VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Praxe studentů v zahraničí Bakalářská práce

Autor: Markéta Skřebská Vedoucí: PhDr. Eva Půlkrábková Rok: 2011

Copyright © 2011 Markéta Skřebská

Anotace Bakalářská práce na téma Praxe studentů v zahraničí je tvořena teoretickou a praktickou částí. V teoretické části se zabývám představením a popisem činnosti Vysoké školy polytechnické v Jihlavě s akcentací na obor Cestovní ruch, detailně na organizaci předmětu Praxe CR. Cílem práce je zhodnotit kvalitu a význam zahraniční praxe studentů cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. K dosažení tohoto cíle bylo u vybraného segmentu provedeno dotazníkové šetření.

Klíčová slova: Cestovní ruch. Praxe v zahraničí. Semestrální praxe.

Annotation The bachelor's thesis on the topic Student´s abroad practice is composed of theoretical and practical part. In theoretical part I deal with the introduction and description of the College of Polytechnics in Jihlava, with accentuation of the course travel/tourism in detail the organization of subject Practice. The aim of this thesis is to assess the quality and importance of abroad practice of tourism students of College of Polytechnics in Jihlava. To achieve this aim it has been carried out by selected segment the questionnaire survey.

Key words: Tourism. Abroad practice. Semestral practice.

Na tomto místě bych ráda poděkovala zejména vedoucí bakalářské práce PhDr. Evě Půlkrábkové za odborné vedení práce a cenné rady. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří jakkoliv přispěli při tvorbě této práce a v neposlední řadě svým nejbližším za podporu během celého studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 16. 5. 2011 ...................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod .......................................................................................................................... 8

2

Teoretická část ......................................................................................................... 10 2.1

Cestovní ruch ................................................................................................... 10

2.1.1 2.2

4

Praxe studentů oboru Cestovní ruch na VŠPJ .................................................. 12

2.2.1

Vysoká škola polytechnická Jihlava ......................................................... 12

2.2.2

Obor Cestovní ruch na VŠPJ .................................................................... 14

2.2.3

Předmět Praxe CR ..................................................................................... 16

2.3 3

Definice cestovního ruchu ........................................................................ 11

Práce v zahraničí .............................................................................................. 18

Praktická část .......................................................................................................... 20 3.1

Dotazníkové šetření .......................................................................................... 20

3.2

Analýza dotazníkového šetření ........................................................................ 21

3.3

Shrnutí výsledků dotazníkového šetření .......................................................... 38

Závěr ....................................................................................................................... 40

Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 42 Seznam obrázků, tabulek a grafů .................................................................................... 44 Seznam příloh ................................................................................................................. 45

7

1 Úvod Dnešní doba si žádá odborníky a specialisty a mladí lidé si uvědomují hodnotu kvalitního vzdělání. V posledních letech stále roste počet absolventů vysokých škol. Lidé vidí ve vysokoškolských titulech prestiž a vnímají je jako záruku dobrého uplatnění na trhu práce, od kterého očekávají i odpovídající platové ohodnocení. Někteří na to přijdou dříve, jiní si to uvědomí, až když začnou s hledáním práce. Teoretické znalosti, ať už jakkoliv rozsáhlé, zkrátka nestačí. Chybí jim praxe. Už naši předkové věděli, že praktické zkušenosti jsou k nezaplacení, a proto po vyučení posílali své potomky do světa na zkušenou. Dnešní mladá generace už si také začíná uvědomovat nutnost praxe. Jejich možnosti jsou mnohem větší než tehdy a na rozdíl od svých předků mohou vycestovat za prací opravdu téměř do celého světa. Důkazem jsou mnohé společnosti a agentury, nabízející zprostředkování pracovních pobytů, stáží apod. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě je jednou z mála škol, která nutnost praxe chápe, a proto se rozhodla zařadit ji do studijního plánu. Studenti cestovního ruchu mají během studia povinnost absolvovat celkem 22 týdnů odborné praxe. Ta je rozdělena do několika částí, z čehož té největší je věnován celý jeden semestr. Studentům se tedy naskýtá ideální možnost spojit absolvování povinné semestrální praxe se zahraničním pracovním pobytem. Téma mojí bakalářské práce je: Praxe studentů v zahraničí. Podnětem k zpracování tohoto tématu mi byl pracovní pobyt na řeckém poloostrově Chalkidiki, který jsem absolvovala právě v rámci povinné semestrální praxe. Pracovala jsem jako servírka a barmanka v hotelu Portes Beach a přesto, že se nejednalo o pozici, ke které by bylo nutné vysokoškolské vzdělání, byla mi tato praxe cennou zkušeností a přínosem. Doplnila jsem si znalosti v oblasti hotelnictví, zdokonalila jsem se v cizích jazycích, naučila jsem se více si věřit a jednat asertivně, našla jsem si mnoho nových přátel z různých koutů světa a v neposlední řadě jsem měla možnost cestovat a poznat řeckou kulturu a mentalitu. Výběrem tohoto tématu bych chtěla poukázat na neocenitelný význam zahraniční praxe. V teoretické části bakalářské práce se věnuji nejdříve významu pojmu cestovní ruch. Dále se pak zabývám představením a popisem činnosti Vysoké školy polytechnické

8

v Jihlavě, především pak nabízeného oboru Cestovní ruch a následně i organizací předmětu Praxe CR, který je součástí tohoto oboru. Část je věnována i problematice práce v zahraničí. Cílem praktické části je zhodnotit kvalitu a význam zahraniční praxe studentů cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava. K dosažení tohoto cíle bylo u vybraného segmentu provedeno dotazníkové šetření, jehož analyzování pomohlo ke zjištění názorů studentů a vyvození závěrů. Součástí praktické části je i shrnutí, které obsahuje interpretaci výsledků dotazníkového šetření. V této práci je čerpáno především z knižních a internetových zdrojů, Směrnice k praxím oboru CR VŠPJ a v neposlední řadě z vlastních zkušeností.

9

2 Teoretická část 2.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky. [6] Cestovní ruch přináší naší společnosti v mnoha směrech značnou přidanou hodnotu a vytváří příležitosti bez velkých investic. Nabízí pracovní příležitosti v kvalifikovaných profesích, ale i v těch, pro něž není žádná zvláštní kvalifikace nutná. Tam, kde se úspěšně rozvíjí, na sebe cestovní ruch nabaluje mnoho dalších činností (např. řemesla, umělecká řemesla nebo provozování nejrůznějších sportovních i kulturně-uměleckých činností). Oživuje kulturní, historické, technické či přírodní atraktivity (např. hrady, zámky, muzea, galerie, skanzeny apod.). (RYGLOVÁ K., 2009, str. 7) Při zabezpečování služeb účastníků cestovního ruchu dochází k prolínání činností různých odvětví a oborů národního hospodářství. Cestovní ruch má interdisciplinární charakter, proto je velmi obtížné vymezit jeho postavení v národním hospodářství. Ve vyspělých zemích cestovního ruchu je velmi často používán termín průmysl cestovního ruchu. Tímto termínem je označována hospodářská činnost typická pro cestovní ruch, jako např. hotelnictví, restaurační stravování, činnost cestovních kanceláří a další služby. (PETRŮ Z., 1999, str. 41-42) Cestovní ruch je rovněž ukazatelem životní úrovně obyvatelstva. Společenské funkce cestovního ruchu: •

podílí se na všestranném rozvoji osobnosti,

•

umožňuje obnovu duševních a fyzických sil,

•

je nástrojem preventivně léčebného působení,

•

slouží k účelnému využití volného času,

•

pomáhá vytvářet nový životní styl – přenosem zvyků a návyků z jiných zemí nebo oblastí,

•

slouží jako nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka,

10

•

přispívá k vzájemnému poznání a porozumění mezi lidmi,

•

motivuje k získávání jazykových znalostí,

•

vědecko-informační

funkce – výměna informací, vědeckých poznatků

(kongresová turistika), •

ekonomické funkce – vytváří řadu pracovních příležitostí,

•

vliv zahraničního cestovního ruchu na platební bilanci státu. [6]

Jak už bylo řečeno, cestovní ruch tvoří významnou součást světové ekonomiky i hospodářství jednotlivých států. V některých oblastech dokonce tvoří hlavní zdroj příjmů obyvatel. Ve 20. století se stal běžnou součástí životního stylu mnoha lidí, zejména ve vyspělých zemích. Na jedné straně je zdrojem přínosů, které jsou závislé na vložených nákladech. Jako s každým druhem podnikání, i s cestovním ruchem jsou však na straně druhé spojena určitá rizika a negativní jevy, zejména v podobě škod na životním prostředí. [6]

2.1.1 Definice cestovního ruchu Cestovní ruch, pokud jde o jeho původní význam, byl považován za jiný výraz pro cestování. Je definován vícero způsoby, ale žádný z nich není zcela vyčerpávající. Například podle AIEST – Mezinárodní sdružení expertů cestovního ruchu, definujeme cestovní ruch jako „souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání.“ (RYGLOVÁ K., 2009, str. 11) Další definice vykládá pojem cestovní ruch jako „krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností.“ Tato definice zní jednoduše, ale není plně výstižná. Nezahrnuje například lukrativní oblast služebních cest, kde hlavním smyslem cestování je práce, nikoli zábava. Je také nesnadné určit, jak daleko člověk musí cestovat nebo kolik nocí musí strávit mimo domov, abychom jej mohli považovat za turistu. Mezi cestovním ruchem a cestováním nepochybně existuje silná spojitost. (HORNER S., SWARBROKE J., 1996, str. 53) Definice cestovního ruchu se přiklánějí buď k cíli poptávky, nebo nabídky. Definice orientovaná nabídkově obvykle popisuje nabízené produkty, tj. to, co by měl turista

11

prožít. Definice orientovaná poptávkově se soustřeďuje na chování turistů a jejich potřeby. Na základě shrnutí názorů některých autorů a určitých základních rysů, resp. tří hlavních motivů pro účast na cestovním ruchu lze cestovní ruch definovat jako „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, zpravidla ve volném čase, a to za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi.“ (PETRŮ Z., 1999, str. 26) Za mezník v definování cestovního ruchu lze považovat Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu, pořádanou v červnu 1991 Světovou organizací cestovního ruchu v Ottavě. Na této konferenci bylo konstatováno, že cestovní ruch současné doby je nejen významným faktorem světového obchodu, ale i účinným faktorem ekonomického, kulturního a sociálního rozvoje národních celků, avšak přes veškerou snahu odborníků různých zemí stále existují problémy v jeho vymezení i statistickém sledování. Následně byl 250 představiteli z 91 zemí podán jednotný návrh na unifikaci základních pojmů souvisejících s cestovním ruchem a cestováním na národní i mezinárodní úrovni. Unifikace je spojena s přesnou klasifikací a vymezením pojmů. Má nejen sjednotit používanou terminologii, ale zároveň umožnit unifikaci sběru a zpracování statistických údajů o cestovním ruchu. Od té doby existuje následující definice UNWTO: „Cestovní ruch (tourism) je definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště) a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (INDROVÁ J., 2009, str. 12)

2.2 Praxe studentů oboru Cestovní ruch na VŠPJ 2.2.1 Vysoká škola polytechnická Jihlava Vysoká škola polytechnická Jihlava navazuje na tradici vysokého školství v Jihlavě. V 50. letech 20. století vzniká v Jihlavě Pedagogický institut a úspěšně se rozvíjí. Po několika letech činnosti však v Jihlavě končí a po zrušení kraje Jihlava v roce 1960 je v následujícím období postupně převeden

Obrázek č. 1: Logo VŠPJ [1]

12

do Brna. Do uvolněné budovy po Pedagogickém institutu detašuje Vysoká škola zemědělská v Brně své 1. ročníky a stále se rozšiřující výuka zde probíhá několik desítek let – až do roku 1994. V roce 1994 se rozhodnutím rektora Vysoké školy zemědělské v Brně ruší detašované pracoviště v Jihlavě a po několika desetiletích působnosti se opět stěhuje do Brna. Na uvolněnou rozsáhlou budovu je vázán vznik Vyšší odborné školy Jihlava (1994). [2] Od svého vzniku je tato škola s pomaturitním studiem budována ve vysokoškolském stylu se záměrem pozdější transformace na veřejnou vysokou školu - za velmi silné podpory Města Jihlavy a později i nově vzniklého Kraje Vysočina. V roce 2004 je Parlamentem České republiky přijat a prezidentem Václavem Klausem podepsán zákon 375/2004 Sb. o zřízení Vysoké školy polytechnické Jihlava. Transformací z VOŠ tak vzniká první neuniverzitní1 veřejná vysoká škola v České republice a v krátké době jsou akreditovány první studijní obory. [2] VŠPJ uskutečňuje akreditované studijní programy bakalářského typu a programy celoživotního vzdělávání, včetně Univerzity třetího věku. Obecným cílem studia v akreditovaných studijních programech je poskytnout zájemcům možnost získat profesně orientované vzdělání s výrazně praktickými výstupy. Významnou součástí studia jsou týdenní, třítýdenní a semestrální praxe. Po složení státní závěrečné zkoušky a obhajobě bakalářské práce získává absolvent diplom a titul bakaláře (Bc.) a zároveň možnost pokračovat ve studiu v navazujících magisterských programech na jiných vysokých školách v tuzemsku nebo v zahraničí. Studium v akreditovaných studijních programech trvá 3 roky a probíhá prezenční formou, v některých oborech také kombinovanou formou. Studijní nabídka se průběžně rozšiřuje o nové studijní obory. [1] V současné době jsou na Vysoké škole polytechnické vyučovány studijní obory Finance a řízení (prezenční i kombinovaná forma studia), Cestovní ruch (prezenční i kombinovaná forma studia), Počítačové systémy (prezenční i kombinovaná forma studia), Aplikovaná informatika, Porodní asistentka a Všeobecná sestra. [3]

1

Neuniverzitní vysoká škola má ze zákona č. 111/1998 Sb. (zákon o vysokých školách) stejné postavení jako univerzitní vysoké školy. Odlišuje se pouze 3 atributy - nemůže poskytovat vzdělání v doktorských studijních programech, nečlení se na fakulty a její vědecká rada se nazývá akademickou radou. [1]

13

Budova VŠPJ se nachází v centru města, přímo u autobusového nádraží a s dobrým spojením na vlakové nádraží. Budova je účelně přizpůsobena pro potřeby studentů, mimo jiné jsou v ní jazykové učebny, počítačová hala, studovna a knihovna s více než 30 000 svazky. Škola disponuje vlastní menzou nabízející obědy a večeře, ubytování je možné na vysokoškolských kolejích, anebo lze využít široké privátní nabídky. [1]

2.2.2 Obor Cestovní ruch na VŠPJ Obor Cestovní ruch je na VŠPJ vyučován v rámci studijního programu Ekonomika a management. Základním cílem studia je poskytnout studentům prakticky zaměřené bakalářské vzdělání v ekonomické oblasti, použitelné v různých oblastech cestovního ruchu i v dalších činnostech. Hlavní důraz je přitom kladen na praktickou použitelnost získaných vědomostí. Zaměření studia vychází z nezbytných teoretických základů a je doplňováno o praktické zkušenosti absolvováním odborných praxí. Široká nabídka volitelných předmětů umožňuje studentům specializovat se na jednotlivé oblasti cestovního ruchu (cestovní kanceláře a agentury, hotely, informační centra, státní správu, krajské úřady) a zvyšuje šance k dalšímu studiu nebo umožňuje úspěšné zařazení absolventa do praxe. Cílem studia je umožnit studentům získat odborné znalosti a dovednosti potřebné pro řešení specializovaných úkolů v praxi. Absolventi oboru se uplatní na všech pracovištích cestovního ruchu, popř. mají možnost dalšího studia v navazujících magisterských programech. [4] Od akademického roku 2010/2011 jsou studentům oboru Cestovní ruch nabízeny specializace: •

Podnikání v cestovním ruchu

•

Šetrné formy cestovního ruchu

•

Management volného času

•

Lázeňství a wellness

•

Veřejná správa v cestovním ruchu

•

Kulturní cestovní ruch

•

Informační systémy v cestovním ruchu

14

Dovednosti a schopnosti absolventa a možnosti uplatnění: •

řídící činnosti podnikatelských a veřejnosprávních subjektů, činnosti související se založením a chodem podnikatelského subjektu

•

komunikace v pracovním týmu, koordinace pracovních postupů a součinnosti jednotlivých útvarů v podniku

•

koordinace činností různých podnikatelských a veřejnosprávních subjektů činných v cestovním ruchu na úrovni města, regionu, státu

•

odborné činnosti ve službách aktivního a pasivního cestovního ruchu s ohledem na specifika jednotlivých teritorií, národností a zájmových skupin

•

používání základních nástrojů řízení v oblasti pracovněprávních vztahů

•

plánování činností, sestavování rozpočtů a vyhodnocování dosažených ekonomických výsledků

•

využívání integrovaných informačních systémů a dalších informačních technologií při poskytování služeb cestovního ruchu

•

činnosti průvodců a delegátů

•

orientace v právních normách a předpisech cestovního ruchu, kvalitní ovládání právních základů vedení účetnictví

•

analýza finančních situací, včetně základních daňových otázek, a vyhledání optimálních řešení

•

střediskové řízení firmy z pohledu manažerského i nákladového, včetně dopadů na účetní a daňový systém

•

aplikace marketingového řízení v oblasti cestovního ruchu

•

uplatnění se v oblasti personálního a finančního managementu institucí veřejné správy (informační středisko, kulturní památka, odbory cestovního ruchu městských a krajských úřadů) nebo různých typů podniků působících v cestovním ruchu [4]

15

Výuka je zajišťována jak akademickými pracovníky katedry, tak externími učiteli z jiných vysokých škol a také odborníky z praxe. Katedra spolupracuje s obdobnými katedrami v České republice i v zahraničí a podílí se na zajišťování domácí a zahraniční praxe studentů. Kromě toho zajišťuje zkoušky průvodců cestovního ruchu pro veřejnost. [4]

VŠPJ je členem významných organizací a asociací v oblasti cestovního ruchu: •

Asociace hotelů a restaurací ČR

•

Asociace průvodců cestovního ruchu v ČR

•

Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

•

Společnost vědeckých expertů cestovního ruchu

2.2.3 Předmět Praxe CR Předmět Praxe CR je povinnou součástí studia na VŠPJ a jeho cílem je především doplnění získaných vědomostí o praktické poznatky. Organizace tohoto předmětu je upravena „Směrnicí k praxím oboru cestovní ruch“ (dále jen „Směrnice“). Praxe můžeme dle Směrnice rozdělit na tři druhy: •

týdenní praxe formou zájezdu

•

třítýdenní praxe

•

semestrální praxe

2.2.3.1 Týdenní praxe Tato praxe probíhá formou poznávacího zájezdu zajištěného školní cestovní kanceláří. Zájezdy jsou pořádány vždy ke konci letního semestru (mohou probíhat i po celé letní zkouškové období) a jsou povinné pro studenty 2. a 4. semestru, je tedy nutno absolvovat dva zájezdy. Každý student má možnost rozhodnout se, zda absolvuje zájezd tuzemský či zahraniční. Odbornou náplní této praxe jsou poznatky z geografie cestovního ruchu, dějin umění, metodiky průvodcovské činnosti, služeb cestovního ruchu a dalších odborných předmětů, a proto tato praxe nemůže být nahrazena zájezdem s jinou cestovní kanceláří.

16

Aby byla praxe studentovi uznána, musí splnit úkol uložený vedoucím zájezdu, musí se zájezdu zúčastnit a v neposlední řadě musí odevzdat seminární práci. [5] 2.2.3.2 Třítýdenní praxe Praxe je vykonávána v různých zařízeních cestovního ruchu (cestovní kanceláře, cestovní agentury, hotely, turistická informační centra, organizace cestovního ruchu, odbory cestovního ruchu na krajských a městských úřadech atd.) v České republice, nebo v zahraničí. [5] Tato praxe je ve studijním plánu zařazena o letních prázdninách po 2. semestru a o letních prázdninách po 4. semestru. Student tak musí třítýdenní praxi (stejně jako tu týdenní) absolvovat dvakrát. Praxi si studenti zajišťují podle svého zaměření sami. Jako podpory při hledání praxe může student/ka využít databáze pracovních pozic VŠPJ a konzultací u referentky praxí. Úroveň požadovaného výkonu musí odpovídat vysokoškolskému studiu a pracovní pozice musí korespondovat se studovaným oborem. Výjimkou je třítýdenní prázdninová praxe po 2. semestru, která může být vzhledem k zařazení oboru ve studijním programu Ekonomika a management, zaměřena i ekonomicky. Třítýdenní prázdninová praxe po 4. semestru však již musí být absolvována v provozu podniků cestovního ruchu, kde je student/ka v kontaktu s klienty. [5] Student je povinen nejpozději třicet dní před nástupem na praxi nahlásit místo výkonu praxe ke kontrole referentce praxí. Nejpozději jeden den před nástupem na praxi odevzdá referentce praxí smlouvu o zajištění praxe. Během praxe je studentovou průběžnou povinností vyplňovat deník praxe prostřednictvím IS VŠPJ, ideálně 1x týdně, nejméně pak vždy 1x za 14 dní. Po skončení vyplní student v IS hodnocení praxe studentem a odevzdá vyplněné hodnocení zaměstnavatelem a vypracovanou seminární práci. 2.2.3.3 Semestrální praxe Stejně jako třítýdenní praxe je vykonávána v různých zařízeních cestovního ruchu v České republice nebo zahraničí. Tato semestrální praxe skýtá jedinečnou možnost využít dobu několika měsíců se statusem studenta, ale bez povinnosti výuky k pracovnímu pobytu v zahraničí.

17

Souvislá čtrnáctitýdenní praxe musí být, stejně jako praxe třítýdenní, absolvována v provozu podniků cestovního ruchu, kde je student/ka v kontaktu s klienty. Nebudou uznány činnosti neodborné povahy, např. úklidové práce. [5] Studijním plánem je doporučeno souvislou čtrnáctitýdenní odbornou praxi absolvovat v 6. semestru. Do tohoto semestru si studenti zaregistrují pouze jediný předmět – Praxe CR. Studenti by si měli vybírat praxi s přihlédnutím na vybrané (či uvažované) téma své bakalářské práce. Nejpozději jeden den před nástupem na praxi musí studenti odevzdat smlouvu o zajištění praxe se všemi náležitostmi a podepsanou oběma smluvními stranami (tj. VŠPJ a organizací, kde bude student/ka na praxi). V případě, že student/ka bude absolvovat praxi v zahraničí (u zahraničního podnikatelského subjektu), odevzdá smlouvu o odborné praxi, nebo pracovní smlouvu až po návratu, nejpozději však tři týdny před termínem registrace do dalšího semestru. [5] Nejpozději jeden den před nástupem na zahraniční praxi student/ka potvrdí referentce praxí, že na praxi nastupuje a že všechny údaje předem nahlášené v přihlášce jsou stále platné. Nedodržení uvedených termínů může vést k zamítnutí praxe. Během semestrální praxe je má student povinnost, stejně jako u třítýdenní praxe, vyplňovat deník v IS VŠPJ. Po skončení vyplní v informačním systému hodnocení praxe studentem, odevzdá vyplněné hodnocení praxe zaměstnavatelem a odevzdá seminární práci, která musí obsahovat všechny náležitosti. Na základě splnění všech praxí a povinností, může být studentovi udělen zápočet z předmětu Praxe CR. Celkem tedy student během svého studia absolvuje 22 týdnů odborné praxe.

2.3 Práce v zahraničí Česká republika se stala 1. května 2004 členem Evropské unie. Vstupem do EU se zjednodušil i vstup českých občanů na pracovní trhy ostatních států Evropské unie. Právo žít, pracovat a studovat v jiných členských zemích Evropské unie, než je země jejich původu, náleží všem občanům Evropské unie a patří mezi základní práva plynoucí z členství v EU. [7]

18

Nabídka zahraničních pracovních pobytů, sezónních brigád a studentských zahraničních stáží a praxí je bohatá. Doby, kdy bylo pro české studenty atraktivní jezdit do Anglie sbírat jahody, ustupují. Stále zajímavější jsou totiž pro ně brigády, díky nimž mohou získat praxi v oboru, kterému se věnují. Nicméně i nabídky zaměstnavatelů se mění. „Chtějí kvalifikovanější sílu, velká poptávka je například v oblasti turismu a hotelnictví. S tím ale také souvisí, že požadují po kandidátech velmi dobrou znalost jazyka,“ poznamenává jednatel AJob. Potvrzuje to i Lea Špačková, marketingová ředitelka Student agency: „Největší zájem je o pracovníky v oblasti zákaznického servisu - jedná se o práce v hotelích, restauracích, obchodech, sportovních centrech.“ [8] Jednou z mnoha výhod pracovního pobytu v zahraničí je zlepšení se v cizím jazyce. Tuto výhodu pak může člověk zužitkovat nejen při dalším pobytu v zahraničí, ale především při hledání zaměstnání v České republice. Znalost alespoň jednoho cizího jazyka se na českém pracovním trhu pomalu stává standardním požadavkem u stále většího počtu pracovních pozic. Neznalost cizího jazyka alespoň na běžné komunikační úrovni pak výrazně snižuje nejen možnosti pracovního uplatnění, ale projevuje se i na platovém ohodnocení. [9] Práce v zahraničí přesto Čechy láká skoro nejméně z celé Evropské unie. Vyrazit do ciziny za prací by totiž v budoucnu chtělo jen 11 procent Čechů. V tomto ohledu jednoznačně vedou severské země (např. v Dánsku plánuje za prací do zahraničí vyjet 51 procent dotazovaných). Pokud jde o studentské praxe, tak přibližně 13 procent Evropanů se vydalo do ciziny kvůli studiu či praxi. Češi v tomto směru stojí na konci pomyslného žebříčku. Celkem totiž na dotaz, zda někdy jeli na studia či praxi do zahraničí, kladně odpovědělo jen pět procent dotázaných, tedy vůbec nejméně ze všech 27 států EU. V Lucembursku, které figuruje na opačném pólu, to bylo pro srovnání 48 procent. [10]

19

3 Praktická část 3.1 Dotazníkové šetření V praktické části se budu zabývat analýzou dotazníkového šetření, které jsem provedla za účelem získání informací potřebných k dosažení cíle této práce. Dotazník, pomocí kterého bude možné zhodnotit kvalitu a význam zahraniční praxe u studentů cestovního ruchu na VŠPJ, obsahuje celkem 17 otázek, z čehož 5 otázek je otevřených, 10 uzavřených a 2 polouzavřené. Aby došlo k zvýšení pravděpodobnosti, že dotazník vyplní co nejvíce respondentů, zvolila jsem místo zdlouhavější papírové formy realizaci pomocí internetové dotazníkové služby Vyplňto.cz. Vzhledem k tomu, že se zmíněného výzkumu mohl účastnit pouze určitý segment (studenti VŠPJ oboru Cestovní ruch, kteří absolvovali třítýdenní nebo semestrální praxi v zahraničí), vytvořila jsem dotazník jako neveřejný. Webový

odkaz

na

dotazník

(dostupné

na:


vyznamu.vyplnto.cz>) jsem poté rozeslala spolužákům emailem, prostřednictvím serveru Spolužáci.cz a prostřednictvím sociálních sítí. Po umístění na web byl výzkum spuštěn, trval dva týdny a po jeho ukončení jsem měla k dispozici surová data, která jsem zpracovala do grafů a tabulek. Celkem dotazník vyplnilo 31 respondentů, z nichž převážná většina byli studenti, kteří nastoupili na VŠPJ

v zimním semestru 2006/2007. Dotazník byl zobrazován celý

najednou a jeho vyplnění trvalo průměrně 7 minut. Návratnost byla 58%, což přisuzuji vyšší časové náročnosti dotazníku, způsobené množstvím otevřených otázek.

20

3.2 Analýza dotazníkového dotazník šetření 1) V jakém státě jste byli na zahraniční praxi?(otevřená, ená, krátký text) Tabulka č. 1: Zahraniční praxe – přehled států Odpověď Černá Hora Chorvatsko Itálie Německo Rusko Řecko Španělsko USA

Počet 1 2 6 1 1 11 1 8

Procenta 3% 6% 19% 3% 3% 35% 3% 26%

Dotazovaní nejčastěji č ěji vyjíždějí vyjížd na zkušenou do Řecka 35% (z toho 2 uvedli, že pracovali na ostrověě Kréta), Kréta Spojených států amerických 26% (z toho 2 uvedli přímo p stát Virginia) a Itálie 19%. Dále 6% uvedlo Chorvatsko a po 3% byly zastoupeny státy Černá Hora, Německo, ěmecko, Rusko a Španělsko. Špan Zpravidla je praxe vykonávána v letní sezóně a tomu nasvědčuje ě čuje i seznam států, stát které jsou zde uvedeny. Proč je ale na prvním místě zrovna Řecko? Odpověď je velmi jednoduchá. Cena za zprostředkování zprost pracovního pobytu v Řecku byla v posledních letech výrazně nižší než cena za zprostředkování zprost edkování pracovního pobytu v jiných zemích (zde čerpám i z vlastních zkušeností). Druhé uhé místo reflektuje velmi pestrou nabídku pracovních pozicí v USA (např. (nap programy Work and Travel). V Itálii, která je na třetím t místě,, absolvovalo praxi 6 dotazovaných a všech 6 zde bylo v rámci programu Erasmus.

Počet studentů

V jakém státě jste byli na zahraniční praxi? 12 10 8 6 4 2 0

11 8 6 1

2

1

1

1

Graf č. 1: Zahraniční praxe – přehled států

21

2) V zahraničí čí jste vykonávali praxi: (povinná, seznam - právě jedna) Tabulka č. 2: Délka vykonávané zahraniční praxe Odpověď semestrální třítýdenní

Počet

Procenta 30 97% 1 3%

Až na jednu výjimku, absolvovali všichni dotazovaní zahraniční zahraniční pracovní pobyt v rámci povinné semestrální praxe. Většina agentur zprostředkovávajících edkovávajících práci v zahraničí, uvádí jako minimální dobu pracovního pobytu 3 měsíce m a většina ětšina cestovních kanceláří kancelá nebo zahraničních čních zaměstnavatelů zamě dává přednost uchazečům, čům, kteří kteř jsou schopni pracovat po celou letní sezónu. Z tohoto důvodu vodu je skloubení práce v zahraničí s povinnou semestrální praxí pro studenty ideálním řešením.

V zahraničí jste vykonávali praxi: 3%

semestrální třítýdenní

97%

Graf č. 2: Délka vykonávané zahraniční praxe

3) Jakým způsobem sobem jste si tuto praxi zajistili? (povinná, seznam - právě jedna polouzavřená) Tabulka č. 3: Způsob zajištění zahraniční praxe Odpověď prostřednictvím agentury Erasmus na vlastní pěst osobní kontakty a známosti nabídka práce v CK/CA nabídka soukromé školy v Jindřichově Hradci

Počet 15 6 6 2 1 1

Procenta 48% 19% 19% 6% 3% 3%

22

Zahraniční praxi si 15 studentů zajistilo prostřednictvím dnictvím agentury, která se zabývá zprostředkováním zahraničních zahrani pracovních pobytů. 6

studentů získalo možnost

absolvovat zahraniční ční pracovní stáž v rámci programu Erasmus a dalších 6 hledalo na vlastní pěst. st. Osobní kontakty a známosti uvedli 2 studenti, po jednom pak byly zastoupeny možnosti „nabídka práce v CK nebo CA“ a „nabídka soukromé souk školy.“ Jak již bylo napsáno, sáno, většině vě dotazovaným zprostředkovala edkovala pracovní pobyt v zahraničí agentura. Lidé zpravidla volí tuto možnost v případě,, kdy se jedná o první zahraniční pracovní zkušenost, a chtějí chtě mít jistotu, že kdyby se vyskytly nějaké ějaké komplikace, mohou se obrátit na agenturu a ta jim pomůže pom problémy vyřešit. ešit. Tyto agentury za poplatek za klienta vyřídí ídí všechny formality, podají potřebné pot ebné informace, otestují jeho jazykové schopnosti, následně kontaktují a vyberou toho správného zahraničního zahraničního zaměstnavatele zam a klient už jenn podepíše smlouvu a může m vyrazit do světa. Bez služeb agentury se obešlo 19% dotazovaných, dotazovaných ti si zahraniční ční praxi zajistili tzv. na vlastní pěst. st. Mimo jiné to svědčí sv í i o dobré jazykové vybavenosti studentů student VŠPJ, což může být pro vyučující čující pozitivním faktem fakte a snad i motivací. Dle mého názoru stojí za povšimnutí, že pouze jeden z dotazovaných absolvoval zahraniční ní praxi díky nabídce práce od CK nebo CA. Přestože Přestože škola ze studentů student vychovává specialisty v oboru cestovní ruch a každý absolvent je vybaven obsáhlými obsáhl znalostmi z oboru, stále se potýká s problémem studenta a absolventa dnešní doby, který je v celé této práci zmiňován zmi a to je praxe.

Jakým způsobem jste si tuto praxi zajistili? nabídka soukromé školy v Jindřichově Hradci

1

nabídka práce v CK/CA

1

osobní kontakty a známosti

2

na vlastní pěst

6

Erasmus

6 15

prostřednictvím agentury Počet studentů

Graf č. 3: Způsob zajištění zahraniční praxe

23

4) Na jaké pozici jste v průběhu praxe pracovali? (povinná, seznam - právě jedna polouzavřená) Tabulka č. 4: Přehled pracovních pozic Odpověď číšník/servírka plavčík/plavčice delegát/delegátka Recepční barman/barmanka Neuvedeno Animátor store help -půjčování a prodej sportovního vybavení animátorka, pracovnice v prádelně recepční i servírka pracovník CK, praktikant na VOŠ více pozic: servírka, barmanka, recepční, animátorka číšnice, pokojská pedagogický dozor, animátor

Počet 8 6 3 2 2 2 1 1

Procenta 26% 19% 10% 6% 6% 6% 3% 3%

1 1 1 1

3% 3% 3% 3%

1 1

3% 3%

Tuto otázku jsem systematicky položila jako polouzavřenou. Dotazovaným jsem dala na výběr z nejčastěji nabízených pozice pro uchazeče o sezónní práci v zahraničí, ale i tak se našli mnozí, kteří využili možnosti „Jiné“. Na první pohled je zřejmé, že většina dotazovaných vykonávala svou praxi v pohostinství. 26% dotazovaných pracovalo na pozici číšník/servírka a 6% na pozici barman/barmanka.

Jako

plavčík

nebo

plavčice

pracovalo

v zahraničí

19% dotazovaných, 10% si vyzkoušelo práci delegáta/delegátky a jako recepční pracovalo 6%. Z neznámého důvodu 6% dotazovaných svou pracovní pozici neuvedlo. Pozici animátora, kterou jsem bohužel zapomněla do nabídky zahrnout, uvedly 3% dotazovaných. Další 3% patří pozici store help – půjčování a prodej sportovního vybavení. Zbylých 6 odpovědí mě přivedlo k zamyšlení, zdali jsem neměla u této otázky zvolit spíše variantu zaškrtnutí více možností. 6 dotazovaných pracovalo během své zahraniční praxe na více pozicích najednou, což považuji za celkem neobvyklé. Většinou se jednalo o kombinaci dvou pracovních pozic (např. recepční, servírka nebo servírka, pokojská), jedna respondentka ale uvedla i čtyři pozice najednou. V tomto

24

případě nevím, jestli se spíš nejedná ze strany zaměstnavatele stnavatele o využívání využ zahraniční (přiznejme si i levnější) ější) jší) pracovní síly. Dvakrát se pak mezi kombinacemi objevila i zmíněná ná pozice animátora, v jednom případě ve spojení s pedagogickým dozorem, ve druhém případěě pak respondentka pracovala i v prádelně prádeln (pokud vezmeme v potaz, že práce animátora je většinou tšinou celodenní úvazek, je tato kombinace opravdu velmi zarážející). ). Jako poslední uvedená odpověď odpov je téměř nic neříkající říkající pozice „pracovník CK, praktikant na VOŠ“. Všichni chni

respondenti

spl splňují

požadavky

Směrnice

k praxím,

kterými

jsou

korespondování pracovní pozice se studovaným oborem a pracovní pozice, při p jejímž vykonávání je student/studentka v kontaktu s klienty. Dalo by se namítnout, že některé n z uvedených pozic neodpovídají úrovni vysokoškolského studenta, ale pokud uvážíme, že se jedná o praxi vykonávanou na území jiné země, zem v kolektivu plném různých r národností, kdy se člověk musí spolehnout především p edevším sám na sebe a je nucen dorozumět dorozum se v cizím jazyce, je tato praxe i tak neocenitelným přínosem p em a hlavně hlavn životní zkušeností. ností. Pokud uvážíme i přínos p ínos do budoucna, zastávám názor, že pokud si zaměstnavatel, nadřízený řízený či manažer sám prošel určitou itou pozicí nebo ví, co práce v daném úseku obnáší a má zkušenosti z praxe, dokáže pak své zaměstnance zam či podřízené lépe pochopit opit a lépe lép organizovat jejich práci, což je určitě velkou výhodou. výhodou

Na jaké pozici jste v průběhu praxe pracovali?

3% 3% 3%

3%

3%

3% 3% 3% 26%

7% 7%

19% 7%

číšník/servírka delegát/delegátka barman/barmanka animátor animátorka,pracovnicev prádelně pracovníkCK,praktikantnaVOŠ číšnice,pokojská

10%

plavčík/plavčice recepční neuvedeno storehelp-půjčování půjčováníaprodejsportovníhovybavení recepčníiservírka vícepozic:servírka,barmanka,recepční,animátorka pedagogickýdozor,animátor

Graf č. 4: Přehled pracovních pozic

25

5) Doporučili ili byste tuto praxi ostatním studentům? student m? (povinná, seznam - právě jedna) Tabulka č. 5: Doporučení praxe ostatním studentům Odpověď určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

Počet 16 9 3 3

Procenta 52% 29% 10% 10%

Pozitivně se k této otázce zce postavilo 81% respondentů. respondent Určitě č ě by absolvovanou praxi ostatním studentům ům doporučilo doporu ilo 52%, možnost „spíše ano“ pak zvolilo 29%. Zbytek dotazovaných by absolvovanou absolvo praxi ostatním nedoporučil. Možnost „spíše ne“ zvolilo 10% a možnost „určitě č ě ne“ také 10% (pozn. bylo použito zaokrouhlování na celé číslo, původně vychází procenta u posledních dvou odpovědí odpov na 9,67). V této otázce měli ěli studenti možnost vyjádřit vyjád svou spokojenost s kvalitou absolvované praxe. Jejich názory se samozřejmě samoz odráží od subjektivních pocitů, pocitů pozitivních či negativních

zkušeností

a

spokojenosti

s prací,

pracovním

kolektivem

i

zaměstnavatelem. Zarážející je, že všichni dotazovaní, kteří kte odpověděli, li, že by ostatním studentům student absolvovanou praxi určitě urč nedoporučili, se účastnili astnili programu Erasmus v Itálii. Připomenu ipomenu jen, že tohoto programu se zúčastnilo zú 6 studentů, ů, kteří kteř tento dotazník vyplňovali. To vrhá špatné světlo sv tlo jak na program Erasmus, tak na n italské zaměstnavatele a pro Vysokou školu polytechnickou by bylo vhodné přehodnotit p př výběr zaměstnavatelůů a více se zajímat o spokojenost studentů, studentů kteří ří se účastní ú tohoto programu.

Doporučili byste tuto praxi ostatním studentům? 10% 10% určitě ano spíše ano 51%

spíše ne určitě ne

29%

Graf č. 5: Doporučení praxe ostatním studentům

26

6) V čem shledáváte největší pozitiva této praxe? (povinná, delší text) Tabulka č. 6: Přehled nejčastějších odpovědí na otázku č. 6 Odpověď Zlepšení jazykových schopností Cenné zkušenosti Nová přátelství, kontakty Možnost cestování Osamostatnění se Seznáme s chodem hotelu

Počet 22 13 11 11 8 3

Jelikož se jedná o otevřenou otázku, sešlo se mnoho různých odpovědí. Některé byly pouze heslovité, některé i na několik vět a našli se i tací, kteří si vystačili s jedním slovem. Protože je každá odpověď jedinečná, nelze zjištěná data shrnout do grafu, tak jako tomu je u předchozích otázek. Při vyhodnocování této otázky jsem si nejprve přečetla všechny odpovědi a následně jsem vybrala nejčastěji zmiňovaná pozitiva. Ta jsou pak podle četnosti, kolikrát byla v odpovědích zmíněna, uvedena v Tabulce č. 6. Respondenti nejčastěji uváděli jako pozitivum absolvované praxe zlepšení jazykových schopností (22x), především se naučili lépe porozumět mluvenému slovu, používat jazyk a nebát se mluvit. I já považuji zlepšení se v cizím jazyce za největší pozitivum, protože stále ještě je ve školách na hodinách cizího jazyka kladen větší důraz na gramatiku než na mluvení a někteří studenti pak mají strach mluvit, zvlášť proto, aby neřekli něco gramaticky špatně. V tomto ohledu je pobyt v zahraničí nejlepším způsobem jak se tzv. rozmluvit. Člověk je nucen cizí řeč používat a také je nucen rozumět. Dalším nejčastěji zmiňovaným pozitivem jsou zkušenosti, ty se v odpovědích objevily celkem 13x, ať už šlo o životní zkušenost, zkušenost s prací s lidmi nebo cestovatelskou zkušenost. Respondenti berou praxi v zahraničí jako velmi přínosnou zkušenost, kterou by praxí v České republice nezískali. Další pozitivum, které se mezi odpověďmi objevilo celkem 11x, je navázání nových přátelství, zahraniční přátelé a navázání nových kontaktů. Ve stejném počtu uvedli respondenti možnost cestování, poznaní kultury, zvyků a mentality místního obyvatelstva. 8x bylo za největší pozitivum označeno osamostatnění, naučení se samostatnosti a nutnost spolehnout se sám na sebe a 3x seznámení se s chodem hotelu.

27

7) V čem shledáváte největší negativa této praxe? (povinná, delší text) Tabulka č. 7: Přehled nejčastějších odpovědí na otázku č. 7 Odpověď Problémy se zaměstnavatelem Náročnost Nic, byl/a jsem spokojen/a Problémy s agenturou Nedodržování smlouvy Finanční náročnost

Počet 8 7 6 4 4 4

Vyhodnocování odpovědí je stejné jako u předchozí otázky. Nejčastěji zmiňovaná negativa jsou podle četnosti uvedena v Tabulce č. 7. Nejčastěji zmiňovaným negativem byly problémy se zaměstnavatelem (8x), hlavně arogantní přístup, velmi špatná úroveň bydlení, vyskytovaly se i problémy s poskytováním jídla a ošklivé zacházení se zaměstnanci (především s cizinci). Někteří uvádějí, že museli navíc vykonávat i podřadnější práci a zaměstnavatel nebyl vstřícný k žádné formě komunikace. Často také dotazovaní uváděli, že k zaměstnancům z České republiky se ostatní chovali jako k podřadným lidem nebo také, že se setkali s velmi nevhodným chováním ze strany ostatních zaměstnanců. Jedna z dotazovaných uvedla, že jí zaměstnavatel zakazoval jakoukoli komunikaci s hosty. Druhým nejčastějším negativem byla náročnost práce (7x). Někteří uvedli, že práce byla náročná fyzicky, někteří psychicky a často se objevovalo i obojí společně. Dotazovaní také často uváděli, že museli zdarma pracovat přesčas a někdy i od rána do večera. Oproti tomu 6x bylo zodpovězeno, že dotyčný neshledává žádná negativa a že byl spokojen. Na pomyslném čtvrtém místě mezi negativy se umístily problémy s agenturou (4x), většinou si dotazovaní stěžovali, že agentura neposkytovala dostatečné služby a péči, nepomáhala, ignorovala své klienty a zaměstnanci agentury nezvedali telefony. 4x dotazovaní upozornili na nedodržování smlouvy a 4x zmínili finanční náročnost praxe v zahraničí. Jinak byly také uvedeny odpovědi, které se mi k ničemu zařadit nepodařilo. Někomu vadilo, že mu praxe nepomůže k hledání zaměstnání, že nevyužil nic ze školních znalostí, že se praxe vykonává o prázdninách nebo že byl odloučený od rodiny. Někdo za negativum považuje fakt, že pracoval sám nebo že neuměl jazyk, a proto nemohl pracovat naplno.

28

8) Využili jste v průběhu ů ěhu hu praxe znalosti získané studiem na VŠPJ? (povinná, seznam právě jedna) Tabulka č. 8: Využití teoretických znalostí v praxi Odpověď určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

Počet 0 11 17 3

Procenta 0% 35% 55% 10%

Na tuto otázku odpovědělo odpovědě 35% pozitivně a 65% negativně. ě. Odpověď Odpov „určitě ano“ nevybral ani jeden dotazovaný, „spíše ano“ uvedlo 35% dotazovaných. Spíše teoretické znalosti v praxi nevyužilo 55% a určitě ur je nevyužilo 10%. Vyhodnocení této otázky ukazuje využití teoretických znalosti získaných studiem na VŠPJ v pracovním procesu na pozicích zmíněných zmín v otázce číslo 4. Studenti jsou připravováni ipravováni pro práci na vyšších pracovních pozicích, než na kterých je jim v průběhu praxe umožněno no pracovat, proto, i když jsou odpovědi odpov di na tuto otázku převážně p negativní, negativní stín to na kvalitu výuky nevrhá. Nabízené pozice sezónních prací v zahraničí v mnohých případech řípadech nevyžadují žádné odborné vzdělání, lání, i když někdy n může být i přínosem. Pozice pro absolventy vysokých škol jsou jistě na serverech volných pracovních míst v zahraničí čí nabízeny, musíme vzít ale v potaz, že se pak nejedná o sezónní práce, ale o práce na hlavní pracovní poměr, pom tudíž nejsou pro studentské praxe vhodné.

Využili jste v průběhu praxe znalosti získané studiem na VŠPJ? 10%

0% 35% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

55%

Graf č. 6: Využití teoretických znalostí v praxi

29

9) Pomohly vám znalosti nebo zkušenosti z praxe při p studiu (např. ř. při př zkouškách, při SZZ)? (povinná, seznam - právě jedna) Tabulka č. 9: Využití praktických zkušeností při ři studiu Odpověď určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

Počet 4 12 13 2

Procenta 13% 39% 42% 6%

U této otázky je poměr ěr pozitivních a negativních odpovědí odpov takřka řka vyrovnaný. Pozitivně Pozitivn odpovědělo lo 52% a negativně negativn 48%. 13% uvedlo, že jim znalosti nebo zkušenosti z praxe při studiu určitěě pomohly a 39% uvedlo, že jim tyto znalosti při při studiu spíše pomohly. Naopak 42% dotazovaných udává, že jim znalosti a zkušenosti z praxe při p studiu spíše nepomohly a 6% udává, že jim určitě ur nepomohly. Většina tšina dotazovaných pracovala v pohostinství, tudíž své nověě nabyté znalosti a zkušenosti mohly uplatnit jedině jedin v předmětu tu Management ubytovacích zařízení, za který ale v doporučeném eném studijním plánu zařazen za ještě před ed semestrální praxí. V tom případě může že tyto znalosti a zkušenosti zúročit zúro snad už jen u státní závěreč ěrečné zkoušky, jejíž součástí je právěě již zmiňovaný zmiň předmětt Management ubytovacích zařízení. za Troufám tvrdit, že negativní odpovědi odpov pramení tedy spíše z nemožnosti získané znalosti znal a zkušenosti ve studiu uplatnit. Z toho důvodu vodu si myslím, že by bylo vhodnější vhodn zařadit semestrální praxi do výuky už dříve. d

Pomohly vám znalosti nebo zkušenosti z praxe při studiu (např. při zkouškách, při SZZ)? 6%

13%

určitě ano spíše ano spíše ne

42% 39%

určitě ne

Graf č. č 7: Využití praktických zkušeností při studiu

30

10) Pomohlo vám absolvování zahraniční zahrani ní praxe ke zlepšení jazykových dove dovedností? (povinná, seznam - právě jedna) Tabulka č. 10: Zlepšení jazykových dovedností Odpověď určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

Počet 19 8 4 0

Procenta 61% 26% 13% 0%

Jak již bylo uvedeno v otázce č. 6., studenty považují za největší ětší pozitivum vykonávané zahraniční praxe především ředevším edevším zlepšení jazykových schopností. To potvrzují i výsledky této otázky. Celkem 87% reagovalo na tuto otázku pozitivně pozitivn a jen 13% negativně. negativně Možnost „určitě ano“ uvedlo 61%, „spíše ano“ 26%, „spíše ne“ 13% a možnost „určitě „ur „urč ne“ neuvedl nikdo. Zahraniční zaměstnavatelé ěstnavatelé většinou v požadují anglický a německý mecký jazyk, znalost dalších cizích jazyků je pak výhodou. Pak samozřejmě samoz záleží i na zemi, do které cestujeme. Ze začátku není úplněě lehké porozumět, porozum t, protože každý národ má svou „specifickou angličtinu“ s přízvukem řízvukem svého rodného jazyka, ale jak je vidět, ět, každodenní kontakt a každodenní nutnost konverzace naučí nau člověka rozumětt a postupem času dochází k výraznému zdokonalení dokonalení v daném jazyce.

Pomohlo vám absolvování zahraniční praxe ke zlepšení jazykových dovedností? 13%

0%

určitě ano spíše ano 26%

spíše ne 61%

určitě ne

Graf č. 8: Zlepšení jazykových dovedností

31

11) Myslíte si, že díky absolvování této zahraniční zahrani ní praxe budete mít možnost lepšího uplatnění ění na trhu práce? (povinná, seznam - právěě jedna) Tabulka č. 11: Vliv na uplatnění na trhu práce Odpověď určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

Počet 10 16 2 3

Procenta 32 32% 52 52% 6% 10 10%

84% dotazovaných si myslí, že díky absolvování zahraniční zahrani ní praxe budou mít možnost lepšího uplatnění ění na trhu práce. 32% označilo odpověď „určitě č ě ano“ a 52% „spíše ano“. Odpověď „spíše ne“ uvedlo 6% a zbývajících 10% 10 „určitě ne“. Mnoho lidí věří, ěří, že zahraniční zahrani praxe se jim bude v životopise dobře ře vyjímat a že zlepší jejich možnosti uplatnění ění na trhu práce. Žijeme v době, kdy téměř ěř každý zaměstnavatel zam požaduje znalost alespoň jednoho cizího jazyka, proto může ůže být absolvování praxe pr v zahraničí určitou čitou zárukou toho, že daný uchazeč uchaze opravdu cizí jazyk ovládá a dokáže jak mluvit, tak porozumět. porozumě Personalisté doporučují uvést v životopise každou pracovní zkušenost, i když třeba řeba eba nekoresponduje se studovaným oborem nebo úrovní vzdělání. vzd Každá zkušenost totiž člověka č posune dál a třeba eba zrovna pracovní zkušenost ze zahraničí, í, bude tou, podle které personalista usoudí, že je uchazeč uchaze samostatný, sebevědomý, domý, nebojí se nových věcí v a dokáže se přizpůsobit, sobit, tudíž se ideálně ideáln hodí pro nabízenou pozici.

Myslíte si, že díky absolvování této zahraniční praxe budete mít možnost lepšího uplatnění na trhu práce? 10% 6%

32% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

52%

Graf č. 9: Vliv na uplatnění na trhu práce

32

12) Jaký je váš názor na vyplňování deníku praxe? (povinná, delší text) Tabulka č. 12: Názor na vyplňování deníku praxe Odpověď Je to zbytečné Je zbytečné vyplňovat deník tak často Někdy je problém dostat se v zahraničí na internet Je zbytečné psát dokola to samé (náplň práce se nemění) Myslím, že by stačilo psát seminární práci z praxe Myslím, že to stejně nikdo nečte Dobré pro připomenutí a jako podklad k seminární práci Chápu to jako kontrolu ze strany školy

Počet 25 7 7 5 4 2 2 2

Jelikož se jedná o otevřenou otázku a sešly se různé odpovědi, vybrala jsem nejčastěji se vyskytující názory, kterou jsou podle počtu výskytu uveřejněny v Tabulce č. 12. Stejně jako u odpovědí na otázky č. 6 a 7 se někteří dotazovaní velmi rozepsali a jiní si zase vystačili s jedním slovem. To slovo zní „zbytečné“ a objevilo se v odpovědích celkem 25x, což je jasným vyjádřením názoru studentů na vyplňování deníku praxe. 7x studenti vyjádřili názor, že je podle nich zbytečné vyplňovat deník tak často a pokud už se má vyplňovat, tak by uvítali nižší intenzitu vyplňování. 7x uvedli, že pro ně bylo vyplňování deníku praxe velmi složité, protože měli problém dostat se v zahraničí na internet (jen bych dodala, že je v tomto případě možné domluvit si s referentkou praxí individuální způsob odevzdávání deníku). Dále 5x argumentovali tím, že vyplňování deníku je zbytečné, protože v práci dělá student stále to samé (jeho náplň práce se nemění) a tím pádem nemá vyplnění deníku téměř žádnou hodnotu a především vyplňování postrádá smysl. 4x byl pak zastoupen názor, že by stačilo psát akorát seminární práci z praxe a 2x studenti uvedli, že si myslí, že deník stejně nikdo nečte. Ale vyskytly se i pozitivní názory. 2x studenti vyjádřili, že vyplňování deníku slouží následně pro připomenutí a je to dobré jako podklad k psaní seminární práce a 2x, že jej chápou jako kontrolu ze strany školy. Mezi odpověďmi se objevil i názor, že by vyplňování deníku praxe mohlo být nepovinné. Ze všech obdržených odpovědí je možné vyvodit závěr, že studenti považují vyplňování deníku praxe za zbytečné především proto, že na něj není ze strany školy žádná odezva a pochybují, že jej vůbec někdo čte nebo kontroluje. Deník by mohl být součástí odevzdávané seminární práce a vyřešil by se tak i problém s dosažitelností internetu v zahraničí.

33

13) Jaký je váš názor na psaní seminární práce o praxi? (povinná, delší text) Tabulka č. 13: Názor na psaní seminární práce o praxi Odpověď Rozsah seminární práce je zbytečně velký Je to zbytečné Je to dobrá příprava pro psaní bakalářské práce

Počet 14 11 2

Na tuto otázku se sešla opravdu velká řada různorodých odpovědí. Nejčastěji (14x) studenti vyjádřili nesouhlas s rozsahem seminární práce (pro připomenutí je dle Směrnice o praxích minimální rozsah stran u seminární práce o semestrální praxi 40 stran). Studentům připadá tak velký rozsah zbytečný a připodobňují ho rozsahu bakalářské práce. Spousta jich také vyjadřuje názor, že pracovní zkušenosti, popis pracoviště a pracovní postupy se dají shrnout na pár stránkách. Aby bylo dosaženo dostatečného počtu stránek je pak seminární práce „nastavována“ informacemi o zemi, památkách a informacemi pro českého turistu, tudíž se pak snižuje úroveň celé seminární práce. Někteří pak zpochybňují i nutnost zařazení dotazníku do seminární práce. 11x studenti uvedli, že psaní seminární práce o praxi je zbytečné. Názor, že jde o dobrou přípravu pro psaní bakalářské práce, se objevil 2x. Kromě výše uvedených nejčastějších odpovědí uvedli studenti například: „Je to povinné, tak jsem to napsala“ nebo „Chápu, že škola potřebuje jakýsi výstup od studentů“. Jedna studentka napsala, že její pracovní doba byla tak dlouhá, že téměř neměla čas seminární práci psát. Pokusím se teď všechny obdržené odpovědi shrnout. Přesto, že praxe slouží především k získání cenných zkušeností, je důležité poskytnout škole nějaký výstup, v tomto případě seminární práci. Přece jen nějak si student těch 30 kreditů zasloužit musí. Seminární práce by měla dát studentovi prostor popsat své zkušenosti a vyjádřit názor na kvalitu, význam a přínos této praxe. Zaplňování dalších stránek informacemi, které jsou každému přístupné až už v cestovatelských průvodcích nebo na nepřeberném množství webových stránek je zbytečné. Studenti by uvítali kratší rozsah seminární práce, ve které by čerpali hlavně z vlastních zkušeností. Taková práce by dobře posloužila i jako kvalitní základ bakalářské práce.

34

14) Vyhovuje vám zařazení řazení semestrální praxe do 6. semestru?(povinná, semestru?(povinná, seznam - právě jedna - rozdělující) Tabulka č. 14: Názor na zařazení azení semestrální praxe do 6. semestru Odpověď ano ne

Počet

Procenta 23 74% 8 26%

Dotázaným studentům ům v 74% vyhovuje zařazení azení semestrální praxe do 6. semestru. Zbylým 26% toto zařazení řazení podle doporučeného doporu eného studijního plánu nevyhovuje. Jejich návrhy na zařazení řazení do jiného semestru jsou uvedeny v odpovědích ědích na následující otázku.

Vyhovuje vám zařazení semestrální praxe do 6. semestru? 26%

ano ne 74%

Graf č. 10: Názor na zařazení azení semestrální praxe do 6. semestru

15) Ve kterém semestru by podle vás bylo zařazení za azení semestrální praxe vhodnější? (nepovinná, číslo) Tabulka č. 15: Návrh na zařazení azení semestrální praxe do jiného semestru. Odpověď 4. semestr 3. semestr

Počet

Procenta 7 88% 1 13%

Na tuto otázku odpovídalo 8 studentů, student kterým zařazení azení semestrální praxe pr do 6. semestru nevyhovuje. Sedm z nich odpovědělo, odpov že by bylo vhodnější zařadit řadit ji o rok r dříve, tedy do 4. semestru. Jeden dotazovaný pak navrhl 3. semestr. Zařadit semestrální emestrální praxi o rok dříve d by vůbec bec nebylo na škodu. Studenti by mohli mít díky absolvování této praxe v zahraničíí lepší hodnocení u zkoušek z cizích jazyků a

35

získané znalosti a zkušenosti by jim mohly být užitečné užite i v jiných předmětech. př Kromě toho je proo mnoho studentů student těžké vrátit se po několika měsících ěsících zpátky do školních kolejí. Možná i proto někteří někte absolvují praxi dříve, než studijní plán doporučuje. doporu

Ve kterém semestru by podle vás bylo zařazení semestrální praxe vhodnější? 13%

4. semestr 3. semestr

87%

Graf č. 11: Návrh na zařazení azení semestrální praxe do jiného semestru

16) Jste: (povinná, seznam - právě jedna) Tabulka č. 16: Pohlaví respondentů Odpověď žena muž

Počet

Procenta 27 87% 4 13%

Výzkumu se zúčastnilo častnilo 87% žen a 13 % mužů. muž . Na VŠPJ studují obor Cestovní ruch převážně ženy, tudíž se jejich převaha p dala předpokládat i v tomto výzkumu.

Pohlaví 13%

žena muž

87%

Graf č. 12: Pohlaví respondentů

36

17) Kolik obyvatel má město, m ve kterém žijete? (povinná, seznam - právě jedna) Tabulka č. 17: Bydliště respondentů dle počtu tu obyvatel Odpověď do 5 000 5 001 – 10 000 10 001 – 50 000 50 001 – 100 000 100 001 – 500 000 500 000 a více

Počet 13 3 9 2 3 1

Procenta 42% 10% 29% 6% 10% 3%

Nejvíce se výzkumu účastnili úč studenti z obcí, které mají do 5 000 obyvatel (42%). (42%) Z obcí s počtem tem obyvatel 5 001 – 10 000 pochází 10% dotazovaných, z obcí s počtem obyvatel 10 001 – 50 000 pochází 29% dotazovaných, z obcí s počtem obyvatel 50 001 – 100 000 pochází 6% dotazovaných, z obcí s počtem čtem obyvatel 100 001 500 000 pochází 10% dotazovaných a z města, které má nad 500 000 obyvatel 3%. Z těchto údajů plyne, že na praxi do zahraničí zahrani vyjíždějí jí nejvíce studenti z vesnic nebo měst, jejichž počet čet obyvatel nepřesahuje nep 5 tisíc. Myslím, že je to především p z toho důvodu, že na malých ých městech nebo vesnicích nemají moc velkou možnost najít si místo k výkonu praxe, takže tak jako tak jsou nuceni poohlédnout poohlédnout se po možnosti absolvovat praxi v nějakém ějakém větším v městě.. Pak už je student jen krůček krůč od rozhodnutí, jestli má za prací odjet jen pár kilometrů kilometr nebo pár set kilometrů. ů. Studenti ve větších v městech stech mají možnost vybírat si z více nabídek pracovních pozic zic v dosahu jejich bydliště a o absolvování praxe v zahraničíí rozhoduje už jen touha zažít a zkusit něco n nového, případněě vylepšit svůj sv životopis zahraniční zkušeností.

Kolik obyvatel má město, ve kterém žijete? Počet studentů

15

13 9

10

5

3

2

3 1

0 do 5 000

5 001 – 10 000

10 001 – 50 000

50 001 – 100 001 – 500 000 a 100 000 500 000 více

Graf č. č 13: Bydliště respondentů dle počtu obyvatel

37

3.3 Shrnutí výsledků dotazníkového šetření Tato část je věnována shrnutí výsledků dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 31 studentů Vysoké školy polytechnické oboru Cestovní ruch. Tito studenti jsou jedineční tím, že absolvovali praxi v zahraničí. Každý svým způsobem absolvoval úplně jinou praxi, protože pracoval v jiné zemi, za jiných podmínek, získal jiné zkušenosti a v paměti mu zůstali jiné zážitky. Jejich odpovědím a názorům by měla být ze strany školy věnována pozornost. Studenti využili možnosti absolvovat zahraniční pracovní pobyt v rámci povinné semestrální praxe. Pouze jeden student si k tomuto účelu vybral praxi třítýdenní. Pokud jde o volbu destinace, mezi studenty zvítězily státy jižní Evropy a Spojené státy americké, což téměř dokonale odráží současnou nabídku pracovních pozic v zahraničí, především pak těch sezónních. Škála vykonávaných pracovních pozic je rozmanitá, avšak stále byl respektován požadavek, že musí korespondovat s cestovním ruchem. Studenti pracovali zejména v pohostinství na pozicích číšník/servírka nebo barman/barmanka. Mnoho studentů pak také trávilo své léto prací plavčíka nebo plavčice. Dále byly zmiňovány pozice jako delegát, recepční nebo animátor. Při hledání pomáhaly mnohým studentů různé agentury, které se zprostředkováním praxe a práce v zahraničí zabývají. Jiní studenti měli to štěstí a dostalo se jim možnosti absolvovat zahraniční pracovní stáž v rámci programu Erasmus. Ostatní hledali a sháněli sami, využívali svých kontaktů nebo reagovali na nabídky práce. Význam a přínos zahraniční praxe shledávají studenti zejména ve zdokonalení jazykových schopností, získání cenných zkušeností, osamostatnění se, navázání nových přátelství, poznání cizí země a kultury, možnosti cestování a možnosti seznámení se s chodem hotelu. Kvalitu zahraniční praxe negativně poznamenávají problémy se zaměstnavatelem, agenturou, fyzická a psychická náročnost vykonávané práce, finanční náročnost a nedodržování smlouvy. Přesto by 81% dotazovaných tuto praxi ostatním studentům doporučilo.

38

Teoretické znalosti získané studiem při absolvování praxe většinou nevyužili, nebo spíše neměli možnost využít, protože se jednalo převážně o nižší pracovní pozice, než na které je student školou připravován. Praktické zkušenosti během studia zúročila pouze polovina dotazovaných studentů. Dle mého názoru je to dáno nejen vykonáváním praxe na nižších pracovních pozicích, ale také zařazením semestrální praxe až ke konci studia, čímž se možnost, že student v probírané látce získané zkušenosti využije, snižuje. Deník praxe je podle většiny zbytečnou záležitostí a bohatě by postačilo psát pouze seminární práci. Studenti argumentují tím, že je zbytečné vyplňovat deník tak často a že se náplň práce nemění, takže obsah zápisků z každého týdne je stejný. Myslím si, že tento způsob kontroly je neefektivní, protože mnoho student v zahraničí nedisponovalo možností připojit se k internetu, a proto vyplňují zápisky do deníku najednou až ke konci praxe nebo po návratu domů. Seminární práce je podle názoru studentů zbytečně obsáhlá a uvítali by její zkrácení. Některým slouží nebo posloužila jako kvalitní podklad pro bakalářskou práci, jiným připadá zbytečná, přesto ale studenti chápou, že škola potřebuje jakýsi výstup, a že není možné získat 30 kreditů zadarmo. Zařazení semestrální praxe do 6. semestru vyhovuje 74% dotazovaných studentů, zbytek se přiklání k možnosti absolvovat semestrální praxi o rok dříve. Ideální možností by bylo absolvovat praxi během letních prázdnin, tak aby to neovlivňovalo délku studia. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 27 žen a 4 muži, což se dalo podle složení studentů oboru Cestovní ruch na VŠPJ očekávat. Nejvíce byli zastoupeni studenti, pocházející z obce s počtem obyvatel do 5 tisíc. Nakonec bych ráda uvedla fakt, že 84% dotazovaných věří, že díky absolvování této praxe v zahraničí se zlepší jejich možnost uplatnění na trhu práce.

39

4 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo hodnocení kvality a významu zahraniční praxe studentů cestovního ruchu VŠPJ. Teoretická část je věnována především představení Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, její historii, vzniku, činnosti a přehledu nabízených oborů. U oboru Cestovní ruch je pak poukazuji na cíl studia, nově nabízené specializace a možnost uplatnění absolventů tohoto oboru, stejně jako dovednosti a schopnosti, které by měli studiem získat. Dále se věnuji organizaci předmětu Praxe CR, jeho délce a vymezením jednotlivých dílčích částí odborné praxe. Zmíněna je též problematika práce v zahraničí. Pomocí analýzy dotazníkového šetření je v praktické části hodnocena kvalita a význam zahraniční praxe. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 31 respondentů, kteří měli možnost vyjádřit svůj názor v odpovědích nejen na uzavřené, ale také otevřené a polouzavřené otázky. Kvalitu zahraniční praxe negativně poznamenávají problémy se zaměstnavatelem, agenturou, fyzická a psychická náročnost vykonávané práce, finanční náročnost a nedodržování smlouvy. Přesto by 81% dotazovaných studentů tuto praxi ostatním studentům doporučilo. Význam a přínos zahraniční praxe shledávají studenti zejména ve zdokonalení jazykových schopností, získání cenných zkušeností, osamostatnění se, navázání nových přátelství, poznání cizí země a kultury, možnosti cestování a možnosti seznámení se s chodem hotelu. 84% dotazovaných studentů věří, že díky absolvování této praxe v zahraničí se zlepší jejich možnost uplatnění na trhu práce. VŠPJ by mohla využít některá fakta ke zlepšení organizace předmětu Praxe CR. Studenti vyjadřují nevoli především ohledně vyplňování deníku praxe a požadované velikosti rozsahu seminární práce z praxe. Pokud jde o semestrální praxi, čtvrtina dotazovaných studentů by považovala za vhodnější zařazení praxe do 4. semestru. Zde bych chtěla uvést, že studenti, kteří započali studium od zimního semestru 2009/2010, mají standardní délku studia 6 semestrů, přičemž semestrální praxe je stále zařazena do 6. semestru. Studenti, kteří by chtěli na semestrální praxi vyjet do zahraničí (letní sezóna) by ji museli absolvovat mimo doporučený studijní plán nebo si prodloužit

40

studium o jeden semestr. Z toho důvodu by bylo vhodné se nad návrhem, zařadit semestrální praxi do 4. semestru, zamyslet. Závěrem mohu konstatovat, že cíle mé práce – zhodnocení kvality a významu zahraniční praxe studentů cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě - se mi podařilo splnit.

41

Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch : (soubor studijních materiálů). 3. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2009. 210 s. ISBN 978-80-7418-028-6 INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch : základy. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4 HORNER, Susan; SWARBROOKE, John.

Cestovní ruch, ubytování a stravování,

využití volného času. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 488 s. ISBN 80-2470202-9. PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 2001. 108 s. ISBN: 80-85970-29-5

Elektronické zdroje [1]

Profil Vysoké školy polytechnické [online]. [cit. 2011-05-01]. Dostupné na WWW:

[2]

Historie Vysoké školy polytechnické [online]. [cit. 2011-05-01]. Dostupné na WWW:

[3]

Akreditované studijní obory a programy na VŠPJ [online]. [cit. 2011-05-02]. Dostupné na WWW:

[4]

Katedra cestovního ruchu VŠPJ [online]. [cit. 2011-05-05]. Dostupné na WWW:

[5]

Směrnice k praxím oboru cestovní ruch [online]. [cit. 2011-04-29]. Dostupné na WWW:

42

[6]

Czech tourism, charakteristika a význam cestovního ruchu [online]. [cit. 201105-08]. Dostupné na WWW: < http://www.czechtourism.cz/didaktickepodklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/>

[7]

AJOB, práce v zahraničí, práce v EU [online]. [cit. 2011-05-12]. Dostupné na WWW:

[8]

AJOB, práce a praxe v zahraničí [online]. [cit. 2011-05-12]. Dostupné na WWW:

[9]

Doprace.cz, Jazyky, které firmy vyžadují [online]. [cit. 2011-05-13]. Dostupné na WWW:

[10]

iDnes.cz/finance, Čechy práce v zahraničí příliš neláká [online]. [cit. 2011-05-07]. Dostupné na WWW:

43

Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek č. 1: Logo VŠPJ ........................................................................................... 12

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Zahraniční praxe – přehled států .......................................................... 21 Tabulka č. 2: Délka vykonávané zahraniční praxe .................................................... 22 Tabulka č. 3: Způsob zajištění zahraniční praxe........................................................ 22 Tabulka č. 4: Přehled pracovních pozic ..................................................................... 24 Tabulka č. 5: Doporučení praxe ostatním studentům ................................................ 26 Tabulka č. 6: Přehled nejčastějších odpovědí na otázku č. 6 ..................................... 27 Tabulka č. 7: Přehled nejčastějších odpovědí na otázku č. 7 ..................................... 28 Tabulka č. 8: Využití teoretických znalostí v praxi ................................................... 29 Tabulka č. 9: Využití praktických zkušeností při studiu ........................................... 30 Tabulka č. 10: Zlepšení jazykových dovedností ........................................................ 31 Tabulka č. 11: Vliv na uplatnění na trhu práce .......................................................... 32 Tabulka č. 12: Názor na vyplňování deníku praxe .................................................... 33 Tabulka č. 13: Názor na psaní seminární práce o praxi ............................................. 34 Tabulka č. 14: Názor na zařazení semestrální praxe do 6. semestru ......................... 35 Tabulka č. 15: Návrh na zařazení semestrální praxe do jiného semestru .................. 35 Tabulka č. 16: Pohlaví respondentů ........................................................................... 36 Tabulka č. 17: Bydliště respondentů dle počtu obyvatel ........................................... 37

Seznam grafů Graf č. 1: Zahraniční praxe – přehled států ............................................................... 21 Graf č. 2: Délka vykonávané zahraniční praxe .......................................................... 22 Graf č. 3: Způsob zajištění zahraniční praxe ............................................................. 23 Graf č. 4: Přehled pracovních pozic........................................................................... 25 Graf č. 5: Doporučení praxe ostatním studentům ...................................................... 26 Graf č. 6: Využití teoretických znalostí v praxi ......................................................... 29 Graf č. 7: Využití praktických zkušeností při studiu ................................................. 30 Graf č. 8: Zlepšení jazykových dovedností ............................................................... 31 Graf č. 9: Vliv na uplatnění na trhu práce.................................................................. 32

44

Graf č. 10: Názor na zařazení semestrální praxe do 6. semestru ............................... 35 Graf č. 11: Návrh na zařazení semestrální praxe do jiného semestru ........................ 36 Graf č. 12: Pohlaví respondentů ................................................................................ 36 Graf č. 13: Bydliště respondentů dle počtu obyvatel ................................................. 37

Seznam příloh Příloha A: Směrnice k praxím oboru Cestovní ruch Příloha B: Dotazník

45

Příloha A

Směrnice k praxím oboru Cestovní ruch

Příloha A

Směrnice k praxím oboru Cestovní ruch

Příloha A

Směrnice k praxím oboru Cestovní ruch

Příloha A

Směrnice k praxím oboru Cestovní ruch

Příloha A

Směrnice k praxím oboru Cestovní ruch

Příloha B

Dotazník

Dobrý den, jmenuji se Markéta Skřebská a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě oboru Cestovní ruch. V současné době shromažďuji data pro zpracování mé bakalářské práce, která se bude zabývat hodnocením kvality a významu zahraniční praxe studentů cestovního ruchu z naší školy. Touto cestou bych Vás chtěla požádat o zodpovězení níže uvedených otázek. Vaše odpovědi jsou pro vypracování mé bakalářské práce velmi důležité a podstatné. Vyplnění Vám nezabere více než 10 minut. Průzkum je zcela anonymní a výsledky budou použity pouze pro účely bakalářské práce. Předem Vám děkuji za čas a ochotu vyplnit tento dotazník.

1) V jakém státě jste byli na zahraniční praxi? Vypište:

2) V zahraničí jste vykonávali praxi: třítýdenní semestrální třítýdenní i semestrální

3) Jakým způsobem jste si tuto praxi zajistili? nabídka školy nabídka práce v CK/CA Erasmus vyhledání v katalogu firem (v IS) prostřednictvím pracovní agentury na vlastní pěst jiné (vypište):

Příloha B

Dotazník

4) Na jaké pozici jste v průběhu praxe pracovali? recepční delegát/delegátka průvodce/průvodkyně čísník/servírka barman/barmanka plavčík/plavčice jiné (vypište):

5) Doporučili byste tuto praxi ostatním studentům? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

6) V čem shledáváte největší pozitiva této praxe? Vypište:

7) V čem shledáváte největší negativa této praxe? Vypište:

8) Využili jste v průběhu praxe znalosti získané studiem na VŠPJ? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

Příloha B

Dotazník

9) Pomohly vám znalosti nebo zkušenosti z praxe při studiu (např. při zkouškách, při SZZ)? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

10) Pomohlo vám absolvování zahraniční praxe ke zlepšení jazykových dovedností? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

11) Myslíte si, že díky absolvování této zahraniční praxe budete mít možnost lepšího uplatnění na trhu práce? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

12) Jaký je váš názor na vyplňování deníku praxe?

13) Jaký je váš názor na psaní seminární práce o praxi?

Příloha B

Dotazník

14) Vyhovuje vám zařazení semestrální praxe do 6. semestru? Pokud ne, zaškrtněte semestr, ve kterém by podle vás bylo zařazení praxe vhodnější. ano

ne

15) Pokud ne, zaškrtněte semestr, ve kterém by podle vás bylo zařazení praxe vhodnější. 1. semestr

2. semestr

3. semestr

4. semestr

16) Jste: žena muž

17) Kolik obyvatel má město, ve kterém žijete? do 5 000 5 001 – 10 000 10 001 – 50 000 50 001 – 100 000 100 001 – 500 000 500 000 a více

5. semestr

7. semestr