VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Analýza segmentace zákazníků Golf & Spa Resortu Kunětická Hora

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Analýza segmentace zákazníků Golf & Spa Resortu Kunětická Hora bakalářská práce

Autor: Michaela Mikanová Vedoucí práce: Mgr. Anica Djokic, MBA Jihlava 2013

Copyright @ 2013 Michaela Mikanová

Abstrakt MIKANOVÁ, Michaela: Analýza segmentace zákazníků Golf & Spa Resortu Kunětická Hora. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Mgr. Anica Djokic, MBA. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 64 stran. Cílem bakalářské práce je analýza segmentace zákazníků vybraného golfového resortu Golf & Spa Resort Kunětická Hora, zjištění nejvíce a nejméně zastoupeného segmentu s ohledem na prostředí a poskytované služby a návrh nového potencionálního segmentu ve formě doporučení resortu. Klíčová slova: Golfová turistika. Golf hotel. Doprovodné služby. Segmentace zákazníků.

Abstract MIKANOVÁ, Michaela: Analysis of customer segmentation Golf & Spa Resort Kunětická Hora. Polytechnic College Jihlava. Supervisor Mgr. Anica Djokic MBA. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2013. 64 pages. The main aim of the bachelor thesis is analysis of customer segmentation Golf & Spa Resort Kunětická Hora, analysis of the most and least represented segment with having regard to environment and special services and proposal for a new potential segment in the form of recommendation to the resort. Key words: Gofl tourism. Golf hotel. Support services. Customer segmentation.

Poděkování Ráda bych poděkovala především své vedoucí bakalářské práce, paní Mgr. Anici Djokic, MBA za užitečné rady, připomínky a pomoc při usměrňování tvorby mé bakalářské práce. Velmi si také vážím jejího času, který mi věnovala, a pozitivního přístupu. Velké díky také patří manažerovi Gof & Spa Resortu Kunětická Hora, panu Pavlu Krejčíkovi, který byl velice ochotný a vstřícný při poskytování rozhovoru, informací a také dat potřebných pro můj výzkum. V neposlední řadě také moc děkuji své rodině, svým nejbližším a přátelům, kteří se mnou měli pevné nervy, byli mi nápomocní a velkou oporou po celou dobu vytváření práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 6. 5. 2013 ..................................................... Podpis

Obsah Úvod a cíl práce .............................................................................................................. 11

Teoretická část ................................................................................................................ 13

1.

2.

Golfová turistika ...................................................................................................... 13 1.1.

Historie golfu ve světě a u nás ......................................................................... 13

1.2.

Golf jako sport.................................................................................................. 15

1.3.

Přírodní podmínky ........................................................................................... 16

1.4.

Provozní podmínky .......................................................................................... 16

1.5.

Údržba hřiště .................................................................................................... 17

Jak začít hrát golf..................................................................................................... 18 2.1.

Rady do začátku ............................................................................................... 18

2.2.

Podmínky ......................................................................................................... 19

2.3.

Finanční náklady pro začátečníky .................................................................... 20

3.

Golfové kluby v ČR................................................................................................. 20

4.

Golf hotel ................................................................................................................. 22

5.

4.1.

Specifika hotelu ................................................................................................ 22

4.2.

Doprovodné služby .......................................................................................... 22

4.3.

Příklady golf hotelů .......................................................................................... 23

4.4.

Nejstarší golf hotel ........................................................................................... 24

Segmentace trhu ...................................................................................................... 24 5.1.

Druhy segmentace ............................................................................................ 25

5.2.

Segmentace v cestovním ruchu ........................................................................ 26

5.3.

Zákazníci golf hotelu........................................................................................ 27

Praktická část .................................................................................................................. 28

Golf & Spa Resort Kunětická Hora ......................................................................... 28

6.

6.1.

Základní informace .......................................................................................... 28

6.2.

Hotel ................................................................................................................. 28

6.3.

Restaurace ........................................................................................................ 29

6.4.

Golfové hřiště ................................................................................................... 29

6.5.

Cedrus Spa ....................................................................................................... 30

6.6.

Doprovodné služby hotelu ............................................................................... 30

Řízený rozhovor ...................................................................................................... 32

7.

Rozhovor s manažerem hřiště .......................................................................... 32

7.1. 8.

SWOT analýza resortu ............................................................................................ 35

9.

Analýza konkurenčního prostředí............................................................................ 36 9.1.

Srovnání konkurenčních resortů ...................................................................... 39

9.2.

Nejlépe hodnocený resort ................................................................................. 40

9.3.

Nejbližší konkurence ........................................................................................ 40

10.

Atraktivity okolního prostředí ............................................................................. 41

11.

Návštěvníci Pardubického kraje .......................................................................... 41

12.

Analýza segmentace návštěvníků resortu ............................................................ 43

13.

Vyhodnocení a návrh na nový segment ............................................................... 54

13.1.

Vyhodnocení rozhovoru s manažerem resortu ............................................. 54

13.2.

Vyhodnocení analýzy dat ............................................................................. 55

13.3.

Návrh na nový segment ................................................................................ 56

14.

Závěr .................................................................................................................... 58

15.

Seznam použité literatury .................................................................................... 60

15.1.

Tištěná literatura ........................................................................................... 60

15.2.

Internetové zdroje ......................................................................................... 60

15.3.

Zdroje obrázků.............................................................................................. 62

15.4.

Zdroj grafu: ................................................................................................... 62

16.

Přílohy.................................................................................................................. 63

16.1.

Obrázky ........................................................................................................ 63

Slovník použitých pojmů1 Handicap [hendikep] = proměnlivé číslo vyjadřující výkonnost hráče a umožňující společné soutěžení hráčů různé výkonnosti, čím nižší handicap, tím lepší hráč Driving range [drajvink renč] = cvičné jamkoviště Jamka = díra v jamkovišti o průměru 108 mm, do níž se míček musí dohrát, označena praporkem Jamkoviště = anglicky putting green, je speciálně upravená plocha na dohrávání jamky Putting green = jamkoviště Odpaliště = obvykle vyvýšená plocha, ze které se začíná hrát daná jamka, musí být vyznačena dvěma značkami, zde bývají také umístněny tabulky s informacemi o dané jamce (délka, par, plánek jamky), zde si může hráč umístit míček na týčko. Par = číslo udávající, na kolik ran by měl hráč jamku zahrát, normálně je rozmezí 3-5 par, podle délky jamky Týčko (tee peg) = malý stojánek ze dřeva nebo umělé hmoty ve tvaru „T“, na který si hráč umisťuje míček na odpališti Bag [bek] = speciální golfový vak na hole Bunker [bankr] = písková překážka, uměle vytvořena Překážka = přirozená nebo umělá překážka na hřišti, která ztěžuje hru (bankry, vodní plochy) Flight [flajt] = skupina hráčů, kteří hrají spolu, neboli tým, který tvoří maximálně 4 hráči Stablefordové body = body za odehranou jamku dle paru, pokud hráč odehraje par 4 za pět ran, dostává jeden bod, pokud za čtyři rány, získává dva body, pokud za ránu pod par, tedy za tři rány, získává tři body …

Zkratky ČGF = Česká golfová federace CK = Cestovní kancelář

1

Zdroj vlastní, [2]

Úvod a cíl práce Tematiku golfové turistiky a Golf & Spa Resort Kunětická Hora jsem si vybrala z osobních důvodů, jelikož jsem v tomto resortu strávila mnoho pracovních i soukromých chvil, a tak to pro mě bylo skvělé téma, s kterým jsem za pomoci své vedoucí Mgr. Anici Djokic, MBA dospěla k názvu bakalářské práce: „Analýza segmentace zákazníků Golf & Spa Resortu Kunětická Hora.“ Jak jsem uvedla výše, resort jsem vybrala záměrně tento, jelikož se jako hosteska zúčastňuji mnoha turnajů a navštěvuji mnoho resortů během golfové sezóny a tento mám nejraději, nejen z důvodu polohy, která je situována v Pardubickém kraji, z kterého pocházím, ale také z důvodu skvělého personálu a hlavně manažera resortu, Pavla Krejčíka, který je velice ochotný a příjemný člověk. Dalším důvodem bylo také samotné hřiště, které je považováno za jedno z nejlépe udržovaných a může se pyšnit zvučnými jmény. Jak již napovídá název mé práce, hlavním cílem je zjištění a analýza segmentace zákazníků vybraného resortu s ohledem na prostředí a také nabídku služeb hotelu. Analýzu jsem se rozhodla provádět záměrně v období od začátku listopadu do konce března na přelomu roků 2012 a 2013, kdy vlastně není golfová sezóna, a já jsem tak mohla zkoumat klientelu, která se odvíjí od poskytovaných služeb hotelu, mimo golfové hřiště. Jsem ráda, že jsem měla možnost toto téma zkoumat, jelikož i mě samotnou jako účastnici golfových turnajů vždy zajímalo, kdo navštěvuje golfové resorty mimo hlavní sezónu. U analýzy zákazníků resortu jsem nadále zjišťovala, který segment je nejvíce a nejméně zastoupen a také jsem se rozhodla na základě výsledků navrhnout doporučení na nový segment, který by mohl resortu pomoci, jelikož není ve výsledcích zastoupen. Vypracovaná bakalářská práce má hlavní přínos pro samotný zkoumaný resort, jelikož jsou ve výsledcích analýzy zastoupeny segmenty, které se v hotelu převážně vyskytují a také návrh na nový segment, který by mohl pozvednout výdělečnost resortu. Samozřejmě tato práce není přínosem jenom pro resort, ale také pro hráče golfu, kteří ještě Golf & Spa Resort Kunětická Hora nenavštívili a chtěli by se tak o něm detailně informovat, co se týče návštěvníků, hřiště, zázemí, ale také srovnání resortu s konkurencí. V teoretické části práce jsou uvedeny dějiny golfové turistiky nejen v zahraničí, ale především u nás, aby si každý mohl udělat obrázek, jak je tento sport starý a kdy vznikl. 11

Dále k představě o tomto sportu dopomáhají informace o přírodních a provozních podmínkách a také o údržbě hřiště. Nedílnou součástí práce jsou informace o tom, jak vůbec začít hrát, co vše je potřebné a výhodné a kolik také golf začátečníka stojí peněz. V další části teoretické práce se dostávám k vysvětlení specifikace golfového hotelu, co všechno utváří golfový hotel specifickým zařízením, co je nutné k jeho provozování a jaká je ostatně lokalita umístění. Nedílnou součástí, řekla bych, že v dnešní době snad každého hotelu, jsou jistě doprovodné služby, které také uvádím v rámci vysvětlení golfového hotelu a s tím také související příklady golfových hotelů, které jsem měla možnost navštívit a mohla jsem tak do práce vnést své vlastní poznatky a dojmy. Závěr teoretické části tvoří segmentace, její vysvětlení, proč je důležitá, jaké mohou být druhy segmentací a jak je to v cestovním ruchu. Toto dopomáhá k představě o tom, jací zákazníci by mohli navštěvovat golfový hotel a z jakého důvodu, což je ostatně jeden z hlavních cílů práce. Nyní se dostávám k praktické části, v jejímž úvodu seznamuji s vybraným resortem, jeho zázemím, polohou a službami a v neposlední řadě také hřištěm. Dále následují metody získávání informací prostřednictvím rozhovoru, internetových a tištěných zdrojů, zjišťování konkurenčního prostředí, silných a slabých stránek resortu a samotná analýza segmentace zákazníků a její následné vyhodnocení a návrh na nový segment.

12

Teoretická část

1. Golfová turistika Když se řekne golfová turistika, vybavím si zelenou barvu, přírodu a krásně oblečené hráče. Dle mého názoru není divu, že se golf stává tak oblíbenou hrou a hráčů tohoto skvělého sportu přibývá. [7] V dnešní době, která je tak uspěchaná, je člověk rád, když se mu podaří odskočit si do přírody na procházku, nadýchat se čerstvého vzduchu a odpočnout si. To vše vlastně golf nabízí, hlavně přírodu, která čím je jí méně, tím více nám schází a snažíme se ji vyhledávat. „Golf dnes hraje na celé planetě přes 60 milionů lidí, a to na více než 35 000 hřištích.“ (Halada, 2007) Myslím, že toto číslo je úctyhodné a dostatečně mé mínění potvrzuje. “Za Mekku golfu je považováno Skotsko, avšak nejvíce je populární ve Spojených státech amerických.“ (Halada, 2007) Když se nad tím zamyslím, jméno, které mě jako první napadne v souvislosti s touto hrou, je Tiger Woods, který je se svými příjmy z oblasti golfu nejvíce vydělávajícím sportovcem světa a to přitahuje nejen diváky na hřiště, ale také k televizním obrazovkám. [1]

1.1.

Historie golfu ve světě a u nás

Co se týče historie této hry, vypadá to, že přesný vznik hry nikdo nezná a můžeme se tedy pouze dohadovat, jak asi dnešní golf vznikl. Podle Saundersové (1998) „se někteří historici domnívají, že hra vznikla někdy ve středověku, kdy pasáci svými holemi honili oblázky, aby nějak vyplnili hodiny trávené pasením ovcí.“ S historií určitých věcí, sportů, zvyků je vždy potíž s důkazy, pokud má člověk důkazy, snadněji tomu ostatní věří, a proto je nejpravděpodobnějším předchůdcem dnešního golfu hra „kolf“, která byla dle Saundersové (1998), vyobrazena na holandských krajinkách z 16. století. [2] Jak jsem zmiňovala výše, Mekkou golfu je označováno Skotsko, kde hra byla tak oblíbená, že musela být dokonce zakázána samotným králem Jamesem II., jelikož rozptylovala od jiných činností, jako byla například lukostřelba. Zajímavá je také údržba hřiště, v počátcích vzniku tohoto sportu „byla udržována pouze králíky a ovcemi,“ jak píše Saundersová (1998). V dnešní době si to upřímně neumím představit, 13

ale na druhou stranu by bylo zajímavé sledovat výkony sportovců, pokud by hřiště nebyla tak precizně upravena, jako jsou dnes. S postupem času docházelo ke vzniku lepších hřišť, ke vzniku golfových klubů a samozřejmě pravidel. Na profesionální úrovni se hra začala hrát v polovině 19. století a s tím se objevilo i jméno prvního velkého golfisty, Allana Robertsona. Tento profesionální hráč zemřel v roce 1858 a dle Saundersové (1998) se říká, „že jeho smrt si vynutila uspořádání prvního profesionálního mistrovství v Prestwicku v roce 1860, aby se našel nový národní mistr.“ Tak se zřejmě započalo soutěžení v této hře a vnikly ty nejlepší turnaje, jako například British Open, které tímto turnajem odstartovalo. [2] Historie českého golfu není tak stará, ale jistě je stejně tak zajímavá jako světová. Český golf nás na samotném začátku zavede do západních Čech, do roku 1904 a konkrétně do Karlových Varů, které jsou dle Teubera (2008) označovány za Mekku českého golfu a vznik prvního hřiště byl zapříčiněn Pánským šermířským klubem na popud lázeňských hostů právě v Karlových Varech, kteří měli zájem o lepší sportovní vyžití. V této době vznikalo i další devítijamkové hřiště, shodou okolností v dalším lázeňském městě a to v Mariánských Lázních. Jeho slavnostní otevření proběhlo v roce 1905 za přítomnosti anglického krále Edwarda VII. a v roce 1929 bylo již rozrostlé na osmnáctijamkové, na kterém se hraje dodnes. Se vznikem prvních hřišť začaly vznikat také první kluby, úplně prvním byl Golf Klub Praha, který vznikl v roce 1926, historicky druhým českým klubem se stal místní klub Mníšku pod Brdy u vesnice Líšnice, na jehož hřišti se taktéž hraje dodnes. „Větší útlum rozvoje golfu znamenala válka, ale skutečný úpadek nastal až po roce 1948, kdy byl golf označen za buržoazní sport a v té době šel proti nastolenému kolektivismu“, jak vysvětluje Halada (2008). Od půlky devadesátých let se očekával výraznější nárůst golfistů, ovšem nestalo se tak, ačkoliv se podařilo české prostředí zapojit do túry EPGA, stejně tak i veletržní přehlídku Golf Show, konanou na našem území od roku 1996. Počet golfistů nebyl nijak závratný, asi kolem čtyř tisíc. Teprve od roku 2001 zaznamenává český golf výraznějšího nárůstu, ovšem v té době si stále hodně lidí myslí, že je spíše sportem pro bohatší vrstvu, ostatně některé zbohatlické rodiny k tomuto mínění přispívají a ne každá hra je spravedlivá, což je ale dle mého názoru riziko každého sportu. Golf je potřeba poznávat a naučit se ho vnímat jako každý jiný. [1]

14

1.2.

Golf jako sport

„Golf je hra, jejímž cílem je dopravit míček z bodu A nazývaného odpaliště do bodu B, který má podobu jamky. Nutno ovšem dodat, že míček je potřeba do jamky dopravit tak, že ho udeříte golfovou holí – ne že ho tam donesete v kapse nebo ho dokopete nohou. Kolik úderů k tomu budete potřebovat, to už záleží na vás. A právě v počtu úderů se skrývá obrovská přitažlivost, kouzlo i dramatičnost této hry.“ (Halada, 2007) Golf je nádherný sport, který může provozovat každý, bez rozdílu věku, řekla bych, že je i velice společenským sportem, jelikož si ve flightu, který tvoří maximálně 4 lidé, dobře popovídáte, předáte zkušenosti a někdy se probírají i pracovní zkušenosti a jiné záležitosti. Golf není ani příliš fyzicky náročný, hráči chodí po hřišti, přibližně nachodí do 10 km, podle toho, jak je golfové hřiště rozsáhlé. Jak výše zmiňuje Halada (2007), hráči se snaží dostat míček do jamky a každá jamka má předepsaný počet ran, neboli parů, dle náročnosti jamky jsou 3parové, 4parové a 5parové jamky. Celkový počet parů bývá zpravidla 72 u standardního 18jamkového hřiště. „Hráč s hendikepem 54 by měl hřiště zahrát okolo 126 ran, hráč s hendikepem 28 potřebuje 100 ran“, jak vysvětluje Halada (2007) Čím nižší hendikep, tím více ukazujete, jak moc dobří hráči golfu jste, bohužel musíte být při každém turnaji na stejné výkonnostní úrovni nebo i lepší, aby se vám hendikep nezhoršoval. U golfových turnajů se výsledky a vítězové vyhlašují většinou ve třech kategoriích, které jsou rozděleny dle hendikepů. Vítězí ten v dané kategorii, který zahrál hřiště na nejmenší počet ran či za nejvyšší počet stablefordových bodů. Tento sport je hodně společenský, ovšem to neznamená, že by si golfista nemohl zahrát sám, jen tak pro radost a požitek ze hry. Turnaje ovšem vyžadují flighty, kde jsou minimem 2 hráči a maximem 4, jak jsem zmínila výše. Dle mého názoru je člověk od přírody soutěživý tvor, a tak si myslím, že golf je spíše skupinovým sportem, přeci jen, pokud někdo v rodině začne hrát golf, zpravidla nezůstane jen u jednoho člena rodiny, ovšem na druhé straně si myslím, že golf začíná hrát každý sám, popřípadě za přítomnosti trenéra, tudíž začíná jako individualista, ovšem s přibývajícími zkušenostmi má každý chuť poměřit své síly a umění golfu s ostatními hráči.

15

1.3.

Přírodní podmínky

Po získání informací z několika zdrojů [3][6] jsem zjistila, že hřiště se dá navrhnout snad na jakékoliv ploše, například mnou vybraný resort Golf & Spa Kunětická Hora vznikl prakticky na hoře popílku z nedaleké tepelné elektrárny Opatovice a po prozkoumání, zda je tento popílek zdravotně nezávadný, dalo toto místo vzniknout nádhernému mistrovskému hřišti. K dalšímu důkazu mě zavedl i René Tauber (2008), který osvětluje vznik resortu nedaleko obce Dýšina, Golf Parku Plzeň, který byl dle jeho slov „zrozen jako bájný Fénix“, jelikož se několik jeho jamek nachází na výsypkách dolu, který byl z důvodu ztrátovosti zavezen a zatopen, a dal tak vzniknout dominantě oblasti, Ejpovickému jezeru. Těžbou zdevastovaná krajina tak poskytla ideální plochu pro tvorbu hřiště. [3] Ostatně jak píše Olga Čermáková: „S golfovými hřišti se setkáváme ve floridských bažinách, arizonské poušti, skotských vrchovinách či písčitých links“. To udává důkaz toho, že hřiště může být vybudované snad na jakémkoliv terénu, ale samozřejmě tu je pár pravidel a doporučení. „Charakteristickým rysem golfových hřišť je jejich osobitost a neopakovatelnost“. (Čermáková, 1999) S tímto tvrzením musím souhlasit, jelikož si nepamatuji hřiště, které by bylo nějakému jinému podobné, každé hřiště je specifické, kdyby ne, myslím, že by to byla pěkná nuda nejen pro golfisty, ale také pro diváky. Samozřejmostí je, že terén, na kterém se chystáme vybudovat hřiště, musí být patřičně upraven, což trvá až několik let. U přírodních podmínek se také musím zmínit o golfové sezóně. Je pravda, že golf se dá hrát převážně za hezkého počasí, i když v golfové terminologii hezké počasí může znamenat déšť či zimu, například 10 stupňů, s oběma případy jsem se již setkala a obdivuji hráče, které takové počasí neodradí od hry. V zimě, kdy je hřiště zasněžené a nedá se tak hrát, jsou pro hráče k dispozici golfové simulátory, nejen přímo v golfových resortech, ale také v centrech měst v podobě sportovních středisek, kde si mohou hráči trénovat své údery a udržet se tak ve formě. Golfová sezóna trvá přibližně od dubna do konce října, ovšem vše záleží na počasí a na samotných resortech.

1.4.

Provozní podmínky

Jak jsem uvedla výše, každé hřiště je specifické, ale ne každé hřiště může být považováno za mistrovské, aby se na něm daly hrát turnaje. „Hrací plocha, na níž se 16

golf hraje, nemá striktně dané rozměry, jediným přesně daným rozměrem je průměr (10,8 cm) a hloubka (10 cm) jamky“, jak vysvětluje Čermáková (1999). Golfové hřiště je vlastně upravené přírodní prostředí dané lokality například o vodní plochy, či bunkery, které tak vytvoří umělé překážky, ale nechybí zde přirozené překážky v podobě stromů, keřů či balvanů. [6] „Hřiště pro závodní hru musí mít však některé další parametry, především by mělo mít 18 jamek, eventuálně 9“, na což upozorňuje Čermáková a dále dodává, že „součástí každého hřiště by mělo být cvičné odpaliště (driving range), cvičné jamkoviště (putting green) a prostory, poskytující hráčům potřebné zázemí“. S tímto souhlasím, jelikož samotné hřiště podle mě netvoří celou hru, jako v každém sportu je třeba se rozcvičit, mít určité zázemí pro osobní věci a místo, kde si po hře odpočinete. Jelikož se jako hosteska účastním především turnajů, setkávám se jedině s mistrovskými hřišti a snad každý hráč, pokud nestráví více času u snídaně, navštíví nejen driving range, ale také cvičné jamkoviště. Samozřejmostí při provozu hřiště je také chování hráčů na hřišti, platí zde velmi přísná pravidla, s kterými jsem se setkala na každém hřišti v podobě informativních tabulí. Správná etiketa je důležitá a myslím, že je golf i z tohoto důvodu oblíbený, ostatně i mně se líbí, že neslyším nevhodná slova při hře, zvonění mobilu či rozčilující se hráče, jako to může být při jiných sportech.

1.5.

Údržba hřiště

Součástí provozních podmínek je nejen samotné hřiště, ale také jeho údržba. Vždy, když jsem se ráno rozhlédla po hřišti, bylo tak krásně upravené, zelené a tráva na něm snad na milimetr přesná. Za to vše odpovídá správce hřiště (greenkeeper), člověk, který se stará o to, aby měli na hřišti všichni stejné podmínky, aby někdo neměl lépe upravený terén, neupravený bunker či špatně navrtanou jamku. Samozřejmě se o všechno nestará jen správce hřiště, ale má svůj tým, který mu s tím pomáhá. Rozhodujícím faktorem, jak bude hřiště vypadat a bude udržované, je samozřejmě cena, kdy je důležité, kolik je majitel resortu či investor ochotný investovat do údržby hřiště ak uvádí Halada (2007): „Velké resorty a dražší hřiště bývají v dobré kondici, využívají systém umělých závlah, upravené bývá i okolí hřiště, samotné hřiště zvládá výkyvy počasí a nechybí ani drobnosti v podobě košů, laviček či čističů míčků“. S tímto jsem se 17

setkala u většiny hřišť a dle mého názoru si každý zahraje rád na upraveném hřišti, kde nejsou žádné nepříjemné překážky v podobě neupravených greenů. Na druhou stranu ten, kdo si poradí s hůře udržovaným hřištěm, si tak prověří svou hráčskou schopnost. Za pravdu mi dává i Halada (2007): „Takové hřiště bývá zkouškou pro každého golfistu, protože musí zvládnout hru ze všech možných obtížných pozic“. Něco jiného je samozřejmě špičkový turnaj, kde je nezbytnou součástí perfektně upravené hřiště, které nabízí vysoký komfort hry. Na upraveném hřišti najde hráč nejen perfektní greeny a upravené bunkery, ale také možnost odpočinku v podobě laviček, jak zmiňuji výše, nechybí z důvodu pořádku ani odpadkové koše a čističe míčků. Pro lepší hru slouží orientační tabule a popisky jednotlivých jamek, jejich vzdálenosti a počet parů. Z hlediska občerstvení mají hráči většinou možnost zajistit si ho v restauraci, v případě turnajů jsem se setkala již s připraveným občerstvením na určitých jamkách, k tomu přizpůsobených, nebo v rámci restaurace (bufetové stoly, balíčky pro jednotlivce, balené vody…).

2.

Jak začít hrát golf

Než začne kdokoliv cokoliv hrát, musí pro to mít nějaký důvod. Stejně tak je to s golfem, ovšem někdy se mi zdá, že mají lidé zkreslené představy o tom, proč tento sport začít hrát. Halada (2007) ve svém díle uvádí, že „někteří začínají s golfem například kvůli pocitu, že se tak dostanou do lepší společnosti.“ S tím plně souhlasím a na druhé straně nechápu myšlení těchto lidí. Z různých zdrojů se dnes člověk dočte, že je golf srovnatelným sportem se sjezdovým lyžováním [1] a přesto nepociťuji, že by někdo o lyžování hovořil jako o snobském sportu, či o sportu z lepší společnosti. Myslím, že pokud chce někdo začít hrát golf, měl by to pro to mít lepší důvod, například rodinu, seberealizaci či pohybovou aktivitu.

2.1.

Rady do začátku

Jak jsem uvedla v předchozí kapitole, prvním bodem by mělo být stanovení dobrého důvodu, proč hrát golf. Dalším bodem by měl být někdo blízký, či kamarád, který má zkušenosti s touto hrou a může vám tak poradit a popřípadě vás vzít na driving range. 18

Pokud nemáte známého, stačí navštívit nejbližší hřiště a tam se poptat po nějakém ochotném trenérovi. Ten vám již pomůže s technikou a dá užitečné rady. Na začátku to je o menších financích, stačí jedna hole, sportovnější boty, ne přímo golfové a samozřejmě rukavice, kterou by měl doporučit trenér. Pokud hra zaujme už na drivingu, můžete pokračovat v cestě dále a zakoupit si celou sadu holí. Hrát se prakticky může začít ihned, ale pouze na veřejných hřištích, kterých není v naší republice mnoho, proto další kroky vedou spíše k získání hendikepu (HCP 54), což prakticky znamená, že ovládáte základní golfovou techniku, znáte pravidla chování a to dokládá zkouška, za kterou získáte svůj hendikep. [1][9]

2.2.

Podmínky

„Podmínkou k získání „golfového řidičského průkazu“ je zvládnutí takzvané zkoušky způsobilosti“ (Halada, 2007), za kterou odpovídá profesionální trenér a při úspěšném absolvování vám ji vystaví a vy tak získáte svůj hendikep. Jednoduše si nemůže na hřiště přijít kdokoliv, aniž by věděl, jak se zde chovat, aby neohrozil sebe, okolní hráče ani chod hřiště. Zmiňovaná zkouška se skládá ze dvou částí, teoretické, kde musíte prokázat znalosti z oblasti bezpečnosti, chování na hřišti a pravidel hry a praktické, kde se musíte ukázat na hřišti, celkově na devíti jamkách. Dle Halady (2007) se toho hráč bát nemusí, téměř každý zkoušku složil a stal se tak oficiálně certifikovaným golfistou. Není to jedna z dalších podmínek, ale je dobré být v nějakém golfovém klubu a získat tak registrační číslo, na něž se vás v každé recepci u golfového hřiště zeptají. Nemusíte být členem klubu, ale je to výhodné například z hlediska finančního, jelikož většina hřišť nabízí dvojí ceny, pro členy a nečleny klubů. Jak uvádí Halada (2007): „Jakmile vstoupíte do nějakého klubu, jste automaticky členem ČGF.“ Takže já na vstupu do nějakého klubu vidím jen samé výhody a neznám hráče, který by v žádném nebyl, a pokud se chce hráč účastnit turnajů, musí být registrován v ČGF. [1]

19

2.3.

Finanční náklady pro začátečníky

Jak jsem výše uvedla, golf je podobně finančně náročný jako sjezdové lyžování, vybavení se dá pořídit do 10 000 Kč a investice do holí je jednorázová, jelikož vydrží několik let. Dobré je také pořízení kvalitnější obuvi a rukavice, s kterou vám pomůže trenér. Nezbytnou součástí golfového vybavení je také bag, který slouží jako úložiště holí a k snadnějšímu pohybu po hřišti. Vybavení tedy přijde přibližně na 10 000 Kč, ovšem tím investice nekončí, pokud chcete být skutečným golfovým hráčem, musíte získat hendikep (HCP) a složit tak odbornou zkoušku, která stojí od 3000 do 15 000 Kč. Také je dobré zaplatit členství určitého klubu, jehož výhody vyplývají z předchozí kapitoly. Vstupní poplatky bývají různé, záleží na daném klubu, v jaké je lokalitě a jak moc je prestižní. Všeobecně se cena pohybuje kolem 20 000 Kč, ale na začátku se doporučuje vybrat klub s co nejlevnějšími poplatky. Celkově vás může golf vyjít na desetitisíce, ale i statisíce ročně, záleží na každém hráči, stejně tak jako na lyžaři, kolik je ochotný investovat do výbavy a ski resortů. [8]

3.

Golfové kluby v ČR

V předchozích kapitolách jsem se zmiňovala o tom, jak je výhodné, aby byl golfista členem nějakého klubu, a proto jsem se rozhodla pro tuto kapitolu, kde představím české kluby, ale také historicky nejstarší klub u nás. Jak si vybrat ten správný klub není tak lehké, většina hráčů má svůj klub i 200 km od bydliště, jelikož v České republice nejsou hřiště a kluby rovnoměrně rozloženy, nebo si hráč nejbližší klub nemůže dovolit. Než golfista vstoupí do nějakého klubu, měl by si přečíst a získat co nejvíce informací, či se zeptat nějakého známého a zkušeného na doporučení. Dalším kritériem je samozřejmě cena. Jak jsem psala, u nás není tak velké zastoupení hřišť a klubů jako například ve Spojených státech či Británii, kde si může golfista vybírat z nepřeberného množství podle vzdálenosti od bydliště či ceny, ale i tak má Česká republika golfovým nadšencům co nabídnout. „Z více než stovky klubů mají dvě třetiny své hřiště a další kluby jeho výstavbu plánují“. (Halada, 2007) Dle České golfové federace nabízí Česká republika přibližně 176 golfových klubů [14] a mezi top 10 podle klubistů internetového portálu www.golfee.cz patří golfové kluby jako je například Golf Klub Měšice, který je hodnocen nejpozitivněji, byl založen v roce 2003 a nabízí nejlevnější 20

členství v České republice, aby tak pomohl začínajícím golfistům. [10] Dalším uváděným klubem je Golf Club Olomouc, který byl rovněž založen v roce 2003, ovšem osmnáctijamkové mistrovské hřiště existovalo již o deset let dříve. Členství v tomto klubu nabízí ve více než dalších deseti golfových resortech slevy od 20% do 50%. [11] Bronzovou příčku obsadil dle uživatelů zmiňovaného zdroje Golf Klub Botanika v Horním Bezděkově, který byl přijat jako řádný člen ČGF v roce 2007. Areál Botanika, jehož součástí klub je, provozuje Vyšehrad 2000 Group a v areálu je nepřeberné množství doprovodných služeb, například bazén či hřiště pro plážový volejbal. Členské vstupní poplatky se pohybují od 20 000 Kč a herní roční poplatek od 3000 Kč. [12] Samozřejmě nesmím zapomenout na Český Golfový Klub, který nabízí členství od 3000 Kč, žádný vstupní poplatek, nebo třeba 18 hřišť za jeden roční poplatek, který se pohybuje okolo 18 000 Kč, jak uvádí internetový server www.cgk.cz. Z dalších klubů mohu jmenovat například Golf Club Mladé Buky, Golf Club Ostrava nebo Golfový Klub Zbraslav, který má nádherné domovské hřiště a zázemí klubovny, které jsem měla možnost navštívit a vřele doporučuji. Mezi nejprestižnější golfové kluby u nás patří jistě Golf Club Karlštejn, jehož vstupní a roční poplatky patří mezi nejdražší, roční hrací poplatek přijde hráče přibližně na 27 000 Kč. [1][13] Samozřejmě tuto cenu chápu, hřiště je skvěle umístěné, měla jsem možnost ho navštívit, lokalita je více než úžasná a úroveň služeb a celkově resortu je výborná. Pro hráče, kteří si mohou dovolit být členy tohoto klubu, to je jistě pocta, alespoň pro mě by byla. Uvědomuji si, že cena hřiště se neodvíjí pouze od lokality, ale také od intenzity návštěvnosti hřiště, přeci jenom je rozdíl, když na hřiště měsíčně zavítá 10 hráčů, nebo 100. Hřiště je proto nutné udržovat o to usilovněji a to stojí peníze. Také musím uvést historicky nejstarší golfový klub, kterým je nynější Golf Club Karlovy Vary, avšak původně šlo o Pánský šermířský klub, který byl na podzim roku 1904 rozšířen právě o golf a tenis. Členský hrací poplatek na rok činí 13 000 Kč a toto hřiště mohu jenom doporučit. [3][16]

21

4.

Golf hotel

4.1.

Specifika hotelu

„Golf Resort je ubytovací zařízení, které splňuje požadavky pro kategorii Hotel 3*-5*, jedná se o uzavřený soubor objektů, kde může být restaurace a recepce mimo ubytovací část. Zařízení poskytuje společensko-kulturní a sportovní využití. Do třídy 4* může mít recepce omezený provoz na minimálně 18 hodin. Golf Resort musí, kromě výše uvedeného, být vybaven minimálně devítijamkovým normovaným hřištěm dle parametrů ČGF (České golfové federace)“ takto je definován Resort či Golf resort dle dokumentu s názvem „Metodika 2013-2015“ Asociace hotelů a restaurací ČR. [15] Za udělení certifikátu odpovídá samozřejmě AHRČR a žádající zařízení musí navíc doložit potvrzení od České golfové federace. [14] Dalším specifikem golf hotelu je jistě jeho poloha. Typické pro tyto hotely je umístění v přírodě, kde nejsou hosté rušeni například dopravou, je zde dostatek parkovacích míst, jelikož téměř každý golfista přijede na turnaj vlastním automobilem a také několik doprovodných služeb, ovšem existují také hřiště mimo přírodu, ale dle mého názoru jsou lepší ta v přírodě, jelikož se ke golfu uchylují lidé hlavně z důvodu navrácení k přírodě, jak píši v úvodu své práce.

4.2.

Doprovodné služby

Doprovodné služby jsou dle mého názoru dnes již nedílnou součástí všech hotelů, samozřejmě existují menší hotely, které slouží hlavně k přechodnému ubytování a stravování, ale velká část hotelů na trhu, nejen golfových, nabízí nespočet doprovodných služeb a to takových, aby uspokojily každého zákazníka. Jako příklad mohu uvést wellness centra, fitness, dětské koutky atp. Tak jako je golf hotel typický svým umístěním, nabízí také specifické doprovodné služby. Jako první mě napadne pro shop, což je obchod speciálně pro golfisty, který nabízí veškeré vybavení, od triček, přes rukavice, až po vozíky a většinou je umístěn přímo v hotelu nebo v jeho blízkosti. Další typickou službou je půjčovna elektrických vozíků nebo bugin, které slouží k lepšímu pohybu na hřišti, jelikož některá hřiště mohou pro někoho být velmi fyzicky 22

náročná. V poslední době velice oblíbenou doprovodnou službou golf hotelu je wellness centrum, jak jsem zmiňovala výše, v každém golf hotelu, v kterém jsem strávila noc, nechyběla tato služba, nebo alespoň možnost masáží, jelikož si jsou hoteliéři dobře vědomi toho, že každý rád relaxuje a to nejen po fyzicky náročném sportu, ale i jen tak, před večeří či po náročné cestě, jelikož někteří golfisté dojíždějí i několik set kilometrů. Dále jsem se také setkala mezi doprovodnými službami golf hotelu s možností dalšího sportovního využití, jako je například bazén přímo v hotelu, tenisové kurty poblíž hotelu či hřiště pro plážový volejbal. Pokud pány golfisty doprovází drahé polovičky, neměla by v hotelu chybět taková služba, jako je například kosmetický salón nebo kadeřnictví. Vhodné a v poslední době čím dál častější jsou služby určené k hlídání dětí v podobě dětských koutků, i když mohu říci, že jsem se setkala spíše s dětmi, které si jdou zahrát se svými rodiči, nebo je doprovázejí a okoukávají techniku a učí se.

4.3.

Příklady golf hotelů

Česká republika nabízí nespočet golfových hřišť a s tím spojených golfových hotelů. Jelikož se mezi golfisty a golfovými turnaji pohybuji již dva roky, navštívila jsem několik hotelů, které byly opravdu krásné, většinou s výhledem na hřiště a v krásné poklidné přírodě. Nejvíce mi v paměti utkvěl Hotel Miura (Obrázek č. 1), který se nachází přimo na hřišti Čeladná, kde jsem strávila pár dní v rámci Lobby Tour 2012. Tento hotel vystihne popisek z oficiálních stránek: “Tento jedinečný hotelový koncept nabízí nečekané spojení designu, umění, Miura SPA, golfu a přírody v srdci Beskyd – v Čeladné”. [18] Musím souhlasit, jelikož jsem se s takto designovaným hotelem setkala poprvé v životě a moc se mi to líbilo, bylo to něco jiného, moderního a mně to přišlo jako příjemná změna. Dalším hotelem, který se mi velice líbí, je Golf Hotel Moriss **** , nacházející se v Mariánských Lázních. Pro tento hotel je typický starožitný nábytek a velký sortiment služeb, jako jsou lázně, fitness a různé sportovní programy. Velkým plusem je také hřiště, které se nachází pouhých pár desítek metrů od hotelu. Na toto místo mám krásné vzpomínky a doufám, že ho alespoň ještě jednou navštívím. Ubytování nedaleko Brna jsem si také užila, a to konkrétně v hotelu Kaskáda****, který nabízí nejen kongresové a wellness služby, ale samozřejmě golfové hřiště s 27 jamkami! Měla jsem možnost projít všechny jamky a toto hřiště má opravdu co 23

nabídnout, nádherné zázemí klubovny nabízí terasu, kde hráči většinou snídají, pokud je nepříznivé počasí, mohou se přesunout do vnitřní restaurace, která je krásně vybavena a místní kuchyně je výtečná. Hotel nabízí dostatek ubytování, konkrétně ve formě bungalovů, které jsou nádherné, perfektně vybavené a v dostatečné blízkosti hřiště a klubovny.

4.4.

Nejstarší golf hotel

Nejstarším golf hotelem je Old Course Hotel, nacházející se nedaleko centra města St. Andrews ve Skotsku, přibližně 80 km od Edinburghu (Obrázek č. 2). Hotel nabízí hřiště s názvem Old Course, „na kterém se hrál golf již před 600 lety, a od té doby se sem sjíždějí golfisté z celého světa a pořádají se tu nejvýznamnější turnaje“. Dokonce o tomto hřišti prohlásil Tiger Woods, že patří k jeho nejoblíbenějším. Osobně jsem tento resort zatím nenavštívila, ale velice mě láká atmosféra Skotska a tolik chválené greeny, které jsou nejrozsáhlejší na světě. Vidět jsou přímo z nádherných hotelových pokojů, kterých hotel nabízí hned 144, pokoje jsou vybaveny koupelnou a televizí. Součástí hotelu jsou i lázně Kohler, které se pyšní více než 130letou tradicí. Dále mohou hosté využit služeb masérů, navštívit fitness či parní lázně nebo vířivku. Hotelová restaurace, která získala několik ocenění, nabízí hostům pestré stravování a také bar, kde si mohou návštěvníci vychutnat whisky z více než 200 druhů palíren. Z důvodu velkého množství doprovodných služeb, jako je například golf či wellness, nabízí hotel mnoho výhodných balíčků. [17]

5.

Segmentace trhu

„Smyslem členění neboli segmentace celkového trhu je rozdělit rozsáhlý, povahou různorodý trh na určitý počet menších homogenních celků, jimž bude možné nabídnout programy marketingu „šité na míru“, jak uvádí Horáková (1992) „Segmentace trhu je nástrojem rozlišení potřeb spotřebitelů určitého výrobku nebo služby a tedy i prostředkem k odhalení podnikatelských příležitostí“. (Horáková, 1992) S oběma definicemi určitě souhlasím, segmentace zákazníků je dle mého názoru 24

nedílnou součástí marketingu a vůbec strategie podniku, myslím, že pokud se někdo zaměřuje například na pořádání konferencí, budou jeho segment tvořit převážně obchodníci či lidé, kteří pracují s dalšími lidmi v oblasti financí, obchodu, logistiky a tak podobně, nikoliv rodiny s dětmi. Horáková také vysvětluje, že pokud si rozdělíme trh na menší, homogenní celky, můžeme tak pružněji reagovat na změny v tržní poptávce a s tímto tvrzením souhlasím. Myslím, že je lepší orientovat se na menší skupiny segmentů, ale mít v zastoupení nabídku pro všechny naše zákazníky, než se zaměřit na jeden početný segment a nevyhovět v případě změny preferencí žádnému zákazníkovi.

5.1.

Druhy segmentace

„Mnohé trhy lze rozložit na celou řadu široce definovaných segmentů“, s tímto tvrzením, které uvádí Kotler (2000), souhlasím přeci jenom je zákazníků na trhu mnoho a každý se zaměřuje při výběru zboží na něco jiného, někdo se zajímá hlavně o cenu, jiný o kvalitu, a proto je nutné se přizpůsobovat, abychom vyhověli co největšímu počtu zákazníků.

Rozdělení segmentace dle Kotlera (2000) : 

Segmentace podle očekávaného přínosu



Demografická segmentace



Segmentace podle příležitostí



Segmentace podle intenzity používání

Podobné rozdělení nabízí také literatura od Horákové (1992), která uvádí: „Trh bývá nejčastěji členěn podle hlediska demografického, geografického a podle frekvence užívání produktu spotřebitelem“. Myslím, že segmentaci si každý podnik upravuje sám, jelikož vznikají stále nové a nové příležitosti, například kosmetické salóny byly vždy určeny ženám, v dnešní době se o sebe ale muži starají podstatně více a to zapříčinilo vznik nových kosmetických služeb určených pro pány. Dále je uváděno rozdělení na jednosegmentový marketing a vícesegmentový marketing, kdy se soustředíme na dva či více segmentů“. (Kotler, 2000) Dle mého názoru se dříve osvědčovalo zaměřit se na 25

jeden segment a dělat danou věc pořádně, protože konkurence nebyla tak veliká a nebylo rozvinuto tolik odvětví, ale v současnosti jde vývoj neustále dopředu a vznikají nové služby. Například jenom v samotném hotelu, který vždy sloužil k přenocování a stravování, dnes je hotel skoro náš druhý domov, kde máme veškerý komfort a klid jako doma, u většiny hotelů nechybí doprovodné služby, které musí někdo poskytovat s určitým zaměřením na klientelu. Na základě toho si myslím, že více rozšířený je vícesegmentový marketing, kde se zaměřujeme například v golf hotelu jak na golfisty, tak na doprovod, který je nutné „zabavit“ a to dává vzniknout novým službám a novým specializacím, jako jsou například dětské koutky či lázně a relaxační procedury (nejen) pro ženy. Samozřejmě vše má své výhody i nevýhody. „Jednosegmentový marketing se bude lépe koncentrovat na své zákazníky, bude rozumět jejich potřebám a také bude čelit menší konkurenci, na druhé straně může klientela klesat se změnou potřeb či preferencemi“. Tato rizika vedou stále více podniků k tomu, že dávají přednost vícesegmentovému marketingu“. (Kotler, 2000) Toto jen mé mínění potvrzuje, a když se nad tím člověk zamyslí, zaměření se na více segmentů je v současné době opravdu méně rizikové, nelze v této době sázet na jeden segment, který by mohl být či je výnosný, protože zjištění, že je něco výnosné, vždy přiláká novou konkurenci. [4][5]

5.2.

Segmentace v cestovním ruchu

Segmentace v cestovním ruchu má svá specifika, existuje mnoho cestovních kanceláří se širokou nabídkou destinací, stejně tak cestovní kanceláře zaměřené na určitou destinaci. Kanceláře se specializují jak na rodiny s dětmi (rodinné pobyty), tak na luxusnější dovolenou do exotických destinací. Dále je možnost zaměření se na zimní či letní dovolenou, adrenalinové dovolené, eurovíkendy, které jsou dle mého názoru velice oblíbené mezi mladými lidmi a studenty, jelikož nestojí mnoho peněz ani času a člověk pozná něco nového. Myslím, že trh se u cestovních kanceláří člení hlavně dle potřeb a financí zákazníků, v dnešní době mnoho lidí využívá slev, jako jsou last minute, nebo first minute, jelikož mají zájem podívat se do různých vzdálenějších destinací, ale za běžnou cenu by se to uskutečnit nedalo. Já jsem takto například absolvovala nejméně tři své dovolené.

26

5.3.

Zákazníci golf hotelu

Za hlavní segmentaci golfového hotelu osobně považuji golfisty, jelikož už samotné zaměření hotelu napovídá, že se v jeho blízkosti může hrát golf. Ten, kdo se věnuje golfu, mi jistě dá zapravdu, když napíši, že golfová sezóna trvá přibližně od dubna do konce října, kdy je hezké počasí a na hřištích se dá bez problémů hrát. Vždy mě ale zajímalo, kdo se kromě golfistů ubytovává nejčastěji v golf hotelu, a to převážně v době od listopadu do března, kdy vlastně není golfová sezóna. Dle mého názoru to hodně závisí na doprovodných službách hotelu a také na tom, kde je umístěn. S tím souvisí i můj odhad klientely pro výše zmiňované období u mnou vybraného resortu, jelikož má hotel výhodnou polohu, skvělé doprovodné služby a je orientovaný převážně na kongresovou turistiku, mimo golfovou samozřejmě, tak si myslím, že největší část budou tvořit firmy či obchodníci, kteří využívají tento hotel pro konání školení, firemních večírků či uzavírání obchodů.

27

Praktická část

6.

Golf & Spa Resort Kunětická Hora

Nyní se dostávám k představení samotného multifunkčního areálu, na který jsem se v práci zaměřila a který jsem si vybrala z důvodu lokality a znalostí o něm. Tento resort jsem navštívila několikrát a vždy jsem tu zažila nejen skvělý golf, ale také příjemnou atmosféru a kvalitní služby, které tento hotel a resort celkově nabízí.

6.1.

Základní informace

Poloha resortu je dle mého názoru ideální vzhledem k východním Čechám. Resort se nachází v malé obci Dříteč, která je vzdálena přibližně 11 km od Pardubic a asi 13 km od města Hradec Králové. Zákazník hotelu je ničím nerušen, nejsou zde slyšet auta, silnice je dostatečně vzdálena, hráči se mohou kochat nádherným výhledem na hrad Kunětická hora a příroda kolem resortu je více než uklidňující.

6.2.

Hotel

Zázemí čtyřhvězdičkového hotelu je jedno z nejhezčích, které jsem měla možnost navštívit, hotel nabízí parkoviště s dostatečnou kapacitou a první pohled na hotel je vskutku příjemný, před vstupem do hotelu vás přivítá jezírko s nádhernými rybami a čistou vodou a okouzlující příroda v podobě jak jehličnatých, tak listnatých stromů. První kroky v hotelu vedou hosty k recepci, kde se hosté ubytují či získají potřebné informace a naproti recepci je umístěn obchod pro golfisty. Obsluha recepce je velice příjemná a ochotná. Kapacita hotelu je dle mého názoru dostačující, hotel nabízí více než 50 pokojů, včetně dvou pro imobilní hosty, ovšem pokud by se projevil nedostatek místa, hotel spolupracuje i s dalšími v okolí. Pokoje a apartmány poskytují standardní služby, samozřejmostí je WIFI připojení a v ceně ubytování je snídaně. Úroveň poskytovaných služeb je dle mého názoru velice dobrá, jak jsem zmínila, hotel nabízí 28

WIFI připojení, telefony na pokojích a část pokojů je vybavena minibarem a audio systémem. Pokud do hotelu zavítají rodiny s dětmi, samozřejmostí je zde dětská postýlka na přání, a pokud hotel navštíví například novomanželé, nabízí hned 2 svatební apartmány, které jsou nádherně zařízeny.

6.3.

Restaurace

Samozřejmostí fungujícího hotelu je restaurace a tento hotel nabízí nejen vnitřní, jejíž kapacita je přibližně 100 hostů, ale také venkovní restauraci, kde si mohou nejen hosté hotelu objednat dobré jídlo či nápoj. Letní venkovní terasu může využít až 80 návštěvníků, terasa je také přizpůsobena ke grilování a nabízí pec pro ty, kteří milují právě připravenu pizzu. Jak jsem výše zmínila, v ceně ubytování je snídaně, která je rozmanitá, můžete si vybrat nejen z anglické snídaně, ale také americké, která je velice bohatá. Hosté samozřejmě nemusí zůstat jen u snídaně a mohou si doobjednat polopenzi či plnou penzi. Jelikož v restauraci vaří opravdu výborně, doporučuji plnou penzi. Hosté mají možnost jak tuzemské, tak zahraniční kuchyně a online jídelní lístek je k vidění na oficiálních stránkách resortu www.grkh.cz. Obsluha restaurace je velice milá a přátelská a snaží se vyhovět každému zákazníkovi.

6.4.

Golfové hřiště

Ke golfovému hřišti se mohu vyjádřit pouze kladně, toto mistrovské 18jamkové hřiště, které „splňuje veškeré standardy a požadavky moderního golfového areálu evropské i světové třídy“, nabízí úžasnou hru pro golfisty a skvělou podívanou pro návštěvníky. Hřiště nabízí přesně 89 bunkerů, které obsahují přes 3500 tun písku a tři jezera, která jsou nelehkou zkouškou i pro velice zdatné golfisty. Autorem tohoto skvělého hřiště je Graham Marsh, který se může pochlubit obrovskými zkušenostmi a skvělou prací v podobě několika hřišť po celém světě. Golfové hřiště je lemováno stezkou pro cykloturisty, ale o tom až v další kapitole. Součástí hřiště je také golfová akademie pod vedením zkušeného trenéra Joaquina Navarra, která pomáhá nejen začátečníkům, ale také pokročilým s technikou a strategií hry. Před panem Navarrem vedl golfovou 29

akademii světoznámý Simon Holmes, který na tomto hřišti působil v letech 2008-2010. Každý golfista ví, že tato hra netrvá pár minut, a tak jsou zde pro hráče připraveny celkem tři občerstvovací stánky či zastávky, kde si mohou odpočinout, či popřemýšlet o dalším úderu. [19][20]

6.5.

Cedrus Spa

Jak už název resortu napovídá, nachází se zde také saunové centrum, nesoucí název Cedrus Spa. Centrum jsem v rámci zpracování bakalářské práce v nedávné době navštívila a musím uznat, že je velice hezky zařízeno. Centrum nabízí několik procedur a možností, jak relaxovat, nejen hosté hotelu, ale i široká veřejnost si mohou užít několik druhů saun a vířivek, nechybí ani známý Kneippův chodník. Celé centrum je rozděleno na privátní a veřejný prostor, takže o soukromí tu není nouze, ovšem privátní prostor je pouze na objednání. Sama jsem některé procedury vyzkoušela a mohu doporučit například finskou saunu, kterou centrum disponuje, nebo například aroma parní lázeň, která byla velice uvolňující a dle návštěvnosti je velice oblíbená. Nově nabízenou aktivitou v této části hotelu je také Ruská baňa, což je specifický druh sauny, který u nás není tolik rozšířen. Mně osobně se v ní dýchalo lépe než v jiných saunách, jelikož tu byla vyšší vlhkost a to je také hlavní výhodou tohoto druhu sauny, jak jsem se dozvěděla před vstupem do ní. Mohu doporučit.

6.6.

Doprovodné služby hotelu

Výše jsem se zmínila o tom, že tento resort je multifunkčním areálem a doprovodné služby to jenom utvrzují. Kromě saunového centra a golfového hřiště mohou zákazníci využít také kongresové služby hotelu. Kongresové centrum zde vzniklo před nedávnem a nabízí veškeré kvalitní služby spojené s tímto druhem činnosti. Kapacita dvou sálů, z kterých se toto centrum skládá, je u každého až 250 osob, pro menší setkání jsou k dispozici 3 salonky o kapacitě asi 20 osob. Součástí služeb kongresového centra je drobné občerstvení, potřebné vybavení i pomoc s ozvučením. Kongresové centrum jsem

30

v nedávné době využila nejen pracovně, ale také z důvodu vzdělávací činnosti a mohu říci, že sály jsou skvěle ozvučeny a vybaveny. Vřele doporučuji. Zmiňovaný golfový obchod a golfové hřiště jsou součástí tohoto areálu stejně tak jako 4 golfové simulátory, které mohou golfisté využít k natrénování švihu či z důvodu nepříznivého počasí. Simulátory jsou taktéž umístěny v zázemí hotelu spolu s elektrickými či ručními vozíky k zapůjčení. Pokud si dámy dostatečně odpočinou v saunovém centru, mohou využít služeb kosmetického salónu, který je jednou z dalších doprovodných služeb areálu, salón byl zřízen před dvěma roky za spolupráce kosmetického salónu Harmonie, se sídlem v Pardubicích, kde si mohou dámy koupit veškeré přípravky. Z dalších doprovodných služeb hotelu mohu ještě jmenovat tři tenisové kurty, které jsou k dispozici i s trenérem, nebo například asfaltová in-line stezka, měřící přibližně 4 km, pro bruslaře nebo cykloturisty, která se táhne kolem celého hřiště, je volně přístupná a časově neomezená. Samozřejmostí resortu je i důraz na zdraví, proto zde najdeme i sportovní kliniku s fyzioterapeutem.

31

7.

Řízený rozhovor

Pro řízený rozhovor jsem se rozhodla na základě toho, že jsem chtěla slyšet na vlastní uši, jak o golfu mluví zkušený člověk, pozorovat jeho mimiku, jeho úsměvy, jak vypráví o tomto krásném sportu a živí se tím, co ho vlastně baví. Následující rozhovor je zaměřen na otázky týkající se samotného resortu a názory manažera resortu, kterým je pan Pavel Krejčík.

7.1.

Rozhovor s manažerem hřiště

První otázku jsem zvolila takovou, abych zjistila osobní vztah pana Krejčíka ke jeho práci: „Jaké je tajemství úspěšného vedení golfového resortu?“ Pan Krejčík se usmál a odpověděl jednou větou, že nejdůležitější je mít svou práci rád, že jedině tak ji člověk může dělat dobře a takový názor má na veškerou práci, nejen na práci manažera resortu. „Co je nejnáročnější na této práci?“ Na práci manažera resortu je dle pana Krejčíka nejnáročnější hlavně čas a klientela, jelikož si během sezóny chce zahrát co nejvíce hráčů, hlavně během víkendů, takže volné víkendy u této práce odpadají, alespoň v hlavní sezóně, a na letní dovolenou může tato profese a další profese s golfem spojené bohužel zapomenout. „Co si osobně myslíte o golfu, je to drahý sport?“ Názor pana Krejčíka mě nepřekvapil a jsem ráda, že s ním mohu souhlasit, podle něj je to relativní jako u každého sportu, je mnoho klubů a hřišť, která jsou drahá, protože investují velké peníze do údržby hřiště, a pak jsou tu malá příměstská hřiště, která mají nízké náklady, a hráči si tak zde mohou zahrát za pár korun. „Co si myslíte o golfu a o termínu „snobský“ sport?“ Na panu Krejčíkovi bylo vidět, že ho tento termín v souvislosti s golfem netěší a vysvětlil mi svůj názor, proč by si tohle mohl někdo o golfu myslet: „Snobský sport z golfu dělají hlavně média, pro která je velice zajímavé fotit politiky či „ekonomické mafiány“ na greenech“. Dle pana Krejčíka je to velice vděčné téma, které se vždy uchytí a dané noviny prodává. „Ale říkám s čistým svědomím, že většina golfistů 32

z oněch padesáti tisíc registrovaných jsou sportovci a milovníci této hry“, doplnil pan Krejčík. Další otázku jsem zaměřila konkrétně na resort, abych tak získala informace k doplnění SWOT analýzy resortu: „Co považujete za silné trumfy a naopak nedostatky vašeho resortu?“ Odpověď jsem již z části znala, jelikož tento resort znám celkem dobře, vím, čím vyniká, že má výborné zázemí hotelu a dostatek pokojů, a tak pan Krejčík akorát potvrdil mé domněnky o silných stránkách, ale naopak o slabých stránkách jsem se něco přiučila. Jak jsem psala, dle něj jsou výhody tohoto resortu ukotvené ve výhodné poloze hřiště, jelikož se obec Dříteč nachází téměř ve středu České republiky a tak, když sem mají dorazit klienti, kteří mají pobočky rozmístěny po celé republice, mají to všichni stejně daleko. Dalším kladem je kvalitní mistrovské hřiště, které patří k jednomu z nejlépe udržovaných hřišť v České republice, dále pestrá nabídka služeb – kongresové sály s kapacitou až 300 osob, lékař přímo v hotelu, spa, tenisové kurty atd… Za jedinou slabou stránku tohoto resortu považuje vzdálenost 100 km od Prahy, což je nevýhodné pro zahraniční klientelu, jelikož pro cestovní kanceláře je to příliš velká vzdálenost. „Jak hodně využívají golfisté simulátorů v zimním období?“ Pan Krejčík upozornil, že v tomto období se využívají poměrně v hojném počtu, jelikož se na hřišti nedá hrát, hráči si chtějí procvičovat odpaly, techniku a rychlost švihu, a tak mají v této části hotelové nabídky dost zájemců. „Kolik k vám zavítá přibližně cizinců za rok?“ Co se týče golfových hráčů, uvedl pan Krejčík číslo kolem 50 golfistů, ale to jsem trošku předpokládala, jelikož již v předchozích otázkách naznačil malý počet zahraniční klientely v oblasti golfu. U ostatních hostů bylo číslo již vyšší, asi kolem 500 hostů, kteří využijí Golf & Spa Hotel Kunětická Hora k ubytování či ostatním službám, které hotel nabízí, ovšem mimo těch golfových. „Je návštěvnost SPA centra vyšší v letním, či zimním období?“ Tuto otázku jsem položila záměrně, jelikož vím, že v golfové sezóně hráči často využívají wellness center a různých procedur, aby si odpočinuli po náročném dni. Pan Krejčík mě ale ujistil, že i když hráči hojně využívají těchto služeb, stále je SPA 33

centrum více využíváno v zimním období, kdy je saunové období a zákazníci tak chodí čerpat nové síly či si jen odpočinout a zahřát se, když není zrovna hezké počasí. "Je nějaká klientela, kterou byste rádi viděli na svém hřišti?" U této otázky jsem očekávala nějakou konkrétní odpověď, například v podobě obchodníků, kteří by zvedli příjem hotelu, ale pan Krejčík mě mile překvapil, když řekl: „My máme rádi slušné a sportovní golfisty – nezáleží na věku, profesi ani pohlaví“. To si myslím, že je dokonalá odpověď správného manažera golfového resortu. Žádná diskriminace, žádné škatulkování dle finančních útrat, každý slušný golfista je zde vítán a sama jsem z návštěvy resortu měla tento pocit. "Kolik zákazníků navštíví váš hotel přibližně za měsíc?" Na tuto otázku pan Krejčík odpověděl odhadem kolem 1000 zákazníků, myslím, že je vhodné, aby měl manažer přehled o počtu zákazníků. Po skončení rozhovoru jsem měla možnost si jeho tvrzení ověřit a získat tak přesné informace prostřednictvím recepčních záznamů a opravdu byl jeho odhad správný, což mě velice potěšilo. Samozřejmě že každý měsíc nenavštívil resort stejný počet zákazníků, ale vždy bylo číslo vyšší než 1000.

Poslední otázka a závěr rozhovoru byl orientovaný na klientelu v období od listopadu do konce března, kdy se ještě na hřišti nedá hrát: „Kdo tvoří vaši hlavní klientelu, když se nedá hrát na vašem hřišti?“ Odpověď byla jednoznačná a tak trošku jsem ji čekala. Převážnou část tvoří klientela zajímající se o kongresovou turistiku, jelikož je resort orientovaný na firemní klientelu a to vzhledem ke kapacitám hotelu, kongresového sálu a restaurace.

Pan Pavel Krejčík byl velice ochotný, i přes velké pracovní vytížení si na mě čas našel a odpověděl na otázky, které jsem potřebovala a tímto mu děkuji a přeji mnoho úspěchů.

34

8.

SWOT analýza resortu

Tabulka č. 1: SWOT analýza Golf & Spa Resortu Kunětická Hora SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

výborná poloha ve východních Čechách

vzdálenost 100 km od Prahy, příliš daleko pro cestovní kanceláře

snadná dostupnost okolní atraktivity zvučné jméno autora hřiště Grahama Marshe

VNITŘNÍ ČINITELÉ

skvěle udržované hřiště doprovodné služby pro všechny (in line stezka, tenisové kurty, malá kopaná, spa…) krásné zázemí hotelu komfortní ubytování chutná kuchyně s ochotným personálem kongresové centrum spolupráce s kosmetickým salónem golfová akademie se špičkovým trenérem slevy a permanentky doprovodné akce při turnajích

VNĚJŠÍ ČINITELÉ

internetové stránky PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

noví investoři

nejbližší konkurence v Pardubickém kraji

spolupráce s dalšími resorty

Golf Resort Nová Amerika

nabídka pořádání akcí potencionálním klientům

Zdroj: vlastní, rozhovor s manažerem hřiště

35

9.

Analýza konkurenčního prostředí

K analýze konkurenčního prostředí jsem se rozhodla využít své poznatky z golfového prostředí, ale také literaturu od René Taubera (2008) a jeho „Top 12 golfových hřišť“, jelikož mi dílo přijde skvěle a přehledně zpracované a většinu těchto hřišť jsem již navštívila, a tak jsem mohla vnést své vlastní postřehy. Dále uvádím nejlépe hodnocený resort dle internetových zdrojů a také nejbližšího konkurenta mnou vybraného resortu Golf & Spa Kunětická Hora. Jako první resort uvádí ve svém díle René Tauber (2008) Mariánské Lázně, které jsou podle něj „Královský golfový klub s nějbohatším odkazem historie“. S tímto samozřejmě souhlasím, již výše je uvedena historie českého golfu, a tak se nebudu opakovat a zaměřím se na charakteristiku hřiště. Jsem ráda, že jsem měla možnost Mariánské Lázně navštívit a mohu vřele nejen hráčům, ale také pasivním golfistům doporučit. „Dnešní hřiště je příkladem klasického typu skotských hřišť své doby a stáří odpovídá také jeho charakter“ (Tauber, 2008), což je pravda, hřiště není příliš kopcovité, takže se hráči příliš nezadýchají, ale z reakcí, které jsem měla možnost vidět a slyšet na vlastní oči, vyplývá, že hřiště nijak lehké není. Tauber (2008) upozorňuje na jamku číslo 11 „s velice náročným lesním zúžením, která je mnohými považována za vůbec nejtěžší jamku v Čechách“ a myslím, že většina hráčů by mu dala za pravdu. Další resort, který uvádím na základě Taubera (2008), jsem také již několikrát navštívila. Nádherná příroda, klid na hru a krásné zázemí klubovny výborně charakterizuje „Západočeskou Mekku českého golfu“, Karlovy Vary. Toto město dle mého názoru nabízí vše, na co si člověk vzpomene, od golfu až po lázně či Grandhotel Pupp a filmový festival. Nyní k samotnému hřišti, všude na vás bude pozitivně působit příroda, jak v podobě listnatých, tak jehličnatých stromů a několikrát jsem se zde i setkala s tím, že se přes hřiště přeběhlo pár veverek. Hřiště nabízí několik zajímavých jamek, myslím, že jamka č. 6 je velice dlouhá, ale hráči ji mají rádi. „Slavkov – Jihomoravský golfový klenot, na němž se už válčí jen míčky“, takto začínají úvodní slova autora René Taubera (2008). Jelikož jsem hřiště nenavštívila, pěvně tomu věřím a jak uvádí dál, hráčům na tomto hřišti nesmí chybět odvaha ani taktika. Terén hřiště je velice rozmanitý, některé jamky vedou do kopce a hráči si také užijí několik bunkerů a vodních překážek, ale také nabízí nádherné výhledy do okolí.

36

„Technickou osmnáctku uprostřed Slavkovského lesa“ (Tauber, 2008), nabízí golfový resort Cihelny, který jsem bohužel také neměla zatím možnost navštívit, ale snad to letos brzo napravím. Hřiště vzniklo v roce 2001, ovšem úplně dokončeno bylo tehdy, když se vybudovala moderní klubovna s restaurací a parkovištěm v roce 2003. Hřiště nabízí jamky lehké, například hned první, ale také těžší, které jsou obklopeny nejen bunkery, ale také nespočtem vodních překážek. Hráči jsou nuceni velice přemýšlet, jakou hůl si zvolí. [3] Obec Dýšina nabízí další zajímavý resort a to Golf Park Plzeň, bohužel ani tento resort jsem nenavštívila, ale jistě má co nabídnout, už jen jeho vznik je velice zajímavý. Původně se totiž na místě dnešního hřiště těžila železná ruda, ale z důvodu špatné kvality se s těžbou přestalo. Výstavbou hřiště byl pověřen německý architekt Christopher Städler a veřejnost se mohla na jeho dílo přijít podívat v roce 2004. Hřiště opět nabízí jak jamky jednodušší, tak i ty těžší s náročnějším terénem, ale myslím, že správný golfový hráč se s tím umí poprat. [3] Konečně přichází hřiště, ke kterému mohu přidat pár svých postřehů, jelikož jsem ho několikrát navštívila. Jedná se o golf resort Mnich, který je situován u Nové Bystřice a má velice zajímavou historii. Původně tu totiž stála malá osada až z dvanáctého století a v pozdější době byla tato oblast brána jako hraniční pásmo, které bylo chráněno ostnatými dráty. Ještě že tohle všechno je minulostí a dnes je zde možnost zahrát si krásnou hru, nadýchat se čerstvého vzduchu a užít si krásné počasí, i když mohu říci, že jsem na tomto hřišti zažila i opravdu ošklivé počasí, které ovšem žádného hráče neodradilo. Toto hřiště je krásné a já se sem vždycky ráda podívám. [3] “Nejlepší hřiště roku 2006 a 2007“, tímto titulem se může pyšnit jedině golf resort Ypsilon, „jedno z nejmladších, ale zároveň nejlepších hřišť u nás“, jak uvádí Tauber (2008). Toto hřiště mám osobně velmi ráda, vždy jsem na něm zažila krásné počasí, ale možná jsem měla jen štěstí. Nikdy jsem však nepátrala po tom, proč zrovna název „Ypsilon“. Osvětil mi to až René Tauber (2008), který vysvětluje: „Ypsilon v názvu i znaku tohoto golfového klenotu symbolizuje jeho geografickou polohu“. Samotnou by mě to asi nenapadlo, ale když se pak podívám na mapu, hned mi to je jasné. [3] Golfový resort Mstětice jsem zatím nenavštívila, ale dle popisu bych jistě měla tuto chybu napravit. Hřiště má připomínat golf takový, jaký původně byl, na rovince a tak, aby dokonale prověřil hráče a jeho schopnost přesných a kvalitních úderů. Dle mého 37

názoru by si měl každý hráč vyzkoušet tento resort a prověřit tak sám sebe, jak na tom ve skutečnosti je. [3] Dalším uváděným resortem je Golf Resort Kunětická Hora, nedaleko Pardubic a Hradce Králové. Jelikož je tento resort předmětem mé práce, představím ho jen krátce. Hřiště je navrženo tak, aby si každý hráč přišel na své, nachází se zde přes 80 bunkerů a velké jezero, kolem něhož je situováno několik jamek, klubovna se nachází v blízkosti hned čtyř jamek, a tak si hráči mohou vychutnat potlesk přihlížejících přímo z terasy, kterou klubovna disponuje. K tomuto hřišti mám velice vřelý vztah a myslím, že každý golfista, který se nachází ve východních Čechách, by měl tento resort určitě navštívit. „Mladá Boleslav – příjemná osmnáctka ve stínu Stolové hory“ (Tauber, 2008), nabízející nejdelší jamku České republiky, a to jamku číslo patnáct, která měří 652 m. Bohužel jsem neměla možnost prověřit pravdivost informace, jelikož jsem toto hřiště nenavštívila, ale autorovi věřím a snad se na toto hřiště v rámci letošní praxe podívám. Hřiště je popisováno jako velmi rozmanité, už jen z důvodu Stolové hory, což je ve skutečnosti akumulační nádrž na vodu, z které je údajně vidět na všechna odpaliště. Dále je na hřišti mnoho obtížnějších jamek, ale terén fyzicky náročný není. Nachází se zde několik bunkerů a také vodních překážek, ale téměř nulový lesní porost. [3] Dalším resortem je Golfový klub Beřovice, který jsem zatím neměla možnost navštívit, ačkoliv jeho otevření proběhlo v roce 2008, v první sprnový den. Hřiště nabízí nádherný pohled na horu Říp a České středohoří, dle popisu nebude nijak náročné, ale golfista si zde přijde na své. Nechybí typické bunkery a vodní překážky. Od neznámého k oblíbenému, Golf resort Karlštejn u nás patří k neprestižnějším hřištím vůbec, dokazuje to nespočet turnajů a také cena. Jak uvádí Tauber (2008): “Ročně se zde konají desítky firemních turnajů a poplatky se pohybují běhěm víkendů do 3000 Kč”. Ovšem dle mého názoru to za to stojí. Nádherný výhled, krásná klubovna a nádech historie, tak bych popsala Golf resort Karlštejn, na kterém jsem strávila několik pracovních chvil a mohu vřele doporučit. [3] [1]

38

9.1.

Srovnání konkurenčních resortů

Z důvodu přehlednosti jsem se rozhodla uvést srovnání resortů a jejich předností v tabulce, v které nechybí ani poplatky za denní hru. (Tabulka č. 2) Tabulka č. 2: Srovnání konkurenčních resortů

Název resortu

Hlavní přednosti

Okolní zajímavosti

Cena/18 jamek

Royal Golf Club Mariánské Lázně

vyzrálé hřiště, místo spojené s tradicí, okolní krásný lesopark

centrum města s unikátní secesní kolonádou a parkem, zámek Kynžvart s rozsáhlou knihovou

po-pá 1200,-, víkend 1650,-

Golf Resort Karlovy Vary

mimořádně vyzrálé hřiště s tradicí, krásné okolí, zajímavé jamky

hrad Andělská hora, Karlovy Vary, turistická trasa údolím Ohře s meandry

po-ne 1650,-

Golf Club Austerlitz (Slavkov)

náročné a kvalitní hřiště, impozantní prostor, výhled do krajiny

barokní zámek Slavkov s galerií, Ždánický les

po-čt 980,-, pá 1100,, víkend 1350,-

Astoria Golf Resort Cihelny

důmyslně designované hřiště, příjemná krajina, výborný stav

Bečov nad Teplou - hrad se zámkem, Krásenský vrch rozhledna, lázeňský lesopark a rozhledna Diana

po-pá 1300,-, víkend 1600,-

Golf Park Plzeň (Dýšina)

dobře zrekultivovaná krajina, barvité hřiště s rozmanitými jamkami

koupaliště v Dýšině, Ejpovické jezero, houbaření, zřícenina hradu Radyně, Rokycany

po-pá 1100,-, víkend 1600,-

Golf Resort Monachus Ypsilon Golf Resort Liberec

zdařilý design hřiště, zřícenina hradu Landštejn, kamenné prvky v okolí, Jindřichův Hradec, městská tichá lesní atmosféra rezervace Slavonice vynikající design hřiště, centrum Liberce, ZOO, lanovka na nádherná krajina, kompletní Ještěd, Jizerské hory hráčský servis

po-čt 1000,-, pá-ne 1300,po 900,-, út-pá 1200,- so-ne 1400,-

Golf & Country Club Mstětice

různorodé jamky, překvapivé greeny, zajímavé pohledy do dálky

Přerov nad Labem - skanzen lidových staveb, houbaření, pěší turistika, Lysá nad Labem

po-čt 950,-, pá-ne 1200,-

Golf & Spa Resort Kunětická hora

multifunkční areál, příjemná krajina i výhled, různorodé jamky

hrad Kunětická hora, Pardubice, zámek Pardubice

po-čt 1300,- pá-ne 1600,-

Golf Club Mladá Boleslav

různorodé jamky, příjemné prostředí, kvalitní služby moderní klubovny

goticko-renesanční hrad, Stránov zámek, Kosmonosy - Loreta s kaplí sv. Martina

po-čt 1200,-, pá-ne 1500,-

Golf Club Beřovice Golf Resort Karlštejn

velmi dobrý design, zámek a muzeum Antonína perfektní údržba, tříparová Dvořáka, Zlonice, výlety do akademie Českého středohoří špičkové sportovní hřiště, hrad Karlštejn, Koněpruské výborný stav, výhledy na jeskyně, zámek Dobříš, Strž hrad muzeum K. Čapka Zdroj: vlastní, [1], [13]

po-pá 700-900,-, víkend 800-1000,po-pá 2000,-, víkend 3000,-

39

9.2.

Nejlépe hodnocený resort

Dle uživatelů internetového portálu www.golfcourses.cz je v dnešní době za nejlepší resort golfisty považován Golf Resort Karlovy Vary. Myslím, že Tauberova (2008) úvodní slova o Karlových Varech „Západočeská Mekka českého golfu se vším, co k tomu a patří“, dostatečně vystihují, proč je tento resort tak oblíbený. Historie, osvědčená kvalita a tradice, zřejmě na tyto tři aspekty slyší hráči nejvíce a já musím souhlasit. Samozřejmě, že když je něco prověřeno generacemi, nespočtem her, turnajů a skvělých výsledků, hráči na to slyší. Velkým kladem je také lokalita hřiště a nádherné zázemí klubovny, spolu s krásnou přírodou a samotným městem Karlovy Vary. Není divu, že je tento resort tak oblíbený.

9.3.

Nejbližší konkurence

Na základě toho, že se vybraný resort nachází ve východních Čechách, jsem si rozdělila nejbližší konkurenci na dva kraje, z kterých se východní Čechy skládají. První, Pardubický kraj, dle mého názoru již svého lídra má, a to právě mnou vybraný resort Golf & Spa Resort Kunětická Hora. Mezi další hřiště v tomto kraji totiž patří pouze devítijamková a nijak zvlášť známá a oblíbená, mohu jmenovat například Golf & Country

Club

Svobodné

Hamry

nebo

Golf

Dobříkov.

Ve

druhém

kraji,

Královéhradeckém, se nachází větší koncentrace konkurence, celkem 7 hřišť. Za největšího konkurenta považuji Golf Resort Nová Amerika, který je dle mého názoru velice povedený. Resort Nová Amerika má náskok v tom, že nabízí tři mistrovské osmnáctky a je tak největším areálem východních Čech. Dalším trumfem je Aquagolf, kdy resort nabízí největší vodní driving range v Evropě, což může být pro hráče velkým lákadlem. Z hlediska doprovodných služeb a zvučných jmen je však mnou vybraný resort na pomyslné vyšší příčce.

40

10. Atraktivity okolního prostředí Informace o okolním prostředí jsem čerpala z vlastních zkušeností a znalostí Pardubického kraje, jelikož zde bydlím a trávím většinu svého času a mohu tak říci, že určitý přehled kam se jít bavit přímo v Pardubicích mám. Samozřejmě mé poznatky doplnily i internetové zdroje. Město Pardubice a jeho nejbližší okolí má dle mého názoru velké množství atraktivit. Přeci jenom Pardubice jsou městem sportu a kultury, mohu zmínit pardubický hokej, slavnou Velkou pardubickou, koňské dostihy se zvučným jménem Josefa Váni, z kultury například Východočeské divadlo či zámek Pardubice, ve kterém sídlí Východočeské muzeum. Pokud někdo není zastáncem divadla a raději navštěvuje kino, Pardubice nabízí hned dvě, a to Cinestar a Cinema City v nákupním centrum Afi Palace. Toto nákupní centrum je také velmi oblíbené, vzniklo v roce 2008 a během prvního roku otevření ho navštívilo přes 20 tisíc zákazníků za den! [21] Centrum nabízí nespočet obchodů, restaurací a kaváren. Nechybí zde ani kongresové centrum ve třetím patře, kde se konal nejeden ples či podobná akce. Nejen rodiny s dětmi v současné době využívají nové, necelý rok otevřené, Aquacentrum Pardubice, ve kterém si přijdou na své děti, které milují tobogány a skluzavky, ale také rodiče, jelikož centrum nabízí mnoho vířivek, wellness, ale také fitness či plavecký bazén, dlouhý 50 m. Návštěvnost je stále vysoká, denně zavítá do aquacentra přibližně 2000 lidí a v létě se očekává prolomení hranice 500 000 návštěvníků. [22] Nechybí zde ani rychlé občerstvení. Město nabízí nespočet zážitků, ale pro milovníky procházek či cykloturistiky, kterým nebude stačit městský park, je tu připravena Kunětická hora v obci Dříteč, která nabízí trošku strmější kopec, ale za to odmění sportovce krásným výhledem na okolí i na zříceninu hradu.

11. Návštěvníci Pardubického kraje K analýze návštěvníků mi pomohl Český statistický úřad, respektive jeho internetové stránky. Z informací, které poskytuje, jsem se dozvěděla, že ač Pardubicím patří jedna z posledních příček v žebříčku návštěvnosti jednotlivých krajů, jezdí sem stále více a více turistů. „Ve druhém čtvrtletí letošního roku (2012) Pardubický kraj navštívilo celkem 84.310 turistů, což je o 3,5 % více než ve stejném období loňského roku. Většinu z nich (zhruba 85 %) tvoří tuzemští návštěvníci, necelých 13.000 turistů přijelo do 41

Pardubického kraje z ciziny. Mírně se zvýšil i počet hostů, kteří v kraji přenocovali“, jak píše internetový server www.preloucdnes.cz [23] Dle mého názoru právem, Pardubický kraj a město Pardubice jsou krásným místem jak k odpočinku, tak ke sportu či kulturnímu vyžití. Bohužel nepatří k největším krajům České republiky, a to je možná i důvod, proč není tak hojně navštěvovaným, jako například hlavní město Praha. Jak výše zmiňuji, do Pardubického kraje přijíždí i cizinci, na základě grafu (Obrázek č. 3) sem nejvíce jezdí Němci, Slováci a Poláci. Dle Ministerstva pro místní rozvoj byl průměrný věk zahraničního návštěvníka 41 let, což se přibližuje profilu průměrného českého golfisty, kterému je dle ČGF 38 let. „Nejpočetnější skupinou hráčů jsou ti v rozmezí mezi 31-40 let, je jich zhruba 28% a další početnou skupinu tvoří hráči ve věku 41-50 let, těch je asi 22%“ jak na to upozorňuje portál www.vitalia.cz. [24] Velkým kladem tohoto kraje je také fakt, že počet obyvatel neustále roste, stejně tak jako průměrná hrubá mzda. K 31. 12. 2012 byl počet obyvatel 516 440 a hrubá mzda přibližně 22 060 Kč. Další velice kladnou informací je také to, že podíl nezaměstnaných v Pardubickém kraji klesl k 31. 3. 2013 na 7,68%. V porovnání s předchozím měsícem byl podíl nezaměstnaných o 0,17% vyšší, tedy 7,85%. [25]

42

12. Analýza segmentace návštěvníků resortu Na základě rozhovoru s manažerem hřiště a informací poskytnutých od služby recepce jsem mohla sestavit tuto přehlednou tabulku segmentace zákazníků Golf & Spa Resortu Kunětická Hora (Tabulka č. 3):

Tabulka č. 3: Analýza segmentace zákazníků Golf & Spa Resortu Kunětická Hora 2012/2013

TYP HOSTŮ ZÁKAZNÍCI GOLFOVÉHO SIMULÁTORU FIRMY VYUŽÍVAJÍCÍ KONGRESOVÉ SLUŽBY NÁVŠTĚVNÍCI SPA CENTRA UBYTOVANÍ HOSTÉ NÁVŠTĚVNÍCI RESTAURACE KLIENTI KOSMETICKÉHO SALÓNU KLIENTI SPORTOVNÍ KLINIKY VENKOVNÍ AKTIVITY

CELKEM

LISTOPAD PROSINEC LEDEN ÚNOR BŘEZEN CELKEM 100

110

145

150

160

665

250

400

350

265

300

1565

80

130

150

175

130

665

190

120

175

165

205

855

225

150

190

180

180

925

95

90

60

75

45

365

55

35

25

20

30

165

10 1005

0 1035

0 1095

0 1030

10 1060

20 5225

Zdroj: vlastní + informace recepce2, rozhovor s manažerem resortu

Tabulka vyhodnocuje situaci návštěvníků resortu v mnou vybraném období, a to od začátku listopadu do konce března. Jak uvedl manažer resortu Pavel Krejčík, návštěvnost během měsíce čítá přibližně 1000 zákazníků. Tento odhad byl nejbližší v měsíci lednu, ostatní čítají více než 1030 návštěvníků, což je samozřejmě pozitivní zprávou.

2

Čísla byla z důvodu lepšího zpracování zaokrouhlena

43

Podrobnější vysvětlení čísel nabízí následné grafy:

Graf č. 1: Návštěvnost Golf & Spa Resortu Kunětická Hora za jednotlivé měsíce

Návstěvnost resortu za jednotlivé měsíce 1150 1095

1100

1060 1035

1050

1030

1005 1000 950 LISTOPAD

PROSINEC

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

Zdroj: vlastní + informace manažera a recepce

Na prvním grafu je vidět návštěvnost v jednotlivých měsících. Nejvíce navštěvovaným byl resort v lednu, ačkoliv zastoupení kongresových služeb nebylo nejvyšší, i tak tvořilo využití těchto služeb největší část klientely, spolu s ubytovanými návštěvníky a využitím restaurace. Naopak nejnižší návštěvnost čítá měsíc listopad, kdy resort navštívilo přibližně 1005, ovšem celých 225 zákazníků využilo služeb restaurace, což je nejvyšší počet ve vybraném období.

44

Další grafy ukazují využití každé služby během vybraného období:

Graf č. 2: Využití služeb golfového simulátoru v jednotlivých měsících

ZÁKAZNÍCI GOLFOVÉHO SIMULÁTORU 200 150 100

145

150

LEDEN

ÚNOR

160

110

100 50 0 LISTOPAD

PROSINEC

BŘEZEN

Zdroj: vlastní + informace recepce a manažera resortu

Tento graf dokazuje domněnku, že se golfisté, alespoň dle mého názoru, připravují na začátek golfové sezóny. Nejvíce navštěvovaným měsícem byl totiž březen, který předchází začátku nové sezóny a tak hráči trénují, co nejvíce je to možné.

45

Graf č. 3: Využití kongresových služeb za jednotlivé měsíce

ZÁKAZNÍCI, VYUŽÍVAJÍCÍ KONGRESOVÉ SLUŽBY 500

400

400 300

350 265

250

300

200 100 0 LISTOPAD

PROSINEC

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

Zdroj: vlastní + informace recepce a manažera resortu

Tento graf poukazuje na využití kongresových služeb, které byly nejvíce zastoupeny v prosinci, který je znám firemními večírky, různými společenskými akcemi a tak podobně. Jinak tomu nebylo ani v tomto resortu, ve kterém se uskutečnilo několik akcí, například školení firmy OVB, které samotné využilo služeb salónků pro 200 osob. Sama jsem se této akce účastnila jako hosteska.

46

Graf č. 4: Návštěvnost SPA centra za jednotlivé měsíce

NÁVŠTĚVNÍCI SPA CENTRA 200

175 150

150 100

130

130

80

50 0 LISTOPAD

PROSINEC

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

Zdroj: vlastní + informace recepce a manažera resortu

Na návštěvnost SPA centra jsem se ptala v rámci rozhovoru s panem Pavlem Krejčíkem, který mě upozornil na největší návštěvnost v zimních měsících a tento graf to jenom potvrzuje. Největší návštěvnost centra zaznamenal měsíc únor se 175 zákazníky a předešlý měsíc leden se 150 návštěvníky.

47

Graf č. 5: Přehled ubytovaných hostů za jednotlivé měsíce

UBYTOVANÍ HOSTÉ 250 200

205

190

150

175

165

LEDEN

ÚNOR

120

100 50 0 LISTOPAD

PROSINEC

BŘEZEN

Zdroj: vlastní + informace recepce a manažera hotelu

U ubytování jsem se nezajímala, na kolik dní to bylo, ale pouze na počet zákazníků, abych tak zjistila, jak moc je hotel využíván jako hotel. Největší počet ubytovaných čítal měsíc březen a měsíc listopad. Dle mého názoru to mohlo být ovlivněno například počasím, jelikož v zimních měsících lidé jezdí více do horských hotelů v rámci lyžování či běžkování.

48

Graf č. 6: Návštěvnost hotelové restaurace v jednotlivých měsících

NÁVŠTĚVNÍCI RESTAURACE 250

225

200

190

180

180

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

150 150 100 50 0 LISTOPAD

PROSINEC

Zdroj: vlastní + informace recepce a restaurace

Vysoká návštěvnost restaurace téměř ve všech měsících mě vůbec nepřekvapuje, jelikož vím, jak skvěle zde vaří a jak je restaurace oblíbená. Mnoho mých kamarádů sem jezdí na obědy i večeře. Občas se tu zastavím na oběd i já, i když je přímo v Pardubicích mnoho skvělých restaurací.

49

Graf č. 7: Návštěvnost kosmetického salónu resortu v jednotlivých měsících

KLIENTI KOSMETICKÉHO SALÓNU 100

95

90 75

80 60 60

45

40 20 0 LISTOPAD

PROSINEC

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

Zdroj: vlastní + informace recepce a kosmetického salónu

Tento graf poukazuje na využívání služeb kosmetického salónu, který je umístěn přímo v zázemí hotelu. Kolísavost návštěvnosti je zajímavá, dle názoru samotného salónu to souvisí se zaváděním nových služeb, také akcí a nákupu slevových poukazů.

50

Graf č. 8: Využití Sportovní kliniky v jednotlivých měsících

KLIENTI SPORTOVNÍ KLINIKY 60

55

50 35

40

25

30

30 20

20 10 0 LISTOPAD

PROSINEC

LEDEN

ÚNOR

BŘEZEN

Zdroj: vlastní + informace recepce a kliniky

Využití sportovní kliniky bude dle mého názoru vyšší v letních měsících a během golfové sezóny, jelikož byla zřízena hlavně z tohoto důvodu a využití v zimních měsících se týká případných masáží či konzultací s fyzioterapeutem, který mě v mých názorech utvrdil.

51

Graf č. 9: Využívání venkovních aktivit v jednotlivých měsících

VENKOVNÍ AKTIVITY 12 10

10

10 8 6 4 2 0

0

0

PROSINEC

LEDEN

ÚNOR

0 LISTOPAD

BŘEZEN

Zdroj: vlastní + informace recepce

U venkovních aktivit je zastoupení tak malé z důvodu počasí, jelikož představují tenisové kurty, malou kopanou a in-line stezku. Nejvíce využívaná byla právě in-line stezka, ale z důvodů procházek či běhu, a to v listopadu a březnu, kdy bylo příznivé počasí.

52

Posledním grafem bych chtěla upozornit na procentuální využití služeb hotelu zákazníky ve vybraném období:

Graf č. 10: Procentuální využití služeb zákazníky hotelu za vybrané období 2012/2013

3,16 6,99

0,38

ZASTOUPENÍ HOSTŮ V % ZÁKAZNÍCI GOLFOVÉHO SIMULÁTORU

12,73

ZÁKAZNÍCI, VYUŽÍVAJÍCÍ KONGRESOVÉ SLUŽBY NÁVŠTĚVNÍCI SPA CENTRA

17,70

UBYTOVANÍ HOSTÉ

29,95 16,36

NÁVŠTĚVNÍCI RESTAURACE KLIENTI KOSMETICKÉHO SALÓNU

12,73

KLIENTI SPORTOVNÍ KLINIKY VENKOVNÍ AKTIVITY

Zdroj: vlastní + informace recepce

Zde je vidět procentuální využití jednotlivě zastoupených služeb od listopadu 2012 do března 2013. Nejvíce převažují kongresové služby s téměř 30 %, hned druhou příčku tvoří využívání restaurace s téměř 18 % a třetí jsou ubytovací služby s 16, 4 %.

53

13. Vyhodnocení a návrh na nový segment 13.1. Vyhodnocení rozhovoru s manažerem resortu Rozhovor s panem Pavlem Krejčíkem jsem zhodnotila pozitivně již v předchozích kapitolách, byl velice ochotný a je na něm vidět, že má svou práci rád, což také zdůraznil v počátku rozhovoru. Golf obecně jako sport neshledává drahým sportem, vše dle něj závisí na daném hráči, kolik je ochotný investovat, stejně tak jak je tomu i v jiných sportech, s čímž já plně souhlasím. Je na každém sportovci, jak hodně investuje do vybavení, do oblečení a četnosti využívání například ski resortů či golfových hřišť. S tímto také souvisela má další otázka, zajímalo mě již tolikrát zmiňované téma „golf - snobský sport“. Osobně jsem si nikdy nemyslela, že je golf snobským sportem, ale je pravda, že mě pan Krejčík upozornil na to, že snobským sportem dělají golf média, které se snaží zachytit známé podnikatele a politiky na golfových hřištích a společnosti tak předkládají golfové prostředí pouze s těmito osobnostmi a veřejnost tak může mít dojem, že golf hraje jen tento typ lidí. Mé zkušenosti s golfovými akcemi mě utvrdily v názoru pana Krejčíka a jenom s ním mohu souhlasit. Ve svém okolí se setkávám i s mladými hráči golfu, kteří nemají s politikou či obchody nic společného a i tak si občas zahrají golf. Myslím, že je to dostupný sport, stejně jako snowboarding či lyžování. Abych se dostala také k samotnému resortu, zajímala jsem se o silné a slabé stránky z pozice manažera. Silných stránek resortu jsem si byla vědoma i já sama, jelikož jsem zde strávila několik dní a i pan Krejčík se velmi rozpovídal, co všechno resort nabízí, a tak mě nepřekvapilo, že jedinou jeho slabou stránkou, je zahraniční klientela. Pan Krejčík uvedl, že do budoucna by rádi přilákali větší počet zahraničních golfistů, ale bohužel je nevýhodou vzdálenost od Prahy. Ve výčtu silných stránek zmínil také golfové simulátory, kterými hotel disponuje a které jsou hojně využívány hlavně v zimním období, kdy si golfisté trénují švih a odpaly. Myslím, že tyto simulátory by neměly chybět v žádném golfovém resortu, jelikož jsem se setkala i s tím, že si hráči i po skončení turnaje šli prověřit svůj švih. Z dalších doprovodných služeb mě zajímalo Spa centrum a jeho návštěvnost, které je dle pana Krejčíka i služby recepce vysoká hlavně v zimních měsících a jelikož centrum nabízí nespočet procedur, i tato služba hotelu prospívá. Jak ale uvedl manažer, hotel se orientuje mezi doprovodnými službami 54

hlavně na kongresovou turistiku, tudíž hlavně tato služba hotelu přináší finance a nové a nové zákazníky a zajímavé akce. Abych celkově shrnula rozhovor s panem Pavlem Krejčíkem, dle mého názoru si je dobře vědom silných stránek hotelu, ale také té slabší, totiž zahraniční klientely, kterou mají v plánu rozšířit, jelikož se k nim ročně podívá přibližně 50 cizinců z oblasti golfu, což není příliš vysoké číslo. Také bych zdůraznila to, že resort je velice příjemným místem, mile jsem byla překvapena odpovědí ohledně klientely, kterou resort preferuje. Pan Krejčík odpověděl, že mají rádi sportovní a slušné golfisty, kteří mají radost ze hry a nezáleží na věku, zaměstnání ani pohlaví. Rozhovor byl velice příjemný a pro mě samotnou i velice přínosný a zajímavý.

13.2. Vyhodnocení analýzy dat Data k této analýze mi byla poskytnuta na základě rozhovoru s panem manažerem Pavlem Krejčíkem a službou recepce, bohužel mi byla poskytnuta omezeně s tím, že jména ani částky nemohou být z důvodu ochrany osobních dat uvedena, což jsem samozřejmě chápala a brala na vědomí. Dle mého názoru ale byla data dostačující k tomu, abych zjistila hlavní cíl práce, složení a četnost využití služeb za určité období. Na základě těchto dat se potvrdila má domněnka o tom, že nejvíce zastoupeným segmentem v době kdy, není golfová sezóna, jsou firmy a zákazníci, kteří využívají kongresových služeb hotelu, a s tím související i ubytování a stravování, které následovalo hned v pořadí, jak je vidět na posledním grafu (Graf č. 10). Jak uvedl i manažer v rozhovoru, hotel se orientuje na kongresovou turistiku, jelikož disponuje dostatečnou kapacitou a salónky ke konání konferencí. Sály jsou dobře ozvučeny a technika je také v dobrém stavu. Naopak nejméně zastoupeným segmentem je skupina zákazníků, využívající služeb venkovních aktivit, což je logické, jelikož se v mnou vybraném období nedá hrát tenis ani malá kopaná. Zastoupení venkovních aktivit představovalo hlavně využití in-line stezky k procházkám či běhu v listopadu a březnu, kdy ještě bylo vhodné počasí. Analýza v letním období, či v golfové sezóně by jistě přinesla daleko vyšší zastoupení využití venkovních aktivit, jelikož je v areálu klid, příroda, dostatečný prostor a hotelová restaurace je přístupna nejen hostům, ale i návštěvníkům doprovodných služeb. 55

13.3. Návrh na nový segment Po rozhovoru s manažerem Pavlem Krejčíkem, který mě upozornil na jedinou a hlavní slabou stránku resortu, a to zahraniční golfovou klientelu, jsem se rozhodla navrhnout nový potencionální segment ne přímo pro mimo golfovou sezónu, ale pro golfový resort jako celek, jelikož si myslím, že je čím dál tím více populárnější sport dobrým lákadlem a doprovodné služby resortu jsou třešničkou na dortu. Myslím, že zahraniční klientela bude spíše cestovat za golfem, než například za kongresovými službami. Proto bych navrhovala pokusit se uzavřít spolupráci s nějakou cestovní agenturou či kanceláří, nejlépe situovanou v Praze, aby tak nalákala zahraniční golfisty i do této části republiky, jelikož je dle mého názoru Golf & Spa Resort Kunětická Hora na výborné úrovni a mistrovské hřiště určitě stojí za návštěvu, jelikož si ho pochvaloval nejeden zahraniční účastník D+D Real Czech Challenge Open 2012. Dle mého názoru by bylo vhodné využít zvučných jmen, kterými resort disponuje a za pomoci nějaké pražské cestovní kanceláře vytvořit například víkendové pobyty v tomto resortu, samozřejmě zahrnující dopravu a ubytování v hotelu. Pro začátek by stačilo pár hráčů a myslím, že by se tento „projekt“ mohl uchytit. Samozřejmě jsem si vědoma toho, že zajímavější pro cizince budou hřiště v okolí Prahy, jelikož jsou dostupnější a ne každému se chce absolvovat navíc 100 km do Pardubického kraje, ale myslím, že kdyby se nějaký takový zájezd sestavil za zaváděcí cenu, jelikož i ta je určitě rozhodující, dříve nebo později by si ho někdo koupil a odstartoval by tím větší návštěvnost, jelikož ho hřiště, navržené Grahamem Marshem, ani hotel dle mého názoru nemůže zklamat. Dle grafu (Obrázek č. 3) bych se zaměřila na klientelu z Německa, jelikož navštěvuje Pardubický kraj nejvíce a potom také na Slovenskou republiku, která je v návštěvnosti hned druhá v pořadí. Také bych navrhovala uzavřít spolupráci či vytvořit balíček pro zahraniční cestovní kanceláře, například německé, jelikož i já jsem se setkala s výhodnými, například letními dovolenými prostřednictvím německých CK. Pro vyhledání vhodné CK bych zvolila například portál www.nemecke-cestovnikacelare.cz. Dále bych resortu doporučila spolupráci se serverem www.golfinczech.cz, na kterém se dají vyhledat resorty po celé České republice, jsou rozděleny do různých kategorií a myslím, že se zajímavým popisem všech služeb, které Golf & Spa Resort Kunětická Hora nabízí a zmínce o zvučném jméně Graham Marsh nebo třeba Kino Navarro, by 56

mohla být poptávka po tomto resortu daleko vyšší. Jako další spolupracující server bych doporučila cestovní agenturu www.triumphtravel.cz, která zprostředkovává nejen ubytování, ale i kongresové akce a vlastní komplexní programy dle přání klientů. Z německých portálů bych doporučila spolupráci například se serverem www.globalgolf-tours.de, kde by nabídka našeho resortu jistě byla úspěšnou, jelikož zde Česká republika nemá velké zastoupení a nabídek z naší země tu není mnoho. Zajímavým serverem je také www.golftours.com, který nabízí různé destinační golfové balíčky a nabídka pro Českou republiku zde není zastoupena, což si myslím, že je velká škoda a zároveň také příležitost, jelikož jsou zde země jako Austrálie, Mexiko, Kanada či Čína, z nejbližších zemí Itálie či Francie. Tak by mohl resort nalákat více zahraničních klientů, prvotně převážně golfistů, kteří by mohli své finance utratit za hru, ubytování a stravu a po zhlédnutí dalších služeb hotelu, v budoucnu využít například kongresových služeb nejen v golfové sezóně, ale i mimo ni a tím tak zvýšit příjem hotelu během celého roku.

57

14. Závěr Golf & Spa Resort Kunětická Hora je výborným resortem Pardubického kraje a dle mého názoru má na to, aby se stal více populárním. Disponuje kvalitními službami a sázka na kongresovou turistiku se vyplatila, jelikož je to mimo golfové období nejvyužívanější služba hotelu. Další velice oblíbenou službou je i Spa centrum, které je v provozu pouze přes jeden rok a již má svou stálou klientelu. Toto dokazuje, že se tento multifunkční areál rozrůstá a dle mého názoru v budoucnosti ještě rozroste. K dosažení cíle práce, zjištění segmentace zákazníků Golf & Spa Resortu Kunětická Hora, jsem použila řízeného rozhovoru s tím nejpovolanějším, manažerem resortu, panem Pavlem Krejčíkem, a také data, poskytnutá službou recepce, která jsou zaznamenávaná prostřednictvím hotelového systému. Dle mého názoru byl cíl práce splněn, za pomoci zmiňovaného rozhovoru jsem se dozvěděla základní myšlenky dobrého řízení resortu, došla jsem i ke zjištění, že golfový resort nemůže být zaměřen pouze na golf, ale také na doprovodné služby, které utváří celkový dojem hotelu a nabízí tak širokému spektru klientů různé vyžití. S tím souvisí i segmentace zákazníků mnou vybraného resortu, u které jsem zjišťovala nejen celkové využití služeb zákazníky hotelu, ale také zjištění nejvíce a nejméně zastoupeného segmentu. Jak uvádí graf (Graf č. 10), největší segment tvoří účastníci kongresové turistiky, jelikož je hotel na tuto klientelu orientovaný, kongresová klientela tvoří každý měsíc značný podíl zákazníků hotelu (Tabulka č. 3) a dle mého názoru právem, jelikož disponuje skvělým zařízením, potřeným k této formě turistiky a nabízí nejen výhodnou polohu, ale také další doprovodné služby, které jistě zákazníci využívají, jak na to poukazují jednotlivé grafy v praktické části práce. Dalším neméně důležitým cílem práce byl i návrh na nový potencionální segment. K tomuto cíli jsem také dospěla, nejen díky vlastním poznatkům o hotelu, ale hlavně za pomoci rozhovoru s manažerem hřiště, který při vysvětlování slabých stránek hotelu zmínil zahraniční klientelu, po dalších otázkách jsem zjistila, že tento segment v hotelu opravdu nemá velké zastoupení, odhadem pana Krejčíka kolem 50 cizinců za rok. Nevelké číslo mě donutilo k zamyšlení, jak přilákat více zahraničních klientů, golfistů. Tomuto tématu jsem se věnovala v kapitole 13. 3., kdy jsem navrhla spolupráci s pražskou CK a nebo nejlépe se zahraniční CK z Německa, jelikož do Pardubického kraje zavítalo nejvíce Němců. Uvedla jsem také několik serverů, s kterými by bylo 58

vhodné spolupracovat a dostat tak Golf & Spa Resort Kunětická Hora do většího povědomí zahraničních návštěvníků České republiky. Dle mého názoru by se tato spolupráce mohla osvědčit. Vypracovaná bakalářská práce má velký přínos hlavně pro resort, v práci je obsažena jak okolní konkurence, tak složení návštěvníků hotelu v daných měsících a jejich využití konkrétních služeb. Samozřejmě beru v potaz to, že se struktura může měnit, je zde mnoho faktorů (zaměstnanost, finance, preference obyvatelstva), ale jak píši v začátcích práce, golfistů stále přibývá, nezaměstnanost v Pardubickém kraji klesá, tudíž dle mého názoru o golfovou turistiku bude stále zájem. Musím také zmínit, že měla práce přínos i pro mě samotnou, protože mě téma zajímalo z důvodu pobytu na turnajích a v golfových resortech. Měla jsem tak možnost zjistit něco nového a stejně tak si myslím, že bude přínosná hráčům golfu, kteří například uvažují, že tento resort navštíví. Po přečtení této práce budou vědět, co očekávat, které služby mají možnost využít a v jak konkurenceschopném resortu mají možnost si zahrát.

59

15. Seznam použité literatury 15.1. Tištěná literatura 1.

HALADA, Andrej. Golf křížem krážem po Česku. 1. vyd. Havlíčkův Brod:

Fragment, 2007, 152 s. Tipy na výlety. ISBN 978-80-253-0377-1. 2.

SAUNDERS, Vivien. Golf: dokonalý průvodce hrou. 1. vyd. Překlad Milan

Moučka. Brno: Jota, 1995, 221 s. Jak na to (Jota). ISBN 80-856-1759-5. 3.

TEUBER, René, Ilja EHRENBERGER a Alice ŠIKOŠOVÁ. Top 12 golfových

hřišť. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2008, 199 s. ISBN 978-80-204-1888-3. 4.

KOTLER, Philip. Marketing podle Kotlera: jak vytvářet a ovládnout nové trhy.

Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 258 s. ISBN 80-726-1010-4. 5.

HORÁKOVÁ, Iveta. Marketing v současné světové praxi: jak vytvářet a

ovládnout nové trhy. Vyd. 1. Praha: Grada, 1992, 364 s. ISBN 80-854-2483-5. 6.

ČERMÁKOVÁ, Olga. Golf se vrací do Čech: rozhovory nejen o golfu. Vyd. 1.

Horní Bříza: Granát, 1999, 151 s. ISBN 80-902-2116-5.

15.2. Internetové zdroje 7.

Statistiky

2012

–

hřišť. www.golf.cz [online].

ČR 1996,

má

55 2012

547 [cit.

registrovaných

golfistů

2013-02-20].

a

96

Dostupné

z:

http://www.golf.cz/novinky/statistiky-2012-cr-ma-55-547-golfistu-a-96-hrist/ 8.

Magazín Můj instruktor. www.mujinstruktor.cz [online]. 2010 [cit. 2013-02-20].

Dostupné z: http://www.mujinstruktor.cz/clanky/golf-vybava-cena-hra/ 9.

Tréninky l Golf Courses.cz - golfová hřiště v ČR. Www.golfcourses.cz [online].

2008 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.golfcourses.cz/treninky/ 10. 22].

Golf Klub Měšice :: Golfee. Www.golfee.cz [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-03Dostupné

z:

http://www.golfee.cz/kde-hrat/golfove-kluby/44-golf-klub-

mesice/?useFilter 11. 22].

Golf Club Olomouc :: Golfee. Www.golfee.cz [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-03Dostupné

z:

http://www.golfee.cz/kde-hrat/golfove-kluby/119-golf-club-

olomouc/?useFilter 60

12. 22].

Golf Klub Botanika :: Golfee. Www.golfee.cz [online]. 2009, 2013 [cit. 2013-03Dostupné

z:

http://www.golfee.cz/kde-hrat/golfove-kluby/43-golf-klub-

botanika/?useFilter 13.

Karlštejn Golf Resort | Poplatky. Www.karlstejn-golf.cz [online]. 20013 [cit.

2013-03-22]. Dostupné z: http://www.karlstejn-golf.cz/page.php?pageid=32 14.

Česká golfová federace. Www.cgf.cz [online]. 2008, 2013 [cit. 2013-03-22].

Dostupné z: http://www.cgf.cz/Clubs.aspx?IDMenu=39122985 15.

Metodika klasifikace | HotelStars.cz. Www.hotelstars.cz [online]. 2013 [cit.

2013-03-22]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/metodika-klasifikace 16.

Golf Club Karlovy Vary :: Golfee. Www.golfee.cz [online]. 2009, 2013 [cit.

2013-03-26]. Dostupné z: http://www.golfee.cz/kde-hrat/golfove-kluby/68-golf-clubkarlovy-vary/?useFilter 17.

Old

Course

cesty.cz [online].

Hotel,

2013

[cit.

Fife,

Skotsko

-

Golfove-cesty.cz. Www.golfove-

Dostupné

2013-03-22].

z:

http://www.golfove-

cesty.cz/skotsko/fife/old-course-hotel/ 18.

Miura hotel - Čeladná. Www.miura.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-29].

Dostupné z: http://www.miura.cz/cs 19.

Golfové hřiště Kunětická Hora. Www.grkh.cz [online]. 2010 [cit. 2013-04-11].

Dostupné z: http://www.grkh.cz/golf/ 20.

Golfové

akademie

golfu). Www.grkh.cz [online].

Kunětická 2010

Hora

[cit.

(lekce

a

základy

Dostupné

2013-04-11].

z:

http://www.grkh.cz/golf/golfova-akademie.php 21.

Návštěvnost

pardubického

In: Www.retailinfo.cz [online].

AFI

2009

Palace

láme

rekordy.

Dostupné

[cit.2013-04-02].

z:

http://www.retailinfo.cz/magazin/minizpravy/navstevnost-pardubickeho-afi-palacelame-rekordy 22.

Aquacentrum

Pardubice

In: Www.pardubice.eu [online].

hlásí 2013

téměř [cit.

300

000

2013-04-02].

návštěvníků. Dostupné

z:

http://www.pardubice.eu/urad/video/aquacentrum-pardubice-hlasi-temer-300-000navstevniku-108181/ 23.

Do Pardubického kraje přijelo více turistů než loni, čekají je i nové

atrakce. Www.preloucdnes.cz [online].

2012

[cit.

2013-03-29].

Dostupné

z:

http://www.preloucdnes.cz/zpravodaj/index.php?clanek=1640

61

24.

Začínáme s golfem - Jaká je česká golfová společnost?. Www.vitalia.cz [online].

2009, 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/specialy/zaciname-sgolfem/10-jaka-je-ceska-golfova-spolecnost/ 25.

Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. březnu 2013. Www.czso.cz [online].

2013

[cit.

Dostupné

2013-04-11].

z:

http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/nezamestnanost_v_pardubickem_kraji_k_31_brezn u_2013

15.3. Zdroje obrázků 26.

Exteriér | Miura hotel - Čeladná. Www.miura.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-29].

Dostupné z: http://www.miura.cz/cs/hotel/fotogalerie/okoli 27.

The

Old

cesty.cz [online].

Course, 2013

[cit.

Fife,

Skotsko

2013-03-29].

-

Golfove-cesty.cz. Www.golfove-

Dostupné

z:

http://www.golfove-

cesty.cz/skotsko/fife/the-old-course/

15.4. Zdroj grafu: 28.

Krajská správa ČSÚ v Pardubicích. Www.pardubice.czso.cz [online]. 2012,

8.2.2013

[cit.

2013-03-29]

Dostupné

z:

http://www.pardubice.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/zahranicni_hoste_podle_zemi_v_hromad nych_ubytovacich_zarizenich_v_pardubickem_kraji_v_roce_2011

62

16. Přílohy 16.1. Obrázky

Obrázek č. 1: Hotel Miura

Zdroj: [26]

Obrázek č. 2: Old Course Hotel ve Skotsku

Zdroj: [27]

63

Obrázek č. 3: Graf návštěvnosti Pardubického kraje zahraničními hosty v roce 2012

Zdroj: [28]

64