VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs Bakalářská práce
Autor: Martin Blažej Vedoucí práce: Ing. Iva Navrkalová Jihlava 2013
Copyright © 2013 Martin Blažej
Anotace Svojí bakalářskou prací bych rád přispěl ke zlepšení stavu cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs a celkovému dojmu z ní. Jako nejvhodnější formu sběru informací jsem si zvolil dotazníkový sběr informací a osobní kontakt s uživateli cyklotrasy, což jsou samotní cyklisté. Následné vyhodnocení všech dotazníků včetně poznatků, které jsem získal vlastním rozhovorem s cyklisty, mi pomohly k zjištění toho, kde jsou silné a případně i slabé stránky tohoto projektu. V neposlední řadě jsem si chtěl ověřit, zda by cyklisté měli zájem o závod v rámci cyklotrasy. Tento závod by měl napomoci ke zlepšení propagace tohoto projektu.
Klíčová slova Cyklistika, Cyklista, Cyklostezka, Cyklotrasa, Cyklistické značení, Propagace.
Annotation My bachelor thesis I would like to contribute to the improvement of cycling Jihlava – Třebíč – Rabbs and overall impression of her. The most appropriate form of information gathering, I chose a questionnaire collecting information and personal contact with users of cycle paths, which are themselves cyclists. The subsequent evaluation of questionnaires including the knowledge that I have gained self-interview with cyclists, helped me to find out where they are and where strong and weak points of this project. Last but not least, I wanted to check whether the cyclists were interested in the cycling race. This race should help to improve the promotion of this project.
Key words Cycling, Biker, Cycleway, Cycle track, Cycling marking, Promotion.
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval své vedoucí bakalářské práce Ing. Ivě Navrkalové, za pomoc při tvorbě této práce, odborné rady, mnohé užitečné materiály, stejně tak i zkušenosti a připomínky.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitelných pramenů je úplná, že jsme v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mnou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užití své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Třebíči, dne 22. dubna 2013
Martin Blažej podpis
Předmluva K mým velkým zálibám patří jízda na kole, a když jsem každý den jezdil z Třebíče do Jihlavy za zaměstnáním na kole, tak jsem k tomu často využíval i cyklotrasu Jihlava – Třebíč – Raabs. Domnívám se, že je to velice dobrý projekt, který vznikl, ale jako vše co nově vzniká, tak i zde najdeme některé nedostatky. Svojí bakalářskou prací bych proto rád přispěl k tomu, aby se podařilo najít co nejvíc nedostatků, pakliže zde nějaké jsou a následně se snažit přijít na vhodný způsob, jak je odstranit. Pro získání primárních údajů jsem zvolil metodu dotazování v období od června do září 2012, kdy jsem si vybral záchytná místa na cyklotrase – Jemnice, Petrovice u Třebíče a Luka nad Jihlavou, zde jsem poté zastavoval projíždějící cyklisty. Od cyklistů jsem následně obdržel vyplněné dotazníky, ale také i osobním rozhovorem s nimi získával tolik potřebné informace o spokojenosti či nespokojenosti s tímto projektem. Doufám, že získané poznatky přispějí k odstranění drobných nedostatků, které jsem v průběhu šetření zjistil, ale také budou impulsem v pokračování takovýchto či podobných projektů sloužících ke spokojenosti cyklistů a rozvoji cykloturistiky ve zdejším kraji.
Obsah 0 Úvod ............................................................................................................................. 9 1 Teoretická část ........................................................................................................... 10 1.1 Základní údaje o cyklistice a cykloturistice ........................................................ 10 1.1.1 Vymezení základních pojmů........................................................................ 10 1.1.2 Vymezení právní kvalifikace ........................................................................ 11 1.1.3 Cyklistické dopravní značení a značené trasy .............................................. 12 1.1.4 Cykloturistika z pohledu cestovního ruchu.................................................. 13 1.2 Historie cyklistiky a cykloturistiky ..................................................................... 14 1.2.1 Počátky cyklistiky ........................................................................................ 14 1.2.2 Cyklistika dneška a budoucnosti .................................................................. 15 1.3 Začínáme s cyklistikou........................................................................................ 16 1.3.1 Proč jezdit na kole? ...................................................................................... 16 1.3.2 Jak vybrat správný druh kola ....................................................................... 17 1.3.3 Základní informace pro cykloturistiku ......................................................... 19 1.4 Cyklotrasa Jihlava –Třebíč –Raabs ..................................................................... 20 1.4.1 Vznik cyklotrasy .......................................................................................... 20 1.4.2 Popis cyklotrasy v její celé délce ................................................................. 20 1.4.3 Zajímavé úseky cyklotrasy .......................................................................... 21 1.4.4 Financování cyklotrasy ................................................................................ 22 2 Praktická část ............................................................................................................. 23 2.1 Vyhodnocení dotazníků ...................................................................................... 23 2.2 Návrhy a doporučení ........................................................................................... 45 3 Závěr .......................................................................................................................... 50 Použité citace .................................................................................................................. 52 Knižní zdroje................................................................................................................... 53 Internetové zdroje ........................................................................................................... 53 Novinové zdroje .............................................................................................................. 54 Zdroje obrazové dokumentace ........................................................................................ 54 Přílohy............................................................................................................................. 55
8
0 Úvod Celá práce na téma Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs je rozdělena do dvou hlavních částí a těmi jsou teoretická a praktická část. V první části, kterou je teoretická, se věnuji zejména představení projektu cyklotrasy a hlavně vysvětlení prvního problému, se kterým jsem se hned na samém začátku setkal a tím bylo vytyčení pojmů, dále představení cyklistiky a její historie, stejně tak i historie cykloturistiky. Budu se snažit o zhodnocení celkového stavu tohoto projektu, materiálně technické základny a mnohých dalších oblastí. V samém závěru své práce se věnuji použitým metodám zaměřeným na získání nezbytných informací – jednak sekundárních k sepsání teoretické části a dále primárních (obsažených ve vyplněných dotaznících). Nejdůležitější obsah praktické části tvoří vyhodnocené dotazníky, k jejich znázornění bylo užito grafů a tabulek, které byly doplněny o vysvětlující komentář. Poslední část mé práce je určena k seznámení s možnými návrhy na zlepšení stávajícího stavu cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs.
9
1 Teoretická část 1.1 Základní údaje o cyklistice a cykloturistice 1.1.1 Vymezení základních pojmů Když jsem pracoval na získání potřebných informací do svého dotazníku od cyklistů, jako první velký problém, se kterým jsem se setkal, bylo, že spousta oslovených mělo problém s definicí co je to cyklostezka a co naopak cyklotrasa. Tento fakt byl také umocněn tím, kdy na většině míst se setkáváme s informací o průjezdu cyklostezkou, ale ve skutečnosti se jedná o cyklotrasu. Teď bych rád vysvětlil na následujících definicích, proč tomu tak opravdu je. Cyklostezka – pozemní komunikace nebo její jízdní pás označený dopravní značkou a vyhrazený pouze pro jízdu na kole. [1] Cyklotrasa – dopravní cesta vedená po silnicích, místních i účelových komunikacích, která je z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu vhodná pro provoz cyklistů a označena podle zákona o provozu na pozemních komunikacích, jeho prováděcích vyhlášek a příslušných technických předpisů dopravními značkami pro cyklisty.[1] Cykloturistická trasa – opouští silnice s automobilovým provozem a vede přírodou a terénem, většinou po horší polní či lesní cestě a určena by měla být především pro vyznavače horských kol. Je vyznačena pásovými značkami, které mají krajní pásy žluté a prostřední je červený, modrý, zelený nebo bílý. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších, lišící se navíc i velikostí a delším intervalem umístění. Pásové značení je doplněno směrovkami, které mají opět žlutý podklad, dva řádky textu a v záhlaví napsáno „Cyklotrasa KČT č. …“[2] Cyklistické kolo – jedná se o jednostopé vozidlo, poháněné lidskou silou. Prvním konstruktérem byl Karel von Drais v roce 1817. EuroVelo – evropská síť cyklotras je projektem Evropské cyklistické federace (ECF). Projekt rozvíjí 12 trans-evropských cyklotras s celkovou délkou na 66 000 km (45 000 km tras je již zrealizovaných) spojujících všechny země Evropy a jeho podstatnou část tvoří již stávající státní regionální a místní cyklotrasy. [1]
10
Greenways – Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě. [1]
1.1.2 Vymezení právní kvalifikace Při sepisování jednotlivých důležitých pojmů náležejících do oboru cykloturistiky – cyklistiky jsem zjistil pro mne celkem zajímavou informaci, že zákon nezná cyklistu jako takového, i když v dalších částech jej často zmiňuje v zákoně 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). V tomto zákoně najdeme o specifikaci cyklisty asi tolik: Dle § 2 písmena a), zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích je účastníkem provozu na pozemních komunikacích každý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích. [3] Do této kategorie spadá jednak provozovatel vozidla, průvodce hnaných nebo vedených zvířat atd., co je však vcelku zajímavé, že cyklista spadá do kategorie řidič, neboť dle toho zákona: podle § 2 písm. d) zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích řidič je účastník provozu na pozemních komunikacích, který řídí motorové nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj; řidičem je i jezdec na zvířeti.
[3]
Právě pod písmenem d) výše uvedeného zákona najdeme poznámku
o nemotorovém vozidle, pod které je vloženo například i jízdní kolo, ruční vozík nebo potahové vozidlo. Nyní jsme si udělali trochu jasno v tom, jak nám legislativa označuje cyklisty, tak se také musíme podívat na nezbytná dopravní značení, se kterými se můžeme setkávat v průběhu cestování po cyklostezkách nebo i cyklotrasách. Veškeré informace o značení na cyklotrasách najdeme ve vyhlášce Ministerstva dopravy a spojů v předpisu č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích. 11
1.1.3 Cyklistické dopravní značení a značené trasy Jelikož je velmi mnoho dopravních značení, která slouží pro provoz na pozemních komunikacích, ale i cyklostezkách, proto vyberu dle mého názoru ty, které považuji za důležité. Cyklistické dopravní značení[2,3]
C8a – Stezka pro cyklisty
C10a – Stezka pro chodce a cyklisty C10b – Konec stezky pro chodce
C8b – Konec stezky pro cyklisty
C14a – Cyklisto, sesedni z kola
a cyklisty
IP7 – Přejezd pro cyklisty A19 – Upozornění na pohyb
B8 – Zákaz vjezdu cyklistům
cyklistů na silnici
IS 21b – Směrová tabulka vlevo
IS 20 – Návěst před křižovatkou IS 19b – Směrová tabule pro
IS 19a – Směrová tabule
Světelná signalizace pro cyklisty
V8 – Přejezd pro cyklisty
cyklisty
Světelná signalizace pro chodce a cyklisty
V14 – Jízdní pruh pro cyklisty E12a-b - Vjezd cyklistů v protisměru
IS 21d - Konec cyklistické trasy
IS10e – Nepřímé levé odbočení
povolen
E12c – Povolený směr jízdy cyklistů 12
Posledních šest značení se řadí k nově vzniklým. Tyto dopravní značky vešly v platnost 14. září 2010, na základě schválení vyhlášky Ministerstva dopravy č. 247/2010 Sb., měnící vyhlášku č. 30/2001 Sb. A jejich hlavním záměrem je, zlepšit podmínky na silnicích pro cyklisty a motoristy současně, aby nedocházelo ke zbytečným nehodám. Stejně jako u dopravního značení, které nesmí chybět k lepší orientaci cyklistů, tak i cyklistické značení trasy má své opodstatnění, neboť jej dělíme do tří skupin – nadregionální, regionální a místní CZT. Podle toho v jaké třídě se daná trasa nachází, podle toho můžeme poznat, jakého charakteru je. Cyklistické značené trasy[4] Co se týče významu je možné cyklistické značené trasy (CZT) rozdělit do tří skupin
Dálkové - nadregionální CZT – které jsou vyznačeny mezi vzdálenými cíli. Jejich značení je jednocifernými (CZT I. třídy) a dvojcifernými čísly (CZT II. třídy). Tyto trasy by měly mít zajištěno ubytování, servis, mapy, občerstvení. Tyto CZT mají funkci především rekreačně- turistickou.
Regionální CZT - je důležité, aby tyto trasy měly návaznost na síť místních CZT. Tyto trasy mají funkci jak dopravní tak i rekreační. Jsou považovány za CZT III. třídy (značení trojcifernými čísly) a CZT IV. třídy (jsou značeny čtyřcifernými čísly).
Místní CZT – jsou považovány za CZT IV. třídy (jsou značeny čtyřcifernými čísly). Mají funkci dopravní i rekreační.
1.1.4 Cykloturistika z pohledu cestovního ruchu Cykloturistika je jedna z forem turistiky, aktivní cestování zaměřené na poznání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti na kole, nejčastěji pomocí speciálně upraveného cestovního kola (trekking bike) nebo horského kola (mountain bike). Populární se stávají package bike and ride (kombinace dopravy vlakem a jízdy na kole), zvyšuje se kvalita služeb pro cykloturistiku, budovány jsou cyklostezky, cykloturistické trasy, místní cyklotrasy, dálkové cyklotrasy a naučné stezky pro cykloturisty.[5] 13
Cykloturistika v České republice prožívá boom. Tak to alespoň vypadá podle tempa rozvoje cyklistických tras. V Česku je podle průzkumu agentury CzechTourism přes 37 tisíc km cyklistických tras a stezek, zhruba tolik jako ve 4,5krát větším Německu.[6] V kraji Vysočina má cykloturistika velkou oblibu mezi cyklisty, což hlavně dokazuje množství cyklotras a cyklostezek, které v tomto kraji vznikají a propojují další kraje na území České republiky včetně sousedních států. Toto dokládá i skutečnost, že Magistrát města Jihlavy a další městské a obecní úřady se velmi často podílejí, právě na vzniku těchto tras.
1.2 Historie cyklistiky a cykloturistiky 1.2.1 Počátky cyklistiky Jako prvopočátek, kdy se objevilo první kolo, lze označit rok 1817, kdy německý baron Karl Friedrich Drais von Sauerbronn si nechal patentovat přístroj s dřevěným rámem, pevným kolem vzadu a řiditelným vpředu. Avšak úplně první kolo s označením velociped vzniklo z rukou pařížského karosáře Perra Michauxa, jež v roce 1861 připojil kliky a pedály k přednímu kolu kostitřasu a tím dal život velocipedu. Ten se stal velmi oblíbeným a v Evropě se náhle objevilo velmi mnoho strojů tohoto typu. Velká popularita velocipedů vedla k tomu, že 31. května 1869 se v Paříži uskutečnil vůbec první závod těchto kol. Tato kola neměla příliš vysokou konstrukční rychlost, neboť jezdila pouze rychlostí maximálně 12 km/h. Díky těmto závodům došlo ke zlepšování celkových vlastností velocipedů, aby mohly jezdit vyšší rychlostí. Toho bylo dosaženo zvětšením velikosti předních kol. Díky připojení pedálů na tato přední kola došlo ke zvýšení maximální rychlosti. Výsledkem všech těchto událostí bylo, že lidé z vyšších vrstev si začali kolo kupovat ve velkém a kolo se tak stalo určitým druhem prestiže a známky bohatství. Cyklistika mezi prostými lidmi se však rozvíjela jen velmi pomalu, neboť ti neměli buď čas, nebo peníze, aby se mohli tomuto sportu věnovat. S nástupem vysokých kol se vyskytl také první problém, neboť takovéto kolo bylo limitováno délkou noh jezdce. Z tohoto důvodu vzniklo kolo značky Rover, jež na trh uvedl Angličan John Kemp Starley roku 1888. Oproti velocipédu bylo toto nové kolo vybaveno koly o průměru 76 cm, což přispělo k lepším ovládacím vlastnostem. Roku 1903 byly ve Francii uspořádány první cyklistické závody okolo Francie a tím došlo 14
ke vzniku dnes nejznámějšího cyklistického závodu Tour de France. První závod měřil 2842 km a vítězem se stal kominík Maurice Garin. Velký dopad na vývoj cyklistiky v Evropě měla první světová válka, která ukončila celkový rozvoj. Kola nicméně získala řadu užitečných funkcí i na bojišti. Obě strany je využívaly pro přesun jednotek, předávání zpráv a převoz munice.
[5]
Po první světové válce mělo rozšiřování kol
rozdílný vývoj ve světě. Zatímco v USA prodej kol poklesl a byl nahrazen automobily, které se ukázaly vhodnějšími prostředky při jízdě na delší trasy. Ve Velké Británii se používání kol i nadále rozšiřovalo, což bylo způsobeno tím, že lidé neměli příliš peněz na to, aby si koupili vozy. Rok 1919 byl rokem, kdy se opět uspořádal závod kolem Francie – Tour de France v celkové délce 5500 km. Vítěz byl vůbec poprvé odměněn žlutým trikotem pro vítěze podle barvy stránek pořádajícího časopisu L´Auto. Tento druh ocenění přetrval až do současnosti. Největšího vrcholu slávy dosáhlo kolo koncem druhé světové války po celé Evropě. V Německu, Holandsku a Belgii začaly vznikat první cyklostezky, jež jsou součástí dopravní infrastruktury až do dnes. Naproti tomu v USA, obliba kol neustále klesala a nastupovaly spíše automobily. Bylo to jistě zapříčiněno také tím, že jsou zde velké vzdálenosti, takže ve vozidle je cesta mnohem pohodlnější a rychlejší. Lze tedy hovořit o tom, že k velké oblibě kol přispěly cyklistické závody, které byly velmi populární. V roce 1974 se objevuje první zmínka o horském kole, kdy cyklisté v Kalifornii začali jezdit na kolech, které nazývali clunker – křáp, kraksna. Prvními horskými koly byly dnes již legendární kola BMX. Jejich existence byla příčinou oživení trhu s cyklistikou. Dnes také horská kola řadíme k nejoblíbenějším u nás.
1.2.2 Cyklistika dneška a budoucnosti Dnes patří cyklistika k nejrozšířenějším sportům na světě. Je to způsobeno tím, že na kole můžou jezdit lidé bez rozdílu věku. Tento sport je také součástí olympijských her, kde najdeme zástupce všech kategorií cyklistiky – silniční, dráhovou, horská kola, triatlon. Moderní cyklistika hraje velmi důležitou roli i ve městech, neboť velkou měrou přispívá ke zlepšení celkové dopravní situace v ulicích velkých měst. Díky velkému množství automobilů, se velmi obtížně pohybuje po městech. Z tohoto důvodu vlády, stejně jako místní úřady, velkou měrou podporují rozvoj sítě cyklostezek, dopravních pruhů pro cyklisty, semaforů a dalších možností, kde se lze pohybovat na kole nebo 15
kolečkových bruslích. Tím se také zasazují o to, aby byla zajištěna větší bezpečnost a nedocházelo k častým dopravním nehodám. Například Amsterodam nebo Kodaň jsou již tak daleko, že vytvořily systém, kdy si cyklista za minimální poplatek zapůjčí kolo na jednom místě a následně jej vrátí na jiném. Kolo dnes často využívají i policisté, záchranáři, právě z důvodu snadné průjezdnosti auty zaplněných ulic. Jak se města k cyklistům stávají stále vstřícnějšími, narůstající měrou vznikají programy, které cyklistiku podporují. Kromě bezpečných cyklistických hřišť a dopravních pruhů pro kola nabízejí některá města dokonce záchranné služby pro cyklisty, kteří někde uvíznou s poškozeným kolem. Existují také programy, v nichž se děti i dospělí učí, jak se chovat v silničním provozu a jak zdolávat všechna úskalí jízdy na silnici. [7] Cyklistika patří dnes k velice oblíbeným sportům a díky velké podpoře ve městech, kde vznikají cyklostezky, cyklotrasy atd., máme ideální podmínky k pěstování tohoto sportu. Do budoucna jistě bude pokračovat tento trend a cyklisté mohou očekávat bezpečnější silnice a venkov se stane taktéž přístupnějším. Čím více cyklistů bude jezdit po městech, tím spíše by mohlo dojít k většímu rozšíření počtu kilometrů jednotlivých cyklostezek a tras v rámci města a jeho okolí. Hlavním záměrem je, aby jízda na kole byla co nejbezpečnější a omezil se kontakt cyklistů a motorových vozidel.
1.3 Začínáme s cyklistikou 1.3.1
Proč jezdit na kole?
Nejen že cyklistika prospívá vašemu zdraví a životnímu prostředí, ale je to i velká zábava. Může ve vás znovu probudit schopnost bavit se. Navíc jde o dostupný prostředek, který šetří čas.
[7]
S kolem může člověk v dnešní motorizované době zažít
velmi mimořádný pocit, totiž jak lze vlastní silou více či méně bez potíží a relativně rychle urazit značnou vzdálenost. Skutečností je, že člověk díky kolu našel způsob, jak se přírodě znovu přiblížit, cítit ji a být s ní v souladu.
[8]
Díky kolu můžeme také
ušetřit spousty času, jelikož nemusíme čekat nikde v zácpě a jistě i nějaké finance nám tento způsob dopravy uspoří. Kolo má nespornou výhodu oproti autu, že nepotřebuje benzín, ale ani větší náklady na údržbu. Když poté jedeme na kole, stačí nám voda 16
a něco malého na jídlo. V dnešní době, kdy se klade velký důraz na ochranu životního prostředí, je potřeba si uvědomit, jak velký vliv má právě kolo na tuto oblast. Tím, že lidé používají k přepravě kolo, účinně tak snižují množství nebezpečných emisí vypouštěných do ovzduší.
1.3.2
Jak vybrat správný druh kola
Mohlo by se zdát, že není třeba se věnovat jednotlivým druhům kol, ale opak je pravdou, jelikož dnes se nejčastěji skloňují tři názvy a to silniční, horské a trekkingové kolo. Z důvodu toho se i jedna otázka dotazníku věnuje tomuto tématu, považuji za nezbytné vytvořit čtenáři jasno v této oblasti. Je tedy zapotřebí si zvolit správný druh kola, který nám bude nejvíce vyhovovat a zároveň bude splňovat veškerá naše očekávání, ať již na cestách do zaměstnání nebo přírody. Silniční kolo První kolo, kterému se budu věnovat, je právě silniční, neboť se jedná o vůbec první kolo, které do roku
1990
patřilo
k tradičním.
Užívalo
se k cykloturistice, protože trh té doby ani jiná kola nenabízel. Silniční kola se řadí k lehkým, která mají Obrázek 2 silniční kolo
velký průměr kol, běžně až 28 palců, úzký ráfek
stejně tak i plášť. Ten se také často nazývá galuska, má minimální vzorek. Tento typ kola je určen především k jízdě na silnici, od čehož pochází i název. Potřebuje specifický povrch, nejlépe hladký, bez nerovností, děr a dalších nepříjemností pro bezpečnou jízdu. Díky galuskám totiž není vhodné zajíždět do terénu, máme velkou pravděpodobnost vzniku defektu na plášti. To však neznamená, že nelze na tato kola dát širší pláště, i to jde, ale příliš se to nedělá. Tuto funkci splňují více trekkingová kola, kterým se budu věnovat dále. Silniční kola jsou vhodná zejména pro ty, kdož mají rádi rychlejší jízdu na kole, proto na tomto kole nemůžeme hledat různé cyklistické doplňky, jako jsou nosiče, světla, blatníky atd. Tento typ kola se dále liší rámem, posedem, který není příliš pohodlný pro delší vyjížďky a řídítky, těm se říká berany.
17
Horské kolo Horské
kolo,
někdy
také
nazývané
jednoduše bike, se liší od předcházejícího silničního několika prvky – robustní konstrukcí rámu, průměrem kola 26 palců a široké pláště, mající výrazný vzorek. Odlišuje se rovněž hmotností, která se obvykle pohybuje v rozmezí
Obrázek 3 horské kolo
12 – 14 kg. Často jsou doplněny i o přední odpruženou vidlici, která je snadno nastavitelná terénu, ve kterém se zrovna pohybujeme. Horská kola jsou ideální do náročného terénu, jakými jsou například nezpevněné lesní nebo polní cesty. Místa, kde jsou kořeny, díry, potoky, menší říčky atd. Nelze však tvrdit, že by se jednalo o nerozbitné kolo, to nikoliv. Má nicméně rozhodně větší odolnost oproti silničnímu kolu. Dle náročnosti terénu, kterému se chceme věnovat, měli bychom volit i kvalitu kola, do něhož budeme investovat. Běžné horské kolo, není příliš vhodné k dlouhým turistickým vyjížďkám. Toto je způsobeno hlavně širokými plášti, jež jsou specifické pro tato kola. Díky větší šířce plášťů musíme počítat s mnohem větší námahou při jízdě po asfaltových cestách, než je tomu u silničních kol. To bude mít za následek rychlejší úbytek našich sil. Trekkingová kola (trek) Poslední typ kola, kterému se budu věnovat a dnes má velkou oblibu mezi cykloturisty, je právě trekkingové kolo. Dalo by se říct, že se jedná o takovou vhodnou kombinaci horského a silničního kola, neboť lze s tímto kolem jezdit Obrázek 4 trekkingové kolo
jednak po silnici, ale i v terénu a výdej sil je přitom velmi vyrovnaný. Rám tohoto kola je sice obdobný jako
u horského, avšak co se týká průměru kola, ten odpovídá silničnímu, stejně jako pláště, které jsou mnohem užší. Tím je zajištěna pohodlnější a snadnější jízda po silnici, zároveň si můžeme dovolit sjíždět i lehčí terén bez větších obav o poškození pláště nebo celého kola. Jelikož trekkingové kolo je určeno pro cestování, najdeme na něm celou řadu doplňků, jakými jsou např. blatníky, nosiče, světla. Lze tedy na nosič jednoduše přidělat brašny, a to nám usnadňuje převoz věcí při cestování. Chceme–li se začít 18
věnovat rekreačně cyklistice, kdy víme, že budeme poznávat krásy České republiky nebo zahraničí ze sedla kola, pak bychom si měli pořídit právě trekkingové kolo. Jedná se o velmi vhodné kolo pro ženy. Ačkoliv je horské kolo velice populární, měli bychom sami zvážit, kam všude budeme jezdit na kole. Nechť tedy každý sám zváží vhodnost koupě
kola,
aby
posléze
nelitoval,
volby
špatného
typu.
Je pravdou,
že ve specializovaném obchodě by se nám mělo dostat odborné rady, pakliže nebude chtít obchodník na nás pouze vydělat. Vždycky můžeme přestoupit na jiný druh kola, je to jenom o našich finančních možnostech. Krosové kolo Ještě bych si dovolil na závěr rozdělení typů kol uvést jeden pojem a tím je krosové kolo. Tento typ se shoduje s trekkingovým kolem, existuje však jediná odlišnost, chybí mu vybavení na cesty – tzn. nosiče, blatníky, …
1.3.3
Základní informace pro cykloturistiku
Cykloturistika se dnes řadí k jednomu z nejlepších způsobů, jak můžeme cestovat různě po světě a ještě k tomu poznávat spousty zajímavých míst ze sedla kola. Pokud se rozhodneme, že pojedeme po nějaké cyklostezce nebo cyklotrase, měli bychom správně zvolit, na co naše schopnosti stačí. Je totiž velký rozdíl, jestli pojedeme pouze po silničním rovinatém úseku nebo zvolíme raději kombinaci terénu, kde je zapotřebí již lepší fyzické zdatnosti. Také odpovídající vybavení kola a všeho co je na takový výlet potřeba. Nejsnadnější na přípravu jsou jednodenní výlety, neboť vše co potřebujeme, dáme do malého baťůžku a můžeme vyrazit. Když se rozhodneme, že pojedeme na vícedenní výlet, je třeba dobře naplánovat, kde budeme nocovat, dostatečné množství jídla, pití, ale také náhradního oblečení. Měli bychom také myslet na to, že by se nám mohlo cestou něco přihodit, proto je dobré mít sebou základní nezbytnosti pro běžné ošetření odřenin, mozolů atd., dále také pro případ menších technických závad i nějaké lepení na kolo. Hlavně nesmíme zapomenout mapu. Dnes často cyklisté využívají GPS navigace a další aplikace v mobilních telefonech. Když tuto přípravu zvládneme, můžeme vyrazit na cyklo výlet. V průběhu cesty kromě toho, že se budeme kochat krásami přírody, měli bychom také sledovat značení, abychom se neztratili. Musíme dbát správného chování, neohrožovat ostatní cyklisty, ale i bruslaře, kteří často 19
využívají cyklostezky pro svoji jízdu. A rozhodně dbát opatrnosti v přírodě, aby nedošlo ke zbytečným úrazům a poškozování životního prostředí, popřípadě zbytečnému ničení cyklostezek a cyklotras včetně vybavení na nich.
1.4 Cyklotrasa Jihlava –Třebíč –Raabs 1.4.1
Vznik cyklotrasy
Myšlenka vybudovat cyklotrasu Jihlava – Třebíč – Raabs vznikla v Třebíči jako reakce na neustále se zvyšující počet cyklistů a jejich přání po aktivním trávení volného času a zdravém životním stylu. Hlavní důraz byl kladen zejména na to, aby průběh trasy vedl co nejvíce lesními a polními cestami. Úsek z Jihlavy do Třebíče je koncipován tak, že vede podél břehu řeky Jihlavy. Cílem nebylo přepravení cyklistů z jednoho bodu do druhého za pomoci nejkratší cesty, ale naopak ukázat jim co nejvíce krás kraje Vysočina. V roce 2002 byla z grantu programu CBC Phare (Cross – Border – Co – operation) tzn. program přeshraniční spolupráce zpracována studie, jež prověřila zájmové oblasti a navrhla dvě možné varianty trasy. Úmyslem tohoto projektu bylo vypracování technického projektu popisujícího jednotlivé úseky, jako jsou délka, šířka, povrch atd. Jelikož se jedná o trasu v délce 120 km, byla realizace rozdělena do tří etap. Hlavní úkol první etapy byl vytvořit úseky se stavebními úpravami potřebnými ke zprůjezdnění celé trasy. V dalších částech realizace se zaměřili na zvyšování pohodlí cest.
1.4.2
Popis cyklotrasy v její celé délce
Trasa má svůj začátek v Jihlavě a vede přes Třebíč až do dalekého městečka Raabs v Rakousku. Je zasazena do krásné krajiny na Vysočině, kdy máme jedinečnou možnost poznat jednak krásné lesy, prostředí podél řeky Jihlavy, ale také i krajská města a život na vesnicích, jimiž trasa prochází. Jeho jedinečnost je zajištěna právě tím, že celá cyklotrasa vede ve velké míře mimo hlavní dopravní vozovky. Projevuje se zde snaha zavést cyklisty na polní a lesní cesty, popřípadě komunikace bez většího provozu. Díky tomu řadíme tuto cyklotrasu k velmi bezpečným z pohledu provozu na pozemních komunikacích. Najdeme tu také úseky ideální pro rodiny s dětmi, jako například Jihlava – Luka nad Jihlavou, kde nalezneme většinou rovinatý úsek s velmi kvalitním povrchem. 20
Dnes jsou rozhodující úseky tohoto projektu v délce jedné třetiny zbudovány v podobě cyklostezky. Velká část těchto úseků je určena i pro vyznavače in – line bruslení. Nespornou výhodu lze najít v možnosti kombinace jízdy na kole a železniční dopravy, pakliže by nám došly síly nebo při vzniku defektu a dalších nepředvídatelných okolností. Jeden z nejhezčích úseků najdeme z Jihlavy do Třebíče. Ten se line podél řeky Jihlavy, avšak v některých místech se z důvodu nemožnosti vedení trasy musí přistoupit k většímu stoupání, jež je na konci odměněno krásným výhledem.
1.4.3
Zajímavé úseky cyklotrasy
Cyklotrasa o délce 120 km prochází těmito městy, městysi a obcemi: Jihlava, Malý Beranov, Velký Beranov, Bítovčice, Kamenice, Brtnice, Luka nad Jihlavou, Chlum, Bransouze, Červená Lhota, Číhalín, Přibyslavice, Petrovice, Třebíč, Mastník, Kojetice na Moravě, Horní Újezd, Šebkovice, Lesůňky, Jaroměřice nad Rokytnou, Blatnice, Moravské Budějovice, Lomy, Jemnice a Dešná a Raabs an der Thaya.[9] Nyní bych rád poukázal na pár zajímavých míst, které by si jistě cyklista neměl nechat při své cestě po cyklotrase z Jihlavy do dalekého Raabsu ujít. Níže uvádím zajímavá místa pro zastavení, včetně stručného popisu a odkazu na informační centra. Ke každému z uvedených míst jsem přiložil i erbový znak daného města (obrázek č. 5). Jihlava – je krajským městem. Najdeme zde kostel sv. Ignáce, jihlavské podzemí, Bránu Matky Boží, hraniční kameny, ZOO. Turistické informační centrum – Masarykovo nám. 96/2, Jihlava, tel: 567 167 158, http://www.visitjihlava.eu Třebíč – nacházejí se zde památky UNESCO – Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť, dále můžeme navštívit kostel sv. Martina a bezesporu i dominantu tohoto města Karlovo náměstí. Turistické informační centrum – Karlovo nám. 47, Třebíč, tel: 568 847 070, www.mkstrebic.cz Jaroměřice nad Rokytnou – nejpoutavější památkou je barokní zámek, Muzeum Otokara Březiny, kaple sv. Kateřiny, sloup Nejsvětější Trojce. 21
Turistické informační centrum – nám. Míru 2, Jaroměřice n Rokytnou, tel: 568 408 026 Moravské Budějovice – jedná se o větší město kousek od Jaroměřic. Nachází se zde Zámek a muzeum, kaple sv. Michala, Chrám sv. Jilií, Masné krámy, Radnice Turistické informační centrum – nám. Míru 31, Moravské Budějovice, tel: 568 408 311 Jemnice – ačkoliv ji neřadíme k velkým městům, má spousty zajímavých památek jako – zámek Jemnice, zámecký park, domy na náměstí, židovský hřbitov, kostel sv. Jakuba Turistické informační centrum – Husova 2, Jemnice, tel: 721 508 737 Raabs an der Thaya – jedná se o malé městečko v Dolním Rakousku se spoustou zajímavostí, jako např. Zámek Raabs, zřícenina hradu Eibenstein, zřícenina hradu Kollmitz, hradby, kostel Všech svatých, zahrady Turistické informační centrum – Hauptstraße 25, Raabs an der Thaya, tel: 43 2846 365, www.raabs-thaya.gv.at
1.4.4
Financování cyklotrasy
Uskupení 25 obcí nazvané „Dobrovolný svazek obcí Jihlava – Třebíč – Raabs“, které se zapojilo do realizace cyklotrasy, má velkou zásluhu na vzniku tohoto projektu. Svazek
těchto
obcí
započal
samotnou
realizaci
cyklotrasy
díky
dotacím
ze strukturálních fondů Evropské unie a také hodně spoléhá na velkou finanční pomoc ze strany obcí, kterými trasa prochází. O další dotace si požádaly z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod a v neposlední řadě nesmím zapomenout i na státní fond dopravní infrastruktury. Pokud bych chtěl pro představu ukázat nějaká přesná čísla, tak například vybudování první etapy v roce 2009 měřící 16 km stálo 67,5 miliónů korun. V roce 2011 se podařilo vytvořit nových 18 km stezky s celkovými náklady 50 miliónů korun. Pokud se podíváme na propagaci, tak na tu získal svazek obcí dotaci ve výši 680 tisíc korun a na značení podél trasy 2,6 miliónů korun. 22
2 Praktická část 2.1 Vyhodnocení dotazníků Pro získání důležitých informací při sběru dat jsem se rozhodl oslovit právě uživatele cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs, kterými jsou zejména cyklisté. Ti tvoří nejlepší ukazatele spokojenosti, případně nespokojenosti s tímto projektem a poskytli mi objektivní poznatky z jejich užívání této trasy. Jako nejvhodnější formu oslovení jsem si zvolil dotazníkovou metodu. Požádal jsem o vyplnění dotazníku 120 cyklistů, kteří projížděli cyklotrasou. Dotazník obsahoval 16 otázek, kdy prvních 13 bylo tvořeno výběrem z nabízených možností, poslední tři otázky byly s možností vyjádření se vlastního názoru. Dotazník byl rozdělen do takových čtyř částí, kdy ta první byla směřována na cyklistické vybavení uživatelů této trasy. Další se věnuje již samotné cyklotrase a zjišťování názorů z pohledu bezpečnosti, náročnosti, spokojenosti atd. Ve třetí části, a pro mne velmi zajímavé, se snažím zjistit, jaký ohlas by mělo, kdyby se na cyklotrase konal cyklistický závod, který by také sloužil ke zviditelnění cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs a zda by byl vůbec zájem ze strany cyklistů o takovýto druh akce. Ve čtvrté části jsem dal prostor respondentům, aby sami vyjádřili vlastní názory na některé otázky, které jsem jim na samý konec nachystal. Na úplném konci se nacházejí dotazy sloužící k částečné identifikaci respondenta, neboť dotazník byl zcela anonymní, proto zde najdeme otázky, jako jsou pohlaví, věk, vzdělání atd. Nyní bych se již rád věnoval vyhodnocování jednotlivých otázek a výsledků z nich obdržených. K jejich znázornění bude využito grafů, které byly vytvořeny za pomoci programu MS Excel, doplněné o další úvahy nad získanými informacemi.
23
Otázka č. 1: Kolo využíváte především k jízdě:
Jako první jsem si zvolil tuto otázku, kde jsem se chtěl dozvědět k jakému druhu jízdy je kolo nejčastěji využíváno, neboť mnohdy kolo nevyužívají lidé pouze k vlastní přepravě, ale také k přepravě materiálu nebo dalších věcí. Nejvíce ze všech oslovených projíždějících cyklistů odpovědělo, že jej užívají hlavně k rekreačním účelům. Tuto variantu si zvolilo 62 % z celkového počtu 120 dotázaných. S velkým odstupem následovala možnost sportovní jízda, kdy tuto odpověď volilo 24 % cyklistů. Třetí místo obsadila s počtem 13 % zdravotní jízda. Jeden cyklista dokonce vybral odpověď jiné, protože kolo využívá k poznávání. Z těchto výsledků nám vyplývá, že nejčastěji se na této cyklotrase projíždějí rekreační cyklisté. Ti, kdož kolo užívají ke zdravotní jízdě, se zase spíše řadili k osobám staršího věku. Naopak sportovní jízdy využívají zejména mladší cyklisté a hlavně z kategorie mužů, i když i ženy se rovněž věnují sportovnímu způsobu užívání kola. Můžeme však směle říci, že z tohoto pohledu si cyklotrasa našla oblibu u všech kategorií uživatelů bez rozdílu věku nebo výkonnostní kategorie.
24
Otázka č. 2: Při jízdě na kole využíváte jakého typu kola:
V následující otázce jsem se snažil zjistit, jakého typu kola cyklisté nejčastěji využívají ke svým projížďkám. S odkazem na teoretickou část, kde se nachází rozdělení druhů kol dle jejich vlastností a využití, měli i zde možnost výběru ze tří variant včetně odpovědi, kde mohli uvádět i jiné typy kol, než se nacházely v možnostech. Z výsledků tedy vyplynulo,
že nejčastěji
uživatelé cyklotrasy jezdili
na trekkingovém
kole
a to v celkovém počtu 47 %, avšak ve velmi těsném výsledku se nacházelo i kolo horské, které si zvolilo ke své jízdě celkem 45 % dotázaných. Následně ve velkém odstupu se nacházeli cyklisté, kteří jezdí na silničním kole a to pouze se 6 %, což je v celku i pochopitelné, neboť cyklotrasa je spíše opravdu uzpůsobena pro jízdu horských a trekingových kol. Se silničním kolem můžete zdolávat jenom vybrané úseky, protože tento typ kola není určen k jízdě v terénu a po nezpevněných místech. Na posledním místě se nacházeli ti, kdož jezdí na jiném typu kola, než který byl v nabídce. Zde jsou například uživatelé používající motokola nebo také kola značky UKRAINA, což se jedná o specifický typ kola. Tento bicykl byl velmi oblíbený v 60. – 70. letech minulého století, ale pro mnohé uživatele je do dnes neodmyslitelnou součástí jejich projížděk krajinou. Lze tedy říci, že cyklotrasu můžeme zdolávat na různém typu kola, ale musíme si k tomu vybrat vhodný úsek, jelikož některé části budeme jenom velmi těžko sjíždět například se silničním kolem, popřípadě s motokolem.
25
Otázka č. 3: Používáte při cyklistice ochranou přilbu na kolo: Tato otázka mi přišla velice vhodná a svým způsobem i zajímavá, neboť velmi často hlavně v letních měsících slýcháme o zprávách, kdy došlo k nějakému zranění cyklisty. Následně se řeší, zda měl či neměl přilbu na kolo, kdyby ji měl, tak zda by mu pomohla nebo ne.
Dle výsledků, které mi z dotazníků vyšly, lze usuzovat a je to i hodně pozitivní zpráva, že mnozí cyklisté si již zvykli používat cyklistickou přilbu při jízdě na kole. Hlavně se jedná o mladší cyklisty, kteří tuto povinnost mají danou zákonem, neboť dle ust. § 58 odst. 1 zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích je cyklista mladší 18 let povinen za jízdy použít ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě[2], ale také i o rodiče s dětmi, jelikož ti jdou vzorem svým dětem a je to také způsob, jak přimět děti, aby chtěly tento prvek, pro někoho velmi nepříjemný, nosit. Další takovou skupinu tvoří i lidé, kteří se řadí do skupiny sportovních cyklistů, ti také dbají o svoje zdraví a bezpečnost. Naopak jsem zjistil, že osobami, které stále odmítají ochranné přilby nosit, jsou starší lidé. Zejména se pak jedná o seniory (z výsledku dotazníku se jednalo o 12 osob z 12 oslovených), kteří to považují za zbytečnost. Je to trochu škoda, jelikož při dopravní nehodě nebo zranění je vcelku jedno, zda se jedná o mladého člověka nebo seniora. V dnešní době se již také klade většího důrazu na design, kvalitu materiálu, ale rovněž i pohodlí, neboť se předpokládá, že cyklistickou přilbu má její uživatel na své hlavě delší čas, proto má mnoho prvků, které přispívají pohodlnějšímu nošení. Cenově 26
jsou též dostupnější, ale měli bychom si rozmyslet, zda investujeme do přilby, která bude ze supermarketu za pár korun, anebo raději vsadíme na kvalitní výrobek, jež splňuje všechna kritéria dle standardů, kde však musíme počítat s tím, že si trochu připlatíme. I přes tyto skutečnosti musím konstatovat – výsledek je velmi pozitivní a lidé více dbají na svoje zdraví.
Otázka č. 4: Zajímá Vás dění kolem cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs: Nyní jsme již opustili otázky věnující se cyklistům a začínáme se více věnovat získání nezbytných poznatků o nově vzniklé cyklotrase Jihlava – Třebíč – Raabs.
Ze všech oslovených cyklistů celkem 68 % odpovědělo, že je dění kolem tohoto projektu opravdu zajímá. Naproti tomu jenom 32 % osob projevilo nezájem o cyklotrasu. Skutečný zájem ze strany lidí o dění na cyklotrase a celkový její vývoj považuji za velmi pozitivní a také by se dalo říci, že se jedná o velké povzbuzení do další práce na tomto projektu a jeho dalším zdokonalování, neboť právě díky respondentům jsem získal nezbytné poznatky, které mají za cíl zlepšení celkového stavu cyklotrasy. Pokud totiž budou cyklisté nespokojeni, tak se jednou projedou vytyčeným úsekem a již vícekrát nebudou mít potřebu se vracet a to by byla velká škoda. To, že 32 % osob projevilo svůj nezájem o dění kolem cyklotrasy, je sice také nezanedbatelné číslo, ale na druhou stranu i ti, kdož se nezajímají, tak ji nakonec užívají a mně poskytli určité informace v mém dotazníkovém šetření. 27
Otázka č. 5: Myslíte si, že je dostatečně zajištěna bezpečnost cyklistů při jízdě po cyklotrase: Otázka bezpečnosti je vždy velice důležitá, neboť mnozí cyklisté se rozhodují o tom, kam pojedou nebo který směr si zvolí podle toho, jak moc bezpečný terén se zde nachází, jakou má cyklostezka či cyklotrasa specifikaci atd.
Jak je patrno z výše uvedeného grafického znázornění valná většina oslovených, přesněji řečeno 74 %, se domnívá, že cyklotrasa Jihlava – Třebíč – Raabs splňuje dostatečné prvky bezpečnosti pro její uživatele. To lze hodnotit velmi pozitivně, neboť to může znamenat, že získá na oblibě mezi cyklisty i díky své bezpečnosti, protože pro mnohé rodiny s dětmi je přijatelnější, když jedou po bezpečném úseku, než když je tomu naopak. Z mého pohledu je tento výsledek také dán tím, že některé úseky jako kupříkladu mezi Jihlavou a Lukami nad Jihlavou se jede v krásném prostředí, kde téměř prakticky nedojde ke kontaktu mezi cyklistou a motorovými vozidly. Avšak našlo se i 26 % těch, kterým se nezdá jako příliš bezpečná pro uživatele. Toto si lze vysvětlit z několika příčin, jelikož se nejedná o vyrovnané úseky, kde se jezdí výhradně po asfaltovém povrchu. Avšak zajíždí se i do lesních cest, které mají někdy i dosti náročné pasáže, jež mohou být slabšími cyklisty považovány za méně bezpečné, mohlo by se dokonce zdát, až nebezpečné. Z tohoto důvodu je to více vyhovující náročným cyklistům, než pro běžné uživatele, ale tomuto tématu se budu ještě věnovat ve své 28
práci v pozdějších otázkách, kde se mohli respondenti sami vyjadřovat k některým svým poznatkům.
Otázka č. 6: Cyklostezka z pohledu náročnosti je pro Vás: Po projetí velké části cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs jsem tuto otázku zvolil úmyslně, neboť jednotlivé úseky jsou velice rozdílné, co se náročnosti týká. Zajímalo mě tedy, jak samotní uživatelé hodnotí tuto trasu. Na vybranou měli číslování jako ve škole, kdy 1 znamenala lehkou trasu a naopak 5 příliš náročnou.
Z výsledků je patro, že pro mnoho uživatelů je tato cyklotrasa středně obtížná 3, což dokázali, jelikož tuto variantu si zvolilo celkem 44 % dotázaných. Jednalo se zejména o ženy, rodiny s dětmi. O její menší náročnosti následně dokazuje i dalších 32 % těch, kdož označili možnost označenou číslem 2. Zde se spíše již nacházeli aktivnější sportovci. Jenom pouhých 5 % cyklistů si zvolilo cyklotrasu za velmi lehkou, ale to se spíše jednalo o ty, kdož se věnují cyklistice pravidelně nebo jsou dokonce účastníky některých ze závodů, které se různě po České republice pořádají. Naproti tomu 19 % si myslí, že tato trasa je náročná až natolik a z tohoto důvodu dostala číslo 4. V této kategorii se hlavně objevovaly ženy (celkem 11) a starší lidé (celkem 12), kteří již nejsou tolik trénovaní na zdolávání náročnějších úseků, ale zase si pochvalovali kupříkladu rovinatou část, která vede z Jihlavy do Luk nad Jihlavou. Ze všech oslovených nikdo nezhodnotil tento projekt jako příliš náročný. Ono opravdu hodně záleží, kterou část cyklotrasy se rozhodneme zdolávat, neboť některé úseky jsou skutečně velmi pohodlné, rovinaté s krásným povrchem, kdežto jiné jsou náročné, větší 29
obtížnost sjízdnosti, která v důsledku špatného počasí se může stát téměř až nesjízdným úsekem. Tomuto tématu se také hodně respondenti věnují v posledních otázkách, kde dostali prostor vlastního vyjádření názoru na věci, které jim vadí a přáli by si je do budoucna změnit.
Otázka č. 7:Jaký druh komunikace upřednostňujete k jízdě na kole:
Otázku s pořadovým číslem 7, jsem si vybral záměrně, jelikož cyklotrasa je tvořena několika druhy povrchů. Můžeme se projíždět jednak po velmi kvalitním povrchu, jakým je asfalt, kde najdou své místo ke sportování i vyznavači kolečkových bruslí (tzv. in – line bruslaři), ale také rodiny s dětmi. Tyto úseky totiž nepatří zrovna k těm náročným. Naopak jsou zde také úseky, kde se nám střídají lesní cesty, hůře sjízdná místa apod. Proto mě zajímalo, jaká část je pro oslovené cyklisty nejpřijatelnější. Jak ukazují výsledky mého dotazování, velká část cyklistů, a to 61 %, upřednostňuje cyklostezky. Když jsem zjišťoval proč tomu tak je, jednoznačně se shodli na tom, že se jezdí více po zpevněných místech, jako je již výše zmiňovaný asfalt. Tuto variantu si také zpravidla zvolili rodiče s dětmi (celkem 19), starší lidé (celkem 12), popřípadě rekreační cyklisté (celkem 43). Na druhém místě se umístily s počtem 32 % hlasů lesní cesty. Zde se spíše projevili mladší cyklisté nebo uživatelé, kteří raději volí trochu adrenalinu před běžnou jízdou po silnici.
Sice je to jistě zajímavý druh
cyklistiky, ale měli by si také tito vyznavači uvědomit, že může lehko dojít k nějakému úrazu. Další co by měli mít vždy na paměti, že svým neuvážlivým chováním mohou poškozovat krajinu, takže jezdit pouze na vymezených místech. A konečně na třetím 30
místě se umístila silnice. V této sekci se objevovali hlavně vyznavači silniční cyklistiky, kteří mají i kola tomu uzpůsobená. V dnešní době, kdy je na silnicích velký provoz, se však jeví tento druh cyklistiky opravdu velmi nebezpečný. A hlavně v případě starších lidí, dochází k velmi častým nehodám, které končí dosti tragicky. Je proto dobře, že v mnohých městech se již zavádějí pruhy pro cyklisty, které by měly zabránit případnému střetu cyklisty s automobilem. Cyklotrasy bez cyklostezek nezvyšují bezpečnost, většinou záleží na vedení trasy. Výsledek také ukazuje, že výše uvedená místa vyhrazená pouze pro cyklisty jsou velice vítána.
Otázka č. 8: Jak hodnotíte kvalitu cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs:
Dalším tématem jsem si zvolil hodnocení kvality cyklotrasy, neboť v poslední části otázek mají cyklisté prostor na vlastní vyjádření. Musíme si přiznat, že když člověk bude chtít, tak vždycky na všem něco najde, o tom není pochyb. Jelikož tento projekt se neustále vyvíjí a sám jsem si dal za úkol najít nedostatky a popřemýšlet o jejich odstranění a zlepšení vnímání ze strany cyklistů, proto vznikla tato otázka. Více než polovina dotázaných, přesně 57 %, označila cyklotrasu z pohledu kvality za dobrou. Mohlo by se tedy zdát, že jsou spokojeni, ale zdání někdy klame a jak jsem zjistil po přečtení posledních volných otázek, skoro každý si nějakou tu maličkost našel. Dalších 27 % oslovených cyklistů hodnotí pouze jako dostačující. Naproti tomu celých 9 % považuje tento projekt za výborný z pohledu kvality. Pouhých 7 % si myslí, že je nevyhovující. Zde vidíme, různé vnímání, mohlo by se zdát až velmi odlišné, 31
avšak nenechme se zmýlit, protože hodně záleží, který úsek jste si zrovna vybrali. Jak jsem již dříve uváděl, některá místa jsou velmi dobře sjízdná, naopak jiná nejsou příliš vhodná pro slabší cyklisty. V době, kdy jsem dělal dotazníkové šetření, nebyly ještě v provozu webové stránky cyklotrasy. Dnes již fungují a máme možnost se podívat na úseky, které jsou vhodné pro rodiny s dětmi, bruslaře a další vyznavače těchto sportů. Musíme dbát na bezpečnost, pakliže se budou cyklisté cítit na trase v bezpečí, budou ji i lépe hodnotit.
Otázka č. 9: Jste spokojeni s novým značením cyklotrasy:
V průběhu roku 2012 vzniklo nové značení na cyklotrase Jihlava – Třebíč – Raabs, z tohoto důvodu mě zajímalo, jak moc jsou cyklisté spokojeni. Výsledek dopadl vcelku dobře, neboť 46 % cyklistů zvolilo možnost, že značení je dobré a tím pádem jim vyhovuje. S celkem vysokým počtem se na druhém místě objevila varianta dostačující, která obdržela 36 %. I když jsem to příliš neočekával, ale 11 % dotázaných vybralo možnost nevyhovující. Pouze pro 7 % se nové značení stalo výborným doplňkem na jejich cestách. A kde můžeme spatřovat některé překvapivé výsledky? Tak snad odpověď najdeme opět na samém konci dotazníku, kde se nacházejí otevřené otázky. Jestliže bych se měl již teď trochu pokusit o zhodnocení, tak spousta lidí si postěžovalo na jisté zmatečné značení, kdy na křižovatce chyběl ukazatel, kudy se má cyklista dále dáti. Není to však pouze tento případ. Musíme si sami uvědomit, že pokud přijede osoba, která není znalá místního prostředí, tak pro ni bude cesta nadmíru obtížná, když nebude mít k dispozici kvalitní značení. Já jsem rád, že se podařilo udělat nové značení, 32
ale i sám, když jsem projížděl některé úseky, nebyl jsem si jist, zda jedu správným směrem. Naštěstí po cestě najdeme i mapy s vyznačením míst, kudy máme projíždět. A až budou k dostání i mapy na infocentrech, tak to bude zase o něco jednodušší dostat se až do místa určení. Proto musíme mít trpělivost, což jsem se snažil vysvětlit i cyklistům, kteří byli trochu rozzlobení, když zabloudili, ale i to k cestování na kole patří.
Otázka č. 10 : Myslíte si, že je propagace cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs dostatečná:
Tuto otázku jsem zařadil do svého dotazníku záměrně. Dnes, když se zavádí na trh jakýkoliv nový produkt, tak je spojen s jistou propagační akcí. Záleží na tom, o jak velkou záležitost se jedná a kolik vynaloží finančních prostředků na to, aby se dostala, do podvědomí těch, kterým je určena. Myslím si, že projekt cyklotrasy je velkého rozsahu a zasloužil by si jistě dobrou propagaci, která by zvýšila zájem ze strany cyklistů a in-line bruslařů. V době, kdy jsem prováděl sběr dat, se dostaly do provozu webové stránky poskytující informace o cyklotrase Jihlava – Třebíč – Raabs. Zajímalo mě však, jaký názor mají na propagaci sami cyklisté. Jestli ji považují za dostačující či nikoliv. Jak je patrno z grafického znázornění, tak 86 % dotázaných označilo propagaci za nedostačující, naopak pouhých 14 % si myslí opak. Právě proto, že jsem očekával v celku negativní vývoj této otázky, následuje ihned otázka další, kde sami respondenti mají možnost navrhnout, jak by si představovali zlepšení propagace. Proto
33
přistoupím k zhodnocení následující otázky, která by se mohla stát nástrojem pro tvorbu budoucí reklamy.
Otázka č. 11: Pokud jste označili odpověď NE. Co by podle Vás pomohlo ke zlepšení propagace:
Jak jsem již uvedl, nyní se jedná o navazující otázku k otázce č. 10, kde se cyklisté vyjadřovali o dostatečnosti propagace. Ti, jež shledávají propagaci jako nedostatečnou, což činilo 86 % osob, měli jedinečnou možnost v této sekci zvolit vhodný prostředek, který by správně zviditelnil cyklotrasu. Dostali na vybranou ze tří dnes asi nejlepších prostředků propagace, kterými jsou televize, internet a noviny, ale také mohli sami vymyslet jinou metodu, která by posloužila ke zviditelnění. Již na první pohled je patrno, že výsledky jsou velmi vyrovnané. Přesto jako vítěz ze všech možných vyšla televize, kterou zvolilo 32 % dotázaných. Je pravda, že mnoho lidí sleduje televizi v různých časech a mnohdy je tam záplava reklam všeho druhu, proto by jistě stálo za zvážení, zda by to nebyl vhodný prostředek. Na druhou stranu to bude jistě velmi finančně náročné, takže by se mohlo stát, že by se vše otočilo a lidé budou vytýkat velké investice do televizní reklamy spíše než do zkvalitňování cyklotrasy, jak už to tak někdy bývá. Na dalším místě skončila možnost internetu s 29 %. Je pravdou, že v loňském roce se dostaly do provozu webové stránky www.jihlava-trebic-raabs.cz, které jsou velmi dobře zpracované. Najdeme zde mnoho potřebných informací, které by se nám mohly hodit na naší cestě. Z mého pohledu je hodnotím velmi pozitivně, i když je jistě pár 34
věcí, které bych se ještě pokusil vylepšit, ale o tom bych se rád zmínil až na samém konci své práce, kde budu věnovat prostor návrhům na zlepšení. Jinak dávám za pravdu těm, kdož zvolili tuto možnost, že v dnešní interaktivní době, kdy mnoho lidí pracuje každý den s internetem, je to jeden z nejlepších prostředků, jak na sebe upozornit. Na třetím místě se umístila reklama v tisku. Tu si zvolilo 22 % dotázaných. Tento druh propagace již byl zvolen, ať se jednalo o jednotlivé články, které upozorňovaly na probíhající práce spojené s realizací cyklotrasy, ale také v souvislosti s otevíráním jednotlivých dokončených úseků. Tato podoba reklamy je jistě méně náročná, než v případě televize a na druhou stranu v kraji je mnoho regionálních deníků, které se mohou také aktivně podílet na propagaci. Poslední místo s nepatrným odstupem obdržela varianta jiná, kde sami cyklisté navrhovali možnosti, jak by si představovali účinnou reklamu. Zde se objevily návrhy jako billboard, rádio, mapy, sportovní akce. Jsem rád, že se zde i takovéto názory našly. Jelikož třeba billboard mi přijde jako zajímavá myšlenka, neboť dnes vidíme velkou spoustu billboardů u silnic, které nám nabízejí mnoho zajímavých i nezajímavých věcí. Tak proč by tam nemohla být zrovna cyklotrasa, která je velmi zajímavá a dělá reklamu celému kraji. Co se týká reklamy v rádiu, z mého pohledu je méně efektivní, neboť co potenciální zákazník nevidí, to ho asi příliš nezaujme. Nedá se však označit za špatný druh reklamy. Mně osobně se ještě líbí názor propagace na sportovních akcích. To je jistě dobrá myšlenka, protože když cyklisté uvidí někde takovouto reklamu, může u nich vzbudit zájem zjistit skutečný stav věci a osobně vyzkoušet cyklotrasu.
35
Otázka č. 12: V případě konání cyklistického závodu na cyklotrase Jihlava – Třebíč – Raabs, zúčastnili byste se:
Tato otázka má své opodstatnění, i když by se to tak na první pohled nemuselo zdát. Já jsem si však dal za cíl vytvořit nějaký produkt, který by napomohl další propagaci cyklotrasy. Tak vznikl nápad na uspořádání cyklistického závodu v rámci cyklotrasy a chtěl jsem se dozvědět od cyklistů, zda by vůbec o takovýto projekt měli zájem. Podle prvotních výsledků by se mohlo zdát, že až takový zájem by nebyl. Opak je však pravdou, jelikož respondenti i v případě, že dali možnost neúčasti na závodu, tak by je lákalo se podívat jako diváci. Jinak celkem 56 % osob odpovědělo kladně. Jednalo se hlavně o muže, avšak našly se zde zájemkyně i z řad žen (celkem 8). Naopak 44 % dotázaných zvolilo variantu NE. I když tu nastal problém s tím, že mnozí by se nechtěli účastnit aktivně jako cyklisté, ale spíš jako diváci, takže v případě, kdy by se započítávali i ti, kdož chtějí se pouze přijít podívat, tak by se hranice odpovědi ANO posunula až na 81 %. To už se domnívám je v celku zajímavé hodnocení. Do kategorie těch, kteří by se nezúčastnili, se zařadily zejména ženy a lidé staršího věku. Naopak u mladých lidí a aktivních cyklistů se tento projekt shledal s velmi pozitivním přijetím, což mě potěšilo, že lidé mají o takovéto akce stále zájem.
36
Otázka č. 13: V případě, že Ano, pak byste se do závodu zapojil/a jako:
V předchozí otázce jsem řešil, zda má vůbec smysl přemýšlet o vzniku nějakého cyklistického závodu v rámci cyklotrasy, která by dopomohla další propagaci. Nyní již známe výsledky a podíváme se na to, jakou formou účasti by se cyklisté na takovém závodě prezentovali. Z těch co si zvolili v předcházející otázce ANO, by se celkem 64 % dotázaných postavilo na startovní čáru jako cyklisté. Potěšilo mě, jak velký počet oslovených cyklistů by se rád zúčastnil závodu z pozice aktivního účastníka. Mezi těmito se nacházeli muži i ženy, ačkoliv mužů je samozřejmě větší část, ale to není pro nás rozhodující. Důležité je, že vůbec nějaký zájem se projevil. Na dalším místě se umístili diváci, neboť tuto variantu si vybralo 36 % oslovených cyklistů. V tomto čísle se neuvádějí ti, kdož v minulé otázce odpověděli NE a pak mi sdělili, že jako diváci by se však přišli podívat. Do této kategorie hojně spadali starší lidé a ženy, ale i muži se dali do kategorie diváků. Ono je pravdou, že ne pro každého je závodění, ale zase na druhou stranu není důležité, aby každý zvítězil. Nejdůležitější je zúčastnění se a to, že se celá akce vydaří. Když bych to tedy měl shrnout, musím konstatovat zájem ze strany těch, kteří byli s touto myšlenkou obeznámeni. Proto bližší seznámení s tímto projektem provedu v další části po skončení vyhodnocování dotazníku. Abych ještě nezapomněl zmínit, byla ještě možnost účasti jako sponzor. Tu si však nikdo nevybral a je pravdou, že to je jedním z důvodů, proč podobné akce končí nebo se neopakují. Sponzoring dnes nepatří k příliš oblíbeným činnostem a najít dobrého sponzora je dosti náročná práce.
37
Otázka č. 14: Co Vám chybělo při projíždění cyklotrasou Jihlava – Třebíč – Raabs? V následujícím tématu jsem se zaměřil na to, co cyklistům chybělo v průběhu cesty po cyklotrase. Jelikož se objevovalo mnoho odpovědí, vybral jsem ty nejčastější, které trápí cyklisty asi nejvíc. Cyklistické značení - nejvíce jim asi vadilo zmatečné značení, kdy se v některých úsecích cyklista dostane na rozcestí a mnohdy neví kudy kam, aniž by se nemusel vracet zpátky. Dalším zajímavým názorem je, že se nacházejí dvě značení současně patřící dvěma různým trasám, kdy najednou jedno mizí a to může vést taktéž k tomu, že se cyklista ztratí. Spousta cyklistů se také velmi často zmiňovala o mapách, kterých by mohlo být rozmístěno více. Našel se dokonce i jeden cyklista, který uvedl přesné souřadnice místa, kde se dle jeho názoru nachází zmatečné značení – 49°17´55. 358“N, 15°45´17. 734“E a 49°15´53. 767“N, 15°46´53. 953“E. Občanská vybavenost - našly se i takové názory, kdy po cestě nebylo příliš možností ke koupi nějakého občerstvení, neboť spousty obchodů jsou o víkendu zavřené a hostince na vesnicích otvírají také až v pozdějších hodinách, pakliže se nejedná až o večerní hodiny. To samé se týkalo i servisů pro kola při vzniku možného defektu. S tímto problém asi nikdo příliš nic nenadělá, jelikož dle mého názoru jen těžko přemluvíte někoho, aby otevřel svůj obchod nebo hostinec již dopoledne, respektive v sobotu a neděli, když to běžně nedělá. Na jednu stranu je to opravdu škoda, ale věřím, že tvůrci tohoto projektu budou namítat a řeknou vám, že si máte vzít svačinu, popřípadě to není tak daleko do většího města, kde supermarkety otevřeno mají i o víkendech stejně jako restaurace. Informační mapy - zajímavým názorem byly chybějící informační tabule o místech, kterými zrovna projíždíme, včetně zajímavostí, které se dají navštívit. Velký důraz byl kladen i na větší množství odpočívadel, kde by se mohly tyto mapy nacházet. S tímto názorem se celkem i ztotožňuji, neboť součástí odpočívadla je prostor, kde by mohla být instalována mapa cyklotrasy a zatím tam jsou pouze prázdné plochy. Toto jsou asi největší problémy spatřované očima cyklistů. Našli se však i třeba tací, kterým chybělo více terénu, což mě překvapilo, když si vezmu, jak některé úseky jsou 38
terénem obohacené. Bylo však i spousta těch, kterým nechybělo vůbec nic, a byli spokojeni.
Otázka č. 15: Co Vás nejvíc potěšilo při užívání cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs? Poslední tři otázky, které byly součástí dotazníku, jsem vytvořil jako otevřené, takže zde konečně dostali cyklisté prostor k tomu, aby mohli sdělit svůj názor bez toho, aby si volili nějakou variantu. Není vůbec jednoduché takovéto otázky vyhodnocovat, neboť co člověk to jiný názor. V této otázce se však překvapivě celkem spousta cyklistů shodla na stejné odpovědi. Vznik cyklotrasy - jednou z nejčastějších odpovědí, která zazněla, byla ta, že cyklisty nejvíc potěšil samotný vznik tohoto projektu a jeho následná realizace, včetně umístění do krásného prostředí. Respondentům, ale i mně, se velmi líbí zvolené místo, kdy projíždíme krásnou krajinou, nerušeni vozidly. V tomto směru se opravdu nedá mnoho vytknout. Hodně záleželo, na kterém úseku jsem sbíral zrovna údaje. Například mezi Jihlavou a Lukami nad Jihlavou si uživatelé velmi pochvalovali povrch, po kterém jezdí. Zní to logicky, neboť v tomto úseku se opravdu nachází jedna z nejvydařenějších částí, protože zde najdeme nový asfaltový povrch, velkou část trasy jedeme téměř po rovince a ještě podél řek Jihlavy – opravdu ideální, zejména pro rodiče s dětmi, in – line bruslaře a rekreační nenáročné cyklisty. Místa k odpočinku - co se také objevovalo v odpovědích, bylo to, že vznikla různá odpočívadla podél cyklotrasy, viz příloha č. 3. Je to jistě dobře, neboť mají cyklisté jedinečnou možnost si v průběhu cesty odpočnout, dát si malé občerstvení a užívat si krásného prostředí, kterým se pohybují. Toto vše je však závislé na tom, že se budeme všichni o tyto doplňky dobře starat a nebudeme je žádným způsobem poškozovat nebo ničit. Bohužel, když jsem projížděl po cyklotrase, již jsem našel místa, kde tato odpočívadla byla poničena sprejery nebo různými rytinami. Velká škoda, že si lidé nepovažují toho, co jim někdo druhý v podstatě daruje, aby měli nějaký způsob, jak využívat volný čas. Všechno totiž stojí spousty peněz a pochybuji, že jen tak někdo dá další investice do znovu opravení, popřípadě vybudování nových prostor, kde by mohli cyklisté chvíli posedět a odpočívat. 39
Příroda – velká část respondentů odpověděla, že je velmi potěšila krásná krajina, kterou cyklotrasa vede. S tím musí souhlasit asi každý, kdo již měl možnost cestovat touto trasou. Je sice pravdou, že tvůrci projektu neměli pramalou zásluhu na tom, jak příroda vznikla, ale naopak mají velkou zásluhu na tom, že ji do této krajiny zasadili tak, aby co nejméně poškozovali tyto krásy. Asfaltový povrch - když jsem sbíral informace v úseku Jihlava – Luka nad Jihlavou, mnoho cyklistů si pochvalovalo velmi kvalitní asfaltový povrch, který se zde nachází. Je to velká pravda, že se velmi pohodlně jede a nejen cyklistům, ale i in – line bruslařům, kteří se zde hojně nacházejí. Je sice škoda, že není takový povrch v průběhu celé cyklotrasy, ale to už by se jednalo o cyklostezku, a neměli bychom možnost se projet i lesními a polními cestami. Právě ta členitost činí tento projekt tolik zajímavým. Jak je vidět, je toho mnoho, co cyklisty těšilo na cestách a našli se i tací, co si pochvalovali nové značení, i když těch bylo mnohem méně, než těch co si na něj stěžovali.
Otázka č. 16: Setkal jste se během jízdy po cyklotrase Jihlava – Třebíč – Raabs s nějakými nedostatky a jakými? Poslední otázka, na kterou cyklisté odpovídali, byla, zda se v průběhu cyklotrasy setkali s nějakými nedostatky a pakliže ano, tak s jakými. Toto téma jsem nezvolil z důvodu, abych hledal chyby a kritizoval tento projekt, ale naopak, abych měl možnost ve spolupráci s ostatními zapracovat na odstranění případných nedostatků. Kvalita některých úseků - velká spousta oslovených cyklistů si často postěžovala na kvalitu některých úseků – okolí Přímělkova, Mastník okolí Pekelného kopce, Bransouze, Helenín. Je to opravdu velmi sporná výtka, neboť se nepředpokládá, že neustále pojedeme po silnici a kvalitním asfaltovém povrchu. Je sice pravda, že sám jsem měl možnost se přesvědčit o úseku, který byl jen s obtížemi sjízdný, ovšem toto bylo zapříčiněno těžkou technikou, jež daným úsekem projela. Tím pádem zde zůstaly vyjeté koleje, kdy se na kole jen velmi těžko v tomto jede. Přesněji řečeno se jedná o úsek mezi Slavicemi a Mastníkem, kde se projíždí lesem. Propagační materiály – v tomto případě ani tak nejde uživatelům o propagační materiál jako takový, ale spíš o něco, kde by byla vyznačena přesná trasa, kudy se mají 40
po cyklotrase vydat. Přispělo by to také k lepší orientaci na trase. V době, kdy jsem prováděl sběr informací, opravdu ještě žádné takovéto materiály nebyly uvedeny do oběhu, ale po rozhovoru s paní Ing. Navrkalovou, mi bylo sděleno, že vše je na dobré cestě a letáky se již chystají pro informační centra. Předpokládám tedy, že dnes jsou již k dostání. V tomto kontextu bych se rozhodně přimlouval o větší informovanost pracovnic na informačních centrech. Bohužel z vlastní zkušenosti jsem se přesvědčil, že na některých takovýchto zařízeních nevěděly, kudy vůbec takováto cyklotrasa vede, a nebyly schopné mě nasměrovat, například IC Jemnice, IC Třebíč. Věřím však, že se mnohé již zlepšilo. Průjezdnost cyklotrasy – v tomto problému se jedná o to, že mnohdy při průjezdu zahrádkářskými koloniemi je trochu problém s bezohledným chováním jednotlivých zahrádkářů. Ať již se jedná o nevhodné parkování vozidel, natahování hadic, elektrických prodlužovaček a dalších věcí přes cyklotrasu. A konečně trochu problém se vzájemnou tolerancí mezi cyklisty a in-line bruslaři. Jde totiž o to, že bruslaři často mají sluchátka na uších a nevnímají cyklisti, pokud nejedou dva vedle sebe, a tím zaberou celou šíři trasy. S tímto problém se lze setkat jednak v úseku Jihlava – Luka nad Jihlavou, ale také i v části Třebíč – Poušov. Ačkoliv je zde silnice rozdělena pro každý směr, spousta uživatelů to nerespektuje. Našlo se i pár takových, co si i nadále stěžovali na značení na cyklotrase, ale mám pocit, že tomuto tématu jsem věnoval již spoustu řádků. Zajímavou poznámkou byly naplaveniny písku, popadané větve, listí na trase. Stojí to jistě za zamyšlení, jestli by se s tím dalo něco dělat, neboť takto dochází k omezení některých úseků a v případě in – line bruslařů v podstatě nemožnost užívat tento prostor. Záleží však na tom, jakým způsobem by se toto dalo ošetřit a jestli by se na to ještě našly finanční prostředky v rozpočtu. Nebyli však jenom ti, co našli chyby, protože byli i cyklisté, kteří nenašli jediný nedostatek v průběhu cyklotrasy, respektive úseku, který si sami měli možnost vyzkoušet. Ono asi při vyplňování takovýchto otázek, musí být člověk realista a uvědomit si, co je a není možné realizovat.
Vyhodnocení informací o cyklistech Nyní již přistoupím k poslední části svého vyhodnocování dotazníku a tím jsou samotní respondenti. Budu hodnotit základní informace o cyklistech, jelikož se jednalo 41
o anonymní dotazník, tak těmito fakty jsou pohlaví, věk, vzdělání atd. o těch, kdož se zúčastnili dotazníkového šetření.
Genderové rozložení respondentů
Tady bych chtěl podotknout, že z celkového počtu 120 oslovených cyklistů, byla dle předpokladů větší část mužské populace, a to celých 63 %. Naproti tomu ženy zastávaly 37 % dotázaných. Můžeme tedy říci, že téměř jedna třetina byly ženy a to je opravdu velmi pozitivní. Tento výsledek totiž značí narůstající oblibu tohoto sportu i mezi ženami, což je jistě dobře. Jediný fakt, který se ovšem potvrdil, že z celkového počtu žen valná většina byla středního věku, popřípadě starší. Domnívám se, že respondentky v těchto věkových kategoriích vyjíždějí na kola zejména se svými manželi, eventuálně dětmi či vnoučaty. U mladších ročníků zřejmě chybí motivace a možná i nezájem ze strany svých vrstevníků. Z mého pohledu vidím celkem zřejmý rozdíl mezi ženami a muži v tom, že ženy rády absolvují jízdu za doprovodu, kdežto muži ve většině případů dávají přednost samostatné jízdě.
42
Cyklisté podle vzdělání
Ze všech cyklistů, kteří se zúčastnili šetření, bylo celých 45 % s nejvyšším dosaženým vzděláním vysokoškoláci. S minimálním odstupem se za touto skupinou s celkovým počtem 44 % umístili lidé se středoškolským vzděláním. Respondentů, kteří byli vyučeni v nějakém oboru, se zúčastnilo 11 %. Vidíme, že cyklistice potažmo cykloturistice se věnují lidé bez rozdílu vzdělání. Je ovšem pravda, že některé skupiny lidí mají mnohem méně volného času na to, aby jezdili na kole, než jiní. Může to být i zaměřením povolání oslovených respondentů. Lidé často pracují především tzv. hlavou, tedy mentálně, a chybí jim dostatečný fyzický pohyb. Zřejmě i proto častěji sáhnou po možnosti vzít si kolo a projet se krajinou, na nic nemyslet a spíše „si dát do těla“ a dostat ze sebe přebytečnou energii. Přispívají tak ke zlepšování svého celkového fyzického i psychického zdraví.
43
Rozdělení podle zaměstnání
Nejčastěji oslovenými cyklisty byli zaměstnanci z řad veřejné služby a soukromého sektoru. Ti měli shodně 28 %, následně se objevovali podnikatelé. Dále se mi podařilo oslovit i ženy na mateřské dovolené a starší lidi z řad důchodců, což považuji za velmi hodnotné informace, neboť právě rodiče s dětmi a staří lidé obvykle mají nejvíce výhrad k některým skutečnostem.
Věkové kategorie cyklistů
Dnes není cyklistika sportem určitého věku, proto mě zajímalo, jaké věkové rozložení se zde nachází. Nejčastěji jsem oslovil cyklisty ve věku 26 – 35 let, dále pak 46 - 55 let a 18 – 25 let. Co mě velmi potěšilo, že poměrně i zajímavou část tvořili uživatelé nad 56 let. To dokazuje, že cyklotrasa není pouze pro mladší uživatele, ale může ji využívat 44
každý bez rozdílu věku, i když ne všechny úseky jsou jim určeny. Také je to důkazem toho, že jsem se snažil o obsažení všech kategorií a tím jsem zajistil objektivnost získaných dat.
2.2 Návrhy a doporučení V této části bych se chtěl věnovat návrhům, opatřením a doporučením, která by směřovala k větší spokojenosti uživatelů cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs a také zvýšila počet zájemců o tento projektu. Jak vyplynulo z výše uvedených údajů, získaných na základě dotazování mezi cyklisty, co se týká spokojenosti s cyklotrasou, tak ve velké míře byly ohlasy pozitivní. Zejména je kladně vnímána skutečnost, že cyklotrasa vůbec vznikla a je možnost jezdit bezpečně na kole, aniž bychom museli sledovat provoz aut, a ještě k tomu jedeme krásnou krajinou. Když se podívám na všechny informace, které mi poskytl dotazník, musím jednoznačně konstatovat, že některé výstupy mě překvapily příjemně a jiné naopak. O kvalitě cyklotrasy svědčí jistě skutečnost, že velká část uživatelů jsou rekreační cyklisté. Z tohoto důvodu se lze domnívat, že cyklotrasa není až tak náročná na svoji sjízdnost. Uživatelé mají stále v oblibě ke své jízdě využívat horská a trekkingová kola. Co mě velmi potěšilo, byl fakt, že cyklisté v hojném počtu užívají cyklistické helmy. Mezi cyklisty také převládá potřeba získávání informací o dění kolem tohoto projektu. Z jejich pohledu se jedná o vcelku bezpečnou trasu. Co se týká náročnosti, tak ji shledávají jako středně obtížnou. Snad právě proto velká část oslovených byla rekreačními cyklisty. Ti dávají přednost cyklostezkám, zejména pak kvalitnímu asfaltovému povrchu. Cyklotrasa se jim, co do kvality, jeví jako dobrá, i když samozřejmě se nějaké výhrady vždycky najdou. Ty hlavně patřily novému značení, kde sice zvítězila možnost, že je dobré, ale mnohdy se tu objevovaly jisté výhrady. Jako kámen úrazu se ukázala propagace, která je z pohledu uživatelů nedostatečná. V odpovědích na tuto otázku sami poskytli pár návrhů, jakým způsobem by se to mohlo podařit vylepšit, například využitím internetu, televize, billboardů atd. V další části se již mohli vyjadřovat cyklisté k mému vlastnímu nápadu na zlepšení propagace, a tím by bylo uskutečnění cyklistického závodu v rámci cyklotrasy. Mě, coby tvůrce této myšlenky, potěšil zájem ze strany oslovených cyklistů. Proto se následně budu této 45
otázce ještě podrobněji věnovat, stejně jako otázce zlepšení celkové propagace cyklotrasy. V poslední části dotazníku dostali respondenti jedinečnou možnost se vyjádřit k tomu, co je potěšilo nebo naopak zklamalo, popřípadě jim chybělo při průjezdu touto trasou. Díky těmto třem posledním otázkám jsem měl možnost získat vlastní názor uživatelů, aniž by museli volit některou z nabízených variant. Po vyhodnocení těchto odpovědí jsem přesto zjistil, že v mnohých ohledech se spolu často odpovědi shodují. Hlavně se to týkalo otázky map, propagace, kvality úseků, ale i radost nad realizací cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs. Jsou takové dvě hlavní otázky, které mi po zhodnocení tohoto dotazníku vyvstaly na mysli. Jednou z nich jsou některé úseky, na něž si cyklisté občas postěžovali. Tento problém z mého pohledu je asi opravdu jen velmi těžko řešitelný, neboť bohužel do některých částí cyklotrasy jezdí i těžká technika, jakou jsou traktory. Těžko asi někdo zakáže „lesákům“ pracovat v lese jenom s ohledem na cyklotrasu. Zde je to trochu slepá ulička, i když se domnívám, že do budoucna jistě dojde ještě k dalšímu vylepšení této trasy a cyklisté budou mnohem spokojenější. Druhou otázkou byly propagační materiály a propagace cyklotrasy jako celku. Zde si myslím, že by se jistě mohlo něco zlepšit. Měl jsem jedinečnou možnost získat všechny propagační materiály, které budou poskytovány na informačních centrech. Musím konstatovat, že jejich kvalita je co do obsahu velmi rozdílná. Jako nejlepší hodnotím rozhodně rozkládací brožuru, jejíž součástí je jednak mapa, kudy cyklotrasa vede, včetně doplňkových obrázků z nejzajímavějších míst a krátký popis této trasy. Druhý v pořadí je pouze oboustranný letáček, kde najdeme upoutávku na zajímavá místa s krátkým popisem trasy, doplněného o malou, avšak pro laika neznalého okolního prostředí, ne moc přehlednou mapu. Posledním propagačním materiálem je kartička, která z mého pohledu je velmi nepraktická, jelikož mapka je tak malá, že cyklista dle ní nemůže jet a jediné pozitivum představuje upoutávka na zajímavá místa (viz. příloha č. 5). Podle mého názoru by bylo mnohem vhodnější kromě první verze rozkládacích brožur, které se opravdu povedly, zkusit doplnit již existující cyklo mapu s vyznačenou cyklotrasou Jihlava – Třebíč – Raabs. Po stranách této mapy by mohly být uvedeny některé typy na ubytování, stravování, cyklo servisy, ale i mnohé zajímavosti, které jsou 46
po cestě k vidění. Věřím, že pro značnou část cyklistů by to byl vítaný prvek a svým způsobem i vyřešení jistého problému. Vznik této cyklo mapy na letošní sezónu, řeší tolikrát zmiňovaný problém na chybějící mapy s vyznačenou trasou během projížďky. Snažím se na tuto otázku dívat z pohledu cyklisty, kdy v cizím prostředí raději zainvestuji do mapy, která mi posléze pomáhá v lepší orientaci. Tuto práci píši také z důvodu, jelikož jsem se snažil najít prostředek, jakým by se dala cyklotrasa lépe propagovat, aby přilákala více cykloturistů. Z tohoto důvodu jsem do svého dotazníku vložil otázky č. 12 a č. 13, které mi měly pomoci zjistit, jestli by byl zájem o cyklistický závod, pakliže by se uskutečnil v rámci cyklotrasy. Myslím si totiž, že pro mnohé cyklisty je to lákavá záležitost účastnit se cyklo závodu a nejde jenom o to zvítězit, ale vyzkoušet si taky něco nového. Jak vyplynulo ze šetření, pořádání takovéto akce by vyvolalo jistý zájem mezi cyklisty, ať již by se jednalo o aktivní účast na závodu, nebo pouze z řad diváků. Spousty těch, kteří se podíleli na dotazníkovém šetření, si právě zvolili možnost, že by se účastnili jako cyklisté a další jako diváci. Cyklistický závod „O vítěze cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs“ Moje představa o tomto závodu je zcela jasná. Závod by se uskutečnil se startem v Jihlavě a končil by v cílovém městě Třebíč. Ačkoliv název závodu zahrnuje i poslední partnerské město Raabs, uskutečnil by se pouze mezi těmi prvními dvěma. Jedná se totiž o takový nejlepší úsek, kde cyklisté pojedou po kvalitním asfaltovém povrchu, ale také budou muset zdolávat některé náročnější úseky, doplněné o stoupání a samozřejmě i terén. Velkou výhodou této tratě by jistě byla skutečnost, že bychom udělali různé výkonnostní kategorie, kdy slabší cyklisté a děti by měli na vybranou kratší verzi závodu. Kupříkladu pro děti by byla ideální část v okolí Luka nad Jihlavou, kde najdeme krásný asfaltový povrch s rovinatou částí vedoucí podél řeky Jihlavy. Financování závodu - problémem asi každé takovéto akce je zajistit dostatečné množství financí, popřípadě najít vhodné sponzory, aby účastníci mohli být nějakým způsobem motivování a následně za své výkony patřičně oceněni. Podle toho, zda by se podařilo zajistit dostatečné množství financí, bylo by zavedeno i startovné, které by se pohybovalo v rozumné výši. Samozřejmě toto by se netýkalo dětí, které by měly 47
účast zcela zdarma. V tomto ohledu by jistě bylo vhodné každého z cyklistů ocenit upomínkovým diplomem za účast v tomto závodě, zejména pak pro nejmenší účastníky jsou tyto ceny velmi hodnotné. Organizační náležitosti – z organizačního pohledu by bylo nezbytné zajistit lékařskou službu v případě, že by došlo k nějakému úrazu a dostatečný počet osob pořadatelské služby – tito by byli rozmístěni po celé délce cyklotrasy a v případě nějakého problému, zranění atd., by byli nápomocni. Propagace závodu – k propagaci tohoto závodu by bylo možné využít jednak místní rádiovou stanici Vysočina, ale také i lokálních deníků, jakými jsou Třebíčské listy, Horácké noviny, Jihlavské listy a další. Své místo by si jistě našla i reklama na internetových stránkách pořádajících měst – Jihlava a Třebíč. Jako zpestření této akce by nebylo vůbec na škodu pozvat nějakou známou osobnost. Pro mě je touto osobností například třebíčský cyklista Zdeněk Joch, který patří k legendám v cyklistice.
Monitoring cyklistů Při tvorbě mé bakalářské práce jsem měl v podstatě dva zásadní úkoly. Jedním bylo zjištění, zda jsou cyklisté spokojeni s nynější podobou této trasy a dalším úkolem bylo vymyslet způsob lepší propagace cyklotrasy včetně provedení sčítání cyklistů. Jak jsem již výše popsal, tak zde uvádím pár možností, jakým způsobem by se dala zlepšit celková propagace cyklotrasy. Jako hlavní uvádím závod v úseku Jihlava – Třebíč, který by byl veden právě po cyklotrase. Mým dalším úkolem bylo provést monitoring cyklistů ve vybraných lokalitách. Metodu, kterou jsem si zvolil, bylo běžné počítání těch, kteří projeli úsekem v odpoledních hodinách v čase od 14 – 16 hod., a v místě kde jsem měl své stanoviště. Dosti často se jednalo i o lidi, jež jsem následně oslovil k vyplnění mého dotazníku. Zvolil jsem si tři místa. Prvním bylo odpočívadlo u Luk nad Jihlavou, další takové jsem našel kousek za Petrovicemi u Třebíče, kde se také nachází jedno z míst k odpočinku. Posledním vytipovaným místem bylo u Jemnice na Třebíčsku. Velký vliv na sčítání mělo zejména počasí, neboť dny jsem zvolil vždy stejné a to byla sobota, popřípadě neděle. Jako nejvíce vytížený úsek se mi dle očekávání potvrdila část Jihlava – Luka nad Jihlavou, kde se jedná opravdu o velmi krásný úsek podél řeky Jihlavy. Na druhém místě se umístila lokalita 48
u Petrovic, zde se taktéž ukázalo v celku dostatečné množství cyklistů. Hlavně je zde výhoda nové cesty s kvalitním povrchem, kdy už není potřeba jezdit po komunikaci, která místy připomíná spíše tankodrom od těžké techniky jezdící z místního zemědělského družstva. Na posledním místě se umístila lokalita u Jemnice. Zde jsem měl opravdu co dělat, aby se mi podařilo oslovit dostatečné množství cyklistů. Tento úsek není zatím příliš využíván, ale věřím, že do budoucna se to jistě změní. Pro lepší přehlednost jsem počty cyklistů umístil do tabulky. Tabulka č. 1: Monitoring počtu cyklistů Název lokality
Červenec – sobota
Srpen – neděle
120
144
Petrovice u Třebíče
28
26
Jemnice
12
20
Luka nad Jihlavou
Zdroj: vlastní
49
3 Závěr Podle výsledků, které se mi podařilo zjistit po vyhodnocení všech obdržených dotazníků, musím konstatovat, že lidé jsou opravdu rádi za vznik projektu Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs. Při sběru informací jsem slyšel spousty kladných hodnocení na stranu této trasy, ale nebylo to pouze kladné hodnocení, našlo se i mnoho cyklistů, kteří našli některé nedostatky. To mi ovšem pomohlo naplnit celkové poslání této práce, jelikož mým hlavním úkolem bylo zjistit spokojenost či nespokojenost cyklistů a dále najít způsob, jak ještě zvýšit tuto spokojenost a najít nedostatky, které by se měly odstranit. Ke spokojenosti cyklistů bych rád přispěl i já spolu s mojí bakalářskou prací, neboť mým záměrem mimo jiné bylo zjistit, zda by mezi uživateli byl zájem o cyklistický závod v rámci této trasy, který by současně sloužil ke zvýšení propagace cyklotrasy. Výsledky ukázaly, že mezi uživateli by byl opravdu velký zájem o to, kdyby se takovýto cyklistický závod uspořádal. Tím by se jistě zvýšilo povědomí o tomto projektu a jistě by to přilákalo i nové investory. Výsledky dotazníků odhalily, že velká část oslovených cyklistů je spokojena s celkovým stavem této cyklotrasy. Avšak mnoho respondentů uvedlo několik stejných problémů. Po jejich vyhodnocení vyplynulo, že kde jeden viděl problém, druhý jej tam zase nespatřoval. Ovšem jako nejproblematičtější se ukázalo značení, které je součástí cyklotrasy. Značný počet dotazovaných se shodl na tom, že není dostačující. Z tohoto důvodu bych byl rád, kdyby moje práce přispěla právě ke zlepšení značení podél cyklotrasy, aby se cyklisté neztráceli v některých úsecích. Potěšilo mě zjištění, že je vytvořená nová mapa, určená výhradně pro cyklotrasu Jihlava – Třebíč – Raabs viz příloha č. 5. To považuji za dobrý krok ke zlepšení na cestě po cyklotrase. Stačí již jenom, aby se tato mapa dostala i k cyklistům a hned se jim bude jezdit lépe. Velké potěšení u mne zapříčinilo i zjištění, že tato mapa je k dostání na vyžádání zcela bezplatně na informačních centrech. Posledním bodem mé práce byla snaha přispět ke zvýšení atraktivity tohoto produktu. Tento záměr se mi podařil díky představení konceptu cyklistického závodu v rámci cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs. Dle získaných poznatků z dotazníků by byl mezi uživateli značný zájem o takovýto projekt. 50
Ze získaných odpovědí od oslovených cyklistů, dále vyplynula nutnost zlepšit celkovou propagaci cyklotrasy. Jak uváděli respondenti, bylo by vhodné investovat do propagace na internetu a vytvoření poutačů informujících o možnosti využití této trasy. Věřím, že tato bakalářská práce dopomůže k odstranění zjištěných nedostatků a bude mít za následek větší spokojenost mezi cyklisty. A snad se i v dohledné době podaří celé dokončení projektu Cyklostezky Jihlava – Třebíč – Raabs, aby se cyklisté mohli po této trase projíždět v celé její šířce a kráse.
51
Použité citace [1]
MOUREK, D. Cykloturistika Současný stav a perspektivy v České republice.
1. vydání, Praha: Czech Tourism, 2011. 129 str. ISBN 978-80-87560-00-6. [2]
Cyklistika Krnov. PETR MIKESKA. Cyklistika Krnov [online]. 2006 [cit. 2013-02-
17]. Dostupné z: http://www.cyklistikakrnov.com [3]
Úplné znění zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích
a o změnách některých zákonů (Zákon o silničním provozu). Vyd. 8. Praha: Armex, 2010, 118 s. Edice kapesních zákonů. ISBN 978-80-86795-82-9. [4]
KLUB ČESKÝCH TURISTŮ RADA ZNAČENÍ. Učební texty pro značkaře díl N
značení cyklotras. Praha, 2007. [5]
ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu.
Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 2012, 768 s. ISBN 978-807-2018-802. [6]
Koktejl. Ústí nad Labem: Czech Press Group a.s, 2008. ISSN 1210-4353.
[7]
SIDWELLS, Chris. Velká kniha o cyklistice. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2004, 240 s.
ISBN 80-720-9585-4. [8]
KONOPKA, Peter. Cyklistika: rádce pro vybavení, techniku, trénink, výživu, závody
a medicínu. Překlad Jana Hájková, Tomáš Neumann. Jablonec nad Nisou: Jana Hájková, 2007, 198 s. Kolo pro život. ISBN 978-802-5402-580. [9]
DOBROVOLNÝ SVAZEK OBCÍ "CYKLOSTEZKA JIHLAVA - TŘEBÍČ -
RAABS". Cyklostezka Jihlava - Třebíč - Raabs[online]. 2012 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.jihlava-trebic-raabs.cz/
52
Knižní zdroje SIDWELLS, Chris. Velká kniha o cyklistice. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2004, 240 s. ISBN 80-720-9585-4. Úplné znění zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (Zákon o silničním provozu). Vyd. 8. Praha: Armex, 2010, 118 s. Edice kapesních zákonů. ISBN 978-80-86795-82-9 LANDA, Pavel a Jitka LIŠKOVÁ. Rekreační cyklistika: výběr kola, technika jízdy, děti a kolo. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 91 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 80-247-0726-8. RŮŽIČKA, Jiří. Utopie nebo realita cyklistické dopravy v ČSFR. 1. vyd. Brno: Dopravní klub České a Slovenské Federativní Republiky, 1992, 47 s. ISBN 80-9013390-8. NĚMCOVÁ, Marie. Škola jízdy na kole. Vyd. v KK 1. Praha: Knižní klub, 2011, 109 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-242-2390-2. MOUREK, Daniel. Cykloturistika: současný stav a perspektivy v České republice. Vyd. 1. Praha: CzechTourism, 2011, 129 s. ISBN 978-80-87560-00-6 KONOPKA, Peter. Cyklistika: rádce pro vybavení, techniku, trénink, výživu, závody a medicínu. Překlad Jana Hájková, Tomáš Neumann. Jablonec nad Nisou: Jana Hájková, 2007, 198 s. Kolo pro život. ISBN 978-802-5402-580. HAYMANN, Florian a Ulrich STANCIU. Jak dokonale zvládnout horské kolo. 1. vyd. Překlad Nora Martišková. Praha: Grada, 2009, 125 s. Jak dokonale zvládnout. ISBN 978-802-4727-752.
Internetové zdroje http://www.jihlava.cz/cyklostezka-jihlava-trebic-raabs-stav-projektu-k-1-9-2010/d478852/p1=76435 Cyklistika Krnov. PETR MIKESKA. Cyklistika Krnov [online]. 2006 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.cyklistikakrnov.com
53
Klub Českých turistů. Klub českých turistů [online]. Klub českých turistů, Revoluční 1056/8a, 110 05, Praha 1: Copyright © Klub českých turistů & Michael Stanovský, 2011. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms Česko jede. S-48-120/2011 [online]. Copyrights 2011 © CESKOJEDE.cz. 2011. Dostupné z: http://www.ceskojede.cz DOBROVOLNÝ SVAZEK OBCÍ "CYKLOSTEZKA JIHLAVA - TŘEBÍČ RAABS". Cyklostezka Jihlava - Třebíč - Raabs[online]. 2012. Dostupné z: http://www.jihlava-trebic-raabs.cz/
Novinové zdroje Třebíčské noviny. Třebíč: Parola spol. s r.o., Fritzova 34, Jihlava, 2012. ISSN MK ČR E 11734. Turistické noviny. Jihlava, Kosmákova 10: 20-20 Vision Graphics, spol. s r. o., 2012, roč. 2012, březen. ISSN mk čr e 18952.
Zdroje obrazové dokumentace Obrázek č. 1 Cyklistika Krnov. PETR MIKESKA. Cyklistika Krnov [online]. 2006 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.cyklistikakrnov.com Obrázek č. 2 Cykloobchod.cz: Jízdní kola Čechman. Cykloobchod - Jízdní kola Čechman [online]. Ostrov nad Ohří, 1993, 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.cykloobchod.cz/ Obrázek č. 3 Cykloobchod.cz: Jízdní kola Čechman. Cykloobchod - Jízdní kola Čechman [online]. Ostrov nad Ohří, 1993, 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.cykloobchod.cz/ Obrázek č. 4 Nanobike.cz: BRADSKÝ CYKLO&SPORT. Nanobike [online]. Liberec, Ul. 5. května 66/45: © 2008 Jan Kahoun, 2010, 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.nanobike.cz/ Obrázek č. 5 Krásné česko. Http://www.krasnecesko.cz [online]. Zábřeh: copyright (c) 2003
-2012
Kamler,
2003,
2013
[cit.
2013-03-16].
Dostupné
z: http://www.krasnecesko.cz/erby.php?letter=84&tp= 54
Přílohy Příloha č. 1: Nové cyklistické značení IS 21a
Zdroj: vlastní foto Příloha č. 2: Kámen osazený deskou s názvem projektu
Zdroj: vlastní foto 55
Příloha č. 3: Odpočívadlo určené pro uživatele cyklotrasy
Zdroj: vlastní foto
Příloha č. 4: Cyklo mapa pro Cyklotrasu Jihlava – Třebíč - Raabs
Zdroj: vlastní foto
56
Příloha č. 4: Propagační materiály k cyklotrase Jihlava – Třebíč –Raabs
Zdroj: vlastní foto Příloha č. 5: Propagační materiály k cyklotrase Jihlava – Třebíč – Raabs zadní strana
Zdroj: vlastní foto 57
Příloha č. 6: Ukázka dotazníku užitého ke sběru informací
Dotazník pro uživatele cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs 1. Kolo využíváte především k jízdě: sportovní rekreační zdravotní
jiné ……………………
2. Při jízdě na kole využíváte jakého typu kola: horské silniční trekingové
jiné ……………….
3. Používáte při cyklistice ochranou přilbu na kolo: Ano Ne 4. Zajímá Vás dění kolem cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs: Ano Ne 5. Myslíte si, že je dostatečně zajištěna bezpečnost cyklistů při jízdě po cyklotrase: Ano Ne 6. Cyklotrasa z pohledu náročnosti je pro Vás (1 jednoduchá, 5 velmi obtížná): 1 2 3 4 5 7. Jaký druh komunikace upřednostňujete k jízdě na kole: silnice lesní cesty cyklostezky jiné …………………. 8. Jak hodnotíte kvalitu cyklotrasy Jihlava – Třebíč - Raabs: výborné dobré dostatečné nevyhovující 9. Jste spokojeni s novým značením cyklotrasy: výborné dobré dostatečné
nevyhovující
10. Myslíte si, že je propagace cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs dostatečná: Ano Ne 11. Pokud jste označili odpověď Ne. Co by podle Vás pomohlo ke zlepšení propagace: noviny internet televize jiné …………… 12. V případě konání cyklistického závodu na cyklotrase Jihlava – Třebíč – Raabs, zúčastnili byste se: Ano Ne 13. V případě, že Ano, pak byste se do závodu zapojil/a jako: cyklista divák sponzor jiné ……………..
58
14. Co Vám chybělo při projíždění cyklotrasou Jihlava – Třebíč – Raabs …………………………………………………………………………….. 15. Co Vás nejvíce potěšilo při užívání cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs: ……………………………………………………………………………….. 16. Setkal/a jste se během jízdy po cyklotrase Jihlava – Třebíč – Raabs s nějakými nedostatky a jakými? ………………………………………………………………………………..
Údaje o respondentovi: muž
pohlaví
žena
počet obyvatel bydliště
do 3 tis
3-10 tis
10-50 tis
věk
do 17 let
18-25
26-35
základní/vyučen
vzdělání
zaměstnání
50-100 tis 100- 1 mil nad 1 mil 36-45
46-55
střední
56 a více
vysokoškolské
zaměstnanec veřejné služby
zaměstnanec soukromý sektor
podnikatel /živnostník
v domácnosti/mateřská
důchodce
student / nezaměstnaný
Místo dotazování: Datum:
Tazatel:
59