velmi příznivě. Z hlediska míry nezaměstnanosti je okres stále na prvním místě v rámci ČR, a to přesto že počet evidovaných uchazečů se jen za první pololetí letošního roku se snížil o 1 789. Situace by se měla ještě dále zlepšovat v důsledku příchodu nových investorů do našeho okresu, popřípadě i do okresů sousedních. Velmi výrazný vliv na nezaměstnanost by měla mít zejména zóna TRIANGLE, kde se předpokládá během dvou let vznik nejméně 4000 pracovních míst, která by měli vytvořit konsorcium japonských firem IPS ALPHA a firma Hitachi, které již v této zóně zahájili svou činnost. Navíc se v dalších letech předpokládá v této zóně vznik dalších cca. 8.000 pracovních míst.
3.2 Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem
za rok 2006 za 1. pololetí 2007
nově evidovaní 9 257 4 256
vyřazení 10 671 6 045
umístění 8 084 4 068
ženy nově evidovaní 4 370 1 973
vyřazení 4 917 2 796
umístění 3 679 1 915
Největší pohyb na trhu práce byl jako již tradičně v lednu, kdy jednak přišlo do evidence nejvíce nových uchazečů o zaměstnání (1138 uchazečů), zároveň jich však bylo také 1044 vyřazeno. Nejvíce uchazečů bylo vyřazeno v březnu, a to 1112. V březnu bylo také zatím nejvíce uchazečů umístěno do zaměstnání, a to 780. To že přichází nejvíce uchazečů do evidence právě v lednu je způsobeno jednak ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou u mnoha firem, jednak ukončováním platnosti pracovních míst vytvořených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Úřad práce již s tímto vývojem počítá, a proto se snaží znovu s přispěním aktivní politiky zaměstnanosti, co nejvíce uchazečů opět umístit na vytvořená pracovní místa. Vyšší počet umístěných uchazečů o zaměstnání v březnu byl způsoben zejména zahájením sezónních prací, a to nejen ve stavebnictví. Významný podíl na nezaměstnanosti mají občané starší 50 let, pro které, po jejich příchodu na trh práce, jen obtížně nacházíme uplatnění a také občané se zdravotním postižením. Z hlediska profesního jsou hlavním zdrojem nezaměstnanosti občané nekvalifikovaní, popř. s neúplnou kvalifikací, kteří jsou v mnoha případech z trhu práce vytěsňováni občany kvalifikovanými, kteří z nějakého důvodů (zejména z důvodu snižování počtu pracovníků) přišli o zaměstnání.
3.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stav k celkem ženy stupeň vzdělání 31. 12. 2006 30. 6. 2007 31. 12. 2006 30.6.2007 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% bez vzdělání a neúplné 92 0,7 89 0,8 41 0,6 41 0,7 základní základní vzdělání 5 873 45,2 5 237 46,7 3 012 43,8 2 707 44,6 nižší střední vzdělání 6 0,1 5 0,1 3 0,1 3 0,1 nižší střední odborné 321 2,5 254 2,3 136 2 129 2,1 střední odborné s výuč.listem 4 635 35,6 3 852 34,3 2 354 34,3 2013 33,3 stř. nebo stř.odb. bez mat.i 51 0,4 39 0,3 46 0,7 38 0,6 výuč. listu ÚSV 236 1,8 204 1,8 161 2,3 138 2,3 ÚSO s vyučením i maturitou 434 3,3 359 3,2 256 3,7 225 3,7 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) 1 177 9 999 8,9 770 11,2 659 10,9 vyšší odborné vzdělání 19 0,1 16 0,1 11 0,2 11 0,2 bakalářské vzdělání 41 0,3 47 0,4 22 0,3 29 0,5 vysokoškolské 120 0,9 113 1 58 0,8 54 0,9 doktorské 2 0,1 4 0,1 1 0,1 1 0,1 celkem 13 007 100 11 218 100 6 871 100 6 048 100 V uplynulém pololetí se opět zvýšil podíl uchazečů se základním vzděláním na celkové nezaměstnanosti, přesto je stále podíl kvalifikovaných uchazečů vyšší než nekvalifikovaných, a to zhruba v poměru 53:47. Pokles podílu vyučených uchazečů a uchazečů se středoškolským vzděláním s maturitou svědčí o tom, že právě tyto skupiny uchazečů se nejvíce podíleli na poklesu nezaměstnanosti, a to i proto, že zaměstnavatelé si na místa pro nekvalifikované pracovníky vybírají raději uchazeče, alespoň vyučené.
věk do 19 let 20–24 let 25–29 let 30–34 let 35–39 let 40–44 let 45–49 let 50–54 let 55–59 let nad 60 let celkem
Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k celkem ženy 31. 12. 2006 30. 6. 2007 31. 12. 2006 30. 6. 2007 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% 760 5,8 571 5,1 375 5,5 277 4,6 1 815 14 1 440 12,8 773 11,3 650 10,7 1 714 13,2 1 415 12,6 861 12,5 738 12,2 1 776 13,7 1 505 13,4 1 025 14,9 908 15,1 1 485 11,4 1 308 11,7 908 13,2 798 13,2 1 448 11,1 1 287 11,5 869 12,6 783 12,9 1 314 10,1 1 132 10,1 704 10,2 624 10,3 1 493 11,5 1 370 12,2 867 12,6 790 13,1 1 083 8,3 1 051 9,4 454 6,6 444 7,3 119 0,9 139 1,2 35 0,5 36 0,6 13 007 100 11 218 100 6 871 100 6 048 100
Z tabulky je patrné, že na snížení nezaměstnanosti se největší měrou podíleli uchazeči ve věku do 25 let, což je poměrně zajímavé, neboť tato skupina měla v dřívější době problém s nástupem do zaměstnání. Důvodem byl zejména nedostatek praktických dovedností. Zde se patrně příznivě projevil vliv aktivní politiky zaměstnanosti, kde patří tato skupina uchazečů mezi preferované při vytváření dotovaných pracovních míst. Bohužel i přes zvýšenou snahu úřadu práce při vytváření pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti se opět zvýšil podíl uchazečů nad 50 let na celkové nezaměstnanosti. Zajímavé je také zjištění, že podíl žen ve věku do 30 let na nezaměstnanosti žen je nižší než je tomu u této skupiny v případě celkové nezaměstnanosti. Zde se patrně projevuje fakt, že mnoho žen je v tomto věku na rodičovské dovolené. Obdobná situace je i u věkové skupiny nad 55 let, kde je hlavním faktorem dřívější odchod do důchodu u žen. Délka evidence stav k Délka evidence do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců celkem
celkem 31. 12. 2006 30. 6. 2007 abs. v% abs. v% 1 699 13,1 1 546 13,8 1 370 10,5 1 089 9,7 881 6,8 756 6,7 836 6,4 677 6,0 2 009 15,4 1 746 15,6 6 212 47,8 5 404 48,2 13 007 100 11 218 100
ženy 31. 12. 2006 30. 6. 2007 abs. v% abs. v% 766 11,1 751 12,4 725 10,6 536 8,9 472 6,9 398 6,6 446 6,5 386 6,4 1 119 16,3 983 16,2 3 343 48,7 2 994 49,5 6 871 100 6 048 100
I přesto, že absolutní počet dlouhodobě evidovaných uchazečů významně poklesl je jejich podíl na celkové nezaměstnanosti stále velmi vysoký a v uplynulém období se dokonce ještě mírně zvýšil. Více než 6 měsíců je evidováno 76,5% uchazečů a více než 12 měsíců 63,8% uchazečů. U žen je situace ještě horší, více jak 6 měsíců je jich v evidenci 78,7% a více než 12 měsíců 65,7%. I skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů věnuje úřad práce zvýšenou pozornost a snížení dlouhodobé nezaměstnanosti nadále patří k jednomu z hlavních úkolů na další období.
Délka evidence průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů
Průměrná délka evidence (ve dnech) stav k celkem ženy 31.12. 2006 30. 6. 2007 31.12. 2006 30. 6. 2007 1 110
1 165
1 110
1 161
553
632
614
670
Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání stav k KZAM 31. 12. 2006 30. 6. 2007 abs. v% abs. v% tř. 1 – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 124 1 92 0,8 tř. 2 – vědečtí a odborní duševní pracovníci 391 3 352 3,1 tř. 3 – techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a 829 6,4 716 6,4 pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – nižší administrativní pracovníci (úředníci) 1 091 8,4 871 7,8 tř. 5 – provozní pracovníci ve službách a obchodě 2 524 19,4 2 129 19,0 tř. 6 – kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví 161 1,2 108 1,0 a v příbuzných oborech tř. 7 – řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, 2 198 16,9 1 699 15,1 opraváři tř. 8 – obsluha strojů a zařízení 1 193 9,2 966 8,6 tř. 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 4 382 33,7 3 879 34,5 tř. 0 – příslušníci armády 7 0,1 3 0,1 nezadáno 107 0,8 403 3,6 celkem 13 007 100 11 218 100 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání - ženy stav k KZAM 31. 12. 2006 30. 6. 2007 abs. v% abs. v% tř. 1 – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 54 0,8 40 0,7 tř. 2 – vědečtí a odborní duševní pracovníci 245 3,6 222 3,7 tř. 3 – techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a 449 6,5 399 6,6 pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – nižší administrativní pracovníci (úředníci) 911 13,3 730 12,1 tř. 5 – provozní pracovníci ve službách a obchodě 1 971 28,7 1 689 27,8 tř. 6 – kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví 98 1,4 61 1,0 a v příbuzných oborech tř. 7 – řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, 5,1 277 4,6 351 opraváři tř. 8 – obsluha strojů a zařízení 298 4,3 253 4,2 tř. 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2 436 35,5 2 165 35,7 tř. 0 – příslušníci armády 2 0,1 2 0,1 nezadáno 56 0,8 210 3,5 celkem 6 871 100 6 048 100 Výčet profesí s nejvyššími počty evidovaných uchazečů: - pomocný a nekvalifikovaný pracovník, - prodavači v obchodech, - zedník, - zámečník, - švadlena, šička, - montážní dělník, - kuchař.
3.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 3.4.1 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k Stupeň vzdělání celkem Ženy 31. 12. 2006 30. 6. 2007 31. 12. 2006 30. 6. 2007 bez vzdělání a neúplné základní 37 23 18 8 základní vzdělání 195 182 107 98 nižší střední vzdělání 0 0 0 0 nižší střední odborné 62 27 29 16 střední odborné s výuč.listem 190 88 74 46 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. 0 0 0 0 listu ÚSV 14 18 10 10 ÚSO s vyučením i maturitou 82 51 44 32 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 142 89 89 52 vyšší odborné vzdělání 5 5 2 4 bakalářské vzdělání 24 23 13 15 vysokoškolské 10 8 7 3 doktorské 0 1 0 0 celkem 761 515 393 284
Počet evidovaných absolventů se v uplynulém období opět významně snížil. Jedná se o trend, který pozorujeme poslední dva roky. V situacích ekonomicky příznivého vývoje je větší poptávka po kvalifikované pracovní síle a tak zaměstnavatelé stále častěji přijímají do pracovního poměru i absolventy škol, a to přesto že jim chybí praktické zkušenosti. Je pravděpodobné, že si zaměstnavatelé uvědomili i to, že tyto mladé pracovníky si mohou „dovychovat“ dle svých potřeb. Ke zvýšení atraktivity absolventů na trhu práce přispívá i úřad práce s využitím všech dostupných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, spolu s intenzivní poradenskou činností. K úspěšnému umísťování absolventů škol a mladistvých uchazečů, s využitím nástroje vyhrazená pracovní místa, přispívá jejich adaptabilita, flexibilita a aktivita, a s ní spojená větší úspěšnost v nalezení pracovního uplatnění, než u dlouhodobě evidovaných uchazečů. K dalšímu zlepšení situace v zaměstnávání absolventů by mohlo přispět obnovení učňovského školství, kdy se každý učeň učil pro konkrétního zaměstnavatele. Na jedné straně by si zaměstnavatelé mohli takto vychovávat a připravovat kvalifikovanou pracovní sílu. Na druhé straně by se eliminovaly situace nesmyslného chrlení absolventů v profesích, které vlastně nikdo nepotřebuje.
3.4.2 Osoby se ZP Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP celkem Ženy 31. 12. 2006 30. 6. 2007 31. 12. 2006 30. 6. 2007 osoby se ZP 1 311 1 222 572 530 podíl na celkovém počtu uchazečů 10,1 10,9 8,3 8,8 z toho: plně invalidní 5 6 1 2 částečně invalidní 919 874 398 375 os. zdravotně znevýhodněné 387 342 173 153 Vzhledem k vysokému procentu nezaměstnanosti v okrese Most je umístění občanů se ZP velice náročný úkol. Tito občané mají pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, a to ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, případně zaměstnání za mimořádně upravených podmínek. Uchazeči se ZP jsou umísťováni s poskytnutím hmotného zvýhodnění ve prospěch zaměstnavatele v rámci aktivní politiky zaměstnanosti na chráněná pracovní místa a do chráněných dílen. I přes příspěvky na provoz a zřízení pracovišť, které jsou zaměstnavateli poskytovány, jich je stále ještě nedostatek. Některým občanům, kterým je přiznán částečný invalidní důchod z jakýchkoliv zdravotních důvodů (pracovní úraz, nemoc z povolání apod.), doplácí zaměstnavatel po celou dobu evidence částky do výše rozhodného výdělku. Proto není většinou ze strany těchto uchazečů zájem o jakékoliv zaměstnání.
4. Cizinci na trhu práce Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Po vstupu ČR dne 1. 5. 2004 do Evropské unie (EU) se cizinci rozdělili do dvou základních kategorií, a to na občany Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kteří mají volný přístup na český trh práce bez nutnosti povolení k zaměstnání a ostatní cizince, tj. občany tzv. třetích států, kteří i nadále musí žádat o povolení k zaměstnání. K 1. 1. 2007 došlo k přistoupení Bulharska a Rumunska do Evropské unie. Tento fakt ovlivnil počty zaměstnávaných cizinců s pracovním povolením i občanů EU/EHP a Švýcarska. Zaměstnaní cizinci Zaměstnaní s pracovním povolením Informace o zaměstnaní podle § 98 písm. a) až e), j), k) Občané EU, Norska, Islandu Lichtenštejnska a Švýcarska
stav k 31. 12. 2006 30. 6. 2007 341 134 42 44 208 415
4.1. Zaměstnávání občanů EU a EHP K 30. 6. 2007 bylo v okrese Most registrováno prostřednictvím informačních karet celkem 415 občanů EU. Tuto skupinu tvoří Slováci (184), Rumuni (88), Bulhaři (74), Poláci (36), Němci (13), Litevci (6), Britové (3), Nizozemci (3), Irové (2), Belgičané (2), Ital, Švéd, Rakušan a Dán. Bulhaři, Rumuni, Slováci, Poláci a Litevci jsou zaměstnáváni převážně v dělnických profesích, ostatní zejména jako vedoucí pracovníci, učitelé a technici. V důsledku rozšíření Evropské unie byl ve sledovaném období zaznamenán početní nárůst u profesí obsazovaných občany EU/EHP a Švýcarska, konkrétně občany Bulharska a Rumunska. Z celkového počtu 415 zde pracovalo 34 žen, tj. 8,2 %. Nejvíce občanů EU zde pracuje v profesi svářeč, montér kovových konstrukcí, klempíř, montér-potrubář, lešenář, montážní dělník, stavební dělník, ale také lékař. Největším zaměstnavatelem je firma OKZ HOLDING a.s., MONIZ s.r.o., EUROMONT LEŠENÍ spol. s r.o., GRAMMER CZ, s.r.o., RELUKO s.r.o. a Promotherm s.r.o..
4.2.
Zaměstnávání ostatních cizinců – tzv. třetích zemí
Platných povolení k zaměstnání cizinců k 30. 6. 2007 bylo celkem 134. Z posuzování profesního složení vyplývá, že nejvíce cizinců v okrese Most pracuje v profesích zedník, stavební dělník, montážní dělník a šička. Jedná se o profese, ve kterých není na trhu práce dostatek vhodných uchazečů. Změna počtu u profesí obsazovaných občany EU/EHP a Švýcarska zároveň vyvolala u stejných profesí pokles v případě obsazování těchto míst cizinci, a to již výše zmiňovaným vlivem vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské unie. Počet platných povolení se snížil o 207. Z hlediska národnostního složení jsou tu nejvíce zastoupeny skupiny občanů z Ukrajiny (104), Mongolska (10), Moldavska (3) a Palestiny (3).
Mezi největší zaměstnavatele patří MIKO 2000 s.r.o., EVROPA 2000, s.r.o., GRAMMER CZ, s.r.o. a BONDAVA s.r.o.. V případě evidovaných cizinců (44 osob), u kterých se nevyžaduje povolení k zaměstnání, se jednalo o státní příslušníky následujících států – Ukrajina (12), Čína (7), Vietnam (7), Mongolsko (4), Kyrgyzstán (4), Ruská federace (3), Kazachstán (2) a po jedné osobě Arménie, Moldavsko, Makedonie, Nigérie a Srbsko.
4.3. Zaměstnávání občanů ČR v SRN a dalších zemích EU/EHP
Pracovní smlouvy na 4 měsíce (SRN) Pracovní smlouvy na 12 až 18 měsíců (SRN) Pracovní Smlouvy do Švýcarska
stav k 31. 12. 2006 30. 6. 2007 17 18 2 1 0 0
V první polovině roku 2007 úspěšně zažádalo v okrese Most o pracovní povolení na dobu 4 měsíců ve Spolkové republice Německo 18 občanů ČR. Nejčastěji se jedná o sezónní práce v oblasti hotelnictví, gastronomie a zemědělství. Ve stejném období byl úspěšný 1 žadatel do Spolkové republiky Německo na dobu 12 až 18 měsíců. Přetrvává zájem o zaměstnání v SRN na 12 až 18 měsíců ze strany občanů, kteří již tuto možnost v minulosti využili. Tyto žádosti však bývají zamítnuty, neboť tuto formu zprostředkování zaměstnání v Německu mohou zájemci využít jen jednou. Dalšími důvody zamítnutí bývají často formální nedostatky žádostí (např. věk nad 40 let, nedostatečná kvalifikace, aj.). Další možnost zprostředkování zaměstnání prostřednictvím Úřadu práce v Mostě, vyplývající z bilaterálních dohod mezi Českou republikou a Švýcarskem, nevyužil nikdo. Statistické údaje o uplatnění našich pracovníků v ostatních zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru není možné získat, neboť občané České republiky nemají povinnost hlásit našim úřadům zemi, ve které začali pracovat. V případě nutnosti vyřízení pracovního povolení, které vyplývá ze zavedených přechodných období, je tato agenda vyřizována přímo v dané zemi. Zájemci o práci v zemích EU/EHP hojně využívají poradenských a informačních služeb sítě EURES (Evropské služby zaměstnanosti), která působí při úřadech práce od 1. 5. 2004.
5. Kontrolní činnost a insolvence 5.1. Kontrolní činnost Za I. pololetí roku 2007 bylo podáno 39 podnětů, z toho 4 podněty byly z důvodu věcné nebo místní příslušnosti postoupeny jinému správnímu orgánu a 1 podnět byl vyřizován v součinnosti s jiným správním orgánem. Podněty se převážně týkají nelegálního zaměstnávání občanů. Ve stejném období bylo kontrolním odborem provedeno 112 kontrol zaměřených na dodržování zákona o zaměstnanosti. U 36 zaměstnavatelů bylo zjištěno nelegální zaměstnávání 66 občanů. Jednalo se nejčastěji o profese stavební dělník, zedník, prodavač, servírka – číšník. Z celkového počtu provedených kontrol bylo 7 zaměřeno na plnění povinného podílu ve smyslu § 81 – 84 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Kontrolou bylo zjištěno 1x opožděné nahlášení způsobu a výše plnění, 4x chybný výpočet, 1x neuhrazení, 4x opožděné uhrazení povinného podílu.
Z celkového počtu provedených kontrol bylo u 6 zaměstnavatelů zjištěno nelegální zaměstnávání 7 cizinců při výkonu činnosti prodavač (3), zedník (2), číšník (2). Tyto kontroly se konaly ve spolupráci s Cizineckou policií, Policií ČR nebo s Městskou policií. Za porušení pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti byla 25 zaměstnavatelům uložena pokuta za porušování zákona o zaměstnanosti v celkové výši 529.000,- Kč. Pořádková pokuta uložena nebyla. Dále v rámci své činnosti kontrolní odbor přijal 1 stížnost týkající chování a jednání úřednice. Stížnost byla shledána jako nedůvodná.
Oddělením veřejnosprávních kontrol a insolvence bylo v I. pololetí roku 2007 provedeno 22 následných veřejnosprávních kontrol a 2 průběžné veřejnosprávní kontroly. V osmi případech následné veřejnosprávní kontroly bylo zjištěno porušení podmínek dohody, kontrolní zjištění bylo předáno na Finanční úřad v Mostě. V jednom případě následné veřejnosprávní kontroly byl dán podnět ke kontrole OSZZ Most, VZP Most a MŠMT.
5.2. Insolvence Při vyplácení mzdových nároků zaměstnanců insolventních zaměstnavatelů se úřad práce řídí zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 73/2006 Sb. Účelem tohoto zákona je uspokojení mzdových nároků zaměstnanců zaměstnavatele, na kterého je podán návrh na prohlášení konkursu, protože není schopen plnit své pracovně právní závazky vůči zaměstnancům.
V I. pololetí roku 2007 bylo Krajským soudem v Ústí nad Labem oznámeno a Úřadem práce v Mostě evidováno celkem 20 návrhů na prohlášení konkursu. O uspokojení nevyplacených mzdových nároků požádalo v I. pololetí roku 2007 zaměstnanců u pěti zaměstnavatelů.
19
Mzdy za I. pololetí roku 2007 byly vyplaceny v celkové výši 868 481,- Kč. Z této částky bylo odvedeno na sociální pojištění 51 672,- Kč, na zdravotní pojištění 31 203,- Kč a na daních 284 142,- Kč. Čisté mzdové nároky byly vyplaceny v částce 501 464,- Kč. Na jiné místně příslušné úřady práce byly postoupeny celkem 4 žádosti zaměstnanců, kteří požádali o uplatnění mzdových nároků.
6. Aktivní politika zaměstnanosti 6.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na politiku zaměstnanosti rok 2006 Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) 269 679 z toho na pasivní politiku (PPZ) 108 812 na aktivní politiku (APZ) 160 867 podíl APZ na PZ v % 59,6
1. pololetí 2007 128 995 49 714 61 726 47,8
Z tabulky vyplývá, že většina prostředků na politiku zaměstnanosti byla použita na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na prostou výplatu dávek v nezaměstnanosti. Znamená to, že jen menší část finančních prostředků je používána na aktivní ovlivňování trhu práce. Z hlediska úřadu práce a jeho role na trhu práce by však byl žádoucí spíše opačný poměr vynaložených prostředků. Aktivní politika zaměstnanosti je pro úřad práce jedním z hlavních prostředků jak příznivě ovlivňovat situaci na trhu práce. V objemu prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti jsou zahrnuty i prostředky účelově určené na cílené programy zaměstnanosti, na podporu zaměstnanosti v rámci Programu na podporu zaměstnanosti v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností a prostředky Evropského sociálního fondu.
Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ SÚPM zřízená zaměstnavateli SÚPM vyhrazená zaměstnavateli SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ se ZP veřejně prospěšné práce chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP Rekvalifikace překlenovací příspěvek příspěvek na dopravu zaměstnanců příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program cílené programy k podpoře zaměstnanosti § 120 programy tvorby nových pracovních míst Evropský sociální fond OP RLZ Rezervní fond Ostatní (semináře, expertízy apod.) celkem
rok 2006
1. pololetí 2007
2 481 25 002 3 948 248 44 643 14 952 13 824 371 37 34
999 10 126 1 327 0 15 887 6 084 4 771 205 5 24
0
0
15 948 6500 31 158 1 102 619
7 600 14 355 0 0 343
160 867
61 726
Na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti vynaložil Úřad práce v Mostě v uplynulém pololetí 39 769 000,- Kč (bez prostředků Evropského sociálního fondu, cílených programů a Programu na podporu regionů nejvíce postižených nezaměstnaností). Jedná se o efektivně a účelově dobře investované prostředky státního rozpočtu, a to nejen proto, že znamenaly vytvoření pracovních příležitostí pro stovky lidí. Zároveň byly tyto prostředky využívány na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání formou rekvalifikačních kurzů, které znamenají zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce a tím i zvýšení jejich zaměstnatelnosti. V neposlední řadě byly tyto prostředky využívány k financování motivačních kurzů, jejichž cílem je zvýšení motivace uchazeče o zaměstnání při získávání zaměstnaní. Kromě klasických nástrojů APZ hodnotí úřady práce velice kladně „Program podpory tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností“. Tento program pomáhá zvýšit atraktivnost našeho, nezaměstnaností postiženého, regionu pro investory a spolu s investičními pobídkami je nadějí pro tento region na zlepšení situace v nezaměstnanosti.
6.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ rok 2006 1. pololetí 2007 (celkový počet nových pracovních míst) SÚPM zřízená zaměstnavateli 39 19 SÚPM vyhrazená pracovní místa 585 109 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 67 29 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ se ZP 3 0 místa v rámci VPP 349 238 místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a 79 24 pracovištích (vytvoření) celkem 1122 419
6.2.1. Společensky účelná pracovní místa – příspěvek na vytvoření V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2007 vytvořeno 19 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 30. 6. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 81 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 66 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2007 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 35 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2007 byla vytvořena pracovní místa v těchto profesích: pracovník v potravinářské výrobě, prodejce, obsluha strojních zařízení, manipulační dělník, sekretářka, obchodní referent, provozní úředník, pracovník obsluhy CTP, ekonom, zámečník, automechanik, referent personální práce, projektant. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2007 vynaloženo celkem 998.944,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 52.576,-Kč.
Tento nástroj využívají zaměstnavatelé pouze v případě, kdy vytvářejí zcela nová pracovní místa a potřebují jejich vznik kofinancovat, jinak i v případě vzniku nových pracovních míst dávají zaměstnavatelé přednost vyhrazeným pracovním místům s příspěvkem na mzdové náklady, a to zejména proto, že se v případě vyhrazených pracovních míst nezavazuje zaměstnavatel k jejich udržení po dobu 24 měsíců, tak jako u míst vytvářených.
6.2.2. Společensky účelná pracovní místa vyhrazená–příspěvek na mzdové náklady V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2007 vytvořeno 109 nových pracovních míst. Spolu z místy vytvořenými na základě dohod z předchozího roku bylo k 30. 6. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 253 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 251 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2007 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 108 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2007 byla vyhrazena pracovní místa zejména v těchto profesích: administrativní pracovník, skladní, uklízečka, manipulační dělník. Na vyhrazená pracovních míst bylo v 1. pololetí 2007 vynaloženo celkem 10.126.487,- Kč. Z toho bylo 8.591.512-Kč vynaloženo na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v předchozím roce a 1.534.975,-Kč na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v letošním roce. Obliba tohoto nástroje mezi zaměstnavateli postupně narůstá a počet uzavíraných dohod se zvyšuje. Počet uzavřených dohod je mírně vyšší než v loňském roce. Kromě výše příspěvku, která byla v roce 1. pololetí 2007 průměrně 3.000,-Kč měsíčně po dobu 6. resp. 12 měsíců, hraje hlavní roli fakt, že se zaměstnavatel nezavazuje k udržení pracovního místa po určitou dobu. Při obsazování těchto pracovních míst úřady práce upřednostňují zejména dvě skupiny uchazečů o zaměstnání. První skupinou jsou uchazeči do 25 let, kteří nikdy nepracovali. U této skupiny jsou vyhrazená pracovní místa využívána zejména k získání praktických dovedností a nezřídka se stává, že uchazeči zůstávají u zaměstnavatelů i po skončení finanční podpory ze strany úřadu práce. Druhou skupinou jsou uchazeči nad 50 let. Tato skupina patří mezi nejohroženější při propouštění a z hlediska úřadů práce se stává jednou z nejproblémovějších skupin uchazečů, neboť pravděpodobnost jejich návratu na trh práce je velmi malá, z důvodu nezájmu zaměstnavatelů o tuto skupinu obyvatel.
6.2.3. Společensky účelná pracovní místa –příspěvek na zahájení samostatné výdělečné činnosti V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2007 vytvořeno 29 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 30. 6. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 116 pracovních míst, která vytvořili uchazeči o zaměstnání tím, že zahájili samostatnou výdělečnou činnost.
V 1. pololetí 2007 zahájili uchazeči samostatnou výdělečnou činnost především v těchto oborech: maloobchod, holičství-kadeřnictví, truhlářství a hostinská činnost. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2007 vynaloženo celkem 1.327.170,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 45.764,-Kč. Poskytováním příspěvku na zahájení samostatné výdělečné činnosti podporuje úřad práce nejen zaměstnanost, ale zároveň i rozvoj drobných živnostníků. Žádosti spolu s podnikatelskými záměry podávané uchazeči o zaměstnání jsou poměrně přísně posuzovány zejména z hlediska jejich realizovatelnosti a podnikatelských rizik. Proto je „úmrtnost“ v rámci tohoto nástroje malá.
6.2.4. Veřejně prospěšné práce V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2007 vytvořeno 238 nových pracovních míst. Spolu s místy, která vznikla na základě dohod uzavřených v minulém roce, bylo k 30. 6. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 281 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 264 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí 2007 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 244 uchazečů o zaměstnání. Veřejně prospěšné práce byly v roce 2006 opět využívány největší měrou u měst, obcí a jejich příspěvkových organizací, kde byl zaměstnán největší podíl uchazečů – celkem 163. Druhou největší skupinou zaměstnavatelských organizací byly občanská sdružení a neziskové organizace, kde bylo zaměstnáno 50 uchazečů. Dalších 17 uchazečů bylo zaměstnáno u obecně prospěšných společností. Poslední část uchazečů byla zaměstnána u organizací, jejichž činností je především zabezpečování čistoty, údržby zeleně a bytového fondu ve městech a obcích. V 1. pololetí 2007 byly obdobně jako v roce 2006 uzavírány dohody VPP především u obcí v mikroregionech s malou možností pracovních příležitostí. Jednalo se hlavně o těžko umístitelné uchazeče s nízkou kvalifikací, pro které je zprostředkování jiného vhodného zaměstnání obtížné a dále z rizikových skupin, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost při zprostředkování vhodného zaměstnání. V 1. pololetí 2007 bylo nejvíce míst v rámci veřejně prospěšných prací vytvořeno u těchto zaměstnavatelů: Město Lom, Město Meziboří, Obec Bečov, Město Litvínov, Obec Obrnice. Na veřejně prospěšné práce bylo v 1. pololetí 2007 vynaloženo celkem 15.886.662,- Kč. Z toho bylo 7.453.548,-Kč vynaloženo na místa vytvořená na základě dohod uzavřených v předchozím roce a 8.433.114,-Kč na místa vytvořená na základě dohod uzavřených v letošním roce. Ze všech nástrojů APZ, stále patří mezi nejoblíbenější, zejména z pohledu obcí, veřejně prospěšné práce. Jde o nástroj, který plní dvě základní funkce. Tou první je zaměstnávání jinak takřka neumístitelných uchazečů o zaměstnání, přímo v obcích kde žijí. Tou druhou je zlepšování kultury prostředí na obcích. I proto se starostové obcí velmi zajímají o možnosti dalšího využívání tohoto nástroje APZ i do budoucna.
6.2.5. Podpora vytváření pracovních míst pro osoby zdravotně postižené V rámci tohoto nástroje bylo v 1. pololetí 2007 vytvořeno celkem 24 pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořená v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 30. 6. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje 133 pracovních míst, na kterých bylo umístěno 116 osob se zdravotním postižením. V 1. pololetí 2007 bylo umístěno v rámci tohoto nástroje 75 osob se zdravotním postižením. Nejvíce chráněných pracovních míst vytvořil v 1. pololetí 2007 zaměstnavatel SAPRIL s.r.o.. Na vytvoření chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen bylo v 1. pololetí 2007 vynaloženo 1.768.000,-Kč. To znamená, že na jedno pracovní místo byl příspěvek v průměrné výši 73.666,-Kč. Kromě příspěvku na vytvoření pracovních míst podporoval úřad práce i provoz stávajících chráněných pracovních míst či dílen. V 1. pololetí 2007 byl 3 zaměstnavatelům poskytnut příspěvek na provoz v celkové výši 652.287,-Kč. Tímto způsobem bylo podpořeno zaměstnání 43 osob se zdravotním postižením. Z důvodu nízkého rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti byl tento příspěvek od února 2007 pozastaven. Ne všem zdravotně postiženým občanům dovoluje jejich zdravotní postižení pracovat v běžném provozu za obvyklých pracovních podmínek, ale ke svému uplatnění potřebují individuální přizpůsobení těchto podmínek. To spočívá například v úpravě pracovních pomůcek, pracovní doby, přizpůsobení pracoviště apod. Jednou z cest zvyšování zaměstnanosti těchto osob je zřizování a provozování chráněných dílen a chráněných pracovišť. Ty zřizuje zaměstnavatel po dohodě s příslušným úřadem práce. Chráněnou prací se rozumí pracovní činnost na vhodně zvoleném nebo upraveném výrobním programu, popřípadě vybrané pracovní náplni, vykonávanou zpravidla zdravotně postiženým zaměstnancem za zcela mimořádných pracovních podmínek, upravených podle jeho schopností. Významnou překážkou pro větší pracovní uplatnění zdravotně postižených občanů je nedostatek těchto vhodných výrobních programů a s tím souvisejících pracovních činností, které jsou zdravotně postižení občané schopni kvalitně odvádět, ale také možnosti mzdových příjmů vzhledem ke kvalifikaci těchto osob a charakteru práce, kterou mohou vykonávat, tj. výše příjmu je obvykle plně srovnatelná s úrovní sociálních příjmů. Hlavním úkolem tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je podílet se na řešení problému pracovního uplatnění zdravotně postižených občanů v našem regionu a to tím, že zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zdravotně postižené občany, je přispíváno na částečnou úhradu provozních nákladů již stávajících chráněných pracovišť a nadále podporovat vznik nových chráněných dílen či pracovišť.
6.2.6. Dotace zaměstnavatelským subjektům při zaměstnávání osob zdravotně postižených Podpora subjektů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením je nezbytným předpokladem zvýšení, nebo alespoň udržení zaměstnanosti skupiny zaměstnanců, která patří k nejobtížněji umístitelným uchazečům na trhu práce. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v § 78 stanovil příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na částečnou kompenzaci zvýšených nákladů souvisejících se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením náležející zaměstnavatelům zaměstnávajících více
než 50 % zdravotně postižených zaměstnanců z celkového počtu svých zaměstnanců. Tohoto příspěvku v 1. pololetí roku 2007 využilo 10 zaměstnavatelů, kterým úřad práce poskytl příspěvek v celkové výši 16.687.434,- Kč.
6.3. Další příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od 1.10.2004 v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nástroj APZ (celkový počet podpořených osob) osoby s příspěvkem překlenovací příspěvek příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program příspěvek na dopravu počet zaměstnavatelů počet zaměstnanců
rok 2006
1. pololetí 2007
56 4 0
29 3 0
1 26
0 0
6.3.1. Příspěvek na dopravu zaměstnanců V 1. pololetí 2007 nebyl schválen žádný příspěvek na dopravu zaměstnanců. V tomto období pouze končila platnost dohody uzavřené v roce 2006. Celkem bylo v 1. pololetí 2007 poskytnuto 5.349,- Kč.
6.3.2. Příspěvek na zapracování zaměstnanců V 1. pololetí 2007 byly uzavřeny tři dohody na příspěvek na zapracování. V rámci tohoto příspěvku byla vyplacena částka 23.615,-Kč.
6.3.3. Překlenovací příspěvek V 1. pololetí 2007 bylo uzavřeno 29 dohod na poskytnutí překlenovacího příspěvku. V rámci tohoto příspěvku bylo v tomto období vyplaceno celkem 205.001,-Kč. Z nově vzniklých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je zatím nejvíce využíván překlenovací příspěvek, který využívají takřka všichni začínající podnikatelé, kteří zahájili svou činnost za pomoci úřadu práce. Za pomoci tohoto příspěvku se jim daří lépe překonat prvotní problémy s financemi, které jsou na počátku podnikání logické.
6.4.Rekvalifikace Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel rok 2006 1. pololetí 2007 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací
1749
z toho: ženy 1140 osoby do 25 let 168 osoby se ZPS (resp. osoby se ZP) 100 rekvalifikaci ukončilo celkem 1525 z toho úspěšně 1297 1) počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci 704 rekvalifikace zájemců o zaměstnání (od 1. 10. 2004) počet zájemců zařazených do rekvalifikací 9 rekvalifikaci ukončilo celkem 7 z toho úspěšně 7 počet zájemců umístěných po rekvalifikaci 0 rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů 13 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací 13 rekvalifikaci ukončilo celkem 8 z toho úspěšně 8 1)
984 641 284 36 781 624 438 3 3 2 0 13 13 13 13
Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace
V 1. pololetí 2007 bylo do rekvalifikací zařazeno 984 uchazečů o zaměstnání a 3 zájemců o zaměstnání. Dále probíhala rekvalifikace 13 zaměstnanců. Rekvalifikaci v tomto období úspěšně ukončilo 624 uchazečů o zaměstnání a 13 zájemců o zaměstnání. Takřka 50% procent z uchazečů zařazených na rekvalifikaci v tomto období absolvovalo kursy zaměřené na zvýšení počítačové gramotnosti, a to tyto: obsluha PC; operátor výpočetní techniky; základy obsluhy PC a další. Kromě oblasti počítačové gramotnosti byly pořádány např. tyto kursy: montér suchých staveb, CNC obráběč, zámečník, zedník-provádění speciálních techniky, operátor skladu a další. Pro uchazeče, kteří se rozhodli řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti, byly pořádány kursy Základy podnikání. Na realizaci rekvalifikačních kursů zahájených v 1. pololetí 2007 bylo vynaloženo celkem 2.289.120,-Kč, dalších 2.481.716 bylo vynaloženo na kursy zahájené v roce 2006, které přešly i do roku 2007. Celkem bylo tedy v 1. pololetí roku 2007 vynaloženo na rekvalifikace 4.770.836,Kč. Pro realizaci tohoto nástroje jsou ve stále větší míře využívány prostředky Evropského sociálního fondu. Proto se snižuje podíl prostředků vynakládaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a zvyšuje se podíl prostředků z ESF. Stále větší důraz se klade na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání a rekvalifikace jsou pouze jednou z jeho částí, proto je nutno chápat tuto oblast aktivní politiky zaměstnanosti v širších souvislostech. Filozofie úřadů práce spočívá v tom, že kvalifikovaný a odborně připravený uchazeč, který se umí orientovat na trhu práce, má
mnohonásobně vyšší šanci najít pracovní uplatnění. Dalšímu vzdělávání uchazečů věnují úřady práce velkou pozornost, neboť se jedná o velmi rozumnou investici do budoucna. Zejména v dalších obdobích, kdy lze očekávat příchod velkého investora do rozvojové zóny TRIANGLE (jedná se o výhodně umístěnou rozvojovou zónu, která se nachází na pomezí okresů Most, Chomutov a Louny a tvoří tak jakýsi trychtýř, který by mohl nasávat pracovní sílu), a dalších investorů do ostatních rozvojových zón v kraji již existujících či vznikajících, bude velmi důležité mít odborně připravené a motivované uchazeče o práci. Pro optimální přípravu uchazečů o práci je důležité, aby ze strany zaměstnavatelů byla v dostatečném předstihu avizována skladba požadovaných zaměstnanců tak, aby měl úřad práce dostatečný čas na jejich přípravu. Z hlediska dalšího vývoje na trhu práce považujeme za příznivý signál zvýšený zájem absolventů o další studium na vyšších a vysokých školách. I tato skutečnost může předznamenat zvýšený zájem investorů o náš region.
6.5. Cílené programy dle § 120 Úřady práce využívají také nový nástroj APZ, a to „cílené programy“. V okrese Most jsou realizovány 4 programy zaměřené na cílové skupiny: osoby ze sociálněkulturně znevýhodněného prostředí (Romové, bezdomovci), nezaměstnaní starší 50 let a absolventi škol. Tyto programy jsou hodnoceny velmi pozitivně.
6.5.1. Memento II Jedná se o program regionálního charakteru na podporu společenské a pracovní resocializace a integrace příslušníků romských komunit. Účelem programu Memento je podpora tvorby a udržení pracovních míst pro osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, které jsou prakticky na trhu práce neumístitelní, a v rámci tohoto Programu jim pomoci začlenit se do společnosti. Program se zaměří zejména na mladé lidi do 25 let. Tento program byl realizován v období od 1. 6. 2006 do 30. 4. 2007. Na jeho realizaci bylo vynaloženo celkem 5.238.567,-Kč Ve spolupráci s obcí, neziskovým sektorem a podnikatelskými subjekty se podařilo vytvořit 50 pracovních míst pro výše specifikovanou skupinu osob. Programem prošlo celkem 73 osob, z toho 51 osob ve věku do 25 let. O zařazení do Programu byl mezi romskými uchazeči zájem, a to i z cílové skupiny starší než 25 let. Zaměstnávání příslušníků etnických menšin má svá specifika a ne každý zaměstnavatel chce vytvořit pracovní příležitosti pro tuto skupinu obyvatel. Spolupráce různých organizací na lokální úrovni je nezbytností. Obtíže v přístupu na trh práce jsou reálným důvodem pro realizaci cílených programů a speciálních opatření adresovaných romským občanům. Bez realizace tohoto Programu by 73 Romů v průběhu období 11 měsíců nenašlo pracovní uplatnění.
6.5.2. Absolvent Jedná se o program regionálního charakteru na podporu získání odborné praxe a pracovních dovedností mladých lidí jejich zaměstnáním v organizačních složkách státu a jeho příspěvkových organizacích a u ostatních zaměstnavatelů, veřejné i podnikatelské sféry. Cílovou skupinou jsou absolventi škol bez praxe, kteří patří mezi obtížně umístitelné uchazeče na trhu práce. Tento program byl realizován v období od 1. 6. 2006 do 31. 5. 2007. Na jeho realizaci bylo vynaloženo celkem 3.530.003,-Kč Ve spolupráci se zaměstnavatelskými subjekty se podařilo vytvořit 40 pracovních míst pro výše specifikovanou skupinu osob. Programem prošlo celkem 43 absolventů škol, kteří dosud nikdy nepracovali. Jestliže mělo být pro absolventy škol přínosem z účasti v tomto Programu získání pracovních zkušeností a dovedností, pak Program splnil účel pro všechny zúčastněné, kteří jím prošli. 67% ze zařazených absolventů si udrželo své zaměstnání nebo získalo jiné a 7% se vrátilo do vzdělávací soustavy a pokračovalo v přípravě na povolání
6.5.3. Presenium Jedná se o program regionálního charakteru na podporu zaměstnávání osob starších 50 let, osob znevýhodněných a obtížně uplatnitelných na trhu práce. Účelem Programu je zvyšovat účast občanů na trhu práce využitím potenciálu všech věkových skupin obyvatelstva. Tento program byl realizován v období od 1. 6. 2006 do 31. 5. 2007. Na jeho realizaci bylo vynaloženo celkem 3.306.662,-Kč Ve spolupráci se zaměstnavatelskými subjekty se podařilo vytvořit celkem 30 pracovních míst pro výše specifikovanou skupinu osob. Programem prošlo celkem 34 osob, z toho 12 osob starších 55 let. 24 uchazečů starších 50 let, kteří prošli Programem se vrátilo na trh práce a jsou zaměstnáni.
6.5.4. Emauzy ČR Program na podporu spol. a prac. resocializace osob na okraji společnosti. Účelem programu je podpora tvorby a udržení pracovních míst pro a v rámci společenské a pracovní resocializace je snahou pomoci jim k návratu do společnosti. V praxi to znamená vytvoření 108 pracovních míst a zajištění jejich financování – z toho 42 na Mostecku. Programem prošlo celkem 46 osob, z toho 14 jich bylo úspěšně začleněno zpět do společnosti a na trh práce. Tento program byl realizován v období od 1. 6. 2006 do 30. 4. 2007. Na jeho realizaci bylo vynaloženo v okrese Most celkem 3.667.459,-Kč
6.6. Shrnutí uplatňování APZ V 1. pololetí 2007 pokrýval Úřad práce v Mostě všechny aktivity a opatření směřující na trh práce, které byly v souladu s Programem APZ a byly ve finančních možnostech rozpočtu na APZ. Aktivity byly směrovány především do zvýšení zaměstnanosti, s důrazem na podporu pracovních příležitostí pro ohrožené skupiny uchazečů. Velký důraz byl též kladen na zvýšení
zaměstnanosti v obcích, a to zejména v mikroregionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Vzhledem ke specifickým podmínkám našeho okresu, nedochází k naplnění kriterií stanovených v dokumentu Realizace APZ v roce 2007. V tomto případě dal úřad práce přednost aktivnímu a pružnému přístupu k potřebám trhu práce a zaměstnavatelů s cílem zvýšit zaměstnanost u rizikových skupin uchazečů. V 1. pololetí 2007 bylo do aktivit aktivní politiky zaměstnanosti zařazeno 1419 uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu bylo 26% uchazečů ve věku do 25 let a absolventů VŠ do 30 let, 19% uchazečů ve věku nad 50 let a 59% uchazečů dlouhodobě evidovaných. To znamená, že úřad práce naplňuje cíle stanovené v Oznámení č.35/2006 (dále Oznámení) v kategorii dlouhodobě nezaměstnaných, kdy oznámení stanovuje minimálně 20%, u nás tvoří tato skupina 59% a z našeho pohledu je potřeba této skupině věnovat největší pozornost, neboť dlouhodobá nezaměstnanost je v současnosti našim největším problémem. Dále plníme cíle u skupiny do 25 let a absolventů VŠ, kde oznámení stanovuje podíl 25%. Pouze u skupiny uchazečů nad 50 let se nám nepodařilo zcela naplnit stanovený podíl 20. O tyto uchazeče je ze strany zaměstnavatel trvale menší zájem, a to přes nabízenou podporu jejich zaměstnávání v rámci aktivní politiky. Z hlediska procentuálního podílu vynaložených prostředků se zaměřením na nástroje APZ je zatím situace následující. Rozpočet na rekvalifikace tvoří 9,9% celkových disponibilních prostředků na realizaci APZ v roce 2007. Poměr je nižší, než je stanoveno v Oznámení. Důvodem je zejména skutečnost, že při realizaci tohoto nástroje využívá úřad práce i jiné zdroje financování, zejména projekty Evropského sociálního fondu. Rozpočet na společensky účelná pracovní místa tvoří 25,9% celkových disponibilních prostředků. I tento poměr je nižší než je stanoveno v oznámení. Zaměstnavatelé využívají zejména příspěvek na vyhrazená pracovní místa. Jejich zájem o příspěvek na vytvoření společensky účelného pracovního místa je nižší. Navíc k řešení nezaměstnanosti v obcích, kde je situace nejhorší využívá úřad práce stále spíše veřejně prospěšné práce, které se zatím podílí na čerpání prostředků APZ zhruba 34 %. Tento poměr je podstatně vyšší než bylo stanoveno v Oznámení, nicméně se domníváme, že použité prostředky plní svůj účel a tím je jednak řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a také řešení nezaměstnanosti v obcích. Vyšší objem čerpání finančních prostředků v oblasti veřejně prospěšných prací je vlastně objektivním faktorem dlouhodobé situace na trhu práce v okrese Most, kde je nejvyšší míra nezaměstnanosti a kde je velký nedostatek volných pracovních míst. Zhruba 13% vynaložených prostředků bylo použito na příspěvky v rámci chráněných dílen a chráněných pracovních míst, což zhruba odpovídá poměru stanovenému Oznámením. Realizace aktivní politiky zaměstnanosti zaměřená na tvorbu pracovních míst, na podporu krátkodobého zaměstnání a hrazení rekvalifikačních kurzů má jednoznačně pozitivní sociální a ekonomický rozměr. Pozitiva je třeba vidět především v návratu dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce, nebo v jejich aktivním překlenutí období nezaměstnanosti formou dalšího vzdělávání a jejich aktivizace. V 1. pololetí 2007 bylo dosaženo snížení míry nezaměstnanosti na 17,4%. Naším cílem je pomocí nástrojů a především finančních prostředků aktivní politiky zaměstnanosti pomoci snížit nezaměstnanost pod 16,5%. Nedostatek finančních prostředků by výrazně omezoval aktivity našich partnerů, především zaměstnavatelů při podpoře trvale udržitelných pracovních míst a vzniku nových pracovních míst osob samostatně výdělečně činných. V 1. pololetí 2007 bylo do projektů v rámci Evropského sociálního fondu nově zařazeno celkem 470 uchazečů o zaměstnání. Největší skupiny tvořili uchazeči dlouhodobě evidovaní, kterých bylo 202, dalším problémovou skupinou zařazenou do projektů byly uchazeči do 25 let, kterých bylo 86. Uchazečů nad 50 let bylo 68 a poslední z problémových skupin byly osoby zdravotně znevýhodněné, kterých bylo 34.
7. Stručná analýza problémových skupin uchazečů Nejproblematičtější skupiny uchazečů: a) Dlouhodobě evidovaní uchazeči do 25 let – tuto skupinu tvoří cca. 11% všech evidovaných uchazečů. Jejím největším handicapem při hledání zaměstnání je malá nebo vůbec žádná praxe. Tato skupina patří mezi nejpreferovanější při uplatňování nástrojů APZ, zejména rekvalifikací, příspěvku na vyhrazená pracovní místa, VPP. Nástroje APZ by měly sloužit zejména k získání praktických zkušeností, jako prostředku k pozdějšímu uplatnění na trhu práce. Z oblasti rekvalifikací jsou použity zejména motivační kurzy. b) Dlouhodobě evidovaní uchazeči a ostatní dlouhodobá nezaměstnanost patří mezi největší současné problémy, se kterými se úřady práce potýkají. V okrese Most tvoří dlouhodobě evidovaní uchazeči déle jak 6 měsíců cca 76% všech uchazečů. Toto velmi nepříznivé číslo jen podtrhuje fakt, že takřka 64% všech evidovaných uchazečů je v evidenci déle než 12 měsíců. Největším handicapem této skupiny se stává zejména ztráta pracovních návyků a chutí nějak svou situaci řešit. U této skupiny budou uplatňovány následující nástroje APZ: SÚPM – vyhrazená pracovní místa, VPP a rekvalifikace. c) Uchazeči se ZP – tato skupina má své handicapy poměrně jasně definovány svým zdravotním stavem. Je jasné, že na trhu práce, kde je nedostatek míst pro zdravé, nemůže být dostatek míst pro zdravotně postižené. Tato skupina uchazečů tvoří cca 11% z celkové nezaměstnanosti. U této skupiny bude uplatňován zejména nástroj APZ: příspěvek na CHD a příspěvek na provoz CHD. d) Mladiství bez kvalifikace – tato skupina je svým způsobem obsažena i ve skupině a). U této skupiny je však handicap nedostatku praxe násoben absencí odborného vzdělání v jakémkoliv oboru, což znamená, že možnost uplatnění na trhu práce bez pomoci úřadu práce je minimální. Tato skupina tvoří cca 2% všech evidovaných uchazečů. V úvahu zde připadá využití nástrojů APZ: SÚPM-vyhrazená pracovní místa či VPP, resp. účast v projektu „MOST“. e) Etnické menšiny – jedná se zejména o Rómy, kteří mají problém najít své uplatnění na trhu práce. K řešení problematiky této skupiny využívá úřad práce spolupráci s romskými občanskými sdružení, kde jsou vytvářena dotovaná pracovní místa. Pro řešení problematiky této skupiny byl využit také cílený program „MEMENTO“ f) Uchazeči nad 50 let věku – hlavním problémem této skupiny je skutečnost, že v případě ztráty zaměstnání se jeví dalším potencionálním zaměstnavatelům jako neperspektivní, vzhledem k blížícímu se důchodovému věku, je u nich předpokládaná vyšší nemocnost a nižší schopnost učit se novým věcem. Tuto skupinu tvoří cca 23% všech evidovaných uchazečů. V úvahu zde připadá využití nástrojů APZ: SÚPM – vyhrazená pracovní místa VPP, rekvalifikační a motivační kursy. Využit byl také cílený program „PRESENIUM“.
8. Shrnutí Ve prvním pololetí roku 2007 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 2,1 procentního bodu oproti stavu na konci roku 2006. V absolutních počtech klesl počet evidovaných nezaměstnaných o 1 789. Počet evidovaných uchazečů je nižší než jsme předpokládali v prognóze úřadu práce na první pololetí 2007. Vývoj letošního roku potvrdil příznivý trend posledních tří let a v letošním roce dále dochází k meziročnímu poklesu nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti roku 2007 byl následující. Nejdříve došlo v lednu k mírnému nárůstu počtu nezaměstnaných způsobenému ukončením dohod aktivní politiky zaměstnanosti o vytvoření pracovních míst. Tento nárůst však byl oproti minulým rokům minimální. Příznivě se tak, kromě příznivého ekonomického vývoje, projevila i mírná zima, která znamenala menší sezónní nárůst počtu nezaměstnaných. Od ledna již nezaměstnanost klesala, jednak vlivem působení aktivní politiky zaměstnanosti, ale také větším odlivem uchazečů na nově vznikající pracovní místa. Počet nezaměstnaných je nižší než bylo předpokládáno v prognóze úřadu práce, a to zejména proto, že se situace na trhu práce vyvíjela nadále velmi příznivě. Aktivní politika zaměstnanosti zůstává pro úřad práce nejúčinnějším nástrojem k ovlivňování výše zaměstnanosti. Bez využití prostředků APZ by nezaměstnanost v okrese byla minimálně o 2 % vyšší. Největší část prostředků APZ byla čerpána na veřejně prospěšné práce a vyhrazená pracovní místa.
9. Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 2. pololetí roku 2007 9.1. Popis současného stavu nezaměstnanosti a jeho příčiny K 30. 6. 2007 bylo v evidenci úřadu práce celkem 11 218 uchazečů o zaměstnání, z toho bylo 6 048 žen. Tzn., že míra nezaměstnanosti dosáhla 17,4 %. Z celkového počtu 11 218 uchazečů bylo 5 326 uchazečů s nejvýše základním vzděláním, tj. 47,5 %. Tzn. Vzhledem ke struktuře volných pracovních míst, že takřka 48 % uchazečů evidovaných na úřadě práce je prakticky bez šance na získání zaměstnání. Bohužel tento stav je z pozice úřadu práce možno ovlivnit jen v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, kde jsou zejména pro tyto uchazeče vytvářena dotovaná pracovní místa v rámci veřejně prospěšných prací. Vzdělanostní skladba obyvatelstva našeho okresu je bohužel velice nepříznivá , 30 % má základní vzdělání a změnit tento stav bude trvat minimálně jednu generaci. Je potřeba co nejvíce zpřístupnit a přiblížit občanům našeho okresu všechny formy vzdělávání. Dalším nepříznivým ukazatelem z hlediska možné zaměstnatelnosti je vysoký podíl uchazečů se změněnou pracovní schopností, kterých bylo k 30. 6. 2007 v evidenci 1 222, tj. 10,9 % z toho 698 má vyšší než základní vzdělání. V evidenci úřadu práce je dalších 587 uchazečů s různými zdravotními omezeními, kteří mají vyšší než základní vzdělání. Pokud se zaměříme na další problémovou skupinu, zjistíme, že je v evidenci dalších 720 uchazečů nad 50 let věku, kteří nepatří do žádné z výše uvedených problémových skupin. To znamená již 7 331 uchazečů (65 %) pro které je obtížné najít vhodné zaměstnání. Všem těmto skupinám věnuje úřad práce zvýšenou pozornost v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. V 1. pololetí 2007 bylo vytvořeno cca 390 dotovaných pracovních míst pro tyto obtížně umístitelné uchazeče. Z výše uvedeného je jasně patrné, že situace úřadu práce je v okrese Most stále velice obtížná a možnosti řešení jsou ze strany úřadu omezené. Na závěr si ještě v krátkosti můžeme připomenout příčiny současného stavu. Jedná se již o věc poměrně známou a mnohokrát zmiňovanou, a tou je monostruktura průmyslu v letech před rokem 1990. Ještě v roce 1991 bylo v hornictví a chemickém průmyslu zaměstnáno v našem okrese cca 30 000 lidí. Na konci roku 2005 to bylo již jen cca 8 000. To znamená, že zde za uplynulých patnáct let zaniklo zhruba 22 000 pracovních míst. Přičemž nová pracovní místa, i v důsledku podcenění připravenosti průmyslových zón, vznikají jen ve velmi malém počtu v porovnání s místy zanikajícími. Zaváhání v prvopočátku vytváření průmyslových zón, má za následek to, že většina zaměstnavatelů nasměrovala své působení do lépe připravených zón v sousedních okresech. Bohužel tento handicap se do dnešního dne nepodařilo smazat a náš okres tak nadále zůstává v ústraní zájmu velkých zaměstnavatelů.
9.2. Očekávaný vývoj v druhém pololetí roku 2007 V druhém pololetí roku 2007 očekáváme další mírný pokles nezaměstnanosti. Ve třetím čtvrtletí je možno očekávat, že nezaměstnanost mírně vzroste, zejména díky příchodu čerstvých absolventů na trh práce. I když na druhou stranu zkušenosti z posledních let nasvědčují spíše tomu, že příliv absolventů bude menší, než očekáváme a nezaměstnanost díky tomu nevzroste vůbec. Ve čtvrtém čtvrtletí lez nejprve očekávat mírný pokles nezaměstnosti a poté s ohledem na vývoj počasí a s tím související ukončování sezónních prací její mírný nárůst. I zde však zkušenost z minulého roku nasvědčuje tomu, že vliv sezónních prací na nezaměstnanost bude menší. V neposlední řadě očekáváme příznivý dopad zahájení výroby v IPS ALPHA a HITACHI na nezaměstnanost v našem okrese.
Negativní vliv na vývoj počtu nezaměstnaných může mít stále ještě ne zcela ukončená restrukturalizace rozhodujících zaměstnavatelů, kteří pozvolna, ale stále propouští své zaměstnance. Nezanedbatelný, i když již menší, vliv na vývoj nezaměstnanosti v druhém pololetí roku 2007 by měla i nadále mít aktivní politika zaměstnanosti. Nízký rozpočet aktivní politiky zaměstnanosti se však negativně projeví na počtu vytvořených pracovních míst. Do budoucna očekáváme další zlepšení situace na trhu práce v našem okrese, neboť se postupně naplňují podnikatelské aktivity firmy IPS APLHA, HITACHI a dalších. Systémově začal pracovat VITUŽ (Výbor pro investice a trvale udržitelný život zřízený při Hospodářské a sociální radě Mostecka), který se zabývá podporou podnikatelských aktivit v našem okrese a konečně se uvolnila cesta k postupnému naplňování rozvojové zóny JOSEPH. Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období mírnější varianta pesimističtější varianta počet počet očekávaný míra míra z toho z toho evidovaných evidovaných stav k nezaměstnanosti nezaměstnanosti uchazečů dosažitelní uchazečů dosažitelní v% v% celkem celkem 31. 12. 10800 10200 16,7 11400 10800 17,5 2007 30. 6. 2008
10200
9700
15,9
11000
10500
17,3
Předpokládané varianty možného vývoje nezaměstnanosti jsou uvedeny v následující tabulce. Optimistická varianta počítá s tím, že na nezaměstnanosti se bude podílet kromě sezónních vlivů i příznivý ekonomický vývoj. Pesimistická varianta kalkuluje s tím, že příznivá ekonomická situace se změní, dojde k zániku firem a pracovních míst.
9.3. Možnosti řešení nepříznivé situace v nezaměstnanosti Podnikatelé, ať již místní či zahraniční, jsou hlavními činiteli při řešení problematiky nezaměstnanosti. Pokud se nerozhodnou realizovat své aktivity v našem okrese, bude takřka nemožné změnit situaci na trhu práce, neboť nikdo jiný zde trvale udržitelná pracovní místa vytvářet nemůže. Motivovat zaměstnavatele k tomu aby vytvářeli nová pracovní místa právě zde, je úkolem zejména místní samosprávy, která musí pro přicházející investory vytvořit takové podmínky, aby jejich volba padla na náš okres. Je potřeba mít plně připravené plochy pro podnikání, na které je možno již pouze přijít a začít stavět. Je potřeba tyto plochy aktivně nabízet a celkově co nejvíce prezentovat možnosti tohoto regionu. Je třeba v co největší míře nabízet i již stojící nevyužité objekty ve kterých by bylo možno realizovat podnikatelské aktivity. Stát může při získávání investorů napomáhat, a to jednak formou investičních pobídek, jednak pozitivní prezentací našeho regionu při jednání s investory. V neposlední řadě by stát měl pomoci při zlepšení obecné infrastruktury, zde máme na mysli zejména kvalitní a rychlé spojení s letištěm v Praze a se státní hranicí se SRN. Úřad práce na základě jednání s budoucími investory připraví jak po odborné tak po motivační stránce budoucí zaměstnance. Bohužel do dnešního dne většina investorů, kteří se zajímali o možnost podnikání v našem okrese, na úřad práce ani nedorazila a okres opustili již po jednání s místní samosprávou.
Oblast trhu práce, rozvoje zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů je velmi citlivá záležitost úzce související s ekonomickým rozvojem. Trh práce není trhem se zbožím, tak jako lidé nejsou zbožím. Nedá se snadno a rychle reagovat na případné změny při přípravě lidí, kde např. příprava nového oboru je minimálně záležitostí 4 roků.
