VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Analýza cestovního ruchu v Olomouckém kraji bakalářská práce
Autor: Jitka Varholová Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2012
Copyright © 2012 Jitka Varholová
Anotace VARHOLOVÁ, Jitka: Analýza cestovního ruchu v Olomouckém kraji. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava 2012 Cílem této bakalářské práce je zhodnotit potenciál cestovního ruchu v Olomouckém kraji. Teoretická část se zabývá lokalizačními, selektivními i realizačními předpoklady pro rozvoj cestovní ruchu. Také jsou v práci stručně vysvětleny šetrné formy cestovního ruchu v tomto kraji. V praktické části se zabývám dotazníkovým šetřením, kdy formou dotazníku jsem se snaţila zjistit spokojenost návštěvníků se sluţbami a v případě potřeby navrhnout opatření ke zlepšení.
Klíčová slova Olomoucký kraj. Cestovní ruch. Analýza. Opatření.
Annotation VARHOLOVÁ, Jitka: Analysis of Tourism in the Olomouc Region.College of Polytechnics Jihlava. The department of tourism. Supervisor: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Specialist qualification: bachelor, Jihlava 2012 The aim of this bachelor thesis is to evaluate the potential of tourism in the Olomouc region. The theoretical part deals with localization, selective and implementation preconditions for the development of tourism. Environmentally friendly forms of tourism in this region are also presented briefly in the thesis. The practical part deals with the questionnaire survey, in which I tried to determine customer satisfaction with services and, if necessary, to propose measures for improvement.
Key word The Olomouc region. Tourism. Analysis. Measures.
Poděkování Ráda bych poděkovala panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za odborné vedení při vypracování bakalářské práce, trpělivost a vstřícnost. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří se mnou během zpracování práce spolupracovali a poskytli mi potřebné informace.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. 5. 2012 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 10 1
Charakteristika Olomouckého kraje ........................................................................ 10
2
Lokalizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ........................................... 14 2.1
Přírodní předpoklady........................................................................................ 14
2.1.1
Charakteristika .......................................................................................... 14
2.1.2
Přírodní památky....................................................................................... 16
2.1.3
Chráněné krajinné oblasti ......................................................................... 18
2.2
Kulturně - historické předpoklady ................................................................... 19
2.2.1
Hrady a zámky .......................................................................................... 19
2.2.2
Církevní památky ...................................................................................... 21
2.2.3
Technické památky ................................................................................... 22
2.2.4
Lidová architektura ................................................................................... 23
2.2.6
Památka UNESCO .................................................................................... 23
2.2.6
Muzea a folklórní festivaly ....................................................................... 24
3
Lázeňství.................................................................................................................. 26
4
Šetrné formy cestovního ruchu ................................................................................ 27 4.1
Turistika ........................................................................................................... 27
4.2
Cykloturistika ................................................................................................... 28
4.3
Vodáctví ........................................................................................................... 29
4.4
Rybolov ............................................................................................................ 29
5
Selektivní předpoklady ............................................................................................ 31
6
Realizační předpoklady ........................................................................................... 33 6.1
Doprava ............................................................................................................ 33
6.2
Materiálně-technická základna......................................................................... 34
6.2.1
Základní turistická infrastruktura.............................................................. 34
6.2.2
Doprovodná turistická infrastruktura ........................................................ 36
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 37 7
Dotazníkové šetření ................................................................................................. 37 7.1
Vyhodnocení průzkumu ................................................................................... 38
7.2
Výsledky dotazníkového šetření ...................................................................... 56
7.3
Návrhy na zlepšení ........................................................................................... 58
8
SWOT analýza......................................................................................................... 62
9
Závěr ........................................................................................................................ 64
Seznam pouţitých zdrojů ................................................................................................ 66 Přílohy............................................................................................................................. 72
Úvod Proč cestujeme? Někdo odpoví, ţe chce poznat cizí země, další slézt hory, a ještě další třeba ochutnat cizokrajná jídla. Zdánlivě tedy jde o věci vně nás. Avšak, kdyţ se vrátíme z cesty, zjistíme, ţe se změnil náš náhled na svět. Nová zkušenost nás obohatila, otevřela nové, do té doby netušené, obzory. Prostřednictvím cestování jsme začali zjišťovat, jak reagujeme, jak proţíváme, jak chápeme. Začali jsme poznávat sami sebe. Proto cestujeme. Cestovat je moţné kdekoliv. A proto bychom neměli chtít poznat jen cizí země, jejich kulturu a zvyky, ale také bychom měli s radostí a chutí poznávat i krásy "naší" rodné země, protoţe nabízí spoustu nádherných míst a památek, za kterými můţeme putovat. Proto jsem si vybrala jako téma mé bakalářské práce Analýzu cestovního ruchu v Olomouckém kraji. Chtěla bych Vám tento kraj přiblíţit a seznámit Vás s krásami, které můţete obdivovat téměř na kaţdém kroku. Olomoucký kraj se můţe pyšnit jedinečnou přírodou, bohatou historií a s tím spojené mnoţství kulturně-historických památek a také folklorem a lidovými tradicemi, které jsou společenský významné pro oblast zvanou Haná. Dalším důvodem, proč jsem si vybrala toto téma je, ţe jsem se zde narodila a ţiji tu odmalička. Určitě je snadnější popisovat kraj, ve kterém bydlím a můţu tak lépe popsat a vyjádřit své myšlenky. Má bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části podávám základní informace a stručnou charakteristiku o kraji a přibliţuji kraj z hlediska předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Které se dělí na lokalizační, selektivní a realizační. V praktické části se zabývám dotazníkovým šetřením, kde jsem zkoumala spokojenost účastníků cestovního ruchu se sluţbami. A v případě nespokojenosti navrhnout opatření ke zlepšení těchto nedostatků. Dotazníky budou analyzovány formou grafů a následným popisem pro lepší orientaci. Dále zde uvádím SWOT analýzu, kde se snaţím popsat silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby kraje.
9
TEORETICKÁ ČÁST Charakteristika Olomouckého kraje
1
Poloha Olomoucký kraj leţí ve střední a severozápadní části Moravy (většina území), a také na severozápadě Českého Slezska (téměř celý okres Jeseník). Na východě sousedí s Moravskoslezským krajem, na jihovýchodě se Zlínským krajem, na jihozápadě s Jihomoravským krajem a na západě s Pardubickým krajem. Na severu hraničí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Opolským.
Rozloha: 5267 km² Počet obyvatel: 638 591 (k 31. 12. 2011) Hustota zalidnění: 121 obyvatel/km² Nejvyšší bod: Praděd (1 492 m) Historické země: Morava + Slezsko Nej–Olomouckého kraje: Nejvýše poloţený bod – Praděd 1492 m n.m., pohoří Jeseníky Nejníţe poloţený bod – hladina Moravy 190 m n.m., okres Přerov Obec s největším počtem obyvatel – Olomouc, 100 362 obyvatel, okres Olomouc Obec s nejmenším počtem obyvatel – Šléglov, 32 obyvatel, okres Šumperk
Administrativní členění Území kraje je vymezeno územími okresů:
Olomouc
Přerov
Prostějov
Šumperk
10
Jeseník.
Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce:
Hranice
Konice
Lipník nad Bečvou
Litovel
Mohelnice
Šternberk
Uničov
Zábřeh.
V kraji je 399 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. Statut města má 30 obcí. Sídelním městem hejtmana a hlavní městem kraje je statutární město Olomouc.
Historie Kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000. Olomouc v minulosti soupeřila s Brnem o vedoucí postavení na Moravě. Uţ za Přemyslovců byla Morava rozdělena na úděl Olomoucký, Brněnský a Znojemský. Později se Brno stalo sídlem moravských zemských stavů, ale i potom se stavy scházely střídavě v Olomouci a Brně. Komunistickou reformou z roku 1948 pak s účinností od 1. ledna 1949 zaniklo členění na země a vznikl Olomoucký kraj, který byl výrazně větší neţ moderní Olomoucký kraj. 1. července 1960 pak byl tento kraj na základě další reformy rozdělen mezi kraj Severomoravský, Jihomoravský a Východočeský, které jako jednotky územního členění státu existují dosud. Další reformou roku 2000 vzniká na částech území krajů Jihomoravského a Severomoravského kraje samosprávný Olomoucký kraj. Olomouc je také sídlem arcibiskupství křesťanské i pravoslavné církve, spravujícího zhruba celou Moravu a České Slezsko.
11
Mezinárodní spolupráce Olomoucký kraj od doby svého vzniku vstupuje do mezinárodních vztahů a navazuje, udrţuje a rozvíjí partnerské kontakty s regiony a oblastmi v jiných zemích. Získáváním a předáváním zkušeností, nápadů, idejí a současně nabídka moţnosti prezentace kraje jako spolehlivého a atraktivního zahraničního partnera je základem těchto partnerství. V současné době Olomoucký kraj spolupracuje s celkem 8 partnerskými regiony v zahraničí:
Autonomní oblast Vojvodina (Srbsko)
Green River Area Development District (USA)
Jiţní Dánsko (Dánsko)
Kostromská oblast (Ruská federace)
Landkreis Würzburg (Německo)
Opolské vojvodství (Polsko)
Provincie Reggio Emilia (Itálie)
Ţupa Baranya (Maďarsko)
Turistický region Střední Morava a Jeseníky Území Olomouckého kraje reprezentují dva turistické regiony, Jeseníky a Střední Morava. Folklorní tradice, kulinářské zážitky a horská příroda – takové je rozmanité dědictví regionu Střední Morava a Jeseníky. Na folklorních slavnostech pořádaných ve Střední Moravě můţete obdivovat překrásné místní kroje, staré zvyky i pohostinnost místních obyvatel. V Jeseníkách můţete nabrat síly a zasportovat si v čisté horské přírodě. A nezapomeňte ochutnat skvělé místní víno. Lidové tradice a slavnosti Turistická nabídka regionu Střední Morava a Jeseníky představuje lidové tradice a slavnosti, hrady zámky i církevní stavby stejně jako nádhernou, lidmi spravovanou přírodu. Na území regionu se nachází také jeskyně a krasové útvary. Olomouc přitahuje
12
návštěvníky celoročním kulturním programem, například Olomouckým hudebním jarem a mezinárodním varhanním festivalem. Aktivní dovolená po celý rok Horské pásmo Jeseníků slibuje turistům cyklistické i pěší výlety bohatou přírodou, sport na čerstvém vzduchu a relaxaci v prostředí Priessnitzových léčebných lázní v městě Jeseníku. Pro zimní radovánky je moţné vyuţít mnoha lyţařských areálů s levným a kvalitním ubytováním.
13
2
Lokalizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu
2.1
Přírodní předpoklady
2.1.1 Charakteristika
Reliéf Na severu Olomouckého kraje se nacházejí nejvyšší moravské hory Hrubý Jeseník s nejvyšší horou Praděd. Při řece Moravě se rozprostírá Hornomoravský úval. Jeseníky Jeseníky jsou největší pohoří na Moravě. Rozkládají se na ploše 740 km². Jejich nejvyšším vrcholem a zároveň druhým nejvyšším bodem České republiky je Praděd (1492 m n.m). Připočteme-li k jeho výšce 145 metrů komunikační věţe, která se nachází na jeho vrcholu, dostaneme nejvyšší bod v celé České republice. Převyšuje i krkonošskou Sněţku. Jeseníky se rozprostírají na severu Moravy a hraničí s Polskem. V Jeseníkách rozlišujeme tři hlavní části a to Nízký Jeseník, Králický Sněţník a Hrubý Jeseník. Na území Jeseníků je také stejnojmenná chráněná oblast (CHKO Jeseníky). Lyţařská střediska v Jeseníkách V lyţařských střediscích objevíte řadu lyţařských svahů s vleky včetně upravovaných běţeckých lyţařských tratí. V oblasti Pradědu se nacházejí nejvýše poloţené sjezdové tratě v České republice – vrcholová stanice vleků pod Petrovými kameny ve výšce 1430 m n. m. Lyžařské středisko Červenohorské sedlo Červenohorské sedlo, jedno z nejznámějších lyţařských středisek v Jeseníkách, je důleţitou křiţovatkou běţeckých i turistických tras. Díky své nadmořské výšce 1013 m jsou zdejší sjezdovky sjízdné od prosince aţ do března s kvalitní sněhovou pokrývkou. Lyžařské středisko Ramzová Zimní lyţařské středisko Ramzová patří k nejfrekventovanějším skiareálům společně s Ostruţnou a Petříkovem. Je také hlavním nástupním místem na hřeben Rychlebských hor pro běţkaře.
14
Lyžařské středisko Praděd Od listopadu aţ do května Vás nejvýše poloţené lyţařské vleky v České republice přivítají řadou sjezdovek, běţeckými trasami. Navíc Vás čeká nádherná vyhlídka na Jesenicko z televizní věţe vysoké 162 m. Lyžařské centrum Malá Morávka – Karlov Skiareál Staré Město pod Sušinou Skiareál Velká Morava Skiareál Kouty nad Desnou Hornomoravský úval Hornomoravský úval je níţina podél horního a středního toku řeky Moravy. Osu níţiny tvoří Morava s přítoky Bečvou a Hanou. Úval se táhne od Zábřehu na severu po Otrokovice na jihu. Největšími městy jsou Olomouc, Prostějov a Přerov. Území patří do teplé
klimatické
oblasti
s velmi
úrodnou
půdou.
Jedná
se
tedy
o hodně zemědělsky vyuţívanou oblast. Podél části toku Moravy, především u města Litovel, se zachovaly luţní lesy. Zde byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví. Podnebí Podnebí na severozápadě a jihu je mírně teplé, v Rychlebských horách, Hrubém Jeseníku a Králickém Sněţníku je klima chladné, s průměrnými teplotami 5º - 8 ºC a ročním úhrnem sráţek v rozmezí 650 – 1000 mm. Nejvyšší polohy mají průměrnou teplotu 1º – 3º C a 1200 mm sráţek. Velmi časté jsou v horských oblastech teplotní inverze. Vodstvo Rozsah vodních ploch je v kraji podprůměrný, takţe není moţné jejich rozsáhlejší vyuţití k výrobě el. energie, či pro rozvoj rekreace a turistického ruchu. Hlavní řekou celé této oblasti je řeka Morava, která protéká celou oblastí. Řeka Morava pramení na úbočí Králického Sněţníku, do které se vlévají řeky Desná, Oskava, Bečva, Romţe
15
a Haná. Z vodních nádrţí má pro rekreaci, vodní sporty a rybaření význam Plumlovská přehrada. Z rybníků zde můţeme najít Skašovský rybník, pravý a levý Hradecký rybník. Poměrně vysoký rozsah chráněných oblastí přírodní akumulace vod ukazuje na velké zásoby podzemních vod, které jsou podmínkou soběstačnosti kraje v zásobování pitnou vodou. Této situaci také odpovídá rozsah ochranných pásem vodních zdrojů. Rozvodí Baltského a Černého moře Územím českého státu procházejí tři hlavní evropská rozvodí oddělující úmoří Severního, Baltského a Černého moře. Všechna tři rozvodí se sbíhají na vrcholu Klepý (1143 m), leţícím na česko-polské hranici v hřebeni Králického Sněţníku.
2.1.2 Přírodní památky Jeskyně Olomoucký kraj má nejvíce zpřístupněných jeskyní ze všech krajů České republiky. Rájem pro turisty jsou rozsáhlé Mladečské a Javoříčské jeskyně na Olomoucku. Jesenicko nabízí jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku. Unikátem evropského významu jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně na Přerovsku, proslulé tzv. gejzírovými krápníky.
Javoříčské jeskyně Podzemní systém Javořîčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk. Jeskyně Na Pomezí Jeskyně Na Pomezí leţí 2 km severně od obce Lipová-lázně. Jsou největším jeskynním systémem v ČR vzniklým rozpouštěním mramoru. Jeskynní systém byl zčásti znám jiţ v roce 1936. Teprve v roce 1949 byla jeskyně prozkoumána v celém rozsahu. Jeskyně Na Špičáku Název jeskyní Na Špičáku je odvozen od jména kopce Špičáku (516 m) u Supíkovic. Patří k nejstarším jeskyním ve střední Evropě (1430). Podzemní bludiště jeskyní je 16
svérázné; leţí téměř v jedné rovině, prostory jsou poměrně suché a typicky formované. Celý kopec spolu s krasovým podzemím je chráněným územím. Mladečské jeskyně Mladečské jeskyně se nacházejí nedaleko chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Sloţitý labyrint puklinových chodeb a dómů je vytvořen ve vápencovém vrchu Třesín. Podzemní prostory jsou místy bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky. Zbrašovské aragonitové jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně leţí v malebném údolí řeky v lázních Teplicích nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v ČR. Hranická propast Hranická propast je nejhlubší propastí České republiky. Její mohutné nálevkovité ústí se otvírá ve svahu nad pravým břehem Bečvy mezi Hranicemi a Teplicemi nad Bečvou. Propast tvoří 70 metrů hluboký suchý jícen, na jehoţ dně je „bezedné“ jezírko, které šikmo se svaţujícím kráterem pokračuje do nitra země. Jeho definitivní hloubka stále zůstává hádankou, zatím je potvrzeno 329 metrů. Za svůj vznik i hloubku vděčí vystupujícím termálním pramenům s vysokým obsahem kysličníku uhličitého. Propast poprvé vyznačil ve své světoznámé mapě Moravy Jan Amos Komenský. Rejvíz Tajemné a pochmurné Velké mechové jezírko uprostřed rašeliniště najdeme nedaleko obce Rejvíz leţící v lesích pohoří Hrubý Jeseník. Horská obec Rejvíz leţí v nadmořské výšce 800 metrů, takţe se jedná o nejvýše poloţenou obec ve Slezsku. Přírodní rezervace Rejvíz je největším rašeliništěm na Moravě, které vzniklo v době poledové před 6 – 7 tisíci lety. Vysoký vodopád Vysoký vodopád na Studeném potoce je povaţován za nejvyšší vodopád Jeseníků. Jeho výška byla 45 metrů. Při povodních v roce 1880 byla však rozrušena skalní stěna, která
17
tvořila jeho podklad, a tak byl vodopád rozdělen na několik kaskád. Po proudu Studeného potoka pod Vysokým vodopádem se nachází několik menších vodopádů. Nýznerovské vodopády Soustava malých vodopádů a kaskád v údolí Stříbrného potoka v Jeseníkách. Soustava má celkovou výšku 14 m a její nejvyšší stupně dosahují 3 m. Průtok Stříbrného potoka je dosti vysoký a vodopády jsou proto velmi působivým místem. Jsou chráněnou památkou. ZOO Olomouc Zoologická zahrada byla zaloţena roku 1956 a rozprostírá se na ploše více neţ 40 hektarů a chová přes 200 druhů zvířat. K chloubě zahrady patří chov ţiraf Rothschildových, antilop, velbloudů aj. Zoo můţete navštívit po celý rok a součástí je i vyhlídková věţ.
2.1.3 Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Chráněná krajinná oblast Jeseníky zaujímá nejvyšší moravské pohoří – horský masiv Hrubého Jeseníku. Na svahu nejvyšší moravské hory Praděd je chráněno údolí Bílé Opavy s řadou peřejí a vodopádů. Dále oblast obsahuje místa původního bukojedlového porostu pralesovitého charakteru s javorem a jilmem. Západně od Pradědu je chráněno strmé údolí Divoké Desné. Pochopitelně je chráněn vrchol Pradědu, Petrovy kameny, ledovcový kar s bohatou horskou květenou, rašeliniště, Velká kotlina a jezírka u Rejvízu.
Litovelské Pomoraví Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví se rozprostírá přímo v srdci Hané mezi starobylými městy Olomouc a Mohelnice. Ochraňuje ojedinělou vnitrozemskou říční deltu Moravy s cennými rostlinnými společenstvy. Kromě říční delty ji tvoří komplex rozsáhlých luţních lesů a luk, unikátní v rámci celé Evropy. Mimoto zahrnuje toto území i chlumní listnaté lesy Doubrava a krasový vrch Třesín s Mladečskými
18
jeskyněmi. V oblasti pravidelně hnízdí asi sto druhů ptáků. Ţijí zde bohaté populace ryb a obojţivelníků, raci, uţovky, vydry, bobři.
2.2
Kulturně - historické předpoklady
2.2.1 Hrady a zámky Tvrzení, ţe Česká republika je pohádkovou zemí hradů a zámků přijímáme s hrdostí a naprostým souhlasem. Na území našeho státu se totiţ nachází stovky rozpadlých zřícenin, malebných tvrzí, majestátních hradů a překrásných zámků. Na tento odkaz našich předků jsme náleţitě hrdi, pečujeme o něj a velmi rádi tyto objekty navštěvujeme. Mnoţství dochovaných hradů a zámku je důkazem bohaté historie naší vlasti a zároveň nám dává obrázek o tom, jak ţili naši předci. Hrad Bouzov Náš snad nejpohádkovější hrad Bouzov se pyšně vypíná na ostrohu nad soutokem říčky Třebůvky a potoka Špráněk v oblasti s krasovými jeskyněmi Javoříčko a Mladeč. Byl vybudován ve 13. století pány z Bouzova, ve 14. století jej získal rod Kunštátských – slouţil jako opora husitským vůdcům. Za třicetileté války zpustl a o jeho rozkvět se postaral aţ řád německých rytířů, který dal hrad v 19. století přestavět v novogotickém stylu. Jako typický romantický hrad s vysokou věţí je často dějištěm filmových pohádek.
Hrad Helfštýn Helfštýn, jeden z největších hradů s patrně nejdelšími hradebními zdmi na území ČR, se vypíná na zalesněném kopci nedaleko Týnu nad Bečvou. Tento hrad budovaný od 14. století, který byl v 17. století záměrně pobořen, má v současnosti charakter pevnosti se šesti branami a řadou budov a valů. Hrad byl těţko dobytnou pevností. Součástí prohlídky je i stálá expozice uměleckého kovářství a historické mincovny. Hrad Šternberk Šternberk stojí v místech, kde se rovina Hané začíná proměňovat ve výběţky Nízkého Jeseníku. Hrad Šternberk je hlavní dominantou města, který láká návštěvníky svoji 19
atmosférou. Hrad byl často přestavován a upravován a tak je moţné zde najít prvky téměř všech slohů - od gotiky aţ po klasicismus. Dnešní romantickou podobu získal hrad v 19. století. Můţeme si tu prohlédnout nejen cenné zařízení a soubor obrazů, ale také muzeum hodin s jedinečným souborem měřičů času. Zámek Velké Losiny Na úpatí Hrubého Jeseníku objevíme zámek Velké Losiny, který je povaţován za klenot moravské renesance. Zámek dlouho patřil rodu Ţerotínů a je spojen s čarodějnickými procesy, které zde probíhaly v 17. století. Původní dochované interiéry této národní kulturní památky přibliţují ţivot šlechtických rodin 16. století. Zámek Jánský vrch Na úpatí Rychlebských hor severozápadně od Jeseníku leţí město Javorník, nad nímţ se vypíná zámek Jánský vrch. Mimo překrásných interiérů představí také největší sbírku dýmek a kuřáckých potřeb v ČR, která sčítá zhruba 1200 exponátů. V 18. století vznikla pod zámkem zahrada ve francouzském stylu a o něco později byl na jiţním svahu zaloţen krajinářský park. Zámek Plumlov Ve vodách Plumovské přehrady se zrcadlí monumentální zámek Plumlov. Stavba tohoto raně manýristického zámku na místě hradu ze 13. století byla započata roku 1680 Janem Adamem z Liechtenštejna. Mimořádně působivé je především průčelí, členěné mohutnými představenými sloupy. Na zámku se také kaţdoročně koná divadelněhistoricko-hudební setkání Plumlovský dýchánek. Zámek Tovačov Tovačovský zámek patří mezi nejvýznamnější architektonické soubory našeho státu a nesporně si zaslouţí velkou pozornost veřejnosti. Také samotné město a jeho okolí obklopené ze tří čtvrtin vodou a luţními lesy stojí za zhlédnutí. Zámek byl zaloţen ve 2. pol. 11. století. V roce 1492 byla dokončena 96 m vysoká věţ zvaná Spanilá, tvořící dnes dominantu. Vstupní portál dokončený v témţ roce je nejstarší renesanční památkou na sever od Alp.
20
Zámek Úsov Gotický hrad Úsov byl zaloţen nedaleko od Mohelnice ve druhé polovině 13. století. V jeho prostorách je od roku 1900 umístěno lesnické a lovecké muzeum, jediné svého druhu ve střední Evropě. Areál někdejšího hradu s válcovými věţemi a hradbami s krytými ochozy je nápadnou, zdaleka viditelnou dominantou. Zámek Náměšť na Hané Zámek se nachází ve stejnojmenném městě, které leţí v oblasti Hané. V roce 1726 bylo panství zakoupeno Aloisem Tomášem Raimundem, hrabětem z Harrachu. Po skončení sedmileté války začala stavba zámku za Ferdinanda Bonaventura. V malebném raně klasicistní budově můţeme obdivovat dobové zámecké interiéry, jedinečné sbírky míšeňského porcelánu, bohatě zdobené kočáry olomouckých biskupů a arcibiskupů. Nalezneme zde empírovou kapli. Rovněţ si můţeme prohlédnout výstavu historických dětských kočárků.
2.2.2 Církevní památky Svatý Kopeček Svatý Kopeček se rozkládá na úpatí Hrubého Jeseníku v nadmořské výšce 382 m. n. m. Tato část Olomouce vzdálená od jejího středu 8 km se stala nejoblíbenějším výletním i poutním místem v regionu. Nejvýznamnější dominantou tohoto místa je barokní chrám Navštívení Panny Marie. Barokní bazilika patří k nejznámějším poutním místům České republiky. Je cílem mnoha turistů a poutníků. 21. května 1995 byl poutní chrám poctěn na baziliku minor při návštěvě papeţe Jana Pavla II.
Klášter Hradisko v Olomouci Ve městě Olomouc nalezneme jednu z nejúţasnějších kulturních památek Moravy, nazývanou Klášterní Hradisko či Hradiště, které je díky svému architektonickému řešení nazýváno moravský Escorial. Zatímco severní část byla vybudována v duchu italského manýrismu, budova prelatury je jiţ barokní. Přes 200 let je sídlem vojenské nemocnice.
21
Katedrála sv. Václava Katedrála se nachází na Václavském náměstí v Olomouci. Původně je starší, jde o domovskou katedrálu Olomoucké římskokatolické arcidiecéze, která můţe být povaţována za jeden z nejkrásnějších příkladů novogotické architektury v Českých zemích. Její stavba byla zahájena kolem roku 1100 a roku 1131 byla vysvěcena. Patří mezi skvosty středoevropské, středověké architektury. Představuje výraznou dominantu města Olomouce a to především svojí hlavní věţí, jejíţ výška 100,65 metrů z ní činí druhou nejvyšší kostelní věţ v ČR a nejvyšší novogotickou věţ v ČR. Synagoga Lipník nad Bečvou Lipnická synagoga je nejvýznamnější stavbou ţidovské čtvrti, stojící v ulici Perštýnská. První zmínka o ní je sice z roku 1540, ale vybudována byla patrně s hradbami někdy ve 20. letech 16. století. Je nejstarší synagogou na Moravě a druhou nejstarší v České republice.
2.2.3 Technické památky Dlouhé Stráně Přímo v srdci Hrubého Jeseníku, na dohled Pradědu najdeme pozoruhodné technické dílo. Dlouhé stráně je název přečerpávací vodní elektrárny společnosti ČEZ, vybudované v 90. letech 20. století na stejnojmenné hoře u obce Kouty nad Desnou v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Jedná se o největší a nejvýkonnější vodní energetické dílo u nás, které navíc v roce 2005 zvítězilo v internetové anketě serveru iDNES o největší div Česka. Ročně ji navštíví téměř 50 tisíc návštěvníků. Papírna Velké losiny Jedná se o jednu z nejstarších evropských papíren vyrábějících ruční papír. Začátek výroby ručního papíru na tomto místě lze klást do konce 16. století. Historickou hodnotu těchto budov výrazně převyšuje historická, dokumentační a kulturní hodnota dochované technologie výroby ručního papíru respektující staré tradiční postupy. Zdejší výrobky slouţí například prezidentu republiky k významné státní korespondenci. V části objektu je umístěno papírenské muzeum.
22
Zlatorudné mlýny u Zlatých Hor Zlatorudné mlýny jsou středověké hornické muzeum, vybudované ve volné přírodě na řece Olešnici u obce Zlaté Hory v Údolí ztracených štol. Návštěvníci zde mají moţnost zhlédnout zlatokopecké sruby, plně funkční repliky zlatorudných vodních mlýnů ze 14. století včetně stoupy na drcení zlaté rudy a další nástroje pouţívané při těţbě zlata. Zájemci si mohou ve skanzenu zapůjčit rýţovací pánve a přímo na místě si vyzkoušet rýţování zlata. Územím prochází naučná stezka Údolí ztracených štol.
2.2.4 Lidová architektura Příkazy Soubor staveb lidové architektury v Příkazích je jedinečným souborem hliněného lidové ho stavitelství z oblasti Hané, kterou představují zejména 4 špaletové stodoly z 1. poloviny 19. století a kompletní hanácký statek s obytnou a hospodářskou částí z roku 1875, na něţ navazují zahrady se starými ovocnými stromy. Všechny stavby v areálu, které jsou nemovitými kulturními památkami, doplňuje venkovský mobiliář z let 1799 – 1950. Důleţitým doplněním běţných komentovaných prohlídek jsou např. tradiční dny hliněného stavitelství, interaktivní ukázky tradiční sklizně a výmlatu, kdy si sami návštěvníci mohou vyzkoušet tyto dříve běţné práce venkovanů. V létě a o Vánocích se zde konají řemeslné jarmárky, koncerty a podobně. Bývalé sýpky nad obytnou částí jsou upraveny jako příjemná galerie, kde se konají ročně aţ 4 výstavy vhodně doplňující zvláštní atmosféru tohoto prostoru. Váš úplný záţitek po stránce gastronomické dotvoří stylová "Hospůdka u berana", která je umístěna v prostorách bývalé letní kuchyně a je koncipována především jako příjemné přírodní posezení a občerstvení ve dvoře usedlosti.
2.2.6 Památka UNESCO Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je monument postavený ke slávě Boţí v letech 1716 aţ 1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714 aţ 1716. Vzhledem k tomu, ţe všichni umělci a řemeslničtí mistři, kteří na sloupu
23
pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněţ chápána jako výraz lokálního patriotismu. 35 metrů vysoký sloup představuje nejvyšší sousoší České republiky a jeho součástí je i malá kaple. Od roku 1995 je společně s Mariánským sloupem a barokními kašnami národní kulturní památkou a v roce 2000 byl, jakoţto jedno z vrcholných děl středoevropského baroka, zařazen mezi světové dědictví UNESCO.
2.2.6 Muzea a folklórní festivaly Muzeum umění Olomouc Muzeum moderního umění v Olomouci je olomoucká výstavní instituce zaloţená v roce 1952. V současnosti spravuje asi 65 000 sbírkových předmětů. Muzeum umění Olomouc (MUO) má tři části sídlící v samostatných budovách: Arcidiecézní muzeum Olomouc, Arcidiecézní muzeum Kroměříţ, Muzeum moderního umění.
Veteran Arena Olomouc Veteran Arena Olomouc je největší veřejně přístupné muzeum historických automobilů v ČR. Návštěvníci si mohou prohlédnout více jak stovku vozů a další tři stovky unikátních exponátů. Lovecko-lesnické muzeum Úsov Lovecko-lesnické muzeum v Úsově je ojedinělým historickým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě. Prezentuje lovecké a přírodovědné sbírky v původní lichtenštejnské instalaci z přelomu 19. a 20. století. Exponáty jsou sto let staré v nezměněném stavu. Muzeum je umístěno v zámeckých interiérech někdejšího hradu Úsova. Loštice - muzeum olomouckých tvarůţků V muzeu můţete zhlédnout historické stroje, zařízení a pomůcky pouţívané k výrobě olomouckých
tvarůţků.
Pravé
olomoucké
tvarůţky
(česky
syrečky)
mají
nezaměnitelnou chuť a vůni ceněnou i gurmány. Jsou původním českým sýrem a vyráběli si je lidé z vesnic okolo Olomouce nejprve pro vlastní potřebu a později pro jejich oblibu i k prodeji. Tvarůţky byly ţádané v celé Evropě, v Palestině i v zámoří.
24
Zajímavé je, ţe je to sýr, který má nejméně tuku ze všech sýrů na světě. Uţ proto si tedy zaslouţí pozornost. Vlastivědné muzeum Olomouc Letecké muzeum Olomouc Městské muzeum a galerie Hranice Muzeum Komenského v Přerově Muzeum Prostějovska Vlastivědné muzeum v Šumperku Folklórní festivaly Olomoucký kraj je známý folklórem, zvyky a tradicemi a také krásnými moravskými kroji. Mezinárodní folklorní festival Šumperk Folklorní festival Lidový rok Velká Bystřice Hanácké slavnosti Prostějov Zpěváčci Velké Losiny
Návštěvnost památek Na
hradech
a zámcích
spravovaných
olomouckým
pracovištěm
Národního
památkového ústavu ubylo návštěvníků. O pět procent méně příchozích hlásí hrad Bouzov, zámek ve Velkých Losinách a v Javorníku i hanácký skanzen v Příkazích. Více zájemců letos přivítal pouze hrad Šternberk. Přesto, ţe návštěvníků na hradech a zámcích v Olomouckém kraji letos ubylo, trţby naopak vzrostly. O dvanáct procent stouply díky zvýšenému vstupnému a vyšším příjmům za pronájem. Díky tomu mohou památkáři, kteří stále čekají na státní dotace, pokračovat v započatých opravách. "Celkem navštívilo všechny památkové objekty v naší správě do konce září 2011 – 218 067 osob, v loňském roce to bylo 225 618.
25
3
Lázeňství
Pohodu a zdraví nabízejí lázně. Vyuţívají příznivé klimatické podmínky a léčebnou sílu zdejších pramenů. Jedny z nejznámějších a nejnavštěvovanějších lázní na Moravě jsou Priessnitzovy léčebné lázně, které byly vůbec prvním vodoléčebným ústavem na světě. Jsou zasazeny do malebné krajiny nad městem Jeseník. Lázně disponují kvalitním ubytováním a širokou škálou léčebných a relaxačních procedur. Ve Velkých Losinách studené i termální sirné prameny pomáhají lidem od jejich chorob dokonce uţ od 16. století. Teplice nad Bečvou jsou jedny z nejznámějších lázní Olomouckého kraje. Existují od 16. století a specializují se na špičkovou kardiorehabilitaci klientů s důrazem na prevenci vzniku srdečních a mozkových příhod. Jako jedno z mála míst v ČR umoţňují rehabilitační metodu léčby mrazem. Přímo v areálu lázní se nacházejí unikátní Zbrašovské aragonitové jeskyně. Moderní lázeňské zařízení, které poskytuje lázeňskou péči zaloţenou na nejnovějších lékařských poznatcích v oborech balneologie, obezitologie a léčebné rehabilitace, je zase v Bludově. V posledních desetiletích se bludovské lázně dostaly do povědomí díky léčbě obezity u dětí. Přírodním léčivým zdrojem je minerální termální voda pramenící přímo v areálu lázní. Bohaté historii a věhlasu se těší téţ lázně Dolní Lipová a Karlova Studánka. Jejich společnými jmenovateli jsou špičková vybavení, moderní zázemí, vysoká odbornost a veškeré sluţby. Samozřejmostí jsou i rehabilitační a rekondiční pobyty.
26
4
Šetrné formy cestovního ruchu
Šetrné formy cestovního ruchu představují takový rozvoj cestovního ruchu, který nenarušuje ţivotní prostředí. V zahraniční literatuře se můţeme setkat s pojmem „zelený cestovní ruch “který představuje aktivní formy cestovního ruchu ve volné přírodě a v mírně osídlených oblastech, respektující a chránící přírodu.
4.1
Turistika
Olomoucký kraj je rájem turistů. Přitaţlivé jsou v něm Jeseníky s mnoha přírodními historickými i technickými poklady, stejně jako řada míst na střední Moravě s příjemným prostředím, starobylými památkami a podmínkami ke sportovnímu vyţití. V Jeseníkách a jejich podhůří si lze v kaţdém ročním období zvolit trasu, která bude vyhovovat jak kondici, tak zájmům kaţdého jednotlivce. Vyuţít je moţné stovek dobře značených stezek pro turistiku i cykloturistiku. Vydat se můţete například na Rejvíz k největšímu rašeliništi na Moravě, na Praděd – nejvyšší horu Moravy a Slezska, do přírodní rezervace Šerák–Keprník, nejstarší na Moravě, nebo do přírodní rezervace Velká kotlina, která je pro změnu zase v Jeseníkách nejcennější. Lákavá je i oblast Paprsku, která má co nabídnout nejen v zimě. Nejvýše poloţená naučná stezka v Jeseníkách Naučná stezka ze Šeráku na Červenohorské sedlo vede přes nejstarší chráněné území v Jeseníkách (NPR Šerák–Keprník) a nachází se v nejvyšších polohách pohoří. Nejmladší naučná stezka v Jeseníkách Nejmladší naučnou stezkou v Jeseníkách je stezka nazvaná podle Vincenze Priessnitze, a to mj. i proto, ţe se zaměřuje na popis pramenů a pomníčků v nejbliţším okolí lázní. Nejnavštěvovanější naučná stezka v Jeseníkách Mezi nejnavštěvovanější naučné stezky patří stezka na Rejvíz k mechovému jezírku.
27
4.2
Cykloturistika
Střední Morava je se svými převáţně rovinatými terény rájem především pro ty, kteří neradi zdolávají táhlé, nekonečné kopce. Jeseníky zase nabízí prudká stoupání, daleké výhledy a nádherou přírodu s podhorskými městečky. Nejdelší dálková cyklotrasa Jantarová stezka je dálková cyklotrasa, která protíná středomoravskou regionální síť cyklistických stezek a spojuje Krakow, Ostravu, Brno a Vídeň. Střední Moravou prochází 150 km její délky. Nejstarší dálková cyklotrasa Moravská stezka patří k nejstarší dálkové cyklotrase. Vede z Jeseníků aţ na jiţní Moravu. V oblasti Jeseníků směřuje od Mikulovic přes Jeseník nad Ramzovou a Hanušovice a pak zase zpět do Mikulova. Středně náročné cyklotrasy Méně náročné cyklostezky na Vás čekají v Rychlebských horách. Vyznačené cyklotrasy vedou po širších lesních cestách, popř. i po cestách s asfaltovým povrchem. Najdeme zde největší síť trailů pro horská kola v ČR. V Rychlebských horách je oblíbenou cyklotrasou tah z polského Otchuchova přes Javorník, Travnou do polského Ladeku Zdroje či naopak. Náročné cyklotrasy O něco náročnější cyklotrasy po zpevněné trase lze objevit v pohoří Hrubého Jeseníku. Mezi příjemné a vyhledávané stezky patří cyklotrasa z Červenohorského sedla přes severní úbočí směrem na Videlské sedlo a dále po horském masivu pásma Orlíku aţ na Rejvíz. Tematické cyklotrasy Čarodějnická cyklotrasa vás povede po místech spjatých s čarodějnickými procesy, které se na jesenicku a šumpersku v 17. století odehrávaly. Vede takřka celými Jeseníky a patří mezi ty náročnější.
28
Drahanskou vrchovinou v pohodě, Kolem řeky Bystřice do podhůří Jeseníků, Nad údolím Desné, Po zámcích a parcích Střední Moravy. Pro rodiny s dětmi Pro rodiny s dětmi je nejvhodnější oblast Střední Moravy: Cyklostezka Bečva a Litovelským Pomoravím.
4.3
Vodáctví
V Olomouckém kraji jsou podmínky i pro vodní turistiku, protoţe jeho územím vedou i mírně proudící toky řek Moravy a Bečvy s niţším stupněm obtíţnosti. Řeka Morava Morava je povaţována za královnu moravských řek, pramení pod vrcholem Králického Sněţníku. V horním toku je úzká a rychlá, dole v luţních lesích se stává širokou řekou vhodnou pro otevřené turistické kanoe. V horním toku je Morava sjízdná na jaře nebo po deštích. V Olomouci většina vodáků končí, lze však pokračovat aţ do Dunaje. Z Postřelmova do Olomouce je to po řece 70 kilometrů, k Dunaji jich zbývá dalších 230. Řeka Bečva Obvyklým začátkem trasy, která je vhodná i pro začátečníky je Valašské Meziříčí. Díky povodni před 14 lety došlo ke změně rázu toku. Nejhezčím úsekem plavby je trasa mezi Hustopečemi nad Bečvou a Přerovem. Tábořit je moţné v Hustopečích, v Hranické loděnici a u druhého Oseckého jezu.
4.4
Rybolov
Rybáři zajisté ocení pstruhové toky horských i podhorských říček, mnoţství rybníků, kde bývá i moţnost občerstvení a u některých i moţnost zakoupení rybářské povolenky. Rybolov lze provozovat i v některých zatopených lomech.
29
Skalička u Hranic na Moravě - přehrada v krásném prostředí, lov 24h, trofejní kapři, amuři, jeseteři, pstruzi, atd. Moţnost ubytování v chatách. Vodní nádrţ "Vrtůvka" - krásný revír pod Oderskými kopci. Klid, krásná příroda a nádherné rybaření. Tovačovská jezera Plumlovská přehrada
30
5
Selektivní předpoklady
Politické Obecně platí, ţe cestovní ruch (stejně jako jakákoli smysluplná lidská činnost) se ve větší míře rozvíjí v mírovém uspořádání světa. Pak také záleţí na vnitropolitické uvnitř země (regionu) a na charakteru politického systému. V případě stabilizace politického klimatu dochází k intenzivnějšímu rozvoji vnitrostátního cestovního ruchu a k vyššímu zapojení do mezinárodního cestovního ruchu. Co se týče formy vlády, otevřená demokratická společnost, kterou uplatňuje i Česká republika, cestovnímu ruchu nebrání a naopak ho podporuje.
Demografické K poslednímu prosinci roku 2011 mělo své bydliště na území Olomouckého kraje 638 591 osob. Tak jako ve všech ostatních krajích v populaci převaţovaly ţeny. Olomoucký kraj patří k větším krajům a podle počtu obyvatel mu náleţela šestá nejvyšší
příčka.
Více
obyvatel
ţilo
v krajích
Ústeckém,
Jihomoravském,
Moravskoslezském, Hl. m. Praze a Středočeském. Od 1. ledna do 31. prosince 2011 přišel kraj o 392 obyvatel. Nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán pouze na Olomoucku, kde během dvanácti měsíců 2011 přibylo 587 osob. Naopak k nejvyššímu poklesu počtu osob došlo v okrese Přerov, a to o 437 obyvatel. Kraj během roku 2011 přišel o své obyvatele, a to jak zásluhou migračního úbytku obyvatel způsobeným převahou vystěhovalých nad počtem přistěhovalých (-144), tak i vyšším počtem zemřelých nad narozenými dětmi (-248). S úbytkem počtu obyvatel je bezesporu spojená nezaměstnanost kraje. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR vzrostla krajská míra registrované nezaměstnanosti na 11,4 %. Nejvyšší nezaměstnanost v celé zemi příslušela okresům Jeseník a Bruntál.
Ekonomické Z ekonomického hlediska je Olomoucký kraj oblastí průmyslovou s rozvinutými sluţbami. Ekonomika hanáckých okresů je více stabilní a dostatečně rozmanitá, okres Jeseník a severní část okresu Šumperk však bohuţel díky své poloze, dopravní
31
dostupnosti i narušením sociálního a hospodářského ţivota po druhé světové válce (vysídlení německého obyvatelstva) patří k ekonomicky slabším regionům. Na tvorbě hrubého domácího produktu v České republice se Olomoucký kraj podílel v roce 2010 pouze 4,6 %.
Věda a vzdělání V Olomouci sídlí Univerzita Palackého, která byla zaloţena jiţ v roce 1573 a tím se řadí po Karlově univerzitě za 2. nejstarší univerzitou na našem území. V současnosti má okolo 25 000 studentů a prozatím 8 fakult. Univerzita Palackého není však jedinou vysokou školou se sídlem v Olomouci. Byla zde zaloţena rovněţ Moravská vysoká škola sídlící v budově Regionálního centra Olomouc. Na této škole je jedna fakulta se třemi obory. Dále pak nově vzniklá neuniverzitní Vysoká škola logistiky se sídlem v Přerově zakončená magisterským studiem.
32
6
Realizační předpoklady
6.1
Doprava
Region Střední Haná leţí uprostřed Moravy. Region je snadno dostupný. Jesenický region leţí na severu kraje a jeho dostupnost je poněkud omezenější. Hraniční přechody má Olomoucký kraj pouze na severu s Polskem. Dopravní dostupnost kraje zajišťuje 601 km ţelezničních tratí a 3 566 km silnic, z nichţ je pouze 12,2 % silnic I. třídy. Olomouc a nedaleký Přerov jsou významnými ţelezničními uzly. Hustá ţelezniční síť je vedena rovnoměrně celým územím kraje. Silniční síť je hustější v jiţní rovinaté části kraje. Ţelezniční Ze západu na východ krajem prochází český "hlavní ţelezniční tah" z Prahy přes Pardubice, Zábřeh, Olomouc, Přerov, Hranice a dále na Ostravsko a na Slovensko či do Polska, jiţně na Brno a Vídeň. Autobusová Meziměstské autobusové linky Vás dopraví z Prahy, Brna, Ostravy i Bratislavy. Regionální dopravní společnosti zajišťují i mezinárodní dopravu (Francie, Německo, Holandsko, Švýcarsko a další). Automobilová Dálniční tah spojuje Olomouc s Brnem na jihu, pokračuje na severovýchod do Ostravy, východním směrem je započaté napojení na dálnici D1 přes Přerov do Zlína, a severozápadně na Hradec Králové. Letecká Velká mezinárodní letiště jsou v Praze (cca 250-300 km) a ve Vídni (cca 200-250 km). Nejbliţší vnitrostátní letiště jsou v Brně a Ostravě. Mezinárodní veřejné letiště se smíšeným
provozem
se
nachází
4,5 km od Přerova,
a sídlí
zde
23. vrtulníková základna Dr. Edwarda Beneše Armády České republiky. Další veřejná letiště se nacházejí v Olomouci a Prostějově.
33
Městská hromadná doprava V kraji
funguje Integrovaný
dopravní
systém
Olomouckého
kraje (IDSOK).
V Olomouci se nachází také jedna z nejstarších tramvajových sítí s historicky první výhybkou na území ČR.
6.2
Materiálně-technická základna
Turistická infrastruktura je nejdůleţitější součástí materiálně-technické základny CR v daném území. V zásadě je moţno ji členit na základní a doprovodnou. Patří mezi realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu, které mají rozhodující postavení pro konečnou fázi uskutečňování cestovního ruchu. Umoţňují danou oblast dosáhnout a vyuţít a tvoří svojí kapacitou nabídkový strop pro vyuţití lokalizačních faktorů. Jde především o cestovní kanceláře a cestovní agentury, informační kanceláře a střediska, různá ubytovací zařízení (hotely, motely, horské chaty, kempy, veřejná tábořiště, ubytování v soukromí apod.), různá stravovací zařízení, zábavní zařízení, síť letecké, ţelezniční i autobusové dopravy, sluţby individuální automobilové dopravě, sportovně-rekreační zařízení apod., tedy vše, co tvoří tzv. infrastrukturu cestovního ruchu.
6.2.1 Základní turistická infrastruktura Mezi základní turistickou infrastrukturu patří především ubytovací a stravovací zařízení a jejich kapacity. Olomoucký kraj patří mezi kraje nejméně vybavené ubytovacími zařízeními. K 31. 12. 2010 poskytovalo ubytovací sluţby v kraji 325 hromadných ubytovacích zařízení, rozmístěných především v turisticky navštěvovaných okresech Jeseník a Šumperk. V hromadných ubytovacích zařízeních se v kraji ubytovalo necelých 386 tisíc hostů, coţ bylo o 2,2 % více neţ v předchozím roce. Tito hosté pak v kraji strávili 1 443 tisíc nocí, a to bylo v meziročním srovnání o 1,9 % více. Téměř 300 tisíc hostů tvořili domácí návštěvníci (77,6 %), zahraničních hostů bylo 86 423 (22,4 %). Nárůst počtu hostů oproti roku 2010 byl zaznamenán pouze u domácích turistů, jejichţ počet se zvýšil
34
o 3,7 %. Naproti tomu ubylo nerezidentů. Jejich počet se sníţil o 2,7 % (tj. o 2 394 osob). Nejvíce zahraničních hostů (podle státního občanství) bylo z Německa (12,5 tis. osob), Slovenska (12 tis. osob), Polska (9,6 tis osob) a Ukrajiny (8,8 tis. osob).
Graf č. 1: Podíl zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních v Olomouckém kraji v roce 2011
Známé a kvalitní hotely Lázeňský léčebný dům Priessnitz v Jeseníku,
Wellness hotel DIANA ve Velkých
Losinách, Business hotel Alley Olomouc, hotel Senimo Olomouc, hotel Fit Přerov, hotel Jana Přerov, Grandhotel Prostějov. Informační centra Informační centra jsou základním stavebním prvkem turistických informací a důleţitým článkem propagace regionu a jeho měst. Jejich hlavní činností je poskytovat informace a nabízet sluţby ze všech oblastí souvisejících s cestovním ruchem pro potřeby návštěvníků. V okrese lze navštívit informační centra ve všech městech, ale i v obcích. Těchto zařízení je tu celkem 32.
35
Cestovní kanceláře a cestovní agentury Cestovní kanceláře a agentury zprostředkovávají a organizují činnosti podmiňující a umoţňující účast na cestovním ruchu. Zabezpečují dopravu, ubytování, stravování, průvodcovské sluţby, pojištění, prodej letenek, jízdenek, vstupenek, atd. Jejich počet v rámci okresu lze povaţovat za dostatečný. Např: CK SHENKO´S s.r.o. (Olomouc), BON TON, s.r.o (Hranice), CK HELLAS TOUR s.r.o. (Prostějov), CK HORNET TOUR (Šumperk), CK MONDI-tour (Jeseník)
6.2.2 Doprovodná turistická infrastruktura Mezi doprovodnou turistickou infrastrukturu řadíme především sportovně-rekreační a dopravní infrastrukturu. V kraji patří mezi nejvíce vyuţívanou infrastruktura ve formě: • Běţeckých tratí a sjezdovek (infrastruktura pro zimní sporty) • Krytých stadionů, krytých bazénů a aquaparků (především město Olomouc a další bývalá okresní města) • Naučných stezek a turistických tras (turisticky atraktivní jsou především naučné stezky po přírodních i kulturně-historických památkách) Mezi turistickou dopravní infrastrukturu se řadí zejména cyklotrasy a cyklostezky (vyznačeno přes 1500 km cyklistických tras)
36
PRAKTICKÁ ČÁST 7
Dotazníkové šetření
Základním nástrojem k realizaci mého výzkumu bylo zvoleno dotazníkové šetření, kde cílem bylo zjistit spokojenost účastníků cestovního ruchu se sluţbami v Olomouckém kraji. Metoda dotazníkového šetření byla zvolena proto, ţe umoţňuje rychlé a ekonomicky relativně nenáročné shromaţďování komplexních dat od velkého počtu respondentů. Data byla získána formou dotazníku, který jsem sestavila tak, aby kaţdý rozuměl otázkám, které jsem kladla. Rozhodla jsem se dotazník vytvořit online na webové stránce vyplňto.cz. Dotazníky jsem tedy zasílala pomocí internetu. Vyuţila jsem sociální síť, kde jsem dotazník poslala svým známým a na stránky bývalých okresních měst Olomouckého kraje. Respondenti odpovídali na 21 otázek, kdy většina z nich byla uzavřená nebo polozavřená a 2 otázky otevřené. Skupinou respondentů byly zejména obyvatelé Olomouckého kraje, ale také osoby, které měly moţnost kraj navštívit a zhodnotit tak turistické zajímavosti a s tím spojené sluţby. Ke spokojenosti nestačí pouze nabídka kulturních a přírodních atraktivit, ale hlavně také kvalita a kapacita nabízených sluţeb, a to zejména ubytovacích, stravovacích a dopravních, kterými se v dotazníku nejvíce zabývám. Dále jsem se zajímala o to, kde návštěvníci vidí největší klady a zároveň nedostatky a jak by hodnotili kraj v porovnání s ostatními kraji ČR. Návratnost dotazníků byla 71.4% a průměrná délka vyplňování cca 6 min. Na závěr dotazník obsahoval informace o respondentovi. Cílem bylo získat alespoň 100 respondentů. Během dotazníkového šetření jsem získala 131 respondentů, kteří mi ochotně dotazník vyplnili. V konečné fázi je dotazník obohacen grafy, kde ke kaţdé otázce je text, co graf vypovídá.
Cílem dotazníkového šetření bylo tedy zjistit, jaká je kvalita sluţeb, které jsou turistovi nabídnuty a v případě nespokojenosti se pokusit o návrhy ke zlepšení těchto sluţeb.
37
7.1
Vyhodnocení průzkumu
1. otázka
Graf č. 2: Kraj, ze kterého respondenti pochází
První otázka, na kterou měli návštěvníci odpovědět, se týkala kraje, ze kterého turista pochází. Výzkum byl zaměřen zejména na osoby ţijící v Olomouckém kraji, ale moţnost vyplnit dotazník měli i návštěvníci z jiného kraje, jelikoţ dotazník byl všem veřejně přístupný. Většina tázaných tedy pochází z kraje Olomouckého - téměř 80 %. Jelikoţ Moravskoslezský kraj byl součástí severní Moravy, tak není překvapením, ţe obsadil 2. příčku, ale pouze s 9.16 %. I kdyţ Hl. město Praha je od Olomouckého kraje vzdálenější, respondentů bylo cca 6 %. Menší skupinu pak tvořily kraje Jihomoravský, Zlínský a Pardubický.
38
2. otázka
Graf č. 3: Nabídka atraktivit cestovního ruchu
Druhá otázka měla za cíl zjistit, zda si návštěvník myslí, ţe Olomoucký kraj je atraktivní z hlediska cestovního ruchu a má turistům co nabídnout. Přes 64 % oslovených si myslí, ţe určitě ano a 41 % ţe spíše ano. O čemţ vypovídá, ţe kraj má spoustu krásných a zajímavých míst, které můţeme navštívit a poznávat. Pouhých 6 tázaných odpovědělo, ţe spíše ne. Za to nikdo z dotazovaných si nemyslí, ţe kraj nemá rozhodně co nabídnout.
39
3. otázka
Graf č. 4: Nejatraktivnější turistické cíle kraje
Třetí otázka, na kterou návštěvníci měli odpovědět, se týkala atraktivnosti turistických cílů. Které atraktivity nejvíce navštěvují. Nejvíce respondentů (41 %) odpovědělo, ţe nejvíce je lákají kulturně-historické památky. A není se čemu divit. Krajské město Olomouc je po Praze nejstarší a nejrozsáhlejší městskou památkovou rezervací v ČR. A hrad Bouzov patří k nejpůvabnějším hradům u nás. Samozřejmě historických památek je tu mnohem víc, které stojí za to vidět. Téměř 27 % tázaných přitahují horská střediska, coţ také není překvapení, protoţe pohoří Hrubý Jeseník nabízí úţasné podmínky pro zimní i letní turistiku. Přírodní památky obsadily 3. místo s 22 % odpovědí. Kraj má jedinečnou přírodu, proto Jeseníky a Litovelské Pomoraví byly vyhlášeny chráněnými krajinnými oblastmi (CHKO) a zde návštěvníci nejen relaxují a uţívají si přírodu a klid, ale nachází zde i zajímavé přírodní pozoruhodnosti. Malé procento respondentů si myslí, ţe nejatraktivnější jsou festivaly a jiné kulturní akce a lázně.
40
4. otázka
Graf č. 5: Informovanost o navštívených místech
Další otázka zjišťuje, kde obvykle respondenti získávají informace o místě, památce, či oblasti, které navštívili. V dnešní době je nezbytnou součástí téměř kaţdé domácnosti internetové připojení, proto nejvíce tázaných (76 %) odpovědělo, ţe informace hledá na internetu, kde najdeme nejvíce informací na jednom místě. Je to pohodlné a šetří to lidem čas. Navíc kaţdé atraktivní místo má své vlastní webové stránky a návštěvník si tak můţe přečíst spousty cenných rad a recenzí, kterými přispívají turisté, které dané místo uţ navštívili. 12 % respondentů získává doporučení od svých známých. Méně četná skupina čerpá informace z tištěných, propagačních letáků, rozhlasu a televize a nejméně dotazovaných vyuţívá sluţeb informačních center.
41
5. otázka: Jaké místo/památka Vás v Olomouckém kraji nejvíce zaujala? Památka/místo město Olomouc hrad Bouzov nádrţ Dlouhé Stráně Svatý Kopeček zámek Velké Losiny horská střediska papírna velké Losiny Jeseníky historická náměstí ve městech Šumperk Lázně Jeseník hrad Helfštýn
Počet odpovědí 13 9 9 8 4 4 3 3 3 2 2 2
Tab. č. 1: Památky Olomouckého kraje
Následující otázka byla otevřená a zároveň nepovinná. Kaţdý z tázaných tak mohl napsat, jaké místo, památka nebo oblast ho nejvíce v kraji zaujala. Nejvíce respondentů označilo město Olomouc jako nejpozoruhodnější místo. A to právě díky historickému centru, Orloji a památce UNESCO - Sloupu Nejsvětější Trojice. Na 2. místě se objevil hrad Bouzov, který patří mezi klenoty mezi hrady. Se stejným počtem odpovědí se v ţebříčku umístila jedinečná technická památka přečerpávající vodní nádrţ Dlouhé Stráně v Jeseníkách. Svatý Kopeček se ZOO obsadil 3. místo. Dále pak Velké Losiny, horská střediska a sedla, Jeseníky, jako jedno z nejkrásnějších pohoří u nás. Respondenti se zmiňovali i o dalších památkách, např: hrady Helfštýn, Bítov, Sovinec, Litovelské Pomoraví, rozhledny v okolí, atd. 6. otázka: Jaké místo/památka Vás naopak zkalmala? Památka/místo ţádná nevím zámek Úsov Rejvíz Neptunova kašna v Olomouci
Počet odpovědí 8 4 3 3 2
Tab. č. 2: Památky Olomouckého kraje
42
V předešlé otázce jsme zjišťovali lákavé turistické cíle a nyní vidíme 2. tabulku, kde respondenti psali názory, která památka nesplnila jejich očekávání. Otázka byla opět nepovinná. Poznámek zde bylo méně. Na základě výzkumu vyplynulo, ţe nejvíce respondentů nebylo zklamáno ţádným místem či památkou. Někteří nevěděli nebo si nemohli v danou chvíli vzpomenout. Z historických památek se nejčastěji na seznamu objevil zámek Úsov. Z přírodních atraktivit mechová jezírka na Rejvízu. 7. otázka
Graf č. 6: Nejčastější dopravní prostředek při cestování za atraktivitami CR
7. graf ukazuje, jaký dopravní prostředek návštěvník nejvíce vyuţívá při cestování za turistickým cílem. Více neţ polovina vyuţívá osobní automobil, který patří mezi nejběţnější dopravní prostředky. Největší výhoda spočívá v tom, ţe turisté nejsou na ničem a nikom vázáni a můţou si tak zvolit program a časový harmonogram, jaký jim vyhovuje. Téměř 20 % respondentů kombinuje dopravní prostředky. Nejčastěji se můţeme setkat s kombinací vlak a kolo, kdy turisti jedou z větší dálky a následně si chtějí danou oblast projet na kole a přitom navštívit památky. 6% tázaných nejčastěji jezdí za památkami na kole.
43
8. otázka
Graf č. 7: Kvalita silnic a příjezdových cest
8. graf zjišťuje, jaká je podle návštěvníků kvalita silnic a příjezdových cest. Česká republika je známá špatnou kvalitou silnic a dálnic, proto mně zajímalo, jak to vidí lidé v Olomouckém kraji. Z grafu na první pohled vyčteme, ţe návštěvníci nejsou příliš spokojeni. 41 % respondentů odpovědělo, ţe kvalita je ucházející, coţ znamená, ţe by silnice mohly být i v horším stavu. 26 % vypovídá, ţe kvalita je špatná. 23% si myslí, ţe stav komunikací v kraji je dobrý. Variantu - velmi špatná zvolilo přes 8 % tázaných a pouze 2 respondenti z celkového počtu odpověděli, ţe kvalita silnic je velmi dobrá.
44
9. otázka
Graf č. 8: Moţnosti ubytování při cestování
Další částí v dotazníku byla otázka, kde návštěvníci nejčastěji přespávají, kdyţ cestují za poznáním nebo rekreací. Graf znázorňuje jednotlivé druhy ubytování a účastník CR si sám určí podle svých preferencí a finančních moţností, kde se ubytovat. Někdo si potrpí na komfortu a luxusu, proto vyhledává hotely a penziony s pestřejší nabídkou sluţeb pro hosta. Někdo naopak rád zaţívá dobrodruţství, chce si uţít přírodu a klid, tak se ubytuje v kempu nebo v chatce. Opravdu to záleţí na kaţdém z nás, co preferujeme. Z výzkumu je patrné, ţe nejvíce tázaných (24 %) nejraději přespí u známých, kde se navzájem znají a nemusí za ubytování platit. Dále turisti upřednostňují penzion, kemp nebo hotel. Z menší části pak chatky a ubytovny.
45
10. otázka
Graf č. 9: Kvalita a cena ubytování
Další otázka zjišťuje, zda kvalita ubytování odpovídá ceně ubytování. Olomoucký kraj patří mezi kraje nejméně vybavené ubytovacími zařízeními. K 31. 12. 2010 poskytovalo ubytovací sluţby v kraji 325 hromadných ubytovacích zařízení, rozmístěných především v turisticky navštěvovaných okresech Jeseník a Šumperk. Co se týče cen, tak více jak polovina respondentů souhlasí nebo spíše souhlasí s tvrzením, ţe kvalita ubytování odpovídá ceně. Téměř 30 % neví. Jde především o návštěvníky, kteří v kraji nepřenocují. S cenami v porovnání s kvalitou nesouhlasí 17 % dotazovaných.
46
11. otázka
Graf č. 10: Moţnosti stravování při cestování
Další graf poukazuje na stravovací zařízení, kde je moţné se občerstvit během cesty nebo přímo v cíli. I tady záleţí na preferencích a moţnostech návštěvníka. Podle výzkumu bylo zjištěno, ţe více jak polovina upřednostňuje restaurace. Pivnice a hostince většinou preferují kuřáci nebo osoby, kterým stačí nabídka nápojů nebo lehčích pokrmů či pochutin. Tuhle variantu vybralo 16 % respondentů. Fast foody zas uvítají strávníci, kteří nemají příliš času a chtějí se rychle občerstvit. Ne kaţdý můţe být spokojen s kvalitou nabízených pokrmů nebo nechtějí utrácet peníze, tak raději vyuţije vlastní stravování (14.5 %).
47
12. otázka
Graf. č. 11: Spokojenost s kvalitou stravovacích zařízení
Otázka č. 12 vypovídá o spokojenosti s kvalitou stravovacích zařízení v Olomouckém kraji. Je potěšující, ţe téměř 90 % respondentů uvedlo, ţe je spokojený s kvalitou stravování. Vypovídá to o tom, ţe stravovací zařízení zaměstnávají kvalifikované zaměstnance, kterým záleţí na spokojenosti hostů a starají se o prostředí, ve kterém se návštěvníci vyskytují. 10 % tázaných je, nebo bylo nespokojeno.
48
13. otázka
Graf č. 12: Spokojenost s úrovní a chováním personálu
Další otázka měla za cíl zjistit, zda jsou účastníci CR spokojeni s úrovní a chováním personálu. Téma zaměstnanci v cestovním ruchu je obzvlášť důleţité a neustále sledované, protoţe kvalifikovanost, ochota a příjemné vystupování personálu, se také odráţí v kvalitě veškerých sluţeb. Jakmile je zaměstnanec neochotný, nezodpovědný nebo neupravený, okamţitě klesá kvalita nabízených sluţeb, i kdyţ samotná sluţba je bezchybná. Proto jsou kladeny na zaměstnance v cestovním ruchu větší nároky. Z grafu tedy vyplívá, ţe většina dotazovaných je s úrovní personálu spokojená. 17 % respondentů spokojeno není.
49
14. otázka
Graf č. 13: Klady Olomouckého kraje
V následujícím grafu bylo cílem zjistit, jaké jsou podle respondentů klady Olomouckého kraje. Otázka byla polozavřená a respondent tak mohl napsat i jiný názor. Také mohl zvolit všechny varianty. Většina odpověděla, ţe za největší plus povaţuje nabídku kulturních, přírodních a jiných atraktivit (79 %). Dále návštěvníci uvedli, ţe k místům je dobrá dopravní dostupnost (27 %).
50
15. otázka
Graf č. 14: Nedostatky kraje
Další otázka měla zjistit, kde naopak návštěvníci vidí nedostatky. Podle výzkumu můţeme říci, ţe respondenti vidí největší mínus v malé informovanosti, kdy si myslí, ţe kraj není dostatečně propagován v porovnání s jinými kraji. 1 respondent napsal, ţe kdyby neměli přátele v Olomouckém kraji, kteří je pozvali, tak by se sem moţná ani nikdy nedostali a ţe by o hodně přišli, protoţe byli nadšení a chystají se tento rok kraj opět navštívit. Téměř stejný počet tázaných poukazuje na špatný stav vozovek. Coţ jsme uţ mohli vyčíst z grafu č. 8, kde jsem se ptala na kvalitu silnic a příjezdových cest. V grafu č. 13 jsme zjistili, ţe 17 % dotazovaných není spokojeno s kvalifikovaností personálu a i zde tuhle moţnost vybralo stejný počet respondentů. Zajímavý byl názor respondenta, který napsal, ţe kraj je nedostatečně prezentován v zahraničních zdrojích a ţe personál má velké nedostatky v oblasti cizích jazyků.
51
16. otázka
Graf č. 15: Atraktivnost kraje v porovnání s ostatními kraji
V následující otázce jsem se ptala respondentů, jak by kraj zhodnotili, z hlediska atraktivnosti, v porovnání s ostatními kraji. Varianty odpovědí jsem zvolila jako známkování ve škole. Od výborný aţ po nedostatečný. Z výzkumu zjišťujeme, ţe nejvíce respondentů (51 %) by kraj ohodnotil jako chvalitebný. Zhruba 34 % tázaných zvolilo variantu dobrý, coţ znamená, ţe kraj jim připadá průměrně přitaţlivý. Pouze 12 % návštěvníku kraj ohodnotilo známkou výborný. Důvody mohou být všelijaké, ale jisté je, ţe konkurence krajů je opravdu vysoká.
52
17. otázka
Graf č. 16: Doporučení kraje
Tato otázka zjišťuje, zda by návštěvník, či osoba ţijící v kraji, doporučila kraj svým známým. Téměř 88 % dotazovaných by kraj doporučila, jako turisticky atraktivní lokalitu, kterou stojí za to navštívit. Kaţdý kraj má co nabídnout a Olomoucký kraj není výjimkou. 11 % tázaných neví, zda by kraj doporučili. Pouze 1 člověk odpověděl negativně.
53
Údaje o respondentovi: 18. otázka
Graf č. 17: Pohlaví respondentů
V poslední části dotazníku jsem měla za cíl zjistit informace o respondentovi. 1. otázka se týkala pohlaví tázaných. Z výzkumu vyplynulo, ţe dotazník vyplnilo 79 ţen a 52 muţů. 19. otázka
Graf č. 18: Věk respondentů
54
2. otázka ukazuje věk respondenta. Dotazník vyplnily všechny věkové kategorie, ale jak si můţeme na 1. pohled všimnout, nejvíce respondentů bylo ve věku od 18 do 25 let a to téměř 76 %. Druhou početnější skupinou byly návštěvníci od 26 do 35 let (13 %).
20. otázka
Graf č. 19: Vzdělání respondentů
V následující otázce jsem se ptala na vzdělání návštěvníků. Podle výzkumu, nejpočetnější skupina má středoškolské vzdělání (60 %). Dotazníkového šetření se také zúčastnilo 28 osob s vysokoškolským titulem, 22 s výučním listem a poslední 2 se základním vzděláním.
55
21. otázka
Graf č. 20: Zaměstnání respondenta
Na závěr dotazníku jsem se ptala na zaměstnání respondentů. Z grafu snadno vyčteme, ţe nejvíce dotazník vyplňovali studenti a zaměstnaní lidé.
7.2
Výsledky dotazníkového šetření
Cílem dotazníkového šetření bylo zjištění, zda jsou účastníci CR spokojeni se sluţbami cestovního ruchu. Podle respondentů má Olomoucký kraj co nabídnout z hlediska atraktivit CR. Mezi nejatraktivnější cíle patří kulturní a historické památky, známá horská střediska, jako např: nejvyšší hora Jeseníků Praděd, Červenohorské sedlo, Ramzová, Šerák. Zajímavostí je, ţe na nejvyšších vrcholcích, je i v březnu 160 cm sněhové pokrývky, takţe ideální pro milovníky zimních sportů. Přírodní památky také patří mezi nejnavštěvovanější. Olomouc, jeho historické centrum a celkově celé město je místo, které nejvíce návštěvníky zaujalo. Dále se turistům líbí hrad Bouzov a jedinečná technická památka vodní nádrţ Dlouhé Stráně. Mírné zklamání přinesl zámek v Úsově
56
a mechová jezírka na Rejvízu. Kde vůbec návštěvníci čerpají informace o těchto místech? Nejvíce oslovených hledá informace na internetu, kde najde spoustu odkazů a dozví se o místě vše, co potřebují vědět. Za památkami jezdí turisti nejčastěji automobilem nebo dopravní prostředky kombinují. Co se týče silnic a příjezdových cest, respondenti odpovídali, ţe kvalita je ucházející a čtvrtina z nich si myslí, ţe silnice jsou ve špatném stavu. Pokud návštěvník cestuje za památkami a setrvává na místě více jak den, dává přednost přespání u známých či příbuzných, o něco měně lidí se ubytuje v penzionu, kempu nebo hotelu. Z výzkumu bylo zjištěno, ţe cca polovina souhlasí nebo spíše souhlasí s tvrzením, ţe kvalita ubytování odpovídá ceně za ubytování. Pokud cestujeme, měli bychom mít také pravidelnou stravu. Nejvíce tázaných vyuţívá hlavně sluţeb restaurací. Zda kvalita stravovacích zařízení odpovídá ceně, jsme se dozvěděli z grafu č. 12, kdy souhlasilo téměř 90 % dotazovaných osob. V cestovním ruchu je také nezbytná kvalifikovanost personálu ke svým klientům. Přes 80 % respondentů je spokojeno s úrovní a chováním zaměstnanců. Za největší klady Olomouckého kraje je podle výzkumu povaţována pestrá nabídka přírodních, kulturních a jiných atraktivit. ¼ tázaných označila jako plus dobrou dostupnost k navštíveným místům. Mezi nedostatky podle oslovených patří malá informovanost o kraji a s tím spojená slabá propagace v ostatních částech republiky. O něco málo respondentů označilo jako mínus, špatný stav vozovek. Atraktivnost kraje v porovnání s ostatními kraji návštěvníci označili nejčastěji známkou 2 a 3. Tento kraj by doporučilo svým známým téměř 88 % tázaných. Nakonec z realizovaného průzkumu vyplívá, ţe většina respondentů pochází z Olomouckého kraje, nachází se nejčastěji ve věku od 18 do 25 let, se středoškolským vzděláním. Na dotazník odpovědělo více ţen neţ muţů.
57
Návrhy na zlepšení
7.3
Celkově by se dalo říci, ţe respondenti jsou více spokojeni neţ nespokojeni se sluţbami CR v Olomouckém kraji. Ale vţdy je co zlepšovat. Jako největší nedostatky vidí v malé informovanosti o kraji a v kvalitě silnic. Jak lze zlepšit sluţby: Ubytovací Cca 50 % oslovených souhlasilo s tvrzením, ţe kvalita ubytování odpovídá ceně ubytování. Téměř 30 % tázaných neví. Olomoucký kraj patří mezi kraje nejméně vybavené ubytovacími zařízeními, jak uţ jsme se dozvěděli dříve. Kdyby se zvýšila kapacita ubytování v turisticky významných lokalitách, majitelé by mohli ubytovat více zájemců v hlavní sezóně jako je léto a zima. Ale problém by nastal na podzim a na jaře, kdy by vlastníci ubytovacích zařízení nezaplnily kapacity a přišli by tak o trţby. Podle mě, cena ubytování neodpovídá kvalitě. Hlavně hotely a penziony, pokud nejsou nově vybudované, jsou často zastaralé a nemoderní. Celkově bych řekla, ţe počet hvězdiček, kterými jsou hotely označeny, neodpovídají kvalitě sluţeb, kterou by měl hotel nabízet. Nemusí být vše podle posledního trendu, ale potom by cena měla odpovídat vybavení a nabízeným sluţbám. Kdyţ třeba srovnáme hotely u nás a v zahraničí, tak uvidíme značný rozdíl mezi naším 4* hotelem a zahraničním 4* hotelem. Ţiji ve městě Šumperk, kde donedávna nebyl ani 1 luxusnější hotel, který by vyhověl poţadavkům náročnějších klientů. Novější 4* penzion se nachází cca 5 km od Šumperka. Před 2 roky bych jedině tam doporučila ubytování pro náročnější klientelu. Nyní v centru stojí moderní hotel, který nabízí komfort i pro společensky významné osoby. Jak tedy lze zlepšit ubytovací sluţby: zmodernizovat vybavení
58
zvětšit nabídku doplňkových sluţeb, protoţe konkurence je v dnešní době vysoká efektivnější reklama a propagace wi-fi připojení bezbariérový přistup lepší parkování Stravovací Z výzkumu vyplynulo, ţe většina respondentů je nebo byla spokojena se stravovacími sluţbami. V Olomouckém kraji je dostatečná kapacita stravovacích zařízení. Ve všech městech najdete restaurace, hospůdky, bistra. I v menších obcích se většinou nachází alespoň 1 zařízení, kde si můţeme odpočinout a načerpat síly. Olomoucký kraj je známý Olomouckými tvarůţky a vy můţete v místních restauracích ochutnat speciality z tohoto lahodného sýru. Zlepšení stravovacích sluţeb: zmodernizovat vybavení akceptace platebních karet přístupnost pro invalidy nabídka zdravějších pokrmů vybudování dětských koutků oddělené místnosti pro nekuřáky
Dopravní sluţby Kraj disponuje dobrou dopravní přístupností k navštíveným místům. Je zde hlavní ţelezniční tah, takţe je snadné se do kraje dostat vlakem. Silniční síť je zde sice dostatečně hustá, má však většinou nevyhovující technické parametry, špatnou kvalitu vozovek a značné mnoţství dopravních závad. Největším nedostatkem stávající dopravní infrastruktury, a to je třeba zdůraznit, je její značně zanedbaná údrţba v předchozích letech. Toto potom není moţno zvládnout se stávajícím mnoţství finančních prostředků, které do údrţby a nutných rekonstrukcí kraj
59
uvolňuje. Je to dlouhodobý proces, při kterém bude potřebné vyuţít vícezdrojové financování, především finančních prostředků ze Strukturálních fondů EU. Co se týče MTZ, myslím si, ţe kraj by měl zmodernizovat vlaková nádraţí v okresních městech. Především vlakové nádraţí v krajském městě Olomouc, které je značně zastaralé a mělo by kraj reprezentovat.
Sluţby pracovníků v cestovním ruchu Hotel, restaurace a další zařízení v CR zařízení jsou tak dobré, jak dobří jsou jejich zaměstnanci. Kvalita sluţeb a samotných kontaktů zaměstnanec – host jsou v těchto zařízeních určujícím faktorem úspěchu a konkurenceschopnosti. Kdyţ chceme zvyšovat úroveň kvality sluţeb, rozhodně nejde bez kvalifikovaných a motivovaných pracovníků. Vzhledem ke stále se vyvíjející situaci na trhu CR je nezbytné, aby se pracovnici v CR přizpůsobovali, doplňovali si vzděláni a sledovali nové trendy, přičemţ základem pro práci v CR je kromě jiného jazyková vybavenost. Dalším významným předpokladem úspěchu v oblasti CR je znalost a povědomí o kulturních odlišnostech jednotlivých destinaci. Zatímco v rámci incomingu je dobré znát moţnosti a atraktivity daného regionu, při nabídce tuzemským turistům se naopak vyplatí znát jejich potřeby a přáni, které pomáhají sestavit odpovídající sluţby, katalogy a naplánovat záţitky. Znamená to tedy soustředit se na marketingový výzkum a segmentaci trhu. Za základ v oblasti vzdělávání v CR se povaţuji střední odborné školy, vyšší odborné školy, vysoké školy a odborné kurzy. V poslední době se klade důraz na celoţivotní vzdělávání a vzdělávání prostřednictvím e-learningu.
Informovanost o kraji Jako největší nedostatek viděli respondenti v malé informovanosti o kraji. Kaţdý rok se kraj snaţí propagovat tuto oblast "doma" i v sousedních státech.
60
Tour Arena Olomoucký kraj láká turisty z Česka, Polska a Slovenska k návštěvě regionu nově Tour arenou a to od roku 2011. Tour Arena nahradila dosavadní populární infobus. Zájemci se mohou projít prezentačním stanem, kde najdou tištěné průvodce a další propagační materiály. Tour Arena se velice osvědčila jiţ v minulém roce, kdy ji v průběhu letní prezentace za 10 dní v 10 městech republiky, Polska a Slovenska vidělo téměř 5 tisíc zájemců. Projekt „Marketingové aktivity Olomouckého kraje“ 2011 - 2013 Projekt na podporu cestovního ruchu v Olomouckém kraji přijde na 23 milionů korun. Zhruba 19 a půl milionu na něj hejtmanství poskytne z evropského Regionální operační programu. Zbylých 3 a půl milionu korun uhradí krajský úřad z vlastních zdrojů. Realizaci je zajištěna 3 zakázkami: 1. tiskoviny: Patří sem tvorba propagačních tiskovin a katalogů. Tištěné průvodce vychází také v angličtině, němčině a polštině. Např: Turistický průvodce léto Turistický průvodce zima Lázně a wellnes Katalog pro rodiny s dětmi Katalog ubytování 2. kampaně a tuzemské veletrhy Kaţdoročně bude v letech 2011 – 2013 zajištěna prezentace na veletrhu Regiontour v Brně a dalších min. 3 regionálních veletrzích. 3. zahraniční veletrhy Zajištěna je i účast na zahraničních veletrzích v letech 2011 – 2013 v rámci prezentace České republiky zajišťované agenturou CzechTourism. Veletrhy jsou voleny dle hlavních cílových trhů Olomouckého kraje, kterými jsou Německo, Polsko, Rakousko, Rusko, Slovensko a Ukrajina.
61
8
SWOT analýza
SWOT analýza hodnotí silné (Strenghts), slabé (Weaknesses) stránky, hrozby (Threats) a příleţitosti (Opportunities) spojené s podnikatelským záměrem, projektem nebo strategií.
Silné stránky výhodná geografická poloha bohatá historie – kulturně-historické památky pestrá a malebná příroda vyuţití horských masivů Jeseníků a příměstské rekreace výborné podmínky pro zimní sporty dobrá dopravní dostupnost z jiných krajů lázeňství (3. místo v ČR) hustá dopravní infrastruktura silniční i ţelezniční sítě hustá a dobře značená síť turistických tras a stezek
Slabé stránky nedostatek kvalitní infrastruktury v cestovním ruchu špatný technický stav vozovek a ţelezničních tratí podprůměrná návštěvnost kraje s porovnáním s jinými kraji ČR malá návštěvnost zahraničních turistů nedostatečné silniční propojení a dostupnost některých oblastí a center v kraji – především v severní části chátrání historických objektů malý podíl na HDP (v roce 2010 –4,6 %)
62
Příleţitosti mezinárodní spolupráce vyuţití potenciálu pro šetrné formy CR budování sítě cyklostezek přírodní potenciál pro CR hranice s Polskem (příjezd návštěvníků z Polska) zjednodušení podnikání a zahájení podnikání
Hrozby vysoká nezaměstnanost obavy podnikatelských subjektů v návratnost investic do vybudování nových turistických objektů odchod zahraničních investorů do zemí s niţšími výrobními náklady odchod mladých lidí za prací stárnutí populace povodně (např: v roce 1997)
63
9
Závěr
Nové trendy v CR úzce souvisí s ekonomickým rozvojem, sociálními, politickými a společenskými změnami. Jedná se zejména o rostoucí informovanost spotřebitelů a jejich moţností vyuţití volného času, psychicky vyčerpávající ţivotní styl, elektronické objednávky a platby sluţeb, tlak na kvalitu, efektivnost, včasnost, vhodnou propagaci, preference turistů, moţnost porovnávat poskytované sluţby aj. Proto je velmi důleţité neustále zvyšovat kvalitu sluţeb v CR. Z toho důvodu jsem si jako téma mé bakalářské práce vybrala Analýzu cestovního ruchu v Olomouckém kraji, kde hlavním cílem bylo zhodnocení potenciálu cestovního ruchu a výzkumem zjistit spokojenost se sluţbami CR. Předmětem této práce byla charakteristika cestovního ruchu v Olomouckém kraji. Analýza byla provedena na základě předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Ty se dělí na lokalizační, realizační a selektivní. V lokalizačních předpokladech se představují krásy kraje
z hlediska kulturních památek
a přírodních atraktivit.
Selektivní
předpoklady zohledňují situaci např. politickou, ekonomickou, demografickou, atd. Realizační
předpoklady
v konečné
fázi
uskutečňují
různé
formy
turismu.
Prostřednictvím dopravy umoţňují dosáhnout turistického cíle, kterého chceme dosáhnout a prostřednictvím materiálně-technické základny lze vyuţít veškeré nabídky sluţeb. V dnešní době se klade čím dál větší důraz na ţivotní prostředí, které bychom měli co nejméně zatěţovat. Proto jsem stručně popsala šetrné formy cestovního ruchu v kraji. V praktické části jsem pomocí dotazníku zjišťovala spokojenost účastníků CR se sluţbami. Mezi základní sluţby CR patří sluţby dopravní, ubytovací a stravovací, kterými jsem se v dotazníku zabývala. Zajímala jsem se také o to, kde návštěvníci vidí největší klady a kde naopak nedostatky kraje, kde se turisti informují o místech, které navštívili, jaká zařízení nejčastěji vyuţívají, jaké památky čí místa je nejvíce lákají. Dále jsem kladla otázky týkající se zaměstnanců v CR a nakonec pár otázek vztahující se na respondenta, který byl předmětem výzkumu. V případě nespokojenosti jsem se měla navrhnout opatření, která by mohla vést k odstranění nebo zmírnění nespokojenosti. Respondenti byli z větší části spokojeni, proto jsem v některých případech přidala svůj vlastní názor.
64
Cestovní ruch, dnes právem často označovaný za turistický průmysl, tvoří nesmírně široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů. V tomto novodobém odvětví je zaměstnáno nejvíce lidí na světě. Cílem tohoto oboru je umoţnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování, ať jiţ rekreační či poznávací. V cestovním ruchu je hlavním subjektem cestující občan a my, jako budoucí pracovníci v cestovním ruchu se učíme, jak nejlépe tyto potřeby naplnit.
65
Seznam pouţitých zdrojů Tištěné zdroje 1) DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 999 turistických zajímavostí České republiky. 1.vyd. Praha : Euromedia Group, k. s., 1999. 388 s. ISBN 80-2421083-6. 2) KNÁPEK, Zdeněk. Průvodce po nejkrásnějších místech Čech, Moravy a Slezska: 2.díl Morava a Slezsko. Olomouc : Rubico, 2002. 167 s. ISBN 8085839-76-8. 3) KOVÁŘ, Ladislav. Toulky Moravou. Brno : Šimon Ryšavý, 1997. 374 s. ISBN 80-902143-9-X. 4) Olomoucký kraj: turistický průvodce. Olomouc, 2011.
Internetové zdroje 1) Atlas Česka: církevní památky [online]. 2007 - 2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/ceska-republika/cirkevni-pamatky/ 2) Bohemia training institute: vzdělávání v cestovním ruchu [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.bti-plzen.cz/cz/vzdelavani-ev-cestovnimruchu/vzdelavani-v-cestovnim-ruchu/ 3) Businessinfo.cz: charakteristika Olomouckého kraje [online]. 30.5.2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/olomouckykraj/charakteristika-olomouckeho-kraje/1000930/41072/ 4) Cestopisy: Olomouc - město a skvostné památky [online]. 2006 - 2011 [cit. 201204-29]. Dostupné z: http://www.cestopisy.net/134-olomouc-mesto-a-skvostnepamatky.php 5) Cs.wikipedia.org: Olomoucký kraj [online]. 8. 3.2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Olomouck%C3%BD_kraj
66
6) Cs.wikipedia.org: Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc) [online]. 11.4.2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sloup_Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3% AD_Trojice_(Olomouc) 7) Czechtourism: Střední Morava a Jeseníky [online]. 2009 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.czechtourism.com/what-to-see/Tourist-regions/CentralMoravia-and-Jeseniky-Mountains.aspx 8) České památky.cz: zámek Náměšť na Hané [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.ceske-pamatky.com/zamky/178-zamek-namest-nahane/ 9) Českojede.cz: Olomoucký kraj [online]. 2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.ceskojede.cz/rubriky/kraje-cr/olomoucky/ 10) Český rozhlas Olomouc: k návštěvě Olomouckého kraje bude nově lákat Tour arena [online]. 25.4.2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/olomouc/zpravy/_zprava/k-navsteve-olomouckeho-krajebude-nove-lakat-tour-arena--883719 11) Český statistický úřad: cestovní ruch v Olomouckém kraji v roce 2011 [online]. 2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/760d e382ee635af4c125799d003ac8b3/$FILE/cr4q2011.pdf 12) Český statistický úřad: krajská správa ČSÚ v Olomouci [online]. 10.4.2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/home 13) Český statistický úřad: Obyvatelstvo v Olomouckém kraji v roce 2011 [online]. 2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/bce41ad0daa3aad1c1256c6e00499152/fb1de ab41b162194c12579bf003f8072/$FILE/Obyvatelstvo_2011.pdf 14) Ecesty.cz: proč cestovat [online]. 4.10.2001 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://ecesty.cz/radce/cestovani/proc-cestovat
67
15) Hanackeskanzen.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.hanackeskanzen.cz/ 16) Hotel-staraposta.cz: lyžařská střediska v Jeseníkách [online]. 2010 - 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.hotel-staraposta.cz/lyzarska-strediska-vjesenikach/ 17) Infocesko.cz: muzeum Olomouckých tvarůžku v Lošticích [online]. 2002 - 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://kultura.infocesko.cz/content/hruby-nizkyjesenik-kultura-muzea-muzeum-olomouckych-tvaruzku-v-losticich.aspx 18) Itiras.cz: Zlatorudné mlýny [online]. 2009 - 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://itras.cz/zlatorudne-mlyny/ 19) Itras.cz: Dlouhé stráně [online]. 2009 - 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://itras.cz/dlouhe-strane/ 20) Jesenikytourism: geologie, geomorfologie, podnebí [online]. 2009 - 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.jesenikytourism.cz/vice-ojesenikach/priroda/geologie-geomorfologie-podnebi 21) Lenka Tomanová: školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu [online]. 2009 - 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://lenka.tomanova.eu/cestovniruch-skoleni-a-vzdelavani/ 22) Lyzarska-strediska.cz: Jeseníky - lyžování, vleky, lanovky [online]. 2008 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.lyzarska-strediska.cz/jeseniky/ 23) Městské muzeum a galerie v Hranicích: dopravní přístupnost Olomouckého kraje [online]. 1998 - 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://mmghranice.cz/tema/tema.phtml?id=20 24) Mylife178.blog.cz: Olomoucký kraj [online]. 4.6.2008 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://mylife178.blog.cz/0806/referat-olomoucky-kraj
68
25) Novinky.cz: Olomoucký kraj nabízí turistům řadu atraktivních míst [online]. 28.9.2010 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/212047-olomoucky-kraj-nabizi-turistum-raduatraktivnich-mist.html 26) Olomouc.cz: návštěvnost památek v Olomouckém kraji klesla. Tržby přesto stoupaly [online]. 18.20.2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://zpravodajstvi.olomouc.cz/clanky/Navstevnost-pamatek-v-Olomouckemkraji-klesla-Trzby-presto-stoupaly-17049 27) Olomoucký kraj: koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010, s výhledem do roku 2013 [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.kr-olomoucky.cz/clanky/dokumenty/570/koncepce-silnic-okzamery.pdf 28) Olomoucký kraj: projekty Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu [online]. 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.krolomoucky.cz/projekty-olomouckeho-kraje-v-oblasti-cestovniho-ruchu-cl103.html 29) Olomoucký kraj: vodácká putování a přírodní koupání v Olomouckém kraji [online]. červenec 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.krolomoucky.cz/clanky/dokumenty/58/cervenec-priloha-2011.pdf 30) Olomoucký kraj: Lázeňství a relaxace v Olomouckém kraji [online]. 1998 - 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://olomoucky.kraj.cz/tema/tema.phtml?id=19 31) Olomoucký kraj: mezinárodní kontakty [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.kr-olomoucky.cz/mezinarodni-kontakty-cl-9.html 32) Olomoucký kraj: papírna Velké Losiny [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.olomoucky-kraj.com/object.php?object=16 33) Pruvodce.com: zámek Tovačov [online]. 21.4.2008 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.pruvodce.com/tovacov/
69
34) Regiony: pohoří, hory a nížiny [online]. 2007 - 2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://regiony.ic.cz/index.php?clanek=povrch&dir=olomouc&menu=olomouc 35) Svatý Kopeček u Olomouce [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.svaty-kopecek.cz/ 36) Vodopády ČR: vodopády Jeseníků a okolí [online]. 2005 - 2007 [cit. 2012-0502]. Dostupné z: http://www.vodopady.info/cz/jeseniky/Jeseniky.php?page=vysoky
Seznam grafů Graf č. 1: Podíl zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních v Olomouckém kraji Graf č. 2: Kraj, ze kterého respondenti pochází Graf č. 3: Nabídka atraktivit cestovního ruchu Graf č. 4: Nejatraktivnější turistické cíle kraje Graf č. 5: Informovanost o navštívených místech Graf č. 6: Nejčastější dopravní prostředek při cestování za atraktivitami CR Graf č. 7: Kvalita silnic a příjezdových cest Graf č. 8: Moţnosti ubytování při cestování Graf č. 9: Kvalita a cena ubytování Graf č. 10: Moţnosti stravování při cestování Graf. č. 11: Spokojenost s kvalitou stravovacích zařízení Graf č. 12: Spokojenost s úrovní a chováním personálu Graf č. 13: Klady Olomouckého kraje Graf č. 14: Nedostatky kraje Graf č. 15: Atraktivnost kraje v porovnání s ostatními kraji Graf č. 16: Doporučení kraje
70
Graf č. 17: Pohlaví respondentů Graf č. 18: Věk respondentů Graf č. 19: Vzdělání respondentů Graf č. 20: Zaměstnání respondenta
Seznam tabulek Tab. č. 1: Památky Olomouckého kraje Tab. č. 2: Památky Olomouckého kraje
71
Přílohy Dotazník Analýza cestovního ruchu v Olomouckém kraji – spokojenost návštěvníků se sluţbami 1) Z jakého kraje pocházíte? Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Praha Středočeský Ústecký Zlínský 2) Myslíte si, ţe Olomoucký kraj má turistům co nabídnout? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 3) Nejatraktivnější turistické cíle kraje: Kulturní a historické památky Přírodní památky Lázně Horská střediska
Festivaly a jiné kulturní akce Jiné….(napsat) 4) Kde obvykle získáváte informace o místě, které jste navštívili? Internet Tištěné propagační letáky Rozhlas, televize Informační centra Doporučení známých Jiné… 5) Jaké místo/památka Vás v Olomouckém kraji nejvíce zaujala? (není povinné) 6) Jaké místo/památka Vás naopak zklamala? (není povinné) 7) Při cestování za turistickými cíli vyuţívám nejčastěji dopravní prostředek: Automobil Autobus Vlak Kombinace dopravních prostředků Kolo Jiné… 8) Jaká je podle Vás kvalita silnic a příjezdových cest? Velmi dobrá Dobrá Ucházející Špatná Velmi špatná
Kde nejčastěji nocujete, kdyţ cestujete? Hotel Motel Penzion Kemp Chata, chatka Ubytovna U známých Jiné… 9) Kvalita ubytování odpovídá ceně ubytování: Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 10) Při cestování nejčastěji vyuţívám stravovací zařízení Restaurace Fast food/bufet/bistro Hostinec/pivnice Vlastní stravování Jiné… 11) Jste spokojen s kvalitou stravovacích zařízení v tomto kraji? Velmi spokojen Spokojen Spíše nespokojen Nespokojen 12) Jste spokojen s úrovní a chováním personálu? (Průvodci, pracovníci cestovních kanceláří a agentur, číšníci, recepční, dopravci,..) Velmi spokojen
Spokojen Spíše nespokojen Nespokojen 13) Co povaţujete za klady Olomouckého kraje? (můţete vybrat více moţností) Nabídka kulturních, přírodních a jiných turistických atraktivit Cena odpovídá kvalitě sluţeb Dobrá dopravní dostupnost k navštíveným místům Kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení Dobrá reklama o kraji Kvalifikovaný a ochotný personál Jiné…(napsat) 14) Kde naopak vidíte nedostatky? (můţete vybrat více moţností) Nedostatečná nabídka turistických atraktivit Cena nabízených sluţeb neodpovídá kvalitě Špatná dostupnost k navštíveným místům Špatný stav vozovek Kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení Malá informovanost o kraji Málo kvalifikovaný personál Jiné…(napsat) 15) Jak byste tento kraj ohodnotil, co se týče atraktivnosti, v porovnání s ostatními kraji? Výborný Chvalitebný Dobrý Dostatečný Nedostatečný
16) Doporučili byste tento kraj svým známým? Ano Nevím Ne 17) Pohlaví Muţ Ţena 18) Věk Do 17 let 18 – 25 let 26 – 35 let 36 – 45 let 46 – 55 let 56 a více 19) Vzdělání Základní Vyučen Středoškolské Vysokoškolské 20) Zaměstnání Zaměstnaný Nezaměstnaný Student V domácnosti/mateřská Důchodce
Tabulky Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů za 1.-4. čtvrtletí 2011
Počet hostů
celkem
ČR celkem
Počet přenocování
z toho nerezidenti
celkem
z toho nerezidenti
12 911 677
6 831 452
38 187 556
19 852 878
5 132 042
4 433 048
13 214 304
11 941 171
Středočeský
682 914
164 455
1 750 990
412 544
Jihočeský kraj
917 071
292 833
2 613 974
621 179
Plzeňský kraj
510 113
180 475
1 359 406
393 392
Karlovarský kraj
721 759
490 056
4 381 393
3 224 563
Ústecký kraj
320 020
115 955
932 341
311 206
Liberecký kraj
656 232
156 734
2 210 468
577 293
Královéhradecký kraj
829 354
220 588
3 074 468
793 789
Pardubický kraj
303 059
46 154
879 966
117 976
Vysočina
353 249
50 897
928 433
120 330
1 062 496
409 300
2 062 184
689 626
Olomoucký kraj
385 989
86 423
1 443 272
174 556
Zlínský kraj
473 768
73 221
1 537 667
194 806
Moravskoslezský
563 611
111 313
1 798 690
280 447
Hlavní město Praha
Jihomoravský kraj
Zpracovalo: MMR ČR dle údajů ČSÚ z 26. 3. 2012
Hosté v lázeňských ubytovacích zařízeních podle krajů za 1. - 4. čtvrtletí 2011 Počet hostů
celkem
ČR celkem
Počet přenocování
z toho nerezidenti
celkem
z toho nerezidenti
711 608
345 310
6 836 288
2 892 041
Středočeský
28 586
3 482
231 465
25 634
Jihočeský kraj
33 847
6 667
352 117
24 517
426 679
319 987
3 526 424
2 691 595
Ústecký
21 711
4 060
256 063
45 697
Královéhradecký kraj
22 223
1 345
410 203
10 015
Olomoucký kraj
50 398
1 261
635 961
6 853
Zlínský
65 013
5 216
528 885
39 622
Moravskoslezský kraj
26 506
1 057
460 548
22 977
Karlovarský
Zpracovalo: MMR ČR dle údajů ČSÚ z 26. 3. 2012
Počet zaměstnaných osob v CR podle odvětví v roce 2010 Zaměstnanci Odvětví cestovního ruchu
1 – Hotely a podobná zařízení 2 – Vlastnictví druhých domovů 3 – Restaurace a podobná zařízení 4 – Osobní ţelezniční doprava 5 – Osobní silniční doprava 6 – Osobní lodní doprava 7 – Osobní letecká doprava 8 – Doplňkové sluţby osobní dopravy 9 – Pronájem zařízení pro osobní dopravu 10 – Cestovní agentury a podobná zařízení 11 – Kulturní sluţby 12 – Sportovní a ostatní rekreační sluţby Charakteristická odvětví CR Související odvětví CR Nespecifická odvětví CR Odvětví cestovního ruchu celkem
Zdroj: ČSÚ 2011
Muţi
Ţeny
Celkem
13 362 x 25 455 10 440 9 568 41 2 957 2 111
19 119 x 29 437 3 744 1 369 15 1 737 423
32 481 x 54 892 14 183 10 938 56 4 694 2 534
63
27
90
2 651 2 952 970 70 570 13 292 1 649 85 511
8 152 5 894 821 70 738 30 623 1 032 102 393
10 803 8 846 1 791 141 308 43 914 2 681 187 903
Návštěvnost památek 2008 - 2010 Objekt Hrad Bouzov Hrad Helfštýn Hrad Šternberk Zámek Náměšť na Hané Zámek Plumlov Zámek Tovačov Zámek Úsov Zámek Jánský Vrch Zámek Velké Losiny Muzeum umění Olomouc (Muzeum moderního umění a Arcidiecézní muzeum) Veteran Arena Olomouc Letecké muzeum Olomouc Vlastivědné muzeum Olomouc Muzeum Komenského Přerov zámek Městské muzeum a galerie Hranice Muzeum Prostějovska Muzeum tvarůţků – Loštice Muzeum kočárů Čechy pod Kosířem Vlastivědné muzeum Šumperk Soubor staveb lidové architektury v Příkazích Ruční papírna a Muzeum papíru – Velké Losiny Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně Zlatorudné mlýny ve Zlatých Horách Javoříčské jeskyně Mladečské jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně Jeskyně Na Pomezí Jeskyně Na Špičáku Zoo Olomouc Přírodní ráj Horizont Bystrovany NS Rejvíz Aquapark Olomouc Výstavy na výstavišti Flora Priessnitzovy léčebné lázně Zdroj: ČSÚ 2011
2010 2009 2008 98 863 107 415 100 401 73 549 94 687 100 722 41 001 57 984 38 076 29 365 29 102 29 109 5 600 20 000 17 188 27 365 28 860 25 266 43 781 36 256 40 562 27 109 33 312 30 763 30 645 31 072 122 466 215 686 225 534 20 427 10 100 46 455
26 622
39 609
18 627
23 094
15 198
11 054 10 534
3 682 13 774 7 543
3 665 18 573 5 817
10 000
5 500
23 299
24 418
14 398
3 912
3 881
50 000
49 000
50 203
48 633
54 064
46 221
3 665
14 799 40 737 15 307 42 845 46 550 13 557 368 536 90 905 23 500 191 763 225 228 17 891
14 902 15 933 43 868 43 476 18 739 19 239 48 997 49 005 48 333 55 925 15 712 17 809 376 005 356 311 127 433 162 820 22 050 26 405 147 916 244 058 250 156 21 497 22 828
Fotografie
Obr. č. 1: Mapa Olomouckého kraje (http://www.volny.cz/olomouckscm/vitame.htm)
Obr. č. 2: Znak Olomouckého kraje (http://wiki.rvp.cz/Kabinet/Obrazky/Znaky/Znaky_kraj%C5%AF_%C4%8CR/Olomouck%C3 %BD_kraj)
Obr. č. 3: Jeseníky (http://www.ejeseniky.com/fotogalerie/severni-hreben)
Obr. č. 4: Hornomoravský úval (http://www.macekvbotach.cz/krajina-meho-srdcenejsevernejsi-vybezek-hornomoravskeho-uvalu/)
Obr. č. 5: Dlouhé stráně (http://www.realit.cz/aktualita/dlouhe-strane-jsou-technickymunikatem-i-turistickou-atrakci)
Obr. č. 6: Hranická propast (http://sumpersky.rej.cz/tipy-na-vylet/130/)
Obr. č. 7: Hrad Bouzov (http://www.olomouckykraj.cz/products/statni-hrad-bouzov/)
Obr. č. 8: Sloup Nejsvětější Trojice (http://www.krasnecesko.cz/fotografie.php?id=22589)