Vinařský věstník. Obsah: Informace z dubna. Pro Vinařský fond zpracoval. Z domova 2 Potraviny na pranýři (duben) 11 Ze zahraničí 15

Pro Vinařský fond zpracoval

Obsah:

Informace z dubna

Vinařský věstník

4 2016

Z domova2 Potraviny na pranýři (duben)11 Ze zahraničí15

FOTO: OENOFORUM 2016 - Vyhodnotit 456 vzorků trvalo dva dny

1

Z domova Metodika k provádění nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění pozdějších předpisů pro rok 2016 Trvalá kultura vinice (§ 16 NV 76) Předmět dotace Předmětem dotace je zemědělská půda obhospodařovaná v režimu přechodného období nebo certifikovaném EZ s druhem zemědělské kultury vinice . Tato kultura musí být evidována v LPIS jako „V“ . Sazba dotace V rámci přechodu na ekologickou produkci 900 EUR/ha vinice V rámci ekologické produkce 845 EUR/ha vinice: Podmínka č. 1 Žadatel pěstuje na DPB révu vinnou alespoň v minimální hustotě výsadby 1800 ks životaschopných jedinců na 1 hektar vinice, a to v období ode dne podání žádosti o dotaci do 31 . prosince příslušného kalendářního roku. Sankce Dotace se v příslušném kalendářním roce na daný DPB s druhem zemědělské kultury vinice neposkytne a plocha DPB se započítá do tzv . předeklarace. Podmínka č. 2 Žadatel provádí každoročně na celé výměře daného DPB, na který v daném kalendářním roce žádá o dotaci, prosvětlení révy vinné odstraňováním zálistků nebo části listové plochy v zóně hroznů od 1 . června do 30 . září příslušného kalendářního roku . Sankce Při porušení této podmínky je žadateli snížena dotace o 25 % na všechny deklarované DPB s kulturou vinice v daném roce, kdy došlo k porušení této podmínky. Podmínka č. 3 Žadatel zajistí, aby se nejméně v každém druhém meziřadí nacházel nejpozději do 24 měsíců od výsadby vinice souvislý bylinný pokryv . Sankce Při porušení této podmínky je žadateli snížena dotace o 25 % na všechny deklarované DPB s kulturou vinice v daném roce, kdy došlo k porušení této podmínky. Podmínka č. 4 Žadatel provede nejpozději do 15 . srpna příslušného kalendářního roku mechanickou údržbu (tj . může být provedena seč, mulčování, vá-

Vinařský věstník 4/2016

lení nebo lámání) meziřadí a manipulačního prostoru vinice. Sankce Při porušení této podmínky je žadateli snížena dotace o 10 % na všechny deklarované DPB s kulturou vinice v daném roce, kdy došlo k porušení této podmínky. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ

Zemědělci, zpracovatelé a lesní hospodáři už žádají o úvěry, jistinu si mohou snížit až o 15 tisíc eur 8. 4. 2016 – Zemědělci, zpracovatelé a lesní hospodáři už od tohoto týdne žádají o půjčky na investice do strojů i na samotný provoz svého podnikání. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) zahájil příjem žádostí v rámci nových programů Investiční úvěry a Provozní úvěry. První kolo příjmu žádostí potrvá do 31. 12. 2016. Možnost čerpat investiční nebo provozní úvěr od PGRLF získávají podnikatelé, kteří se zabývají zemědělskou prvovýrobou, zpracováním zemědělských produktů, lesním hospodářstvím a zpracováním dřeva. „Posilujeme roli PGRLF jako finanční servisní organizace. Hodláme podpořit zemědělce a podnikatele v lesním hospodářství, aby investovali i v případech, kdy se jim vynaložené peníze vrací třeba až po několika letech,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Ministerstvo zemědělství chce úvěry povzbudit především oblast tuzemské živočišné výroby či pěstování ovoce, zeleniny, brambor nebo chmele. Cílem je změnit dosavadní trend, kdy se do Česka dováží stále více potravin ze zahraničí. Poskytnutý úvěr nemá sloužit k nákupu nemovitého majetku. Maximální doba splatnosti úvěru na investice činí patnáct let, v případě provozního financování to mohou být až dva roky. Výše investičního úvěru se může pohybovat v rozpětí od 100 tisíc do 10 milionů korun. Rozpětí pro provozní úvěr činí 100 tisíc až 2 miliony korun.

Čerpání úvěru bude pro podnikatele atraktivnější díky možnosti odkladu první splátky jistiny - v případě investičního úvěru až o jeden rok, v případě provozního úvěru až o šest měsíců. V rámci uvedených programů může klient žádat také o snížení jistiny úvěru, a to v takzvaném režimu de minimis podle pravidel Evropské unie – jistinu je tak možné snížit maximálně o 15 tisíc eur (podle kurzu na začátku dubna 2016 zhruba 400 tisíc korun). Žádat o úvěr mohou také vlastníci nebo nájemci lesa z řad podnikatelů, obcí či dobrovolných svazků obcí, hospodařící podle schváleného lesního hospodářského plánu či lesní hospodářské osnovy. Možnost získat úvěr v oblasti lesního hospodářství nebo zpracování dřeva je otevřena také pro malé a střední podniky, stejně jako pro podnikatele, kteří jsou příspěvkovou organizací obce, či pro právnické osoby, jejichž zakladatelem je obec. Žádosti jsou přijímané od 4. 4. 2016 prostřednictvím příslušného pracoviště Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), přímo na PGRLF nebo s využitím elektronického podání. Pokyny k programům Investiční úvěry a Provozní úvěry, stejně jako formuláře ke stažení, jsou k dispozici na internetových stránkách www.pgrlf.cz. TISKOVÉ ODDĚLENÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ

SZIF začíná přijímat Jednotné žádosti 2016 Praha, 8. dubna 2016 – Ode dneška mohou zemědělci podávat Jednotnou žádost pro rok 2016. Start příjmu žádostí se zatím nebude týkat dotačních titulů souvisejících s chovem hospodářských zvířat, jejich příjem bude možný od 15. dubna. Řádný termín pro podávání Jednotné žádosti 2016 je do 16. května 2016. Z aktivit SZIF zaujímají platby, o které se žádá prostřednictvím Jednotné žádosti, největší podíl v objemu vyplácených finančních prostředků.

zpět

2

Podmínkou pro získání dotace je, aby byl žadatel zemědělským podnikatelem, aktivním zemědělcem a obhospodařoval půdu, která je na něho evidovaná v registru zemědělské půdy LPIS. Od 8. dubna je možné podávat žádosti na následující opatření: • Jednotná platba na plochu (SAPS) • Platba pro mladé zemědělce • Platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostřední (greening) • Přechodné vnitrostátní podpory Platba na zemědělskou půdu Platba na chmel Platba na brambory pro výrobu škrobu Platba na přežvýkavce Platba na chov ovcí, popřípadě chov koz Platba na chov krav bez tržní produkce mléka • • • • •

Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (lfa) Platby v rámci sítě natura 2000 na zemědělské půdě Agroenvironmentální opatření Agroenvironmentálně-klimatická opatření Ekologické zemědělství

Od 15. dubna bude možné podávat žádost na všechna opatření Jednotné žádosti. Také v letošním roce organizuje SZIF v první polovině dubna veřejné semináře, které zemědělce seznamují s jednotlivými dotačními tituly v rámci Jednotné žádosti 2016, zaměřují se na novinky oproti předchozím letům, předávání zkušeností z administrace žádostí a upozorní také na časté chyby ze strany žadatelů. Podávání žádostí končí 16. května, žadatel má ještě po tomto termínu 25denní lhůtu na pozdní podání, které je však již spojeno se sankcí ve výši 1 % za každý pracovní den. Možnosti podávání Jednotné žádosti jsou následující: 1. Elektronickou cestou: a) přes Portál farmáře SZIF, b) datovou schránkou žadatele, c) prostřednictvím elektronické podatelny SZIF 2. Osobně na příslušném Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽL) 3. Poštou na příslušné OPŽL Rádi bychom žadatele informovali, že jsme v rámci zkvalitňování služeb roz-


šířili technickou a metodickou podporu našim uživatelům prostřednictvím telefonního čísla 222 871 871. Klientům, kteří se dovolají na uvedené telefonní číslo, bude nabídnut hlasový rozcestník s předvolbami: 1. Jednotná žádost – metodický problém 2. Jednotná žádost – technický problém 3. Problém s přístupem do Portálu farmáře a jiných aplikací 4. Ostatní technické problémy 5. Ostatní dotazy Na základě uvedených předvoleb budou žadatelé přepojování buď na pracovnice informační linky SZIF, nebo pracovníky technické podpory. Zároveň dojde od 11. 4. 2016 k prodloužení provozní doby infolinky a technické podpory SZIF. Metodickou podporu poskytujeme v době od pondělí do pátku, v čase od 8 do 18 hodin, ohledně technické podpory pak mohou žadatelé telefonovat ve všední dny od 7 – 19 hodin. Záznamová služba je v provozu o víkendech a v pracovních dnech od 19 – 7 hodin. VLADIMÍRA NOVÁKOVÁ; TISKOVÁ MLUVČÍ SZIF

Zpřesnění Pravidel pro operaci 6.1.1 Zahájení činnosti mladých zemědělců a 16.2.1 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií v zemědělské prvovýrobě 7. 4. 2016 - Dne 7. 4. 2016 schválil ministr zemědělství Ing. Marian Jurečka zpřesnění Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2014-2020 (dále jen „Pravidla“) pro 2. kolo příjmu žádostí. Zpřesnění se týká Specifických podmínek Pravidel pro operaci 6.1.1 Zahájení činnosti mladých zemědělců a 16.2.1 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií v zemědělské prvovýrobě. Konkrétně byly upraveny následující podmínky Pravidel. 1. Specifické podmínky Pravidel pro operaci 6.1.1 Zahájení činnosti mladých zemědělců Kapitola 3 Definice žadatele/příjemce dotace Definice žadatele/příjemce dotace byla upravena tak, aby byli způsobilými žadateli také ti, kteří zahájili zemědělskou činnost v termínu 24 měsíců před podáním Žádosti o dotaci, ale změnili svůj právní status z fyzické osoby na

právnickou osobu či naopak, nebo ve stanovené lhůtě působili v jiné právnické osobě provozující zemědělskou výrobu. Nové znění příslušné podmínky je tedy následující: „V případě fyzické osoby se jedná o osobu, která není evidována déle než 24 měsíců před podáním Žádosti o dotaci v Evidenci zemědělského podnikatele, a zároveň mohla plnit funkci statutárního orgánu právnické osoby provozující zemědělskou výrobu, a to pouze v období 24 měsíců bezprostředně před datem podání Žádosti o dotaci“ „V případě právnické osoby se jedná o subjekt, který je řízen fyzickou osobou, která plní jako jediná funkci statutárního orgánu a podílí se na základním kapitálu ze 100 % a v minulosti mohla plnit funkci statutárního orgánu pouze v období 24 měsíců bezprostředně před datem podání Žádosti o dotaci a zároveň v období 24 měsíců bezprostředně před podáním Žádosti o dotaci mohla plnit funkci statutárního orgánu jiné právnické osoby provozující zemědělskou výrobu či být v tomto období evidována v Evidenci zemědělského podnikatele jako fyzická osoba“ Kapitola 5: Výdaje, které mohou být obsahem podnikatelského plánu Položka „nákup zemědělských nemovitostí“ byla upřesněna doplněním závorky (včetně zemědělské půdy) Kapitola 7: Další podmínky Došlo k formálnímu upřesnění podmínky bodu 21 „Pokud žadatel v rámci dotace poskytnuté prostřednictvím operace 6.1.1 realizuje výdaje na pořízení nemovitostí, může jejich výše dosahovat maximálně 45 % částky podpory; C“. Termín pořízení nemovitostí byl nahrazen za nákup nemovitostí. Stejná formální úprava byla provedena také ve vysvětlivce preferenčního kritéria č. 6. Kapitola 8: Seznam předkládaných příloh, písm. b) Povinné přílohy předkládané při podání Žádosti o dotaci; C Byla doplněna nová povinná příloha Formulář pro stanovení minimální a maximální hodnoty standardní produkce. Preferenční kritérium č. 9 Vysvětlivka preferenčního kritéria byla upravena tak, aby žadatelé, kteří pro svou živočišnou výrobu využívají trvalé travní porosty nebo pěstují komodity za účelem zkrmení ve vlastním

zpět

3

podniku, mohli v rámci Formuláře pro výpočet standardní produkce i v období od data předložení Žádosti o platbu do konce realizace podnikatelského plánu kombinovat citlivé komodity s jinými položkami. Tuto možnost budou mít také žadatelé zabývající se pěstováním brambor. Konkrétní úprava vysvětlivky daného kritéria je následující: „Nárok na body bude ověřen na základě předloženého formuláře pro stanovení minimální a maximální hodnoty standardní produkce, kde žadatel/příjemce dotace nebude mít od data předložení Žádosti o platbu do konce realizace podnikatelského plánu zahrnuty následující položky: pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice na zrno, ostatní obiloviny, cukrovka, krmné okopaniny, řepka a řepice, slunečnice, sója, lněné semeno, ostatní olejniny, len, konopí, technické plodiny jinde neuvedené, pícniny, osivo a sadba plodin na orné půdě, ostatní plodiny na orné půdě, půda ležící ladem bez dotací, trvalé louky a pastviny s výjimkou extenzivních, extenzivní pastviny, lesní školky, ostatní trvalé kultury. To neplatí pro žadatele/příjemce dotace, kteří využívají trvalé travní porosty nebo pěstují komodity, určené jako zdroj vlastních krmiv, výhradně pro svou živočišnou produkci, a to za předpokladu, že z této rostlinné produkce nebudou žadatelé/ příjemci dotace vykazovat žádné tržby. Výjimka platí rovněž pro pěstitele brambor, kteří mohou v rámci podnikatelského plánu kombinovat i ostatní položky, za předpokladu, že brambory budou v podnikatelském plánu figurovat každý rok.“ 2. Specifické podmínky Pravidel pro operaci 16.2.1 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií v zemědělské prvovýrobě Kapitola 3 Definice žadatele/příjemce dotace Definice žadatele/příjemce dotace byla upravena tak, aby v případě žadatele/příjemce dotace dle písm. b) „uskupení minimálně dvou subjektů“ s výzkumnou institucí mohla kromě zemědělského podnikatele spolupracovat také skupina zemědělců. Nové znění písm. b) v dané kapitole je následující: „Uskupení minimálně dvou subjektů, kdy minimálně jeden subjekt splňuje definici příjemce dotace tzn. jedná se o zemědělského podnikatele (fyzická


nebo právnická osoba), který hodlá podnikat v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dle Evidence zemědělského podnikatele) nebo o skupinu zemědělců, tj. podnikatelský subjekt, který je výhradně vlastněn zemědělskými prvovýrobci a předmětem jeho činnosti je poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělské výrobě, a minimálně jeden subjekt z uskupení je výzkumnou institucí definovanou v kapitole 7, bodu 8. Uskupení žádá o podporu prostřednictvím zemědělského podnikatele nebo skupiny zemědělců.“ Aktuální znění Specifických podmínek Pravidel pro obě operace je k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese Ministerstva zemědělství www. eagri.cz/prv a v příloze níže. ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

V roce 2015 získalo 992 pěstitelů révy jednotnou platbu na plochu, celkem na 14.161 ha vinic. Dále bylo podpořeno 3.890 mladých zemědělců pracujících na výměře 77.650 ha. ZDROJ: MZE; VÝROČNÍ ZPRÁVA PŘÍMÝCH PLATEB 2015

Výzva pro členy PK ČR V souvislosti s novelou ZVTS ve spojení se zveřejněným výkladovým stanoviskem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novele, doporučuje PK ČR svým členům dbát ostražitosti před nekalými praktikami obchodních řetězců, které se v praxi objevují v souvislosti s aktuálně probíhající povinnou re-negociací uzavřených smluv. V této souvislosti zdůrazňujeme následující část výkladového stanoviska úřadu: „ Za důležité považuje úřad i to, že nelze na faktuře za dodávku zboží směšovat cenu za zboží a cenu za poskytnuté služby (např. marketingová podpora, poplatky za letáky, poplatek za druhotné vystavení apod.). Takový postup by vedl k net ransparentnosti cenových podmínek a byl by považován za porušení zákona. Podmínkou poskytnutí služeb je popis a přesné vymezení poskytované

služby. “ . Odměnu za fakticky poskytované služby tedy nelze „ukrývat“ ve sjednané ceně za potraviny. PK ČR je, ve spolupráci s advokátní kanceláří CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., připravena shromažďovat, zpracovávat a u Úřadu uplatňovat anonymizované podněty týkající se porušování zákona. V případě Vaší potřeby je uvedená advokátní kancelář rovněž připravena poskytnout Vám přímou právní podporu i při vyjednávacím procesu. O případných porušeních zákona, prosím, informujte za PK ČR Mgr. Chýlkovou na [email protected]. Jurečka vyšle do světa další agrární diplomaty, mají zemědělcům zajistit vstup na trhy v Japonsku či Nigérii Ministr zemědělství se rozhoduje, do jakých zemí pošle nové agrární diplomaty. Cílem zemědělských diplomatů je usnadnit zahraniční obchod zejména pro české potravinářské firmy. Ve hře jsou země jako USA, Japonsko, Nigérie nebo Turecko. Čeští potravináři a zemědělci by mohli mít usnadněný vstup na některé zahraniční trhy. K novým obchodům jim mají pomoci agrární diplomaté, kteří v cizině vyjednávají za tuzemské podniky. K již stávajícím čtyřem zástupcům velmi brzy přibudou další tři. Tito vyslanci ministerstva zemědělství se kromě prodeje potravin a surovin zaměří i na byznys v oblasti výrobních a zpracovatelských technologií. Ministr zemědělství Marian Jurečka se stále rozhoduje, do jakých zemí své zástupce pošle. Mezi vytipované destinace patří USA, Japonsko, Nigérie, Turecko a Ukrajina. "Pokud chceme v některých zemích posílit agrární export, tak potřebujeme specifického diplomata, který má určité znalosti," vysvětluje. Například od amerického trhu si ministerstvo slibuje odbyt u bio produktů, zdravé výživy nebo košer potravin. "Pro segment trhu s biopotravinami může být taková podpora stimulem, který oceníme až v budoucnu," tvrdí Kateřina Nesrstová, mluvčí svazu ekologických zemědělců ProBio. Plusem u Japonska má být nízká soběstačnost a bohaté domácnosti. Nigérie podle analýzy ministerstva představuje jeden z nejdynamičtějších trhů a vstupenku do regionu. "Subsaharská Afrika a Nigérie jsou velmi zajímavé zejména pro pekárny a sýrárny a také pro výrobce zemědělské techniky," hodnotí mluvčí státní Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Hana Hikelová. Agrárních diplomatů má být

zpět

4

zatím sedm. Export chce ministr podporovat také zřízením dalších vyslanců, kteří by neměli status diplomata, ale spíše obchodního zástupce Česka v dané zemi. "V Kazachstánu a Gruzii už máme vytipované lidi a řešíme s nimi smlouvu," říká Jurečka. Začátkem roku už ministerstvo poslalo za hranice čtyři vyslance – do Číny, Saúdské Arábie, Srbska a Ruska. "Diplomaté zahájili řešení prvních případů vývozu českých společností," uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Stávající výběr zemí, i těch nově uvažovaných, ale úplně nekopíruje názory některých českých zemědělců. "Z exportních trhů by pro nás měly být prioritou okolní země, tedy Slovensko, Polsko, Maďarsko nebo Německo, a samozřejmě EU. Ze třetích zemí jsou to pak určitě ostatní země východní Evropy a Asie, Blízký a Střední východ," uvádí prezident Agrární a Potravinářské komory Miroslav Toman. Jiní zase uvažují o samotném smyslu agrárních diplomatů. "Agrární diplomaté mohli fungovat kdysi, ale v dnešním globálním světě mohou dělat firmy obchody efektivněji samotné," tvrdí předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. V zahraničí je především zájem o firmy, které umí vyrobit zařízení pro pekárny, pivovary, minipivovary, mlékárny a výrobu sýrů. Z komodit se jedná třeba o sušené mléko, slad či pšenici. Například státní EGAP podpořila za posledních deset let vývoz za více než 22 miliard korun.

posilují na úkor právnických osob. Podle Stehlíka se také vzhledem ke konjunktuře posledních let podařilo vyřešit v oboru problém s neochotou mladší generace podnikat v zemědělství. Kolem 70 až 80 procent půdy mají ale zemědělci pronajaté. Cena za pronájmy však v posledních letech roste. Nyní proto mají velký zájem půdu kupovat. „Za pět šest let už tady ta možnost být nemusí. Půda se stala nástrojem konkurenčního boje mezi zemědělci,“ uvedl Stehlík. Pomohly by dlouhodobé úvěry? Asociace se chce letos více věnovat vodě v zemědělském hospodaření, také v souvislosti se suchem, které ČR zasáhlo loni. Podle Stehlíka nejde o nové téma, ale kvůli velkým suchům na něj začalo slyšet více lidí včetně vlády. „Je velký prostor ve způsobu obdělávání půdy,“ uvedl Stehlík. Zmínil přitom přínos rodinných farem, které podle něj hospodaří s půdní vláhou lépe než velké firmy. Stehlík se domnívá, že stát by měl podpořit obnovování rybníků a mokřadů. Sedláci k tomu mají podle něj sami o sobě motivaci. Zmínil například jižní Moravu, kde bylo v minulosti velké množství rybníků, podobně jako v jižních Čechách. Velkoprodukce cukrové řepy to ale v 19. století změnila. Podle Stehlíka by malým sedlákům pomohla podpora státu prostřednictvím dlouhodobých úvěrů. ZDROJ: E15.CZ, AUTOR: ČTK, 4. 4. 2016

ZDROJ: IHNED.CZ; AUTOR: KATEŘINA ADAMCOVÁ; 30. 3. 2016

Půda neustále zdražuje, stala se nástrojem konkurenčního boje Orná půda v České republice stále zdražuje. Ročně je to asi o deset až 15 procent. Pro rodinné farmy je tak v posledních letech její koupě hůře dostupná, řekl předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. Od vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004 půda zdražila skoro o sto procent. Dnes stojí metr čtvereční od devíti do 20 korun podle úrodnosti a lokality. „Půda je jednou z nejvíce rostoucích akvizic,“ uvedl Stehlík. Malí zemědělci mají podle něj o vlastní půdu značný zájem. V posledních letech obhospodařují kolem 60 procent orné půdy. Zbytek mají v držení akciové společnosti a zemědělská družstva. Menší vlastníci přitom spíše


Obchod za 100 milionů. Pro vinaře z Břeclavska je čínský trh velká příležitost Břeclavsko – Vinařům z Břeclavska se zase o něco více otevřely dveře na čínský trh. Zájem z asijské země však míří také do dalších odvětví. Vyslechl si otázku týkající se možností vinařů z Břeclavska na trhu v Číně a řekl: „Z ekonomického pohledu jde o velkou příležitost." Velkobílovický vinař Čeněk Osička působil v asijské zemi tři roky, nyní tam vína dodává. Výhod vidí více: ve srovnání s domácím prostředím až dvojnásobné ceny za láhev, levnější doprava a obrovský trh. „Převládá názor, že nás Čína vínem zaplaví. Podle mě to bude naopak, v tomto soběstační nebudou," je přesvědčený Osička. Možnosti se nyní otevřely i pro další výrobce z Břeclavska. Stalo se tak při návštěvě čínské delegace v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem na Pražském hradě. Díky nové spoluprá-

ci jihomoravských vinařů s Číňany má do asijské země zamířit víno v hodnotě sto milionů korun. Firma z Pekingu se k tomu podle hejtmana Michala Haška zavázala v příštích třech letech. Hašek podepsal smlouvu jako předseda rady Vinařského fondu. Ten bude v roli doporučovatele, byznys už je na vzájemné dohodě firem. Na vývozu vín do Asie se podílí Mikulovan Michal Solařík. Zboží směřuje zejména do Jižní Koreje, zájem o Čínu ale nepopírá. „Je to spíše pro vinaře, kteří se na něco specializují. Na masové pokrytí jsou hlavně Španělé, Italové nebo Jižní Amerika, kde se víno vyrábí v obrovském množství," zmínil Solařík. Podle Osičky je nutné počítat například s odlišnou poptávkou, než jaká je běžná v Evropě; Číňané upřednostňují především vína sladká. Vliv také na LVA Nejde o jedinou jihomoravskou spolupráci s Čínou. Zatímco víno nově ve větší míře zamíří na východ, obráceným směrem doputoval projekt na výstavbu obřích lázní. Stát budou u Pasohlávek, jejich hodnota je kolem dvou miliard korun. Tamní starostka Martina Dominová považuje projekt mimo jiné za výraznou šanci k vylepšení obecního rozpočtu. „Očekávám, že s rozvojem služeb, které lázeňští hosté budou poptávat, by do budoucna mohly být příjmem do rozpočtu například z daní. Počítáme i s nárůstem obyvatel, kteří by se sem mohli přestěhovat za prací v lázních," reagovala Dominová. Dopady na Břeclavsko může mít i další megalomanský projekt, jenž má zastání u prezidenta Miloše Zemana, a podle informací Deníku Rovnost je i v zájmu Číny. Řeč je o plavebním kanálu Dunaj-Odra-Labe, jenž by se dotkl řeky Moravy. Vliv by měl mít třeba také na návštěvnost Lednicko-valtického areálu. Nad čínskou podporou projektu se vznášel otazník. Už před návštěvou čínské delegace ale ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček uvedl, že se o technické parametry vodního díla zajímala společnost, která postavila obří přehradu Tři soutěsky na řece Jang-c'ťiang. Jako o první etapě středoevropského kanálu se spekuluje o úseku od Dunaje do Hodonína, a to včetně překladiště v tamní části Nesyt. „Mám informaci, že by se o něj měl zajímat i čínský prezident," sdělil před návštěvou Si Ťin-pchinga hodonínský starosta Milan Lúčka. ZDROJ: DENÍK.CZ; AUTOR: LUKÁŠ IVÁNEK; 31. 3. 2016

zpět

5

V Praze jednali ministři zemědělství Visegrádské skupiny 29. 4. 2016 – Aktuální situace na trhu s mlékem a vepřovým masem, dvojí kvalita potravin v zemích Evropské unie a negativní dopady na rybolov způsobené kormorány. Nad těmito tématy debatovali dnes v Černínském paláci v Praze zástupci resortu zemědělství zemí Visegrádské čtyřky spolu s představiteli Bulharska, Rumunska, Slovinska a Rakouska. Zástupci Visegrádské skupiny a dalších čtyř zemí považují za kritickou především situaci na komoditních trzích. V odvětvích mléka a vepřového masa dochází k dlouhodobému tlaku na snižování ceny. „Řada našich zemědělců se pohybuje pod výrobními náklady a někteří dokonce zvažují ukončení živočišné výroby. I proto žádáme pro producenty v tomto sektoru další mimořádnou kompenzaci minimálně ve stejné výši, jako v loňském roce,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Zástupci resortu zemědělství jednali rovněž o dlouhodobém poklesu cen v sektoru cukru nebo dvojí kvalitě potravin na společném trhu EU. Z testů totiž vyplynulo, že nadnárodní společnosti na trh umisťují výrobky ve stejných obalech a pod stejnou obchodní značkou, ovšem v rozdílné kvalitě či množství. „V důsledku může jít o klamání části spotřebitelů, když v určitých zemích lze pod stejnou značkou koupit pouze výrobky s nižší kvalitou, navíc často za vyšší cenu. V případech, kdy jsou pro určitý okruh zákazníků nahrazovány hodnotnější suroviny méně hodnotnými, případně je obsažen rozdílný poměr použitých složek, hovoříme možná již o falšování potravin. Rád bych proto inicioval otevření této problematiky na Radě EU,“ uvedl ministr Jurečka. Třetím velkým tématem jednání zemí V4+4 byly možnosti snížení negativních dopadů způsobených kormorány na produkci rybolovu. Populace kormoránů totiž v posledních letech mnohonásobně narostla a decimuje povrchové vody. „Jde o celoevropský problém, o kterém je třeba diskutovat na nejvyšší úrovni. Je nutné zavést taková regulační opatření, která umožní dlouhodobě udržovat stavy kormoránů v únosných mezích,“ řekl ministr Jurečka. V závěru jednání podepsali zástupci všech osmi zúčastněných zemí společné prohlášení, které ministr Jurečka před-


staví na zasedání Rady EU. Požadují v něm například spuštění další dočasné cílené podpory pro producenty v živočišném sektoru nebo zvýšení referenčních prahů a úpravu intervenčních cen u některých mléčných produktů.

ZDROJ: HALÓ NOVINY, AUTOR: ICI, 5. 4. 2016

k podpoře rozšíření ploch vinic pro období před vstupem České republiky do Evropské unie. Přijatá strategie přispěla s finančními podporami k nárůstu původních ploch vinic z 10 679 na 17 463 hektarů plodných vinic v současném období. Na plochách vinic hospodaří přibližně 18,5 tisíce pěstitelů. Průměrný výnos na vinicích je dlouhodobě okolo pěti tun na hektar s variabilitou produkce vína okolo 50 milionů litrů ročně. Produkční potenciál je však v České republice větší. V České republice převažuje produkce vína v režimech s CHOP (chráněné označení původu) a vína CHZO (chráněné zeměpisné označení). Současně s produkcí hroznů v České republice se postupně zvyšovala od roku 1993 i konzumace vína. Z původních 12 litrů na současných 20 litrů na osobu ročně. Vlivem vhodné propagace konzumace vína a pozitivních zdravotních vlivů ve spojení s gastronomickými zážitky, nemají domácí producenti vína problém s prodejem vlastní produkce pod značkou Vína z Moravy, vína z Čech, která však pokrývá potřebu pouze z 25 až 30 procent. Zbývající poptávka vytváří prostor pro obchodní i jiné producentské aktivity, které nabývají až nelegálního charakteru a parazitují na dobrém jménu domácí produkce. Vlivem podnikatelských aktivit a působením strategických rozhodnutí všech účastníků na trhu s vínem se tak vytvořila situace, kterou lze nazvat jako český paradox. Kvalitní domácí produkce vína podpořila růst rozumné konzumace vína, ale současně vyvolala poptávku, kterou nelze z domácí produkce hroznů ani vína uspokojit. Tento prostor je některými účastníky na trhu s vínem využíván k nevhodným obchodním praktikám. Rostoucí popularitu vína zneužívají nepoctiví obchodníci. Mnohdy také víno nejasného původu vydávají za tuzemský produkt. K zabránění těchto praktik se hledá inspirace v legislativě a přístupech k prodeji a ochraně vlastní produkce v jiných státech Evropské unie. Řešením by mohlo být do určité míry zvyšování výnosů hroznů ze zahuštěných restrukturalizovaných vinic a rozšíření ploch vinic v rámci historických znalostí o dřívějších viničních tratích.

Praktiky prodeje vína Na podporu vinařství byla v nedávné minulosti přijata strategická rozhodnutí

Německé předpisy V uplynulém roce 2015 byla vypracována pro Svaz vinařů ČR studie kolektivem autorů, jejímž cílem bylo zjištění přístupů k omezení nevhodných praktik, nebo naopak praktik podporujících

TISKOVÉ ODDĚLENÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ

Zemědělci nehodlají být rukojmím politiků Agrární komora ČR bude apelovat na představitele Evropské unie, aby začali s Ruskem jednat o perspektivním ukončení sankcí, uvedl v neděli na sněmu komory v Brně její prezident Miroslav Toman. Komora chystá s kolegy z visegrádské čtyřky společnou výzvu. Zemědělství by se podle prezidenta komory nemělo stát rukojmím v politických přestřelkách. »Zemědělci neprodávají zbraně, ale potraviny,« řekl Toman. Když jde o zemědělství, nemělo by se podle něj řešit, »kdo a kde jakou vlajku vyvěšuje«. Když Evropská komise zemědělcům nevyhoví, budou požadovat další kompenzace, zdůraznil Toman. Omezením dovozu Moskva odpověděla na unijní sankce spuštěné vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi. Problémy teď mají zejména producenti mléka a vepřového masa, kde nadvýroba stlačuje cenu. Evropská komise loni v září představila balík opatření za půl miliardy eur, která měla trh stabilizovat. Patří mezi ně výkupy a skladování nadprodukce či podpora vývozu. Podle Tomana jsou ale dopady na evropské zemědělce mnohem vyšší. Za nedostatečné také sněm Agrární komory označil schválené kompenzace škod způsobených loňským suchem. Zemědělci nesouhlasí ani s krácením peněz pro velké podniky v případě, že celkové nároky přesáhnou 600 milionů korun, což je částka, kterou ve středu odsouhlasila vláda. Podle Tomana loňské sucho způsobilo zemědělcům škody za tři miliardy korun. Zemědělci si také stěžují na to, jak dlouho musejí na kompenzace čekat. Kolegové v Polsku již peníze dostali v září loňského roku.

zpět

6

prodej sudového vína a dovozu vína ve vybraných evropských státech Evropské unie. Při pohledu do zahraničí bylo zjištěno, že například v Německu dovoz vína za účelem osobní spotřeby, pokud jde o osobní spotřebu do 90 litrů, není omezen a není jej tedy nutno prokazovat. V případě dovozu za účelem obchodu z členského státu EU, kde není spotřební daň na víno zavedena, lze použít zjednodušený průvodní doklad. Pokud v členském státě, odkud je víno dovezeno, podléhá tento produkt spotřební dani, lze použít systém EMCS (Excise Movement and Control Systém – Systém pro sledování a kontrolu výrobků), ovšem záleží na nařízeních státu, ze kterého je dovoz uskutečněn, některé státy mají totiž použití EMCS jako podmínku. V případě dovozu do Německa ze třetích zemí, tedy mimo EU, osoba vyvážející nebo dovážející víno do, či z těchto zemí musí respektovat patřičné celní předpisy. To platí zejména, pokud jde o výpočet částky dovozního cla, dovozní omezení a zákazy, předložená osvědčení a vývozní předpisy. Prodej sudového vína koncovému zákazníkovi v Německu není obvyklý. Existují ovšem obchody, které svým zákazníkům nabízejí libovolné množství vína, nikoliv však přímo ze sudu. Většina obchodníků prodává výhradně lahvové víno, popřípadě, pokud se jedná o tzv. Wein vom Fass, je prodáváno v balení bag in box. V případě, že je ve vinárnách, vinotékách, restauracích či na festivalech podáváno víno z otevřeného výčepu, jde i zde zpravidla o nalévání z lahve a tyto osoby se při tom musí řídit nařízením Evropského parlamentu a Rady EU. Sudové víno je obvykle prodáváno od vinařů do sklepních zařízení pomocí prostředníků mezi vinaři a vinárnami. V takovém případě je používán průvodní list, který kromě jiného dokumentuje původ a množství vína. Vše je doprovázeno velmi přísnými kontrolami a tvrdými sankcemi. Pro prodej vína přímo u vinaře, i když se jedná o velmi malé vinařství, neexistují v Německu žádná zvláštní nařízení. Jeden vinař může po sedm dní v týdnu v jakoukoliv dobu vydávat víno zákazníkům. Neplatí zde ani omezení týkající se prodejní doby. Musí ovšem vést účetnictví, a to kvůli právní a daňové průkaznosti. Zde zapisuje veškeré prodeje s adresami zákazníků, datem a prodanými víny s jejich označením a uvedeným množstvím. Vína, která prodává, musí být označena stejně jako při prodeji v maloobchodě.


Rakouská legislativa V Rakousku legislativa vychází ze směrnic EU. Dovoz vína z členských zemí Evropské unie je stejně jako v České republice možný buď v režimu volného oběhu, nebo v režimu podmíněného osvobození od daně. V Rakousku je možné systém EMCS použít pro dovoz vína a to i přes to, že v obou zemích je spotřební daň na tichá vína nulová. Z hlediska daňové evidence musejí vinaři podávat přiznání ke spotřební dani a tedy použití systému EMCS je možné. Pro využití systému EMCS musí vinař požádat na místně příslušném celním úřadu o udělení osvědčení o evidenci oprávněného příjemce k opětovnému přijímání zboží v režimu podmíněného osvobození od daně. Získá evidenční číslo příjemce, které používá v rámci systému EMCS. Náročné je to z hlediska evidence a hlášení, kdy vinař musí každý měsíc, i v těch měsících, kdy nic nedováží, podávat hlášení. Dovoz je lépe kontrolovatelný, protože se sleduje v krátkém časovém období přijetí zboží do daňového skladu v zemi příjemce a není tedy možné dovézt zboží v rámci jednoho dokladu vícekrát. Druhá možnost dovozu zboží je v režimu volného daňového oběhu. Vinař musí být registrovaný jako plátce daně a k převozu vína stačí zjednodušený průvodní doklad. Rakouský vinař musí ještě po dovozu provést hlášení. Prodej čepovaného vína je v Rakousku velmi omezený. Hlavní podíl prodejů vína tzv. ze dvora tvoří víno lahvové. Dolnorakouský zákon se týká prodeje rozlévaného vína v tzv. Buschenschank – v hostincích, tavernách a také tzv. Heuriger. Zákon je velmi restriktivní. Podle jmenovitého paragrafu může tento podnik provozovat pouze vlastník vinice nebo sadu. Z nápojů obsahujících alkohol je zde možno prodávat pouze víno, burčák, hroznovou šťávu, mošt, ovocné víno a pálenky vypálené vlastníkem sadu nebo vinice. Všechny rozlévané produkty musí být, až na drobné výjimky, vyprodukované v Dolním Rakousku. Zákon dále stanovuje, jaké bezpečnostní požadavky musí Heuriger a další splňovat. Podle uvedeného zákona může být Heuriger provozován bez přerušení maximálně tři měsíce. Před znovuotevřením ve stejné obci musí být Heuriger minimálně čtyři týdny zavřený. Obec může v tomto případě udělit výjimku s ohledem na některé slavnosti a turistický ruch v oblasti. Dále zákon stanovuje, co musí žadatel o otevření Heuriger u obce splnit a jaké informace má obsahovat žádost.

Ve Francii je prodej sudového vína vymezen mezioborovými sdruženími (producenti vína, obchodníci s vínem, zprostředkovatelé, družstva), která stanovují rámec kupní smlouvy. Ta je většinou podepsána za pomoci přísežného dohodce a kontrakt je následně zaregistrován mezioborovým sdružením. Při měsíčním výkazu vyskladnění ze sklepa musejí vinaři upřesnit na výstupu číslo smlouvy, aby mezioborové sdružení určilo zdanění s rozdělením podílu daně mezi producentem a které jdou na náklady obchodníka. Tato doba může být specificky upravena podle zvyklostí mezioborového sdružení. Musí být podepisována roční a více roční smlouva obou stran. Ve Francii je také povinnost používat záklopky, které jsou z hlediska daňového evidovaným kolkem a pomáhají sledovat pohyb vína na národním i mezinárodním trhu. Systém sankcí Sankční systém v jednotlivých zemích je odlišný. V Rakousku bylo výkonnou mocí pověřeno Spolkové ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství Rakouské republiky, kontrolní činností byli pověřeni sklepní inspektoři a výzkumné ústavy pro analytickou a senzorickou zkoušku vína. Výrobce je povinen víno k analytické a senzorické zkoušce přihlásit u spolkového výzkumného ústavu a od okamžiku podání není přihlašovatel oprávněn provádět žádné zásahy do vína a to do pěti týdnů od podání. Pokud dojde k neoprávněnému používání státního zkušebního čísla, ministerstvo číslo odejme a jeho zneužití zveřejní. Kontrolní spolkové ústavy vypracovávají osvědčení o celkovém hodnocení vín, kdy výsledkem může být hodnocení pozitivní, negativní nebo negativní s podezřením, že byl porušen vinařský zákon. V takovém případě je odebrán vzorek spolkovým inspektorem sklepního hospodářství. Pokud přezkoušení nedopadne dobře, oznámí vinařský sklepní mistr celý případ soudu, popř. správním orgánům. Ve Spolkové republice Německo existuje obecná úprava správního řízení na dvou úrovních – na spolkové a zemské úrovni. Společným základem pro všechny zemské správní úpravy je spolkový zákon o správním řízení. Z citace německého vinařského zákona vyplývá, že mezi nejčastěji uložené sankce za pochybení v oblasti zpracovávání nebo uvádění do oběhu, dovozu, vývozu, používání, zhodnocování, skladování

zpět

7

nebo přepravování výrobku nebo nápoje, který lze zaměnit s jiným nápojem, nebo jej mísí s jiným nápojem je trest odnětím svobody až na tři roky nebo peněžitý trest. Ve zvláště těžkých případech bude trest odnětí svobody zvýšen na dobu od šesti měsíců do pěti let. Pokud půjde o skutek spočívající v předávání, používání nebo znehodnocování vinných hroznů, hroznového moštu, částečně prokvašeného hroznového moštu, mladého vína v jiném než uvedeném množství, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem. Pokud bude deliktní chování klasifikováno jako přestupek, může být pachatel potrestán pokutou až do výše 50 tisíc eur. Doplňkovou sankcí k trestu odnětí svobody a pokutě může být trest zabrání věci, tedy předmětů, na které se tento trestný čin nebo přestupek vztahují, a předměty, které byly použity nebo určeny k jejich provedení či přípravě. Pokud jde o sankční systém České republiky, lze bohužel konstatovat, že je ve správním právu jako celku značně nepřehledný a roztříštěný stejně tak jako systém norem použitelných pro trestání deliktů v oblasti vinohradnictví a vinařství. Možná je původní příčinou ta skutečnost, že správní právo, jako velmi široké právní odvětví, není kodifikováno, a tedy absentuje společně s jednotnou právní úpravou i jednotná právní úprava zaměřující se na základy správní odpovědnosti a systém ukládání sankcí. Je s podivem, že ve výčtu sankcí ve zvláštních předpisech správního práva, v systému sankcí, zaujímají přední místa pouze peněžité tresty – pokuty. Byť je jejich výše rozdílná, mnohdy až likvidační, bylo by vhodné, aby spektrum sankcí za porušení bylo daleko rozmanitější. Inspiraci je možno nalézt v zákoně č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, kdy sankce spočívající v následném ztížení podnikatelské činnosti, jako například nemožnosti účastnit se veřejných zakázek či koncesních řízení či veřejných soutěží a nemožnost být účastníkem dotační politiky, byť na omezenou dobu, by měly nejen sankční, ale i výchovný aspekt. Pokuty nestačí Pokusy o falšování vína jsou stejně staré jako jeho výroba. Setkáváme se s nimi nejen u drobných vinařů, ale i u velkých vinařských podniků i ve vinařských zemích, jako jsou Francie


nebo Itálie. V paměti odborné i laické veřejnosti je např. skandál s falšováním vína v Rakousku. Dopad této aféry zásadním způsobem ovlivnil rakouskou vinařskou ekonomiku. Miliony lahví vína byly okamžitě staženy z trhu, rakouští vinaři krachovali ve velkém, vývoz se téměř okamžitě zhroutil. Rakouská vína zmizela z důležitých trhů. S rozvojem lidského poznání v oblasti potravinářské chemie během moderní doby pak přicházejí důmyslnější metody falšování vína přidáváním různých aromatizujících látek, kyselin a různých zkvasitelných cukrů z jiných zemědělských plodin. V současnosti je velkým nešvarem nesprávné uvádění geografického původu. Skutečnost dnešních dnů je taková, že se v posledních letech stala jedním z nejvíce falšovaných zemědělských produktů sudová vína, což dokazují právě data Státní zemědělské a potravinářské inspekce. V roce 2014 SZPI zkontrolovala 471 vzorků sudového vína, z čehož 151 vzorků nevyhovovalo. Většinou jde o vína prodávaná v trafikách, večerkách nebo třeba i květinářstvích. A právě takových míst v České republice za poslední dva roky výrazně přibylo. Zjistit původ takových nápojů se však někdy nepodaří ani inspekci, natož zákazníkům. Společnosti, u kterých inspekce falšované víno odhalila, se vesměs brání tím, že nápoj dovezly v dobré víře v jeho požadovanou kvalitu. Na podvádění a klamání zákazníka již od starověku reaguje také právo. Už v římském právu lze najít snahu o regulaci vinařství zákonem a nařízeními. Zatímco v sousedním Německu i Francii je falšování vína trestný čin, u nás provinilým subjektům hrozí maximálně pokuty a mnohé podniky se navíc o výši sankce soudí. Černý trh s vínem vede k miliardovým daňovým únikům pro stát. Představuje ne etickou konkurenci poctivým vinařům včetně poškození dobrého jména českého a moravského vinařství, ale znamená také rizika pro spotřebitele. Základem by mělo být především zajištění kontroly kvality, zdravotní nezávadnosti a původu vína, zpřesnění a vymezení možností jeho distribuce a prodeje, a také zpřísnění finančních a trestních sankcí, včetně hrozby trestu odnětí svobody. Podkladem k článku jsou výzkumné aktivity spoluautorů, kteří jsou členy Odboru ekonomiky, řízení, sociologie a informatiky České akademie zemědělských věd. ZDROJ: ZEMĚDĚLEC, AUTOR: PROF. ING. PAVEL TOMŠÍK, CSC., 11. 4. 2016

Milovníci vína dostanou chytrou lahev s připojením k wi-fi a dotykovou obrazovkou V oboru lahví na víno se dosud největší spor vedl o to, zda korkový špunt může být nahrazen něčím jiným, aniž by utrpěla kvalita nápoje. Bostonský podnikatel a milovník vín Vijay Manwani nyní přichází s nápadem, který podle agentury Bloomberg může zásadně ovlivnit vinařský průmysl, jehož hodnotu odhaduje na 300 miliard dolarů. A protože v dnešní době je všechno smart, tedy chytré, tak v jeho start-upu Kuvée vznikla „chytrá lahev“ na víno s připojením k internetu a dotykovou obrazovkou. „Chceme lidem umožnit, aby mohli pít víno po skleničkách, kdy budou chtít, a nemuseli čekat na otevření celé lahve na víkend,“ vysvětlil Manwani, vzděláním a profesí technik, serveru TechCrunch. Jak chytrá lahev funguje? Vychází z toho, aby nalévané víno nepřišlo do styku s kyslíkem, který ho kazí. Do zařízení v podobě o něco vyšší lahve na víno se zespodu nasouvá speciální nádoba z nerezové oceli s uzávěrem. Přes něj se víno nalévá do skleničky, aniž by se do lahve dostal vzduch. „Víno se tak nezkazí až třicet dní,“ řekl Manwani, který minulý týden získal od investorů šest milionů dolarů. Cena vína prodávaného prostřednictvím Kuvée je srovnatelná s jinými kalifornskými značkami, které tvoří špičku vín prodávaných v USA. Objednávky na první dodávku, která přijde letos v říjnu, začal internetový obchod firmy přijímat tento týden. Cena sady čtyř lahví vína a chytré lahve začíná na 199 dolarech. Na chytré lahvi je zajímavý nejen uzávěr, ale i dotyková obrazovka, která zobrazuje všechno o víně právě nasazeném do chytré lahve. Umožňuje také přes wi-fi připojení najít na internetu vína buď podobná, nebo od stejného výrobce. Ukazuje rovněž, kolik ho ještě v lahvi zbývá, případně umožňuje objednat další. Vynálezce chytré lahve se spolu s vinaři, s nimiž už navázal spolupráci, domnívá, že lidé budou kupovat a pít více vína po skleničkách, když se nebudou bát, že se jim zkazí. Na trhu jsou už různé vakuové pumpy a speciální špunty. Ale jak agentuře Bloomberg sdělil Marco DiGiulio, vinař z Kalifornie, on cítí zhoršování kvality vína už po jednom dni od otevření lahve. I proto jsou jeho vína mezi 48 nabízenými v prvním katalogu Kuvée. „Abych řekl pravdu, zaujalo mě to. Moje žena vůbec

zpět

8

nepije a já nechci vypít celou lahev. Proto je možná překvapivé, že si ji otevřu málokdy,“ podotkl DiGiulio. Ne všichni vinaři jsou ale nadšeni a budou se chtít nové technologii přizpůsobit. A možná ještě větší problém bude, jak překonat staletý rituál otvírání lahve se zátkou. Žádné radostné „plomb!“ se při nasazení ocelové lahve do chytrého nalévátka neozývá. 30. 3. 2016 AUTOR: MARTIN EHL ZDROJ:

vovar Svijany si dosud nechává pivo do plechových obalů stáčet u externí firmy, ale teď přemýšlí o vlastní lince. Nejméně populární jsou naopak plechovky mezi ekology. „Z pohledu zátěže na životní prostředí je plechovka tím nejhorším obalem. V Česku se prakticky netřídí, výroba je energeticky velmi náročná,“ upozorňuje Daniel Vondrouš z ekologické organizace Zelený kruh.

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY

Češi si oblíbili pivo v plechovce. Pro pivovary je to nejdražší obal Čeští pivaři si stále častěji kupují pivo v plechovkách. Dohánějí v tom Evropu, pivovarům však radost nedělají. Ačkoli totiž stojí plechovka zhruba stejně jako skleněná lahev, oproti ní projde stáčírnou jen jednou. V řadě zemí jsou sice plechovky zálohovány podobně jako lahve, ale v Česku nikoli. Dlouho opomíjený segment obalů loni v Česku zažil nečekaný boom. Za rok se prodalo o čtvrtinu víc plechovek než předloni a jako jediný obal zaznamenaly vzestup. Skleněné lahve si pohoršily o jedno procento, ještě nedávno populární plastové dokonce o čtyři procenta. V plechovce se v Česku loni prodalo sedm procent veškerého piva. Průměr evropského trhu činí kolem 25 procent, v USA dokonce víc než polovinu. Pivovary však nejsou šťastné, protože plechovka je pro ně nejdražší obal. Stojí kolem tří korun, tedy zhruba jako skleněná láhev, jenže zatímco sklo projede pivovarem několikrát, plechovka jen jednou. Prodeje plechovek tlačí nahoru obchodní řetězce. Odpadají jim totiž náklady na manipulaci s vratnými obaly. Řada řetězců mimo jiné letos srovnala u dražších piv ceny v plechovkách a lahvích, ve slevových akcích bylo dokonce občas totéž pivo v plechovce levnější. Rychle vychladit, snáze otevřít Obliba plechovek je podle Tomáše Maiera z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity logická, neboť se mění chování spotřebitelů. „Plech“ je populárnější hlavně u mladší generace. „Byla to jen otázka času, než se prodeje pohnou,“ říká Maier. „Někteří konzumenti plechovky preferují kvůli snadné manipulaci, nižší hmotnosti, možnosti snadného otevření a rychlého vychlazení,“ říká Judita Urbánková z Plzeňského Prazdroje. Některé pivovary kvůli rostoucí oblibě plechovek zvažují, že do nich více investují. Například Pi-


Slováci předehnali Němce Čeští pivaři se loni „přiblížili“ Evropě ještě v jednom ohledu: spotřeba piva na hlavu klesla. Přesto jsou Češi nadále největšími pijany tohoto nápoje na světě. O něco méně piva konzumují hlavně v restauracích a hospodách. Potvrzuje to spotřeba sudového piva, která meziročně klesla o tři procenta. Na veškerém pivu vypitém v Česku se tak nyní sudy podílejí 37 procenty. Pokles se pivovary snaží zvrátit investicemi do hospod. Na sudovém pivu mají totiž vyšší marži, protože nejsou pod tlakem obchodních řetězců. I když Češi loni vypili piva méně, utrácejí za něj více. Roste poptávka po dražších pivech, hlavně ležácích. Jejich poměr s méně alkoholickými výčepními pivy se loni téměř srovnal. Naopak skončil boom radlerů. Tuzemské pivovary uvařily loni také přes nepatrný pokles domácího trhu nejvíce piva v historii. Celkový výstav poprvé přesáhl 20 milionů hektolitrů. Na export šla loni pětina objemu u nás uvařených piv, nejvíc se dařilo vývozu do zemí Evropské unie. Pokles o třetinu naopak hlásí export do zemí mimo EU, hlavně kvůli slabému rublu. Největším odbytištěm českého piva v zahraničí je Slovensko, které poprvé v žebříčku předehnalo Německo. ZDROJ: IDNES.CZ, AUTOR: JAN SŮRA, 8. 4. 2016

Ministr zemědělství: Díky rostoucímu zájmu o biopotraviny se zvýšil jejich celkový obrat na 3,2 miliardy korun 21. 4. 2016 – Přes dvě miliardy korun utratili lidé v České republice v roce 2014 za biopotraviny. V porovnání s rokem 2013 je to nárůst o 3,9 %. Podle Zprávy o trhu s biopotravinami v ČR v roce 2014 dosáhl celkový obrat s biopotravinami českých subjektů včetně vývozu přibližně 3,2 miliardy korun. Průměrná roční spotřeba na obyvatele zůstává pod hranicí 200 korun, podíl biopotravin na celkové

spotřebě potravin a nápojů je na úrovni 0,72 %. Zprávu vypracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Nejvíce biopotravin, za 825 milionů korun, nakoupili čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích, tedy v supermarketech, hypermarketech a drogistických řetězcích (40,9 %) a v prodejnách zdravé výživy a biopotravin (24,8 %, za 500 milionů korun). Trvale roste podíl biopotravin i v gastronomických zařízeních a provozovnách veřejného stravování (2,9 %). „Opět vzrostl podíl přímého prodeje jak ze dvora, tak od výrobců a distributorů, a to o více než deset procent. Například v roce 2012 činil nárůst 5,9 procenta. Souvisí to se stále větším zájmem lidí o takzvané faremní produkty, které jsou často v biokvalitě. A právě projekty, jako Poznej svého farmáře, Farmářské slavnosti nebo pravidelným zářijovým Měsícem biopotravin a ekologického zemědělství, napomáhá k propagaci biopotravin také Ministerstvo zemědělství,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Podpora spotřeby domácích biopotravin je podle ministra rovněž jedním z hlavních úkolů „Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2016–2020“, který koncem loňského roku schválila vláda. „Prioritami plánu do roku 2020 jsou například ekonomická životaschopnost ekofarem, trh s biopotravinami a jejich spotřeba a přínosy ekozemědělství pro životní prostředí. Zatímco předchozí akční plány kladly důraz na nárůst ploch, nový plán se více soustředí na kvalitativní a produkční ukazatele.,“ uvedl ministr Jurečka. Na konci roku 2014 bylo v ČR registrováno 506 výrobců biopotravin, resp. 537 výrobních provozoven, což oproti roku 2013 představuje navýšení o 7,4 %. Čeští výrobci vyvezli do zahraničí biopotraviny za přibližně 906 milionů korun. Vývoz trvale roste a směřuje převážně do zemí EU, přičemž největší objem biopotravin (304 milionů korun) byl vyvezen do ostatních zemí EU nesousedících s ČR a do Rakouska (232 milionů korun) a Německa (228 milionů korun). TISKOVÉ ODDĚLENÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ

Marže obchodníků přesahuje 23 procent, zjistili statistici. Nejziskovější je Lidl Rozdíl mezi tržbami za zboží a náklady na prodané zboží dosahuje 23,4

zpět

9

procenta, z toho ale obchodník musí zaplatit náklady spojené s prodejem. Desítka největších obchodníků v ČR vykazuje obrat přes 330 miliard korun, což je zhruba třetina maloobchodních tržeb bez prodejů aut. Nejvyšší mají Kaufland, Albert a Tesco, nejziskovější je ale Lidl. Praha – Obchodní marže v tuzemském maloobchodu se za posledních deset let zvýšila o 3,4 procentního bodu. Podle údajů Českého statistického úřadu stoupl podíl obchodní marže na tržbách za zboží mezi roky 2005 a 2015 z dvaceti na 23,4 procenta. Obchodní marže je rozdíl mezi tržbami za zboží a náklady na prodané zboží. Ekonomicky je pak marže de facto výkonem obchodníka, nikoliv jeho ziskem. Obchodník z této částky musí zaplatit veškeré další náklady spojené s prodejem svého zboží - dopravu, skladování a podobně. Desítka největších obchodníků v ČR vykazuje obrat přes 330 miliard korun, což je zhruba třetina maloobchodních tržeb bez prodejů aut. Pozici jedničky na trhu podle obratu si loni v Česku udržel obchodní řetězec Kaufland. Na druhé místo se po převzetí prodejen Interspar posunul Albert. Třetí zůstává britský řetězec Tesco. Nejvyššího zisku ve finančním roce 2014/2015 dosáhly diskonty Lidl – 2,6 miliardy korun. Obchod Tržby Zisk / ztráta Účetní období Kaufland 55,2 mld. Kč 2,13 mld. Kč 3/2014–2/2015 Ahold 48,3 mld. Kč -- 2015 Tesco 41,7 mld. Kč – 3,9 mld. Kč 3/2014– 2/2015 Lidl 33,6 mld. kč 2,6 mld. Kč 3/2014– 2/2015


Penny Market 31,3 mld. Kč 523 mil. Kč 2014 Makro 27,6 mld. Kč – 10/2014-9/2015 COOP 27,3 mld. Kč – 2015 Geco 25,6 mld. Kč 247 mil. Kč 2014 Globus 22,9 mld. Kč 349 mil. Kč 7/2014– 6/2015 Billa 21,4 mld. Kč 339 mil. Kč 2014 Zdroj: účetní závěrky a tiskové zprávy "Podíl desítky největších řetězců v ČR je již relativně vysoký. Tradičním velkým řetězcům stále přibývá konkurence z řad internetových obchodů, na druhou stranu ale i tradiční řetězce začínají pronikat do online světa," uvedl odborník na maloobchod ze společnosti PwC Audit Pavel Kulhavý. Celkem loni tržby obchodníků vzrostly meziročně o 5,9 procenta, což bylo nejrychlejší tempo od roku 2008. Podle ekonomů by tento trend měl dál pokračovat. Domácnostem rostou příjmy díky zvyšujícím se mzdám, šetří také díky nízkým cenám pohonných hmot. Rostoucí ekonomika a klesající nezaměstnanost motivují české spotřebitele i k nákupům zboží dlouhodobé spotřeby. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ; AUTOR: ČTK, 11. 4. 2016

SZPI zveřejňuje výroční zprávu za rok 2015 21. 04. 2016 – Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na svých webových stránkách zveřejňuje zprávu o činnosti za rok 2015. SZPI uskutečnila v loňském roce 43 483 kontrol v provo-

zovnách potravinářských podniků, tedy o 20% více ve srovnání s předchozím rokem. Z tohoto počtu inspektoři SZPI vykonali 21 710 kontrolních vstupů do provozoven maloobchodního prodeje, 15 051 vstupů do provozoven společného stravování, 8296 vstupů ve výrobě potravin a 3828 vstupů v ostatních provozech, mj. ve velkoskladech, celních skladech a v prvovýrobě. Kontrola provozoven společného stravování byla SZPI svěřena zákonem od 1. 1. 2015. Nejvíce závadných potravin z hlediska původu inspekce v loňském roce zjistila u potravin dovážených z tzv. třetích zemí, u kterých nevyhovělo požadavkům národních nebo evropských předpisů 32,2% kontrolovaných šarží. U potravin původem ze zemí EU nevyhovělo 20,6% kontrolovaných šarží, tuzemské potraviny nevyhověly ve 14,9%. Celkem SZPI v roce 2015 zjistila 3 841 nevyhovujících šarží potravin. Mezi nejproblematičtější komodity z hlediska kontrolních výsledků patří čokolády a cukrovinky (71% nevyhovujících šarží z kontrolovaných, jedná se typicky o jakostní prohřešky), med (45%, typicky falšování cukernými sirupy, nedodržení jakostních parametrů), dehydratované výrobky (38%, jakost) a víno (36%, např. falšování původu a nepovolené doslazování). Mezi nejméně problematické komodity naopak patří přírodní sladidla (0%), obilniny (2%) a nerévová vína (4%). Úřední kontrola v roce 2015 potvrdila tradičně vysokou úroveň českých výrobců a tuzemských potravin. ZPRACOVAL: MGR. PAVEL KOPŘIVA – TISKOVÝ MLUVČÍ SZPI

zpět

10

Potraviny na pranýři (duben) Místo kontroly: Duong Trinh Thi Hai; Plzeň (Krátká 1000/1, 30100 Plzeň); IČ: 69502625 Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic

Frankovka, moravské zemské víno, suché, alk. 12,5 obj.% V chuti a vůni vína byly patrné nežádoucí těkavé látky. Obal: nerezový KEG SUD, 50 l Výrobce: Plněno: Cícha Tomáš, Blatnice p. Sv. Ant. 49 Distributor: Cícha Tomáš, Blatnice p. Sv. Ant. 49 Místo kontroly: Petr Kaspřák "Slovácká tržnice 40/41 (Malokarpatská vinotéka)"; Uherské Hradiště (Verbířská 1286, 68601 Uherské Hradiště); IČ: 87273811 Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic

Čtyři zvony, Müller Thurgau, víno bílé suché, alk.11 % obj. V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Šarže: L:16215N221 Obal: skleněná lahev, uzávěr Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: plněno v: Vinařství Mutěnice, s.r.o., Údolní 1174, 696 11 Mutěnice


Výrobek obsahoval alergen - oxid siřičitý, který nebyl uveden ve složení na obale. V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Kontrolovaná osoba nepředložila k výrobku žádné nabývací doklady (dodací list, fakturu). Šarže: L140408 Obal: PET lahev, šroubovací uzávěr Množství výrobku v balení: 2 l Výrobce: na etiketě uvedeno: plněno pro: VINSTAR CZ s.r.o., Praha 3- Žižkov, Husitská 107/3, 130 00 Místo kontroly: Nguyen Hoang; Dobřany (Náměstí T. G. M. 144, 33441 Dobřany); IČ: 47622296 Země původu: European Union Země výroby: Czech Republic

SPANISCH RED WINE, víno červené suché, alk. 10 % obj. Víno bylo zakalené. V chuti a vůni byla patrná oxidáza. Šarže: cs61 Obal: skleněná lahev, uzávěr Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: plněno: Víno Morava spol.s r.o., Hodonín, Velkomoravská 3543/87 Místo kontroly: LTA - Multiservis, s.r.o.; Plzeň (Radyňská 427/21, 32600 Plzeň); IČ: 28163257 Země původu: Spain Země výroby: Czech Republic

DCÉRKA,Víno červené suché, alk.: 10,0 % obj Kategorie: Nebezpečné potraviny

MEDVĚD BÍLÝ, Bílé bulharské víno, ALK 11,5 % obj. V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Šarže: L1123130213 Obal: skleněná lahev, uzávěr Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: vyrobeno a plněno v Bulharsku NIC-AS Sofia,Haskovo Winery Místo kontroly: Nguyen Hoang; Dobřany (Náměstí T. G. M. 144, 33441 Dobřany); IČ: 47622296 Země původu: Bulgaria Země výroby: Bulgaria

zpět

11

PINOT GRIS bílé víno suché U všech lahví kontrolované šarže byl přes láhev jasně viditelný zákal a plovoucí nečistoty. Šarže: 195 Obal: Sklo láhev + uzávěr Množství výrobku v balení: 1 l Výrobce: Víno Morava spol. s r.o., Hodonín, Velkomoravská 3543/87 Místo kontroly: LTA - Multiservis, s.r.o.; Plzeň (Radyňská 427/21, 32600 Plzeň); IČ: 28163257 Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic

MODRÝ PORTUGAL červené víno suché U všech lahví kontrolované šarže byl přes láhev jasně viditelný zákal a plovoucí nečistoty. Šarže: 194; Obal: Sklo láhev + uzávěr; Množství výrobku v balení: 1 l Výrobce: Víno Morava spol. s r.o., Hodonín, Velkomoravská 3543/87 Místo kontroly: LTA - Multiservis, s.r.o.; Plzeň (Radyňská 427/21, 32600 Plzeň); IČ: 28163257 Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic

CABERNET SAUVIGNON červené víno suché U všech lahví kontrolované šarže byl přes láhev jasně viditelný zákal a plovoucí nečistoty. Šarže: 7500 Obal: Sklo láhev + uzávěr Množství výrobku v balení: 1 l Výrobce: Víno Morava spol. s r.o., Hodonín, Velkomoravská 3543/87 Místo kontroly: LTA - Multiservis, s.r.o.; Plzeň (Radyňská 427/21, 32600 Plzeň); IČ: 28163257 Země původu: Spain Země výroby: Czech Republic

CHARDONNAY bílé víno suché U všech lahví kontrolované šarže byl přes láhev jasně viditelný zákal a plovoucí nečistoty. Šarže: 197 Obal: Sklo láhev + uzávěr Množství výrobku v balení: 1 l Výrobce: Víno Morava spol. s r.o., Hodonín, Velkomoravská 3543/87 Místo kontroly: LTA - Multiservis, s.r.o.; Plzeň (Radyňská 427/21, 32600 Plzeň); IČ: 28163257 Země původu: Spain Země výroby: Czech Republic

MERLOT červené víno suché U všech lahví kontrolované šarže byl přes láhev jasně viditelný zákal a plovoucí nečistoty. Šarže: 192 Obal: Sklo láhev + uzávěr Množství výrobku v balení: 1 l Výrobce: Víno Morava spol. s r.o., Hodonín, Velkomoravská 3543/87 Místo kontroly: LTA - Multiservis, s.r.o.; Plzeň (Radyňská 427/21, 32600 Plzeň); IČ: 28163257 Země původu: Spain Země výroby: Czech Republic

EXCLUSIVE SAUVIGNON víno bílé suché U všech lahví kontrolované šarže byl přes láhev jasně viditelný zákal a plovoucí nečistoty. Šarže: c.s.9900 Obal: Sklo láhev + uzávěr Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: Víno Morava spol. s r.o., Hodonín, Velkomoravská 3543/87 Místo kontroly: LTA - Multiservis, s.r.o.; Plzeň (Radyňská 427/21, 32600 Plzeň); IČ: 28163257 Země původu: Spain Země výroby: Czech Republic


zpět

12

EXCLUSIVE CHARDONNAY víno bílé suché U všech lahví kontrolované šarže byl přes láhev jasně viditelný zákal a plovoucí nečistoty. Šarže: c.s.9700 Obal: Sklo láhev + uzávěr Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: Víno Morava spol. s r.o., Hodonín, Velkomoravská 3543/87 Místo kontroly: LTA - Multiservis, s.r.o.; Plzeň (Radyňská 427/21, 32600 Plzeň); IČ: 28163257 Země původu: Spain Země výroby: Czech Republic

EXCLUSIVE MODRÝ PORTUGAL víno červené suché U všech lahví kontrolované šarže byl přes láhev jasně viditelný zákal a plovoucí nečistoty. Produkt nebyl na obale označen názvem a adresou stáčirny. Šarže: 13101 Obal: Sklo láhev + uzávěr Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: neuveden Místo kontroly: LTA - Multiservis, s.r.o.; Plzeň (Radyňská 427/21, 32600 Plzeň); IČ: 28163257 Země původu: Hungary Země výroby: XXX (unknown)

EXCLUSIVE VELTLÍNSKÉ ZELENÉ víno bílé suché U všech lahví kontrolované šarže byl přes láhev jasně viditelný zákal a plovoucí nečistoty. Šarže: c.s.9200 Obal: Sklo láhev + uzávěr Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: Víno Morava spol. s r.o., Hodonín, Velkomoravská 3543/87 Místo kontroly: LTA - Multiservis, s.r.o.; Plzeň (Radyňská 427/21, 32600 Plzeň); IČ: 28163257 Země původu: Hungary Země výroby: Czech Republic

EXCLUSIVE CABERNET SAUVIGNON víno červené suché U všech lahví kontrolované šarže byl přes láhev jasně viditelný zákal a plovoucí nečistoty. Produkt nebyl na obale označen názvem a adresou stáčirny. Šarže: 13101 Obal: Sklo láhev + uzávěr Množství výrobku v balení: 0,75 l Výrobce: neuveden Místo kontroly: LTA - Multiservis, s.r.o.; Plzeň (Radyňská 427/21, 32600 Plzeň); IČ: 28163257 Země původu: Italia Země výroby: XXX (unknown)


EXCLUSIVE MERLOT víno červené suché U všech lahví kontrolované šarže byl přes láhev jasně viditelný zákal a plovoucí nečistoty. Produkt nebyl na obale označen názvem a adresou stáčirny. Šarže: 13101 Obal: Sklo láhev + uzávěr Množství výrobku v balení: 0,75 l Místo kontroly: LTA – Multiservis, s.r.o.; Plzeň (Radyňská 427/21, 32600 Plzeň); IČ: 28163257 Země původu: Italia Země výroby: XXX (unknown)

SVATOVAVŘINECKÉ víno červené suché U všech lahví kontrolované šarže byl přes láhev jasně viditelný zákal a plovoucí nečistoty. Produkt nebyl na obale označen názvem a adresou stáčirny. Šarže: 13101 Obal: Sklo láhev + uzávěr Množství výrobku v balení: 0,75 l Místo kontroly: LTA - Multiservis, s.r.o.; Plzeň (Radyňská 427/21, 32600 Plzeň); IČ: 28163257 Země původu: Slovakia Země výroby: XXX (unknown)

zpět

13

Víno bílé, suché, alk. 10,5% obj., V chuti a vůni vína byla patrná oxidáza. Šarže: 84/15 Obal: původní, plastová lahev Množství výrobku v balení: 2 l Výrobce: plněno v: Vinacz, spol. s.r.o., Dolní Bojanovice 882, 696 17, Česká republika, stáčírna: Kostice, Česká republika Místo kontroly: Tham & Ha Plus s.r.o., Brno (Olomoucká 1193/61a, 62700 Brno), IČ: 02584247 Země původu: Italia Země výroby: Czech Republic Rulandské šedé, jakostní víno s přívlastkem výběr z hroznů, polosladké, 2013, alk. 12,0% obj. Kategorie: Falšované potraviny Víno obsahovalo kyselinu sorbovou, přestože použití konzervačních látek (vyjma oxidu siřičitého) do přívlastkových vín není povoleno. Šarže: 0913 Obal: sklo, termokapsle, zátka Výrobce: Vinařství Pastorek s.r.o., Za Valama 1012, 69615, Čejkovice Distributor: Vinařství Pastorek s.r.o., Za Valama 1012, 69615, Čejkovice Místo kontroly: CHOCOLATE & WINE s.r.o.; Brno (Mečová 695/2, 60200 Brno); IČ: 02772540 Země původu: Czech Republic Země výroby: Czech Republic


CABERNET SAUVIGNON, červené víno suché, země původu Španělsko V chuti a vůni vína byly patrné nežádoucí biologické procesy - živočišné tóny. Šarže: 0216T; Obal: bag in box Množství výrobku v balení: 3 l Výrobce: plněno od: Bodegas Fernando Castro, S.L., Paseo Castelar 70, 13730 Santa Cruz de Mudela Distributor: Norma k.s. Místo kontroly: GOOD LUCK,spol. s r.o.; Třída Čsl. armády 100, 50401 Nový Bydžov; IČ: 49612298 Země původu: Spain Země výroby: Spain SAUVIGNON BLANC, bílé víno suché, země původu Španělsko V chuti a vůni vína byly patrné nežádoucí biologické procesy, sirka. Šarže: 3915B Obal: bag in box Množství výrobku v balení: 3 l Výrobce: plněno od: Bodegas Fernando Castro, S.L., Paseo Castelar 70, 13730 Santa Cruz de Mudela Distributor: Norma k.s. Místo kontroly: GOOD LUCK,spol. s r.o.; Třída Čsl. armády 100, 50401 Nový Bydžov, IČ: 49612298 Země původu: Spain Země výroby: Spain

Müller Thurgau, víno suché, bílé Kategorie: Falšované potraviny Ve víně byl zjištěn nepovolený přídavek sladidla - sacharinu. Obal: Plastová nádoba o objemu 200L Výrobce: Neuvirth Jindřich, Koněvova 2, 692 01 Mikulov Distributor: Neuvirth Jindřich, Koněvova 2, 692 01 Mikulov Místo kontroly: Eva BRÁZDOVÁ, Říčany (Černokostelecká 1870, 25101 Říčany) IČ: 45875367 Země původu: Slovakia

zpět

14

Ze zahraničí Francouzští vinaři přepadli na dálnici španělské cisternové návěsy s vínem a vypustili je Zatímco v Bordeaux začínají prodávat své drahé víno z minulého ročníku, vinaři prodávající víno nižší kvality protestují. Francouzští vinaři v jižní Francii vypustili na dálnici 70.000 tisíc litrů španělského vína na protest proti hromadnému dovozu cizího vína do jejich země. Rozzuření francouzští vinaři v Languedoc-Roussillon otevřeli kohoutky cisternám plným červeného vína dováženého jako volně ložené ze Španělska. Vedly je k tomu zprávy o zvýšení dovozu španělského vína (o 40 %) v roce 2015. Celkem 150 vinařů se proto shromáždilo u stanice pro výběr mýtného v Le Boulou, necelých 15 km od španělských hranic, aby monitorovali počet přijíždějících cisteren. Vysoký počet přijíždějících cisteren způsobil hněv mezi pěstiteli, z nichž někteří jich pět přepadli a vypustili víno na dálnici. Bránili se tak proti ohrožení domácího trhu hromadným dovozem levného vína. Ale akci bude těžké legalizovat, jak se vyjádřili i někteří francouzští vinaři, kteří uznávají, že všichni jsme v Evropské unii a musíme se smířit s konkurencí. Jiní zase tvrdí, že se ze Španělska vozí víno nevyhovující předpisům EU. Někteří demonstranti postříkali cisterny graffiti, aby upozornili na malé omezení výnosu hroznů ve Španělsku. Také poukazují na nižší sociální odvody ve Španělsku a deklaraci dovezeného levného zámořského vína za španělské. Španělsko zaslalo Francii protestní nótu, v níž se zdůrazňuje, že policie nijak nezasáhla a že v rámci EU musí členské státy zajistit volný obchod. Španělsko ze sklizně 2015 vyprodukovalo 36,7 mil. hl vína, tj. o 4 % méně oproti roku 2014, podle odhadu OIV. Itálie podle stejné organizace 48,9 mil. hl a Francie 47,4 mil. hl. Languedoc je domovem militantní skupiny vinařů CRAV, která provedla podobné akce před několika desetiletími, aby protestovali proti nedostatečné vládní podpoře francouzskému vínu. Členové CRAV nosí kukly, aby se vyhnuli postihu po-


licií, ale při tomto útoku na cisternová auta byli vinaři bez kukel. DECANTER/HANNAH SEATON/5.4.2016/JS A FALSTAFF/BERNHARD DEGEN/7.4.2016/JS

Od Karla Matouška z Bruselu (COPA/ COGECA) Akční plán Komise na DPH Plán byl publikován tento měsíc. Má dojít k modernizaci systému, který platí od roku 1967, v roce 2011 by udělán pokus o reformu, ale neuspěl. Zatím se stále dodržovalo pravidlo, že DPH bude vybíráno v zemi původu. Reforma neuspěla, protože se země nedohodly na legální výši DPH. Podle nového režimu má být DPH placena v zemi destinace, má být možná přejmenována na daň ze spotřeby. V současné době dochází k víc než 15% (170 mld€)nevybrání, především u přeshraničních transakcí a z toho přes 50 mld€ k podvodům ročně. Zástupce rovněž podotkl, že současný systém znevýhodňoval SME a má za úkol: • boj proti podvodům – lepší spolupráce ČZ • definitivní systém DPH – cíl jednotný systém pro celou EU • e-kommerce a SME – snadnější orientace a výběr • nový přístup k sazbám DPH – harmonizace Proti podvodům: koordinace mezi administrativou ČZ, celní správou. Protože dosavadní pokusy o reformy nefungovaly, je zde snaha mít nový, harmonizovaný systém DPH. Současný systém plateb DPH vedl ke kolotoči, kde se dařilo řadě společností se vyhýbat placení. Systém pro země mimo EU zůstává, vnitřní systém se změní. Počítá se, že výše podvodů se sníží o 80%, ale také se počítá, že se tak nestane ze dne na den. Legislativní návrh má být hotov v příštím roce a bude zde rovněž uvedeno, jaký bude tranzitní režim. Má být obecná sazba 15% a dále dvě kategorie s nižší sazbou 5%, těch ale bude omezený počet. Všechny nulové

či snížené sazby, které platí dnes, mají zůstat zachovány. Platby by se měly provádět při fakturaci, ale tam má řada firem problémy, protože odběratel platí velmi často opožděně. Některé země mají sytém, kdy se platí DPH až v době, kdy firma dostane zaplaceno za zboží či službu. Ale to ponecháno na vládách ČZ. Pracovní skupina C/C Fytosanitární otázky 28. 4. Kicinski, ECPA. Studie o kumulativním hodnocení začala sběrem již v 2014 a jsou v ní shromážděny údaje z 9 zemí, které sem byly zahrnuty (Fr,Pl, Šp,De, Nl, Rak, Uk, It, a Irl). Kontinentální Evropa dělala rozlišení na nízko a vysoko rizikové produkty, UK se soustředilo jen na vysoce rizikové. Do kultur byla zahrnuta pšenice, ječmen, řepka, kukuřice, cukrovka, víno, brambory. Poláci dodali čísla v rozsahu od do, ostatní daly průměry. Konstatovány ztráty 10-20% u obilí a olejnin, 30-40% u cukrovky a brambor a u speciálních kultur se sledované výnosy snížily o 40-85%. Pokud bude zákaz potvrzen a nebudou alternativy, stane se brzy EU dovozcem zemědělských produktů. Debata zda začít nejdříve v Bruselu a pak na národní úrovni. Moto zde je: PP přispívají k produkci bezpečné a dostupné potravy. Celková kampaň, která se zahajuje má trvat celkem 5 let, v první části (asi 2 roky) soustředění na Brusel a EU instituce, v druhé části pak na průmysl, ČZ, civilní společnost. V druhé části zde byly předloženy obrázky, které mají zdůraznit, jak omezení užití PP ohrozí produkci u jednotlivých kultur a plodin. Tvrdí se, že u pomerančů a citrusů budou ztráty až 40%, u cibule 50%. Po odchodu zástupců byla debata, kde se vyslovily pochyby ( u většiny), že uváděná čísla jsou správná a že to vyvolá negativní reakce u samotných farmářů, když budou uváděni jako obhájci tak silného vlivu PP. Tyto reakce nakonec převládly a závěr byl, že se musí přezkoumat. Za tím účelem bude nová schůzka vedeni skupiny s ECPA a to v nejbližší době. Je vidět,

zpět

15

že ECPA, která na problému pracuje delší dobu nebyla spokojena především s nečinností jak Komise tak Rady a EP, které jakýkoliv pohyb dosud blokovaly. Nyní musí po dlouhém odkládání nastat skutečné jednání, ve kterém jde o hodně. PRACOVNÍ SKUPINA POTRAVINOVÝ ŘETĚZEC 29. 4.

Hrozny jsou dobré na oči Nově zveřejněný výzkum z univerzity v Miami (USA) uvádí, že konzumace hroznů révy vinné prospívá očím a snižuje riziko oslepnutí ve vyšším věku. Plody chrání proti chemickému procesu známému jako oxidativní stres. Tento stres inicializuje tzv. volné radikály, škodlivé molekuly v oční sítnici. Hrozny obsahují vysoké množství antioxidantů, které chrání zdravé buňky před narušením DNA. Oční sítnice je součástí oka a obsahuje buňky, které reagují na světlo a jsou známé jako fotoreceptory. Degenerativní onemocnění sítnice mohou způsobovat slepotu. Zvýšené oxidativní zatížení spolu s retinální atrofií způsobují věkem podmíněnou makulární degeneraci. Ve studii byly myši krmeny mrazem vysušeným hroznovým práškem v množství odpovídajícím asi třem porcím hroznů za den u člověka. Výsledky ukázaly, že jak retinální struktura, tak i funkce byly ve skupině s hroznovou dietou zachovány. Ve skupině bez hroznů byly poškozené oční sítnice a vykazovaly úbytek tloušťky. Počet fotoreceptorů se snížil o 40 % a bylo patrné významné snížení jejich činnosti. Předcházející výzkum na univerzitě v Glasgow prokázal, že antioxidanty v hroznovém moštu snižují i nebezpečí srdečního infarktu, rakoviny a Alzheimerovy choroby. Jiný výzkum zase zjistil, že konzumace hroznů může pomoci zabránit přibírání těla na váze. Resveratrol, který je i v borůvkách, jahodách, malinách a jablcích přetváří „zlý cholesterol“ na „hodný cholesterol“ a přitom spaluje kalorie. THE DAILY MAIL/NZHERALD. CO.NZ/29. 03. 2016/JS

Skandál s falšovanými potravinami Europol spolu s Interpolem zadržely během čtyř měsíců rekordní množství


falšovaných potravin, přes 10.000 tun a milion litrů. Při „operaci Opson V“ koordinované Europolem a Interpolem bylo od listopadu 2015 do února 2016 zadrženo rekordní množství falšovaných potravin. Za celosvětovými podvody stály kriminální bandy, jak sdělil Europol. Pančovaly potraviny nebezpečnými chemikáliemi nebo prodávaly méně hodnotné zboží pod falšovanou etiketou drahé značky a dosahovali tak obrovského zisku. Jsou už některé případy zadržení, ale vyšetřování bude ještě trvat. Byla to již pátá taková akce, ale nikdy dosud nebylo zajištěno tak velké množství potravin. Nyní se snaží identifikovat kriminální sítě, kterým jde jenom o zisk bez ohledu na to, co to stojí veřejnost. Náklady nejen legálních výrobců to stojí miliardy € a k tomu nutno připočíst enormní zdravotní rizika. Například v Súdánu bylo objeveno téměř devět tun cukru kontaminovaného umělým sladidlem. Italští vyšetřovatelé zajistili 85 tun oliv ošetřených roztokem síranu měďnatého. Falšovány byly i sardinky v Bolívii, čokoláda v Maďarsku či sladkosti pro děti v Rumunsku. Levné kachní maso bylo nabízeno jako drahá husí játra. Ve zprávě je uvedeno, že všechny potraviny na světě jsou falšovány. Whisky, vodka, víno – v Řecku a Anglii byly odhaleny ilegální fabriky pro pančování alkoholu, včetně falešných lahví a etiket drahých značek.

Brzy po skončení první světové války tam založil oddělení pro šlechtění révy. V roce 1922 tam vyšlechtil Rotburger (Svatovavřinecké x Frankovka), který se tehdy v Rakousku ujal. V té době taky hodně publikoval a stal se známým odborníkem po celé Evropě. Jeho tehdejší publikace měly militantní tón, bojoval proti přímoplodým hybridům, víno z nich označoval za jedovaté a že vede k hloupnutí, protože obsahuje metylalkohol. To vedlo ve dvacátých letech k zákazu jejich pěstování v Rakousku. Již v roce 1933 vstoupil do fašistické NSDAP, kde byl aktivně činný. Od roku 1938 se držel hesla „Kdo není s vůdcem, ztratil svůj život“ a mimo některých učitelů muselo ze školy odejít i několik žáků. Neváhal je ani udat GESTAPU. Po osvobození Rakouska přišel prof. Zweigelt o místo ředitele a byl vzat do vazby pro „popuzování lidu“, ze které byl po šesti měsících propuštěn. Dr. Lenz Moser navrhl, aby se odrůda Rotburger přejmenovala po svém šlechtiteli a stalo se tak až v roce 1972, určitě zaslouženě, bez něj by nevznikla. To už byl prof. Zweigelt 8 let po smrti. Díky Moserovu vysokému vedení se odrůda v Rakousku rychle rozšířila. ZDROJ: FALSTAFF MAGAZIN NR. 02-2016/ JOACHIM RIEDL/JS

AGRARHEUTE/KATHARINA KRENN/31.3.2016/JS

Profesor Zweigelt – úspěšný šlechtitel a současně nacista (1888 – 1964) Zweigeltrebe je v Rakousku nejrozšířenější modrou odrůdou révy (14 % plochy vinic). Její šlechtitel ale měl temnou nebo spíše hnědou minulost. Profesor Dr. Friedrich Zweigelt byl vyznavač nacismu. Ale to nebylo v některých regionech Rakouska, jako například v Dolním Rakousku nic zvláštního, a tak tomu propadl i tehdejší nový ředitel vinařské školy v Klosterneuburgu. A s ním i naprostá většina učitelského sboru, tedy po „Anšlusu“ Rakouska v březnu 1938. Profesor Zweigelt se na místo ředitele školy dostal z pozice vedoucího Spolkové stanice pro šlechtění révy. Po absolvování univerzity v Graz (Štýrský Hradec) nastoupil v roce 1912 na vinařskou školu v Klosterneuburgu.

Glyfosát ve víně a v dalších potravinách? Výrobci těchto herbicidů (Roundup a následovníci) tvrdí, že se glyfosát rychle odbourává, ale realita ukazuje, že se dostává do potravinového řetězce. Rezidua byla nalezena v obilovinách, ořechách, bramborech, kávě, čaji a i ve vodě. V březnu 2015 Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO) tuto látku zařadila mezi potenciální původce rakoviny. Proto se nesmí vyskytovat v žádném měřitelném množství v potravinách a krmivech, jediná molekula může způsobit rakovinové bujení. Jiné výzkumy dokazují opak. Proto EU povolila pro další 4 roky používání této herbicidní látky. V roce 2014 bylo v Německu spotřebováno na zemědělské půdě více než 46.000 tun pesticidů, z toho téměř 1/5 ve vinohradnictví. Není tedy divné, že se nacházejí i ve víně. Glyfosát je účinnou látkou v 67 přípravcích v Německu povolených. WDR.DE/PATRICIA METZ/5. 4. 2016/JS

zpět

16

Projekt VineRobot v konečné fázi, precizní zemědělství i pro vinohradnictví VineRobot je samostatně pracující robot, jehož prototyp by měl být hotov do konce roku 2016. Jde o projekt podporovaný EU, kdy stroj se řídí senzory a zadanými daty. Evropský tým ho testuje od roku 2014. Robot se pohybuje ve stálé vzdálenosti senzorů od řádku, v případě nějaké překážky se zastaví. Vznikl v rámci konsorcia 5 středních vinohradníků a 3 univerzit ze Spanělska a Německa. Jeho účelem je mapovat stav révy a půdy; podle výsledků se pak může pěstitel rozhodnout k potřebným opatřením. Jeho nasazení bude přesnější a levnější oproti dronům. WINZER/11. 04. 2016/JS

Vzájemné uznání biovín mezi EU a Kanadou Evropská komise a kanadská vláda uzavřely „EU-Canada Organic Equivalence Arrangement“. Podle této dohody budou vzájemně uznávány certifikované produkty z ekologického pěstování, biovíno je jen částí obsahu dohody. Dosud byly problémy na obou stranách s uznáváním certifikátů a s označením „bio“. WINZER/19. 4. 2016/JS

Vědecká stanoviska EFSA k některým přídatným látkám Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) se znovu zabýval posouzením bezpečnosti některých přídatných látek. Současná kombinovaná bezpečná úroveň pro sedm látek, které se používají jako aditiva do vína a dalších potravin je dostatečná z pohledy ochrany spotřebitele. EFSA nicméně přistoupí k revizi tohoto závěru, jakmile budou k dispozici údaje z nových studií, které doplní chybějící informace, sníží tak nejistotu a plně potvrdí jejich bezpečnost pro spotřebitele. Sedm potravinářských přídatných látek (oxid siřičitý a šest siřičitanů) je posuzováno společně, protože se chovají podobně. Vyskytují se přirozeně při výrobě vína a jsou také přidány do mnoha vín k zastavení kvašení a působí jako konzervační lát-


ky. Obsah siřičitanu v bílých a sladkých vínech je obecně vyšší než v růžových, červených a suchých vínech. Používají se také do jablečných moštů, ovocných a zeleninových šťáv a do sušeného ovoce a zeleniny. Konkrétně se jednalo o posouzení oxidu siřičitého (E 220), siřičitanu sodného (E 221), hydrogensiřičitanu sodného (E 222), disiřičitanu sodného (E 223), disiřičitanu draselného (E 224), siřičitanu vápenatého (E 226), hydrogensiřičitanu vápenatého (E 227) a hydrogensiřičitanu draselného (E 228). ZDROJ: ZPRAVODAJ POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY 17/2016

Evropská komise – EUROSTAT Brusel, 1. 4. 2016/JS – Podle odhadu se v roce 2015 pohybovaly průměrné pracovní náklady v EU kolem 25 €/h, ale s velkými rozdíly mezi zeměmi, od 4,1 v Bulharsku po 41,3 €/h v Dánsku. V Česku je to 9,9 €/h a jsou v rámci EU 28 osmé nejnižší. U našich sousedů je to rovněž velmi rozdílné – v Rakousku 32,4 €/h, v Německu 32,2 €/h, na Slovensku 10,1 €/h a v Polsku 8,6 €/h. Nejnižší náklady mimo Bulharska má ještě Rumunsko (5,0 €/h), Litva (6,8 €/h), Lotyšsko (7,1 €/h) a Maďarsko (7,5 €/h). Naopak nejvyšší po Dánsku má Belgie (39,1 €/h), Švédsko (37,4 €/h), Lucembursko (36,2 €/h) a Francie (35,1 €/h).

Evropská komise - Tisková zpráva: Akční plán – Komise navrhuje zmodernizovat v Unii DPH Brusel 7. dubna 2016 - Dnešní akční plán je prvním krokem k tomu, jak v EU vytvořit jednotný prostor DPH, který si dokáže poradit s podvody, podpoří podnikání a pomůže digitální ekonomice a elektronickému obchodování. Evropská komise předložila akční plán, kde prezentuje způsoby, jak stávající systém DPH v EU modernizovat tak, aby byl jednodušší, méně zneužitelný a vstřícnější vůči podnikatelům. Stávající předpisy o DPH je naléhavě nutné aktualizovat, tak aby lépe sloužily jednotnému trhu, zjednodušily obchodování mezi členskými státy a držely krok s dnešní digitální a mobilní ekonomikou. Výpadky z příjmů z DPH,

tedy rozdíl mezi očekávanými a skutečně vybranými příjmy z DPH v členských státech, dosáhly v roce 2013 téměř 170 miliard EUR. Odhaduje se, že pouze kvůli podvodům při transakcích s jinými členskými státy přicházíme v EU u této daně o příjmy zhruba 50 miliard ročně. Ve své stávající podobě je systém DPH navíc roztříštěný a zejména pro malé a střední podniky a internetové společnosti znamená velkou byrokratickou zátěž. Akční plán nabízí cestu, jak nynější pravidla DPH v Unii modernizovat. Navrhuje mj.: • hlavní zásady, jimiž se bude budoucí jednotný evropský systém DPH řídit, • krátkodobá opatření k boji proti podvodům s DPH, • aktualizaci pravidel, jimiž se řídí sazby DPH, a větší prostor členských států k určování těchto sazeb, • plány na to, jak v rámci strategie pro jednotný digitální trh zjednodušit pravidla DPH pro elektronické obchodování a jak rozsáhlým souborem změn DPH usnadnit život malým a středním podnikům. Hlavní body Budoucí definitivní systém DPH v EU pro přeshraniční obchod, který omezí příležitosti k podvodu. Stávající systém DPH potřebuje zmodernizovat, aby udržel krok se současnou globalizovanou, digitální a mobilní ekonomikou. Dnešní zdaňování přeshraničního obchodu za pomoci DPH začalo platit v roce 1993. Původně se jednalo o přechodný systém, který však ponechává prostor podvodům. Komise chce proto předložit v roce 2017 návrh na zavedení definitivních pravidel, jež budou v jednotném evropském prostoru pro DPH platit. Podle těchto nových pravidel by se na plnění do jiného členského státu uplatňovaly i nadále sazby členského státu určení („princip země určení“), jak je tomu nyní. Avšak způsob výběru daně by se postupně změnil tak, aby byl výsledný systém odolnější vůči podvodům. Zároveň by vznikl celounijní internetový portál, který by podnikům zajišťoval jednoduchý systém výběru DPH a členským státům spolehlivější výběr příjmů. Okamžitá opatření proti podvodům s DPH podle současných pravidel. Podvody s DPH v přeshraničních transak-

zpět

17

cích připravují členské státy o obrovské sumy příjmů. Podle odhadů by mohl budoucí systém DPH zredukovat tento druh podvodů o zhruba 40 miliard EUR (tj. o 80 %) ročně. V průběhu tohoto roku Komise navrhne opatření, která posílí nástroje aktuálně používané v členských státech při výměně informací o podvodech s DPH a podvodných postupech a při výměně osvědčených postupů. Nadále bude pečlivě sledovat i to, jak si při výběru a kontrolách DPH vedou daňové správy. Více autonomie pro členské státy při vlastním uplatňování sazeb. Podle současných pravidel se musí členské státy, pokud chtějí uplatnit nulovou či sníženou sazbu DPH, držet předem určeného seznamu zboží a služeb. Komise chce pravidla pro uplatňování sazeb zmodernizovat a dát členským státům v budoucnu více flexibility. Navrhuje dvě možnosti: první z nich je zachovat minimální základní sazbu 15 % a pravidelně na základě informací z členských států revidovat seznam zboží a služeb, na které lze uplatnit sazby snížené. Druhou možností je tento seznam zrušit. To by však vyžadovalo zavést záruky, jak na jednotném trhu předcházet podvodům a vyhnout se nekalé daňové soutěži. Podnikům by navíc mohly vzrůst náklady na dodržování nových pravidel. Podle obou možností by zůstala zachována aktuálně použitelná nulová i snížená sazba. Podpora elektronického obchodování a malých a středních podniků. Stávající systém DPH u elektronického obchodování mezi více členskými státy je složitý a pro členské státy i podniky nákladný. Podnikům v EU z něj plyne konkurenční nevýhoda, neboť někteří obchodníci ze třetích zemí mohou do Unie dovážet zboží bez DPH. Navíc kvůli složitosti systému je pro členské státy těžké zajistit dodržování jeho pravidel. Komise proto do konce roku 2016 předloží legislativní návrh na modernizaci a zjednodušení DPH pro přeshraniční elektronické obchodování. Tento návrh bude součástí strategie pro jednotný digitální trh. Podle návrhu bude mj. možné, aby pro elektronické publikace platila tatáž snížená sazba jako pro publikace fyzické. Následně v roce 2017 představí Komise balíček opatření ke zjednodušení DPH. Jeho smyslem bude podpořit růst malých a středních podniků a zjednodušit jim obchodování s partnery z jiných členských států.


Evropská komise – Tisková zpráva: Díky evropské iniciativě v oblasti cloud computingu by se Evropa měla stát celosvětovou vedoucí silou v oblasti ekonomiky založené na datech Brusel 19. dubna 2016 - Komise dnes předložila návrh týkající se služeb založených na cloud computingu a datové infrastruktury světové úrovně, aby vědci, podnikatelé i veřejné služby mohli využívat přínosy revoluce v oblasti dat velkého objemu. Evropa je největším producentem vědeckých údajů na světě, ale kvůli nedostatečné a roztříštěné infrastruktuře nejsou tato „data velkého objemu“ plně využívána. Komise má v plánu posílit a vzájemně propojit stávající výzkumnou infrastrukturu, a tím vytvořit nový evropský cloud pro otevřenou vědu, který zajistí pro 1,7 milionu evropských výzkumných pracovníků a 70 milionů pracovníků v oblasti vědy a techniky virtuální prostředí k ukládání, sdílení a opětovnému využití jejich dat napříč vědními obory a přes hranice států. Bude se opírat o evropskou datovou infrastrukturu a využívat širokopásmové sítě, zařízení pro uchovávání dat velkého rozsahu a výkonné superpočítače umožňující efektivní přístup k velkým souborům dat uloženým v cloudu a jejich praktické zpracování. Tato infrastruktura světové úrovně zajistí, že se Evropa bude moci zúčastnit celosvětového soupeření v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky v souladu se svým ekonomickým a vědomostním potenciálem. Nejprve se zaměří na vědeckou obec – v Evropě a mezi svými globálními partnery – později se však uživatelská základna rozšíří o veřejný sektor a průmysl. Tato iniciativa je součástí balíčku opatření, jejichž cílem je posílit postavení Evropy v oblasti inovací založených na datech, zlepšit konkurenceschopnost a soudržnost a přispět k vybudování jednotného digitálního trhu v Evropě (tisková zpráva). Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu usnadní výzkumným pracovníkům a inovátorům přístup k datům a jejich opakované používání a sníží náklady na uchovávání dat a analýzy náročné na výkon. Volné zpřístupnění výzkumných dat může přispět k posílení evropské konkurenceschopnosti, neboť pomůže začínajícím podnikům, malým a středním podnikům a inova-

cím založeným na datech, včetně oblastí lékařství a veřejného zdraví. Dokonce může podpořit rozvoj nových odvětví, jak ukázal projekt lidského genomu. Komise bude evropskou iniciativu v oblasti cloud computingu zavádět postupně prostřednictvím řady opatření, mezi něž patří: • Od roku 2016: vytvoření evropského cloudu pro otevřenou vědu pro evropské výzkumné pracovníky a s nimi spolupracující vědce na celém světě integrací a konsolidací platforem elektronické infrastruktury, spojením stávajících vědeckých cloudů a výzkumné infrastruktury a podporou rozvoje služeb založených na cloud computingu. • 2017: standardní otevření veškerých vědeckých dat z budoucích projektů v rámci programu pro výzkum a inovace Horizont 2020, jehož rozpočet činí 77 miliard eur, aby vědecké společenství mohlo opakovaně používat obrovské množství dat, které generuje. • 2018: zahájení stěžejní iniciativy s cílem urychlit začínající rozvoj kvantové technologie, která je základem pro příští generace superpočítačů. • do roku 2020: vývoj a zavádění velkokapacitní evropské infrastruktury pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, uchovávání dat a sítě, což zahrnuje mimo jiné pořízení dvou prototypů superpočítačů nové generace, z nichž jeden by se řadil mezi tři nejlepší na světě, zřízení evropského střediska dat velkého objemu a modernizaci páteřní sítě pro výzkum a inovace (GEANT). Vedle evropské výzkumné obce bude mít k evropskému cloudu pro otevřenou vědu a evropské datové infrastruktuře přístup a bude je moci využívat řada dalších uživatelů: • Podniky budou mít nákladově efektivní a snadný přístup k údajům a počítačové infrastruktuře nejvyšší kvality, jakož i k obrovskému množství vědeckých údajů umožňujících inovace založené na datech. Z toho budou mít prospěch především malé a střední podniky, které obvykle nemají k takovým zdrojům přístup. • Průmysl bude moci využít výhod vytvoření rozsáhlého ekosystému

zpět

18

•

cloudových služeb, který podpoří rozvoj nových evropských technologií, jako jsou nízkopříkonové čipy pro vysoce výkonnou výpočetní techniku. Veřejné služby budou využívat spolehlivý přístup k výkonným výpočetním zdrojům a těžit z vytvoření platformy ke zpřístupnění jejich údajů a služeb, což může


vést k levnějším, lepším a rychlejším vzájemně propojeným veřejným službám. Výzkumní pracovníci budou rovněž využívat on-line přístup k velkému množství údajů vytvořených veřejnými službami. Veřejné a soukromé investice potřebné k realizaci evropské iniciativy

v oblasti cloud computingu se odhadují na 6,7 miliardy EUR. Komise odhaduje, že na evropskou iniciativu v oblasti cloud computingu budou vyčleněny celkově 2 miliardy EUR v rámci programu Horizont 2020. Odhad potřebných dodatečných investic ze strany veřejného a soukromého sektoru byl vyčíslen na 4,7 miliardy EUR během pěti let.

zpět

19

Vinařský věstník. Obsah: Informace z dubna. Pro Vinařský fond zpracoval. Z domova 2 Potraviny na pranýři (duben) 11 Ze zahraničí 15

Recommend Documents