VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
E ko t ur i s t i ka v n ár o d ní c h p a r c í c h K r ko n o š e a Ye l l o w s t o n e Bakalářská práce
Autor: Zuzana Beranová Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová Jihlava 2010
Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Zuzana Beranová
Studijní program:
Ekonomika a management
Obor:
Cestovní ruch
Název práce:
Ekoturistika v národních parcích Krkonoše a Yellowstone
Cíl práce:
Porovnání řízení a organizování cestovního ruchu v národních parcích Krkonoše a Yellowstone
Mgr. Stanislava Pachrová
RNDr. Eva Janoušková, Ph.D.
vedoucí bakalářské práce
vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu
Anotace Vysoká škola polytechnická Jihlava, katedra cestovního ruchu, Ekoturistika v národních parcích Krkonoše a Yellowstone, bakalářská práce, autor: Zuzana Beranová, vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová, Jihlava 2010 V první části práce se nachází popis legislativy obou národních parků, jejich správních orgánů a způsobů organizování cestovního ruchu na jejich území. Ve druhé části jsou vyhodnoceny dotazníky z území obou národních parků zaměřené na návštěvníky parku. Cílem dotazování je zhodnocení chodu parků a činnosti správy. Klíčová slova: KRNAP, Yellowstone, ekoturistika, národní park, správa parku, návštěvní řád
Annotation College of Polytechnics Jihlava, Ecotourism in national parks Krkonoše and Yellowstone, bachelor´s thesis, author: Zuzana Beranová, leader: Mgr. Stanislava Pachrová, Jihlava 2010 In the first part of bachelor´s thesis there is a description of the legislation of both national parks, their administrative bodies and their ways of organizing tourism on the national parks´ territory. In the second part there are analyzed questionnaires collected in both national parks focused on their visitors. The aim of questioning is to evaluate the run of both parks and the functioning of their administrative bodies. Key words: KRNAP, Yellowstone, ecotourism, national park, administrative body, visiting settlement
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce Mgr. Stanislavě Pachrové za odborné vedení a pomoc při tvorbě bakalářské práce. Nemalý dík patří také panu Lawrenci Walkerovi, který mi jako rodilý Američan, který již několik let pracuje v Yellowstonském národním parku, pomohl nejednou cennou radou a vysvětlením. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří nešetřili časem a vyplněním dotazníku se se mnou podělili o svůj názor na chod národního parku a také provozovatelům ubytovacích zařízení: Penzion Markéta, Pension Simona, Hotel Golden a Šenk u Soutoku v Harrachově, kteří souhlasili s umístěním dotazníků ve svých zařízeních.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis
Obsah ANOTACE ...............................................................................................................................3 PROHLÁŠENÍ ..........................................................................................................................5 OBSAH....................................................................................................................................6 SEZNAM ILUSTRACÍ................................................................................................................7 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................................7 ÚVOD A CÍLE ..........................................................................................................................8 1.
KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK ........................................................................................9 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5.
2.
YELLOWSTONE............................................................................................................. 19 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6.
3.
CHARAKTERISTIKA ............................................................................................................ 19 LEGISLATIVA ..................................................................................................................... 20 SPRÁVA NÁRODNÍCH PARKŮ .............................................................................................. 22 COMPENDIUM .................................................................................................................... 24 XANTERRA PARKS & RESORTS .......................................................................................... 25 KONTROLNÍ ORGÁN ........................................................................................................... 28
METODIKA ................................................................................................................... 29 3.1. 3.2. 3.3.
4.
CHARAKTERISTIKA ..............................................................................................................9 LEGISLATIVA ..................................................................................................................... 10 SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU V ČR ..................................................................................... 11 NÁVŠTĚVNÍ ŘÁD ................................................................................................................ 13 KONTROLNÍ ORGÁN ........................................................................................................... 17
SBĚR PRIMÁRNÍCH DAT ...................................................................................................... 29 SBĚR SEKUNDÁRNÍCH DAT ................................................................................................. 29 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ................................................................................................. 29
VÝSLEDKY VÝZKUMU ................................................................................................... 30 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6. 4.7. 4.8. 4.9. 4.10.
ANALÝZA RESPONDENTŮ ................................................................................................... 30 SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ INFORMAČNÍCH MATERIÁLŮ O NP ...................................... 30 KVALITA SLUŽEB POSKYTOVANÝCH INFORMAČNÍMI CENTRY............................................. 31 KVALITA ZNAČENÍ TURISTICKÝCH CEST A CYKLOSTEZEK................................................... 32 MOŽNOST SEZNÁMIT SE S NÁVŠTĚVNÍM ŘÁDEM NP ........................................................... 33 KONTROLA DODRŽOVÁNÍ NÁVŠTĚVNÍHO ŘÁDU.................................................................. 34 KVALITA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ............................................................................. 35 SPOKOJENOST S ROZSAHEM A KVALITOU UBYTOVACÍCH SLUŽEB ....................................... 36 ROZMÍSTĚNÍ ODPADKOVÝCH KOŠŮ, TOALET A CELKOVÁ ČISTOTA V NP ............................. 37 HODNOCENÍ CHODU NP ................................................................................................. 38
5.
ZÁVĚR ..........................................................................................................................39
6.
INFORMAČNÍ ZDROJE ................................................................................................... 41
7.
PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 46 6
Seznam ilustrací Obrázek 1 - Schéma KRNAP [53] ..........................................................................................9 Obrázek 2 - Schéma Yellowstonu [52].................................................................................. 19 Obrázek 3 - Bizon americký, medvěd grizzly [54, 43] ..........................................................20 Obrázek 4 - The Castle Geyser od Thomase Morana, 1871 [72]............................................21 Obrázek 5 - Správní jednotky NPS [71] ................................................................................ 23 Obrázek 6 - Fred Harvey [62] ............................................................................................... 26 Obrázek 7 - ISO, NEPT [65]................................................................................................. 27
Seznam grafů Graf 1 - Věková struktura respondentů v % ..........................................................................30 Graf 2 - Spokojenost s dostupností informačních materiálů v NP v % ................................... 31 Graf 3 - Hodnocení kvality služeb poskytovaných informačními centry v % .........................32 Graf 4 - Kvalita značení turistických stezek a cyklostezek v % ............................................. 33 Graf 5 - Možnost seznámit se s návštěvním řádem NP v % ................................................... 34 Graf 6 - Kontrola dodržování návštěvního řádu v % ............................................................. 35 Graf 7 - Kvalita dopravní infrastruktury v %......................................................................... 35 Graf 8 - Hodnocení rozsahu a kvality ubytovacích služeb v NP v % .....................................36 Graf 9 - Spokojenost s rozmístěním odpadkových košů, toalet a celkovou čistotou v % ........37 Graf 10 - Hodnocení chodu NP v %...................................................................................... 38
7
Úvod a cíle Národní parky jsou všude na světě státem nejvíce chráněná území. Způsob, jakým mohou návštěvníci parky využívat, se ale stát od státu liší. Je to dáno nejen charakteristikou dané oblasti, ale také způsobem jakým stát, popřípadě státem stanovený zástupce, zajišťuje řízení a organizaci parku. Podnětem k napsání této práce byly odlišnosti mezi národními parky v České republice a USA, které jsem si uvědomila díky své zahraniční praxi v Yellowstonu. Mým cílem je porovnat organizaci a řízení cestovního ruchu v národních parcích Krkonoše a Yellowstone. Srovnat řízení cestovního ruchu podle toho, jak ho upravuje legislativa daného státu i nařízení vydaná správou pověřenými orgány. Porovnat organizaci skrze návštěvní řády parků a kontrolní orgány, které dohlíží na jejich dodržování. Součástí práce je dotazníkový výzkum, jehož cílem bylo zjistit názory návštěvníků parků na správu parků, následně je porovnat a v závěru navrhnout možná zlepšení případně odhalených nedostatků. Výzkum na území KRNAPu byl povolen Správou KRNAP na základě Žádosti o povolení provádění výzkumu na území KRNAPu. Bakalářská práce bude Správě KRNAP poskytnuta, z důvodu evidence všech výzkumných prací probíhajících na území Krkonošského národního parku k dalšímu užití studentů či podnikatelských subjektů dle jejich uvážení. Práce bude díky provedenému výzkumu podkladem pro zjištění oblastí správy parku, jejichž zlepšení by návštěvníci uvítali a poslouží čtenářům jako průvodce způsobem chování v obou národních parcích.
8
1. Krkonošský národní park 1.1.
Charakteristika
Krkonošský národní park leží na území Krkonoš, které jsou nejvyšším pohořím v České republice. Nacházejí se v severní části Českého masivu nazývané Vysoké Sudety na hranicích s Polskem. Nejvyšší hora je Sněžka (1602 m n. m.). Krkonoše patří k hercynským pohořím vyvrásněným v prvohorách, před zhruba 600 milióny lety. Výrazně překračují horní (alpínskou) hranici lesa, která se zde pohybuje okolo 1250 m n. m.
Obrázek 1 - Schéma KRNAP [53]
Krkonošský národní park (KRNAP) se rozkládá na území o rozloze 54 969 ha, byl vyhlášen roku 1963. Karkonoski Park Narodowy (KPN) leží na území o velikosti 5 600 ha a byl založen v roce 1959. V roce 1992 byla Organizací spojených národů pro vzdělání a vědu (UNESCO) v rámci programu Člověk a biosféra (MAB - Man and the biosphere) na území KRNAP vyhlášená 9
biosférická rezervace. Cílem tohoto programu je: „ochrana genofondu, vědecký výzkum sledující využívání a zneužívání přírodních zdrojů, výměna informací v mezinárodním měřítku a výchova odborníků i veřejnosti pro cíle ochrany přírody.“ [6] S cílem ochrany nejcennějších částí přírodního prostředí na území členských států Evropské unie, byla oblast Krkonoš začleněna také do programu Natura 2000. Ta se zabývá ochranou území dvou různých typů. Jedná se o tak zvané ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Na území Krkonoš se nacházejí oba typy území a z velké části se překrývají. Tyto informace jsou dostupné na internetových stránkách uvedených ve zdrojích pod čísly: 3, 4, 5, 6, 7 a 17.
1.2.
Legislativa
Krkonoše byly vyhlášeny národním parkem 17. 5. 1963 na základě vládního nařízení českého právního
řádu
č. 41/1963 Sb.,
o
zřízení
Krkonošského
národního
parku
podle
§ 8 odst. 1 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. Správou národního parku byl při jeho vzniku pověřen Východočeský krajský národní výbor. Tento výbor byl zmocněn zřídit „Správu Krkonošského národního parku“. Správa KRNAP vznikla na základě zřizovací listiny v květnu roku 1963 jako příspěvková organizace se sídlem ve Vrchlabí. V souvislosti se vznikem České republiky bylo v roce 1991 vydáno nové vládní nařízení č. 165/1991 Sb., které nahradilo a na základě závěrečných ustanovení § 12 zrušilo vládní nařízení č. 41/ 1963 Sb., o zřízení Krkonošského národního parku, vyhlášku ministerstva školství a kultury č. 42/1963 Sb., kterou byl vydán status Krkonošského národního parku a nařízení vlády ČSR č. 58/1986 Sb. o ochranném pásmu Krkonošského národního parku. Správa KRNAP byla k 1. 1. 1991 převedena do působnosti Ministerstva životního prostředí České republiky. Důvodem vzniku Krkonošského národního parku bylo podle vládního nařízení č. 41/1963 Sb. tehdejší Československé socialistické republiky přihlédnutí k: „mimořádně významným přírodním a vědeckým hodnotám v oblasti Krkonoš a jejich využití pro rekreaci, sport, turistiku a cestovní ruch, …“ [1] Ve vládním nařízení č. 165/1991 Sb. je vymezeno poslání národního parku jako: „uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů 10
a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice nezhoršující přírodní prostředí.“ [11] Zákon č. 40/1956 Sb. o státní ochraně přírody byl v roce 1992 nahrazen zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Jednotlivé body zákona se v mnoha ohledech shodují s nařízením vlády č. 165/1991 Sb. Hlava druhá tohoto zákona se zabývá národními parky. Jsou zde definovány jako: „rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam,…“[8]. Zákon dále stanovuje základní ochranné podmínky národních parků, člení území národních parků do zpravidla tří zón ochrany přírody vymezených s ohledem na přírodní hodnoty (konkrétní vymezení pro KRNAP se poprvé objevuje až ve vládním nařízení č. 165/1991 Sb.). V § 19, odst. 2 se zákon věnuje návštěvním řádům, které představují obecně závazné právní předpisy stanovující podmínky pro turistické, sportovní a rekreační využití území národního parku, které se vztahují na veškeré fyzické a právnické osoby působící na jeho území. V souladu s § 20 tohoto zákona je zřízena Rada národního parku, kterou se budu dopodrobna zabývat až v následující kapitole. V § 22-23 tohoto zákona je stanoveno právo myslivosti a rybářství v národních parcích, dány podmínky využívání lesů v národních parcích a vymezeno právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích. Paragraf 24 uděluje orgánu ochrany přírody v národním parku právo vybírat poplatek za: „vjezd a setrvání motorovými vozidly na území národního parku nebo za vstup do jeho vybraných míst mimo zastavěná území obcí,…“. [8]
1.3.
Správa národního parku v ČR
Správy národních parků jsou podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jedním z orgánů ochrany přírody. Náplní jejich práce je vykonávat státní správu v ochraně přírody a krajiny na území národních parků. Jsou oprávněny vydávat nařízení pro obvod své působnosti. Podle odst. 7 plní správy úkoly odborných organizací ochrany přírody ve svých obvodech. Podle odst. 9 správy národních parků: „navrhují plán péče o národní park, vydávají vyhlášku o návštěvním řádu národního parku a o poplatcích v národním parku, povolují výzkumnou činnost na území národních parků a zřizují radu.“ [8] 11
Správa Krkonošského národního parku byla jako organizace, zabezpečující ochranu přírody ve vzniklém národním parku, zřízena podle vládního nařízení č. 41/1963 Sb. v květnu roku 1963. Nařízení vlády č. 165/1991 Sb., kterým bylo vládní nařízení z roku 1963 nahrazeno, stanovuje nově poslání Správy KRNAP a také její organizační strukturu. Správa Krkonošského národního parku je zde doslova označena za: „odbornou organizaci pro ochranu přírody, zabezpečení strážní, kontrolní a informační služby, provádění sanačních, údržbářských a jiných nezbytných prací a kulturněvýchovnou činnost…“ [10] pro území národního parku a jeho ochranného pásma. Mimo to také provádí hospodářskou činnost v lesích na území NP. Těmto činnostem odpovídá uspořádání organizační struktury Správy, podle které je organizace rozdělena do pěti samostatných odborů. Těmi jsou odbor ochrany přírody a informatiky, odbor péče o les, ekonomický odbor a odbor státní správy, odbor vnějších vztahů, který se dále dělí na oddělení styku s veřejností a oddělení péče o návštěvníky. Je stanoveno, že Správu jako příspěvkovou organizaci zřizuje a řídí Ministerstvo životního prostředí ČR, které schvaluje její status. Ředitele Správy jmenuje ministr životního prostředí. Poslání Správy KRNAPu je totožné s posláním národního parku, které je stanoveno nařízením vlády z roku 1991. Budeme-li citovat zákon, pak je posláním parku: „uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí.“ [10] Z této definice tedy vyplývá, že hospodářské a jiné využití národního parku musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a nesmí způsobovat jejich poškozování. Jako iniciativní a konzultační orgán Správy je zřízena Rada Krkonošského národního parku. Její poslání je kromě § 20 zákona č. 114/1992 Sb. definováno také v nařízení vlády č. 165/1991 Sb. Rada KRNAPu má sloužit: „k projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území národního parku do zón ochrany přírody, plánu péče, návštěvního řádu, způsobu péče o les a územních plánů,…“. [8] Členy Rady jsou: „zástupci obcí, dotčených okresních úřadů, nejvýznamnějších hospodářských podniků a podnikatelů na území národního parku, případně
12
jeho ochranného pásma, a vědečtí a odborní pracovníci.“. [10] Právo jmenovat a odvolávat členy Rady a svolávat jejich jednání má ředitel Správy. V § 7 nařízení vlády č. 165/1991 Sb. je zakotven plán péče o národní park a jeho ochranné pásmo. Nařízení ukládá Správě KRNAPu povinnost vypracovat plán péče v souladu s posláním národního parku, s členěním jeho území do zón ochrany přírody a v souladu s účelem jeho ochranného pásma. Plán slouží jako podklad pro vlastní činnost Správy. Jeho obsahem je: „stanovení dlouhodobých i krátkodobých úkolů pro ochranu rostlin a živočichů, péče
o les
a půdu
i
vzhled
krajiny
a
sídel,
zajištění
vědeckovýzkumného
a kulturněvýchovného využití národního parku, usměrňování a rozvoj turistiky a rekreace, zabezpečení strážní a informační služby, řešení dopravy a výstavby na území národního parku.“. [10] Plán péče je nástrojem pro: „územní plánování, zpracování lesních hospodářských plánů, kategorizaci a využívání zemědělské půdy i výkon státní správy na území národního parku.“. [10] Plán péče je schvalován Ministerstvem pro životní prostředí po jeho předchozím projednání s dotčenými obcemi, okresními úřady a ústředními orgány státní správy. Plán je zpravidla vypracován na období deseti let a lhůta pro vyjádření po předložení plánu je stanovena na 30 dní.
1.4.
Návštěvní řád
Návštěvní řád je obecně závazným právním předpisem. Kdo návštěvní řád vydává a čeho by se měl týkat je součástí zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ten říká: „Na území národních parků je omezen vstup, vjezd, volný pohyb osob mimo současně zastavěné území obcí a rekreační a turistická aktivita osob.“ [10] Tento zákon spolu s návštěvními řády stanovuje podmínky těchto omezení a také poskytuje výčet zakázaných turistických a rekreačních aktivit. Návštěvní řád KRNAPu je Vyhláškou č. 1 ze dne 15. února 1993 vydanou Správou Krkonošského národního parku. Účelem této vyhlášky je: „zajištění funkcí Krkonošského národního parku vyplývajících z jeho poslání chránit přírodní hodnoty území pro zachování stabilních ekosystémů, jakož i pro vědecké, výchovné a osvětové využívání.“ [11] Smyslem návštěvního řádu je usměrnění turistické a rekreační aktivity na území KRNAPu. Udělení výjimky z povinnosti dodržovat návštěvní řád je možné pouze na základě povolení, které může vydat Správa KRNAP. 13
Znění návštěvního řádu Obsahem platného návštěvního řádu KRNAPu je 7 článků. Článek s číslem 1 obsahuje úvodní ustanovení a článek č. 7 ustanovení přechodná, společná a závěrečná. Zbylých 5 článků je věnováno definování zákazů a omezení činností na území národního parku. Článek 2 návštěvního řádu odst. 1 obsahuje seznam činností, které jsou na celém území národního parku zakázány. Jsou to zákazy: a) vstupovat a vjíždět na plochy s novou výsadbou provedenou v rámci obnovy lesa, b) vstupovat do jeskyní a jiných podzemních prostorů, c) plašit zvěř a odchytávat volně žijící živočichy, d) sbírat planě rostoucí rostliny a jejich části kromě lesních plodů, e) odhazovat odpadky, znečišťovat a poškozovat prameniště a vodní toky, f) manipulovat nebo poškozovat zařízení pro turistiku a rekreaci umístěná v terénu, jako turistické značení, informační tabule, odpočívadla, vyhlídková místa a jiná obecně prospěšná zařízení, g) volné pobíhání psů, h) chovat se způsobem, který by mohl vést ke škodám na přírodním prostředí a který je v rozporu s posláním národního parku, zejména rušit klid nadměrným hlukem aj., i) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné akce, j) instalovat přenosné lyžařské vleky a vytyčovat zimní běžecké a sjezdové tratě, vyznačovat letní i zimní turistické cesty, k) tábořit a rozdělávat ohně, l) provozovat jízdy na koni a jízdy psích spřežení, m) provozovat vodní sporty kromě řeky Jizery. Odst. 2
článku
č. 2
uvádí výjimky z odst. 1.
Ty se týkají činností uvedených
pod písmeny i), j), k), l) a m), které může Správa KRNAP na vyhrazených místech či 14
v určitém časovém období povolit. Mimo to je zde uvedeno, že za hromadné akce pod písmenem i) se nepovažují ty, které jsou konány na řádně kolaudovaných lyžařských běžeckých a sjezdových tratích. Tyto akce musí být pouze předem nahlášeny Správě. V odst. 3 je uvedeno, že v zimním období je na území národního parku zakázán vstup k mysliveckým zařízením sloužícím k přikrmování zvěře a do přezimovacích obůrek s výjimkou turisticky značených cest. Odst. 4 zakazuje na území 1. a 2. zóny národního parku, kromě činností uvedených v odst. 1, také sběr lesních plodů a vstup mimo turistické značené cesty, popř. v zimním období mimo tyčové značení, včetně skialpinismu. Při nedostatečné sněhové pokrývce, je návštěvník povinen respektovat přechodné uzavření úseků tyčového značení, provedené Správou z důvodu ochrany přírody, jak je uvedeno v odst. 5 návštěvního řádu. Odst. 6 upozorňuje na fakt, že podmínky vjezdu, setrvání a jízdy motorovými vozidly na území národního parku, včetně jejich zpoplatnění, určuje vyhláška Správy č. 2 a osoby na území národního parku jsou povinny se jí řídit. Článek č. 3 je věnován horské cyklistice. Je zde stanoveno, že na území národního parku je zakázáno jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a cesty k tomuto účelu vyznačené se souhlasem Správy. Cesty určené pro provozování horské cyklistiky a podmínky provozu na nich určuje Správa samostatným rozhodnutím. Zákaz provozovat na území národního parku horolezectví spolu s vyjmenováním výjimek je obsahem článku č. 4. V odst. 2 tohoto článku se zakazuje: „Létání na padácích a závěsných kluzácích na území národního parku s výjimkou provozních ploch vymezených leteckých koridorů za podmínek uvedených v provozním řádu těchto ploch.“ [11] Článek 4a o vodních sportech povoluje jejich provozování na řece Jizeře na plavidlech bez motorového pohonu. Podmínkou je nastupování a vystupování z plavidel pouze na nástupních a výstupních místech. Tato místa i přístupy k nim jsou vyznačeny informačními tabulemi. Informační, výchovná a osvětová činnost ochrany přírody, výchovné a osvětové využívání národního parku jsou obsahem článku č. 5. Tyto řídí a organizuje Správa. K tomuto účelu jsou zřízena informační střediska v Peci pod Sněžkou, Špindlerově Mlýně, Vrchlabí, Harrachově 15
a Rokytnici nad Jizerou. Při zajišťování této činnosti spolupracuje Správa s městskými a obecními úřady. Uvedená střediska podávají informace o uzavírkách cest, cykloturistických trasách aj. První odstavec článku č. 6 informuje o stráži přírody, která pro Správu zajišťuje kontrolu dodržování ustanovení této vyhlášky a ostatních obecně závazných právních předpisů týkajících se ochrany přírody. Strážci, po prokázání se služebním průkazem, jsou oprávněni: a) zjišťovat totožnost osob, které porušují právní předpisy na úseku ochrany přírody, b) ukládat a vybírat blokové pokuty za přestupky až do výše 500 Kč, c) pozastavit rušivou činnost, jestliže by její pokračování bezprostředně ohrozilo ochranu přírody. Odst. č. 2 informuje o pravomoci Správy uložit fyzické osobě, která tuto vyhlášku poruší, pokutu až do výše 10 000 Kč; právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Celé znění návštěvního řádu KRNAPu je dostupné na internetové adrese: http://www.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=102&Itemid=57 Aktuality Na podzim roku 2009 bylo rozhodnuto o zásadní změně návštěvního řádu poprvé za 16 let, které uběhly od jeho vzniku. Během této doby byl návštěvní řád pouze třikrát doplněn, nikdy však zcela změněn. Správa KRNAP projednala podobu nového návštěvního řádu s představiteli obcí ležících na území Krkonošského národního parku a předpokládá jeho vstup v platnost v nejbližší době. Změny jsou nutné z důvodu změn v legislativě. Jak uvedl v tiskové zprávě ze dne 8. listopadu 2009 ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka v roce 1993, kdy se návštěvní řád tvořil, bylo možné opsat v něm zákazy vyjmenované v zákoně o ochraně přírody a krajiny a také přebrat některé zákazy uvedené v jiných zákonech. Dnes ale platí, že zákazy, které jsou již uvedené jinde, se v návštěvním řádu vyskytovat nemají. Proto se v nové verzi návštěvního řádu již nebude vyskytovat například zákaz volného pobíhání psů, který byl převzat z lesního zákona nebo zákaz sběru planě rostoucích rostlin a jejich částí,
16
který je uveden v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Přesto, že tyto zákazy nebudou uvedeny v návštěvním řádu, budou stále v platnosti a návštěvníci budou za jejich porušení postihováni. Podle uveřejněné tiskové zprávy bude další změnou, kterou návštěvníci parku asi zaznamenají nejvíce, možnost vstupu do volného terénu ve 2. zóně KRNAPu. Dosud platný Návštěvní řád Krkonošského národního parku přitom zakazuje vstup mimo značené cesty v 1. a 2. zóně KRNAPu. Nejvíce změn zaznamená v novém návštěvním řádu problematika vjezdu motorových vozidel a vyhrazení míst k jejich vjezdu na území 3. zóny Krkonošského národního parku. „K vjezdu do 3. zóny národního parku již nebude třeba výjimka Vlády ČR a z návštěvního řádu Krkonošského národního parku, resp. z dopravního značení na konkrétních místech a nakonec i z připravovaného nařízení Správy KRNAP o poplatcích bude zřejmé, na která místa 3. zóny národního parku bude vjezd omezený, jakož i podmínky tohoto vjezdu. K vjezdu do 1. a 2. zóny bude třeba i nadále výjimka…“ [12]
1.5.
Kontrolní orgán
Kontrolu dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny v chráněných územích má na starosti stráž přírody. Skládá se ze strážců a zpravodajů. Strážci přírody mají podle § 81 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny právo jmenovat ustanovující úřady, kterými jsou krajské úřady a správy. Stráží přírody může být podle odst. 3 tohoto zákona ustanovena jakákoli fyzická osoba, která: a) je občanem České republiky, b) je starší 21 let, c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, d) má způsobilost k právním úkonům, e) je zdravotně způsobilá, f) prokázala znalost práv a povinností stráže přírody podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
17
g) složila před ustanovujícím úřadem slib tohoto znění: "Slibuji, že jako stráž přírody budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při kontrole dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející stráži přírody." Každému strážci přírody je vydán služební odznak se státním znakem a průkaz stráže přírody, ve kterém je vymezen obvod jeho působnosti. Strážce je povinen během své činnosti se průkazem prokázat a nosit služební odznak. Povinností stráže je podle § 81a odst. a: „dohlížet na dodržování povinností spojených s kontrolou dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny,“ [8] a odst. b: „oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody orgánu, který ji ustanovil,…“ [8] Strážci jsou mimo jiné zákonem oprávněni zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody, ukládat a vybírat blokové pokuty za přestupky na úseku ochrany přírody, zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout. Mohou také požadovat pomoc orgánů Policie České republiky, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky. Strážci přírody se mohou stát členy Asociace strážců přírody chráněných území ČR, která je nevládním a neziskovým občanským sdružením se sídlem v Peci pod Sněžkou. Asociace vznikla v roce 1998 a jejím cílem je především zvyšující se odborný růst jejích členů. Sbor dobrovolné stráže byl v Krkonošském národním parku zřízen již před 40 lety. Celkem zde působí 27 členů strážní služby, z toho 24 strážců a 3 zpravodajové. Profesionální i dobrovolní strážci se statutem veřejného činitele jsou zodpovědní za dodržování legislativy na území KRNAPu. Nejčastěji kontrolují aktivity jako provoz motorových vozidel, horskou cyklistiku, sjezdové a běžecké lyžování. Kromě toho také dbají o vybavení pro návštěvníky a tzv. cestáři se starají o stav cest. Strážci terénní služby každoročně instalují a opravují mnoho terénního vybavení, jako jsou: „lavičky a stoly, mapy, informační tabule, přístřešky, hraniční tabule KRNAP, tabule označující 1. a 2. zónu KRNAP atd.“ [18]
18
2. Yellowstone 2.1.
Charakteristika
Yellowstone je nejstarším národním parkem na světě. Rozkládá se na území 3 států (Wyoming, Idaho, Montana) v severozápadní části USA a jeho rozloha je 8 983 km2.
Obrázek 2 - Schéma Yellowstonu [52]
Yellowstonská vulkanická plošina leží v průměrné výšce 2100 – 2400 m n. m. Nejvyšším bodem národního parku je Eagle peak se svými 3462 m n. m. a naopak nejnižším bodem je Reese Creek s 1610 m n. m. Typické jsou pro Yellowstone postvulkanické jevy, kterých zde 19
bylo napočítáno cca 10 tisíc a které představují polovinu všech geotermálních jevů světa. Jsou to zejména teplé prameny, horká jezírka, bahenní sopky, solfatary a gejzíry z nichž je téměř 250 dodnes aktivních. Ve výšce 2357 m n. m. se zde nachází Lake Yellowstone, které je největším jezerem ledovcového původu v Severní Americe a zároveň druhou největší zásobárnou pitné vody na světě. Yellowstonská příroda je domovem pro mnoho druhů zvířat. Jsou jimi například medvědi, bizoni, losi, sobi, jeleni wapiti, vidlorozi, vlci, kojoti, kanadské ovce, orli bělohlaví a mnoho dalších.
Obrázek 3 - Bizon americký, medvěd grizzly [54, 43]
Silnice vedoucí parkem má tvar osmičky. Na ni navazuje 5 příjezdových silnic, které je možné využít pro vstup do parku (Gardiner, West Yellowstone, Cody, Jackson, Cooke City). Na území parku je možné se ubytovat v některém z 12 kempů, 6 tak zvaných Innů (luxusních chat) nebo v chatkách, které jsou situovány v okolí nejznámějších yellowstonských zajímavostí stejně jako 13 obchodů (general stores) a 8 návštěvnických center (visitor centers). Od roku 1978 je Yellowstone zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.
2.2.
Legislativa
Prohlášení Yellowstonu národním parkem navrhl ve své závěrečné zprávě doktor Ferdinand Vandiveer Hayden, vedoucí expedice, kterou Kongres v roce 1871 pověřil prozkoumáním území zvaného Yellowstone a zmapováním možnosti využít tamní přírodní zdroje. Přesto, 20
že předchozí průzkumníci tohoto území přinášeli zprávy o neuvěřitelných přírodních úkazech, nikdo jim nevěřil. Expedice doktora Haydena byla jiná v tom ohledu, že se jí zúčastnili také malíř Thomas Moran a fotograf William Henry Jackson, kteří poskytli nezpochybnitelné důkazy o jedinečnosti Yellowstonské přírody. Po návratu do Washingtonu popsali členové expedice, čeho byli během výpravy svědky, ve snaze přesvědčit Kongres o nutnosti toto území chránit. Uspěli, a tak se Yellowstone stal, na základě návrhu č. 392, podaného Výborem pro veřejné pozemky, který schválil Kongres a 1. března 1872 podepsal prezident Ulysses Simpson Grant, prvním národním parkem nejen v USA, ale na celém světě.
Obrázek 4 - The Castle Geyser od Thomase Morana, 1871 [72]
Yellowstone byl vyhlášen jako veřejně přístupný park, který bude sloužit “for the benefit and enjoyment of the people“ [29] (prospěchu a radosti lidí). Bude pod výhradním dozorem Ministra vnitra, jehož úkolem je stanovit pravidla, která ochrání park před „injury or spoliation, of all timber, mineral deposits, natural curiosities or wonders within said park, and their retention in their natural condition.“ [29] (poškozením a ničením všech lesních porostů, nerostných surovin, přírodních kuriozit a divů uvnitř zmíněného parku a jejich uchování v přirozeném prostředí). Ministr podle vlastního uvážení poskytne peněžní prostředky na stavbu budov, které budou sloužit návštěvníkům parku k ubytování a vybudování silnic a cest. Je na něm, aby zabránil: „wanton destruction of the fish and game found within said park, and against their capture or
destruction for the purpose
of merchandise or profit.“ [29] (bezohlednému ničení ryb a zvěře, nacházející se na území zmíněného parku a jejich odchytu a zabíjení za účelem obchodování a zisku). 21
Spojené státy navenek vystupují jako jednotný stát, přesto, že se skládají z 50 států a nezávislého území zvaného “federal district“ na kterém leží hlavní město USA Washington D. C. Spojené státy jsou federativní prezidentskou republikou. Základními dokumenty jsou Ústava (The Constitution), která stanovuje dělbu moci a strukturu federální vlády a Listina práv (The Bill of Rights), která všem občanům zaručuje jejich základní práva, která jim nikdy nikým nesmí být upřena. Federální vláda je Ústavou rozdělena na zákonodárnou moc, která je v rukách Kongresu, výkonnou, kterou představuje prezident a 15 ministerstev a moc soudní. Federální zákony jsou závazné pro všech 50 států a jsou nadřazené zákonům jednotlivých států. Vlády jednotlivých států jsou také rozděleny na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. V čele každého státu je guvernér. Yellowstone byl vyhlášen federální vládou USA a je tedy federálním územím a jako takové spadá pod přímou správu federální vlády.
2.3.
Správa národních parků
Přesto, že první národní park v USA vznikl již v roce 1872, “National Park Service“ (Správa národních parků, NPS) jako federální úřad odpovědný Ministerstvu vnitra byl zřízen až 26. srpna 1916. Zákon, kterým je NPS zřízena je označen jako: U. S. Code, Title 16, Chapter 1, Subchapter 1. Podle § č. 1 je jako náplň práce NPS stanoveno: „promote and regulate the use of the Federal areas known as national parks, monuments, and reservations,…“ [33] (zlepšovat a regulovat využití federálních území známých jako národní parky, monumenty a rezervace,…) se základním účelem, kterým se rozumí: „to conserve the scenery and the natural and historic objects and the wild life therein and to provide for the enjoyment of the same in such manner and by such means as will leave them unimpaired for the enjoyment of future generations.“ [33] (zachovat krajinu, přírodní a historické objekty a tamní divoká zvířata a poskytnout z nich potěšení takovým způsobem a takovými prostředky, které je nesníží budoucím generacím). V čele NPS stojí ředitel, kterého navrhuje prezident a potvrzuje senát. Současným ředitelem, osmnáctým v pořadí, je Jonathan B. Jarvis, kterého 2. října 2009 jmenoval Ministr vnitra Ken Salazar. Ředitel je podporován řídícími pracovníky, kteří se ve Washingtonu D. C. starají o národní programy, vnitřní politiku a rozpočty a dále ústředím a sedmi regionálními řediteli odpovědnými za sedm správních jednotek (Pacific West, Intermountain, Midwest, Southeast, 22
Alaska, Northeast a National Capital). Všichni dohromady tvoří Národní vedoucí radu. Interní politika manažerského rozhodování je sladěna s: „the Constitution, public laws, Executive proclamations and orders, and regulations and directives from higher authorities“ [32] (Ústavou, veřejnými zákony, nařízeními a prohlášeními prezidenta a předpisy a směrnicemi vyšších orgánů). Základním zdrojem politiky NPS je publikace Management Policies 2006, která platí pro všechny odvětví působení NPS (tzv. Service-wide policy). Ta je ustanovena ředitelem. Vydávání doplňujících zásad, pokynů, směrnic a jiných forem nařízení je v kompetenci regionálních ředitelů nebo přidružených ředitelů v rámci formální delegace pravomocí. Instrukce, postupy a směrnice, jako například otevírací hodiny, data vymezující sezónu či postupy implementace interní politiky na konkrétní park, stanoví k tomu způsobilí správci (superintendent) daného národního parku, monumentu nebo rezervace.
Obrázek 5 - Správní jednotky NPS [71]
Yellowstonský národní park spadá z pohledu administrativy NPS do správní jednotky Intermountain. Tato oblast zahrnuje 8 států, 91 oblastí spravovaných NPS a zaměstnává více než 5000 lidí. Regionálním ředitelem této oblasti byl do 4. března tohoto roku Mike Snyder, který ale k tomuto datu odešel do penze. Od poloviny března proto jeho povinnosti dočasně převzala Mary Gibson Scott, která zůstane v této funkci do doby, než bude výběrovým řízením zvolen nový regionální ředitel.
23
Správcem Yellowstonského národního parku se (jako první žena v historii Yellowstonu) stala 2. února 2002 Suzanne Lewis. Do její kompetence spadá zhruba 800 zaměstnanců a každoročně hospodaří s rozpočtem cca 32 milionů dolarů. Jejím zástupcem je od ledna 2007 Colin Campbell.
2.4.
Compendium
Compendium v překladu znamená ´příručka´ a v Yellowstonu je názvem pro obdobu českých návštěvních řádů. Je vydáváno správcem národního parku, který vychází z tak zvaného Code of Federal Regulations (Zákoníku federálních stanov), což je: „codification of the general and permanent rules published in the Federal Register by the executive departments and agencies of the Federal Government.“ [55] (uzákonění obecných a platných pravidel zveřejněných ve Federálním registru ministerstvy a orgány Federální vlády). Konkrétní stanova týkající se: „all lands and waters administered by the National Park Service, within the boundaries of Yellowstone National Park.“ [56] (veškeré země a vod spravované NPS uvnitř hranic Yellowstonského národního parku) je označena jako: Title 36, Code of Federal Regulations (“36 CFR”), Chapter 1, Parts 1-7. Compendium je vydáváno za účelem: „to provide the public and park employees with a document that lists the special designations, closures, public use limits, permit requirements and other restrictions imposed under the discretionary authority of the Superintendent.“ [56] (poskytnout veřejnosti a zaměstnancům parku seznam zvláštních ustanovení, uzavírek, omezení veřejného využití a požadavky na povolení ke vstupu na určitá místa a další omezení vyplývající z diskreční pravomoci správce). Oprávnění správce provádět tato ustanovení se nachází v § 1.5(a) výše zmíněné stanovy. Obsahem první části Compendia je stanovení podmínek pro kotvení na Yellowstonském jezeře, vymezuje oblasti, které nesmí být využívány pro plavbu na motorových plavidlech a informuje o rychlostních limitech v oblastech, kde povolena jsou. Definuje pravidla chování v koupací oblasti Firehole a říká, kde je v dalších oblastech parku zakázáno koupání a skákání do vody. Upravuje způsob jakým se chovat k horkým pramenům a za jakých podmínek je dovoleno mít u sebe jídlo a nápoje během pohybu v geotermálních oblastech. Určuje, kdy může být na území parku legálně držena střelná zbraň (22. února 2010 vstoupil v platnost nový federální zákon, který umožňuje každému, kdo legálně vlastní střelnou zbraň v souladu s federálními, státními
24
a místními zákony, mít ji u sebe i na území národního parku). Dále se zde nacházejí informace o uzavírkách silnic, o obecných zákazech během zimní sezóny, o zákazu používat v zimním období na některých silnicích sněžné skútry a najdeme tu výčet vozidel, kterým je vjezd do národního parku úplně zakázán. Compendium vymezuje cesty, které mohou být využívány k cykloturistice, bez výjimky zakazuje opuštění vyznačených cest a horolezectví v oblasti Canyonu a určuje kdo a za jakých podmínek smí používat segwaye na pěších stezkách. Zdůrazňuje zákaz importu jakýchkoli nemístních živočišných druhů a definována místa, kam mají domácí zvířata zakázaný vstup. Nachází se zde informace o pravidlech používání spreje proti medvědům a údaje o minimálních vzdálenostech, ze kterých je možné pozorovat volně žijící zvěř. Dále se dozvíme, jaké jsou hodiny nočního klidu ve všech ubytovacích oblastech parku nebo jaké jsou podmínky pobytu v konkrétních oblastech parku. Compendium informuje o nutnosti vlastnictví speciálního povolení k provádění některých aktivit na území parku a výčet těchto aktivit. Zdůrazňuje možnost okamžitých uzávěrek některých oblastí z důvodu pohybu volně žijící zvěře. Druhá část Compendia je věnována informacím o zachování původních zdrojů, veřejnému užití parku a rekreaci. Konkrétně se jedná o ochranu přírodních, kulturních a archeologických zdrojů, o ochranu volně žijící zvěře, o definování podmínek pro kempování a skladování potravin v přírodě a možnosti rozdělat oheň. Najdeme tu podrobnější pravidla pro domácí mazlíčky na území parku, vymezení podmínek pro provozování zimních aktivit a používání bruslí, skateboardů a podobných zařízení. Jsou zde ohraničeny oblasti, kde je zakázáno kouřit a určeny podmínky požívání alkoholu a návykových látek. Třetí část Compendia je věnována vodáctví a vodním aktivitám, čtvrtá vozidlům a bezpečnosti silničního provozu, konkrétně se zabývá rychlostními omezeními a stopováním. Poslední část je věnována zvláštním předpisům. Tento dokument je v plném znění dostupný na internetové adrese: http://www.nps.gov/yell/planyourvisit/upload/supt_compendium.pdf
2.5.
Xanterra Parks & Resorts
Xanterra je společnost, která provozuje luxusní hotely, restaurace a obchody ve státních a národních parcích a rekreačních letoviscích USA, tedy i v Yellowstonu. Jejím cílem je mít v této oblasti vedoucí postavení na trhu. Obchodní taktiku převzala Xanterra od společnosti “The Fred Harvey Company“. Taktika spočívá v ochraně životního prostředí, v poskytování 25
nezapomenutelných zážitků svým zákazníkům a ve snaze dát zaměstnancům možnost nejen pracovat, ale také si užít místa, kde pracují, Fred Harvey byl anglický emigrant, který ve druhé polovině 19. stol. pracoval pro železniční společnost. V roce 1876 otevřel první z tak zvaných “Harvey Houses“, kde poskytoval stravování lidem, kteří v nepohodlných a přeplněných vlacích s příšerným pohostinstvím cestovali po USA směrem na západ. Na rozdíl od většiny ostatních stravovacích zařízení, si zakládal na rychlé obsluze vysoké kvality a jeho přístup se dočkal obrovského úspěchu. Netrvalo dlouho a z jedné restaurace se stal řetězec restaurací, hotelů, obchodů s dárkovými předměty a novinových stánků vystavěných podél železnice.
Obrázek 6 - Fred Harvey [62]
Harveyho společnost získala v roce 1968 Xanterra a začala využívat jeho odborné znalosti z oblasti pohostinství ve svém vlastním řetězci hotelů a restaurací. Další hotely a restaurace byly skoupeny nebo vybudovány, a tak i díky akvizici společnosti TW Recreational Services v roce 1995 (která se mimo jiné zabývala také správou Yellowstonského národního parku), se Xanterra stala největším provozovatelem národních a státních parků v USA. Svou činnost vykonává v 8 národních parcích, 10 státních parcích a 2 rekreačních letoviscích. V čele společnosti stojí prezident a zároveň výkonný ředitel Andrew N. Todd. Xanterra má zaveden systém ekologicky šetrného řízení podniku EMS (Environmental Management System) neboli ecologix, který představuje logickou integraci ekologie 26
a podnikání. Ecologix má zajistit: „a framework for continual improvement and review of environmental performance at all Xanterra national park operations“ [65] (rámec, pro neustálé zlepšování a přezkoumávání vlivu všech činností Xanterry na životní prostředí), „compliance with all applicable environmental regulations and policies, and with other environmental requirements to which Xanterra subscribes“ [65] (dodržování všech příslušných směrnic a zásad týkajících se životního prostředí a dalších požadavků ke kterým se Xanterra zaváže) a „incorporation of best management practices into our operations – using pollution prevention and environmental sustainability strategies as core objectives.“ [65] (začlenění nejlepších řídících postupů do všech činností – skrze prevenci znečištění a udržitelnost životního prostředí jako klíčových cílů). Tento ekologický systém je, ve snaze udržet ho stále efektivní, certifikován dvěma externími organizacemi. Tou první je ISO (the International Organization of Standardization), skrze kterou je Xanterra certifikována normou 14001. Druhou je: the Environmental Protection Agency (EPA) a její program National Environmental Performance Track (NEPT), který stanovuje přísnější pravidla ochrany než ISO. NEPT vyžaduje zavedení vysoce kvalitního systému řízení ochrany životního prostředí a stanovuje přísné cíle, jejichž dosažení musí být doložitelné měřitelnými výsledky. Environmentální cíle, výsledky a strategie EMS jsou každoročně přezkoumávány. K měření efektivnosti ochrany životního prostředí má Xanterra zavedený systém ecometrix.
Obrázek 7 - ISO, NEPT [65]
Kromě Xanterry působí na území parku ještě společnost Hamilton Stores Inc., která provozuje 13 smíšených obchodů, mimo to jsou zde 4 pošty, 9 čerpacích stanic a 3 zdravotní střediska. 27
2.6.
Kontrolní orgán
Za kontrolu dodržování zákona jsou na území Yellowstonu zodpovědné tzv. Law Enforcement Services (Donucovací orgány). Zabývají se: „crimes against people and property, drug crime, the resource and wildlife crimes.“ [68] (zločiny na lidech a jejich majetku, drogovou trestnou činností a zločiny na volně žijících zvířatech). Každoročně je zatčeno přes 220 lidí, rozdáno více než 4000 pokut a asi 500 trestných činů skončí před soudem. Mimo to pořádají pokročilá a specializovaná školení věnovaná informacím o prosazování zákona a ochraně veřejnosti. Tento orgán je také zodpovědný za chod nepřetržitých nouzových komunikačních center (24-Hour Emergency Communications Center). Dalším kontrolním orgánem jsou tzv. park rangers (ochránci přírody parku). Náplní jejich práce je: „supervise, manage and perform work in the conservation and use of resources…“ [69] (dohlížet, řídit a vykonávat práci k ochraně životního prostředí a využívání zdrojů). Existuje několik typů rangerů podle náplně jejich práce. Existují například tzv. backcountry rangers, kteří jsou v terénu, starají se o údržbu stezek, monitorují divokou zvěř a dohlíží, aby se návštěvníci chovali v souladu s pravidly a bezpečnostními předpisy. Dalším typem jsou tzv. patrol rangers, kteří kontrolují dodržování dopravních předpisů, řeší nehody a situace, kdy kvůli volně žijící zvěři vznikají na silnicích zácpy. Náplní práce ostatních rangerů je například vybírání poplatků za vjezd do parku, zajišťování chodu vzdělávacích a návštěvnických center a někteří tráví čas v terénu informováním veřejnosti o nejrůznějších tématech. Většina rangerů je zaměstnána sezónně, pouze během léta. Celoročně zaměstnaných rangerů je velmi málo. Náčelníkem rangerů (chief ranger) je Tim Reid.
28
3. Metodika 3.1.
Sběr primárních dat
K získání primárních dat jsem použila dotazníkový výzkum. Výzkum byl prováděn v letní sezóně 2009 (červen-srpen) na území národních parků Krkonoše a Yellowstone. Dotazování v Yellowstonu probíhalo na území Old Faithful Village. V Krkonošském národním parku proběhlo dotazování v Harrachově v následujících ubytovacích zařízeních: Penzion Markéta, Harrachov 555; Pension Simona, Nový Svět 45, Sachrův kopec; Hotel Golden, Harrachov 441; Šenk u Soutoku, Harrachov 271. Ke zjištění názorů návštěvníků obou parků byly použity 2 typy dotazníků, pro každý park jeden typ (viz Příloha 1 a Příloha 2). V Yellowstonu byl dotazník k dispozici pouze v angličtině, v KRNAPu byl dotazník dostupný ve 3 jazycích (česky, anglicky a německy). Celkem se dotazování zúčastnilo 200 respondentů (100 respondentů v Yellowstonu a 100 respondentů v KRNAPu). Obsahem dotazníku bylo celkem 13 otázek vztahujících se k hodnocení správy parků, kterou mohli respondenti hodnotit výběrem jedné z předem formulovaných odpovědí.
3.2.
Sběr sekundárních dat
Sběr sekundárních dat byl proveden v březnu a dubnu 2010. Jeho cílem bylo získání informací o legislativě upravující chod obou národních parků, o správou pověřených orgánech a jejich činnosti. Dále byl sběr dat zaměřen na návštěvní řády obou parků a jejich kontrolní orgány. Vzhledem k nedostatku tištěné literatury na toto téma, bylo využito především informačních zdrojů dostupných na internetu.
3.3.
Interpretace výsledků
Výsledky výzkumu jsou součástí čtvrté kapitoly této práce. Primární data získaná dotazníkovým výzkumem byla zpracována pomocí programu Microsoft Office Excel 2007 a jejich výsledky jsou spolu s komentářem prezentovány ve formě grafů. Výsledkem sběru sekundárních dat je celá teoretická část této práce. 29
4. Výsledky výzkumu 4.1.
Analýza respondentů
V Yellowstonu se výzkumu se zúčastnilo 100 respondentů z 10 zemí (USA – 77 %, Austrálie – 2 %, Kanady – 5 %, Číny – 2 %, Nizozemí – 1 %, Německa – 3 %, Itálie – 2 %, Singapuru – 1 %, Švýcarska – 1 %, a Velké Británie – 4 %). Mezi respondenty se nachází 46 mužů a 54 žen v 5 věkových kategoriích (viz Graf 10). V Krkonošském národním parku se výzkumu se zúčastnilo 100 respondentů z 6 zemí (Čech – 57 %, Polska – 12 %, Německa – 22 %, Maďarska – 3 %, Nizozemí – 1 % a Ruska – 1 %). Mezi respondenty se nachází 49 mužů a 51 žen v 5 věkových kategoriích (viz Graf 10).
Graf 1 - Věková struktura respondentů v %
4.2.
Spokojenost s dostupností informačních materiálů o NP
V této otázce měli respondenti ohodnotit svou spokojenost s dostupností informačních materiálů o národních parcích. Informační materiály, které jsou návštěvníkům parku k dispozici, jsou buď tištěné brožury, informační tabule či informace dostupné na internetu.
30
Graf 2 - Spokojenost s dostupností informačních materiálů v NP v %
Na tuto otázku odpověděli v obou národních parcích všichni dotazovaní. V Yellowstonu je 61 % respondentů zcela spokojeno s dostupností informačních materiálů o národním parku, 38 % je spíše spokojeno a pouze jeden respondent spíše nespokojen. V Krkonošském národním parku je zcela spokojeno 30 % respondentů, 56 % je spíše spokojeno a 14% spíše nespokojeno. Zcela nespokojen nebyl z dotazovaných lidí nikdo. Z tohoto grafu vyplývá, že spokojenější s dostupností informačních materiálů jsou návštěvních Yellowstonského národního parku. V obou parcích je pak možno pokládat dostupnost těchto materiálů za vysoce uspokojující.
4.3.
Kvalita služeb poskytovaných informačními centry
V této otázce mohli respondenti ohodnotit známkami 1 až 5 kvalitu služeb, které poskytují místní informační centra. Stupnice odpovídá hodnocení 1 jako výborný, 2 jako uspokojivý, 3 jako dobrý, 4 jako dostatečný a 5 jako nedostatečný. V Krkonošském národním parku na tuto otázku odpovědělo 97 % ze 100 dotázaných respondentů. V Yellowstonu odpověděli všichni dotázaní. Známkou 1 ohodnotilo služby informačních center v Yellowstonu 48 % respondentů, 42 % dotázaných je ohodnotilo známkou 2, 9 % známkou 3 a pouze jeden dotázaný známkou 4. Jako výborné označilo služby informačních center v Krkonoších 19 % respondentů (18 odpovědí), 26 % respondentů (25 odpovědí) se domnívá, že jsou uspokojivé, 46 % dotázaných (45 odpovědí) je označilo za dobré a 9 % respondentů (9 odpovědí) za dostatečné. 31
Graf 3 - Hodnocení kvality služeb poskytovaných informačními centry v %
Z výsledků je patrné, že návštěvníci Yellowstonu hodnotí kvalitu služeb tamních informačních center mnohem pozitivněji, než návštěvníci Krkonošského NP. Domnívám se, že vyšší spokojenost návštěvníků Yellowstonu vyplývá z jejich návyku častěji využívat služby těchto center oproti návštěvníkům Krkonošského národního parku. Ke zjištění, zda tomu tak opravdu je, či jak by návštěvníci KRNAPu hodnotili konkrétní služby, které informační centra poskytují, by byl zapotřebí dotazníkový výzkum přímo zaměřený na toto téma.
4.4.
Kvalita značení turistických cest a cyklostezek
Kvalitu značení turistických cest a cyklostezek mohli respondenti v této otázce hodnotit známkami 1 až 5. Stejně jako v předchozí otázce je dáno, že 1 je výborný, 2 je uspokojivý, 3 je dobrý, 4 znamená dostatečný a 5 je nedostatečný. Otázku zodpovědělo 100% dotázaných. V Yellowstonu hodnotí 39 % respondentů turistické cesty jako výborné, 48 % jako uspokojivé, 11 % jako dobré, pouze 1 dotazovaný si myslí, že jsou dostatečné a 1, že nedostatečné. V Krkonoších kvalitu značení stezek známkou 1 ohodnotilo 32 % respondentů, známkou 2 37 % dotázaných, 24 % respondentů si myslí, že kvalita odpovídá známce 3. Pouze 7 dotázaných je s kvalitou spokojeno méně, 5 z nich ohodnotilo stezky známkou 4 a pouze 2 známkou 5. 32
Graf 4 - Kvalita značení turistických stezek a cyklostezek v %
Z výsledků je patrné, že návštěvníci obou národních parků jsou se stavem značení turistických stezek a cyklostezek až na výjimky spokojeni.
4.5.
Možnost seznámit se s návštěvním řádem NP
V této dotazníkové otázce hodnotili respondenti, zda je možnost seznámit se s návštěvním řádem národních parků dostatečná. Z grafu je patrné, že 38 % respondentů se domnívá, že možnost seznámit se s návštěvním řádem v Yellowstonu je zcela dostačující, 54 % dotázaných si myslí, že je vyhovující. Spíše nespokojených je 7 % a pouze jeden respondent je v tomto ohledu zcela nespokojen. Možnost seznámit se s návštěvním řádem KRNAP shledává 18 % respondentů za zcela dostatečnou, 44 % dotázaných ji považuje za vyhovující, 37 % za spíše nevyhovující a zcela nespokojen je pouze jeden respondent.
33
Graf 5 - Možnost seznámit se s návštěvním řádem NP v %
Podle výsledků výzkumu je možnost seznámení se s návštěvním řádem vyšší v Yellowstonu. Návštěvníci KRNAP jsou v hodnocení více skeptičtí, avšak i zde je více než polovina dotázaných s dostupností návštěvního řádu spokojena. U této otázky by bylo jistě zajímavé porovnat na jedné straně pohled návštěvníků na to, jaká je možnost seznámit se s návštěvním řádem a na druhé straně úsilí, které sami vynaloží, aby se s návštěvním řádem seznámili.
4.6.
Kontrola dodržování návštěvního řádu
Respondenti měli v dotazníku možnost ohodnotit také dostatečnost kontrol dodržování návštěvního řádu. Tohoto hodnocení se v Yellowstonu zúčastnili všichni dotázaní, v Krkonoších na tuto otázku odpovědělo 97 % respondentů (viz Graf 6). V Yellowstonu si 48 % respondentů myslí, že je kontrola dodržování návštěvního řádu dostatečná, 48 % dotázaných ji považuje za vyhovující a pouze 7 % za nevyhovující. Za nedostačující ji nepovažuje nikdo. Naopak v Krkonoších ji pouze 14 % respondentů (14 odpovědí) považuje za dostatečnou, 29 % za vyhovující (28 odpovědí), většina, tedy 39 % (38 odpovědí) za nevyhovující a celých 18 % (17 odpovědí) za zcela nedostačující (viz Graf 5). Je tedy zřejmé, že podle návštěvníků je v Yellowstonu kontrola dodržování návštěvního řádu intenzivnější než v Krkonoších.
34
Graf 6 - Kontrola dodržování návštěvního řádu v %
4.7.
Kvalita dopravní infrastruktury
V této otázce mne zajímalo, jak respondenti hodnotí kvalitu dopravní infrastruktury (kvalitu cest, dostupnost jednotlivých míst), na stupnici 1 až 5 (opět platí, že 1 je výborný, 2 je uspokojivý, 3 je dobrý, 4 znamená dostatečný a 5 je nedostatečný). V Yellowstonu ohodnotilo kvalitu dopravní infrastruktury všech 100 % dotázaných respondentů, v Krkonoších pak 99 %.
Graf 7 - Kvalita dopravní infrastruktury v %
35
Přesto, že v době výzkumu probíhaly na území Yellowstonského národního parku četné opravy dopravních komunikací spojené s mnohými omezeními, 36 % respondentů shledalo celkový stav dopravní infrastruktury jako výborný. 31 % dotázaných považuje stav infrastruktury za uspokojivý, 20 % za dobrý, 9 % za dostatečný a 4 % za zcela nedostatečný. V Krkonoších 19 % respondentů (19 odpovědí) ohodnotilo stav dopravní infrastruktury známkou 1, většina, kterou představuje 45 % (44 odpovědí) známkou 2, 27 % dotázaných se přiklonilo k 3 (27 odpovědí), 7 % k 4 (7 odpovědí) a pouze 2 % k 5 (2 odpovědi). Domnívám se, že celkově je tedy možné hodnotit kvalitu dopravních infrastruktur pozitivně.
4.8.
Spokojenost s rozsahem a kvalitou ubytovacích služeb
Kromě hodnocení správy národních parků mně, hlavně z důvodu existence pouze jednoho poskytovatele ubytovacích služeb v Yellowstonu, zajímala také spokojenost respondentů s rozsahem a kvalitou těchto služeb v NP. V Yellowstonu se k této otázce vyjádřilo 100 % dotazovaných, v Krkonoších pak 96 %.
Graf 8 - Hodnocení rozsahu a kvality ubytovacích služeb v NP v %
Z Grafu 7 je patrné, že návštěvníci obou parků jsou až na výjimky v podobě 6 % respondentů v Yellowstonu a 13 % v Krkonoších (12 odpovědí) s kvalitou i rozsahem ubytovacích služeb zcela (40 % respondentů v Yellowstonu, 33 % v Krkonoších (32 odpovědí)) či spíše spokojeni (54 % respondentů v Yellowstonu, 53 % v Krkonoších (51 odpovědí)). 36
4.9.
Rozmístění odpadkových košů, toalet a celková čistota v NP
V národních parcích je zvykem umisťování odpadkových košů a toalet pouze v některých oblastech, většinou v okolí informačních center, hotelů apod. Zajímalo mě proto, jak tuto skutečnost hodnotí návštěvníci parku. V Yellowstonu se k této otázce vyjádřilo opět 100 % respondentů, v Krkonoších pak 98 %.
Graf 9 - Spokojenost s rozmístěním odpadkových košů, toalet a celkovou čistotou v %
V Yellowstonu je naprosto spokojeno s rozmístěním toalet, odpadkových košů i celkovou čistotou parku 63 % respondentů, spíše spokojeno je 34 % a spíše nespokojena jsou pouze 3 %. Zcela nespokojen nebyl z dotázaných nikdo. V Krkonoších je zcela spokojeno pouze 14 % dotázaných (14 odpovědí), spíše spokojeno 50 % respondentů (49 odpovědí), spíše nespokojeno 23 % (22 odpovědí) a zcela nespokojeno 13 % (13 odpovědí). Domnívám se, že vypovídací schopnost této otázky spočívá spíše v odhalení návyků, které mají návštěvníci obou parků v chování k přírodě, než na rozmístění odpadkových košů a toalet. Ze zkušenosti mohu říci, že četnost jejich výskytu je v Krkonoších mnohem vyšší než v Yellowstonu, a přesto jsou návštěvníci Krkonoš mnohem méně spokojeni než návštěvníci Yellowstonu.
37
4.10.
Hodnocení chodu NP
Poslední dotazníkovou otázkou směřující k získání názoru návštěvníků na NP je snaha o celkové zhodnocení jejich spokojenosti s chodem parku. V Yellowstonu se k této otázce vyjádřilo 100% respondentů, v Krkonoších 98 %. Hodnotit mohli respondenti známkami 1 až 5, kde opět platí, že 1 znamená výborný, 2 uspokojivý, 3 dobrý, 4 dostatečný a 5 nedostatečný.
Graf 10 - Hodnocení chodu NP v %
V Yellowstonu označilo 54 % respondentů svou spokojenost s chodem parku jako výbornou, 36 % jako uspokojivou a 10 % jako dobrou. Dostatečně a nedostatečně neohodnotil chod parku nikdo. V Krkonoších se 23 % respondentů vyjádřilo známkou 1 (23 odpovědí), 49 % známkou 2 (48 odpovědí), 25 % známkou 3 (24 odpovědí) a pouze 3 % známkou 4 (3 odpovědi).
38
5. Závěr Ve své práci jsem se zabývala porovnáním organizace a řízení cestovního ruchu na území národních parků Krkonoše a Yellowstone. Z počátku jsem se domnívala, že jsou oba parky natolik odlišné, že tato práce bude pouze výčtem jejich odlišností. V průběhu psaní jsem však zjistila, že systém péče o park je v podstatě stejný v České republice i v USA a že odlišnosti mezi oběma parky se nacházejí až v konkrétních oblastech řízení a organizace. V obou státech je vládou zřízen orgán zmocněný ke správě národního parku. Odlišnost spočívá v rozsahu pravomocí. Správa národního parku zřízená Ministerstvem životního prostředí je odpovědná pouze za jeden konkrétní národní park zatímco National park service zřízený americkým Ministerstvem vnitra je pověřen správou všech národních parků a dalších chráněných území v USA a až v rámci organizační struktury jsou delegovány pravomoci ke správě konkrétních parků konkrétním lidem. Chování návštěvníků v obou parcích usměrňuje dokument, kterým je v ČR návštěvní řád vydaný Správou KRNAP a v Yellowstonu tzv. Compendium vydané správcem Yellowstonu Suzanne Lewis. Na jejich dodržování dohlíží v obou parcích kontrolní orgány. V Krkonoších je jím tzv. strážní služba, která má pravomoc udělovat pokuty při zjištění porušení návštěvního řádu a v případě zjištění porušování zákona přivolat Policii ČR. Yellowstonští rangeři mají současně pravomoci strážní služby i policie. Oběma parkům je společné budování informačních a vzdělávacích center a vybírání poplatků za vjezd do parku. V čem se ale parky zásadně liší, je členění územní ochrany. Zatímco Krkonošský národní park je územně členěn do tří zón ochrany a zástavba je povolena pouze ve 3. zóně ochrany v Yellowstonu nic takového není a zástavba se vyskytuje strategicky v blízkosti nejznámějších turistických cílů. Rozdíl je i v tom, že zatímco na území KRNAPu působí mnoho různých podnikatelů, v Yellowstonu působí pouze dvě společnosti. Výsledkem dotazníkového výzkumu je většinou kladné hodnocení správy obou parků. Návštěvníci KRNAPu jsou oproti návštěvníkům Yellowstonu více spokojeni s kvalitou dopravní infrastruktury a dostupností jednotlivých míst. Naopak méně spokojeni jsou s kvalitou služeb poskytovaných informačními centry, možností seznámit se s návštěvním řádem KRNAPu a kontrolou jeho dodržování. Aby bylo možné identifikovat konkrétní oblast 39
jejich nespokojenosti, bylo by zapotřebí provést mezi návštěvníky obsáhlejší a konkrétně zaměřený výzkum, na jehož základě by mohly být nedostatky odstraněny. V otázce hodnotící dostatečnost rozmístění odpadkových košů, toalet a celkovou čistotu národních parků mne zaujalo, že ačkoli je síť jejich rozmístění v KRNAPu mnohem hustší, než v Yellowstonu jsou s ní návštěvníci Krkonoš mnohem méně spokojeni, než návštěvníci Yellowstonu. Domnívám se, že je to způsobeno návyky návštěvníků v chování se k přírodě a že je tuto oblast do budoucna potřeba posilovat. Jako cíl této práce bylo stanoveno porovnání organizace a řízení cestovního ruchu v národních parcích Krkonoše a Yellowstone. Srovnáním legislativního rámce, správou pověřených orgánů, návštěvních řádů a kontrolních orgánů se podařilo tento cíl splnit. Tato práce může čtenářům posloužit jako návod jak se správně chovat v obou národních parcích (respektive v národních parcích v České republice a v USA). Díky provedenému výzkumu byly navíc odhaleny oblasti správy, které by si podle návštěvníků parku zasloužily zlepšení. Tato práce díky tomu může posloužit také jako podnět k podrobnějšímu výzkumu těchto oblastí.
40
6. Informační zdroje Elektronické zdroje Dostupné z: 1.
[cit. 2010-0326] 2. [cit. 2010-03-26] 3. [cit. 2010-03-26] 4. [cit. 2010-03-26] 5. [cit. 2010-03-26] 6. [cit. 2010-03-26] 7. [cit. 2010-03-26] 8. [cit. 2010-03-26] 9. [cit. 2010-03-26] 10. [cit. 2010-03-26] 11. [cit. 2010-03-30] 12. [cit. 2010-03-31]
41
13. [cit. 2010-04-01] 14. [cit. 2010-04-01] 15. [cit. 2010-04-01] 16. [cit. 2010-04-01] 17. [cit. 2010-04-01] 18. [cit. 2010-04-01] 19. [cit. 2010-04-01] 20. [cit. 2010-04-01] 21. [cit. 2010-04-01] 22. [cit. 2010-04-06] 23. [cit. 2010-04-06] 24. [cit. 2010-0406] 25. [cit. 2010-04-07] 26. [cit. 2010-04-07] 27. [cit. 2010-04-07] 28. [cit. 2010-04-07] 29. [cit. 2010-04-07] 30. [cit. 2010-04-08] 42
31. [cit. 2010-04-08] 32. [cit. 2010-04-08] 33. [cit. 2010-04-08] 34. [cit. 2010-04-08] 35. [cit. 2010-04-09] 36. [cit. 2010-04-09] 37. [cit. 2010-04-09] 38. [cit. 2010-04-09] 39. [cit. 2010-04-09] 40. [cit. 2010-04-09] 41. [cit. 2010-04-09] 42. <www.nps.gov/pub_aff/refdesk/WASO_Org_Chart.pdf> [cit. 2010-04-09] 43. [cit. 2010-04-12] 44. [cit. 2010-04-12] 45. [cit. 2010-04-12] 46. [cit. 2010-04-12] 47. [cit. 2010-04-12] 48. [cit. 2010-04-12] 49. [cit. 2010-04-12] 50. [cit. 2010-04-12] 51. [cit. 2010-04-12]
43
52. [cit. 2010-04-12] 53. [cit. 2010-04-12] 54. [cit. 2010-04-13] 55. [cit. 2010-04-13] 56. [cit. 2010-04-13] 57. [cit. 2010-04-13] 58. [cit. 2010-04-13] 59. [cit. 2010-04-14] 60. [cit. 2010-04-14] 61. [cit. 2010-04-14] 62. [cit. 2010-04-14] 63. [cit. 2010-04-14] 64. [cit. 2010-04-14] 65. [cit. 2010-04-14] 66. [cit. 2010-04-14] 67. [cit. 2010-04-15] 68. [cit. 2010-04-15] 69. [cit. 2010-04-15] 70. [cit. 2010-04-15] 71. [2010-04-29] 72. [cit. 2010-04-29] 44
Použitá literatura: KREJČÍ, Jaromír: Patnáct tisíc mil po USA. 1. vyd. Třebíč: 2001, Akcent spol. s r. o. 158 s. ISBN 80-7268-127-3 ŘÍCHOVÁ, Blanka a kol: Komparace politických systémů I. 2. vyd. Praha: 2002, Oeconomica. 276 s. ISBN 80-7079-994-3.
45
7. Přílohy Příloha 1: Dotazník pro KRNAP
Dotazník Tento dotazník je anonymní a poslouží jako podklad pro bakalářskou práci “Ekoturistika v národních parcích Krkonoše a Yellowstone“ s cílem porovnat řízení a organizaci cestovního ruchu na obou místech. U otázek s hodnocením od 1 do 5 je myšleno 1 jako výborný, 2 jako uspokojivý, 3 jako dobrý, 4 jako dostatečný a 5 jako nedostatečný. 1. NP KRNAP jste navštívil/a
poprvé
podruhé
poněkolikáté
2. Jak jste spokojeni s dostupností informačních materiálů o KRNAP? rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
3. Jak byste na stupnici od 1 do 5 ohodnotili kvalitu služeb poskytovaných místními informačními centry?
1 2 3 4 5
4. Jak byste na stupnici od 1 do 5 ohodnotili kvalitu značení turistických cest a cyklostezek v KRNAP?
1 2 3 4
5
5. Myslíte si, že možnost seznámit se s provozním řádem KRNAP je dostatečná? rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
6. Myslíte si, že kontrola dodržování tohoto řádu je dostatečná? rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
7. Jak byste na stupnici od 1 do 5 ohodnotili kvalitu dopravní infrastruktury KRNAP? (kvalitu cest, dostupnost jednotlivých míst) 1
2 3 4 5
8. Jste spokojeni s rozsahem a kvalitou ubytovacích služeb v KRNAP? rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
9. Myslíte si, že rozmístění odpadkových košů, toalet a celková čistota v KRNAP jsou dostatečné? rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
46
rozhodně ne
10. Jak byste na stupnici od 1 do 5 ohodnotil/a chod Parku? (jeho udržování, celková čistota) 11. Jste:
1 2 3 4 5 muž
žena
12. Patříte do věkové kategorie: 15-25
26-35
36-45
46-60
60 a více
13. Jste z kraje: Karlovarského Ústeckého Libereckého Královéhradeckého Olomouckého Pardubického Moravskoslezského Zlínského Jihomoravského Vysočina Jihočeského Středočeského Praha Plzeňského Odjinud …………………………………………………. Příloha 2: Dotazník pro Yellowstone
Questionnaire This questionnaire is gray and will serve as a base for school final work named “Ecotourism in Krkonose and Yellowstone National Parks“(Krkonose is the biggest National Park in Czech republic). The object is to compare the administration and organizing of the tourism in both places. The questions with the evaluation from 1 to 5 is meant 1 as excellent, 2 as favorable, 3 as good, 4 as satisfactory and 5 as dissatisfactory. 1. Have you visited Yellowstone NP for the 1st time for the 2nd time several times 2. Are you satisfied with the availability of informational materials about YNP? definitely yes
more likely yes
more likely not
definitely not
3. How would you evaluate from 1 to 5 the quality of the service provided by local information centers? 1 2 3 4 5 4. How would you evaluate from 1 to 5 the quality of the marking of the trails in YNP? 1 2 3 4 5 5. Do you think that the possibility to familiarize with the visiting settlement (means the list of things you can and can´t do) of YNP is satisfactory? definitely yes
more likely yes
more likely not 47
definitely not
6. Do you think that the rules are enforced properly? definitely yes
more likely yes
more likely not
definitely not
7. How would you evaluate from 1 to 5 the quality of the traffic infrastructure of YNP? (The quality of roads, the availability of particular places) 1 2 3 4 5 8. Are you satisfied with the range and quality of the accommodation services in YNP? definitely yes
more likely yes
more likely not
definitely not
9. Do you think the layout of trash bins, restrooms and general cleanness in YNP is satisfactory? definitely yes more likely yes more likely not definitely not 10. How would you evaluate from 1 to 5 the running of the Park? (Its conservancy, running) 1 11. You are
2 man
3
4
5
woman
12. You belong to the age-group 15-25 26-35 36-45 46-60 60 and more 13. Where are you from? ...................................................................................................................................................
48
Příloha 3: Rozhodnutí o povolení výzkumné činnosti na území KRNAPu
49
Příloha 4: Návštěvní řád KRNAPu
Příloha 5: Povolení výzkumné činnosti na území KRNAPu
50
