VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
MFDFS Luhačovice bakalářská práce
Autor: Zdenka Hubená Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2013
Copyright © 2012 Zdenka Hubená
Anotace HUBENÁ,
Zdenka:
MFDFS
Luhačovice.
Bakalářská
práce.
Vysoká
škola
polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava 2013 Cílem bakalářské práce je charakterizovat MFDFS Luhačovice a jeho význam pro cestovní ruch. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na Luhačovice z pohledu cestovního ruchu a poskytuje základní informace. Popisuje význam folkloru, organizací, které se folklorem zabývají a charakterizuje MFDFS Luhačovice, jeho program, účinkující, historii a pořadatele. Praktická část se zabývá marketingovým výzkumem formou dotazníků. Na základě výsledků šetření je sestaven profil návštěvníka, SWOT analýza a návrhy pro zlepšení atraktivnosti festivalu.
Klíčová slova: Luhačovice. Folklor. Tradice. Folklorní festival. Marketingový výzkum.
Annotation HUBENÁ, Zdenka: MFDFS Luhačovice. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. The department of tourism. Supervisor: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Specialist qualification: bachelor, Jihlava 2013 The aim of this bachelor thesis is characteristic of the MFDFS Luhačovice and it's importace for tourism. The work is divided into theoretical and practical part. The theoretical part is aimed on Luhačovice from the perspective of tourism and provides basic information. Describes the importance of folklore, organizations, which are involved in folklore and characterizes MFDFS Luhačovice, it's programe, performers, history and organizer. The practical part deals with the marketing research using questionnaires. Based on the research the visitor profile, SWOT analysis and suggestions to improve the attractiveness of the festival are compiled.
Key word: Luhačovice. Folklore. Traditions. Folklore festival. Marketing research.
Poděkování Ráda bych poděkovala panu Doc. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za odborné vedení a spolupráci při tvorbě bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům, kteří mě podporovali v průběhu mého studia.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 12. 2012 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 11 1
Luhačovice .............................................................................................................. 11 1.1
2
1.1.1
Poloha ....................................................................................................... 11
1.1.2
Minerální prameny .................................................................................... 12
1.1.3
Katastrální vymezení ................................................................................ 12
1.1.4
Klimatické podmínky ............................................................................... 12
1.1.5
Dopravní dostupnost ................................................................................. 12
1.2
Historie města a lázní po současnost ................................................................ 13
1.3
Luhačovice městem umělců ............................................................................. 16
1.4
Kulturní památky ............................................................................................. 16
1.5
Turistika ........................................................................................................... 19
Folklor v České republice ....................................................................................... 20 2.1
Domácí folklorní organizace ............................................................................ 21
2.1.1
Folklorní sdružení České republiky .......................................................... 21
2.1.2
Sdružení přátel folkloru v Brně ................................................................ 22
2.1.3
Společnost pro lidové tradice Jihomoravského kraje ............................... 23
2.2
3
Základní informace .......................................................................................... 11
Mezinárodní folklorní organizace .................................................................... 23
2.2.1
CIOFF ....................................................................................................... 23
2.2.2
Folklórna Únia na Slovensku .................................................................... 24
2.2.3
International Organization of Folk Art ..................................................... 24
2.2.4
IGF ............................................................................................................ 25
2.2.5
International Visegrad Fung ..................................................................... 25
Folklor v Luhačovicích ........................................................................................... 25 3.1
Luhačovské Zálesí ............................................................................................ 25
4
3.2
Způsob života ................................................................................................... 26
3.3
Lidová architektura .......................................................................................... 26
3.4
Lidový oděv a kroj ........................................................................................... 27
3.5
Hudba a tanec ................................................................................................... 28
3.6
Folklorní soubor Malé Zálesí ........................................................................... 30
MFDFS Luhačovice Písní a tancem ....................................................................... 32 4.1
Historie festivalu .............................................................................................. 32
4.2
Struktura festivalu a program ........................................................................... 33
4.3
Pořadatelé ......................................................................................................... 34
4.4
Účinkující 2012 ................................................................................................ 35
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 37 5
Dotazníkový výzkum .............................................................................................. 37 5.1
Cíl dotazníkového průzkumu ........................................................................... 37
5.2
Vyhodnocení dotazníkového průzkumu - návštěvníci ..................................... 37
5.3
Výsledky šetření ............................................................................................... 48
5.4
Řízený rozhovor – účinkující festivalu ............................................................ 49
5.5
SWOT analýza ................................................................................................. 50
5.6
Návrhy pro zvýšení atraktivnosti ..................................................................... 52
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 53 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 54 Seznam grafů .................................................................................................................. 57 Seznam obrázků .............................................................................................................. 58 Seznam příloh ................................................................................................................. 59
Úvod Co se každému z nás vybaví, když se řekne folklor? Jsou to především tradice, lidové tance, hudba, zpěv, pestré kroje, umění a zábava. Nejzajímavějším pro diváka jsou jistě kroje tanečníků. Lidový kroj vyjadřuje příslušnosti k obci, posiluje pocit sounáležitosti tohoto společenství lidí a uchovává tradici, která přetrvává z generace na generaci. Podle kroje ihned poznáte, z kterého kraje tanečník pochází, protože každá obec má svůj specifický kroj, který se něčím odlišuje od ostatních. Jako své téma bakalářské práce jsem si zvolila Mezinárodní festival dětských folklorních souborů Luhačovice. Jedním z důvodů, proč jsem si toto téma vybrala, je, že jsem v dětství tancovala ve folklorním souboru Pomněnka a účastnila jsem se tak vystoupení. Také mám blízký vztah k městu Luhačovice, ráda se sem každoročně vracím a navštěvuji kulturní akce. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřím na postavení folkloru a jeho význam v České republice, domácí a mezinárodní folklorní organizace. Dále přiblížím folklor v Luhačovicích a popíšu místní soubor Malé Zálesí. V této části představím MFDFS Luhačovice, účinkující pro tento rok, program festivalu a historii. Zaměřím se také na popis města Luhačovice, turistické atraktivity v okolí, tipy na výlety, kulturní památky a další. Praktická část obsahuje marketingový výzkum pomocí dotazníkového šetření. Na základě výsledků byl sestaven profil návštěvníka festivalu. Šetření probíhalo ve dnech 14. – 16. září 2012 na Lázeňském náměstí v Luhačovicích. V této části je také uveden rozhovor s vedoucí taneční složky souboru Malé Zálesí Luhačovice, paní Alenou Kotišovou. Byla sestavena SWOT analýza, která obsahuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Na analýzu navazují návrhy pro zlepšení atraktivnosti festivalu.
10
TEORETICKÁ ČÁST 1 Luhačovice 1.1 Základní informace 1.1.1 Poloha Lázeňské město Luhačovice leží na Moravě, na rozhraní Slovácka a Valašska, v jihovýchodní části průmyslového okresu Zlín. Luhačovice spolu s Luhačovickým Zálesím náležejí do karpatské horské soustavy. Nepříliš vysoká kopcovitá krajina kolísá výškově od 300 do 600 metrů nad mořem. Luhačovickým údolím protéká řeka Šťávnice, zvaná také Horní Olšava nebo Luhačovický potok. Mírně zvlněný reliéf kolem města střídají romantická údolí říček a potoků. Ojediněle narazíme i na izolované skály nebo skupiny balvanů (Čertův kámen, Rysov). Výškovými dominantami jsou Komonec (672 m) a Kameničná (521 m). Trojúhelníkové území mezi Velkou Kamennou (385 m), Jestřabí horou (302 m) a Obětovou (511 m) je minerálním prameništěm. Východní a jihovýchodní část okolí Luhačovic je součástí Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. (ZEMEK, JANČÁŘ, 1986, s. 15)
Obr. č. 1: Pohled na město Luhačovice
11
1.1.2 Minerální prameny Na území Luhačovic vyvěrá 16 hydrouhličitano-sodných kyselek a jeden sirný pramen. Každou hodinu se zde na povrch dostává 15 tisíc litrů minerální vody, obsahující velké množství rozpuštěných minerálních látek, zejména sodík, vápník, hořčík, chlór, bróm, jód, kyselinu uhličitou, rozpuštěný oxid uhličitý. Teplota vyvěrající vody se pohybuje mezi 10 - 12 °C. Nejznámější prameny, tvořící často cíl mnoha vycházek a povinnou zastávku lázeňských hostů, jsou Vincentka, Aloiska, Ottovka, Pramen Dr. Šťastného a Sv. Josefa. [13]
1.1.3 Katastrální vymezení Do mikroregionu Luhačovské zálesí spadá celkem 17 obcí. Město Luhačovice tvoří 4 katastrální území a vzniklo sloučením samostatných obcí: Luhačovice (rozloha: 1 450 ha), Řetechov (rozloha: 532,4 ha), Polichno (rozloha: 489 ha), Kladná Žilín (rozloha: 828,3 ha). Celkem má město Luhačovice rozlohu 3 299,8 ha s počtem obyvatel 5 704. [13]
1.1.4 Klimatické podmínky Podnebí v Luhačovicích má téměř podhorský charakter, ač nadmořská výška místa odpovídá ještě nížině. Podnebí je velmi příznivé, neboť severní bariéra Vizovických vrchů zabraňuje vnikání studených a silných větrů do údolí. Kotlina je otevřena k jihu, a proto sem může pronikat teplý vzduch. Nepřítomnost průmyslových podniků a rozsáhlé lesy způsobují, že prosluněná úbočí tohoto malebného údolí mají stále ještě vzácně čistý vzduch. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 10°C. (JANČÁŘ, 2009, s. 11)
1.1.5 Dopravní dostupnost Luhačovice jsou konečnou stanicí na železniční trati z Újezdce u Luhačovic do Luhačovic (číslo trati 346). Luhačovicemi je vedeno několik desítek místních i dálkových autobusových linek. Vzhledem k tomu, že jízdní řády se často mění, je nejlepší ověřit si aktuální spojení na tištěných jízdních řádech nebo na internetu. Do Luhačovic lze pohodlně přijet i osobním autem. Pokud přijíždíte ze směru Praha, Brno po dálnici D1: na 210 km odbočte směr Slavkov u Brna, Uherské Hradiště, 12
Uherský Brod (E50). Z Uherského Brodu pokračujte přes Újezdec u Luhačovic, Polichno do Luhačovic (490 od křižovatky u Biskupic pak 492). Přijíždíte-li ze směru Ostrava, Český Těšín po E462: z Přiboru směr Nový Jičín (E462), dále pokračujte směr Valašské Meziříčí, Vsetín (57), ze Vsetína směr Vizovice (69), Zlín (49), za Vizovicemi na křižovatce Zádveřice-Raková směr Luhačovice (492). Pokud jedete ze směru Bratislava po dálnici D1: po D1 směr Piešťany, Trenčín na 126 km sjeďte z dálnice směr hraniční přechod Starý Hrozenkov – Drietoma a pokračujte až do Uherského Brodu (E50), z Uherského Brodu přes Újezdec u Luhačovic, Polichno do Luhačovic (490 od křižovatky u Biskupic pak 492). Místo trasy přes Uherský Brod je možné zvolit cestu po místních úzkých a zatáčkovitých komunikacích přes Komňu, Bojkovice, Přečkovice a Kladnou Žilín (496), odbočka u motorestu Rasová. Pokud zvolíte leteckou dopravu, nejbližší letiště jsou v Brně (cca 110 km), v Ostravě (cca 110 km) a nejbližší mezinárodní letiště naleznete ve Vídni (cca 170 km) a Bratislavě (cca 190 km). (JANČÁŘ, 2009, s. 23)
1.2 Historie města a lázní po současnost Existuje několik teorií, jak vznikl název Luhačovice. Všeobecně se soudí, že názvy obcí končící na - ice se odvozovaly do jména zakladatele rodu, tedy Luhač (Luhačovice). Název Luhačovice mohl být odvozen také z toho, že v okolí Horní Olšavy byly luhy. První stopy slovanského osídlení v tomto kraji jsou doloženy již v 7. a 8. století, což dosvědčují archeologické nálezy v Oboře u Luhačovic. Po staletí nebyl však kraj trvale obydlen. Byla to pohraniční oblast, sužována mnoha nepřátelskými vpády, které i v dalších staletích ztěžovaly budování vesnic a osad. První písemnou zprávu o Luhačovicích známe z roku 1412. To však neznamená, že by Luhačovice byly teprve osídleny. Nejstarší historická zmínka související s touto oblastí se váže k Prakšicím a Biskupicím a je z roku 1140. Uvedené zprávy o Luhačovicku jsou dokladem postupu osídlování, které směřovalo z rovin do hornatějších území. Vytvořila se struktura vesnic a katastrů, která se bez větších změn uchovala až do poloviny 19. století. Zdejší vesnice velmi utrpěly nepřátelskými vpády. Navíc toto 13
panství vlastnil v polovině 15. století uherský magnát Pankrác od sv. Mikuláše, neblaze proslulý vůdce lapků pustošících celý kraj. Zdrojem obživy v kopcovitém kraji Luhačovicka bylo dobytkářství a ovocnářství, o čemž svědčí pečeť - košatý strom s jablky, vpravo krojidlo a vlevo radlice. V roce 1590 náležely Luhačovice rodu Bartodějských z Bartoděj. Po Bílé Hoře propadly konfiskaci a získal je Maxmilián z Lichtenštejna. Ten je 1629 odprodal Gabrielovi Serenyimu, v jehož rodě zůstaly do roku 1945. Tento rod sehrál v dalším rozvoji místa mimořádnou úlohu. Serenyiové si uvědomili význam léčivých vod a jejich využitelnost pro podnikání. Hrabě Ondřej Serenyi dal na severním úpatí Malé Kamenné upravit pramen, který pronikal na povrch s hlasitým bubláním a nazýval se Bublavý. Koncem 18. století byl přejmenován a označen názvem odvozeným od křestního jména mužského člena šlechtické rodiny. V tomto případě šlo o Amanda Serenyiho, a proto dostal jméno Amandka. Kolem roku 1860 byl upraven další pramen. Původně se jmenoval Hlavní, později byl přejmenován podle hraběte Vincenta Serenyiho na Vincentku. Zprávy o hojivé moci luhačovických vod se roznesly po okolí a u pramenů se začali objevovat první hosté. Pro několikadenní pobyt, který byl předpokladem léčebného účinku, nebylo ubytování, chyběla možnost stravování i léčebná zařízení. Postupně však zájem o zdejší prameny vzrůstal a tehdejší majitel luhačovického panství dal postavit v roce 1789 poblíž pramenů hostinec s několika pokoji pro ubytování hostů. Rozmach lázní podporovaly zprávy o úspěšném léčení a četné lékařské práce, které vysoce hodnotily blahodárnou léčivou sílu "luhačovské vody". Odborné posudky s kladným hodnocením byly příčinou zvýšeného vývozu zdejší minerálky i důvodem k růstu počtu léčených pacientů. Koncem 18. století stavební ruch kolem pramenů značně zesílil. Byl postaven Zámeček, Vincencův dům, Stolařský dům, Venkovský dům a další s pokoji pro hosty. V roce 1795 byla vystavěna kaplička Svaté Alžběty, na jejíž fasádě byl zpodobněn znak hraběcí rodiny Serenyiů. Hlas zvonu na její věžičce oznamoval začátek a konec léčebného dne. Kaple stojí dodnes a je nejstarší stavbou lázeňského středu.
14
V polovině 19. století měly lázně 10 pojmenovaných domů s 83 pokoji, dvě kuchyňská stavení a dvě náměstí - Hlavní a Josefské. V roce 1895 zaznamenaly lázně do té doby největší počet hostů - až 1 700. Právě v tomto roce se však projevily dosud skryté rozpory. Lázeňští hosté si stěžovali na chátrající vnitřní zařízení lázeňských budov a léčebných prostorů. Dožadovali se většího pohodlí, protože mnohde chybělo i základní vybavení. Konec 19. století zastihla luhačovické lázně stagnace a hrozící úpadek. Přeměna lázní v akciovou společnost v roce 1902 byla výrazným mezníkem pro Luhačovice. Byla vybudována železniční trať Újezdec u Luhačovic - Luhačovice, která se stala pro město nezbytnou; do Luhačovic začaly jezdit přímé vozy z Prahy, Brna a Olomouce (1905). Začátkem roku 1902 se konala ustavující schůze akciové společnosti, předsedou správní rady byl zvolen hrabě Otto Serenyi, ředitelem lázní a iniciátorem vzniku akciové společnosti se stal MUDr. František Veselý a jejich správcem Slovák Cyril Holuby. Všichni usilovali o jejich maximální rozvoj, vybavení a vysokou léčebnou úroveň; věnovali mimořádnou péči minerálním pramenům a uvědomovali si význam kvalitního a bohatého kulturního a společenského života v místě. [11]
Obr. č. 2: Lázeňské náměstí na začátku 20. století
15
1.3 Luhačovice městem umělců Historie Luhačovic je úzce spjata se stavbami v místě, s přírodou a lázeňstvím. I kulturní život byl a je úzce spojen s typickými stavbami - především Lázeňským divadlem, Společenským domem, Městským domem kultury Elektra. V popředí kulturního života byla vždy hudba, pokládána za součást léčení, protože příznivě působí na duševní stav pacienta. Kolonádní koncerty jsou nedílnou součástí luhačovických odpolední stále. Mnozí umělci se v Luhačovicích léčili a stali se příznivci lázní. Patřil k nim Leoš Janáček, který navštívil Luhačovice pětadvacetkrát, měl je rád, staly se mu místem léčení, odpočinku, skladatelské činnosti i osudovou inspirací. V Luhačovicích vznikla větší část Glagolské mše a náčrtky k opeře Liška Bystrouška. Luhačovické Zálesí mu bylo i vděčným krajem pro sběr lidových písní. Na jeho počest se pořádá každoročně hudební festival Janáček a Luhačovice. Do lázní rádi přijížděli i další skladatelé, dirigenti a pěvci, například Otakar Ostrčil, Josef Suk, Dr. Janko Blaho, Libuše Domanínská, Sylvie Kodetová. Příjemné přírodní prostředí a neopakovatelná atmosféra se staly inspirací mnoha fotografů a malířů. Někteří z nich se v Luhačovicích usadili natrvalo, jako Otto Otmar, impresionista František Pečinka a grafik Jiří Pacák. Luhačovice jsou neoddělitelně spjaty s tvorbou Antonína Slavíčka, Joži Úprky, Zdeňky Vorlové a mnoha dalších. Snad ani není možné vyjmenovat ty, kteří milují Luhačovice a kteří v nich pobývali nebo pobývají. O přírodních krásách luhačovických lázní, o veliké hojivé moci minerálních pramenů, o lahodném vzduchu prosyceném vonnými silicemi z okolních lesů mluvilo během jejich existence mnoho prostých lidí i osobností věhlasných jmen. Dodnes je co v Luhačovicích obdivovat, objevovat, pozorovat a přijímat. Stále oslovují, udivují a lákají k návštěvám. [11]
1.4 Kulturní památky Město Luhačovice můžeme pomyslně rozdělit na dvě části, které spolu nerozlučně souvisí. Část lázeňská, jež je centrem léčby, a část městská. Městská památková zóna se rozkládá v centrální části, orientovaná jihozápad-severovýchod, její délka je cca 2 km. Na jihozápadním okraji je ohraničena vlakovým a autobusovým nádražím, její hranice 16
dále pokračuje po hlavní Masarykově třídě a dále ulicí Zatloukalovou. Na křižovatce Zatloukalovy a Úprkovy ulice se prudce stáčí k severu, kde se na křižovatce s ulicí Solné obrací na východ. Podél koupaliště obchází Bílou čtvrť, za pramenem Aloiska odděluje lázeňský park od lesa a vrací se na Masarykovu ulici. Na severovýchodním okraji hranice památkové zóny uhýbá na západ, obchází Pražskou čtvrť a u Ottovky se vrací k jihozápadu, pokračuje ulicí Kamenná a podél Šťávnice k nádraží.
Augustiniánský dům
Postaven v letech 1902-1904 podle projektu brněnského architekta Vladimíra Fischera pro augustiniánský klášter sv. Tomáše na Starém Brně. Kombinace novorenesančního stylu (hlavní objekt) a novogotického stylu (kaple) tvoří však jeden celek. Za jeho zdmi svého času přespala řada osobností. Nejznámějším pravidelným hostem byl hudební skladatel Leoš Janáček, který zde jezdil velmi často (kolem 20 návštěv) a v období 6. 27. srpna 1926 během pobytu v Augustiniánském domě píše slavnou Glagolskou mši, jednu z nejsvébytnějších skladeb světové hudby vůbec.
Busta Leoše Janáčka
Je zhotovena z mramoru a bronzu, pochází z roku 1954, jejím autorem je Karel Pokorný.
Dům Bedřicha Smetany
Čtyřetážová volně stojící budova postavená ve stylu secese stavitelem J. Schaniakem podle návrhů architekta E. Králíka v letech 1908-1910.
Hudební pavilon
Pavilon architekta Dušana Jurkoviče z roku 1903 měl původně krytinu ze šindele, byl určen k hudebním produkcím a stál na Lázeňském náměstí.
Chaloupka
Vznikla přestavbou bývalého kuchyňského domu z 19. Století Dušanem Jurkovičem ve stylu secese v roce 1902. Jedna z charakteristických staveb tohoto architekta, z první etapy moderní výstavby lázní, má nejblíže k radhošťskému období.
17
Inhalatorium
Budova z roku 1923 v klasicistním stylu byla navržena arch. Josefem Skřivánkem. V době svého otevření bylo Inhalatorium jedním z nejmodernějších zařízení svého druhu v Evropě.
Jurkovičův dům
Patří k nejznámějším a nejcennějším objektům v lázních. Přestavěn v roce 1902 arch. Dušanem Jurkovičem z původního komplexu dvou budov Janova domu ve stylu secese. U jednoho z vchodu do budovy je umístěna pamětní deska MUDr. Pavola Blaha. Na fasádě domu naproti říčce freska Jana Köhlera, na níž jsou zachyceni svatí Cyril a Metoděj.
Kaple svaté Alžběty
Volně stojící kaplička na Lázeňském náměstí postavena koncem 18. století. Nejstarší stavba lázeňského středu.
Kolonáda
Komplex staveb architekta Oskara Pořízky z let 1947-1949 slouží původním účelům, a to jak v jižní části lázeňských kolonád s halami pramenů a obchody, tak i v části severní se zdravotnickými zařízeními a restauračními provozy.
Lázeňské divadlo
Stavba arch. Františka Skopalíka z roku 1908 dispozičně vychází z divadel 19. století s chodbou obíhající hlediště a se strmým balkonem nad ním. Stavba byla otevřena bez sociálního zázemí, skladu kulis, jen s lepenkovou střechou. Interiér měl ale připomínat „kamenná“ divadla.
Společenský dům
Symetrický čtyřpodlažní objekt z roku 1935 slouží společenským, ubytovacím a stravovacím účelům. Architektem je František Roith.
Vila Alpská růže
Postavena v letech 1883-1884 ve švýcarském stylu. V roce 2008 zrekonstruována.
18
Zámek
Společný komplex barokní architektury ze 17. století, barokní věž z první poloviny 18. století. Přestavěn ve 20. století. Jednopatrová budova půdorysu obráceného písmene E. (JANČÁŘ, 2009, s. 71 - 75)
Obr. č. 3: Jurkovičův dům
1.5 Turistika V Luhačovicích se nachází také informační centrum LUHAinfo pro návštěvníky a občany. Poskytuje komplexní turistické, kulturní a všeobecné informace. Zajišťuje také předprodej vstupenek na kulturní akce. Informační centrum také zajišťuje průvodcovské služby v různých jazycích, podle požadavků klientů a funguje také jako úschovna zavazadel. Nejznámější turistické cíle v okolí Luhačovic:
Arcibiskupské sklepy v Kroměříži
Hrad Buchlov – Velehrad
Keramická dílna v Tupesích
Poutní místo Svatý Hostýn
Veselí nad Moravou – Baťův Kanál
Vizovice – lihovar, barokní zámek
ZOO a zámek Lešná
Uherský Brod – barokní kostel, muzeum J. A. Komenského
Uherské Hradiště – jezuitský kostel, pozdně gotická radnice, Slovácké muzeum 19
Okolí Luhačovic je protkáno množstvím cyklotras, trasami pro in-line bruslaře a pěší turistiku. Městem procházejí trasy KČT (Klubu českých turistů) a jsou zde také tzv. Lázeňské trasy rozdělené do jednotlivých okruhů. V nedalekých Pozlovicích se nachází přehrada, která byla původně postavena z důvodu ochrany před povodněmi. Postupně se stala cílem častých procházek, odpočinkovou a klidovou zónou. S Luhačovicemi je rekreační oblast Luhačovické přehrady propojena pěší stezkou Jurkovičova alej, podél které jsou vybudována odpočívadla, sportoviště a občerstvení. Okolí přehrady má ideální podmínky pro aktivní rekreaci obyvatel a lázeňských hostů. Je vhodné pro pěší výlety, cykloturistiku, in-line bruslení, rybaření, koupání, relax a další zábavu. Tento areál leží na okraji chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. [12]
Obr. č. 4: Přehrada Luhačovice
2 Folklor v České republice Slovo folklor pochází z anglického slova folk lore a znamená lidové znalosti. Označuje projevy lidové kultury, které se zachovávají na určitém místě po předcích. Folklor může být ať už slovesný (např. vyprávění pohádek, či legend), tak hudební (zpěv určitých písní vztahujících se ke konkrétním dobám např.), dramatický (lidové divadlo), či taneční. [17] Folklor má v České republice hluboké kořeny. Je zastoupen v Čechách (hlavně na Chodsku) a po celé Moravě. Typické jsou národní kroje, lidová keramika, písně, 20
pořekadla, výzdoba původních obydlí. Souhrnně se s těmito poklady ze starých časů můžete seznámit ve skanzenu Rožnov pod Radhoštěm a Přerov nad Labem. Lidové tradice udržují po celé České republice folklórní soubory a lidové hudby. [5] V rozhovoru v rádiu Praha na otázku zda folklor zanikne, odpověděl etnolog Petr Janeček takto: „já myslím, že nikdy. Folklor je antropologická univerzálie. Nacházíme ho ve všech známých lidských kulturách a společnostech. Všechny společnost mají, měly a budou mít nějaký folklor. Dokud budou lidé komunikovat, jako komunikovali tisíce let, tak bude existovat i folklor.“ [16]
2.1 Domácí folklorní organizace 2.1.1 Folklorní sdružení České republiky FoS ČR je občanským sdružením dětí a mládeže, zaměřeným na uchovávání a rozvíjení lidových tradic a národních kulturních hodnot, zejména v oblastech lidové hudby, zpěvu a tance. Je nejpočetnější organizací zájemců o lidové umění v ČR. Sdružuje více než 400 členských souborů, působících v 17 autonomních regionálních sdruženích a 60 členských festivalů. Sdružení spolupořádá kursy a semináře pro vedoucí souborů, choreografy a tanečníky. Vydává časopis Folklor, Kalendář folklorních akcí v ČR, katalog Cesty za folklorem, metodické, repertoárové a propagační publikace, videozáznamy folklorních akcí na DVD a dále provozuje Informační centrum FoS ČR v Praze a internetové stránky. Měsíčník FOLKLOR vydává FoS ČR již od roku 1990. Jubilejní FOLKLOR vyšel k 15. červenci 2005 a od 17. července téhož rokuje k nahlédnutí také na webu. Až do sedmnáctého ročníku je časopis vydáván jako dvouměsíčník. Od čísla 1/2007 je v osmnáctém ročníku zahájeno vydávání časopisu jako měsíčníku. Při propagaci folkloru a lidového umění spolupracuje s řadou mediálních partnerů (ČRO, Mediatel Zlaté Stránky, Rádio Proglas, DTA, Televize NOE, Literární noviny). FoS ČR spolupracuje s kulturními institucemi a organizacemi (Česká centra patřící pod Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Sdružení historických sídel ČMS, Česká centrála cestovního ruchu a další) v oblasti lidového umění v ČR.
21
Každoročně pořádá Mezinárodní festival dětských folklorních souborů Písní a tancem v Luhačovicích, Mezinárodní folklorní festival Pražský jarmark, Národní krojový ples, soutěž a přehlídku dětských zpěváků lidových písní Zpěváčci, galakoncerty Zpěváček – Slávik, Zpíváme pro radost. Pro FoS ČR byl rok 2010 rokem oslav 20. výročí sdružení, jak se zmínil předseda FoS ČR Zdeněk Pšenica: „mnozí dosud činní členové byli u toho, když se v roce 1990 sešla v Pardubicích hrstka nadšenců, odhodlaných se zasadit o vzkříšení prestiže lidového umění. Pamatuji nelehké začátky, kdy soubory ztrácely zřizovatele, státni instituce bylo třeba přesvědčovat o nutnosti podpory lidové kultury a veřejnost zaměřila svůj zájem na jiné žánry. Nebylo mnoho těch, kteří věřili ve slibnou budoucnost FoS ČR. Avšak díky obrovské práci, entuziasmu a lásce k folkloru mnoha obětavých lidí se stal časem největší organizací zájemců o lidovou kulturu v ČR, která dnes sdružuje přes 14 000 aktivních členů.“ FoS ČR je členem mezinárodních organizací CIOFF, IOV, EFCO a IGF. Organizuje výměnné pobyty našich a zahraničních souborů, zejména dětských a mládežnických. FoS ČR s podporou Evropské unie a Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod realizovalo v období od 1. 7. 2008 do 30. 10. 2010 projekt Folklorní kaleidoskop Jižní Moravy a Vysočiny. Projekt je zaměřen na propagaci folkloru v cestovním ruchu. Jeho hlavními výstupy byly nabídkové katalogy folklorních slavností, festivalů a dalších zajímavostí, specializované krajské webové stránky a DVD nosiče s touto tematikou. Folklor je významným ekonomickým činitelem, to plyne ze samotné skutečnosti, že se na něj přijde do roka podívat jeden a půl miliónu lidí. Folklor se v tržní ekonomice z určitého úhlu pohledu stává zbožím. Existuje tady nabídka, existuje i poptávka a obojí se nějakým způsobem vyvíjí. Soubory do svých programů někdy přejímají hudební a taneční prvky, které nepocházejí z daného kraje, ale lidé jim víc fandí. Festivaly se někdy snaží o získání souborů z exotických zemí, protože právě na ně se přijde podívat víc návštěvníků. A pak je tady ještě reklama. Jakékoliv zboží, tedy i folklor, se stává neprodejným, když o něm nikdo neví.
2.1.2 Sdružení přátel folkloru v Brně Sdružení bylo založeno 10. října 1989 zástupci deseti nejaktivnějších folklorních souborů v Brně, z iniciativy Mgr. Jana Miroslava Krista. Základní myšlenkou tohoto 22
občanského sdružení bylo spojit dohromady síly k založení nové tradice uspořádat v Brně folklorní festival. Dnes jej tvoří 14 souborů dospělých a mládeže, 15 dětských folklorních souborů, 4 hudebních souborů a okolo 30 individuálních členů – tzv. příznivců nejen z celé České republiky, ale i ze zahraničí. Mezi folklorními kolektivy již dávno nejsou jen moravské soubory, ale také soubory národnostních menšin žijících v České republice nebo skupiny, které se věnují zpracování folklorního materiálů jiných národů. [3]
2.1.3 Společnost pro lidové tradice Jihomoravského kraje Společnost pro lidové tradice Jihomoravského kraje (dále jen SPLT JMK) je občanské sdružení působící od roku 2008. Klade si za cíl obnovovat, udržovat a propagovat lidové tradice jižní Moravy, její kulturní bohatství, zvyky a řemesla. SPLT JMK též sdružuje nejrůznější folklorní a národopisné soubory, spolky a organizace z celého Jihomoravského kraje. Úzce spolupracuje se Sdružením přátel folkloru v Brně. [3]
2.2 Mezinárodní folklorní organizace 2.2.1 CIOFF CIOFF je Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění, která působí jako neprofesionální mezinárodní nevládní kulturní organizace ve smyslu definice Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). CIOFF přispívá k úctě a porozumění vůči kulturám národů a jejich kulturním tradicím, zachování, podpoře a pěstování folklóru a lidové umělecké činnosti, zvyků a tradic, potěšení a účasti mnoha lidí na zvelebování kulturního dědictví, soustavnému zdokonalování metod na zvyšování umělecké a organizační kvality mezinárodních folklorních festivalů a jiných akcí, jako sympózií, konferencí, seminářů atd., zdokonalení mezinárodní výměny zkušeností a informací mezi členy, zvláště mezinárodních folklorních akcí a podobných akcí na poli folklóru. Československá národní sekce CIOFF byla přijata za řádného člena CIOFF v roce 1975 a jejím sídlem byla Bratislava. Česká národní sekce CIOFF (dále jen sekce) vznikla v 23
souvislosti s rozdělením ČSFR a z toho plynoucího rozdělení Československé sekce CIOFF, a je její nástupnickou organizací stejně jako Slovenská národní sekce. Sekce byla založena dne 16. 2. 1993 při Ústavu lidové kultury ve Strážnici. [1]
2.2.2 Folklórna Únia na Slovensku FÚS je zájmové neziskové dobrovolné sdružení dětí, mládeže a dospělých, zajímající se o kulturní dědictví ve své rodné zemi. Byla založena v roce 1990. Tato organizace sdružuje dětské mládežnické folklorní soubory a skupiny, lidové kroužky, tanečníky, hudebníky, řemeslníky a dále kulturní spolky a organizace ze zahraničí. [2]
2.2.3 International Organization of Folk Art IOV je Mezinárodní organizace pro lidovou kulturu, jejímž hlavním cílem je popisovat, ochraňovat a propagovat všechny formy folklorního umění hmotného i nehmotného. Organizace byla založena v roce 1979 v Belgii. IOV sdružuje jednotlivce a instituce působící v oblasti lidové kultury z pěti kontinentů světa. V současné době uvádí IOV na 3000 členů ze 150 zemí. IOV podporuje národní a mezinárodní folklorní festivaly stejně jako kulturní výměny vystupujících umělců a vizuálního umění. Prostřednictvím vědeckých a pedagogických sympozií a workshopů vybízí k vědeckému výzkumu, dokumentaci a publikaci témat vztahujících se k folkloru. Z České republiky jsou členy této organizace
Národní ústav lidové kultury ve Strážnici,
Folklorní sdružení ČR,
MFF Rožnovské slavnosti,
MFF Šumperk,
MFF Liptálské slavnosti,
MFF Červený Kostelec,
Mezinárodní dudácký festival Strakonice,
MFF Karlovy Vary,
MFF Frýdek-Místek. 24
Sídlo české sekce IOV je v Rožnově pod Radhoštěm. [9]
2.2.4 IGF IGF je Mezinárodní organizace folklorních sdružení. Vznikla v roce 1953 jako folklorní sdružení Francie, Belgie a Itálie. Dnes je zastoupena jak v Evropě, tak v Americe, Asii i Africe. Prezidentem této unie je nově od roku 2011 Dorel Cosma. [4]
2.2.5 International Visegrad Fung Mezinárodní visegrádský fond byl založen v roce 2000. Členskými státy jsou Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko, země V4. Fond má přispívat k rozvíjení užší spolupráce mezi členskými státy a posilovat vzájemné vazby v oblasti kultury, vědy a výzkumu, vzdělávání, výměn mládeže, turismu a přeshraniční spolupráce. [15]
3 Folklor v Luhačovicích 3.1 Luhačovské Zálesí Luhačovské Zálesí je svébytným národopisným regionem, v němž se setkávaly kulturní vlivy ze Slovácka a Valašska. Podle převažujících kulturních projevů se někdy řadí ještě ke Slovácku. Lidovou kulturu této oblasti zachytil a zpracoval v roce 1930 v obsáhlé monografii Antonín Václavík, záleský rodák a pozdější první profesor národopisu na brněnské univerzitě. (PAJER, 1990, s. 149) Je to oblast začínající u Uherského Brodu a táhnoucí se k Luhačovicím, které tvoří v její východní části jakýsi střed. Jižně pak pokračuje směrem k Bojkovicím, Slavičínu, Lipové, severně k Nevšové, Petrůvce, Slopnému a přes Provodov a Kudlov ke Zlínu. Odtud pak pokračuje hranice na západ přes Březnici a Bohuslavice až téměř k Šarovům a Březolupům na Hradišťsku a zpět přes Zlámanec, Částkov, Pašovice a Prakšice k Uherskému Brodu. Obyvatelé tohoto území se sami nazývají „valašskými Slováky“ nebo „slováckými Valachy“ (např. v Částkově, Žilínu, Kladné, Petrůvce aj.) a v lidové kultuře lze skutečně pozorovat křížení a prolínání prvků valašsko-slováckých, podobně
25
jako v jiné okrajové oblasti Slovácka, u tzv. slováckých Hanáků, míšení prvků hanáckoslováckých. Hranice Zálesí byly stanoveny v historii zkoumání této oblasti různými autory na základě různých artefaktů s určitou diferenciací. Tak se např. jinak jeví hranice Zálesí z hlediska studia lidových krojů nebo architektury, či z hlediska dialektologického nebo co do tanečního folklóru. (JELÍNKOVÁ, 1977, s. 3)
3.2 Způsob života Zaměstnání lidu na Zálesí se váže jednak na přírodní bohatství kraje, jednak plyne z jeho chudoby a nedostatku. Některá zaměstnání se udržela, jiná zašla a byly odkryté nové prameny obživy. Téměř dvě třetiny obyvatelstva se živily zemědělstvím, zbytek nalezl obživu v průmyslu, obchodu, živnostech a jiných zaměstnáních. Přírodní podmínky jsou pro zemědělskou výrobu nepříznivé, zvláště pokud se týče složení půdy, která je těžká, jílovitá, uléhavá, poloha je kopcovitá a podnebí drsné. Zemědělství se zaměřovalo především na pěstování obilnin a okopanin, ovocnářství, chov dobytka a včelařství. Z průmyslu bylo rozšířené zpracování kovů, strojů a nástrojů a průmysl kamene a zemin. Přírodní bohatství lesů podporovalo dřevařský průmysl. V Bojkovicích, Zlíně, Vizovicích, zčásti i v Luhačovicích kvetlo kdysi soukenictví, které na Zálesí úplně vymizelo. Ve stejných místech později kvetlo a dnes upadá papučářství a výroba houně, pro niž dodávaly vlnu ovce, jichž se kdysi chovalo hojně na celém Zálesí. Na Zálesí má dlouhou tradici i pěstování a zpracování lnu a konopí, ze kterého se vyrábělo plátno. (VÁCLAVÍK, 2005, s. 242 - 281)
3.3 Lidová architektura Hlavním stavebním materiálem bylo dřevo, stavělo se však také z nabíjené hlíny. V 19. století se začaly rozšiřovat zděné stavby z nepálených cihel a doškovou střešní krytinu začal nahrazovat šindel. Pro tradiční architekturu na Luhačovickém Zálesí jsou charakteristické zejména patrové komory s pavlačí, které stávaly odděleně od obydlí. Zvláštností byly také roubené sušírny na ovoce, související s typickým zaměstnáním zdejších obyvatel - ovocnářstvím. [14]
26
3.4 Lidový oděv a kroj Lidový oděv na Luhačovickém Zálesí náležel v minulosti k horskému typu a využíval podomácku zpracované materiály jako sukno, konopné a lněné plátno. Postupně přejímal kupované materiály a nové, nížinné prvky. Vynikající úroveň má zdejší výšivka, uplatňující se nejen při výzdobě lidového kroje, ale i na vzácných a starobylých obřadních plachtách. Vyšívačské umění prošlo složitým vývojem od jednoduché stylizace funkčních spojovacích stehů k výtvarně i technicky náročným kompozicím. Součástí svátečního kroje byl v polovině devatenáctého století také modrotisk, produkovaný v místních i vzdálenějších dílnách. Přes rukávce nosily ženy soukennou vestu "kordulu" s kulatým výstřihem. Součástí tradičního oděvu byly původně bleděmodré nebo později bílé pletené punčochy a soukenné červené boty "střívě" s dřevěnými podpatky, které později nahradily černé holínky. Na hlavě nosily ženy červené tištěné šátky s různými úvazy.
Obr. č. 5: Lidový kroj žen
27
Pracovní mužský oděv se skládal z širokých konopných plátěných kalhot a nezdobené lněné košile. Patřil k němu široký kožený pás s několika přezkami a vnitřní kapsou, zpevňující při těžké práci pas a bedra. Nošení krojů zaniklo ve většině obcí na Zálesí na přelomu 19. a 20. století. [14]
Obr. č. 6: Lidový kroj mužů
3.5 Hudba a tanec O písňovém materiálu po hudební stránce lze říci především toto: Jaký kraj, takový i lid a taková i jeho píseň. Považujeme-li lid na luhačovském Zálesí za umírněnější Slováky, nelze jejich slovenskou umírněnost nevidět ve všech životních projevech, tedy i v písních. Život lidu na Zálesí se ovšem řadí ke kopcovitému, hornatému a lesnatému kraji kolem Luhačovic, a tak je analogická i nápěvná struktura záleských písní. Je jakoby kopaničářská – z okolí Starého Hrozenkova a je zároveň moravská vůbec se všemi charakteristickými vlastnostmi slovenskými. Záleská umírněnost se projevuje převahou (68,5 %) zdrženlivějšího tempa nápěvů nad tempem živějším (31,5 %). (ČERNÍK, 1957, s. 11) Na přelomu 19. a 20. století docházelo k rozsáhlým funkčním a žánrovým proměnám písní. Značná část původního repertoáru zanikala, k některým tradičním textům se přidružovaly mladší nápěvy a jen malá část původních nápěvů přecházela do nových podmínek. Nejpříznačnějším rysem tohoto vývojového období bylo pronikání nových 28
žánrů, pololidových písní a šlágrů s novými texty i nápěvy, které pozvolna vytlačovaly tradiční repertoár. Byly to obecné vývojové tendence, všude však s mnoha lokálními i regionálními zvláštnostmi. Vytvářely se tak základy nové tradice, v níž bylo typické prolínání starého a nového, což pak vyústilo v novou podobu repertoáru. V každé generaci se repertoárové fondy obnovovaly a aktualizovaly, ze starších fondů přecházely dále jen ty písně, které byly prověřeny soudobým estetickým názorem a potřebami kolektivu. A každá generace považovala tento repertoár za své vlastnictví, stejně jako byl od všech příslušníků kolektivu pokládán za přirozený a nedělitelný majetek celé obce. K původnímu repertoáru regionu patří zbytky obřadních písní, doprovázejících výroční a rodinné obřady. Zůstaly zde zachovány mnohé pozoruhodné a staré písně. Jsou to například některé vánoční, masopustní a velikonoční písně nebo fond svatebních písní. Naproti tomu okruh tanečních písní je typickou ukázkou převrstvování staršího repertoáru mladšími písněmi. (PAJER, 1990, s. 150) Sběratel Joža Černík zapsal v letech 1922 až 1924 na luhačovickém Zálesí více než 600 lidových písní, které knižně vydal v roce 1957. Nejstarší zápisy záleských písní (Březolupy) se objevily již v guberniální sbírce (1819). Zápisy záleských písní nalezneme také v monumentální Sušilově sbírce Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými, a to především z obcí Luhačovice, Březolupy a Provodov. Sušilovu sbírku doplnil ve svých publikacích František Bartoš, rodák z Mladcové u Zlína (částečně ve spolupráci s Leošem Janáčkem). Typickým je pro Zálesí výskyt vysokého počtu tanečních písní, především k točivým tancům. Hojně se zde zpívaly také halekačky. Zajímavé je nápěvné sepětí halekaček a svatebních písní. Po hudební stránce jsou záleské písně charakteristické lyrickým laděním a vysokým počtem triol, bohatou nápěvnou modulací a pestrou rytmizací. [14] Oblíbeným nástrojem byly dudy, zvané na Zálesí gajdy. Dále to byly různé primitivní vrbové píšťalky, bezové frkače, foukací harmonika, housle a harmonika tahací. Počet tonin pro dudy byl omezen, proto se mezi lidovými zpěváky a tanečníky rozšířila cimbálová muzika. Později byly zaváděny kapely žesťové čili „plechové“. (VÁCLAVÍK, 2005, s. 490 – 492)
29
K nejtypičtějším tancům na luhačovickém Zálesí náleží točená, sedlcká a podtáčená. Sedlcká a točená je vlastně týž tanec (tanec točivý) s menšími pohybovými obměnami v jednotlivých obcích nebo částech Zálesí. Je tedy možné pozorovat poněkud jiný typ v západní části luhačovického Zálesí a jiný ve východní části. Typ sedlcké ze západní části se blíží nápěvem písní i stavbou tance a jeho pohybovým charakterem slováckým sedlckým z Uherskobrodska. Ve východní části luhačovického Zálesí (na východ od Pozlovic směrem k Valašskokloboucku) je možno zase pozorovat určitou příbuznost s točenou z Valaškokloboucka, jak už napovídá i sám název tance (točená). (ČERNÍK, 1957, s. 31) Točená, obdobná moravsko-slovenské „sedlcké“ či „vrtěné“ byla nejoblíbenějším tancem na Zálesí. Tancechtivý mládenec vyzpěvoval před hudebníky sloku známé písně, nato muzikanti začali hrát. Chlapec tleskl do dlaní, zdvihl ruku, děvče mu pod ní podběhlo, zavrtělo se, přitisklo se k mládenci, s nímž si podalo ruce, a začali tančit. Charakteristické pro pohyb obou tanečníků na Zálesí bylo, že mládenec, točící se do pravé strany, se snažil dostat špičku levé nohy ke špičce nohy pravé, takže mezi nimi stále vznikal pravý úhel. Točil-li se nazpět vlevo, přisunoval pravou nohu k levé, takže mezi nimi opět vznikal pravý úhel. Kroky tanečnice byly totožné, ale v obráceném poměru ke krokům tanečníka. (VÁCLAVÍK, 2005, s. 492 – 493) Součástí tanečního repertoáru na Zálesí byla i mladší vrstva tanců, tance figurální. Většinou jde o tance párové, tančené po obvodu kruhu, výjimečně v řadě nebo do kříže. Příkladem jsou šotyšky, a velká škála řemeslnických tanců. Ještě v průběhu 50. let bylo na Zálesí zapsáno na 50 jednotlivých druhů figurálních tanců. [14]
3.6 Folklorní soubor Malé Zálesí Soubor pracuje v současnosti ve třech skupinách rozdělených podle věku. První skupinu tvoří mládež od 15 do 26 let, druhá skupina jsou děti od 10 do 15 let. Nedávno vznikla třetí, nejmladší skupina, ve které se schází děti předškolního a mladšího školního věku. Hlavní podíl na financování souboru má město Luhačovice, významnou podporu poskytuje také družstvo Zálesí. V roce 2003 oslavilo Malé Zálesí výročí 40 let od svého založení. Za dobu jeho existence se zde vystřídalo několik generací tanečníků a hudebníků. Zakladatelkou souboru je paní Věra Haluzová. Byla také do nedávné doby autorkou většiny 30
choreografií a zvykoslovných pásem, které vesměs vycházejí z folklorních tradic regionu luhačovické Zálesí. V současné době je vedoucí souboru Eva Dohnalová. Vedoucí taneční složky je Lenka Vintrová. Soubor vždy spolupracoval i s externími choreografy a tanečníky (Věra Svobodová, manželé Perůtkovi, manželé Čumpelíkovi, Hana Galetková, Věra Černohorská a další). Repertoár je čerpán z bohatých tradic místní lidové kultury. Těžištěm souborového repertoáru je taneční a písňový folklór luhačovického Zálesí, dětské hry a především tradiční zvykosloví a výroční obyčeje. Patří sem však také lidové tance a písně z přilehlých regionů (Uherskobrodsko, Valašsko atd.) Kolektiv souboru bývá spolupořadatelem a hostem mnoha významných kulturních akcí pořádaných městem a lázněmi Luhačovice, účastní se také koncertů, přehlídek, soutěží a festivalů doma (Liptál, Lázně Bělohrad, Klatovy, Strážnice, Praha, Frenštát pod Radhoštěm, Chomutov) i v zahraničí (Holandsko, Řecko, Itálie, Polsko, Slovensko, Francie, Litva). Mimo to se soubor každoročně podílí na organizaci a provedení Slavnostního zahájení hlavní lázeňské sezóny a Otevírání pramenů v Luhačovicích a je hostitelem Mezinárodního festivalu dětských folklórních souborů Luhačovice Písní a tancem, konaného pravidelně v polovině září.
Malí Zálesáčci
V Malých zálesáčcích jsou nejmladší členové. Jsou to děti od 3 do 5 let, které učí jejich vedoucí Alena Kotišová nejjednodušší tance, písničky a říkadla.
Zálesáčci
Mezi Zálesáčky patří holky a kluci ve věku od 6 do 10 let, kterým se věnují Alena Kotišová a Andrea Knotková.
Mladé Zálesí
Parta dívek a chlapců ve věku 15 až 22 let, která se pod vedením Marcely Semelové věnuje záleským písním a tancům (Tance z Pozlovic, Tance ze Zlámance).
31
Muzika
Nedílnou součástí Malého Zálesí je sedmičlenná cimbálová muzika vedená Lubošem Marečkem. Kromě spolupráce s taneční složkou pořádá muzika také samostatné projekty a koncerty. [10]
Obr. č. 7: Folklorní soubor Malé Zálesí
4 MFDFS Luhačovice Písní a tancem 4.1 Historie festivalu Jedna z nejkrásnějších folklorních přehlídek se zrodila v záměrech Folklorního sdružení České republiky v roce 1992 při příležitosti oslav 400. výročí narození Jana Amose Komenského. Snahou pořadatelů bylo od počátku vytvořit příležitost k setkávání dětských folklorních souborů z Čech, Moravy a Slezska se soubory z dalších zemí, k jejich vzájemnému poznávání a navazování přátelských vztahů. Současně hledat, objevovat a představovat veřejnosti podstatné stránky dětského tanečního a hudebního projevu jako svébytného jevu české a evropské tradiční lidové kultury se společnými i rozdílnými znaky, specifickými tématy, vlastními dětskému světu myšlení, poznávání a zpracování v tradičních i současných projevech.
32
Město Luhačovice, jako sídlo festivalu, bylo zvoleno především jako jedno z významných středisek kulturního života na Moravě i v celé České republice, které vytváří festivalu přirozené zázemí v návštěvnosti lázeňských hostů, ale také jako centrum specifické folklorní oblasti Luhačovického zálesí a místo v blízkosti pravděpodobného rodiště Jana Amose Komenského. Podstatnou myšlenkou pořadatelů festivalu bylo od počátku také vytvořit jednu z cest ke spojení České republiky a její lidové kultury s dalšími zeměmi Evropy a zejména sousedními zeměmi. Festival si vysloužil mezinárodní uznání - získal statut řádného člena CIOFF (Mezinárodní rady pro folklorní festivaly a lidové umění). [6]
4.2 Struktura festivalu a program Existence festivalu je spojena s vynikající osobností folkloru Luhačovického Zálesí a dětského folkloru České republiky, paní prof. Věrou Haluzovou, autorkou všech dosud uskutečněných hlavních programů festivalu a jeho čestnou prezidentkou. Její zásluhou byl účastníkům festivalu a jeho hostům a divákům představen komplexní obraz dětského folklorního tanečního projevu, ale také svět dětského myšlení ve své tradiční podobě. Programová struktura festivalu má v posledních ročnících ustálené schéma:
Příjezdový den je čtvrtek, který bývá věnován pozvánkovým vystoupením a seznamovací procházce Luhačovicemi.
V pátek následují výchovné koncerty zahraničních účastníků festivalu pro žáky Základní školy Luhačovice a děti z dětských léčeben v Luhačovicích. Páteční podvečer je příležitostí k vystoupením souborů u spolupořadatelů festivalu ve Slavičíně.
Hlavním programovým dnem bývá sobota, kdy se koná na Lázeňském náměstí v Luhačovicích hlavní festivalový program. Sobota bývá také příležitostí ke společenskému setkání organizátorů festivalu s vedoucími zúčastněných souborů, představiteli města, spolupořadatelů a hostů festivalu.
Posledním programovým dnem bývá neděle. Po obědě jde průvod městem na Lázeňské náměstí, kde se loučí svými vystoupeními všichni účastníci festivalu.
33
Za uplynulých deset let si festival získal řadu příznivců v Luhačovicích i v okolí. Byl zařazen do kalendářů evropských a světových dětských folklorních akcí. Folklorní sdružení každoročně dostává nabídky k účasti na festivalu z řady evropských zemí. To potvrzuje skutečnost, že festival svojí programovou strukturou i organizačním zázemím a podmínkami pobytu patří v evropském měřítku mezi zajímavé a přitažlivé akce. [8]
4.3 Pořadatelé Účast na tomto festivalu je výběrová, spadá do kompetencí ředitele programové rady, organizační zajištění zabezpečuje sekretariát FoS ČR a jeho organizační ředitel festivalu produkční FoS ČR pan Ondřej Mánek. Presidentkou festivalu je paní Radka Ehrenbergerová. K iniciativě Folklorního sdružení ČR se od počátku připojili: Město Luhačovice, Lázně Luhačovice, a.s., Krajský úřad ve Zlíně, Obec Pozlovice, Městský dům kultury Elektra a některé další subjekty. Vzdělávací zařízení Ministerstva financí ČR Přehrada (se svolením Ministra financí ČR), Základní škola Luhačovice, Hotel Adamantino, Hotel Zálesí a další. Záštitu nad XX. ročníkem festivalové přehlídky „Písní a tancem“ převzali předseda vlády ČR Petr Nečas, 1. místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Alena Gajdůšková a hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák. Festival pořádají Folklorní sdružení ČR spolu s Městem Luhačovice, Zlínským krajem, Spolkem pro obnovu venkova ČR, Lázněmi Luhačovice, a.s., MDK Elektra, SOŠ Luhačovice, Royal Spa, lázeňské hotely s.r.o. a Obcí Pozlovice. Festival podporuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo kultury ČR, dále Hotel Adamantino Luhačovice, KARE Karel Plášek, OSA, TG Tisk Lanškroun, Zálesí Luhačovice, a.s. a další. Mediálními partnery jsou Český rozhlas, Zlaté stránky, Rádio Proglas, Dětská tisková agentura, Informační server www.borovice.cz, TV NOE, Literární noviny, časopis FOLKLOR. [7]
34
4.4 Účinkující 2012 Letošního ročníku festivalu, který se konal od pátku do neděle 14. - 16. září, se zúčastnily dětské soubory Salicháček z Ostravy-Poruby, Javorníček z Brna, Děcka z Buchlovic, luhačovické Malé Zálesí, bulharský pěvecký soubor Trepetlika z Burgasu, taneční soubor Piebaldzeni z Lotyšska, indický studentský soubor Ferriswheel z Bombeje a soubor Ani taneční umělecké školy z Gyumri z Arménie. Diváci, se mohli rovněž těšit na vyhlášení letošního vítěze celostátního finále dětských zpěváků lidových písní Zpěváček 2012. Mimo Luhačovice soubory předvedly písně a tance svých regionů a zemí divákům v Pozlovicích a Uherském Brodě.
Obr. č. 8: Soubor Ferriswheel z Bombeje
Obr. č. 9: Soubor Javorníček z Brna
35
Prestižní festival Folklorního sdružení ČR je spojen s významnou událostí - slavnostním vyhlášením výsledků celostátní soutěže Vesnice roku v rámci Programu rozvoje venkova. Od 9. září je v atriu haly Vincentka instalována výstava držitelů ocenění Zlatá stuha za vítězství v krajských kolech soutěže. Vítězem 18. ročníku soutěže se stala jihočeská obec Řepice (okres Strakonice), včetně Zlaté stuhy, určené té samosprávě, která se v daném soutěžním roce zaslouží o nejvýraznější prohloubení kvality života občanu v dané obci. Na druhém, resp. třetím místě se umístily obec Tvarožná Lhota (okres Hodonín) a obec Křižánky (okres Žďár nad Sázavou). Pohár Folklorního sdružení ČR za péči o lidové tradice a jejich rozvoj získala Obec Žlutava (okres Zlín) a Cenu komise Vesnice roku (tzv. Koláčovou cenu) obec Strážov (okres Klatovy). K tradiční náplni luhačovického festivalu patří také setkání Ámosů, vítězů a finalistů ankety o nejoblíbenějšího učitele, krojový průvod dětských souborů a večerní zábava dětí v domě Elektra, kde se vzájemně učí písním a tancům svých krajů a zemí. V sobotu a neděli probíhal na Lázeňském náměstí jarmark lidových řemesel, na němž předvedlo své výrobky a řemeslnou zručnost více než třicet lidových tvůrců z celé Moravy.
36
PRAKTICKÁ ČÁST 5 Dotazníkový výzkum 5.1 Cíl dotazníkového průzkumu Hlavním cílem bakalářské práce bylo charakterizovat folklorní festival MFDFS v Luhačovicích. Poté se zaměřit na charakteristiku jeho významu jako atraktivitu pro cestovní ruch. Shromážděné dostupné informace byly čerpány z literatury a jiných obecně přístupných zdrojů. Provedené terénní šetření mělo charakterizovat profil návštěvníka festivalu. Na základě zjištěných údajů v dotazníkovém průzkumu byly zjištěný silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, které jsou uvedeny ve SWOT analýze a návrh jejich řešení.
5.2 Vyhodnocení dotazníkového průzkumu - návštěvníci Pro tuto metodiku byl zvolen výzkum formou dotazníků, přesněji ústního dotazování. Průzkum byl proveden ve dnech 14. – 16. září 2012, a to zejména na Lázeňském náměstí, kde se festival převážně konal, tudíž zde byla nejvyšší koncentrace návštěvníků. Dotazováni byli lidé různého věku, pohlaví, národnosti, zaměstnání či bydliště. Oslovených bylo celkem 156 osob, 6 osob odmítlo dotazník vyplnit. Dotazník se skládá ze 17 otázek a je rozdělen do dvou částí. V první části se zjišťuje, jak je respondent spokojený s festivalem, co by změnil, proč festival navštívil a kde získal dostupné informace o konání festivalu. Druhá část je zaměřena na osobní informace návštěvníka, jako je věk, pohlaví, místo bydliště, zaměstnání a dosažené vzdělání. V této části kapitoly jsou uvedeny výsledky z dotazníkového výzkumu pomocí grafického zpracování a slovního komentáře.
37
1. Kolika ročníků festivalu jste se již zúčastnil/a v minulých letech?
Ani jednoho, jsem zde poprvé 13%
35%
1x - 2x
11%
3x - 4x 24%
17%
Více než 4x Jezdím téměř pravidelně
Graf č. 1: Četnost návštěv festivalu
První otázka měla zjistit, zda je návštěvník na festivalu poprvé, nebo se sem rád vrací a jezdí opakovaně. Z celkového počtu 150 respondentů 35% odpovědělo, že festival navštěvují téměř pravidelně. Druhá nejčastější odpověď byla, že festival navštívili 3x – 4x. S rozdílem pouhých 10 lidí následuje odpověď více než 4x, na kterou odpovědělo 26 lidí. Poprvé festival navštívilo 13% respondentů. Z dotázaných odpovědělo 16 lidí, že na festivalu byli už 1x nebo 2x. 2. Kde jste získal/a informace o tomto festivalu?
Vlastní zkušenost 3%
17%
Rozhlas, televize
5% 3%
54% 13%
Reference od známých Infocentrum Internet Informace od CK
5%
Tištěné informace
Graf č. 2: Získání informací o festivalu
38
Následovala otázka, kde bylo cílem zjistit, kde respondent získal informace o konání festivalu. Nejčastější odpovědí byla vlastní zkušenost, kterou označila více jak polovina lidí. Jak se dalo očekávat, hodně návštěvníků získalo informace o festivalu od známých, kteří festival již navštívili. Z tištěných informací, jako jsou letáky, noviny, brožury a další, se o festivalu dozvědělo 17% z návštěvníků. Mezi nejméně časté odpovědi patřily rozhlas, televize, internet, infocentrum a informace od cestovní kanceláře. 3. Kterých dnů festivalu se zúčastníte nebo jste se zúčastnil/a?
27%
12% 8%
Pátek Sobota
10%
Sobota a neděle 43%
Neděle Všechny
Graf č. 3: Dny návštěvnosti
Další otázka zjišťuje, které dny návštěvník stráví na festivalu. Jak je patrné z grafu, nejvíce lidí se na festivalu zdrží v sobotu a neděli. Je to dáno tím, že v tyto dny vrcholí program. V sobotu se koná hlavní vystoupení souborů na Lázeňském náměstí, které přiláká tradičně nejvíce lidí. Dokonce 27% respondentů odpovědělo, že se zúčastní všech dnů, což svědčí o atraktivitě festivalu po všechny dny. Z oslovených lidí, 18 odpovědělo, že na festival přijde jen v pátek, kdy se koná zahájení festivalu. Na ukončení festivalu v neděli se přišlo podívat 10% lidí. Nejméně častou odpovědí byla sobota.
39
4. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?
1% 7% Hotel
43%
Penzion
34%
Doma U známých
15%
Chata
Graf č. 4: Místo přenocování
Další otázka zjišťovala, kde budou návštěvníci nocovat. Jelikož návštěvníky festivalu byli převážně lázeňští hosté a turisté, nejčastější odpovědí byl hotel, který označilo 64 respondentů. Další velkou skupinou byli lidé z okolí nebo přímo z Luhačovic, kteří strávili noc doma. Služeb penzionu využilo 15% návštěvníků. U známých přenocovalo 7% respondentů. Na chatě nocovali jen 2 oslovení respondenti. 5. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívil/a?
6%
7%
Jen tento festival Minerální prameny
27%
ZOO Zlín Lešná
21%
Slovácké slavnosti vína 26%
8% 5%
Velké Karlovice, Soláň Okolí Luhačovic Jiné kulturní akce
Graf č. 5: Navštívená místa v regionu
40
Z tohoto grafu jasně vyplývá, že nejen festival je pro návštěvníky atraktivní. Kvůli festivalu dorazilo 27% lidí, což je 40 respondentů. Další atraktivní slavností jsou Slovácké slavnosti vína v Uherském Hradišti, které se konaly 8. – 9. září 2012. Tato slavnost je atraktivní hlavně kvůli lidovým tradicím, kultuře, pestrosti slováckých krojů, muzice, živelnosti, spontánní atmosféře a hlavně ochutnávce vína. Slavnosti se účastní více než 60 měst a obcí z celého regionu Slovácka. Tuto slavnost navštívilo 26% oslovených respondentů. Třetí nejčastější odpovědí byly Velké Karlovice a Soláň. Je to dáno tím, že ve Velkých Karlovicích se nachází atraktivní SPA hotel Lanterna, který je známý svým exkluzivním vybavením welness centra. Dále je tato obec ideální pro cykloturistiku, díky členitosti krajiny. V Soláni se koná MFF Soláň – Léto na Soláni. Další odpovědí byly jiné kulturní akce. Mezi takové akce může patřit návštěva divadelních představení, koncertů a dalších. Jen o něco méně respondentů, odpovědělo, že by rádo navštívilo okolí Luhačovic. Na posledním místě se umístila ZOO Zlín Lešná, kterou navštívilo 8 respondentů. 6. S kým jste přijel/a na festival?
20% Sám
3%
50% 10%
S partnerem S rodinou
17%
Se skupinou S kamarády
Graf č. 6: S kým návštěvník přijel na festival
Polovina návštěvníků dorazila sama. Dalších 20% přijelo s kamarády a 17% s partnerem. Zbylých 10% dorazilo s rodinou a 3 % se skupinou.
41
7. Jaký dopravní prostředek jste použil/a?
10% 14%
Automobil 50%
Kolo Vlak
24%
Autobus Pěšky 2%
Graf č. 7: Zvolený dopravní prostředek
Na cestu do Luhačovic využila polovina lidí automobil. Je to dáno tím, že cesta autem stále patří k nejkomfortnějším prostředkům, i když cena benzinu a nafty neustále roste. Druhým nejčastěji zvoleným prostředkem byl vlak. Autobusem dorazilo 14% respondentů. Pěšky se vydalo 10% návštěvníků. I když bylo pěkné počasí, na kole přijeli jen 3 návštěvníci. 8. Co se Vám na festivalu nejvíce líbilo nebo líbí?
3% 2% 3%
7%
Umění dětí Udržování tradic
40%
35% 10%
Program festivalu Jarmark Vystoupení souborů Lázně Luhačovice Atmosféra
Graf č. 8: Co se líbilo na festivalu
42
Jak se dalo předpokládat, nejvíce se líbilo právě vystoupení dětských souborů. Druhou nejčastější odpovědí byl program festivalu. Návštěvníky zaujal také jarmark. Není divu, že se jarmark lidových řemesel líbí tolika lidem. Patří ke každoroční tradici, kdy na Lázeňském náměstí výrobci předvádějí tradiční řemeslné postupy a nabízejí návštěvníkům drobné upomínkové předměty a vkusné dárky. Zájemci mají možnost vlastnoručně vyzkoušet, jak se pracuje s keramickou hlínou či s vrbovým proutím nebo jak se tká na tkalcovském stavu. Nezbytnou součástí jsou vždy hojně navštěvované stánky Občanského sdružení Naděje ze Zlína a Charita Svaté rodiny, které představují výrobky chráněných dílen. Dále se líbilo návštěvníkům udržování tradic, což označilo za odpověď 10 respondentů. Návštěvníci především obdivovali umění a radost dětí včetně zahraničních souborů, líbila se i atmosféra a lázně Luhačovice. 9. Co se Vám naopak nelíbilo?
Nic 3%
1% 4% Chybějící zastřešení
13% 5%
54% 20%
Chybějící stánky s občerstvením Málo míst k sezení Zázemí pro účastníky Velké množství vos Přeplněná parkoviště
Graf č. 9: Co se nelíbilo na festivalu
Více jak polovina respondentů na otázku odpověděla nic. Z toho lze tedy vyvodit, že se 80 dotázaným festival líbil. Co se ale naopak nelíbilo, bylo chybějící zastřešení, které uvedlo 20% respondentů. Dále 20 lidem vadilo málo míst k sezení. Sedmi dotázaným chyběly stánky s občerstvením. Jelikož většina lidí přijela na festival autem, 4% vadila přeplněná parkoviště. Pět respondentů uvedlo, že se jim nelíbilo zázemí pro účastníky. Co ovšem nelze ovlivnit, je velké množství vos, které uvedli 2 dotázaní.
43
10. Jste ochoten uvést své trvalé bydliště? Luhačovice Brno Praha Uherský Brod Ostrava Zlín Prostějov Otrokovice Dolní Lhota Opava Znojmo Rožnov pod Radhoštěm Přerov Kyjov Hustopeče nad Bečvou Hradec Králové Vizovice Valašské Klobouky Třebíč Kroměříž Žatec Trenčín Olomouc Klosterneuburg Uherské Hradiště
20 13 12 10 10 8 8 8 7 6 5 5 5 4 4 4 3 3 3 3 2 2 2 2 1 0
5
10
15
20
25
Graf č. 10: Trvalé bydliště
Nejvíce návštěvníků je z Luhačovic. Luhačovice navštívili také obyvatelé např. z Ostravy, Opavy, Prostějova, Přerova a Kyjova. Z blízkého okolí dojeli dotázaní z obcí Uherský Brod, Dolní Lhoty a nedalekého Zlína a Otrokovic. Luhačovice navštěvují i turisté ze zahraničí, zejména ze sousedních států a z Ruska. Při dotazování jsem oslovila návštěvníky z Rakouska, konkrétně z města Klosterneuburg, kteří zde byli na lázeňském pobytu. Ze Slovenska z nedalekého Trenčína se přijeli podívat na festival 2 dotázaní.
44
11. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa. 0% 1% 0% 0 až 10 km 12%
18%
11 až 50 km 51 až 100 km
25%
22%
101 až 200 km 201 až 400 km
22%
401 až 800 km 801 až 1200 km 1201 a více
Graf č. 11: Vzdálenost z místa bydliště do Luhačovic
Následující otázka souvisí s předchozí položenou otázkou a měla by nám napovědět z jak vzdálených měst, přijeli návštěvníci na festival. Nejčastější odpovědí byla vzdálenost 101 až 200 km. 22% návštěvníků přijelo ze vzdálenosti 11 až 50 km a 51 až 100 km. Z blízkého okolí, tedy ze vzdálenosti 0 až 10 km, dorazili obyvatelé Luhačovic a okolních vesnic. Ze vzdálenosti 201 až 400 km pochází 12% návštěvníků. Kategorie 401 až 800 km je zastoupena 1% a to návštěvníky z města Žatec v okrese Louny. 12. Jaké je Vaše pohlaví? Z celkového počtu 150 respondentů bylo celkem 102 žen a 48 mužů. Je to dáno tím, že festival navštěvují spíše ženy než muži. Muži bývají většinou jako doprovod ženy a jsou méně ochotní zodpovídat otázky. 13. Stát, ve kterém máte bydliště? Jak je patrné dle oslovených respondentů, 97% z nich pochází z České republiky. Ze Slovenska dorazili 2 návštěvníci a z Rakouska taktéž.
45
14. Počet obyvatel Vašeho bydliště?
8%
Do 3 tisíc
7%
15%
18%
3 - 10 tisíc 10 - 50 tisíc
15%
50 - 100 tisíc
37%
100 tisíc - 1 milion Nad 1 milion
Graf č. 12: Počet obyvatel bydliště
Z celkového počtu 150 respondentů 37% odpovědělo, že jejich město má 10 – 50 tisíc obyvatel. Druhá nejčastější odpověď byla, že pochází z obce, která má 3 – 10 tisíc. Souvisí to s tím, že právě do této kategorie patří město Luhačovice, které má něco málo přes 5 tisíc obyvatel. Z města, které má 50 – 100 tisíc obyvatel se přijelo na festival podívat 15% návštěvníků, stejně jako z měst, která mají 100 tisíc až 1 milion obyvatel. Mezi tato města patří např. Brno a Ostrava. Z Prahy, které patří jako jediné město s počtem obyvatel nad 1 milion, se dojelo podívat 12 návštěvníků, tedy 8%. Z okolních vesnic, které mají do 3 tisíc obyvatel, dojelo 7% respondentů. 15. Jaký je Váš věk?
1% 4% 7%
9%
46%
Do 17 let 18 - 25 26 - 35
33%
36 - 45 46 - 55 55 a více
Graf č. 13: Věk respondentů
46
Nejpočetnější skupinou návštěvníků MFDFS Luhačovice je věková kategorie 55 let a více. Dále následuje kategorie 46 – 55 let. Skupina ve věku 36 – 45 let je zastoupena 9% návštěvníků. Ve věku 18 – 25 let se na festival přijelo podívat 6 respondentů. Kategorie do 17 let je zastoupena 1%. Je to dáno tím, že mladí lidé jsou nejvíce zastoupeni mezi účinkujícími. Folklorní festivaly jsou nejvíce oblíbené u starších lidí, z čehož vyplývá i věková struktura návštěvníků festivalu. 16. Jaké je Vaše vzdělání? Nejvíce návštěvníků (60%) dosáhlo středoškolského vzdělání. Základní vzdělání nebo je vyučeno 33% respondentů. Vysokoškolský titul získalo 7% návštěvníků festivalu. 17. Jaké je Vaše zaměstnání?
Zaměstnanec veřejné služby Zaměstnanec soukromý sektor Podnikatel / živnostník
3% 3% 25% 40%
11% 13%
5%
V domácnosti / mateřská Důchodce Student Nezaměstnaný
Graf č. 14: Zaměstnání
Jak vyplývá z věkové struktury návštěvníků, 40% z nich jsou důchodci. Ve veřejných službách pracuje 25% oslovených respondentů a v soukromém sektoru 11% respondentů. Jako podnikatel nebo živnostník se živí 13% návštěvníků. V domácnosti nebo na mateřské dovolené je 5% respondentů. Studenti zahrnují 3%, stejně jako nezaměstnaní také se 3 %.
47
5.3 Výsledky šetření Z výsledků dotazníkového šetření lze zjistit, že většina návštěvníků jezdí na festival téměř pravidelně. To považuji za velký úspěch, protože to svědčí o velké oblíbenosti a atraktivnosti a návštěvníci se do Luhačovic rádi vracejí. Těch, kteří zde byli poprvé, bylo opravdu málo. Na festival dorazili většinou sami nebo s rodinou a informace o konání festivalu získali od známých. Mezi těmi, kteří festival navštívili sami, převažují lázeňští hosté, kteří jsou zde na ozdravném pobytu. Nejvíce návštěvníků dorazilo v sobotu a neděli, protože se koná hlavní program festivalu. V sobotu v 13.30 hodin začíná „Roztančená kolonáda“ na náměstí kolem říčky, od 14.00 hodin je připraven komponovaný pořad na Lázeňském náměstí, kdy jsou na závěr vyhlášeny výsledky celostátní soutěže Vesnice roku 2012 a vystoupí vítězové soutěže Zpěváček roku. Na neděli je připraven program „Roztančená ulice“, který spočívá v průvodu účinkujících od pošty na Lázeňské náměstí. Od 14.00 hodin následuje přehlídkový pořad všech souborů. Sobota a neděle je atraktivní také z důvodu jarmarku lidových řemesel, který se koná právě v tyto dny od 9.00 hodin. Z výzkumu vyplývá, že cílem většiny návštěvníků nebyl jen tento festival. Před festivalem v Luhačovicích navštívili také Slovácké slavnosti vína v Uherském Hradišti. Velkým lákadlem jsou také Velké Karlovice společně s MFF Soláň – Léto na Soláni. Velké Karlovice a okolí včetně Soláně, jsou oblíbené pro svoji ideální přírodu pro pěší, lyžařské a cykloturistické výlety. Kdo z návštěvníků zavítal do Zlína, tak navštívil zdejší ZOO Lešná. Na festivalu se návštěvníkům nejvíce líbil program. Každoročně na festival přijíždějí zahraniční soubory, které jsou zpravidla největším lákadlem. V roce 2011 přijely soubory z Maďarska, Makedonie, Ruska a Slovenska. Tento rok dorazil bulharský soubor Trepetlika, taneční soubor Piebaldzeni z Lotyšska, indický studentský soubor Ferriswheel a soubor Ani z Arménie. Oblíbený je mezi návštěvníky také tradiční Jarmark lidových řemesel. Více jak polovině návštěvníků se festival líbil natolik, že mu neměli co vytknout. Pokud se něco nelíbilo, tak to bylo chybějící zastřešení, stánky s občerstvením a málo míst k sezení. Návštěvníkům, kteří dojeli autem, vadila přeplněná parkoviště. 48
5.4 Řízený rozhovor – účinkující festivalu Na moji žádost o poskytnutí rozhovoru mi vedoucí souborů odmítli odpovědět, proto uvádím rozhovor formou komentáře s vedoucí taneční složky souboru Malé Zálesí Luhačovice, paní Alenou Kotišovou. Soubor se zúčastňuje MFDFS Luhačovice každoročně, protože je pořadatelský soubor. V roce 2012 to tedy bylo již podvacáté. Co se týče pozvánky na festival, tak soubory zve každý rok Folklorní sdružení České republiky. Soubor Malé Zálesí se zúčastňuje všech tří dnů festivalu. V posledních letech přijíždějí všechny české soubory v pátek v poledne a zúčastní se odpoledního programu na Lázeňském náměstí v Luhačovicích. V sobotu následuje program „Roztančená kolonáda“, odpolední program se přesouvá na Lázeňské náměstí a večerní program pro soubory „Festival se baví v Elektře“, což je Městský dům kultury. V neděli je závěrečný průvod a koncert souborů na Lázeňském náměstí. Zahraniční soubory přijíždějí zpravidla ve čtvrtek a v pátek dopoledne mívají koncert pro žáky Základní školy. Jelikož je soubor Malé Zálesí z Luhačovic, tak nebývá ubytován. Ostatní soubory běžně ubytuje, hotel Adamantino, dále hotel OREA Fontána a Střední odborná škola na internátu. Nově od letošního roku ubytování poskytly penzion Agape a vila Růže. Po celou dobu festivalu jsou soubory většinou v Luhačovicích. Zahraniční soubory vyjíždějí do Pozlovic, někdy do Uherského Brodu, popřípadě do Slavičína. Co se týče dopravy, tak soubory přijíždějí zpravidla autobusem. Na otázku, co se Vám nejvíce na festivalu líbilo, mi paní Kotišová odpověděla, že se nemusí platit vstupné, což je určitě příjemné pro návštěvníky festivalu a dále, že se všechna vystoupení odehrávají v příjemném prostředí lázeňského areálu. Nedostatky nebo připomínky k festivalu nebyly žádné. Na závěr lze připomenout, že soubor Malé Zálesí se zúčastňuje i dalších festivalů. Minulý rok navštívil festival ve Zlíně a ve Fryštáku. V minulých letech zavítal do Rožnova pod Radhoštěm na MFF Rožnovské slavnosti, do Liptálu na MFF Liptálské slavnosti, do Strážnice, Lázních Bělohrad, Chomutova a do Tuchlovic.
49
5.5 SWOT analýza V této kapitole se zaměřím na silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby MFDFS Luhačovice. Silné stránky
dlouholetá tradice,
pestrost programu,
kladný vztah místních obyvatel k folkloru,
turistické atraktivity v Luhačovicích a okolí,
dobrá dopravní dostupnost,
každoroční účast mezinárodních souborů,
propagace festivalu na internetových stránkách.
Mezinárodní festival dětských folklorních souborů Písní a tancem Luhačovice se koná od roku 1992, kdy byl založen Folklorním sdružením České republiky při příležitosti oslav 400. narození Jana Ámose Komenského. Celostátní charakter, zdůrazněný účastí především soubory z Moravy a Slezska, ale také jednoho z Čech, doplněný o účast zahraničních souborů, dodává festivalu v naší zemi ojedinělost a výrazné postavení. Festival nabízí pestrý program s velkým množstvím vystoupení domácích i zahraničních souborů. Právě zahraniční soubory bývají nejvíce atraktivní pro diváky. Oblíbený je také jarmark tradičních řemesel a cimbálová muzika. Na své si přijdou jak starší občané, tak rodiny s dětmi. Hlavním dnem festivalu je sobota s vyprofilovanou programovou skladbou. Slabé stránky
přeplněná parkoviště,
organizace,
málo míst k sezení pro návštěvníky,
pořádek a čistota.
Hlavním problémem je určitě nedostatek parkovacích míst. V blízkosti Lázeňského náměstí nejsou v podstatě žádná parkovací místa, všechna jsou vyhrazena pro návštěvníky hotelů. Pro návštěvníky města, kteří nejsou ubytováni, jsou vyhrazena
50
parkoviště daleko od náměstí a všechna jsou placená. Pokud chtějí návštěvníci festivalu zůstat déle, určitě se jim to prodraží, což může některé odradit. Dalším problémem je organizace festivalu. Může docházet k nedodržování časů vystoupení a prodlevy mezi nimi. Jak už vyplynulo z dotazníkového šetření, návštěvníci si stěžovali na málo míst k sezení. Zejména pro starší osoby, to může být vyčerpávající a stálo by určitě za zvážení, zda by nebylo lepší přidat více lavic. V neposlední řadě je jasné, že se při takto velké akci nedá udržovat naprostý pořádek a čistota, ale na místě by také bylo přidat více košů na odpadky, kterých je v okolí Lázeňského náměstí opravdu velmi málo. Příležitosti
lepší propagace,
vstupné,
vystoupení známých souborů,
vyšší návštěvnost zahraničních souborů.
Základem úspěchu je vždy dobrá propagace. O festivalu se můžete dozvědět na internetových stránkách Folklorního sdružení ČR, samotné internetové stránky festival nemá. O konaném festivalu informuje i Zlínský deník. Festival je propagován také formou pohlednic, letáků, plakátů a sborníků. Pozvánku na festival vysílá Český rozhlas a rádio Proglas. Nejlepší reklamou je však spokojený návštěvník, který návštěvu doporučí svým známým a přátelům. Další příležitostí by mohlo být zavedení dobrovolného vstupného. Tento výtěžek by mohl být využit jako podpora pro dětské folklorní soubory na pokrytí nákladů. Každým rokem se festivalu zúčastňují i zahraniční soubory, které přitahují pozornost návštěvníků. Pořadatelé vybírají zajímavé a známé soubory. Některé z domácích souborů už festival navštívili několikrát. Lidé, kteří na festival jezdí pravidelně, tyto soubory již znají a těší se na ně. Hrozby
finanční náročnost,
nepříznivé počasí,
kulturní akce v okolí. 51
Hrozbou pro konání festivalu může být finanční náročnost, protože pořadatelé účastníkům hradí příspěvky na dopravu a ubytování. Také členům realizačních týmů (autoři, režiséři, moderátoři, inspicienti, řemeslníci) je na dobu nezbytně nutnou během festivalu poskytnuta zdarma strava a ubytování. Festival se koná v září, kdy je nepředvídatelné počasí. Za špatného počasí, se program přesouvá do Domu kultury. I když by festival nebyl zrušen, nepříznivé počasí může některé návštěvníky odradit. Jiné kulturní akce v okolí mohou být hrozbou pro festival v Luhačovicích. Mezi návštěvníky jsou oblíbené Slovácké slavnosti vína v Uherském Hradišti, které se tento rok konaly ve dnech 6. – 8. 9. 2012, tedy týden před festivalem v Luhačovicích.
5.6 Návrhy pro zvýšení atraktivnosti Organizátoři by mohli přilákat více návštěvníků, pokud by na festival pozvali zajímavé zahraniční soubory a formou reklamy by na ně dopředu potenciální návštěvníky upozornili. Pestré kroje a fotografie souborů na plakátech by zaujaly. Bylo by dobré také vylepšit program a zařadit nová vystoupení, aby to nebylo každý rok ve stejném konceptu. Pomoci by mohlo i dobrovolné vstupné. Kdyby byli návštěvníci informováni, že výtěžek půjde na pomoc dětským folklorním souborům, jistě by rádi přispěli. Nezbytně nutné je také zajistit lepší pořádek v místě konání festivalu, přidat více odpadkových košů a pravidelně místa čistit. Organizátoři festivalu by měli také zajistit více laviček na sezení a zajistit lepší parkování pro návštěvníky.
52
ZÁVĚR Téma bakalářské práce jsem si zvolila MFDFS Luhačovice. Cílem bylo charakterizovat vybraný festival a zhodnotit MFDFS Luhačovice pomocí marketingového výzkumu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem využila informace z odborné literatury, internetových zdrojů a vlastních zkušeností. Charakterizovala jsem město Luhačovice, historii města, kulturní památky a turistiku v okolí. Popsala jsem folklorní festival, jeho historii, program, účinkující a pořadatele. Dále jsem se zaměřila na folklor v České republice a organizace, které se folklorem zabývají. Praktická část je zaměřena na marketingový výzkum formou dotazníků pro návštěvníky. Výzkum probíhal ve dnech 14. – 16. září 2012 na Lázeňském náměstí v Luhačovicích. Z celkového počtu 156 oslovených návštěvníků, 6 odmítlo dotazník vyplnit. Na základě tohoto výzkumu byl sestaven profil návštěvníka festivalu. Oslovení vedoucí souborů odmítli dotazník vyplnit, proto je uveden řízený rozhovor s paní Alenou Kotišovou, vedoucí taneční složky souboru Malé Zálesí Luhačovice. Součástí praktické části je vypracovaná SWOT analýza, ve které jsou uvedeny silné a slabé stránky festivalu a příležitosti a hrozby. Na závěr jsou uvedeny návrhy pro zvýšení atraktivnosti festivalu. Cílem práce bylo festival zhodnotit zejména z hlediska marketingu, řízení a ekonomiky, návštěvnosti a doprovodných služeb a navrhnout jak zvýšit atraktivitu festivalu. Závěrem lze říci, že organizace tak významného festivalu není jednoduchá. Pořadatelé a všichni, co na festivalu pracují celý rok, si zaslouží velkou pochvalu, protože festival na konci sklidí vždy veliký úspěch. O oblíbenosti festivalu svědčí vysoká návštěvnost a všudypřítomné úsměvy na tvářích jak návštěvníků, tak účinkujících, kteří si svá vystoupení užívají. Festival je naplněn dobrou náladou, skvělými vystoupeními a nezaměnitelnou atmosférou.
53
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje (1) ČERNÍK, Josef. Záleské písně z okolí Luhačovic. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění Praha, 1957. (2) JANČÁŘ, Antonín. Luhačovice průvodce městem, lázněmi a blízkým okolím. Luhačovice: Městský dům Elektra, 2009. ISBN 978-80-254-6103-7. (3) JELÍNKOVÁ, Zdenka. Záleské tance I: Tance točivé. Brno: Krajské kulturní středisko v Brně, 1977. (4) PAJER, Jiří. Záleský zpěvník. Březůvky: ZD Mír, 1990. (5) VÁCLAVÍK, Antonín. Luhačovské Zálesí: příspěvky k národopisné hranici Valašska, Slovenska a Hané. 2. nezm. vyd. V Luhačovicích: Nákladem Mikroregionu Luhačovské Zálesí, 2005, 877 s. ISBN 80-859-4858-3. (6) ZEMEK, Metoděj a Antonín JANČÁŘ. Luhačovice. Brno: Blok, 1986.
Elektronické zdroje [1] C.I.O.F.F. Informace [online]. 2006-2007 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.cioff.cz/Informace.aspx?sid=76 [2] Folklorna Unia na Slovensku. Úvod [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.folklornaunia.sk/ [3] Folklornet.cz. Sdružení přátel folkloru v Brně [online]. 2008 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://folklornet.cz/?clanek=2 [4] Folklorní sdružení České republiky. Činnost Folklorního sdružení ČR oceněna Vlajkou identity IGF [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz/cinnost-folklorniho-sdruzeni-cr-ocenena-vlajkouidentity-igf
54
[5] Folklorní sdružení České republiky. Folklor a lidové tradice v České republice [online]. 1998-2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://archiv.fos.cz/tema/tema.phtml?id=763&lng= [6] Folklorní sdružení České republiky. Historie festivalu [online]. 2012 [cit. 2012-1213]. Dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz/historie-festivalu54 [7] Folklorní sdružení České republiky. Kontakty a pořadatelé [online]. 2012 [cit. 201212-13]. Dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz/kontakty-aporadatele0 [8] Folklorní sdružení České republiky. Struktura festivalu a program [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz/struktura-festivalu-aprogram28 [9] Folklorní sdružení České republiky. Valná hromada celosvětové organizace IOV v České republice. [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz/no-name73 [10] Folklorní soubor Luhačovské zálesí. Informace o souboru [online]. 1999 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.malezalesi.avonet.cz/osouboru.php [11] Luhačovice.cz. Historie města a lázní [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.luhacovice.cz/1614-historie-mesta-a-lazni [12] Luhačovice.cz. Tipy na výlety do okolí [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.luhacovice.cz/1361-tipy-na-vylety [13] Luhačovice.cz. Základní informace o městě [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.luhacovice.cz/1615-zakladni-informace-o-meste-luhacovice [14] Luhačovské zálesí. Profil [online]. 2010-2011 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.luhacovskezalesi.cz/mikroregion/ [15] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Mezinárodní visegrádský fond [online]. 2006-2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: www.msmt.cz/mezinarodnivztahy/mezinarodni-visegradsky-fond
55
[16] Radio Praha. Folklor nezanikne, dokud budou lidé komunikovat, říká etnolog Petr Janeček [online]. 1996-2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/folklor/folklor-nezanikne-dokud-budou-lidekomunikovat-rika-etnolog-petr-janecek [17] Wikipedie. Folklór [online]. 2012 [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Folkl%C3%B3r
56
Seznam grafů Graf č. 1: Četnost návštěv festivalu Graf č. 2: Získání informací o festivalu Graf č. 3: Dny návštěvnosti Graf č. 4: Místo přenocování Graf č. 5: Navštívená místa v regionu Graf č. 6: S kým návštěvník přijel na festival Graf č. 7: Zvolený dopravní prostředek Graf č. 8: Co se líbilo na festivalu Graf č. 9: Co se nelíbilo na festivalu Graf č. 10: Trvalé bydliště Graf č. 11: Vzdálenost z místa bydliště do Luhačovic Graf č. 12: Počet obyvatel bydliště Graf č. 13: Věk respondentů Graf č. 14: Zaměstnání
57
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Pohled na město Luhačovice (zdroj: http://www.hrady.cz/index.php?OID=3263&PARAM=2) Obrázek č. 2: Lázeňské náměstí na začátku 20. století (zdroj:http://www.radio.cz/cz/rubrika/historie/luhacovice-slavi-600-vyroci-prvnizminky-o-sve-obci) Obrázek č. 3: Jurkovičův dům (zdroj: http://www.manatax.cz/provedeno-nasimi-materialy.html) Obrázek č. 4: Přehrada Luhačovice (zdroj: http://www.javorek.eu/Luhacovice-a-okolie/) Obrázek č. 5: Lidový kroj žen (zdroj: http://www.malezalesi.avonet.cz/oregionu.php) Obrázek č. 6: Lidový kroj mužů (zdroj: http://www.malezalesi.avonet.cz/oregionu.php) Obrázek č. 7: Folklorní soubor Malé Zálesí (zdroj: http://www.malezalesi.avonet.cz/galerie.php?galdir%3D.%2Ffotky%2Fstrednisk upina%26galname%3DSt%C5%99edn%C3%AD+skupina%26pic%3D1) Obrázek č. 8: Soubor Ferriswheel z Bombeje (zdroj: http://www.mikroregionbystricka.cz/lidovy-rok-se-slezskem-a-farmarske-trhy/) Obrázek č. 9: Soubor Javorníček z Brna (zdroj: http://www.topmoravia.com/cz/uvod/sponzorujeme.php)
58
Seznam příloh Příloha A1: Dotazník pro návštěvníka DOTAZNÍK pro návštěvníka Folklorní festival ……………………………… ve dnech ………………………………………….... 1. Kolika ročníků festivalu jste se již zúčastnil/a v minulých letech? ani jednoho, jsem zde poprvé
1-2
3-4
více než 4
jezdím téměř pravidelně
2. Kde jste získal/a informace o tomto festivalu? vlastní zkušenost
reference od známých
internet
tištěné informace
rozhlas, televize
infocentrum
informace od CK
jiný …………………….
3. Kterých dnů festivalu se zúčastníte nebo jste se zúčastnil/a?
4. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel
ubytování v soukromí
chata/chalupa
jinak
penzion
kempink/tábořiště
u známých/příbuzných
………………………
5. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívil/a? Doplnit další cíle jen tento festival
6. S kým jste přijel/a na festival? sám/sama
s rodinou (děti)
s kamarády/se známými
s partnerem/partnerkou
se skupinou/se zájezdem
jinak …………………………
7. Jaký dopravní prostředek jste použil/a? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) automobil
motocykl
kolo
vlak
autobus
pěšky
jinak
8. Co se Vám na festivalu nejvíce líbilo nebo líbí? ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… 9. Co se Vám na festivalu naopak nelíbilo? ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… 10. Pokud nejste z tohoto města, jste ochoten/ochotna uvést konkrétního místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte)? ………………………………………………………………………………………………………………
11. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? 0 až 10 km
11 až 50 km
51 až 100 km
101 až 200 km
201 až 400 km
401 až 800 km
801 až 1200 km
Více než 1200 km
12. Údaje o Vás: muž
pohlaví stát, ve kterém máte
Česká republika
bydliště
jiný stát
počet obyvatel
do 3000
3–10 tis.
žena Německo
Slovensko
10-50 tis.
50-100 tis.
100-1mil.
bydliště
více než 1 mil. 55 a více
věk
do 17let
vzdělání
základní/vyučen
střední s maturitou
vysokoškolské
zaměstnání
zaměstnanec veřejné
zaměstnanec soukromý
podnikatel/živnostník
služby
sektor
v domácnosti/mateřská
důchodce
Místo:
18 - 25
Tazatel:
26 - 35
36 - 45
46 - 55
nezaměstnaný Datum: