ÚŘAD
PRÁCE V MOSTĚ
tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail:
[email protected] http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info
ZPRÁVA O NA TRHU ZA
SITUACI PRÁCE
R O K 2007
Most, únor 2008
ÚŘAD
PRÁCE V MOSTĚ
tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail:
[email protected], http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info
ZPRÁVA O NA TRHU
SITUACI PRÁCE
Z A R O K 2007
Most, únor 2008
Ing. Oldřich Malý ředitel Úřadu práce v Mostě
Administrativní členění okresu Most
ZÁKLADNÍ ZPRÁVA
1. Celková charakteristika okresu 1.1.
Ekonomická oblast
Okres Most leží na severozápadě České republiky a sousedí s okresy Chomutov, Teplice a Louny. Severozápadní hranice okresu je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo. Tato poloha předurčuje okresu významné hospodářské a kulturní místo v domácím i mezinárodním měřítku. Celkové uspořádání terénu ovlivnilo zasazení Mostecka do přírodního prostředí, kde se na severu při společné hranice se SRN nachází oblast Krušných hor (s nadmořskou výškou 500 - 700 m a délkou 130 km). Na jihozápadě se rozprostírají nejzápadnější výběžky Českého středohoří. Střední část okresu pak vyplňuje Mostecká kotlina. Uhelná sloj, ležící přímo pod městem Most, se nepřímo zasloužila o dnešní ráz zdejší krajiny. Těžba nerostů a hnědého uhlí se zde začala rozvíjet už v 15. stol., dobývání uhlí přetrvalo a vydobylo si v této oblasti na dlouhá léta dominantní postavení. Avšak dnešní Mostecko není charakterizováno pouze hnědým uhlím, chemií a energetikou. Je také místem bohatým na historickou a moderní architekturu. Na rekultivovaných plochách, kde se ještě před několika desítkami let těžilo uhlí, dnes vyrostly již tisíce hektarů nových lesů, polí, ovocných sadů, umělých jezer a úrodných vinic. Výsypka bývalého lomu Vrbenský poskytla útočiště mosteckému Autodromu a jezeru, na výsypce u Braňan je v provozu letiště, na Velebudické výsypce se nachází Hipodrom – dostihová dráha. Díky těmto rekultivačním proměnám má okres velmi zajímavou perspektivu. Další řada atraktivních míst (CHKO Českého středohoří, střediska zimních sportů v Krušných horách) předurčuje toto území k tomu, aby se proměnilo ve vyhledávanou rekreační oblast. Tradice průmyslové výroby je charakteristickým rysem našeho okresu. Při hodnocení ekonomické specializace okresu Most v rámci ČR je zřejmé výrazně nadprůměrné zaměření na dobývání nerostů, zejména hnědého uhlí. Toto odvětví zastupuje nejvýznamnější zaměstnavatel v regionu Mostecká uhelná, a.s.. Dalším důležitým odvětvím je chemický průmysl, zastoupený zejména společností Unipetrol RPA, s.r.o.. Tato společnost je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu a největším petrochemickým podnikem v ČR. Nejvíce průmyslu je soustředěno v oblasti mezi městy Most a Litvínov, kde sídlí i tato společnost. V areálu Unipetrolu RPA je připravována strategická průmyslová zóna. Průmyslová zóna Záluží má být podle současných plánů největší v republice, měla by umožnit vytvoření několika tisíc pracovních míst. Na projektu spolupracují města Most a Litvínov, podporu má i od Ústeckého kraje. Na celkové zaměstnanosti se dále významně podílí zpracovatelský průmysl (zastoupený zejména společností Česká rafinérská, a.s.), doprava, stavebnictví a obchod. Charakter těchto odvětví vyvolává značné nároky na dopravu. V okrese je dopravní infrastruktura na dobré úrovni. Zdravotní zázemí je také dobře zastoupeno (Nemocnice Most). Okres má poměrně dostatečně zastoupeno učňovské i střední školství a je sídlem řady vzdělávacích zařízení. Vzrostl zejména počet vysokých škol a jejich detašovaných pracovišť (Vysoká škola finanční a správní, Česká zemědělská univerzita Praha, Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Vysoká škola chemicko-technologická Praha, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava). Okres Most je územní jednotkou Regionu NUTS 4, tvořící společně s Ústeckým a Karlovarským krajem Region NUTS 2 – Severozápad. Toto území bylo vymezeno Vládou ČR za účelem jeho zařazení do skupiny regionů, které se mohou ucházet o finanční zdroje pro svůj hospodářský a sociální rozvoj z tzv. Strukturálních fondů EU. V okrese působí Regionální rozvojová agentura, Okresní hospodářská komora, Hospodářská a sociální rada Mostecka, Okresní agrární komora, BIC – Podnikatelské a inovační centrum, Business centrum Litvínov a další. Tyto organizace se
podílejí svou činností na koncepčním hospodářském, kulturním a sociálním rozvoji mosteckého regionu. Město Most je sídlem a členem sdružení Euroregionu Krušnohoří, které tvoří na české straně obce a města okresů Most, Chomutov, Louny, část Teplicka a Litoměřicka, na německé straně okresy Střední Krušnohoří, Annaberg, Stollberg a Freiberg. Hlavním cílem sdružení je odstranění hranic jako překážek společného rozvoje. V rámci okresu Most byly vytipovány rozvojové plochy, které jsou nabízeny investorům k různým účelům využití. Jedná se nejen o samotné centrum města Most, ale i o plochy v jeho blízkém okolí. U obce Havraň na Mostecku se nachází průmyslová zóna JOSEPH (190 ha), která splňuje kritéria programu Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a získala tak „Akreditaci průmyslových zón“. V této průmyslové zóně zahájil v r. 2003 výrobu mexický producent hliníkových hlav do automobilových motorů Nemak Europe, s.r.o. Do deseti let by měl Nemak investovat a při rozšíření produkce zaměstnat více než 1 300 pracovníků. Město Most registruje několik dalších silných zahraničních investorů, kteří mají zájem o pozemky v průmyslové zóně JOSEPH. Další investiční průmyslová zóna Litvínov – Louka poskytuje zázemí dvěma společnostem: Magnesium Elektron Recycling CZ, s.r.o. (výroba a zpracování neželezných kovů) a Greiner packaging, s.r.o. (výroba zboží z plastů). Investoři využívají často příměstskou rozvojovou zónu Velebudice. Turistika v okrese Most se začíná pomalu rozvíjet, oblast nabízí sportovní, kulturní i relaxační vyžití. Ať už návštěvníci zavítají za sportem do Krušných hor anebo navštíví obce a jejich pamětihodnosti, naleznou rozmanité možnosti, jak příjemně strávit volné chvíle. Okres již dávno není jen oblastí dobývání hnědého uhlí, rekultivací bylo dosaženo zkvalitnění životního prostředí, což přispívá k rozvoji turistiky Mostecka.
1.2. Oblast demografická a sociální Okres Most svou rozlohou (467 km2) a počtem obyvatel patří k nejmenším, ale nejlidnatějším okresům republiky. V Ústeckém kraji se svou rozlohou Mostecko řadí na předposlední (šesté) místo a svou nadprůměrnou hustotou obyvatel na km2 se řadí na třetí místo, třebaže absolutním počtem obyvatel patří na místo páté. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu. Rozloha a obyvatelstvo Ukazatel Rozloha okresu Délka státní hranice Počet obcí Počet obyvatel (k 31. 12. 2004) Hustota osídlení
Měrná jednotka km2 km počet počet obyvatel/km2
Údaj 467 41 26 116 685 250
Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu, vysokou hustotou osídlení a většími městy. Oblast Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás, s velmi omezenými hospodářskými aktivitami.
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Datum
Obyvatelstvo celkem
1.3.1961 1.12.1970 1.11.1980 3.3.1991 1.3.2001
112 818 117 189 117 297 120 212 117 196
Ekonomicky aktivní Muži Ženy Celkem abs. % abs. % abs. % 32 671 57,6 20 019 35,7 52 690 46,7 34 316 58,9 27 010 45,8 61 326 52,3 33 763 58,3 29 100 49,0 62 863 53,6 32 991 56,1 30 360 49,5 63 351 52,7 27 689 54,5 23 075 45,5 50 764 43,3
Zdroj: Český statistický úřad – SLBD
Okres tvoří 21 obcí a 5 měst (Most, Litvínov, Meziboří, Lom, Horní Jiřetín), která jsou významnou částí sídelní struktury. V městech Most a Litvínov (pověřené rozšířenou působností) žije téměř 82 % obyvatel celého okresu. Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. V horské a zemědělské oblasti regionu je počet obyvatel značně nízký (pouze 3,9 %). Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Most k 1. 3. 2001 Stupeň vzdělání Absolutně
%
Bez vzdělání Základní, včetně neukončeného Vyučení a střední odborné bez maturity Úplné střední s maturitou Vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské Nezjištěné
765 27 616 37 999 20 881 2 560 5 091 2 083
0,8 28,5 39,3 21,5 2,6 5,2 2,1
Obyvatelstvo 15-ti leté a starší – celkem
96 995
100,0
Věková struktura obyvatelstva v okrese Most k 31. 12. 2004 Věk Z toho ženy ve věku 0 - 14 15 – 59 60 – 64 65+ 0 – 14 15 – 59 60 – 64 18 490
77 614
6 624
Celkem: 116 685
13 957
8 942
38 606
3524
65+ 8 619
Celkem: 59 691
V populaci okresu mírně převažují ženy (51,2 %), zejména pak ve věkové skupině 65 a více let. V okrese Most je 66,5 % obyvatel v produktivním věku (15 – 59 let), kde mírně převažují muži. I přes nepříznivý vývoj porodnosti v ČR, převažuje počet obyvatel v regionu v předproduktivním věku (15,8 %) nad obyvateli v poproduktivním věku (12 %).
2. Zaměstnanost a volná pracovní místa 2.1. Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů Zaměstnavatelé zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů
stav k 31. 12. 2006 31. 12. 2007 273 264 1870
1943
2143
2207
Počet zaměstnavatelů v okrese Most zůstává stabilizovaný. I v uplynulém roce došlo k mírnému nárůstu jejich počtu, a to v kategorii středních podniků nad 25 zaměstnanců, což je z hlediska vývoje zaměstnanosti příznivý signál. Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci a OSVČ zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ)
stav k 31. 12. 2006 31. 12. 2007 32893
32949
8312
8621
4758
4854
45963
46424
Z hlediska počtu zaměstnanců si dominantní roli drží stále podniky s více jak 25 zaměstnanci. Tyto společnosti zaznamenaly nárůst zaměstnanosti o 518 pracovních míst. Střední firmy, se stavem do 25 zaměstnanců zaznamenaly pokles o 100 pracovních míst. Pro příznivý vývoj zaměstnanosti je důležitý zejména rozvoj malého a středního podnikání, který by ve svém důsledku mohl vést ke stabilizaci v oblasti zaměstnanosti, kde je situace stále poměrně nestabilní a ovlivněná sezónními výkyvy. Uplynulý rok lze považovat z hlediska zaměstnanosti za velmi úspěšný, neboť nezaměstnanost se v okrese Most snížila. Za snížením nezaměstnanosti v okrese stojí zejména investoři, kteří zahájili, nebo rozšířili, svou činnost.
2.2. Odvětvová struktura zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti je vyhodnocován ze získaných informací monitoringu pracovních příležitostí v okrese Most.
Počty sledovaných zaměstnavatelů a pracovníků v jednotlivých odvětvích v okrese Most k 31. 12. 2007 Počet subjektů Počet pracovních míst Odvětví Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Zemědělství, myslivost lesní hospodářství Rybolov, chov ryb Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny plynu a vody Stavebnictví Obchod a opravy spotřebního zboží Pohostinství, ubytování Doprava, skladování pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj *) Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby CELKEM
2004
2005
2006
2007
2004
2005
2006
2007
32
36
36
44
410
473
304
343
0
0
0
1
0
0
0
1
5
5
5
5
5 294
5 037
4 765
4 595
228
261
286
313
10 841
10 823
10 827
11 190
8
8
8
7
716
656
593
633
258
281
317
353
3 320
3 269
3 406
3 443
560
631
690
731
4 851
4 846
4 690
4 533
177
207
235
226
1 008
1 065
1 109
1 119
104
116
124
131
3 966
3 879
3 677
3 537
23
26
27
29
291
262
232
217
278
304
333
380
2 138
2 452
2 505
3 185
41
41
41
42
1 797
1 556
1 617
1 681
114
117
116
122
2 715
2 696
2 680
2 696
61
62
68
71
3 026
2 981
2 947
2 970
176
208
231
248
1 394
1 484
1 523
1 408
2 061
2 299
2 513
2703
41 467 41 479 40 875 41 551
i ostatní podnikatelské činnosti jinde neuvedené (např. reklamní činnost, pátrací a ochranné služby, úklidové služby apod.)
*) zahrnuje
Uvedená tabulka vyjadřuje počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v okrese Most za jednotlivá časová období. Ze získaných poznatků vyplývá, že nejvýraznější počet zaměstnavatelů je v obchodu; stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí. Nejmenší zastoupení na trhu práce z pohledu počtu sledovaných subjektů představují chov ryb, odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody; dobývání nerostných surovin a peněžnictví. V roce 2007 byl nově zaznamenán 1 podnikatelský subjekt zabývající se chovem ryb.
Celkový počet sledovaných zaměstnavatelů se v databázi ÚP zvýšil o 187 subjektů. Což se dá vysvětlit zejména nárůstem počtu společností s ručením omezeným (nárůst oproti 31. 12. 2006 o 127 subjektů, tj. o 17,8 %). Celková zaměstnanost se u sledovaných zaměstnavatelských subjektů zvýšila o 676 pracovních míst. Nejnižší zaměstnanost v okr. Most představuje, stejně jako rok minulý, peněžnictví a pojišťovnictví, tj. 217 pracovních míst. Nejvyšší zaměstnanost v okr. Most představuje: - zpracovatelský průmysl, tj. 11 190 pracovních míst, - dobývání nerostných surovin, tj. 4 595 pracovních míst, - obchod a opravy spotřebního zboží, tj. 4 533 pracovních míst. Nejvýraznější změnu v počtu pracovních míst zaznamenalo: - odvětví dobývání nerostných surovin (pokles o 170 prac. míst, tj. o 3,6%), - odvětví doprava, skladování pošty a telekomunikace (pokles o 140 prac. míst, tj. o 3,8%). Opak zaznamenalo: - odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj (nárůst o 680 prac. míst, tj. o 27,1%), - zpracovatelský průmysl (nárůst o 363 prac. míst, tj. o 3,4%). Přehled sledovaných zaměstnavatelů a pracovních míst v jednotlivých odvětvích v okrese Most – k 31. 12. 2007 Počet subjektů Počet prac. míst Odvětví Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství Rybolov a chov ryb Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod a opravy spotřebního zboží Pohostinství, ubytování Doprava, skladování pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj*) Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
CELKEM
Rok 2007
%
Rok 2007
%
44
29
1,6 0,0 0,2 11,6 0,3 13,1 26,9 8,4 4,8 1,1
343 1 4 595 11 190 633 3 443 4 533 1 119 3 537 217
0,8 0,0 11,1 27,0 1,5 8,3 10,9 2,7 8,5 0,5
380
14,1
3 185
7,7
42 71
1,6 4,5 2,6
1 681 2 696 2 970
4,0 6,5 7,1
248
9,2
1 408
3,4
2703
100,0
41 551
100,0
1 5 313 7 353 731 226 131
122
i ostatní podnikatelské činnosti jinde neuvedené (např. reklamní činnost, pátrací a ochranné služby, úklidové služby apod.)
*) zahrnuje
Tabulka uvádí počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v jednotlivých odvětvích v okrese Most s procentuelním vyjádřením.
Podíl významných zaměstnavatelů na jednotlivých odvětvích v okrese Most k 31. 12. 2007
Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 2,6%
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 9,2%
Rybolov a chov ryb 0,0% Dobývání Zemědělství, nerostných surovin myslivost, lesní 0,2% Zpracovatelský hospodářství průmysl 1,6% 11,6%
Školství 4,5%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0,3%
Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 1,6%
Stavebnictví 13,1%
Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj 14,1% Peněžnictví a pojišťovnictví 1,1%
Doprava, skladování pošty a telekomunikace 4,8%
Pohostinství, ubytování 8,4%
Obchod a opravy spotřebního zboží 27,0%
Grafické znázornění vyhodnocuje procentuelní podíl zaměstnavatelů v jednotlivých odvětvích. Nejvyšší počet zaměstnavatelských subjektů zaznamenal obchod a opravy spotřebního zboží (731, tj. 27,0%). Mezi další odvětví mající vysoký podíl zaměstnavatelských subjektů patří: činnosti v oblasti nemovitostí, výzkumu a vývoje (380, tj. 14,1%) a stavebnictví (353, tj. 13,1%). Nejmenší podíl v počtu zaměstnavatelů nesou odvětví: rybolov a chov ryb (1, tj. 0,01%), dobývání nerostných surovin (5, tj. 0,2%) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (7, tj. 0,3%).
2.3. Nabídka volných pracovních míst Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31. 12. 2006 31. 12. 2007 Stupeň vzdělání volná uchaz./ volná uchaz./ uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo bez vzdělání a neúplné 92 7 13 83 109 1 základní základní vzdělání 5873 62 95 4605 257 18 nižší střední vzdělání 6 1 6 3 1 3 nižší střední odborné 321 3 107 227 3 76 střední odborné 4635 473 10 3260 591 6 s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat. 51 6 8 40 13 3 i výuč. listu ÚSV 236 12 20 157 4 39 ÚSO s vyučením i maturitou 434 20 22 298 36 8 ÚSO s maturitou 1177 73 16 895 70 13 (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání 19 3 6 15 4 4 bakalářské vzdělání 41 0 0 40 1 40 vysokoškolské 120 35 3 109 30 4 doktorské 2 0 0 1 0 0 celkem 13007 695 19 9733 1119 9 Největší nabídka pracovních míst je stabilně pro vyučené uchazeče, a to jak v oblasti výroby, tak i v oblasti služeb. Relativně dobrá situace je u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo poměrně nízký, stejně jako absolventů středních odborných škol. Naopak relativně špatná je situace u absolventů gymnázií a uchazečů s nižším středním vzděláním, kde je naopak počet uchazečů na jedno pracovní místo velmi vysoký. Ze strany zaměstnavatelů je největší zájem o vyučené uchazeče, zejména potom o uchazeče v profesích: zedník, zámečník, obráběč kovů, svářeč, tesař, truhlář, kuchař, prodavačka, šička, švadlena. Přesto se stává, že právě uchazeči v těchto profesích jsou nejvíce zastoupeni mezi uchazeči o zaměstnání. Tento zdánlivě nesmyslný rozpor má několik příčin: 1. Uchazeči mají různá zdravotní omezení, která jim neumožňují vykonávat svou profesi (toto je případ zejména stavebních profesí). 2. V profesi jsou tak malé výdělky, že uchazeči chybí motivace pracovat (případ prodavaček). 3. Uchazeči nezvládají dobře práci v úkolu (případ šiček, švadlen). Zaměstnavatelé se snaží situaci v mnoha případech řešit zaměstnáváním cizinců, kteří se z jejich pohledu jeví jako levnější a výkonnější pracovní síla. Od minulého roku mají zaměstnavatelé možnost využívat při zadávání volných pracovních míst služby Portálu MPSV, který umožňuje zadávání a údržbu pracovních míst prostřednictvím internetu na základě oprávnění přiděleného úřadem práce. V průběhu roku 2007 bylo prostřednictvím Portálu MPSV 849 pracovních míst zadáno a 488 zrušeno. K 31. 12. 2007 bylo
prostřednictvím Portálu MPSV udržováno 364 pracovních míst. Právo údržby pracovních míst na Portále MPSV bylo k 31. 12. 2007 přiděleno 121 zaměstnavatelům. Struktura volných míst podle hlavních tříd KZAM 31. 12. 2006 Třída KZAM volná uchaz./ Uchazeči místa 1 místo 1 – vedoucí a řídící pracovníci 2 – odborní duševní pracovníci 3 – technici, zdravotníci a pedagogové 4 – nižší administrativní pracovníci 5 – pracovníci ve službách a obchodu 6 – dělníci v zemědělství a lesnictví 7 – kvalifikovaní řemeslníci 8 – obsluha strojů 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
31. 12. 2007 volná uchaz./ uchazeči místa 1 místo
124
19
7
89
15
6
391
55
7
292
47
6
829
90
9
635
106
6
1091
7
156
763
22
35
2524
38
66
1818
78
23
161
13
12
122
4
31
2198
327
7
1418
552
3
1193
105
11
873
131
7
4382
41
107
3505
164
21
Největší nabídka volných míst z hlediska hlavních tříd KZAM je po kvalifikovaných řemeslnících, poměrně významně vzrostla poptávka po obsluze strojů a zařízení a také po nekvalifikovaných pracovních. U nekvalifikovaných pracovníku způsobila nárůst počtu pracovních míst zejména větší poptávka po obsluze různých výrobních linek. I když jsou tato místa svým charakterem určena pro nekvalifikované pracovníky, dávají zaměstnavatelé při jejich obsazování přednost zájemcům s vyšší úrovní vzdělání (vyučeným). Vývoj počtu volných pracovních míst Volná místa celkem Měsíc 2005 2006 Leden 288 250 Únor 262 432 Březen 324 415 Duben 319 489 Květen 317 512 Červen 360 695 Červenec 300 686 Srpen 359 752 Září 327 702 Říjen 312 660 Listopad 304 664 Prosinec 279 695
2007 702 695 716 770 951 993 1 073 1 189 1 219 1 173 1 186 1 119
Počet uchazečů na 1 volné místo 2005 2006 2007 53 59 19 57 34 18 46 35 17 45 29 15 46 28 12 40 20 11 49 20 10 41 19 9 45 20 9 46 20 9 47 19 8 52 19 9
Z této tabulky je jasně patrný letošní prudký nárůst počtu hlášených volných míst, který je proti stejnému období loňského roku více než dvojnásobný. Tento stav pouze potvrzuje trend posledních měsíců, kdy se začala situace v nezaměstnanosti lepšit, zejména v souvislosti s dobrou ekonomickou situaci v ČR, která přinesla i hospodářské oživení a s ním související větší nabídku pracovních příležitostí.
3. Nezaměstnanost 3.1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Vývoj nezaměstnanosti stav k Nezaměstnaní, VPM a MN
celkem
ženy
31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2006 31. 12. 2007 evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní volná pracovní místa uchazeči připadající na 1 VPM
uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti (v %)
13 007
9 733
6 871
5 222
12 454 695 19
9 267 1 119 9
6 504 695 10
4 921 1 119 5
1 678
1 370
922
739
19,47
15,46
23,9
19,6
V roce 2007 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 4,01 procentního bodu oproti stavu na konci roku 2006. V absolutních počtech klesl počet evidovaných nezaměstnaných o 3 274. Počet evidovaných uchazečů je nižší než jsme předpokládali v prognóze úřadu práce na druhé pololetí 2007. Vývoj letošního roku potvrdil příznivý trend let předcházejících a v letošním roce došlo k výraznému meziročnímu poklesu nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti roku 2007 byl následující. Nejdříve došlo v lednu k mírnému nárůstu počtu nezaměstnaných způsobenému zejména ukončením dohod aktivní politiky zaměstnanosti o vytvoření pracovních míst. Od ledna však již nezaměstnanost klesala, jednak vlivem působení aktivní politiky zaměstnanosti, ale zejména větším odlivem uchazečů na nově vznikající pracovní místa. Míra nezaměstnanosti je nižší než úřad práce předpokládal i díky změně klouzavých průměrů pracovní síly pro výpočet nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných je nižší než bylo předpokládáno v prognóze úřadu práce, a to zejména proto, že se situace na trhu práce vyvíjela nadále mimořádně příznivě. Z hlediska míry nezaměstnanosti je okres, i přes její výrazný pokles, stále na prvním místě v rámci ČR. Bohužel se nám stále nedaří opustit tuto nelichotivou první pozici, a to přesto, že vývoj na trhu práce předčil naše nejoptimističtější očekávání. Navíc očekáváme, že i nadále bude tento příznivý vývoj pokračovat zejména díky příchodu nových investorů do zóny JOSEPH a dalšímu rozvoji výroby v zóně TRIANGLE, kde se předpokládá během letošního roku vznik nejméně 2000 pracovních míst, která by měli vytvořit konsorcium japonských firem IPS ALPHA a firma Hitachi. Toto vše by mělo zásadním způsobem ovlivnit vývoj nezaměstnanosti v našem okrese. Navíc se v dalších letech předpokládá vznik dalších cca. 8.000 pracovních míst.
3.2 Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem
za rok 2006 za rok 2007
nově evidovaní 9 257 8 522
ženy
vyřazení
nově evidovaní 4 370 3 968
umístění
10 671 11 796
8 084 7 585
vyřazení 4 917 5 617
umístění 3 679 3 739
Největší pohyb na trhu práce byl jako již tradičně v lednu, kdy jednak přišlo do evidence nejvíce nových uchazečů o zaměstnání (1138 uchazečů), zároveň jich však bylo také 1044 vyřazeno. Nejvíce vyřazených uchazečů bylo v říjnu, a to 1192. Nejvíce umístěných uchazečů bylo v březnu, kdy bylo do zaměstnání umístěno 780 uchazečů. To že přichází nejvíce uchazečů do evidence právě v lednu je způsobeno jednak ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou u mnoha firem, jednak ukončováním platnosti pracovních míst vytvořených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Úřad práce již s tímto vývojem počítá, a proto se snaží znovu s přispěním aktivní politiky zaměstnanosti, co nejvíce uchazečů opět umístit na vytvořená pracovní místa. Z tohoto důvodu byly počty umístěných uchazečů v únoru a březnu vysoké. Oproti minulým letům se ale počty umístěných uchazečů nijak významně nesnižovaly v průběhu celého roku, s výjimkou prosince, kdy byl počet umístěných uchazečů velmi nízký. Významný podíl na nezaměstnanosti mají občané starší 50 let, pro které, po jejich příchodu na trh práce, jen obtížně nacházíme uplatnění a také občané se zdravotním postižením. Z hlediska profesního jsou hlavním zdrojem nezaměstnanosti občané nekvalifikovaní, popř. s neúplnou kvalifikací, kteří jsou v mnoha případech z trhu práce vytěsňováni občany kvalifikovanými, kteří z nějakého důvodů (zejména z důvodu snižování počtu pracovníků) přišli o zaměstnání. Míry nezaměstnanosti v roce 2007 20,00 19,00 18,00 17,00
M íranezaměstnanosti v%
16,00 15,00 14,00 13,00 12,00 11,00 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 1
2
3
Ok res M ost
4
5
6
Ústeck ý k raj
7
8
9
10
Česk á republik a
11
12
3.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stupeň vzdělání bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyuč.) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem
stav k celkem ženy 31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2006 31. 12. 2007 abs. v% abs. v% abs. v% abs. v% 92
0,7
83
0,9
41
0,6
37
0,7
5 873 6 321
45,2 0,1 2,5
4 605 3 227
47,3 0,0 2,3
3 012 3 136
43,8 0,1 2
2 390 2 104
45,8 0,0 2,0
4 635
35,6
3 260
33,5
2 354
34,3
1 707
32,7
51
0,4
40
0,4
46
0,7
39
0,7
236
1,8
157
1,6
161
2,3
103
2,0
434
3,3
298
3,1
256
3,7
184
3,5
1 177
9
895
9,2
770
11,2
575
11,0
19 41 120 2 13 007
0,1 0,3 0,9 0,1 100
15 40 109 1 9 733
0,2 0,4 1,1 0,0 100
11 22 58 1 6 871
0,2 0,3 0,8 0,1 100
10 25 45 1 5 222
0,2 0,5 0,9 0,0 100
V uplynulém roce se nepatrně zvýšil podíl uchazečů se základním vzděláním na celkové nezaměstnanosti, přesto je stále podíl kvalifikovaných uchazečů vyšší než nekvalifikovaných, a to zhruba v poměru 52:48. Pokles podílu vyučených uchazečů a uchazečů se středoškolským vzděláním s maturitou svědčí o tom, že právě tyto skupiny uchazečů se nejvíce podíleli na poklesu nezaměstnanosti. Zároveň se mírně zvýšil i podíl uchazečů s vysokoškolským vzděláním. Lze očekávat, že se snižující se nezaměstnaností bude růst podíl uchazečů se základním vzděláním na celkové nezaměstnanosti, protože zaměstnavatelé dávají při výběru uchazečů přednost těm, kteří nějaké vzdělání mají, a to i při obsazování míst, která žádné vzdělání nevyžadují. Uchazeči podle vzdělání
14%
2% základní vzdělání 48%
vyučení SŠ
36%
VŠ
Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k celkem 31. 12. 2006 31. 12. 2007 abs. v% abs. v% 760 5,8 596 6,1 1 815 14 1 153 11,8 1 714 13,2 1 137 11,7 1 776 13,7 1 274 13,1 1 485 11,4 1 120 11,5 1 448 11,1 1 081 11,1 1 314 10,1 996 10,2 1 493 11,5 1 269 13,1 1 083 8,3 945 9,7 119 0,9 162 1,7 13 007 100 9 733 100
věk do 19 let 20–24 let 25–29 let 30–34 let 35–39 let 40–44 let 45–49 let 50–54 let 55–59 let nad 60 let celkem
ženy 31. 12. 2006 31. 12. 2007 abs. v% abs. v% 375 5,5 301 5,8 773 11,3 489 9,4 861 12,5 624 11,9 1 025 14,9 748 14,3 908 13,2 681 13,0 869 12,6 651 12,5 704 10,2 554 10,6 867 12,6 729 14,0 454 6,6 404 7,7 35 0,5 41 0,8 6 871 100 5 222 100
Z tabulky je patrné, že na snížení nezaměstnanosti se největší měrou podíleli uchazeči ve věku do 35 let, což je poměrně zajímavé, neboť tato skupina měla v dřívější době problém s nástupem do zaměstnání. Důvodem byl zejména nedostatek praktických dovedností. Zdá se, že s rostoucí nabídkou pracovních míst tento handicap padl a vzdělaní mladí lidé již nemají zásadní problém nalézt zaměstnání. Oproti starším uchazečům jsou pro zaměstnavatele perspektivní a ti jsou ochotni investovat prostředky do jejich zapracování a případného doplnění klíčových kompetencí. Opačný trend lze pozorovat u uchazečů nad 50 let, jejichž podíl na celkové nezaměstnanosti se výrazně zvýšil a zdá se, že bez použití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti bude možnost uplatnění této věkové skupiny na trhu práce stále menší. Uchazeči o zaměstnání - věková struktura
2% 10%
0%
do 19 let 20 - 24 let
6% 12%
25 - 29 let
13%
30 - 34 let 12%
35 - 39 let 40 - 44 let 45 - 49 let
10%
50 - 54 let 11%
12% 12%
55 - 59 let 60 - 64 let 65 a více let
Délka evidence stav k Délka evidence do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců celkem
celkem 31. 12. 2006 31. 12. 2007 abs. v% abs. v% 1 699 13,1 1 595 16,4 1 370 10,5 1 063 10,9 881 6,8 661 6,8 836 6,4 506 5,2 2 009 15,4 1 385 14,2 6 212 47,8 4 523 46,5 13 007 100 9 733 100
ženy 31. 12. 2006 31. 12. 2007 abs. v% abs. v% 766 11,1 703 13,5 725 10,6 544 10,4 472 6,9 344 6,6 446 6,5 267 5,1 1 119 16,3 792 15,2 3 343 48,7 2 572 49,2 6 871 100 5 222 100
Podíl uchazečů, kteří jsou dlouhodobě v evidenci, je stále velmi vysoký. Více než 6 měsíců je evidováno 72,7% uchazečů a více než 12 měsíců 60,7% uchazečů. Došlo tedy k mírnému zlepšení, zejména díky ještě intenzivnější práci s touto skupinou uchazečů. Situace je však stále velmi špatná. Ještě horší je situace u žen, více jak 6 měsíců je jich v evidenci 76,1% a více než 12 měsíců 64,4%. I skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů věnuje úřad práce zvýšenou pozornost a snížení dlouhodobé nezaměstnanosti patří k jednomu z hlavních úkolů na příští období. Uchazeči podle délky evidence
16% 11%
47%
12-24 měsíců více než 24 měsíců
7% 5%
14%
do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců
Průměrná délka evidence (ve dnech) stav k Délka evidence průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů
celkem ženy 31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2006 31. 12. 2007 1 110
1 163
1 110
1 186
553
647
614
691
Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání stav k KZAM tř. 1 – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 – řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – obsluha strojů a zařízení tř. 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – příslušníci armády nezadáno celkem
31. 12. 2006 abs. v% 124 1 391 3
31. 12. 2007 abs. v% 89 0,9 292 3,0
829
6,4
635
6,5
1 091 2 524
8,4 19,4
763 1 818
7,8 18,7
161
1,2
122
1,2
2 198
16,9
1 418
14,6
1 193 4 382 7 107 13 007
9,2 33,7 0,1 0,8 100
873 3 505 6 212 9 733
9,0 36,0 0,1 2,2 100
Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání - ženy KZAM tř. 1 – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci tř. 2 – vědečtí a odborní duševní pracovníci tř. 3 – techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech tř. 4 – nižší administrativní pracovníci (úředníci) tř. 5 – provozní pracovníci ve službách a obchodě tř. 6 – kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech tř. 7 – řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři tř. 8 – obsluha strojů a zařízení tř. 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci tř. 0 – příslušníci armády nezadáno celkem Výčet profesí s nejvyššími počty evidovaných uchazečů: - pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, - prodavači v obchodech, - pomocníci a uklízeči, - sekretářky, - zedníci, - kuchaři, - řidiči.
stav k 31. 12. 2006 31. 12. 2007 abs. v% abs. v% 54 0,8 40 0,8 245 3,6 180 3,4 449
6,5
347
6,6
911 1 971
13,3 28,7
636 1 457
12,2 27,9
98
1,4
78
1,5
351
5,1
207
4,0
298 2 436 2 56 6 871
4,3 35,5 0,1 0,8 100
203 1 950 1 123 5 222
3,9 37,3 0,0 2,4 100
3.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 3.4.1 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k Stupeň vzdělání celkem Ženy 31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2006 31. 12. 2007 bez vzdělání a neúplné základní 37 22 18 7 základní vzdělání 195 176 107 93 nižší střední vzdělání 0 0 0 0 nižší střední odborné 62 27 29 11 střední odborné s výuč.listem 190 92 74 53 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. 0 0 0 0 listu ÚSV 14 5 10 3 ÚSO s vyučením i maturitou 82 60 44 39 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 142 100 89 54 vyšší odborné vzdělání 5 5 2 3 bakalářské vzdělání 24 22 13 14 vysokoškolské 10 10 7 4 doktorské 0 0 0 0 celkem 761 519 393 281
Situace v zaměstnávání absolventů škol se v posledních letech neustále zlepšuje a jejich počty z roku na rok klesají. Přesto bylo na konci roku v evidenci 321 absolventů škol, kterým se zatím nepodařilo najít uplatnění na trhu práce. Těmto uchazečům věnuje úřad práce zvýšenou pozornost a zejména formou intenzivní poradenské činnosti se snaží o jejich co nejrychlejší začlenění na trh práce. Jinak hrozí postupná ztráta ve škole získaných teoretických i praktických dovedností. Nepoměrně horší situace je u mladistvých uchazečů se základním vzděláním. O tyto uchazeče je ze strany zaměstnavatelů jen malý zájem a úřad práce musí k jejich umístění do pracovního poměru využívat systém dotovaných pracovních míst. I na tomto případě se ukazuje jak důležité, pro úspěšné začlenění na trh práce, je dosažení jakéhokoliv odborného vzdělání. K dalšímu zlepšení situace v oblasti zaměstnávání absolventů škol by mohlo přispět obnovení učňovského školství, kdy se každý učeň učil pro konkrétního zaměstnavatele. Na jedné straně by si zaměstnavatelé mohli takto vychovávat a připravovat kvalifikovanou pracovní sílu. Na druhé straně by se eliminovaly situace nesmyslného chrlení absolventů v profesích, které vlastně nikdo nepotřebuje.
3.4.2 Osoby se zdravotním postižením Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP osoby se ZP podíl na celkovém počtu uchazečů z toho: plně invalidní částečně invalidní os. zdravotně znevýhodněné
celkem Ženy 31. 12. 2006 31. 12. 2007 31. 12. 2006 31. 12. 2007 1 311 1 108 572 469 10,1 11,4 8,3 9,0 5 8 1 4 919 817 398 344 387 283 173 121
Vzhledem k stále vysokému procentu nezaměstnanosti v okrese Most je umístění občanů se ZP velice náročný úkol. Tito občané mají pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, a to ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, případně zaměstnání za mimořádně upravených podmínek. Uchazeči se zdravotním postižením jsou umísťováni s poskytnutím hmotného zvýhodnění ve prospěch zaměstnavatele v rámci aktivní politiky zaměstnanosti na chráněná pracovní místa a do chráněných dílen. I přes příspěvky na provoz a zřízení pracovišť, které jsou zaměstnavateli poskytovány, jich je stále ještě nedostatek. Některým občanům, kterým je přiznán částečný invalidní důchod z jakýchkoliv zdravotních důvodů (pracovní úraz, nemoc z povolání apod.), doplácí zaměstnavatel po celou dobu evidence částky do výše rozhodného výdělku. Proto není většinou ze strany těchto uchazečů zájem o jakékoliv zaměstnání.
8 000
7 000
6 000
Počet evidovaných
5 000
4 000
3 000
2 000
1 000
0 1
2
3
4
5
6
7
8
Měsíc v roce Ženy
OZP
Absol. a mlad.
9
10
11
12
4. Cizinci na trhu práce Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Po vstupu ČR dne 1. 5. 2004 do Evropské unie (EU) se cizinci rozdělili do dvou základních kategorií, a to na občany Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kteří mají volný přístup na český trh práce bez nutnosti povolení k zaměstnání a ostatní cizince, tj. občany tzv. třetích zemí, kteří i nadále musí žádat o povolení k zaměstnání. Zaměstnaní cizinci Zaměstnaní s pracovním povolením Informace o zaměstnaní podle § 98 písm. a) až e), j), k) Občané EU, Norska, Islandu Lichtenštejnska a Švýcarska
stav k 31. 12. 2006 31. 12. 2007 341 158 42 53 208 430
4.1. Zaměstnávání občanů EU a EHP K 31. 12. 2007 bylo v okrese Most registrováno na informačních kartách celkem 430 občanů EU. Tuto skupinu tvoří Slováci (192), Bulhaři (90), Rumuni (75), Poláci (35), Němci (17), Litevci (7), Britové (3), Nizozemci (3), Belgičané (2), Irové (2), Ital, Švéd, Rakušan a Dán. Slováci, Poláci a Litevci jsou zaměstnáváni převážně v dělnických profesích, Bulhaři a Rumuni v řemeslných profesích a ostatní zejména jako vedoucí pracovníci, učitelé a technici. Z celkového počtu 430 zde pracovalo 46 žen, tj. 10,7 %. Nejvíce občanů EU zde pracuje v profesi svářeč, lešenář, montážní dělník, stavební dělník, ale také lékař. Největším zaměstnavatelem je firma EUROMONT LEŠENÍ spol. s r.o., GRAMMER CZ, s.r.o., MONIZ s.r.o., OKZ HOLDING a.s., a RELUKO s.r.o..
4.2. Zaměstnávání ostatních cizinců – tzv. třetích zemí Platných povolení k zaměstnání cizinců k 31. 12. 2006 bylo celkem 158. Z posuzování profesního složení vyplývá, že nejvíce cizinců v okrese Most pracuje v profesích zedník, stavební dělník, montážní dělník a šička. Jedná se o profese, ve kterých není na trhu práce dostatek vhodných uchazečů. Počet platných povolení se v průběhu roku snížil o 183 a to především v důsledku vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské unie. Občané těchto států tedy od 1. 1. 2007 již nepotřebují k výkonu zaměstnání na území České republiky pracovní povolení. Z hlediska národnostního složení jsou tu nejvíce zastoupeny skupiny občanů z Ukrajiny (107) a Mongolska (29). Mezi největší zaměstnavatele patří ALKONES s.r.o., EVROPA 2000, s.r.o., GRAMMER CZ, s.r.o., HARTMANN – RICO a.s. a MIKO 2000 s.r.o.. V případě evidovaných cizinců (53 osob), u kterých se nevyžaduje povolení k zaměstnání, se jednalo o státní příslušníky následujících států – Ukrajina (14), Čína (12), Mongolsko (5), Kyrgyzstán (4), Ruská federace (4), Jemen (3), Kazachstán (2), Vietnam (2), Palestina (2) a po jedné osobě Bosna a Hercegovina, Moldávie, Makedonie, Nigérie a Srbsko.
4.3. Zaměstnávání občanů ČR v SRN a dalších zemích EU/EHP
Pracovní smlouvy na 4 měsíce (SRN) Pracovní smlouvy na 12 až 18 měsíců (SRN) Pracovní Smlouvy do Švýcarska
stav k 31. 12. 2006 31. 12. 2007 17 22 2 1 0 0
V roce 2007 úspěšně zažádalo v okrese Most o pracovní povolení na dobu 4 měsíců ve Spolkové republice Německo 22 občanů ČR. Nejčastěji se jednalo o sezónní práce v oblasti hotelnictví, gastronomie a zemědělství. Ve stejném období byli úspěšný 1 žadatel do Spolkové republiky Německo na dobu 12 měsíců s prodloužením na 18 měsíců. Další možnost zprostředkování zaměstnání prostřednictvím Úřadu práce v Mostě, vyplývající z bilaterálních dohod mezi Českou republikou a Švýcarskem, nevyužil nikdo. Statistické údaje o uplatnění našich pracovníků v ostatních zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru není možné získat, neboť občané České republiky nemají povinnost hlásit našim úřadům zemi, ve které začali pracovat. V případě nutnosti vyřízení pracovního povolení, které vyplývá ze zavedených přechodných období, je tato agenda vyřizována přímo v dané zemi. Zájemci o práci v zemích EU/EHP hojně využívají poradenských a informačních služeb sítě EURES (Evropské služby zaměstnanosti), která působí při úřadech práce od 1. 5. 2004.
5. Kontrolní činnost a insolvence 5.1. Kontrolní činnost V roce 2007 bylo kontrolním a právním odborem přijato 64 podnětů, z toho 8 podnětů bylo z důvodu věcné příslušnosti postoupeno jinému správnímu orgánu a 1 podnět byl vyřizován v součinnosti s jiným správním orgánem. Podněty se převážně týkají nelegálního zaměstnávání občanů. Ve stejném období bylo kontrolním oddělením provedeno 228 kontrol zaměřených na dodržování zákona o zaměstnanosti. U 42 zaměstnavatelů bylo zjištěno nelegální zaměstnávání 112 občanů. Jednalo se nejčastěji o profese číšník, pomocný zedník a prodavačka. Z celkového počtu provedených kontrol bylo u 7 zaměstnavatelů zjištěno nelegální zaměstnávání 11 cizinců při výkonu činnosti prodavačka, zedník, číšník a dělník. Tři kontroly se konaly ve spolupráci s Cizineckou policií a s Městskou policií a 1 kontrola ve spolupráci s Policií ČR. Za porušení pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti byla 56 zaměstnavatelům uložena pokuta v celkové výši 1.279.000, -Kč. Dále byla uložena 1 pořádková pokuta ve výši 20.000,- Kč Dále v rámci své činnosti kontrolní odbor přijal 7 stížností týkající se zaměstnanců nebo činnosti úřadu práce, 6 stížností bylo shledáno nedůvodnými, 1 stížnost byla shledána důvodnou. K důvodné stížnosti bylo přijato opatření spočívající v poučení všech zaměstnanců příslušného odboru. Dále bylo kontrolním oddělením v roce 2007 provedeno 49 následných veřejnosprávních kontrol a 4 průběžné veřejnosprávní kontroly. Ve 13 případech následných veřejnosprávních kontrol bylo zjištěno porušení podmínek dohody, kontrolní zjištění bylo předáno na Finanční úřad v Mostě. V 1 případě následné veřejnosprávní kontroly byl dán podnět ke kontrole OIP Ústí nad Labem a MŠMT, ve dvou případech OSSZ Most a VZP Most. V rámci průběžné kontroly nebylo zjištěno porušení. Za neposkytnutí součinnosti při provádění následné veřejnosprávní kontroly byla uložena 1 pořádková pokuta ve výši 20.000,- Kč.
5.2. Insolvence Při vyplácení mzdových nároků zaměstnanců insolventních zaměstnavatelů se úřad práce řídí zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 73/2006 Sb. Zaměstnanec má v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti a na kterého byl podán návrh na konkurs, protože nebyl schopen plnit své pracovně právní závazky vůči zaměstnancům.
V roce 2007 bylo Krajským soudem v Ústí nad Labem oznámeno a Úřadem práce v Mostě evidováno celkem 41 návrhů na prohlášení konkursu. O uspokojení nevyplacených mzdových nároků požádalo v průběhu roku 50 zaměstnanců dvanácti zaměstnavatelů. Z celkového počtu žadatelů bylo uspokojeno 49 žádostí a 1 žádost byla zamítnuta, protože na zaměstnavatele nebyl podán návrh na konkurs, a proto nebyl pro účely uspokojení mzdových nároků v platební neschopnosti. Mzdy za rok 2007 byly vyplaceny v celkové výši 1,441.637,- Kč. Z této částky bylo odvedeno na sociální pojištění 93.493,- Kč, na zdravotní pojištění 55.415,- Kč a na daních 353.511,- Kč. Čisté mzdové nároky byly vyplaceny v částce 939.218,- Kč. Na jiné místně příslušné úřady práce bylo postoupeno celkem 7 žádostí zaměstnanců, kteří požádali o uplatnění mzdových nároků.
6. Aktivní politika zaměstnanosti 6.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) rok 2006
rok 2007
289 907 108 812
264 637 98 994
37,5
37,4
160 867
128 498
55,5
48,6
Podpora zaměstnávání OZP - příspěvek dle §78zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
19 464
35 702
podíl podpory zaměstnávání OZP na PZ v %
6,7
13,5
Insolvence
764
1 443
podíl insolvence na PZ v %
0,3
0,5
Výdaje na politiku zaměstnanosti výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) z toho na pasivní politiku (PPZ) podíl PPZ na PZ v % na aktivní politiku (APZ)
1)
podíl APZ na PZ v %
1)
včetně ESF
Za příznivý signál v oblasti výdajů na politiku zaměstnanosti považujeme, že podíl na proaktivní opatření na trhu práce převyšuje stále 50%. Znamená to, že větší část finančních prostředků je používána na aktivní ovlivňování trhu práce, a ne pouze na pasivní vyplácení podpory v nezaměstnanosti. V objemu prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti jsou zahrnuty i prostředky účelově určené na cílené programy zaměstnanosti, na podporu zaměstnanosti v rámci Programu na podporu zaměstnanosti v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností a prostředky Evropského sociálního fondu.
Rozdělení prostředků na politiku zaměstnanosti v roce 2007
13%
1% 37%
PPZ APZ §78 insolvence
49%
Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ SÚPM zřízená zaměstnavateli SÚPM vyhrazená zaměstnavateli SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ se ZP veřejně prospěšné práce chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP rekvalifikace překlenovací příspěvek příspěvek na dopravu zaměstnanců příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program cílené programy k podpoře zaměstnanosti § 120 programy tvorby nových pracovních míst Evropský sociální fond OP RLZ Rezervní fond Ostatní (semináře, expertízy apod.) celkem
rok 2006
rok 2007
2 481 25 002 3 948 248 44 643 14 952 13 824 371 37 34 0 15 948 6500 31 158 1 102 619
1 957 16 612 2 441 50 33 359 8 988 10 993 360 5 24 0 7 707 41 555 1 288 2 137 1 022
160 867
128 498
Na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti vynaložil Úřad práce v Mostě v uplynulém roce 75 811 000,- Kč (bez prostředků Evropského sociálního fondu, cílených programů a Programu na podporu regionů nejvíce postižených nezaměstnaností). Jedná se o efektivně a účelově dobře investované prostředky státního rozpočtu, a to nejen proto, že znamenaly vytvoření pracovních příležitostí pro stovky lidí. Zároveň byly tyto prostředky využívány na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání formou rekvalifikačních kurzů, které znamenají zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce a tím i zvýšení jejich zaměstnatelnosti. V neposlední řadě byly tyto prostředky využívány k financování motivačních kurzů, jejichž cílem je zvýšení motivace uchazeče o zaměstnání při získávání zaměstnaní. Kromě klasických nástrojů APZ hodnotí úřady práce velice kladně „Program podpory tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností“. Tento program pomáhá zvýšit atraktivnost našeho, nezaměstnaností postiženého, regionu pro investory a spolu s investičními pobídkami je nadějí pro tento region na zlepšení situace v nezaměstnanosti.
6.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ rok 2006 rok 2007 (celkový počet nových pracovních míst) SÚPM zřízená zaměstnavateli 39 36 SÚPM vyhrazená pracovní místa 585 254 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 67 52 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání – SVČ se ZP 3 1 místa v rámci VPP 349 418 místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a 79 37 pracovištích (vytvoření) celkem 1122 798
6.2.1. Společensky účelná pracovní místa – příspěvek na vytvoření V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vytvořeno 36 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 31. 12. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 78 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 63 uchazečů o zaměstnání. V roce 2007 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 62 uchazečů o zaměstnání. V roce 2007 byla vytvořena pracovní místa v těchto profesích: asistentka ředitele, zámečník, obsluha internetového obchodu, projektant-kreslič, mechanik-elektronik, kuchař-číšník, švadlena, prodavačka, manipulační dělník, dělník ve výrobě, obchodní referent, pracovník v potravinářské výrobě, automechanik, pracovník obsluhy CTP. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vynaloženo celkem 1.956.530,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 54.348,-Kč. Tento nástroj využívají zaměstnavatelé pouze v případě, kdy vytvářejí zcela nová pracovní místa a potřebují jejich vznik kofinancovat, jinak i v případě vzniku nových pracovních míst dávají zaměstnavatelé přednost vyhrazeným pracovním místům s příspěvkem na mzdové náklady, a to zejména proto, že se v případě vyhrazených pracovních míst nezavazuje zaměstnavatel k jejich udržení po dobu 24 měsíců, tak jako u míst vytvářených.
6.2.2. Společensky účelná pracovní místa vyhrazená–příspěvek na mzdové náklady V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vytvořeno 254 nových pracovních míst. Část těchto míst je vytvářena pouze na dobu 6 měsíců, proto bylo k 31. 12. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 178 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 175 uchazečů o zaměstnání. V roce 2007 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 249 uchazečů o zaměstnání.
V roce 2007 byla vyhrazena pracovní místa zejména v těchto profesích: administrativní pracovník, prodavačka, uklízečka, balič. Na vyhrazená pracovních míst bylo v roce 2007 vynaloženo celkem 16.612.480,- Kč. Z toho bylo 12.000.950,-Kč vynaloženo na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v předchozím roce a 4.611.530,-Kč na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v letošním roce. Obliba tohoto nástroje mezi zaměstnavateli postupně narůstá a počet uzavíraných dohod se zvyšuje. Počet uzavřených dohod je mírně vyšší než v loňském roce. Kromě výše příspěvku, která byla v roce 2007 průměrně 4.000,-Kč měsíčně po dobu 6 resp. 12 měsíců, hravě hlavní roli fakt, že se zaměstnavatel nezavazuje k udržení pracovního místa po určitou dobu. Při obsazování těchto pracovních míst úřady práce upřednostňují zejména dvě skupiny uchazečů o zaměstnání. První skupinou jsou uchazeči do 25 let. U této skupiny jsou vyhrazená pracovní místa využívána zejména k získání praktických dovedností a nezřídka se stává, že uchazeči zůstávají u zaměstnavatelů i po skončení finanční podpory ze strany úřadu práce. Druhou skupinou jsou uchazeči nad 50 let. Tato skupina patří mezi nejohroženější při propouštění a z hlediska úřadů práce se stává jednou z nejproblémovějších skupin uchazečů, neboť pravděpodobnost jejich návratu na trh práce je velmi malá, z důvodu nezájmu zaměstnavatelů o tuto skupinu obyvatel.
6.2.3. Společensky účelná pracovní místa –příspěvek na zahájení samostatné výdělečné činnosti V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vytvořeno 52 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 31. 12. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 104 pracovních míst, která vytvořili uchazeči o zaměstnání tím, že zahájili samostatnou výdělečnou činnost. V roce 2007 zahájili uchazeči samostatnou výdělečnou činnost především v těchto oborech: specializovaný maloobchod, holičství-kadeřnictví, hostinská činnost. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vynaloženo celkem 2.441.407,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 46.950,-Kč. Poskytováním příspěvku na zahájení samostatné výdělečné činnosti podporuje úřad práce nejen zaměstnanost, ale zároveň i rozvoj drobných živnostníků. Žádosti spolu s podnikatelskými záměry podávané uchazeči o zaměstnání jsou poměrně přísně posuzovány zejména z hlediska jejich realizovatelnosti a podnikatelských rizik. Proto je „úmrtnost“ v rámci tohoto nástroje malá.
6.2.4. Veřejně prospěšné práce V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vytvořeno 418 nových pracovních míst. Protože platnost některých dohod vypršela před koncem roku 2007, bylo k 31. 12. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 344 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 208 uchazečů o zaměstnání. V roce 2007 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 324 uchazečů o zaměstnání. Veřejně prospěšné práce byly v roce 2007 opět využívány největší měrou u měst, obcí a jejich příspěvkových organizací, kde byl zaměstnán největší podíl uchazečů – celkem 189. Druhou největší skupinou zaměstnavatelských organizací byly občanská sdružení a neziskové organizace, kde bylo zaměstnáno 64 uchazečů. Dalších 17 uchazečů bylo zaměstnáno u obecně prospěšných společností. Poslední část uchazečů byla zaměstnána u organizací, jejichž činností je především zabezpečování čistoty, údržby zeleně a bytového fondu ve městech a obcích. V roce 2007 byly obdobně jako v roce 2006 uzavírány dohody VPP především u obcí v mikroregionech s malou možností pracovních příležitostí. Jednalo se hlavně o těžko umístitelné uchazeče s nízkou kvalifikací, pro které je zprostředkování jiného vhodného zaměstnání obtížné a dále z rizikových skupin, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost při zprostředkování vhodného zaměstnání. Na veřejně prospěšné práce bylo v roce 2007 vynaloženo celkem 33.359.491,- Kč. Z toho bylo 9.157.116,-Kč vynaloženo na místa vytvořená na základě dohod uzavřených v předchozím roce a 24.202.375,-Kč na místa vytvořená na základě dohod uzavřených v letošním roce. Ze všech nástrojů APZ, stále patří mezi nejoblíbenější, zejména z pohledu obcí, veřejně prospěšné práce. Jde o nástroj, který plní dvě základní funkce. Tou první je zaměstnávání jinak takřka neumístitelných uchazečů o zaměstnání, přímo v obcích kde žijí. Tou druhou je zlepšování kultury prostředí na obcích. I proto se starostové obcí velmi zajímají o možnosti dalšího využívání tohoto nástroje APZ i do budoucna.
6.2.5. Podpora vytváření pracovních míst pro osoby zdravotně postižené V rámci tohoto nástroje bylo v roce 2007 vytvořeno celkem 37 pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořená v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 31. 12. 2007 vytvořeno v rámci tohoto nástroje 115 pracovních míst, na kterých bylo umístěno 107 osob se zdravotním postižením. V roce 2007 bylo umístěno v rámci tohoto nástroje 111 osob se zdravotním postižením. Nejvíce chráněných pracovních míst vytvořil v roce 2007 zaměstnavatel Sapril s.r.o.. Na vytvoření chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen bylo v roce 2007 vynaloženo 3.772.000,-Kč. To znamená, že na jedno pracovní místo byl příspěvek v průměrné výši 101.946,-Kč. Na místa vytvořená na základě dohody uzavřené v roce 2006 bylo vyplaceno celkem 2.700.000,-Kč.
Kromě příspěvku na vytvoření pracovních míst podporoval úřad práce i provoz stávajících chráněných pracovních míst či dílen. V roce 2007 byl 15 zaměstnavatelům poskytnut příspěvek na provoz v celkové výši 2.515.787,-Kč. Tímto způsobem bylo podpořeno zaměstnání 223 osob se zdravotním postižením. Ne všem zdravotně postiženým občanům dovoluje jejich zdravotní postižení pracovat v běžném provozu za obvyklých pracovních podmínek, ale ke svému uplatnění potřebují individuální přizpůsobení těchto podmínek. To spočívá například v úpravě pracovních pomůcek, pracovní doby, přizpůsobení pracoviště apod. Jednou z cest zvyšování zaměstnanosti těchto osob je zřizování a provozování chráněných dílen a chráněných pracovišť. Ty zřizuje zaměstnavatel po dohodě s příslušným úřadem práce. Chráněnou prací se rozumí pracovní činnost na vhodně zvoleném nebo upraveném výrobním programu, popřípadě vybrané pracovní náplni, vykonávanou zpravidla zdravotně postiženým zaměstnancem za zcela mimořádných pracovních podmínek, upravených podle jeho schopností. Významnou překážkou pro větší pracovní uplatnění zdravotně postižených občanů je nedostatek těchto vhodných výrobních programů a s ím souvisejících pracovních činností, které jsou zdravotně postižení občané schopni kvalitně odvádět, ale také možnosti mzdových příjmů vzhledem ke kvalifikaci těchto osob a charakteru práce, kterou mohou vykonávat, tj. výše příjmu je obvykle plně srovnatelná s úrovní sociálních příjmů. Hlavním úkolem tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je podílet se na řešení problému pracovního uplatnění zdravotně postižených občanů v našem regionu, a to tím, že zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zdravotně postižené občany, je přispíváno na částečnou úhradu provozních nákladů již stávajících chráněných pracovišť a nadále podporovat vznik nových chráněných dílen či pracovišť.
6.2.6. Dotace zaměstnavatelským subjektům při zaměstnávání osob zdravotně postižených Podpora subjektů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením je nezbytným předpokladem zvýšení, nebo alespoň udržení zaměstnanosti skupiny zaměstnanců, která patří k nejobtížněji umístitelným uchazečům na trhu práce. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v § 78 stanovil příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na částečnou kompenzaci zvýšených nákladů souvisejících se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením náležející zaměstnavatelům zaměstnávajících více než 50 % zdravotně postižených zaměstnanců z celkového počtu svých zaměstnanců. Tohoto příspěvku v roce 2007 využilo 12 zaměstnavatelů, kterým úřad práce poskytl příspěvek v celkové výši 35.696.487,- Kč.
6.3. Další příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od 1.10.2004 v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nástroj APZ (celkový počet podpořených osob) osoby s příspěvkem překlenovací příspěvek příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program příspěvek na dopravu počet zaměstnavatelů počet zaměstnanců
rok 2006
rok 2007
56 4 0
51 3 0
1 26
0 0
6.3.1. Příspěvek na dopravu zaměstnanců V roce 2007 nebyl schválen žádný příspěvek na dopravu zaměstnanců. Na základě dohody uzavřené v roce 2006 bylo v roce 2007 vyplaceno 5.349,- Kč.
6.3.2. Příspěvek na zapracování zaměstnanců V roce 2007 byly uzavřeny tři dohody na příspěvek na zapracování. V rámci tohoto příspěvku byla vyplacena částka 23.615,-Kč. Příspěvek na zapracování a příspěvek na dopravu nejsou doposud v praxi příliš využívány, a to z důvodu nízkého zájmu zaměstnavatelů, kteří se zatím nenaučili tyto nástroje využívat.
6.3.3. Překlenovací příspěvek V roce 2007 bylo uzavřeno 51 dohod na poskytnutí překlenovacího příspěvku. V rámci tohoto příspěvku bylo v tomto období vyplaceno celkem 359.969,-Kč. Z nově vzniklých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je zatím nejvíce využíván překlenovací příspěvek, který využívají takřka všichni začínající podnikatelé, kteří zahájili svou činnost za pomoci úřadu práce. Za pomoci tohoto příspěvku se jim daří lépe překonat prvotní problémy s financemi, které jsou na počátku podnikání logické.
6.4. Rekvalifikace Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel rok 2006 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací
rok 2007
1749
1582
z toho: ženy 1140 absolventi škol a mladiství 168 osoby se ZPS (resp. osoby se ZP) 100 rekvalifikaci ukončilo celkem 1525 z toho úspěšně 1297 počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci1) 704 rekvalifikace zájemců o zaměstnání počet zájemců zařazených do rekvalifikací 9 rekvalifikaci ukončilo celkem 7 z toho úspěšně 7 počet zájemců umístěných po rekvalifikaci 0 rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů 13 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací 13 rekvalifikaci ukončilo celkem 8 z toho úspěšně 8
1034 101 66 1352 1090 808
1)
4 4 3 0 11 17 16 16
Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace
V roce 2007 bylo do rekvalifikací zařazeno 1582 uchazečů o zaměstnání a 4 zájemců o zaměstnání. Dále probíhala rekvalifikace 17 zaměstnanců. Rekvalifikaci v tomto období úspěšně ukončilo 1352 uchazečů o zaměstnání a 3 zájemci o zaměstnání. Takřka 50% procent z uchazečů zařazených na rekvalifikaci v tomto období absolvovalo kursy zaměřené na zvýšení počítačové gramotnosti, a to tyto: obsluha PC; operátor výpočetní techniky; základy obsluhy PC a další. Kromě oblasti počítačové gramotnosti byly pořádány např. tyto kursy: projektový či finanční manažer projektů EU, modelování nehtů, vyhláška 50 a mnohé další. Pro uchazeče, kteří se rozhodli řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti, byl pořádán kurs SMALL BUSINESS v rámci projektu INNOSTART. I v tomto období byly realizovány rekvalifikační kursy v rámci programu PHARE 2007 a EQUAL 2007. V rámci rekvalifikace zaměstnanců byly prováděny tyto kursy: strážník městské policie, manažer jakosti, obsluha stavebních strojů, mechanik-elektronik a vulkanizér. Na realizaci rekvalifikačních kursů zahájených v roce 2007 bylo vynaloženo celkem 8.392.245,-Kč, dalších 2.601.130,-Kč bylo vynaloženo na kursy zahájené v roce 2006, které přešly i do roku 2007. Celkem bylo tedy v roce 2007 vynaloženo na rekvalifikace 10.993.375,-Kč. Pro realizaci tohoto nástroje jsou ve stále ve velké míře využívány prostředky Evropského sociálního fondu. Proto se snížil podíl prostředků vynakládaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Stále větší důraz se klade na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání
a rekvalifikace jsou pouze jednou z jeho částí, proto je nutno chápat tuto oblast aktivní politiky zaměstnanosti v širších souvislostech. Filozofie úřadů práce spočívá v tom, že kvalifikovaný a odborně připravený uchazeč, který se umí orientovat na trhu práce, má mnohonásobně vyšší šanci najít pracovní uplatnění. Dalšímu vzdělávání uchazečů věnují úřady práce velkou pozornost, neboť se jedná o velmi rozumnou investici do budoucna. Pro optimální přípravu uchazečů o práci je důležité, aby ze strany zaměstnavatelů byla v dostatečném předstihu avizována skladba požadovaných zaměstnanců tak, aby měl úřad práce dostatečný čas na jejich přípravu. Z hlediska dalšího vývoje na trhu práce považujeme za příznivý signál zvýšený zájem absolventů o další studium na vyšších a vysokých školách. I tato skutečnost může předznamenat zvýšený zájem investorů o náš region.
6.5. Cílené programy dle § 120 Úřady práce využívají také nový nástroj APZ, a to „cílené programy“. V okrese Most jsou realizovány 4 programy zaměřené na cílové skupiny: osoby ze sociálně-kulturně znevýhodněného prostředí (Romové, bezdomovci), nezaměstnaní starší 50 let a absolventi škol. Tyto programy jsou hodnoceny velmi pozitivně.
6.5.1. Memento II Jedná se o program regionálního charakteru na podporu společenské a pracovní resocializace a integrace příslušníků romských komunit. Účelem programu Memento je podpora tvorby a udržení pracovních míst pro osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, které jsou prakticky na trhu práce neumístitelní, a v rámci tohoto Programu jim pomoci začlenit se do společnosti. Program se zaměří zejména na mladé lidi do 25 let. Tento program byl realizován v období od 1. 6. 2006 do 30. 4. 2007. Na jeho realizaci bylo vynaloženo celkem 5.238.567,-Kč Ve spolupráci s obcí, neziskovým sektorem a podnikatelskými subjekty se podařilo vytvořit 50 pracovních míst pro výše specifikovanou skupinu osob. Programem prošlo celkem 73 osob, z toho 51 osob ve věku do 25 let. O zařazení do Programu byl mezi romskými uchazeči zájem, a to i z cílové skupiny starší než 25 let. Zaměstnávání příslušníků etnických menšin má svá specifika a ne každý zaměstnavatel chce vytvořit pracovní příležitosti pro tuto skupinu obyvatel. Spolupráce různých organizací na lokální úrovni je nezbytností. Obtíže v přístupu na trh práce jsou reálným důvodem pro realizaci cílených programů a speciálních opatření adresovaných romským občanům. Bez realizace tohoto Programu by 73 Romů v průběhu období 11 měsíců nenašlo pracovní uplatnění.
6.5.2. Absolvent Jedná se o program regionálního charakteru na podporu získání odborné praxe a pracovních dovedností mladých lidí jejich zaměstnáním v organizačních složkách státu a jeho příspěvkových organizacích a u ostatních zaměstnavatelů, veřejné i podnikatelské sféry. Cílovou skupinou jsou absolventi škol bez praxe, kteří patří mezi obtížně umístitelné uchazeče na trhu práce.
Tento program byl realizován v období od 1. 6. 2006 do 31. 5. 2007. Na jeho realizaci bylo vynaloženo celkem 3.530.003,-Kč Ve spolupráci se zaměstnavatelskými subjekty se podařilo vytvořit 40 pracovních míst pro výše specifikovanou skupinu osob. Programem prošlo celkem 43 absolventů škol, kteří dosud nikdy nepracovali. Jestliže mělo být pro absolventy škol přínosem z účasti v tomto Programu získání pracovních zkušeností a dovedností, pak Program splnil účel pro všechny zúčastněné, kteří jím prošli. 67% ze zařazených absolventů si udrželo své zaměstnání nebo získalo jiné a 7% se vrátilo do vzdělávací soustavy a pokračovalo v přípravě na povolání
6.5.3. Presenium Jedná se o program regionálního charakteru na podporu zaměstnávání osob starších 50 let, osob znevýhodněných a obtížně uplatnitelných na trhu práce. Účelem Programu je zvyšovat účast občanů na trhu práce využitím potenciálu všech věkových skupin obyvatelstva. Tento program byl realizován v období od 1. 6. 2006 do 31. 5. 2007. Na jeho realizaci bylo vynaloženo celkem 3.306.662,-Kč Ve spolupráci se zaměstnavatelskými subjekty se podařilo vytvořit celkem 30 pracovních míst pro výše specifikovanou skupinu osob. Programem prošlo celkem 34 osob, z toho 12 osob starších 55 let. 24 uchazečů starších 50 let, kteří prošli Programem se vrátilo na trh práce a jsou zaměstnáni.
6.5.4. Emauzy ČR Program na podporu spol. a prac. resocializace osob na okraji společnosti. Účelem programu je podpora tvorby a udržení pracovních míst pro a v rámci společenské a pracovní resocializace je snahou pomoci jim k návratu do společnosti. V praxi to znamená vytvoření 108 pracovních míst a zajištění jejich financování – z toho 42 na Mostecku. Programem prošlo celkem 46 osob, z toho 14 jich bylo úspěšně začleněno zpět do společnosti a na trh práce. Tento program byl realizován v období od 1. 6. 2006 do 30. 4. 2007. Na jeho realizaci bylo vynaloženo v okrese Most celkem 3.667.459,-Kč
6.6. Shrnutí uplatňování APZ V roce 2007 pokrýval Úřad práce v Mostě všechny aktivity a opatření směřující na trh práce, které byly v souladu s Programem APZ a byly ve finančních možnostech rozpočtu na APZ. Aktivity byly směrovány především do zvýšení zaměstnanosti, s důrazem na podporu pracovních příležitostí pro ohrožené skupiny uchazečů. Velký důraz byl též kladen na zvýšení zaměstnanosti v obcích, a to zejména v mikroregionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Vzhledem ke specifickým podmínkám našeho okresu, nedochází k naplnění kriterií stanovených v dokumentu Realizace APZ v roce 2007. V tomto případě dal úřad práce přednost aktivnímu a pružnému přístupu k potřebám trhu práce a zaměstnavatelů s cílem zvýšit zaměstnanost u rizikových skupin uchazečů.
V roce 2007 bylo do aktivit aktivní politiky zaměstnanosti zařazeno 1873 uchazečů o zaměstnání. Z tohoto počtu bylo 29% uchazečů ve věku do 25 let, 19% uchazečů ve věku nad 50 let a 56% uchazečů dlouhodobě evidovaných. To znamená, že úřad práce naplňuje cíle stanovené v Oznámení č.35/2006 (dále Oznámení). V kategorii dlouhodobě nezaměstnaných dokonce stanovený podíl vysoce převyšujeme, oznámení stanovuje minimálně 30% a u nás tvoří tato skupina 56%, neboť z našeho pohledu je potřeba této skupině věnovat největší pozornost. Dlouhodobá nezaměstnanost je v současnosti našim patrně největším problémem. Nepodařilo se nám zcela splnit minimální podíl u skupiny nad 50 let (stanoveno 20%, skutečnost 18,6%), bohužel i přes velkou snahu úřadu práce je o tyto uchazeče ze strany zaměstnavatelů trvale menší zájem. I přes nabízenou podporu jejich zaměstnávání v rámci aktivní politiky zaměstnanosti dávají zaměstnavatelé spíše přednost mladším zaměstnancům, kteří jsou pro ně z dlouhobějšího hlediska lepší investicí. U skupiny do 25 let, která momentálně v našem okrese mezi nejproblematičtější nepatří, byl stanovený podíl mírně překročen, zejména díky vysokému podílu této skupiny na rekvalifikacích. Obecně se ukazuje, že u této skupiny zůstává problematickou pouze ta část uchazečů u které je barierou jiný handicap, a to absence vzdělání. Z hlediska procentuálního podílu vynaložených prostředků se zaměřením na nástroje APZ je situace následující. Na rekvalifikace bylo použito 13,4% celkových disponibilních prostředků na realizaci APZ v roce 2007. Poměr je nižší, než je stanoveno v Oznámení. Důvodem je zejména skutečnost, že při realizaci tohoto nástroje využívá úřad práce i jiné zdroje financování, zejména program PHARE 2007, EQUAL 2007 a projekty Evropského sociálního fondu. Na společensky účelná pracovní místa bylo použito 25,6% celkových disponibilních prostředků. I tento poměr je nižší než je stanoveno v oznámení. Zaměstnavatelé využívají zejména příspěvek na vyhrazená pracovní místa. Jejich zájem o příspěvek na vytvoření společensky účelného pracovního místa je nižší. Navíc k řešení nezaměstnanosti v obcích, kde je situace nejhorší využívá úřad práce stále spíše veřejně prospěšné práce, které podílely na čerpání prostředků APZ zhruba 40 %. Tento poměr je podstatně vyšší než bylo stanoveno v Oznámení, nicméně se domníváme, že použité prostředky plní svůj účel a tím je jednak řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a také řešení nezaměstnanosti v obcích. Vyšší objem čerpání finančních prostředků v oblasti veřejně prospěšných prací je vlastně objektivním faktorem dlouhodobé situace na trhu práce v okrese Most, kde je nejvyšší míra nezaměstnanosti a kde je velký nedostatek volných pracovních míst. Zhruba 11% vynaložených prostředků bylo použito na příspěvky v rámci chráněných dílen a chráněných pracovních míst, což zhruba odpovídá poměru stanovenému Oznámením. Realizace aktivní politiky zaměstnanosti zaměřená na tvorbu pracovních míst, na podporu krátkodobého zaměstnání a hrazení rekvalifikačních kurzů má jednoznačně pozitivní sociální a ekonomický rozměr. Pozitiva je třeba vidět především v návratu dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce, nebo v jejich aktivním překlenutí období nezaměstnanosti formou dalšího vzdělávání a jejich aktivizace. V roce 2007 bylo dosaženo snížení míry nezaměstnanosti na 16,4%. Naším cílem je pomocí nástrojů a především finančních prostředků aktivní politiky zaměstnanosti pomoci snížit nezaměstnanost pod 15%.
V roce 2007 bylo do projektů v rámci Evropského sociálního fondu nově zařazeno celkem 1539 uchazečů o zaměstnání. Největší skupiny tvořili uchazeči dlouhodobě evidovaní, kterých bylo 760, dalším problémovou skupinou zařazenou do projektů byly uchazeči do 25 let, kterých bylo 127. Uchazečů nad 50 let bylo 191 a poslední z problémových skupin byly osoby zdravotně znevýhodněné, kterých bylo 69.
V roce 2007 byli uchazeči zařazováni zejména do těchto projektů Evropského sociálního fondu: Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku 445 uchazečů, Najdi si práciÚstecký kraj 159 uchazečů, Návrat do práce-Ústecký kraj 92 uchazečů, Cesta do práce 76 uchazečů.
7. Stručná analýza problémových skupin uchazečů Nejproblematičtější skupiny uchazečů: a) Dlouhodobě evidovaní uchazeči do 25 let – tuto skupinu tvoří cca. 9% všech evidovaných uchazečů. S příznivým vývojem zaměstnanosti v uplynulém roce se situace u této skupiny výrazně zlepšila a dá se konstatovat, že již pomalu přestává mezi problémové patřit. Jejím největším handicapem při hledání zaměstnání je malá nebo vůbec žádná praxe. Tato skupina stále patří mezi preferované při uplatňování nástrojů APZ, zejména rekvalifikací, příspěvku na vyhrazená pracovní místa, VPP. Nástroje APZ by měly sloužit zejména k získání praktických zkušeností, jako prostředku k pozdějšímu uplatnění na trhu práce. Z oblasti rekvalifikací jsou použity zejména motivační kurzy. b) Dlouhodobě evidovaní uchazeči a ostatní dlouhodobá nezaměstnanost patří mezi největší současné problémy, se kterými se úřady práce potýkají. V okrese Most tvoří dlouhodobě evidovaní uchazeči déle jak 6 měsíců cca 73% všech uchazečů. Toto velmi nepříznivé číslo jen podtrhuje fakt, že takřka 61% všech evidovaných uchazečů je v evidenci déle než 12 měsíců. Největším handicapem této skupiny se stává zejména ztráta pracovních návyků a chutí nějak svou situaci řešit. U této skupiny budou uplatňovány následující nástroje APZ: SÚPM – vyhrazená pracovní místa, VPP a rekvalifikace. c) Uchazeči se ZP – tato skupina má své handicapy poměrně jasně definovány svým zdravotním stavem. Je jasné, že na trhu práce, kde je nedostatek míst pro zdravé, nemůže být dostatek míst pro zdravotně postižené. Tato skupina uchazečů tvoří cca 10% z celkové nezaměstnanosti. U této skupiny bude uplatňován zejména nástroj APZ: příspěvek na CHD a příspěvek na provoz CHD. d) Mladiství bez kvalifikace – tato skupina je svým způsobem obsažena i ve skupině a). U této skupiny je však handicap nedostatku praxe násoben absencí odborného vzdělání v jakémkoliv oboru, což znamená, že možnost uplatnění na trhu práce bez pomoci úřadu práce je minimální. Tato skupina tvoří cca 2% všech evidovaných uchazečů. V úvahu zde připadá využití nástrojů APZ: SÚPM- vyhrazená pracovní místa či VPP, resp. účast v projektu MOST. e) Etnické menšiny – jedná se zejména o Rómy, kteří mají problém najít své uplatnění na trhu práce. Úřad práce v Mostě se snaží této skupině aktivně pomáhat s využitím všech nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. f) Uchazeči nad 50 let věku – hlavním problémem této skupiny je skutečnost, že v případě ztráty zaměstnání se jeví dalším potencionálním zaměstnavatelům jako neperspektivní, vzhledem k blížícímu se důchodovému věku, je u nich předpokládaná vyšší nemocnost a nižší schopnost učit se novým věcem. Tuto skupinu tvoří cca 25% všech evidovaných uchazečů. V úvahu zde připadá využití nástrojů APZ: SÚPM – vyhrazená pracovní místa VPP, rekvalifikační a motivační kursy.
8. Shrnutí V roce 2007 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 4,01 procentního bodu oproti stavu na konci roku 2006. V absolutních počtech klesl počet evidovaných nezaměstnaných o 3 274. Počet evidovaných uchazečů je nižší než jsme předpokládali v prognóze úřadu práce na druhé pololetí 2007. Vývoj letošního roku potvrdil příznivý trend let předcházejících a v letošním roce došlo k výraznému meziročnímu poklesu nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti roku 2007 byl následující. Nejdříve došlo v lednu k mírnému nárůstu počtu nezaměstnaných způsobenému zejména ukončením dohod aktivní politiky zaměstnanosti o vytvoření pracovních míst. Od ledna však již nezaměstnanost klesala, jednak vlivem působení aktivní politiky zaměstnanosti, ale zejména větším odlivem uchazečů na nově vznikající pracovní místa. Poprvé po mnoha letech tak nastala situace, kdy nezaměstnanost klesala v průběhu celého roku, a nedocházelo k žádným sezónním výkyvům. Počet nezaměstnaných je nižší než bylo předpokládáno v prognóze úřadu práce, a to zejména proto, že se situace na trhu práce vyvíjela nadále mimořádně příznivě. Aktivní politika zaměstnanosti zůstává pro úřad práce nejúčinnějším nástrojem k ovlivňování výše zaměstnanosti. Bez využití prostředků APZ by nezaměstnanost v okrese byla minimálně o 2 % vyšší. Největší část prostředků APZ byla čerpána na veřejně prospěšné práce a vyhrazená pracovní místa.
Vývoj počtu uchazečů a volných pracovních míst v roce 2007 14 000
13 101 12 641 12 098 11 713
12 000
11 491
11 218
10 996
10 774
10 611 10 161 9 740
10 000
9 733
8 000
6 000
4 000
2 000 702
695
716
770
951
993
5
6
1 073
1 189
1 219
1 173
1 186
1 119
10
11
12
0 1
2
3
4
7
Uchazeči o zaměstnání
8 Volná místa
9
9. Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí roku 2008 9.1. Popis současného stavu nezaměstnanosti a jeho příčiny K 31. 12. 2007 bylo v evidenci úřadu práce celkem 9 733 uchazečů o zaměstnání, z toho bylo 5 222 žen. Tzn., že míra nezaměstnanosti dosáhla 15,46 %. Z celkového počtu 9 733 uchazečů bylo 4 688 uchazečů se základním vzděláním, tj. 48,2 %. To znamená, že vzhledem ke struktuře volných pracovních míst je cca. 48 % uchazečů evidovaných na úřadě práce prakticky bez šance na získání zaměstnání. (místa pro uchazeče se základním vzděláním sice v nabídce úřadu práce figurují, reálně však zaměstnavatelé na tato místa přijímají spíše uchazeče vyučené). Dalším nepříznivým ukazatelem z hlediska možné zaměstnatelnosti je vysoký podíl uchazečů se změněnou pracovní schopností, kterých bylo k 31. 12. 2007 v evidenci 1 108, tj. 11,4 %, z toho 624 má vyšší než základní vzdělání. Dále je v evidenci úřadu práce 554 uchazečů s různými zdravotními omezeními, kteří mají vyšší než základní vzdělání. Pokud se zaměříme na další z problémových skupin, zjistíme, že je v evidenci dalších 643 uchazečů ve věku 50 let, kteří nepatří do žádné z výše uvedených problémových skupin. To znamená již 6 509 uchazečů (67 %) pro které je obtížné najít vhodné zaměstnání. Přičteme-li k tomu ještě skupinu 1 445 uchazečů, kteří jsou v evidenci déle než jeden rok a nepatří do žádné zvýše zmíněných skupin, zjistíme, že na Úřadě práce v Mostě je celkem 7 954 uchazečů (82%), kteří mají nějaký handicap při hledání zaměstnání. Všem těmto skupinám věnuje úřad práce zvýšenou pozornost v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. V roce 2007 bylo vytvořeno 798 dotovaných pracovních míst pro tyto obtížně umístitelné uchazeče. Z výše uvedeného je jasně patrné, že situace úřadu práce je v okrese Most velice obtížná a možnosti řešení jsou ze strany úřadu omezené. Na závěr si ještě v krátkosti můžeme zopakovat příčiny současného stavu. Jedná se již o věc poměrně známou a mnohokrát zmiňovanou, a tou je monostruktura průmyslu v letech před rokem 1990. Ještě v roce 1991 bylo v hornictví a chemickém průmyslu zaměstnáno v našem okrese cca. 30 000 lidí. Na konci roku 2005 to bylo již jen cca 8 000. To znamená, že zde za uplynulých patnáct let zaniklo zhruba 22 000 pracovních míst. Přičemž nová pracovní místa, i v důsledku podcenění připravenosti průmyslových zón, vznikají jen ve velmi malém počtu v porovnání s místy zanikajícími. Zaváhání v prvopočátku vytváření průmyslových zón, má za následek to, že většina zaměstnavatelů nasměrovala své působení do lépe připravených zón v sousedních okresech. Bohužel tento handicap se do dnešního dne nepodařilo úplně smazat a náš okres tak nadále zůstává v ústraní zájmu velkých zaměstnavatelů.
9.2. Očekávaný vývoj v prvním pololetí roku 2008 V prvním pololetí roku 2008 očekáváme další mírný pokles nezaměstnanosti. Zatím nemáme žádné signály, které by nasvědčovali tomu, že by se v prvním či druhém čtvrtletí měl zásadním způsobem změnit příznivý vývoj na trhu práce. I v tomto pololetí by měla vznikat nová pracovní místa, na která bude možno umisťovat uchazeče o zaměstnání. Možným problémem se tak jeví pouze aktuální skladba uchazečů úřadu práce. S klesajícím počtem nezaměstnaných se stále zvyšuje podíl uchazečů, kteří mají nějaký handicap při hledání zaměstnání a je otázkou do jaké míry budeme úspěšní při začleňování této skupiny na trh práce. Doba kdy v evidenci zůstanou prakticky pouze tito uchazeči se rychle blíží a je jasné, že úloha úřadu práce, jako proaktivního elementu na trhu práce, tím ještě vzroste.
Negativní vliv na vývoj počtu nezaměstnaných by v této chvíli mohla mít snad pouze nějaká nečekaná událost, která by přinesla problémy některému z rozhodujících zaměstnavatelů. Jak jsem, však již výše zmínily, takové signály zatím neregistrujeme. Nezanedbatelný vliv na vývoj nezaměstnanosti v prvním pololetí roku 2008 bude i nadále mít aktivní politika zaměstnanosti. Do budoucna očekáváme další zlepšení situace na trhu práce v našem okrese, neboť se postupně naplňují podnikatelské aktivity firem IPS APLHA, HITACHI a dalších. Postupně se snad také podaří naplnit průmyslovou zónu JOSEPH a získat tak stovky dalších pracovních míst.
očekávaný stav k 30. 6. 2008 31. 12. 2008
Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období mírnější varianta pesimističtější varianta počet počet míra míra evidovaných z toho evidovaných z toho nezaměstnanosti nezaměstnanosti uchazečů dosažitelní uchazečů dosažitelní v% v% celkem celkem 9000 8200 13,7 9500 9000 15,0 8800
8200
13,7
9100
8800
14,7
Předpokládané varianty možného vývoje nezaměstnanosti jsou uvedeny v následující tabulce. Optimistická varianta počítá s tím, že na nezaměstnanosti se bude podílet kromě sezónních vlivů i příznivý ekonomický vývoj. Pesimistická varianta kalkuluje s tím, že příznivá ekonomická situace se změní, dojde k zániku firem a pracovních míst.
9.3. Možnosti řešení nepříznivé situace v nezaměstnanosti Zde se můžeme pouze opakovat. Mnohé se již zlepšilo, přesto obecné teze uváděné v minulých letech stále platí, a proto je zde pouze zopakujeme. Podnikatelé, ať již místní či zahraniční, jsou hlavními činiteli při řešení problematiky nezaměstnanosti. Pokud se nerozhodnou realizovat své aktivity v našem okrese, bude takřka nemožné změnit situaci na trhu práce, neboť nikdo jiný zde trvale udržitelná pracovní místa vytvářet nemůže. Motivovat zaměstnavatele k tomu aby vytvářeli nová pracovní místa právě zde, je úkolem zejména místní samosprávy, která musí pro přicházející investory vytvořit takové podmínky, aby jejich volba padla na náš okres. Je potřeba mít plně připravené plochy pro podnikání, na které je možno již pouze přijít a začít stavět. Je potřeba tyto plochy aktivně nabízet a celkově co nejvíce prezentovat možnosti tohoto regionu. Je třeba v co největší míře nabízet i již stojící nevyužité objekty ve kterých by bylo možno realizovat podnikatelské aktivity. Stát může při získávání investorů napomáhat, a to jednak formou investičních pobídek, jednak pozitivní prezentací našeho regionu při jednání s investory. V neposlední řadě by stát měl pomoci při zlepšení obecné infrastruktury, zde máme na mysli zejména kvalitní a rychlé spojení s letištěm v Praze a se státní hranicí se SRN. Úřad práce na základě jednání s budoucími investory připraví jak po odborné tak po motivační stránce budoucí zaměstnance. Bohužel do dnešního dne většina investorů, kteří se zajímali o možnost podnikání v našem okrese, na úřad práce ani nedorazila a okres opustili již po jednání s místní samosprávou. Oblast trhu práce, rozvoje zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů je velmi citlivá záležitost úzce související s ekonomickým rozvojem. Trh práce není trhem se zbožím, tak jako lidé nejsou zbožím. Nedá se snadno a rychle reagovat na případné změny při přípravě lidí, kde např. příprava nového oboru je minimálně záležitostí 4 roků.
