VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Soubor lidových staveb Vysočina Bakalářská práce
Autor: Zuzana Šalamonová Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová Jihlava 2010
Anotace ŠALAMONOVÁ
Zuzana, Soubor lidových
staveb Vysočina.
Vysoká škola
polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Stanislava Pachrová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010, 82 stran. Ve své práci bych ráda představila Soubor lidových staveb Vysočina, které najdeme ve Východních Čechách. V teoretické části jsem se zaměřila na historii a současnost Souboru lidových staveb Vysočina. Zahrnula jsem tam i turistické atraktivity města Hlinska. V praktické části jsou informace vhodné pro turisty, vyhodnocení dotazníkového výzkumu a profil typického návštěvníka, který navštěvuje toto místo. Součástí práce je i SWOT analýza. Cílem této práce je zmapovat postoje návštěvníků a turistů ve vztahu k památce a cestovního ruchu. Klíčová slova Bakalářská práce. Památková rezervace. Skanzen. Návštěvník. Turista. Annotation ŠALAMONOVÁ Zuzana, Collection of Vernacular Architecture of Highland. College of Polytechnic Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Mgr. Stanislava Pachrová. Degree of special qualification: bachelor. Jihlava 2010, 82 pages. In my bachelor work I would like to introduce Collection of Vernacular Architecture of Highland which we find in the East Bohemia. I focused on the history and contemporary of Collection of Vernacular Architecture of Highland in the theoretical part. I had to include the tourist attractions of the city Hlinsko. There are some information that is suitable for tourists, an evaluation questionnaire survey and profile of the typical tourist who visits this site in the practical part of the work. The work also includes a SWOT analysis. The aim of this work is to explore attitudes of visitors and tourists in relation to memory and tourism. Key words Bachelor thesis. Conservation area. Open-air museum. Visitor. Turist.
Poděkování Ráda bych poděkovala paní Mgr. Stanislavě Pachrové za odborné vedení bakalářské práce. Děkuji také zaměstnancům Souboru lidových staveb Vysočina a Památkového ústavu v Pardubicích za poskytnutí informací a materiálů pro moji bakalářskou práci.
Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14. května 2010 Zuzana Šalamonová Podpis
Obsah 1
ÚVOD..................................................................................................................... 12
2
TEORETICKÁ ČÁST.......................................................................................... 14 2.1 PAMÁTKOVÁ REZERVACE ................................................................................ 14 2.2 SKANZEN ......................................................................................................... 15 2.3 LIDOVÉ STAVITELSTVÍ ..................................................................................... 16 2.3.1 Utváření sídel .............................................................................................. 16 2.3.2 Typy vesnických sídel ................................................................................ 16 2.3.3 Lidové stavby.............................................................................................. 17 2.4 SOUBOR LIDOVÝCH STAVEB VYSOČINA ........................................................... 18 2.4.1 Historie Souboru lidových staveb Vysočina............................................... 18 2.4.2 Sbírkový fond SLS Vysočina ..................................................................... 21 2.4.3 Dokumentární činnost................................................................................. 22 2.5 PAMÁTKOVÁ REZERVACE BETLÉM V HLINSKU ................................................ 24 2.5.1 Vývoj v 18.–19. století................................................................................ 25 2.5.2 Vývoj od roku 1989 .................................................................................... 26 2.5.3 Revitalizace památkové rezervace.............................................................. 26 2.5.4 Interiér domu............................................................................................... 27 2.5.5 Objekty Betlém Hlinsko ............................................................................. 30 2.6 SKANZEN VESELÝ KOPEC ................................................................................ 33 2.6.1 Objekty na Veselém Kopci ......................................................................... 35 2.6.2 Akce pořádané na Veselém Kopci.............................................................. 39 2.7 SVOBODNÉ HAMRY.......................................................................................... 41 2.7.1 Sportovní zařízení ve Svobodných Hamrech.............................................. 42 2.8 DALŠÍ OBCE V OKOLÍ SLS VYSOČINA .............................................................. 43 2.8.1 Možděnice................................................................................................... 43 2.8.2 Obec Vysočina............................................................................................ 43 2.8.3 Obec Dřevíkov............................................................................................ 44 2.8.4 Králova Pila ................................................................................................ 44 2.9 TURISTICKÉ ATRAKTIVITY V HLINSKU............................................................. 45 2.9.1 Společenské a kulturní zařízení .................................................................. 45 2.9.2 Osobnosti působící na Hlinecku ................................................................. 47 2.9.3 Sportovní zařízení v Hlinsku ...................................................................... 47 2.10 VÝZNAMNÉ FESTIVALY V HLINSKU A NA VESELÉM KOPCI.............................. 49 2.10.1 Adámkovy folklorní slavnosti ................................................................ 49 2.10.2 Masopust na Hlinecku ............................................................................ 50 2.10.3 Oslava Velikonoc.................................................................................... 51
3
PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 52 3.1 SOUBOR LIDOVÝCH STAVEB VYSOČINA ........................................................... 52 3.1.1 Vstupné a návštěvní doba ........................................................................... 53 3.1.2 Financování SLS Vysočina......................................................................... 56 3.2 INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU ........................................................... 58 3.2.1 Informační centrum Hlinsko....................................................................... 58 3.2.2 Ubytovací a stravovací zařízení .................................................................. 59 3.2.3 Ostatní služby ............................................................................................. 63 3.2.4 Doprava....................................................................................................... 64 3.2.5 Naučné stezky ............................................................................................. 66
3.3 SBĚR PRIMÁRNÍCH DAT .................................................................................... 69 3.3.1 Metodika marketingového průzkumu......................................................... 69 3.3.2 Vyhodnocení dotazníků .............................................................................. 71 3.3.3 Shrnutí dotazníkového výzkumu ................................................................ 87 3.3.4 Profil návštěvníka SLS Vysočina ............................................................... 88 3.4 SWOT ANALÝZA ............................................................................................. 89 3.5 NÁVRHY A OPATŘENÍ ....................................................................................... 92 4
ZÁVĚR .................................................................................................................. 93
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 94 PŘÍLOHY...................................................................................................................... 97
Seznam obrázků, grafů a tabulek Obrázky Obr. 1: Ukázka lomenice ............................................................................................... 21 Obr. 2: Památková rezervace Betlém v Hlinsku............................................................ 24 Obr. 3: Chlebová pec ..................................................................................................... 28 Obr. 4 Plánek domu na Betlémě .................................................................................... 29 Obr. 5:Vyzdobený interiér Mičkovi chalupy z Herálce................................................. 30 Obr. 6: Polygonální stodola ........................................................................................... 34 Obr. 7: Chalupa z Dolního Újezdu ................................................................................ 35 Obr. 8: Logo SLS Vysočina........................................................................................... 52 Obr. 9: Poloha SLS Vysočina........................................................................................ 52 Obr. 10: SLS Vysočina a okolí ...................................................................................... 64 Obr. 11: Naučné stezky v mikroregionu Hlinecko ........................................................ 67 Grafy Graf 1: Vývoj návštěvnosti SLS Vysočina v letech 2003–2009 ................................... 55 Graf 2: Pohlaví............................................................................................................... 71 Graf 3: Věk .................................................................................................................... 72 Graf 4: Vzdělání ............................................................................................................ 72 Graf 5: Stát..................................................................................................................... 73 Graf 6: Kraj trvalého bydliště turistů............................................................................. 74 Graf 7: Hlavní důvod návštěvy SLS Vysočina.............................................................. 75 Graf 8: Návštěvnost SLS Vysočina ............................................................................... 75 Graf 9: Návštěvnost v jednotlivých obdobích ............................................................... 76 Graf 10: Způsob informování o SLS Vysočina ............................................................. 77 Graf 11: Další navštívená místa..................................................................................... 79 Graf 12: Místo ubytování návštěvníků .......................................................................... 80 Graf 13: Typ ubytovacího zařízení ................................................................................ 81 Graf 14: Priority výběru návštěvy SLS Vysočina ......................................................... 81 Graf 15: Způsob cestování............................................................................................. 83 Graf 16: Způsob dopravy............................................................................................... 83 Graf 17: Vzdálenost bydliště od navštíveného místa .................................................... 84 Graf 18: Výdaje za ubytování........................................................................................ 85 Graf 19: Výdaje za stravování ....................................................................................... 85 Graf 20: Vedlejší výdaje................................................................................................ 86
Tabulky Tab. 1: Objekty SLS Vysočina vybudované v letech 1970–1980 ................................. 19 Tab. 2: Objekty SLS Vysočina vybudované v letech 1982–1997 ................................. 20 Tab. 3: Objekty SLS Vysočina vybudované v letech 1997–2002 ................................. 20 Tab. 4: Ceník služeb GCCSH ........................................................................................ 42 Tab. 5 Otevírací doba – Muzeum v Hlinsku .................................................................. 45 Tab. 6: Otevírací doba sjezdovky v Hlinsku.................................................................. 48 Tab. 7: Otevírací doba – bazén v Hlinsku...................................................................... 48 Tab. 8: Otevírací doba – skanzen Veselý Kopec ........................................................... 53 Tab. 9: Vstupné – skanzen Veselý Kopec ..................................................................... 53 Tab. 10: Vstupné při kulturních akcích – skanzen Veselý Kopec ................................. 53 Tab. 11: Otevírací doba – Betlém Hlinsko .................................................................... 54 Tab. 12: Vstupné – Betlém Hlinsko............................................................................... 54 Tab. 13: Celkový přehled návštěvníků SLS Vysočina v letech 2003–2009.................. 54 Tab. 14: Přehled návštěvníků v roce 2009, 1. pololetí................................................... 55 Tab. 15: Přehled návštěvníků v roce 2009, 2. pololetí................................................... 55 Tab. 16: Přehled dotací v letech 2005–2009.................................................................. 56 Tab. 17: Dotace na podporu tradiční lidové kultury v Pardubickém kraji v roce 2008. 57 Tab. 18: Tržby SLS Vysočina v tisících Kč .................................................................. 57 Tab. 18: Ceník ubytování Autokemp Seč – Pláž ........................................................... 62 Tab. 19: Počet přenocování – Češi a cizinci .................................................................. 77 Tab. 20: Dny strávené v destinaci a jejím okolí – Češi ................................................. 77 Tab. 21: Hodiny strávené v destinaci – Češi.................................................................. 77 Tab. 22: Dny strávené v okolí destinace – cizinci ......................................................... 78 Tab. 23: Priority výběru – příroda ................................................................................. 82 Tab. 24: Priority výběru – kultura.................................................................................. 82 Tab. 25: Priority výběru – sport a pohyb ....................................................................... 82 Tab. 26: Priority výběru – ostatní .................................................................................. 82
Slovník termínů Čtyřboká zástavba dvora – plocha dvora je zcela obestavěná obytnými a s hospodářskými budovami. Došky – krytina ze slámy nebo rákosu. Haltýř – roubená, bedněná či kamenná stavba na pramenu vody nebo potůčku. Sloužila k ukládání a chlazení potravin. Kanafas – látka z přírodních (bavlněných, konopných) nití obarvených předem. Kukla, kabřinec – stříška na vrcholu bedněného štítu, zespodu uzavřená záklopovým prknem. Lomenice – dřevěný bedněný trojúhelníkový či lichoběžníkový štít, ukončující sedlovou střechu. Mlat – prostor uvnitř stodoly, kam vjížděl vůz a kde se mlátilo a čistilo obilí. Okřídlí – prkno, kterým je podbita střecha, přečnívající přes štít. Bývá zdobeno malbou a na hranách řezbou. Pazderna, pazderka – suška lnu, z protipožárních důvodů stavěná dál od usedlosti. Podlomenice – úzká stříška, oddělující štít od průčelní stěny domu. Polygonální – mnohoúhelníkový. Skupinová zástavba dvora – obytné a hospodářské objekty jsou volně seskupeny kolem plochy dvora, jíž často prochází veřejná cesta. Podplamenice – jídlo pro chudé lidi, vyrobené ze zbytků chleba. Stupník, stoupa – zařízení, kde se svislými údery kůlů / stup drtila surovina / kůra, lněné semeno, křen, rudy, strusky apod. Stupníky bývaly převážně na vodní pohon. Sýpka, špejchárek – objekt k uložení obilí, případně dalších potravin a předmětů. Šindel – krytina z dřevěných prkének s břitem na jedné a žlábkem na druhé straně. Původně byl šindel jen štípaný, později řezaný. Taxon – je skupina konkrétních organizmů, které mají společné určité znaky.
Valbička, polovalba – stříška u vrcholu štítu, která štít částečně přesahuje, zkracuje čelní krokve nesoucí štít a zasahuje do sedlové střechy. Vantroky – žlab, který přivádí vodu na mlýnské kolo. Zádění, přístodůlek – prostor ve stodole po jedné či obou stranách mlatu. Záhrobeň – chodník podél stěny domu ve dvoře, zakrytý přečnívající střechou. Záklopa, záklopové prkno – uzavírá zespodu kuklu, bývá ozdobena nápisy, datováním, symboly a ornamentem.
Seznam používaných zkratek GCCSH – Golf country club Svobodné Hamry CHKO – Chráněná krajinná oblast JK – Jezdecký klub MPR – Městská památková rezervace NPÚ – Národní památkový ústav NÚLK – Národní ústav lidové kultury PR – Památková rezervace SLS – Soubor lidových staveb VPR – Vesnická památková rezervace
1
Úvod
Mnoho lidí tráví svoji dovolenou v zahraničí, přitom si neuvědomují, že v České republice je mnoho zajímavých míst, které stojí za to vidět. Soubor lidových staveb Vysočina patří mezi nejnavštěvovanější místa v Pardubickém kraji. Je to jediné muzeum v přírodě ve Východních Čechách. Skládá se ze tří částí: Veselý Kopec, Svobodné Hamry a Památková rezervace Betlém v Hlinsku. Svobodné Hamry jsou od Veselého Kopce vzdálené 1 km, Betlém v Hlinsku přibližně 7 km. Nejvíce objektů je umístěno ve skanzenu na Veselém Kopci. Česká republika je výjimečná svojí tradiční lidovou kulturou, která je k vidění právě ve skanzenu Veselý Kopec a na Betlémě. Když člověk vstoupí na území Souboru lidových staveb Vysočina, má zvláštní pocit, jako by se dostal do jiného století. Do období, ve kterém neexistují moderní technologické vynálezy, usnadňující nám život. Velkou předností tohoto místa je krásná nedotčená krajina, kterou uvítají lidé, především z rušných měst. Návštěvníci zde mohou vidět různé tematické programy, které jsou zaměřeny na tradiční lidové zvyky a odnést si zajímavé suvenýry. Pro návštěvníky je připraven odborný výklad s praktickými ukázkami. Toto bych vyzdvihla jako velkou atraktivitu a důvod, proč lidé SLS Vysočina navštěvují. K vypracování svojí bakalářské práce jsem si vybrala téma Soubor lidových staveb Vysočina, protože mi je toto téma velmi blízké. Soubor lidových staveb Vysočina se nachází v místě mého bydliště a v jeho bezprostředním okolí. O historii SLS Vysočina jsem se začala zajímat po ukončení studia na střední škole, kdy jsem rok pracovala na Městském úřadě v Hlinsku na Stavebním odboru. Pracovala jsem s paní Hanou Vaškovou, která měla na starosti Památkovou péči. Tato práce mě velice bavila. Ráda cestuji po památkách, nejen ve Východních Čechách. Dále jsem přímo ve skanzenu na Veselém Kopci měla možnost o prázdninách pracovat při organizování různých akcí. Práce ve skanzenu byla pro mě velice přínosná, jelikož mně to velmi ulehčilo práci s dotazníky. Zároveň jsem mohla být denně v kontaktu s návštěvníky a s lidmi, kteří ve skanzenu pracují už mnoho let. Právě díky nim jsem se dozvěděla mnoho zajímavých informací, které mohu použít pro svoji bakalářskou práci. Cílem této práce je zmapovat postoje a názory návštěvníků ve vztahu památky a cestovní ruch. Chtěla bych vytvořit profil typického návštěvníka a turisty Souboru 12
lidových staveb Vysočina. Ráda bych zjistila, odkud návštěvníci přijíždějí, kde se dozvěděli o této památkové rezervaci, jak se jim na Hlinecku líbí, co je nejvíce zaujalo a naopak, co by změnili. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, na teoretickou a praktickou část. Hlavním bodem této práce je dotazníkový výzkum, který jsem prováděla na území SLS Vysočina. Cílovou skupinou jsou návštěvníci a turisté, kteří přijížděli z různých koutů České republiky a zahraničí. Získané informace aplikuji do tabulek a grafů. Chtěla bych vytvořit profil návštěvníka a turisty SLS Vysočina. Nakonec se chystám vše zhodnotit pomocí SWOT analýzy. Potěšilo by mě, kdyby moje poznatky z této práce byly využity provozovatelem Souboru lidových staveb Vysočina a zároveň byly přínosem pro budoucí návštěvníky tohoto místa.
13
2 Teoretická část 2.1 Památková rezervace Památková rezervace (PR) je podle § 5 odst. 1 citovaného zákona č. 20/1987 Sb. o památkové péči chráněné území s větší historickou kompaktní zástavbou nemovitými památkami. Území bývá obvykle bez rušivých novodobých stavebních zásahů, které by znehodnocovaly urbanistické kvality a charakter prostředí. Většina staveb v rezervaci má zachováno své originální ztvárnění exteriéru, průčelí s drobnými architektonickými detaily, hmotu včetně tvaru střechy, prostorovou dispozici a obvykle také prvky a vnitřní prostorové řešení v co největší autenticitě. Rozvojové plochy určené pro novou výstavbu jsou vyloučeny nebo omezeny na minimum a vhodné k zastavění jen podmínečně, s přesným stanovením regulačních zásad (umístění na parcele, tvar půdorysu, výška římsy a hřebene, sklon střešních rovin). Veškeré stavební úpravy na kulturních památkách i ostatních stavbách v památkové rezervaci podléhají projednání s dotčenými orgány státní památkové péče, případně i s orgány ochrany přírody. Jsou přitom vždy zohledněny a maximálně respektovány výsledky urbanistických rozborů lokality i stavebně-historických a restaurátorských průzkumů hodnotných staveb. Na využití veřejných prostorů i jednotlivých staveb jsou kladeny pouze přiměřené požadavky, při kterých nedochází k žádnému ohrožení památkových hodnot chráněné lokality. [18] Prohlášení určeného území souborem nemovitých kulturních památek či popřípadě archeologických nálezů za památkovou rezervaci, je v kompetenci vlády České republiky. Vláda prohlašuje památkovou rezervaci nařízením a stanovuje také podmínky pro zabezpečení jejich ochrany. Památkové rezervace lze z hlediska velikosti sídel členit na městské (MPR) a vesnické (VPR). Vesnická památková rezervace je příkladem specifického typu rezervace s unikátně dochovanými soubory lidové architektury. S ohledem na mimořádné urbanistické a architektonické hodnoty je smyslem prohlášení sídelního útvaru za památkovou rezervaci plošná ochrana území a historického stavebního fondu. [20]
14
2.2 Skanzen Skanzen je instituce prezentující rekonstrukci historického životního prostředí usedlosti, sídla nebo sídelní krajiny. Expozice je nejčastěji vytvořena přenesením staveb a jiných objektů do výstavního areálu, v němž je prezentován zaniklý způsob života. Muzeum v přírodě může vzniknout i v souboru staveb stojících na původním místě. K metodám budování muzea v přírodě patří i pořizování kopií a rekonstrukce objektů a jiných prvků, jejichž hmotná podstata se nedochovala a z vědeckých důvodů je jejich přítomnost v rekonstruovaném prostředí nutná. Mezi komponenty tohoto prostředí patří biologické prvky, zvláštní rostlinná společenství, kulturní plodiny a hospodářská zvířata, jejichž lokální taxony lze udržovat pomocí biologických metod genetiky. Pojem rekonstrukce prostředí lze rozšiřovat směrem k obnově historických činností. Ty návštěvníkům objasní historický funkční smysl všech komponentů muzea a jejich vztahů. Nejvýraznějším prvkem muzea v přírodě jsou krajinné a sídelní prvky, zejména stavby, které mohou mít kromě expoziční funkce výjimečně i funkci účelovou, s vnitřní částí upravenou pro zajištění expozice (např. sociální zařízení, kuchyně, restaurace). Expoziční objekty pro muzea v přírodě jsou vybírány podle koncepce muzea (regionální, specializovaná např. technické stavby, městská prostředí apod.). Vědeckými metodami je zkoumán jejich vznik a vývoj včetně funkcí. Podle výsledků výzkumu je zvoleno začlenění každého objektu do celku expozice. Muzeum v přírodě jako forma muzejní prezentace bylo v komplexní podobě poprvé zpřístupněno
veřejnosti
a
označeno
tímto
termínem
novináři
v roce
1891
na stockholmském ostrově Djurgarden, V části městských šancí daly expozici název skanzen. V České republice, Slovensku a v Polsku se přeneseně užívá název muzeum v přírodě.[1]
15
2.3 Lidové stavitelství 2.3.1 Utváření sídel Nejstarší sídla na území východních Čech vznikala od 2. poloviny 16. století. V tomto období byly základní osídlovací fáze ukončeny. Nejstarší slovanské vesnice, zprvu související se staršími a mladšími hradištními útvary, ležely ve středním Polabí a na dolních tocích labských přítoků. V 10. století započalo osídlování Hradecka a úpatí Železných hor, v 11. století byla zahuštěna sídelní síť na Pardubicku a Jaroměřsku. Ve 2. polovině 12. století došlo k výraznějšímu osídlování převážně vnější kolonizací. Ta zasáhla výše položená území a postoupila často až k zemské hranici, vedené po hřebenech hraničních hor. Takto byla s výjimkou horských území utvořena základní síť sídel ve východních Čechách. Další sídelní vývoj je charakterizován zakládáním osad v 16. století. Nejvíce jako součást nejbližší vsi, a to kolem výrobních zařízení (kovářské hamry, sklářské hutě). Dále byly zakládány skupiny menších zemědělských usedlostí v prolukách mezi porosty rozsáhlých lesů v podhůří např. Veselý Kopec. S rozmachem výroby kovů, skla a vitriolu od 17. století do poloviny 18. století, vyžadujícím značnou spotřebu dřevěného uhlí, palivového a důlního dřeva. Tím došlo k odlesnění některých nejvyšších ploch. Následné osídlení těchto pasek se utvářelo rozptýlenou zástavbou jednotlivých dvorců, obklopených vlastními pozemky. Z tohoto období jsou nejvýše položené vsi mezi Hlinskem a Poličkou. Poslední osady vznikaly po roce 1777 na vrchnostenských pozemcích. Označujeme je jako raabizační (jejich zakládání se uskutečňovalo z podnětu ekonoma Františka A. Raaba). Tato sídla se vyznačují přesnými geometrickými tvary půdorysů a plužin. [7]
2.3.2 Typy vesnických sídel Období vzniku, historické okolnosti a metody zakladatelů sídla, se odrážejí v půdorysných typech sídel. V nejdéle osídlených úrodných oblastech nacházíme tzv. normativní typy, tj. vesnice návesní, návesní ulicovky nebo silnicovky a vsi ulicové. Patří zde také shlukové s nepravidelným uspořádáním základních usedlostí, případně s románským kostelíkem. 16
Méně úrodné vsi z období středověké kolonizace byly zakládány jako: lesní lánové vsi – řada usedlostí po jedné nebo obou stranách potočního úvalu, případně cesty, lesní návesní vsi – domy obklopovaly náves, vodoteč zůstala stranou, viz příloha F, dvorcové vsi – jednotlivé usedlosti v rozptýlené zástavbě, utvářely se na pasekách po rozsáhlých těžbách od poloviny 16. století do poloviny 18. století. Vesničky založené v 16. století při výrobních zařízeních a zahuštěním sítě stávajících vsí. Jejich typ lze označit jako hromadný se shlukovou zástavbou bez zřetelného plánu. [7]
2.3.3 Lidové stavby Architektura lidových staveb je výslednicí pragmatických přístupů, ovlivněných materiálovými možnostmi, regionálními zvyklostmi a snahou po tvůrčím projevu. Ve 20. století můžeme mluvit již jen o lidové tvorbě v detailní výzdobě štítů a průčelí. Charakteristickým znakem lidového stavitelství je použití místního stavebního materiálu a zachování tradice. Odráží se zde sociální, ekonomické a etnické poměry místa a jeho obyvatel. [24] Lidové stavby jsou archivovány společně se stavební agendou, v agendě požární. Z údajů o domech zničených požárem snadno odvozujeme časové řazení následné výstavby a vznik celých částí některých vsí. [7] Stavební plány zachycují barokizující štíty zemědělských domů, nacházejících se často na předměstích. V 1. polovině 19. století vznikaly na venkově štíty ovlivněny klasicismem. V tomto období se zachovalo velmi málo stavebních plánů. Rozsáhlá plánovaná dokumentace je obsažena ve fondech okresních úřadů od roku 1850. Dokumentace dokládá doznívající vliv klasicismu a nástup novogotiky. Počátkem uplatňování novogotických prvků na vesnickém domě je spojen se jménem architekta a stavitele Františka Schmoranze, působícího na Chrudimsku. Dodnes existují desítky vesnických převážně selských domů postavených podle jeho návrhů. Na jeho plánech jsou řešeny prvky do všech detailů. [7]
17
2.4 Soubor lidových staveb Vysočina 2.4.1 Historie Souboru lidových staveb Vysočina V roce 1955 PhDr. Jaroslav Herout, autor návrhu nemovitých kulturních památek, upozornil na výjimečnost památkových objektů v obci Vysočina. Na základě usnesení našeho státu o zachování kulturního dědictví bylo v roce 1970 orgány státní památkové péče rozhodnuto o záchraně vybraných lidových staveb z okolí obce Vysočina, severní oblasti Českomoravského pomezí a Železných hor. Soubor lidových staveb Vysočina začal vznikat společně se stávajícími objekty, které byly v 50. letech 20. století vyhlášeny nemovitými kulturními památkami v obci Vysočina. Mezi tyto objekty patřily: usedlost na Veselém Kopci č. p. 4., kovárna v Možděnici č. p. 3, část dřevíkovské návsi, židovský lesní hřbitov, zámeček ve Svobodných Hamrech, hospoda č. p. 4 a zbytky hamru, kostel v osadě Svatý Mikuláš ze 14. století a v sousedním Všeradově samota Králova Pila. Výsledky práce prvních deseti let je zásluhou dobrovolných pracovníků státní památkové péče, místních občanů, kolektivu z okolních průmyslových závodů a složek národní fronty. Od roku 1981 je Soubor lidových staveb a řemesel ve správě Státního památkového ústavu v Pardubicích. Předchozí snaha začlenit SLS Vysočina do správy Okresního muzea v Chrudimi byla nereálná. Od ledna 1982 bylo zřízeno samostatné pracoviště správy SLS Vysočina se sídlem správy ve Svobodných Hamrech. [2] Sběrná oblast, ze které byly vybírány objekty lidového stavitelství pro záchranu SLS Vysočina, se dá vymezit spojnicí Svratka – Polička – Litomyšl – Chrudim – Heřmanův Městec – Chotěboř – Svratka. Je to styčné pásmo mezi Čechy a Moravou, s dochovanými jedinečnými doklady v podobě roubených domů, na kterých se dají dobře sledovat společné znaky českého a moravského lidového stavitelství i jejich specifika.
18
Tab. 1: Objekty SLS Vysočina vybudované v letech 1970–1980
Název objektu
Původní místo
SLS Vysočina
Rok
Mlýn a Pila*
Králova Pila
Králova Pila
1970
Kovárna*
Možděnice
Možděnice
1971
Usedlost č. p. 4*
Veselý Kopec
Veselý Kopec
1972
Pazderna
Všeradov
Veselý Kopec
1973
Suška na ovoce
Střítež u Skutče
Veselý Kopec
1973
Polygonální stodola
Sádek u Poličky
Veselý Kopec
1973
Kolářská dílna
Možděnice
Možděnice
1974
Čtyřboká stodola
Krouna
Veselý Kopec
1976
Výměnek
Možděnice
Veselý Kopec
1977
Sýpka
Stan
Veselý Kopec
1978
Mlýn
Oldřetice
Veselý Kopec
1978
Ovčín
Hradiště
Veselý Kopec
1978
Zvonička /kopie/
Jeníkov
Veselý Kopec
1978
Varna povidel
Klešice
Veselý Kopec
1978
Hájenka
Kozojedy
Veselý Kopec
1979
Truhlářská dílna
Svratouch
Možděnice
1979
Rumpál /kopie/
Skala
Možděnice
1979
Stupník na tříslo
Klešice
Veselý Kopec
1979
Kolna se sýpkou
Oldřetice
Veselý Kopec
1980
Sekernická dílna
Dachov
Veselý Kopec
1980
Hamr
Svobodné hamry
Svobodné Hamry
1980
Zařízení hamru
Věžovatá Pláň
Svobodné Hamry
1980
Pozn.: *soukromý objekt Zdroj dat: [2]
19
Tab. 2: Objekty SLS Vysočina vybudované v letech 1982–1997
Název objektu
Původní místo
SLS Vysočina
Rok
Chalupa č. p. 155
Herálec
Veselý Kopec
1982
Vodní Olejna
Damašek
Veselý Kopec
1982
Vodní Pila
Dolní Sloupnice
Veselý Kopec
1983
Usedlost z Lezníku
Lezník u Poličky
Veselý Kopec
1984
Výměnek
Široký Důl
Veselý Kopec
1985
Chalupa bezzemka
Kameničky
Veselý Kopec
1986
Záhřivka
Přívrat
Veselý Kopec
1987
Gregorova dílna
Herálec
Veselý Kopec
1989
Chalupa z Újezdu
Dolní Újezd
Veselý Kopec
1990
Betlém č. p. 62
Hlinsko
Hlinsko
1993
Betlém č. p. 134
Hlinsko
Hlinsko
1993
Betlém č. p. 159
Hlinsko
Hlinsko
1993
Betlém č. p. 180
Hlinsko
Hlinsko
1993
Betlém č. p. 361
Hlinsko
Hlinsko
1993
Betlém č. p. 158
Hlinsko
Hlinsko
1993
Betlém č. p. 162
Hlinsko
Hlinsko
1995
Betlém č. p. 157*
Hlinsko
Hlinsko
1996
Pozn.: *soukromý objekt Zdroj dat: [2] Tab. 3: Objekty SLS Vysočina vybudované v letech 1997–2002
Název objektu
Původní místo
SLS Vysočina
Rok
Betlém č. p. 161
Hlinsko
Hlinsko
1998
Betlém č. p. 182
Hlinsko
Hlinsko
1998
Betlém č. p. 318
Hlinsko
Hlinsko
2001
Betlém č. p. 362
Hlinsko
Hlinsko
2001
Betlém č. p. 416
Hlinsko
Hlinsko
2002
Usedlost č. p. 19
Mokrá Lhota
Veselý Kopec
2002
Zdroj dat: [2]
Ke společným znakům roubených domů v Čechách i na Moravě ve vymezené sběrné oblasti patří: zdobené lomenice, okřídlí, nápisy na záklopových prknech a podlomenice. Odlišnosti jsou především v půdorysném uspořádání usedlostí. Usedlost na Hlinecku a vyšších částech Železných hor měla nejčastěji hromadnou a skupinovou zástavbu dvora,
20
kdy jednotlivé objekty dvůr volně obklopovaly. V okolí Hlinska byly lomenice zdobeny lať ováním do tvaru mřížek, úzkých stromečků a detailů. Celkový ráz krajiny doplňovala drobná výrobní zařízení poháněna vodou, ale i obydlí nejchudších vrstev obyvatelstva – pazderny a pastoušky. K drobným stavbám v minulosti patřily zvoničky, kříže a rozcestníky. [5] Obr. 1: Ukázka lomenice
Zdroj dat: Vlastní fotografie
2.4.2 Sbírkový fond SLS Vysočina Původně byly předměty získávány formou darů s cílem vybavit interiéry prvních zpřístupňovaných objektů. K nejvýznamnějším darům patřily předměty pocházející z bednářské dílny pana Košť ála v Hlinsku. Formou nákupu byla obohacena sbírka o oděvní části ženského kroje původem z Podlažic.[2] V současné době tvoří etnografickou sbírku přes 2 500 předmětů ve sbírkové evidenci, 2 000 předmětů pomocných a studijních, z nichž část bude po přehodnocení převedena do sbírkové evidence.
21
Sbírka se zaměřuje na předměty z domácností, oděv a doplňkový textil, nábytek, nástroje lidových řemesel a techniky, zemědělské nástroje a stroje, vozy a předměty lidové výtvarné kultury. Další rozšiřování sbírky je omezeno velikostí depozitářů a expozic a množstvím finančních prostředků na nákupy a konzervaci předmětů. Konzervátor SLS Vysočina ošetřuje sbírkové předměty i roubené a zděné konstrukce lidových staveb. Podstatnou část konzervovaných předmětů tvořily předměty z darované bednářské dílny a exponáty v areálu statku z Mokré Lhoty ve skanzenu na Veselém Kopci. [28] SLS Vysočina je členem: •
Asociace muzeí a galerií ČR,
•
Kolegia muzeí v přírodě při Národopisné společnosti ČR,
•
Etnografické komise východních Čech při Národopisné společnosti ČR.
2.4.3 Dokumentární činnost Filmová dokumentace Od roku 1982 SLS Vysočina spolupracovala s oddělením filmové dokumentace Památkového ústavu v Pardubicích. Z této spolupráce, která trvala až do zrušení tohoto oddělení v roce 1990, vznikly následující dokumentární filmy. Odborní pracovníci nejen vybírali jejich náměty, ale zpracovávali scénáře a stávali se režiséry: [2] •
Poslední sekerníci – námět a scénář L. Štěpán, režie S. Kuboušek,
•
Řemeslo minulosti – námět I. Vojancová, scénář a režie S. Kuboušek (o pečení chleba),
•
Vánoce na Veselém Kopci – námět a scénář I. Vojancová a K. Skopová, režie I. Vojancová, tento film získal v roce 1986 hlavní cenu v kategorii vědeckých a populárně vědeckých filmů na přehlídce ETNOFILM v Čadci,
•
Jaro na Veselém Kopci – námět I. Vojancová, scénář K. Skopová,
•
Opálky ze Studnic – námět I. Vojancová, scénář V. Břízová, režie S. Kuboušek,
•
Výroba medového pečiva – námět, scénář, režie I. Vojancová,
•
Plastiky lidových řezbářů – námět a scénář I. Vojancová, režie S. Kuboušek (tvorba lidových řezbářů z Hlinecka),
22
•
Řezbář z Vysočiny – námět I. Vojancová, scénář a režie S. Kuboušek (portrét lidového řezbáře pana F. Dřevíkovského z Nového Města na Moravě),
•
Masopust z Vortové – námět, scénář, režie I. Vojancová,
•
Bratři – námět a scénář I. Vojancová, režie S. Kuboušek, film věnovaný lidovým řezbářům bratrům F. a J. Mičkovým z Polničky u Žďáru nad Sázavou zůstal nedokončen. [2]
Pohádky natočené na Veselém Kopci •
Lotrando a Zubejda,
•
Nesmrtelná teta,
•
O statečném kováři,
•
seriál Cirkus Humberto,
•
Zakletý vrch,
•
Jak kováři k měchu přišli.
Fotodokumentace Archiv SLS Vysočina vlastní více jak 2 500 kusů dokumentárních černobílých i barevných fotografii lidových staveb, lidových řemesel a kulturně vzdělávacích programů. Propagace a publikace Během existence SLS Vysočina vzešlo mnoho článků a statí v odborných časopisech. Byly vydány almanachy, které se věnují rozmanitým oblastem památkové péče, lidového stavitelství a lidové kultury. Pracovníci SLS Vysočina vydali několik populárně-vědeckých monografií. Velmi důležitá je propagační činnost v tisku, rozhlase a televizi při popularizaci lidového stavitelství a lidové kultury. Za propagaci lidové kultury v médiích byla paní PhDr. Ilona Vojancová v roce 2002 oceněna v kategorii „Jiné projekty.“ [2]
23
2.5 Památková rezervace Betlém v Hlinsku Městská část Betlém je urbanisticky a architektonicky hodnotným souborem dochovaných historických staveb, nacházejících se na pravém břehu řeky Chrudimky mezi Tylovým náměstím a kostelem v Hlinsku. Svůj název získala podle dobového pojmenování této městské části, viz příloha E. [15] Obr. 2: Památková rezervace Betlém v Hlinsku
Zdroj dat: Vlastní fotografie
Vznik památkové rezervace souvisí se zrušením nevolnictví a rozvojem řemesel. Pozemek na Betlémě uvolnila tehdejší rychmburská vrchnost pro nově příchozí obyvatele Hlinska. Dříve byl tento pozemek používán jako obecní pastvina. Mapa města Hlinska z roku 1731 zachycuje v tomto prostoru pouze dvě chalupy. Ovšem po polovině 18. století zde došlo ke stavebnímu rozvoji, který byl na počátku 19. století dokončen. Roku 1839 je prostor Betléma zastavěný na nejvyšší možnou míru. Byly zde postaveny roubené domy, které měly původně tři prostory: světnici, síň s černou kuchyní a komoru. Ve východních Čechách se zachytilo přes šest set nápisu na lomenicích, z nichž asi sedmdesát je datováno po roce 1845. Zdobné prvky (lomenice) jsou v prostředí Betléma 24
však velmi prosté. Původní krytinou všech domů byl šindel, teprve na přelomu století se šindel začal překrývat lepenkou. Zděné domy se na Betlémě objevily jen výjimečně v polovině 19. století. [6]
2.5.1 Vývoj v 18.–19. století V 18. století si zde své domy začali stavět domkaři a domácí řemeslníci. Z řemeslníků to byli původně hrnčíři, kteří město svými výrobky proslavili a dali mu i jméno Hlinsko. Ovšem po roce 1870 došlo k vyčerpání ložisek kvalitní hrnčířské hlíny a hlinečtí obyvatelé si hledali jinou obživu. Stalo se jí zpracování lněných vláken. Z dalších řemesel, která se na Betlémě objevila, můžeme jmenovat krejčovství, bednářství, ševcovství, truhlářství. Na počátku 19. století se začaly objevovat zděné domy s klasicistními prvky. V souvislosti s hospodářskými a sociálními změnami začaly roubené domy postupně měnit svůj vzhled. Stěny získávaly bílý nebo barevně tónovaný nátěr. Docházelo k částečnému přezdívání komorových částí, předělování větších světnic, přibývalo hospodářských přístavků, zvětšovala se okna. Začátkem 20. století překryla šindelové střechy a dřevěné lomenice lepenka, později eternitové tašky, které se staly typickým prvkem Betléma první poloviny minulého století. S koncem 19. století stoupal i počet kožešníků. V Hlinsku došlo k rozvoji textilních továren a Betlém se stal místem, kde bydleli rodiny dělníků zaměstnaných v textilních továrnách. Na Betlémě se také nalézal obchod s plátnem, zeleninou, hokynářství a obchod s dřevěným zbožím. Betlémské chaloupky byly místem, kde lidé bydleli i pracovali. Řemeslníci měli své dílny přímo pod jejich střechami. Každá chaloupka na Betlémě byla obydlena dvěma rodinami a pod jejich střechami žilo průměrně devět lidí. [2]
25
2.5.2 Vývoj od roku 1989 V roce 1989 se podařilo alespoň část objektů zachránit a Betlém se stal součástí Souboru lidových staveb Vysočina. Málokteré město v České republice se může pochlubit podobnou historickou památkou, o které odborníci tvrdí, že je ojedinělá i ve střední Evropě. První opravené objekty byly návštěvníkům zpřístupněny v roce 1993. Od roku 1995 je část hlineckého Betléma prohlášena památkovou rezervací. [2] Současnost Urbanistický i architektonický cenný soubor s více než dvaceti původních roubených a zděných domů obsahuje celkem 14 zrekonstruovaných objektů. Objekty byly postaveny od poloviny 18. do poloviny 19. století. Přibližují život nejen tehdejších obyvatel, ale i zvou k příjemnému posezení v hospodě U Svatého Huberta, čajovně, cukrárně nebo si návštěvníci mohou koupit lidové výrobky a bylinky. V prostorách Betléma sídlí i základní umělecká škola. [23] V areálu Betléma se konají různé kulturní a společenské akce. Především rok 2009 byl na tyto akce bohatý, jelikož uplynulo 660 let od první ověřené písemné zmínky o Hlinsku a 175 let od získání statutu města. Dne 12. června 2009 se v restauraci U Huberta konal Country večer. V neděli 14. června 2009 zde bylo slavnostní setkání delegace z partnerských měst. Od 1. července do 31. října 2009 probíhala v chaloupce č. p. 365 výstava „Aby oči viděly a uši slyšely“. Tato výstava se uskutečnila díky velkému množství fotografií a archivních materiálů. Na fotografiích návštěvníci mohli sledovat proměny památkové rezervace. První část je věnována rychlému vzniku Betléma a jeho vývoje. Druhá část se zabývá smutným obdobím úpadku. Třetí část si všímá obnovy části betlémských domků a jeho nového života, do kterého Betlém vstoupil díky rozhodnutí o jeho částečné záchraně. [11]
2.5.3 Revitalizace památkové rezervace V rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod – Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, připravilo Hlinsko projekt na revitalizaci Památkové rezervace lidové architektury Betlém. Projekt se skládá z několika částí. Stavebně nejnáročnější je celková rekonstrukce jednoho z nejhodnotnějších domů tohoto 26
urbanistického celku, a to památkově chráněného objektu č. p. 178, který bude z části jako expozice a zároveň poskytne potřebné zázemí pro konání kulturně-vzdělávacích programů z oblasti lidové kultury. Ve vstupní části areálu vznikne objekt sociálního zázemí. Dalším rozsáhlým celkem je komunikační systém a zelené plochy. V rámci projektu je plánováno vydláždění všech vstupů do areálu, úprava plochy za uliční zástavbou v Komenského ulici, vydláždění cesty podél Drachtinky, rekonstrukce dobového mostku přes řeku Chrudimku a vybudování cestního systému v prostranství před Orlovnou včetně řízeného parkovacího stání. Zde by rovněž měla vzniknout odpočinková zóna a dětské hřiště. Významnou změnu prodělá informační systém, a to jak v samotné památkové rezervaci, tak i v rámci města. Aby se Betlém mohl stát skutečně jedním z kulturních center města, bude pořízeno mobilní zastřešené jeviště a dostatečný počet lavic k sezení. Nově upravený areál bude opatřen bezpečnostním systémem, který by měl zabránit případným útokům vandalů. Celkové náklady jsou předběžně stanoveny na cca 30 milionů korun, přičemž 92,5 % by mělo být hrazeno z prostředků Evropské unie a 7,5 % z rozpočtu města Hlinska. Práce budou zahájeny během prvního pololetí roku 2010. [8]
2.5.4 Interiér domu Černá kuchyně – začala se rozšiřovat od druhé poloviny 16. století. Z prostoru černé kuchyně se obsluhovala vyhřívací a chlebová pec umístěna ve světnici. Na základě josefínského řádu z roku 1785 se černé kuchyně roubily převážně ze dřeva. Vyzděná byla pouze stěna s topeništěm pod komínem. U větších domů se černá kuchyně nacházela v předěleném přístěnku (prostor podél světnice na okapové straně), u menších domů na konci síně, ze které se postupně vyčleňovala. V některých chaloupkách můžeme vidět hliněné trouby. Vařilo se v nádobí z litiny. [7]
27
Obr. 3: Chlebová pec
Zdroj dat: [5]
Světnice – v roubené chaloupce byla jedna obytná místnost, ve které se sdružovali všichni obyvatelé domu. V místnosti byly dvě až tři okna v průčelí a jedno do dvora. V severozápadní části Železných hor bývalo v průčelí také zdvojené okno nahoře opatřené členitou římsou. Malá okénka měla komora a někdy černá kuchyně. Podlahy ve světnici nahrazovala udusaná hlína s vaznou příměsí. Teprve během 19. století se dělaly podlahy dlážděné a prkenné, výjimečně se vyskytují v selských chalupách již na začátku 18. století. Naopak v chudých domcích přetrvala dusaná hlína až do 20. století. Stropy byly zaklopeny plnými nebo štípanými kulači, později širokými prkny. Zaklopení i stropní trámy se nebílily, napouštěly se hnědě krví. Podpěrné sloupy stropních průvlaků jsou známy na Chrudimsku jen z mlýnů a větších sýpek, kde vynikaly zdobným tvarováním. [7]
28
Obr. 4 Plánek domu na Betlémě
Zdroj dat: [5]
Interiér světnice dotvářel selský nábytek, rozestavěný podle ustáleného zvyku. Stůl, lavice a židle stály v protilehlém koutě vůči peci, na stěně visely náboženské podmalby na skle. [7] Nad stolem byl pověšen dožínkový věnec, který dostával hospodář na konci žní. Tento věnec se potřel medem. Sloužil k tomu, aby se na něm usazovaly mouchy. Kout místnosti byl doplněn koutní skříňkou. V této skříňce byly všechny důležité věci pro obyvatelé domu. V případě požáru tuto skřínku vzali a měli všechny věci pohromadě. Požáry byly velmi časté, jelikož byl nedokonalý topný systém. Ve světnici býval také tkalcovský stav a další zařízení, které sloužilo domácímu tkalcování.
29
Obr. 5:Vyzdobený interiér Mičkovi chalupy z Herálce
Zdroj: Vlastní fotografie
2.5.5 Objekty Betlém Hlinsko Domek č. p. 180 – první písemná zpráva se vztahuje k r. 1790. V současnosti je domek využíván jako prodejna výrobků zhotovených lidovými řemeslníky. Domek č. p. 62 – nejmenší dochovaný domek byl postaven v r. 1777 Františkem Vtípilem. Původně byl celý roubený. Ve 20. letech 20. století byly stěny komory vyzděny a kolem domku přibyly přístavky, které byly využívány jako kůlna a chlév. Domek č. p. 64 – větší roubené stavení z 2. poloviny 18. století má trojdílnou dispozici, tj. velkou obytnou světnici, síň, na kterou navazuje klenutá černá kuchyně a komora. Součástí domku bývaly i přístavky a chlívky v zadní části. Domek obývaly zpravidla dvě početné rodiny. V 19. století se zde provozovala řeznická živnost. Poslední obyvatelka domku zde žila až do 80. let 20. století. Objekt se šindelovou střechou a bíle vyspárovaným roubením je nyní využíván jako prodejna bylinek a drobných bytových doplňků. Domek č. p. 159 – patří k nejstarším dochovaným domům této části města. Jeho vznik dokládá nápis na záklopovém prkně: „Tento domek jest wyzviženen z nákladu Jana 30
Beneše roku 1765“. Toto zachované datování patří k nejstarším známým datováním záklopových prken ve východních Čechách. V 19. století se v tomto domku po určitou dobu i vyučovalo, bývala zde 1. a 2. třída. Interiér je datován do 1. poloviny 19. století. Světnice je velmi prostorná, je v ní umístěn malovaný nábytek. Domek č. p. 158 – přízemní roubený objekt se sedlovou střechou krytou šindelem nesenou zdvojenými stropními trámy. Pochází z poloviny 18. století. Bílý vápenný nátěr na roubení dokládá mladší vývojovou fázi užívanou na Betlémě od konce 19. století. Po celé 19. století obývaly domek převážně rodiny tkalců. Expozice tohoto objektu je datována do počátku 20. století. Připomínají výrobu hraček na Hlinecku. V komoře je tkalcovská dílna se stavem a ukázkou tkaní koberců, které bylo v Hlinsku velmi rozšířené. Domek č. p. 162 – pochází z poloviny 18. století. Dům má tradiční trojdílné uspořádání, velkou světnici, síň s pozůstatky černé kuchyně a dvě komory. Domek prodělal pouze drobnější stavební úpravy. Byla zvětšena okna v průčelí a zazděn boční okenní otvor ve světnici. V současné době slouží pro výstavy pořádané SLS Vysočina i výstavy organizované nájemníkem. Domek č. p. 361 – roubené, převážně podezděné stavení s obytnou světnicí, komorou a hrnčířskou pecí zvanou pecník, kterou postavil kolem r. 1800 hrnčíř František Bielovský. Překrytí šindelové střechy a bedněného štítu eternitem je typickým prvkem Betléma tehdejší doby. Objekt byl rekonstruován v r. 1989 a veřejnosti slouží jako čajovna. Kupecký krám – jedná se o kopii domu č. p. 141 stojícího v městské části Podkostelí nedaleko od Betléma. Objekt stojí na místě bývalého domu č. p. 165, zbouraného v 70. letech 20. století. Domek č. p. 157 – hospoda – objekt hospody u Sv. Huberta byl postaven r. 1994. Domek č. p. 362 – rozsáhlejší roubený dům sestává ze dvou konstrukčně propojených křídel. Objekt slouží prostřednictvím svého nájemce jako centrum ochrany přírody regionu Hlinecka a ekoagroturistiky. Domek č. p. 400, 416 – oba objekty jsou soukromým vlastnictvím a zároveň součástí památkové rezervace. Dům č. p. 400 je trvale obydlen, dům č. p. 416 prodělal celkovou
31
rekonstrukci a bude využíván k podnikatelským účelům. Zajímavostí domu č. p. 416 je místo narození později význačného rakousko-uherského kartografa Josefa Homolky. Domek č. p. 466 – drobné roubené stavení s trojdílnou komorovou dispozicí pochází z 2. poloviny 18. století. Od r. 2002 probíhá celková rekonstrukce. Domek č. p. 161 – větší roubený bílený domek s lepenkovou střechou byl postaven ve 2. polovině 18. století. Jeho zvláštností je jediná dochovaná roubená stodůlka stavebně navazující na obytnou část. V současnosti je domek využíván k výstavním účelům. Domek č. p. 167, 168, 176 – domky jsou trvale obydleny a tvoří součást památkové rezervace. Domek č. p. 178 – původně větší roubený domek s trojdílnou dispozicí byl na přelomu 18. a 19. století přezděn a rozšířen o stodolu a kolnu. Štít má klasicistní ráz s malými oválnými okénky. Vzácným dokladem této pro Hlinsko typické výrobní činnosti je jediná dochovaná vnitřní hrnčířská pec. Domek č. p. 182 – zděný klasicistní přízemní domek s jednoduchou trojdílnou dispozicí byl postaven na počátku 19. století. Nyní je plně využíván jako konzervátorská a restaurátorská dílna k potřebám SLS Vysočina. Domek č. p. 318 – přízemní domek s později přezděnou obytnou částí a původními roubenými komorami pochází z konce 18. století. Rekonstrukce domu byla dokončena v r. 2001. Probíhali zde přípravné práce k nainstalování pilníkářské dílny. Z tohoto důvodu byla k původnímu objektu dostavěna kopie zděné dílny, ve které návštěvníci poznají ruční výrobu pilníků, jež byla v minulosti značně rozšířena na Hlinecku a Svratecku. [17]
32
2.6 Skanzen Veselý Kopec Osada Veselý Kopec vznikala od 16. století. Byla zastávkou „Moravské cesty“ s mlýnem, pekařstvím a šenkem. Dnes je známa především expozicí lidového stavitelství v přírodě – Souboru lidových staveb Vysočina. [2] Objekty jsou volně rozptýlené na území Veselého Kopce. Postupně zde vznikl stavebně i expozičně ucelený soubor lidových staveb dokumentující vývoj vesnického domu, bydlení a hospodářských staveb Českomoravské vrchoviny a Železných hor. Obdobná pozornost byla již od prvních let věnována také interiéru obytných i hospodářských částí dokládajícímu životní způsob venkovského obyvatelstva. [22] Expozice lidového stavitelství na Veselém Kopci byly zpřístupněny v roce 1972. V této době návštěvníci mohli shlédnout tkalcovskou světničku, stodolu a haltýř usedlosti č. p. 4 u Pilných. Otevření navazovalo na dříve zpřístupněný mlýn, Královu Pilu a kovárnu v Možděnici. [23] Skanzen na Veselém Kopci je po skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm druhý největší v České republice a největší v Čechách. Na Veselém Kopci bylo postupně realizováno 25 objektů. Ve skanzenu už bohužel není volný pozemek pro další objekty, proto se nepočítá s jejím rozšířením. K hodnotným lidovým stavbám patří zejména čtrnáctiboká polygonální stodola přenesená ze Sádku u Poličky. Je již jedinou dochovanou stodolou v českých zemích, dále vodní obilní mlýn s mechanickou varnou povidel a stoupou na kroupy, vodní olejna či chalupa drobných zemědělců z Herálce. Dále návštěvníci mohou vidět funkční chlebovou pec, ve které se při programech peče domácí chléb. [2] Rozmístění jednotlivých objektů na Veselém Kopci najdete v příloze D.
33
Obr. 6: Polygonální stodola
Zdroj dat: Vlastní fotografie
Než se jednotlivé objekty dostaly do skanzenu, bylo vše velmi náročné. Musely se najít stavby, které by vypovídaly danému období. Vše se zdokumentovalo, nafotografovalo a každá chaloupka byla rozebrána na malé kusy. Podle čísel a plánků se opět poskládala na daném místě. Většina staveb na Veselém Kopci vznikala kombinací transferu původního objektu a užití kopie nepoužitelných či chybějících jednotlivých prvků i celých částí. Nejzdařilejší objekt je v tomto směru polygonální stodola ze Sádku u Poličky, Mičkova chalupa z Herálce a vodní mlýn s varnou a stoupou z Oldřetic u Skutče. Mezi objekty, které se nepodařilo vhodně zrekonstruovat, patří kritizovaná chalupa z Dolního Újezdu. Na tomto archaickém a hodnotném stavení bylo místo původních a tradičních materiálů použito moderních stavebních prvků. Tím se ztratily nejcennější autentické prvky. [2]
34
Obr. 7: Chalupa z Dolního Újezdu
Zdroj dat: Vlastní fotografie
2.6.1 Objekty na Veselém Kopci Zemědělská usedlost z Hlinecka – jedná se o stavbu tzv. rozptýleného typu obytné a hospodářské objekty jsou seskupeny kolem dvoru a stavebně na sebe nenavazují. Usedlost z Hlinecka se skládá z těchto objektů: Obytný objekt – dnes je využíván jako provozní zázemí skanzenu. Sýpka (špejchárek) – je ukázkou typické hospodářské stavby v oblasti Českomoravské vrchoviny a Železných hor. Často bývala umístěna proti oknům světnice. Sloužila jako zásobárna obilí a sklad nářadí. Ovčín – je umístěn nad výměnkem. Pochází z 18. stol. Otevřená část sloužila přes léto jako přístřešek pro ovce, přes zimu byly ovce ustájeny v uzavřené části, viz příloha C. Výměnek s chlévem – výměnkáři ho obývali jen od jara do podzimu, protože neměl možnost vytápění. Okénko mezi obytnou částí a chlévem sloužilo k pozorování a jako
35
otvor k proudění živočišného tepla do obytné části. Ve výměnku je expozice z konce 18. stol. Prasečí chlívek – je drobnou hospodářskou stavbou volně uzavírající dvůr. Čtyřboká stodola – je ukázkou typické stodoly Hlinecka. Byla přenesena z Krouny za Hlinskem a pochází z 18. stol. Stodola s mlatem a dvěma přístodůlky má výrazně navýšený vjezd a je neprůjezdná. Nyní je zde umístěno nářadí na úpravu půdy a zpracování zrní. Další objekty Návesní zvonička – zvoničky se objevují v českých vesnicích v polovině 18. století v souvislosti s „ohňovým“ patentem Marie Terezie z r. 1751, který nařizoval ohlašovat požár zvony. Zvonička je rekonstrukcí zvoničky z Jeníkova u Hlinska. Usedlost z Lezníku – reprezentuje typickou čtyřbokou zemědělskou usedlost. Dvůr je ze všech stran zastavěn obytnými a hospodářskými budovami. Nad vjezdem do dvora je sýpka. Obytná část má bohatě zdobenou lomenici s malovaným okřídlím a záklopovým prknem s datem 1827. Expozice v usedlosti se vztahuje k 1. polovině 19. stol. V obytné místnosti je umístěn tkalcovský stav (z r. 1830) a další nástroje potřebné ke tkaní sukač a cívečnice. Tkalcování bylo v této oblasti velmi rozšířené a často na něm závisela obživa celé rodiny. V usedlosti se dále nachází černá kuchyně. V hospodářské části objektu je ukázka zemědělského nářadí. Polygonální stodola ze Sádku – na Veselý Kopec přenesli tuto netradiční čtrnáctibokou stodolu za Sádku u Poličky, kde stávala již v roce 1680. Vzácná je nejen pro své netradiční provedení bočních stran, ale také díky střešní krytině. Celý objekt pokrývá kvalitní sekaný šindel. Šindel patřil na Hlinecku k nejrozšířenějším střešním krytinám ještě na počátku 20. století. Uvnitř stodoly je expozice starých venkovských povozů. Loutkářská maringotka – maringotka je zapůjčena Muzeem loutkářských kultur v Chrudimi. Patřila rodině Vojtěcha Kopeckého, který hrál klasické loutkové hry ve vesnicích až do 60. let 20. stol. Usedlost č. p. 4 („U Pilných“) – objekt stojí na svém původním místě. Jedná se o roubenou usedlost z počátku 17. stol. Je tedy nejstarší dochovanou usedlostí 36
na Hlinecku. Skládá se z obytné a hospodářské části. V obytné části je jediná vytápěná světnice, síň a komora. Hospodářská část je tvořena chlévy, nad nimiž jsou další dvě patrové komory přístupné z pavlače. Zakončena je stodolou s doškovou střechou. Usedlost doplňuje holubník na kůlu (přenesen z Hrochova Týnce) a původní haltýř v louce za usedlostí. Usedlost je soukromým objektem, který je dodnes obýván. Haltýř – na Veselém Kopci je posledním roubeným haltýřem na Vysočině. Suška lnu (pazderna) – pěstování lnu bylo v této oblasti značně rozšířeno. V sušce se len dosoušel a částečně zpracovával. Jsou zde instalovány nástroje sloužící ke zpracování lnu (žebřiny, drhlen, trdlice, vochle, valach). V minulosti byly sušky obývány nejchudší vrstvou obyvatelstva. Suška na ovoce – jedna z nejstarších dochovaných sušek u nás se vytápěla vodorovným kanálkem. Žár z kanálku stoupal k dřevěným roštům, na kterých bylo vyrovnané ovoce. Hájenka – komorový dům s chlévem má bohatě zdobenou lomenici se slunečním motivem, viz příloha C. Hájenka je využívána k výstavním účelům. Doplňuje ji včelín s několika druhy úlů. Chaloupka bezzemka – původně byla využívána jako suška lnu, později sloužila jako obydlí pro nejchudší vrstvy vesnického obyvatelstva. Vodní pila z Dolní Sloupnice – pila stávala v blízkosti mlýna od r. 1854. Byla poháněna jedním vodním kolem, od r. 1934 turbínou z mlýna. Jediný řezný list je umístěn vodorovně, umožňoval řezat na obě strany a hlavně klády s velkým průměrem. Posun vozíku s kládou je zajišť ován složitým zařízením pomocí převodů a spojek. Provoz na pile byl ukončen v r. 1950. Vodní olejna z Damašku u Pusté Rybné – pochází z konce 18. stol., v provozu byla do r. 1936. Sloužila k lisování oleje z lněného semene. Drcení lněného semene zabezpečovala vodní síla, lisování se provádělo ručně. V olejně jsou instalovány nástroje sloužící ke zpracování oleje (drtící stoupy, paleční kolo, ruční lis). Bělidlo (záhřivka, kotlina) – v hřebenu střechy je otvor krytý druhou stříškou, tzv. sedlem. Objekt sloužil k bělení lněného plátna. Vodní obilní mlýn s varnou povidel a stoupou na kroupy – stojí na místo původního mlýna, který v roce 1909 vyhořel. K obnovenému mlýnu byla připojena varna povidel 37
na vodní pohon a stupník na tlučení třísla, viz příloha C. Vybavení světnice je z 2. poloviny 19. stol. Z mlýnice se vchází i do varny povidel z 2. poloviny 19. stol., která je umístěna v roubeném přístavku a je opět ukázkou důmyslného využití hnací vodní síly. V provozu byla do r. 1929. Olejna z Damašku u Pusté Rybné – v Damašku sloužila k výrobě oleje již od 2. poloviny 18. století, lisovalo se zde lněné semeno. Při výrobním procesu byla použita vodní síla. Dokonce ještě na začátku 20. století, kdy objekt olejny využívali původní majitelé k pohonu mlátičky, okružní pily či šrotovníku. Sekernická dílna – je umístěna naproti mlýnu v bývalé roubené kolně se sýpkou. Sekerníci zhotovovali hlavně vodní a paleční kola pro mlýny, zařízení na vodní pohon a další dřevěné mechanismy. K výrobě vodních a palečních kol sloužil šestiramenný kříž. Další součástí sekernické dílny je hoblice, obřeznice a šlapací soustruh, na kterém se hlavně ostřilo nářadí. Stupník na tlučení třísla – je postaven z pískových kvádrů a sloužil k drcení smrkové kůry na tříslo pro koželuhy, kteří jej používali na vydělávání kůží. Tři okované stoupy byly poháněny vodní silou, jež se přenášela zvlášť kovaným řetězem od hlavní hřídele mlýna. Stoupy drtily smrkovou kůru v dubovém žlabu. Koncem 19. stol. bylo zařízení modernizováno, na půdě objektu byly umístěny kotoučové pily, které kůru rozřezaly a mezi nimi upevněné ozubce kůru trhaly na kousky. Ty se potom prosívaly přes síta a větší kusy se drtily pod stoupou. Chalupa z Herálce pod Žákovou horou (Míčkova chalupa) – chalupa pochází z r. 1821. Svědčí o tom dochovaný nápis na záklopovém prkně. Expozice je datována do 1. čtvrtiny 20. stol., jsou zde proto k vidění i první tovární výrobky (žentour, odstředivka aj.). Vnitřní dispozice objektu je typická pro oblast Horácka. Obytná i hospodářská část jsou pod jednou střechou vzájemně propojené. Ze síně byl přístupný chlév, komora, obě světnice a otevřené ohniště s ústím do pece. Schody vedou na půdu, kde byla i sýpka. V období mezi dvěma světovými válkami si původní majitelé přistavěli k objektu dva přístavky. Větší, který chrání vstup do domu, nahrazoval svou funkcí stodolu. Menší přístavek na druhé straně objektu býval šindelářskou dílnou. Truhlářská dílna – byla postavena kolem r. 1940. Je ukázkou skromné dílny výrobce, tehdy běžně používaného dřevěného nářadí (hrábě, valchy, lopaty apod.).
38
Usedlost z Mokré Lhoty – selský statek, který tvoří velké obytné stavení z opukového kamene se síní, světnicí, kuchyní a bývalou černou kuchyní s chlebovou pecí. Součástí stavení jsou rozsáhlé klenuté chlévy, přestavěné v polovině 19. století. Klasicistní úprava štítu s bohatým rostlinným dekorem a výklenkem s plastikou sv. Jana pochází z přestavby v r. 1866, kdy byly zároveň upraveny chlévy, zvětšena kolna a uzavřen dvůr. [17]
2.6.2 Akce pořádané na Veselém Kopci Velkou výhodou je, že programy jsou velice pestré a návštěvník pokaždé najde něco nového a zajímavého. Zaměstnanci Souboru lidových staveb do toho vkládají veškeré svoje úsilí, aby vše proběhlo v pořádku a návštěvníci si odnesli plno nevšedních zážitků. Kromě běžných sezónních výstav se konalo na Veselém Kopci v roce 2009 celkem devět tematických programů, viz příloha B. Ráda bych v této práci popsala ty programy, kterých jsem se sama zúčastnila. Veselý Kopec školám Ve dnech 8. až 12. června 2009 byla akce zaměřena pro školy. Příprava na tuto akci trvala celkem šest týdnů. Programu se zúčastnilo mnoho škol z celé České republiky. Pracovnice SLS Vysočina paní Obolecká rozesílala e-maily nebo se telefonicky domlouvala se zástupci škol, zda by měli zájem zúčastnit se této akce. Mnozí pozvání přijali a uspořádali pro děti výlet na Veselý Kopec. Program Veselý Kopec školám se konal už potřetí a vždy měl velký ohlas. V roce 2008 byl zaměřen na ukázky lidových řemesel. V roce 2009 byl věnován skladbě všedního i svátečního jídelníčku v lidovém prostředí zhruba před sto lety. Program byl náročný na organizaci a na zajištění surovin. Nebylo by ho možné realizovat bez finanční podpory Ministerstva kultury ČR a bez pomoci sponzorů Mlékárny Hlinsko, s. r. o., Pekárny Borová, Zemědělské, a. s. Vysočina se sídlem v Dřevíkově a Kávovin, a. s. v Pardubicích. SLS
Vysočina
spolupracuje
se
Střední
průmyslovou
školou
potravinářskou
v Pardubicích. Studenti si zde vykonávali svoji praxi a zároveň připravovali chutné tradiční pokrmy např. podplamenice. [10]
39
Jak podotkla ředitelka Souboru lidových staveb Vysočina paní Vojancová „Cílem akce zaměřené pro školy je, aby se děti do prohlídky aktivně zapojily a samy si hledaly potřebné informace o historii.“ Pro děti byly připraveny studijní materiály o Veselém Kopci. Děti pozorně poslouchaly výklad průvodců a vše si pečlivě zapisovaly do připravených listů. Se složitějšími otázkami jsem jim pomáhala. Velmi mě potěšila jejich aktivita a zájem. Díky panu Bukáčkovi z Krouny si děti mohly samy vyrobit a namalovat hračku ze dřeva. V další chaloupce si zkoušely uplést z těsta jidáše. Bylo to pro ně určitě velké zpestření. Program Veselý Kopec školám byl připraven pro děti ze základních škol ve věku od 6 do 15 let. Celkem se tohoto programu zúčastnilo 680 dětí a 40 pedagogů. Děti přijížděly ze všech koutů České republiky jako například z Trutnova, Hlinska, Chotěboře, Jihlavy, Pelhřimova, Poličky, Letohradu, Hradce Králové, Chlumce nad Cidlinou, Holic nebo Plzně. [10] Jak se dříve hospodařilo Při této akci si lidé mohli vyzkoušet nástroje, se kterými se dříve pracovalo. Například práci s mlátičkou na obilí, s pomocí dráteníka vyrobit různé ozdoby a hlavně ochutnat tradiční česká jídla. Největší ohlas měly křesné placky, které jsou vyrobeny jenom s vody a mouky. K tomu se podával tradiční nápoj – melta. Dále návštěvníci mohli ochutnat chleba s tvarohem nebo máslem. Máslo se stloukalo v máselnici přímo na Veselém Kopci. Lidé byli nadšeni, protože mnozí tento způsob výroby másla viděli poprvé. V Hájence hospodyňky pekly koláče, buchty a vdolky, které se podávaly s gulášovou polévkou. V chaloupce z Dolního Újezdu lidé ochutnali brambory se zelím. Všechno jídlo bylo skromné, ale velmi chutné. V každé chaloupce byla připravena ošatka na dobrovolný příspěvek. V jedné chaloupce se za den vybralo přibližně 1 000 Kč. Z tohoto příspěvku se financují drobné opravy a doprava zaměstnanců na Veselý kopec. Při tomto programu byla zprovozněna varna na povidla, která je umístněna v mlýnici. Lidé mohli vidět, jak se z jablek vaří povidla. Přitom si mohli vyslechnout výklad ve mlýně, kde nechyběla strašidelná historka.
40
Bramborová sobota Program dne 3. října 2009 byl uspořádán ve spolupráci s Výzkumným bramborářským ústavem v Havlíčkově Brodě. Návštěvníci měli příležitost ochutnat tradiční bramborová jídla např. „brambory na loupačku“ nebo horké brambory vytažené z popela. Zároveň se dozvědět vše o jejich pěstování, použití i uskladnění. Byla možnost si brambory na místě koupit či si je objednat k jídlu i na další uskladnění. Vánoce na Veselém Kopci Tento program je hodnocen jako nejhezčí z celého roku 2009. V jednotlivých expozicích byla dne 28. listopadu 2009 zahájena výstava. Návštěvníci se mohli seznámit s vývojem oslav Štědrého večera od 2. poloviny 19. století do poloviny 20. století. Každý den byly připraveny ukázky výroby vánočních předmětů. [9] Na rok 2010 jsou připraveny další zajímavé programy, viz příloha B. V červnu a o prázdninách si budou moci rodiče se svými dětmi zahrát zajímavou hru v jednotlivých expozicích ve skanzenu na Veselém Kopci.
2.7 Svobodné Hamry Původní název této obce byl Hamr nad Kamenicí. Ve Svobodných Hamrech nalezneme obnovený kovací hamr, jehož velké kladivo bylo poháněno vodou, viz příloha C. Expozici doplňuje nejen množství nářadí, výrobků a velká výheň, ale také navazující mlýnice s ukázkou výroby jáhel z prosa a výroby krup. Dále je možnost navštívit zámeček a původní roubenou hospodu a chalupu. Okřídlí hospody je zdobeno dvoubarevným ornamentem. Na průčelí je původní tabulka z konce 19. století o zákazu žebroty. Hospodská místnost bývala zároveň místem společenských událostí, schůzí, bálů i divadelních představení. Zde pobývali akademičtí malíři František Kaván, Gustav Macoun, Josef Hašek a národní umělec Josef Brož. [23] Hamerský zámeček byl postaven v 17. století. Má renesanční jádro a barokní nástavbu. Po požáru v roce 1894 mu byla dána dnešní podoba. Zámeček měl mnoho majitelů, můžeme připomenout hraběte Pöttinga, za něhož se hrály české loutkové hry. K. V. Rais zachycuje Jana Nevoleho a Františka Zacha za jejich pobytu v hamerském zámečku v románu „Špačci“. Dříve zde sídlila správa Souboru lidových staveb Vysočina. [5] 41
2.7.1 Sportovní zařízení ve Svobodných Hamrech JK Cavallo Club Svobodné Hamry Telefon.:
+420 603 572 360
Jezdecký klub nabízí celoročně výcvik i rekreační vyjížďky na koních do okolí se zkušeným instruktorem. Pro velký zájem je lepší domluvit se předem. Golf & Country Club Svobodné Hamry Svobodné Hamry Telefon:
420 469 319 575
Mobil:
+420 608 183 908
Email:
[email protected]
Internet:
www.gccsh.cz
Ve Svobodných Hamrech se nachází přírodní golfové hřiště s devíti jamkami. Během víkendů se pořádají turnaje, proto je dobré využít tuto sportovní aktivitu v týdnu. Tab. 4: Ceník služeb GCCSH
Služba
Cena
Green Fee : pondělí–pátek
500 Kč
Green Fee : sobota–neděle
750 Kč
Green Fee mládež do 18 let
50% sleva
Driving – každý odehraný míč
1 Kč
Pronájem hřiště: pondělí–pátek
16 000 Kč
Pronájem hřiště: sobota–neděle
35 000 Kč
Registrace nesoutěžních výsledků v GCCSH
100 Kč
Roční členský poplatek GCCSH
6 500 Kč
Roční členský poplatek (Studenti, důchodci)
1 400 Kč
Roční členský poplatek děti, žáci do 15 let Vstup na driving range
700 Kč 50 Kč
Vstupní poplatek do GCCSH (mládež 90% sleva)
10 000 Kč
Zapůjčení: 1/2 set + bag + vozík (za den)
350 Kč
Zapůjčení: 1/2 set dětský + bag + vozík
200 Kč
Zapůjčení: set + bag + vozík (den)
600 Kč
Zdroj dat: [33]
42
2.8 Další obce v okolí SLS Vysočina 2.8.1 Možděnice Obec bývala pod správou velkostatku Lipka, později panství Nasavrky. Po roce 1970 byly prováděny záchranné práce na kovárně. Do jejich blízkosti byly přeneseny další dvě venkovské dílny. V roce 1983 byla podle expozičního záměru SLS Vysočina zpracována urbanistická studie areálu v dolní části návsi obce Možděnice. Kovárna a dům s truhlářskou dílnou byly v návrhu doplněny o další skupinu deseti drobných objektů. Tyto objekty byly koncipovány jako domy s řemeslnickými dílnami a drobnými stavbami doplňující tradiční funkční a sociální skladbu zástavby vesnice. Vzhledem k nesouhlasným názorům v obci další příprava a realizace záměru nepokračovala. Spolu se studií byly navrženy drobné korekce problematických průčelí dvou domů v těsném kontaktu s expozičními stavbami. Ani tyto úpravy nebyly realizovány. Nyní už Možděnice nepatří mezi SLS Vysočina. [3]
2.8.2 Obec Vysočina Obec Vysočina vznikla v roce 1960 sloučením dříve samostatných obcí Rváčov, Svobodné Hamry, Dřevíkov, Možděnice a osad Svatý Mikuláš, Petrkov, Jančour a Veselý Kopec. Nachází se v nadmořské výšce okolo 550 m n. m. Největší obec Rváčov je poprvé zmiňována roku 1487. Založena byla o století dříve podlažickým klášterem. Roku 1790 přešla ves pod nasavrcké panství. V polovině 19. století tu žilo 400 obyvatel, kteří se živili zemědělstvím a zpracováním lnu. Nedaleko za vsí v osadě Svatý Mikuláš se nachází původně renesanční kostel sv. Mikuláše s novogotickou úpravou a vzácná sbírka litinových křížů na přilehlém hřbitově. Nalezneme zde i hrob posledního rváčovského rychtáře Františka Krejčího. Osobitost tohoto celku podtrhuje několik roubených chalup v blízkosti kostela. Obec je přihlášena do programu Obnovy vesnice, který vychází z potřeb a představ obyvatel s výhledem na deset let. [3]
43
2.8.3 Obec Dřevíkov Vznik osady spadá do 16. století. Tvoří ji tradiční roubené a zděné domy soustředěné kolem návsi a skupina chalup „Na obci“. Nápis na chalupě č. 26 dokazuje, že v 18. století patřila sládkovi Františku Štětinovi. Ten se stal hlavní postavou díla Karla Václava Raise „Jak hráli o králi Václavu“. Významným prvkem byla židovská kolonizace na počátku 18. století. Dodnes zůstala částečně zachována původní zděná patrová zástavba v tzv. židovské uličce s objektem bývalé vinopalny a draslovny, školy a synagogy. Za vsí nalezneme dochovaný lesní židovský hřbitov. V průjezdu hřbitova jsou překlady textů a jména obětí umučených v koncentračních táborech za druhé světové války. [3]
2.8.4 Králova Pila Vznik této samoty se datuje počátkem 14. století (pověst o založení Královy Pily králem Václavem II.). Vrchnost u pily postavila mlýn a pilu před rokem 1738 zrušila. V roce 1738 mlýn od vrchnosti vykoupil mlynář Vít Kumpán, jeho syn Martin v roce 1796 obnovil pilu s jedním svislým listem. Poslední modernizací mlecího zařízení malého mlýna bylo postavení loupačky a dvouválcové stolice v letech 1923–1924. Mlýn i pila byly poháněny vodními koly na spodní vodu. Mlýn mlel do roku 1944, pila řezala do roku 1945. [5]
44
2.9 Turistické atraktivity v Hlinsku 2.9.1 Společenské a kulturní zařízení Muzeum a galerie Havlíčkova 614 539 01 Hlinsko Tel.:
+420 469 311 267
e-mail:
[email protected]
Internet:
www.hlinsko.cz Tab. 5 Otevírací doba – Muzeum v Hlinsku
Návštěvní doba Měsíc
Út–Ne
leden–červen, září–prosinec
8.00
16.00
červenec a srpen
8.00
16.00
Zdroj dat: [15]
Délka prohlídky trvá 45 minut. Vstupné pro dospělí je 15 Kč, děti, studenti, invalidé 10 Kč. Každoročně zde probíhá výstava s názvem „Výtvarné Hlinecko“, kde svou tvorbu prezentují český i zahraniční malíři. O prázdninách 2009 muzeum slavilo 135 let od svého založení. Návštěvníci mohli zhlédnout historické dokumenty, listiny, plány a fotografie k významným mezníkům hlineckých dějin. V muzeu můžeme shlédnout tyto celoroční expozice: Historická expozice Znázorňuje vývoj společnosti na Hlinecku od nejstarších zmínek o osídlení oblasti až do konce 19. století, kdy se město stalo sídlem okresního zastupitelstva se starostou Karlem Adámkem. Textilní expozice Tradiční textilní výroba má na Hlinecku velkou tradici. Samostatný kroj se na Hlinecku nevytvořil, ale mezi krojové zvláštnosti patřil kanafas.
45
Národopisná expozice Ukazuje život venkovského lidu. Jako protiklad slouží zařízený měšť anský pokoj. Zaniklá řemesla K nejstarším
řemeslům
na Hlinecku
patřilo
hrnčířství. Hrnčíři
byli
sdruženi
v samostatný cech a řídili se předpisem majestátu z roku 1488. V další části expozice jsou výrobky současných hračkářů, zvláště z dílny Bukáčkových z Krouny, kteří navazují na tradiční výrobu hraček. Expozice je doplněna výrobky železných hutí, sirkáren a ukázkami tvorby řezbářské dovednosti našich předků. [15] Galerie Hlinsko Na sklonku roku 2004 došlo k reinstalaci pamětní síně hlineckého rodáka, sochaře Karla Lidického, trvající bez větších změn od roku 1982. Nechybí obrazy od Oldřicha Blažíčka, Františka Kavána, Gustava Macouna, Ludvíka Kuby, Karla Beneše, Rudolfa Hanycha, Jaroslava Sodomky, Jaroslava Polanského, Karla Wagnera, Jaromíra Trojana, Bohumíra Komínka, Jiřího Zemana, Jiřího Vaňka a Miroslavy Zychové. [15] Otevírací doba a vstupné je stejná jako v muzeu. Komorní divadlo Na Řekách 1109 539 01 Hlinsko Telefon:
469 311 101
e-mail:
[email protected]
Internet:
www.hlinsko.cz
Otevírací doba je dle programu. Konají se zde různá divadelní představení, koncerty a výstavy. Od září do prosince se každou středu pořádají taneční pro mládež. [15] Poděbradovo náměstí V čele náměstí se nachází barokní radnice z let 1788–1992. Do dnešní podoby byla upravena v roce 1850. Věž nad vchodem je z roku 1839. Před radnicí je nově zrekonstruovaná kašna. Další zajímavou stavbou na Poděbradově náměstí je Ježdíkův dům z roku 1904. Je zdoben sgrafity znázorňující Jiřího z Poděbrad a vítězství hlineckých nad Švédy. Vedle Ježdíkova domu najdeme nejstarší hlineckou stavbu – Tvrz. První písemné 46
zmínky pochází z roku 1413. Od roku 1547 sloužila nějaký čas jako královská celnice. V roce 1874 zde bylo nalezeno 400 českých grošů z období Václava III. [3] Kostel Narození Panny Marie Kostel Narození Panny Marie je barokní stavba vybudovaná v letech 1730–1745 stavitelem Donátem Morazzim. Cennou památkou kostela je křtitelnice z roku 1628. [3]
2.9.2 Osobnosti působící na Hlinecku Českomoravská vrchovina přivedla na začátku 19. století na Hlinecko mladé české umělce – krajináře. Jejich díla mají zásadní význam pro vývoj českého moderního umění. Krajina jako samostatný námět se ve výtvarném umění velmi těžko prosazovala a tvořila spíše jen nutný doplněk figurálních kompozic. Teprve ve 2. polovině 19. století a zejména počátkem 20. století se stává krajinomalba svébytným oborem výtvarného umění. Je to především zásluhou dvou vynikajících osobností: Antonína Chittussiho, který přiváží ze svého pobytu ve Francii poznatky z prací moderní francouzské krajinářské tvorby a Julia Mařáka, tehdejšího vedoucího krajinářské školy pražské akademie. Jeho žáky byli dva hlinečtí malíři Antonín Slavíček a František Kaván. [3] Další malíři působící na Hlinecku: Gustav Macoun, Otakar Nejedlý, Oldřich Blažíček, Rudolf Kremlička, Jiří Trnka, Ludvík Kuba, Jindřich Průcha, Václav Špála, Jan Zrzavý, grafik, malíř a ilustrátor dětských knížek Karel Beneš. Další osobnosti: historik a spisovatel František Palacký, politik a publicista František Rieger, projektant a stavitel Jan Nevole, význačný srbský generál František Alexander Zach, sochař a pedagog Karel Lidický. Mentalita zdejších lidí se odrážela v dílech Karla Václava Raise a Terezy Novákové. [31]
2.9.3 Sportovní zařízení v Hlinsku Sjezdovka Husova 69 539 01 Hlinsko Telefon:
+420 723 691 007
e-mail:
[email protected]
Internet:
www.ski.hlinsko.cz
47
Skiareál Hlinsko nabízí dvě sjezdovky se třemi lyžařskými vleky. Lyže a snowboardy jsou k dispozici v půjčovně. Začátečníci a děti mohou využít výuku lyžování s instruktory. Cena výuky se pohybuje od 250 Kč / 50 minut. Cena se odvíjí od počtu jízd, pohybuje se od 100 Kč. Celodenní výhodná permanentka stojí 250 Kč. Ceny jsou uvedeny z roku 2009 včetně DPH. Parkoviště u areálu je zdarma. Sjezdovka je otevřena pouze v zimní sezóně v období listopad–březen. Tab. 6: Otevírací doba sjezdovky v Hlinsku
Návštěvní doba Pondělí až pátek
9.00
20.00
Sobota, svátky
8.30
20.00
Neděle
8.30
17.00
Zdroj dat: [15]
Bazén Smetanova 1524 539 01 Hlinsko Telefon.:
+420 469 311 703
V prostorách bazénu se nachází sauna, solárium, fitness centrum, aerobní zóna a squash. Cena: dospělí: 30 Kč / hod., děti do 15 let: 20 Kč / hod. Tab. 7: Otevírací doba – bazén v Hlinsku
Návštěvní doba Pondělí
15.00
21.00
15.00
21.00
Sobota
10.00
19.00
Neděle
10.00
19.00
Úterý až pátek
6.30
7.30
Zdroj dat: [15]
Sportovní areál Olšinky Zde jsou k dispozici tenisové kurty, fotbalové hřiště, hřiště na házenou a krytý zimní stadion s ledovou plochou. [5]
48
2.10 Významné festivaly v Hlinsku a na Veselém Kopci 2.10.1 Adámkovy folklorní slavnosti Historie Adámkovi folklorní slavnosti se konají každý rok poslední víkend v srpnu v Památkové rezervaci Betlém. Jsou pojmenovány podle hlineckého rodáka Karla Václava Adámka, národopisného badatele a sběratele, který se celý život snažil o zachování lidových tradic na Hlinecku. Rodina Adámků významně ovlivnila život a rozvoj města Hlinska. Jan Adámek přesídlil do Hlinska v roce 1833, jeho syn Karel se v roce 1865 stal prvním starostou utvořeného Okresního hlineckého zastupitelstva. V této funkci setrval nepřetržitě 53 let až do roku 1918. Okresní zastupitelstvo tehdy tvořilo celkem 18 členů. Karel Adámek se stal poslancem sněmu království českého, členem panské sněmovny, přísedícím zemského výboru. Napsal řadu brožur a politických, národohospodářských a historických statí. [4] Dne 12. června 2009 byla u příležitosti oslav odhalena pamětní deska na počest rodině Adámkových. Současnost V pátek obvykle bývá vystoupení zahraničního hosta. Na čtrnáctém ročníku Adámkových folklorních slavností ve dnech 28. až 30. srpna 2009 přijal pozvání italský soubor Verbicaro z jihoitalské Cotenzy . Bylo to temperamentní vystoupení a mnozí diváci se zapojili do tance. Sobota tradičně patřila dětským folklorním souborům. Těch bylo celkem pět. Na jevišti se vystřídaly soubory Kamínek ze Žďáru nad Sázavou, Okřešánek z Okříšek, Radost z Pardubic, Škubánek ze Světlé nad Sázavou a hlinecký Vysočánek. Vyvrcholením byl nedělní program dospělých souborů. Z dospělých souborů se zúčastnili Baldrián z Pardubic, Lipovjan z Lipovce, Váh ze slovenského partnerského Púchova, a samozřejmě Vysočan z Hlinska. V roce 2010 se kromě domácích souborů plánuje i vystoupení zahraničních souborů ze Slovenska, Bulharska, Řecka, Srbska a z Indonésie. [12] Festival provázely doprovodné akce např. výstava Výtvarné Hlinecko, pamětní síň rodiny Adámků v Městském muzeu, turistický pochod, cykloturistická akce a koncert
49
dechové hudby. Pro diváky byl připraven jarmark, kde si mohli nakoupit produkty a výrobky lidových řemeslníků. Pořadatelem bylo město Hlinsko a Folklorní sdružení České republiky za podpory Pardubického kraje a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Spolupořadateli jsou Městský kulturní klub Hlinečan, folklorní soubory Vysočan, Občanské sdružení přátel Betléma a SLS Vysočina. Oficiálním partnerem je INSTAV Hlinsko a. s., člen skupiny ENTERIA. Mediálně podporují: Český rozhlas, Rádio Proglas, Místní infostránky, Dětská tisková agentura, ACR Alfa, TV NOE, časopis FOLKLOR. [12]
2.10.2 Masopust na Hlinecku Ředitelka Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová zpracovala nominační žádost o zapsání masopustních masek a obchůzek na Hlinecku do reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Dne 28. srpna 2009 společně s vedoucím referátu UNESCO při Ministerstvu kultury Michalem Benešem předali žádost v sídle UNESCO v Paříži. O přijetí této žádosti bude rozhodnuto na podzim roku 2010. Ministerstvo kultury předkládá v letošním roce orgánům UNESCO další žádost o zápis, která do tohoto seznamu nominuje vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku. Tento fenomén byl spolu s dalšími zapsán na základě doporučení Národní rady pro tradiční lidovou kulturu a po souhlasu ministra kultury dne 16. června 2009 do nově zavedeného Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury ČR. NÚLK spolupracoval na dokumentaci, konzultacích a formuloval připomínky. V roce 2006 profesionální filmařský štáb zajistil nominaci této dokumentace. V letech 2008 a 2009 se účastnil konzultačního a oponentského řízení. Zapsání do národního soupisu je jednou z podmínek pro předložení nominačního návrhu orgánům UNESCO. Zavedení národního soupisu je pro Českou republiku závazné. Je to jeden z úkolů Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví. Česká republika je od 18. května 2009 další stranou této úmluvy, proto jsou pro nás veškeré úkoly z ní vyplývající závazné. Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku jsou nominovány k zápisu do seznamu UNESCO tak, jak jsou po několik generací udržovány v nezměněné podobě v obcích mikroregionu Hlinecko (tj. Studnice, Vortová, Hamry a Hlinsko – místní část Blatno). [21]
50
V posledních desetiletích k jejich studiu, vhodné prezentaci a odborné dokumentaci přispělo blízké odborné zázemí Souboru lidových staveb Vysočina. Na zpracování nominace spolupracovalo Ministerstvo kultury a Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. Dne 31. srpna 2009 je konečný termín pro předložení nových nominací k zápisu do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva. Tento seznam je založen Úmluvou o zachování nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Je pokračovatelem předchozího systému UNESCO, známého pod názvem Mistrovská díla ústního a nemateriálního dědictví lidstva. [21] Masopust je období, které začíná 7. ledna po svátku Tří králů a končí šest týdnů před velikonočním půstem. Dne 27. ledna 2010 se ve skanzenu Veselý kopec konala masopustní obchůzka. Byla to první letošní akce, kde vystoupily maškary z obce Studnice. Podle starobylé tradice si převleky oblékají zásadně muži. Typické masky jsou: strakatý, ženuška, turek, slaměný, ras s kobylou, medvěd, kominík a žid. Tento kostým se dědí z otce na syna. Každá z masek má přidělený úkol, který má zajistit příznivý příchod jara, plodnost i dobrou úrodu. Masky chodí od jednoho domu ke druhému, kde zatancují a pomazávají kolemjdoucí speciálním mazadlem. Za odměnu dostanou koláče i slivovici na zahřátí.
2.10.3 Oslava Velikonoc Tyto oslavy jsou spojeny s končící zimou a nastávajícím jarem. Vyvrcholením velikonočních svátků bylo Červené pondělí. K tomuto dni patří kolední obchůzka s pomlázkou. Pomlázka musí být spletená z čerstvých vrbových proutků, aby omladila dívky i ženy. Všichni lidé totiž věřili, že pomlázka vyhání z těla nemoci. Dívky připravovaly pro chlapce zdobená vajíčka. V okolí Hlinska se vajíčka barvila v odvaru z cibulových slupek, sena, osení, voskovou batikou nebo vyškrabovanými ornamenty. Každé vajíčko mělo skrytý symbol. Ve dnech 23. března až 11. dubna 2010 se konala na Betlémě výstava, která přibližuje jarní obyčeje. Návštěvníci si mohli prohlédnout tradiční zdobení kraslic, tvary jarního pečiva a další předměty provázející svátky jara ve 2. polovině 19. století a na počátku 20. století. Chlapci se mohli naučit plést pomlázku z vrbového proutí.
51
3 Praktická část 3.1 Soubor lidových staveb Vysočina Obr. 8: Logo SLS Vysočina
Zdroj dat.: [23]
V Hlinsku sídlí správa SLS Vysočina od roku 1997. Jsou zde vybudovány prostory pro depozitář, pracovna výtvarníka, údržbářská a konzervátorská dílna. Obr. 9: Poloha SLS Vysočina
Zdroj dat: [16]
Příčná 350 539 01 Hlinsko Telefon:
+420 469 326 415 – správa +420 469 333 175 – průvodci Veselý Kopec +420 469 311 429 – průvodci Hlinsko Betlém
e-mail:
[email protected]
Internet:
www.vesely-kopec.eu www.npu.cz
Blueinfo: služba umožňuje zcela bezplatné stažení multimediálních souborů spjatých s daným místem do mobilních telefonů. Vyprávění může být v českém a anglickém jazyce. Dle mého názoru tento způsob prezentace návštěvníci moc nevyužívají. Jednak výklad je příliš rychlý a člověk se nestíhá soustředit na dané objekty. Lepší je vyslechnout si osobní výklad průvodce, který rád zodpoví případné dotazy. 52
Internetové stránky SLS Vysočina jsou velmi zajímavé. Každého turistu určitě upoutají, a přimějí k návštěvě tohoto místa. Jediné, co bych vytkla je, že jsou pouze v českém jazyce. Návštěvníci se často ptali na další pořádané akce, proto jsem je vždy odkázala na tyto webové stránky, které se pravidelně aktualizují. Vpravo dole si návštěvníci stránek mohou vyplnit anketu. Pokud budou mít nějaké dotazy a připomínky mohou se obrátit na uvedený e-mail.
3.1.1 Vstupné a návštěvní doba Poslední prohlídka s průvodcem je hodinu před koncem pracovní doby. Polední přestávka je od 12.00–13.00 hodin. Každé pondělí je zavřeno. Otevírací doba a ceny jsou uvedeny z roku 2009. Tab. 8: Otevírací doba – skanzen Veselý Kopec
Návštěvní doba duben–říjen
9.00
16.00
květen–srpen
8.00
17.00
září
8.00
16.00
říjen
9.00
16.00
Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle [22] Tab. 9: Vstupné – skanzen Veselý Kopec
Kategorie
Cena
dospělí
50 Kč
děti
30 Kč
rodinné vstupné příplatek za fotografování
150 Kč 20 Kč
Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle [22] Tab. 10: Vstupné při kulturních akcích – skanzen Veselý Kopec
Kategorie
Cena
dospělí
65 Kč
děti
40 Kč Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle [22]
53
Tab. 11: Otevírací doba – Betlém Hlinsko
Měsíc
Út–Ne
leden–březen duben, květen, červen, září, říjen, listopad, prosinec
8.00
16.00
8.00
16.00
červenec a srpen
8.00
17.00
Sobota
Neděle
8.00–11.00
zavřeno
Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle [22] Tab. 12: Vstupné – Betlém Hlinsko
Kategorie
Cena
dospělí
25 Kč
děti
15 Kč
rodinné vstupné
75 Kč
prohlídky pro ZŠ a SŠ
25 Kč
příplatek za fotografování
20 Kč
Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle [22]
Hamr ve Svobodných Hamrech je otevřen v období květen–srpen: v pátek od 13.00–17.00 hodin, o víkendu od 9.00–17.00 hodin. V září je otevřeno pátek od 13.00–16.00 hodin, o víkendu od 9.00–16.00 hodin. Mimo uvedenou otevírací dobu je možné hamr navštívit po předchozím objednání. Vstupné je 5 Kč, rodinné vstupné je 15 Kč. Tab. 13: Celkový přehled návštěvníků SLS Vysočina v letech 2003–2009
Přehled návštěvníků 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Veselý Kopec Betlém Hlinsko Svobodné Hamry
84 114 6 557 1 119
74 282 6 041 1 056
77 740 7 045 1 087
78 333 6 198 1 024
68 087 6 554 936
74 256 7 585 –
68 149 5 110 –
Celkem
91 790
81 379
85 872
85 555
75 577
81 841
73 259
Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle poskytnutých materiálu NPÚ Pardubice
54
Graf 1: Vývoj návštěvnosti SLS Vysočina v letech 2003–2009
Návštěvnost SLS Vysočina celkem 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 -
91 790
85 872
81 379
85 555
81 841 73 259
Návštěvníci
75 577
Celkem
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Rok
Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle poskytnutých materiálů NPÚ Pardubice
Nejvyšší návštěvnost za posledních sedm let byla zaznamenána v roce 2003. Nejméně návštěvníků zavítalo na území SLS Vysočina právě v roce 2009. Tento pokles byl přičítán tomu, že v červenci při pořádání Veselokopeckého jarmarku bylo o víkendu deštivé počasí. V grafu jsou uvedeni pouze platící návštěvníci, bohužel někteří lidé chodili zadní stranou, kde se vstupné nevybírá. Tab. 14: Přehled návštěvníků v roce 2009, 1. pololetí
Přehled návštěvníků v roce 2009, 1. pololetí leden
únor
březen
duben
červen
květen
Veselý Kopec
0
1 723
0
11 746
5 625
4 912
Betlém Hlinsko
0
57
15
834
363
444
Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle poskytnutých materiálů NPÚ Pardubice Tab. 15: Přehled návštěvníků v roce 2009, 2. pololetí
Přehled návštěvníků v roce 2009, 2. pololetí červenec Veselý Kopec Betlém Hlinsko
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
14 677
11 313
5 057
2 951
1 420
8 725
336
459
900
145
18
1 539
Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle poskytnutých materiálů NPÚ Pardubice
55
3.1.2 Financování SLS Vysočina Tab. 16: Přehled dotací v letech 2005–2009
Kraj
Dotace pro péči o tradiční lidovou kulturu v letech 2005–2009 (v Kč) rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
rok 2009
0
0
39 000
44 000
83 000
70 000
80 000
216 000
203 000
158 000
727 000
Jihočeský
180 000
212 000
230 000
130 000
130 000
882 000
Plzeňský
200 000
187 000
150 000
170 000
100 000
807 000
30 000
234 000
60 000
93 000
78 000
495 000
100 000
121 000
120 000
160 000
149 000
650 000
Liberecký
50 000
130 000
97 000
93 000
99 000
469 000
Královéhradecký
60 000
156 000
120 000
231 000
151 000
718 000
191 000
358 000
175 000
200 000
103 000 1 027 000
Vysočina
50 000
175 000
195 000
267 000
265 000
952 000
Jihomoravský
64 000
55 000
150 000
205 000
187 000
661 000
Olomoucký
100 000
105 000
100 000
125 000
80 000
510 000
Zlínský
187 000
113 000
161 000
140 000
72 000
673 000
Moravskoslezský
106 000
137 000
229 000
252 000
103 000
827 000
Hlavní město Praha Středočeský
Karlovarský Ústecký
Pardubický
Celkem
celkem
1 388 000 2 063 000 2 003 000 2 308 000 1 719 000 9 481 000 Zdroj dat: [29]
Nejvyšší dotace od Ministerstva kultury regionálním pracovištím pro péči o tradiční lidovou kulturu v Pardubickém kraji byla přidělena v roce 2006 (358 000 Kč) a nejnižší byla v roce 2004 (61 000 Kč). Dotace byly určeny zejména na vybavení pracovišť potřebnou technikou a spotřebním materiálem. Dále pro účely dokumentace jevů tradiční lidové kultury, na ostatní osobní náklady (zajištění dotazníkového šetření a náklady na cestovné a služby). V roce 2010 byla přidělena dotace ve výši 55 000 Kč na speciální program pro děti a mládež v SLS Vysočina.
56
Tab. 17: Dotace na podporu tradiční lidové kultury v Pardubickém kraji v roce 2008
Čerpáno v tis. Kč
Dotace v tis. Kč
Název projektu Identifikace a dokumentace jevů tradiční lidové kultury v Pardubickém kraji
76
76
Veselý kopec školám – speciální program pro základní a střední školy. Prezentace vybraných jevů lidové kultury řemesel
85
85
Živá historie. Speciální program pro školy v Památkové rezervaci Betlém v Hlinsku
82
82
Nominační návrh na zapsání vesnických masopustních obchůzek a masopustních masek na Hlinecku do Reprezentativního seznamu nemateriálního dědictví UNESCO
45
45
288
288
Celkem Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle [28] Tab. 18: Tržby SLS Vysočina v tisících Kč
Tržby prodej vstupenek prodej hromadných vstupenek prodeje vstupenek – kot. graf za KVČ dlouhodobé nájemné
2003
2004
2005
2006
2007
2008
1 243,3
1024,6
1020,3
1178
1512,2
153,5
26,4
42,3
119,3
12,2
7,2
140,0
511,0
377,1
359,0
462,4
493,1
533,8
330,6
228,0
254,7
344,5
235,1
246,7
90,3
129,8
118,9
145,6
336,3
89,3
Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle poskytnutých materiálů NPÚ Pardubice
57
3.2 Infrastruktura cestovního ruchu Cestovní ruch v současnosti plní funkci informační, kulturně poznávací, rekreační a ekonomickou. Dává mnoho pracovních příležitostí lidem, kteří se snaží služby stále zkvalitňovat. Infrastrukturu tvoří informační služby, zprostředkovatelské služby, doprava, stravovací a ubytovací služby. Kvalita těchto služeb je velmi důležitá, jelikož ovlivňuje rozhodování návštěvníků. Pokud bude návštěvník spokojený, rád se na dané místo vrátí. Nespokojený návštěvník si bude vyhledávat jiné lokality. Velmi důležitá je dobrá jazyková vybavenost ve službách cestovního ruchu. Tím přilákáme zahraniční návštěvníky, kteří tu budou trávit více dnů, než domácí. Pracovníci Informačního centra v Hlinsku měli zdarma kurz anglického jazyka, který byl financován z dotací z Evropské Unie.
3.2.1 Informační centrum Hlinsko Informační centrum je umístěno na veřejně přístupném místě v blízkosti Památkové rezervace Betlém. IC patří do kategorie B – oblastní informační centrum. Celkem má tři zaměstnance. O prázdninách vypomáhají studenti cestovního ruchu, kteří zde mohou vykonávat praxi. Zaměstnanci se dorozumí anglicky a německy. Pokud budou návštěvníci potřebovat nějaké informace nebo rezervaci, mohou je kontaktovat na uvedeném telefonním čísle a e-mailu. Telefon:
+420 469 312 349
e-mail:
[email protected]
Internet:
www.hlinsko.cz
Otevírací doba září–červen Po–Pá 8.00–16.30 Otevírací doba v letních měsících od 27. června do 6. září 2009 Po–Pá 8.00–17.00 So
9.00–15.00
Ne
9.00–14.00
58
Informační centrum v Hlinsku zajišť uje: •
kompletní informace pro turisty o celém regionu,
•
rezervace ubytování,
•
vyhledávání dopravního spojení,
•
prodej turistických materiálů, map, vstupenek,
•
prodej upomínkových předmětů,
•
propagace Hlinska a okolí,
•
bezbariérový přístup,
•
administrativní a organizační činnosti.
3.2.2 Ubytovací a stravovací zařízení Na Hlinecku najdeme celou řadu typů ubytovacího zařízení. Účel ubytovacího zařízení je, aby se na Hlinecku návštěvníci zdrželi co nejdéle. Velkou atrakcí pro turisty je možnost bydlení v tradičním historickém stylu. Přímo na Betlémě nebo poblíž Veselého Kopce se nachází mnoho těchto stylových ubytování. Veškeré zařízení penzionů je ručně vyrobeno ze dřeva nebo zrestaurováno. Na postelích nechybí typické peřiny „duchny“. Ubytovací zařízení v hlineckém regionu je vhodné pro domácí i zahraniční klientelu. Ve své práci jsem popsala ubytovací a stravovací instituce, které patří mezi nejvíce navštěvované. Všechny uvedené hotely a restaurace jsem osobně navštívila, abych zjistila ceny a odnesla si informační leták. Ceny jsou uvedeny včetně DPH z roku 2009. Hotely Hotel Styl Na Stráni 155 539 01 Hlinsko Telefon:
+420 469 311 532
e-mail:
[email protected]
Hotel je využíván spíše v zimním období, jelikož v jeho blízkosti jsou postaveny dvě sjezdovky. Jedna je menší, vhodná především pro začátečníky a děti. Druhá sjezdovka je přemostěna přes silnici pro zkušené lyžaře. Ubytovací kapacita hotelu je 50 lůžek, cena za dvoulůžkový pokoj se pohybuje od 750 Kč / den do 1 100 Kč / den. 59
Hotel Svratka Na Vyhlídce 41 592 02 Svratka Telefon:
+420 566 662 611
e-mail:
[email protected]
Internet:
www.hotel-svratka.cz
Cena ubytování je 1 370 Kč za noc za dvojlůžkový pokoj se snídaní mimo hlavní sezónu. V sezóně je cena 1 560 Kč za noc. Je možno ubytovat se v chatách, které patří k tomuto hotelu. Cena chatky se pohybuje mimo sezónu od 710 Kč a v sezóně od 960 Kč za noc. Hotel Žákova hora Herálec 400 592 01 Herálec Telefon:
+420 566 663 133
Email:
[email protected]
Internet:
www.hotelzakovahora.cz
Hotel je vyhledávaný díky relaxačnímu centru, kde si můžete vyzkoušet masáže, infrasaunu nebo posilovnu. Cena dvojlůžkového pokoje stojí v sezóně 740 Kč za noc. Penziony Penzion Zlatá Studna Poličská 946 539 01 Hlinsko Telefon.:
+420 469 314 638
Cena ubytování za 1 noc v jednolůžkovém pokoji stojí 380 Kč, ve dvoulůžkovém pokoji je od 660 Kč. Penzion Betlém Stylový penzion, postaven v duchu původní hlinecké architektury. Je vhodný pro rekreaci v Památkové rezervaci Betlém. Ubytování pro 6–9 osob. Penzion je vhodný
zejména
pro
rodinné
pobyty.
Cena
ubytování
za
celý
objekt
je 13 000Kč / týden, 3 900 Kč / víkend.
60
Penzion U Nás Veselý Kopec 13 539 01 Hlinsko Telefon:
+420 608 08 11 80
e-mail:
[email protected]
Internet:
www.penzionunas.cz
Penzion najdeme 5 minut od skanzenu Veselý Kopec. Ubytování je vhodné pro cyklisty, kteří si zde mohou v úschově zanechat kola. Jako atraktivitu bych vyzdvihla, že si ubytovaní hosté mohou sami natočit pivo a grilovat na zahrádce. Ceník: V období od 1. dubna až 31. října: cena za celý objekt 17 000 Kč / týden. Mimo sezónu v období 1. listopadu až 31. března: celý objekt za 15 000 Kč / týden. Vánoce a Silvestr 20 000 Kč / týden. Penzion Jonáš Svobodné Hamry 4 539 01 Hlinsko Tel.:
+420 777 315045 +420 469 333011
Email:
[email protected]
Internet:
www.penzion-jonas.com
Dobový penzion s nástěnnými malbami a znovu vybudovanou funkční chlebovou pecí s černou kuchyní. Jako hospoda slouží už 280 let. Cena pro jednu osobu je 500 Kč / noc. Pří větším počtu osob možnost slevy. Levnější možnosti ubytování Ubytovna Hlinsko Máchova 860 539 01 Hlinsko Tel.:
+420 774 552 361
Ubytovna je situovaná u centra města. Toto ubytování bych doporučila pro školní výlety. Kapacita je 80 osob. Ceník: 180 Kč / 1 noc, 160 Kč / 2–3 noci, 120 Kč / 4 a více nocí 61
Ubytování v Chaloupce na Betlémě Veleslavínova 176 539 01 Hlinsko Tel.:
+420 608 566 002
Ubytování je v přestavěném domku ve stylu zděné chaloupky, která zapadá do památkové zóny. Cena za osobu 250 Kč / noc. Autokemp Seč – Pláž AK Seč Pláž 538 07 Seč Tel.:
+420 469 676 286
Email:
[email protected]
Internet:
www.autokempsec.cz
Autokemp je umístěn přímo na břehu sečské přehrady. Nabízí sportovní atrakce, např. loďky, kanoe, waterball, water-bird, zorbing, elektrický býk, trampolína, tělocvična s posilovnou, kuželky, hřiště, ping-pong, koně. Možnost úschovy kol. Tab. 18: Ceník ubytování Autokemp Seč – Pláž
Kategorie
Cena
děti do 6 let
zdarma
děti 6–15 let
45 Kč
osoby nad 15 let
65 Kč
pes, kočka
60 Kč
automobil
65 Kč
motocykl
35 Kč
chatka (čtyřlůžková)
580 Kč
chatka (dvoulůžková)
260 Kč Zdroj: [13]
62
Stravování V Hlinsku a v jeho okolí je mnoho stravovacích zařízení. Návštěvníci SLS Vysočina hojně využívali restaurace, které byly umístěny přímo v areálu skanzenu Veselý Kopec a v historické části města Hlinska na Betlémě. Tyto restaurace mají zachovaný přirozený historický ráz a jsou velmi oblíbené. Hospoda U Sv. Huberta Nachází se přímo na Betlémě. Každý všední den je připravené menu za 65 Kč, o víkendu čerstvé ryby. Na podzim bývají zvěřinové hody. V létě návštěvníci uvítají posezení na zahrádce s živou muzikou. V hostinci jsou k dispozici dva pokoje po dvou až třech lůžkách. Cukrárna na Kamenném schodě V této cukrárně jsem měla možnost pracovat v létě 2007. Cukrárna je oblíbené díky příjemné atmosféře, jelikož sídli v historické části města na Betlémě. Turisté se zde zastavili na malé občerstvení. Někteří zde nechali svoje děti v hracím koutku a mohli si v klidu prohlédnout památkovou rezervaci. Hospoda na Vejměnku Hospoda je umístěna v areálu Veselého Kopce. Nabízí příjemné posezení po prohlídce skanzenu. Předem objednaným zájezdům jsou připravena jídla od 50 Kč. Hostinec U Kováře Matěje Stylový hostinec se nachází přímo u parkoviště na Veselém Kopci. Hostinec je velmi oblíbený pro pořádání svatebních hostin, narozeninových a společenských oslav.
3.2.3 Ostatní služby Ostatní služby využívají návštěvníci, když zavítají do Hlinska, Svobodných Hamrů nebo na Veselý Kopec. Patří sem například směnárenské služby, bankovní služby, taxi, čerpací stanice a další. V Hlinsku je možnost výběrů z bankomatů České spořitelny, Komerční banky a GE Money Bank. Výčet dalších služeb je podrobně popsán na webových stránkách Hlinska. Také zde najdeme Dům dětí a mládeže, který pro děti připravuje zábavné programy.
63
3.2.4 Doprava Obr. 10: SLS Vysočina a okolí
Zdroj dat: [19]
Měřítko mapy: 1:100 000 (1 cm na mapě = 1 km) Automobilová doprava Nejlepší možnost dopravy na Veselý Kopec je osobním automobilem. Je to pohodlné, jelikož návštěvníci se nemusí vázat na časové omezení autobusových a vlakových spojů. Cesta z Pardubic: směr Chrudim – Nasavrky – Trhová Kamenice, zde odbočíte na Hlinsko. Dle ukazatelů dojedete po silnici č. 343 na Veselý Kopec. Celková vzdálenost 37 km. Cesta z Hlinska: vyjedete po nově opravené silnici č. 343 směr Trhová Kamenice. Celková vzdálenost 7 km. Cesta z Havlíčkova Brodu: cesta po silnici I. třídy 34 směr Ždírec nad Doubravou. Ve Ždírci nad Doubravou přejedete kruhový objezd a na křižovatce zahnete doleva směr Chrudim.
64
Autobusová doprava Nejbližší autobusová zastávka je ve Dřevíkově (2 km od skanzenu na Veselém Kopci). O víkendu bohužel autobusy nejezdí. Při pořádaných akcích na Veselém Kopci, byla pro návštěvníky připravena zdarma kyvadlová doprava z Hlinska na Veselý Kopec. Dopravu hojně využívali především starší lidé a rodiny s dětmi. Bylo to výhodné, protože návštěvníci nemuseli platit parkovné. V Hlinsku je autobusová doprava frekventovanější než na Veselém Kopci. Autobusové nádraží se nachází 0,5 km od Památkové rezervace Betlém. Dopravu zajišť ují regionální a dálkové autobusy. Železniční doprava Od roku 1871 prochází Hlinskem železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod (spoj. č. 238). Železniční doprava je pohodlnější než autobusová. Vlaky do Hlinska jezdí každou hodinu z obou směrů a čtyřikrát denně jezdí rychlík. Jízda do Pardubic trvá hodinu a půl bez přestupů, do Jihlavy jede vlak hodinu a čtvrt s přestupem v Havlíčkově Brodě. Vlakové nádraží je situováno vedle autobusového. Tento druh dopravy je vhodný pro větší skupiny cestujících, jelikož dostanou hromadnou slevu. Existují i různé akce, že si cestující mohou koupit jízdenku za 149 Kč a neomezeně cestovat celý den vlakem po celém území České republiky. Letecká doprava Nejbližší regionální letiště se statutem veřejného mezinárodního letiště se nachází v Pardubicích. Letiště má celoroční provoz. Nejčastější odlety jsou do Ruska. Veřejné vnitrostátní letiště ve Skutči je od Hlinska vzdáleno zhruba 7 km a provozuje například parašutistický výcvik. Pěší turistika Pěší turistika patří na Hlinecku mezi velmi oblíbenou. Existuje zde i Klub českých turistů, který pořádá pravidelné výlety do okolí. Turisté mohou volit kombinovanou formu dopravy tím, že se do Hlinska dopraví vlakem a z Hlinska pěšky na Veselý Kopec. V Hlinsku si mohou prohlédnout Betlém a poté se vydat směr Vítanov – Stan – Králova Pila, podél řeky Chrudimky se dostanou
65
na Veselý Kopec. Při této formě dopravy je dobré naplánovat výlet na celý den. Cesta pešky z Hlinska trvá zhruba hodinu a půl. Cykloturistika Kopcovitá krajina v okolí Hlinska je vhodná pro cykloturistiku. Je zde přes 700 km tras, které jsou rozděleny pro zdatné cyklisty, rodiny s dětmi nebo pro starší lidé. Z Hlinska na Veselý Kopec se cyklisté musí vydat směr Vítanov – Všeradov – Veselý Kopec. Trasa dlouhá 12 km je nenáročná a zároveň se po cestě můžete zastavit na zajímavých místech, jako například na Dřevíkově u židovského hřbitova nebo ve Svobodných Hamrech. Další oblíbená cyklotrasa je z Chotěboře směrem Bezděkov – Slavíkov (náročné stoupání do kopce) – rybník Dlouhý – zahnout doleva 2 km po silnici I. třídy – poté se dáte doprava a po chvilce dorazíte do skanzenu. Trasa dlouhá 20 km patří mezi náročnější. Na jaře 2010 si návštěvníci mohou zapůjčit kola od Českých drah. Cena zapůjčení se pohybuje od 120 Kč. Půjčovna je v provozu každý den od 8.00 do 18.00 hodin.
3.2.5 Naučné stezky Trasy navazují na stávající cyklotrasy, vedou z části nejen Hlinskem, ale také do přírody v blízkosti Hlinska a Veselého Kopce. Každá z tras má různé tematické zaměření. Seznamují návštěvníky s fungováním krajiny, výskytem vzácných či zajímavých druhů rostlin a živočichů, pozoruhodnými geologickými jevy apod. [25] Naučné stezky dále přibližují zajímavosti kulturní lidové stavby, archeologická naleziště, technické památky či historická města. Součástí tras je vybavení materiálně technickou základnou, kterou tvoří informační tabule a lavičky. Symbol používaný v České republice k vyznačení průběhu naučné stezky, je šikmý zelený pruh ve čtvercovém bílém poli. [26]
66
Obr. 11: Naučné stezky v mikroregionu Hlinecko
Zdroj dat: [3]
Po stopách historie Hlinska Účastníci této naučné stezky se dozví zajímavé věci o historii řemeslné a průmyslové výroby v Hlinsku. Také o osídlování města a směrem na Srní mohou navštívit kamenolom, kde se dozví informace o opracování kamene. Za poznáním krajiny a přírody Stezka v chráněné krajinné oblasti je vhodná pro ty, kteří chtějí důkladně prozkoumat okolí Hlinska. Začíná u ratajských rybníků směrem ke Svatojánským lázním. Zde se dříve léčilo pomocí vody. U pramene byla v roce 1760 vystavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého.
67
Geostezka Klíč Naučná, rekreační, herní, reprezentativní geostezka na zahradě Praktické školy Klíč v Hlinsku. Jsou zde umístěny ukázky různých druhů hornin s popiskami. Tato geostezka byla otevřena v červnu 2009 u příležitosti oslav Hlinska. Keltská stezka Železnými horami Stezka provádí návštěvníky místem původního keltského osídlení, které vrcholí na oppidu v Hradišti u Nasavrk. Náročnější trasa dlouhá 9,5 km vede Chráněnou krajinnou oblastí Železné hory. Stezka je první součástí Keltského archeoparku. Krajem Chrudimky Přírodovědecká stezka střední náročnosti vedoucí od Filipovského pramene Chrudimky. Stezka má délku 82 km, kopíruje řeku Chrudimku po turistických stezkách. V CHKO Žďárské vrchy má 14 zastávek a měří 15 km. Stezka opouští CHKO Žďárské vrchy v Trhové Kamenici a dále pokračuje v CHKO Železné hory. Je vhodná pro pěší turistiku a cykloturistiku. Při této trase můžeme navštívit Betlém v Hlinsku a skanzen na Veselém Kopci, dále Svobodné Hamry a poté se vydat směr Seč. Krajem železných hor Vlastivědná stezka Železnými horami je nazývána jako krajem malířů. Volně navazuje na předchozí stezku. Na Seči pokračuje až do Ronova nad Doubravou. Vhodná pro pěší turistiku i pro cykloturistiku. Celková délka trasy je 22 km. Město dvou moří Na úpatí Železných hor proběhlo několik horotvorných pochodů provázených vznikem tektonických poruch. Podél nichž došlo k výstupu hlubinného magmatu, které se místy v podobě lávy rozlévalo po povrchu. V proměněných sedimentech se dochovaly důkazy o existenci dvou moří, kterými provádí stejnojmenná naučná stezka dlouhá 16 km. Zámecká zastavení u řeky – ekostezka Trasa kolem řeky s vyhlídkami na zámek v Chroustovicích zve k příjemným procházkám, tak i jako přírodní učební pomůcka pro poznávání stromů a rostlin s dvěma informačními tabulemi. U pěšiny jsou zřízena tři odpočinková místa. [25]
68
3.3 Sběr primárních dat 3.3.1 Metodika marketingového průzkumu Dotazníkový průzkum byl prováděn v roce 2009 v jednotlivých ročních obdobích. První dotazníky jsem vyplnila s návštěvníky dne 11. dubna, kdy se otevíral skanzen Veselý Kopec. Poslední výzkum jsem dělala dne 6. prosince 2009. Rozpis dnů dotazníkového výzkumu Jaro 2009 – při programu Velikonoce na Veselém Kopci ve dnech 11. dubna až 13. dubna 2009, 8. června až 12. června Veselý Kopec školám, mimo program dne 14. června na Betlémě. Léto 2009 – při programu Jak se dříve hospodařilo ve dnech 15. srpna a 16. srpna 2009, mimo program: v červenci na Veselém Kopci a v září na Betlémě. Podzim 2009 – při programu Bramborová sobota dne 3. října, mimo program dne 24. října 2009. Zima 2009 – při programu Předvánoční jarmark dne 6. prosince 2009. Celkem bylo vyplněno 200 dotazníku. Z nichž jsem vybrala 183 dotazníků, které jsem mohla použít pro tento výzkum. Celkem 132 dotazníků jsem s návštěvníky vyplnila na Veselém Kopci, 51 dotazníků bylo vyplněno na Betlémě. Z důvodu nízkého počtu zahraničních turistů byly dotazníky pouze v českém jazyce. Se zahraničními návštěvníky jsem komunikovala anglicky nebo byl dotazník vyplněn společně s jejich českými příbuznými a přáteli. Díky velkému počtu návštěvníků v průběhu prázdnin jsem nejvíce dotazníků vyplnila v létě. Dotazníkový průzkum jsem prováděla jak v rámci určitého programu, tak i mimo program. Pro mě bylo lepší provádět výzkum mimo program, jelikož lidé tolik nespěchali a měli více času si se mnou popovídat. Během programu je vše více hektické, turisté chtějí vidět, co nejvíce, proto nemají čas zabývat se dotazníky a dotazník vyplnit odmítali. Byla použita především metoda osobního dotazníkového šetření, kdy respondent odpovídal na moje položené otázky. Část dotazníků jsem nechala na pokladně, kde 69
turisté mohli dobrovolně odpovědět na otázky. Dotazníky nechané volně na pokladně byly z větší části špatně vyplněné, proto jsem použila ty, které jsem vypracovala společně s turisty. Pokládala jsem jim otázky dle předloženého dotazníku a sama jsem je zapisovala. Pro návštěvníky SLS Vysočina byl připraven dotazník, který obsahoval celkem 16 otázek, viz příloha A. Otázky byly většinou uzavřené, tudíž respondenti měli připravené varianty, které označili. Výsledky jsem zaznamenala do tabulek a grafů. Ve výsečových grafech je hodnota uvedena v procentech. Ve sloupcových grafech je uveden počet jednotlivých respondentů. Cílem tohoto dotazníkového výzkumu bylo zmapovat postoje a názory návštěvníků a turistů ve vztahu památky a cestovní ruch. Dále jsem zpracovala profil návštěvníka a turisty SLS Vysočina. Příležitostně jsem se ptala i na další otázky, týkající se cestování na Hlinecku. Zda jsou návštěvníci spokojeni a rádi se vracejí. Pokud není uvedeno jinak, všechny grafy a tabulky jsou vlastní konstrukce.
70
3.3.2 Vyhodnocení dotazníků Demografické údaje o respondentech Pohlaví Celkem jsem oslovila 183 respondentů. Z toho 53 % žen a 47 % mužů. Graf 2: Pohlaví
47% Ženy Muži 53%
Věk Při dotazování jsem se snažila návštěvníky segmentovat tak, aby byla zastoupena každá věková skupina. Nejvíce byla zastoupena věková kategorie 36 až 45 let (29 %). Následovala kategorie 26 až 35 let (25 %). Mládež ve věku 18 až 25 let byla zastoupena 17 %. Lidé ve věku 46–55 let celkem 14 % a 8 % lidí bylo starších jak 56 let. Nejméně bylo dětí a mládeže do 17 let (7 %). Z tohoto grafu vyplývá, že se o lidovou architekturu zajímají lidé ve středním věku.
71
Graf 3: Věk
7%
8% 14%
17%
do 17 let 18 až 25 let 26 až 35 let 36 až 45 let 46 až 55 let
29%
25%
56 a více
Vzdělání V této kategorii byli respondenti rozděleni do tří skupin, a to základní / vyučen, středoškolské a vysokoškolské vzdělání. Nejvíce respondentů mělo středoškolské vzdělání (62 %). Vysokoškolsky vzdělaných lidí bylo 21 % a nejméně 17 % bylo základního vzdělání a vyučen. Graf 4: Vzdělání
17%
21%
Základní/vyučen Střední Vysokoškolské
62%
72
Místo Vašeho trvalého bydliště, ve kterém bydlíte? V této otázce jsem rozdělila respondenty na domácí (87 %) a zahraniční návštěvníky (13 %). Nejvíce zahraničních návštěvníků bylo ze sousedního Německa (6 %). Byli to zejména němečtí skauti, kteří byli na návštěvě u hlineckých skautů. Na druhém místě Slovensko (3 %), poté Rakousko (2 %). Zbývající cizinci byli z Velké Británie a Francie. Dotazovaní cizinci se o Souboru lidových staveb dozvěděli zcela náhodně, když projížděli nebo od svých známých. Graf 5: Stát 1% 2% 3%
6%
1% Česká republika Slovensko Německo Rakousko Velká Británie Francie 87%
V tomto grafu je vidět, odkud pocházeli jednotlivý návštěvníci. Celkem 161 dotazovaných pocházelo z České republiky. Návštěvníci nejčastěji uváděli kraj, ve kterém žijí. Někdy napsali i město, které jsem potom přiřadila do příslušného kraje. Na prvním místě vedl Pardubický kraj, ze kterého přijelo 69 turistů. Na druhém místě kraj Vysočina 35 dotazovaných, třetí Královéhradecký kraj 23 dotazovaných. V těchto třech krajích jsou lidé nejvíce informovány prostřednictvím rozdaných a vyvěšených letáků. Také v místních informačních centrech mají dostatek informací o pořádaných akcích. Zastoupeny byly i další kraje: hlavní město Praha, Liberecký, Plzeňský, Olomoucký, Jihočeský a Jihomoravský.
73
69
35 23
Jihočeský
Královehradecký
Vysočina
2
6
Jihomoravský
9
Pardubický
5
Olomoucký
3
Plzeňský
9
Liberecký
80 70 60 50 40 30 20 10 0
Hl. město Praha
Počet návštěvníků
Graf 6: Kraj trvalého bydliště turistů
Kraje
Otázka č. 1: Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? První otázka měla za cíl zjistit, co turisty vedlo k návštěvě Veselého Kopce a Betléma v Hlinsku. Na Veselém Kopci byla nejčastější odpověď výlet (50 %) a dovolená (28 %). Další důvody byly návštěva příbuzných (10 %). Mezi jiné důvody (7 ) byly uvedeny například: mladý student grafické školy přijel až z Turnova kvůli historickému mlýnu, jelikož o něm bude dělat svoji závěrečnou práci. Hospodyňky si chtěly nakoupit na jarmarku tradiční vybavení do domácnosti. Při dotazování v Hlinsku na Betlémě, patřily mezi jiné důvody nákupy, návštěva krytého plaveckého bazénu, sjezdovka a koncerty, které se konaly u příležitosti oslav města Hlinska. 4 % dotazovaných pouze Hlinskem projížděla a na služební cestě zde bylo 1 % respondentů.
74
Graf 7: Hlavní důvod návštěvy SLS Vysočina
1% 4%
7%
Dovolená, odpočinek
28%
10%
Výlet Návštěva příbuzných, známých Pouze projíždím Služební cesta Jiné důvody
50%
Otázka číslo 2: Jak často navštěvujete SLS Vysočina? V následujícím grafu je uvedeno, jak často turisté navštěvují SLS Vysočina. Z výzkumu vyplynula příjemná informace, že turisté se rádi vracejí. Nejčastější odpověď byla jednou ročně, na níž odpovědělo 29 % respondentů. Odpověď podruhé uvedlo 19 % turistů, potřetí 16 % turistů. Několikrát ročně navštíví SLS Vysočina 4 % turistů. Asi jednou za 3 roky uvedlo 5 % dotazovaných. Mezi nejoblíbenější programy na Veselém Kopci uváděli Jarmark a Vánoce na Veselém Kopci. Graf 8: Návštěvnost SLS Vysočina
5%
27%
29%
Poprvé Podruhé Potřetí Několikrát ročně Asi jednou ročně
4%
19%
Asi jednou za 3 roky
16%
75
Otázka číslo 3: Ve kterém ročním období do tohoto místa zavítáte? Betlém v Hlinsku je otevřen celoročně. Areál Veselého Kopce je otevřen od dubna do října a od toho se také odvíjí jeho návštěvnost. Nejnavštěvovanější roční období bylo léto (63 %). Přispěly k tomu určitě kulturní programy, které byly zařazeny především na měsíce červenec a srpen. V létě 2009 se konaly na Betlémě akce, jelikož uplynulo 660 let od první historicky ověřené zmínky o Hlinsku, 175 let od statutu města. Nejméně navštěvovaným obdobím je zima (11 %), kdy se koná minimum akcí a areál skanzenu je uzavřen. Graf 9: Návštěvnost v jednotlivých obdobích
5%
11%
21% Jaro Léto Podzim Zima
63%
Otázka číslo 4: Kde jste se dozvěděli o SLS Vysočina? Z grafu č. 9 je vidět, že většina dotazovaných (59 %) se o SLS Vysočina dozvěděla prostřednictvím vyvěšených plakátů. Na druhém místě (23 %) je uvedeno jiné. Do odpovědi jiné jsem zahrnula Informační centra v Hlinsku a v Chrudimi, cestovní agentury a aktivní zapojení pracovníků SLS Vysočina. Média odpovědělo 11 % dotazovaných. SLS Vysočina informuje návštěvníky o svých akcích na kabelové televizi KIS Hlinsko, v regionálním vysílání na ČT 1 a Prima. Další propagace je v rozhlasové stanici Radiožurnál. O SLS Vysočina se můžeme dočíst v Chrudimském deníku nebo v Hlineckých novinách. Od svých známých se to dozvědělo 7 % turistů.
76
Graf 10: Způsob informování o SLS Vysočina
12%
23%
7% Média Od známých Plakáty Jiné 58%
Otázka č. 5: Jak dlouho se tentokrát zdržíte? Tabulka nám dává přehled, že více jak jeden den se tu zdrží 44 % turistů (59 Čechů a všech 22 dotazovaných cizinců). Z toho, 27 % jeden den (jedno přenocování), 39 % zde stráví 2 dny, 20 % 3 dny, 14% více dnů. Turisté tu pobývají: 4 hodiny 50 %, 2 hodiny 23 %, 3 hodiny 16 % a 5 a více hodin 11 % dotazovaných. Průměrná délka jednodenního pobytu turistů byla 3,5 hodiny. Z vícedenních pobytů převládaly prodloužené víkendy, které trvaly 3 dny. Tab. 19: Počet přenocování – Češi a cizinci
Kategorie přenocuje
nepřenocuje
44 %
56 %
Tab. 20: Dny strávené v destinaci a jejím okolí – Češi
1 den
2 dny
3 dny
Více dnů
27 %
39 %
12 %
14 %
Tab. 21: Hodiny strávené v destinaci – Češi
2 hod
3 hod
4 hod
5 a více hod
22 %
16 %
51 %
11 %
77
Otázka č. 6 Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? Celkem bylo dotazováno 22 cizinců. Z nichž 68 % se v České republice zdrží více jak 5 dnů. Ostatní zahraniční turisté se zdrží 1 den (14 %), 2 dny (9 %), 3 dny (9 %). Nejdéle se zde zdrželi Němci (14 dní), kteří zde byli na prázdninovém skautském pobytu. Tab. 22: Dny strávené v okolí destinace – cizinci
1 den
2 dny
3 dny
Více dnů
14 %
9%
9%
68 %
Otázka č. 7: Co dále hodláte v tomto městě (místě) nebo jeho okolí navštívit nebo jste již navštívili? Tato otázka byla otevřená. Dotazovaní měli na výběr 6 možností, ale většinou si doplňovali svá jiná navštěvovaná místa. Pardubický kraj má plno zajímavých míst, která mohli turisté navštívit. Organizované zájezdy měly naplánovanou trasu po více turistických zajímavostí. Když jsem se dotazovala v Hlinsku na Betlémě, odpovědi převážně směřovaly k bazénu (9), sjezdovce (10) a muzeu (12). Hodně turistů také přijíždělo z rekreační oblasti Seč (18). V blízkosti Seče je také oblíbená zřícenina Lichnice, kterou navštívili 3 dotazovaní. Odpověď Chrudim uvedlo 32 dotazovaných. Bylo to zejména spojeno s akcí Loutkářská Chrudim, která se koná začátkem července. Zámecký areál ve Slatiňanech, který se pyšní hřebčínem s krásnými koňmi, navštívilo 13 dotazovaných. Památku UNESCO Kostel Sv. Jana Nepomuckého navštívili 2 turisté. Sportovně založeni návštěvníci se vydali na výlet na Devět Skal (14) nebo si zahráli golf ve Svobodných Hamrech (29). V odpovědi jiné, lidé uváděli okolí skanzenu např. obec Dřevíkov.
78
Graf 11: Další navštívená místa Jiné
26
Muzeum Hlinsko
12
10
Sjezdovka Hlinsko Bazén Hlinsko
9
29
Navštívená místa
Svobodné hamry - golfové hřiště Zámek Nové Hrady
5
Kunětická hora
7
Kostel Sv. Jana Nepomuckého
2
Lichnice - zřícenina
3
Devět skal
14
Seč
18
Chrudim
35
13
Slatiňany - zámecký areál 0
5
10
15
20
25
30
35
40
Počet návštěvníků
Otázka č. 8: Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytováni? Z této otázky vyplývá, že v Pardubickém kraji bylo ubytováno 67 % dotazovaných. Přímo na Hlinecku se ubytovalo 23 % respondentů. Hosté byli ubytováni na Betlémě v penzionu nebo v soukromém apartmánu poblíž skanzenu Veselý Kopec, v Hlinsku u známých nebo na chatě. Na více místech pobývali trampové a cyklisté (6 %). V Praze pobývalo 4 % dotazovaných.
79
Graf 12: Místo ubytování návštěvníků
4%
6%
23% Hlinecko Pardubický kraj V Praze Na více místech
67%
Otázka č. 9: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? V Hlinsku a jeho okolí je mnoho soukromých poskytovatelů ubytování, kteří nabízejí k pronájmu chatu či chalupu za výhodnou cenu. Proto většina turistů (29 %) volila možnost ubytování v soukromí, které je vhodné i pro rodiny s dětmi. Rodina zaplatí za pronájem celého objektu, bez ohledu na to, kolik osob tam bude ubytováno. Výhodou je soukromí a v některých případech možnost vzít si sebou domácího mazlíčka. Ubytování v kempu, které je levnější, si vybralo 6 % respondentů. Byla to mládež, která trávila dovolenou pod stanem na Seči. Do této kategorie jsem zařadila i spaní „pod širákem“, kterou zvolili dva lidé. Pro návštěvníky byl velmi atraktivní penzion na Betlémě (7 %), který nabízí ubytování v tradičním stylu. Nemalé procento dotazovaných pobývalo také u svých známých (22 %).
80
Graf 13: Typ ubytovacího zařízení
21%
22%
Hotel Ubytování v soukromí Chata, chalupa Penzión
6% 7%
Kempink/tábo řiště
29%
U známých
15%
Otázka č. 10: Jaké byly Vaše priority při výběru toho regionu? Varianty příroda 43 % a kultura 42 % byly téměř vyrovnané. Lidem se velmi líbil program Adámkových folklorních slavností nebo vystoupení folklorního souboru Vysočan na Veselém Kopci. Starší lidé si pochvalovali vystoupení harmonikářů a dudáků při programu Posvícení, který se konal v sobotu 7. září 2009. Sport a pohyb volilo 10 % turistů. Mezi nimi byli především účastníci golfového turnaje ve Svobodných Hamrech nebo cyklisté. K ostatním prioritám jsem zařadila nákupy, návštěva příbuzných a přátel, soukromé důvody a služební cesty. Graf 14: Priority výběru návštěvy SLS Vysočina
10%
5% 43%
Příroda Kultura Sport a pohyb Ostatní
42%
81
Tab. 23: Priority výběru – příroda
Příroda čisté životní prostředí
klidné prostředí bez hluku
lesy, krajina
31 %
9%
3%
Tab. 24: Priority výběru – kultura
Kultura historická města a památky
dobře vybavená zařízení pro turisty
kulturní akce a zábava
14 %
7%
21 %
Tab. 25: Priority výběru – sport a pohyb
Sport a pohyb rekreační sport, turistika
aktivní rekreace
7%
3%
Tab. 26: Priority výběru – ostatní
Ostatní pracovní důvody
jiné
1%
4%
Otázka č. 11: Jak cestujete? Turisté, kteří navštívili SLS Vysočina, jednoznačně cestovali s rodinou a přáteli (69 %). Nejčastěji jsem potkávala maminky s dětmi. Možnost sám volili především starší lidé a to ženy nad 50 let. Skupinový zájezd (17 %) volili turisté v letních obdobích. V červnu se na Veselém Kopci pořádala akce pro školy a v červenci SLS Vysočina navštívili převážně senioři z Pardubického a Královéhradeckého kraje. Pro organizované zájezdy je možné dohodnout skupinové slevy.
82
Graf 15: Způsob cestování
14%
17%
Sám S rodinou nebo přáteli Skupinový zájezd 69%
Otázka č. 12: Jaký dopravní prostředek jste použili? Lidé nejčastěji přijížděli na Veselý Kopec a na Betlém automobilem (58 %), protože je to pro ně pohodlnější a mohou kdykoliv zastavit na různých zajímavých místech. Výhodou je také velké parkoviště, které je před areálem Veselého Kopce. Autobusem přijížděly organizované zájezdy a školní výlety (23 %). Do autobusové dopravy jsem zařadila i kyvadlovou dopravu z Hlinska na Veselý Kopec. Na třetím místě bylo uvedeno jízdní kolo (9 %). Cyklisté tudy projížděli a Veselý Kopec považovali jako zástavku pro odpočinek a občerstvení. Pěšky přišlo 7 % dotazovaných. Pěší turisté často využili vlakové spojení do Hlinska a dále pokračovali na Veselý Kopec pěšky. Graf 16: Způsob dopravy
9%
7% Osobní automobil/motocykl
3%
Autobus Vlak
23%
58%
Kolo Pěšky
83
Otázka č. 14: Vzdálenost od Vašeho místa bydliště do tohoto místa? Protože se nedala přesně určit vzdálenost od místa bydliště, byla odpověď na tuto otázku pouze odhadována. Z blízkého okolí přijelo: do 10 km 12 návštěvníků a od 11 do 50 km 41 návštěvníků. Vzdálenost 51 až 100 km od místa svého bydliště uvedlo 46 dotazovaných, 101 až 200 km 58 respondentů a 201 až 400 km 9 respondentů. Největší vzdálenosti v rozmezí 401 až 1 200 km (13) a 1201 až 1600 km uvedli čtyři cizinci.
70 60 50 40 30 20 10 0
58 46
12
13
km až 20 1 1
40 1
až
1
1
60
20
0
0
km 40 až 20 1
Km
4
0
0 20 až 10 1
až 51
až 11
10 0
50
10 do
km
km
km
9
km
41
km
Počet návštěvníků
Graf 17: Vzdálenost bydliště od navštíveného místa
Otázka č. 15: Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh)? A) za ubytování Na tuto otázku odpovědělo celkem 63 respondentů, kteří zde trávili více dní. Hlinecko patří mezi levnější regiony, proto cena není zas tak vysoká. Ti, co bydleli u svých známých, neměli velké výdaje. Celkem 33 návštěvníků, kteří tu strávili více jak jeden den, zaplatili za ubytování cenu v rozmezí 101–400 Kč, 15 respondentů odpovědělo 401–700 Kč. Ubytování v hotelu a penzionu bylo dražší, cena se pohybovala od 701–1000 Kč (4) a 1001–1300 Kč (6). Možnost nad 1 300 Kč nikdo nevyužil.
84
Graf 18: Výdaje za ubytování
Počet návštěvníků
35
33
30 25 20
15
15 10
6
5
4
5 0 do 100
101 až 400
401 až 700
701 až 1 000
1001 až 1 300
Kč
B) za stravování Za stravování lidé utratili částku v rozmezí 100–700 Kč. Kategorii do 100 Kč uvedlo 6 dotazovaných, 101–400 Kč 160 a 401–700 Kč 17 návštěvníků. Ve skanzenu se lidé stravovali spíše formou rychlého občerstvení, objednávali si např. párek v rohlíku nebo opečenou klobásu. Hosté ubytovaní v soukromí ocenili, že si mohli sami vařit. Graf 19: Výdaje za stravování 180
160
Počet návštěvníků
160 140 120 100 80 60 40 20
17 6
0
do 100
101 až 400
401 až 700
Kč
85
C) vedlejší výdaje K vedlejším výdajům patří parkovné, suvenýry, dobrovolné příspěvky. Cena se lišila od toho, zda byl či nebyl pořádán nějaký program. Při programu jsou pozváni obchodníci, kteří zde mají stánky s tradičními výrobky. Lidé si mohou nakoupit ručně vyrobené zboží například hrnečky, věci do domácnosti, dřevěné výrobky, med, slivovici a další. Z výsledků šetření vyplívá, že průměrná cena za vedlejší výdaje se pohybuje kolem 350 Kč na osobu za den. Graf 20: Vedlejší výdaje 140
120
Počet návštěvníků
120 100 80 60 36
40
22
20
5
0 do 100
101 až 400
401 až 700
701 až 1 000
Kč
86
3.3.3 Shrnutí dotazníkového výzkumu Hlavním bodem této práce je dotazníkové šetření a vyhodnocení samotných dotazníků. Byla jsem ráda, že mi pracovníci SLS Vysočina umožnili provádět výzkum v prostorách skanzenu a nemusela jsem platit při každé návštěvě vstupné. Dokonce jsem zde měla možnost pracovat o letních prázdninách. Během této práce jsem získala mnoho poznatků, mohla jsem provádět výzkum a ještě jsem dostala finanční ohodnocení. Na Veselý Kopec jsem se dopravovala na kole nebo společně s pracovníky SLS Vysočina tranzitním automobilem. SLS Vysočina se skládá ze tří částí: Veselý Kopec, Betlém v Hlinsku a Svobodné Hamry. Z pobytu ve skanzenu jsem zjistila, že turisté navštíví během dne všechny tři objekty. Nejvíce se jim líbí skanzen Veselý Kopec, poté Betlém v Hlinsku a nakonec Svobodné Hamry. Hlavním důvodem upřednostnění Veselého Kopce bylo, že si návštěvníci mohou vyzkoušet staré zvyky, ochutnat tradiční pokrmy a také chválili místní restauraci. Dětem se nejvíce líbila živá zvířata, která byla v ohradě v prostorách skanzenu. Z jednotlivých objektů návštěvníci nejlépe hodnotili mlýn a hájenku ve skanzenu, viz příloha C. Dotazníková akce byla zaměřena na turisty a návštěvníky, proto jsem se ze začátku zeptala, odkud k nám lidé přijíždějí. Pokud odpověděli, že jsou z vedlejší vesnice nebo z Hlinska, poděkovala jsem a dál jsem se už neptala. Při dotazníkovém průzkumu se mnou nejlépe spolupracovali starší lidé a maminky s dětmi. Bohužel jsem se setkala i s negativními ohlasy, kdy dotazovaní měli pocit, že je spíše obtěžuji. Ohradili se na mě například kvůli vysokému vstupnému, placení parkovacích míst nebo se jim nelíbila dlouhá čekací doba v restauraci. S tím jsem bohužel nemohla nic udělat. Další turisté si zase mysleli, že jsem zaměstnancem SLS Vysočina a průzkum provádím pro jejich účel. Proto se mě ptali na různé otázky ohledně SLS Vysočina. S některými otázkami jsem si moc nevěděla rady. Navíc všichni průvodci a zaměstnanci SLS Vysočina mají materiály, ze kterých se naučili informace a nemohou říkat nic jiného, než co je dáno. Se zahraničními turisty jsem neměla problémy a naopak se chtěli podělit se svými dojmy. Když porovnám vzdělání, tak se mi nejlépe pracovalo s vysokoškolsky a středoškolsky vzdělanými turisty. Setkala jsem se s různými názory a návrhy 87
na zlepšení skanzenu. Některé názory byly opravdu zajímavé, proto jsem si je zapsala a prokonzultovala s pracovníky SLS Vysočina. Dotazníkový průzkum jsem prováděla z větší části na Veselém Kopci. Vytyčila jsem si prostor na konci prohlídky u mlýna. Na Betlémě v Hlinsku jsem se pohybovala poblíž restaurace U Huberta, kde se turisté shlukovali. Při výzkumu mě mile překvapilo, že hodně turistů zde stráví více než jednu noc. Lidé volili levnější formu ubytování. Po propočítání všech nákladů jsem došla k závěru, že nejlevnější ubytování je v soukromé chatce a rodinném penzionu. Návštěvníci zaplatí za celý objekt a může jich tam být neomezeně. Mohou se domluvit dvě rodiny nebo parta lidí, kteří mohou vzít stan a přespat na zahradě chaty. Tento způsob vyjde nejlevněji. Turisté mají zároveň k dispozici základní vybavení chaty, proto odpadají vysoké náklady na stravování v restauracích. Velká část dotazovaných přijela na výlet. Často jsem se setkala s variantou, že čeští turisté přijeli do určitého místa na 1–3 dny, přespali a jeli dál poznávat další krásy České republiky. Z ročních období převažovalo léto. Lidé mají na svoje cesty poměrně nízké náklady. Průměrná částka za ubytování, stravování a vedlejší výdaje vyšla na 1 050 Kč na den. Návštěvníci byli ochotni zaplatit maximální částku za ubytování 1 300 Kč / noc.
3.3.4 Profil návštěvníka SLS Vysočina Na základně zjištěných výsledků nejčastějším návštěvníkem SLS Vysočina je: turista z České republiky, žena ve věku 36–45 let se středoškolským vzděláním. Na první pohled bylo vidět, že SLS Vysočina navštěvují spíše ženy než muži. Ženy cestovaly společně s dětmi a přáteli v letním období. Jako dopravní prostředek byl použit osobní automobil. Nejčastěji přijížděli na výlet z Pardubického kraje. Z výzkumu bylo zjištěno, že návštěvníka láká krásná příroda a zároveň mnoho kulturních akcí. Typický návštěvník zavítá do skanzenu Veselý Kopec nebo na Betlém jednou ročně při konání akcí.
88
3.4 SWOT analýza K hodnocení charakteristik rozvoje cestovního ruchu SLS Vysočina byla zvolena SWOT analýza. SWOT analýza je metoda, pomoci které je možno identifikovat silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř výše uvedených základních skupin. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. [5] Silné stránky •
Čisté životní prostředí bez hluku.
•
Nenarušené přírodní prostředí.
•
Vodní tok a struktura původního sídla.
•
Neomezená možnost pobytu v prostorách skanzenu i na Betlémě.
•
Prohlídka s průvodcem i bez průvodce.
•
Občerstvení přímo v areálu.
•
Návštěvníci si mohou nakoupit tradiční ručně vyrobené výrobky, které se dají jen těžko pořídit v běžných obchodech.
•
Při akcích mohou lidé ochutnat zdarma nebo za dobrovolný příspěvek tradiční pokrmy a odnést si recepty.
•
Různorodost kulturních akcí.
•
Živá muzika – harmonikáři na Veselém Kopci.
•
Živá zvířata.
•
Půjčovna kol.
•
Prohlídky jsou spojeny s výukou pro děti.
•
Naučné turistické a cyklistické stezky.
89
Slabé stránky •
Nedostatečná jazyková vybavenost průvodců a zaměstnanců ve službách.
•
Malá kapacita parkoviště v oblasti Památkové rezervace Betlém.
•
Návštěvnost ovlivněna počasím.
•
Absence doprovodné infrastruktury pro cyklisty (stojany, úschovny pro kola).
•
Internetové stránky SLS Vysočina jsou pouze v českém jazyce. Doporučila bych doplnit anglickou a německou verzi.
•
Nedostatek propagačních materiálu v Informačním centru v Hlinsku.
•
Ve skanzenu chybí bezbariérový přístup, proto si lidé na invalidním vozíku nemohou prohlédnout interiér chaloupek.
•
Skanzenem vede veřejná cesta, která není majetkem SLS Vysočina, proto když lidé nechtějí zaplatit, nemůže se s tím nic dělat.
•
Malý počet ubytovacích zařízení typu kemp. Nejbližší kemp je na Seči zhruba 20 km od skanzenu Veselý kopec.
•
Návštěvnost je ovlivněna sezónností.
•
Omezené finanční a technické možnosti.
•
Ochrana tradiční lidové kultury není koordinována, chybí jednotná metodika této péče.
•
Špatný technický stav drobné lidové architektury především sakrálního charakteru.
90
Příležitosti •
Více programů v letních měsících. O velkých prázdninách jsou na Veselém Kopci pořádány pouze dvě velké akce. Osobně si myslím, že je to velmi málo. Zejména děti by to určitě uvítaly.
•
Domluvila bych se s hlineckým souborem Vysočan a Vysočánek na pořádání vystoupení na Veselém Kopci. Všimla jsem si, že pokud je ve skanzenu nějaké vystoupení, lidé se tam zdrží déle. Při vyplňování dotazníků byly tyto akce uvedeny na předních místech.
•
Název Hlinsko je odvozeno od slova hlína, proto by bylo tematické, kdyby se na Betlém pořídil hrnčířský kruh. Každý návštěvník by měl možnost vyrobit si svůj vlastní suvenýr.
•
V místní restauraci by bylo dobré vymyslet nějakou místní specialitu a rozšířit menu.
•
Pořádání svateb na Veselém Kopci.
•
Prostředí je vhodné pro filmování.
•
Oslovení sponzorů při pořádání akcí.
•
Vzájemná spolupráce s cestovními kancelářemi a informačními centry.
Hrozby •
Nedostatek finančních prostředků pro regeneraci.
•
Nižší návštěvnost z důvodů ekonomické krize.
•
Ničení památek bezohlednými turisty.
•
Památková rezervace Betlém leží v prvním stupni záplavové oblasti, proto hrozí velké riziko rozvodnění řeky Chrudimky.
•
Ohrožení krádežemi a nelegálním vývozem.
91
3.5 Návrhy a opatření Návrhy a opatření vycházejí z předchozí SWOT analýzy. Pro větší návštěvnost by bylo dobré zmírnit nebo úplně odstranit slabé stránky. Naopak upřednostňovat silné stránky a chopit se příležitostí. Navrhovala bych investovat do propagace a zlepšit informační ukazatele na Veselý Kopec. Informační letáky bohužel obsahují jenom základní údaje, proto by bylo dobré doplnit je o historii a popis jednotlivých objektů. Pro zvýšení návštěvnosti bych doporučila vytvořit publikaci, ve které by byly nafoceny a popsány jednotlivé objekty v české, německé a anglické verzi. Propagace v médiích je také velmi důležitá. Budoucí návštěvník se dozví o plánovaných tematických programech. Při pobytu na Veselém Kopci jsem se setkala velmi málo se zahraničními turisty. Cizinci, kteří navštívili skanzen, byli v doprovodu se svými známými, od kterých se o tomto místě dozvěděli. Bylo by dobré, kdyby se zpracovaly kvalitní prospekty ve více jazykových mutacích. Na některých internetových stránkách je třeba aktualizovat informace o SLS Vysočina. Setkala jsem se starými údaji, týkající se ceny a programů. Velkou roli hraje spolupráce mezi jednotlivými organizacemi, které pomáhají s propagací a sponzorováním SLS Vysočina. Veselý Kopec se nachází v otevřeném prostranství, proto je jeho návštěvnost ovlivněna počasím. SLS Vysočina by měl přizpůsobit program při nepříznivém počasí. Spokojenost turistů ovlivňuje i úroveň poskytovaných služeb. Velmi důležitou součástí je chování a vystupování personálu. Největší problém je v nedostatečné jazykové vybavenosti zaměstnanců ve službách. Na tento problém si stěžují především zahraniční turisté. Z vlastní zkušenosti vím, že na Hlinecku zaměstnanci cizí jazyky dobře neovládají. Doporučila bych pro zaměstnance zavést intenzivní jazykový kurz, kde by se naučili alespoň základy gramatiky a komunikačních dovedností. Velmi důležité je použití jazyka při situacích se zahraniční klientelou. Kurzy se pohybují okolo 25 000 Kč na rok. Někteří zaměstnavatelé přispívají až poloviční částku na tento kurz. Je to dobrá investice, jelikož se zvýší prestiž daného podniku. Každý účastník obdrží certifikát o absolvování kurzu. 92
4 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat postoje a názory návštěvníků a turistů ve vztahu památky a cestovní ruch. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že lidová architektura je pro návštěvníky přitažlivá a rádi poznávají tehdejší život našich předků. Každý kraj se liší svými zvyky a tradicemi, které jsou pro návštěvníky zajímavým zpestřením programu. Při psaní této práce jsem poznala, jak je těžké sehnat potřebné informace. Podařilo se mi získat nepřeberné množství rozličných materiálů, které jsem nakonec použila ve své práci. Informace jsem čerpala z odborné literatury, různých publikací, internetu a z rozhovorů se zaměstnanci SLS Vysočina. Měla jsem k dispozici prospekty, které jsem získala ve skanzenu na Veselém Kopci. Velmi mi pomohli zaměstnanci Národního památkového ústavu v Pardubicích, kteří mi poskytli materiály pro teoretickou část této bakalářské práce. Všechny návštěvy jsem absolvovala osobně po předchozí telefonické nebo e-mailové domluvě. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na lidové stavitelství, historii a současnost SLS Vysočina, kde jsem rozebrala jednotlivé části objektů. Také jsem popsala vybrané akce, které jsem měla možnost navštívit. Stanovila jsem turistické atraktivity města Hlinska, kde sídlí Památková rezervace Betlém. V praktické části jsem zhodnotila služby pro návštěvníky a turisty. Vybrala jsem informace, které by mohli využít budoucí návštěvníci SLS Vysočina a Hlinska. Při zpracování této práce jsem vycházela z primárních dat, které jsem získala dotazníkovým šetřením, prováděným na území SLS Vysočina. Dozvěděla jsem se, že kritériem výběru místa, velkou roli hraje jeho výjimečnost. Lidé jsou ovlivněny reklamou a propagací dané oblasti. Bakalářskou práci jsem zakončila SWOT analýzou, kde jsem navrhla opatření. V roce 2010 se chystá revitalizace Památkové rezervace Betlém, kde budou zrekonstruovány některé objekty. Věřím, že tato revitalizace přispěje k vyšší návštěvnosti SLS Vysočina.
93
Seznam použité literatury Knižní zdroje [1] BROUČEK, Stanislav; JEŘÁBEK, Richard. Lidová kultura: Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezka 2. Svazek. Praha: Mladá Fronta, 2007. 634 s. ISBN 978-80-204-1712-1. [2] Sborník příspěvků. 30 let souboru lidových staveb VYSOČINA. Pardubice: Státní památkový ústav, 2002. 80 s. [3] KŘIVANOVÁ, Magda; HÁJEK, Milan. Mikroregion Hlinecko II. Litomyšl: Sdružení obcí Mikroregionu Hlinecko, 2006. 59 s. [4] ŠRÁMEK, Karel. Hlinsko v Čechách. Hlinsko: Vlastivědné muzeum a galerie v Hlinsku, 1968. 76 s. [5] ŠTĚPÁN, Luděk; VOJANCOVÁ, Ilona. VYSOČINA soubor lidových staveb a řemesel. Pardubice: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Východočeského kraje, 1985. 30 s. [6] ŠTĚPÁN, Luděk. Lidové stavitelství Chrudimska. Pardubice: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Východočeského kraje, 1987. 70 s. [7]
ŠTĚPÁN,
Luděk.
Lidové
stavitelství
ve stavebních
plánech
a
mapách
východočeských archivů II. : Sídla, domy a zemědělské stavby. Zámrsk: Státní oblastní archiv, 1995. 111 s. Novinové publikace [8] KŘIVANOVÁ, Magda. Památková rezervace Betlém a okolí budou revitalizovány. Hlinecké noviny, ročník XI/2009, č. 9. s. 1 [9] NEČINA, Marek. Na Veselém Kopci znovu ožívá stoletá vánoční tradice. Chrudimský deník, 30. 11. 2009, č. 11, s. 5 [10] OBOLECKÁ, Bohuslava. Jídelníček před stoletím. Hlinecké noviny, ročník XI/2009, č. 7, s. 1.
94
[11] VOJANCOVÁ, Ilona. Díky množství fotografií a archivních materiálů je možné na výstavě v Betlémě putovat časem a sledovat proměny. Hlinecké noviny, ročník XI/2009 č. 7, s. 2. Internetové zdroje [12] Adámkovy folklorní slavnosti [online]. c2008 [cit. 2010-4-04]. Dostupný z WWW: www.folklornisdruzeni.cz [13] Autokemp Seč – dovolená u vody a v přírodě [online]. c2009 [cit. 2010-3-10]. Dostupný z WWW:
[14] Český statistický úřad [online]. c2009 [cit. 2010-4-24]. Dostupný z WWW: < www.czso.cz> [15] Hlinsko [online]. 2005 [cit. 2010-3-24]. Dostupný z WWW: <www.hlinsko.cz> [16] Hlinsko - informační portál města [online]. c2008 - 2010 [cit. 2010-3-13]. Dostupný z WWW: <www.portalhlinsko.cz> [17] KOUT, Pavel. Památky Čech, Moravy a Slezska [online]. c1998-2000 [cit. 2010-03-25]. Dostupné z WWW: www.pametihodnosti.cz [18] Lidová architektura a památky ČR [online]. c2000–2010 [cit. 2010-3-18]. Dostupný z WWW: www.lidova-architektura.cz [19] Mapy.cz [online]. 2010 [cit. 2010-3-18]. Dostupný z WWW: www.mapy.cz [20] Města a obce online – portál územní samosprávy [online]. c1996–2010 [cit. 2010-3-16]. Dostupný z WWW: <mesta.obce.cz> [21] Ministerstvo kultury České republiky [online]. c2007 [cit. 2010-3-08]. Dostupný z WWW: www.mkcr.cz [22] Národní památkový ústav [online]. c2003-10 [cit. 2010-04-25]. Dostupné z WWW: www.npu.cz [23] Soubor lidových staveb Vysočina [online]. c2008 [cit. 2010-4-16]. Dostupný z WWW: www.vesely-kopec.eu [24] Společnost přátel historie města Jablonného v Podještědí [online]. 2009 [cit. 201004-29]. Dostupné z WWW:
[25] Východní Čechy – Východní-Čechy.info [online]. c2008 [cit. 2010-3-16]. Dostupný z WWW: www.vychodni-cechy.cz [26] Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. c2009 [cit. 2010-3-2]. Dostupný z WWW: Ostatní prameny [27] Ministerstvo kultury České republiky. Zpráva o plnění Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu (usnesení vlády č. 571/2003) [28] Národní památkový ústav. Výroční zpráva o činnosti za rok 2004, Územní odborné pracoviště NPÚ v Pardubicích [29] Národní památkový ústav. Výroční zpráva o činnosti za rok 2008, Územní odborné pracoviště NPÚ v Pardubicích [30] Zpráva o plnění Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu (usnesení vlády č. 571/2003), říjen 2009 Propagační letáky [31] Hlinecko. Sborník příspěvků č. 2/1994, vydalo Město Hlinsko [32] Propagační leták SLS Vysočina, vydal NPÚ Pardubice, r. 2009 [33] Propagační leták Golf & Country Club Svobodné Hamry, r. 2009
96
Přílohy Příloha A – Dotazník pro návštěvníky SLS Vysočina Příloha B – Programy na Veselém Kopci Příloha C – Vlastní fotografie SLS Vysočina Příloha D – Plán Veselého Kopce Příloha E – Plán Památkové rezervace v Hlinsku Příloha F – Typy vesnických sídel
97
Příloha A – Dotazník pro návštěvníky SLS Vysočina Dobrý den, ráda bych Vás jako studentka Vysoké školy polytechnické 3. ročníku, poprosila o vyplnění následujícího dotazníku. Dotazník je anonymní a bude sloužit pouze k vypracování bakalářské práce. Označte Vámi vybranou odpověď, případně doplňte jinou možnost. Předem Vám velice děkuji za spolupráci a za čas, který jste dotazníku věnovali.
1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? dovolená,odpočinek výlet pouze projíždím služební cesta 2.
3.
Jak často navštěvujete toto město (místo)? poprvé podruhé asi jednou ročně asi jednou za tři roky
potřetí několikrát ročně pravidelně jednou za………………………………
plakáty
jiné………………….
Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě (místě)?
kolik hodin (bez přenocování)…….…….. 6.
jiné důvody………
Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? jaro léto podzim zima
4. Kde jste se dozvěděli o SLS Vysočina? media od známých 5.
návštěva příbuzných,známých zdravotní pobyt, léčení, lázně
kolik dnů ………………..
Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)?
kolik hodin (bez přenocování)…….……..
kolik dnů ………………..
7. Co hodláte v tomto městě (místě) nebo jeho okolí navštívit a nebo jste již navštívil? Slatiňany – zámecký areál Chrudim Seč jiné ………… Kalštejn Lichnice – zřícenina hradu Ležáky – pietní území 8.
Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? v tomto místě v tomto regionu v Praze
na více místech
9. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa penzión kempink/tábořiště u známých/příbuzných
jinde
jinak …………
10. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu ? (uveďte i více odpovědí) čisté životní klidné prostředí bez lesy, krajina vodní plochy a toky příroda prostředí hluku dobře vybavená zařízení pro kulturní akce a kultura historická města a památky turisty zábava sport, výkonnostní sport rekreační sport,turistika aktivní rekreace pohyb ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné…………………………… 11. Jak cestujete? sám
s rodinou nebo přáteli
skupinový zájezd
jinak………………….
98
12. Jaký dopravní prostředek jste použil (a) ? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto města) osobní automobil/motocykl autobus vlak kolo, lyže loď pěšky jiný způsob přepravy………….. 13. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? ………………………………………………………………………………………………………… ………. 14. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km 4001 až 800 km 801 až 1200 km 1201 až 1600 km 1601 až 2000 km 2001 až 3000 km 3001 až 5000 km 5001 a více 15. Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh) ? do 100 101-400 401-700 701-1000 za ubytování do 100 101-400 401-700 701-1000 za stravování do 100 101-400 401-700 701-1000 vedlejší výdaje/nákupy 16. Údaje o Vás: pohlaví stát, ve kterém máte trvalé bydliště věk vzdělání
Místo:
muž Rakousko
Německo
nad 1300 nad 1300 nad 1300
žena Holandsko
Slovensko
jiný, uveďte který…………….. do 17 let 18-25 26-35 36-45 základní/vyučen střední
Tazatel:
1001-1300 1001-1300 1001-1300
Francie
Polsko
46-55 56 a více vysokoškolské
Datum:
99
Příloha B – Programy na Veselém Kopci Veselý Kopec 2009 7. února MASOPUST Tradiční obchůzka masopustního průvodu v podání vesnické skupiny z Vortové u Hlinska. 11. dubna až 13. dubna VELIKONOCE NA VESELÉM KOPCI Zahájení návštěvnické sezóny, připomenutí lidových obyčejů, ukázky kraslic, jarního pečiva a dalších předmětů provázejících jarní svátky. 16. května NENÍ BYLINA, ABY K NĚČEMU NEBYLA Bylinky v lidové kuchyni i lékárničce, navíc zvláštní program pro děti. 8. až 12. června VESELÝ KOPEC ŠKOLÁM Speciální program určený školám tentokrát o lidové stravě. 18. a 19. července VESELOKOPECKÝ JARMARK Prodej výrobků lidových výrobců, kulturní program. 15. a 16. srpna JAK SE DŘÍVE HOSPODAŘILO Ukázky tradičních způsobů hospodaření, vedení domácnosti a další zajímavé činnosti. 5. září POSVÍCENÍ Tradiční jídla a zvyky, ukázky chovu včel, kulturní program, od 10 do 15 hodin. 3. října BRAMBOROVÁ SOBOTA Příležitost k ochutnání tradičních bramborových jídel a dozvědět se vše o pěstování, použití i uskladnění brambor. 6. prosince PŘEDVÁNOČNÍ JARMARK Prodej výrobků lidových výrobců. Sezónní výstavy 11. dubna až 31. října STOJÍ, STOJÍ DOMEČEK Výstava ve statku z Mokré Lhoty věnovaná stavebním technikám. 28. listopadu až 6. prosince VÁNOCE NA VESELÉM KOPCI Výstava ve všech objektech přibližující lidové zvyky, dárky, ozdoby, pečivo, kulturní program.
100
Veselý Kopec 2010 30. ledna MASOPUST Tradiční obchůzka masopustního průvodu v podání vesnické skupiny ze Studnic u Hlinska. 24. dubna HRNČÍŘSKÁ SOBOTA Nová sezóna začíná s hrnčíři, ukázky výroby, prodej. 22. května BYLINKY A KOŘENÍ Bylinky v lidové kuchyni i lékárničce, zvláštní program pro děti. Červen až srpen VESELÝ KOPEC PATŘÍ DĚTEM A RODIČŮM Od června do srpna si rodiny s dětmi mohou při prohlídce jednotlivých expozic zahrát zajímavou hru. O vybraných sobotách a nedělích ukázky řemesel. 17. a 18. července VESELOKOPECKÝ JARMARK Prodej výrobků lidových výrobců, kulturní program. 14. srpna JAK SE DŘÍVE STAVĚLO Ukázky tradičních řemeslných postupů při stavbě lidového domu poradna. 11. září POSVÍCENÍ Tradiční jídla a zvyky, kulturní program. 2. října BRAMBOROVÁ SOBOTA Příležitost k ochutnání tradičních bramborových jídel a dozvědět se vše o pěstování, použití i uskladnění brambor. 12. prosince PŘEDVÁNOČNÍ JARMARK Prodej výrobků lidových výrobců. Sezónní výstavy 24. dubna až 23. května STOJÍ, STOJÍ DOMEČEK Výstava ve statku z Mokré Lhoty věnovaná stavebním technikám. 1. června až 29. srpna HOMO FABER Výstava ve statku z Mokré Lhoty věnovaná řemeslníkům oceněným titulem Nositel tradice. Výstava je připravená ve spolupráci s MK ČR a NÚLK Strážnice. 11. září až 31. října VEZMI DO RUKY TUŽKU Výstava dětských výtvarných prací ve statku z Mokré Lhoty. 4. až 12. prosince VÁNOCE NA VESELÉM KOPCI Výstava ve všech objektech přibližující lidové zvyky. 101
Příloha C – Vlastní fotografie SLS Vysočina Usedlost z Mokré Lhoty
Hájenka
102
Mlýn
Ovčín
103
Varna povidel
Chaloupka na Betlémě
104
Hamr ve Svobodných Hamrech
Usedlost z Hlinecka
105
Příloha D – Plán Veselého Kopce
106
Popis objektů 1. Usedlost z Hlinecka 2. Špýchar 3. Ovčín 4. Výměnek 5. Stodola 6. Zvonička z Jeníkova 7. Čtyřboká stodola 8. Prasečí chlívek 9. Usedlost z Lezníku 10. Polygonální stodola ze Sádku 11. Maringotka loutkového divadla 12. Soukromý objekt č. p. 4 13. Haltýř se studánkou 14. Suška na ovoce ze Stříteže 15. Suška lnu 16. Hájenka z Kožojed 17. Včelín 18. Pazderna z Kameniček 19. Vodní Pila z Dolní Sloupnice 20. Vodní olejna z Damašku 21. Zářivka z Přívratu 22. Mlýn 23. Sekernická dílna 24. Stupník na tlučení třísla 25. Míčkova chalupa z Herálce 26. Gregorova dílna z Herálce 27. Usedlost z Mokré Lhoty 28. Kaplička ze Rváčova 29. Chalupa z Dolního Újezdu 30. Výměnek ze Širokého dolu
Zdroj: [32]
107
Příloha E – Plán Památkové rezervace Betlém v Hlinsku
108
Příloha F – Typy vesnických sídel Ulicová ves
Silniční ves
Návesní ves
Lesní lánová ves
Zdroj: [24]
109
