Úřad práce Most, tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail:
[email protected],
[email protected]
http://www.upmost.cz/
ZPRÁVA O NA TRHU
SITUACI PRÁCE
1. pololetí 2002
Zpracovali:
Ing. Ivana Matuščinová, vedoucí odboru služeb trhu práce Josef Kott, oddělení statistiky kolektiv pracovníků odboru služeb trhu práce
Most, srpen 2002
JUDr. Jana Šmejcová ředitelka Úřadu práce v Mostě 1
OBSAH strana A. Základní zpráva
4
1.
Celková charakteristika okresu
5
1.1.
Oblast geografická, přírodní a ekologická
5
1.2.
Oblast demografická a sociální
5
1.3.
Oblast ekonomická
6
2.
Zaměstnanost a volná pracovní místa
7
2.1.
Celkový vývoj zaměstnanosti
7
2.2.
Vývoj počtu evidovaných volných pracovních míst
9
2.2.1.
Struktura evidovaných volných pracovních míst
12
2.3.
Nabídka pracovních sil
13
2.3.1.
Vývoj počtu evidovaných uchazečů
13
2.3.2.
Struktura evidovaných uchazečů
13
2.3.3.
Dlouhodobě evidovaní uchazeči
14
3.
Nezaměstnanost
15
3.1.
Stav a vývoj míry nezaměstnanosti
15
3.2.
Struktura nezaměstnanosti
16
3.3.
Tok zaměstnanosti
18
4.
Cizinci na trhu práce
19
4.1.
Zaměstnávání cizinců
19
4.2.
Zaměstnávání občanů Slovenské republiky v České republice
20
5.
Kontrolní činnost
20
6.
Aktivní politika zaměstnanosti
21
6.1.
Společensky účelná pracovní místa
21
6.1.1.
Nově vytvořená pracovní místa
21
6.1.2.
Samostatná výdělečná činnost
22
6.2.
Veřejně prospěšné práce
22
6.3.
Rekvalifikace
23
6.4.
Zřizování a provoz chráněných dílen a pracovišť, žádosti zaměstnavatelů o předchozí souhlas k rozvázání pracovního poměru s osobou se ZPS
25
2
6.5.
Odborná praxe absolventů škol
27
6.6.
Systém projektů aktivní politiky zaměstnanosti
28
7.
Stručná analýza problémových skupin a oblastí
31
8.
Shrnutí
32
9.
Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti
10.
ve 2. pololetí 2002
33
Doporučení pro Správu služeb zaměstnanosti MPSV
34
C. Přílohy Vybrané ukazatele trhu práce Mapa okresu
3
A.
ZÁKLADNÍ ZPRÁVA
1. Celková charakteristika okresu 1.1. Oblast geografická, přírodní a ekologická Z hlediska geologického lze region rozdělit na tři krajinné oblasti:
4
Severní část Mostecka – oblast Krušných hor s nadmořskou výškou 500 – 700 m a rozlohou 109 km2 je území převážně zalesněné. Obnova lesů, které mají navíc v této oblasti důležitou vodohospodářskou funkci, bude prováděno na dřívější historický rozsah a bude dlouhodobou záležitostí. Jižní a jihovýchodní část Mostecka s rozlohou 83 km2, leží převážně v rovinaté krajině, jen částečně zvlněné a je jedinou zemědělskou oblastí okresu. Vyznačuje se teplým klimatem a úrodnými půdami. Střední část okresu s rozlohou 275 km2. Je zde soustředěno hlavní dění této oblasti: těžba hnědého uhlí, výroba elektrické a tepelné energie, těžká chemie a další menší průmyslové podniky. Celý střed okresu je protkán střídavě povrchovými doly s jílovými výsypkami. Potřeba další rekultivace ploch a tvarování krajiny se dnes výrazně dostává do popředí zájmů i z hlediska tvorby nových společensky účelných pracovních míst. V oblasti životního prostředí došlo v posledních letech k výraznému zlepšení z několika příčin, z nichž jsou nejdůležitější především legislativní opatření, zvýšení výdajů na ochranu ŽP, pokles průmyslové výroby a vlivu zemědělské výroby, snížení těžby nerostných surovin a pevných paliv a snížení emisí v důsledku technologických opatření. Zlepšení kvality ovzduší na Mostecku podpořila stavba odsiřovacích jednotek u hlavních zdrojů znečištění a omezování těžby nerentabilních těžebních lokalit, omezování úpravárenských a přepravních kapacit a útlum těžby neprodejného vysokosirného uhlí. Ukazuje se, že je nutné věnovat pozornost i emisím organických látek, prašnosti, oxidům dusíku apod. Ekologickými programy a zahraničními dotacemi se podařilo viditelně zredukovat emise všeho druhu z průmyslových podniků a obcí. Neřešeným specifickým fenoménem zůstávají staré ekologické zátěže způsobené zejména důlní činností. Přitom ekologická sanace ploch devastovaných těžbou hnědého uhlí je předpokladem pro ekonomickou sanaci hnědouhelných regionů. Rekultivační práce při zahlazování důsledků těžby a navrácení ekologické stability narušeným územím by mohly s sebou přinést vytvoření maximálně 200 pracovních míst. Zvýšená intenzifikace činností v oblasti rekultivací je jedním z možných řešení stávající problematické situace Mostecka i s ohledem na jeho sociální situaci.
1.2. Oblast demografická a sociální Okres Most svou rozlohou a počtem obyvatel patří k nejmenším a nejlidnatějším okresům republiky. Hustota osídlení okresu je v porovnání s ČR téměř dvojnásobná. V kraji se svou rozlohou řadí na osmé místo a svou nadprůměrnou hustotou obyvatel na km2, se řadí na třetí místo, třebaže absolutním počtem obyvatel patří na místo páté. Dalším rysem okresu Most je malý počet obcí, kterých je pouze 26, z nichž čtyři mají statut města. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu a činí 251 obyvatel na km2. Ve střední části okresu se však tato hustota pohybuje v rozmezí 500 až 1000 obyvatel na km2. Převážná část obyvatel žije ve čtyřech městech. V okresním městě Most žijí téměř 2/3 obyvatel. Rozloha a obyvatelstvo
5
Ukazatel
Měrná jednotka
Údaj
Rozloha okresu
km2
467
Délka státní hranice
km
41
Počet obcí
počet
26
Počet obyvatel (k 1.3.2001)
počet
117 196
obyv./km2
251
Hustota osídlení
Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu, vysokou hustotou osídlení a většími městy. Oblast Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás s velmi omezenými hospodářskými aktivitami. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Datum sčítání
Z toho pracující
Obyvatelstvo celkem
Muži
Ženy
Celkem
abs.
%
abs.
%
abs.
%
1.3.1961
112 818
32 671
57,6
20 019
35,7
52 690
46,7
1.12.1970
117 189
34 316
58,9
27 010
45,8
61 326
52,3
1.11.1980
117 297
33 763
58,3
29 100
49,0
62 863
53,6
3.3.1991
120 212
32 991
56,1
30 360
49,5
63 351
52,7
1.3.2001
117 196
27 689
54,5
3 075
45,5
50 764
43,3
1.3. Oblast ekonomická Okres Most si stále udržuje postavení regionu s koncentrací těžkých odvětví, značně pomalu reagujících na hospodářské změny, ve srovnání s výrobními odvětvími zaměřenými na konečnou spotřebu nebo služby. Trh práce je charakterizován přetrvávající nepříznivou ekonomickou strukturou a menší aktivitou podnikatelských subjektů. Další snižování těžby uhlí s sebou přinese ve svém důsledku pokles pracovníků, přičemž postup snižování bude závislý na dalších záměrech energetické politiky státu. Nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v okrese je těžební průmysl, který zastupuje Mostecká uhelná společnost, a.s. Most. Odbytové problémy související s rozjetím Atomové elektrárny Temelín na plnou kapacitu a poklesem odběru elektrické energie u elektráren na fosilní paliva budou mít za následek snížení těžebních kapacit, což bude mít výrazný dopad nejen na počet vlastních zaměstnanců, ale projeví se i multiplikační efekt.
6
Dalším nejdůležitějším odvětvím v okrese je chemický průmysl. Společnost Chemopetrol, a.s. je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okrese. Chemický průmysl bude v následujícím období investovat do svého rozvoje. Předpokládá se vznik nových pracovních příležitostí především u dodavatelů investic. Podmínkou ekonomického rozvoje je nutnost maximálně podporovat rozvoj malého a středního podnikání.
2. Zaměstnanost a volná pracovní místa 2.1. Celkový vývoj zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti je vyhodnocován ze získaných informací monitoringu pracovních příležitostí v okrese Most. Přehled vývoje pracovních míst ve sledovaných firmách v okrese Most podle vybraných odvětví Počet pracovních míst v letech Odvětví
Chemická výroba Obchod Ostatní služby Pozemní doprava Spoje a telekomunikace Stavebnictví Strojírenství Textilní výroba Průmysl Všeobecná správa, školství Průmysl potravin Zdravot. a soc. péče Zemědělství a lesnictví Celkem pracovních míst v uvedených odvětvích
10,16
1.pol. 02 3738
9,3
3917
9,54
4283
10,6
16,55
5152
12,55
5280
13,1
6,83
4365
10,63
4315
10,7
1999
%
2000
%
2001
%
4387
14,99
5437
13,94
4171
578
1,98
1535
3,94
3631
12,41
6454
3014
10,30
2664
%
407
1,39
459
1,18
648
1,58
598
1,5
1443
4,93
2623
6,73
3381
8,24
3168
7,9
3041
10,39
3608
9,25
3418
8,33
3139
7,8
809
2,76
866
2,22
1008
2,46
1040
2,6
7922
27,07
7249
18,59
5786
14,09
5567
13,8
942
3,22
3791
9,72
4244
10,34
4280
10,6
373
1,27
715
1,83
935
2,28
890
2,2
2611
8,92
2801
7,18
3298
8,03
3336
8,3
107
0,37
792
2,03
731
1,78
660
1,6
29265
100
38994
100
41054
100
40294
100,0
Tabulka zpracovaná dle získaných poznatků z prováděného monitoringu pracovních míst znázorňuje průměrné evidenční počty zaměstnanců (fyzických osob) v jednotlivých odvětvích v okrese Most za jednotlivá časová období. Porovnáme-li počty pracovních míst od r. 1999-1.pol.2002 zjistíme, že v každém roce má nejvyšší zastoupení průmysl. K nejvýraznějšímu poklesu prac. příležitostí v tomto odvětví došlo v r. 2000 (o 1 463 prac. míst). Průmysl jako jediný z vybraných odvětví od r. 1998 soustavně snižuje počty zaměstnanců.
7
Chemická výroba by jistě zaznamenala totéž, avšak v r. 2000 došlo v tomto odvětví k nárůstu pracovních míst o 1 050. Aktuálně má zaměstnanost v chemickém průmyslu opět snižující se tendenci. Toto odvětví zaznamenalo v 1. pol. 2002 nejvyšší pokles zaměstnanosti (o 433 prac. míst). Nejmenší zastoupení pracovních příležitostí zaznamenal rok 1999 v zemědělství. Avšak v období 2000, 2001 a 1. pol. 2002 zaznamenalo nejnižší počet zaměstnanců v odvětví spojů a telekomunikací. V 1. pol. 2002 zůstávají počty zaměstnanců v průmyslu v nejvyšším zastoupení (tj. 5 567), přestože u tohoto odvětví došlo k poklesu zaměstnanosti o 219 pracovních míst. Nejnižší úbytek pracovních míst zaznamenal potravinářský průmysl. Největší zvýšení pracovních příležitostí zaznamenal obchod (o 336 pracovních míst). Celkově došlo ve sledovaných firmách uvedených odvětví ke snížení zaměstnanosti o 760 pracovních míst.
Podíl jednotlivých odvětví v okrese Most - 1. pol. 2002
Zdravot. a soc. péče Výroba potravin 8% 2%
Zemědělství a lesnictví 2%
Všeob. správa, školství 11%
Obchod 11% Ostatní služby 13%
Průmysl 13%
Textilní výroba 3%
Chemická výroba 9%
Stavebnictví 8%
Strojírenství 8%
Pozemní doprava 11% Spoje a telekomunikace 1%
Procentuelní vyhodnocení podílu jednotlivých odvětví na zaměstnanosti ve sledovaných firmách v 1. pol. 2002 poukazuje na průmysl. Toto odvětví zaznamenalo nejvyšší zastoupení pracovních míst (13,8 %). Nejnižší zaměstnanost představují spoje a telekomunikace tj. 1,5 %. Průběžně během roku je prováděn monitoring zaměstnanců v jednotlivých firmách v okrese. Aktualizace je prováděna při každém kontaktu s danou firmou. Získané poznatky jsou uplatňovány v aktivní politice zaměstnanosti. 8
Počty sledovaných zaměstnavatelů a pracovníků v jednotlivých odvětvích v okrese Most – 1. pol. 2002 Odvětví
Počet subjektů
Počet prac. míst
Zemědělství,myslivost,lesní hospodářství Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny,plynu a vody Stavebnictví Obchod a opravy spotřebního zboží Pohostinství, ubytování Doprava, skladování pošty a telekomunikace Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí,výzkum a vývoj Veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení Školství Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby CELKEM
32 9 172 10 181 415 136 113 14 206 39 105 46 144 1 622
660 5 567 10 333 866 3 168 4 283 1 020 4 943 500 2 178 1 336 2 944 3 336 1 582 42 716
Ze získaných poznatků vyplývá nejvýraznější počet zaměstnavatelů ve stavebnictví, obchodu a činnostech v oblasti nemovitostí. Nejmenší zastoupení na trhu práce z počtu sledovaných subjektů představují odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody, dobývání nerostných surovin a peněžnictví.
2.2. Vývoj počtu evidovaných volných pracovních míst Průměrný počet volných pracovních míst na trhu práce v jednotlivých letech: Rok
Průměrný počet míst
Rok
Průměrný počet míst
1992
1941,7
1998
511,5
1993
1311,0
1999
381,8
1994
812,4
2000
280,5
1995
945,8
2001
329,0
1996
1315,3
1.pol.02
275,5
1997
849,8
9
2000
Průměrný počet míst
1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400
1.pol.02
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
0
1992
200
Období
Jak je patrné z uvedeného grafu, za 1. pol. 2002 došlo k nárůstu volných pracovních míst. Nárůst lze zjistit srovnáním stejného období minulého roku. Toto zjištění dokladuje aktivní práci oddělení poradenství, které informuje zaměstnavatele o všech možnostech aktivní politiky zaměstnanosti.
Vývoj počtu hlášených volných pracovních míst v roce 2002 Měsíc Počet míst
1
2
3
4
5
6
337 223 216 275 290 312
10
7
8
9
10
11
12
340 320
Počet míst
300 280 260 240 220 200 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Měsíc
K určitému růstu volných pracovních míst dochází hlavně v letních měsících. Tento nárůst způsobuje hlavně nábor pracovníků do stavebnictví (např. zedníci, truhláři, klempýři, pokrývači atd.) a nábor sezónních pracovníků – brigádníků do zemědělství a služeb.
Počet uchazečů na jedno pracovní místo v roce 2002
70
Počet uchazečů na jedno místo
62
63
60 49
50
47
44
41 40 30 20 10 0 1
2
3
4
5
6
7
Měsíc v roce
11
8
9
10
11
12
Největší počet uchazečů na volné pracovní místo byl v měsíci únoru a březnu 2002, V dalších měsících dochází k mírnému poklesu, což je způsobeno větší zaměstnaností uchazečů při sezónních pracích.
2.2.1. Struktura evidovaných volných pracovních míst Počet míst hlášených na ÚP
Volná pracovní místa Celkem Rozdělení podle KZAM č. 1 – vedoucí a řídící pracovníci č. 2 – odborní duševní pracovníci č. 3 – technici, zdravotníci a pedagogové č. 4 – nižší administrativní pracovníci č. 5 – pracovníci ve službách a obchodu č. 6 – dělníci v zemědělství a lesnictví č. 7 – kvalifikovaní řemeslníci č. 8 – obsluha strojů č. 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Rozdělení podle vzdělání: bez vzdělání základní vzdělání vyučen středoškolské vzdělání středoškolské bez maturity vyučen s maturitou gymnázium střední odborné s maturitou vyšší vysokoškolské
31.12.00 301
30.6.01 351
31.12.01 259
30.6.02 312
2 24 39 14 49 1 104 54 14
5 36 34 5 37 8 146 52 28
1 20 17 13 28 3 126 18 33
7 21 29 12 45 0 136 28 34
0 29 207 1 0 0 1 33 0 30
0 16 237 0 1 0 1 57 1 38
0 15 194 0 1 0 1 29 0 19
0 11 243 1 0 2 0 36 0 19
Z hlediska struktury vzdělání je patrné, že stále přetrvává poptávka po vyučených uchazečích s užší specifikací, např. průkazy na vysokozdvižný vozík, svářecí průkazy, vyhláška 50 atd.. Na druhém místě byla pracovní místa pro uchazeče se středoškolským vzděláním. Lze konstatovat, že oproti roku 2001 došlo v průměru v 1. pol. 2002 k vyšší poptávce po vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných uchazečích. Stále velkým problémem jsou pracovní místa pro uchazeče se základním vzděláním. Chybí více možností dovzdělání s vazbou na pracovní ulatnění. Při hodnocení struktury volných míst podle hlavních kategorií KZAM zjišťujeme, že i nadále je největší zájem o kvalifikované dělníky a řemeslníky (7. třída KZAM). V této skupině bylo k 30. 6. 2002 hlášeno 136 volných míst.
12
2.3. Nabídka pracovních sil 2.3.1. Vývoj počtu evidovaných uchazečů
16000 14000 Počet uchazečů
12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Rok 1998
7279
7318
7140
7190
7219
7830
8305
8434
8729
8725
8769
8942
Rok 1999
9510
9723
9743
9670
9762
10242
10764
10921
11001
11051
11166
11499
Rok 2000 11820
11959
11887
11878
11830
12080
12504
12540
12410
12304
12247
12485
Rok 2001 12951
12844
12606
12462
12475
12789
13066
13061
13057
13022
13049
13204
Rok 2002 13832
13732
13646
13559
13485
13600
V průběhu 1. pololetí roku 2002 došlo v měsících od února do května k poklesu evidovaných uchazečů. Nárůst v červnu je daný příchodem absolventů škol do evidence.
2.3.2. Struktura evidovaných uchazečů Ve vzdělanostní struktuře evidovaných uchazečů o práci se podíl kvalifikovaných uchazečů a nekvalifikovaných uchazečů stabilizoval. Skupina uchazečů se základním vzděláním má stále největší zastoupení. K 30. 6. 2002 bylo v evidenci 5 832 uchazečů se základním vzdělání, tj. 42,88 %. Druhou velkou skupinu tvoří vyučení uchazeči, kterých je v evidenci 5121, tj. 37,65 %.
Kvalifikační struktura uchazečů Bez vzdělání Neúplné základní vzdělání Základní vzdělání Nižší střední vzdělání Nižší střední odborné vzdělání 13
1.čtvrtletí 4
2.čtvrtletí 2
15
16
5832
5832
2
3
207
234
5328
5121
Střední bez maturity i výučního listu
58
58
Úplné střední všeobecné vzdělání
273
284
ÚSO (SOU, SOŠ) s maturitou
438
469
ÚSO (SOŠ, ÚSV) – pomaturitní studium
1328
1395
Vyšší odborné vzdělání
17
28
Bakalářské vzdělání
18
24
Vysokoškolské vzdělání
126
130
0
1
13646
13600
Střední odborné vzdělání s výučním listem
Doktorské vzdělání Celkem
2.3.3. Dlouhodobě evidovaní uchazeči Za dlouhodobě evidované zde považujeme uchazeče, kteří jsou v evidenci déle než 12 měsíců. Složení dlouhodobě evidovaných uchazečů odpovídá zhruba složení uchazečů o práci všeobecně. Největší skupinu tvoří nekvalifikovaní uchazeči se základním vzděláním a kvalifikovaní dělníci a řemeslníci. Po kvalifikovaných pracovnících je sice vysoká poptávka, ale mnoho z evidovaných má nevhodnou kvalifikaci nebo různá zdravotní omezení, případně nemají odbornou praxi a nebo se jedná o matky s malými dětmi, čímž možnost jejich umístění klesá. Z těchto důvodů se tedy i tito "kvalifikovaní" podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti. Celkově bylo k 30. 6. 2002 dlouhodobě evidováno 7 758 uchazečů, jejich počet vzrostl o 696 oproti stejnému období loňského roku. Z celkového počtu evidovaných je 5 053 uchazečů v evidenci více než dva roky. I nadále tedy počet dlouhodobě evidovaných roste a jejich podíl dosahuje 57,04 % z celkového počtu.
14
Dlouhodobá evidence - stav k 30. 6. 2002
více než 24 měs. 43%
6-9 měs. 11%
3-6 měs. 12%
9-12 měs. 11% 12-24 měs. 23%
3. Nezaměstnanost 3.1. Stav a vývoj míry nezaměstnanosti Měsíc
Rok 96
Rok 97
Rok 98
Rok 99
Rok 00
Rok 01
Rok 02
Leden
7,7
10,55
12,68
16,5
20,47
22,22
21,97
Únor
7,72
10,66
12,75
16,9
20,71
22,03
21,81
Březen
7,63
10,58
12,44
16,9
20,59
21,63
21,67
Duben
7,69
10,39
12,5
16,7
20,69
20,83
21,17
Květen
7,62
10,56
12,55
16,9
20,61
20,85
21,06
Červen
7,82
11,06
13,6
17,2
21,05
21,38
21,24
Červenec
8,64
11,49
14,5
18,6
21,66
21,39
Srpen
8,79
11,81
14,7
18,9
21,73
21,38
15
Září
9,09
12,24
15,3
19,1
21,5
21,38
Říjen
9,34
12,04
15,2
19,17
21,2
20,96
Listopad
9,35
12,18
15,3
19,37
21,07
21
Prosinec
9,4
12,37
15,6
19,95
21,48
21,25
Vývoj míry nezaměstnanosti se v dlouhodobé sledovanosti opakuje. V průběhu 1. poloviny roku postupně klesala až na 21, 06 % v měsíci květnu. V červnu došlo k nárůstu na hodnotu 21,24 %. Lze předpokládat, že tento vývoj bude pokračovat i v druhé polovině roku. Ve vývoji nezaměstnanosti v okrese nepředpokládáme výrazné výkyvy. Míru nezaměstnanosti může do určité míry ovlivnit nižší rozpočet prostředků na APZ a výše stanoveného klouzavého průměru pracovní síly. Míra nezaměstnanosti v 1. pololetí 2002 poklesla o hodnotu 0,73 %.
3.2. Struktura nezaměstnanosti Zde bude pozornost věnována věkové struktuře uchazečů o zaměstnání a podílu žen na nezaměstnanosti. Věková struktura Rok 1997 Rok 1998 Rok 1999 Rok 2000 Rok 2001 30.6.2002 do 19 let počet 1209 883 769 649 1236 1227 % 17,26 9,87 6,69 5,2 9,36 9,02 z toho do 18 let počet 361 330 324 335 304 % 4,04 2,87 2,6 2,54 2,24 20 - 29 let počet 2160 3466 4607 4779 4371 4489 % 30,84 38,76 40,06 38,28 33,1 33,01 30 - 39 let počet 1490 1927 2598 2924 3134 3188 % 21,27 21,55 22,59 23,42 23,74 23,44 40 - 49 let počet 1437 1719 2275 2540 2620 2638 % 20,52 19,22 19,78 20,34 19,84 19,4 50 - 59 let počet 708 933 1231 1572 1818 2027 % 10,11 10,43 10,71 12,59 4321 14,9 60 a více let počet 0 14 19 21 25 31 % 0 0,16 0,17 0,17 0,19 0,23 Uchazeči celkem počet 7004 8942 11499 12485 13204 13600
16
5000 4500 4000
Počet uchazečů
3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 1996
1997
1998
1999
2000
2001
30.6.2002
Rok do 19 let
20 - 29 let
30 - 39 let
40 - 49 let
50 - 59 let
Při posuzování věkové struktury uchazečů v letech 1997 – 2000 zjišťujeme, že došlo k poklesu podílu uchazečů ve skupině do 19 let, u ostatních věkových skupin počet uchazečů narůstá. V roce 2001 dochází k nárůstu věkové skupiny 19 let a k poklesu skupiny 20 – 29 let. V první polovině roku 2002 mírně vzrostl počet evidovaných uchazečů ve věkové skupině 20 – 29 let. Počty v ostatních skupinách odpovídají nárůstu celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání. Nejpočetnější skupinu tvoří uchazeči ve věku 20-29 let, kterých je v evidenci 4 489, tj. 33,01%. Druhou nejpočetnější skupinou jsou uchazeči ve věku od 30-39 let , kterých je v evidenci 3 188, což je 23,43 %.
17
Podíl žen v evidenci uchazečů 50
49,38
49,37 49
48,95
Únor
Březen
49,26
Podíl v %
49
49,14
48
47 Leden
Duben
Květen
Červen
Podíl žen na celkové nezaměstnanosti má kolísavý průběh, z hodnoty 49,37 % (v evidenci bylo 6 829 žen ), v březnu podíl žen poklesl na hodnotu 48,95% a v červnu se ustálil na hodnotě 49,26%, v evidenci bylo 6 700 žen. I nadále platí , že z vlastní skupiny žen je asi nejproblematičtější skupina žen s malými dětmi, která je obtížně umístitelná.
3.3. Tok nezaměstnanosti V průběhu 1. pololetí roku 2002 se na úřadě práce nově hlásilo celkem 5 351 uchazečů. Nejvíce jich bylo v lednu 1668 a nejméně v březnu 660. Průměrně se měsíčně hlásilo 892 uchazečů. Z evidence bylo vyřazeno celkem 4 955 uchazečů o zaměstnání. Nejvíce, tj. 1040, jich bylo vyřazeno v 1040 v lednu a nejméně tj. 740, v červnu. V průměru bylo každý měsíc vyřazeno 826 uchazečů. K 30. 6. 2002 pobíralo hmotné zabezpečení 18,9 % uchazečů. Nejvíce uchazečů pobíralo hmotné zabezpečení v lednu (21,53 %), nejméně (18,8 %) v dubnu. V průměru pobíralo v 1. pololetí 2002 hmotné zabezpečení 19,83 % uchazečů. Při srovnání se stejným obdobím roku 2001 pobírá hmotné zabezpečení 0,69 % uchazečů méně. Důvodem je nárůst dlouhodobé evidence uchazečů o zaměstnání.
18
Nově
Vyřazení
Vyřazení
Evidovaní
hlášení
uchazeči
celkem
uchazeči
celkem
pro nespolupráci
1
1668
1040
101
2
683
783
3
660
4
Měsíc
Pobírající
Míra
hmotné
nezaměstn.
zabezpečení
v%
13832
2978
21,97
74
13732
2910
21,81
746
81
13646
2724
21,67
749
836
98
13559
2549
21,17
5
736
810
83
13485
2505
21,06
6
855
740
52
13600
2572
21,24
4. Cizinci na trhu práce Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Cizinci nacházejí uplatnění zejména v profesích, které jsou postiženy převisem poptávky po pracovní síle nad její nabídkou a v profesích, které nejsou z ekonomických nebo společenských důvodů atraktivní pro tuzemské pracovníky. Cizinci jsou ochotni pracovat za daleko horších finančních a sociálních podmínek než tuzemští zaměstnanci, a proto jim naši zaměstnavatelé dávají přednost. Zaměstnavatelé rovněž vysoce hodnotí pracovní morálku a kázeň cizinců, kteří si dokáží vážit toho, že mají práci.
4.1. Zaměstnávání cizinců K 30.6.2002 pracovalo v okrese Most 296 cizinců s platným povolením úřadu práce. Z tohoto počtu zde pracuje 44 cizinců v rámci kontraktů a 252 cizinců individuálně. Mezi největší zaměstnavatele v rámci kontraktů patří PBM, s.p. Krakov. Mezi největší zaměstnavatele v rámci individuálně sjednané práce patří VSB Ústí nad Labem, s.r.o., Jevrostav „A“ Most, v.o.s., Moniz Ústí nad Labem, s.r.o. a OKZ Holding Praha, a.s.. Při posuzování profesního složení zjišťujeme, že nejvíce cizinců v okrese Most pracuje v následujících profesích: svářeč (65), zedník (59) a montér potrubář (33) a klempíř (19). Jedná se o profese, ve kterých není na trhu práce v okrese Most dostatek vhodných uchazečů. Byl zaznamenán však i nárůst cizinců, kteří jsou zaměstnáváni v technických (odborných) profesích a oblasti marketingu a managmentu (68). Z hlediska národnostního složení tu jsou nejvíce zastoupeny skupiny občanů z Rumunska, Ukrajiny, Polska, Bulharska a Německa.
19
4.2. Zaměstnávání občanů Slovenské republiky v České republice K 30.6.2002 bylo na úřadě práce registrováno celkem 406 občanů Slovenské republiky (dále jen SR). Tento počet se od začátku roku navýšil o 106 občanů SR. Při posuzování profesního složení zjišťujeme, že nejvíce občanů SR pracuje v těchto profesích: uklizeč 113, svářeč 33, zámečník 46, zedník 37, elektromontér 29, lešenář 24 a montér 20. Tento trend profesního složení je dlouhodobý a je reakcí na nedostatek pracovníků v řadě těchto profesí z evidovaných uchazečů o práci. Mezi největší zaměstnavatele občanů SR ( přímo nebo na základě smluv o dílo) patří následující organizace: Mocek Most 113, Chudovský Most 31, Reluko Most 24 a Spolagro Šarišské Jastrabie 30. Nejvíce občanů SR pracujících v našem okrese pochází z příhraničních a horských okresů SR, kde je vysoká nezaměstnanost. Největší zastoupení mají okresy Povážská Bystrica, Dolný Kubín, Sabinov a Čadca.
5. Kontrolní činnost V 1. pololetí roku 2002 bylo odd. právním a kontrolním zahájeno 27 kontrol zaměřených na dodržování platných pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti, z toho 1 kontrola byla zaměřena i na nelegální zaměstnávání cizinců. Všechny kontroly byly vyvolané na základě ústních nebo písemných podnětů občanů nebo orgánů státní správy. Nejčastějšími zjištěními v oblasti dodržování pracovněprávních předpisů jsou: - neúplné poskytování informací ve smyslu § 32 ZP - plnění běžných úkolů nezajišťují osobami v PP vztazích - skončení pracovního poměru ústně - při skončení pracovního poměru použity 2 způsoby - nedostatečné vedení evidence pracovní doby - nenařízení čerpání dovolené ve stanoveném rozsahu - neproplacení nevyčerpané dovolené při skončení pracovního poměru - nedodržování minimálních mzdových tarifů V 1. pololetí roku 2002 byla 6 zaměstnavatelům uložena pokuta v celkové výši 335.000,Kč za porušení pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti, z toho jedno rozhodnutí o uložení pokuty dosud nenabylo právní moci (250.000,- Kč). Všechny pokuty se týkají kontrol zahájených v roce 2001. V 1. pololetí letošního roku bylo doručeno kontrolnímu referátu 14 písemných podnětů ke kontrole. Na základě některých podnětů byly provedeny kontroly, jiné budou zařazeny do plánu kontrol na další období nebo byly postoupeny příslušnému orgánu státní správy. Pokud se podnět týkal neuspokojení nároků ze strany zaměstnavatele vůči stěžovateli, byl stěžovatel poučen o řešení své záležitosti soudní cestou. Dále bylo přijato 21 ústních, převážně anonymních podnětů, z nichž většina poukazovala na nelegální zaměstnávání občanů. V rámci své činnosti kontrolní referát přijímá a šetří stížnosti ve smyslu vyhl. č. 150/1958 Sb. Ú.l., podané občany na úřadu práce. V 1. pololetí roku 2002 bylo podáno 5 stížností, z
20
toho 3 byly shledány nedůvodnými, 1 byla částečně důvodná a 1 byla stěžovatelem vzata zpět.
6. Aktivní politika zaměstnanosti 6.1. Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa jsou rozdělena na pracovní místa vytvořená zaměstnavatelem a nová pracovní místa vytvořená zahájením samostatné výdělečné činnosti uchazečem o zaměstnání. . Podané Uzavřené Vytvořená Umístění Celkové náklady SÚPM žádosti dohody místa uchazeči v Kč Jednorázový příspěvek Dotace na úhradu mezd Samostatně výdělečná činnost Celkem
17
13
50
65
2 320 000,-
147
116
116
116
871 866,-
35
28
28
28
1 440 000,-
199
157
194
209
4 631 866,-
6.1.1. Nově vytvořená pracovní místa Od počátku roku 2002 bylo podáno zaměstnavateli 147 žádostí o finanční příspěvek na zřízení nových pracovních míst, z toho 140 žádostí bylo komisí aktivní politiky zaměstnanosti schváleno. Zbylé žádosti nebyly schváleny zejména proto, že snahou některých zaměstnavatelů bylo vytvořit nová pracovní místa v rozporu se zásadami, stanovenými pro tvorbu pracovních míst v mosteckém regionu. V několika případech nebyly žádosti schváleny z toho důvodu, že se nejednalo o nově vytvořená společensky účelná pracovní místa, nebo sám uchazeč nenastoupil do pracovního poměru na dohodu z důvodu nevyhovujícího zdravotního stavu. Rozdílem mezi uzavřenými dohodami a počtem umístěných uchazečů je i ta skutečnost, že docházelo k odstoupení od dohod v den jejich podpisu ze strany zaměstnavatele. Ze schválených žádostí bylo uzavřeno 116 dohod na částečnou úhradu mzdových nákladů. Do 30.6.2002 bylo podáno 17 žádostí na poskytnutí finančních prostředků na krytí nákladů a to formou jednorázové výplaty. Bylo celkem uzavřeno 13 dohod na základě kterých vzniklo 50 nových pracovních míst. U zbylých neschválených žádostí byl komisí APZ doporučen příspěvek ke mzdě na vybrané uchazeče. Mezi nejrozšířenější profese u tohoto nástroje byli skladníci, prodavači, kuchaři a administrativní pracovnice. Nejvíce míst za pomocí tohoto nástroje vytvořili společnosti CS EDEKA s.r.o., opta data s.r.o. a fyzická osoba p. Milena Vargová. Průměrná výše příspěvku na jedno nové pracovní místo činila 46.400,- Kč. Celkem bylo vytvořeno 166 nových společensky účelných pracovních míst. Úřad práce
21
poskytl na zřízení nových pracovních míst příspěvek v celkové výši 6.880.780,- Kč, z toho bylo vynaloženo 2.320.000,- Kč na krytí nákladů při zřízení pracovních míst a 4.560.780,- Kč činil příspěvek na mzdy.
6.1.2. Samostatná výdělečná činnost K 30.6 2002 bylo projednáno komisí aktivní politiky zaměstnanosti 35 žádostí o finanční příspěvek na zřízení nového pracovního místa,které podali uchazeči o zaměstnání evidovaní úřadem práce,kteří se rozhodli řešit svou situaci na trhu práce zahájením samostatné výdělečné činnosti. Komisí APZ bylo schváleno 32 žádostí.Schváleny nebyly 3 žádostí,především z důvodu nedostatečné praxe v oboru ve kterém chtěl uchazeč podnikat , vysoké konkurence v této oblasti,nedoložením všech potřebných dokladů souvisejících se žádostí a v poslední řadě i tím, že uchazeči mají pohledávky vůči státnímu sektoru.Do 30.6.2002 bylo ze schválených žádostí uzavřeno 28 dohod. Začínající podnikatelé jsou úřadem práce podporováni také prostřednictvím rekvalifikačního kurzu „Zakladatel malého podniku“. Absolventi tohoto kurzu tvoří převážnou část začínajících podnikatelů z řad uchazečů o zaměstnání.Mezi nejčastější předměty podnikání patří specializovaný maloobchod,zprostředkovatelská činnost, hostinská činnost ..Při schvalování a případné podpoře komise APZ přihlížela i k novelizaci živnostenského zákona.Průměrná výše příspěvku na jednoho uchazeče činí 51.000,-Kč. Úřad práce poskytl na vytvoření nových pracovních míst zahájením samostatné výdělečné činnosti příspěvek v celkové výši 1.440.000,-Kč.
6.2. Veřejně prospěšné práce K 30.6.2002 bylo podáno zaměstnavateli 102 žádostí o příspěvek na vytvoření pracovních míst veřejně prospěšné práce. Komise APZ tyto žádosti projednala a 88 jich schválila. Na základě takto uzavřených dohod bylo vytvořeno celkem 534 nových pracovních příležitostí. Spolu s pracovními místy vytvořenými v loňském roce existovalo k 30.6.2002 celkem 648 pracovních míst VPP na kterých bylo zaměstnáno 548 osob. Celkem bylo od počátku roku nově zapojeno na VPP 542 uchazečů. Veřejně prospěšné práce byly vytvářeny především ve spolupráci s obcemi, kde vzniklo celkem 213 pracovních míst, k tomu lze připočíst ještě místa vzniklá ve spolupráci s technickými službami v Mostě a v Litvínově, kterých bylo 64. Celkem tedy pro řešení nezaměstnanosti v obcích vzniklo 277 pracovních míst. Při obsazování nových pracovních míst, byl úřad práce veden snahou přednostně umísťovat uchazeče zařazené do projektu OSA 25 a uchazeče dlouhodobě evidované. Úřad práce vynaložil z prostředků aktivní politiky k 30.6.2002 na veřejně prospěšné práce 31.246.442,- Kč
VPP
Podané žádosti
Uzavřené dohody
Vytvořená místa
Umístění uchazeči
102
88
534
542
22
Celkové náklady v Kč 31 246 442,-
Počet vytvořených míst na VPP k 30. 6. 2002 Právní forma subjektu příspěvkové organizace fyzické a právnické osoby o.p.s. občanská sdružení církve a církevní organizace neziskové organizace obce celkem
počet míst 71 229 31 52 25 27 213 648
% 11,0 35,5 4,8 8,1 3,9 4,2 32,6 100,0
Podíl zaměstnaneckých subjektů na tvorbě VPP
obce 33%
příspěvkové organizace 11%
fyzické a právnické osoby 35%
neziskové organizace 4%
církve a církevní organizace 4%
občanská sdružení 8%
o.p.s. 5%
6.3. Rekvalifikace Rekvalifikační a vzdělávací kurzy byly v období 1. pololetí roku 2002 zabezpečovány Úřadem práce v Mostě ve spolupráci s celou řadou výchovně-vzdělávacích středisek. Všechny vzdělávací kurzy a programy realizoval a financoval úřad práce v rámci projektů aktivní politiky zaměstnanosti. Při zajišťování rekvalifikačních programů vycházel úřad práce především z potřeb trhu práce na straně jedné a ze zdravotního stavu , dosaženého vzdělání i zájmů uchazečů na
23
straně druhé a zaměřoval svou činnost na organizování vzdělávacích aktivit v několika hlavních směrech: a) Motivační a praktická rekvalifikace pro mladistvé v rámci projektu "MOST". b) Motivační kurzy k získání teoretických a praktických dovedností při získávání zaměstnání. c) Nespecifické rekvalifikace pro absolventy středních škol evidovaných na ÚP. d) Rekvalifikace uchazečů na základě potřeb trhu práce nebo na základě předchozí dohody s budoucím zaměstnavatelem účastníka rekvalifikace. e) Rekvalifikace zaměstnanecké tj. rekvalifikace pracovníků ve firmách. f) Rekvalifikační programy v rámci pilotního projektu OSA. V období od 1.1.2002 do 30.6.2002 zorganizoval Úřad práce v Mostě celkem 92 rekvalifikačních kurzů pro 580 uchazečů o zaměstnání. Přitom dalších 53 rekvalifikačních kurzů zahájených v loňském roce, pokračovalo ještě v roce letošním. Těchto většinou dlouhodobějších kurzů se zúčastnilo 456 uchazečů o zaměstnání. V 1. pololetí letošního roku bylo uzavřeno celkem 12 dohod se zaměstnavateli o rekvalifikaci 50 zaměstnanců, z nichž rekvalifikace 23 zaměstnanců již byla realizována, rekvalifikace dalších 27 zaměstnanců se na základě těchto dohod uskuteční ve 2. pololetí roku. Rovněž ještě v 1. pololetí letošního roku dobíhaly rekvalifikace 39 zaměstnanců podle dohod uzavřených v loňském roce.Celkem se tedy zúčastnilo některé z forem rekvalifikace úřadu práce v 1. pololetí letošního roku 1098 frekventantů. V rámci rekvalifikací bylo za 1. pololetí roku 2002 uzavřeno 12 dohod o rekvalifikaci-stáži absolventů škol. 4 absolventi škol evidovaní na úřadu práce byli na rekvalifikaci - stáži ještě na základě dohody uzavřené v loňském roce. K datu 30.6.2002 bylo na rekvalifikaci-stáži 14 absolventů škol. Stáž vykonávají absolventi především v rozpočtových organizacích nebo v bankách. Ve výše uvedeném období probíhal i projekt "PERSPEKTIVA" vytvářející podmínky pro uplatnění se na trhu práce pro absolventy škol. Ze specifických rekvalifikací se uskutečnily především kurzy účetního a daňového poradenství, kurzy pro práci s PC, kurzy svařování, cvičitel snowboardingu, masér pro sportovní a rekondiční masáže, administrativní a sekretářské práce, CNA - síťový specialista, práce s PC, tvorba www stránek, internet, obráběč kovů - obsluha seřizování CNC, krupiér,administrativní pracovník, obsluha osobního počítače, kosmetické služby, manikúra a modelace nehtů, specialista pro ostrahu majetku, řidič manipulačního vozíku, správce konkurzní podstaty, obsluha solária, web designér, vizážistika a barvové poradenství, celní deklarant, účetnictví, finanční poradce, řidič tramvaje, montér suchých staveb, asistent pro romské etnikum. Z nespecifických rekvalifikací probíhaly kurzy "Zakladatel malých a středních podniků" organizovaný ve spolupráci se sdružením CEPAC Morava a motivační kurzy k získání teoretických i praktických dovedností při získání zaměstnání. V 1. pololetí letošního roku probíhaly zaměstnanecké rekvalifikace v oborech telefonická krizová intervence, strážník obecní a městské policie, chemik, elektrikář, vulkanizér - údržbář dopravních pásů a orientace na trhu práce. K datu 30.6.2002 vynaložil Úřad práce v Mostě na rekvalifikace uchazečů částku 18 433 607,- Kč a na rekvalifikace zaměstnanců 1 105 415,- Kč, celkem tedy bylo na rekvalifikace vynaloženo 19 539 022,- Kč. To je průměrně 17 795,- Kč na jednoho frekventanta (včetně frekventantů podle dohod z minulého období).
24
6.4. Zřizování a provoz chráněných dílen a pracovišť, žádosti zaměstnavatelů o předchozí souhlas k rozvázání pracovního poměru s osobou se ZPS Hlavním úkolem tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je podílet se na řešení problému pracovního uplatnění zdravotně postižených občanů v našem regionu. A to tím, že zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zdravotně postižené občany, úřad práce přispívá na úhradu provozních nákladů již stávajících chráněných pracovišť a nadále bude podporovat vznik nových chráněných dílen a pracovišť. Počet pracovních míst Rok
Náklady v Kč
zřízení SVČ provoz celkem zřízení 11 7 37 20 11
1998 1999 2000 2001 1.pol.02
1 4 0 1 1
15 25 50 43 49
26 36 87 64 37
1 100 000 530 000 3 158 127 1 542 240 1 100 000
SVČ
provoz
100 000 97 500 240 000 600 310 0 1 133 168 60 000 1 657 895 100 000 627 864
celkem 1 297 500 1 370 310 4 291 295 3 260 135 1 827 864
Náklady na 1.prac.místo zřízení provoz a SVČ 100 000 26 500 70 000 24 012 85 355 22 663 76 297 38 556 100 000 12 814
Náklady na 1. pracovní místo
Náklady v Kč
120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 1998
1999
2000
2001
1.pol.02
Rok Zřízení a SVČ
Provoz
V prvním pololetí roku 2002 bylo podáno celkem 15 žádostí o poskytnutí finančního příspěvku na zřízení a provoz chráněných pracovišť pro občany se změněnou pracovní schopností. Z celkového počtu žádostí bylo 13 vyřízeno kladně, ve dvou případech příspěvek poskytnut nebyl. Po schválení komisí APZ úřad práce uzavřel 5 dohod na zřízení chráněných pracovišť,
25
z toho byla jedna dohoda o poskytnutí příspěvku na nákup vybavení pracovními prostředky uchazeči o zaměstnání, který bude samostatně výdělečně činný a je občanem se ZPS. Na základě těchto uzavřených dohod bylo vytvořeno 12 pracovních míst pro občany se ZPS a bylo poskytnuto celkem 1.200.000,- Kč. Ve sledovaném období uzavřel úřad práce 8 dohod o poskytnutí příspěvku k částečné úhradě provozních nákladů chráněného pracoviště. Na základě těchto dohod přispívá úřad práce na částečnou úhradu provozních nákladů 49 chráněných pracovišť. Ve většině žádostí byla komisí APZ schválena maximální částka příspěvku, t.j. 40.000,- Kč ročně na jednoho občana se ZPS, pouze u jedné žádosti byla schválena částka 32.000,- Kč. V tomto období bylo vyčerpáno celkem 318.000,- Kč. Současně plnil úřad práce v průběhu prvního pololetí roku 2002 ještě závazky z dohod k částečné úhradě provozních nákladů chráněných pracovišť uzavřených v předcházejícím období. Na základě těchto dohod bylo vyplaceno 309.864,- Kč Celkové čerpání finančních prostředků na zřízení a provoz chráněných pracovišť pro občany se ZPS činilo k 30. 6. 2002 celkem 1.827.864,- Kč. V 1. pololetí roku 2002 byly podány 4 žádosti zaměstnavatelů o udělení předchozího souhlasu k rozvázání pracovního poměru s osobou se ZPS. Ve všech případech byl souhlas s rozvázáním pracovního poměru udělen a to z důvodů ust. § 46 odst. 1 písm. c) ZP - jiné organizační změny, stane-li se zaměstnanec nadbytečným. V průběhu prvního pololetí bylo provedeno 12 kontrol u zaměstnavatelů ve věci plnění stanoveného povinného podílu občanů se ZPS na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. V šesti případech nebyly shledány závady, 3x byl proveden chybný přepočet občanů se ZPS a úřadem práce byly vráceny zaslané odvody do státního rozpočtu zpět zaměstnavatelům. 2x byl zaměstnavatelem proveden odvod do státního rozpočtu, ale povinný podíl byl splněn odběrem zboží od zaměstnavatelů zaměstnávajících více jak 50 % občanů se ZPS, v těchto případech byl odvod ze státního rozpočtu také vrácen. V jednom případě zaměstnavatel poslal odvod do státního rozpočtu 2x - v přepočtu nebyly shledány závady a proto byl zaměstnavateli odvod jednou vrácen.
6.5. Odborná praxe absolventů škol Absolventi škol a mladiství patří z hlediska uplatnění na trhu práce k rizikovým skupinám. Tuto skutečnost potvrzuje i dosavadní vývoj na trhu práce: míra nezaměstnanosti v 1. polovině roku klesla z hodnoty 21,97 % na 21,24 %. Počet nezaměstnanost absolventů škol a mladistvých se zvýšil z hodnoty 1160 na 1259. Hlavní důvody, které omezují nástup absolventů a mladistvých do vhodného zaměstnání, však existují nejen na straně zaměstnavatelů, ale i na straně absolventů a mladistvých, a ne vždy lze mezi nimi vymezit přesnou hranici. Mladiství po ukončení základních škol a speciálních základních škol, nebo při předčasném ukončení přípravy na budoucí povolání, tvoří jednu z nejrizikovějších kategorií uchazečů o zaměstnání. Hlavní nevýhodou této skupiny při vstupu na trh práce je chybějící kvalifikace,
26
praxe a nízká věková hranice. Další z příčin, proč zaměstnavatelé nemají zájem o mladistvé pracovníky je i jejich právní ochrana, která je pro zaměstnavatele nežádoucí komplikací. Absolventi učňovských zařízení patří do kategorie kvalifikovaných uchazečů o zaměstnání, kteří mají předpoklady i schopnosti najít uplatnění na trhu práce, ale pro nedostatek volných pracovních míst kombinovaný s problémy uplatnitelnosti absolventů vůbec, zůstává většina z nich v evidenci uchazečů o zaměstnání. K rozporu mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce dochází v profesích kuchař a číšník, prodavač, šička a švadlena, protože poptávka ze strany zaměstnavatelů stále trvá, ale nabízená výše mzdy se mnohdy rovná hmotnému zabezpečení nebo vypláceným sociálním dávkám. Proto i z těchto důvodů mnozí absolventi škol setrvávají v evidenci. Absolventi středních odborných škol, gymnázií a vyšších odborných škol patří opět do kategorie kvalifikované skupiny uchazečů o zaměstnání, jejichž zaměstnatelnost oproti předcházející skupině je dále komplikovaná nevhodnou strukturou kvalifikace. Jde zejména o obory administrativní, ekonomické a manažerské. Projevují se tak důsledky tržního chování mnoha škol, především soukromých, které nerespektovaly signály z úřadu práce. Nabízejí obory podle názvu pro rodiče lákavé, ale pro trh práce méně upotřebitelné. Absolventi vysokých škol tvoří už tradičně nejméně početnou a nejméně problémovou skupinu. Skutečnost, že čím vyšší vzdělání, tím nižší míra nezaměstnanosti sice stále ještě platí, avšak stále více nezaměstnanost zasahuje i tuto skupinu absolventů. K dalším obecným příčinám absolventské nezaměstnanosti můžeme přiřadit i nepřipravenost absolventů reálně zhodnotit své možnosti uplatnění na trhu práce, nereálné požadavky na finanční ohodnocení, nezájem mladých mužů o zaměstnání před nástupem na základní nebo civilní vojenskou službu, nebo nezájem části absolventů pracovat v původní nebo příbuzné profesi – špatná volba povolání velmi často ovlivněná názorem rodičů. Mezi příčiny absolventské nezaměstnanosti na straně zaměstnavatelů v neposlední řadě patří i restrukturalizace klíčových podniků, doprovázená dlouhodobým snižováním zaměstnanosti. Snižování zaměstnanosti není v potřebné míře kompenzováno tvorbou nových pracovních příležitostí v drobném a středním podnikání. Všechny tyto příčiny znamenají dlouhodobou ohroženost absolventů škol a mladistvých, a bez pomoci úřadu práce vedou v některých případech k dlouhodobé nezaměstnanosti. K úspěšnému umisťování absolventů škol a mladistvých uchazečů přispívá úřad práce využitím nástroje zabezpečení odborné praxe absolventů škol nebo získání kvalifikace mladistvých spolu s intenzivní poradenskou činností. Zaměstnavateli bylo k 30.6.2002 podáno 103 žádostí o příspěvek. Tyto žádosti projednala komise aktivní politiky zaměstnanosti. Čtrnáct žádostí nebylo schváleno, v sedmi případech nebyla dohoda uzavřena z důvodu nástupu uchazeče k jinému zaměstnavateli, nebo byla žádost zrušena ze strany zaměstnavatele. Uzavřeno bylo od počátku roku 70 dohod na zabezpečení odborné praxe absolventů škol nebo získání kvalifikace mladistvých a 12 dohod na zabezpečení odborné praxe absolventů škol v rozpočtových nebo příspěvkových organizacích. Celkový počet živých dohod o zabezpečení odborné praxe pro absolventa školy nebo získání kvalifikace mladistvého, včetně těch, které přešly z roku 2001, činí k 30.6.2002 97 dohod . Jedná se o 86 pracovních míst pro absolventy SŠ a odborných učilišť, 9 míst pro absolventy VŠ a 2 místa pro mladistvé. K tomuto počtu patří ještě 20 dohod uzavřených s využitím nástroje umisťování absolventů na odbornou praxi absolventů škol v rozpočtových nebo příspěvkových organizacích dle MP 4/2000 , a to především pro Okresní úřad, Okresní soud a Věznici Bělušice. 27
Na dohody uzavřené na zajištění odborné praxe absolventů škol nebo získání kvalifikace mladistvých ( počet dohod je totožný s umístěnými absolventy) bylo k 30.6.2002 vyplaceno celkem 3.277.580,-Kč a 1.566.940,-Kč bylo vyplaceno na dohody uzavřené na zajištění odborné praxe absolventů škol v rozpočtových a příspěvkových organizacích. Podané žádosti Absolventi Absolventi – ROPO Celkem
91 12 103
Uzavře né dohody 70 12 82
Vytvoře ná místa
Umístění uchazeči
70 12 82
70 12 82
Celkové náklady v Kč 3 277 580 1 566 940 4 844 520
6.6. Systém projektů aktivní politiky zaměstnanosti Pomocí projektů realizovaných úřadem práce je řešena zaměstnanost a zvýšení zaměstnatelnosti vybraných rizikových skupin uchazečů o zaměstnání. Projekty jsou realizovány s využitím všech nástrojů v rámci aktivních opatření trhu práce. A/ Projekty hrazené z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti Projekty zaměřené na snižování dlouhodobé nezaměstnanosti Projekt MOST zaměřený na mladistvé uchazeče bez kvalifikace, jeho obsahem je motivační a rekvalifikační kurz na, který navazuje zaměstnání za podpory nástrojů APZ nebo návrat do přípravy na povolání v rámci školského systému. Projekt podporuje první vstup do zaměstnání nekvalifikovaných mladých lidí a je založen na rekvalifikaci a dotačním nástroji APZ. Projekt CENTRA – centra pro rozvoj zaměstnanosti - určený pro dlouhodobě a opakovaně evidované uchazeče, kdy za pomoci poradenských činností, JOB clubů, motivačních a rekvalifikačních kurzů spojených s intenzivním vyhledáváním pracovních míst přispívají centra k získání pracovního uplatnění uchazečů. Projekt OSA „25“ - určený ke zvýšení zaměstnanosti mladých lidí do 25 let věku, v době do 6 měsíců od začátku evidence na úřadě práce. Za oboustranně zvýšené aktivity především uchazečů, ale také s vyšší podporou odborných poradců úřadu práce, partnerských zařízení, a s podporou Individuálního akčního plánu bude využito všech forem aktivit vedoucích k pracovnímu uplatnění. Projekt zaměřený na přípravu a podporu podnikání
28
Projekt CEPAC - zaměřený na dlouhodobě evidované uchazeče, na uchazeče z restrukturalizovaných podniků, na matky s dětmi a uchazeče nad 50 let věku a další, kteří nemohou najít uplatnění na trhu práce a chtějí svou situaci řešit sebezaměstnáním. Projekt je založen na vzdělávání a přípravě začínajícího podnikatele a na příspěvku na SVČ. Projekty zaměřené na podporu vzniku systemizovaných pracovních míst Projekt DOMOVNÍK - zaměřený na podporu vzniku stálých pracovních míst pro kategorii dlouhodobě evidovaných uchazečů se základním vzděláním nebo kvalifikací po které není na trhu práce poptávka. Projekt probíhá třetím a posledním rokem za spoluúčasti úřadu práce ve výši 50% mzdových nákladů. Rozhodujícím zaměstnavatelem SBD Krušnohor je hodnocen velmi kladně. Projekt ASISTENT zaměřený na posílení volnočasových aktivit žáků škol, jako prevence a utlumení nevhodných jevů dětí a mládeže a na sociální pomoc žákům, kteří tuto pomoc potřebují. Projekt probíhá třetím rokem za 50% finanční spoluúčasti úřadu práce a pozitivní hodnocení ze strany zástupců škol dává předpoklad, že tato místa budou zařazena do systému a hrazena z prostředků škol. Projekty zaměřené na podporu rovných příležitostí na trhu práce Projekt ROMALE - tento projekt je zaměřen na podporu zaměstnanosti a rovného zacházení s občany, kteří mají ztížené postavení na trhu práce pokud jde o přístup k zaměstnání. Podpora zaměstnanosti je orientována na podporu romských občanských sdružení, které ve spolupráci s obcemi realizují především aktivity pracovní, ale také kulturně osvětové. Projekt PRAXEIS - projekt je zaměřen na podporu zaměstnanosti občanů se zdravotními handicapy, především občany se ZPS. Ve vytvořené chráněné dílně zaměřené na výrobu volné a užité keramiky, textilních aplikací, výrobu šperků, dekorativního pečiva a reklamních produktů nacházejí pracovní uplatnění občané, kteří jsou na trhu práce prakticky neumistitelní. Projekt zaměřený na zvýšení počítačové gramotnosti Projekt CYBER SKILLS
29
- specielní rekvalifikační program určený pro všechny znevýhodněné skupiny uchazečů, především mladé lidi, který umožňuje formou výukových bloků získat informace a schopnost pracovat s nejnovějšími prostředky informačních technologií. Úřad práce vytvořil výukové podmínky v prostorách úřadu práce, SSZ poskytla technické vybavení, ale programové vybavení dosud dodáno nebylo. V rámci využití učebny probíhají náhradní programy podobně zaměřené jako workshopy CyberSkills.
B/ Projekty hrazené z prostředků fondu Palmif realizované ve spolupráci s ÚP Od ledna 2001 je realizován v okrese Most lokální projekt PALMIF - PERSPEKTIVA v rámci programu Phare Podpora zaměstnanosti s poskytnutou dotací 35 000 EUR. Projekt bude ukončen 31.5. 2002. Projekt PERSPEKTIVA Jedná se o vzdělávací projekt zaměřený na skupinu absolventů škol s cílem doplnit a rozšířit jejich teoretické znalosti a prostřednictvím praktických zkušeností a dovedností získaných na stážích ve firmách je umístit je na trhu práce.V projektu je zastoupeno vzdělávání dvěma dny a praxe u zaměstnavatelů třemi dny. Prioritním cílem je umístění minimálně 50% frekventantů projektu. Projekt byl ukončen k 30.5. 2002. Věcné výstupy projektu byly splněny.Do projektu bylo zařazeno 52 uchazečů o zaměstnání a ke dni ukončení projektu jich 28 nastoupilo do zaměstnání a 3 účastníci zahájili samostatnou podnikatelskou činnost.Uplatnění účastníku projektu na trhu práce je 60%, tím byl projekt naplněn nad předpokládaných 40-50%. Dalšími výstupy z projektu je : získání praxe, reference zaměstnavatele, kontakty získané během stáže a získání širších dovedností odborných i komunikativních, které zvýší jejich šance uplatnění na trhu práce. Projekt PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁNÍ Projekt je zaměřený na získání a udržení pracovního uplatnění pro občany se ZPS. Agentura pro podporované zaměstnání občanské sdružení Rytmus, který je realizátorem projektu, poskytuje podporu při vyhledávání pracovního uplatnění v běžných pracovních podmínkách pro ty, kteří si vzhledem k svému handicapu sami práci obvyklým způsobem nenajdou. Projekt je zaměřen na lidi tělesně a mentálně postižené a lidi s psychickými poruchami. Tito lidé potřebují podporu přímo na pracovišti. Ta je jim poskytována prostřednictvím pracovních asistentů, kteří těmto lidem pomáhají s osvojením potřebných pracovních a sociálních dovedností tak, aby byli časem schopni sami pracovní úkoly zvládnout a docházet do zaměstnání. Pracovní místo je vyhledáváno na základě individuálního programu každého uchazeče a vychází z jeho dovedností, možností a představ. Projekt byl ukončen k 30.6. 2002. K tomuto datu je v pracovním poměru 17 účastníků projektu, z toho 9 účastníků má pracovní smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou a 8 na dobu určitou.
30
7. Stručná analýza problémových skupin a oblastí Rozhodující oblasti ovlivňující zaměstnanost jsou: 1. rozvoj malého a středního podnikání Přestože byl okres Most zařazen mezi hospodářsky problémové oblasti s možností využít zvýhodněných programů malého a středního podnikání (např. program REGION), počet uplatňovaných a realizovaných projektů byl velmi nízký, což ukazuje na jejich malou aktivitu v této hospodářské činnosti. Tato skutečnost vede k celkovému poklesu pracovních míst v regionu, kde by spíše měly s podporou státu vznikat, jako částečná náhrada za zrušená pracovní místa v rámci restrukturalizačních opatření. 2. neukončená a probíhající restrukturalizace nejvýznamnějších zaměstnavatelů Vysoký podíl koncentrace průmyslu se specializací na těžbu uhlí, chemickou výrobu a energetiku představuje až 40% všech pracovních míst a prochází nejenom v důsledku odbytových potíží stále restrukturalizací. Protože řada výrobců modernizuje své technologie (Česká rafinérská, a.s., Chemopetrol, a.s.) a racionalizuje svůj provoz (MUS, a.s.), dochází k redukci pracovních míst a propouštění zaměstnanců. 3. vzdělanostní struktura a kvalifikace obyvatel Přestože stoupá počet kvalifikovaných evidovaných uchazečů, prohlubuje se rozpor mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a strukturou volných pracovních míst. Projevují se také negativní dopady vyplývající z nesouladu mezi stávající oborovou strukturou středního a učňovského školství a potřebami trhu práce. Na trhu práce donedávna převažovala pracovní síla, pro níž nebylo uplatnění, a na druhé straně byl nedostatek kvalifikované pracovní síly s dovednostmi. Individuální zkušenosti zaměstnavatelů dokazují, že vážným problémem zaměstnanců není jen kvalifikace samotná, ale především motivace a ochota k vyššímu výkonu, produktivita a přizpůsobivost. Na jedné straně problémové oblasti, na straně druhé problémové skupiny uchazečů o zaměstnání, které přímo souvisejí a podmiňují do určité míry problémovost uplatnění na trhu práce. Specifičnost našeho regionu, a okresu Most zvlášť, je v tom, že do problémové skupiny lze zařadit každého občana, který je postižen ztrátou zaměstnání. Obtížná umístitelnost spočívá v tom, že je charakteristické dlouhé hledání odpovídajícího pracovního uplatnění, které bez rozdílu kvalifikace uchazeči získávají jen velmi obtížně a jednak s tím související minimální vznik nových pracovních míst, umocněný neustálým snižováním a rušením pracovních míst v souvislosti s restrukturalizací regionu. Přesto lze jako nejproblémovější skupiny, které pracovní uplatnění hledají nejhůře, označit tyto skupiny osob: 1. občané se změněnou pracovní schopností a zdravotními omezeními, 2. absolventi a mladiství uchazeči, 3. dlouhodobě evidovaní uchazeči, 4. restrukturalizovaní pracovníci. 1.) Občané se ZPS tvoří trvale 10 % z celkového počtu nezaměstnaných a spolu s dalšími uchazeči se zdravotním omezením je toto procento však mnohem vyšší. 31
Tato skupina obyvatel je už ze samé své podstaty takřka neumístitelná, zejména potom v oblasti, kde mají problém najít práci i zdraví lidé. Při posuzování invalidity by měl být brán zřetel na možnou uplatnitelnost člověka na trhu práce, a ne pouze na tu skutečnost, že jsou schopni plnit povinnost uchazeče o zaměstnání. U této kategorie občanů se projevuje malá skupina, která se snaží svůj zdravotní stav tajit za účelem snahy získat zaměstnání. Existuje ale i poměrně velká skupina občanů se ZPS a zvláště ČID, která nemá zájem pracovat, nechce svůj stav změnit a nejraději by pobírala plný invalidní důchod. 2.) Dalším výrazným rysem současné nezaměstnanosti je stálý nárůst počtu mladých kvalifikovaných lidí, kteří nemohou získat své první zaměstnání. Absolventi škol a mladiství tvoří 12,7 % celkového počtu uchazečů o zaměstnání. I u této kategorie narůstá dlouhodobost jejich evidence a prohlubuje se rozpor mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a strukturou volných pracovních míst. Celkem 26,1 % absolventů škol je v evidenci déle než 1 rok. Za tuto dobu nejenom, že ztrácejí odbornost a sebevědomí, ale i chuť pracovat a projevuje se vysoké nebezpečí návykovosti na tento stav a riziko negativních sociopatologických jevů. 3.) Dlouhodobě evidovaní uchazeči tvoří 52 % celkového počtu evidovaných uchazečů našeho okresu. Značnou část dlouhodobě evidovaných uchazečů tvoří mladí lidé do 30 let věku a to téměř 40 %. Tito lidé se buď naučili žít z dávek sociální potřebnosti, nebo, a to pravděpodobněji, si vylepšují svou finanční situaci příležitostnou prací na černo, případně nelegální činností. Většina dlouhodobě evidovaných uchazečů dosáhla stupně vzdělání vyučení v oboru, ale tento obor buď není na trhu práce žádán, nebo uchazeč svou profesi nikdy nevykonával, nebo jen velice krátce a před dlouhou dobou, takže není pro zaměstnavatele odborně na úrovni, případně nemůže svou profesi vykonávat nebo nechce. 4.) Probíhající restrukturalizace zaměstnanců působících především v palivo-energetické oblasti s sebou přináší uvolňovaní pracovníků, které nasycený trh práce dokáže jen těžko absorbovat bez větší podpory středního podnikání a hlavně bez příchodu investorů, kteří vytvoří stálá a perspektivní pracovní místa. Uvolňovaní pracovníci jsou často bez kvalifikace nebo mají kvalifikaci, o kterou není na trhu práce zájem. Rekvalifikační programy, kterými budou tito uchazeči procházet by měly být zakončeny pracovním uplatněním v odpovídajících profesích a s určitou úrovní mzdy, která pravděpodobně nedosáhne úrovně, na kterou byli zvyklí.
8. Shrnutí V prvním pololetí 2002 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 0,01 % oproti stavu na konci roku 2001. V absolutních počtech však stoupl počet evidovaných nezaměstnaných o 396. Tento zdánlivý rozpor je dán změnou klouzavých průměrů počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob, které stanovuje ČSÚ. Počet evidovaných uchazečů je mírně vyšší než předpokládala prognóza úřadu práce na první pololetí roku 2002, a to zejména v důsledku výraznějšího nárůstu nezaměstnanosti v lednu, než který úřad práce očekával. Nezaměstnanost tak jako v předchozích letech v lednu narostla a to cca. o 0,7%, poté podobně jako v loňském roce začala poměrně výrazně klesat a to celkem o 0,9%. Tento pokles se zastavil v měsíci květnu a v červnu zejména v souvislosti s příchodem prvních
32
čerstvých absolventů na trh práce, nezaměstnanost opět stoupla až na konečný stav 21,24% k 30.6.2002. Aktivní politika zaměstnanosti zůstává pro úřad práce nejúčinnějším nástrojem k ovlivňování výše zaměstnanosti, bez využití prostředků APZ by nezaměstnanost v okrese byla minimálně o 3 % vyšší. Největší část prostředků APZ je stále čerpána na veřejně prospěšné práce a rekvalifikace.
9. Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti ve 2. pololetí roku 2002 V druhém pololetí roku 2002 očekáváme mírný nárůst nezaměstnanosti a to zejména ve 3. čtvrtletí, v souvislosti s očekávaným příchodem absolventů na trh práce, popř. návratu mladých mužů po ZVS. Ve 4.čtvrtletí by mohlo dojít k nárustu nezaměstnanosti v listopadu v souvislosti s ukončením sezónních prací. Ve třetím čtvrtletí očekáváme nárůst nezaměstnanosti na hranici 21,6% ( míra nezaměstnanosti bude záviset i na klouzavých průměrech počtu nezaměstnaných a zaměstnaných, které budou pro toto čtvrtletí stanoveny). V absolutních počtech by to mohlo znamenat nárůst počtu evidovaných na 13.800 osob. Ve čtvrtém čtvrtletí by mohlo dojít k dalšímu mírnému nárůstu nezaměstnanosti na hranici 21,8% tedy cca. 14.000 osob.
33
Příloha 1 – Vybrané ukazatele trhu práce
Ukazatel 1 1.
Měr. jed. 2
Hodnocený pololetí (nebo 1.pololetí) 3
Předchozí pololetí (1.pololetí předchozího roku) 4
Meziroční změna + 5=3-4
Meziroční index v % 6=(3:4)x100
117 196
118 308
- 1 112
99,06
77 775
78 457
- 682
99,13
66,36
66,32
0,05
100,07
61 331
64 855
- 3 524
94,57
17 658
19 727
- 2 069
89,51
15 725
16 119
- 394
97,56
54 849
54663
186
100,68
13 642
12 688
954
107,52
6 933 6 710
6 479 6 208
454 502
107,01 108,09
5 663
5 793
- 130
97,76
5 860
5 301
559
110,55
64 038
59 829
4 209
107,04
21,3
21,21
0,46
100,44
36,01
35,94
0,07
100,19
37,27
31,03
6,24
120,10
275,50
324,00
- 48,5
85,03
0,43
0,54
- 0,11
79,63
Počet obyvatel v okrese
z toho 2. v produktivním věku 2a. podíl obyvatel v prod. věku k počtu obyv. celkem (2a=[2:1]x100) 3. Ekonomicky aktivní (ze sčítání lidu): 3a. celkem z toho: 3b. do 30 let věku 3c. bez vzdělání a se základním vzděláním 4. Zaměstnaní celkem (z podkladů OSSZ) 5. Průměrný počet evidovaných uchazečů o zaměstnání: 5a. celkem z toho 5b. muži 5c. ženy z celku: 5d. do 30 let věku 5e. bez vzdělání a se základním vzděláním 6. Propočtený ukazatel: Pracovní síly: 6a. celkem 7. Průměrná míra nezaměstnanosti: 7a. celkem (7a=[5a:6a]x100) Specifická míra nezaměstnanosti 7b. osob do 30 let věku (7b=[5d:3b]x100) 7c. osob bez vzdělání a se základním vzděláním (7c=[5e:3c]x100) 8. Průměrný počet evidovaných volných pracovních míst (VPM) 8a. Průměrná míra počtu VPM (8a=[8:6a]x100) 9. Průměrný počet evidovaných
34
uchazečů na 1 VPM (9=5a:8)
Ukazatel
Měr. jed.
1 Dlouhodobě nezaměstnaní: 10. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání ke konci období celkem z toho: 11a. evidovaných déle než 6 měsíců z nich 11b. evidovaných déle než 12 měsíců 12. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných z uchazečů celkem ke konci období: 12a. evidovaných déle než 6 měsíců (12a=[11a:10]:x100) 12b. evidovaných déle než 12 měsíců (12b=[11b:10]x100) 13. Další činnost ÚP: 13a. Počet povolení nadlimitní přesčasové práce od poč. roku 13b. Počet povolených hodin nadlimitní přesčas. práce 14. Počet platných povolení k zaměstnávání cizinců ke konci období 15. Výdaje na politiku zaměstnanosti 15a. celkem v tom: 15b. na pasivní politiku 15c. na aktivní politiku v tom: 15c1. na projekty APZ 15c2. volné čerpání 16. Podíl výdajů na aktivní politiku z výdajů celkem (16=[15c:15a]x100)
2
49,43
39,16
10,27
126,22
Hodnocený pololetí (nebo 1.pololetí) 3
Předchozí pololetí (1.pololetí předchozího roku) 4
Meziroční změna + 5=3-4
Meziroční index v % 6=(3:4)x100
13 600
12 789
811
106,34
10 275
9 435
840
108,90
7 758
7 062
696
109,86
75,55
73,77
1,78
102,41
57,04
55,22
1,82
103,3
296
419
- 123
70,64
112 897 618
124 733 974
- 11 836 356
90,51
47 433 815 65 463 803
44 779 030 79 954 944
2 654 785 - 14 491 141
105,93 81,88
14 156 965 22 557 741
16 165 252 22 910 349
- 2 008 287 - 352 608
87,58 98,46
57,99
64,10
- 6,11
90,47
35
Ukazatel
1 17.
17a. 17b. 18. I. 18a. 18b. II. 18a. 18b. III. 18a. 18b. IV. 18a. 18b. V. 18a. 18b. XI. 18a. 18b. XII. 18a. 18b. XIII. 18a. 18b. XIV. 18a. 18b.
Projekty APZ: Projekty na řešení dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti problémových skupin, regionů atd. Počet uchazečů Celkové náklady Projekty APZ: MOST Počet uchazečů Náklady TEMPO-CEPAC Počet uchazečů Náklady PRAXEIS Počet uchazečů Náklady ASISTENT Počet uchazečů Náklady DOMOVNÍK Počet uchazečů Náklady CENTRA (RIC,TRADICE,EDUCHEN) Počet uchazečů Náklady ROMALE (LAČO DROM,DŽIVAS) Počet uchazečů Náklady OSA 25 Počet uchazečů Náklady CYBER SKILLS Počet uchazečů Náklady
Měr. jed.
Hodnocený rok (nebo 1.pololetí) 3
Předchozí rok (1.pololetí předch. roku) 4
Meziroční změna + 5=3-4
2
6=(3:4)x100
632 14 156 965
677 16 165 252
- 45 - 2 008 287
93,35 87,58
82 4 499 585
63 3 934 847
19 564 738
130,16 114,35
26 829 220
39 1 148 960
- 13 - 319 740
66,67 72,17
31 228 000
58 1 391 540
- 27 - 1 163 540
53,45 16,38
31 1 181 495
83 1 974 063
- 52 - 792 568
37,35 59,85
51 1 363 697
72 1 690 016
- 21 - 326 319
70,83 80,69
213 3 674 915
281 4 382 417
- 68 - 707 502
75,80 83,86
57 1 357 317
81 1 643 409
- 24 - 286 092
70,37 82,59
69 627 732 72 395 004
36
Meziroční index v %
ÚŘAD PRÁCE v Mostě Míra nezaměstnanosti v jednotlivých lokalitách okresu MOST ke dni 30. 6. 2002 Český Jiřetín 14,3%
Okres Teplice Klíny 9,1%
Nová Ves v Horách 19,9%
Lom 25,6%
Meziboří 20,5%
Litvínov 22,4% Horní Jiřetín 23,1%
25,6%
Hora Svaté Kateřiny 31,7%
SRN
Louka
Brandov 23,8%
Mariánské Radčice 30,1%
Okres Chomutov
Bra ňan y 26 %
Želenice 21,5%
Most 21,3%
Obrnice 38,3%
Velikost obcí
ryje tok Pa
Počet obyvatel 1 - 199
Ko r 16 ozlu ,7 ky %
Malé Březno 16,9%
3% 21,
Lužice 16,1%
200 - 499 500 - 999 1 000 - 1 999
Havraň 32,5%
Polerady 15,8%
2 000 - 4 999 5 000 - 9 999
Bečov 39,2%
Lišnice 16,8%
Volevčice 15,9%
Skršín 21%
Bělušice 25,6%
Okres Louny
10 000 - a více Most - 71 000
Stupnice míry nezaměstnanosti v %
méně než 15 %
více než 40%
37