Pro Vinařský fond zpracoval
Obsah:
Informace z března
Vinařský věstník
3 2016
Z domova2 Potraviny na pranýři (březen)12 Ze zahraničí14
FOTO: NÁKAZA BAKTERIÍ XYLELLA FASTIDIOSA - EFSA.EUROPA.EU
1
Z domova Poskytnutí podpory na pořízení sazenic révy vinné související s výsadbou nových vinic Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. oznamuje, že v rámci programu Zemědělec, ve smyslu bodu C.1.1. b) Pokynů, bude poskytována podpora také na pořízení sazenic révy vinné související s výsadbou nových vinic. Novou výsadbou vinic se rozumí výsadba révy vinné, vysazená na základě uděleného povolení pro novou výsadbu dle čl. 63 a 64 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nebo z práv z rezervy udělených podle čl. 85 k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a převedených do povolení pro novou výsadbu dle čl. 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. Splnění podmínky výsadby nových vinic žadatel prokáže doručením rozhodnutí o registraci vinice a rozhodnutím o povolení výsadby vystaveného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. ZDROJ: PODPŮRNÝ A GARANČNÍ ROLNICKÝ A LESNICKÝ FOND, A.S., 2. 3. 2016
Zemědělci, zpracovatelé a lesní hospodáři získají investiční i provozní úvěry Zemědělci, zpracovatelé a lesní hospodáři si budou moci půjčovat částky v řádu statisíců či milionů korun na investice do strojů i samotný provoz svého podnikání. Vláda dnes schválila návrh ministra zemědělství, který stanovuje nové úvěrové programy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Možnost čerpat investiční nebo provozní úvěr od PGRLF získávají podnikatelé, kteří se zabývají zemědělskou prvovýrobou, zpracováním zemědělských produktů, lesním hospodářstvím a zpracováním dřeva. „Posilujeme roli PGRLF jako finanční servisní organizace. Hodláme podpořit zemědělce a podnikatele v lesním hospodářství, aby investovali i v případech, kdy se jim vynaložené peníze vrací třeba až po několika letech,“ řekl ministr zemědělství
Vinařský věstník 3/2016
Marian Jurečka. Ministerstvo zemědělství hodlá úvěry povzbudit zvláště oblast tuzemské živočišné výroby a také například pěstování ovoce, zeleniny, brambor či chmele. Cílem je změnit dosavadní trend, kdy se do Česka dováží stále více potravin ze zahraničí. Poskytnutý úvěr nemá sloužit k nákupu nemovitého majetku. Maximální doba splatnosti úvěru na investice činí patnáct let, v případě provozního financování to mohou být až dva roky. Výše investičního úvěru se může pohybovat v rozpětí od 100 tisíc korun do 10 milionů Kč. Rozpětí pro provozní úvěr činí 100 tisíc – 2 miliony Kč. „Čerpání úvěru bude pro podnikatele atraktivnější díky možnosti odkladu první splátky jistiny v případě investičního úvěru až o jeden rok, v případě provozního úvěru až o šest měsíců. V rámci uvedených programů může klient žádat o snížení jistiny úvěru, a to v režimu de minimis,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. „Rozhodujícími kritérii pro poskytnutí úvěru bude finanční zdraví žadatele, forma zajištění a v případě investičního úvěru také předložený podnikatelský záměr,“ uvedl předseda představenstva PGRLF Zdeněk Nekula. Fond rovněž stanoví úrokovou sazbu úvěru v souladu s pravidly Evropské unie. Podporu ve formě jak investičního, tak provozního úvěru v oblasti lesního hospodářství nebo zpracování dřeva mohou získat také obce, jejich příspěvkové organizace nebo právnické osoby založené obcí. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že počínaje letošním rokem dosáhnou celkové výdaje na investiční úvěry 200 milionů korun, v případě provozních úvěrů 50 milionů korun. V příštích letech by se měla na spolufinancování podílet také Evropská investiční banka.
notné žádosti požádat o jednotnou platbu na plochu. Pro obdržení platby je nutno splnit tyto podmínky: • žadatel musí být zemědělským podnikatelem dle § 2e až 2 ha zákona o zemědělství (výjimku má pouze žadatel, který je organizační složkou státu podle zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích), • žadatel musí splňovat podmínku aktivního zemědělce, • žadatel dodržuje po celý kalendářní rok podmínky cross-compliance, • žadatel musí vykázat v Jednotné žádosti veškerou zemědělskou půdu, která je na něj vedena v LPIS ke dni podání žádosti, • minimální výměra, na kterou lze poskytnout platbu činí 1 ha zemědělské půdy, • zemědělská půda, na kterou je požadována podpora musí být zemědělsky obhospodařována, • DBP, na který je požadována dotace, musí být evidován v LPIS na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti na SZIF do 31. srpna 2016 a musí být zemědělsky obhospodařovaný, • způsobilé kultury pro dotaci SAPS jsou stejné jako v roce 2015, tj. také včetně loni nově zařazených kultur: „U“ – úhor, „G“ – travní porost na orné půdě, „L“ – zalesněná plocha pod závazkem s podmínkou způsobilosti pro platbu SAPS k roku 2008, „O“ – jiná kultura oprávněná pro dotace (např. alej ovocných stromů, chmelnice bez opěrné konstrukce) a „J“ – jiná trvalá kultura.
NELI VESSELINOVA, TISKOVÁ MLUVČÍ
Stejně jako v minulých letech bude žadatelům krácena platba z důvodu uplatňování finanční kázně, pokud částka dotace v rámci přímých plateb převýší 2000 EUR. Pro opatření SAPS také platí, že přesáhne-li dotace částku 150 000 EUR, bude platba žadatelům krácena o 5 %.
PGRLF, A.S., 16. 3. 2016
Informace pro žadatele – SZP 2016 SAPS V Praze dne 4. března 2016 – I v roce 2016 budou moci žadatele v rámci Jed-
ZDROJ: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND
zpět
2
Informace pro žadatele – SZP 2016 – Platba pro mladé zemědělce V Praze dne 9. března 2016 – Shodně jako v roce předešlém lze v roce 2016 v rámci Jednotné žádosti požádat o Platbu pro mladé zemědělce. Účelem platby je poskytnout žadateli finanční prostředky na počáteční dobu jeho podnikání v zemědělství. Zásadní novinkou letošního roku je zrušení povinnosti pro žadatele – právnické osoby dodávat deklaraci s údaji o jejich obchodní korporaci a jejich společnících. Žadatel (jak FO, tak PO) tedy letos pouze označí, že žádá o Platbu pro mladé zemědělce a Fond všechny potřebné údaje k posouzení plnění podmínek pak následně získá z veřejných rejstříků (Evidence zemědělského podnikatele, Obchodní rejstřík...atd.). Na platbu mají nárok pouze příjemci jednotné platby na plochu (SAPS) po splnění všech podmínek. Platba se vypočte vynásobením hodnoty, která odpovídá 25 % platby v rámci režimu SAPS počtem způsobilých hektarů do maximální možné výše 90 ha. Semináře k tématu (Jihomoravský kraj): 4. 4. 2016 10:00–13:00 Zemědělská a.s. Čejkovice; Bílovická 950, 696 15 Čejkovice
4. 4. 2016 9:00–12:00 SZIF Brno, Kotlářská 902/53, 602 00 Brno 4. 4. 2016 13:00–15:30 SZIF Brno, Kotlářská 902/53, 602 00 Brno 5. 4. 2016 9:00–12:00 Agrodům Vyškov, Palánek 250/1, 682 01 Vyškov-Brňany 6. 4. 2016 9:00–12:00 MěÚ Znojmo, nám. Armády 1213/8, 669 02 Znojmo 7. 4. 2016 9:00–12:00 LEDEKO, a.s. Pražská 970/76, 679 61 Letovice ZDROJ: STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND
Bakterie xylella fastidiosa – závažný patogen hospodářských rostlin Bakterie, která se řadí do třídy Xylella fastidiosa Gammaproteobacteria, pochází z Ameriky a je významným škodlivým patogenem s širokým okruhem hostitelských rostlin, včetně řady ovocných plodin a révy vinné. Na hostitelských rostlinách působí řadu různých chorob, např. bakteriální hnědnutí a odumírání révy, dříve nazývané Piercova choroba révy vinné, Phony peach disease na broskvoni, ale také zakrslost vojtěšky a různá spálová onemocnění na dalších hostitelích. Mezi hostitele patří také mnoho plevelných a planě rostoucích druhů. Analýza rizika prokázala, že bak-
Kategorie
Celkem
Réva vinná
Aditivum
4 381,57
131,83
Adjuvant
58 936,95
221,80
Akaricid
705,22
193,69
87 099,48
2 049,10
4 470,15
309,86
Antitranspirant Biopreparát Dificienční kompenzace a komoditní substance
309,31
Desikant
26 257,12
4,38
Feromon
23,82
7,04
Fungicid
1 403 184,30
136 381,24
Herbicid
2 294 533,38
13 182,47
265 185,40
355,52
Insekticid Moluskocid Pasivní pomocný prostředek Podpora zdravotního stavu Regulátor růstu a vývoje
15 844,34 124 313,88
613,87
48 376,05
44 673,71
663 121,78
Repelent
1 900,72
16,59
Rodenticid
8 983,59
2,21
5 007 627,07
198 143,32
Celkem ÚKZÚZ: Spotřeba přípravků na ochranu rostlin v ČR v roce 2014
Vinařský věstník 3/2016
terie se v EU může velmi snadno usídlit X. fastidiosa a dále šířit. ZEMĚPISNÉ ROZŠÍŘENÍ X. fastidiosa se vyskytuje v USA, Kanadě, Mexiku, Argentině, Brazílii, Peru, Paraguayi, Venezuele a Kostarice. Výskyt tohoto patogenu byl potvrzen i v Asii (Tchaj-wan a Írán). V roce 2013 byla tato bakterie poprvé zjištěna v Evropě, a to v Itálii v provincii Lecce v regionu Apulie, kde napadla olivovníky. Během roku 2014 a 2015 bylo v Itálii zaregistrováno další významné šíření bakterie v regionu Apulie, bylo objeveno několik desítek nových ohnisek, především na pobřeží Jónského moře, ve střední až jižní části regionu (obce Gagliano, Morciano, Salve, Presicce, Ugento, Alliste, Taurisano,Ruffano,Specchia,Casarano), dále napobřeží Jaderskéhomoře(obce Bagnolo, Cursi, Palmariggi) a ve středu severní části regionu (obce Nardò, Lequile). V roce 2015 byl výskyt bakterie potvrzen také na Korsice (Francie) na vítodu myrtolistém , pěstovaném jako (Polygala myrtifolia) okrasná rostlina. V letech 2014 a 2015 bylo v několika zemích EU opakovaně zjištěno napadení bakterií na okrasných rostlinách kávovníku X. fastidiosa ( spp.) dovezených z Kostariky a Hondurasu. Hostitelské rostliny X. fastidiosa může napadat řadu (v současné době se uvádí více než 100 druhů) hostitelských rostlin z různých čeledí. K hlavním hospodářsky významným hostitelům patří réva (Vitis vinifera, V. labrusca, V. riparia), ( spp.), kumkvát ( spp.), mandloň obecná , Citrus Fortunella (Prunus dulcis) broskvoň obecná, olivovník ( spp.) a kávovník ( spp.), (P. persica). Napadá i další ovocné plodiny, např. hrušeň písečnou – nashi , (Pyrus pyrifolia) hruškovec přelahodný – avokádo , brusnici (Persea americana) (Vaccinium corymbosum, Vaccinium virgatum), morušovník, ořechovec pekanový a také okrasné a lesní dřeviny, např. javory (Carya illinoinensis), platany, jilmy, duby, byla také zjištěna na vojtěšce. Rezervoárem bakterie mohou být i další hostitelé z kulturních, divoce rostoucích i plevelných druhů rostlin, např. barvínek, sléz, čirok, přičemž na řadě z nich Portulaca Sorghum patogen nevyvolává žádné příznaky. V Itálii je nejvýznamnější hostitelskou rostlinou bakterie olivovník evropský (Olea europaea), výskyt bakterie v Itálii byl prokázán i na dalších rostlinách (např. na oleandru, mandloni, barvínku), nebyl ale zjištěn ani na vinné révě, ani na citrusech, a to
zpět
3
i přes intenzivní testování těchto rostlin v zamořeném území, včetně rostlin v těsné blízkosti napadených olivovníků. Na Korsice byl výskyt patogenu potvrzen na rostlinách vítodu myrtolistého a vítečníku sítinovitého. Seznamy rizikových hostitelských rostlin bakterie jsou X. fastidiosa uvedeny v prováděcím rozhodnutí Komise EU a v nařízení ÚKZÚZ, která se týkají tohoto patogenu. Vzhledem k tomu, že se spektrum hostitelských rostlin liší podle konkrétního kmenu bakterie, je v EU soubor hostitelských rostlin předmětem intenzivního výzkumu. Příznaky napadení Napadení bakterií se obecně projevuje usycháním (spálou) listů, vadnutím a odumíráním rostlin, někdy však jsou hostitelé bez příznaků. Na rostlinách révy působí bakterie spálu listů. Prvním příznakem je náhlé uschnutí části listu, který zhnědne, zatímco okolní pletiva zežloutnou nebo zčervenají. Usychání dále pokračuje, listy se scvrkávají a opadávají, zůstává pouze řapík. Infikované vinice jsou velice nápadné rok po infekci a mohou být bakterií zcela zničeny za rok až několik let v závislosti na náchylnosti odrůdy a stáří rostlin. Napadené kmínky vyzrávají nepravidelně. V dalších letech mají napadené rostliny opožděný vývoj a vytvářejí zakrslé chlorotické výhony. Chronicky nemocné rostliny mohou mít malé deformované listy s mezižilkovou chlorózou a výhony se zkrácenými internodii. Silně náchylné odrůdy obvykle nepřežijí více než 2–3 roky od infekce. U broskvoní dochází k zakrňování mladých výhonů, které jsou oproti výhonům zdravých rostlin zelenější a vzhledem ke zkráceným internodiím i hustěji olistěné. Boční větve rostou vodorovně nebo jsou svěšené, takže rostliny mají jednotný kompaktní a zaoblený vzhled. Listy a květy se rozvíjejí u napadených rostlin dříve než u zdravých stromů a listy později opadávají. Napadené stromy mají výrazně nižší výnos a drobnější plody, po 3–5 letech od napadení se stávají hospodářsky bezcennými. Na citrusech se objevují listové chlorózy. Chloróza způsobená bakterií připomíná chlorózu listů při deficitu zinku. Postižené stromy pomaleji rostou a často jsou zakrnělého vzrůstu. Plody jsou menší se silnější a tužší kůrou. Inkubační doba do projevu příznaků je 9–12 měsíců. Na olivovnících je onemocnění nazváno syndrom rychlého
Vinařský věstník 3/2016
hynutí (olive quick decline syndrome) a projevuje se zpočátku usycháním jednotlivých vrcholových výhonů, které se rychle rozšíří na celou korunu a následně dojde k odumření celé rostliny. Vyšetření olivovníků s příznaky prokázalo u chřadnoucích rostlin nejen výskyt , ale také přítomnost X. fastidiosa několika houbových patogenů z rodů a Phaeoacremonium Phaeomoniella a housenek drvopleně hrušňového. Na listnatých stromech působí bakterie nekrózy nebo hnědnutí listů, které postupuje směrem od okrajů listů ke střední žilce a které může být ohraničeno světlým proužkem, jenž odděluje zhnědlou či zaschlou část listu od části zelené. Příznaky se každoročně opakují a šíří se v korunách stromů, konce větví zasychají, postupně dochází ke zpomalování růstu a odumírání napadených stromů od vrcholku. K poškození listů a spálovým projevům při napadení bakterií dochází např. u dubu ( spp.), javoru červeného , jilmu Quercus (Acer rubrum) amerického , mandloně obecné (Ulmus americana) (Prunus dulcis), morušovníku červeného , platanu západního (Morus rubra) (Platanus occidentalis). Při napadení barvínku menšího dochází k zakrslosti rostlin. Napadené rostliny katarantu (spp.) mají menší listy zkrácená internodia a dochází u nich k rychlému odumírání. U vojtěšky vyvolává patogen zakrslost vojtěšky. Biologie Bakterie se vyskytuje v xylému, a to jak v kořenech a kmenech, tak i ve větvích a listech. Na jiné rostliny je rozšiřována pomocí přenašečů, kteří sají mízu z cévních svazků. Vodivé cesty napadených rostlin jsou postupně ucpávány shluky bakterií a produkty rostlin, vytvářenými v reakci na napadení, čímž dochází k zablokování příjmu vody a živin. Pro šíření je stejně jako pro ostatní bakterie limitním faktorem X. fastidiosa teplota. Pokud jsou mírné zimy, bakterie může přežívat z jednoho vegetačního období do druhého v rostlině. Stejně tak v mírných zimách přezimují přenašeči. Experimenty s chladovou terapií révy vinné prokázaly, že teploty pod bodem mrazu mohou bakterie v rostlině zcela zničit. Z taxonomického hlediska je složitým druhem vytvářejícím různé X. fastidiosa kmeny, které někteří odborníci řadí do poddruhů (subsp. fastidiosa, pauca, multiplex sandyia ), toto pojetí však není všeobecně přijímáno a je do-
sud předmětem odborných diskuzí. Podle tohoto pojetí je poddruh X. fastidiosa subsp. rozšířen ve Střední a Severní Americe a na Tchaj-wanu, jeho fastidiosa hlavní hostitelé jsou réva, citrus, kávovník a mandlovník. Poddruh pauca je rozšířen v Brazílii, Paraguayi a Argentině a napadá citrus a kávovník. Poddruh se vyskytuje v USA a Brazílii a napadá rostliny multiplex rodu (mandloň, broskvoň, slivoň), dub, brusnice, ořechovec. Poddruh je rozšířen v USA a napadá sandyi oleandr. Kmen bakterie vyskytující se v Itálii byl označen názvem CoDiRo a je velmi blízký poddruhu. Způsoby šíření Na kratší vzdálenosti je bakterie přenášena prostřednictvím savého hmyzu, přičemž potenciálními přenašeči mohou být prakticky všechny druhy savého hmyzu, sající v xylému. K významným přenašečům patří křísi z čeledí křískovití (Cicadellidae) a pěnodějkovití (Cercopidae). V Americe jsou nejznámějšími přenašeči ve vinohradech druhy Homalodisca vitripennis (syn. ), H. coagulata Carneocephala fulgida, Draeculacephala minerva, a Graphocephala atropunctata, Acrogonia a v sadech citrusů druhy terminalis, Dilobopterus costalimai Oncometopia fascialis. Ve střední a jižní Evropě jsou za významné přenašeče považovány pěnodějka obecná (Philaenus spumarius) (Cicadella viridis) a křísek zelený . Pěnodějka obecná, která saje na mnoha bylinách i dřevinách, je v ČR všeobecně rozšířeným druhem. Hlavní cestou průniku bakterie na nová území je přemísťování napadených hostitelských rostlin určených k pěstování. Za významný způsob průniku patogenu na území EU je považován dovoz některých okrasných rostlin ze zemí, kde je patogen rozšířen. Výskyt byl zjištěn na okrasných X. fastidiosa rostlinách kávovníku ( spp.) dovážených z Kostariky a Hondurasu, proto byl dovoz rostlin kávovníku do EU z těchto zemí zakázán. Na dlouhé vzdálenosti se patogen může šířit při mezinárodním obchodu také prostřednictvím infikovaných přenašečů, vyskytujících se v zásilkách hostitelských rostlin i v zásilkách ovoce a zeleniny. Škodlivost Bakteriální hnědnutí a odumírání révy způsobené bakterií X. fastidiosa je hlavní překážkou omezující možnost pěstování révy vinné v oblasti přiroze-
zpět
4
ného rozšíření patogenu na pobřeží Mexického zálivu a v územích na jihovýchodě USA. Rostliny jsou zde vystaveny vysokému infekčnímu tlaku vzhledem k rozšíření patogenu v přírodní vegetaci, četnosti výskytu přenašečů a vhodným klimatickým podmínkám, neboť mírné zimy umožňují bakterii přežít a jarní a letní teploty podporují její rychlé množení. V těchto oblastech mohou být pěstovány jedině vybrané kultivary Vitis rotundifolia a k tomuto účelu vyšlechtění rezistentní kříženci révy. Obdobná situace je i v tropické Americe. Broskvoně napadené bakterií sice neodumírají, ale výrazně se u nich snižuje velikost a počet plodů. V roce 1940 se onemocnění broskvoní způsobené X. fastidiosa rozšířilo v jihovýchodní části USA, kdy bylo u pětiletých a starších sadů často zjištěno až 50% napadení. X. fastidiosa je v současnosti původcem devastujícího onemocnění olivovníků v Apulii v Itálii. Diagnostika K diagnostice bakterie se využívají především metody X. fastidiosa molekulární (PCR) a sérologické (ELISA). Bakterie jsou obtížně kultivovatelné, mají specifické požadavky na složení kultivační půdy. Na kultivační půdě BCYE bakterie vytváří bílé kruhovité kolonie o velikosti 0,5–2 mm, které mohou být vypouklé a hladké nebo puklicovité a drsné. Délka kultivace se pohybuje od 3 do 20 dnů při teplotě 28 °C. Pro potvrzení patogenity bakterií lze využít biologických testů, ale je nutné počítat s poměrně dlouhou dobou trvání testů (3–10 měsíců dle druhu hostitelské rostliny). Zjišťování přítomnosti bakterie v rostlinách se nejčastěji provádí z bazálních částí příznakových listů hostitelských rostlin. Průzkum,ochrana a fytosanitární opatření Xylella fastidiosa je regulovaný škodlivý organismus, který do roku 2013 na území EU nebyl prokázán a který je podle oddílu I části A přílohy I směrnice 2000/29/ES a podle přílohy č. 1 části A oddílu I k vyhlášce č. 215/2008 Sb. zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území EU. Po zavlečení patogenu do Itálie byla proti zavlékání a šíření bakterie navíc v EU zavedena mimořádná rostlinolékařská opatření. V době vydání této informace jsou tato opatření stanovena v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/789 ze dne 18. 5. 2015 a v nařízení ÚKZÚZ čj. UKZUZ 064774/2015 ze dne 17. 7. 2015. ÚKZÚZ provádí v posledních
Vinařský věstník 3/2016
letech každoroční průzkum zaměřený na zjišťování výskytu , zejména ve vinicích a v sadech X. fastidiosa na broskvoních, přednostně v intenzivních sadech a na rostlinách dodaných v předcházejících letech z Itálie. Při průzkumu se také vyhledávají další hostitelské rostliny, dodané v posledních letech z Itálie, jako jsou duby, javory, platany, jilmy a morušovníky. Nejsou známé žádné účinné způsoby kurativního ošetření rostlin napadených bakterií. Ochranná opatření proto spočívají v prevenci před zavlečením tohoto patogenu do nových území a v případě, že patogen do nového území pronikne, v eradikaci nebo izolaci jeho výskytu. Fytosanitární opatření zahrnují zákaz dovozu zvláště náchylných hostitelských rostlin z rizikových zemí s výskytem bakterie. Ostatní hostitelské rostliny dovážené ze třetích zemí musí pocházet buď ze země nebo z oblasti, u nichž je úředně potvrzeno, že se v nich bakterie nevyskytuje, nebo musí být vypěstovány na stanovišti, které je fyzicky chráněno proti zavlečení bakterie jejími přenašeči a které splňuje řadu dalších fytosanitárních požadavků. Přísné fytosanitární požadavky jsou stanoveny i pro pěstování a dodávky hostitelských rostlin z vymezených území s výskytem bakterie v EU. Pokud by došlo ke zjištění výskytu bakterie v ČR, vymezí ÚKZÚZ území, zahrnující zamořenou zónu s rostlinami napadenými bakterií, a nárazníkovou zónu v šíři nejméně 10 km okolo zamořené zóny. Dále nařídí neprodlené odstranění všech rostlin, které jsou napadeny bakterií, a všech známých hostitelských rostlin a všech dalších rostlin vykazujících příznaky možného napadení bakterií v okruhu 100 m okolo napadených rostlin, ošetření proti možným přenašečům vhodnými insekticidy a zákaz výsadby hostitelských rostlin v zamořených zónách s výjimkou stanovišť, která jsou fyzicky chráněna proti zavlečení bakterie a proti jejím přenašečům. K zamezení šíření bakterie se nařídí zákaz přemísťování všech hostitelských rostlin, které byly pěstovány ve vymezeném území, jak z vymezeného území, tak i v rámci tohoto území. Bakterie se na území ČR nevyskytuje, což průběžně potvrzují detekční průzkumy výskytu tohoto patogenu prováděné ÚKZÚZ. Rozšíření bakterie v ČR by mohlo mít vysoký hospodářský dopad, zvláště v případě výskytu kmenů napadajících významné plodiny jako
jsou réva vinná nebo rostliny rodu Prunus. Současné šíření patogenu v Itálii a ve Francii vyvolává velké znepokojení v členských zemích EU, a to nejen v oblastech, kde se pěstují olivovníky. Proto je tomuto patogenu a uplatňování eradikačních opatření v oblastech s výskytem bakterie věnována v EU mimořádná pozornost. Ochranná opatření uplatňovaná v EU by měla zabránit jak šíření bakterie ze zamořených území v EU, tak i dalšímu zavlékání bakterie při dovozu hostitelských rostlin ze zemí, v nichž je rozšířena. ZDROJ: ÚKZÚZ, ODDĚLENÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÉ KONTROLY A DOZORU, ING. JANA PEKÁRKOVÁ, PH.D.
O povolení na nové vinice mohou zájemci žádat do konce dubna Praha 22. března (ČTK) – Pěstitelé révy vinné mohou žádat o povolení k nové výsadbě vinic až do konce dubna. Ministerstvo zemědělství prodloužilo lhůtu, původní termín byl do konce února. Ministerstvo o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. O povolení si letos řeklo 81 vinařů, kteří chtějí nově vysadit 108 hektarů. Po vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Měl vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly velké nové plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od letošního roku se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o procento. Novou kapacitu 178 hektarů tak žadatelé zatím nevyužili. "Prodloužením termínu podávání žádostí se dosáhne lepšího výsledku při výsadbě nových vinic, uspokojí se větší počet žadatelů, a to přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti českého a moravského vinohradnictví," uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán. Z žadatelů o novou výsadbu jich 35 bylo z velkopavlovické oblasti, zhruba 30 ze slovácké, zbytek z Mikulovska a Znojemska. V Čechách chce rozšiřovat vinice jeden vinař. Ke konci loňského roku se vinná réva v ČR pěstovala na 17.673 hektarech. Na konci letošního roku by to mohlo být více. "Je však nutné brát v potaz, že k opětovným výsadbám vinic také patří klučení vinice, čímž dochází ke snižování osázených ploch vinicí. Výsledek by mohl být kolem 17.800 ha," řekl dříve ČTK vedoucí oddělení registru vinic Ústředního zku-
zpět
5
šebního a kontrolního ústavu zemědělského Rostislav Gruna. Loni se nově nejčastěji sázelo Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Pálava a Chardonnay. Podle Gruny by mohl být letošní trend podobný. V ČR bylo na konci loňského roku evidováno 18.304 pěstitelů vinné révy. BC. DAVID FILIP, M.A., VEDOUCÍ ODDĚLENÍ PRO VÍNO, MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ
Domácí vinaři rozšíří vinice o 108 hektarů O povolení pro novou výsadbu vinic požádalo 81 domácích pěstitelů vína. Veškerá nárokovaná plocha činí 108 hektarů, což je 61 procent z celkové výměry 178 hektarů, u které mohlo dojít k udělení povolení. Vyplývá to z nejnovějších údajů Registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, kam mohli vinaři do konce února podávat žádost o povolení nové výsadby vinic. „Všichni žadatelé, kteří splnili potřebné náležitosti, získají jimi požadovanou výměru,“ uvedl vedoucí Oddělení registru vinic Rostislav Gruna. Nejvíce žádostí je z Velkopavlovické a Slovácké podoblasti, nejméně naopak z podoblasti Znojemské. Nařízení Evropské komise povolující státům rozšířit plochy vinic každoročně o jedno procento se letos poprvé uplatňuje v praxi. Pro Českou republiku to znamená, že se tuzemské vinice mohou rozšířit až o uvedených 178 hektarů. Jedním z důvodů, proč se tuzemské vinice nerozrostou o maximálně možnou plochu, je finanční náročnost. Výsadba jednoho hektaru vyjde přibližně na 500 tisíc korun a na návratnost těchto investic čekají vinaři vždy delší dobu. Rovněž je obtížné vybrat odrůdy, které budou do budoucna rentabilní. ZDROJ: E15.CZ, AUTOR: JIK, 9. 3. 2016
Mnoho ekoprodukce je bez loga Oficiálně se udává, že v České republice je 12 procent ploch v ekologickém režimu, ale podíl biopotravin na spotřebě představuje pouhých 0,7 procenta. Podle nových zjištění však z ekofarem pochází pět až šest procent potravin. Mnoho ekologické produkce končí totiž jako konvenční. Uvedla to konzultantka České technologické platformy pro ekologické zemědělství Andrea Hrabalová na mezinárodním veletrhu biopotravin Bio-
Vinařský věstník 3/2016
fach, kde se v únoru v Norimberku představily asi dvě desítky českých vystavovatelů. Podle Hrabalové se totiž znovu začalo sledovat, kde vlastně končí surovina vyprodukovaná v ekologickém zemědělství. „Problém je zejména v oblasti biomasa, které se často prodává jako konvenční výsekové,“ řekla. Biomléko se zase běžně zpracovává do produktů společně s konvenčním. Konzultantka připomněla, že v poslední době roste ale počet ekologických faremních zpracovatelů. Největší podíl mají přitom lokální vinaři. I když mlékáren, jatek, bouráren, nebo moštáren přibylo, jejich počet však stále není ve srovnání s vyspělými státy Evropy dostatečný. Ke konci roku 2015 bylo v České republice registrováno 543 výrobců biopotravin, což představuje meziroční nárůst 7,3 procenta, podobně jako v roce 2014. Během roku 2015 začalo nově s výrobou biopotravin 78 firem, naopak 41 výrobců svoji činnost ukončilo. Z celkového počtu 543 registrovaných výrobců biopotravin bylo 211 současně registrováno i v kategorii zemědělec a provádí zpracování bioproduktů v místě jejich produkce, což znamená, že téměř 40 procent výrobců jsou faremní zpracovatelé. Celkem je přitom registrováno 4100 ekologických zemědělců. Tedy pouze každá dvacátá ekofarma zpracovává svoje produkty na farmě a případně realizuje prodej ze dvora, doplnila Hrabalová. V sousedním Německu zhruba na 23 500 ekofarem připadá 9500 výrobců, což činí podíl registrovaných výrobců biopotravin na celkovém počtu ekologicky hospodařících podniků 40 procent. Ještě vyšší podíl je dosahován ve Francii, Nizozemsku nebo Velké Británii, kde výrobce biopotravin potkáme až pětkrát častěji než v České republice. Doplnila, že menší zpracovatelé u nás často neoznačují svoji produkci logem bio. Důvodem je, že mají své zákazníky, kteří je znají a vědí, jak produkují. Nezřídka je odrazuje také větší administrativa. „To se nám nelíbí. Očekáváme však, že tento trend bude pokračovat a faremních zpracovatelů s logem bude ubývat,“ podotkla. Zájem o účast roste Čeští malovýrobci, faremní zpracovatelé biopotravin, představili své výrobky na mezinárodním veletrhu Biofach. Ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství ministerstva zemědělství Jan Gallas podotkl, že na veletrhu je zastoupeno 77 států a několik set firem. „Všichni politici, kteří tady byli na zahájení mezinárodního veletrhu, tvrdí, že v ekologickém zemědělství je budouc-
nost,“ řekl. V České republice se však podle něj k tomu přistupuje poněkud jiným způsobem. Emerich Vacek z oddělení komunikace s veřejností ministerstva zemědělství poukázal na to, že úřad tradičně organizuje společnou účast České republiky na několika veletrzích, mezi něž patří i Biofach v Norimberku. Podle něj se však výrazně zvýhodnily podmínky pro účast firem. Byl novelizován dotační program 9h, což je podpora účasti na veletrzích a výstavách v zahraničí, je rozdělen na dvě části. První jsou oficiální expozice ministerstva zemědělství. Firmy, které se účastní veletrhu v jejich rámci, zpětně dostávají náhradu nákladů na plochu, registračního poplatku a u vzdálenějších teritorií mohou dostat náklady na zpáteční letenku. Nově se pak na základě rozhodnutí ministerstva vydělila druhá část dotačního programu b, kde je možno získávat podporu na veletrzích, co se týká potravinářství a zemědělství, kde není oficiální účast. U samostatných účastí mohou firmy podle Vacka žádat o podporu třikrát. „To si myslím, že je dostatečný čas na to, aby si firma na veletrhu našla obchodní partnery nebo aby dostatečně posílila postavení v rámci mezinárodního obchodu,“ dodal. Zvýhodnění podmínek pro účast firem na zahraničních výstavách a veletrzích je krokem ke zvýšení podpory agrárního exportu a vývozu produktů s vyšší přidanou hodnotou, než jsou jen základní suroviny. „Jde nejen o přímý obchodní efekt, ale je to běh na dlouhou trať,“ podotkl. Podle něj od té doby, co se tento dotační titul novelizoval, je větší zájem o účast na zahraničních veletrzích a výstavách. „Tento větší zájem budeme zohledňovat i v plánu účastí na rok 2017 až 2018,“ sdělil. Na společném stánku ministerstva zemědělství na veletrhu Biofach, jehož plocha zaujímala 124 metrů čtverečních, se letos prezentovalo 12 firem, vloni jich bylo šest, mimo stánek dalších sedm. Plocha se proti loňsku rozšířila o 20 metrů čtverečních a podle předpokladů by se měla v roce 2017 rozšířit na 160 až 170 metrů čtverečních. „Ukazuje se, že potenciál tady je a firmy ho využijí,“ podotkl. Zájem je zejména o výstavy, které mají mezinárodní dosah. Porovnání je přínosné Manažerka Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková konstatovala, že porovnání tuzemských bioproduktů s celosvětovou konkurencí je vždy přínosné. „Víme, že se nemáme za co stydět, ale na druhou stranu si uvědomujeme, že se lze v mnohém inspirovat,“
zpět
6
řekla. V posledních letech proto svaz motivuje sedláky, aby se výstavy zúčastnili ať již jako vystavovatelé, či alespoň jako návštěvníci. V roce 2016 bylo na mezinárodním veletrhu Biofach možné potkat a navázat kontakty s osmi členy Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců. Mezi zpracovateli, kteří se prezentovali na veletrhu, byla například Biofarma Juré se sídlem ve Zlíně-Lužkovicích, která se desítky let věnuje výrobě produktů z ovoce a zeleniny. Velkokapacitní sušárna řízená moderní řídicí jednotkou umožňuje výrobu různých tvarů ovoce. Zeleninu a ovoce zpracovává rovněž malá faremní výrobna ovocných a zeleninových konzervovaných biovýrobků rodinného Ekostatku Vlkaneč. Specializuje se na výrobu džemů, povidel, pyré, čatní, omáček a kečupů. Samozřejmostí je i produkce kysané a sterilované zeleniny. Sortiment doplňují i sušené byliny a bylinkové sirupy. V průběhu roku zpracovávají třešně, jahody, rybíz, blumy, ryngle, švestky, jablka, hrušky, ořechy a nejrůznější zeleninu. Až téměř od slovenských hranic, ze Štítné nad Vláří, byla k ochutnání novinka na českém trhu, místní biohermelín, nejlepší ze sýrů soutěže Česká biopotravina 2015, nebo ovčí sýry horského statku Abertamy. Na výstavě se představily rovněž například Extrudo Bečice, Polabské mlékárny, Vinné sklepy Kutná Hora nebo společnost Vitaminátor. Součástí občerstvení byla pak bio dršťková polévka z Biofarmy Sasov, kterou ocenila porota soutěže Česká biopotravina 2015 v kategorii potraviny živočišného původu. Již několikátým rokem se na Biofachu prezentovala také firma Pro-Bio, která je významným výrobcem a dodavatelem širokého sortimentu kvalitních biopotravin. Firma se sídlem ve Starém Městě pod Sněžníkem, která byla založena v roce 1992 a má nyní přes sto zaměstnanců, provozuje dva biomlýny, bezlepkový mlýn a hospodaří na dvou vlastních ekologických farmách. Nabízí přes 1400 certifikovaných výrobků v kvalitě bio. Podporuje nejen tuzemské ekologické farmáře, ale také ekologické zemědělce v Moldávii. Podle výkonné ředitelky Jany Lysákové letos bylo cílem seznámit návštěvníky veletrhu s minoritními, takzvanými zapomenutými plodinami, které se na území střední Evropy běžně pěstovaly. „Mají obrovskou výživovou hodnotu, vliv na zdraví, můžeme jimi rozšířit jídelníček o nové chutě a vyzkoušet si díky nim recepty našich předků – pokrmy ze špaldy, po-
Vinařský věstník 3/2016
hanky, jednozrnky, dvouzrnky, ovsa či žita,“ dodala Barbora Hernychová ze společnosti Pro-Bio. Bodoval Ryzlink rýnský V prestižní mezinárodní soutěži biovín Mundus Vini Biofach získal zlatou medaili rýnský ryzlink z vinařství Lenky Kadubcové z Lipova na Hodonínsku. Ocenění je dalším potvrzením, že přechod českých a moravských vinařů na ekologický systém přináší výsledky. Bonusem je nejen vysoce kvalitní víno, ale i 950 ha vinic bez syntetických pesticidů a hnojiv v nejexponovanějších vinařských oblastech Moravy. Letošního ročníku, jehož výsledky byly vyhlášeny na Biofachu, se zúčastnili soutěžící z 15 zemí s téměř pěti sty vzorky vín. O výsledcích rozhodovala padesátičlenná hodnoticí komise, která udělila 90 stříbrných, 108 zlatých a 11 velkých zlatých medailí. Mezi nejúspěšnější země patřilo Německo, Itálie a Španělsko. Vinařství Kadubcových zopakovalo svůj úspěch již podruhé, první zlatou medaili získali za svůj Ryzlink rýnský v roce 2011. Soutěž Mundus Vini Biofach patří svým rozsahem mezi největší soutěže v kategorii biovín v Evropě. ZDROJ: ZEMĚDĚLEC, AUTOR: ZUZANA FIALOVÁ, 29. 2. 2016
Červené citrony Vědci na Floridě vytvořili geneticky modifikované citrony, které mají antioxidační účinky podobně jako červené víno. S vínem mají společnou i červenou barvu, a to díky obsaženým antokyanům (ve vodě rozpustná barviva, jež v závislosti na pH vytvářejí červený, fialový nebo modrý odstín; patří do skupiny flavonoidů, látek s antioxidačními účinky proti volným radikálům – napomáhají obraně organizmu vůči kardiovaskulárním, nádorovým a neurodegenerativním onemocněním). Tyto GM citrusy se podařilo vytvořit ve výzkumném centru floridské univerzity – UF Citrus Research and Education Center, kde pro jejich vývoj použili geny z červeného grepu „Ruby Seedless“ a krvavě zbarveného pomeranče „Moro“. GM citrusy obsahují protein, který vyvolává biosyntézu antokyanu, a tím i vývoj řady odstínů barev dužniny od tmavě červené po fialovou. ZPRAVODAJ PK ČR – 13/2016
Templářské sklepy Čejkovice čelí insolvenčnímu řízení, prý dluží miliony Templářské sklepy Čejkovice, jedna z největších tuzemských vinařských firem, čelí dalšímu insolvenčnímu návrhu. Podala jej společnost Víno CZ, která údajně disponuje milionovými pohledávkami za dodavateli hroznů. Krajský soud v Brně zahájil s Templářskými sklepy Čejkovice insolvenční řízení. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku. Víno CZ údajně disponuje pohledávkami po společnosti BJ Vitis ve výši 11,1 milionu korun, z kterých Templářské sklepy Čejkovice zaplatily zhruba polovinu. V insolvenčním řízení Víno CZ argumentuje i dalšími menšími pohledávkami. Templářské sklepy mají dál dlužit i firmě ALADIN plus a.s. Serveru Idnes.cz ale generální ředitel Templářských sklepů Pavel Pastorek řekl, že jde o šikanu a snahu poškodit dobré jméno vinařství. „Víno CZ se domáhá žalobami u soudu zaplacení údajných pohledávek společnosti BJ. Vitis. Tato společnost své údajné pohledávky, které naše firma rozporuje u soudu, postoupila na společnost Víno CZ a společnost Aladin plus,“ uvedl Pastorek. Firma čelila insolvenčnímu řízení už před dvěma lety. Krajský soud v Brně ale řízení zastavil a podání maďarské společnosti CORPONA TRADE odmítl. Chyběl v něm například konkrétní údaj o splatnosti pohledávek, které firma uvedla. ZDROJ: E15.CZ, AUTOR: ČTK, 11. 3. 2016
Tisková zpráva SVS – Zpracovatel drůbeže z Pardubického kraje vydával polské kuřecí za české 28. 03. 2016 Zpracovatel drůbeže z Žumberku v Pardubickém kraji klamavě označoval kuřecí maso dovezené z Polska a vydával je za české. Zároveň nenahlásil příchod jiné dodávky kuřat z Nizozemí, navíc klamavě informoval zákazníky o původu svých výrobků. Všechna tato provinění zjistili při kontrole úřední veterinární lékaři Státní veterinární správy (SVS). Provozovateli bylo na místě nařízeno přeznačení masa a bude s ním zahájeno správní řízení ve věci uložení pokuty. Kontrolovaný podnikatel byl schopen doložit český původ pouze u 240 kilogramů kuřecího, zbytek představovalo maso z Polska. V chladírně přitom bylo
zpět
7
jako české označeno několikanásobně větší množství kuřecího. Úřední veterinární lékaři tak provozovateli prokázali, že polskou drůbež vydává při prodeji za českou, jako klamavě označeno bylo podle jejich zjištění zhruba 850 kg kuřat či jejich částí. Zároveň bylo při kontrole zjištěno, že podnikatel dovezl vlastním autem více než jednu tunu kuřat z Nizozemí, příchod dodávky však nenahlásil krajské veterinární správě, jak mu ukládá legislativa. Dále bylo zjištěno, že na některých autech, jimiž masné produkty vozí, propaguje prodejce „chlazená kuřata z českých chovů a uzeniny vlastní výroby“. Přitom prokazatelně neprodává pouze tuzemskou drůbež a neprovozuje vlastní výrobu masných výrobků, uzeniny pouze nakupuje od jiných dodavatelů a dále prodává, zákazníkům tedy podává nepravdivé informace. SVS při kontrole odebrala vzorky ze zásilky kuřat z Nizozemí, které budou ve Státním veterinárním ústavu Jihlava vyšetřeny na přítomnost reziduí inhibičních látek. Vzorky polského kuřecího budou vyšetřeny na stanovení množství vody. MGR. PETR PEJCHAL, TISKOVÝ MLUVČÍ SVS
V Česku roste počet vinařů, kteří dodávají do řetězců Brno – Počet českých a moravských vinařských firem, které prodávají své produkty v obchodních řetězcích, v posledních letech roste. Podle šéfa Vinařského fondu Jaroslava Machovce už to není jen pár firem, ale je jich už téměř dvacet. Důvodem je mimo jiné změna chování zákazníků, kteří jsou náročnější a chtějí mít v řetězcích větší výběr. „Lidé chodí do nákupních center a dívají se kolem sebe. Před osmi lety se mluvilo, že je tu z hlediska vinařů místo pouze pro pár vyvolených společností – to už dnes není pravda," uvedl Machovec. Zákazníci se podle něj začali chovat jinak, chtějí tuzemské produkty, sledují, co je napsané na obalu. Řetězce pak tlačí do popředí tuzemské národní symboly a představují svoje prodejní místa jako ta, kde se tuzemské výrobky seženou. Vstup do řetězců není podle Machovce pro vinaře ztrátový, i když na jiných prodejních místech zřejmě mají větší marže. „Pro vinaře je to další prodejní místo. Mnohé řetězce mají speciální části – vinotéky, kde nabízí další druhy vín. Chtěly by širší sortiment, protože zákaz-
Vinařský věstník 3/2016
ník je dnes náročnější," uvedl Machovec. Tradičně do řetězců dodávají velké firmy, jako Vinium z Velkých Pavlovic nebo Bohemia sekt. Vinium v řetězcích prodá 65 procent své produkce. Dodává do Globusu, Kauflandu, Aholdu, Makra, Teska, Penny nebo sítě Billa. „Za posledních několik let se řetězce vedle levných vín, kterými je trh zaplaven, specializují také na vína moravská, kvalitnější – právě tyto Vinium do řetězců dodává. Není výjimkou v řetězcích, že si vytváří specializované koutky s vínem, kde je pro zákazníky přítomen sommelier," uvedla obchodní ředitelka Vinia Ladislava Antálková. Některé firmy se prosazují i za hranicemi ČR. Vinařství Mutěnice z Hodonínska nedávno oznámilo, že bude ročně dodávat zhruba dva miliony lahví vína do všech 2800 supermarketů a hypermarketů Tesco v zemích střední Evropy. Vyhrálo výběrové řízení. Firma to považuje za velký úspěch, z něhož by mělo těžit nejen Vinařství Mutěnice, ale celý řetězec jeho dodavatelů a spolupracujících firem. „Zúročili jsme tím změnu řízení celé společnosti i značné investice do modernizace celého podniku a kvality produkovaného vína," uvedl provozní ředitel Vinařství Mutěnice Václav Rusnok. Podle Machovce ale přibývá i středně velkých a menších vinařství, které v řetězcích jsou. Příkladem je vinařství Oldřich Drápal, Patria Kobylí nebo České vinařství Chrámce. ZDROJ: DENÍK.CZ, AUTOR: ČTK, 1. 3. 2016
Češi chtějí více ochutnávek. Reklama v televizi nebo ve schránkách jim vadí, ukázal průzkum • Češi nestojí o reklamu v televizi ani v poštovních schránkách. • Naopak prostor pro ni mají firmy v místě prodeje, kde vadí jen asi pětině Čechů. • Informace z reklamy pomáhá při nákupním rozhodování 44 procentům lidí. Kdyby si Češi mohli vybrat, kde reklamu nechtějí, nesměla by jim do televize ani do schránek. Naopak prostor pro ni mají firmy v místě prodeje, kde vadí jen asi pětině Čechů. Ukazuje to nový průzkum. Postoje české veřejnosti k reklamě agentury ppm factum, která se dotazovala tisícovky osob starších 15 let. Přestože pocit přesycenosti klasickou reklamou se v posledních letech drží
na podobné úrovni, ve srovnání se začátkem 90. let vzrostl prakticky u všech médií. Reklamy v komerčních televizích, které přerušují televizní pořady, vadí 86 procentům české populace. Jako naléhavý problém to dokonce vidí 57 procent lidí. Reklama na internetu obtěžuje 51 procent Čechů a reklamou na sociálních sítích je přesyceno 36 procent lidí. Venkovní plakáty a billboardy vadí 46 procentům lidí v Česku. Celkem 56 procent Čechů obtěžují letáky v poště, což potvrzuje i zvyšující se počet oznámení "nevhazovat reklamu" na poštovních schránkách, uvádí průzkum. Přidejte ochutnávky Největší prostor pro reklamu tedy stále zůstává přímo na místě prodeje. Například u ochutnávek si třetina populace dokonce přeje jejich navýšení. "To, že informace z reklamy pomáhá při nákupním rozhodování, uvádí 44 procent populace, častěji jsou to ženy, mladší lidé, lidé s vyššími příjmy, obyvatelé menších měst a častí uživatelé internetu," uvádí prezidentka České marketingové společnosti Jitka Vysekalová. "Ve srovnání s minulým rokem se deklarovaná pomoc informací z reklamy téměř nezměnila, významněji poklesl pouze podíl respondentů, kteří tvrdí, že jim reklamy vůbec nepomáhají," dodává Vysekalová. Lidem podle průzkumu stále vadí, že reklama manipuluje s lidmi a podporuje konzum. Zároveň ji ale vnímají jako součást moderního života a uznávají její nezbytnost pro tržní ekonomiku a existenci médií. Česká veřejnost je také obecně tolerantní v postoji k sexualitě a erotickým motivům v reklamě. "Krajní postoje, vyžadující zákaz takové reklamy, zaujímá jen osm procent dotázaných. Po celou dobu našeho výzkumu nepřekročil tento postoj 10 procent. Část populace vyjadřuje negativní postoj k takovým reklamám, ale nevyžaduje jejich zákaz," uvádí Vysekalová. ZDROJ: IHNED.CZ, AUTOR: PAVLA ADAMCOVÁ, 9. 3. 2016
Debata o nižší dani na pivo se odkládá Koalice počká na výběr daní. Koalice bude pokračovat v diskusi o případných změnách sazeb DPH u točeného piva a dalších položek po vyhodnocení letošního výběru této daně. Řekl to šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák a potvrdil ministr financí Andrej Babiš. Nižší
zpět
8
DPH ve výši deset procent na točené pivo a nealkoholické nápoje navrhl na konci ledna v souvislosti s projednáváním elektronické evidence tržeb právě Babiš. Česko má tři sazby DPH. Základní činí 21 procent. Snížená sazba činí patnáct procent a je určena například na potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu a ubytovací služby. Druhá snížená sazba je deset procent. První dvě sazby platí od roku 2013, druhá snížená sazba platí od roku 2015. Nejnižší sazba se uplatňuje na dětskou výživu, léky, knihy a suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií. Ministr financí na konci ledna řekl, že chce na koaliční radě jednat o přeřazení točeného piva a nealkoholických nápojů v rámci restauračních služeb do druhé snížené sazby DPH. Podle něho to má pomoci podnikatelům vyrovnat se s vyššími náklady v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb. ČSSD následně navrhla převést do desetiprocentní sazby základní potraviny. KDU-ČSL je pak podle místopředsedy strany Jana Bartoška proti změnám v DPH. Opozice tehdy uvedla, že Babišův záměr je populismus a začátek předvolební kampaně. Vládní koalice prosadila elektronickou evidenci tržeb přes námitky opozice 10. února. Prošel i doprovodný zákon, který mimo jiné přeřadí stravovací služby kromě podávání alkoholu z 21procentní sazby DPH do 15procentní. Sníženou sazbu na pivo a popřípadě další alkoholické nápoje mají v EU například Rumunsko nebo Chorvatsko. 14. 3. 2016 AUTOR: ČTK ZDROJ: LIDOVKY.CZ
Novela zákona o významné tržní síle vstupuje v účinnost Praha – Novela zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami některých obchodních řetězců, vstupuje dneškem v účinnost. Obchodníci mají tři měsíce na to, aby uvedli do souladu s novou legislativou všechny své smlouvy. Svaz obchodu a cestovního ruchu po schválení zákona uvedl, že novela může zdražit potraviny v obchodech, omezit vývoz tuzemských výrobků a snížit podíl českých potravin v obchodech. Podle svazu zákon dopadne především na malé české výrobce potravin a obchodní aliance typu Jednota, COOP, Hruška, Brněnka JIP a další, kteří nemají dosta-
Vinařský věstník 3/2016
tečnou možnost nákupu zboží v zahraničí. Zpřísnění regulace se dotkne pouze odběratelů s významnou tržní silou a již nikoli dodavatelů, výčet zakázaných jednání je prakticky nekonečný, tvrdí obchodníci. „Úřad na ochranu hospodářské soutěže navíc bude moci odběratele sankcionovat i za jednotlivá a v mnohých případech bagatelní pochybení (např. několikadenní zpoždění úhrady faktury)," uvedl svaz. Konkurenční trh Podle poradenské společnosti PwC by norma ale neměla vést ke zvýšení cen potravin v obchodech. Dá se očekávat, že řetězce nechají konečné ceny na stejné úrovni a budou se snažit snížit ceny u dodavatele. „Český maloobchodní trh je velmi konkurenční, a proto se neobávám, že kvůli novele vzrostou ceny zboží na pultech obchodů," uvedl manažer v oddělení Poradenství PwC ČR Radek Dráb. Snahy o dohodu mezi řetězci a dodavateli, nebo úsilí podpořit zájem spotřebitelů o kvalitu, za kterou by následně byli ochotni si připlatit, se podle něj na českém trhu neprosadily. Proto se trh už delší dobu pohybuje v cenové spirále, ze které v konečném důsledku nemají prospěch ani dodavatelé, ani obchodníci, dodal. Splatnost faktur Zákon mimo jiné vyžaduje dodržování 30denní doby splatnosti faktur mezi odběratelem a dodavatelem. Znemožňuje také přenášet na dodavatele obchodní rizika a náklady obchodního řetězce, např. ve formě špatného naplánování objemu potravin pro propagační akci. Zákon o významné tržní síle se již od roku 2010 snaží regulovat vztahy mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli. Dohledem nad jeho dodržováním je pověřen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který od účinnosti zákona udělil pokuty za přibližně 30 milionů Kč. Novela zjednodušuje definici zneužití významné tržní síly. Ruší přílohy zákona, které obsahovaly desítky vyjmenovaných porušení zákona, a které mohl úřad stíhat. PwC připomíná, že rozsáhlé přílohy byly zrušeny a nahrazeny souborem devíti deliktů, jenž jsou uvedeny slovem „zejména". Úředníci budou mít nově možnost podřadit pod delikt široký počet jednání řetězců, což může vyústit ve velké množství sporů a dlouhá řízení před úřadem a soudy. Novela dále zavádí pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Těmto aliancím bude za zneužití tržní síly hrozit postih. Zpřesňuje také defini-
ci významné tržní síly. Bude to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit vůči dodavatelům bez spravedlivého důvodu výhodu při nákupu potravin. Jejím zneužitím bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. ZDROJ: DENÍK.CZ, AUTOR: ČTK, 6. 3. 2016
Marže u potravin budí vášně Roste rozdíl mezi cenou, kterou za jídlo platí spotřebitel v obchodě, a cenou, za niž ho prodávají zemědělci i potravinářští výrobci. Zatímco ceny některých základních potravin zdražily v Česku za poslední dekádu i o třetinu, náklady na jejich výrobu se vyhouply jen o jednotky procent. Například cena kilogramu másla se na prodejních pultech zvedla o 44 korun, ta výrobní stoupla pouze o 6 korun. A zemědělci, potravináři a obchodní řetězce, kde se prodá nejvíce potravin, se stále častěji dohadují, kdo si na výsledném koláči ukousne nejvíc. „V našem sortimentu existují výrobky, kde nákupní cena pro řetězce nevzrostla, ale cena pro koncového spotřebitele stoupla o desítky procent,“ říká Jan Tajovský, ředitel prodeje v potravinářské společnosti Bidvest. Ta vlastní několik potravinářských továren s konsolidovaným obratem přesahujícím 10 miliard korun. Zpracovává čerstvé maso, vyrábí zmrzlinu či zmražené pečivo. Do koncernu patří značky, jako jsou Prima, Mrož a Pegas, skupina také vyrábí privátní značky pro obchodní řetězce. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že obecně nejvíce zdražily špekáčky, vepřová šunka, maso či mouka. Naopak například vepřové maso se dlouhodobě prodává za podobnou sumu. Dražší jsou také mléčné výrobky, přitom mléčná krize stlačila ceny bílé tekutiny na minimum. „Podle našich analýz se zvedla marže u mléka mezi roky 2014 až 2015 z 27 procent na 36 a u mléka z 44 na 55 procent,“ vyčísluje Jan Pýcha, předseda Zemědělského svazu, který sdružuje téměř půl tisíce velkých farmářů. Příliš vysoké marže? Otázka výše ceny je pro prvovýrobce, zpracovatele i obchodníky velmi citlivá. „My jsme už v situaci, kdy o ceně vůbec nerozhodujeme a jenom čekáme, jakou nám odběratelé dají,“ uvádí ředitel zemědělského družstva Agro Jesenice Josef Kubiš. Podle odhadů analytiků by jednu třetinu ceny potraviny měla tvořit suro-
zpět
9
vina. Dále se do ní promítne zpracování, 15procentní DPH a obchodní přirážka. Ta se mění i kvůli konkurenci, v níž o zákazníky bojují velké mezinárodní obchodní řetězce. Její neúměrný nárůst však popírají. „Nejsme si vědomi toho, že by u nás nedošlo k poklesu cen tam, kde došlo ke snížení ceny suroviny,“ tvrdí mluvčí Billy Lucie Borovičková. Jenomže výše marží se nelíbí jak zemědělcům, tak potravinářským výrobcům a atmosféra v celém odvětví houstne. „Marže u některých řetězců jsou už nepřijatelné a my musíme jít do jednání ostře,“ říká jednatel potravinářské společnosti Emco Zdeněk Jahoda. Akce: český fenomén K přirážkám má připomínky také Potravinářská komora ČR, podle níž mají některé výrobky i více než 100procentní marži. „Z našich analýz plyne, že mírně poklesly marže obchodníků u nezpracovaných výrobků, kde se pohybují od 20 do 50 procent. Naopak rostou marže u zpracovaných výrobků a specialit s vyšší přidanou hodnotou. A děje se tak na úkor dodavatelů,“ uvádí mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Potravináři i maloobchodníci mají za sebou úspěšný rok, který se projevil na růstu tržeb i zisků. K dosažení lepších výsledků nahrává i oživení celé ekonomiky, nízká nezaměstnanost, ochota lidí utrácet, levnější energie a nižší dopravní náklady. Díky tomu Kaufland, Ahold, Lidl či Globus navýšily svůj zisk o desítky procent. „Zisk u potravin dosahuje i u těch největších obchodních řetězců v průměru 1,5 až 2 procenta,“ zdůrazňuje Irena Vlčková ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. To potvrzuje i mluvčí Kauflandu Michael Šperl: „Je mystifikující informací, že obchodníci mají u výrobků příliš vysoké marže. Ziskovost obchodních řetězců se pohybuje kolem dvou procent.“ S cenami potravin hýbe také český fenomén – slevové akce. Více než polovina veškerého zboží končí se zářivě barevnými nálepkami. „Po zkušenostech některých hráčů je zřejmé, že v našem prostředí není možné z promočního vlaku vystoupit,“ říká analytik ze společnosti Nielsen Karel Týra, podle něhož se prodej některých výrobků stal na slevách doslova závislým. ZDROJ: HOSPODÁŘSKÉ NOVINY, AUTOR: KATEŘINA ADAMCOVÁ, 24. 3. 2016
Snížení stavů spárkaté zvěře a škod, které způsobuje, je jedním z hlavních cílů novely zákona o myslivosti
Vinařský věstník 3/2016
10. 3. 2016 – K většímu snížení stavů spárkaté zvěře a s tím souvisejících škod na zemědělských a lesních pozemcích má přispět novela zákona o myslivosti, kterou připravilo Ministerstvo zemědělství. Novela je nyní v meziresortním řízení. „Novela zákona o myslivosti nezasahuje radikálním způsobem do tohoto zákona, neotvírá proces tvorby honiteb, ani nemění minimální výměru honiteb, ale upravuje jen některé parametry, aby se podařilo snížit stavy spárkaté zvěře. Tím by se snížily škody, které zvěř způsobuje na pozemcích, zemědělských plodinách a v lesích,“ řekl ministr Marian Jurečka. Hlavním cílem je upravit zákon tak, aby co nejvíce pomohl ke snížení stavů spárkaté zvěře, především prasete divokého, siky japonského a jelena evropského. K tomu by mělo přispět správné nastavení plánu mysliveckého hospodaření. Současná tvorba plánu chovu a lovu bude rozšířena tak, že konečné rozhodnutí o výši plánu lovu bude příslušet orgánu státní správy myslivosti. Nově se povinně bude stanovovat plán lovu i pro ty druhy zvěře, které nejsou v honitbě normovány, ale v minulém hospodářském roce (období od 1. 4. do 31. 3.) bylo v honitbě uloveno pět a více kusů tohoto nenormovaného druhu spárkaté zvěře. Při nesplnění plánu lovu hrozí pokuta do výše 200 tisíc korun. K dosažení vytčeného cíle nestačí jen správné nastavení plánu lovu, ale je potřeba také kontrola jeho plnění. U prasete divokého se odlovený počet prasat bude státní správě myslivosti dokládat veterinárním potvrzením o vyšetření na svalovce, ve kterém bude vyznačeno, že vzorek z prasete byl odevzdán společně s pírkem (ocasem) uloveného prasete. Tím je zajištěna společně veterinární kontrola nezávadnosti zvěřiny u všech ulovených prasat a také to, že se z jednoho uloveného prasete neudělalo více vzorků, a tak se fiktivně nedokládalo plnění plánu lovu. U ostatní spárkaté zvěře si držitel honitby s uživatelem honitby domluví způsob dokládání plnění plánu lovu. Pokud se stavy zvěře nepodaří snížit, bude stát muset nařídit jednotný celoplošný mechanismus kontroly plnění plánu lovu. „Novela má za cíl také zrovnoprávnit vztah uživatelů honiteb a zemědělců, u kterých se podporuje zapojení do prevence vzniku škod zvěří na zemědělských plodinách a pozemcích,“ uvedl náměstek pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář.
Pokud nebudou zemědělci chtít přijít o možnost nárokovat náhrady za škody způsobené zvěří u uživatele honitby, musí na plochách s výměrou větší než 30 hektarů pěstovat nejméně dvě různé plodiny, nebo plochu větší než 30 hektarů budou muset rozdělit pásem o šíři minimálně 12 metrů. Ruší se i některá omezení lovu, například povinnost žádat o výjimku pro lov dospělé zvěře na společných lovech. Nově bude moci krajský úřad udělit výjimku z doby lovu u samičí zvěře a mláďat. Stejně tak nebude povinné ustavovat mysliveckou stráž. Pro zvýšení odbornosti se počítá s pravidelným pětiletým cyklem školení mysliveckých hospodářů. Úředníci státní správy myslivosti budou muset do dvou let od účinnosti novely složit zkoušku z myslivosti a do třech let mít vzdělání na úrovni mysliveckých hospodářů. HYNEK JORDÁN, TISKOVÝ MLUVČÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ
Zisky z whisky: Investice do tvrdého alkoholu loni vynesly víc než zlato či ropa Ropa Brent za rok 2015 ztratila téměř 35 procent své původní hodnoty, zlato sice v poslední době zaznamenává opětovný růst, v minulém roce ovšem také kleslo o více než deset procent. Oproti tomu investicí do whisky se dalo vydělat přibližně 14 procent. Podle statistik organizace Rare Whisky 101, která působí ve Velké Británii, roste také počet prodaných lahví vzácné single malt (jednodruhová) skotské whisky v aukcích. Za loňský rok se tam prodalo téměř o třetinu více lahví a jejich celková hodnota vyskočila meziročně o čtvrtinu na rekordní úroveň 9,56 milionu liber. Průměrná aukční cena lahve se v roce 2015 pohybovala kolem 195 liber (přibližně 6 825 korun). „Čím starší jednodruhová whisky je, tím si jí samozřejmě investoři a sběratelé cení více. Čtyřicetiletá lahev má již průměrnou hodnotu necelých tisíc liber, tedy 35 tisíc korun. O dalších deset let starší lahve pak dosahují dokonce až 3 646 liber, 127 610 korun,“ upřesnil analytik Jan Kokta z Comsense Capital. Podle Kokty lze ale ve Velké Británii vypozorovat stabilní nárůst i v sektoru retailových cen „obyčejných“ whisky. Podle dat britského statistického úřadu vzrostla maloobchodní cena whisky za jeden „nip“ (asi 190 mililitrů)
zpět
10
Příklad Pokud by investor koncem roku 2008 investoval do whisky (dle indexu Rare Whisky Icon 100) milion korun, aktuálně by hodnota jeho investice činila 3,26 milionu korun. To odpovídá zhodnocení přibližně 18 procent ročně (nicméně bez zohlednění transakčních nákladů a všech poplatků). „Tento výsledek index dosahuje víceméně bez korekcí či výraznějších výkyvů, kterých jsme v posledních měsících svědky například na akciových trzích,“ dodává analytik Kokta.
u které proběhla fermentace, může ETK (= uretan) obsahovat. Vzniká přeměnou některých chemických látek při kvašení, ale i vlivem dalších chemických reakcí v hotové potravině. Velmi známá je tvorba ETK z kyanogenních glykosidů přítomných v jádrech peckovin včetně švestek, ze kterých se vyrábí pro někoho tolik oblíbená slivovice. O slivovici, nebo třeba meruňkovici, ve „které jsou cítit mandle“ lze předpokládat, že může určité množství ETC obsahovat, protože právě tato vůně souvisí s přítomností kyanogenních látek, ze kterých ETC může vznikat. ETC však sám nemá ani vůni, ani chuť. Celá zpráva je dostupná zde: http://www.szu.cz/uploads/CZVP/ Ethylkarbamat_and_cancer_risk.pdf
ZDROJ: E15.CZ, AUTOR: MAREK
ZPRAVODAJ PK ČR – 10/2016
z přibližně 69 pencí v roce 1987 na aktuálních zhruba 265. To odpovídá průměrnému ročnímu růstu cen o necelých pět procent.
SCHWARZMANN, 13. 3. 2016
SZÚ vydal informaci k expozici etylkarbamátu u spotřebitelů alkoholu v ČR Obvyklé expoziční dávky etylkarbamátu v ČR nevybočují z hodnot odhadovaných pro celou EU. Nicméně, u 50–60 % pravidelných spotřebitelů slivovice a dalších alkoholických nápojů z peckového ovoce dochází k překračování zdravotně bezpečných dávek. Zejména spotřebitelé, kteří si nechají pálit vlastní pálenku, dlouho ji skladují a pravidelně pijí, by to měli vědět. Podobně, jako kuřáci cigaret ví, že jim kouření může škodit. Každá potravina,
Vinařský věstník 3/2016
Řada restaurací i letos ohrožuje zdraví spotřebitelů 29. 02. 2016 – Výsledky letošních kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) v provozovnách společného stravování ukazují, že situace v oblasti nejzávažnějších prohřešků – závažná porušení hygieny potravin ohrožující zdraví spotřebitele – zůstává ve srovnání s minulým rokem na stejně nepřijatelné úrovni. SZPI v segmentu společného stravování působí jako kontrolní orgán od 1.1. 2015. V roce 2015 byli inspektoři SZPI nuceni na místě uzavřít 144 provozoven společného stravování pro obzvlášť hrubé porušení hygienických
předpisů. Od začátku letošního roku do dnešního dne inspekce uzavřela 24 restaurací a dalších stravovacích provozů, což kopíruje výsledky roku 2015. V roce 2015 SZPI uskutečnila 15 051 kontrol v daném segmentu a porušení právních předpisů zjistila u 32,1% kontrol. Při kontrolách v lednu a únoru 2016 inspektoři konstatovali porušení zákona u 35,2% kontrol, přičemž u kontrol zaměřených na odpovídající úroveň čistoty provozu byla nevyhovující situace zjištěna u 37% kontrol, což je výrazně vyšší četnost než u provozovatelů, které SZPI dozoruje dlouhodobě. V řadě případů se přitom jednalo porušení předpisů svědčících o naprosté neznalosti i těch nejzákladnějších povinností požadovaných potravinovým právem ze strany některých provozovatelů restaurací. Důvody k okamžitému uzavření provozovny zůstávají obdobné, jako v loňském roce. Např. nánosy mastnoty, prachu a zbytků potravin na zařízeních v kuchyni, nádobí a podlahách, chybějící přívod teplé vody, výskyt škůdců, trusu a okusem poškozených potravin, výrazné zaplísnění prostor a chladících zařízení, nedodržení technologických postupů při výrobě pokrmů a postupy přímo ohrožující bezpečnost podávaných potravin apod. Vzhledem k přetrvávající neutěšené situaci v segmentu společného stravování bude SZPI pokračovat v silném kontrolním tlaku tak, aby byla v maximální možné míře zajištěna ochrana zdraví spotřebitele. ZPRACOVAL: MGR. PAVEL KOPŘIVA, TISKOVÝ MLUVČÍ SZPI
zpět
11
Potraviny na pranýři (březen)
Burčák Kategorie: Falšované potraviny Částečně zkvašený hroznový mošt (ČZHM) byl falšován přídavkem 45 % vody a vysoce nadlimitním množstvím etanolu z přidaného cukru. Vzorek byl odebrán ze skleněného džbánku, ze kterého byl nabízen produkt spotřebitelům k ochutnání. Obal: skleněný džbánek Množství výrobku v balení: 1 l Výrobce: Ing. Vojtěch Pazderka, Brněnská 26, Mikulov Distributor: Ing. Vojtěch Pazderka, Brněnská 26, Mikulov Místo kontroly: Hasmik Vardanyan, Prodejní mobilní stánek (u zastávky MHD)", Brno (Mendlovo náměstí (před domem č.19), 60300 Brno), IČ: 68723628 Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic
VESELÝ VERBÍŘ Original víno bílé suché alk. 10,5 % obj. Kategorie: Falšované potraviny Stejná šarže výrobku 88/13 byla nabízena k prodeji ve dvou různých baleních (lahvích) – jiný tvar lahve, barva etikety, uzávěru, vzhled náplně. Kontrolovaná osoba předložila na vyžádání (v rámci součinnosti) k výrobkům nabývací doklad, ve kterém ovšem nebyla uvedena jako odběratel vína. První typ lahve – na fotkách označen A: Chuť a vůně byly netypické pro víno
Vinařský věstník 3/2016
vyrobené z hroznů révy vinné, jednalo se o uměle vytvořený nápoj a ne o víno. Výrobek byl falšován nepovoleným přídavkem syntetických barviv – patentní modř V a tartrazin, nadlimitním množstvím etanolu z přidaného cukru a přídavkem syntetického glycerolu. Druhý typ lahve – na fotkách označen B: Vzhled byl zakalený, chuť a vůně byly po nežádoucích biologických procesech – byla patrná sirka. Výrobek byl falšován nadlimitním množstvím kyseliny citrónové (svědčí o jejím nepovoleném přídavku), dále nepovoleným přídavkem syntetických barviv – patentní modř V a tartrazin, vysoce nadlimitním množstvím etanolu z přidaného cukru a přídavkem syntetického glycerolu. Šarže: 88/13 Obal: PET lahev 2l Množství výrobku v balení: 2 l Výrobce: na etiketě uvedeno: Plněno v: Vinacz spol. s r.o., Dolní Bojanovice 882, 696 17, Česká republika, Stáčírna: Kostice, Česká republika Místo kontroly: Hong Tran Xuan, Antala Staška 183, 51251 Lomnice nad Popelkou, IČ: 66471966 Země původu: Italia Země výroby: Czech Republic
Exclusive Chardonnay, víno bílé suché Ve víně byly zjištěny plovoucí nečistoty. Kontrolovaná osoba nepředložila
žádné nabývací doklady (dodací list, fakturu) k předmětnému vínu. Vzorek byl odebrán na provozovně, kde byly nevyhovující hygienické podmínky a kde byl dne 29. 1. 2016 uložen zákaz užívání prostor. Šarže: c.s.9700 Obal: skleněná lahev, uzávěr Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: plněno v: Víno Morava spol. s r.o., Hodonín Velkomoravská 3543/87 Místo kontroly: Hanh Bui Dinh, Dobřany (Spojovací 974, 33441 Dobřany), IČ: 26353415 Země původu: Spain Země výroby: Czech Republic
Exclusive Veltlínské zelené, víno bílé suché Ve víně byly zjištěny plovoucí nečistoty. Kontrolovaná osoba nepředložila žádné
zpět
12
nabývací doklady (dodací list, fakturu) k předmětnému vínu. Vzorek byl odebrán na provozovně, kde byly zjištěny nevyhovující hygienické podmínky a kde byl dne 29. 1. 2016 uložen zákaz užívání prostor. Šarže: c.s.9200 Obal: skleněná lahev, uzávěr Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: na etiketě uvedeno. plněno v: Víno Morava spol.s r.o., Hodonín Velkomoravská 3543/87 Místo kontroly: Hanh Bui Dinh, Dobřany (Spojovací 974, 33441 Dobřany), IČ: 26353415 Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic
Exclusive Sauvignon, víno bílé suché Ve víně byly zjištěny plovoucí nečistoty. Kontrolovaná osoba nepředložila žádné nabývací doklady (dodací list, fakturu) k předmětnému vínu. Vzorek byl odebrán na provozovně, kde byly zjištěny nevyhovující hygienické podmínky a kde byl dne 29. 1. 2016 uložen zákaz užívání prostor. Šarže: c.s.9900 Obal: skleněná lahev, uzávěr Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: na etiketě uvedeno: plněno v: Víno Morava spol.s r.o., Hodonín Velkomoravská, 3543/87 Místo kontroly: Hanh Bui Dinh, Dobřany (Spojovací 974, 33441 Dobřany), IČ: 26353415
Vinařský věstník 3/2016
Země původu: Spain Země výroby: Czech Republic
Exclusive Ryzlink vlašský, víno bílé suché
Ve víně byl patrný velmi silný zákal. Kontrolovaná osoba nepředložila žádné nabývací doklady (dodací list, fakturu) k předmětnému vínu. Vzorek byl odebrán na provozovně, kde byly nevyhovující hygienické podmínky a kde byl dne 29. 1. 2016 uložen zákaz užívání prostor. Šarže: c.s.9900 Obal: skleněná lahev, uzávěr Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: na etiketě uvedeno: plněno v: Víno Morava spol.s r.o., Hodonín Velkomoravská 3543/87 Místo kontroly: Hanh Bui Dinh, Dobřany (Spojovací 974, 33441 Dobřany), IČ: 26353415 Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic
CUVEE PA 2014 – směs odrůd TČ a MT, moravské zemské víno bílé, polosladké Kategorie: Falšované potraviny Víno bylo vyrobeno z hroznů, které nebyly sklizeny na území České republiky v roce 2014.
Obal: Keg sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: BLACQIN s.r.o., Střelecká 924, Valtice Distributor: BLACQIN s.r.o., Střelecká 924, Valtice Místo kontroly: Pavel Kotlaba, Šestajovice (Komenského 28, 25092 Šestajovice), IČ: 69177520 Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic
Riesling Renano, víno s CHOP, bílé, polosuché Kategorie: Falšované potraviny Chuť a vůně byly netypické pro víno vyrobené z hroznů révy vinné. Bylo v nich patrné broskvové aroma. Výrobek není vínem, protože nebyl vyroben výhradně z vinných hroznů, případně z hroznového moštu. Obal: KEG sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: BM VINI s.r.o., Polešovice 446 Distributor: Peal a.s., U Plynárny 412/101, 101 00, Praha 10 Místo kontroly: Tesco Franchise Stores ČR a.s., Komenského 28, 25092 Šestajovice, IČ: 27625761 Země původu: Italia Země výroby: Czech Republic
Modrý Portugal , Kéko Porto, víno červené, suché, bez CHOP Chuť a vůně vína byly po nežádoucích biologických procesech – živočišné tóny. Obal: Keg sud Množství výrobku v balení: 50 l Výrobce: BM VINI s.r.o., Polešovice 446 Distributor: Peal a.s., U Plynárny 412/101, 101 00 Praha 10 Místo kontroly: Tesco Franchise Stores ČR a.s., Náchodská 2819/155, 19300 Praha, IČ: 27625761 Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic
zpět
13
Ze zahraničí Ze zpráv Karla Matouška z Bruselu (COPA/COGECA) Pracovní skupina Alkohol 14. 3. Jak řekl v úvodu předseda skupiny Alexandre Imbert (Fr), skupina nemá ve strukturách C/C příliš dlouhou historii i přes velkou ekonomickou váhu. Ale ta se týká spíš zpracování než samotné přípravy surovin. Na programu schůze bylo několik bodů, které většinou zahrnují určité úpravy a přizpůsobení regulací, týkajících se produkce a označení alkoholu. Článek 18. Zvláštní režim původu pro alkohol. Pro víno je to CHOP, CHZO odlišné. V CHZO je stejný režim pro všechny, ale u alkoholu je v každém produktu režim specifický ( koňak) na národní úrovni – což je podle zástupců vyšší stupeň ochrany v rámci národních legislativ. Většina se vyslovuje pro zachování dosavadního systému ochrany národních systémů. Etikety: u této otázky se jednalo především o trendu míchání, či kompozice více produktů (Francouzi tomu říkají spojování). V rámci tendence posledních let, kdy především distribuce podporuje promoci těchto míchaných produktů (původ USA), spojení 2 i více produktů a jak by mělo vyznět jejich označení. Procento produktu, kalorická hodnota, jaký vzorek. Producenti evropské whisky jsou zásadně proti, degraduje to původní produkt. Pro organizace není tato otázka zásadní, ale musí být připraveny na zvýšený tlak distribuce- jsou zde nové trendy spotřeby, zaměřené na mladé a na nové produkty (bílý koňak?). Je zde velký problém prezentace etiket a jména produktů. Skupina se shoduje na tom, že musí bránit zemědělské produkty, ne „ vylepšované“, jak říká rakouský zástupce. Komise zde sice připravuje debatu, ale ta nebude dříve než počátkem léta. Jako první reakce skupiny je provizorně převzít francouzský příklad a následně vypracovat rozšířený pro celou skupinu (Komise zde nenechala dost času na reakce). Revize Směrnice 92/83 – poplatky a daně Skupina o přípravách nebyla moc informována očekává se podrobná pre-
Vinařský věstník 3/2016
zentace na CD od DG Taxsud (daně). Fiskalita je podstatně odlišná ve všech ČZ a to včetně DPH. Není zatím příliš jasné, co chce Komise, průmysl chce úpravy a určitou harmonizaci na úrovni EU. Námitky zde jsou, že to přinese problémy pro malé producenty. V EP není také jednota. Rakušané jsou pesimističtí jak u DPH tak u fiskálních otázek. Pracovní skupina by se měla vyslovit proti další zátěži, dopady budou silné hlavně na malé producenty. Návrh, aby se nikde nepřesáhlo 50 % zdanění. Řecký zástupce k tomu dodává, že vláda v rámci šetření prosazuje nyní 60 %, ale to se nebude týkat stejnou měrou pro všechny produkty. Debata je zda alkohol z vína má podléhat stejnému zatížení jako průmyslový. Ukazuje se, že zdanění v každé zemi je především politický akt. Alkohol je sice méně zdaněný než tabák, ale v posledních letech je zde velmi rychlý nárůst progresivního zdanění. Zeměpisné označení – technické složky CHOZ V pátek byl rozeslán nový seznam (opět jen v angličtině), jedná se zde zejména o přílohu 3 – upřesnění pro CHOZ, která zůstávají na seznamu. Řada zemí nepředložila návrhy na upřesnění, což vede k eliminaci na seznamu. Země nejsou s tímto postupem příliš spokojeny. Pro Němce byly požadavky neproveditelné, u řady produktů se jedná o postupy či recepty staré několik set let, podobné reakce jsou od rakouského zástupce. V řadě složek to jde až do absurdních požadavků. Francouzi připouštějí, že se to tak stalo více méně na jejich popud, ale nyní vidí, že dopady jsou mnohem vážnější. Politika kvality – zjednodušení, harmonizace Debata, zda toto označení má být dobrovolné. Podobně tomu bylo u vína, ale tam se také nedošlo k závěrům. Javier za sekretariát udělal referát o postupu v pracovní skupině víno, alkohol a ostatní sektory. Úpravy by se měly nejprve týkat administrativních opatření v ČZ, dosud odeslalo 24 ČZ připomínky na Komisi, je vidět, že systém je velmi
komplexní, většina dává přednost statut quo. Řada zástupců zde chce regionální řešení. Specifika pro sektory – to požaduje také C/C. Sekretariát bude průběžně informovat o dalším vývoji. Požadavky na označení alkoholických nápojů Včetně nutričních hodnot, ale zde se neví, jak to provést pro alkohol. Komise se snaží uplatnit určité hodnoty nutriční, ale to se ukazuje jako politicky dost citlivé. DG Sanco (zdravotnictví) to dostalo letos jako úkol, připravit pravidla pro pivo, víno a alkohol. Velké pivovary jsou spíš pro, malé proti, spotřebitele to podporují. Zástupci říkají, že debaty začaly již v roce 2011 především na žádost EP a NGO. Je to částečně propojeno na skandály s potravinami. Co bude muset být uvedeno na etiketách a pro jaký obsah či objem ( 100 ml?), ne kcal? V Rakousku se to připravuje pro velké producenty, malí mají mít výjimku, ve Francii to má platit pro všechny. Řekové říkají, že se nedívají na alkohol jako na potraviny, ale že je to předmět potěšení, tedy neměřitelný. Je zde shoda, že výjimky, které až dosud sektor měl, nebudou asi mít dlouhého trvání, ale sektor by je měl bránit do poslední chvíle. Strategie EU o alkoholu Debata jak dále pokračovat v rámci Platformy: Dieta, zdraví a fyzický pohyb. Ostatní Skupina debatuje o ponechání či změně názvu skupiny. Alkohol vyvolává dost negativních reakcí. Nakonec zde byla dohoda, aby se skupina přejmenovala na Spirit, což v českém překladu je prakticky stejné jako alkohol, ale v angličtině či francouzštině to má mírnější konotaci. Jelikož je v sektoru stále více úprav, byla zde debata o potřebě mít víc než 2 pracovní skupiny za rok ( návaznost na CD). Řada zástupců říká, že by se měly dělat schůze také v jiných zemích, s poznáním sektoru. Ale to naráží na logistické problémy překladů a cestování bez úhrady. Návrh na úpravy se předá do sekretariátu C/C a tam by se měl také řešit problém překladů, nebo jednání pokud
zpět
14
téměř všichni zakoupili víno, ale žádné neobdrželi.
v ČZ, tak jen v angličtině, což má omezující charakter pro většinu zástupců. Pesticidy ve víně – příběh pokračuje Míšeň – Ve skandálu s pesticidy ve víně v Sasku jsou vyšetřovány dvě osoby z jednoho vinařského podniku. Proti vedoucímu podniku a osobě, která pravděpodobně přípravek ve vinici použila, bylo zavedeno správní řízení. Přestupkem je provinění se vůči zákonu na ochranu rostlin. Vyšetřování ještě běží, zatím byla nalezena rezidua ve vinohradnictví zakázaného insekticidu Dimethoat ve vínech Vinařského družstva Míšeň a Vinných sklepů Jan Ulrich. Hrozny pocházely od dodavatelů. PROPLANTA/28. 02. 2016/JS
V Porýní-Falci získali podstatně méně moštu pro ledové víno oproti předpokladu V důsledku teplot pohybujících se stále nad nulou se k produkci ledového vína nakonec sklízelo jenom 20 ha vinic z původně nahlášených 115 ha. Sklízet hrozny pro ledové víno původně chtělo 215 podniků, ale ve skutečnosti jich zbylo jen 67. Tyto v lednu 2016 získaly celkem 400 hl moštu. Z toho ne všechno víno bude uznáno jako ledové. PROPLANTA/12. 02. 2016/JS
Křesťané po celém světě slaví Velikonoce po vstání z mrtvých Ježíše Podle Bible noc před jeho smrtí byla konána večeře (a obrazu Leonarda da Vinci), na níž v levé ruce držel chléb a v pravé víno. Chléb představoval jeho tělo, víno krev. Nešlo jen o symboly, byly to běžné záležitosti tehdejšího jídla. Podle posledních výzkumů se víno podobalo dnešnímu italskému vínu z odrůdy Amarone, současnou terminologií „slámovému vínu“, tedy vínu z rozinek. Víno se v Jeruzalému tehdy produkovalo již 4 tisíce let (dnes 6 tisíc let). Réva se pěstovala podél skalnatých svahů. Jeruzalémský národ preferoval koncentrovaná vína a vyhýbal se tehdy běžným vínům ředěným vodou (dnes vinný střik). Do vína se pro jeho uchování navíc přidávalo koření, zvláště pryskyřice jako myrha, kadidlo a terpentýn. Ale také granátová jablka, šafrán a skořice. VINOENOLOGY.COM/25. 3. 2016/JS
Vinařský věstník 3/2016
Víno při prodeji konečnému spotřebiteli: trendy 2016 Bylo analyzováno šest nejvýznamnějších trhů, výsledek: prodej přes internet a supermarkety jsou stejně oblíbené. V rámci studie bylo sledováno šest následujících trhů: • Spojené státy: největší světový trh s vínem • Německo: největší dovozce vína na světě • Spojené království: č. 2 v dovozu vína na světě • Francie: snižující se objem vína na trhu, zatím největší spotřeba vína na osobu a rok • Japonsko: pozitivní vývoj spotřeby vína • Austrálie: velký trh, důležitá produkční země z nového světa Roste podíl prodeje přes internet Trend poukazuje na to, že se výrazně zvyšuje zájem o nákup přes internet a v supermarketech. Internet nabízí řadu informací o víně, výběr je možný v klidu, bez stresu, po vyhodnocení těchto informací, stejně tak jako v supermarketu. Další jejich výhodou je široká nabídka. Důvod: Změnily se nákupní zvyky. Spotřebitel nakupuje raději méně, ale častěji a blíž své domácnosti. Obecně prodej on-line poroste. To platí zvláště pro „Click and Collect“, kdy si spotřebitel přes internet objedná požadované produkty a během dohodnuté doby si je vyzvedne na nejbližší pobočce. FALSTAFF/12. 2. 2016/JS
Špatná zpráva pro zákazníky firmy Premier Cru USA (Kalifornie) – 8. 2. 2016 podal John Fox, prezident Premier Cru, návrh na osobní insolvenci u stejného soudu, který přesně čtyři týdny se zabýval návrhem na podvodné jednání jeho podniku. Ještě koncem ledna Fox prodal svoji usedlost v toskánském stylu v Alamo (Kalifornie) za 3,2 mil. dolarů. Státní zastupitelství mezitím posoudilo majetek a dluhy. Podle toho disponuje Fox nyní majetkem ve výši maximálně 50.000 dolarů, ale jeho firma má proti tomu až 100 milionů dolarů závazků, tedy dluhů. Seznam závazků obsahuje 9.000 věřitelů, z nichž
YOOPRESS.COM/24.2.2016/JS
Čínský trh s vínem se začne zotavovat Čína (Beijing) – Propad cen vína na čínském trhu v posledních letech bude i v roce 2016 pokračovat a maloobchod bude nadále klesat. Podle průzkumu Mintel Group Ltd, institutu provádějícího výzkum trhu po celém světě se sídlem v Londýně, bude teprve v roce 2017 zastaven pád trhu s vínem v Číně. Do roku 2020, jak se uvádí ve studii, bude růst o 5 % nebo i více. Ke konci prvního desetiletí tohoto století přesahoval růst čínského trhu s vínem 10 %. Ale vládní kampaň proti korupci zasáhla prodej a dovoz vína velmi tvrdě. Odbyt a dovoz rapidně poklesly a byla nutná restrukturalizace trhu, následkem pak byl pokles cen. V současnosti, tři roky po antikorupční kampani, se objevují příznaky zotavení. Ceny se stabilizovaly, poptávka se zvyšuje. Od počátku na čínském trhu dominovala červená vína, bílá a šumivá vína to měla dosud těžké. Od roku 2010 se snížil podíl červených vín o 4,9 %, což je ale v rozvíjejícím se trhu běžná změna. Červené víno tvoří mezi veškerými alkoholickými nápoji na trhu 75 % podíl. Na světových trzích s vínem činí podíl bílého vína 40 % a tento trend se prosadí i v Číně. V roce 2011 pocházelo deset nejprodávanějších známek z tuzemské produkce a tvořily téměř 26 % celého trhu s vínem. V roce 2014 již těchto deset známek tvořilo jen 14,3 % trhu. Důvodem je protikorupční kampaň a dovážená vína, která mají dobrý poměr kvalita/cena. A šanci využili i menší čínští producenti. Velcí producenti se pokusili udržet své postavení získáváním investic v zahraničí. Předním čínským podnikem, ale v posledních letech ve ztrátě, je Yantai Changyu Pioneer Wine Co Ltd. Podnik zakoupil 90 % podíl v Château Mirefleurs (Bordeaux) patřícím ke skupině Castel za 3,33 mil. € a podle vyjádření představitelů podniku to není poslední investice ve Francii. YOOPRESS.COM/19. 2. 2016/JS
Vinice s hybridními odrůdami (Uhudler) nemusí být v Rakousku vyklučeny
zpět
15
Rozhodl tak zemský správní soud Burgenlandu. Rozhodnutí se opírá o skutečnost, že na základě genové analýzy tyto hybridy mají velký podíl evropských odrůd Vitis vinifera. Před tím bylo vydáno rozhodnutí o jejich vyklučení, které se ale stalo tímto právním aktem neplatným. Pro řadu expertů není rozhodnutí zemského soudu v souladu s právem EU. Konkrétně byla řešena odrůda Ripatella, která je podle genetické analýzy totožná s odrůdou Concord, ale rozhodnutí se vztahuje i na odrůdy Delaware a Elvira. DER WINZER/21. 03. 2016/JS
Německo uvažuje, že zpřísní tresty pro opilce za volantem V současnosti je v Německu legální řídit, i když má řidič 0,5 promile alkoholu v krvi. Při překročení této hranice hrozí pokuta nejméně 500 eur (13 500 Kč), která se zvyšuje při opakovaném přestupku až na trojnásobek. Dosud musí na povinné psychologické vyšetření jít řidiči, kteří jsou přistiženi s hladinou 1,6 promile a více. Do budoucna by se měli nechat vyšetřit všichni, kteří překročí zákonný limit. Německo uvažuje o zpřísnění sankcí pro řidiče, kteří budou přistiženi při řízení auta nebo motocyklu pod vlivem alkoholu. V budoucnu by více z nich mělo podstupovat povinné psychologické testy, a pokud by v nich neuspěli, přišli by o řidičský průkaz.
K přísnějšímu postoji se už přihlásily Bádensko-Württembersko a Bavorsko, a pokud své právní úpravy obhájí u nejvyššího správního soudu, otevře se cesta k rozšíření nových pravidel na všechny spolkové země. Řidiči, kteří jsou přistiženi s 1,6 promile alkoholu v krvi a více, nyní musí povinně podstoupit psychologické vyšetření. V něm musí prokázat, že nemají problém s alkoholem, že si uvědomují společenskou závažnost řízení pod vlivem omamných látek a že u nich nehrozí opakování přestupku. Pokud v psychologickém vyšetření neobstojí, přijdou o řidičský průkaz nebo ho nedostanou zpět, pokud jim ho policie už dříve odebrala. Bádensko-Württembersko a Bavorsko nyní snížily hranici pro povinné psychologické vyšetření na 0,3 promile alkoholu v krvi. Týká se tak těch řidičů, kteří při tomto množství alkoholu ohrožují bezpečnost provozu, a těch, kteří překročí zákonný limit 0,5 promile, i když žádnou nehodu nezpůsobí. Podle největšího německého autoklubu ADAC je však hranice, kterou zavedly jihoněmecké spolkové země, příliš nízká. Podle ADAC je v silničním provozu velký rozdíl mezi člověkem, který si dá k obědu jednu skleničku vína a následně při policejní kontrole nadýchá 0,3 promile, a lidmi, kteří sedají za volant v opilosti. Autoklub proto navrhuje jako kompromisní řešení snížit hranici pro povinné psychologické testy na 1,1 promile alkoholu v krvi. Autoklub se obává, že příliš přísná hranice by bezpečnost silničního
provozu nezlepšila, ale pouze by zvýšila příjmy poradenských společností, které řidiče na psychologický test připravují. Tyto firmy si podle ADAC účtují mezi 500 a 5000 eury, velká část z nich se však nesnaží řidiče převychovat, ale pouze mu poradí správné odpovědi na otázky při psychologickém testu. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ, AUTOR: ČTK, 1.3.2016
Evropská komise – Tisková zpráva, Brusel 25. února 2016 Jak je na tom Česká republika s digitální transformací? Údaje za rok 2016 odhalují, co je třeba ještě učinit Od minulého roku, kdy Evropská komise zahájila strategii pro jednotný digitální trh, dosáhly země EU v oblasti sahající od internetového připojení a digitálních dovedností až po veřejné služby určitého pokroku. Evropská Komise dnes zveřejnila výsledky letošního indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI), podle kterých členské státy od zahájení strategie pro jednotný digitální trh v minulém roce dosáhly pokroku v oblasti internetového připojení, digitálních dovedností, ale i veřejných služeb. Tyto výsledky poukazují na určitá zlepšení, ale zároveň z nich vyplývá, že tempo pokroku se zpomaluje. Proto je třeba přijmout opatření na úrovni EU i na vnitrostátních úrovních, aby se odstranily překážky, které brání členským státům EU plně využít příležitosti digitální éry.
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0
NL SE
FI
BE UK EE
IE
DE LU MT AT LT PT EU28 ES
Pomalejší růst než EU jako celek
Vinařský věstník 3/2016
FR
CZ
SI
LV HU SK
PL CY HR IT
EL BG RO
Rychlejší růst než EU jako celek
zpět
16
„Stále více lidí, podniků a veřejných služeb se digitalizuje. Příliš mnoho z nich se však stále potýká s problémy, které představuje nedostatečné pokrytí vysokorychlostním internetem, nefungující přeshraniční služby elektronické veřejné správy či problematický přeshraniční on-line nákup a prodej. Tyto problémy musí být odstraněny, což je také cílem strategie pro jednotný digitální trh. První návrhy v rámci této strategie podpoří elektronický obchod a internetové připojení. Všechny návrhy v této oblasti budou na stole ještě letos a já vyzývám země EU, aby je urychleně podpořily, neboť tak zlepší své výsledky v digitální oblasti a podpoří své ekonomiky,“ uvedl Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh. Günther H. Oettinger, komisař pro digitální ekonomiku a společnost, dodal: „Evropská unie se v této oblasti zlepšuje, ale příliš pomalu. Nemáme důvod ke spokojenosti. Pokud se chceme vyrovnat Japonsku, USA a Jižní Koreji, musíme podniknout další kroky. Na základě dnešních výsledků indexu předložíme v květnu konkrétní doporučení, která členským státům EU pomohou se zlepšit. Jsem si jist, že díky zmíněným krokům v kombinaci s úsilím o vytvoření jednotného digitálního trhu EU i její členské státy zvlášť dosáhnou v nadcházejících letech mnohem lepších výsledků.“ Hlavní závěry indexu digitální ekonomiky a společnosti: EU se v digitální oblasti zlepšuje, ale pomalu: EU jako celek obdržela 0,52 bodu z 1 možného, což je zlepšení o 0,02 bodu oproti minulému roku. Výsledky všech zemí EU kromě Švédska se zlepšily. Dánsko, Nizozemsko, Švédsko a Finsko obsadily i letos první místa v žebříčku DESI. Nizozemsko, Estonsko, Německo, Malta, Rakousko a Portugalsko jsou nejrychleji digitálně rostoucí země. Je třeba učinit konkrétní opatření, abychom dostihli světovou špičku: Poprvé v historii Komise srovnává EU také s některými nejvíce digitalizovanými zeměmi světa (s Japonskem, USA a Jižní Koreou). Přestože úplné znění zprávy o novém mezinárodním indexu výsledků v digitální oblasti bude k dispozici až v polovině března 2016, podle předběžných výsledků je již jisté, že země EU, které stojí na horních příčkách žebříčku v digitální oblasti, patří také mezi světovou špičku. EU jako celek se však musí výrazně zlepšit, aby se dostala mezi nejlepší aktéry světové scény. Kva-
Vinařský věstník 3/2016
lita internetového připojení se zlepšila, v dlouhodobém horizontu je však nedostačující: 71 % evropských domácností (ve srovnání s 62 % v minulém roce) má přístup k vysokorychlostnímu připojení (alespoň 30 Mbps). EU je na správné cestě k plnému pokrytí do roku 2020. Počet mobilních širokopásmových připojení rychle roste: zatímco v roce 2014 jím disponovalo 64 Evropanů ze 100, v současnosti počet uživatelů vzrostl na 75. EU musí být schopna uspokojit budoucí poptávku a nabídnout další generaci komunikačních sítí (5G). Proto Komise do konce tohoto roku předloží přezkum telekomunikačních pravidel EU s cílem zohlednit technologické a tržní problémy. Digitální dovednosti se musí zlepšit: Zatímco počet absolventů vědeckých, technologických a matematických oborů v EU se mírně zvýšil, téměř polovina Evropanů (45 %) nemá ani základní digitální dovednosti (používání elektronické pošty, editačních nástrojů nebo instalace nového zařízení). Komise se bude zabývat digitálními dovednostmi a odbornou přípravou v rámci nadcházející agendy dovedností pro Evropu ještě letos. Elektronický obchod představuje zatím promarněnou příležitost malých a středních podniků: Zatímco 65 % evropských uživatelů internetu nakupuje on-line, pouze 16 % malých a středních podniků on-line prodává. Z toho méně než polovina prodává on-line přes hranice (7,5 %). Proto Komise v prosinci předložila návrhy týkající se digitálních smluv (viz tisková zpráva), které mají lépe chránit spotřebitele nakupující on-line, a pomáhat podnikům s expanzí prodeje po internetu. V květnu Komise představí legislativní balíček, který má elektronický obchod dále posílit. Bude obsahovat opatření zaměřená na řešení neodůvodněného zeměpisného blokování, na zvýšení transparentnosti na trzích s přeshraničním doručováním balíků a na lepší přeshraniční prosazování předpisů EU na ochranu spotřebitelů. Existuje více on-line veřejných služeb, ale nejsou plně využívány: Z ukazatelů vyplývá, že orgány veřejné správy poskytují širší škálu on-line služeb (umožňujících lidem používat internet k informování úřadů o novém bydlišti, narození dítěte a dalších významných událostech). Avšak počet uživatelů internetu, kteří kontaktují orgány veřejné správy elektronicky, neroste (32 %). EVROPSKÁ KOMISE – TISKOVÁ ZPRÁVA, BRUSEL 17. BŘEZNA 2016
Nové nařízení EU podpoří využívání organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů První výstup v rámci balíčku opatření, který se zabývá problematikou oběhového hospodářství, je na světě. Opětovné využívání surovin, které se v současnosti likvidují jako odpad, je jednou z klíčových zásad, jež prosazuje balíček opatření zabývající se problematikou oběhového hospodářství přijatý v prosinci 2015. Komise dnes navrhla nařízení, které značně usnadní přístup organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů na jednotný trh EU. Podmínky pro jejich uvádění na trh tak budou stejné jako v případě hnojiv tradičních, neorganických. Díky tomuto nařízení vzniknou nové tržní příležitosti pro inovativní společnosti a zároveň se omezí množství produkovaného odpadu, spotřeba energie a poškozování životního prostředí. „Jen velmi málo biologického odpadu, jehož vzniká obrovské množství, se zpracovává na hodnotná hnojiva,“ konstatuje místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost. „Evropští zemědělci používají hnojiva, která se vyrábějí z dovážených materiálů nebo energeticky náročnými postupy, přestože náš průmysl by mohl biologické odpady recyklovat a zhodnocovat je jakožto zdroje živin. Problémy je třeba proměnit v příležitosti, z nichž budou moci zemědělci i další podnikatelé těžit, a právě v tom nám toto nařízení pomůže,“ vysvětluje. Nařízení, které bylo dnes předloženo, stanoví společná pravidla pro přeměňování biologického odpadu na suroviny, jež mohou dále sloužit k výrobě hnojiv. Definuje požadavky na bezpečnost, jakost a označování, které budou muset všechny výrobky určené ke hnojení splňovat, aby se s nimi dalo volně obchodovat po celé EU. Než budou moci výrobci své produkty opatřit označením CE, budou muset prokázat, že jejich výrobky vyhovují stanoveným požadavkům a že jsou dodržena omezení, co se týče organických znečišťujících látek, mikrobiálních kontaminantů a fyzických nečistot. Nová pravidla se budou vztahovat na všechny druhy hnojiv, aby byla zaručena co nejvyšší ochrana půdy. Nařízení zavádí přísné limity pro přítomnost kadmia ve fosforečných hnojivech. Mezní hodnoty budou zpřísněny ze 60 mg/kg na 40 mg/kg po třech letech a na 20 mg/kg
zpět
17
po dvanácti letech, což sníží rizika z hlediska zdraví a životního prostředí. Souvislosti Stávající nařízení o hnojivech z roku 2003 zajišťuje volný pohyb na jednotném trhu především pro konvenční, neorganická hnojiva, která se zpravidla těží v dolech nebo se získávají chemickou cestou. Tyto procesy jsou však energeticky náročné a vzniká při nich velké množství emisí CO 2. Inovativní hnojiva vyráběná z organických materiálů do působnosti dosavadního nařízení o hnojivech nespadají. Jejich přístup na jednotný trh tudíž závisí na vzájemném uznávání mezi členskými státy a kvůli rozdílným národním předpisům je často obtížný. Stávající nařízení o hnojivech navíc neřeší obavy o životní prostředí, jež vyvstávají v souvislosti se znečišťováním půdy, vnitrozemských vod, moří, a v konečném důsledku i potravin. V současné době se rychle rozvíjejí výzkum, inovace a investice, jež přispívají k oběhovému hospodářství tím, že vytvářejí pracovní místa na lokální úrovni a zhodnocují druhotné suroviny, které by se jinak likvidovaly jako odpad. Tržní příležitosti pro podniky vyrábějící organická hnojiva jsou značné. Biologické odpady se dnes recyklují z pouhých 5 %. Pokud by se jich recyklovalo více, mohlo by se podle odhadů nahradit až 30 % neorganických hnojiv. Do EU se v současné době dováží zhruba 6 milionů tun fosfátů ročně, třebaže až 30 % tohoto množství by bylo možné nahra-
Vinařský věstník 3/2016
dit extrakcí z čistírenských kalů, biologicky rozložitelného odpadu, masokostní moučky nebo hnoje. Další kroky Návrh nařízení bude nyní předložen k přijetí Evropskému parlamentu a Radě. Jakmile jej tyto orgány přijmou, bude nařízení přímo použitelné, aniž by bylo nutné je provádět do národního práva, přičemž se počítá s určitým přechodným obdobím, aby se firmy a veřejná správa mohly na tato nová pravidla připravit.
Evropská komise – Tisková zpráva, Brusel 25. února 2016 Požadavek na státní příslušnost notářů: Komise žaluje ČR u Soudního dvora EU Komise žaluje Českou republiku u Soudního dvora EU, protože tato země umožňuje přístup k výkonu povolání notáře pouze svým státním příslušníkům Komise se rozhodla podat na Českou republiku žalobu k Soudnímu dvoru EU, jelikož tato země umožňuje přístup k výkonu povolání notáře v ČR pouze českým státním příslušníkům, a státní příslušníky ostatních členských států z něj tak vylučuje. Dle názoru Komise je taková podmínka státní příslušnosti v rozporu s pravidly o svobodě usazování a nelze ji odůvodnit článkem 51
Smlouvy o fungování EU, který se týká činností spjatých s výkonem veřejné moci. Komise se v této věci již na Evropský soudní dvůr v řadě případů obrátila. ESD dne 24. května 2011 rozhodl, že notáři v Belgii (C-47/08), Francii (C-50/08), Lucembursku (C-51/08), Německu (C54/08), Rakousku (C-53/08) a Řecku (C61/08) veřejnou moc nevykonávají. Dne 1. prosince 2011 Soudní dvůr tento závěr potvrdil, pokud jde o notářskou činnost v Nizozemsku. Soudní dvůr proto rozhodl, že podmínka státní příslušnosti, kterou uvedené země stanovily pro přístup k výkonu povolání notáře, není v souladu s právem EU. Z uvedených rozsudků vyplývá, že musí existovat přímá a specifická spojitost činnosti notáře s výkonem veřejné moci. V reakci na rozhodnutí Soudního dvora tyto členské státy své právní předpisy změnily a diskriminační praktiky ukončily. Dne 10. září 2015 Soudní dvůr rozhodl, že tentýž požadavek uložený v Lotyšsku (C-151/14) je v rozporu s právem EU. Lotyšské právní předpisy byly nedávno změněny v souladu s rozsudkem. Komise má za to, že činnosti vykonávané českými notáři se nijak významně neliší od činností, které Soudní dvůr posuzoval ve výše uvedených případech. Jelikož Česká republika na svém postoji trvá, rozhodla se Komise postoupit věc Soudnímu dvoru EU. Podobnou věc proti Maďarsku Soudní dvůr EU aktuálně projednává. Komise také pozorně sleduje situaci v ostatních členských státech.
zpět
18