VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Litva jako cílová destinace pro české turisty

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

L i t v a j a k o c í l o v á d e s t i n a c e p ro č e s k é t u r i s t y Bakalářská práce

Autor: Veronika Jiříčková Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Jihlava 2015

COPYRIGHT © 2015 Veronika Jiříčková 2

3

Abstrakt JIŘÍČKOVÁ, Veronika: Litva jako cílová destinace pro české turisty. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. Počet stran: 81. Tato bakalářská práce má za cíl zanalyzovat současné předpoklady cestovního ruchu v Litvě a charakterizovat cestovní ruch v této zemi. Na základě stávající nabídky produktů pro klienty z České republiky jsem v praktické části navrhla další možnosti turistických cílů a vytvořila modelový zájezd do Litvy Klíčová slova Litva, cestovní ruch, předpoklady cestovního ruchu, česká nabídka zájezdů do Litvy, nové turistické cíle, modelový zájezd

Abstract JIŘÍČKOVÁ, Veronika: Lithuania as a target destination for Czech tourists. College of Polytechnics, Jihlava. Department of Tourism. The work supervisor: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2015. Number of pages: 81. This bachelor thesis is aimed at analyzing the current assumptions of tourism in Lithuania and characterizing tourism in this country. Based on current offer of travel agencies for clients from the Czech Republic in the practical part I focused on other options of tourist targets and developed a model trip to the Lithuania. Key words Lithuania, tourism, assumptions tourism, Czech offer tours to Lithuania, new tourist target, a model tour

4

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové Ph.D. za pomoc, rady a náměty při jejím zpracování. Dále děkuji své rodině a přátelům za podporu při studiu a za inspiraci při psaní této práce. V neposlední řadě děkuji všem obyvatelům Litvy za to, že mě ve své zemi nechali čtyři měsíce bydlet. 5

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

6

Obsah 1

Úvod .................................................................................................................................. 10

2

Informační minimum ........................................................................................................ 11

3

Předpoklady rozvoje cestovního ruchu ............................................................................. 12 3.1

3.1.1

Přírodní lokalizační předpoklady ....................................................................... 12

3.1.2

Kulturně-historické lokalizační předpoklady ..................................................... 18

3.2

Realizační předpoklady cestovního ruchu ................................................................. 21

3.2.1

Doprava .............................................................................................................. 21

3.2.2

Ubytování ........................................................................................................... 22

3.2.3

Stravování........................................................................................................... 23

3.2.4

Volný čas ............................................................................................................ 23

3.3

4

Lokalizační předpoklady cestovního ruchu ............................................................... 12

Selektivní předpoklady cestovního ruchu .................................................................. 24

3.3.1

Objektivní faktory .............................................................................................. 24

3.3.2

Subjektivní faktory ............................................................................................. 29

Cestovní ruch v Litvě ....................................................................................................... 32 4.1

Charakteristika ........................................................................................................... 32

4.1.1 4.2

5

Vliv na ekonomiku země.................................................................................... 34

Organizace ................................................................................................................. 35

4.2.1

Odbor cestovního ruchu ..................................................................................... 35

4.2.2

EDEN ................................................................................................................. 36

4.2.3

Světová jantarová stezka .................................................................................... 37

Průzkum trhu .................................................................................................................... 38 5.1

Nabídka zájezdů do Litvy od českých CK ................................................................ 38

5.1.1

CK České kormidlo ............................................................................................ 38

5.1.2

CK Geops ........................................................................................................... 39

5.1.3

CK Kudrna ......................................................................................................... 40

7

5.1.4

CK Mayer & Crocus .......................................................................................... 41

5.1.5

CK Mundo .......................................................................................................... 42

5.1.6

CK Nomád.......................................................................................................... 42

5.1.7

CK Periscope Skandinávie ................................................................................. 43

5.1.8

CK Poznání ........................................................................................................ 44

5.2 6

7

Zhodnocení nabídky zájezdů do Litvy ...................................................................... 45

Další turistické cíle, které nejsou v nabídce českých CK................................................. 49 6.1

NP Žemaitija .............................................................................................................. 49

6.2

Kernave ...................................................................................................................... 49

6.3

Zarasai ....................................................................................................................... 50

6.4

Druskininkai .............................................................................................................. 50

6.5

Stezka Panemune ....................................................................................................... 50

6.6

Panství Plunge ........................................................................................................... 51

6.7

Biržai ......................................................................................................................... 51

Modelový zájezd do Litvy - program, kalkulace, rady na cestu ...................................... 53 7.1

Název a charakteristika modelového zájezdu ............................................................ 53

7.2

Program ..................................................................................................................... 54

7.2.1

1. den .................................................................................................................. 54

7.2.2

2. den .................................................................................................................. 54

7.2.3

3. den .................................................................................................................. 55

7.2.4

4. den .................................................................................................................. 56

7.2.5

5. den .................................................................................................................. 56

7.2.6

6. den .................................................................................................................. 57

7.2.7

7. den .................................................................................................................. 58

7.2.8

8. den .................................................................................................................. 58

7.2.9

9. den .................................................................................................................. 58

7.2.10 10. den ................................................................................................................ 59 8

7.2.11 11. den ................................................................................................................ 60 7.3

Itinerář ....................................................................................................................... 60

7.4

Předběžná kalkulace zájezdu ..................................................................................... 62

7.4.1

Přímé náklady ..................................................................................................... 62

7.4.2

Nepřímé náklady ................................................................................................ 65

7.4.3

Celkové náklady ................................................................................................. 69

7.5

Shrnutí zájezdu .......................................................................................................... 69

8

Závěr................................................................................................................................. 71

9

Seznam použitých zdrojů ................................................................................................. 73 Tištěné zdroje ............................................................................................................ 73

9.2

Elektronické zdroje .................................................................................................... 74

9.3

Seznam obrázků v textu ............................................................................................. 77

9.4

Seznam tabulek v textu .............................................................................................. 78

9.5

Seznam grafů v textu ................................................................................................. 79

9.6

Seznam příloh ............................................................................................................ 79

10

9.1

Přílohy .............................................................................................................................. 81

9

1 Úvod Vybrat si téma pro moji bakalářskou práci nebylo moc složité. Původně jsem se chtěla obdobně zabývat prací o Ukrajině, kterou jsem navštívila v roce 2013 v rámci výměnného pobytu, ale po příjezdu do Litvy v roce 2014 mi bylo jasné, o čem budu nakonec psát. Strávila jsem v Litvě celkem čtyři měsíce v rámci výměnného programu Erasmus. Za tu dobu jsem se na Kaunaské vysoké škole naučila spoustu zajímavých věcí, poznala nové přátele z Litvy i z celého světa, ale hlavně jsem měla možnost poznat dokonale tuto zemi. Vždy mě lákaly země, které nejsou masivně navštěvovány turisty. A když jsem si vybírala zemi, kam pojedu na „Erasmus“, tak jsem se ani dlouho nerozhodovala. Litvu jsem si zamilovala na první pohled, nejvíce mě uchvátily ovšem národní parky a samotný Kaunas. Doufám, že tuto nádhernou zemi plnou jezer, lesů a přívětivých měst brzy znovu navštívím. Litva je země, která je rovinatá, nachází se zde hluboké borovicové hvozdy, tisíce jezer, nedobytné hrady i malebné rybářské vesničky. Přestože velkou část své historie byla Litva pod nadvládou okolních zemí, byla Litva také silným státem a Vilnius, hlavní město země, byl jedním z nejvýznamnějších obchodních a kulturních center. Symbolem země je bezpochyby jantar. Nachází se zde naleziště jantaru a dokonce slovo jantar pochází z litevštiny (gintaras). V minulosti přes ni vedla jantarová stezka, která spojovala sever Evropy s jihem. Hlavním cílem mé bakalářské práce bude přiblížit čtenáři Litvu co nejvíce. Budu se zabývat předpoklady cestovního ruchu této nádherné země, od krásné přírody, přes historické památky, litevskou kulturu a tradice až po historii, současnou politickou situaci a kvalitu zde poskytovaných služeb. Po průzkumu stávající nabídky zájezdů českých cestovních kanceláří do Litvy sestavím vlastní modelový zájezd do této oblasti. Tento zájezd nabídne vyčerpávající pohled do této země. Bude zahrnovat jak národní parky a velká města, tak archeologické lokality, malebná městečka, muzea tradiční litevské kultury i historie a odpočinek v lázních.

10

2 Informační minimum Název státu:

Litevská republika (Lietuvos Respublika)

Hlavní město:

Vilnius

Rozloha:

65 303 km2

Poloha:

55°30′ s. š., 24°0′ v. d.

Počet obyvatel:

2 943 472 (2014)

Hustota zalidnění:

48,7 obyvatel/km2

Administrativní členění:

10 krajů, 60 administrativních celků (43 regionů, 9 městských a 8 místních samospráv.

Státní zřízení:

Parlamentní demokratická republika

Vznik:

11. 3. 1990

Prezident:

Dalia Grybauskaite

Člen EU:

od 1. 5. 2004

Měna:

Euro (od 1. 1. 2015)

Jazyk:

litevština (úřední), ruština, polština, angličtina

Složení obyvatel:

84,2 % Litevci, Poláci, Rusové, Bělorusové

Náboženství:

77,3 % římskokatolické, pravoslavné, evangelické

Časové pásmo:

GTM + 2 hodiny

Telefonní předvolba:

+370

Nejvyšší bod:

Aukštojas (294 m)

[1]

Obrázek č. 1: Vlajka Litvy [2]

11

3 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Ve své práci použiji funkčně-chronologické členění předpokladů rozvoje cestovního ruchu podle Mariota z roku 1983. Podle něj se předpoklady cestovního ruchu dělí na tři základní skupiny. 1. Lokalizační předpoklady, 2. Realizační předpoklady, 3. Selektivní předpoklady. Lokalizační předpoklady máme kulturně-historické a přírodní. Realizační předpoklady umožňují realizaci cestovního ruchu v dané oblasti a jsou to komunikační a materiálnětechnické podmínky. Selektivní předpoklady dělíme na objektivní a subjektivní faktory. Mezi objektivní předpoklady patří například politické či demografické vlivy a mezi subjektivní patří marketingové a psychologické faktory.

3.1 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Lokalizační předpoklady vytvářejí potenciál cestovního ruchu a lokalizují ho do určité oblasti. Máme přírodní a kulturně-historické lokalizační předpoklady. Mezi přírodní předpoklady můžeme zařadit geografickou polohu, reliéf, klima, vodstvo, faunu a flóru. Mezi kulturněhistorické předpoklady se řadí kulturně-historické památky, kulturní zařízení a společenské akce.

3.1.1 Přírodní lokalizační předpoklady Geografická poloha Litva leží ve východní Evropě. Přesná poloha je 20°-27° východní délky a 53°-56° severní šířky. Je to největší ze tří Pobaltských států. Její rozloha je 65 303 km2. Česká republika má rozlohu jen o trochu větší, a to 78 866 km2. Litva má celkem 4 sousedy. Ze severu sousedí s Lotyšskem, z východu s Běloruskem, z jihu s Polskem a s ruskou enklávou Kaliningrad. Ze západní strany Litvu omývá Baltské moře. Délka pobřeží je přesně 99 km, ale pouze přibližně třetina pobřeží leží u otevřeného moře. Zbytek pobřeží leží u Kurského zálivu, který je ohraničen Kurskou kosou.

12

Obrázek č. 2: Poloha Litvy v rámci Evropy [3]

Reliéf Litevská krajina byla utvářena ledovci poslední doby ledové. Střídají se zde mírné nížiny a pahorkatiny. Průměrná nadmořská výška území je 99 m. Pobřeží Baltského moře lemuje pobřežní nížina s výškou kolem 50 m. Podél pobřeží jsou také písečné duny. Nejvyšší jsou oblasti morén v západní Žemaitské vrchovině a východní pahorkatině Baltské vrchy. Přestože zde mluvíme o pahorkatinách, žádný vrch Litvy nepřesahuje nadmořskou výšku 300 m. Nejvyšší bod Litvy je vrch Aukštojas, který má 294 m. Až do roku 2004 byl za nejvyšší vrchol považován vrch Juozapine s 293 m. V tomto roce proběhlo GPS měření, které vše změnilo. Centrální část země tvoří Litevská nížina, kde nadmořská výška není vyšší než 100 m.

Obrázek č. 3: Fyzická mapa Litvy [4]

13

Klima Podnebí v Litvě je mírné, přechází mezi přímořským a kontinentálním. Průměrná roční teplota je 6 °C, v lednu je průměrná teplota -6,1 °C a v červenci 16,9 °C. Také se liší teplota na pobřeží a ve vnitrozemí. V přímořském městě Klaipeda je v červenci průměrná teplota 16,5 °C a ve vnitrozemském Kaunasu 17,6 °C. Průměrné roční srážky se liší podle oblasti. Na východě je to 490 mm a v jihozápadních úbočích Žemaitské vrchoviny až 930 mm. Při pobřeží jsou průměrné roční srážky 717 mm. Největší je podíl srážek v červenci a v srpnu, v přímořských oblastech v říjnu. Nejmenší průměrný úhrn srážek je pak v únoru a v březnu.

měsíc minimální teplota vzduchu (°C)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

-8,7 -7,6 -3,8 1,6 7,5 10,8 12,3 11,5 7,7 3,4 -0,9 -5,2

maximální teplota -3,5 -1,7 3,3 10,7 18,2 21,1 22,1 21,6 16,4 10,2 3,5 -1,5 vzduchu (°C) průměrná teplota vzduchu (°C) průměrné měsíční srážky (mm)

-6,1 -4,8 -0,6 5,7 12,5 15,8 16,9 16,3 11,6 6,6 1,2 -2,9 41

38

39

46

62

77

78

72

65

53

57

55

Tabulka č. 1: Teplota a srážky v Litvě [5]

Vodstvo Na území Litvy se nachází 2 833 jezer, která jsou větší než 1 ha a přibližně 1 600 menších jezírek. Jezera jsou zde ledovcového původu. Většina z nich se nachází ve východní části země. Největší jezero je Drukšiai s rozlohou 34,79 km2 a nejhlubší jezero je Tauragnas s hloubkou 62,5 m a rozlohou 5,033 km2. Územím protéká 758 řek a potoků, které jsou delší než 10 km. Nejdelší Litevskou řekou je Nemunas s délkou 917 km. Řeka pramení v Bělorusku a ústí do Kurského zálivu. Povodí řeky Nemunas zaujímá v Litvě 70 % území. Za zmínku stojí ještě řeky Neris, Venta a Šešupe. Neris je druhá největší litevská řeka. Pramení také v Bělorusku a ve městě Kaunas se vlévá do řeky Nemunas a tím se stává jejím největším přítokem. Flora a fauna V minulosti byla Litva velmi silně zalesněná, dnes tvoří lesy jen asi 30 % rozlohy země. Nejvíce je lesů na jihu a východu země. Lesy Litvy jsou smíšené, jsou zde zastoupeny jehličnaté, 14

listnaté, arktické a stepní druhy vegetace. Nejvíce převládají borovice, kterých je 38 % z celkových lesních porostů, a jedle, kterých je 21 %. Dále zde můžeme najít hojně se vyskytující břízy, popřípadě olše, osiky, duby nebo jasany. V lesích jsou hojně zastoupeny houby a lesní plody. Zbytek území tvoří louky a porosty bažin. V Litvě najdeme 68 druhů savců, více jak 200 druhů ptáků, ale pouze 7 druhů plazů a 13 druhů obojživelníků. V četných jezerech a řekách se nachází 60 druhů ryb. Největší savci jsou los, vlk, divoké prase, rys, liška, jelen, srnec, jezevec, králík. Ptáci jsou převážně hrabaví, hojný je čáp. V národním parku Kuršiu Nerija se také nachází hnízdiště volavek popelavých a kormoránů velkých. Z ryb je to především cejn, okoun a plotice. Přírodní dědictví UNESCO Na území Litvy se nachází pouze jedna oblast zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO. Jedná se o Kurskou kosu, nebo litevsky Kuršiu Nerijos. Celá Kurská kosa je dlouhá 97 km, široká jen 0,4-3,8 km, má rozlohu 180 km2 a je rozdělena mezi Litvu a Rusko. Na území Litvy je oblast od roku 1991 chráněna národním parkem a od roku 2000 je celá oblast na seznamu UNESCO.

Obrázek č. 4: Mapa Kurského zálivu [6]

Téměř celou délku pobřeží Baltského moře na kose pokrývá jedna dlouhá písečná pláž. Je široká 25-70 m. Za pláží je 15 m vysoký přední dunový hřeben, který je široký 120-130 m. Za ním se nachází písečné pláně a dále na východ až ke Kurskému zálivu Velký dunový hřeben. 15

Většina národního parku je pokrytá lesy, které činí 70 % území. Jsou zde především jehličnaté stromy jako borovice lesní. Zbytek území zaujímají malé oblasti dun a pláže. Nejvyšší duny jsou Vecekrugas, která má 67 m, Agila s výškou 53 m a Vingio dosahující 48 m. Na území roste celkem 900 druhů rostlin, z nichž je 31 ohrožených. Ze čtyřiceti druhů savců je nejvýznamnější los, který se stal také symbolem Kurské kosy. Územím prochází jedna z migračních tras, proto tu lze na podzim spatřit až 300 druhů ptáků. Z Litvy se dá na kosu dostat pouze trajektem z Klaipedy. V letovisku Juodkrante jsou dochovány typické rybářské domky a několik vil z předválečného období, kdy byla osada luxusním letoviskem. V severní části se nachází Jantarová zátoka, kde se od roku 1860 těžil jantar. Nad osadou vede stezka Vrchem čarodějnic, kde se nachází několik desítek dřevěných soch jednak čarodějnic, ale i ďáblů, draků a dalších mytologických postav. Kousek jižně je území tzv. parabolických dun, které jsou staré jako výběžek sám. Kolem nich rostou i 230 let staré borovice. Nida je nejjižnější a největší osadou litevského území. Dochovaly se zde rybářské domky z první poloviny 20. století, je zde krásný dřevěný kostel a hřbitůvek s tradičními dřevěnými náhrobky. Národní parky a chráněná území Okolo 12 % území země spadá do chráněných oblastí. Je zde 5 národních parků, z toho Trakai je tzv. národní historický park, 5 rezervací a 30 regionálních parků. To vše svědčí o lásce k přírodě, kterou si v sobě nese každý Litevec. Téměř každý má podrobné vědomosti o rostlinách i o životě živočichů. Možná že právě tato lidová víra a uctívání přírody jsou důvodem, proč Litva přijala křesťanství jako poslední země Evropy. Z pěti národních parků je to NP Kuršiu Nerijos, který jsem popisovala výše. Dále je to NP Aukštaitija, NP Žemaitija a NP Dzukija.

16

Obrázek č. 5: Chráněná území Litvy [7]

Nejstarší v zemi je NP Aukštaitija. Vznikl roku 1974 a chrání plochu 405 km2. Leží na východě Litvy asi 90 km severovýchodně od hlavního města Vilnius. Aukštaitija je území lesů, jezer a tradičních dřevěných vesnic. Asi 15 % území tvoří vodní hladina a 70 % tvoří lesy. Je zde 126 jezer, největší jsou jezera Kretuonas, které má rozlohu 8,3 km2 a Dringis s rozlohou 7,3 km2. Je zde také nejhlubší litevské jezero Tauragnas a nejdelší jezero parku Žeimenis má délku 10 km. Lesy jsou zde převážně borové. V parku najdeme také starý les Ažvinčiai, ve kterém rostou borovice staré i 200 let. Je zde celkem 900 druhů rostlin, 209 druhů ptáků a 60 druhů savců. Po celém území parku je celkem 116 vesnic a osad, ale žije v nich pouze asi 2 300 obyvatel. Je zde 6 vesnic prohlášených za architektonické památky, šest vodních mlýnů a Včelařské muzeum. NP Žemaitija byl vyhlášen v roce 1991 a zaujímá plochu 217 km2. Leží v severozápadní části Žemaitské vrchoviny. Přibližně polovina území je pokryta lesy, přičemž největší zastoupení mají lesy jedlové. Třetina parku je využívána tradičním zemědělstvím. Po celé krajině je nespočet žemaitských křížů a svatyněk spojujících pohanskou tradici s křesťanstvím. Je zde také kolem třiceti archeologických památek, jako jsou mohyly, hradištní vrchy a posvátná místa. Je zde 800 druhů rostlin, z toho 66 ohrožených, 200 druhů mechů a 400 druhů hub. Také zde lze spatřit 191 druhů ptáků, z nichž je čtvrtina vzácných, a 50 druhů savců. 17

V roce 1991 byl založen i NP Dzukija. Jeho plocha je 559 km2 a je to největší chráněné území v zemi. Park se nachází blízko lázeňského města Druskininkai na jihu Litvy. Celých 85 % území zaujímají lesy a to převážně borové. Součástí parku je i přísně chráněná rezervace Čepkeliai, která zahrnuje močály a bažiny.

3.1.2 Kulturně-historické lokalizační předpoklady Kulturní památky UNESCO Mezi kulturní památky světového dědictví UNESCO patří historické centrum Vilniusu a archeologická lokalita Kernave. Historické centrum Vilniusu, staré město, bylo zapsáno na seznam památek světového dědictví UNESCO v roce 1994. Centrum je jedno z největších ve východní Evropě, má totiž 360 ha. Najdeme zde především stavby ve stylu baroka a gotiky. Vilnius je město kostelů. Jen ve starém centru je jich více jak 40. Snad nejkrásnější z nich je kostel sv. Anny, který vynikl v letech 1495-1501 ve stylu pozdní gotiky. Mezi další významné kostely patří klasicistní Katedrála, kostel sv. Františka a Bernardýna, který je zvláštní směsicí gotiky, renesance a baroka, kostel sv. archanděla Michaela, pravoslavné kostely sv. Paraskevy a sv. Michala a další. Významná je Brána úsvitu, která se jako jediná dochovala z deseti původních bran městských hradeb. Stavba je z jedné strany kaple a z druhé strany brána. Vevnitř kaple je obraz Požehnané Panny Marie, který prý v minulosti uskutečnil 17 zázraků. Na 48 m vysokém vršku stojí pozůstatek horního hradu – Gediminasova věž. Pod ním na Katedrálním náměstí stával královský palác. Dnes tam kromě katedrály stojí mohutná zvonice 57 m vysoká. Lokalita Kernave byla na seznam UNESCO zapsaná v roce 2004 a velká je 1,9 km2. Jedná se o uskupení pěti hradištních vršků, které jsou pozůstatky mohutného obranného systému z doby před příchodem křesťanů. V Litvě je sice hradištních vršků okolo tisíce, ale Kernave je unikátní tím, že jich je hned 5 na jednom místě, což nemá období v celém Pobaltí. Na centrálním vrchu stával hrad velkoknížete, ostatní vrchy sloužily k obraně hradu i města. První lidé v těchto místech žili již ke konci starší doby kamenné, což bylo v 9. -8. tisíciletí před naším letopočtem. V kronikách se roku 1279 píše o Kernave jako o hlavním městě. V roce 1390 město dobili a spálili němečtí rytíři. Lidé se odstěhovali jinam a zbytky původního města zasypali zeminou, díky čemuž se vše dochovalo až do dnešních dnů.

18

Kulturně-historické památky Mezi nejvýznamnější kulturně-historické památky Litvy patří národní historický park Trakai, centrum města Kaunas a Hora Křížů u města Šiauliai. Národní historický park Trakai byl založen roku 1991. Součástí jsou 2 hrady a 10 chráněných území. Cihlový hrad na jezeře se stal symbolem Litvy, ale oblast oplývá i dalšími památkami a nádhernou přírodou. Na ploše 82 km2 najdeme 32 jezer, hradištní vršky, panská sídla i tradiční vesnice. Nejvýznamější jezero je Galve, které má 21 ostrovů. Původně stál hrad ve 3 km vzdáleném Starém Trakai. Dnes jsou na jeho původním místě zbytky benediktínského kláštera z 15. století. Dnešní Ostrovní hrad ze 14. století stojí na ploše 2,15 ha. Tento hrad původně tvořil součást obranného Trakai a Vilniusu. Objekt několikrát změnil svoji tvář, z původního románského stylu byl po vypálení v roce 1377 přestavěn s gotickými prvky. V 15. století ztratil hrad obranný význam a byl opět přestavěn, tentokrát na renesanční sídlo. Po válkách v 17. století byl hrad úplně zničen a až ve 20. století došlo k velké renovaci hradu do dnešní podoby. Kousek od hradu se nachází část města s tradičními domy Karaimů. Je zde i etnografické muzeum, kde je možné dozvědět se víc o jejich tradicích, kultuře i historii. Blízko obce Aukštadvaris se nachází Čertova jáma. Je to geologický útvar, který vznikl při pádu meteoritu a je možné si ho prohlédnout z vyhlídkové terasy. Druhé největší litevské město Kaunas leží 100 km západně od Vilniusu na soutoku řek Nemunas a Neris. Na území dnešního města vznikla osada již na začátku 11. století. Ve 13. století zde byl vybudován hrad a v roce 1408 Kaunas obdržel městská práva. Městem se křížily důležité obchodní stezky, díky čemuž Kaunas zažíval rozkvět. Nevyhnuly se mu však války ani požáry. V průběhu staletí město zažilo vpád křižáků, Švédů, Sovětů a nacistů. Po první světové válce byl Kaunas po dobu dvaceti let dokonce hlavní město země. V centru starého města stojí barokní budova radnice přezdívaná „bílá labuť“. Kousek od Radničního náměstí stojí zbytky kaunaského hradu. U něj stojí také zchátralý gotický kostel sv. Jiří. Můžeme zde vidět také jednu z nejlépe zachovaných gotických památek v Litvě – Perkunasův dům. Dominantou nového města je pak kostel sv. archanděla Michaela, zvaný Soboras. Na břehu přehrady v regionálním parku Kauno Marios, který leží na okraji města, je jeden z nejkrásnějších barokních komplexů v Litvě. Jedná se o klášter Pažaislis s kostelem Panny Marie. Další velká turistická atrakce Litvy je poutní místo Hora křížů. Jedná se o nevysoký vrch posetý několika tisíci kříži. Jsou zde kříže nejrůznějších rozměrů a z rozličných materiálů. Přesný počet křížů nikdo nezná, přibývají každým dnem, protože každý poutník může připojit svůj kříž 19

k ostatním. V roce 1993 sem zavítal dokonce papež Jan Pavel II. a vztyčil zde svůj vlastní kříž. Ve 14. století stával na pahorku dřevěný hrad. První kříže zde pravděpodobně postavili příbuzní zemřelých při protiruské rebelii v roce 1863. Během sovětské okupace se kopec stal místem vzdoru vůči režimu. Úřady místo i s kříži pravidelně ničily a místní lidé neúnavně na kopec dávali kříže nové a nové. Kultura Pro litevskou kulturu je charakteristické množství tradic a různorodých vlivů, které zde v průběhu historie zanechaly nejrůznější národy. Litevská kultura je kombinací elementů z pohanské mytologie s křesťanstvím. Litevský národ je velmi hrdý na svoji zemi, jazyk, kulturu i tradice. Litevština tvoří společně s lotyštinou samostatnou větev baltských jazyků. Výroba křížů a zpěv patří mezi největší tradice v zemi. Obě tyto tradice jsou zapsány na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Svými kříži je Litva typická. Lze je vidět na hřbitovech, ale hlavně podél cest, v lesích i na polích. Jsou vyzdobené geometrickými a florálními motivy a nemají pouze náboženský význam, ale vyjadřují i národní identitu. O Litevcích se říká, že raději zpívají, než mluví. Během nadvlády carského Ruska, se litevské lidové písně staly téměř jedinou možností, jak vyjádřit touhu po svobodě a národní hrdost. V Litvě jsou velmi časté festivaly věnované tradiční lidové hudbě. V roce 1924 začala tradice celonárodního festivalu Den písní, který se od té doby koná každé 2 roky. Významný je také moderní Festival písní, který se koná každé 4 roky a skládá se ze tří částí: Dne tance, Dne písní a Odpoledne etnografických a lidových hudebních skupin. Každý rok se na konci května ve Vilniusu koná také festival folkové hudby Skamba Skamba Kankiai. Užgavenes se slaví každý rok 7 týdnů před Velikonocemi a zahajuje období půstu. Oslav jsem se osobně zúčastnila ve skanzenu Rumšiškes nedaleko Kaunasu. Během svátku se provádí spousta zvyků, lidé se oblékají do podivuhodných strašidelných masek, muži se oblékají za ženy, jí se tradiční litevské jídlo a na konci dne se na hranici upálí symbol zimy v podobě figuríny More. Měla jsem také možnost zúčastnit se festivalu Kaunas Jazz, kdy se na konci dubna sejdou v Kaunasu nejlepší hudebníci daného žánru a po tři dny se centrum města zaplní tisíci lidí. Mezi další významné kulturní festivaly patří například Pavasarisův filmový festival ve Vilniusu, Mezinárodní divadelní festival LIFE, Vilniuský festival klasické hudby, Námořní festival v Klaipedě či Festival moderního tance v Kaunasu. 20

V Litvě se nachází také spousta muzeí zabývajících se lidovými tradicemi, litevskou historií a litevským uměním. Za zmínku stojí určitě skanzen Rumšiškes, kde si můžete prohlédnout typické lidové domy z 19. století a dozvíte se více o lidových tradicích. Mezi další muzea patří Muzeum lidových tradic a místní historie v Merkine ležícím v NP Dzukija či komunistický skanzen Gruto parkas, Karaimské etnografické muzeum v Trakai, Archeologické muzeum v Kernave, Muzeum tradičního včelařství v Stripeikiai v NP Akuštaitija či Muzeum jantaru ve městě Palanga.

3.2 Realizační předpoklady cestovního ruchu Realizační faktory umožňují realizaci cestovního ruchu v dané lokalitě. Mezi tyto faktory patří dopravní infrastruktura, ubytování, stravování, sportovní a zábavní zařízení.

3.2.1 Doprava Nejvíce pohodlný způsob dopravy je autem, které umožňuje volnost pohybu a nezávislost na jízdním řádu. Ovšem i síť veřejné dopravy je poměrně hustá a spolehlivá a k překvapení turistů stále funkční i přesto, že vozy veřejné dopravy jsou silně zastaralé a nádražní budovy často zchátralé. Hlavní silnice jsou ve velmi dobrém stavu. Mezi městy Vilnius, Kaunas a Klaipeda a Vilnius a Panevežys je dálnice, která je bezplatná. Na druhou stranu menší silnice bývají jen se štěrkovým povrchem a šotolinou. Někdy je asfaltový alespoň prostředek silnice, kde se ale vleze pouze jedno auto. Mimo obec je v Litvě povoleno jet 90 km/h a v obci 50 km/h stejně jako v České republice. Na dálnici je ale rychlostní limit nižší, a to 110 km/h. Od září do dubna je povinnost pro řidiče svítit i přes den. V ostatních měsících řidiči světla zapínají často až skoro za tmy. Stejně jako u nás je za jízdy zakázáno telefonovat a všichni pasažéři v automobilu musí být připoutáni. V povinné výbavě musí být navíc ještě hasicí přístroj. Je zde poměrně hustá síť benzínových stanic, které bývají často vybavené prodejnou. Z hromadné dopravy je nejrychlejší a nejpohodlnější cestovat autobusem. Jezdí do všech měst i vesnic, autobusové zastávky můžeme najít i v těch nejodlehlejších oblastech. Při delších přejezdech je lepší vybrat expresní spoj, označován slovem „ekspresas“. Ušetří se s nimi spousta času, jelikož zastavují na menším množství zastávek. Pokud koupíte lístky dopředu, 21

máte zaručené sezení ve vozidle. Za větší zavazadla se připlácí. Mezi velkými městy jezdí autobusy velmi často. Z Vilniusu do Kaunasu jezdí autobusy každých 20 – 30 minut, z Vilniusu do Klaipedy 10-12x denně, z Kaunasu do Klaipedy 10x denně a z Klaipedy do Nidy 8x denně. Mnohem pomalejší je cestování vlakem, které ale může být zajímavým zážitkem. Většina vlaků pochází ještě ze z období sovětské okupace a interiéry vlaků jsou dokonce dřevěné. Železnice v Litvě spravuje národní společnost Lietuvos Geležinkeliai. Při cestě do Litvy z České republiky je nejrychlejší využít letadlo. V Litvě jsou 3 mezinárodní letiště. Nejvýznamnější je ve Vilniusu, další jsou v Kaunasu a v Palanze. Z naší země je možné využít přímý let z Prahy do Vilniusu s ČSA, který trvá přibližně 1 hodinu a 40 minut. Pokud se rozhodnete využít vlastní automobil, čeká vás přibližně 700 km cesta přes Polsko po silnicích, které jsou ve špatném stavu a často i s nepřehledným značením. Autobusy se dá do Litvy také dostat, z Prahy jezdí pravidelně autobusy do Kaunasu a Vilniusu. Cesta trvá zhruba 21 hodin a jednosměrná jízdenka vyjde přibližně na 1 550 Kč. Vlakem je to o něco složitější, musíte počítat s minimálně dvěma přestupy. Ale časově zabere cesta stejně jako autobusem a zpáteční jízdenka na vlak se dá koupit okolo 3 600 Kč. Dobrodruzi mohou k litevským břehům doplout také lodí. Trajektem je možné do přístavu Klaipeda doplout z přístavů ve Švédsku, Dánsku a Německu.

3.2.2 Ubytování Ve Vilniusu se nachází největší množství hotelů západního standardu, ale pohodlně se dá ubytovat i v Kaunasu, Palanze a na dalších atraktivních místech země. Ubytování se pohybuje od 240 Kč za dvoulůžkový pokoj za noc až do 4 000 Kč na noc za vysoký standard hotelů. V současnosti je v zemi asi 210 hotelů. Z velkých hotelových řetězců jsou zde Radisson SAS, Scandic Hotels, Le Meridien, Best Western, Holiday Inn, Crown Plaza, Reval Hotel Groupe a Novotel. Kromě hotelů se dá ubytovat v malých penzionech, v motelech při hlavních silničních tazích či v hostelech. Hostelů v Litvě moc není a jejich kvalita většinou není nijak velká. Ale minimálně v hlavním městě se dají najít pohodlné hostely v centru za příjemnou cenu. Mezi oblíbené patří v Litvě i ubytování na farmách a venkovských statcích či chatách. Kempů s veškerým vybavením je v Litvě jen něco málo přes deset. Jsou soustředěny v turisticky nejatraktivnějších oblastech, jako je Palanga, v oblasti Trakai a poblíž větších měst. V národních parcích bývají jen tábořiště bez zázemí. Poplatky za stan bývají 16-80 Kč. [1] 22

3.2.3 Stravování Úroveň restauračních zařízení v Litvě je o něco vyšší než v České republice. Restaurace bývají na velmi dobré úrovni i v menších městech. Jsou zde časté i restaurace s mezinárodní i různými národními kuchyněmi. Velmi oblíbená je zde americká kuchyně. Jen v Kaunasu je několik dobrých zařízení s výbornými Burgery, například Grill London nebo Jack Pub. Velmi oblíbené jsou kavárny, které často nabízejí i široký výběr jídla. Velmi oblíbený je řetězec Vero Cafe. V Kaunasu jen v centru je 7 kaváren této značky. Oblíbené jak místními tak turisty jsou restaurace s vydatnou litevskou kuchyní. Ta je založená na tradičních selských pokrmech a je v ní cítit značný polský vliv. Velkou roli hrají brambory a červená řepa. Z řepy se dělají nejrůznější saláty i tradiční výborná studená polévka. Nejznámější litevské jídlo jsou zepelíny. Jsou to bramborové knedlíky plněné masem, žampiony nebo sýrem a podávají se posypány kousky opečené slaniny a se zakysanou smetanou. Nejpopulárnějším nápojem je stejně jako u nás pivo. Můžete zkusit místní značky, jako jsou Utenos nebo Švyturys, ale častá jsou zde i piva ze zahraničí, například z Německa, Belgie, ale i z Česka.

3.2.4 Volný čas Vzhledem k absenci hor je Litva jako stvořená pro cyklisty. Sice tu není mnoho cyklostezek, ale mimo velká města a hlavní tahy není provoz na silnicích velký. Nejlepší místa pro jízdu na kole jsou národní parky. Krásné jsou trasy kolem Palangy nebo cyklostezka na Kurské kose. Ta vede z Juodkrante až do Nidy. Celkem je dlouhá 26 km, ale plánuje se její prodloužení až na sever kosy. Pro milovníky pěší turistiky jsou nejlepší stezky v národních parcích Aukštaitija, Dzukija a Žemaitija. V NP Aukštaitija je 42 km dlouhá pěší stezka z Paluše, která zahrnuje i botanickou naučnou stezku. V NP Dzukija je velmi zajímavá stezka rezervací Čepkeliai, která vede přes močály a bažiny a v NP Žemaitija vede 30 km dlouhá turistická stezka kolem jezera Plateliai. V národních parcích je také velmi oblíbená vodní turistika. Zejména pak v NP Aukštaitija, kde je nejvíce jezer. Zdejší jezera i řeky se dají objevovat na kánoích, kajacích i loďkách. Milovníci adrenalinu ocení jistě v oblasti Kurské kosy výborné podmínky pro jachting, windsurfing, paragliding a kitesurfing. Nejpopulárnější sport v Litvě je basketbal.

23

3.3 Selektivní předpoklady cestovního ruchu 3.3.1 Objektivní faktory Mezi objektivní předpoklady cestovního ruchu řadíme politické faktory, historický vývoj země, demografické faktory jako složení obyvatelstva a věková struktura, ekonomická a sociální situace v dané zemi. Historie Na území dnešní Litvy se objevili první lidé ke konci doby ledové kolem roku 10 000 př. n. l. Jednalo se o kočující lovce z oblastí dnešního Dánska a Polska. Mezi lety 3000-2000 př. n. l se v oblasti usídlili lidé indoevropského původu a kolem roku 2000 př. n. l se začaly utvářet baltské kmeny, ale až v letech 900-1000 n. l. se začaly dělit na různé jazykové skupiny. První zmínka o litevském národu pochází z roku 1009. V průběhu 11. století bylo území pod vládou Kyjevské Rusi. Počátkem 13. století začal řád německých rytířů a řád mečových bratrů dobývat oblasti Pobaltí. Pod vládou Mindaugase se několik baltských skupin sjednotilo a v bitvě Slunce roku 1236 křižáky porazili. Mindaugas roku 1250 podepsal s řádem mír, další rok se nechal pokřtít a roku 1253 byl korunován za krále Litvy. Královi šlechticové s křesťanstvím ovšem nesouhlasili, krále zavraždili a monarchie se zhroutila a vrátila k pohanství. Roku 1316 velkokníže Gediminas sjednotil různé skupiny do jedné země. Litva v té době sahala od Baltu až po Černé moře a zahrnovala v sobě i většinu dnešního Běloruska a velkou část Ukrajiny. Velkokníže Jagello se ocitl pod tlakem německých rytířů a v roce 1386 přijal nabídku na polskou korunu pod podmínkou, že zavede křesťanství v Litvě, která byla poslední pohanskou zemí v Evropě. Roku 1410 proběhla jedna z největších bitev středověku, když litevsko-polská armáda rozdrtila křižácké vojsko v bitvě u Grunwaldu pod vedením Vytautase. Zastavila se tak konečně expanze Němců na východ, která trvala 200 let. Přestože byla Litva samostatná a vládl jí velkokníže, měla s Polskem společného vládce. Roku 1579 byla ve Vilniusu založena univerzita. Během 16. století začaly Litvu sužovat ruské útoky. Litevci se byli nuceni spojit s Polskem v jeden stát a polský král od té doby zastával i funkci litevského velkoknížete. Tím byla Litva pod silným vlivem polské kultury i jazyka a v roce 1696 se polština stala dokonce úředním jazykem. Během let 1772-1795 proběhla tři dělení Polska a Litva se stala provincií Ruska. 24

Po dvou povstáních proti ruské nadvládě v letech 1831 a 1863 začalo utlačování litevské kultury. Na školách byla zakázána litevština i latinka a římskokatolická církev byla potlačována. Litevština začala být na ústupu, používaly ji jen střední a chudé vrstvy. Litevské národní obrození začalo u nejchudších. Začaly se psát noviny a knihy v litevštině, které opěvovaly slavné hrdiny z dob velkoknížectví a sílu národa. Ovšem požadavek na autonomii nebyl vyslyšen a následně revoluce v roce 1905 byla Ruskem znovu potlačena. První světová válka umožnila Litvě obnovit svoji státnost. 16. února 1918 byla vyhlášena nezávislost Litvy a prvním prezidentem se stal Antanas Smetona. Po dalších třech válkách za svobodu s bolševiky a Rudou armádou, s rusko-německými protibolševickými jednotkami a nakonec s Poláky se Litva konečně stala v roce 1922 demokratickou republikou. Polsko si ale zabralo Vilnius a okolí, tak se hlavním městem stal na 20 let Kaunas. Druhá světová válka přinesla opět zvrat. V roce 1939 si Německo zabralo území Klaipedy po té, co tam vyhráli nacisté volby. V roce 1940 zahájila Rudá armáda okupaci země a připojili Vilnius zpět k Litvě. Litva se připojila k sovětskému svazu a vznikla tak Litevská SSR. V roce 1941 vyhlásily antisovětské litevské organizace opět nezávislost a Němci převzali vládu nad zemí, ale poskytli Litevcům autonomii v některých místních záležitostech. V důsledku války byl negativně ovlivněn také demografický vývoj. Válka a sovětizace dramaticky změnily etnickou skladbu obyvatel tehdejší Litvy. V důsledku genocidy byla vyvražděna většina židů z Litvy. Před válkou bylo v zemi 200 000 Židů a na konci války jich přežilo 10 000 v celém Pobaltí. Nacisté během války zabili celkem 35 000 Litevců a před druhou sovětskou okupací uprchlo dalších 70 000 Litevců především do USA, Kanady a Austrálie. V roce 1944 Litvu opět dobyla Sovětská armáda. Komunistický režim zde přetrval až do roku 1991, kdy po dlouhých protestech a bojích Rusko uznalo nezávislost Litvy. V roce 2004 země vstoupila do NATO a stala se členem Evropské unie. Politický systém Litva je republika s parlamentní demokracií, která používá poloprezidentský systém. V čele země stojí prezident, který je volen na pětileté funkční období. Od července 2009 je prezidentkou Litvy Dalia Grybauskaite, která kandidovala jako nezávislá a získala v prvním kole voleb 69,08 % hlasů. Výkonnou moc země má vláda řízená premiérem. Současný předseda vlády je Algirdas Butkevičius. Vláda rozhoduje většinou hlasů, kdy musí být přítomna nejméně polovina ministrů.

25

Jednokomorový parlament má 141 poslanců, kteří jsou volení na 4 roky. Strana se dostane do parlamentu za podmínky, že překročí 5 %, popřípadě koalice 7 % hlasů. Občané země mají také možnost zákonodárné iniciativy, pokud se posbírá alespoň 50 000 podpisů. Litevská ústava je tvořena třemi samostatnými akty. Je to ústava, ústavní zákon a ústavní akt, který zakazuje členství s postsovětskými státy. Významné politické strany jsou například Litevská sociálně demokratická strana (LSDP), Vlastenecký svaz-litevští křesťanští demokrati (TS-LKD), Strana práce (DP), Právo a spravedlnost (TT), Liberální hnutí (LRLS), Polská volební akce (LRA), Cesta odvahy (DK) a Litevský svaz zemědělců a zelených (LVŽS). [1], [8], [9] Správní politické členění Administrativně se Litva dělí na 10 oblastí (krajů) se 60 administrativními celky, které tvoří 43 regionů, 9 městských a 8 místních samospráv. Mezi 10 krajů patří Telšiai, Taurage, Kaunas, Klaipeda, Panevežys, Vilnius, Utena, Šiauliai, Alytus a Marijampole.

Obrázek č. 6: Administrativní členění Litvy [10]

26

Hospodářství Základem litevského hospodářství je zemědělství. Zaměstnává celkem 11 % obyvatel a dominuje živočišná produkce. Významný je chov skotu, prasat, koní a drůbeže, důležitá je pak produkce masa, mléka a rybích výrobků. Z rostlinné produkce je to především pěstování obilnin jako ječmen, pšenice, žito a len, dále jsou to brambory, cukrová řepa a zelenina. Mezi průmyslová odvětví patří hlavně strojírenství, elektrotechnika, papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující průmysl a průmysl stavebních hmot. Průmysl se soustřeďuje do velkých měst, jako jsou Vilnius, Kaunas, Klaipeda a Šiauliai. Až 85 % veškeré energie státu produkuje jediná jaderná elektrárna Ignalina, která leží 40 km od města Utena. V Litvě se nenachází žádné významné nerostné suroviny, světoznámá je pouze produkce jantaru. [9] Litva je členskou zemí v několika mezinárodních organizacích. Od roku 1991 je členem OSN a OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě). Dále je členem Rady Evropy a od roku 2004 také NATO a Evropské unie. Litevské hospodářství zažívá poslední tři roky konstantní růst. Po vypuknutí ekonomické krize v roce 2009 propadl HDP o necelých 15 % a značně se zvýšila nezaměstnanost z 5,8 % na 13 %. Státní dluh se od roku 2009 téměř ztrojnásobil. Byla zavedena úsporná politika a EU poskytla prostředky na kohezi a podporu zemědělců. Nyní je meziroční růst HDP kolem 6 %. Podle odhadů litevského Ministerstva financí nezaměstnanost v roce 2014 nepřesáhla 10,5 % a v roce 2015 by mohla klesnout na 9,8 %. Litva patří mezi země s nejnižší minimální mzdou v EU, hned po Rumunsku, Bulharsku a Lotyšsku. V roce 2013 byla minimální mzda zvýšena z 850 na 1 000 LTL (v přepočtu z 6 800 na 8 000 Kč). K 1. 1. 2015 vstoupila Litva do eurozóny a místo původní měny (litas) se platí eurem. Inflace za 12 měsíců od srpna 2013 dosáhla jen 0,2 %, za předchozích 12 měsíců to bylo 0,4 %. [1] Demografické faktory Podle údaje z roku 2014 žije v Litvě 2 943 472 obyvatel. Během posledních 10 let se snížil počet obyvatel o 440 600. Je to dáno jednak nízkou porodností a jednak vysokou mírou ekonomické migrace. Od vstupu země do EU v roce 2004 odešlo kolem 300 tisíc obyvatel.

27

Většinou se jedná o mladé a dobře vzdělané lidi. Odcházejí především do Velké Británie, Irska a skandinávských zemí, zejména do Norska. Hustota osídlení je 48,7 obyvatel na km2. Z hlediska národnostního složení převládají Litevci, kterých je v zemi 84,2 %. Poláků je zde 6,6 %, Rusů 5,8 % a Bělorusů 1,2 %. V hlavním městě je Litevců jenom 63,2 %, Poláků 16,5 %, Rusů 12 %, Bělorusů 3,5 % a je zde také 1 % Ukrajinců. Bělorusové žijí především v pohraničních oblastech. V zemi je velký nepoměr mezi ženami a muži. Žen je 53,9 % a mužů 46,1 %. Podobně je to s rozdělením populace mezi žijící na vesnici a ve městě. Ve vesnicích žije pouze 33,3 % obyvatelstva a ve městech 66,7 %. Věková struktura obyvatelstva je 16,1 % osob mladších 15 let, 62,5 % osob od 15 do 64 let a 21,4 % osob v důchodovém věku. Úřední jazyk země je litevština, mezi další nejčastěji používané jazyky patří ruština, polština a angličtina. Hlavní město Litvy má nejvíce obyvatel, a to 533 713. Kaunas má 311 138 obyvatel, Klaipeda 160 361 obyvatel, Šiauliai 107 875 obyvatel a Panevežys 98 612 obyvatel. Údaje jsou z roku 2012. Nejvýznamnější náboženství v zemi je římskokatolické. Vyznává ho 2,35 miliónu obyvatel, což je 77,3 %. K pravoslavné církvi se hlásí 4,1 % a 0,8 % obyvatel se označuje za pravoslavné starověrce. Pouze 6,1 % Litevců je bez vyznání. [1] Vzdělání a školství V Litvě je vysoká míra gramotnosti, a to 99,6 %. Gramotný je člověk ve věku nad 15 let co umí číst a psát. Každý občan Litvy má právo na základní vzdělání a sekundární stupeň vzdělání zdarma. Celkem 93 % Litevců má ukončený druhý stupeň vzdělání a 34 % obyvatelstva má vyšší kvalifikaci. Vyšší stupeň vzdělání je rozdělen na tzv. „koleje“. Ty nabízejí akademické programy a vzdělání pro specifické pracovní obory a univerzity. Po absolvování „kolejí“ má student možnost jít na univerzitu. Výdaje na školství činí 5 % HDP. 28

Základní vzdělání je pro první až čtvrtý ročník a je povinné pro děti od 7 let. Sekundární vzdělání je do 16 let a má základní a rozšířenou úroveň výuky. Poté následuje vyšší sekundární vzdělání, což jsou střední školy, gymnázia a odborné školy. Výuka zde probíhá na úrovních všeobecná, pokročilá a rozšiřující výuka. Další je počáteční odborné vzdělání, což jsou odborné a vyšší odborné školy. Vysoké školy už se financují buď ze státních stipendií, nebo si studenti vyřídí studentskou půjčku. V Litvě je 8 univerzit, z nichž nejznámější a nejstarší je Vilniuská univerzita. Další univerzity jsou ve městech Kaunas, Klaipeda nebo Šiauliai. [1], [8], [11] Zdravotnictví V případě nutnosti získá každý český občan stejnou zdravotní péči jako občan Litvy. Je ovšem potřeba předložit Evropský průkaz zdravotního pojištění, popřípadě formulář o zaplaceném zdravotním pojištění. Zdravotní péče je bezplatná ve státních zdravotnických zařízeních. První pomoc se vždy poskytne zdarma všem, ostatní služby se cizincům již účtují. U léků bývá finanční spoluúčast, ale u některých se může stát, že za ně zaplatíte v plné výši. V lékárnách lze koupit i léky, které jsou u nás pouze na předpis. Běžné léky jsou dostání v každé lékárně. Pokud půjdete do soukromých klinik, můžete očekávat špičkové vybavení i vysokou úroveň služeb, ale úhrada bude kompenzována jen částečně nebo vůbec. Pro delší pobyt v přírodě se doporučuje očkování proti klíšťové encefalitidě. V Litvě se vyskytuje v mnohem větší míře než u nás. Rizikové je období od března do října. V oblastech kolem jezer se hodí repelent proti komárům. [1] Z hlediska zdravotní bezpečnosti patří Litva mezi středně rizikové země. Jediné závažnější choroby jsou bakteriální průjem a hepatitida typu A. Výskyt HIV / AIDS je velmi nízký, s touto nemocí je zde 0,1 % dospělých osob. [12]

3.3.2 Subjektivní faktory Subjektivním předpokladem cestovního ruchu je postavení země oproti konkurenčním zemím. Můžeme zde zařadit marketingové faktory, jako je reklama, propagace nebo módnost a psychologické faktory, například vlastní zážitky a zkušenosti nebo poznatky o místních kulturách. [13]

29

Marketingové faktory Velká výhoda Litvy je, že v roce 2004 vstoupila do Evropské unie. Na to se navázal v roce 2007 vstup do Schengenského prostoru a od roku 2015 je zde zavedená jednotná evropská měna euro. Nyní je tedy mnohem jednodušší se do země dostat i pohybovat se po ní. Odpadly kontroly na hranicích a hledání směnárny, která by rozměnila méně častý litas. Odbor cestovního ruchu pod Ministerstvem obchodu se stará o propagaci státu, vymýšlí propagační strategie a zaměřuje je na cílový trh. Mezi hlavní propagační aktivity patří vytváření povědomí o Litvě jakožto atraktivní turistické destinaci a snaží se zvýšit cestovní ruch v zemi dosažením maximální spokojenosti turistů. Účelem je zvýšit konkurenceschopnost Litvy, zvýšit příjezdový cestovní ruch a povzbudit cestování domácích obyvatel po zemi. Probíhají prezentace Litvy na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu, vydávají se brožury a vytváří se propagační předměty. Dále organizuje press a fam tripy, spolupracuje se sociálními a digitálními médii. Pro rozvoj cestovního ruchu je významný projekt „Podpora příjezdového cestovního ruchu“. Po dobu jednoho roku od července 2014 do července 2015 zřídila Litva Informační kanceláře v jiných zemích Evropské unie. Zde poskytují informace, rady a pomáhají s hledáním partnerů v zemi zájemcům z oblasti podnikání v cestovním ruchu. Mezi země, kde se zřídily tyto kanceláře, patří Polsko, Německo, Rusko, Velká Británie, Itálie a Skandinávské země Švédsko, Norsko, Finsko. [14] Psychologické faktory Litva je země velmi blízká naší zemi. V obchodech je k dostání to co u nás, auta jezdí po silnicích stejná, možná jen víc potlučená, a točené pivo je k dostání také téměř všude. V roce 2014, ještě před zavedením eura, byly ceny velmi podobné těm našim. Podstatně levnější byla městská hromadná doprava a telefonní služby. Na druhou stranu pivo v hospodách a barech bylo podstatně dražší. Stálo přibližně dvakrát tolik co v Česku. Velká zajímavost je, že v Kaunasu, ale i v dalších městech, jezdí trolejbusy značky Škoda vyrobené ještě v Československu. Ve všech restauracích, barech a hospodách je zákaz kouření, což ocení nejen nekuřáci, a na veřejných prostranstvích je zakázáno pití alkoholu.

30

Nejlepší móda pro mladé muže je bezpochyby tepláková souprava. Pokud je souprava značky Adidas, tím lépe. Na druhou stranu v některých klubech a diskotékách takto oblečené pány dovnitř nepustí. Pro vstup nesmí mít na sobě ani sportovní obuv. Naopak zejména mladé dámy zde chodí oblečeny podle poslední módy, často na vysokých podpatcích, což není na zdejších chodnících lehký úkol. S jazyky tu občas může být problém. Starší generace mluví kromě litevštiny pouze rusky. Vzhledem k minulosti Litevci obyvatele Ruska nemají příliš v lásce, proto je lepší nejdříve promluvit anglicky nebo jakýmkoli jiným jazykem a pak až rusky. Mladší generace se ruštinu učit odmítá a učí se především anglicky, ale spousta z nich moc dobře tento jazyk neumí. Pokud jste pozváni na návštěvu, vždy doneste květiny, běžné je zouvat si boty a v domě si nepískat. V Litvě je slušnost vždy dojíst jídlo, co je naservírované na talíři. Litevci nemají rádi, pokud se cizinci posmívají představitelům státní moci.

31

4 Cestovní ruch v Litvě 4.1 Charakteristika Litva leží poměrně stranou od ostatních hlavních evropských destinací. Země ani není příliš bohatá na pozoruhodnosti, muzea jsou spíše naučná než zábavná. Ale celková atmosféra země je velmi přívětivá. Problémem cestovního ruchu v Litvě je, že ji turisté vnímají jako jednu ze zastávek po cestě celým Pobaltím a většinou stráví v zemi pouze 2 - 3 dny. [15] Až 90 % zahraničních návštěvníků Litvy je z okolních zemí, které nejsou příliš bohaté. Typická je sezónnost. Většina návštěvníků navštěvuje Litvu v letních měsících. Nejvíce navštěvované oblasti jsou Vilnius, Kurská kosa, Palanga a lázně Druskininkai. Z důvodů návštěvy je častá jak dovolená a rekreace (33 %), tak návštěva rodiny (31 %). 23 % návštěvníků uvádí za důvod komerční účely. [1]

Litva - důvod návštěvy 13% 33%

Dovolená a rekreace Návětěva rodiny

23%

Komerční účely Ostatní

31%

Graf č. 1: Litva - důvod návštěvy [Vlastní zpracování, 1]

V roce 2012 přijelo do Litvy 1 977,5 tisíc návštěvníků (z toho 1 125,3 zahraničních), v roce 2013 už 2 184,5 tisíc (1 234,9 zahraničních) a v roce 2014 to bylo 2 363,1 tisíc (1 329,6 zahraničních). Z toho můžeme vidět, že počet návštěvníků neustále roste. Mezi lety 2012 a 2013 vzrostl počet návštěvníků o 10,5 % a mezi lety 2013 a 2014 o 8,2 %. Nejvíce do země přijíždějí Rusové, Bělorusové, Němci, Poláci a Lotyši. Ti tvoří dohromady 60 % veškerých příjezdů. Podle počtu příjezdů je Česká republika v roce 2014 až na dvacátém

32

druhém místě. V roce 2014 přijelo do Litvy 7 900 Čechů. V minulých letech to bylo o něco více. V Roce 2013 přijelo 8 400 Čechů a v roce 2012 jich bylo 8 500.

TOP 10 států podle počtu příjezdů v roce 2014 Rusko Bělorusko Německo Polsko

17%

24%

Lotyšsko Estonsko

14%

3%

Ukrajina

3%

Velká Británie

3%

12% 3%

8%

4%

USA

9%

Itálie Ostatní země

Graf č. 2: TOP 10 států podle počtu příjezdů v roce 2014 [Vlastní zpracování, 14]

Průměrná délka pobytu v roce 2012 je 2,7 dne, v dalších letech pak 2,5 dne. Nejdéle zůstávají v zemi návštěvníci z Jižní Afriky, Izraele, Kanady a Portugalska. Nejméně dní v zemi zůstávají návštěvníci z Jižní Korey (1,4 dne) a z Japonska (1,6 dne).

Průměrný počet dní strávených v Litvě 6 5 4 2012

3

2013

2

2014

1 0 Bělorusko

Česká republika

Izrael

Jižní Afrika

Kanada

Portugalsko

Graf č. 3: Průměrný počet dní strávených v Litvě [Vlastní zpracování, 14]

Návštěvníci se do Litvy dopravují nejčastěji pomocí silniční dopravy z 81,4 %, letadlem 14,1 %, vlakem 2,8 % a trajektem 1,7 %.

33

Typ dopravy v příjezdovém cestovním ruchu 3% 2% Silniční

14%

Letecká Železniční

81%

Lodní

Graf č. 4: Typ dopravy v příjezdovém cestovním ruchu [Vlastní zpracování, 14]

Až 62 % ze všech cest jsou cesty bez přespání. Většinou se jedná o výletníky ze sousedních států Litvy. Litevci jezdí nejčastěji do Lotyšska a Velké Británie. Dále jsou to země Bělorusko, Polsko, Německo a Rusko. [14]

Cílové země litevských turistů

Lotyšsko Velká Británie Bělorusko

13%

33%

Polsko

13%

Německo 9% 4%

10% 6%

3% 4%

7%

Rusko Turecko Norsko Španělsko Ostatní země

Graf č. 5: Cílové země litevských turistů [Vlastní zpracování, 14]

4.1.1 Vliv na ekonomiku země Cestovní ruch měl v roce 2013 přímý přínos na HDP (hrubý domácí produkt) 2,158 miliónů LTL (v přepočtu 17,264 milionů Kč), což bylo 1,8 % celkového HDP. Pro rok 2014 byl předpovězen růst o 3,4 %. Do roku 2024 se předpokládá o zvýšení o 5,2 %, mělo by to pak být

34

2 % z celkového HDP. Celkový přínos cestovního ruchu na HDP byl v roce 2013 5,427 miliónů LTL (43,416 miliónů Kč), což bylo 4,6 % z celkového HDP. Cestovní ruch má v Litvě také velký přímý vliv zaměstnanost. V roce 2013 zde bylo zaměstnáno 23 500 lidí, což je 1,8 % z celkové zaměstnanosti. V roce 2014 se očekával nárůst o 1,3 % a do roku 2024 by to mohlo být až o 2,2 %. Celkový vliv cestovního ruchu na zaměstnanost byl v roce 2013 4,4 % z celkové zaměstnanosti. Konkrétně se jednalo o 57 000 pracovních pozic. Do dalšího roku se očekával nárůst o 0,6 % a do roku 2024 pak o 1,6 %. V roce 2013 se do cestovního ruchu investovalo celkem 618 miliónů LTL (4 944 miliónů Kč), což bylo to 3,1 % z celkových investic v Litvě. [17]

4.2 Organizace Litva je ve dvou mezinárodních organizacích cestovního ruchu, a to v Evropské komisi cestovního ruchu (ETC) a ve Světové organizaci cestovního ruchu (UNWTO). Oblast cestovního ruchu spadá pod Odbor cestovního ruchu pod Ministerstvem obchodu.

4.2.1 Odbor cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu realizuje, spravuje a koordinuje více než 7 projektů placených z Evropského regionálního výzkumného fondu Evropské unie. Hlavní účel všech projektů je zlepšení image Litvy a zvýšení kvality produktů a sužeb cestovního ruchu. Hlavní marketingové aktivity zahrnují B2B události, propagace v sociálních médiích, účast na veletrzích cestovního ruchu, vydávání publikací v několika jazycích atd. V neposlední řadě země spolupracuje na mezinárodních projektech, jako je projekt Evropské unie EDEN (European Destination of ExcelleNce) či rozvoj a marketing Světové jantarové stezky. [14] Odbor cestovního ruchu má na starost také oficiální webové stránky o Litvě pro cestovatele http://www.lithuania.travel. Na stránce jsou základní informace o zemi, atrakce a destinace v Litvě, události, důležité odkazy na hotely, jízdní řády apod. Stránky jsou vedeny v litevštině, angličtině, ruštině, němčině, polštině, norštině, italštině, španělštině, francouzštině, švédštině a finštině. Stejně tak odbor vytváří publikace o Litvě. Všechny vydané publikace je možné stáhnout na stánkách www.lithuania.travel nebo jsou k dispozici v informačních centrech v zemi. Publikace jsou vedeny v různých jazycích, některé jsou pouze v litevštině, jiné kromě běžných jazyků i 35

v čínštině. Mezi základní publikace patří „Litva. Místa, která stojí za návštěvu“, „Kulturní prázdniny v Litvě“, „Litva. Aktivní dovolená“, „Ochutnej ji! Miluj ji!“ nebo „Litva. Průvodce zdravotním cestovním ruchem“. [17]

Obrázek č. 7: Litva. Místa, která stojí za návštěvu [17]

Další webové stránky o Litvě jsou www.lietuva.lt. Ty jsou pouze v litevštině, angličtině, němčině a francouzštině. Je zde více základních informací o Litvě. Najdeme zde historii, geografii, faunu a flóru, politiku, slavné rodáky. Dále se zde můžeme dozvědět něco o tradiční litevské kultuře, slavnostech, tradicích i jazyku. Kromě informací o místech k navštívení jsou tu i odkazy na hledání práce či školy v Litvě apod. [18]

4.2.2 EDEN EDEN je zkratka pro Evropskou destinaci výjimečnosti. Projekt podporuje udržitelný cestovní ruch v zemích Evropské unie. Byl založen v roce 2006 a Litva je součástí od roku 2007. V každé zemi se každý rok vybírá jiná destinace na základě specifických kritérií. Tato destinace je poté představena všem evropským zemím na každoročním Evropském fóru cestovního ruchu a na webových stránkách Evropské komise (www.visiteurope.com; www.edenineurope.eu). [19] Pro rok 2013 se stalo Destinací výjimečnosti v Litvě Telšiai, město sedmi hor. Město se nachází v severozápadní části Litvy. Destinace je významná pro svoji krásnou přírodu, ale i pro historické, architektonické a kulturní památky. Je zde množství hradištních vršků, starých hřbitovů, mytologických a posvátných kamenů a přírodních zajímavostí. 36

V roce 2011 vyhrálo panství Rokiškis. Malé město Rokiškis se nachází asi 160 km od Vilniusu. Panství bylo postaveno v roce 1801 a bývalo rezidencí hraběte Ignotase Tyzenhauzase. Panství je obklopeno krásným parkem, rybníky, skleníky a zoo zahradou. [20]

4.2.3 Světová jantarová stezka Z iniciativní a mezinárodní spolupráce na trhu cestovního ruchu vznikla jedinečná a slibná trasa „Jantarová stezka“. Díky projektu se Litva stala mimořádnou a atraktivní destinací cestovního ruchu pro návštěvníky z celého světa. Nápad vznikl v roce 2012 a již dnes je součástí 13 zemí. Projekt je podporován Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO). Destinace Jantarové stezky, které přímo nebo nepřímo souvisí s jantarem, jsou v Litvě spojené se zdravotním a lázeňským cestovním ruchem, ale také s aktivním, městským a kulturním cestovním ruchem. Zahrnují přírodní, historické a architektonické objekty, muzea, galerie, obchody, jantarové suvenýry, stravování, legendy o jantaru, jantar ve folklóru, umění atd. Do projektu je zapojeno celkem 15 měst s 82 jednotlivými atrakcemi. Je to například Centrum jantarové a minerální terapie ve Vilniusu, Jantarové lázně v Kaunasu, výstava Litevská jantarová stezka nebo festival Jantarový víkend v Palanze, vzdělávací program „Tajemství jantaru“ v Regionálním muzeu ve městě Gardždai atd. [21]

37

5 Průzkum trhu V této kapitole analyzuji český trh z hlediska nabídky zájezdů do Litvy. Informace jsem čerpala z údajů uvedených na webových stránkách jednotlivých cestovních kanceláří. Pro nalezení jednotlivých cestovních kanceláří, které zájezdy do Litvy nabízejí, jsem zadala klíčová slova do internetového vyhledávače Google. Zájem o východní destinace v posledních letech stoupá nejen u mladých cestovatelů. Sama jsem během týdne v roce 2014 procestovala Litvu na vlastní pěst v malé skupince přátel. Podle mého názoru je individuální turistika nejlepší způsob cestování. Člověk není závislý na časovém plánu organizovaného zájezdu a otevírá se mu pravá tvář dané země. Ráda bych nabídla českým turistům možnost poznat Litvu z pohledu individuálního turisty i při organizovaném zájezdu. Zájezdy do Litvy nabízí například CK Čedok, CK Mundo, CK Kudrna, CK Periscope Skandinávie, CK Mayer & Crocus, CK Geops, CK Poznání, CK České kormidlo, CK Alpina, CK Travel 2002, CK Amitours, CK Irra či CK Bohemian Fantasy a další.

5.1 Nabídka zájezdů do Litvy od českých CK 5.1.1 CK České kormidlo Cestovní kancelář České kormidlo byla založena v roce 2002 v Hranicích a zezačátku se specializovala na Itálii a Chorvatsko. V roce 2003 společnost založila pobočku v Brně. CK se specializuje zejména na pobytové zájezdy do Evropy, ale pořádá například i poznávací a lyžařské zájezdy. V roce 2015 pořádá také jeden pětidenní zájezd do Litvy a Lotyšska za 6 490 Kč. Během cesty se zavítá do hlavního města Vilnius, druhý den se pokračuje do národního parku Trakai a do skanzenu Rumšiškés. [22] V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ne ano ano ne ne

Podrobnosti autobus hotel delegát

Tabulka č. 2: CK České kormidlo, zájezd [Vlastní zpracování, 22]

38

5.1.2 CK Geops Pražská cestovní kancelář Geops se již 25 let specializuje na poznávací zájezdy za poznáním, uměním a přírodou. Organizuje zájezdy do čtyřiceti států Evropy, ale specializuje se na Francii, Itálii, Maďarsko a Alpské země. Do Litvy v roce 2015 CK pořádá celkem 3 zájezdy. První je zájezd „Národní parky Pobaltí a estonské ostrovy“ do Estonska, Lotyšska a Litvy. Zájezd za 12 990 Kč je na 9 dní a z Litvy se navštíví Vilnius, Trakai, skanzen Rumšiškés a také národní park Neringa na poloostrově Kurská kosa. Po cestě do Lotyšska se zastaví také na Hoře křížů u města Šiauliai. V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ano ano ano ne ne

Podrobnosti autobus, trajekt snídaně hotel

Tabulka č. 3: CK Geops, zájezd 1 [Vlastní zpracování, 23]

Druhý jedenáctidenní zájezd nese název „Kouzlo Pobaltí, Petrohrad a Finsko.“ V Litevské části programu se navštíví Trakai, Vilnius a Hora křížů a během cesty zpět z Ruska se zastaví také v Kaunasu. V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ano ano ano ne ne

Podrobnosti autobus, trajekt snídaně hotel

Tabulka č. 4: CK Geops, zájezd 2 [Vlastní zpracování, 23]

Poslední zájezd „Finsko, Rusko, Kiži a Solovecké ostrovy“ je na 13 dní, ale v Litvě se stráví pouze jeden den a to ve Vilniusu. Cena zájezdu je 22 690 Kč. [23]

39

V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ano ano ano ano ne

Podrobnosti autobus, trajekt snídaně hotel, kajuta

Tabulka č. 5: CK Geops, zájezd 3 [Vlastní zpracování, 23]

5.1.3 CK Kudrna Cestovní kancelář Kudrna pořádá zájezdy již dvacátou třetí sezónu a pobočky má v Praze a v Brně. Nabízí širokou škálu zájezdů, od odpočinkových u moře až k aktivním v horách. Zájezdy se soustředí hlavně na Evropu, z Asijských zemí pořádá zájezdy do Arménie, Barmy, Bruneje, Číny, Gruzie, Indie, Indonésie, Iráku, Íránu, Jemenu, Kyrgyzstánu, Malajsie, Mongolska, Nepálu, Singapuru, na Šrí Lanku, do Taiwanu a Turecka. Do Afriky se dá s Kudrnou vycestovat pouze do Maroka. Ve střední Americe má kancelář v nabídce Guatemalu, Kubu a Mexiko a v Jižní Americe Argentinu, Bolívii, Chile a Peru. Nabízí cyklozájezdy, poznávací zájezdy do termálů, zájezdy pro rodiče s dětmi, poznávání s turistikou, expedice, turistické zájezdy, lyžařské zájezdy, fotografické kurzy, zážitkové akce, kurzy jízdy na koni i vodácké zájezdy. Pro sezónu 2015 nabízí CK Kudrna celkem tři zájezdy zahrnující Litvu. První zájezd se jmenuje „Moskva, Petrohrad a Solovecké ostrovy.“ Z Litvy se během tohoto zájezdu dá vidět hrad Trakai, Vilnius a po cestě z Ruska Kaunas i se skanzenem Rumšiškés. Délka trvání je 24 dnů a cena zájezdu je 20 800 Kč. V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ano ano ano ano ano

Podrobnosti autobus polopenze ubytovna, tábořiště

výlet lodí

Tabulka č. 6: CK Kudrna, zájezd 1 [Vlastní zpracování, 24]

Druhý zájezd „Do Finských národních parků“ je sestaven na 17 dní a jeho cena je 16 500 Kč. Z Litvy je zde možné vidět pouze Vilnius po cestě do Finska a Trakai po cestě zpět.

40

V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ano ano ano ano ano

Podrobnosti autobus polopenze kemp, tábořiště

finská sauna

Tabulka č. 7: CK Kudrna, zájezd 2 [Vlastní zpracování, 24]

Třetí zájezd „Polská jezera a Litva“ je na 10 dní a jeho cena je 9 500 Kč. Jedná se o cyklozájezd. Z Litvy zde bude k vidění opět Trakai a Vilnius. Dva dny se stráví v národním parku Dzukija a bude možnost si prohlédnout sovětské sochy v Muzeu Grutas. [24] V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ano ano ano ano ano

Podrobnosti autobus polopenze kemp, tábořiště

vodácké výbavení

Tabulka č. 8: CK Kudrna, zájezd 3 [Vlastní zpracování, 24]

5.1.4 CK Mayer & Crocus Cestovní kancelář Mayer & Crocus vznikla v roce 1991 se sídlem v Praze a pořádá pobytové a poznávací zájezdy do více jak šedesáti zemí světa. V roce 2015 má v plánu 2 zájezdy do Pobaltí. Zájezdy se jmenují „Malý okruh Pobaltím“ a jeden je na 7 dní za cenu 8 290 Kč a druhý na 8 dní za 8 990 Kč. Ve druhém zájezdu se navíc počítá s výletem do Helsinek, jinak jsou totožné. Zájezd začíná hlavním litevským městem – Vilnius. Druhý den se pokračuje na hrad Trakai, do skanzenu Rumšiškés a do Kaunasu. Třetí den už se jede do Lotyšska a Estonska, ale po cestě se navštíví ještě Hora křížů. [25] V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ano ano ano ano ne

Podrobnosti autobus snídaně hotel

Tabulka č. 9: CK Mayer & Crocus, zájezd [Vlastní zpracování, 25]

41

5.1.5 CK Mundo Cestovní kancelář Mundo se specializuje na mladé lidi, ať už tělem nebo duchem. Na trhu funguje už osmnáct let, nabízí kvalifikované průvodce a není pro ni typické chodit po městě s deštníkem. Je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. CK nabízí autobusové poznávací zájezdy po Evropě, letecké zájezdy do exotických destinací a cyklozájezdy. Zájezdy jsou zaměřené hlavně na turistiku a hory nebo i na města a památky, často také kombinace obojího. CK Mundo nabízí zájezdy také do Pobaltí. V roce 2015 nabízí pouze jeden zájezd na 9 dní za cenu 7 800 Kč. S tímto zájezdem se navštíví jednak Litva, ale také Estonsko, Lotyšsko a Finsko. Z Litvy je během zájezdu možné vidět vodní hrad Trakai, Hora křížů a hlavní město Vilnius, kde se navštíví Gediminasova věž, Katedrála, gotické kostely, Muzeum genocidy a synagoga. [26] V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ne ano ano ne ano

Podrobnosti autobus hostel

informační brožura

Tabulka č. 10: CK Mundo, zájezd [Vlastní zpracování, 26]

5.1.6 CK Nomád Cestovní kancelář Nomád ze Žďáru nad Sázavou působí na trhu více než 20 let. Kancelář se specializuje na Asii a Japonsko. Nabízí plážové zájezdy, poznávací zájezdy, zájezdy do exotických zemí, cyklistické zájezdy a zájezdy pro skupiny. Pravidelně také pořádá cestovatelské přednášky. CK Nomád nabízí 2 zájezdy zahrnující Litvu. Pouze CK Nomád jako jediná z českých CK nabízí zájezd, který se týká pouze a jedině Litvy. Jedná se o „Národní parky Litvy na kole“ za cenu 9 490 Kč. Během pěti dní se navštíví NP Trakai, hlavní město Vilnius a především NP Aukštaitija. Při zpáteční cestě se navštíví také skanzen Rumšiškés a Kaunas.

42

V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ano ano ano ano ano

Podrobnosti autobus polopenze (polní kuchyně) chatky

přeprava kol, informační materiály

Tabulka č. 11: CK Nomád, zájezd 1 [Vlastní zpracování, 27]

Druhý zájezd se jmenuje „Petrohrad a Petrodvorce s návštěvou Pobaltí“. Zájezd je pořádán ve dvou turnusech vždy na 10 dní. Jeho cena je 13 790 Kč a kromě Litvy se zavítá také do Lotyšska, Estonska a Ruska. Z Litvy je k vidění Vilnius a Trakai. [27] V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ano ano ano ano ano

Podrobnosti autobus polopenze chatky

přeprava kol, půjčení lodí, informační materiály

Tabulka č. 12: CK Nomád, zájezd 2 [Vlastní zpracování, 27]

5.1.7 CK Periscope Skandinávie Brněnská cestovní kancelář Periscope byla založena v roce 1993 a v roce 1996 se založila Cestovní kancelář Periscope Skandinávie. Specializací CK jsou skandinávské země, dále pořádá zájezdy na Grónsko, do Irska, na Island, do Pobaltí, Ruska i Skotska. CK má v sezóně 2015 naplánovaný pouze jeden zahrnující Litvu. Je to „Velký okruh kolem Baltu“. Zájezd začíná ve Švédsku, pokračuje do Finska, Petrohradu, po té do Estonska a Lotyšska a nakonec zavítá i do Litvy. Během tohoto zájezdu se v Litvě navštíví pouze Hora křížů a poslední den Vilnius a Trakai. Zájezd trvá 11 dní a jeho cena je 18 333 Kč. [28] V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ano ano ano ano ne

Podrobnosti autobus, trajekt snídaně hotel, kajuta UNIQUA

Tabulka č. 13: CK Periscope Skandinávie, zájezd [Vlastní zpracování, 28]

43

5.1.8 CK Poznání Cestovní kancelář Poznání byla založena v roce 1993 Jiřím Erbenem. Specialitou CK jsou poznávací a pobytové zájezdy s turistikou. Zájezdy se uskutečňují především do zemí Evropy, ale i do Ameriky či Asie. CK nabízí do Litvy v roce 2015 celkem 5 druhů zájezdů. U zájezdu „Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rusko, Finsko - Petrohrad a okruh pobaltskými republikami s návštěvou Finska“ jsou vypsány 3 turnusy pokaždé na 11 dní a cena zájezdu je 18 490 Kč. Během cesty se v Litvě navštíví hrad Trakai, hlavní město Vilnius a Hora křížů, po cestě zpět druhé největší litevské město Kaunas. V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ano ano ano ano ne

Podrobnosti autobus, trajekt snídaně hotel vedoucí zájezdu

Tabulka č. 14: CK Poznání, zájezd 1 [Vlastní zpracování, 29]

Další zájezd je „Švédsko, Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva - Stockholm-HelsinkyPetrohrad a pobaltské republiky s plavbou po Baltu“ trvá také 11 dní a je vypsán ve dvou turnusech za cenu 16 990 Kč. Během tohoto zájezdu lze z Litvy vidět ale pouze Vilnius. V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ano ano ano ano ne

Podrobnosti autobus, trajekt snídaně hotel, kajuta vedoucí zájezdu

Tabulka č. 15: CK Poznání, zájezd 2 [Vlastní zpracování, 29]

Zájezd „Rusko, Litva, Lotyšsko, Estonsko - Petrohrad, NP Kurská kosa a Pobaltí“ je sestaven na 10 dní a jeho cena je 16 890 Kč. Zde je z Litvy možné vidět Kurskou kosu, Horu křížů a po cestě zpět Vilnius.

44

V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ano ano ano ano ne

Podrobnosti autobus, trajekt snídaně hotel vedoucí zájezdu

Tabulka č. 16: CK Poznání, zájezd 3 [Vlastní zpracování, 29]

Devítidenní zájezd „Litva, Estonsko, Lotyšsko - Národní parky Pobaltí a estonské ostrovy Saaremaa a Muhu“ je za cenu 12 990 Kč v Litvě zavítá do Vilniusu, hradu Trakai, skanzenu Rumšiskés, na Kurskou kosu s národním parkem Neringa a na Horu křížů. V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ano ano ano ano ne

Podrobnosti autobus, trajekt snídaně hotel vedoucí zájezdu

Tabulka č. 17: CK Poznání, zájezd 4 [Vlastní zpracování, 29]

Poslední zájezd CK Poznání je „Rusko, Litva, Lotyšsko - velký okruh Moskva - Petrohrad – Novgorod“. Cesta je naplánovaná na 13 dní, z toho necelé 2 dny v Litvě. Zastaví se u hradu Trakai, ve Vilniusu na Hoře Křížů. Cena zájezdu je stanovena na 21 990 Kč. [29] V ceně zájezdu doprava strava ubytování průvodce pojištění léčebných výloh další

ano/ne ano ano ano ano ano ne

Podrobnosti autobus, trajekt snídaně hotel vedoucí zájezdu

Tabulka č. 18: CK Poznání, zájezd 5 [Vlastní zpracování, 29]

5.2 Zhodnocení nabídky zájezdů do Litvy V následující tabulce je stručný přehled cestovních kanceláří nabízejících zájezdy do Litvy a základní parametry těchto zájezdů.

45

Cestovní kancelář CK Alpina CK Bohemian Fantasy

Cena zájezdu

Typ zájezdu

Pobaltím na kole

Cykloturistika

Okruh Pobaltím

Poznávací

1 8 dní

Pobaltí a Petrohrad Velký okruh Pobaltím

Poznávací Poznávací

2 10 dní 2 9 dní

Poznávací

2 7 dní

Litva, Lotyšsko, Estonsko Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rusko Litva, Lotyšsko, Estonsko Litva, Bělorusko, Lotyšsko, Estonsko

Poznávací Poznávací s turistikou

1 5 dní

Litva, Lotyšsko

1 9 dní

Litva, Lotyšsko, Estonsko

12 990 Kč

Poznávací

3 11 dní

Litva, Estonsko, Lotyšsko, Finsko, Rusko

18 490 Kč

Poznávací Poznávací s turistikou Poznávací s Cykloturistika Poznávací Poznávací Poznávací s

1 13 dní

Litva, Finsko, Švédsko, Rusko 22 690 Kč

Poznávací Cykloturistika Poznávací s turistikou

2 10 dní 1 9 dní

Poznávací

3 11 dní

Poznávací

2 11 dní

Poznávací

1 10 dní

Litva, Švédsko, Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rusko

Poznávací

1 9 dní

Litva, Lotyšsko, Estonsko

12 990 Kč

1 13 dní

21 990 18 490 Kč 12 990 Kč 9 393 Kč

CK Čedok Z Minsku do Pobaltí CK České kormidlo Litva a Lotyšsko Národní parky Pobaltí a estonské ostrovy Kouzlo Pobaltí, Petrohrad a Finsko Finsko, Rusko, Kiži a Solovecké CK Geops ostrovy Moskva, Petrohrad a Solovecké ostrovy Do finských národních parků CK Kudrna Polská jezera a Litva CK Mayer Malý okruh Pobaltím & Crocus Malý okruh Pobaltím CK Mundo Pobaltí Petrohrad a Petrodvorce s návštěvou Pobaltí CK Nomád Národní parky Litvy na kole CK Periscope Velký okruh kolem Baltu Petrohrad a okruh pobaltskými republikami s návštěvou Finska Stockholm-Helsinky-Petrohrad a pobaltské republiky s plavbou po Baltuplavbou po Baltu Petrohrad, NP Kurská kosa a Pobaltí Národní parky Pobaltí a estonské ostrovy Saaremaa a Muhu

Rusko, Litva, Lotyšsko - velký okruh CK Poznání Moskva - Petrohrad - Novgorod Poznávací

CK Travel 2002

Počet Délka termínů/ Navštívené země zájezdu rok 1 13 dní Litva, Lotyšsko, Estonsko

Zájezd

Petrohrad a okruh Pobaltím Národní parky Pobaltí a estonské ostrovy Východní Polsko a Litva

1 1 1 1 1 1

24 dní 17 dní 10 dní 8 dní 7 dní 9 dní

1 11 dní

Litva, Rusko Litva, Finsko Litva, Polsko Litva, Lotyšsko, Estonsko Litva, Lotyšsko, Estonsko Litva, Lotyšsko, Estonsko Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rusko Litva Litva, Estonsko, Lotyšsko, Finsko, Švédsko, Rusko Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko, Rusko

Poznávací

3 11 dní

Litva, Lotyšsko, Rusko Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko, Rusko

Poznávací Poznávací

1 9 dní 1 7 dní

Litva, Lotyšsko, Estonsko Litva, Polsko

12 800 Kč

10 950 Kč 18 990 Kč 14 990 Kč 28 990 Kč 6 490 Kč

20 800 Kč 16 500 Kč 9 500 Kč 8 990 Kč 8 290 Kč 7 980 Kč 13 790 Kč 9 490 Kč 18 900 Kč 18 490 Kč

16 990 Kč 16 890 Kč

Tabulka č. 19: Přehled českých cestovních kanceláří nabízejících zájezdy do Litvy [Vlastní zpracování, 22-33]

Z nabídky českých cestovních kanceláří jsem zjistila, že Litva mezi nejvyhledávanější turistické destinace nepatří. Nabídek zájezdů zahrnujících Litvu je sice hodně, ale většinou se jedná o zájezdy do celého Pobaltí, popřípadě dál na sever do Ruska, Finska nebo Švédska, přičemž v Litvě se s organizovanými zájezdy návštěvníci zdrží poměrně menší část než v ostatních

46

zemích, někdy i jen jeden den bez přespání. Časté je také, že po cestě do severních zemí se navštíví část země a po cestě zpět další část. České cestovní kanceláře nabízejí především poznávací zájezdy, popřípadě poznávací zájezdy s turistikou. Některé cestovní kanceláře, jako například CK Alpina nebo CK Kudrna, pořádají také cyklozájezdy. Většina zájezdů nemá přitom Litvu jako hlavní program, ale Litvou se pouze projíždí do Lotyšska, Estonska, Běloruska a Ruska nebo Finska a Švédska s případným přenocováním v Litvě. Názvy těchto zájezdů bývají často „Petrohrad a okruh pobaltskými republikami s návštěvou Finska“, „Kouzlo Pobaltí, Petrohrad a Finsko“ či „Z Minsku do Pobaltí“ apod. Našla jsem jediný zájezd, který je zaměřený pouze na Litvu. Je to cyklozájezd od CK Nomád. Několik zájezdů se soustřeďuje pouze na Pobaltské republiky Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Tyto zájezdy nesou v názvy většinou „Velký okruh Pobaltím“ nebo „Malý okruh Pobaltím“, „Pobaltská trojka“ apod. Během těchto cest se navštíví klasicky pouze Vilnius, popřípadě ještě Trakai, Hora Křížů, Kaunas a Rumšiskés. Méně častý je i národní park Neringa na Kurské kose. Téměř během každého zájezdu se navštíví hlavní město Vilnius, hrad Trakai a Hora Křížů. V některých zájezdech se objeví i druhé největší město Kaunas, někdy s návštěvou skanzenu Rumšiškés, a Kurská kosa s národním parkem Neringa. Výjimečně se na kole zavítá i do národního parku Aukštaitija, CK Čedok zahrnula do svého zájezdu i město jantaru Palangu a CK Kudrna národní park Dzukija. Na většině ze zájezdů je doprava realizována autokarem. Výjimkou jsou okružní plavby Baltským mořem a letecky se pořádá jeden zájezd „Z Minsku do Pobaltí“ od CK Čedok. Ceny zájezdů se pohybují od 5 290 Kč, kdy se jedná o pětidenní zájezd od CK Europa Trip Quality Travel, až do 49 270 Kč. Tento nejdražší zájezd je na 12 dní a navštíví se státy Rusko, Polsko, Litva, Švédsko, Německo, Finsko, Estonsko a Lotyšsko. Jedná se o okružní plavbu luxusní lodí Costa Pacifica nabízený lodní společností Costa Cruises. Z vlastní zkušenosti ale vím, že Litva má co nabídnout i jako samostatná cílová destinace a je škoda, že to čeští turisté ještě neobjevili. Za velký nedostatek vidím, že se více nejezdí do národního parku Aukštaitija a není zde ani jeden zájezd, který by zavítal i do národního parku Žemaitija. A to ani zdaleka není vše! Dále se Litva může pyšnit dalšími starobylými hrady a nádhernými zámky, lidovými slavnostmi, legendami opředenými městy, tradičními vesnicemi, kde se za posledních sto let téměř nic nezměnilo, i čistou klidnou přírodou. Na druhou stranu 47

to má ale tu výhodu, že když už se tam vydáte, nezakopáváte na každém rohu o Čechy a máte tak možnost poznat Litvu ještě nepoznamenanou masovým turismem a místní lidé ještě stále vidí rádi návštěvníky z cizích zemí, pokud tedy nejste zrovna z Ruska.

48

6 Další turistické cíle, které nejsou v nabídce českých CK 6.1 NP Žemaitija Národní park Žemaitija se nachází na severozápadě Litvy na území Žemaitijské vrchoviny. Park byl vyhlášen v roce 1991 a zabírá plochu 217 km2. Můžete zde najít krásnou přírodu, staré památky a dodnes se zde dodržují dávné tradice. Přibližně polovina parku je pokryta lesy, které jsou především jedlové. Třetina parku s množstvím osad je využívána pro tradiční zemědělství. Je zde zachováno několik desítek původních velkých dřevěných statků z přelomu 19. a 20. století. Na celém území parku, například podél cest, jsou roztroušeny Žemaitské kříže a svatyňky spojující v sobě křesťanství s pohanstvím.

Nachází se zde také na třicet

archeologických památek, jako jsou mohyly, posvátná místa a hradištní vrchy. Další dominantou parku jsou jezera. Je jich zde 26. Největší a nejkrásnější je jezero Plateliai, ve kterém se nachází 7 ostrůvků. Jezero je vhodné ke koupání a vodním sportům. Kolem celého jezera vede turistická stezka, která je 30 km dlouhá. Další důležitý prvek parku jsou močály a bažiny. Nejznámější je močál Gaudupis, ke kterému se dá dojít po naučné stezce. Centrem národního parku je městečko Plateliai, kde se nachází jeden z nejstarších dřevěných kostelů v zemi z roku 1744. Další krásný dřevěný kostel i s prastarým hřbitovem se nachází ve vsi Beržoras. V lese Plokštine je připomínka studené války – podzemní bunkry na odpalování jaderných raket od sovětské armády.

6.2 Kernave Archeologická lokalita Kernave se nachází asi 35 km severozápadně od Vilniusu v údolí řeky Neris. Oblast byla prohlášena za kulturní rezervaci a v roce 2004 byla zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kernave je uskupení pěti hradištních vršků, jsou zde stopy po dávných osadách, pohřebiště a další památky z období od pozdního paleolitu do středověku, kdy bylo Kernave hlavním městem litevského území. Tohle místo je ideální pro milovníky historie. Můžeme se zde dozvědět spoustu informací o historii baltských kmenů. První lidé se zde usadili koncem starší doby kamenné, tedy v 9. – 8. tisíciletí př. n. l. Zmínka v kronice z roku 1279 město označuje za metropoli velkoknížete Traidenise. Ve 14. století město dobyli němečtí rytíři a spálili ho do základů. Poté se původní obyvatelé města odstěhovali

49

a město přikryly nánosy zeminy. V Litvě můžeme najít na tisíc hradištních vrchů, Kernave je však unikátní tím, že zde jich je 5 na jednom místě.

6.3 Zarasai V krajině jezer na severovýchodě země leží město Zarasai, zvané někdy také „město jezer“. V této oblasti se nachází okolo 300 jezer a husté borové lesy. Tato krajina je na seznamu míst nejméně ovlivněných lidmi. Město obklopuje 7 jezer ze tří stran. Staré centrum města je urbanistickou památkou díky ruskému typu městského půdorysu z 19. století. V blízké vesnici se nachází dřevěný kostel ze 17. století a nejstarší dub Litvy, který tu roste již 1 500 let a jeho obvod je 13 m. Ve vesnici Kvintiškes se prý v roce 1967 zjevila Panna Marie a od té doby se nad vodní hladinou jezera tyčí oltáře a kříže. Za návštěvu stojí i přehrada Antalieptes s padesáti ostrůvky a množstvím zátok.

6.4 Druskininkai Druskininkai je litevské největší rekreační středisko. Nachází se zde lázně, léčivé minerální prameny a samozřejmě nemůže chybět krásná příroda v podání borových lesů a jezer. Ve městě je několik velkých sanatorií využívajících vysoce minerální solné prameny a bahno. V nedaleké vesnici Naujasode se nachází větrný mlýn a dům národního umělce A. Česnulise s výstavou dřevěných soch. V další vesnici Švendubre je zachované původní historické uspořádání a tradiční dřevěná stavení. V obci Grutos asi 10 km od Druskininkai se nachází Gruto parkas – litevský skanzen komunismu. Nachází se zde 86 soch hrdinů dělnické třídy a komunistických pohlavárů, nejvíce je zde Lenin a Stalin. Celým parkem vede 2 km dlouhá stezka, je obehnaný vodním příkopem a plotem z ostatních drátů se strážními věžemi. Takhle velkou koncentraci děl z komunistické éry už jinde ve světě nenajdeme.

6.5 Stezka Panemune Stezka Panemune vede z Kaunasu do Šilute a má 130 km podél řeky Nemunas. Stezka je známá díky renesančním zámkům, panstvím a parkům k nim přilehlým. Když se vydáte po této stezce, narazíte na vesničky Vilkija, Seredžius, Veliuona, Raudone a Skirsnemune.

50

Za návštěvu stojí minimálně zámky Panemune a Raudone. Panský zámek Raudone byl postaven v 16. století. Zámek je postaven z červených cihel a jeho dominantou je pohádková věž v gotickém stylu 33,5 m vysoká. Zámek je dnes využíván jako škola, ale věž je přístupná veřejnosti. Kolem zámku je starý park se vzácnými stromy včetně Gediminova dubu, pod kterým podle legendy velkovévoda Litvy Gediminas poobědval. Zámek Panemune byl postaven v 17. století maďarským šlechticem Janušasem Eperješasem. Od 19. století byl zámek opuštěn. V současné době je po rekonstrukci a přístupný turistům. Kolem zámku je nádherný park s pěti kaskádovými bazény a s kopcovitým reliéfem, který působí na návštěvníky nezapomenutelným dojmem. [34]

6.6 Panství Plunge Pro zájemce o umění se nabízí návštěva panství Plunge z 19. století. Uvnitř se nachází Muzeum umění, výstava starožitného lidového umění, kolem jsou hospodářské budovy, včetně neogotických stájí. Zámek je obklopen jedním z největších a nejkrásnějších parků v Litvě. [35]

6.7 Biržai Severní město Biržai láká turisty tradiční výrobou piva, krásně zrekonstruovaným zámkem i regionálním parkem s krasovými jevy. V 16. století byla ve městě postavena pevnost, postavila se přehrada a umělé jezero Širvena, což jej činí nejstarším umělým jezerem v Litvě. Během následujících let bylo sídlo v důsledku válek se Švédy značně poničené a při jeho přetavbě dostalo renesanční rysy a posílený obranný systém, což Švédům stejně nezabránilo zámek znovu zničit. V 19. století odkoupil pozemky rod Tyszkiewiczů a ti na opačné straně jezera postavili nový palác. Nové panské sídlo Astravas se neslo v novoklasicistním stylu. Velmi cenný je především nábytek ve stejném stylu. Během druhé světové války bylo město spáleno téměř na popel, ale dnes jsou oba zámky opravené. Ve starém zámku je Regionální muzeum s výstavami o umění, historii a přírodě, konají se v něm i různé kulturní akce. Nový palác není přístupný veřejnosti, ale za pozornost stojí také kostel sv. Jana Křtitele z roku 1861. V Biržai se v šesti pivovarech dodnes vaří pivo podle starých postupů. Exkurze a ochutnávka je možná v pivovaru Dalitas. Na sever od města se nachází již zmiňovaný regionální park. Součástí je jezero Širvena, kde se v létě dají provozovat vodní sporty. V parku je na 2 000 krasových propadlin vzniklých působením spodních vod na půdu bohatou na sádrovec. Některé jsou velké pouze pár desítek 51

centimetrů, největší je Kraví jáma, která má 45 m. Několik propadlin je zaplněných vodou a je v nich možné i plavat.

52

7 Modelový zájezd do Litvy Na českém trhu je nabízen pouze jeden zájezd čistě do Litvy. Prodává ho CK Nomád a jedná se o cykloturistiku. Rozhodla jsem se tedy v rámci praktické části mé bakalářské práce vytvořit modelový zájezd do Litvy.

7.1 Název a charakteristika modelového zájezdu Jedná se o poznávací zájezd s turistikou. Velká část zájezdu se bude soustřeďovat na historii Litvy, která je pro české turisty zajímavá především společnou sovětskou okupací v minulém století. Navštíví se stará městská centra, hrady, zámky i zajímavá muzea. Druhá, hlavní část se soustřeďuje na krásnou litevskou přírodu, národní i regionální parky. Právě z přírody může Litva turistům nabídnout nejvíce. Zájezd zahrnuje i odpočinek v lázních a v přímořském letovisku. Za název modelového zájezdu jsem tedy stanovila „Litva – za historií a přírodou“. Cílová skupina jsou lidé ve věku v rozmezí 30 až 50 let. Je to určené pro zájemce, kteří se zajímají o historii, rádi poznávají nové země a zároveň jsou dostatečně aktivní a mají rádi nenáročnou turistiku a procházky přírodou. Termín zájezdu navrhuji na červenec nebo srpen, přičemž srpen je o něco vhodnější pro svou vyšší průměrnou teplotu, menší průměrný úhrn srážek a větší počet slunečných dní. Doprava bude uskutečněna autobusem. Autobus bude zajištěn i s řidiči od firmy Mgr. Jan Žváček z Olomouce.

53

7.2 Program 7.2.1 1. den Odjezd z Olomouce ve večerních hodinách. Cesta přes Polsko do Litvy.

Obrázek č. 8: Trasa 1. den [Vlastní zpracování, 36]

7.2.2 2. den Ráno příjezd do NP Dzukija. Vystoupíme ve městečku Merkine, kde se pokocháme výhledem z někdejšího hradištního vršku a podíváme se do pravoslavného kostelíku, kde sídlí Muzeum lidových tradic a místní historie. Poté přejedeme do vesnice Marcinkonys. Zde si projdeme vesnici se zachovalým typickým uspořádáním. Následuje krátká procházka s místním průvodcem rezervací Čepkeliai, která zahrnuje močály a bažiny a lze si ji také prohlédnout z vyhlídkové věže. Poté přejezd do osady Liškiava. Po prohlídce hradištního vršku se zbytky pevnosti ze 14. století a po návštěvě pozdně barokního a rokokového kostela a dominikánského kláštera, se vydáme výletní lodí do největšího litevského rekreačního střediska - Druskininkai. Zde nástup na ubytování a večer volný program.

54

Obrázek č. 9: Trasa 2. den [Vlastní zpracování, 36]

7.2.3 3. den Dopoledne okolí města Druskininkai. Nejprve se přejede do vesnice Švendubre, kde se můžou obdivovat tradiční dřevěná stavení, poté se přejede do vesnice Naujasode. Zde se podíváme na větrný mlýn a krásné dřevěné sochy národního umělce. Dále přejedeme do komunistického skanzenu – Gruto parkas, kde si můžeme dát i tematický oběd. Odpoledne individuální program v Druskininkai – lázně, muzea, akvapark, borové lesy atd. Ubytování opět v Druskininkai.

Obrázek č. 10: Trasa 3. den [Vlastní zpracování, 36]

55

7.2.4 4. den Ráno přejezd do Trakai. Prohlídka hradu, karaimských domků a Karaimského etnografického muzea. Poté přejezd do archeologické lokality Kernave. Prohlídka pěti hradištních vršků a návštěva Archeologického muzea, kde se dozvíme více o historii Litvy. Odpoledne pak přejedeme do Vilniusu, hlavního města Litvy. Následuje prohlídka historického centra. Začneme Katedrálním náměstím, pokračovat budeme ke Gediminasově věži a ke kostelu sv. Anny, který je považován za nejkrásnější církevní stavbu ve městě. Nevynecháme ani vilniuskou univerzitu. Poté dojdeme na radniční náměstí, ze kterého budeme pokračovat až k Bráně úsvitu. Večer možnost návštěvy čtvrti Užupis, republiky umělců. Ubytování ve Vilniusu.

Obrázek č. 11: Trasa 4. den [Vlastní zpracování, 36]

7.2.5 5. den Ráno přejedeme do městečka Paluše, což bude náš výchozí bod pro NP Aukštaitija. Tento den nás čekají nádherná jezera a lesy, tradiční dřevěné vesnice, vodní mlýny, dřevěné sochy a Muzeum včelařství. Část parku si prohlédneme z loděk a část projdeme pěšky. Pěší turistická stezka vede hned z Paluše a prochází vesnicemi Meironys, kde cesta vede skrz botanickou naučnou stezku, Ginučiai se starým mlýnem, který si dodnes uchoval původní vybavení, nebo Stripeikiai se Včelařským muzeem. Ubytování v Paluše.

56

Obrázek č. 12: Trasa 5. den [Vlastní zpracování, 36]

7.2.6 6. den Ráno volný program. Možnost koupání v jezerech, turistika, půjčení kol či loděk. Po obědě odjezd z Paluše. První zastávka je ve městě jezer Zarasai. Prohlédneme si staré centrum města a v blízké vesnici se zastavíme u starého dřevěného kostela a u nejstaršího stromu Litvy. Poté budeme pokračovat do města Biržai. Zde si prohlédneme zámek a projdeme se v regionálním parku kolem jezera Širvena. Návštěvu Biržai zakončíme exkurzí do pivovaru Biržu alus. Ubytování v Biržai.

Obrázek č. 13: Trasa 6. den [Vlastní zpracování, 36]

57

7.2.7 7. den Ráno odjezd k městu Šiauliai na Horu křížů. Poté odjezd do národního parku Žemaitija. Ve městečku Plateliai se podíváme na dřevěný kostel a po naučné stezce se dostaneme k močálu Gaudupis. Jako poslední se podíváme na podzemní vojenské bunkry postavené během studené války. Odjezd do Palangy na ubytování.

Obrázek č. 14: Trasa 7. den [Vlastní zpracování, 36]

7.2.8 8. den Rekreace v přímořském letovisku Palanga. Možnost koupání v moři, procházka po promenádě do centra města, návštěva Muzea jantaru a dílny zpracování jantaru, botanické zahrady či prohlídka novorenesančního paláce.

7.2.9 9. den Přejezd z Palangy do národního parku Kuršiu Nerijos. První zastávka bude v Juodkrante s typickými rybářskými domky. Nad městečkem se projdeme na Vrch čarodějnic. Jen kousek za městem se půjdeme podívat na vyhlídku na hnízdiště volavek popelavých a kormoránů velkých. Poté zastavíme u největší duny parku Vecekrugas. Po příjezdu do Nidy se půjdeme podívat nejdříve na staré rybářské domky a malý hřbitov s tradičními dřevěnými náhrobky. Poté se půjdeme podívat jižně od města na dunu Parnidis, ke které vede naučná stezka. Večer přejezd do Klaipedy na ubytování. 58

Obrázek č. 15: Trasa 9. den [Vlastní zpracování, 36]

7.2.10 10. den Ráno odjezd na zámky Panemune a Raudone. Oba zámky mají nádherné parky, v Panemune nás čeká prohlídka zámku a v Raudone vystoupáme na věž s vyhlídkou. Poté přejezd do druhého největšího litevského města – Kaunasu. Zde nás čeká prohlídka historického centra. Uvidíme kostel sv. archanděla Michaela, lanovkou vyjedeme ke kostelu Vzkříšení, radniční náměstí s radnicí i katedrálou, kaunaský hrad, Perkunasův dům a Vytautasův kostel. Na závěr dne si pojedeme oddychnout do blízkého regionálního parku Kauno Marios. Kromě přehrady zde navštívíme klášter Pažaislis. Ve večerních hodinách odjezd přes Polsko zpět do Olomouce.

59

Obrázek č. 16: Trasa 10. den [Vlastní zpracování, 36]

7.2.11 11. den V ranních hodinách příjezd do Olomouce a ukončení zájezdu.

Obrázek č. 17: Trasa 11. den [Vlastní zpracování, 36]

7.3 Itinerář Pro snadnější orientaci v zájezdu jsem sestavila podrobný časový harmonogram. Ukazuje počet najetých kilometrů, orientační časy a čekací čtvrthodiny. Při přejezdu první a poslední den do Litvy a z ní počítám každé 4,5 hodiny se dvěma přestávkami na benzinových stanicích 60

trvajícími dohromady 45 minut. Tyto zastávky jsou stanoveny nařízením rady ES 561/2006, tzv. AETR. Průběžné Čekací km Místo Příjezd Odjezd Poznámka doba 0 0 Olomouc 21:00 Sraz účastníků u Hlavního nádraží 114 114 22:00 22:00 Přejezd hranice Česká republika - Polsko 681 795 6:30 6:30 Přejezd hranice Polsko - Litva 68 863 Merkine 8:30 10:00 Prohlídka vesnice, Hradištní vrch, kostel 6 25 888 Marcinkonys 10:35 15:00 Rezervace Čepkeliai 18 44 932 Liškiava 15:45 15:45 Hradištní vrch 12 944 Druskininkai 14:00 Přejezd prázdného autobusu, zbytek přesun lodí 15 0 944 Druskininkai 10:00 Odjezd od hotelu 16 6 950 Švendubre 10:10 10:45 Prohlídka vesnice 3 12 962 Naujasode 11:05 11:45 Větrný mlýn, dřevěné sochy 3 9 971 Gruto parkas 12:00 13:45 Skanzen 7 10 981 Druskininkai 14:00 Lázně, volný program 16 0 981 Druskininkai 8:30 Odjezd od hotelu 10 125 1106 Trakai 10:00 12:00 Prohlídka hradu, muzea 8 37 1143 Kernave 12:35 14:15 Hradištní vršky, muzeum 7 39 1182 Vilnius 15:00 Prohlídka města, ubytování 12 0 1182 Vilnius 8:00 Odjezd od hotelu 8 113 1295 Paluše 9:40 Prohlídka města, pěší turistika, loďky, ubytování 34 0 1295 Paluše 11:00 Dopoledne volný program, odjezd od hotelu 20 60 1355 Zarasai 11:50 13:00 Prohlídka města 5 14 1369 Stelmuže 13:20 13:45 Kostel, nejstarší strom 2 126 1495 Biržai 15:35 Zámek, Regionální park, pivovar, ubytování 10 0 1495 Biržai 8:30 Odjezd od hotelu 10 106 1601 Hora křížů 9:55 11:00 Prohlídka Hory křížů 5 112 1713 Plateliai 12:25 16:30 Kostel, močál Gaudupis 17 10 1723 Bunkry 16:45 18:00 Bunkry ze Studené války 5 76 1799 Palanga 19:10 Ubytování 0 1799 Palanga Volný program 48 0 1799 Palanga 8:30 Odjezd od hotelu 10 33 1832 Trajekt 9:20 9:45 Přejezd trajektem na Kuršskou kosu 2 18 1850 Juodkrante 10:05 11:15 Prohlídka vesnice, Vrch čarodějnic 5 4 1854 Hnízdiště 11:20 11:45 Vyhlídka na hnízdiště volavek a kormoránů 2 19 1873 Preila 12:05 13:00 Duna Vecekrugas 4 13 1886 Nida 13:15 18:00 Prohlídka města, duna Pamidis 15 48 1934 Trajekt 18:50 19:15 Přejezd trajektem 2 3 1937 Klaipeda 19:20 Ubytování 0 1937 Klaipeda 8:30 Odjezd od hotelu 10 166 2103 Panemune 10:15 11:30 Prohlídka zámku s parkem 5 11 2114 Raudone 11:45 13:00 Prohlídka zámku s parkem 5 63 2177 Kaunas 14:00 17:00 Prohlídka města 12 12 2189 Kauno Marios 17:20 19:00 Regionální park, klášter Pažaislis 7 94 2283 20:15 20:15 Přejezd hranice Litva - Polsko 686 2969 5:40 5:40 Přejezd hranice Polsko - Česká Republika 114 3083 Olomouc 6:45 Příjezd, ukončení zájezdu

Den Km 1

2

3

4 5

6

7 8

9

10 11

Tabulka č. 20: Itinerář zájezdu [Vlastní zpracování]

61

7.4 Předběžná kalkulace zájezdu U předběžné kalkulace budu postupovat tak, že si vypočítám nejdříve všechny přímé náklady na jednoho účastníka, poté všechny nepřímé náklady. U obou budu počítat s kurzovním rizikem. Nepřímé náklady spočítám na jednoho účastníka, kdy počítám s rizikem neobsazenosti. K celkovým nákladům připočítám přirážku pro cestovní kancelář a mohla bych ještě připočítat provizi pro cestovní agentury a plánované slevy. Jelikož ale neplánuji zájezd prodávat přes agenturu a neplánuji ani žádné slevy, tyto dva kroky vynechám. Budu počítat s kurzem eura ke dni 21. 4. 2015 kdy 1 euro je rovno 27,42 českým korunám. Některé ceny jsou na internetových stránkách stále uvedeny v litasech, v těchto případech používám průměrný kurz kdy 1 litas je roven 8 korunám. [37]

7.4.1 Přímé náklady Ubytování Hotely pro ubytování jsem vybírala především podle pozice v dané lokalitě a vybavení. Například v lázeňském městě Druskininkai jsem vybrala hotel, který je sice dražší, ale zároveň je přímo v hotelu možnost lázeňského vyžití. Podobně v Paluše jsem vybrala hotel přímo na pláži jezera, který mám osobně odzkoušený. V ceně každého ubytování je snídaně, kromě Tiki Inn v Paluše. Každý hotel nabízí pro daný počet ubytovaných gratuitu pro jednu osobu, kterou využiji pro průvodce. Samozřejmostí je všude Wi-Fi připojení. První a poslední noc strávíme v autobuse, žádný hotel tedy neplatíme. Druhou a třetí noc strávíme v Druskininkai v lázeňském hotelu Medical SPA Egles sanatorija Druskininkai. Cena za jednu noc za osobu je 1 041 Kč. V ceně je na výběr ze dvoulůžkových až čtyřlůžkových pokojů, všechny mají balkon s výhledem a TV s plochou obrazovkou. Přímo součástí hotelu jsou také lázně, wellness a krytý bazén. Čtvrtou noc se ubytujeme v centru Vilniusu v Center Stay Hostel. Budeme zde spát v samostatných dvou až čtyřlůžkových pokojích. Cena za osobu za noc je 400 Kč. Pátou noc přespíme v Paluše v NP Aukštaitija. Zde jsem pro ubytování vybrala hostel Tiki Inn. Designový hotel leží hned u břehu jezera obklopeného krásnými lesy. V pokojích se bude spát po třech nebo po čtyřech. Cena za noc je 790 Kč. Pokoje jsou vybavené skromně, ale hostel disponuje velkými a pohodlnými společnými prostorami. Hlavní společenská místnost 62

s výhledem na jezero je vybavená několika sedačkami a krbem. Je zde také velká terasa s velkým grilem, sauna a venkovní vířivky. Ve městě Biržai se šestou noc ubytujeme v hotelu Tyla. Je to hotel s krásným výhledem na jezero. Ubytování bude ve dvoulůžkových pokojích a cena za noc je 636 Kč. V přímořském letovisku strávíme další dvě noci. Zvolila jsem hotel v centru města blízko pláže. Cena za noc je 1 249,45 Kč. Ubytování bude v pokojích po dvou, třech nebo čtyřech lidech. Poslední přenocování nás čeká v Klaipedě. Ubytování bude zajištěno v hotelu Europa City Aurora ve dvoulůžkových případně čtyřlůžkových pokojích. Cena za noc je 768,5 Kč. [38] Den Město 1 ne 2 Druskininkai 3 Druskininkai 4 Vilnius 5 Paluše 6 Biržai 7 Palanga 8 Palanga 9 Klaipeda 10 ne 11 ne Celkem

Hotel

Cena za osobu Kč 0 Medical SPA Eglės sanatorija Druskininkai 1041 Medical SPA Eglės sanatorija Druskininkai 1041 Center Stay Hostel 400 Tiki Inn 790 Hotel Tyla 636 Tauras Center Hotel 1249,45 Tauras Center Hotel 1249,45 Europa City Aurora 768,5 0 0 7175,4

Tabulka č. 21: Ubytování na osobu [Vlastní zpracování, 38]

Celkem zaplatí za ubytování každý účastník 7 175,4 Kč. Vstupné Vstupné se platí na více místech. Pro přehlednost jsem vytvořila tabulku. Celkem vychází vstupné na 1 osobu 1 049,32 Kč.

63

Místo Loď Liškiava - Druskininkai Gruto parkas Karaimské muzeum Muzeum včelařství Mlýn Ginučiai Pivovar Muzeum Studené války Zámek Panemune Klášter Pažaislis Celkem

Vtsupné eur/lt Vstupné Kč 11 eur 301,62 6,08 eur 166,71 1,16 eur 31,81 3,50 lt 28 1,20 eur 32,9 8,69 eur 238,28 5 eur 137,1 1,20 eur 32,9 10 lt 80 1049,32

Tabulka č. 22: Celkové vstupné na osobu [Vlastní zpracování, 39-47]

Pojistné Cestovní kancelář má sjednáno pojištění pro případ úpadku u pojišťovny UNIQA. U té samé pojišťovny jsem se rozhodla sjednat i cestovní pojištění pro účastníky zájezdů. Tento typ pojištění jsem rozhodla zahrnout do přímých nákladů proto, že téměř ve všech mnou zkoumaných zájezdech bylo toto pojištění součástí. Výjimkou byly pouze 3 zájezdy. Pojištění pro pojistné plnění do 5 miliónů Kč je 27 Kč na osobu za den. Celkem tedy za jedenáctidenní zájezd zaplatí účastník částku 297 Kč. [48] 27 x 11 = 297 Kč Kurzové riziko Kurzové riziko je třeba vypočítat u všech nákladů placených v cizí měně. Budu počítat s rizikem 10 %. Celkem je kurzové riziko 822,47 Kč. Položka Kč Riziko 10 % Ubytování 7175,4 Vstupy 1049,32 Celkem 8224,72 822,47 Tabulka č. 23: Kurzové riziko přímých nákladů [Vlastní zpracování]

Celkové přímé náklady Po sečtení ubytování, vstupy, pojistné a kurzové riziko vychází celkové přímé náklady na jednu osobu 9 344,19 Kč. 7 175,4 + 1 049,32 + 297 + 822,47 = 9 344,19 Kč

64

7.4.2 Nepřímé náklady Doprava Doprava bude zajištěna firmou Mgr. Jan Žváček z Olomouce. Firmu jsem vybrala, jelikož má sídlo přímo v Olomouci, odkud se bude vyjíždět, a také kvůli jeho nabídce menšího autobusu. Pojedeme autobusem značky Mercedes Benz. Vejde se do něj 32 osob. Je vybaven klimatizací, lednicí a toaletou. Sedadla jsou pohodlně uzpůsobena pro delší cesty a mají možnost posunutí do boku. V autobuse je také mikrofon pro průvodce a velký úložný prostor. Firma si účtuje sazbu 23 Kč na jeden ujetý kilometr. V ceně nejsou započteny dálniční poplatky mimo Českou republiku. Sazba za čekací dobu je 100 Kč za hodinu. Jelikož budeme vyjíždět z města sídla firmy, tak nebude účtována žádná částka za přístavné kilometry. Olomouc bude jediným nástupním místem. [49] Cenu dopravy vypočítám počtem ujetých kilometrů s objížďkami, vynásobených sazbou za 1 km a připočítám čekací hodiny. Celkem autobus najede 3083 km. Z této hodnoty činí objížďky 5 %, tedy 154,15 km. Po sečtení dostanu hodnotu, kterou vynásobím sazbou za ujeté kilometry. 3 083 + 154,15 = 3 237,15 km 3 237,15 x 23 = 74 454,45 Kč Firmě tedy zaplatím za ujeté kilometry 74 454,45 Kč. Dále si vypočítám částku, kterou budu platit za čekání. Použiji údaje z tabulky itineráře. Celkem za celý zájezd je 364 čekacích čtvrthodin. Po přepočtu je to 91 hodin. Sazba za jednu čekací hodinu je 100 Kč. Dohromady tedy 9 100 Kč. 91 x 100 = 9 100 Kč Dále je potřeba započítat dálniční poplatky a mýtné. Dopravce má uvedeno, že tyto poplatky jsou zahrnuty v ceně sazby za kilometr po České Republice. V Polsku ani v Litvě nejedeme přes žádnou zpoplatněnou komunikaci. Vše jsem si ověřila pomocí mýtného kalkulátoru, který je k dispozici na webové adrese www.mytocz.eu. Dalším nákladem dopravy je trajekt z Klaipedy na Kursskou kosu. Pro autobus stojí zpáteční lístek na trajekt 27,80 euro. V přepočtu ne českou měnu to je 762,28 Kč. [50] 65

27,80 x 27,42 = 762,28 Kč Cena nafty v Litvě je ke dni 20. 4. 2015 1,07 euro, tedy 29,34 Kč. V České republice je k tomu samému dni nafta za 31,55 Kč, tedy vyšší. Nemusím teda počítat rozdíl v ceně nafty. [37] 1,07 x 27,42 = 29,34 Kč Parkování u hotelů a v menších vesnicích je zadarmo. O parkovném u ostatních historických objektů či v národních parcích jsem nenašla žádné informace. Kvůli dohodě AETR potřebuji řidiče dva. Druhému řidiči budu tedy platit mzdu a to 800 Kč na den. Celkem bude mzda druhého řidiče 8 800 Kč. 800 x 11 dní = 8 800 Kč Ubytování na jednu osobu je 7 175,4 Kč. Pro oba řidiče tedy 14 350,8 Kč. 2 x 7 175,4 = 14 350,8 Kč Dále jsem se zabývala dietami, neboli stravným řidičů, kteří mají na stravné nárok daný zákonem. První den stráví řidiči v zahraničí pouze 2 hodiny v Polsku a poslední den stráví přejezdem Polska 7 hodin. Tyto dva dny mají nárok na třetinovou sazbu pro Polsko, která činí 35 euro. Další dny už stráví celé dny v Litvě, kde je sazba 40 euro. Tato sazba jim bude krácena o snídaně, které jsou v ceně většiny hotelů. Pro výpočet stravného jsem použila následující tabulku. [1] Den Hodin Sazba Stravné Konečné stravné Krácení 1 3 1/3 35 11,67 2 24 100% 40 40 3 24 100% 40 40 Snídaně 4 24 100% 40 40 Snídaně 5 24 100% 40 40 Snídaně 6 24 100% 40 40 7 24 100% 40 40 Snídaně 8 24 100% 40 40 Snídaně 9 24 100% 40 40 Snídaně 10 24 100% 40 40 Snídaně 11 7 1/3 35 11,67 Celkem

-25% -25% -25% -25% -25% -25% -25%

Celkem eur Celkem Kč 11,67 319,99 40 1096,8 30 822,6 30 822,6 30 822,6 40 1096,8 30 822,6 30 822,6 30 822,6 30 822,6 11,67 319,99 313,34 8591,78

Tabulka č. 24: Diety řidičů a průvodce [Vlastní zpracování, 1]

66

Celkem je tedy stravné na jednu osobu 8 591,78 Kč. Řidiči jsou dva, pak je tedy celkové stravné za oba řidiče 17 183,57 Kč. 2 x 8 591,75 = 17 183,57 Kč Řidičům nejsou placeny žádné vstupy. Průvodce Po celou dobu zájezdu bude jeho účastníkům k dispozici jeden odborný průvodce. Sazba průvodce je 1 000 Kč na den, tedy 11 000 Kč za celý zájezd. 1 000 x 11 dní = 11 000 Kč Dále je průvodci placeno stravné, které je stejné jako u řidičů, tedy 8 591,75 Kč. Ubytování se průvodci neplatí, protože ve všech hotelech je poskytnuta gratuita pro průvodce, tedy jedno místo ubytování zadarmo na skupinu třiceti osob. Průvodci také musím zaplatit veškeré vstupné do objektů. Tato částka činí 1 049,32 Kč. Dále musím započítat místního průvodce a hromadné vstupy. Opět jsem pro lepší přehlednost vytvořila tabulku. Celkem tato částka vychází na 1 199,7 Kč. Místo PR Čepkeliai Hrad Trakai Muzeum Kernave Celkem

Vtsupné eur/lt Vstupné Kč 30 lt 240 15 eur 411,3 20 eur 548,4 1199,7

Tabulka č. 25: Místní průvodci [Vlastní zpracování, 41, 51, 52]

Kurzové riziko Opět si vypočítám kurzové riziko ze všech nepřímých nákladů v cizí měně. Celkem mi vyšla částka 4 313,75 Kč.

67

Úsek

Položka Trajekt Stravné řidiči Doprava Ubytování řidiči Stravné Ubytování Vstupy Průvodce Místní průvodce Celkem

Kč

Riziko 10 % 762,28 17183,57 14350,8 8591,78 0 1049,32 1199,7 43137,45

4313,75

Tabulka č. 26: Kurzové riziko nepřímých nákladů [Vlastní zpracování]

Celkové nepřímé náklady Nyní sečtu všechny jednotlivé položky nepřímých nákladů. Do nich patří veškeré náklady na dopravu, průvodce a kurzové riziko. Celková suma nepřímých nákladů je 150 805,65 Kč. Úsek

Položka Kč Ujeté km 74454,45 Čekací doba 9100 Mýto 0 Parkovné 0 Rozdíl v ceně nafty 0 Trajekt 762,28 Mzda 2. řidič 8800 Stravné řidiči 17183,57 Doprava Ubytování řidiči 14350,8 Mzda 11000 Stravné 8591,78 Ubytování 0 Vstupy 1049,32 Průvodce Místní průvodce 1199,7 Kurzové riziko 4313,75 Celkem 150805,65 Tabulka č. 27: Celkové nepřímé náklady

Dále musím vypočítat nepřímé náklady na jednu osobu. Zájezd je vytvořen pro 28 osob. Ale musím počítat s rizikem neobsazenosti. Budu počítat s rizikovostí 20 %, dostanu tedy počet 22 osob. 28 x 0,8 = 22,4 Celkové nepřímé náklady vydělím počtem osob a dostanu částku 6 854,8 Kč na jednu osobu. 150 805,65 / 22 = 6 854,8 Kč 68

7.4.3 Celkové náklady Sečtením přímých a nepřímých nákladů dostanu celkové náklady na 1 osobu. Tyto náklady jsou 16 198,99 Kč. 9 344,19 + 6 854,8 = 16 198,99 Kč K ceně ještě připočítám marži, kterou jsem stanovila na 15 %, jelikož se jedná o pobytový zájezd. 15 % z celkových nákladů je 2 429,85 Kč a po připočtení celkových nákladů dostanu konečnou cenu na jednu osobu 18 628,84 Kč. 16 198,99 x 0,15 = 2 429,85Kč 16 198,99 + 2 429,85 = 18 628,84 Kč Cenu ještě zaokrouhlím na lépe prodejnou částku 18 650 Kč a dostanu konečnou prodejní částku. Cena zahrnuje ubytování, snídaně, dopravu, vstupy, pojištění a služby průvodce.

7.5 Shrnutí zájezdu Vytvořila jsem v mé práci zájezd do Litvy. Nepatří mezi nejlevnější v dané lokalitě, ale nabízí vyčerpávající pohled do této krásné země. Na své si přijdou milovníci přírody i historie a velkých měst. Nechybí ani odpočinek v lázních a přímořském letovisku, který bude jistě zasloužený. V ceně zájezdu je ubytování většinou i se snídaněmi, doprava pohodlným autobusem, vstupy do všech historických objektů, muzeí i národních parků, cestovní pojištění i pojištění cestovní kanceláře, po celou dobu bude účastníkům k dispozici kvalifikovaný průvodce, který danou zemi dobře zná. Ubytování jsem volila tak, aby návštěvníci mohli co nejvíce nasát atmosféru dané lokality, ale zároveň měli dostatečné pohodlí. Ve městech jsem našla hotely vždy v centru, v přírodních lokalitách vždy v blízkosti přírody. V lázeňském městě Druskininkai jsem zvolila přímo lázeňský hotel a v letovisku Palanga hotel v centru blízko moře. V Národním parku Aukštaitija čeká na návštěvníky ubytování v úžasném prostředí v samotném centru národního parku a ve městě Biržai přímo v centru města obklopeného jezery. Zájezd je určen především pro zájemce středního věku kvůli ceně i střední fyzické náročnosti. Myslím ale, že i mladí lidé a aktivní důchodci si můžou najít v tomto zájezdu zalíbení a vydat se poznávat krásy Litvy. 69

Zájezd je ojedinělý v porovnání nabídky ostatních cestovních kanceláří, které nabízejí pouze zájezdy spojené s dalšími zeměmi Pobaltí či s Ruskem a Finskem. Tento zájezd umožní návštěvníkům poznat Litvu během jedenácti dní opravdu dokonale. Zájezd není určen pro velkou skupinu účastníků a to především proto, aby byli zákazníci co nejvíce spokojeni, což jim malá skupina umožní nejlépe. Také ubytování je vybíráno pro náročnější účastníky, tak aby měli všichni pohodlí, které při cestách potřebují a zároveň aby ubytování bylo vždy v centru města nebo dané lokality. Tyto výhody se odráží na ceně zájezdu, která ovšem není v porovnání s ostatními zájezdy na stejnou dobu příliš rozdílná. Jediný další zájezd od CK Nomád, který se soustřeďuje na pouze na Litvu, stojí sice 9 490 Kč, ale je o 2 dny kratší, ubytování je pouze v chatkách a z Litvy je zde k vidění jen malá část. Další jedenáctidenní jsou cenově srovnatelné. Například zájezdy od CK Travel 2002 a CK Geops stojí 18 490 Kč a zájezd od CK Poznání je v prodeji za 16 990 Kč. Pokud porovnám zájezdy s turistikou, tak například za zájezd od CK Periscope Scandinávie zaplatí zákazníci obdobnou cenu 18 900 Kč. Držím se tedy horní cenové hranice za zájezdy v této oblasti, ale mojí výhodou je ojedinělost zájezdu. S žádným jiným zájezdem nemáte možnost navštívit v Litvě tolik míst. Tento luxusní zájezd bych mohla nabídnout například CK Poznání, která pořádá spoustu zájezdů s turistikou a také do oblasti Pobaltí. O zájezd by mohla mít zájem také CK Nomád, která pořádá cyklozájezd do Litvy, takže by mohla rozšířit svoji nabídku i o poznávací zájezd s turistikou. Ze stejných důvodů by zájezd mohl zajímat i CK Alpina.

70

8 Závěr Litva je nejjižnější z Pobaltských států, někdy také přezdívaná „Jantarová země“. Je to malá země, dokonce ještě menší než Česká republika, ale přesto má turistům co nabídnout. Okouzlí vás tmavými hlubokými lesy, bezpočetnými jezery a řekami, mírnými pahorky i dunami na Kursské kose. Kouzlo nedotčené, opatrované a chráněné litevské krajiny ale není vše. Jsou to i rušná města pulsující životem a lidé, kteří jsou otevřenější než ve státech více na sever. Obyvatelé této země jsou veselí, mluví hlasitě a jsou hrdí na svoji zemi a svoje tradice. Pro turisty je to ideální destinace – pohostinnost tu má tradici a nabídka je mnohostranná. Můžete si vybrat prohlídky památek ve městech nebo dovolenou na statku, odpočinek na pobřeží či aktivní výlety a vyjížďky na kolech do nedotčené přírody. Spoustu podkladů potřebných pro tuto bakalářskou práci jsem nasbírala přímo v Litvě během čtyř měsíců v roce 2014, které jsem tam strávila v rámci výměnného programu Erasmus. Další informace jsem čerpala zejména z odborné literatury, turistických průvodců, publikací cestovního ruchu a z elektronických zdrojů, které byly často v anglickém jazyce a někdy jsem se musela vypořádat i s litevštinou. Pro tyto případy jsem využívala jak slovník, tak mé litevské přátele. Ve své práci jsem se zabývala předpoklady pro cestovní ruch v Litvě. Popsala jsem předpoklady lokalizační, realizační i selektivní. Dále jsem charakterizovala cestovní ruch v Litvě, jeho vliv na ekonomiku státu a vyjmenovala jsem organizace cestovního ruchu. Prozkoumala jsem nabídku zájezdů do dané lokality na českém trhu. Poté jsem navrhla další možné turistické cíle v Litvě a vytvořila jsem modelový zájezd pro české turisty. Z průzkumu nabídky českých cestovních kanceláří jsem zjistila, že není dostačující. Našla jsem pouze jeden jediný zájezd, který je realizován pouze v Litvě. Během ostatních zájezdů, se Litvou pouze projíždí a zastaví se v ní pouze na nejdůležitější památky a poté se pokračuje do dalších zemí na sever. Je to velká škoda, návštěvníci nemají šanci poznat zemi, která si pozornost turistů zaslouží. Mezi další atraktivní cíle, které nabídka cestovních kanceláří nezahrnuje, jsem zařadila NP Žemaitija, archeologickou lokalitu Kernave, jezerní město Zarasai, lázeňské město Druskininkai, stezku Panemune, panství Plunge a město piva Biržai.

71

Z těchto míst i z ostatních více známých jsem vybrala ty nejlepší a vytvořila jsem modelový zájezd pro české turisty, kteří milují poznávání nových zemí na 100 %. Jak ze strany měst a historie, tak ze strany přírody. Délku zájezdu jsem stanovila na 11 dní a jeho cena je 18 650 Kč. Cena se možná zdá být vysoká za tak krátkou dobu, ale v porovnání s ostatními produkty cestovních kanceláří není nijak zvlášť nadsazená. Navíc zájezd je určen pro menší skupinu 28 osob a ubytování je v pohodlných hotelech v centrech měst a u přírodních destinací vždy na zajímavém místě. Mým cílem u zájezdu je, aby se návštěvníci cítili co nejvíce v pohodlí a byli spokojení. Věřím, že můj zájezd by měl mít v praxi velký úspěch. Litva si zaslouží, aby ji poznávali další a další turisté, kteří si ji jistě stejně jako já zamilují na první pohled a budou se do této krásné země vracet stále znovu.

72

9 Seznam použitých zdrojů 9.1 Tištěné zdroje



DRAŽAN, Jan a Adéla POLÁKOVÁ. Litva: Lotyšsko ; Estonsko : podrobné a přehledné informace o historii, kultuře, přírodě a turistickém zázemí pobaltských republik. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2008, 324 s. Průvodce na cesty (Freytag & Berndt). ISBN 978-80-7316-247-4.



BOUSFIELD, Jonathan. Pobaltské státy: turistický průvodce. Vyd. 1. Překlad Jan Sládek. Brno: JOTA, 2005, 564 s., [16] s. barev. obr. příl. Livingstone - průvodci, sv. 54. ISBN 8072173146.



BAUERMEISTER, Christiane a Eva GERBERDING. Litva: Kurská kosa. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2008, 128 s. ISBN 978-80-7236-580-7.



PALLOKAT, Jan a Birgit JOHANNSMEIER. Pobaltí: Estonsko, Lotyšsko, Litva. 1. české vyd. Ostfildern: MairDumont, 2006, 128 s. Marco Polo. ISBN 38-297-6345-X.



WILLIAMS, Nicola, Debra HERRMANN a Cathryn KEMP. Estonsko, Lotyšsko, Litva. 1. české vyd. Praha: Svojtka & Co., 2004, 393 s. Z řady průvodců Lonely Planet. ISBN 80-7237-901-1.



BERESNEVIČIŪTĖ-NOSÁLOVÁ, Halina. Litva. 1. vyd. Praha: Libri, 2006, 190 s. Stručná historie států, sv. č. 34. ISBN 80-727-7300-3.



Litevština: konverzace. 1. vyd. V Brně: Lingea, 2012, 320 s. ISBN 978-80-87471-22-7.



ŠVEC, Luboš, Vladimír MACURA a Pavel ŠTOL. Dějiny pobaltských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1996, 423 s. Dějiny států. ISBN 80-7106-154-9.



ŠEMIENE, Aušrine, Kristina STALNIONYTE, Mark Richard FEARON a Jeffrey CLARKE. LITHUANIAN STATE DEPARTMENT OF TOURISM UNDER THE MINISTRY OF ECONOMY. Cultural holidays in Lithuania. PLC KOPA, 2013, 34 s. Dostupné z: http://www.lithuania.travel



STALNIONYTE. LITHUANIAN STATE DEPARTMENT OF TOURISM UNDER THE MINISTRY OF ECONOMY. Lithuania: A place worth visiting!. LC KOPA, 2013, 23 s. Dostupné z: http://www.lithuania.travel 73

9.2 Elektronické zdroje [1] BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997-2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/ [2] Státní vklajky světa [online]. 2014 [cit. 2015-04]. Dostupné z: www.statnivlajky.cz [3]Login@Europe: Youth in Europe [online]. 2007 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://login.weboder.net [4] Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2001-2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org [5] STUDENT AGENCY. Dovolena.cz: Největší počet zájezdů na jednom místě [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: www.dovolena.cz [6]

Wikimedia

Commons

[online].

2015

[cit.

2015-04].

Dostupné

z:

http://commons.wikimedia.org [7] Young People in European forests [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://ypef.weebly.com [8] Euroskop.cz: Věčně o Evropě [online]. 2005-2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: www.euroskop.cz [9]

Stránky

o

Litvě

[online].

2014

[cit.

2015-04].

Dostupné

z:

http://www.strankyolitve.estranky.cz/ [10] Deník veřejné správy [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://denik.obce.cz [11] Passport to trade 2.0 [online]. 2014 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://businessculture.org/ [12] CelýSvět.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.celysvet.cz/ [13] Czech Tourism [online]. 2005-2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: old.czechtourism.cz [14] State Department of Tourism under the Ministry of Economy [online]. 2013 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.tourism.lt/ [15]

CK

Toulky

Evropou

[online].

2011-2015

[cit.

2015-04].

Dostupné

z:

http://www.toulkyevropou.cz/ 74

[16] WTTC: World Travel & Tourism Council [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.wttc.org/ [17] Lithuania Travel [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.lithuania.travel/ [18] Lithuania: The Official Gateway of Lithuania [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.lietuva.lt/ [19] EDEN: Patraukliausia Lietuvos turizmo traukos vietovė [online]. 2011 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://eden.tourism.lt [20] Evropská komise [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ [21]

Amber

road

Lithuania

[online].

2014

[cit.

2015-04].

Dostupné

z:

http://www.worldamberroad.travel/ [22] České kormidlo: Cestovní kancelář [online]. 2014 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.ceskekormidlo.cz/ [23] Cestovní kancelář Geops: Cesty za poznáním, uměním a přírodou [online]. 2008-2014 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.geops.cz/ [24]

Kudrna:

Cestovní

kancelář

[online].

2011

[cit.

2015-04].

Dostupné

z:

CROCUS

[online].

2015

[cit.

2015-04].

Dostupné

z:

http://www.kudrna.cz/ [25]

CK

MAYER

&

http://www.ckmayer.cz/ [26] CK Mundo: Cestuijte s lidmi na stejné vlně [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/ [27]

Cestovní

Kancelář

NOMÁD

[online].

2015

[cit.

2015-04].

Dostupné

z:

http://www.nomad.cz [28] Pericope Skandinávie: Cestovní kancelář [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.periscope.cz/ [29]

Cestovní

kancelář

Poznání

[online].

2015

[cit.

2015-04].

Dostupné

z:

http://www.poznani.cz/

75

[30] ALPINA CK: Cesty za dobrodružstvím [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.alpina.cz [31] Bohemian fantasy: Cestovní kancelář [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.bohemianfantasy.cz/ [32] Čedok: Cestovní kancelář [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.cedok.cz [33] Travel 2002: Cestovní kancelář [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.travel2002.cz [34] Eventum Group: Moments to remember [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.eventumgroup.lt [35] Visit Lithuania: Travel agency [online]. 2001-2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.tourslithuania.com/ [36] Mapy Google [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: www.google.cz/maps [37] Kyrzycz [online]. 2000-2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz [38] Booking.com [online]. 1996-2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.booking.com [39] Druskininkų Gelmė: Travel agency [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.gelme-druskininkai.lt/ [40] Grūto parkas [online]. 2012 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.grutoparkas.lt/ [41] TRAKAI TOURISM INFORMATION CENTRE [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.trakai-visit.lt/ [42] Viator: A TripAdvisor Company [online]. 1997-2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.viator.com [43] Aukštaitija National Park [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://restore.anp.lt [44] Biržai Tourism Information Centre [online]. 2012-2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.visitbirzai.lt [45]

Žemaitijos

National

Park

[online].

1998

[cit.

2015-04].

Dostupné

z:

http://www.zemaitijosnp.lt/ 76

[46] Panemune [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.panemunespilis.lt [47] Kauno mariu regioninio parko [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.kaunomarios.lt [48] UNIQA [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: cesty.uniqa.cz [49] Mikrobusová a autobusová doprava Olomouc [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.janzvacek.cz/ [50] JSC Smiltynes perkela [online]. 2015 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.keltas.lt/ [51] Čepkeliai state strict nature reserve [online]. 2012 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://cepkeliai.cepkeliai-dzukija.lt/ [52] STATE CULTURAL RESERVE OF KERNAVĖ [online]. 2012 [cit. 2015-04]. Dostupné z: http://www.kernave.org/

9.3 Seznam obrázků v textu Obrázek č. 1: Vlajka Litvy Obrázek č. 2: Poloha Litvy v rámci Evropy Obrázek č. 3: Fyzická mapa Litvy Obrázek č. 4: Mapa Kurského zálivu Obrázek č. 5: Chráněná území Litvy Obrázek č. 6: Administrativní členění Litvy Obrázek č. 7: Litva. Místa, která stojí za návštěvu Obrázek č. 8: Trasa 1. den Obrázek č. 9: Trasa 2. den Obrázek č. 10: Trasa 3. den Obrázek č. 11: Trasa 4. den Obrázek č. 12: Trasa 5. den 77

Obrázek č. 13: Trasa 6. den Obrázek č. 14: Trasa 7. den Obrázek č. 15: Trasa 9. den Obrázek č. 16: Trasa 10. den Obrázek č. 17: Trasa 11. den

9.4 Seznam tabulek v textu Tabulka č. 1: Teplota a srážky v Litvě Tabulka č. 2: CK České kormidlo, zájezd Tabulka č. 3: CK Geops, zájezd 1 Tabulka č. 4: CK Geops, zájezd 2 Tabulka č. 5: CK Geops, zájezd 3 Tabulka č. 6: CK Kudrna, zájezd 1 Tabulka č. 7: CK Kudrna, zájezd 2 Tabulka č. 8: CK Kudrna, zájezd 3 Tabulka č. 9: CK Mayer & Crocus, zájezd Tabulka č. 10: CK Mundo, zájezd Tabulka č. 11: CK Nomád, zájezd 1 Tabulka č. 12: CK Nomád, zájezd 2 Tabulka č. 13: CK Periscope Skandinávie, zájezd Tabulka č. 14: CK Poznání, zájezd 1 Tabulka č. 15: CK Poznání, zájezd 2 Tabulka č. 16: CK Poznání, zájezd 3 Tabulka č. 17: CK Poznání, zájezd 4 78

Tabulka č. 18: CK Poznání, zájezd 5 Tabulka č. 19: Přehled českých cestovních kanceláří nabízejících zájezdy do Litvy Tabulka č. 20: Itinerář zájezdu Tabulka č. 21: Ubytování na osobu Tabulka č. 22: Celkové vstupné na osobu Tabulka č. 23: Kurzové riziko přímých nákladů Tabulka č. 24: Diety řidičů a průvodce Tabulka č. 25: Místní průvodci Tabulka č. 26: Kurzové riziko nepřímých nákladů Tabulka č. 27: Celkové nepřímé náklady

9.5 Seznam grafů v textu Graf č. 1: Litva - důvod návštěvy Graf č. 2: TOP 10 států podle počtu příjezdů v roce 2014 Graf č. 3: Průměrný počet dní strávených v Litvě Graf č. 4: Typ dopravy v příjezdovém cestovním ruchu Graf č. 5: Cílové země litevských turistů

9.6 Seznam příloh Obrázek č. 1: NP Kuršiu Nerija Obrázek č. 2: NP Aukštaitija Obrázek č. 3: Kostel sv. archanděla Michaela, Kaunas Obrázek č. 4: Hrad Trakai

79

80

10 Přílohy

Obrázek č. 5: NP Kuršiu Nerija [Vlastní fotografie]

Obrázek č. 6: NP Aukštaitija [Vlastní fotografie]

81

Obrázek č. 7: Kostel sv. archanděla Michaela, Kaunas [Vlastní fotografie]

Obrázek č. 8: Hrad Trakai [Vlastní fotografie]

82