ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE za rok 2001 na okrese Most
Most, únor 2002 1
Úřad práce Most, tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail:
[email protected],
[email protected]
http://www.upmost.cz/
ZPRÁVA O NA TRHU
SITUACI PRÁCE
za rok 2001 na okrese Most
Zpracovali:
Ing. Ivana Matuščinová, vedoucí odboru trhu práce Josef Kott, oddělení statistiky kolektiv pracovníků odboru trhu práce
Most, únor 2002
JUDr. Jana Šmejcová ředitelka Úřadu práce v Mostě
2
OBSAH strana Osnova základní zprávy 1.
Celková charakteristika okresu
6
1.1.
Oblast geografická, přírodní a ekologická
6
1.2.
Oblast demografická a sociální
7
1.3.
Oblast ekonomická
10
2.
Zaměstnanost a volná pracovní místa
11
2.1.
Celkový vývoj zaměstnanosti
11
2.1.1.
Údaje na základě prováděného monitoringu
12
2.2.
Vývoj počtu evidovaných volných pracovních míst
15
2.2.1.
Struktura evidovaných volných pracovních míst
18
2.3.
Nabídka pracovních sil
19
2.3.1.
Vývoj počtu evidovaných uchazečů
19
2.3.2.
Struktura evidovaných uchazečů
20
2.3.3.
Dlouhodobě evidovaní uchazeči
20
3.
Nezaměstnanost
22
3.1.
Stav a vývoj míry nezaměstnanosti
22
3.2.
Struktura nezaměstnanosti
23
3.3.
Tok zaměstnanosti
24
4.
Cizinci na trhu práce
25
4.1.
Zaměstnávání cizinců
25
4.2.
Zaměstnávání občanů Slovenské republiky
26
5.
Kontrolní činnost
27
6.
Aktivní politika zaměstnanosti
28
6.1.
Cíle a zaměření aktivní politiky zaměstnanosti
28
6.2.
Plnění opatření NAPZ prostřednictvím realizace APZ
28
6.3.
Společensky účelná pracovní místa
30
6.3.1.
Nově vytvořená pracovní místa
31
6.3.2.
Samostatná výdělečná činnost
31
6.4.
Veřejně prospěšné práce
31
6.5.
Rekvalifikace
33
3
6.6.
Zřizování a provoz chráněných dílen a pracovišť
6.6.1.
Žádosti zaměstnavatelů o předchozí souhlas k rozvázání
35
pracovního poměru s osobou se ZPS
37
6.7.
Odborná praxe absolventů škol
37
6.7.1.
Projekt zaměstnanosti financovaný z prostředků PALMIF
38
7.
Stručná analýza problémových skupin a oblastí
39
8.
Shrnutí
41
7.
Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2002
41
Příloha Vybrané ukazatele trhu práce Mapa okresu
4
TEXTOVÁ ČÁST
1. Celková charakteristika okresu 1.1. Oblast geografická, přírodní a ekologická
5
Mostecko leží v centrální části území známého v dnešní době jako severočeská hnědouhelná pánev. Severozápadní hranici tvoří střední partie Krušných hor s nadmořskou výškou 800 – 956 m nad mořem. Na jihozápadním horizontu se rýsují Doupovské hory, jihovýchodním až východním směrem leží krajina Českého středohoří, která zasahuje svým západním výběžkem až na Mostecko. Mosteckou oblast odvodňuje říčka Bílina, pramenící na území chomutovského okresu. Jižní část okresu odvodňuje říčka Srpina. Do základního vodopisu patří i významná vodohospodářská díla jako Janovská přehrada a Flájská přehrada. Geologická skladba je dána stavbou horských masivů. Krušné hory jsou tvořeny převážně šedými rulami. Jednotlivé kopce Českého středohoří zasahující do mostecké oblasti jsou tvořeny znělcem a centrální nížinná část okresu je tvořena sprašemi a jíly, pod kterými jsou mocná ložiska hnědého uhlí. V horské oblasti Mostecka se na několika místech těžilo stříbro. Současně s bouřlivým rozvojem těžby hnědého uhlí došlo v první čtvrtině 20. století k rozvoji energetiky. Z dalšího průmyslu nastoupil rozvoj textilního průmyslu, výroba porcelánu a chemického průmyslu. Chemický průmysl byl orientován mezi obce Záluží a Kopisty pro potřeby karbonizace uhlí. V obci Komořany byl vybudován strojírenský závod jako opravárenský podnik pro údržbu strojírenských zařízení používaných při těžbě uhlí. Z hlediska geologického lze region rozdělit na tři krajinné oblasti: Severní část Mostecka – oblast Krušných hor s nadmořskou výškou 500 – 700 m a rozlohou 109 km2 je území převážně zalesněné. Obnova lesů, které mají navíc v této oblasti důležitou vodohospodářskou funkci, bude prováděno na dřívější historický rozsah a bude dlouhodobou záležitostí. Jižní a jihovýchodní část Mostecka s rozlohou 83 km2, leží převážně v rovinaté krajině, jen částečně zvlněné a je jedinou zemědělskou oblastí okresu. Vyznačuje se teplým klimatem a úrodnými půdami. Střední část okresu s rozlohou 275 km2. Je zde soustředěno hlavní dění této oblasti: těžba hnědého uhlí, výroba elektrické a tepelné energie, těžká chemie a další menší průmyslové podniky. Celý střed okresu je protkán střídavě povrchovými doly s jílovými výsypkami. Potřeba další rekultivace ploch a tvarování krajiny se dnes výrazně dostává do popředí zájmů i z hlediska tvorby nových společensky účelných pracovních míst. V oblasti životního prostředí došlo v posledních letech k výraznému zlepšení z několika příčin, z nichž jsou nejdůležitější především legislativní opatření, zvýšení výdajů na ochranu ŽP, pokles průmyslové výroby a vlivu zemědělské výroby, snížení těžby nerostných surovin a podílu pevných paliv a snížení emisí v důsledku technologických opatření. Zlepšení kvality ovzduší na Mostecku podpořila stavba odsiřovacích jednotek u hlavních zdrojů znečištění a omezování těžby nerentabilních těžebních lokalit, omezování úpravárenských a přepravních kapacit a útlum těžby neprodejného vysokosirného uhlí. Ukazuje se, že je nutné věnovat pozornost i emisím organických látek, prašnosti, oxidům dusíku a pod. Ekologickými programy a zahraničními dotacemi se podařilo viditelně zredukovat emise všeho druhu z průmyslových podniků a obcí. Neřešeným specifickým fenoménem zůstávají staré ekologické zátěže způsobené zejména důlní činností. Přitom ekologická sanace ploch devastovaných těžbou hnědého uhlí je předpokladem pro ekonomickou sanaci hnědouhelných regionů. Rekultivační práce při zahlazování důsledků těžby a navrácení ekologické stability narušeným územím by mohly s sebou přinést vytvoření maximálně 200 pracovních míst. Zvýšená
6
intenzifikace činností v oblasti rekultivací je jedním z možných řešení stávající problematické situace Mostecka i s ohledem na jeho sociální situaci.
1.2.
Oblast demografická a sociální
Okres Most svou rozlohou a počtem obyvatel patří k nejmenším a nejlidnatějším okresům republiky. Hustota osídlení okresu je v porovnání s ČR téměř dvojnásobná. V kraji se svou rozlohou řadí na osmé místo a svou nadprůměrnou hustotou obyvatel na km2, se řadí na třetí místo, třebaže absolutním počtem obyvatel patří na místo páté. Dalším rysem okresu Most je malý počet obcí, kterých je pouze 26, z nichž čtyři mají statut města. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu a činí 253 obyvatel na km2. Ve střední části okresu se však tato hustota pohybuje v rozmezí 500 až 1000 obyvatel na km2. Převážná část obyvatel žije ve čtyřech městech. V okresním městě Most žijí téměř 2/3 obyvatel. Obce a katastrální území
Rozloha a obyvatelstvo Ukazatel
Měrná jednotka
Údaj
Rozloha okresu
km2
467
Délka státní hranice
km
41
počet
26
Počet obcí
7
Počet obyvatel (k 1.3.2001) Hustota osídlení
počet
118 308
obyv./km2
253
Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu, vysokou hustotou osídlení a většími městy. Oblast Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás s velmi omezenými hospodářskými aktivitami. Vlivem těžební a průmyslové činnosti došlo k likvidaci značného počtu obcí a osad. V regionu vznikla dvě střediska osídlení obvodního významu a to města Most a Litvínov. Obyvatelstvo je závislé na dojíždění do zaměstnání do hlavních průmyslových center.
Věkové složení obyvatel okresu v tom v přibližném věku
Obyvatelstvo
0 – 14
celkem
let
muži
ženy
celkem
muži
ženy
celkem
1.3.1961
112818
33616
35131
33841
68972
4384
5846
10230
1.12.1970
117189
28115
38193
37085
75278
5790
7964
13754
11.11.1980
117297
28360
37508
36707
74215
5967
8621
14588
3.3.1991
120212
26443
38123
37484
75607
7278
10810
18088
1.3.2001
118308
20784
39489
38968
78457
7724
11329
19053
Datum sčítání
15 – 59 let
8
více než 60 let
Počet obyvatel
Vývoj věku obyvatelstva 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0
1961
1970
1980
1991
2001
Rok 0-14 let
15-59 let
více než 60 let
Z uvedené tabulky vyplývá, že Mostecko patří k okresům s velkým počtem obyvatel v předproduktivním věku. Je zde i relativně vysoký počet obyvatel v produktivním věku. Z tohoto důvodu trend nárůstu věkové struktury pracovní síly poněkud stagnuje. Dále bude postupně klesat počet ve věkové skupině 0 – 14 let a poroste počet občanů v poproduktivním věku. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Datum
Obyva-
sčítání
telstvo
Z toho pracující
Z počtu pracujících pracoviště v jiné obcí ČR
celkem Muži
Ženy
Celkem
abs.
%
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1.3.1961
112818
32671
57,6
20019
35,7
52690
46,7
1.12.1970
117189
34316
58,9
27010
45,8
61326
52,3
37090
60,5
1.11.1980
117297
33763
58,3
29100
49,0
62863
53,6
30905
49,2
3.3.1991
120212
32991
56,1
30360
49,5
63351
52,7
22484
35,5
1.3.2001
118308
26144
45,1
21688
35,9
47832
40,4
16161
33,8
9
Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva 60
Procent z celku
55 50 45 40 35 30 1961
1970
Ženy Muži
1980
1991
Rok Muži
2001
Ženy
1.3. Oblast ekonomická Okres Most si stále udržuje postavení regionu s koncentrací těžkých, kapitálově náročných odvětví, značně pomalu reagujících na hospodářské změny, ve srovnání s výrobními odvětvími zaměřenými na konečnou spotřebu nebo služby. Trh práce je charakterizován přetrvávající nepříznivou ekonomickou strukturou a menší aktivitou podnikatelských subjektů. Další snižování těžby uhlí s sebou přinese ve svém důsledku pokles pracovníků, přičemž postup snižování bude závislý na dalších záměrech energetické politiky státu. Nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v okrese je těžební průmysl, který zastupuje Mostecká uhelná společnost, a.s. Most. Odbytové problémy související s rozjetím Atomové elektrárny Temelín na plnou kapacitu a poklesem odběru elektrické energie u elektráren na fosilní paliva budou mít za následek snížení těžebních kapacit, což bude mít výrazný dopad nejen na počet vlastních zaměstnanců, ale projeví se i multiplikační efekt. Dalším nejdůležitějším odvětvím v okrese je chemický průmysl. Společnost Chemopetrol, a.s. je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okrese. Chemický průmysl bude v následujícím období investovat do svého rozvoje. Předpokládá se vznik nových pracovních příležitostí především u dodavatelů investic. Podmínkou ekonomického rozvoje je nutnost maximálně podporovat rozvoj malého a středního podnikání.
10
2. Zaměstnanost a volná pracovní místa 2.1. Celkový vývoj zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti je vyhodnocován ze získaných informací monitoringu pracovních příležitostí v okrese Most. Přehled vývoje pracovních míst ve sledovaných firmách v okrese Most podle vybraných odvětví Odvětví Chemická výroba Obchod Ostatní služby Pozemní doprava Spoje a telekomunikace Stavebnictví Strojírenství Textilní výroba Průmysl Všeobecná správa Výroba potravin Zdravot. a soc. péče Zemědělství a lesnictví Celkem pracovních míst v uvedených odvětvích
1998 4989 482 2475 2749 421 2467 3500 672 9548 1153 468 2240 133
% 15,94 1,54 7,91 8,78 1,35 7,88 11,18 2,15 30,51 3,68 1,50 7,16 0,42
Počet pracovních míst v letech 1999 % 2000 % 4387 14,99 5437 13,94 578 1,98 1535 3,94 3631 12,41 6454 16,55 3014 10,30 2664 6,83 407 1,39 459 1,18 1443 4,93 2623 6,73 3041 10,39 3608 9,25 809 2,76 866 2,22 7922 27,07 7249 18,59 942 3,22 3791 9,72 373 1,27 715 1,83 2611 8,92 2801 7,18 107 0,37 792 2,03
2001 4171 3917 5152 4365 648 3381 3418 1008 5786 4244 935 3298 731
% 10,16 9,54 12,55 10,63 1,58 8,24 8,33 2,46 14,09 10,34 2,28 8,03 1,78
31297 100,00 29265 100,00 38994 100,00 41054 100,00
Tabulka zpracovaná dle získaných poznatků z prováděného monitoringu pracovních míst znázorňuje průměrné evidenční počty zaměstnanců (fyzických osob) v jednotlivých odvětvích v okrese Most za jednotlivá časová období. Porovnáme-li počty pracovních míst od r. 1998-2001 zjistíme, že v každém roce má nejvyšší zastoupení průmysl. K nejvýraznějšímu poklesu prac. příležitostí v tomto odvětví došlo v r. 1999 (o 1 629 prac. míst). Průmysl jako jediný z vybraných odvětví od r. 1998 soustavně snižuje počty zaměstnanců. Chemická výroba by jistě zaznamenala totéž, avšak v r. 2000 došlo v tomto odvětví k nárůstu pracovních míst o 1 050. Aktuálně má zaměstnanost v chemickém průmyslu opět snižující se tendenci. K nejmenšímu zastoupení pracovních příležitostí od r. 1998-1999 došlo v zemědělství. Avšak ročníky 2000 a 2001 zaznamenaly nejnižší počet zaměstnanců v odvětví spojů a telekomunikací.
11
V 2. pololetí 2001 zůstávají počty zaměstnanců v průmyslu v nejvyšším zastoupení (tj. 5 786), přestože u tohoto odvětví došlo k nejvýraznějšímu poklesu počtu pracovních míst (o 1 463). Nejnižší úbytek pracovních míst se týká zemědělství, lesnictví a strojírenství. Naopak vlivem obsáhlejšího monitorování situace na trhu práce, které zahrnovalo sledování a kontakt s více zaměstnavateli než v uplynulých letech, zaznamenalo určitý nárůst pracovních míst 61,5 % uvedených odvětví. Největší zvýšení pracovních příležitostí zaznamenal obchod (o 2 382 pracovních míst). Celkově lze tedy toto zaznamenané zvýšení přičíst nárůstu aktualizací dat a taktéž průběžnému monitorování počtu pracovních míst u zaměstnavatelů v okrese Most. 2.1.1. Údaje získané na základě prováděného monitoringu Monitoring pracovních míst v okrese i jednotlivých firem je prováděn vždy na konci daného roku. Aktualizace pořízené databáze je prováděna při každém kontaktu s danou firmou. Získané poznatky jsou uplatňovány v aktivní politice zaměstnanosti.
Počty sledovaných zaměstnavatelů a pracovníků v jednotlivých odvětvích v okrese Most - rok 2001 Odvětví Zemědělství,myslivost,lesní hospodářství Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny,plynu a vody Stavebnictví Obchod a opravy spotřebního zboží Pohostinství, ubytování Doprava, skladování pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby CELKEM
Počet subjektů Počet pracovních míst 23 731 9 5 786 136 11 035 8 887 154 3 381 307 3 929 108 1 077 98 5 013 9 527 153 1 975 36 1 353 96 2 891 37 3 298 112 1 596 1 286 43 479
12
Počty pracovních míst v jednotlivých odvětvích v okrese Most - rok 2001
11 035
10500 Počet pracovních míst
9500 8500 7500 6500
5 786 5 013
5500 4500
3 381
3500
3 929 2 891 1 975
2500 1500
731
887
1 077
1 353
3 298 1 596
527
Ze m
ěd ěl
s tv
í,m ys li D vos ob t ýv ,lesn á íh V ní ýr ne osp ob od Zp ros aa ra tný ářs ro tv c c zv ov h su í od at el r el sk ovi ek ý n O tři p bc rů ny ho m ,p ys d ly ao l D nu op pr a ra a S v v va o ta y ve dy ,s s bn kl Po pot ad ic ho řeb tv ov Či s ti ní í nn án h n o stv íp os zb ti oš í ,u o v P e ty b y ží ob a ně t l t o a žn e V vá st eř ic leko ní ej i n e tv ná m í a mu o sp p o n ik rá vito jiš a va s tí ť o ce ,o ,v v Zd br n ýz ic an ku ra tv a, vo í m s t o a n O c i v c . s ta ý t za tn v í, v be voj ív zp et eř er eč ej in en né ár Š n ,s ko í oc í a ls t so iá ví ln c. ía či n os no ob sti ní s lu žb y
500
Tabulkové i grafické znázornění provedeného monitoringu v 2. pol. 2001 vyhodnocuje zaměstnanost v určitých odvětvích a taktéž počty zaměstnavatelských subjektů. Ze získaných poznatků vyplývá, že nejvýraznější počet zaměstnavatelů je v obchodu, stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí. Nejmenší zastoupení na trhu práce z pohledu počtu sledovaných subjektů představují odvětví výroby a rozvodu elektřiny plynu a vody, dobývání nerostných surovin a peněžnictví.
13
Podíl jednotlivých odvětví u významných zaměstnavatelů v okrese
Podíl jednotlivých odvětví u významných zaměstnavatelů v okrese Most - rok 2001 Školství 6,6%
Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti 7,6%
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 3,7%
Dobývání nerostných surovin 13,3%
Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 3,1% Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj 4,5%
Zpracovatelský průmysl 25,4%
Výroba a rozvod elektřiny,plynu a vody 2,0%
Peněžnictví a pojišťovnictví 1,2% Doprava, skladování pošty a telekomunikace 11,5%
Zemědělství,myslivost, lesní hospodářství 1,7%
Pohostinství, ubytování 2,5%
Obchod a opravy spotřebního zboží 9,0%
Stavebnictví 7,8%
Procentuelní vyhodnocení podílu jednotlivých odvětví na zaměstnanosti u sledovaných subjektů v r. 2001 poukazuje na zpracovatelský průmysl. Toto odvětví zaznamenalo nejvyšší zastoupení pracovních míst (25,4 %). Nejnižší zaměstnanost představuje peněžnictví a pojišťovnictví tj. 1,2 % Dalším aspektem, který monitoring sleduje je i právní forma vlastnictví.
14
Počty zaměstnavatelů s příslušnou právní formou a jejich zaměstnanců Počet Počet subjektů pracovních míst
Právní forma Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona zapsaná v obchodním rejstříku Veřejná obchodní společnost Společnost s ručením omezeným Společnost komanditní Akciová společnost Obecně prospěšná společnost Družstvo Státní podnik Rozpočtová organizace Příspěvková organizace Zahraniční osoba Střední škola Základní škola Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) Obec (obecní úřad)
445
2765
32
237
16 446 3 101 2 4 38 13 26 5 10 29 12 27
279 10963 650 18427 283 114 2022 603 1093 59 720 1334 105 805
Z uvedené tabulky vyplývá, že největší počet subjektů mají společnosti s ručením omezeným (446 firem – 10 963 pracovních míst), stejně pak vysoké zastoupení představují fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku (445 firem – 2 765 pracovních míst). Největší podíl na zaměstnanosti v okrese ale nesou akciové společnosti (101 firem – 18 427 prac. míst).
2.2. Vývoj počtu evidovaných volných pracovních míst Průměrný počet volných pracovních míst na trhu práce v jednotlivých letech: Rok
Průměrný počet míst
Rok
Průměrný počet míst
1992
1941,7
1997
849,8
1993
1311,0
1998
511,5
1994
812,4
1999
381,8
1995
945,8
2000
280,5
1996
1315,3
2001
329,0
15
2000 1800
Počet míst
1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Rok
Z uvedeného tabulkového a grafického vyjádření průměrného počtu volných pracovních míst vyplývá že klesající trend počtu volných pracovních míst se v roce 2000 zastavil. V roce 2001 byl zaznamenán nárůst o 15 % i přesto, že byl zaveden nový způsob práce v oddělení poradenství ke zprostředkování zaměstnání. Poradkyně samy aktivně kontaktují zaměstnavatele a velice často nahlášené místo obsadí vhodným uchazečem, aniž by je zaváděly do databáze volných pracovních míst. Tímto způsobem bylo obsazeno zhruba 360 pracovních míst. Vývoj počtu hlášených volných pracovních míst v roce 2001 Měsíc
1
Počet míst
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
316 347 306 314 310 351 469 422 298 289 267 259
500
Počet míst
450 400 350 300 250 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Měsíc
Při sledování ročního období je zřejmé, že dochází k určitému nárůstu v letním období. Na konci roku dochází k opětovnému nížení počtu pracovních míst, tento stav je obdobný jako 16
v předcházejících letech. Důvodem je nárůst činností v zemědělství, stavebnictví a v odvětví, kde lze pracovní místa charakterizovat jako sezonní. Počet uchazečů na jedno pracovní místo v roce 2001
Počet uchazečů na jedno místo
60 49
50 41
41 37
40
40
44
45
9
10
51
40 36 28
30
31
20 10 0 1
2
3
4
5
6
7
8
11
12
Měsíc v roce
Trend počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo koresponduje s počtem volných pracovních míst. V druhé polovině roku v porovnání s pololetím prvním došlo k nárůstu počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Za poslední čtyři měsíce roku byl zaznamenán nejvyšší počet uchazečů na jedno volné pracovní místo.
17
2.2.1. Struktura evidovaných volných pracovních míst
Volná pracovní místa Celkem z toho pro - dělnické profese - THP a ostatní - absolventy a mladistvé - ZPS Rozdělení podle KZAM č. 1 – vedoucí a řídící pracovníci č. 2 – odborní duševní pracovníci č. 3 – technici, zdravotníci a pedagogové č. 4 – nižší administrativní pracovníci č. 5 – pracovníci ve službách a obchodu č. 6 – dělníci v zemědělství a lesnictví č. 7 – kvalifikovaní řemeslníci č. 8 – obsluha strojů č. 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Rozdělení podle vzdělání: - bez vzdělání - základní vzdělání - vyučen - středoškolské vzdělání - středoškolské bez maturity - vyučen s maturitou - gymnázium - střední odborné s maturitou - vyšší - vysokoškolské
Počet míst hlášených na ÚP 30.6.00 339 268 71 18 3
31.12.00 301 222 79 10 4
30.6.01 351 253 98 40 8
31.12.01 259 209 50 22 6
1 35 24 11 35 1 166 63 3
2 24 39 14 49 1 104 54 14
5 36 34 5 37 8 146 52 28
1 20 17 13 28 3 126 18 33
0 31 242 1 0 0 1 25 0 39
0 29 207 1 0 0 1 33 0 30
0 16 237 0 1 0 1 57 1 38
0 15 194 0 1 0 1 29 0 19
Z hlediska vzdělanostní struktury volných míst je patrné, že stále přetrvává poptávka po vyučených uchazečích. Na druhém místě byla pracovní místa pro uchazeče se středoškolským vzděláním. Lze konstatovat, že oproti roku 2000 došlo v průměru v roce 2001 k vyšší poptávce po vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných uchazečích, než po uchazečích se základním vzděláním. Při hodnocení struktury volných míst podle hlavních kategorií KZAM zjišťujeme, že i nadále je největší zájem o kvalifikované dělníky a řemeslníky (7. třída KZAM). V této skupině bylo k 31. 12. 2001 hlášeno 104 volných míst.
18
2.3. Nabídka pracovních sil 2.3.1. Vývoj počtu evidovaných uchazečů
14000 12000
Počet uchazečů
10000 8000 6000 4000 2000 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Rok 1998
7279
7318
7140
7190
7219
7830
8305
8434
8729
8725
8769
8942
Rok 1999
9510
9723
9743
9670
9762
10242 10764 10921 11001 11051 11166 11499
Rok 2000 11820 11959 11887 11878 11830 12080 12504 12540 12410 12304 12247 12485 Rok 2001 12951 12844 12606 12462 12475 12789 13066 13061 13057 13022 13049 13204
V průběhu roku 2001 došlo v měsících od února do června k poklesu evidovaných uchazečů. Nárůst v červenci se stabilizoval až do listopadu. V prosinci však počet evidovaných uchazečů opět vzrostl až na 13 320 uchazečů. Za rok 2001 se počet evidovaných uchazečů zvýšil o pouhých 72 oproti stavu na konci roku 2000.
19
2.3.2. Struktura evidovaných uchazečů Ve vzdělanostní struktuře evidovaných uchazečů o práci se podíl kvalifikovaných uchazečů a nekvalifikovaných uchazečů stabilizoval. Skupina uchazečů se základním vzděláním má stále největší zastoupení. K 31. 12. 2001 bylo v evidenci 5 536 uchazečů se základním vzdělání, tj. 41,93 %. Druhou velkou skupinu tvoří vyučení uchazeči, kterých je v evidenci 5181, tj. 39,24 %. Kvalifikační struktura uchazečů Bez vzdělání
1.čtvrtletí 13
2.čtvrtletí 13
3.čtvrtletí 14
4.čtvrtletí 15
2
3
4
4
5268
5267
5362
5517
2
2
2
1
104
142
182
186
5033
5024
5053
5181
61
59
54
55
257
271
270
270
478
426
460
450
1229
1409
1449
1351
24
32
35
26
24
21
28
23
108
119
139
122
3
1
5
3
12606
12789
13057
13204
Neúplné základní vzdělání Základní vzdělání Nižší střední vzdělání Nižší střední odborné vzdělání Střední odborné vzdělání s výučním listem Střední bez maturity i výučního listu Úplné střední všeobecné vzdělání ÚSO (SOU, SOŠ) s maturitou ÚSO (SOŠ, ÚSV) – pomaturitní studium Vyšší odborné vzdělání Bakalářské vzdělání Vysokoškolské vzdělání Doktorské vzdělání
Celkem
2.3.3. Dlouhodobě evidovaní uchazeči Za dlouhodobě evidované zde považujeme uchazeče, kteří jsou v evidenci déle než 12 měsíců. Složení dlouhodobě evidovaných uchazečů odpovídá zhruba složení uchazečů o práci všeobecně. Největší skupinu tvoří nekvalifikovaní uchazeči se základním vzděláním a kvalifikovaní dělníci a řemeslníci. Po kvalifikovaných pracovnících je sice vysoká poptávka, ale mnoho z evidovaných má nevhodnou kvalifikaci nebo různá zdravotní omezení, případně nemají odbornou praxi a nebo se jedná o matky s malými dětmi, čímž možnost jejich umístění klesá. Z těchto důvodů se tedy i tito "kvalifikovaní" podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti. Celkově bylo k 31. 12. 2001 dlouhodobě evidováno 7 450 uchazečů, jejich počet vzrostl o 735 oproti roku 2000. Z toho 4 698 uchazečů více než dva roky. I nadále tedy počet dlouhodobě evidovaných roste a konci roku jejich podíl dosahuje 56,48 % z celkového počtu.
20
Dlouhodobá evidence - stav k 31. 12. 2001
více než 24 měs. 41%
3-6 měs. 15%
12-24 měs. 24%
6-9 měs. 11%
9-12 měs. 9%
21
3. Nezaměstnanost 3.1. Stav a vývoj míry nezaměstnanosti Měsíc
Rok 96
Rok 97
Rok 98
Rok 99
Rok 00
Rok 01
Leden
7,7
10,55
12,68
16,5
20,47
22,22
Únor
7,72
10,66
12,75
16,9
20,71
22,03
Březen
7,63
10,58
12,44
16,9
20,59
21,63
Duben
7,69
10,39
12,5
16,7
20,69
20,83
Květen
7,62
10,56
12,55
16,9
20,61
20,85
Červen
7,82
11,06
13,6
17,2
21,05
21,38
Červenec
8,64
11,49
14,5
18,6
21,66
21,39
Srpen
8,79
11,81
14,7
18,9
21,73
21,38
Září
9,09
12,24
15,3
19,1
21,5
21,38
Říjen
9,34
12,04
15,2
19,17
21,2
20,96
Listopad
9,35
12,18
15,3
19,37
21,07
21
Prosinec
9,4
12,37
15,6
19,95
21,48
21,25
Míra nezaměstnanosti je v dlouhodobé sledovanosti poprvé na konci roku nižší než na začátku. V průběhu roku postupně klesala až na 20, 96 % v měsíci říjnu. V listopadu a prosinci došlo k nárůstu na hodnotu 21,25 %. Lze předpokládat, že tento příznivý vývoj bude pokračovat i v následujícím roce. Vývoj nezaměstnanosti v okrese je závislý na vývoji energetické politiky státu, přesto nepředpokládáme výrazné výkyvy a nárůst nezaměstnanosti. Období prvého pololetí bude stabilizované a to až do jeho konce, kdy na trh práce vstupují absolventi. Míru nezaměstnanosti může do určité míry ovlivnit nižší rozpočet prostředků na APZ a výše stanoveného klouzavého průměru pracovní síly. Míra nezaměstnanosti bude v 1. pololetí 2002 mírně oscilovat kolem 22 %.
22
3.2. Struktura nezaměstnanosti Zde bude pozornost věnována věkové struktuře uchazečů o zaměstnání a podílu žen na nezaměstnanosti. Věková struktura do 19 let počet % z toho do 18 let počet % 20 - 29 let počet % 30 - 39 let počet % 40 - 49 let počet % 50 - 59 let počet % 60 a více let počet % Uchazeči celkem počet
Rok 1996 Rok 1997 Rok 1998 Rok 1999 Rok 2000 Rok 2001 976 1209 883 769 649 1236 18,67 17,26 9,87 6,69 5,2 9,36 361 330 324 335 4,04 2,87 2,6 2,54 1506 2160 3466 4607 4779 4371 28,8 30,84 38,76 40,06 38,28 33,1 1098 1490 1927 2598 2924 3134 21 21,27 21,55 22,59 23,42 23,74 1141 1437 1719 2275 2540 2620 21,82 20,52 19,22 19,78 20,34 19,84 508 708 933 1231 1572 1818 9,72 10,11 10,43 10,71 12,59 4321 0 0 14 19 21 25 0 0 0,16 0,17 0,17 0,19 5229 7004 8942 11499 12485 13204
5000 4500
Počet uchazečů
4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 1996
1997
1998
1999
2000
2001
Rok do 19 let
20 - 29 let
30 - 39 let
23
40 - 49 let
50 - 59 let
Při posuzování věkové struktury uchazečů v letech 1997 – 2000 zjišťujeme, že došlo k poklesu podílu uchazečů ve skupině do 19 let, u ostatních věkových skupin počet uchazečů narůstá. V roce 2001 dochází k nárůstu věkové skupiny 19 let a k poklesu skupiny 20 – 29 let. Nejpočetnější skupinu tvoří uchazeči ve věku 20-29 let, kterých je v evidenci 4 371, tj. 33,1 %. Druhou nejpočetnější skupinou jsou uchazeči ve věku od 30-39 let , kterých je v evidenci 3 134, což je 23,74 %.
Podíl žen v evidenci uchazečů 49,98
50
49,5
49,48 49 Podíl v %
48,68
48
47 1. čtvrt.
2. čtvrt.
3. čtvrt.
4. čtvrt.
Podíl žen na celkové nezaměstnanosti do třetího čtvrtletí roku mírně narostl, a to na hodnotu 49,98 %, v evidenci bylo 6 526 žen. Ve čtvrtém čtvrtletí však jejich podíl naopak klesal a na konci roku 2001 činil 49.5 %. Oproti stavu na konci roku 2000 vzrostlo procentuální zastoupení žen na celkové nezaměstnanosti jen o 0,4 %. I nadále platí , že z vlastní skupiny žen je asi nejproblematičtější skupina žen s malými dětmi, která je obtížně umístitelná.
3.3. Tok nezaměstnanosti V průběhu roku 2001 se na úřadě práce nově hlásilo celkem 10 676 uchazečů. Nejvíce jich bylo v lednu 1533 a nejméně v prosinci 652. Průměrně se měsíčně hlásilo 890 uchazečů. Z evidence bylo vyřazeno celkem 9 957 uchazečů o zaměstnání. Pro nespolupráci bylo vyřazeno celkem 1 375 uchazečů, tj. o 331 více uchazečů než v loňském roce. Nejvíce, tj. 190, jich bylo vyřazeno v listopadu a nejméně tj. 72, v květnu. V průměru bylo každý měsíc vyřazeno pro nespolupráci 115 uchazečů. K 31. 12. 2001 pobíralo hmotné zabezpečení 20,2 % uchazečů, což je o 1,55 % méně než na konci roku 2000. Nejvíce uchazečů pobíralo hmotné zabezpečení v lednu (22,88 %), nejméně (18,91 %) v březnu. V průměru pobíralo v roce 2000 hmotné zabezpečení 20,66 % uchazečů. Při srovnání s rokem 2000 pobírá hmotné zabezpečení o 7,02 % uchazečů méně. Důvodem je nárůst dlouhodobé evidence uchazečů o zaměstnání. 24
Nově
Vyřazení
Vyřazení
Evidovaní
Pobírající
Míra
hlášení
uchazeči
celkem
hmotné
nezaměstn.
uchazeči
celkem
pro nespolupráci
v%
1
1533
1067
79
12951
zabezpečení 2963
22,22
2
762
869
77
12844
2819
22,03
3
630
868
76
12606
2543
21,63
4
722
866
76
12462
2357
20,83
5
758
745
72
12475
2366
20,85
6
981
667
78
12789
2588
21,38
7
1066
789
160
13066
2700
21,39
8
785
790
142
13061
2671
21,38
9
969
973
154
13057
2701
21,38
10
965
1000
186
13022
2790
20,96
11
853
826
190
13049
2791
21
12
652
497
85
13204
2667
21,25
Měsíc
4. Cizinci na trhu práce Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Cizinci nacházejí uplatnění zejména v profesích, které jsou postiženy převisem poptávky po pracovní síle nad její nabídkou a v profesích, které nejsou z ekonomických nebo společenských důvodů atraktivní pro tuzemské pracovníky. Cizinci jsou ochotni pracovat za daleko horších finančních a sociálních podmínek než tuzemští zaměstnanci, a proto jim naši zaměstnavatelé dávají přednost. Zaměstnavatelé rovněž vysoce hodnotí pracovní morálku a kázeň cizinců, kteří si dokáží vážit toho, že mají práci.
4.1. Zaměstnávání cizinců K 31.12.2001 pracovalo v okrese Most 380 cizinců s platným povolením úřadu práce. Oproti stavu na konci r.2000 došlo k nárůstu o 93 pracujících cizinců. Z tohoto počtu zde pracuje 129 cizinců v rámci kontraktů a 251 cizinců individuálně. Nejvíce cizinců v rámci kontraktů zaměstnává firma Elektrim Warszawa,o.s. (celkem 96 cizinců) na investiční zakázce United Energy, a.s. Komořany. Právě tato skutečnost má za následek navýšení počtu cizinců pracujících v našem okrese oproti předchozímu roku. Mezi největší zaměstnavatele v rámci individuálně
25
sjednané práce patří Jevrostav „A“, v.o.s. Most, Montizola Ústí nad Labem, s.r.o. a OKZ Holding Praha, a.s.. Při posuzování profesního složení pracuje nejvíce cizinců v okrese Most v profesích: svářeč, zedník, montér kotlář a montér potrubář. Jedná se o profese, ve kterých není na trhu práce v okrese Most dostatek vhodných uchazečů. Byl zaznamenán však i nárůst cizinců, kteří jsou zaměstnáváni v technických (odborných) profesích a oblasti marketingu a managmentu. Z hlediska národnostního složení tu jsou nejvíce zastoupeny skupiny občanů z Polska, Ukrajiny, Rumunska, Bulharska a Německa.
4.2. Zaměstnávání občanů Slovenské republiky v České republice K 31.12.2001 bylo na úřadě práce registrováno celkem 329 občanů Slovenské republiky ( dále jen SR). Tento počet je o 144 nižší než na konci roku 2000. Při posuzování profesního složení pracuje občanů SR v těchto profesích: svářeč 44, zámečník 37, zedník 37, elektromontér 29, lešenář 27, uklizeč 29 a montér 25. Tento trend profesního složení je dlouhodobý a je reakcí na nedostatek pracovníků v řadě těchto profesí z evidovaných uchazečů o práci. Mezi největší zaměstnavatele občanů SR (přímo nebo na základě smluv o dílo) patří následující organizace: Chudovský Most (40), Reluko Most (29), Mocek (28) a Spolagro Šarišské Jastrabie (23). Nejvíce občanů SR pracujících v našem okrese pochází z příhraničních a horských okresů SR, kde je vysoká nezaměstnanost. Největší zastoupení mají okresy Povážská Bystrica, Dolný Kubín, Sabinov a Čadca.
26
5. Kontrolní činnost Kontrolní pracovníci Úřadu práce v Mostě v roce 2001 zahájili celkem 57 kontrol zaměřených na dodržování pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti. V celkovém počtu kontrol je zahrnuto 18 kontrol, které se týkaly neoprávněného zaměstnávání cizinců na podnět cizinecké policie.Dále bylo v roce 2001 dokončeno 13 kontrol, které byly v roce 2000 neukončené z důvodu rozsáhlejšího šetření . Do konce roku 2001 bylo ukončeno 44 kontrol z toho bylo 13 ukončených kontrol zaměřených na neoprávněné zaměstnávání cizinců. Z celkového počtu je 13 kontrol neukončených. U některých z těchto kontrol nebyl ještě zpracován protokol z důvodu rozsáhlejšího šetření a u dalších probíhá námitkové řízení. Mezi nejčastější zjištění v oblasti dodržování pracovněprávních předpisů patří : -
sjednání pracovní smlouvy po dni nástupu do práce, nedostatečné vymezení místa výkonu práce, skončení pracovního poměru dohodou ústně, při skončení pracovního poměru dle § 53 ZP není dodržen stanovený postup dle § 55 ZP, neproplácení náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru, neproplácení odstupného při skončení pracovního nedodržování minimálních mzdových tarifů.
Za porušení pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti byla 28 zaměstnavatelům uložena pokuta v celkové výši 840.000,- Kč. Z tohoto bylo uděleno 19 zaměstnavatelům za rok 2001 v celkové výši 555.000,-Kč. Z tohoto počtu 6 zaměstnavatelů podalo odvolání proti rozhodnutí o pokutě (265.000,- Kč), 1 rozhodnutí nenabylo právní moci (40.000,- Kč) a 9 uložených pokut je za kontroly, které byly zahájeny v roce 2000 ale ukončeny 2001 (285.000,- Kč). Dále byly uloženy 4 pořádkové pokuty ve výši 70.000,- Kč, z toho 3 pořádkové pokuty byly za kontroly zahájené v roce 2000 (45.000,- Kč). V roce 2001 byla provedena 1 vnitřní kontrola zaměřená na uzavírání dohod o zabezpečení odborné praxe pro absolventy škol nebo zabezpečení získání kvalifikace mladistvých mezi úřadem práce a zaměstnavateli, včetně vyúčtování mzdových nákladů a vyplacení příspěvku. Kontrolou byly zjištěny drobné nedostatky, ke kterým byl přijat návrh na nápravná opatření. Během roku 2001 bylo podáno 38 písemných podnětů ke kontrole. Kontrolní pracovníci provedli na základě některých podnětů kontrolu a ostatní byly zařazeny do kontrol v roce 2002 nebo byly postoupeny příslušnému orgánu státní správy. V případě, že stěžovatel podal podnět týkající se neuspokojení nároků ze strany zaměstnavatele, byl poučen o řešení své záležitosti soudní cestou. Dále bylo přijato několik desítek ústních podnětů. Většina podnětů poukazovala na nelegální zaměstnávání občanů. Dále v rámci své činnosti kontrolní pracovníci přijímali a šetřili v roce 2001 stížnosti ve smyslu vyhlášky č. 150/1958 Ú.l., podané občany na úřad práce. Celkem bylo podáno 11 stížností, z toho byla jedna shledána oprávněná, dvě částečně důvodné a 8 bylo shledáno jako nedůvodné.
27
6. Aktivní politika zaměstnanosti 6.1. Cíle a zaměření aktivní politiky zaměstnanosti Aktivity úřadu práce v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti vycházely z programových dokumentů zaměřených na rozvoj zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů, a to především z Národního akčního plánu zaměstnanosti pro r. 2001. Podpora směřovaná ke zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti byla orientována jednak na jednotlivé občany a jednak na skupiny uchazečů z rizikových skupin. Úřad práce vycházel z předpokladu, že stabilní úroveň zaměstnanosti lze dosáhnout s motivovanou a dobře připravenou kvalifikovanou a flexibilní pracovní silou. Aktivní politika zaměstnanosti se přizpůsobila stanoveným cílům se snahou: - snížit počet nezaměstnaných osob. - zvýšit zaměstnatelnost uchazečů zvýšením jejich kvalifikace a motivace, - dosáhnout vyššího souladu kvalifikace uchazečů s potřebami trhu práce, - vytvářet podmínky pro zapojení osob hledajících práci do pracovního procesu, - optimálně využívat nástroje APZ, - využívat VPP k rozvoji systémových míst. Priority podporované z prostředků APZ byly realizovány v těchto oblastech a v rámci těchto projektů : - projekty zaměřené na prioritní skupiny uchazečů o zaměstnání, - projekty zaměřené na zvýšení motivace a zaměstnatelnosti, - projekty zaměřené na podnikání, - projekty zaměřené na podporu vzniku systemizovaných pracovních míst, - projekty zaměřené na podporu zaměstnanosti v subjektech neziskového charakteru, především v oblasti sociální, - projekty zaměřené na podporu zaměstnávání a resocializaci Romů.
6.2.
Plnění opatření NAPZ prostřednictvím realizace APZ
Opatření NAPZ, která nebyla systémového a legislativního charakteru a mají přímou vazbu na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti byla aplikována v následujících opatřeních, programech a projektech za pomoci jednotlivých nástrojů APZ i jejich vzájemné kombinace. Opatření pilíře č. 1 Podpora zaměstnatelnosti byla realizována se zaměřením na tyto cíle: ·
na podporu vytvoření trvale udržitelných pracovních míst v podnikatelské sféře,
·
na rozvoj odborné praxe absolventů škol, 28
· na podporu rozvojových aktivit obcí v rámci VPP, · na podporu tvorby systémových pracovních míst u neziskových organizací a na zvýšení zaměstnanosti v oblasti sociálních služeb, · na vytváření pracovních příležitostí pro zdravotně a sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel, · na cílené vzdělávání, · na nespecifické vzdělávání. Na tyto cíle byly zaměřeny projekty: Most, Absolvent 2001, Perspektiva, Praxeis, Energie, Volba , Asistent a Domovník. Těmito opatřeními aktivně prošlo 2 637 uchazečů o zaměstnání. Opatření pilíře č. 2 Podpora podnikání vycházejí z možností tržního systému, jehož rozmanitost zajišťuje, že do podnikatelského sektoru bude zapojováno stále více osob a budou zde vznikat nová pracovní místa jak u malých a středních podniků tak i nové živnosti. V rámci tohoto opatření byly realizovány: · kvalifikační příprava uchazečů o zaměstnání na samostatnou výdělečnou činnost, · podpora vzniku pracovních míst sebezaměstnáním, · poradenské služby pro začínající podnikatele, · rozvoj tradičních řemesel, · podpora vzniku trvale udržitelných pracovních míst u podnikatelských subjektů. Na podporu tohoto pilíře byly realizovány projekty : Tempo, Tradice V rámci těchto opatření byla poskytnuta podpora 135 uchazečům. Opatření pilíře č.3 Podpora schopnosti podniků a zaměstnanců přizpůsobit se změnám jsou zaměřeny do oblasti prevence nezaměstnanosti, jejíž hlavní snahou je udržení stávající zaměstnanosti a znovunavrácení obtížně umistitelných uchazečů na trh práce. Hlavními cíli úřadu práce byla: · podpora adaptability podniků podporou zaměstnaneckých rekvalifikací, · rozvoj poradenských služeb pro občany ohrožené ztrátou zaměstnání, · podpora činnosti poradenských středisek pro rozvoj zaměstnanosti, · rozvoj celoživotního vzdělávání, · motivace dlouhodobě rekvalifikačním aktivitám,
evidovaných
uchazečů
o
zaměstnání
k resocializičním
a
· motivace zaměstnavatelů k přijetí obtížně umistitelných uchazečů do pracovního poměru, · v praxi odzkoušet novou formu oragnizace práce JOB rotation. Tyto cíle byly realizovány prostřednictvím projektů : RIC-středisko pro rozvoj zaměstnanosti, EDUCHEM – středisko pro rozvoj zaměstnanosti, Do těchto opatření bylo zapojeno 595 uchazečů. Opatření pilíře č. 4 Podpora rovných příležitostí jsou vedena snahou o zajištění práva na stejnou míru příležitostí a možností dosáhnout vhodného pracovního uzplatnění na trhu práce včetně kvalifikační přípravy. Prioritami tohoto pilíře jsou: · aktivní podpora vzdělávání a zaměstnávání žen, 29
· aktivní podpora zvyšování kvalifikace a zapojení se na trh práce handicapovaných občanů,
zdravotně
· iniciace a podpora aktivit vedoucích k pracovnímu uplatnění Rómů. Tyto cíle byly realizovány v rámci projektů : Energie, Praxeis, Dživas, Lačo Drom. Do opatření tohoto pilíře bylo zapojeno 238 uchazečů o zaměstnání. Aktivní opatření byla zaměřena na kvantifikativní cíl, kterým je zachování podílu uchazečů o zaměstnání zařazených do programu APZ minimálně na úrovni předchozího roku, což se podařilo .Opatřeními prošlo 27,3% všech uchazečů. Využívány byly projekty, které se v předchozích letech osvědčili, ale byly hledány i novém způsoby řešení zvýšení zaměstnatelnosti a zaměstnanosti.
6.3. Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa jsou rozdělena na nová pracovní místa vytvořená zaměstnavatelem a nová pracovní místa vytvořená zahájením samostatné výdělečné činnosti uchazečem o zaměstnání. SÚPM Návratná finanční výpomoc Dotace na úhradu mezd Samostatně výdělečná činnost Celkem
Podané žádosti
Uzavřené dohody
Vytvořená místa
Umístění uchazeči
53
45
120
120
414
328
328
328
65
54
54
54
532
427
502
502
Celkové náklady v Kč 7 366 338,12 146 986,2 879 060,22 392 384,-
6.3.1. Nově vytvořená pracovní místa V roce 2001 bylo podáno zaměstnavateli 467 žádostí o finanční příspěvek na zřízení nových pracovních míst, z toho 444 žádostí bylo komisí aktivní politiky zaměstnanosti schváleno. Zbylé žádosti nebyly schváleny zejména proto, že snahou některých zaměstnavatelů bylo vytvořit nová pracovní místa v rozporu se zásadami, stanovenými pro tvorbu pracovních míst v mosteckém regionu. V několika případech nebyly žádosti schváleny z titulu, že se nejednalo o nově vytvořená společensky účelná pracovní místa, nebo sám uchazeč nenastoupil do pracovního poměru na dohodu z důvodu nevyhovujícího zdravotního stavu. Rozdílem mezi uzavřenými dohodami a počtem umístěných uchazečů je i ta skutečnost, že docházelo k odstoupení od dohod v den jejich podpisu ze strany zaměstnavatele. Z celkové počtu 448 vytvořených pracovních míst bylo uzavřeno 328 dohod na částečnou úhradu mzdových nákladů. Nejvíce pracovních míst bylo zřízeno v s.r.o. Gramko Most a to 14 pracovních míst pro profesi montér opěrek, Kamaplast s.r.o. Braňany a to 10 pracovních míst v profesích manipulační dělník, zedník a zámečník a v s.r.o. M. Bajer Litvínov 7 pracovních míst v profesi dělník textilní výroby. Příspěvek na krytí jednorázových nákladů na zřízení pracovního místa byl poskytnut na vytvoření 120 nových pracovních míst. Nejvíce pracovních míst bylo zřízeno ve firmách: 30
Kamaplast s.r.o. Braňany 12 prac. míst, M. Ward Manufacturing s.r.o. Korozluky 10 prac. míst, Prodec s.r.o. Most 7 prac. míst a Opta data s.r.o. Most 7 prac. míst. Úřad práce poskytl na zřízení nových pracovních míst příspěvek v celkové výši 15.026.586,- Kč, z toho bylo vynaloženo 2.879.600,- Kč na krytí nákladů při zřízení pracovních míst a 12.146.986,- Kč činil příspěvek na mzdy.
6.3.2. Samostatná výdělečná činnost K 31.12 2001 bylo projednáno komisí aktivní politiky zaměstnanosti 65 žádostí o finanční příspěvek na zřízení nového pracovního místa, které podali uchazeči o zaměstnání evidovaní úřadem práce, kteří se rozhodli řešit svou situaci na trhu práce zahájením samostatné výdělečné činnosti. Komisí APZ bylo schváleno 54 žádostí. Schváleno nebylo 11 žádostí, především z důvodu nedostatečné praxe v oboru, ve kterém chtěl uchazeč podnikat, vysoké konkurence v této oblasti, nedoložením všech potřebných dokladů souvisejících se žádostí a v neposlední řadě i tím, že uchazeči mají pohledávky vůči státnímu sektoru. Začínající podnikatelé jsou úřadem práce podporováni také prostřednictvím rekvalifikačního kurzu „Zakladatel malého podniku“. Absolventi tohoto kurzu tvoří převážnou část začínajících podnikatelů z řad uchazečů o zaměstnání. Mezi nejčastější předměty podnikání patří specializovaný maloobchod, zprostředkovatelská činnost, vedení účetnictví, administrativní práce. Při schvalování a případné podpoře komise APZ přihlížela i k novelizaci živnostenského zákona. Průměrná výše příspěvku na jednoho uchazeče činí 53.316,- Kč. Úřad práce poskytl na vytvoření nových pracovních míst zahájením samostatné výdělečné činnosti příspěvek v celkové výši 2.879.060,- Kč.
6.4. Veřejně prospěšné práce K 31.12.2001 bylo podáno zaměstnavateli 178 žádostí o příspěvek na vytvoření pracovních míst veřejně prospěšné práce. Komise APZ tyto žádosti projednala a 151 jich schválila. Na základě takto uzavřených dohod bylo vytvořeno celkem 739 nových pracovních příležitostí. Spolu s pracovními místy vytvořenými v loňském roce existovalo k 31.12.2001 celkem 966 pracovních míst VPP na kterých bylo zaměstnáno 843 osob. Celkem bylo od počátku roku zapojeno na VPP 1153 uchazečů. Veřejně prospěšné práce byly vytvářeny především ve spolupráci s obcemi, kde vzniklo celkem 258 pracovních míst, k tomu lze připočíst ještě místa vzniklá ve spolupráci s technickými službami v Mostě a v Litvínově, kterých bylo 91. Celkem tedy pro řešení nezaměstnanosti v obcích vzniklo 349 pracovních míst. Kromě těchto pracovních míst směřoval úřad práce prostředky na VPP ještě do čtyř zásadních oblastí reprezentovaných projekty APZ. Prvním z nich je projekt „ DOMOVNÍK“, jež má pomoci k oživení profese domovník, v rámci tohoto projektu bylo vytvořeno 77 pracovních míst. Druhým je projekt „ASISTENT“, který má ověřit užitečnost funkce asistentů ( pro volnočasové aktivity, romskou problematiku a sociálních asistentů) na základních školách, v rámci tohoto projektu bylo vytvořeno 37 pracovních míst. Další oblastí je problematika zaměstnávání romských spoluobčanů, jejíž řešení má pomoci najít projekt „DŽIVAS“ a „LAČO DROM“ a Sdružení Romů města Mostu, kde bylo vytvořeno 61 pracovních míst. Poslední oblastí je podpora zaměstnávání v chráněných dílnách, kterou reprezentuje projekt „PRAXEIS“ a společnost Energie, o.p.s., kde bylo vytvořeno celkem 89 pracovních míst. Úřad práce vynaložil z prostředků aktivní politiky v roce 2001 na veřejně prospěšné práce 92.765.859,- Kč 31
VPP
Podané žádosti
Uzavřené dohody
Vytvořená místa
Umístění uchazeči
Celkové náklady v Kč
178
151
966
843
92 765 859,-
Počet vytvořených míst na VPP k 31. 12. 2001
Právní forma subjektu příspěvkové organizace fyzické a právnické osoby o.p.s. občanská sdružení církve a církevní organizace neziskové organizace obce celkem
počet míst 70 406 70 90 26 46 258 966
% 7,2 42,0 7,2 9,3 2,7 4,8 26,7 100,0
Podíl zaměstnaneckých subjektů na tvorbě VPP
neziskové organizace 5%
církve a církevní organizace 3%
fyzické a právnické osoby 45%
obce 29%
občanská sdružení 10%
32
o. p. s. 8%
6.5. Rekvalifikace Úřad práce v Mostě ve spolupráci s výchovně-vzdělávacími středisky zajišťoval v roce 2001 rekvalifikační kurzy a programy, jak v okrese Most, tak i mimo okres. Tyto rekvalifikace byly prováděny a financovány v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Při zajišťování rekvalifikace ÚP Most vycházel z potřeb trhu práce, dosaženého vzdělání, zájmu a zdravotního stavu uchazečů a organizoval kurzy v těchto hlavních směrech: Motivační a praktická rekvalifikace pro mladistvé v rámci projektu "MOST". Nespecifická rekvalifikace pro absolventy středních škol evidovaných na ÚP. Motivační kurz k získání teoretických a praktických dovedností při získání zaměstnání. Rekvalifikace uchazečů na základě potřeb trhu práce nebo na základě předem podepsané dohody s budoucím zaměstnavatelem účastníka rekvalifikace. Rekvalifikace pracovníků v organizacích. V období od 1.1.2001 do 31.12.2001 zprostředkoval Úřad práce v Mostě celkem 218 rekvalifikačních kurzů pro 1407 rekvalifikantů. V rámci projektu "MOST" v 1. pololetí roku 2001 absolvovalo rekvalifikaci 63 uchazečů o zaměstnání a ve 2. pololetí bylo v rámci tohoto projektu uzavřeno 87 nových dohod o rekvalifikaci. Od 1.1.2001 do 31.12.2001 proběhlo 43 zaměstnaneckých rekvalifikací, kterých se zúčastnilo 47 rekvalifikantů. Celkem se rekvalifikací zúčastnilo 1604 rekvalifikantů. Ze specifických rekvalifikací byly pořádány tyto kurzy: svářečské, kuchař-číšník, kosmetička, kadeřnice, pedikúra, manikúra a modeláž nehtů, obsluha motorových vozíků, kurz řidičů vysokozdvižných vozíků, Cisco networking academy, elektro-vyhláška 50/1978 Sb.§7, pracovník bezpečnostní služby, administrativní a sekretářské práce, účetní a daňové poradenství, školení a přezkoušení strojníka stavebních strojů, jednoduché účetnictví a mzdová agenda, celní deklarant, základy PC, výpočetní technika, programátor, kartonáž (ZPS), keramika (ZPS), Krušnohorská řemesla, montér suchých staveb, truhlář, vazba a aranžování květin, sanitářský kurz, krupiér, masér pro sportovní a rekondiční masáže, vodoinstalatér-topenář, obchodní asistent podnikatele "REVITAL", diagnosticko rekvalifikační program "START II" , "START III" a "START IV", pečovatelka, pracovník asistenční služby, práce ve výškách pomocí horolezecké techniky a techniky průmyslového lezení, obsluha zemních a stavebních strojů, grafik AutoCAD+CorelDRAW, výuka a výcvik k získání řidičského oprávnění. Do nespecifických rekvalifikací patřily kurzy: "zakladatel malých a středních podniků", organizovaný ve spolupráci se sdružením CEPAC - Morava, a motivační kurzy k získání teoretických a praktických dovedností při získání zaměstnání (RIC + EDUCHEM + PERSONA GRATA + ASISTA: FOCUS-ZPS). Pro absolventy středních škol byly uspořádány kurzy: manažer cestovního ruchu, asistent pro práci s informační technologií a internetem, servisní technik výpočetní techniky a správce informačních technologií. Ve výše uvedeném období rovněž probíhaly rekvalifikace - stáže pro absolventy středních škol - administrativní pracovník a projekt "PERSPEKTIVA". Projekt "MOST" je určen pro mladistvé uchazeče bez kvalifikace. Jeho obsahem je motivační a rekvalifikační kurz a navazující zaměstnání za pomoci APZ. Rekvalifikační kurzy 33
proběhly v těchto oborech: kuchař, truhlář, zámečník, provoz služeb, montér suchých staveb, kadeřnice, zedník, malíř, povrchová úprava interiérů a vazba suchých květin. Od 1.1.2001 do 31.12.2001 probíhaly tyto zaměstnanecké rekvalifikace: pracovník obecní policie, samostatný odborný referent - veřejnosprávní činnost, strážník obecní policie, základní obsluha PC, manažer enviromentu, pracovník asistenční služby, instruktor plavání kojenců, batolat a dětí předškolního věku, cvičitel plavání, výuka v řízení motorových vozidel, elektrikář, chemik, základní kurz svařování elektrickým obloukem, orientace na trhu práce, kurz pro svařování venkovních vodovodů, pedikúra, Evropská unie pro pracovníky hospodářských komor a pracovníky státní správy. Od 1.1.2001 do 31. 12.2001 bylo vynaloženo na rekvalifikační programy celkem 39 346 981,--Kč, tedy na jednoho účastníka kurzu průměrně 24 530,--Kč. Úspěšnost rekvalifikačních kurzů z hlediska uplatnění se na trhu práce činí v průměru 40%. Poradenství pro volbu povolání se realizuje na tzv. IPS (informační a poradenské středisko). Pracovníci IPS poskytují informace a poradenskou službu, týkající se volby povolání, žákům 8. a 9. tříd základních škol, studentům středních škol, jejich rodičům a dalším zájemcům, a to formou jak individuální, tak skupinovou. Od 1.1.2001 do 31.12.2001 využilo služeb IPS při skupinovém poradenství 132 tříd z 31 škol, t. j. 2640 žáků ZŠ, a 32 tříd z 13 středních škol, t. j. 643 studentů. Individuálního poradenství využilo 168 klientů. Pracovníci IPS participují na projektech pro mladistvé nekvalifikované uchazeče o zaměstnání, zpracovávají informační materiály týkající se problematiky, spolupracují se základními školami, středními školami, výchovnými poradci a pedagogicko-psychologickou poradnou.
34
6.6. Zřizování a provoz chráněných dílen a pracovišť Uchazeči se změněnou pracovní schopností tvoří 10,2 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných Úřadem práce v Mostě. Z počtu 1341 uchazečů se ZPS je 12 s těžším zdravotním postižením.
Evidence uchazečů se ZPS
Počet uchazečů se ZPS
1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
Leden
Březen
Červen
Září
Prosinec
Rok 95
334
350
355
389
426
Rok 96
433
460
496
565
643
Rok 97
666
732
782
825
816
Rok 98
834
867
899
944
967
Rok 99
987
997
1015
1050
1103
Rok 00
1126
1168
1187
1241
1247
Rok 01
1309
1289
1312
1317
1341
Současná situace postižením. Překážkou výrobních programů a s občané schopni kvalitně
na trhu práce nevytváří prostor pro zaměstnávání občanů se zdravotním pro větší pracovní uplatnění občanů se ZPS je nedostatek vhodných tím souvisejících pracovních činností, které jsou zdravotně postižení vykonávat.
35
Aktivní politika zaměstnanosti na úseku zřizování pracovních míst pro zdravotně postižené občany v roce 2001 Chráněné dílny Chráněná pracoviště Zřízení Provoz Celkem
Podané žádosti 39 39
Uzavřené dohody 9 22 31
Vytvořená místa 21 21
Umístění uchazeči 19 60 79
Celkové náklady v Kč 1 602 240,1 657 895,3 260 135,-
Stav pracovních příležitostí pro zdravotně postižené občany k 31. 12. 2001
Zaměstnávání ZPS
Chráněné dílny Počet dílen Počet míst pro ZPS 7 73
Chráněná pracoviště Počet pracovišť Počet míst pro ZPS 25 25
V roce 2001 bylo zaměstnavateli podáno celkem 39 žádostí o poskytnutí finančního příspěvku. Z celkového počtu žádostí bylo 32 vyřízeno kladně, v sedmi případech příspěvek poskytnut nebyl a to z důvodu souběhu dotací, nedostatku vhodných uchazečů pro uvedenou profesi a nebo vysokého rizika v oblasti podnikání. Po schválení komisí APZ úřad práce uzavřel 9 dohod na zřízení chráněných pracovišť, z toho byla jedna dohoda o poskytnutí příspěvku uchazeči o zaměstnání, který bude samostatně výdělečně činný. Na základě uzavřených dohod bylo vytvořeno 21 pracovních míst pro občany se ZPS a bylo poskytnuto celkem 1.602.240,- Kč. Ve sledovaném období uzavřel úřad práce 22 dohod o poskytnutí příspěvku k částečné úhradě provozních nákladů chráněného pracoviště, čímž úřad práce přispívá na částečnou úhradu provozních nákladů 25 chráněných pracovišť. Ve většina případů byla komisí schválena maximální částka příspěvku, tj. 40.000,- Kč, pouze v jednom případě bylo schváleno 20.000,- Kč ročně na jednoho občana se ZPS. K částečné úhradě provozních nákladů poskytl úřad práce částku 1.041.750,- Kč. Současně plnil úřad práce závazky z dohod k částečné úhradě provozních nákladů chráněných pracovišť uzavřených v předcházejícím období. Na základě těchto dohod bylo vyplaceno 616.145,- Kč. Celkové čerpání finančních prostředků na zřízení a provoz chráněných pracovišť pro občany se ZPS v roce 2001 činilo 3.260.135,- Kč. V okrese Most se nachází 7 chráněných dílen, kde pracuje 73 občanů se ZPS. V roce 2001 využily možnosti finančního příspěvku na zřízení chráněných pracovišť ve větším počtu dva podnikatelské subjekty, které již mají zaměstnaných více jak 50 % občanů se ZPS. Je to spol s r.o. FERDA CZ a Karel Machač - GRAPH Design, kterému byla zároveň poskytnuta dotace na úhradu zvýšených osobních nákladů při zaměstnávání občanů se ZPS, kterou poskytuje dotační komise MPSV. Část finančních prostředků byla poskytnuta obecně prospěšné společnosti ENERGIE a chráněné dílně PRAXEIS na úhradu provozních nákladů na chráněná pracoviště , která byla zřízena za pomoci úřadu práce v předcházejícím období.
36
6.6.1. Žádosti zaměstnavatelů o předchozí souhlas k rozvázání pracovního poměru s osobou se ZPS V roce 2001 bylo podáno celkem 28 žádostí zaměstnavatelů o udělení předchozího souhlasu (dále PS) k rozvázání pracovního poměru s osobou se ZPS. V 18 případech byl souhlas s rozvázáním pracovního poměru udělen. Z toho ve 14 případech byl udělen souhlas z důvodů ust. § 46 odst. 1 písm. c) ZP - jiné organizační změny, stane-li se zaměstnanec nadbytečným a ve čtyřech případech z důvodů ust. § 46 odst. 1 písm. d) ZP - ze zdravotních důvodů. V 8 případech bylo správní řízení zastaveno. Řešené případy
Rok 1998
Rok 1999
Rok 2000
Rok 2001
Počet žádostí zaměstnavatelů k udělení PS
17
24
22
28
Počet udělených souhlasů:
9
8
11
18
z toho podle § 46 ZP, odst. 1 písmeno c)
5
4
6
14
písmeno d)
4
4
5
4
písmeno e)
0
0
0
0
Souhlas nebyl udělen
2
6
0
1
Správní řízení nebylo zahájeno
1
0
0
1
Žádosti v řízení
0
0
2
0
6.7. Odborná praxe absolventů škol Absolventi škol a mladiství patří z hlediska uplatnění na trhu práce k rizikovým skupinám. Tuto skutečnost potvrzuje i dosavadní vývoj na trhu práce: se stoupající celkovou nezaměstnaností se výrazně zvyšuje i nezaměstnanost absolventů škol a mladistvých. Mladiství po ukončení základních škol a speciálních základních škol, nebo při předčasném ukončení přípravy na budoucí povolání, tvoří jednu z nejrizikovějších kategorií uchazečů o zaměstnání. Hlavní nevýhodou této skupiny při vstupu na trh práce je chybějící kvalifikace, praxe a nízká věková hranice. Další z příčin, proč zaměstnavatelé nemají zájem o mladistvé pracovníky je i jejich právní ochrana, která je pro zaměstnavatele nežádoucí komplikací. Absolventi učňovských zařízení patří do kategorie kvalifikovaných uchazečů o zaměstnání, kteří mají předpoklady i schopnosti najít uplatnění na trhu práce, ale pro nedostatek volných pracovních míst kombinovaný s problémy uplatnitelnosti absolventů vůbec, zůstává většina z nich v evidenci uchazečů o zaměstnání. K rozporu mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce dochází v profesích kuchař a číšník, prodavač, šička a švadlena, protože poptávka ze strany zaměstnavatelů stále trvá, ale nabízená výše mzdy se mnohdy rovná hmotnému zabezpečení nebo vypláceným sociálním dávkám. Proto i z těchto důvodů mnozí absolventi škol setrvávají v evidenci. Absolventi středních odborných škol, gymnázií a vyšších odborných škol patří opět do kategorie kvalifikované skupiny uchazečů o zaměstnání, jejichž zaměstnatelnost oproti předcházející skupině je dále komplikovaná nevhodnou strukturou kvalifikace. Jde zejména o obory administrativní, ekonomické a manažerské. Projevují se tak důsledky tržního chování mnoha škol, 37
především soukromých. Nabízejí obory podle názvu pro rodiče lákavé, ale pro trh práce méně upotřebitelné. Absolventi vysokých škol tvoří už tradičně nejméně početnou a nejméně problémovou skupinu. Skutečnost, že čím vyšší vzdělání, tím nižší míra nezaměstnanosti sice stále ještě platí, avšak stále více nezaměstnanost zasahuje i tuto skupinu absolventů. Ohrožení absolventů škol a mladistvých dlouhodobou nezaměstnaností snižuje úřad práce aktivními opatřeními tj. zabezpečení odborné praxe absolventů škol nebo získání kvalifikace mladistvých spolu s intenzivní poradenskou činností.
Absolventi Absolventi – ROPO Celkem
Podané žádosti
Uzavřené dohody
Vytvořená místa
Umístění uchazeči
Celkové náklady v Kč
162 36 198
132 31 163
132 31 163
132 31 163
6 640 493,2 139 624,8 780 117,-
Zaměstnavateli bylo k 31.12.2001 podáno 198 žádostí o příspěvek. Tyto žádosti projednala komise aktivní politiky zaměstnanosti. Patnáct žádostí nebylo schváleno, ve dvaceti případech nebyla dohoda uzavřena z důvodu nástupu uchazeče k jinému zaměstnavateli, nebo byla žádost zrušena ze strany zaměstnavatele. Uzavřeno bylo od počátku roku 132 dohod na zabezpečení odborné praxe absolventů škol nebo získání kvalifikace mladistvých a 31 dohod na zabezpečení odborné praxe absolventů škol v rozpočtových nebo příspěvkových organizacích. Celkový počet živých dohod o zabezpečení odborné praxe pro absolventa školy nebo získání kvalifikace mladistvého, včetně těch, které přešly z roku 2000, činí k 31.12.2001 111 dohod . Jedná se o 102 pracovních míst pro absolventy SŠ a odborných učilišť, 9 míst pro absolventy VŠ. K tomuto počtu patří ještě 26 dohod uzavřených s využitím nástroje umisťování absolventů na odbornou praxi absolventů škol v rozpočtových nebo příspěvkových organizacích dle MP 4/2000 , a to především pro Okresní úřad, Okresní soud a Věznici Bělušice. Na dohody uzavřené na zajištění odborné praxe absolventů škol nebo získání kvalifikace mladistvých ( počet dohod je totožný s umístěnými absolventy) bylo k 31.12.2001 vyplaceno celkem 6 640 493,-Kč a 2 139 624,-Kč bylo vyplaceno na dohody uzavřené na zajištění odborné praxe absolventů škol v rozpočtových a příspěvkových organizacích.
6.7.1. Projekt zaměstnanosti financovaný z prostředků PALMIF V roce 2001 probíhala realizace lokálního projektu na podporu zaměstnanosti PALMIF podporovaného v rámci programu EU PHARE CZ 9902-02 s názvem PERSPEKTIVA – umistění mladých absolventů. Cílem projektu je zvýšení praktických dovedností absolventů na úroveň žádané pracovní síly na trhu práce. Prostředkem je vytvoření až 50 míst ročních stáží u zaměstnavatelů s perspektivou vytvoření stálých pracovních míst. Výstupem tohoto vzdělávacího projektu s důrazem na praktické dovednosti je umístění až 50 % absolventů do pracovního poměru, podchycení aktivit vedoucích k samostatné výdělečné činnosti a získání „praxe“, tolik vyžadované od zaměstnavatelů včetně referencí.
38
Poskytnutá dotace je 38 000,- EUR v rámci programu EU PHARE-Palmif. Předpokládané ukončení realizace projektu je k 30.4. 2 002. Z průběhu realizace lze předpokládat, že cílů projektu bude dosaženo,úspěšnost získání zaměstnání činí dosud 32 % ze zařazených frekventantů.
7. Stručná analýza problémových skupin a oblastí Rozhodující oblasti ovlivňující zaměstnanost jsou: 1. rozvoj malého a středního podnikání Přestože byl okres Most zařazen mezi hospodářsky problémové oblasti s možností využít zvýhodněných programů malého a středního podnikání (např. program REGION), počet uplatňovaných a realizovaných projektů byl velmi nízký, což ukazuje na jejich malou aktivitu v této hospodářské činnosti. Tato skutečnost vede k celkovému poklesu pracovních míst v regionu, kde by spíše měly s podporou státu vznikat, jako částečná náhrada za zrušená pracovní místa v rámci restrukturalizačních opatření. 2. neukončená a probíhající restrukturalizace nejvýznamnějších zaměstnavatelů Vysoký podíl koncentrace průmyslu se specializací na těžbu uhlí, chemickou výrobu a energetiku představuje až 40% všech pracovních míst a prochází nejenom v důsledku odbytových potíží stále restrukturalizací. Protože řada výrobců modernizuje své technologie (Česká rafinérská, a.s., Chemopetrol, a.s.) a racionalizuje svůj provoz (MUS, a.s.), dochází k redukci pracovních míst a propouštění zaměstnanců. 3. vzdělanostní struktura a kvalifikace obyvatel Přestože stoupá počet kvalifikovaných evidovaných uchazečů, prohlubuje se rozpor mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a strukturou volných pracovních míst. Projevují se také negativní dopady vyplývající z nesouladu mezi stávající oborovou strukturou středního a učňovského školství a potřebami trhu práce. Na trhu práce donedávna převažovala pracovní síla, pro níž nebylo uplatnění, a na druhé straně byl nedostatek kvalifikované pracovní síly s dovednostmi. Individuální zkušenosti zaměstnavatelů dokazují, že vážným problémem zaměstnanců není jen kvalifikace samotná, ale především motivace a ochota k vyššímu výkonu, produktivita a přizpůsobivost. Na jedné straně problémové oblasti, na straně druhé problémové skupiny uchazečů o zaměstnání, které přímo souvisejí a podmiňují do určité míry problémovost uplatnění na trhu práce. Specifičnost našeho regionu, a okresu Most zvlášť, je v tom, že do problémové skupiny lze zařadit každého občana, který je postižen ztrátou zaměstnání. Obtížná umístitelnost spočívá v tom, že je charakteristické dlouhé hledání odpovídajícího pracovního uplatnění, které bez rozdílu kvalifikace uchazeči získávají jen velmi obtížně a jednak s tím související minimální vznik nových pracovních míst, umocněný neustálým snižováním a rušením pracovních míst v souvislosti s restrukturalizací regionu.
39
Přesto lze jako nejproblémovější skupiny, které pracovní uplatnění hledají nejhůře, označit tyto skupiny osob: 1. občané se změněnou pracovní schopností a zdravotními omezeními, 2. absolventi a mladiství uchazeči, 3. dlouhodobě evidovaní uchazeči, 4. restrukturalizovaní pracovníci. 1.) Občané se ZPS tvoří trvale 10 % z celkového počtu nezaměstnaných a spolu s dalšími uchazeči se zdravotním omezením je toto procento však mnohem vyšší. Tato skupina obyvatel je už ze samé své podstaty takřka neumístitelná, zejména potom v oblasti, kde mají problém najít práci i zdraví lidé. Při posuzování invalidity by měl být brán zřetel na možnou uplatnitelnost člověka na trhu práce, a ne pouze na tu skutečnost, že jsou schopni plnit povinnost uchazeče o zaměstnání. U této kategorie občanů se projevuje malá skupina, která se snaží svůj zdravotní stav tajit za účelem snahy získat zaměstnání. Existuje ale i poměrně velká skupina občanů se ZPS a zvláště ČID, která nemá zájem pracovat, nechce svůj stav změnit a nejraději by pobírala plný invalidní důchod. 2.) Dalším výrazným rysem současné nezaměstnanosti je stálý nárůst počtu mladých kvalifikovaných lidí, kteří nemohou získat své první zaměstnání. Absolventi škol a mladiství tvoří 12,7 % celkového počtu uchazečů o zaměstnání. I u této kategorie narůstá dlouhodobost jejich evidence a prohlubuje se rozpor mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a strukturou volných pracovních míst. Celkem 26,1 % absolventů škol je v evidenci déle než 1 rok. Za tuto dobu nejenom, že ztrácejí odbornost a sebevědomí, ale i chuť pracovat a projevuje se vysoké nebezpečí návykovosti na tento stav a riziko negativních sociopatologických jevů. 3.) Dlouhodobě evidovaní uchazeči tvoří 52 % celkového počtu evidovaných uchazečů našeho okresu. Značnou část dlouhodobě evidovaných uchazečů tvoří mladí lidé do 30 let věku a to téměř 40 %. Tito lidé se buď naučili žít z dávek sociální potřebnosti, nebo, a to pravděpodobněji, si vylepšují svou finanční situaci příležitostnou prací na černo, případně nelegální činností. Většina dlouhodobě evidovaných uchazečů dosáhla stupně vzdělání vyučení v oboru, ale tento obor buď není na trhu práce žádán, nebo uchazeč svou profesi nikdy nevykonával, nebo jen velice krátce a před dlouhou dobou, takže není pro zaměstnavatele odborně na úrovni, případně nemůže svou profesi vykonávat nebo nechce. 4.) Probíhající restrukturalizace zaměstnanců působících především v palivo-energetické oblasti s sebou přináší uvolňovaní pracovníků, které nasycený trh práce dokáže jen těžko absorbovat bez větší podpory středního podnikání a hlavně bez příchodu investorů, kteří vytvoří stálá a perspektivní pracovní místa. Uvolňovaní pracovníci jsou často bez kvalifikace nebo mají kvalifikaci, o kterou není na trhu práce zájem. Rekvalifikační programy, kterými budou tito uchazeči procházet by měly být zakončeny pracovním uplatněním v odpovídajících profesích a s určitou úrovní mzdy, která pravděpodobně nedosáhne úrovně, na kterou byli zvyklí.
40
8. Shrnutí V roce 2001 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 0,2 % oproti stavu na konci roku 2000. V absolutních počtech však stoupl počet evidovaných nezaměstnaných o 72. Tento zdánlivý rozpor je dán změnou klouzavých průměrů počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob, které stanovuje ČSÚ. Počet evidovaných uchazečů je výrazně nižší než předpokládala prognóza úřadu práce na rok 2002, a to zejména v důsledku výrazného poklesu nezaměstnanosti v jarních měsících, který úřad práce neočekával a který byl způsoben jednak začátkem sezónních prací, jednak celkově lepší hospodářskou situací ČR. Nezaměstnanost tak jako v předchozích letech v lednu narostla a to cca. o 0,7 %, poté však začala klesat daleko výrazněji než v předchozích letech. Tento pokles se zastavil v měsíci květnu a červnu zejména v souvislosti s příchodem prvních čerstvých absolventů na trh práce, nezaměstnanost opět stoupla, poté v období červen až září se míra nezaměstnanosti prakticky neměnila a po mírném poklesu v říjnu, na konci roku opět stoupla až na konečný stav 21,25 % na konci roku 2001. Aktivní politika nezaměstnanosti zůstává pro úřad práce nejúčinnějším nástrojem k ovlivňování výše zaměstnanosti, bez využití prostředků APZ by nezaměstnanost v okrese byla minimálně o 3 % vyšší. Největší část prostřeků APZ je stále čerpána na veřejně prospěšné práce a rekvalifikace.
9. Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2002 V prvním pololetí roku 2002 očekáváme mírný nárůst nezaměstnanosti, a to zejména v 1. čtvrtletí, v souvislosti s očekávaným propouštěním na konci roku (zde velký podíl tvoří i ukončení pracovních poměrů uchazečů umístěných do pracovního poměru v rámci aktivní politiky zaměstnanosti) a poté na konci 2. čtvrtletí, kdy přicházejí do evidence první absolventi. V prvním čtvrtletí očekáváme nárůst nezaměstnanosti na hranici 22,1 % (míra nezaměstnanosti bude záviset i na klouzavých průměrech počtu zaměstnaných a nezaměstnaných, které budou pro toto čtvrtletí stanoveny). V absolutních počtech by to mohlo znamenat nárůst počtu evidovaných na 13 500 osob. Ve druhém čtvrtletí by mohlo dojít k mírnému poklesu nezaměstnanosti někam na hranici 22 % tedy cca. 13400 osob. Hlavní skupinu uchazečů budou i nadále tvořit dlouhodobě evidovaní uchazeči a absolventi.
41
PŘÍLOHY
42
Příloha – Vybrané ukazatele trhu práce
Ukazatel 1 1.
2
Hodnocený pololetí (nebo 1.pololetí) 3
Předchozí pololetí (1.pololetí předchozího roku) 4
Meziroční změna + 5=3-4
Meziroční index v % 6=(3:4)x100
118308
118540
-232
99,8
78457
78050
407
100,52
66,32
65,84
0,47
100,72
12882
12162
720
105,92
6516 6365
6096 6066
420 299
106,89 104,93
5537
5428
109
102,01
5358
5200
158
103,04
62135
58137
3998
106,88
20,73
20,92
0,46
99,1
28,07
27,52
0,55
102,01
33,24
32,26
0,98
103,04
329
339
-10
97,05
0,53
0,58
-0,05
90,81
39,16
35,88
3,28
109,14
Počet obyvatel v okrese
z toho v produktivním věku podíl obyvatel v prod. věku k počtu obyv. celkem (2a=[2:1]x100) 3. Ekonomicky aktivní (ze sčítání lidu): 3a. celkem z toho: 3b. do 30 let věku 3c. bez vzdělání a se zákl. vzděláním 4. Zaměstnaní celkem (z podkladů OSSZ) 5. Průměrný počet evidovaných uchazečů o zaměstnání: 5a. celkem z toho 5b. muži 5c. ženy z celku: 5d. do 30 let věku 5e. bez vzdělání a se zákl. vzděláním 6. Propočtený ukazatel: Pracovní síly: 6a. celkem 7. Průměrná míra nezaměstnanosti: 7a. celkem (7a=[5a:6a]x100) Specifická míra nezaměstnanosti 7b. osob do 30 let věku (7b=[5d:3b]x100) 7c. osob bez vzdělání a se zákl. vzděláním (7c=[5e:3c]x100) 8. Průměrný počet evidovaných volných pracovních míst (VPM) 8a. Průměrná míra počtu VPM (8a=[8:6a]x100) 9. Průměrný počet evidovaných uchazečů na 1 VPM (9=5a:8) 2. 2a.
Měr. jed.
64855 19727 16119
43
Ukazatel
Měr. jed.
1 2 Dlouhodobě nezaměstnaní: 10. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání ke konci období celkem z toho: 11a. evidovaných déle než 6 měsíců z nich 11b. evidovaných déle než 12 měsíců 12. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných z uchazečů celkem ke konci období: 12a. evidovaných déle než 6 měsíců (12a=[11a:10]:x100) 12b. evidovaných déle než 12 měsíců (12b=[11b:10]x100) 13. Další činnost ÚP: 13a. Počet povolení nadlimitní přesčasové práce od poč. roku 13b. Počet povolených hodin nadlimitní přesčas. práce 14. Počet platných povolení k zaměstnávání cizinců ke konci odbobí 15. Výdaje na politiku zaměstnanosti 15a. celkem v tom: 15b. na pasivní politiku 15c. na aktivní politiku v tom: 15c1. na projekty APZ 15c2. volné čerpání 16. Podíl výdajů na aktivní politiku z výdajů celkem (16=[15c:15a]x100)
Hodnocený pololetí (nebo 1.pololetí) 3
Předchozí pololetí (1.pololetí předchozího roku) 4
Meziroční změna + 5=3-4
6=(3:4)x100
13204
12485
719
105,76
9792
9063
729
108,04
7450
6715
735
110,95
74,16
72,59
1,57
102,16
56,42
53,78
2,64
104,9
380
287
93
132,4
254 869 638
230 454 422
24 415 216
110,59
88 969 926 165 899 712
94 955 761 135 498 661
-5 985 835 30 401 051
93,7 122,44
96 784 433 69 115 279
16 705 705 58 492 430
80 078 728 10 622 849
579,35 118,16
27,12
58,80
-31,68
46,12
44
Meziroční index v %
Ukazatel 1 17. Projekty APZ: Projekty na řešení dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti problémových skupin, regionů atd. I. MOST - 9901 - mladiství uchazeči 17a. Počet uchazečů 17b. Náklady II. PRAXEIS - 9903 - ZPS 17a. Počet uchazečů 17b. Náklady III. LAČO DROM - 9908 – Rómové 17a. Počet uchazečů 17b. Náklady III. DŽIVAS - 9910 - Rómové 17a. Počet uchazečů 17b. Náklady 18. Projekty APZ: I. TEMPO - 9902 18a. Počet uchazečů 18b. Náklady II. ASISTENT - 9904 18a. Počet uchazečů 18b. Náklady III. DOMOVNÍK - 9905 18a. Počet uchazečů 18b. Náklady IV. EDUCHEM - 9906 18a. Počet uchazečů 18b. Náklady V. RIC - 9907 18a. Počet uchazečů 18b. Náklady VI. TRADICE - 9909 18a. Počet uchazečů 18b. Náklady
Měr. Hodnocený jed. rok 2
3
4
Meziroční změna + 5=3-4
155 8 025 705
135 3 083 046
20 4 942 659
114,81 260,32
42 3 315 004
36 2 483 746
6 831 258
116,67 133,47
38 2 478 344
20 0
18 2 478 344
190,00
55 1 815 986
20 1 130 162
35 685 824
275,00 160,68
43 2 104 094
39 2 328 639
4 - 224 545
110,26 90,36
99 2 918 433
46 1 377 169
53 1 541 264
215,22 211,92
73 4 719 627
79 19 800
-6 4 699 827
92,41 23836,5
89 2 071 000
159 2 239 835
- 70 - 168 835
55,97 92,46
222 5 378 561
204 2 922 022
18 2 456 539
108,82 184,07
38 1 289 557
32 1 121 286
6 168 271
118,75 115,01
45
Předchozí rok
Meziroční index v% 6=(3:4)x100
46
