VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
P ro f i l n á vš t ě v ní ka h r a d u K os t Bakalářská práce
Autor: Jaroslava Šírová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2010
Anotace ŠÍROVÁ, Jaroslava: Profil návštěvníka hradu Kost. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. Tato bakalářská práce je zaměřena na hrad Kost, konkrétně na jeho samotnou charakteristiku a dále na význam hradu jako kulturně historickou památku. Cílem práce je určit profil návštěvníka hradu, a to za pomocí terénního šetření. Z výsledků výzkumu se vyvodí moţné perspektivy dalšího vyuţití. Nedílnou součástí práce jsou také statistiky týkající se hradu, výpočet atraktivity hradu, dále SWOT analýza a návrhy na zvýšení návštěvnosti hradu. Klíčová slova: hrad Kost, region Český ráj, marketingový výzkum, atraktivita hradu, SWOT analýza, profil návštěvníka hradu, bakalářská práce.
Anotation ŠÍROVÁ, Jaroslava: The profile of a castle visitor of Kost. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Tourism Department. Leader of work: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2010. This bachelor thesis focuses on the castle Kost, especially on its characteristic itself and further on the importance of the castle as a cultural–historical landmark. The aim of the thesis is to define the profile of a castle visitor by a field examination. The results of the field examination will be used for possible further improvement. Integral parts of the thesis are statistics about the castle, castle attractivity calculation, SWOT analyse and proposals for increasing visit rate of the castle. Key words: castle Kost, region Cesky raj, marketing research, attractivity of castle, SWOT analyse, profile of a castle visitor, bachelor thesis.
Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat panu Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za odborné vedení práce, jeho podporu a pomoc při jejím zpracování. Poděkování patří všem respondentům, kteří byli ochotni podílet se na marketingovém výzkumu a tím tak přispět k vypracování této práce a dále děkuji své rodině a přátelům, kteří mne při vytváření práce podporovali a poskytovali praktické připomínky.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis
Obsah 1 Úvod a cíl práce..........................................................................................................1 2 Teoretická část ...........................................................................................................2 2.1 Region Český ráj .................................................................................................2 2.1.1 Historie oblasti ..............................................................................................2 2.1.2 CHKO Český ráj ...........................................................................................3 2.2 Předpoklady rozvoje a rozmístění cestovního ruchu v Českém ráji .......................3 2.2.1 Lokalizační předpoklady přírodní ..................................................................3 2.2.2 Lokalizační předpoklady kulturněhistorické ..................................................5 2.3 Hrad Kost ............................................................................................................7 2.3.1 Historie .........................................................................................................7 2.3.2 Rod Kinských ............................................................................................. 10 2.3.3 Majitelé hradu Kost ..................................................................................... 11 2.3.4 Stavba Hradu .............................................................................................. 13 2.3.5 Prohlídkové okruhy ..................................................................................... 16 2.3.6 Vstupné....................................................................................................... 19 2.3.7 Otevírací doba ............................................................................................. 19 2.3.8 Dostupnost .................................................................................................. 20 3 Experimentální část .................................................................................................. 21 3.1 Sběr primárních dat............................................................................................ 21 3.1.1 Metodika sběru primárních dat .................................................................... 21 3.1.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření ............................................................ 22 3.2 Sběr sekundárních dat ........................................................................................ 39 3.3 Atraktivita hradu ................................................................................................ 42 3.4 SWOT analýza .................................................................................................. 44 3.5 Návrhy na zvýšení návštěvnosti ......................................................................... 45 4 Závěr ........................................................................................................................ 48 Seznam pouţité literatury ............................................................................................ 50
Přílohy A Dotazník (česká verze) B Questionaire (anglická verze) C Umfrage (německá verze)
1 Úvod a cíl práce Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Profil návštěvníka hradu Kost. Tento majestátný hrad leţící v regionu Český ráj, v současnosti pařící rodině Kinských jsem si vybrala proto, ţe se nachází v blízkosti místa mého bydliště a tudíţ je mi dostupný, ale také proto, ţe mě při mých častých návštěvách zaujal hrad jako takový, ať uţ svoji ojedinělou polohou, historií či zachovalostí. V teoretické části je nejdříve charakterizován region Český ráj a to konkrétně jeho nejvýznamnější přírodní a kulturněhistorické zajímavosti. Další kapitola je pak věnována samotnému hradu Kost. Čtenář zde můţe nahlédnout do jeho bohaté historie, dozvědět se něco víc o slavném rodu Kinských či architektuře stavby. Nechybí však ani praktické informace jako nabídka prohlídkových okruhů, cena vstupného, otevírací doba či dostupnost. Experimentální část je tvořena marketingovým výzkumem, který byl prováděn mezi návštěvníky hradu Kost. Terénní šetření, které bylo při práci vyuţito, probíhalo formou dotazníkového výzkumu, kdy respondenti odpovídali na předem dané otázky. V prvním kroku je uvedena metodika, která byla při výzkumu vyuţita a dále pak samotné výsledky. V další části pak byly uvedeny statistické informace o návštěvnosti Kosti, vypočítána atraktivita hradu, vytvořena SWOT analýza, která je přehledem silných a slabých stránek hradu Kost, ale také příleţitostí a hrozeb vztahující se k okolí zkoumaného objektu. Na základě marketingového výzkumu a SWOT analýzy byly pak vypracovány návrhy na zvýšení návštěvnosti zkoumaného hradu. Cílem této práce je tedy seznámení veřejnosti s hradem Kost, získání profilu jeho typického návštěvníka a pomocí marketingového výzkumu a SWOT analýzy navrhnout opatření, která by vedla ke zvýšení návštěvnosti hradu.
1
2 Teoretická část 2.1 Region Český ráj Český ráj leţí necelých sto kilometrů severovýchodně od Prahy. V tomto romantickém kraji leţícím na středním toku Jizery se snoubí rozmanitost přírodních krás s bohatými historickými památkami, hrady, zámky, lidovou architekturu. A právě proto jiţ v 19. století hosté lázní Sedmihorky začali tuto část země nazývat Český ráj. [1]
2.1.1 Historie oblasti Historie člověka na území Českého ráje začíná asi před 350 000 lety, nejprve to byli v době kamenné lovci mamutů a jeskynních medvědů, později zemědělci. Okolo roku 2000 př. n. l. byla oblast Českého ráje osídlena lidem popelnicových polí, který budoval pevná hradiště (Muţský, Prachovské skály, Klamorna). Asi ve 4. století př. n. l. obsazovali jiţní část oblasti Keltové a v posledním století př. n. l. je postupně nahrazovali Germáni, po jejichţ odchodu v době tzv. stěhování národů přišli Slované, konkrétně Charváti, kteří znovu obnovili stará hradiště v Prachovských skalách, Hrada na Muţském apod. Od 10. století spadá území pod nadvládu rodu Přemyslovců, který je přidělil rodu Markvarticů. Ti se postupně rozrostli na dlouhou řadu rodových větví: Valdštejny, Vartemberky, Michalovice, Lemberky, od nichţ pochází většina kulturních památek v oblasti. Po husitských taţeních, jejichţ výsledkem bylo vypálení řady klášterů, hradů a měst, se zde upevňovala moc šlechty, byla zaloţena řada měst, skláren, hutí a hamrů a rozvíjela se těţba ţelezné rudy. Poté přichází povstání českých stavů, kdy se většiny zkonfiskovaného majetku v oblasti zmocnil Albrecht z Valdštejna. Ten si za středisko nových drţav zvolil Jičín, který se měl stát skutečným centrem vzdělanosti a moci. V průběhu třicetileté války a po smrti Valdštejna byla celá oblast zcela vydrancována. Oblast Českého ráje a Podkrkonoší pak byla postiţena ještě jednou přibliţně o 200 let později za Prusko–Rakouské války, jejíţ bitvy se konaly např. u Mnichova Hradiště, Kosti, Jičína a Turnova. [2]
2
2.1.2 CHKO Český ráj Chráněná krajinná oblast Český ráj byla vyhlášena jako první CHKO v naší republice v roce 1955. Rozkládá se na 181,5 km2 a nachází se zde 2 národní přírodní památky, 11 přírodních rezervací a 10 přírodních památek. Dále jsou v působnosti Správy CHKO Český ráj národní přírodní památky Bozkovské dolomitové jeskyně a Stráţník. Oblast je tvořena především kvádrovými pískovci, které zde byly uloţeny v druhohorách na okrajích tehdejšího moře. Současná podoba skalních útvarů je výsledkem dlouhotrvajícího působení sil z nitra Země a trvalé erozní činnosti. Skalní města a vrchy třetihorního vulkanického původu jsou základem jedinečnosti území. K zajímavým prvkům skalních měst patří jeskyně, pseudozávrty, skalní brány a okna. Symbolem kraje jsou tvarově unikátní Trosky se zříceninou hradu. Rostlinná a ţivočišná říše je zastoupena převáţně druhy skalních měst a mokřadů a to i přes velkou rozmanitost přírodních stanovišť. Druhovou pestrost organismů obohacují horské i teplomilné druhy. [3]
2.2 Předpoklady rozvoje a rozmístění cestovního ruchu v Českém ráji 2.2.1 Lokalizační předpoklady přírodní Jsou velmi důleţité pro rozvoj cestovního ruchu v Českém ráji. Svým návštěvníkům nabízí přírodní dědictví v podobě mnoho neopakovatelných scenérií, jako například Hruboskalské skalní město, hluboké lesy, či soustavy rybníků pečlivě zasazených do okolní krajiny. Na mnoha místech regionu se nacházejí četná naleziště achátů, jaspisů, ametysů a dalších drahých kamenů. Hruboskalsko Přírodní rezervace (1998) horolezci nazývaná Skalák se rozkládá na ploše 220 ha. Stejně jako ostatní skalní města kraje se i toto vyvíjí jiţ 18 aţ 20 milionů let. Hruboskalské skalní město je tvořeno cca 400 pískovcovými věţemi dosahujícími výšky aţ 60 m (380 m n.m.). Je rozděleno do 3 hlavních oblastí: Dračí skály a Zámecká rokle, Kapelník, Maják a Údolíčka. Pod Mariánskou vyhlídkou je symbolický hřbitov zahynulých horolezců. [4]
3
Prachovské skály Prachovské skály byly díky své neopakovatelné přírodní a krajinné hodnotě prohlášeny jiţ v roce 1933 za přírodní rezervaci a v současné době patří k nejnavštěvovanějším lokalitám regionu Český ráj. Tato rezervace, jeţ vznikla usazením pískovců a slínovců na dně druhohorního moře se rozkládá na ploše 244 hektarů. Prachovské skály se vyznačují především velkým mnoţství rozmanitých skalních útvarů, jako jsou například štíhlé věţe pozoruhodných tvarů či masivní bloky připomínající cukrové homole. Oblíbenými skalami se stali: Prachovská jehla a čapka, Obelisk, Dráţďanská věţ, Modlitba skal, Rektorka, Čertova věţ a mnoho dalších skalních útvarů. [5] Obr. 1: Prachovské skály; Zdroj: www.czechtourism.com Kozákov Národní přírodní památka (1985). Nejvyšší vrchol Podkrkonoší (744,1 m) a díky značnému převýšení nad okolím (téměř 450 m od hladiny Jizery u Semil) nejvýznamnější krajinnou dominantou Českého ráje. Na vrcholu je turistická Riegrova chata, rozhledna a lyţařský vlek. [6] Bozkovské dolomitové jeskyně Krasové jeskyně poblíţ Bozkova u Semil jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi na severu Čech. Jsou pozoruhodné především díky největšímu podzemnímu jezeru v Čechách a originální výzdobě stěn a stropů. Jejich charakteristickou a ve zpřístupněných jeskyních ojedinělou výzdobou jsou křemenné římsy a lišty, vystupující ze stěn a stropů. Některé dutiny jsou vyplněny i krápníkovou výzdobou, kterou tvoří vedle klasických útvarů i zajímavé excentrické krápníčky. [7] Geopark Český ráj Geopark, který byl do prestiţního seznamu evropské sítě geoparků zařazen v říjnu 2005, představuje skutečnou geologickou učebnici. Území o rozloze necelých 700 km2 zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. Pestré geologické procesy vytvořily loţiska
4
rud ţeleza, mědi a rtuti, naleziště drahých kamenů, uhlí, stavebního kamene, pokrývačské břidlice, sklářských písků, vápenců, hrnčířských a cihlářských hlín. [8]
2.2.2 Lokalizační předpoklady kulturněhistorické Na území Českého ráje se nachází mnoho atraktivních historických památek, které neodmyslitelně patří k rozmanitému koloritu tohoto regionu. Vyhledávanými památkami jsou hlavně krásné zámky jako například Hrubá Skála, Sychrov či Mnichovo Hradiště nebo poměrně zachovalé hrady a hradní zříceniny, na kterých se hlavně v letních měsících konají koncerty, šermířská vystoupení, pouť, divadelní představení a další. Zámek Hrubý Rohozec Patří mezi dominanty a nejstarší stavební památky na Turnovsku. Byl zaloţen ve 2. pol. 13. století a několikrát byl přestavěn. Slouţil jako rodové sídlo Vartenberků, Krajířů a Desfoursů. Dnes je přístupný veřejnosti. Vedle dochovaných původních interiérů se zde návštěvník můţe seznámit s vývojem bytového interiéru a módy v posledních čtyřech stoletích. [9] Hrad Trosky Pozůstatky
hradu
Vartenberků
vystavěného
ve
14. století na strmé čedičové vyvřelině, jeţ se rozdělila na dvě samostatné věţe. Vyšší z nich, čtyřhranná, se nazývá Panna, niţší a robustnější Baba. Jádro
hradu
tvořil
hradní
palác
a
nádvoří
s hospodářskými staveními. Roku 1998 byly Trosky vyhlášeny přírodní památkou. [10] Obr. 2: Trosky; Zdroj: www.interregion.cz Hrad Valdštejn Leţí v západním okraji hruboskalského skalního města. Zaloţen v pol. 13. století rodem Markvarticů, ze kterého později vzešel vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Hrad byl od 16. století pustý a v období baroka se stal známým poutním místem. Areál dotvářejí romantické úpravy z 19. století. Výjimečnou hodnotu má kamenný most s barokními sochami a kaple sv. Jana Nepomuckého s obrazem Jana Křtitele. Na hradě Valdstějn se konají pravidelné kulturní akce. [11] 5
Zámek Sychrov Barokní zámek byl postaven v letech 1690–1693 rytířem Lamote z Frintroppu na místě gotické tvrze. V minulém století byl přestavěn
a
rozšířen
v
romantické
novogotice. Přístupné jsou autentické neogotické interiéry s výzdobou od českých umělců a expozicí cenné sbírky francouzského
portrétního
malířství,
keramiky a rohanské galerie. Zámek obklopuje nádherný park s exotickými dřevinami. [12] Obr. 3: Sychrov; Zdroj: www.zamky-hrady.cz Drábské světničky Jeden z pěti skalních útvarů pískovcové skalní plošiny kolem čedičového vrchu Muţský. Zachováno bylo 18 světniček skalního hradu zaloţeného ve 2 polovině 13. století. Hrad byl obýván do 15. století, v době protireformace se zde skrývali protestanti. Okolí čedičového vrchu Muţský hrálo významnou roli v osídlení Českého ráje člověkem. Mezi pravěká hradiště patří např. Hrada a Klamorna. [13] Zámek Humprecht Zámek nad Sobotkou, maják a dominanta kraje, vybudován Humprechtem Černínem z Chudenic v letech 1666–1668. Tuto ve střední Evropě ojedinělou stavbu na návrh stavitele Carla Luraga provedl Fr. Ceresola. Kolem se rozprostírá obora na jeleny, obehnaná zdí, časem přeměněná na baţantnici. [14] Dlaskův statek Bývalá svobodnická usedlost a rychta byla postavena v roce 1716 a od svého vzniku prodělal objekt četné stavební úpravy. Statek tvoří samostatnou jednotku obklopenou trámcovou hradbou se dvěma branami a to horní zděnou s dřevěnou zvoničkou a dolní dřevěnou. Z původních staveb se v areálu dvora dochovala roubená stodola. Součástí usedlosti je socha Panny Marie z roku 1784 a patrový roubený špýchar, který byl v šedesátých letech přenesen z Malého Rohozce. [15]
6
Sculptura Parmiggiani Dům pod půlměsícem (La casa sotto la luna) byl odhalen v Sobotce v říjnu 1991. Je završením tvůrčího projektu italského umělce Claudia Parmiggianiho. Jedná se o stavbu čtyř architektonických konstrukcí z neomítaných cihel, které jsou situovány v hlavních bodech země: severu, jihu, západu a východu. Zbývající tři části se nachází v Itálii, Egyptě a ve Francii. Jedná se o dílo, které nelze nikdy uvidět celé najednou. Jeho smysl vidí Parmiggiani v pouti v prostoru a čase, kterou je třeba podniknout ke všem čtyřem stavbám. [16]
2.3 Hrad Kost Kost je gotický hrad nacházející se v Českém ráji, v katastrálním území Podkost v okrese
Jičín,
jen
několik
desítek
metrů
od
pomezí
Středočeského
Královéhradeckého
a
kraje.
Jako jeden z mála našich hradů je umístěn nikoliv na kopci, ale v údolí na pískovcovém ostrohu. Patří bratrům
Giovannimu
a
Piovi Kinským, kteří trvale bydlí v Itálii. V České republice zdejší
jejich veškerý
majetek
společnost
spravuje
Kinský
dal
Borgo. [17] Obr. 4: Hrad Kost; Zdroj www.images.google.cz
2.3.1 Historie Krajina kolem Mladé Boleslavi patřila od 12. století rodu Markvarticů. Rozrodem z něho vznikly rody Valdštejnů, Lemberků a Vartemberků. A právě z posledně jmenovaného rodu pocházel zakladatel hradu Kost Beneš. Tento velkolepý hrad zaloţil před rokem 1349. Protoţe je zde jmenován jako Beneš starší z Vartemberka, můţeme z toho usuzovat, ţe o výstavbu hradu Kosti patrně pečovali také jeho synové Petr a Markvart.
7
Roku 1405 je uváděn jako pán na Kosti manţel Petrovy dcery Elišky, Jan z Kunštátu. Ten však patrně jiţ roku 1409 zemřel a za nezletilou dědičku Škopku z Kunštátu spravovala panství vdova po Petrovi z Vartemberka Ţofie. Škopka se provdala asi roku 1414 za Mikuláše Zajíce z Házmburka a tím se rod dostává na hrad. Kostecké panství vzrostlo v 15. století nebývalou měrou. Za Házmburků byly přikoupeny některé drobné rytířské statky na jeho okraji, také částí pozemků cisterciáckého kláštera Hradiště (nad Jizerou), statky Studénku a Návarov a Choustníkovo Hradiště. Jeho synové získali později Hrubou Skálu a Trosky, které spojili s Kostí, dále Vřeštov a Hostinné. Za dlouholeté války Jiřího z Poděbrad proti odbojné šlechtě, byly dvakrát, v roce 1467 a 1469, obleţeny házmburské hrady, mezi nimi také Kost. V obou případech byl hrad před
kapitulací
zachráněn
v poslední
chvíli
rychlým
uzavřením
příměří
tehdejšího
majitele Jana Zajíce s králem. Roku 1497 koupil obrovské házmburské kostecké panství nejvyšší kancléř Království
českého
Jan
ze
Šelmberka. Byl to muţ, který měl velký vliv na politické události za krále Vladislava Jagellonského. Obr. 5: Historická kresba hradu; Zdroj: www.images.google.cz Roku 1542 hrad koupil Jan Biberstein, který však byl bezdětný a tak Kost zdědila jeho neteř se svým manţelem Kryštofem Popelem z Lobkovic. Lobkovicové vládli na Kosti aţ do roku 1637. Syn Kryštofa z Lobkovic Oldřich Felix byl v mládí svěřen do výchovy jezuitům a roku 1587 podnikl ještě s několika šlechtici kavalírskou cestu do Itálie. Rod Lobkoviců sčítal, ale i významné ţeny. Marie Magdaléna ačkoliv byla evangelička, skupovala po Bílé hoře v Čechách jedno konfiskované panství za druhým. Panství Kost ale drţela jen krátce, protoţe ho roku 1622 prodala své příbuzné Polyxeně Lobkovické, rozené z Pernštejna, manţelce nejvyššího kancléře Království českého Zdeňka z Lobkovic. 8
Ta na svých statcích hospodařila velmi úspěšně. Pocházela po matce ze španělského šlechtického rodu. Poprvé se provdala za Viléma z Roţmberka, po němţ zdědila panství Roudnici nad Labem, které se stalo základem lobkovické moci v dalších staletích. Za znehodnocenou tzv. dlouhou minci nakoupila řadu velkostatků, konfiskovaných po Bílé hoře, a tak vytvořila obrovské panství, které předala roku 1637 svému synovi kníţeti Václavu Eusebiovi z Lobkovic, vladaři Lobkovického domu. Období vlády Polyxeny z Lobkovic bylo přerušeno v 1etech 1632–1634, kdy Kost náleţela frýdlantskému vévodovi Albrechtovi z Valdštejna. Tomuto velmoţi patřily skoro celé severní Čechy od Polabí aţ na slezské hranice. Lobkovické panství Kost v něm tvořilo nevítanou enklávu jiţ proto, ţe bylo nedaleko Jičína, hlavního města vévodství. Hrad Kost chtěl přestavět na jednu ze tří hlavních pevností svého dominia. Ale z jeho plánů sešlo, protoţe byl v roce 1634 v Chebu zavraţděn. Po Valdštejnově smrti bylo kostecké panství vráceno Polyxeně z Lobkovic. Valdštejnova smrt nakonec tragicky zasáhla i do osudů hradu Kosti, který byl, podobně jako ostatní zámky mrtvého vévody, obsazen císařskou armádou. Na Kost přijel hrabě Colloredo, jehoţ sluţebnictvo svou neopatrností o půlnoci 1635 hrad zapálilo. Vyhořel téměř celý starý, šelmberský i věţový palác aţ na stáje a dva pokoje. Moţná, ţe to byl právě strach z investic do opravy paláců, který přiměl ještě roku 1637 kníţete Václava Lobkovice, aby panství Kost prodal hraběti Heřmanu Černínovi, z Chudenic. Doba pobělohorských zmatků dávala příslušníkům císařského tábora mnoho moţností k okrádání poraţených, kteří byli rádi, kdyţ zachránili své ţivoty. Hrabě Černín všech těchto moţností vyuţil, a tak svému prasynovci Humprechtu Černínovi odkázal roku 1646 celkem sedm panství, další movitosti i nemovitosti a četné dluhy i pohledávky. Pravou rukou při řízení velkostatků byla Heřmanovi jeho třetí, o třicet let mladší manţelka Sylvie, dcera hraběte Štěpána Caretto-Millesimo. Sídlila občas na Kosti, kde byly vyhořelé paláce částečně opraveny, ale větší část budov kryly provizorně jen došky. Roku 1658 se jí podařilo s velkou námahou dosáhnout odvolání císařského rozkazu, aby byla Kost srovnána se zemí, protoţe se ve válečných dobách stávala opěrným bodem nepřítele. Černínové vládli na Kosti do roku 1738, kdy museli panství prodat, aby uhradili dluhy. Kupcem byl císařský dvořan Václav Kazimír Netolický z Eisenberka, který zastával za 9
císařovny Marie Terezie četné vysoké zemské úřady. Roku 1769 zdědil kostecké panství rod hrabat Vratislavů Netolických a po nich jejich italští příbuzní Flaminiové Delborgo-Netoličtí, kterým patřila Kost aţ do roku 1945. V letech 1945–1950 spravovalo hrad Kost ministerstvo školství a poté se stal státním hradem. Dnes je hrad opět majetkem rodu Kinských. [17], [18]
2.3.2 Rod Kinských Rod Kinských je starý český šlechtický rod, který se výrazně zapsal nejen do dějin celého českého národa. Kořeny rodu sahají hluboko do minulosti, aţ do 13. století. Původním sídlem jejich předků byla vesnická tvrz Vchynice u Lovosic, odkud mají i své jméno Vchynští, které se během staletí přeměnilo na dnešní podobu Kinští. Generace příslušníků rodu se díky svým zásluhám, zdatnosti v hospodaření a sluţbám Českému království postupně domohly vzestupu. Z vladyků se stali rytíři a z nich hrabata a dokonce kníţata. Jejich znakem jsou tři kančí kly v rudém poli (v některých pramenech jsou uváděny téţ vlčí zuby). Radslav Vchynský byl jedním z nejvlivnějších muţů Českého království a byl znám jako schopný hospodář. Dosáhl povýšení do panského stavu od císaře Rudolfa II. Obr. 6: Rodový erb; Zdroj: www.hippologickemuzeumslatinany.cz Za třicetileté války se Kinští účastnili bojů na různých stranách. Oldřich Kinský (na straně protestantské), se účastnil praţské defenestrace. Jeho bratr Vilém Vchynský byl roku 1628 povýšen do stavu hraběcího a změnil své jméno na Kinský. Byl stoupencem slavného vojevůdce Albrechta z Valdštejna a spolu s ním byl zavraţděn v Chebu roku 1634. Další bratr, Václav, byl přívrţencem krále Matyáše a za prokázanou statečnost a velitelské zásluhy při obraně Prahy proti Pasovským mu nový král postoupil dvě bohatá panství chlumecké a kolínské. Václav Norbert Oktavián Kinský byl velmi majetný hrabě a ve snaze zajistit majetek i budoucím generacím, zaloţil na Chlumci rodinné fideikomis, coţ je nedělitelný majetek, který se dědí podle nástupnického práva. Za jeho panování byl postaven klášter pro mnišský řád piaristů, tzv. Loreta, ze které je dnes městské muzeum. 10
František Ferdinand Kinský (1678–1741), nejvyšší kancléř Českého království, se jiţ nespokojil s bydlením ve starém vodním hradě, a proto se rozhodl vystavět na pahorku nad městem nový zámek, který nese název Karlova Koruna na počest návštěvy císaře Karla VI., který zámek navštívil krátce po své korunovaci na českého krále. Na konci 18. století začala rodina Kinských s chovem jezdeckých a honebních koní. Oktavián Kinský (1813–1896) byl spoluzakladatelem Velké pardubické steeplechase (forma koňských dostihů s různými přírodními překáţkami jako jsou příkopy a ploty). Koně z chovu Kinských byli zpravidla prodáváni armádě pro jezdectvo. Po Mnichovském kongresu odevzdal Zdenko Radslav Kinský, stejně jako všichni příslušníci české historické šlechty prezidentu republiky Háchovi deklaraci proti okupaci republiky. Kdyţ válka skončila zasnoubil se s Annou Marií dal Borgo Netolickou a získal tak hrad Kost. Roku 1948 za nastolení komunistické diktatury, Zdenko Radslav sám nabídl svůj majetek státu a na oplátku chtěl pouze povolení, ţe bude moci s rodinou bydlet a hospodařit v Oboře. Tak se však nestalo, jelikoţ Kinští byli zařazeni mezi třídní nepřátele, a kdyţ se vydali do Itálie na svatbu svého syna Norberta, zabrali jim komunisti veškeré jmění. Do vlasti se jiţ nevrátili. Na znovunavrácení majetku si museli Kinští počkat přes čtyřicet let. Restituentem se stal nejstarší syn Norbert Kinský. [19]
2.3.3 Majitelé hradu Kost 1346–1358 Beneš ze Sobotky a z Kosti 1358–1741 Petr a Markvart, synové Benešovi 1371–1405 Petr z Vartemberka a z Kosti, sám 1405–1409 Jan z Kunštátu a Poděbrad 1409–1414 Ţofie, vdova po Patru z Vartemberka 1414–1459 Mikuláš Zajíc z Házmburka 1459–1473 Jan a Oldřich Zajícové z Házmburka, synové Mikulášovi 1473–1495 Jan Zajíc z Házmburka, sám 1495–1496 Mikuláš Zajíc z Házmburka, Jan Zajíc z Házmburka, Janovi synové 1496–1497 Jan Zajíc z Házmburka, syn Mikuláše, sám 1497
Jan Zajíc z Házmburka, syn Mikuláše 11
1497–1508 Jan ze Šelmberka 1508–1524 Jindřich ze Šelmberka, syn Janův 1524–1551 Jan z Bibrštejna 1551
Kryštof z Bibrštejna, bratr Janův
1551
Anna z Bibrštejna, ţena Jana mladšího z Lobkovic Anna z Bibrštejna, ţena Kryštofa z Lobkovic na Bílině –1556 Barbora, sestra Anny z Bibrštejna
1556–1590 Kryštof z Lobkovic, manţel Anny z Bibrštejna 1590–1604 Oldřich Felix z Lobkovic, syn Kryštofův 1604–1615 Václav z Lobkovic, syn Oldřicha Felixe 1615–1621 Vilém mladší z Lobkovic, bratr Václavův 1621–1622 Máří Magdaléna Trčková z Lobkovic 1622–1632 Polyxena Lobkovicová z Pernštejna 1632–1634 Albrecht z Valdštejna 1634–1636 Polyxena Lobkovicová z Pernštejna, opět 1636–1637 Václav Eusebius z Lobkovic 1637–1651 Heřman Černín z Chudenic 1651–1682 Humprecht Černín z Chudenic 1682–1710 Heřman Jakub Černín z Chudenic, syn Humprechta Jana 1710–1733 František Josef Černín z Chudenic, syn Heřmana Jakuba 1733–1738 Prokop Vojtěch Černín z Chudenic 1738–1760 Václav Kazimír Netolický z Eisenberka 1760–1769 Jan Adam Netolický, syn Václava Kazimíra 1769–1791 Antonín Václav Vratislav z Mitrovic, synovec Jana Adama 1791–1867 Evţen Vratislav Netolický z Mitrovic 1872–1894 Flaminio Cavaliere dal Borgo (od roku 1873 „Netolický“) 1894–1925 Jan Saladin dal Borgo Netolický 1925–1933 Pius Pavle dal Borgo Netolický 1933–1950 Anna Maria dal Borgo Netolická 1950–1993 Československý stát 1993
bratři Giovanni a Pio dal Borgo Kinští [20]
12
2.3.4 Stavba Hradu Zprávy o majitelích doplňuje v mnohém průzkum stavebního vývoje hradu. Za nejstarší stavební období je moţno povaţovat dobu vlády pánů z Vartemberka, Jana z Kunštátu a Ţofie z Vartemberka, tj. léta 1349–1414. Hrad byl zakládán na nerovné, nepříliš rozlehlé ploše. Na staveništi a v okolí byly lámány pískovcové kvádry, kterým se říká na Sobotecku „štuky". Některé měly rozměry aţ 50 x 80 cm. V jejich těţišti byly do nich vyhloubeny po obou stranách mělké otvory, do kterých byly zaklesnuty čelisti obrovských ţelezných kleští zavěšených na kladce, jíţ se kvádry tahaly na lešení. Ve třech rozích dnešního čtvrtého nádvoří byly stavěny budovy, jejichţ venkovní stěny byly zesíleny, protoţe tvořily zároveň součást opevnění. Nejsilnější stěny má hlavní, tzv. Bílá věţ, jejíţ základnou je nepravidelný lichoběţník, takţe z jednoho místa pod hradem lze vidět všechny čtyři rohy této věţe současně. Do věţe se vcházelo portálkem ve výši druhého patra po ochozu, který ji spojoval s hradbou a tzv. starým palácem v jihozápadním rohu nádvoří. Předposlední patro věţe bylo upraveno pro pána hradu
jako
místnost
s
obytná krbem
a
velkými gotickými okny. Tato věţní komnata byla ovšem
obývána
jen
v případě
válečného
ohroţení
hradu; hlásný
na
věţi
měl
svou
místnost ještě výše, aby viděl na přístupové cesty k hradu. Obr. 7: Průřez hradu; Zdroj; www.kinsky-dal-borgo.cz V dobách míru slouţil obytným účelům především zmíněný starý palác. Při rekonstrukci v roce 1953 byly v jeho zdivu objeveny nejen části gotických architektonických stavebních dílů, ale také apsida hradní kaple v okrouhlé věţi. Tato věţ zpevňuje nároţí paláce na nepřístupnějším místě u bývalé první brány s padacím mostem, který byl v pozdějších letech zaměněn za kamenný. Okrouhlá věţ se nazývala 13
Červená, protoţe byla natřena červenou barvou. Slouţila k obranným účelům, a proto bylo její zdivo patřičně zesíleno. Vnitřní prostor této věţe se k ubytování panstva nehodil a byl vyuţit v prvním patře jako místnost pro kaplana, ve druhém patře jako hradní kaple nebo její kněţiště. Protoţe ve druhé polovině 14. století bydlely na Kosti rodiny Beneše staršího a jeho synů Petra a Markvarta, byl jiţ v této době postaven ve třetím rohu posledního nádvoří u brány další palác, tzv. věţový. Prostor mezi ním a starým palácem byl uzavřen vysokou hradební zdí, u které byla postavena nízká hospodářská budova s kuchyní. Na čtvrtém nádvoří byla k hradbě dodatečně, přistavěna dnešní prostorná kaple sv. Anny. Vedle kaple byla ještě v 15. století postavena malá budova s kanceláří a bytem rentmistra. Domek byl strţen spolu se zbytkem dřevěné pavlače na hradbách při stavebních úpravách v letech 1874–1875. Podle starých zpráv byly hradní pokoje pánů zdobeny malovanými erby, některé dokonce zlacenými ornamenty. Z této výzdoby se zachovaly pouze nepatrné zbytky rostlinných ornamentů v okenních špaletách, které byly odkryty při restaurátorských pracích po roce 1953. Příchodem Zajíců z Házmburka na Kost končí nejstarší stavební období hradu, jehoţ areál tvořily pouze budovy okolo posledního nádvoří. Přístupová cesta, která se vinula po úbočí skalního ostrohu okolo celého hradu, byla opevněna dvěma branami a padacím mostem přes hluboký příkop. Patrně za vlády Jana ze Šelmberka byl mezi starý a věţový palác na posledním nádvoří hradu Kosti vestavěn tzv. šelmberský palác s hranatou věţičkou, ozdobený plastickým pískovcovým znakem Šelmberků, který se zachoval mezi okny budovy dodnes. Naproti tomuto paláci, který slouţil ubytování panstva, byl na témţe nádvoří u Bílé věţe postaven přízemní pozdně gotický domek, který se rovněţ zachoval. Původně asi slouţil k ubytování některého úředníka panství a od roku 1875 jako kůlna na kočáry. Janův syn Jindřich ze Šelmberka prodal roku 1524 zadluţené kostecké panství Janovi z Bibrštejna, který si dal postavit při cestě do hradu, mezi první a druhou branou, v roce 1545 nový obytný palác. Nová část hradu byla patrně spojena se starým palácem přechodem nad druhou branou, u přiléhající čtyřhranné věţe, kterou se stoupalo do tzv. obranného podkroví všech tří paláců na posledním nádvoří. Při stavbě paláce, který je 14
ozdoben bibrštejnským erbem a nápisem, vyuţil stavitel i části původní gotické hradby, která stávala mezi první a druhou branou. Roku 1556 připadlo panství Kryštofovi z Lobkovic, který cestu do hradu pod Bílou věţí ohradil nízkou hradbou, branou s půlválcovou věţí a příkopem, přes který vedl padací most. K velmi důleţitým stavebním změnám na Kosti došlo kolem roku 1576. V podhradí byl postaven panský pivovar, ozdobený pamětní deskou s nápisem, a tak vzniklo nové nádvoří. Patrně také kolem roku 1576 byla za nedávno vybudovanou branou pod Bílou věţí postavena podlouhlá budova, do které byla umístěna část správy dominia. Pivovar, nová správní budova i bibrštejnský palác byly opatřeny omítkou se sgrafity. Vedle těchto hradních budov bylo postaveno v různých dobách několik hospodářských objektů. Zatékající voda a mráz poškodily středověké zdivo vartemberského paláce na Kosti natolik, ţe se roku 1690 téměř celé postranní zdi zřítily do nádvoří i k bibrštejnskému paláci. Na radu stavitelů byly všechny tři paláce změněny ve sklady obilí. Při stavebních pracích vzala zasvé výzdoba i těch palácových pokojů, které se nezřítily. Zůstalo jen několik místností v přízemí šelmberského a věţového paláce, kde byly kanceláře a byty úředníků. Roku 1689 se zřítila část klenutí pavlače. Jde patrně o část starého přístupu do Bílé věţe, která měla být změněna také na sýpku. Protoţe i cimbuří hrozilo v té době zřícení, bylo nahoře rozebráno a štuky v truhle spouštěny dolů. Po těchto stavebních úpravách se hrad stal sídlem správy panství a k ubytování šlechty slouţilo pouze několik pokojů v prvním patře bibrštejnského paláce. V 19. století došlo na Kosti několikrát ke stavebním úpravám. Protoţe však noví italští majitelé nebyli příliš bohatí, jednalo se spíše o nejnutnější záchranné práce. Na hradbách byly sejmuty ochranné dřevěné chodby a opravena cimbuří, na Červené věţi opraveno zdivo a pořízeno nové zastřešení. Začalo se také s restaurací průčelní zdi a štítu starého paláce. Byla zbořena pavlač spojující portál Bílé věţe ve výšce druhého patra s ochozem hradební zdi a Turnovská brána prvního nádvoří dostala nové zakončení.
15
Ve 20. století pro nedostatek prostředků byly provedeny pouze nejnutnější zednické udrţovací práce. K větším opravám objektu došlo po roce 1946, kdy musela být po poţáru vyměněna střecha bibrštejnského paláce. Hrad byl důkladně zaměřen, byla provedena architektonická analýza a v roce 1953 byly zahájeny rozsáhlé asanační a restaurátorské práce. [20], [21]
2.3.5 Prohlídkové okruhy I. Okruh: Rod Kinských v Čechách Prohlídka trvá asi 50 minut. Dozvíte se něco o historii hradu a prohlédnete si nádvoří, kapli, hradní paláce a černou kuchyni. Paláce úředníků Do Kosti se vstupuje tajemným průchodem. První hradní budova, která se objeví po levé ruce, je Lobkovický palác. Jeho interiéry slouţí jako kanceláře a byty správy hradu. Původně byla úřednická budova o něco výš za První bránou. Avšak pozdějšímu hradnímu majiteli Janu baronu z Bibrštejna se moc nelíbila a tak zboural původní kulatou věţ, budovu rozšířil a stěny nechal omítnout psaníčkovým sgrafitem. Palác nese podle něj jméno „Bibrštejnský“. Černá kuchyně Proč se starým hradním kuchyním říká „černé“ je dobře vidět na části zdi s původní zachovalou omítkou. Tmavou barvu získala kuchyně brzy po vystavění kvůli kouři. Jídla se připravovala na kamnech, ve kterých se topilo seshora a jejichţ dolní dvířka slouţila jen k vybírání propadaného popela. Dobové hrnce mají „noţičky“ právě kvůli tomu, aby otevřený oheň neuhasily. Hospodyně
minulých
zbavovaly
všeho,
znečišťovalo,
co
století
se
kuchyni
prostřednictvím
zachovalé výlevky. Ta ústila přímo do podhradí. Černá kuchyň na Kosti vznikla někdy koncem 17. století a v průběhu let se modernizovala. Obr. 8: Černá kuchyně; Zdroj: www.kinskycastles.com
16
Před hradní branou Před branou na nádvoří se stojí za to zastavit. Kromě toho, ţe se nad ní skví erb rodu Kinských, je odsud pěkný výhled. Uvidíte střechu někdejšího pivovaru a třpytící se hladiny dvou rybníků: Černého a Bílého. Ten první dostal jméno podle tmavé rašeliny na jeho dně, druhý se zbarví do světla vţdycky po prudkém dešti od splavené hlíny. Znakem Kinských jsou tři stříbrné kančí tesáky v červeném poli. Vypráví se, ţe jakýsi prapředek rodu zachránil krále před rozzuřeným kancem, tak mu panovník na památku nechal kančí zuby zasadit do erbu. Nedobytný pokoj Pokud se na dominantní věţ stavby díváte ze správného místa v podhradí, můţete vidět všechny její čtyři hrany zároveň. Je to dáno lichoběţníkovým půdorysem, který byl zvolen tak, aby rohy směřovaly do míst, odkud byla pevnost nejsnáze napadnutelná, zdivo v rozích je totiţ nejsilnější. Věţ se jmenuje „Bílá“. To proto, ţe je postavena z křemičitého pískovce. Je vysoká dvaatřicet metrů a šířka zdiva dosahuje v niţších patrech skoro čtyř metrů. Bílá věţ má pět pater, ale jen to poslední je obyvatelné. V době obléhání se do prvního patra vcházelo z protějšího Vartenberského paláce. Zbytek slouţil jako skladiště vody a obilí pro posádku hradu. Zásoby stačily v případě nouze na celý rok. Hradní paláce Pokoje Vartemberského a Šelemberkého paláce tvoří stěţejní část prvního prohlídkového okruhu. V průběhu staletí byly uzpůsobeny k různým účelům. Nějakou dobu byly v hradních palácích sýpky. V současnosti je interiér upraven tak, aby lahodil oku a dokumentoval historii hradu i rodu Kinských, dnešních majitelů. Najdete zde skleněné vitríny plné pušek a hradebnic, uspořádaných chronologicky tak, aby
šel
pochopit
vývoj
zapalování střelného prachu, ale i dobové oděvy na štíhlých figurínách. [22] Obr. 9: Interiér hradu; Zdroj: www.kinskycastles.com
17
II. Okruh: Středověká mučírna Prohlídka trvá asi 50 minut. Dozvíte se něco o historii hradu a prohlédnete si nádvoří, přízemí Bílé věže a sklepení Vartemberského paláce, v němž je situovaná středověká mučírna. Hrdelní právo Aţ do doby Marie Terezie bylo středověké mučení nazýváno „právem“. O tom, ţe šlo často o právo pochybné, svědčí například klec na čarodějnice, která je zavěšená nad schodištěm, vedoucím do horní části sklepení Vartemberského paláce. Domnělá čarodějnice (jinými slovy ţena, která neodpovídala středověkým konvencím) do ní byla uzavřena a spuštěna na pět minut pod vodu. Jestliţe ji vytáhli mrtvou, byla zbavena obvinění a se vší křesťankou ctí pohřbena. Pokud ale „zkoušku“ přeţila, bylo to povaţováno za důkaz čarodějnictví a pletek s ďáblem a čekalo ji upálení zaţiva. Středověká mučírna Sklepení na Kosti, ve kterém je dnes umístěna mučírna, dříve slouţilo jako skladiště kvalitního vína. Mučírna je vybavena archeologickými nálezy z hradu Veliš u Jičína, dobovými grafikami, zachycujícími proces inkvizice, a jedinou fungující gilotinou v Česku. Hospoda na hradě Hospoda fungovala v budově někdejší černé kuchyně ještě v 17. století. Dnes jsou zde vystaveny nejrůznější historické předměty (zbraně, obrazy, šerpy apod.) ze soukromých sbírek rodiny Kinských a muzeí v Praze a Mladé Boleslavi. Rozporuplné pocity vyvolává pohled na velký obraz, zachycující takzvaný plachtový lov. Zvířata byla nahnána do jakési ohrady z plachty, kde je ze hřbetů bujných koní střílelo panstvo. Ve věži… Druhá prohlídková trasa vás zavede do spodního patra Bílé věţe. Na celé místnosti je nejzajímavější průchod, který vypadá jako chodba. Ve skutečnosti procházíte jen otvorem ve skoro tři metry široké zdi. Na přelomu 16. a 17. století byla místnost v přízemí věţe pouţívána jako skladiště, nějaký čas zde byla sýpka. V současnosti je stejně jako někdejší hospoda opatřena vitrínami s historickými zbraněmi a oblečením. [23]
18
III. Okruh: Zkrácena prohlídka Prohlídka trvá asi 30 minut. Dozvíte se něco o historii hradu a prohlédnete si nádvoří a přízemí Vartemberského paláce. Tato trasa funguje jen v letních měsících! [24]
2.3.6 Vstupné Tab. 1: Vstupné hradu Kost Plné vstupné Zlevněné vstupné (dospělí) 1. okruh – cca 90 min. (Rod Kinských v Čechách) 2. okruh – cca 90 min. (Středověká mučírna) 1. + 2. okruh – cca 110 min. Zvýhodněné vstupné!
(děti do 15i let, studenti, důchodci, invalidé)
100 Kč
70 Kč
100 Kč
70 Kč
160 Kč
80 Kč
60 Kč
60 Kč
3. okruh - cca 30 min. Jen v letních měsících!
Zdroj: www.hrad-kost.cz/vstupne.php Děti do 6i let mají prohlídku hradu zdarma Za prohlídku s cizojazyčným výkladem se platí příplatek 80 Kč. Za focení v expozici se platí příplatek 100 Kč. Po předchozí domluvě je moţné absolvovat prohlídku i mimo návštěvní dobu. Vstupné pak činí 160 Kč na osobu, a aby byla prohlídka uskutečněna, je třeba přihlásit skupinu o minimálním počtu třiceti osob. [25]
2.3.7 Otevírací doba Duben: středa – neděle 9.00–16.00 Květen, červen: úterý – neděle 9.00–17.00 Červenec, srpen: denně 9.00–18.00 Září: úterý – neděle 9.00–17.00 Říjen: středa – neděle 9.00–16.00 Poslední prohlídka odchází 1/2 hodiny před uzavírací dobou. Jiný termín je moţný po předchozí domluvě. [26] 19
2.3.8 Dostupnost Je těţké říct, jak se na Kost dostat nejpříjemnější cestou. Trávíte-li v Českém ráji dovolenou, můţete se sem vydat pěšky a udělat si tak zároveň pěkný výlet po okolí. Cesta závisí na tom, kde jste ubytováni, a co všechno na ní chcete vidět. Pokud se na Kost chystáte na jednodenní výlet, můţete se sem dostat vlakem, autobusem i autem. Vlakem: Nejbliţší vlaková stanice je v Libošovicích, které leţí na lokální trati Stará Paka–Mladá Boleslav. Hrad Kost se nachází asi 2 km odsud a je přístupný buď přímo po ţluté turistické trase, nebo menší oklikou po modré a následně červené turistické trase. Druhá cesta je příjemnější; vede Prokopským údolím mezi lesy a pískovcovými skalami. Ţelezniční stanice Stará Paka je přístupná z Pardubic nebo Liberce, do Mladé Boleslavi se snadno dostaneme z Prahy či Kolína. Autobusem: Ve dnech školního vyučování a v sezóně jezdí autobusy přímo pod hrad (zastávka Libošovice, Podkost). V průběhu školního roku odjíţdí denně kolem sedmé hodiny ranní autobus ze Sobotky na Kost a asi ve dvě hodiny odpoledne se vrací zpět. Od června do září jen o víkendech a o letních prázdninách denně kromě pondělí je moţné dostat se ke Kosti také sezónními autobusovými linkami ze Sobotky a Mnichova Hradiště. Autobus vyjíţdí na hrad asi v devět hodin ráno a vrací se kolem šesté večer. Autem: Od Prahy: rychlostní silnice R10 na Turnov – u Mladé Boleslavi sjezd na silnici 16 směrem na Jičín – u Přepeř odbočka doleva směr Dobšín – Kost Od Hradce Králové: silnice 35 směr Liberec – v Jičíně sjezd na silnici 16 směr Mladá Boleslav – v Sobotce odbočka směr Vesec u Sobotky, Podkost – Kost Od Liberce: silnice 35 na Turnov a dále na Prahu – u sjezdu Příšovice odbočka na obce Ţďár a Skokovy – Kost Parkovné: osobní automobil 50 Kč, autobus 80 Kč Parkovat je moţné přímo v podhradí Kosti. [27]
20
3 Experimentální část 3.1 Sběr primárních dat 3.1.1 Metodika sběru primárních dat Cílem této bakalářské práce je vytvoření profilu typického návštěvníka hradu Kost a zpracování návrhu, jak docílit zvýšení návštěvnosti zkoumaného objektu. Z tohoto důvodu bylo nutné provést marketingový výzkum. Sběr primárních dat sestává z vyhodnocení marketingového výzkumu prováděného metodou dotazování mezi návštěvníky hradu Kost. Šetření bylo prováděno dle předem stanovených pokynů, a to tak, ţe byla zadána procenta z celkového plánovaného počtu oslovených respondentů, která musela být během jednotlivých měsíců splněna: první částí výzkumu (20 %, tj. 40 dotazníků) – duben, květen 2009 provedení druhé části výzkumu (40 %, tj. 80 dotazníků) – červen, červenec 2009 provedení třetí části výzkumu (40 %, tj. 80 dotazníků) – srpen, září 2009 Cílovou skupinu tohoto výzkumu představovali návštěvníci, kteří prošli prohlídkovou trasu. Nejednalo se tedy o návštěvníky, kteří si chtěli prohlédnout pouze exteriéry hradu apod. Nutné bylo oslovit ty návštěvníky, kteří absolvovali prohlídku hradu a mohli tak zodpovědět všechny otázky z dotazníku. Výběrem nesprávných respondentů by totiţ mohlo dojít k celkovému zkreslení výsledků výzkumu. Celkově bylo osloveno 200 respondentů a to jak ve všední dny, tak o víkendech, kdy 177 z nich bylo tuzemců a 23 zahraničních návštěvníků. Proto byl dotazník zpracován nejen ve verzi české, ale i v anglickém a německém znění na rovnocenné úrovni. Vzorek 23 respondentů ze zahraničí tvoří k celkovým 200 dotazovaným pouze malou část, a proto bude vyhodnocován společně s ostatními tuzemskými respondenty. Je nedostačující na to, aby mohl tvořit samostatnou kategorii a být vyhodnocován samostatně. Dotazování probíhalo dvěma způsoby. Buďto byly návštěvníkovi předčítány otázky a zaznamenávány přímo proveditelem výzkumu do dotazníku nebo byl respondentovi předán jeden dotazník a on sám potom provedl zanesení odpovědí do dotazníku. 21
V tomto případě však muselo dojít k překontrolování dotazníku, aby všechny odpovědi byly správné, srozumitelné a neohroţovaly tak celý výsledek výzkumu. Dotazník obsahuje 19 otázek, z nichţ 7 otázek je uzavřených (s nabídkou moţností, volba se provádí zaškrtáváním), 10 polootevřených otázek, kde je několik alternativ odpovědí a poslední alternativa je otevřená, tj. nabízí moţnost doplnění. Z důvodu náročnosti nejen na dotazování, ale i na zpracování je jen jedna otázka otevřená a to č. 17, která zjišťuje místo bydliště respondenta. V dotazníku byly uvedeny také otázky, které se hodnotily podle školní klasifikační stupnice. Tato forma výzkumu byla vybrána pro lepší pochopení otázek respondenty a také pro srovnatelnost při hodnocení. Zodpovězení dotazníků netrvalo více neţ 10 minut. Vybírali se náhodní respondenti, důraz byl však kladen na nehomogenní skupiny dotazovaných.
3.1.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření Následující část bakalářské práce je věnována interpretaci a vyhodnocení odpovědí respondentů na předem připravený dotazník, jenţ je součástí práce (k nalezení je v přílohách). K vyhodnocení dotazníků slouţí všech 200 vyplněných dotazníku, tedy dotazníky jak od českých tak zahraničních turistů. Někteří respondenti byly při vyplňování ochotní více, jiní méně, ale podařilo se nashromáţdit předem daný počet 200 vzorků. Výsledky dotazníku jsou zpracovány do grafu, případně tabulek, které umoţní lepší orientaci. Kaţdý graf také obsahuje slovní popis. Pokud není uvedeno jinak, grafy a tabulky jsou výsledkem vlastní práce.
1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? Z grafu č. 1 je zřejmé, ţe Český ráj je vyhledávaným cílem turistů neboť, pro trávení dovolené v tomto regionu se rozhodlo 58 dotázaných a dokonce 103 návštěvníků přijelo do regionu v rámci jednodenního výletu. Další poměrně početnou skupinou byli ti, kteří přijeli na návštěvu svých příbuzných a známých a to 27 dotázaných. Na druhou stranu 7 návštěvníků odpovědělo, ţe tudy pouze projíţdí, 4 dotázané přivedla do Českého ráje sluţební cesta a jeden respondent odpověděl, ţe do regionu zavítal kvůli zdravotnímu pobytu či léčení
22
Hlavní důvody návštěvy 0
20
40
dovolená,odpočinek
60
80
100
120
58
výlet
103
návštěva příbuzných, známých
27
pouze projíždím
7
služební cesta
4
zdravotní pobyt, léčení
1
Graf 1: Hlavní důvody návštěvy
2. Jak často navštěvujete tento hrad? Graf č 2. ukazuje četnost návštěv hradu Kost a je dokladem toho, ţe hrad Kost patří k atraktivním památkovým objektům. Z grafu je zřejmě, ţe lidé se na hrad vrací opakovaně. 5 % dotázaných odpovědělo, ţe hrad Kost navštívilo vícekrát, tzn. více neţ třikrát. 12% respondentů se na hrad vrátilo potřetí a 31 % podruhé. I přes tento velice příznivý stav však nejvíce dotázaných odpovědělo, ţe hrad Kost navštívili poprvé a to 52 % dotázaných.
Četnost návštěvy hradu 5% 12%
52%
poprvé podruhé potřetí
31%
již vícekrát
Graf 2: Četnost návštěvy hradu
23
3. Jak je Vaše cesta organizována? Další otázka zkoumala odpovědi dotázaných na způsob organizace jejich cesty. Jak je vidět z údajů v grafu výrazně převaţují individuálně organizované cesty s celými 68 %. Sluţby cestovní kanceláře nebo cestovní agentury vyuţilo 16 % dotázaných. Na skupinové zájezdy se vydalo 14 % respondentů. Nejméně procent dotázaných odpovědělo, ţe je na sluţební cestě a to 2 %.
Způsob organizace cesty 14% 2% 16%
68% individuálně prostřednictvím CK nebo CA jsem na služební cestě skupinový zájezd
Graf 3: Způsob organizace cesty
4. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? Na tuto otázku většina respondentu (59 %) odpověděla, ţe do tohoto regionu přijíţdí nejraději v letních měsících. Je to logické, neboť děti mají v létě prázdniny a většina rodin zrovna v tomto období vyráţí na rodinnou dovolenou. Pro 27 % návštěvníků je druhým nejoblíbenějším obdobím jaro. 12 % nejraději do Českého ráje přijede na podzim a pouze 2 % shledávají nejlepším obdobím k návštěvě regionu klidné období zimy.
24
Roční období návštevy 2%
12%
27%
jaro
léto podzim zima
59%
Graf 4: Roční období návštěvy
5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? Délku pobytu jednotlivých návštěvníků hradu v tomto regionu zachycuje graf č. 5. 37 % tvoří skupinu, která se v regionu zdrţí pouze několik hodin. Jedná se tedy o výletníky. U ostatních skupin uvedených v grafu uţ můţeme hovořit jako o turistech. 28 % návštěvníků se v regionu zdrţí v průměru 4–6 dnů. 21 % respondentů v regionu zůstanou 1–3 dny. Další skupina návštěvníků (10 %) je tvořena turisty, kteří v regionu zůstanou jiţ poměrně dlouhou dobu a to 7–10. Mezi respondenty se našlo i pár takových, kteří měli v úmyslu strávit v regionu i více neţ 10 dnů (4 %).
Délka pobytu v regionu 10%
4% 37% několik hodin 1 - 3 dnů 4 - 6 dnů 7 - 10 dnů
28%
10 a více dnů
21%
Graf 5: Délka pobytu v regionu
25
6. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? Místo ubytování těch turistů, kteří v tomto regionu zůstávají více dnů, přibliţuje graf č. 6. Z celkového počtu 200 dotázaných 75 osob (37 %) uvedlo, ţe stráví v tomto regionu pouze několik hodin. Z tohoto důvodu můţeme pro otázku č. 6 pouţít odpovědi pouze zbývajících 125 osob, které představují 63 % z celku a kteří tedy budou trávit alespoň jednu noc mimo svůj domov. Graf 6 ukazuje, ţe 50 % turistů zůstane ubytovaných v regionu. Další početná skupina turistů (29 %) zůstane dokonce přímo v místě. 18 % turistů je ubytováno současně na více místech, a mezi respondenty se objevili 4 (3 %), kteří jsou ubytováni v Praze.
Místo ubytování 18% 29% 3% v tomto místě v tomto regionu v Praze na více místech
50%
Graf 6: Místo ubytování
7. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Z výsledů předchozích otázek jiţ bylo zjištěno, ţe turisté tvoří celkem 63 % z celkových 200 respondentů. Cílem této otázky bylo zjistit, v jakém zařízení bude oněch 125 turistů nocovat. Z grafu č. 7 je zřejmé, ţe nejoblíbenějším ubytovacím zařízením je chata či chalupa, kde přespalo 38 % návštěvníků. Skoro shodný počet respondentů uvedlo, ţe nocovali v kempu/tábořišti (27 %) nebo penzionu (26 %). 14 % má v tomto regionu známé či příbuzné a tak přespali u nich a 11 % preferovalo ubytování v soukromí. Nejmenší počet respondentů (9 %) dává přednost komfortu a vyššímu standartu sluţeb a pro své ubytování si zvolilo hotel.
26
Typ ubytování 0
5
10
15
20
25
30
35
40
9
hotel
26
penzion
ubytování v soukromí
11
kempink/tábořiště
27 38
chata, chalupa u známých, příbuzných
14
Graf 7: Typ ubytování
8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu? K návštěvě hradu Kost respondenty nejvíce motivovali reference od známých, na niţ se spoléhá celkem 53 % účastníků výzkumu. Stále více lidí čerpá informace z internetu, a proto není divu, ţe je to druhá nejčastěji uváděná odpověď (47 %). Určitě ale nesmíme podceňovat ani na třetím místě uvedené vlastní zkušenosti, které byli motivací 38 % dotázaných. Další moţnosti, které měli vliv na motivaci návštěvníků, jsou s podobným procentuálním zastoupením tištěné informace (19 %) a informace od CK nebo CA (14 %). Zanedbatelnou skupinu tvořili návštěvníci, kteří přijeli na základě informací z rozhlasu a televize (2 %).
Motivace k návštěvě hradu 60
53 47
50
38
40
26
30 20
15
10
19
2
0 reference od známých
rozhlas, telelvize
informace od turistické CK nebo CA informační centrum
tištěné informace
internet
vlastní zkušenost
Graf 8: Motivace k návštěvě hradu 27
9. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto hradu? Většina návštěvníků hradu Kost byla pro jeho prohlídku rozhodnuta ještě před zahájením pobytu či výletu. Tato odpověď dominovala z velké části, a to z 64 %. Zbývajících 36 % se vyjádřilo opačně, tedy, ţe návštěva byla neplánovaná a k této variantě se rozhodli aţ v samotném cíli. Moţnost „jinak“ si nevybral ţádný z dotázaných, proto tato odpověď do vyhodnocení nebyla uvedena.
Rozhodnutí k návštěvě hradu
36%
64%
před zahájením tohoto pobytu
až po příjezdu do tohoto regionu
Graf 9: Rozhodnutí k návštěvě hradu
10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil(a)? Z otázky č. 10 mělo vyplynout, jaké zajímavosti v okolí kromě hradu Kost jsou nejvíce navštěvovány. Respondenti volili mezi variantami takové, které jiţ navštívili, nebo takové, na které se ještě chystají vypravit. Pro větší přehlednost i orientaci byl předem sestaven výčet zajímavostí v okolí a pokud si dotazovaní v tomto přehledu nenašli zrovna tu aktivitu, na kterou se chystali a nebo kterou uţ navštívili, byla pro ně přichystána kolonka jiné, která byla vyuţita v 7 případech. Nejvíce dotázaných odpovědělo, ţe se chystají navštívit a nebo jiţ navštívili Prachovské skály a to přesněji 41 dotázaných. Na druhém místě pak respondenti uváděli dominantu Českého ráje hrad Trosky (32) a hodně oblíbený je i zámek Sychrov, který dotázaní uváděli jako třetí nejčastější odpověď (27). Populární ale je i hrad Valdštejn, Drábské světničky či město Jičín. Podrobněji je vše zobrazeno v grafu č. 10.
28
Další navštívená místa jiné
7
hrad Valdštejn
24
Drábské světničky
21
Hrubý Rohozec
10
Dlaskův statek
5
zámek Humprech
14
Jičín
19 27
zámek Sychrov Prachovské skály
41 32
hrad Trosky 0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
Graf 10: Další navštívená místa
11. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? Tato otázka byla pojata ze dvou různých hledisek a je také dvojím způsobem vyhodnocena. Nejdříve se věnovalo prioritám obecně, poté byly jednotlivé zájmy rozděleny a k nim přiřazeny zodpovězené varianty odpovědí. Respondenti měli moţnost vybrat si více odpovědí, proto jejich počet nekoresponduje s počtem dotázaných. Nejvíce návštěvníků přijelo do Českého ráje kvůli kultuře a to 129 dotázaných. Dalších 91 dotázaných odpovědělo, ţe je zajímá příroda a 73 přijelo kvůli sportu a pohybu. Zanedbatelných 10 respondentů pak uvedlo ostatní důvody.
Priority při výberu regionu 1 129 140
120
91
100
73
80 60 40
10
20 0 příroda
kultura
sport, pohyb
ostatní
Graf 11: Priority při výběru regionu 1
29
Jak jiţ bylo uvedeno výše, další graf je zaměřen na konkrétní aktivity a lákadla za kterými turisté přijíţdějí. Český ráj nejvíce láká historickými městy a památkami, coţ uvedlo 88 dotázaných. Čím dál tím více lidí tráví svoji dovolenou aktivně, proto se není čemu divit, ţe 54 respondentů navštívilo tento region proto, aby si zde uţili rekreačního sportování a turistiky. Český ráj to je mimo jiné krásná krajina a lesy a proto hned 42 dotázaných sem přicestovalo kvůli tomu. Lidé se také rádi pobaví, a proto hned 28 uvedlo, ţe je do regionu přilákaly zdejší kulturní akce a zábava. Poměrně důleţité je i klidné prostředí bez hluku, které uvedlo 26 návštěvníků. V Českém ráji je ale i hodně hezkých řek a rybníků, kvůli nimţ přijelo 21 respondentů. Ostatní priority, mezi nimiţ se objevili např. soukromé a pracovní důvody, čisté ţivotní prostředí či aktivní rekreace jsou v porovnání s ostatními zanedbatelné.
Priority při výběru regionu 2 soukromé důvody
2
pracovní důvody
7
aktivní rekreace
11
rekreační sport, turistika
54
kulturní akce a zábava
28
dobře vybavená zařízení pro turisty
9
historická města a památky
88
vodní plochy a toky
21 42
lesy, krajina klidné prostředí bez hluku
26
čisté životní prostředí
15 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
Graf 12: Priority při výběru regionu 2
30
12. S kým cestujete? Z grafu 13 je patrné, ţe 36 % dotazovaných cestuje s rodinou, coţ je nejobvyklejší moţnost. 30 % respondentů se cesty zúčastnilo se skupinovým zájezdem. 21 % návštěvníků přijelo s kamarády či známými. 11 % respondentů cestovalo jinak, např. s partnerem či partnerkou a 2 % respondentů byla na cestě sama.
S kým dotázaní cestují 11%
2% 36%
30%
sám/sama s rodinou s kamarády/se známými se skupinou ze zájedu jinak
21%
Graf 13: S kým dotázaní cestují
13. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? Nejčastěji vyuţívaný dopravní prostředek při přepravě na hrad je automobil a to v 47 % případech. Je to dáno nejen samotnou pohodlností cestování autem, ale také tím, ţe ostatní druhy dopravy jsou tu vcelku problematické. Proto se není čemu divit, ţe druhou nečastější odpovědí s 21 % bylo kolo. Vlakem se totiţ na Kost vůbec nedostanete, nejbliţší ţelezniční stanice je v dvou kilometrech vzdálených Libošovicích. Nejspíš proto nikdo z dotázaných, dopravu vlakem neuvedl. S dopravou autobusy je to o něco lepší, dostanete se totiţ aţ skoro k hradu a během sezóny jsou posilněny o speciální spoje. I přesto však počet těch co přijeli autobusem, bylo 16 %, coţ je skoro srovnatelné s 14 % návštěvníků, kteří dorazili pěšky. Zbývající 2 % pak přijeli na hrad Kost na motocyklu.
31
Způsob dopravy 14% 47% 16%
automobil motocykl kolo autobus pěšky
21% 2%
Graf 14: Způsob dopravy
14. S čím jste při návštěvě hradu Kost byl(a) nespokojen(a)? Z výsledků průzkumu bohuţel vyplynulo, ţe pouze 10 % návštěvníků nemělo důvod si na nic stěţovat. Největší problém byl s parkováním. Takto odpovědělo hned 42 % dotázaných. Parkoviště na hradu je totiţ poměrně malé a tak není divu, ţe hlavně v letní sezóně někteří návštěvníci neměli, kde zaparkovat. S tímto tak trochu souvisí doprava na hrad všeobecně, kdy spojeni vlakem či autobusem, není zrovna ideální a nejspíš proto 16 % návštěvníků si stěţovalo právě na dopravu. 18 % dotázaných se pak zdála nedostatečná nabídka sluţeb a 9 % vadil neochotný personál. Zanedbatelné byli pak odpovědi jiné s 3 % a špatné značení s 2 %.
Důvody nespokojenosti návštěvníků 10%
3%
2% 18% špatné značení
9%
malá nabídka služeb neochotný personál
doprava (MHD) problémy s parkováním
42%
nic
16%
jiné
Graf 15: Důvody nespokojenosti návštěvníků 32
15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? Otázka č. 15 se skládala z devíti podotázek týkající se sluţeb hradu Kost. Návštěvník pak pomocí školní stupnice hodnotil kvalitu nabízených sluţeb, kde stupeň jedna představuje nejlepší úroveň sluţeb a stupeň pět naopak nejhorší. Jednou z moţných odpovědí byla odpověď „nevím“, kterou mohl respondent zvolit v případe, ţe se k určité otázce nedovedl vyjádřit. V tabulce č. 2 najdeme jednotlivé odpovědi dotázaných. Tab. 2: Kvalita služeb hradu Počet odpovědí
Hodnocená služba
Stupeň hodnocení
1
2
Srozumitelnost informací pro návštěvníky
124
74
Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu
101
93
6
151
47
1
162
38
139
60
1
Možnost výběru z více prohlídkových tras
116
61
12
Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu
83
99
17
132
66
94
76
Nabídka zboží v prodejně Úroveň průvodcovských služeb Výška vstupného
Celkový dojem z atraktivity objektu Celková spokojenost s úrovní služeb
3
4
5
nevím 2
1
11
1 2
23
7
Z výše přiloţené tabulky můţeme snadno vypočítat průměrnou hodnotu jednotlivých sluţeb hradu Kost. Pro přehlednost jsou tato data zanesena do grafu č. 16. Z grafu je zřejmé, ţe průměrné hodnoty jednotlivých sluţeb jsou uspokojující. Nejlépe hodnocenou sluţbou s průměrnou hodnotou 1,19 je úroveň průvodcovských sluţeb. Velice kladně také dotázaní hodnotili nabídku zboţí v prodejně (1,24) a výšku vstupného (1,31). Na druhou stranu nejhůře návštěvníci ohodnotili místo pro odpočinek, čekající dobu na návštěvu s průměrem 1,68.
33
Průměrná kvalita služeb hradu Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu
1,68 1,56 1,53 1,37 1,36 1,32 1,31 1,24 1,19
Celková spokojenost s úrovní služeb Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu Možnost výběru z více prohlídkových tras Srozumitelnost informací pro návštěvníky Celkový dojem z atraktivity objektu Výška vstupného Nabídka zboží v prodejně Úroveň průvodcovských služeb 0
0,5
1
1,5
2
Graf 16: Průměrná kvalita služeb hradu
16. Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? Respondenti byli s návštěvou hradu vesměs spokojeni, coţ ukazují i výsledky vyhodnocení otázky č. 16. Hned 36 % by návštěvu hradu určitě doporučilo. 51 % sice našli při své návštěvě nějaké nedostatky, ale i tak by hrad spíše doporučili. 5 % dotázaných si nebylo jisto, jak na tuto otázku odpovědět a tak odpovědělo, ţe neví a 8 % respondentů by hrad svým známým a přátelům spíše nedoporučilo. Určitě je však pro hrad velice pozitivní, ţe nikdo z dotázaných nezvolil odpověď, ţe by hrad určitě nedoporučil.
Doporučení návštěvy hradu 8% 5% 36% určitě ano spíše ano nevím spíše ne
51%
Graf 17: Doporučení návštěvy hradu 34
17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu) ve kterém bydlíte? Tato otázka byla z důvodu přehlednosti rozdělena do dvou grafů. Nejprve bylo zjištěno, z jakého státu dotázaní přijeli a ti co uvedli, ţe na hrad zavítali z České republiky, byli dále rozděleni podle krajů. Graf č. 18 znázorňuje stát, ve kterém mají respondenti výzkumu místo trvalého bydliště. Celkově se výzkumu zúčastnilo 200 respondentů a z toho 177 je občanů České republiky, 9 pak ze Slovenska, 6 z Německa, 3 z Polska a Nizozemska a 2 z Rakouska.
Národnostní složení respondentů 177 ČR Slovesnko Německo Polsko Rakousko Nizozemsko
32 3
6
9
Graf 18: Národnostní složení respondentů Graf č. 19 podrobně ukazuje, z jakého kraje pochází 177 tuzemských respondentů. Dotazovaní mohli uvádět obec, část obce, okres či kraj ČR, tudíţ se ve výzkumu objevila řada míst a nebylo jednoduché je zpracovat. Data byla nakonec pro lepší orientaci vyhodnocena podle krajů, ve kterém se nachází trvalé bydliště respondentů. 46 dotazovaných bydlí ve stejném kraji, jako se nachází hrad Kost, tj. Královéhradeckém. Skoro shodně má trvalé bydliště v Praze (29) a Libereckém kraji (27). Poměrně dost návštěvníků přijelo na prohlídku hradu Kost z Pardubického kraje (24) a Středočeského kraje (19). Nechybělo ani zastoupení kraje Plzeňského (6) nebo Jihomoravského (5). Další odpovědi uţ byly zanedbatelné, ale vyplývá z nich, ţe na hrad Kost přijeli návštěvníci z celé České republiky.
35
Trvalé bydliště tuzemských respondentů Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Plzeňský kraj Hlavní město Praha Královehradecký kraj Moravskoslezký kraj Pardubický kraj Středočeský kraj Zlínský kraj Olomouocký kraj Jihočeský kraj Vysočina Jihomoravský kraj
2 4 27
6 29 46 2 24 19 2 4 3 4 5 0
10
20
30
40
50
Graf 19: Trvalé bydliště tuzemských respondentů
18. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? Graf č. 20 zachycuje vzdálenost místa bydliště návštěvníků hradu Kost. V grafu jsou zaznamenány odpovědi českých i zahraničních turistů dohromady. Nejvíce návštěvníků odpovědělo, ţe přijeli ze vzdálenosti 51 aţ 100 km a to 34 %. Další početná skupina (26 %) uvedla, ţe na hrad Kost musela ujet 101 aţ 200 km. Shodně a to po 16 % návštěvníci urazili 11 aţ 50 Km a 201 aţ 400 km. Dalších 5 % pak na hrad muselo ujet uţ poměrně velkou vzdálenost, tj. 401 aţ 800 Km a úplně nejméně návštěvníků přijelo z té nejkratší vzdálenosti (do 10 Km) a nejdelší (801 aţ 1200 km).
Vzdálenost z místa bydliště 5%
2%
1% 16%
16% do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km
26%
34%
401 až 800 km 801 až 1200 km
Graf 20: Vzdálenost z místa bydliště 36
19. Osobní údaje o respondentech Údaje o dotazovaných osobách jsou shrnuty v tabulce č. 3. Pohlaví Během dotazníkového šetření bylo osloveno 103 ţen a 97 muţů. Stát, ve kterém máte bydliště Z předcházejících kapitol této bakalářské práce jiţ víme, ţe 177 dotázaných má trvalé bydliště v České republice, devět na Slovensku, šest dotázaných v Německu, tři v Polsku, tři v Německu a dva respondenti v Rakousku. Počet obyvatel Nejvíce účastníků výzkumu přicestovalo z větších obcí či menších měst, které mají 3 000 aţ 10 000 obyvatel a to 57 osob. 42 dotázaných přijelo z měst s počtem obyvatel 10 000 aţ 50 000. Další celkem početnou skupinou jsou respondenti, kteří přicestovali z vesnic a obcí do 3000 obyvatel (38). Ve větších městech s počtem obyvatel 50 000 aţ 100 000 bydlí 27 dotázaných. Dalších 21 osob přijelo z velkých měst nad 100 000 obyvatel a zbývajících 15 bydlí ve městech nad 1 milion obyvatel. Věk Věkové sloţení respondentu bylo velmi různorodé, zastoupeny jsou všechny věkové kategorie. Nejpočetnější dotazovanou skupinou bylo věkové rozmezí 18 aţ 25 let a 26 aţ 35 let. První zmiňované rozmezí tvořilo 52 dotázaných a druhá skupina tvořila dokonce 58 osob. Následovali respondenti ve věku 46 aţ 55 let (32) a dále 36 aţ 45 let (26). Jiţ v menší míře, konkrétně 18 a 14 respondentů bylo zastoupeno skupinou lidí ve věku 56 let a starší a do 17 let. Vzdělání Nejvyšší stupeň dosaţeného vzdělání byla u většiny respondentů střední škola (104). Menší část tvořili respondenti s vysokoškolským vzděláním (54). V pořadí poslední skupina respondentů se skládala z osob vyučených nebo se základním vzděláním (42).
37
Zaměstnání Většina dotázaných uvedla, ţe pracuje ve veřejném sektoru (53). Shodně, tj. 38 dotázaných pracuje v soukromém sektoru nebo jsou studenty. Další skupina podniká (30) a 17 respondentů je na mateřské dovolené. 15 dotázaných uvedlo, ţe jsou seniory a 8 osob bylo v době výzkumu bez zaměstnání. Tabulka 3: Údaje o respondentech Pohlaví
Bydliště
Počet
Věk
Vzdělání
Zaměstná ní
ženy
muži
103
97
ČR
SR
Německo
Rakousko
Polsko
Nizozemsko
177
9
6
2
3
3
do 3 tis.
3 – 10 tis.
10 – 50 tis.
50 – 100 tis.
100 – 1 mil.
nad 1 mil.
38
57
42
27
21
15
do 17 let
18 – 25 let
26 – 35 let
36 – 45 let
46 – 55 let
56 a více let
14
52
58
26
32
18
základní/ vyučen
středoškolské
vysokoškolské
42
104
54
veřejný sektor
soukromý sektor
podnikatel
mateřská dovolená
senior
Nezaměst.
student
53
38
31
17
15
8
38
Na základě zjištěných informací od respondentů je stanoven následující profil návštěvníka hradu Kost: Průměrným návštěvníkem hradu je ţena ve věkovém rozmezí 26–35 let s trvalým bydlištěm v České republice. Ţije v Královéhradeckém kraji ve větší obcí či menším městě, které má 3 000 aţ 10 000 obyvatel a dosáhla středoškolského vzdělání. Je zaměstnána ve veřejném sektoru.
38
Na Kost přijela na výlet a strávila zde několik hodin. Na hradu byla poprvé a její cesta byla organizována individuálně. Nejčastěji do tohoto regionu zavítá v létě. Motivovaly ji reference od známých a návštěvu hradu naplánovala ještě před příjezdem. Při této příleţitosti navštívila i Prachovské skály. Tento region si vybrala hlavně proto, ţe se zajímá o zdejší kulturu, konkrétně o historická města a památky. Cestovala automobilem ve společnosti své rodiny. Na hradu byla nespokojena s moţnostmi parkování a ujela sem 51 aţ 100 km. Návštěvu hradu by spíše doporučila.
3.2 Sběr sekundárních dat V této kapitole jsou uvedeny některé statistické informace, které se týkají návštěvnosti hradu Kost. Jedná se o informace, které mi byly poskytnuty správou hradu pro vypracování této části bakalářské práce. Tyto vypůjčené statistiky, vypovídající o návštěvnosti hradu Kost, jsou zpracovávány správou hradu a jsou určeny výhradně pro jejich potřebu. Není-li uvedeno jinak, veškeré grafy jsou výsledkem vlastní práce.
1) Vývoj návštěvnosti v sezóně 2009 Graf č. 21, který popisuje vývoj návštěvnosti, rozděluje hlavní sezónu do jednotlivých měsíců. Je přitom zřejmé, ţe graf má stoupající tendenci od dubna do srpna, kdy návštěvnost v červenci dosáhla úctyhodných 11 563 a v srpnu přesáhla hranici 12 000 návštěvníku (12 227). V měsíci srpnu je tedy návštěvnost na vrcholu, poté rapidně klesá, coţ je dáno koncem letních prázdnin a zhoršením počasí v nadcházejícím podzimu. V měsících květnu (5579) a červnu (5921) je návštěvnost hradu srovnatelná. Nejniţší návštěvnost pak byla zaznamenána v okrajových měsících hlavní sezóny, a to 2483 návštěvníků v září a 2286 v říjnu. Celkově tedy hrad v sezóně 2009 navštívilo 44 303 lidí.
39
Vývoj návštěvnosti v sezóně 14000
počet návštěvníků
11 563
12 277
12000 10000 8000
5921
5579 6000
4194
4000
2483
2286
2000 0 květen
duben
červen
červenec
srpen
září
říjen
měsíc
Graf 21: Vývoj návštěvnosti v sezóně
2) Vývoj výnosů v sezóně 2009 V souvislosti s vývojem návštěvnosti v hlavní sezóně 2009 byl vytvořen graf č. 22, který zachycuje vývoj výnosu v sezóně roku 2009. Jak je na první pohled zřejmé, graf zachycující výnosy má stejný průběh jako předchozí graf, který zachycuje návštěvnost. Je to dáno provázanosti návštěvnosti a trţeb. Celkové výnosy za období hlavní sezóny roku 2009 činily 3 519 327 Kč. Nejvyšší trţby bylo dosaţeno v srpnu (989 745 Kč), nejniţší potom v říjnu, kdy tvořily 170 682 Kč.
Vývoj výnosů v sezóně 2009 1 200 000
989 745
výnosy
1 000 000
896 251
800 000
600 000
470 685
400 000
335 067
474 529
182 368 200 000
170 682
0 duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
měsíc
Graf 22: Vývoj výnosů v sezóně 2009
40
3) Podíl návštěvník dle typu vstupenek Podíl návštěvníku podle jednotlivých typů vstupenek přibliţuje graf č. 23. Nejvíce vstupenek se prodalo za tzv. plné vstupné (48 %). Druhou nejpočetnější skupinou, která navštívila hrad, byli děti do 15 let, studenti, důchodci nebo invalidi, kteří mají nárok na zlevněné vstupné (27 %). 17 % návštěvníků byly dětí do 6 let, které mají na hrad vstup zdarma. Pouze 12 % návštěvníků ze všech prodaných vstupenek bylo pak prodáno cizincům.
Podíl návštěvníků dle typu vstupenek 17% 8% 48%
27%
plné vstupné
zevněné vstupné
cizinci
vstup zdarma
Graf 23: Podíl návštěvníků dle typu vstupenek
4) Podíl návštěvníků dle jednotlivých okruhů Graf 24 ukazuje návštěvnost za sezónu 2009 rozdělenou podle okruhů, které hrad nabízí. Z celkových 44 303 návštěvníků se nejvíce rozhodlo pro I. okruh: Rod Kinských v Čechách a to hned 15 325. Zato II. okruh: Středověká mučírna moc návštěvníky vyhledávaný není, protoţe vstupenku na tento okruh si koupilo v porovnání s prvním okruhem jen 9578 lidí. Skoro stejně oblíbený jako první okruh je spojení I. a II. okruhu, který je za zvýhodněnou cenu a ukazuje z hradu maximum. Tuto moţnost vstupného si vybralo hned 13 446 návštěvníků. Nejhůře si na první pohled stojí III. okruh: Zkrácená prohlídka, ale u něj musíme brát v potaz, ţe je to okruh doplňkový a je nabízen pouze v letních měsících. Proto bych spíš povaţovala za úspěch jeho návštěvnost, která sčítá 5 954 návštěvníků.
41
Podíl návštěvníků dle jednotlivých okruhů 5 954 15 325
13 446
9 578 I. okruh
II. okruh
I.+ II. okruh
III. okruh
Graf 24: Podíl návštěvníků dle jednotlivých okruhů
3.3 Atraktivita hradu Atraktivita památkového objektu je termín, který je poměrně nový. Jedná se o výpočet, který umoţní zjistit, jak je daný památkový objekt přitaţlivý pro turisty. Je to jakýsi přínos pro návštěvníka kombinovaný se schopností uvědomění si tohoto přínosu návštěvníkem. Atraktivita je tvořena základní a přidanou hodnotou. Základní hodnota je v tomto případě existence kulturní památky a přidanou hodnotu tvoří ostatní sluţby, které jsou návštěvníkem vnímány jako celek, mohou mu zpříjemnit či naopak znepříjemnit pobyt. Jedná se o ubytování, stravování, dopravu, kvalitu sluţeb, průvodce aj. Atraktivita můţe slouţit jako ukazatel, který se porovnává s ostatními památkovými objekty a tímto srovnáváním s ostatními můţe docházek k vyvozování různých závěrů. Atraktivita se odvozuje ze statistických dat získaných z marketingového výzkumu a z informací, které poskytne přímo památkový objekt.
Vzorec pro výpočet atraktivity hradu: [28] (atraktivita turistické destinace) ATD = d * n * f / 1000 d…průměrná vzdálenost místa bydliště od destinace n…průměrný počet návštěvníků za den. f…průměrná četnost návštěvy hradu
42
Výpočet atraktivity hradu Kost 1) Průměrná vzdálenost místa bydliště od destinace Tab. 4: Vzdálenost místa bydliště od destinace Vzdálenost (km)
Odpovědi respondentů
do 10 km
1%
11 aţ 50 km
16 %
51 aţ 100 km
34 %
101 aţ 200 km
26 %
201 aţ 400 km
16 %
401 aţ 800 km
5%
801 aţ 1200 Km
2%
d = (5 * 0,01) + (30 * 0,16) + (75 * 0,34) + (150 * 0,26) + (300 * 0,16) + (600 * 0,05) + (1000 * 0,02) = 0,05 + 30,16 + 25,5 + 39 + 48 + 30 + 20 = 193 Km - viz kapitola 3.1.2 Vyhodnocení dotazníkové šetření, str. 36 2) Průměrný počet návštěvníků za den 44 303 = Počet návštěvník za sezónu 2009 152 = Počet dnů, kdy byl hrad přístupný veřejnosti n = 44 303/152 = 291 osob/den - viz kapitola 3.2 Sběr sekundárních dat, str. 39 3) Průměrná četnost návštěvy hradu Tab. 5: Průměrná četnost návštěvy hradu Četnost návštěv
Odpovědi respondentů
1x
52 %
2x
31 %
3x
12 %
vícekrát
5%
43
Pro výpočet průměrné četnosti návštěv zámku (f) budeme pracovat s číslem 5, které bude představovat moţnost jiţ víceré návštěvy zámku. f = (1 x 0,52) + (2 x 0,31) + (3 x 0,12) + (5 x 0,05) = 0,52 + 0,62 + 0,36 + 0,25 = 1,75 - viz kapitola 3.1.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření, str. 23 ATD = 193 * 291 * 1,75 / 1000 = 98
3.4 SWOT analýza Nezbytnou součástí této práce je vytvoření SWOT analýzy, která v tomto výzkumu poslouţí jako jeden z prostředků, jak zjistit a vyzvednout klady a naopak i zápory hradu Kost. Jedná se o shrnutí silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb hradu. Vytvoření SWOT analýzy je nezbytné i pro další vyuţití v této práci. Bude pomocníkem pro zhodnocení a následné vypracování návrhu na zvýšení návštěvnosti hradu Kost. Silné stránky zachovalost hradu originalita interiéru příznivá cena vstupného kladně hodnocení průvodci výběr z více prohlídkových tras návratnost turistů nabídka zboţí v prodejně se suvenýry konání kulturních akcí konání svatebních obřadů prezentace památky na internetových stránkách Slabé stránky špatná dopravní dostupnost nedostatečná kapacita parkoviště sezónní provoz nízký podíl zahraničních turistů absence zabavení malých dětí (dětský koutek) 44
nízká kvalita stravovacích zařízení místo pro odpočinek nedostatečná nabídka ubytovacích zařízení slabá návaznost na cestovní kanceláře a cestovní agentury Příležitosti prodlouţení sezóny hradu spolupráce s touroperátory zkvalitnění dostupnosti v návaznosti ve spolupráci s dopravními podniky vytvoření vetší nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení a zlepšení jejich sluţeb zlepšení propagace hradu velké mnoţství památek a zajímavých míst v okolí přilákat více návštěvníku i mimo letní měsíce účast na veletrzích Hrozby pokles poptávky po tuzemských zájezdech a rostoucí poptávka po zájezdech do zahraničí konkurence – hrady a zámky v okolí finanční krize zhoršení stavu dopravní infrastruktury klesající zájem ze strany zahraničních turistu z důvodu nekvalitních sluţeb
3.5 Návrhy na zvýšení návštěvnosti Jedním z cílu této bakalářské práce je na základě marketingového výzkumu a SWOT analýzy vypracování návrhu na zvýšení návštěvnosti zkoumaného objektu. Níţe popisované návrhy vyplývají ze slabých stránek SWOT analýzy. Špatná dopravní dostupnost Na hrad Kost je v současné době poměrně sloţitá dopravní dostupnost. Vlakové spojení přímo do obce Podkost, kde se hrad nachází, neexistuje a spojení autobusy je dost omezené. Ti, kteří nedisponují vlastním automobilem a nebo se na hrad nechystají jít pěšky či na kole, se tedy na hrad dostanou velice obtíţně. Řešením by proto bylo 45
uzavření smlouvy s autobusovou dopravní společnosti a tím posílení autobusových spojů a to nejen během letních měsíců, ale i mimo ně na jaře a na podzim, kdy hrad navštěvuje také poměrně dost turistů. Nedostatečná kapacita parkoviště Současné parkoviště hradu je dost malé a v hlavní sezóně nevyhovující. Často se tak stává, ţe návštěvníci jsou nuceni parkovat mimo místo k tomu vyhrazené, coţ je nejen nebezpečné, ale také tím vznikají nepříjemnosti v podobě neprůjezdnosti díky špatnému parkování. Protoţe však v místě hradu Kost na rozšíření stávajícího či vybudování nového parkoviště není dostatek prostoru, navrhla bych vybudování záchytného parkoviště v bezprostřední blízkosti hradu. Sezónní provoz Sezónnost je všeobecným problém všech hradu, zámku či jiných památkových objektů, která je soustředěna především do období letních prázdnin. Existuje však řešení, jak dosáhnout vyšší návštěvnosti i mimo toto období. Příkladem muţe být pořádání různých kulturních akcí nejen a to nejen v období nejvyšší návštěvnosti hradu, ale i v okrajových měsících hlavní turistické sezóny. Nízký podíl zahraničních turistů Z marketingového výzkumu uvedeného výše vyplývá, ţe hrad Kost není turisty ze zahraničí příliš navštěvován. Jednou z moţností jak to změnit by byla spolupráce se zahraničními cestovními kancelářemi a agenturami (např. skupinové slevy pro zájezdy) především se sousedními zeměmi České republiky. Absence zabavení malých dětí (dětský koutek) Na hrad často zavítají rodiny s malými či většími dětmi, které jsou neposedné a buďto ještě nevydrţí absolvovat prohlídku kvůli svému nízkému věku a nebo je prohlídka nezajímá. V dnešní době je velice oblíbená existence dětských koutků, kde se takové děti zabaví. Proto by bylo dobré vybudovat dětský koutek nejlépe s vychovatelkou, která by se postarala o děti během doby, kdy si jejich rodiče budou prohlíţet hrad. Nízká kvalita stravovacích zařízení Stravovací zařízení funguje na hradu jen jedno a to v podobě kiosku. Výběr pití je tu poměrně velký, ale co se týká jídla, osobně jsem se setkala se stíţnostmi na vysoké ceny a malé porce. Další moţnost stravování nabízí Hotel Helikar, který je umístěn cca 46
100 m pod hradem. Zde jsem se u pár rodičů setkala s poţadavkem na větší rozmanitost jídel pro děti. Celkově vzato je tedy nabídka stravování poměrně dostačující, chtělo by se to ale více zaměřit na kvalitu jídla, cenovou politiku a rozmanitost výběru dětských jídel. Místo pro odpočinek Místo pro odpočinek na hradě v současnosti nabízí hlavně prostranství kde je kiosek. Místa tu zde ale příliš není a hlavně v letní sezóně si někteří návštěvníci nemají kde sednout a odpočinout. Proto by bylo dobré vytvořit víc míst pro sezení, třeba přidáním laviček a to i mimo oblast kiosku. Nedostatečná nabídka ubytovacích zařízení Ubytovat se je moţné přímo na hradě v apartmánu pro 4 osoby. Toto ubytování je však poměrně drahé a při větší skupině lidí i nedostačující. Další moţnost ubytování nabízí jiţ jednou zmíněný hotel Helikar. Z výše uvedeného výzkumu ale vyplynulo, ţe hodně návštěvníků dává přednost ubytování v chatách či chalupách, kempech a také v penzionech, proto bych se zaměřila více na nabídku těchto typů ubytovacích zařízení. Slabá návaznost na cestovní kanceláře a cestovní agentury Z marketingového výzkumu uvedeného v této práci je zřejmé, ţe cestovná kanceláře a agentury moc s hradem nespolupracují. To je ale škoda, protoţe pro obě strany by to mohlo být výhodné. Navrhuji proto spolupráci CK a CA s hradem např. ve formě sníţeného vstupného pro klienty CK a CA.
47
4 Závěr Bakalářská práce, Profil návštěvníka hradu Kost, charakterizuje tento památkový objekt jako kulturně historickou památku a specifikuje profil typického návštěvníka hradu. Dále práce analyzuje vyuţití zámku pro oblast cestovního ruchu, z hlediska řízení a ekonomiky, návštěvnosti a doprovodných sluţeb. Stanovených cílů bylo dosaţeno metodou řízených rozhovorů, sběrem dat z informačních zdrojů a především marketingovou
metodou
dotazníkového
šetření
a
následného
statistického
vyhodnocování zjištěných údajů. Vytvoření profilu návštěvníka hradu předcházel výše zmíněný marketingový výzkum v areálu hradu. V období hlavní turistické sezóny 2009 bylo osloveno celkem 200 návštěvníků, kteří byli ochotni vyplnit dotazník s 19 otázkami. Šetření bylo prováděno dle předem stanovených pokynů, a to tak, ţe v období dubna a května bylo dotázáno 40 návštěvníků, v červnu a červenci 80 návštěvníků, v srpnu a září rovněţ 80 návštěvníků. Osloveni byli přitom pouze ti návštěvníci, kteří prošli prohlídkovou trasu s průvodcem. Z celkového počtu 200 respondentů bylo také 23 zahraničních návštěvníků. Tato skupina však tvoří k celkovým 200 dotazovaným pouze malou část, a proto byla vyhodnocována společně s ostatními tuzemskými respondenty. Výsledky dotazníkového šetření jsou prezentovány grafy, případně tabulkami. U kaţdého grafu či tabulky je rovněţ slovní shrnutí. Z primárního marketingového výzkumu vyplynuly následující závěry. Nejčastějším návštěvníkem hradu je ţena ve věkovém rozmezí 26–35 let s trvalým bydlištěm v České republice. Ţije v Královéhradeckém kraji ve větší obcí či menším městě, které má 3 000 aţ 10 000 obyvatel a dosáhla středoškolského vzdělání. Je zaměstnána ve veřejném sektoru. Na Kost přijela na výlet a strávila zde několik hodin. Na hradu byla poprvé a její cesta byla organizována individuálně. Nejčastěji do tohoto regionu zavítá v létě. Motivovaly ji reference od známých a návštěvu hradu naplánovala ještě před příjezdem. Při této příleţitosti navštívila i Prachovské skály. Tento region si vybrala hlavně proto, ţe se zajímá o zdejší kulturu, konkrétně o historická města a památky. Cestovala automobilem ve společnosti své rodiny. Na hradu byla nespokojena s moţnostmi parkování a ujela sem 51 aţ 100 km. Návštěvu hradu by spíše doporučila.
48
Pomocí sekundárních dat zapůjčených od správy hradu Kost bylo zjištěno, ţe nejvíce návštěvníků přijelo na hrad v měsíci srpnu. V tomto měsíci bylo také dosaţeno nejvyšších trţeb za období hlavní turistické sezóny. Dále je z těchto statistických údajů zřejmé, ţe za toto období bylo prodáno nejvíce vstupenek za plné vstupné a nejoblíbenějším prohlídkovým okruhem je I. okruh. Dále byla v práci vytvořena SWOT analýza, která prezentuje jednak silné a slabé stránky zkoumaného objektu, tak také příleţitosti a hrozby, které by mohly ovlivnit jak samotný hrad, tak jeho blízké okolí. Především ze slabých stránek došlo k formulaci návrhů, které by mohly vést ke zvýšení návštěvnosti památkového objektu. Pro realizaci většiny návrhů je nutné mít k dispozici finanční prostředky, kterých však správa hradu má omezené mnoţství a musí pečlivě zvaţovat do čeho investovat. Proto bych pro začátek navrhla se zaměřit na méně finančně náročné investice jako je např. vybudování dětského koutku, vytvoření více míst pro odpočinek, spolupráce s CK a CK, čímţ by se dalo docílit i zvýšení podílu zahraničních turistů a nebo posílení autobusových spojů a tím vylepšení dopravní dostupnosti. Teprve po vybudování určitých finančních rezerv bych se zabývala více finančně náročnými investicemi, jako je výstavba záchytného parkoviště či vylepšení popř. vybudování ubytovacích a stravovacích zařízení. Dalším důleţitým opatřením pro zvýšení návštěvnosti je zlepšení spolupráce s informačními centry, které by zajistily lepší informovanost potenciálních návštěvníků o hradu a jeho propagaci. V neposlední řadě je pro zvýšení návštěvnosti nutnost provádět pravidelné marketingové výzkumy, které by byly zpětnou vazbou spokojenosti návštěvníků a současně by slouţily jako podklad pro další rozvoj zámku a jeho sluţeb.
49
Seznam použité literatury [1] Oficiální stránky turistického regionu Český ráj [online]. 1992–2010 [cit. 2009-08- 12]. Dostupný z WWW: http://www.cesky-raj.info. [2] Oficiální stránky turistického regionu Český ráj [online]. 1992–2010 [cit. 2009-08-12]. Dostupný z WWW: http://www.cesky-raj.info/cs/historie-a-pamatky/ historie-oblasti.html. [3] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. 1999 [cit. 2009-08-16]. Dostupný z WWW: http://www.ceskyraj.ochranaprirody.cz. [4] České hory [online]. 1999–2010 [cit. 2009-08-16]. Dostupný z WWW: http://www.hruboskalsko.ceskehory.cz. [5] LAJDAR, M.: Tajemné stezky – Český ráj. Praha: Regia, 2006. ISBN 80-86367-54-1. [6] Mikroregion Kozákov [online]. 2008 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: http://www.kozakov.cz/kozakov_index.html. [7] Bozkovské dolomitové jeskyně [online]. 2002 [cit. 2009-08-12]. Dostupný z WWW: http://www.bozkovske-jeskyne.cz. [8] Geopark Český ráj [online]. 2000–2010 [cit. 2009-08-16]. Dostupný z WWW: http://www.geoparkceskyraj.cz. [9] Zámek Hrubý Rohozec [online]. 2009 [cit. 2009-08-14]. Dostupný z WWW: http://www.hruby-rohozec.eu. [10] Hrad Trosky [online]. 1999–2007 [cit. 2009-08-14]. Dostupný z WWW: http://www.trosky.cz. [11] Hrad Valdštejn [online]. 2000–2010 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: http://www.hrad-valdstejn.cz/cs/historie-hradu.html. [12] Zámek Sychrov [online]. 2009 [cit. 2009-08-14]. Dostupný z WWW: http://www.zamek-sychrov.cz/titulni-strana.
50
[13] Interregion Jičín [online]. 1999–2010 [cit. 2009-08-13]. Dostupný z WWW: http://www.interregion.cz/turistika/hrady_zamky/drabske_svetnicky/ drabske_svetnicky.htm. [14] TŮMA, J., KŇAP, J.: Zlatá stezka Českého ráje. Praha: Karpana, 2007. ISBN 978-80-903952-0-6. [15] NEVRLÝ, M., WEISS, S.: Kouzelný český ráj. Plzeň: Buk, 2001. ISBN 80-902862-0-8. [16] Turistické regiony ČR [online]. 1998–2010 [cit. 2009-08-14]. Dostupný z WWW: http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=129981&menu=3. [17] PINKAS, J., PLÁTKOVÁ, S.: Unikátní encyklopedie na pokračováni památky Kost. Plzeň: Fraus, 2003. ISBN 80-7238-252-7. [18] PEKAŘ, J.: Příběh knihy o Kosti. Praha: Argo, 2005. ISBN: 80-7203-685-8. [19] Kinský castles [online]. 2005–2008 [cit. 2010-03-02]. Dostupný z WWW: http://www.kinskycastles.com/rodina-kinskych.htm. [20] VOJKOVSKÝ, R.: Kost, hrad v Českém ráji, severozápadně od Sobotky. Dobrá: Beatris, 2001. [21] VONDRUŠKA, V.: Významná sídla české šlechty. Praha: Albatros, 2005. ISBN 80-00-01520-X. [22] Hrad Kost [online]. 2007 [cit. 2010-03-02]. Dostupný z WWW: http://www.hradkost.cz/prohlidkove-okruhy.php#okruh1. [23] Hrad Kost [online]. 2007 [cit. 2010-03-02]. Dostupný z WWW: http://www.hradkost.cz/prohlidkove-okruhy.php#okruh2. [24] Hrad Kost [online]. 2007 [cit. 2010-03-02]. Dostupný z WWW: http://www.hradkost.cz/prohlidkove-okruhy.php#okruh3. [25] Hrad Kost [online]. 2007 [cit. 2010-03-02]. Dostupný z WWW: http://www.hradkost.cz/vstupne.php.
51
[26] Hrad Kost [online]. 2007 [cit. 2010-03-02]. Dostupný z WWW: http://www.hradkost.cz/oteviraci-doba.php. [27] Hrad Kost [online]. 2007 [cit. 2010-03-02]. Dostupný z WWW: http://www.hradkost.cz/dostupnost.php. [28] VANÍČEK, J.: Marketingový výzkum a měření atraktivity turistické destinace. Marketing a komunikace. Praha: 2006. ISSN 11.
52
Přílohy Seznam příloh: A Dotazník (česká verze) B Questionaire (anglická verze) C Umfrage (německá verze)
53
Příloha A
DOTAZNÍK Pro návštěvníka vybraného hradu nebo zámku ve správě NPÚ – společná část 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? dovolená, odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých pouze projíţdím sluţební cesta zdravotní pobyt, léčení 2. Jak často navštěvujete tento hrad (zámek)? poprvé podruhé
potřetí
jiné důvody
jiţ vícekrát
3. Jak je Vaše cesta organizována? (možno označit i dvě odpovědi) individuálně prostřednictvím CK nebo CA jsem na sluţební cestě skupinový zájezd 4. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? jaro léto podzim zima 5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? kolik hodin (bez přenocování) kolik dnů 6. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? v tomto místě v tomto regionu v Praze
na více místech
7. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa penzion kempink/tábořiště u známých/příbuzných
jinde
jinak
8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu (zámku)? reference od známých informace od CK n.CA tištěné informace vlastní zkušenost rozhlas, televize turistické informační centrum internet jiný 9. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto hradu (zámku)? návštěvu jsem plánoval(a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl aţ po příjezdu do tohoto regionu (místa)
jinak:
10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil(a)? doplnit hrad Trosky Prachovské skály Hrubý Rohozec Zámek Humprecht hrad Valdštejn Jičín zámek Sychrov Dlaskův statek Drábské světničky jiné 11. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) čisté ţivotní klidné prostředí bez příroda lesy, krajina vodní plochy a toky prostředí hluku historická města a dobře vybavená zařízení pro kulturní akce a kultura památky turisty zábava sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné
54
12. S kým cestujete? sám/sama s rodinou
s kamarády/se známými jinak
se skupinou/se zájezdem
13. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) automobil motocykl kolo vlak autobus pěšky jinak 14. S čím jste při návštěvě hradu Kost byl(a) nespokojen(a)? špatné značení neochotný personál problémy s parkováním malá nabídka sluţeb doprava (MHD) nic
jiné
15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) Srozumitelnost informací pro návštěvníky 1 2 3 4 5 nevím (značení ap.) Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně 1 2 3 4 5 nevím objektu Nabídka zboţí v prodejně
1
2
3
4
5
nevím
Úroveň průvodcovských sluţeb
1
2
3
4
5
nevím
Výška vstupného
1
2
3
4
5
nevím
Moţnost výběru z více prohlídkových tras
1
2
3
4
5
nevím
Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu
1
2
3
4
5
nevím
Celkový dojem z atraktivity objektu
1
2
3
4
5
nevím
Celková spokojenost s úrovní sluţeb
1
2
3
4
5
nevím
16. Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? určitě ano spíše ano nevím spíše ne
určitě ne
17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? 18. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 aţ 50 km 51 aţ 100 km 201 aţ 400 km 401 aţ 800 km 801 aţ 1200 km 1601 aţ 2000 km 2001 aţ 3000 km 3001 aţ 5000 km
101 aţ 200 km 1201 aţ 1600 km 5001 a více
55
19. Údaje o Vás: pohlaví muţ
ţena
ČR Slovensko Rakousko Holandsko 3-10 tis 10-50 tis 50-100 tis počet obyvatel bydliště do 3 tis do 17 let 18-25 26-35 36-45 věk základní/vyučen střední vzdělání zaměstnanec veřejné zaměstnanec soukromý sektor zaměstnání sluţby v domácnosti/mateřská důchodce stát, ve kterém máte bydliště
Místo:
Tazatel:
Německo Jiný 100- 1 mil nad 1 mil 46-55 56 a více vysokoškolské podnikatel /ţivnostník nezaměstnaný
Datum:
56
Příloha B
QUESTIONAIRE For a visitor of a chosen castle or chateau administered by NPÚ – common part 1. What is the main reason of your visit in this region? holiday, recreation trip visit of relatives, friends just passing business trip health stay, treatment, spa
other reasons
2. How many times have you visited this castle (chateau)? once twice three times 3. How is your trip organised? (you can tick two answers) individually by travel office or agency I’m on a business trip 4. Which season do you usually visit this region in? spring summer autumn
more times
collective tour
winter
5. How long are you going to stay in this region this time? how many hours (no overnight stay) how many days 6. If you are here for more than one day, where are you accommodated? in this place in this region in Prague in more places nowhere somewhere else 7. If you are going to spend the night here, what facility will it mainly be in? hotel private accommodation cottage, weekend house otherwise boarding house camping site at friends’/relatives’ 8. What has motivated you to visit this castle (chateau)? references from information from travel printed information friends office or agency tourist information radio, TV Internet centre 9. When did you decide on the visit of this castle (chateau)? I had planned the visit before I started this stay (trip). I decided on the visit after I had come to this region.
my own experience other
otherwise:
10. What else are you going to visit or have you visited in this region? (to be supplemented individually for each castle or chateau) castle Trosky Jicin
Prachovske skaly chateau Sychrov
Hruby Rohozec Dlaskuv statek
chateau Humprecht Drabske svetnicky
castle Valdstejn other
57
11. What were your priorities when choosing this region? (you can choose more options) clean quiet environment no forests, water reservoirs, nature environment noise landscape rivers historical towns and well-equipped tourist cultural events and culture monuments facilities entertainment sport, recreation sport, performance sport active recreation activity tourism other work reasons private reasons other 12. Who are you travelling with? on my own with family
with friends/acquaintances another way
with a group/tour
13. Which means of transport have you used? (indicate only the means of transport used to this place) car motorcycle bicycle train bus on foot or another way 14. You were not satisfied with…? wrong marking not helpful stuff little offer of servis traffic
parking nothing
other
15. By means of a school grade scale, can you specify the quality of services in this listed object if you have experienced them? (circle your evaluation grade 1 – the best and 5 – the worst) Clarity of information for visitors I don’t 1 2 3 4 5 (marking etc.) know Approach and helpfulness of cash desk I don’t 1 2 3 4 5 staff in the object know Offer of goods in the shop I don’t 1 2 3 4 5 know Level of guide services I don’t 1 2 3 4 5 know Entrance fee height I don’t 1 2 3 4 5 know Possible choice from more sightseeing I don’t 1 2 3 4 5 routes know Place to rest, waiting time for the visit I don’t 1 2 3 4 5 know General impression from the object’s eyeI don’t 1 2 3 4 5 appeal know General satisfaction with the level of I don’t 1 2 3 4 5 services know
58
16. Would you recommend the visit of this object to your friends and acquaintances? definitely yes rather yes I don’t know rather not definitely not 17. If you will, state the particular place of your permanent residence (either town or region or part of the state you live in)?
18. What is the estimated distance from the place of your residence to this place? within 10 km 11 to 50 km 51 to 100 km 101 to 200 km 201 to 400 km 401 to 800 km 801 to 1200 km 1201 to 1600 km 1601 to 2000 km 2001 to 3000 km 3001 to 5000 km 5001 and more 19. Your personal details: male female sex CR Slovakia Germany Austria Holland Other Less than 3-10 10-50 50-100 100,000 over 1 Population in 3,000 thousand thousand thousand 1 million million your residence up to 17 18-25 26-35 36-45 46-55 56 and age more primary/vocational secondary college/university education public administration private sector employee entrepreneur/busines occupati employee sman on housewife/maternity leave pensioner unemployed
The state where you have a residence
Place:
Enquirer:
Date:
59
Příloha C
UMFRAGE Für Besucher der ausgewählten Burg oder des ausgewählten Schlosses in der Verwaltung von NPÚ – gemeinsamer Teil 1. Wie ist der Hauptgrund Ihres Besuchs in dieser Region? Besuch der Verwandten, andere Gründe Urlaub, Ruhe Ausflug Bakannten Gesundheitsaufenthalt, Heilung, ich fahre nur durch Dienstreise Bad 2.Wie oft besuchen Sie diese Burg (dieses Schloss)? zum erstenmal zum zweitenmal zum drittenmal
schon mehrmals
3. Wie ist Ihre Reise organiziert? (man kann auch 2 Antworten kreuzen) individuell mit Reisebüro oder Reiseagentur Dienstreise Gruppenausflug 4. In welcher Jahreszeit besuchen Sie meistens diese Region? Frühling Sommer Herbst
Winter
5.Wie lange bleiben Sie jetzt in der Region? wieviel Stunden (ohne Übernachtung) wieviel Tage 6. Falls Sie hier für mehrere Tage sind, wo sind Sie übernachtet? an Ort und in dieser Region in Prag an mehreren Stellen nirgendwo Stelle 7. Wo werden Sie übernachten? Hotel im Privat Pension Camp
Hütte bei Bekannten, Verwandten
8. Wie sind Sie zum Besuch des Schlosses (der Burg) motiviert? Referenzen von Infos von Reisebüro Presseinfos den Bekannten (Agentur) Touristisches Radio, Fernsehen Internet Infozentrum
anders
anders
Eigene Erfahrung anders
9. Wann haben Sie sich für den Besuch des Schlosses (der Burg) entschieden? ich habe es noch vorher geplant anders: ich habe mich erst nach der Ankunft entschieden
60
10. Was wollen Sie noch in dieser Region besuchen oder was haben Sie schon besucht? Burg Trosky Prachovske skaly Hruby Rohozec Schloss Burg Jicin
Schloss Sychrov
Dlaskuv statek
Humprecht Drabske svetnicky
Valdstejn andere
11. Was bevorzugten Sie bei der Wahl der Region? (schreiben Sie auch mehrere Antworten) schöne Umwelt Wälder, Natur saubere Umwelt Wasserflächen ohne Lärm Landschaft historische Städte gut ausgestattete Kultur und Einrichtungen für Kulturveranstaltungen Sehenswürdigkeiten Touristen Sport, Erholungssport, Leistungssport Aktiver Urlaub Bewegung Touristik andere Arbeitsgründe Privatgründe andere 12. Mit wem reisen Sie? allein mit Familie
mit Kameraden, Bekannten andere
mit der Gruppe
13. Welches Verkehrsmittel haben Sie benutzt? (nur bis zum diesen Ort) Auto Motorrad Fahrrad Zug Buss zu Fuss oder anders 14. Womit waren Sie beim Besuch von Kost unzufrieden? unangenehmes Probleme mit dem Schlechte Markierung Personal Parken enges Verkehr nichts Dienstleistungsangebot
andere
15. Wie sind Ihre Erfahrungen mit der Qualität der Dienstleistungen in diesem historischen Objekt? ( 1 – die beste Note, 5 – die schlechteste Note) Die Verständlichkeit der Infos für Besucher ich weiss 1 2 3 4 5 (Schilderung….) nicht Die Einstellung der Bedienung in der Kasse des Objekts
1
2
3
4
5
ich weiss nicht
1
2
3
4
5
ich weiss nicht
1
2
3
4
5
ich weiss nicht
1
2
3
4
5
ich weiss nicht
1
2
3
4
5
ich weiss nicht
Angebot der Waren im Geschäft Niveau der Begleiterdienstleistungen Die Höhe von Eintrittsgeld Möglichkeit der Auswahl aus mehreren Besichtigungstrassen
61
Ruheplatz, Wartezeit auf den Besuch 1
2
3
4
5
ich weiss nicht
Gesamter Eindruck aus der Atraktivität des Objektes
1
2
3
4
5
ich weiss nicht
Gesamte Zufriedenheit mit dem Niveau der Dienstleistungen
1
2
3
4
5
ich weiss nicht
16. Würden Sie Ihren Freunden den Besuch dieses Objektes empfehlen? sicher ja eher ja ich weiss nicht eher nicht sicher nicht 17. Sind Sie bereitwillig Ihr Wohnort zu angeben? (Stadt, Region Gebiet…)
18. Schätzen Sie die Entferung aus Ihrem Wohnort Bis 10 Km 11 bis 50 Km 51 bis 100 Km 201 bis 400 Km 401 bis 800 Km 801 bis 1200 Km 1601 bis 2000 Km 2001 bis 3000 Km 3001 bis 5000 Km
101 bis 200 Km 1201 bis 1600 Km 5001 und mehr Km
19. Angaben von Ihnen: Frau Geschlecht Mann Die Tschechische Die Slowakei Die BRD Republik Stadt, wo Sie wohnen Österreich Holland anders Bis 3-10 000 10-50 000 50-100 000 100- 1 über 1 Zahl der Einwohner 3000 Ml Ml Ihres Wohnortes bis 17 18-25 26-35 36-45 46-55 56 und Alter mehr Grundschule Mittelschule Hochschule Ausbildung Staatssngestellter Angestellter im privaten Unternehmer Beruf Sektor Mutterschaftsurlaub Rentner Der Arbeitslose Ort:
Name:
Datum:
62
