VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. a možnosti vy užití pro potřeby cestovního

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

C y kl o s t e z ky n a J i hl a v s ku , j e j i c h kv a l i t a a mo ž n o s t i vy už i t í p r o p o t ř e by c e s t o v ní h o r uc h u bakalářská práce

Autor: Jitka Vostálová Vedoucí práce: Mgr. Bohumír Machovec, Ph.D. Jihlava 2012

Copyright © 2012 Jitka Vostálová

Abstrakt VOSTÁLOVÁ, Jitka: Cyklostezky na Jihlavsku, jejich kvalita a moţnosti vyuţití pro potřeby cestovního ruchu. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Bohumír Machovec, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 68 stran. Bakalářská práce pojednává o vybudovaných cyklostezkách na Jihlavsku, o jejich stavu a moţnostech vyuţití. V práci jsou zahrnuty zákony, kterými by se měl cyklista řídit. Práce seznamuje čtenáře také s cyklistickým desaterem. Praktická část je zaměřena na vlastní výzkum, tedy na navrhovanou cyklostezku v Jihlavě. Mezi hlavní cíle práce patří zhodnocení stávajících cyklostezek na Jihlavsku a moţnost dalšího rozšíření cyklistické sítě. Z hlediska cestovního ruchu se práce zaměřuje na výstavbu informačních tabulí a na farmu, která by mohla být přínos pro cestovní ruch. Zdroji pro vypracování práce jsou odborná literatura, internetové zdroje, podklady z Magistrátu města Jihlavy a vlastní zkušenosti. Klíčová slova: Cyklostezky. Cyklotrasy. Cyklistika. Cestovní ruch. Vlastní výzkum.

Abstract VOSTÁLOVÁ, Jitka: Cycle paths in Jihlava, their quality and potencial use for tourism. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Leader of work Mgr. Bohumír Machovec, Ph.D. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2012. 68 pages. This bachelor thesis deals with trails built in Jihlava, about their condition and possible uses. This work includes laws that should be followed. The bachelor thesis introduces the reader to cycling Ten Commandments. The practical part is focused on research, that the proposed bike path in Jihlava. The main objectives of work, includes evaluation of existing trails in Jihlava and the possibility of further expansion of cycling network. In terms of tourism, the work focuses on construction information boards and on the farm, which could be a benefit to tourism. To elaborate this labour, the general sources are the study of the field literature, internet sources, documents from the City of Jihlava and my personal experience.Key words: Bicycle paths. Cycling. Tourism. Custom research

Poděkování Chtěla bych poděkovat všem, kteří mě podporovali a pomohli mi při tvorbě této bakalářské práce. Zejména bych ráda poděkovala panu Mgr. Bohumíru Machovcovi, Ph.D., který vedl mojí práci, pomáhal mi a podporoval mě při její tvorbě. Ráda bych poděkovala také panu Ing. Pavlu Šťastnému a panu Ing. Zdeňku Dvořákovi, kteří mi velmi pomáhali a poskytovali podklady pro tuto práci z Magistrátu města Jihlavy.

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 4. 5. 2012 ................................................... Podpis

Obsah Úvod .............................................................................................................................9 1

2

Teoretická část.................................................................................................... 10 1.1

Vymezení pojmů ........................................................................................... 11

1.2

Vliv cyklistiky na lidské zdraví ..................................................................... 14

1.3

Cyklistické desatero, zákony cyklistické dopravy ..........................................15

1.4

Vývoj cyklostezek na Jihlavsku ..................................................................... 17

1.5

Obecné vymezení projektu ............................................................................ 19

1.6

Financování cyklostezek ............................................................................... 20

1.7

Cyklostezky v Jihlavě .................................................................................... 24

Praktická část ..................................................................................................... 29 2.1

Stávající stezky ............................................................................................. 35

2.2

Vlastní výzkum ............................................................................................. 37

2.2.1

Navrţení cyklostezky ............................................................................. 37

2.2.2

Zmapování navrhované cyklostezky ....................................................... 38

2.2.3

Popsání problémových úseků na stezce .................................................. 39

2.3

Opatření pro rozvoj cestovního ruchu ............................................................ 47

2.3.1

Stávající informační tabule ..................................................................... 47

2.3.2

Navrhované informační tabule................................................................ 49

2.3.3

Farma v Ráji .......................................................................................... 52

2.4

Finanční moţnosti ......................................................................................... 53

2.5

Dotace ...........................................................................................................53

2.6

Rozpočet ....................................................................................................... 55

2.7

Finanční zhodnocení ..................................................................................... 56

2.8

Shrnutí praktické části ................................................................................... 56

Závěr ....................................................................................................................... 57 Seznam použité literatury ......................................................................................... 59 Seznam obrázků a tabulek ........................................................................................ 61 Seznam zkratek ......................................................................................................... 63 Seznam příloh ............................................................................................................ 63

Úvod Protoţe ráda a často jezdím na kole, vybrala jsem si pro svou bakalářskou práci název Cyklostezky na Jihlavsku, jejich kvalita a moţnosti vyuţití pro potřeby cestovního ruchu. Jihlavsko jsem si vybrala proto, ţe bydlím v Jihlavě a nejen Jihlavu, ale i okolí znám a ráda zde podnikám různé výlety na kole. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části popíši, jaké předpisy by měl cyklista dodrţovat a jakými zákony by se měl řídit, dále je nezbytné vysvětlit rozdíl mezi cyklostezkou a cyklotrasou, protoţe hodně lidí tyto pojmy vůbec nerozlišuje. Dále popíši jednotlivé cyklostezky v Jihlavě a jejich moţnosti vyuţití pro cestovní ruch. Budu se také věnovat moţnostem financování cyklostezek. V práci zmíním projekt cyklostezky Jihlava-Třebíč-Raabs, která je pro cestovní ruch také velmi významná V praktické části se zaměřím na vlastní výzkum spočívající v navrţení nové cyklostezky na Jihlavsku. Popíši jednotlivé úseky a zaměřím se na problémová místa. Zjistím finanční moţnosti cyklostezky a zjistit moţnosti pro lepší rozvoj cestovního ruchu. Cílem bakalářské práce je provést výzkum stavu jihlavských cyklostezek a zhodnotit využití cyklistiky v oblasti Jihlavska a zároveň navrhnout nové možnosti pro cyklisty a cestovní ruch.

9

1 Teoretická část V současné době se u nás velmi rychle rozvíjí zájem o cyklistiku a tato pohybová aktivita začíná patřit k ţivotnímu stylu mnoha lidí. Zájem o cyklistiku roste především proto, ţe lidé stále více pociťují, ţe mají nedostatek přirozeného pohybu. Vliv má také znečištěné ovzduší a různé civilizační nemoci a choroby. Kolo je šetrné k ovzduší, nevypouští ţádné škodlivé výfukové plyny, není hlučné a kromě toho přispívá k lepší kondici a duševní pohodě. Ve městě můţe být dokonce kolo do vzdálenosti pěti kilometrů rychlejší neţ automobil, protoţe cyklista si snáze najde cestu k různým zkratkám. Výhod cyklistiky je více, například cyklista se můţe snadněji vyhnout dopravním zácpám a také snáze zaparkuje. Většina lidí bere cyklistiku jen jako současný trend, ţivotní styl a zábavu, z hlediska cestovního ruchu jsou dnes velmi oblíbené dovolené spojené s cykloturistikou. Člověk si přitom neuvědomuje, ţe jízda na kole přispívá také ke zlepšení zdravotního stavu, k posílení imunitního systému, předchází mnoha nemocem, zlepšuje soustředěnost, zvyšuje vytrvalost, nezatěţuje klouby a také zvyšuje kapacitu plic. Rozvoj cyklistiky má samozřejmě i negativa, a to především díky silniční dopravě. V některých městech je tak velká intenzita silniční dopravy, ţe pro cyklisty je nebezpečné se po městě pohybovat. Většina lidí se bojí bezohledných řidičů a také nepřehledných křiţovatek. Proto se mnoho měst, mezi něţ patří i Jihlava, tuto situaci snaţí řešit budováním cyklistických opatření i v hlavním dopravním prostoru a budováním cyklostezek a cyklotras. Ty umoţní cyklistům vyhnout se hlavním komunikacím a frekventovaným křiţovatkám. Právě díky cyklostezkám a cyklotrasám se dostanou bezpečně do poţadovaného místa, udělají něco pro zdraví a ušetří peníze za benzin. V kaţdé zemi se úroveň infrastruktury pro cyklisty liší. Například v Moskvě se teprve letos začíná kvůli zácpám na silnicích dostávat cyklistika do popředí. Naopak třeba v Amsterdamu je kolo nezbytnou součástí dopravy po městě a cyklostezky jsou tam hojně zastoupeny. Mnoho lidí vlastní dvě, někdy i tři kola. Je to dáno především rovinným terénem a podmínkami, které se za několik desetiletí podařilo vybudovat. 10

V Jihlavě a celkově na Vysočině je kopcovitý terén, proto se zde jízda na kole vyuţívá spíše k rekreačnímu a sportovnímu vyţití. Kaţdodenní vyuţívání a dojíţďky na kole do zaměstnání zatím nejsou tolik rozvinuty. (1) (3)

1.1

Vymezení pojmů

Mnoho lidí si plete cyklostezku s cyklotrasou, někdy mezi nimi dokonce nedělají rozdíly. Proto je důleţité tyto pojmy vymezit. Mezi důleţité pojmy patří také cykloobousměrka, cyklopruh a piktogramový koridor pro cyklisty (piktokoridor). Cyklostezka „Cyklostezka je vždy ohraničena na svém začátku a konci a je výhradně určena pouze pro cyklistickou dopravu. Cyklostezka je vyšší forma organizace řízení pohybu cyklistů. Na cyklostezkách jsou pro cyklisty přesně vymezené prostory pohybu vyznačeny vodorovným a svislým dopravním značením a pro uživatele to znamená, že pro ně tyto speciálně umístěné dopravní značky jsou povinni respektovat a dodržovat přesně stanovená pravidla. Pokud je souběžně vedena se silnicí, má cyklista povinnost tuto stezku využívat. Povrch je zpravidla zpevněný (asfalt, dlažba) o minimální šířce 2 metry. Mohou ji využívat nejen uživatelé kolečkových bruslí a lyží, ale i chodci.“ [2] Cyklostezka je vyznačena kulatou modrou značkou C08a, viz obrázek.

Obrázek 1 [Zdroj: www.cyklomania.com]

11

Existuje také smíšená stezka, která slouţí pro chodce i cyklisty. Její označení je C09a.

Obrázek 2 [Zdroj: www.cyklomania.com]

Cyklotrasa „Cyklotrasa vede po silnicích, místních a účelových komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla.“ [2] Na rozdíl od cyklostezky můţe cyklotrasa vést po polních a lesních cestách. Cyklotrasa můţe také částečně vést po cyklostezce a po silnicích. Značky jsou jinak barevně rozlišeny neţ u cyklostezek, viz obrázek.

Obrázek 3 [Zdroj: www.kr-karlovarsky.cz]

12

Cykloobousměrka „Umožňuje cyklistům průjezd v obou směrech po komunikacích, které jsou pro ostatní vozidla jednosměrné. Toto opatření umožňuje cyklistům přímější spojení.“ [2]

Obrázek 4 [Zdroj: www.praha.eu]

Cyklopruh „Prostor určený především cyklistům. Má za cíl zvýšit ochranu cyklistů při průjezdu hlavním dopravním prostorem a z důvodu zviditelnění bývá zpravidla červeně podbarven.“ [10]

Obrázek 5 [Zdroj: www.praha.eu]

13

Minimální šířka cyklopruhu je 1 metr. Vedle kaţdého cyklopruhu se nachází prostor pro bezpečnostní odstup. Cyklista jedoucí v cyklopruhu má na křiţovatkách stejnou přednost jako motoristé. Vyjíţdět mohou cyklisté z pruhu, jen pokud objíţdějí překáţku, předjíţdějí jiného cyklistu nebo odbočují, nesmí však ohrozit ani omezit automobily. Stejně tak nesmí automobily ohroţovat cyklisty jedoucí v cyklopruhu. [16] Piktogramový koridor pro cyklisty Jedná se o integrační opatření cyklodopravy. Představuje pro účastníky silničního provozu stopu průjezdu cyklistů. Usnadňuje cyklistům pohyb v silničním provozu. Motorová vozidla upozorňuje, ţe se pohybují po komunikaci se zvýšeným provozem cyklistů. [16]

Obrázek 6 [Zdroj: Magistrát města Jihlavy]

1.2 Vliv cyklistiky na lidské zdraví Cyklistika je přirozený pohyb pro člověka a předchází mnoha nemocem a zvyšuje kondici. Cyklistika nevadí ani astmatikům, protoţe pomáhá k prohloubení dechu a při pravidelném tréninku se sníţí dechová frekvence. Pohyb má samozřejmě také vliv na svalstvo. Svalová hmota se zvětšuje a svaly se lépe prokrvují. Díky tomu se cyklistika stane přínosem jistě i ve zdravotnictví, kdy stát můţe značně ušetřit na zdravotní péči. Cyklistika je vhodná i pro ty, kteří utrpěli zranění a různé operace, například operace menisku. Sportovci jiných disciplín, například běţci na lyţích a sjezdaři, hokejisté, 14

automobiloví závodníci, fotbalisté a jiní, provozují cyklistiku jako vyrovnávací nebo letní trénink. Trénink na kole jim pomůţe k získání nebo zlepšení jejich vytrvalosti bez rizika zranění. (1)

1.3 Cyklistické desatero, zákony cyklistické dopravy Většina řidičů nezná základní pravidla silničního provozu a často dochází kvůli tomu ke zbytečným nehodám. Minulý rok se v České republice zúčastnilo dopravních nehod 65 cyklistů. Ve 35 z nich neslo za způsobenou nehodu odpovědnost. 1 osoba zemřela, 7 cyklistů utrpělo těţká zranění a 49 cyklistů lehčí zranění. [23] Cyklisté by se měli proto seznámit s pravidly silničního provozu a dodrţovat předpisy. Je vhodné se seznámit i s cyklistickým desaterem, které by měli cyklisté dodrţovat.

Cyklistické desatero 1. Dbejte na stav kola a jeho výbavu Je nezbytné mít funkční světla a odrazky (bílé vepředu, červené vzadu). Brzdy musí být řádně seřízené a důleţitá je samozřejmě i přilba. Ta je do 18 let povinná. Neměly by chybět ani brýle proti slunci, větru či hmyzu. 2. Snažte se vidět a být viděni Je nutné dbát na to, abychom byli za nepříznivého počasí, za sníţené viditelnosti a ve tmě dobře vidět. To zajišťují reflexní prvky jak na oblečení, tak odrazky na kole. Měli bychom také dávat pozor a plně se věnovat řízení. 3. Vyhněte se alkoholu a omamným látkám Poţitím alkoholu nebo omamných látek neohroţujeme jen sebe, ale i ostatní účastníky silničního provozu. Při postihu zde platí stejné podmínky, jako kdyby byl cyklista řidič motorového vozidla. 4. Vydejte se jen na cestu, kterou zvládnete Kaţdý by měl zváţit své moţnosti a vydat se na trasu, kterou zvládne. Pokud to jde, tak se vyhněte hlavním komunikacím, kde je velký provoz. Uvědomte si, ţe chodník je jen pro chodce! (Výjimkou jsou děti do 10 let).

15

5. Buďte ohleduplní a předvídaví Chovejte se tak, jak byste chtěli, aby se ostatní chovali k vám. Je dobré předvídat, protoţe chybovat můţe kaţdý. Dávejte pozor na auta, která vás předjíţdějí. Nejezděte v plné rychlosti tam, kam nevidíte. 6. Komunikujte s okolím Při odbočování je důleţité vztyčit paţi a zřetelně ukázat, kam chcete jet. Sledujte vozovku, kanály, koleje, příčné prahy. Nepouţívejte při jízdě telefon! 7. Jezděte při pravém okraji a s rozestupy Dávejte pozor na překáţky na vozovce a na parkující auta. Dodrţujte rozestupy, v případě velké skupiny lidí se rozdělte na více skupin. 8. Dávejte pozor na mrtvé úhly Neobjíţdějte vozidlo zleva, pokud se chce rozjet. Raději počkejte, aţ odjede. Pozor na autobus a nákladní automobil! Řidiči nemusí vţdy cyklistu v zrcátku vedle svého vozidla vidět. 9. Kolo zamykejte s rozmyslem Zamykat kolo by se mělo tak, ţe zámek bude zaháknutý za rám a přední kolo. 10. Kolizi se zraněním nahlaste Okamţitě zavolejte policii nebo záchrannou sluţbu! [1] Pravidla, která musí cyklista dodrţovat, se dají dohledat také v dopravních předpisech, vyhláškách a zákonech. Mezi zákony a vyhlášky řešící provoz na komunikacích patří: 

Zákon 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky uţívání a jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uţivatelů.



Zákon č. 361/2000 Sb. "O provozu na pozemních komunikacích", ve znění pozdějších předpisů. Upravuje práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích včetně vymezení ustanovení o jízdě na jízdním kole (§57), povinnost nošení cyklistické přilby do 18 let (§58). 16



Zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky Ministerstva dopravy 341/2002 (Příloha č. 13 vymezuje technické poţadavky na jízdní kola, potahová vozidla a ruční vozíky).



Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích.



Vyhláška Ministerstva dopravy 247/2010 Sb., která mimo jiné zavádí nové dopravní značky pro cyklisty.



Vyhláška č. 341/2002 Sb. Ministerstva dopravy a spojů o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. [3]

1.4 Vývoj cyklostezek na Jihlavsku Cyklostezky mají přispívat k zachování kvality prostředí a zamezit stále narůstajícímu mnoţství automobilů. Budování cyklostezek znamenalo také přínos pro zlepšení ovzduší, které je především díky automobilové dopravě znečišťováno. Dalším důvodem je zlepšení zdraví obyvatel města a rozvoj aktivního pohybu v Jihlavě. Cyklistickou dopravou a cyklostezkami obecně se začalo město Jihlava zabývat v roce 2001, kdy byl postaven první úsek takzvané „První cyklostezky“. Koncem roku 2003 byl firmami DHV CR, s.r.o. a Alternativním dopravním studiem ADOS vypracován a odevzdán Generel cyklodopravy a cyklotras na území města Jihlavy. Jeho hlavním úkolem bylo integrovat cyklistickou dopravu do dopravního městského systému. Opatření, které vede k podpoře cyklistiky a návrh sítě cyklotras a cyklostezek vycházelo z průzkumu názorů obyvatel města Jihlavy na alternativní dopravní prostředky a moţnosti jejich zapojení do dopravní struktury města. Tento průzkum byl zpracován Regionálním empirickým centrem při Vyšší odborné škole sociální v Jihlavě v červenci 2003. Průzkum názorů byl proveden formou dotazníků, na které odpovídali přímo obyvatelé Jihlavy a dotazníky tak měly zjistit, zda vůbec mají zájem o síť cyklostezek a popřípadě, kde by se cyklostezky měly začít budovat. Město tak chtělo vyhovět přání obyvatel a začít budovat síť cyklostezek podle jejich přání. S vybudováním cyklotras souhlasilo 17

85,6% respondentů, kteří jezdí alespoň minimálně na kole, 3,3% respondentů nesouhlasilo a 11,1% respondentů nevědělo, jak odpovědět. Ukázalo se, ţe lidé by uvítali na trasách různá odpočívadla, dopravní značky, mapy okolí a stojany na kola. Podle vyhodnocení dotazníků by měly trasy vést hlavně podél řek (Jihlava, Jihlávka), dále do blízkých obcí (Antonínův Důl, Pístov, Pávov), dále do centra průmyslové zóny (Bosch) a dotazovaní se samozřejmě zmínili, ţe by bylo příjemné, kdyby trasy vedly kolem okolních atraktivních cílů. Ukázalo se, ţe představy obyvatel o cyklostezkách a cyklotrasách jsou často nereálné. Bylo nutné tedy změnit taktiku a zaměřit se více na potřeby lidí. Generel tedy navrhl systém cyklotras a cyklostezek, které jsou voleny jako spojnice nejdůleţitějších zdrojů a cílů a navazují na ostatní subsystémy hromadné dopravy, především na dopravu ţelezniční a městskou hromadnou dopravu. Také jsou vázány na nadregionální a regionální cyklotrasy, ať navrhované nebo jiţ vyznačené. Generel byl zpracován v souladu s Národní strategií rozvoje cyklistické dopravy ČR. Cílem je systematická podpora dopravy přátelské k ţivotnímu prostředí. Generel vychází z územního plánu města z roku 2001 a v roce 2011 byl zaktualizován. Najdeme v něm informace o vybudovaných opatřeních pro cyklisty, potenciál cyklistické dopravy, kvalitu městského ovzduší a informace o jiných zemích, které jsou motivací pro rozvoj cyklostezek a cyklotras v České Republice. Důleţitou roli v tomto případě sehrály i dopravní koridory. Ty propojují obytné oblasti se středem města. Jedná se tedy o hlavní tahy městem, například jsou to ulice jako Brtnická, Havlíčkova, Jiráskova nebo Brněnská. Tyto ulice slouţí jako koridory pro městskou dopravu. Slouţí také pro dopravní cíle, například pro dojíţďku do práce, pro kaţdodenní nákupy nebo sociální kontakty ve volném čase. Je to například vyhrazený pruh pro cyklisty nebo prostor pro cyklisty na světelných křiţovatkách. Město muselo počítat i s tím, ţe lidé, hlavně senioři a děti, nebudou ochotni jezdit jen po frekventovaných komunikacích, a tak Generel plánuje zřídit doplňkové koridory, které vedou po klidných ulicích, parcích a cyklostezkách. Cílem jsou například obchodní centra, kaţdodenní nebo víkendový sport a rekreace.

18

Dalším typem koridorů, které byly zřízeny, jsou rekreační. Jedná se o koridory vedoucí podél řek a mají nalákat cyklistu na atraktivní okolí. Většinou jsou doplněny o odpočívky, informační tabule, občerstvení, hrací a posilovací prvky atd. [7], [12], (4) Do 1. 1. 2012 bylo vybudováno a dáno do provozu celkem 10,3 km cyklistických stezek.

Cyklotrasy Nejen cyklostezky, ale i cyklotrasy se dostávaly do popředí, významný byl rok 2006, kdy byly projektovány tyto trasy: G01(Koţeluţský potok) – celková délka 6,700 km G03(Pávov) – celková délka 3,980 km G04 – celková délka 4,000 km R04(Zborná) – celková délka 4,780 km Cyklotrasy jsou děleny na: 1. zelené (tzv. greenways) - procházejí zelenými městskými koridory, neboli parky, říční nivou apodobně. Mají charakter jak rekreační, tak dopravní. Jsou označeny písmenem „G“. 2. radiální - spojují okrajové části s centrem města. Mají dopravní charakter. Označeny jsou písmenem „R“. 3. tangenciální - spojující radiální soustavu tras. Označeny jsou písmenem „B“.(4)

1.5 Obecné vymezení projektu Na projektu plánování a výstavby cyklotras a cyklostezek se podílí objednatel a projektant. Objednatel, nejčastěji statutární město Jihlava, se zabývá přípravnou fází, musí tedy stanovit cíle, které se budou řešit při realizaci tras. Tyto cíle musí být konkrétní, aby je bylo moţné dobře realizovat, monitorovat a vyhodnocovat.

19

Příklady: 

Zajistit bezpečné cesty do škol a na úřady



Zpřístupnit parky a rekreační oblasti pro cyklisty



Zabezpečit dostatek parkovacích míst pro cyklisty, a to například u škol, u budov magistrátu a státní správy



Vybavit trasy odpočívkami a informačními tabulemi

Objednatel dále musí provádět vstupní monitoring stavu cyklistické dopravy, zmapovat dopravní zatíţení komunikační sítě, stávající systém cyklotras, současné a budoucí vyuţití cyklotras a cyklostezek, vytipovat kritická místa a odhadnout nehodovost. Projektant se zabývá návrhovou fází. Mezi jeho hlavní úkoly patří navrhovat například síť cyklostezek nebo cyklotras, zásady dopravně organizačního opatření, doprovodné zařízení pro cyklisty, opatření na včlenění cyklistické dopravy do Integrovaného dopravního systému. Dále stanovuje předpokládané náklady, a to podle typů stavebních úprav nebo podle délky úseků. Jsou to například přímé stavební náklady, náklady na plánovací práce, na dopravní průzkumy a tak dále. Do projektu ještě patří další fáze, a to hodnotící. Tu provádí objednatel a neziskové organizace. Vyhodnotí stav cyklotras a cyklostezek před a po jejich vybudování. Sleduje se, zda zhotovitel splnil cíle, které na začátku určil. Poté se hodnotí, zda vybudování určitých tras bylo přínosem nebo naopak. Výsledkem je tak zvaná multikriteriální analýza.[7]

1.6 Financování cyklostezek Statutární město Jihlava vyuţívá finanční podpory strukturálního fondu Evropské Unie, například Regionální operační program NUTS II Jihovýchod, do kterého spadá Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina. Zabývá se rozvojem dostupnosti dopravy, rozvojem udrţitelného cestovního ruchu a udrţitelným rozvojem měst a venkovských obcí. [13] Pro Českou republiku je z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod vyčleněno 2,64 % finančních prostředků a na dostupnost dopravy se vyuţije přibliţně polovina z těchto poskytnutých finančních zdrojů. [4]

20

Dále jsou cyklostezky financovány z rozpočtu Statutárního města Jihlava. Následující tabulka uvádí investice Jihlavy v jednotlivých letech. Částka v mil. Kč 2, 891 3, 787 16, 883 9, 178 7, 349 2, 508 9, 164 0, 069 0, 983 0, 239 2, 811 55,862 mil. Kč

Rok 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 Celkem 2001 - 2011

Tabulka 1[Zdroj: Magistrát města Jihlavy]

K dalšímu

zdroji

financování

cyklostezek

patří

Státní

fond

dopravním

infrastruktury. Tento fond se kromě výstavby cyklostezek podílí i na výzkumných činnostech týkajících se dopravy, dále se snaţí modernizovat dálnice i silnice, ţelezniční dopravní cesty a vnitrozemské vodní cesty. Zajímá se i o expertní a studijní činnost.

21

Státní fond dopravní infrastruktury poskytl Jihlavě dotace v roce 2005, 2007 a 2008, viz následující tabulka: Rok

Projekt

Cyklostezka Jihlava - Třebíč - Raabs 2005

2005

Cyklostezka Havlíčkova Humpolecká

Zdroj

Výše dotace

Výstup

Region soudrţnosti NUTS II Jihovýchod

1 447 500 Kč

Projektová dokumentace

Státní fond dopravní infrastruktury

3 397 000 Kč

Rozvoj cyklodopravy v Jihlavě - I. etapa


Rozvoj cyklodopravy v Jihlavě - II. etapa


2 051 000 Kč

Byly vybudovány 4 úseky cyklostezek o celkové délce 545 m a 1. etapa výstavby lávky pro cyklisty a pěší přes řeku Jihlavu.

4 050 889 Kč

2. etapa výstavby lávky přes řeku Jihlavu včetně napojení na jiţ vybudované úseky.

21 890 058 Kč

Zahájena výstavba, vybudování cyklostezky (smíšená stezka pro chodce a cyklisty dělená) do Pístova (cca 1,1 km) a cyklostezky G04 pod mostem Havlíčkova (cca 120 m)

70 703 194 Kč

Příprava a výstavba 22 km nejproblematičtějších úseků na trase Jihlava – Raabs /Sdruţení měst a obcí/

2007

2008

Rozšíření sítě cyklistických stezek v Jihlavě

ROP NUTS 2 Jihovýchod

2008 Cyklostezka Jihlava - Třebíč - Raabs

ROP NUTS 2 Jihovýchod

Cyklostezka podél řeky Jihlavy v délce 1 294,7 m.

2008

Tabulka 2 [Magistrát města Jihlavy, vlastní zpracování]

22

Celkové Výše Získání/ Výše Poskytovatel náklady dotace Název akce nezískání proplacené dotace skutečnost/ dle dotace dotace žádost žádosti

Podíl města

Rok 2007 Rozvoj cyklodopravy v dopravě - I. etapa

SFDI

získáno

4 167 381,78

2 051 000,00

2 051 000,00

2 116 381,78

Rozšíření sítě cyklistických stezek v Jihlavě

ROP

získáno

16 734 701,14

15 550 275,12

15 203 754,51

1 530 946,63

Rozvoj cyklodopravy v Jihlavě - I. etapa, lávka

SFDI

získáno

6 984 030,05

4 050 889,57

4 050 889,57

2 933 140,48

ROP

nezískáno

28 755 864,38

18 715 426,56

0

0

3 923 000,00

0

0

Rok 2008

Rok 2009 Rozšíření sítě cyklistických stezek v Jihlavě - II. etapa Podané žádosti v roce 2010 Rozvoj cyklodopravy SFDI v Jihlavě III. etapa Podané žádosti v roce 2011 Cyklostezka R02 - A Cyklostezka R03

SFDI SFDI

nezískáno 6 117 645,86

získáno

5 044 455,93

3 015 000,00

poţádáno 9 179 281,00

Tabulka 3[Magistrát města Jihlavy, vlastní zpracování]

23

2 029 455,93

1.7 Cyklostezky v Jihlavě Jihlava na první pohled působí dojmem, ţe je to město nevhodné pro cyklistiku. Hodně lidí od kaţdodenního pouţívání kola odradí kopcovitý terén. Proto se město snaţí, aby cyklostezky a cyklotrasy maximálně vyuţívaly pokud moţno profilově nejvýhodnější cesty. Těmito cestami jsou historické cesty a dnes obvyklé sběrné komunikace. Mnoho lidí tedy záhy změní názor a zjistí, ţe jezdit na kole v Jihlavě je i zábava a nejen dřina. V Jihlavě se ne vţdy daří budovat cyklostezky jako celek. Často je z mnoha důvodů výstavba rozdělena do etap, které trvají i několik let. Především proto se zdá, ţe jednotlivé etapy končí na komunikacích a zatím nikam nepokračují. Dobudování propojené sítě cyklostezek a cyklotras v souladu s Generelem cyklistické dopravy je priorita pro plánovanou výstavbu v několika dalších letech. Na území města Jihlavy je vybudováno zhruba 23,6 km značených cyklotras, 10,3 km cyklostezek a 0,8 km cykloobousměrek.

1. Cyklostezka B05 – První cyklostezka Realizace projektu: rok 2001 Celkové náklady projektu: 1,4 mil. Kč Celková délka: 600 metrů Tato cyklostezka vede z městské části Staré Hory směrem do centra. Tato cyklostezka slouţí k odklonu cyklistů z frekventované komunikace a vede podél řeky a na ulici Romana Havelky. Cyklostezka prochází kolem Business hotelu, který slouţí mimo jiné pro různá školení a kongresy. [8]

2. Cyklostezka B04 Havlíčkova – Humpolecká Tato cyklostezka navazuje na cyklostezku R04. Ze začátku kopíruje ulici Romana Havelky a pak se stáčí ke koupališti Vodní ráj a pokračuje k Jánskému kopečku a končí u památníku královské přísahy. Realizace projektu: rok 2005 Celkové náklady projektu: 8,7 mil. Kč (dotace od SFDI 3,397 mil. Kč) 24

Celková délka: 1295 metrů, šířka 3 metry Důleţitý bod na této cyklostezce je nepochybně koupaliště Vodní ráj, kam se v případě horka mohou cyklisté jít trochu osvěţit. Provozovatel umístil před vstup tři velké stojany na kola.

3. Chodník a cyklostezka – Průmyslový park Realizace projektu: rok 2005 Celková délka: 150 metrů, šířka 2 metry Celkové náklady projektu: 0, 688 mil. Kč Jedná se o úsek, který propojuje chodník mezi garáţemi u hlavního nádraţí českých drah a novou komunikací průmyslového parku. Vedle stezky je také chodník. Povrch chodníku a cyklostezky je ze zámkové dlaţby. Chodník o šířce 1,2 metry je od cyklostezky barevně rozlišen. V celé své délce je osvětlená, zvyšuje tedy atraktivitu a bezpečnost. [8]

4. Cyklostezka G01 u obchodního centra City Park Tato cyklostezka začíná u ulice Fibichova, vede pod Znojemským mostem a končí na ulici Křiţíkova. V budoucnu se stane součástí cyklistické trasy G01. Byla vybudována investorem City Parku v rámci projektu revitalizace Koţeluţského potoka. Umoţňuje bezpečné a rychlé mimoúrovňové kříţení s nejfrekventovanější křiţovatkou na ulicích Hradební a Znojemská. (4)

5. Cyklostezka R01 Telečská – Pístov Tato cyklostezka vede mezi Telečskou ulicí a Pístovem. Vede podél stávajících garáţí a bývalého vojenského areálu, který dnes částečně slouţí jako psí útulek. Cyklostezka je smíšená, s odděleným provozem a slouţí jak pro cyklisty, tak pro chodce. Součástí je veřejné osvětlení. K realizaci této cyklostezky bylo nutné ubourat část haly v bývalých kasárnách. Bylo nutné vybudovat i opěrné stěny. [10]

25

Realizace projektu: rok 2009 Celková délka: 1 026 metrů, šířka 2,5 metrů cyklostezky; 1,7 metrů chodník Celkové náklady projektu: 15,8 mil. Kč Tuto cyklostezku finančně podpořil i Regionální operační program NUTS II Jihovýchod, který poskytl 92,5% způsobilých výdajů. Zbytek financovalo město Jihlava ze svého rozpočtu. [8]

6. Cyklostezka R04 a lávka Jedno z řešení, jak vybudovat cyklostezky, je rozdělit chodníky na část pro chodce a část pro cyklisty. Toto řešení je sice nejlevnější a nejrychlejší, ale není nejvhodnější. Chodci často nerespektují značky a chodí i po straně určené cyklistům. Například část cyklostezky R 04 v části u gymnázia. Zde je smíšená cyklostezka v provozu několik let, ale vţdy narazíte na nespočet chodců, kteří se pohybují na nesprávné straně. Pro cyklisty to znamená ještě větší zátěţ. Musí kličkovat, zastavovat a čekat, aţ se chodci přemístí na správnou stranu. Oblíbená lávka přes řeku Jihlavu slouţí jak chodcům, tak cyklistům a je součástí cyklostezky R04. Stezka začíná v centru města (na křiţovatce ulic Věţní a Benešova), dále pokračuje parkem ke kinu Dukla, okolo gymnázia a zimního stadionu. Pokračuje směrem k autobusovému nádraţí. Dále přechází ulici Fritzova a pokračuje do parku Keťásek. Prochází pod tratí k tenisovým kurtům a napojuje se na jiţ zmíněnou lávku. Další část stezky pokračuje kolem řeky Jihlava, poblíţ jsou umístěny lavičky pro odpočinek. Na řece se nachází most, ze kterého se nejen cyklisté, ale i kolemjdoucí, kochají pohledem na řeku a krajinu. Stezka vede kolem obchodního centra s několika hypermarkety a hobby marketem. Stezku vyuţívají i zákazníci k drobným nákupům. Tato cyklostezka je smíšená a hojně ji vyuţívají bruslaři na in-line bruslích a také chodci. Trasa je značená aţ k rybníku Borovinka. [8] Celková délka cyklostezky: 1 544 metrů Celková délka lávky:45 metrů, šířka 3 metry Celkové náklady projektu: 15, 5 mil. Kč 26

Na tomto projektu se podílel i Státní fond dopravní infrastruktury, který poskytl více neţ 6 mil. korun. Na osvětlení lávky přispěla firma E-ON částkou 400 000 Kč. Další náklady hradilo město Jihlava. Hlavním dodavatel byla firma Stavby silnic a ţeleznic. [8]

7. Cyklostezka R02 Cyklotrasa R02 spojuje centrum města se Starými Horami a Horním Kosovem. Začíná ve Smetanových sadech (křiţovatka ulic Jana Masaryka a Tyršova). V parku je vedena jako jednosměrná cyklostezka s odděleným provozem. První úsek je dlouhý 140 metrů a končí na křiţovatce na ulici Jiráskova. Další úsek vede jako cyklotrasa po ulici Vrchlického po stávající komunikaci. Na této ulici se v budoucnu plánují vyhrazené jízdní pruhy pro cyklisty. Tento úsek je dlouhý 900 metrů a končí u nemocnice. Navazuje další část cyklostezky R02. Třetí úsek začíná u nemocnice a pokračuje podél ulice Vrchlického a ulice S. K. Neumanna směrem k ulici Jiráskova. Ulicí S. K. Neumanna vede dále přes ulici Na Dolech do prostoru vlakové zastávky Staré Hory. Tento úsek měří 2 200 metrů. Finanční prostředky získalo město od Státního fondu dopravní infrastruktury, ve výši 65% celkových výdajů.(4), [14]

8. Cyklostezka B02 Realizace projektu: rok 2010 Celková délka: 1 500 metrů Celkové náklady projektu:3,7 mil. Kč Tato cyklostezka vede od parkoviště zoologické zahrady přes lesopark Heulos a sídliště Na Kopci a Březinova. Dále pokračuje kolem školky a obchodního centra. Stezka slouţí jak cyklistům, tak chodcům. Konec trasy končí na ulici Okruţní u kruhové křiţovatky. (4)

9. Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs Tato cyklotrasa je oficiálně označována jako „cyklostezka“, ale protoţe vede z velké části po polních a lesních cestách a také podél řek, je označena jako cyklotrasa číslo 26. Některé nově vybudované úseky jsou však provozovány jako cyklostezky. Zejména 27

v okolí měst a obcí na trase. Cyklotrasa je značena z Jihlavy přes Luka nad Jihlavou, Třebíč, Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice, Jemnici. Z Jemnice pokračuje k rakouským hranicím a dále do města Raabs an der Thaya, kde navazuje na rakouskou síť cyklostezek. Z Jihlavy do Třebíče vede z velké části po levém břehu řeky Jihlavy. Vyuţity byly stávající obsluţné komunikace nebo komunikace třetí třídy, na kterých je minimální provoz. Bylo provedeno několik studií, které se zabývaly tímto projektem. Řešila se samozřejmě i technická stránka projektu. Trasa byla rozdělena na více úseků. Realizace jednotlivých částí probíhá postupně v průběhu několika let. V roce 2007 vznikl dobrovolný svazek obcí „cyklostezka Jihlava-Třebíč-Raabs“. V tomto svazku je začleněno 25 obcí nacházejících se právě na této trase. Finančně přispěl Regionální operační program Jihovýchod částkou 76 mil. korun. Cílem této trasy je ukázat cyklistům, jak je Vysočina krásná a malebná a zároveň jim poskytnout bezpečnou cestu po cyklostezce. Celková délka trasy je 130 km. [9], (4)

Stříbrné pomezí Projekt „Stříbrné pomezí“ podpořil Regionální operační program NUTS II Jihovýchod. Rozšířil trasy pro pěší, cyklisty a jiné skupiny. Trasy se nacházejí v okruhu 12 kilometrů od Jihlavy. Je zde vybudováno informační značení pro turisty, například patníky nebo informační tabule. Dále jsou k dispozici webové stránky tohoto projektu. Stříbrné pomezí je vyznačeno v turistických průvodcích, na mapách, na CD a v jiných propagačních materiálech. Stříbrné pomezí bylo dokončeno v roce 2011. Většinou se jedná o cesty vedoucí po stopách těţby stříbra v Jihlavě. [17]

28

2 Praktická část V praktické části se zaměřím na vlastní výzkum, který spočívá v navrţení nové cyklostezky na Jihlavsku. V tomto výzkumu se budu zabývat tím, zda je navrţená cyklostezka reálná či nikoli, zda by ji obyvatelé Jihlavy uvítali a sestavím její mapu. Zjistím, z jakých finančních prostředků by byla cyklostezka realizovaná a jaké by byly moţnosti jejího financování. Zaměřím se na nezpevněné úseky a pokusím se navrhnout změny. Pro lepší představu slouţí popis jednotlivých lokalit souvisejících s cyklostezkou.

Historické aspekty Jihlavy Jihlava patří mezi nejstarší města v českých zemích. Nachází se v nadmořské výšce 550 metrů a rozloha činí 118 m2. Ţije zde 50 680 obyvatel. Město vzniklo v polovině 13. století. Ke vzniku přispěla velká vlna kolonizace. Důleţitým aspektem vzniku Jihlavy byl nález stříbrných rud. Díky dolování stříbrné rudy Jihlava velmi prosperovala a královská privilegia přispěla k tomu, ţe se město stalo jedním z nejbohatších a nejmocnějších středověkých měst v království.[22] S dolováním stříbrné rudy souvisí navrhovaná cyklostezka, která vede lokalitou Ráj a Rančířov, kde se právě stříbrná ruda dolovala.

Lokalita Ráj Lokalita „Ráj“ se nachází 2 kilometry od Jihlavy v údolí řeky Jihlávky. Najdeme zde mnoho stop po hornické činnosti, například dědičná štola, propadliny, těţní šachta. Dříve se zde zpracovávala stříbrná ruda. Touto lokalitou prochází modrá turistická značka. Jihlavská aliance (sdruţení pro rozvoj občanského ţivota) zde v roce 2009 začala s realizací projektu s názvem „Oživení lokality Ráj u Jihlavy.“ A proč si vybrala zrovna toto místo? Dříve byla lokalita Ráj u Jihlavy velmi oblíbená pro pořádání různých výletů a vycházek. Postupem času ale tradice výletního místa zanikla. Ráj velmi zarostl a zpustl. Jihlavská aliance proto chtěla obnovit dřívější tradici, a tak bylo 29

toto místo upraveno a vyklizeno. V projektu Jihlavská aliance úspěšně pokračuje. Náplní bylo nejen, aby se sem turisté rádi vraceli, ale i pořádat různé společenské akce jak pro rodiče, tak pro děti. A to se vydařilo a Jihlavská aliance v tom úspěšně pokračuje. Kaţdý rok zde pořádá akci s názvem „Pojďme do Ráje“. Jedná se o setkání rodiči s dětmi, náplní jsou různé aktivity pro děti, opékaní špekáčků atd. Vybudováním cyklostezky by měla Jihlavská aliance moţnost pořádat i cyklistické výlety do této lokality a cyklostezka by také přispěla k většímu počtu turistů.[19]

Stručná historie Ráje Tato lokalita přímo souvisí s hornickou činností v Jihlavě. V Ráji se hornická činnost velmi hojně vyvíjela ve všech obdobích dolování stříbra u Jihlavy. Nachází se zde dědičná štola, řada propadlin, tzv. pinek a také těţní šachta, která je bohuţel zavalená. Ráj je druhá nejvýznamnější lokalita v těţbě stříbra. První jsou Staré Hory. Těţba zde probíhala hlavně ve 14. století a 15. století. Horníci zde pracovali na třech hlavních ţilách, které byly pojmenovány. Směrem na Znojmo to byla ţíla sv. Barbory, za ní Rančířovská ţíla a Postříbřovací ţíla přímo v Ráji. Postříbřovací ţíla byla však v 18. století zavalena. V polovině devadesátých let se uvaţovalo o vybudování skanzenu v Ráji, který by měl připomenout hornickou činnost.[19] Hornický skanzen navrhla Rada města Jihlavy v roce 2001. V návrhu se skanzen nachází na jihovýchodě Ráje a váţe se k dědičné štole. Za začátek skanzenu se povaţuje obnovené koupaliště s novým jezem. V části areálu se nachází kovárna a stoupovna. Několik promývacích ţlabů slouţí k přívodu vody. Voda je řízena stavidlem z náhonového koryta a také přístřeškem nad ţlaby. Další část areálu tvoří vodní mlýn hnaný vodním kolem. Ve skanzenu je umístěno i několik milířů. Skanzen je bohuţel pouze navrţen. Jeho realizace se nakonec neuskutečnila. O pozemek na pravém břehu řeky se zajímalo město, ale Pozemkový fond ho nakonec přidělil soukromému vlastníkovi. Obec Rančířov zaujala k návrhu skanzenu negativní přístup, a to také přispělo ke krachu celého projektu. [19]

30

Obrázek 7 [Zdroj: www.raj.ji.cz]

31

Lokalita Rančířov Obec Rančířov leţí v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Bydlí zde zhruba 338 obyvatel. Koná se zde hodně společenských akcí, hlavně pro děti, například karnevaly, lampionové průvody, poutě, masopustní průvod, dětský den atd. Nachází se zde také knihovna a nová sportovní hala u hotelu Vivaldi.

Stručná historie Rančířova První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1303, kde byla zapsána jako Ranczyrow. Název vznikl od jeho zakladatele, který se jmenoval Ranoţir. V městských jihlavských knihách byla obec uvedena jako Rancyr Minor. Jedná se o čistě slovanskou ves při břehu Jihlávky. V roce 1439 se dostala do vlastnictví Jihlavy, která dostala i patronátní práva k místnímu kostelu. V 15. století zde působili jihlavští jesuité a byla zde propagována katolická víra. V roce 1760 zde byla vedle kostela postavena první německá škola. Dochovaly se školní kroniky a návrhy dřevěných lavic, které zde zůstaly aţ do druhé světové války. Největší rozkvět ve vsi nastal v 18. století, kdy se rozšířily chmelnice. K růstu přispěl i rozvoj stavebních prací, díky nimţ se ves hojně rozrůstala. [18] V Rančířově se rozvíjela těţba stříbrné rudy a to na místech zvaných Rančířovský les a Ţelezný Hamr. Bylo zde nalezeno 12 šachet, z nichţ nejznámější je Albrechtova. Těţba stříbra se zde zcela zastavila v roce 1755, kdy důlní zařízení začala být zastaralá a z Ameriky se sem začalo dováţet levnější stříbro. Mezi nejvýznamnější památky patří kostel sv. Petra a Pavla, který je rekonstruován, ale vzhledem k omezeným finančním zdrojům rekonstrukce probíhá velmi pomalu. Další památka je objekt fary. Další významná památka je soch sv. Josefa pocházející ze 14. století, která se nachází u státní silnice I/38. Mezi zajímavé stavby patří Hrádek Josefa Moravce. [18]

32

Rančířov a cestovní ruch K cestovnímu ruchu v Rančířově přispívají hlavně památky a také restaurační zařízení Nový ráj, které poskytuje turistům a cyklistům odpočinek. Kostel sv. Petra a Pavla Tento kostel pochází z druhé poloviny 13. století. Byl postaven během rozkvětu těţby stříbra a během trvalého osidlování vsi horníky. V roce 1662 se zasvětil sv. Havlu. V 18. století byl rekonstruován a přestavěn do barokního stylu. V tomto století také změnil zasvěcení, a to, jak vyplývá z názvu, sv. Petru a Pavlu. [6] Ve věţi kostela se nacházely tři zvony, dochoval se ale pouze jeden. Zvon byl původně v jiné poloze, neţ je umístěn dnes, je otočen o 90 stupňů. Na zvonu je vyrytý nápis, který udává informace o zvonu, které jsou bohuţel špatně čitelné. [20]

Obrázek 8 [Zdroj: www.dedictvivysociny.cz]

Objekt fary Objekt fary byl v nedávné době rekonstruován a přestavěn. Dnes na tomto místě najdeme hotel Vivaldi. Tento hotel je dobře dostupný z dálnice D1 a nachází se

33

1 kilometr od Jihlavy. Hotel nabízí kromě ubytování i konferenční prostory a restauraci. Pro volný čas je určena wellness a sportovní hala hotelu. [5] Socha Sv. Josefa Tato socha se nachází u státní silnice a pochází ze 14. století. Sochu nechal postavit hrabě František Heissler. Zobrazuje sv. Josefa s Jeţíškem v náručí. Říká se, ţe se tato socha nachází uprostřed cesty z Vídně do Prahy. [6]

Obrázek 9 [Zdroj: www.dedictvivysociny.cz]

Hrádek pana Josefa Moravce Z tohoto hrádku původně měly vzniknout chlévy pro domácí zvířata, nakonec se ale prosadila myšlenka vybudovat hrádek. Stropy se zrekonstruovaly z materiálu, který zbyl po rekonstrukci městských domů v Jihlavě. Materiál by jinak skončil na smetišti, a tak se účelně vyuţil. [18]

34

2.1 Stávající stezky Stříbrné pomezí Stříbrné pomezí je turistický systém nabízející tři druhy tras, a to pro cyklisty, pěší a trasy kombinované, které jsou určeny pro obě skupiny. Jedná se o okruh 12 kilometrů od Jihlavy. Do tohoto okruhu patří 16 částí spadajících pod Jihlavu. Například Bílý Kámen, Cejle, Horní Kosov, Hosov, Hruškové Dvory, Pančava, Pávov, Pístov, Popice, Staré Hory, Vysoká, Kostelec, Malý Beranov, Rančířov, Rantířov, Větrný Jeníkov, Vílanec, Vyskytná nad Jihlavou a Ţdírec. Turista si v mapě (na informačních tabulích, v propagačních materiálech či na webových stránkách) vybere trasu, kterou chce uskutečnit. Důleţitá jsou čísla patníků, přes které bude projíţdět nebo procházet. V terénu se bude orientovat pomocí značení, které ho turistickým systémem provede. Základem značení jsou očíslované patníky se šipkami, které ho navedou k dalšímu patníku na zvolené trase. Na některých křiţovatkách jsou umístěny místo patníků přehledné směrové tabule. Mezi jednotlivými křiţovatkami s patníky nebo směrovými tabulemi pomáhá turistům pro orientaci doplňkové značení v podobě kulatých symbolů umístěné na sloupech veřejného osvětlení, stromech atd. Turisté si mohou vybrat vlastní okruh, nebo vyzkoušet doporučené okruhy - K1, P1, C1, C2 a C3. (2) Okruh K1 měří 11 kilometrů a vede na trase Jihlava; Malý Beranov; Luka nad Jihlavou. Jedná se o trasu pro pěší a cyklisty. Okruh P1 měří 15 kilometrů a vede na trase Jihlava; Staré Hory; Zaječí skok; Rantířov; Horní Kosov; Jihlava. Tato trasa je určena pro pěší. Okruh C1 měří 25 kilometrů a vede na trase Jihlava; Kosov; Puklice; Rosice; Cerekvička; Číţov; Rančířov; Sasov; Jihlava. Tato trasa je určena pro cyklisty. Okruh C2 měří 32 kilometrů a vede na trase Jihlava; Pístov; Popice; Kostelec; Cejle; Mirošov; Hubenov; Jeţená; Rantířov. Tato trasa je určena cyklistům. (2) Okruh C3 měří 25 kilometrů a vede na trase Jihlava; Hybrálec; Smrčná; Větrný Jeníkov; Bílý Kámen; Vyskytná nad Jihlavou; Plandry; Jihlava. Tato trasa je určena cyklistům. 35

Hornická naučná stezka Tato stezka se nachází v okolí vrchu Rudný. Je zde vybudováno 10 informačních tabulí, to znamená 10 záchytných bodů. Tabule seznámí návštěvníky s dřívější hornickou činností a přírodními podmínkami a zajímavostmi v této lokalitě. Nachází se zde i rozhledna, jejíţ historie je také popsána na informační tabuli. Tato trasa tvoří uzavřený okruh. Orientační mapu lze nalézt na prvním stanovišti trasy. Tato trasa je vhodná pro pokročilejší cyklisty vyuţívající horské kolo.[21]

Obrázek 10 [Zdroj:http://medunova2.blog.cz/; vlastní zpracování]

36

2.2 Vlastní výzkum 2.2.1 Navržení cyklostezky Po zmapování stávající sítě cyklostezek a zváţení jejího dalšího rozšíření jsem došla k závěru, ţe nová cyklostezka by mohla vést po trase Stará Plovárna, Pančava, V Ráji, Rančířov. Plánovaná trasa nabízí cyklistům moţnost poznat další kus krásné přírody v Jihlavě. Napojení na stávající síť cyklostezek by bylo poměrně nenáročné a není součástí této práce. Bylo by třeba prodlouţit trasu G02 kolem dopravního hřiště směrem na Plovárnu. Projekt má za úkol posílit image Jihlavska jako místa s dobrými podmínkami pro cykloturistiku. Realizací projektu by došlo k vybudování nové cyklistické komunikace, vytvoření větší nabídky v cestovním ruchu a ke sníţení dopravních nehod. Cílem je také vytvořit bezpečnější podmínky pro cyklisty a prodlouţit stávající cyklostezky na Jihlavsku. K rozvoji cestovního ruchu přispívají také restaurační zařízení, která se nachází na Pančavě a v Rančířově. Restaurační zařízení bývalo i V Ráji, ale to majitel musel zrušit. Kdyby tudy ale vedla cyklostezka, tak je moţné, ţe by mu zařízení díky projíţdějícím cyklistům prosperovalo, protoţe kaţdý rekreační cyklista je rád, ţe si můţe někde odpočinout. Stezka by byla vhodná i pro děti. Nachází se zde farma se zvířaty, která by je jistě zaujala. Tuto trasu jsem nejprve absolvovala na kole, abych věděla, jestli je vůbec reálné po ní jet. Cestou jsem potkala několik turistů i místních lidí, které jsem oslovila a všichni by cyklostezku uvítali. To, ţe se po turistické trase pohybují turisté i cyklisté, znamená, ţe je lokalita Ráj zase oblíbená, a proto by cyklostezka mohla nalákat více turistů. Generel částečně počítá s touto trasou. Končí však před chatovou oblastí za polní cestou vedoucí od ulice Brtnická.

37

2.2.2 Zmapování navrhované cyklostezky Základní charakteristika: Vzdálenost: 5,1 km Typ trasy: střední náročnost Převýšení: 10 m Povrch: Nezpevněná cesta Vhodné pro: horské kolo, trekkingové kolo Pro lepší představu slouţí následující obecná mapa.

Obrázek 11[Zdroj: www.bikemap.net]

38

Následující mapa ukazuje cyklostezku z leteckého pohledu. Je zřetelné, ţe cyklostezka vede zčásti lesem a vyhýbá se hlavní frekventované komunikaci.

Obrázek 12 [Zdroj: www.bikemap.net; vlastní zpracování]

Vybudováním cyklostezky se propojí Jihlava s obcí Rančířov. Stezka kromě poznání jihlavské přírody a přírody jihlavského okolí nabídne také putování po stopách těţby stříbra. 2.2.3 Popsání problémových úseků na stezce První úsek První problémový úsek je velmi nebezpečný, protoţe cyklista musí přejet frekventovanou komunikaci II/405. Řidiči zde většinou jezdí dost rychle a cyklisté mají problém dostat se na druhou stranu. Jako opatření ke zlepšení této situace by bylo vhodné zřídit zde přejezd pro cyklisty, aby měli snazší přístup k pokračování na trase. Na komunikaci by se mohla umístit značka, která by upozorňovala řidiče na zvýšený počet cyklistů na komunikaci. Bylo by

39

vhodné vybudovat opatření ke zklidnění dopravy. Nacházíme se stále ještě ve městě a předepsanou rychlost 50 km/h zde dodrţuje jen velmi málo řidičů. Orientační mapka znázorňuje bod, kde se první problémové místo nachází.

Obrázek 13 [Zdroj: www.bikemap.net; vlastní zpracování]

Obrázek 14 [Zdroj: vlastní foto]

40

Druhý úsek Druhé problémové místo se nachází u ulice Brtnická, kde trasa pokračuje směrem k Sasovu. Zde jsou postavené betonové schůdky, které cyklista těţko sjede, v opačném směru těţko vyjede. Proto je potřeba je odstranit a nahradit vhodným povrchem. Další moţnost je schůdky zachovat a vedle nich provést drobné terénní úpravy a zpevnit cestu.


41

Třetí úsek Třetí úsek začíná u ulice Brtnická a pokračuje směrem na Sasov. Měří 300 metrů a jedná se o cestu s nevyhovujícím povrchem pro cyklisty a chodce. Tuto cestu by bylo potřeba zpevnit. Odvodnění není nutné.

Obrázek 16 [Zdroj: www.bikemap.net]


42

Čtvrtý úsek Čtvrtý úsek začíná v Rančířově, pokračuje polní cestou a navazuje na cestu lesem. Při deštivém počasí, na jaře a na podzim je zde velmi blátivá cesta. Tento úsek vede částečně lesem a podmínky jsou zde, především v jarních měsících, velmi problematické. Cesta nevysychá a to turistů a cyklistům ztěţuje podmínky. Tento úsek měří 1, 8 kilometru.

Obrázek 18 [Zdroj: www.bikemap.net]

43



44

Další navazující úsek se trošku liší od předchozího. Najdeme zde travnatý porost. I zde by bylo potřeba vybudovat zpevněný povrch, který by značně usnadnil pohyb na této trase, například minerální beton.



45

Další části čtvrtého úseku:



46


Navržení zlepšení stávajícího stavu Třetí a čtvrtý úsek je potřeba zpevnit. Proto se pouţije jako materiál minerální beton, který bude odvádět vodu z podloţí a zamezí vlhkosti daného terénu.

2.3 Opatření pro rozvoj cestovního ruchu 2.3.1 Stávající informační tabule Informační tabule projektu Stříbrné pomezí na Pančavě Informační tabule se nachází u druhého problémového místa – u schůdků za komunikací II/405. Jedná se o tabuli s informacemi o Jihlavě, o její historii i současnosti, o hornické činnosti. Dále je zde zmínka o chráněných objektech. Také popisuje, z jakého slova je odvozen název Pančava. Je zde zmínka i o restauračním zařízení Pančava. Dále zmiňuje důleţitou těţbu stříbra. Poslední část

47

informační tabule tvoří památky a zajímavosti, například tzv. Jubilejní lesík nebo kopec Kolíbl, včetně mapy. Viz příloha. Informační tabule v Ráji Umístěny jsou u průzkumné prospekční štoly v lokalitě Ráj naproti farmě se zvířaty. První obsahuje informace o historii hornické činnosti v Jihlavě. Poskytuje také informace o tehdejších dolech, o největších loţiscích stříbrných rud, rudných ţilách. Popisuje rozměry pinek a vyzdvihuje také nálezy hornického nářadí. O jejich realizaci se postaralo občanské sdruţení Jihlavský netopýr.


Druhá informační tabule informuje turisty o úpadku dolů a nahrazení hornické činnosti průmyslem, zemědělstvím atd. Obsahuje také hornický pozdrav. Viz příloha. Informační tabule projektu Stříbrné pomezí v Rančířově Informační tabule se nachází u Obecního úřadu v Rančířově a obsahuje informace o zaloţení vsi. Obsahuje stručnou historii obce, na jaké části byl Rančířov rozdělen, komu obec patří. Zmiňuje těţbu stříbrné rudy a její úpadek. Dále obsahuje památky a zajímavosti, například Kostel sv. Petra a Pavla, objekt fary, sochu Sv. Josefa atd. 48

Na informační tabuli je také mapka okruhů Stříbrného pomezí.


2.3.2 Navrhované informační tabule Přibližné hlavní rozměry stojanu informační tabule: šířka: 1,8 m

výška: 2,3 m

hloubka: 0,5 m

Stojan informační tabule bude upevněný na dvou kovových pozinkovaných nohách, které budou ukotveny do betonového základu o min. hloubce 60 cm. Dřevěná část stojanu informační tabule bude ve výšce 10 cm nad zemí. Materiálem stojanu informační tabule je smrkové dřevo, které bude opatřeno nátěrem hnědé barvy tak, aby nepodléhal povětrnostním vlivům a byla zaručena jeho ochrana min. po dobu 5 let. Informační tabule bude opatřena jednoduchou ochrannou dřevěnou stříškou opatřenou pozinkovaných plechem. Velikost pohledové plochy desky je 80x100 cm (nebo mírně větší), na níž bude umístěn informační panel 80x100 cm – folie na pevné plastové desce. Tato plastová deska bude ukotvená na stojan dřevěnými lištami 49

(popř. šrouby) na podklad z voděodolné OSB desky. Grafické podklady pro potisk jednotlivých fólií obdrží dodavatel v tiskovém formátu připraveným grafičkou objednatele. Potisk bude proveden přímo na fólii, plnobarevným exteriérovým stálobarevným tiskem s rozlišením min. 150 DPI se zárukou na barevnou stálost min. 5 let. [11]

Obrázek 28 [Zdroj: Magistrát města Jihlavy] Informační tabule bude doplněna o stříšku, která zajistí delší ţivotnost tabule. Informační tabule by měla být umístěna na Plovárně, kde je navrţen začátek cyklostezky. Měla by obsahovat informace o cyklostezce. Kolik měří metrů, kam směřuje, zajímavosti a záchytné body na trase. Také pro jaký typ kola je určená, náročnost terénu. Dále by zde měla být mapka cyklostezky a údaje o finančních dotacích na cyklostezku. Na mapce se nachází bod se zelenou šipkou, který znázorňuje, kde by se informační tabule měla nacházet. 50

Obrázek 29 [Zdroj: www.bikemap.net] Další informační tabule by měla být umístěna v lokalitě Ráj. Měla by obsahovat stručné informace o Ráji, stručnou historii. Dále vyzdvihnout tradici vycházkového místa, jednotlivé projekty, které se zde realizují (Oţivení lokality Ráj). Dále přírodní zajímavosti, zmínku o bývalém restauračním zařízení a také zmínku o navrţeném skanzenu. Tabule by se měla nacházet u mostu přes řeku Jihlávku.

51

2.3.3 Farma v Ráji Jako lákadlo pro turisty a hlavně pro děti by mohla být farma, která se nachází v lokalitě Ráj. Tuto farmu jsem navštívila a udělala jsem rozhovor s jejím majitelem, který mě pozval na exkurzi. Byl velmi ochotný a měla jsem moţnost nakrmit daňky, vidět lamy a pštrosy. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací o těchto zvířatech, např. kolik let se doţívají, jak často daňkové shazují parohy, k čemu se pouţívá pštrosí peří a kůţe. Tyto informace by mohly turisty zajímat.

Rozhovor s majitelem farmy v Ráji 1. Jak dlouho spravujete tuto farmu? Od roku 2009, takţe 3 roky. 2. Jak vás napadlo tuto farmu vybudovat? Baví mě starat se o zvířata, vţdy jsem chtěl vlastní farmu a také aby se děti zabavily. 3. Kolik a jaká zde chováte zvířata? Chovám zde 2 lamy, 4 pštrosy, 2 pávy, kachny a 15 daňků. V plánu mám ještě koupit krůty a doma mám ještě ovce a čerstvě narozené jehně. V rybníku chovám kapry a mám tu spoustu ţab. 4. Využíváte farmu jen pro své účely nebo i pro veřejnost? Ze začátku jen pro svou potřebu, nikdo o farmě nevěděl. Pak se mi ale začaly ozývat ředitelky jihlavských školek, zda bych byl ochoten je po farmě provést a ukázat zvířata dětem. Zvířata jsou ochočená a nikomu neublíţí, takţe jsem nebyl proti. 5. Vadilo by Vám, kdyby kolem vaší farmy vedla cyklostezka? Nemáte strach ze zvědavých cykloturistů? Určitě nevadilo, zvířata se lidí nebojí, lamy jsou naopak rády, ţe se o ně někdo zajímá, takţe nás určitě rušit nebudou. Nevadí mi, kdyţ si je vyfotí, ale hlavně je nesmí krmit. 6. Myslíte si, že by cykloturisté jezdili po stezce kvůli Vaší farmě? To určitě ne. Spíš to bude pro ně zpestření vidět neobvyklá zvířata, ale rozhodně ne jejich hlavní cíl. Zvířata se stejně většinou nenechají pohladit, 52

kdyţ jsou za plotem. Jsou sice zvědaví, kdo si je prohlíţí, ale přece jen je v nich kus divočiny. 7. Jste

ochotný

podávat

informace

zvědavým

turistům,

případně

cykloturistům? Podle toho, na co se mě ptají. Většinou si ale zvířata jen vyfotí a pokračují dál.

2.4 Finanční možnosti 2.5 Dotace Aby město mohlo vyuţít dotace, musí před schválením připravovaného projektu prozkoumat majetkové poměry mezi realizovaným územím a v případě jiného vlastníka neţ města musí sehnat do 16. 3. stavební povolení. Projekt musí schválit zastupitelstvo v rámci všech odborů vztahujících se na projekt, například majetkový odbor. Dále musí sjednat smlouvu o věcném břemenu a ošetřit všechny právní úkony spojené s realizováním. Dotace na cyklostezku umoţňuje Regionální operační program Jihovýchod. Oblast podpory se soustředí na rozvoj infrastruktury pro bezmotorovou dopravu. Tento program se zaměřuje na investiční projekty v oblasti nemotorové dopravy. Snaţí se o ochranu ţivotního prostředí, prevenci rizik a rozvoj cestovního ruchu. Zaměřuje se také na rozvoj udrţitelných, ekologických forem dopravy. Podpora se zaměřuje na výstavbu, rekonstrukci a vymezení komunikací pro nemotorovou dopravu zahrnující značení. Dále se podílí na opatření ke zvyšování bezpečnosti cyklistů a chodců v obcích. Program podporuje také bezbariérové přístupy. Hlavním cílem dotace na cyklostezku je vybudovat hustou síť bezpečných cyklostezek v krajině a zvýšit bezpečnost chodců a cyklistů. Specifickými cíly jsou zkvalitnění infrastruktury pro nemotorovou dopravu, zvyšování bezpečnosti cyklistů ve městě, sniţování pouţívání motorových vozidel na kratší vzdálenosti a oddělení motorové dopravy od nemotorové. (4)

53

Forma a výše podpory Zjistit formu a výši podpory je obtíţné, vzhledem k tomu, ţe je cyklostezka jen navrhovaná a není předloţena ke schválení. Postup při získání formy a výše podpory je takový, ţe by Magistrát města Jihlavy musel podat ţádost o podporu a předloţit dostatečné mnoţství materiálů o cyklostezce, dodat informace o problémových místech a další podklady. Můţeme vycházet z roku 2011, kdy byla Evropským fondem regionálního rozvoje poskytnuta dotace pro celou oblast ve výši 85% celkových způsobilých nákladů. Jedná se o částku 17,96 mil. €. Zbylá část 15% byla hrazena z veřejných zdrojů v rámci systému spolufinancování, částka činí 21,13 mil. €. (4)

Státní fond dopravní infrastruktury Dotaci na cyklostezku můţe statutární město Jihlava získat také od tohoto fondu. Pro získání dotace se Magistrát města Jihlavy musí řídit pravidly, které Státní fond dopravní infrastruktury obsahuje. Pravidla se dělí na několik částí: 

Věcná orientace akcí



Výše příspěvku a procento spoluúčasti pro kaţdou vybranou akci



Příjemce příspěvku



Podmínky pro poskytnutí příspěvku



Náleţitosti ţádosti



Specifické náleţitosti ţádosti



DVD prezentace, textový dokument



Výběr akce



Podání ţádosti o příspěvek



Časový harmonogram podání ţádosti o příspěvek, evidence, vyhodnocení a schvalování ţádostí



Zúčtování poskytnutého příspěvku

Pro rok 2012 lze z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury poskytnout příspěvek na vybranou akci maximálně do 65% skutečně vynaloţených uznatelných nákladů na údrţbu a realizování části cyklostezky. 54

Další finanční dotace můţe město získat ze státního rozpočtu. V roce 2011 přispěl stát na rozvoj sítě cyklostezek 7,5% skutečně vynaloţených uznatelných nákladů. (4)

2.6 Rozpočet Rozpočet cyklostezky se skládá z pěti částí: 

Základní rozpočtové náklady – dodávky, montáţ



Doplňkové náklady – práce přesčas, kulturní památka



Náklady na umístění stavby – zařízení staveniště, mimostavební doprava, územní vlivy, ostatní



Celkové náklady – součet nákladů, vypočítání DPH



Přípočty a odpočty – dodávky objednatele, klouzavá doloţka, zvýhodnění (4)

Ostatní práce a dodávky Náklady na zjištění geometrického plánu skutečného provedení stavby, Náklady na zjištění geodetického zaměření provedeného díla ve formátu Microstation, Náklady na případné zábory veřejného prostranství, Náklady na ochranu stávajících sítí, Náklady na výrobu a umístění pamětní desky dle podmínek. Dále do rozpočtu patří: 

Zemní práce – přípravné a přidruţené práce, okopávky a prokopávky, povrchové úpravy terénu



Komunikace – podklad, podsyp štěrkopískem



Trubní vedení – výšková úprava uličního vstupu



Doplňková konstrukce a práce pozemních komunikací, letišť a ploch. Osazení, montáţ svislých dopravních značek na sloupy, sloupky a konzoly



Bourání konstrukcí – vodorovná doprava sutí po suchu do 1 km, nakládání na dopravní prostředek pro vodorovnou dopravu suti, poplatek za skládku suti netříděné



Přesun hmot



Izolace proti vodě, vlhkosti a plynům – penetrační nátěr, lak, izolace (4) 55

2.7 Finanční zhodnocení Cena navrhované cyklostezky se nedá přesně odhadnout, protoţe vyčíslení nákladů záleţí na povrchu a na úpravách, které by se uskutečnily. V Jihlavě se metr čtvereční pohybuje od 950 do 5000 Kč. Co se týká navrţené cyklostezky, byl by pouţit minerální beton ve třetím a čtvrtém úseku. Třetí úsek měří 300 metrů a čtvrtý 1 800 metrů. Celková plocha pro zpevnění měří 2 100 metrů. Do celkových investičních nákladů patří stavební náklady, náklady na přípravu stavby a náklady na výkup pozemků. Státní fond dopravní infrastruktury vytvořil přehled 47 projektů, jejichţ náklady se zprůměrovaly. 1 m2 povrchu podle tohoto přehledu stojí 1 910 Kč. Kdybychom vycházeli z této ceny, tak by ceny byla 1910 . 2100 = 4011000 Kč. Do nákladů se počítá dokumentace pro územní rozhodnutí v hodnotě 36 000 Kč; dále dokumentace pro prováděcí stavby – 18 000 Kč; autorský dozor – 4 000 Kč. Náklady na umístění reklamního panelu – 59 000 Kč. Povinné jsou také náklady na publicitu – 119 000 Kč. Co se týká dopravního značení, tak bylo vyčísleno na 40 000 Kč. Tyto ceny vychází z rozpočtu cyklostezky G04. Vybudování informační tabule se pohybuje od 12 do 20 000 Kč. Součet nákladů = 4 302 000 Kč.

2.8 Shrnutí praktické části Jihlava je sídlo kraje Vysočina a charakterizuje se kopcovitou krajinou. Město vzniklo ve 13. století a patřilo mezi nejstarší středověká hornická města. Jihlava má výhodnou geografickou polohu, protoţe se nachází mezi velkými městy - Prahou a Brnem. V posledních letech se Jihlava začala zabývat rozvojem cyklostezek. Podporuje cyklistiku hlavně proto, ţe je šetrná k ţivotnímu prostředí a je přístupná všem věkovým a sociálním skupinám. Dalším důvodem je zdraví. Město chce působit zdravě, přívětivě 56

a bezpečně. K realizování cyklostezek přispěl Generel cyklistické dopravy, který má zaručit propojení obytných částí s průmyslovou zónou. Důleţité také je, aby cyklistické trasy navazovaly na jiné druhy dopravy. Čím dál větším rozvíjením motorových vozidel a hromadné dopravy význam kola jako dopravního prostředku upadl. Kolo se tak omezilo na rekreační vyuţívání neţ na dojíţďky do práce nebo do školy. Proto se ve výzkumu zaměřuji spíše na rekreační vyuţití a rozvoj cestovního ruchu. Vlastním výzkumem se potvrdilo, ţe Jihlava má moţnost propojit stávající cyklistickou síť o další cyklostezku, která by přispěla k odklonu cyklistů od hlavních komunikací. Cyklostezka by měla zajistit bezpečný pohyb cyklistů spojený s poznáváním krásné přírody a stop po hornické činnosti. Informační tabule o hornické činnosti jsou z hlediska cestovního ruchu velkým přínosem. Turisty kromě krásné krajiny a informačních tabulí určitě zaujme farma, která se nachází v lokalitě Ráj. Turisté mají moţnost vidět neobvyklá zvířata, která by v jihlavské přírodě jen těţko hledali. Cyklostezka je spojena také s památkami, které se na ní nachází. Protoţe Jihlava je s výstavbou cyklostezek teprve na začátku a propojení některých úseků není vyhovující, domnívám se, ţe tato cyklostezka by přispěla ke zvýšení úrovně cyklistické sítě v Jihlavě.

Závěr Práce se zabývá cyklistikou a cyklostezkami na Jihlavsku. Poskytuje přehled cyklostezek a základní údaje pro cyklisty. Popisuje také jednotlivé úseky navrhované cyklostezky. Při zpracování této práce jsem se dozvěděla mnoho informací, díky kterým jsem si rozšířila obzory a dozvěděla se nové informace o cyklistice a jihlavských cyklostezkách. Moje práce mi pomohla zjistit, ţe není vůbec lehké realizovat projekt jako je cyklostezka a ţe náklady na její vybudování není lehké vymezit. Jelikoţ se moje práce zabývá převáţně Jihlavou, pouţila jsem jako zdroj převáţně interní podklady 57

z Magistrátu města Jihlavy, které mi poskytl pan Ing. Pavel Šťastný a Ing. Zdeněk Dvořák. Dále jsem pouţila tištěnou literaturu, turistický průvodce a internetové zdroje týkající se Jihlavy. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo navrhnout novou cyklostezku, která by byla přínosem pro cestovní ruch. Navrhovaná cyklostezka nabízí cyklistům spoustu moţností, jak si zpestřit jízdu. Cyklostezky jsou určitě přínosem pro cestovní ruch a dokáţou nalákat turisty. Příkladem můţe být trasa Jihlava-Třebíč-Raabs, která vede aţ do Rakouska. Rozvoj cyklistického cestovního ruchu můţe zvýšit také vybudované Stříbrné pomezí, které slouţí jak pro cyklisty, tak pro pěší a má za úkol provést je po zajímavostech v regionu. Vybudované bylo v květnu roku 2011 a pomocí směrových tabulí a čísel jednotlivých úseků si turisté mohou vybrat, který úsek navštíví. Projekt Česko jede, který podporuje hlavně cykloturistiku, poskytuje přehledné a kvalitní informace o moţnostech cyklistiky ve všech regionech ČR. Tento projekt by mohl přispět ke zvýšení návštěvnosti Jihlavska. Podle mého názoru se cyklostezky na Jihlavsku vyvíjejí velmi dobře a jejich další vývoj pozitivně přispěje ke zkvalitnění ţivota v Jihlavě. S postupným rozvojem cyklostezek se určitě budou rozvíjet sluţby cestovního ruchu, jako jsou ubytovací a stravovací zařízení, a dojde tak k většímu rozvoji cestovního ruchu. V dnešní době se stávají cyklistické dovolené stále oblíbenějšími. Je to způsobeno stále větší propagací zdravého ţivotního stylu. Turisté v České republice dávají v posledních letech více přednost levnějším pobytům, dávají přednost penzionům před hotely a dovoleným v tuzemsku neţ v zahraničí. Moţnosti pro cyklisty se stále více zvětšují, a proto není problém v dnešní době cyklistickou dovolenou absolvovat. Myslím si, ţe Jihlavsko má dobrý předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu a to díky velkému mnoţství památek a krásné krajiny. Jihlavsko a obecně Vysočina má nejvíce lesním porostů a nejkvalitnější ovzduší ze všech regionů, takţe i přes kopcovitý terén jsou zde pro cyklisty dobré podmínky.

58

Seznam použité literatury (1) KONOPKA, Peter. Cyklistika: Rádce pro vybavení, techniku, trénink, výživu, závody a medicínu. Jana Hájková, Tomáš Neumann. Vyd. 9. München (Deutschland): BLV Buchverlag GmbH & CO.KG, 2006. 198 s. ISBN 978-80-254-0258-0 (2) Turistický průvodce Jihlava a okolí. Vyd. Statutární město Jihlava: 2011. (3) KRÁL, Luboš ; MAKEŠ, Pavel. Velká kniha cyklistiky. Praha : Computer Press, 2002. 142 s. ISBN 80-7226-815-5 (4) Podklady z Magistrátu města Jihlavy

Internetové zdroje [1] BESIP [online]. 2011 [cit. 2012-04-12]. Cyklistické desatero. Dostupné z WWW: [2] Cyklistika [online]. 2002 [cit. 2012-04-12]. Cyklopojmy, druhy cyklistické dopravy a tras. Dostupné z WWW: [3] Cykloturistický kroužek [online]. 2012 [cit. 2012-04-13]. Cyklolegislativa. Dostupné z WWW: [4] Fondy evropské unie [online]. [cit. 2012-04-15]. ROP NUTS II Jihovýchod. Dostupné z WWW: [5] Hotel Vivaldi [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Objekt fary. Dostupné z WWW: [6] Kraj Vysočina [online]. 2011 [cit. 2012-04-21]. Kostel sv. Petra a Pavla. Dostupné z WWW: [7] Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2004 [cit. 2012-04-14]. Vymezení projektu. Dostupné z WWW: 59

[8] Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2008 [cit. 2012-04-16]. Nová jihlavská cyklostezka. Dostupné z WWW: [9] Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2008 [cit. 2012-04-17]. Cyklostezka Jihlava-Třebíč-Raabs. Dostupné z WWW: < http://www.jihlava.cz/cyklostezka-jihlava-trebic-raabs/d-467781> [10] Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2010 [cit. 2012-04-18]. Rozšíření sítě cyklistických stezek v Jihlavě. Dostupné z WWW: [11] Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2010 [cit. 2012-04-23]. Dodávka prvků turistického informačního systému. Dostupné z WWW: [12] Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Generel cyklistické dopravy. Dostupné z WWW: [13] Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2011 [cit. 2012-04-15]. Integrovaný plán rozvoje statutárního města Jihlavy. Dostupné z WWW: [15] Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2011 [cit. 2012-04-17]. Cyklostezka R02. Dostupné z WWW: < http://www.jihlava.cz/cyklostezka-r-02-a-a-cyklotrasa-r-02-b/d484923/query=cyklostezky>

60

[16] Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Generel cyklistické dopravy. Dostupné z WWW: [17] Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2011 [cit. 2012-04-19]. Stříbrné pomezí. Dostupné z WWW: [18] Oficiální stránky obce Rančířov [online]. 2012 [cit. 2012-04-20]. Historie Rančířova. Dostupné z WWW: [19] Ráj [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. Lokalita Ráj. Dostupné z WWW: [20] Rančířov [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Kostel. sv. Petra a Pavla. Dostupné z WWW: [21] Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. Hornická naučná stezka. Dostupné z WWW: [22] Webhouse [online]. [cit. 2012-04-21]. Historie Jihlavy. Dostupné z WWW: [23] ZZIP [online]. 2011 [cit. 2012-04-17]. Časté nehody cyklistů. Dostupné z WWW: < http://www.zzip.cz/cs/mdl/info/kontroly-cyklistu----caste-nehody>

Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1 Značka C08a Obrázek 2 Značka C09a Obrázek 3 Značka cyklotrasy 61

Obrázek 4 Cykloobousměrka Obrázek 5 Cyklopruh Obrázek 6 Piktokoridor Obrázek 7 Lokalia Ráj Obrázek 8 Kostel sv. Petra a Pavla Obrázek 9 Socha Sv. Josefa Obrázek 10 Infotabule – Hornická naučná stezka Obrázek 11 Obecná mapa cyklostezky Obrázek 12 Mapa cyklostezky Obrázek 13 Mapa problémového místa Obrázek 14 První problémový úsek Obrázek 15 Druhý problémový úsek Obrázek 16 Nezpevněný úsek Obrázek 17 Nezpevněný úsek Obrázek 18 Mapa nezpevněného úseku Obrázek 19 Nezpevněná cesta Obrázek 20 Potřeba zpevnění úseku Obrázek 21 Travnatá cesta Obrázek 22 Cesta v lese Obrázek 23 Pokračování problémové trasy Obrázek 24 Nezpevněný úsek Obrázek 25 Pokračování úseku Obrázek 26 Informační tabule v lokalitě Ráj 62

Obrázek 27 Informační tabule v Rančířově Obrázek 28 Navrhovaná informační tabule Obrázek 29 Umístění informační tabule

Seznam tabulek Tabulka 1 Investice z rozpočtu Jihlavy Tabulka 2 Dotace v oblasti cyklodopravy v letech 2005-2008 Tabulka 3 Dotace v letech 2007 – 2011

Seznam zkratek atd.

a tak dále

ČR

Česká republika

km

kilometr

m

metr

mil.

milion

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

ROP

Regionální operační program

Sb.

Sbírky

SFDI


sv.

svatý

tzv.

takzvaně

Seznam příloh Příloha 1 Informační tabule na Pančavě Příloha 2 Informační tabule v Ráji Příloha 3 Nezpevněný úsek na trase

63

Příloha 4 Problémové místo na trase Příloha 5 Ukázka okruhu C3

64

Přílohy Příloha 1: Informační tabule na Pančavě [Zdroj: vlastní foto]

65

Příloha 2: Informační tabule v Ráji [Zdroj: vlastní foto]

Příloha 3: Nezpevněný úsek na trase [Zdroj: vlastní foto]

66

Příloha 4: Nezpevněný úsek na trase [Zdroj: vlastní foto]

67

Příloha 5: Ukázka okruhu C3 [Zdroj: Turistické informační centrum Jihlava]

68

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. a možnosti vy užití pro potřeby cestovního

Recommend Documents