Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Rybník Vočert a Lazy CZ0213066
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Rybník Vočert a Lazy Kód lokality: CZ0213066 Kód lokality v ÚSOP: 2587 Rozloha (ha): 22,9898 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 86
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 22,4568 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 97,7 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 5705
Kategorie PP
Název Rybník Vočert a Lazy
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 0,3257 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 1,4 Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany území bylo vyhlášeno PP Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,2073 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 0,9
Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Hvožďany
Dotčená katastrální území Hvožďany, Pozdyně
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podloží je tvořeno biotitickými granodiority. Konvexní plochy jsou vyplněny kvartérními sedimenty (kromě fluviálních a deluviofluviálních sedimentů také deluviální a deluviálně soliflukční sedimenty).
Geomorfologie: Území se nachází v severním výběžku Blatenské pahorkatiny při hranici s Brdskou vrchovinou. Reliéf: Mírně zvlněná krajina pahorkatinného charakteru. Jedná se o horní část jedné větve blatenské rybniční soustavy (vodní nádrže jsou nebeské). Pedologie: V nivě se vyskytují gleje, mimo nivu (zejména v SZ části území) se vyskytují kyselé kambizemě. Krajinná charakteristika: Jedná se o dva rybářsky obhospodařované rybníky (přičemž horní je nebeský a dolní je sycen vodou z výše položeného rybníka a z okolních vlhkých luk). V SZ části území se vyskytuje ještě mělká drobná vodní nádrž (místně označovaná jako "Hlinovna"). Nádrže mají rozsáhlá litorální pásma, na ně navazují druhově pestré kosené louky nebo luční lada a porosty náletových dřevin (zejména olše lepkavá). Velká část plochy byla v minulosti (do 50. let) využívaná jako obecní draha; v litorálech se pásly husy. Značná část těchto ploch byla postupně osázena dřevinami. Biota Flóra a vegetace: Klíčovými stanovišti jsou dvě velké vodní plochy a jedna malá. Oba velké rybníky jsou dnes využívané k intenzivnímu chovu ryb. Složení a kvalita submerzní vegetace je v průběhu let dosti variabilní, v závislosti na momentální obsádce a z ní vyplývající intenzitě hospodaření. Jsou udávány jak dobře vyvinuté porosty s růžkatcem (Ceratophyllum sp.), tak i případy, kdy je některý z rybníků zcela bez vodních makrofyt. Ve třetí z vodních ploch - tůni na kraji obce - lze nalézt submerzní vegetaci s bublinatkou jižní (Utricularia australis) a parožnatkami rodu Nitella. Vegetace tůně je však ohrožována eutrofizací a invazí vodního moru (Elodea canadensis) Na vodní plochu navazují u obou rybníků dobře vyvinuté epilitorální partie s rozrůzněnými porosty ostřic (Carex vesicaria, C. rostrata, C. acuta, C. canescens), orobince (Typha latifolia), třtiny šedavé (Calamagrostis canescens) a zblochanu vodního (Glyceria maxima). Kromě graminoidů hostí epilitorální vegetace také četné dvouděložné rostliny včetně druhů červeného seznamu - zábělníku bahenního (Potentilla palustris) a ptačince bahenního (Stellaria palustris). Litorály přecházejí do vlhkých luk a jejich lad, řazených zejména do svazu Calthion, místy přecházejících do nevápnitých slatinišť a nebo smilkových trávníků. Ze zdejších jsou udávány ohrožené druhy upolín nejvyšší (Trollius altissimus), ostřice Hartmannova (Carex hartmannii), kozlík dvoudomý (Valerina dioica) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Luční porosty však v současnosti trpí degradací způsobenou jak nevhodným managementem (přeorávání, výsev kulturních druhů), tak na jiných místech absencí managementu. Vegetaci EVL doplňují sukcesní porosty zejména vrb, olší a topolů a také malé plochy kulticenóz borovice a dubu. Fauna: Rybníky hostí bohatou malakofaunu, včetně druhů zařazených do červeného seznamu. Význam lokality především v hojném výskytu obojživelníků. Kromě předmětu ochrany - kuňky ohnivé (Bombina bombina) - zde byly zaznamenány čtyři druhy skokanů (Rana arvalis, R. temporaria, R. lessonae a R. kl. esculenta), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hylea arborea), čolek obecný a č. horský (Triturus vulgaris a T. alpestris). Hodnotná je také zdejší avifauna s druhy jako potápka malá (Tachybaptus ruficollis), p. roháč (Podiceps cristatus), moták pochop (Circus aeruginosus), čírka modrá (Anas querquedula), kopřivka obecná (Anas strepera), chřástal vodní (Rallus aquaticus) nebo na terestrických stanovištích se vyskytující křepelka obecná (Coturnix coturnix). Předmět ochrany:Lokalita bývá označována za stanoviště nadregionálního významu. V 21. století došlo v důsledku nevhodného hospodaření k razantnímu poklesu početnosti kuňky. V obou rybnících byla ještě v roce 2001 zaznamenána velmi silná populace druhu (tisíce jedinců v rybníce Vočert). Do současnosti došlo ke snížení na desítky až nižší stovky jedinců v obou nádržích. V roce 2009 bylo po jarním ústupu vody z litorálu v rybníce Lazy zaznamenáno dokonce pouze několik jedinců. Populace v tůni "Dolní hlinovna" na okraji obce je dlouhodobě stabilní. Malá plocha tůně však nedokáže skýtat příznivé prostředí pro větší množství než několik stovek jedinců. Změny v populaci nejsou ireverzibilní a EVL tak stále představuje velmi významnou a v případě úpravy hospodaření i příznivou lokalitu druhu.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
Zachovalost Izolace
stálá populace
-
-
-
dobré zachování
přítomná
2%≥p>0%
Celkové hodnocení populace není vynikající izolovaná, leží hodnota uvnitř rozšířeného areálu druhu
Cílový stav předmětu ochrany: zastavit pokles populace a obnovit ji na úroveň v době vyhlášení
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Popis nároků předmětu ochrany: kuňka obecná je mimo dobu rozmnožování více vázána na vodní prostředí než kuňka žlutobřichá. Většinu roku tedy tráví ve vodě, kde dochází i k páření. Klade vajíčka většinou v několika etapách v závislosti na deštích od dubna do srpna. Žije v jezírkách v lomech a pískovnách, tůních, avšak nejčastěji v rybnících (někdy i v návesních), méně často ve venkovských koupalištích a požárních nádržích. Vyhledává však především mělké, zarostlé okraje extenzivně obhospodařovaných či neobhospodařovaných rybníků, které jsou bohaté na její hlavní potravu – komáří a pakomáří larvy. Z vajíček se zhruba po jednom týdnu líhnou larvy (pulci) živící se řasami a organickými zbytky. Přibližně po 8–10 týdnech se pulci proměňují v žabky, které se zdržují rovněž ve vodě a žijí podobným způsobem jako dospělí jedinci. Mladí jedinci po deštích často vyhledávají nové lokality. Koncem léta žáby vodu opouštějí a migrují k zimním úkrytům. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, v ruinách, ve sklepích atp., většina populace do 250 m od vody, ojediněle do 800 m. Rozmnožování předcházejí hlasové projevy – známé kuňkání. Druh ustoupil především v důsledku změn vodního režimu v krajině jako jsou: odvodňování luk a lesů v rámci meliorací, regulace potoků a zatrubňování drobných vodotečí, proměna luk v pole, zasypávání jezírek v lomech, hlinicích a pískovnách komunálním odpadem a rekultivace těchto území po odtěžení surovin, chemizace v zemědělství, intenzivní využití každého kousku půdy v rámci náhradních rekultivací praktikovaných v 70. a 80. letech 20. století a podobné negativní zásahy. V poslední době jsou nejvýznamnějšími negativními faktory: nešetrné rybářské obhospodařování rybníků (vysoké rybí obsádky a nevhodně prováděná odbahňování), zarybňování či zánik jezírek v lomech a pískovnách, rekultivace lomů a absence managementových zásahů na lokalitách. Obecně lze shrnout, že kuňka obecná trpí jednak zánikem biotopů, jednak zásahem do biotopů (chemickým či mechanickým). Před predátory chrání pulce kuněk poměrně účinně mělké zarostlé břehy. V rybnících bez takovýchto břehů kuňky zpravidla nežijí ačkoliv dospělé žáby nejsou přirozenými predátory prakticky ohroženy. Faktory a činnosti, které mohou negativně ovlivnit populaci druhu na evropsky významných lokalitách: • odbahňování rybníků v nevhodném období (rozmnožování a vývoj larev) nebo takové, při němž se sníží plocha litorálu (či je litorál odstraněn úplně), kde se kuňky ukrývají. Ve většině případů platí, že pokud stupeň zabahnění neohrožuje přímo rybník ve své existenci, je lepší odbahňování neprovádět • vypouštění rybníků v období duben – září (případně polovina října) • zarůstání a zazemňování vodních ploch – problém s orobincem, který se uchytí a rozroste v hloubkách menších než 80 cm • příliš vysoké rybí obsádky v rybnících, při nichž dochází k přímé predaci pulců rybami (ryby pulce přímo loví, a to i menší druhy či menší velikostní skupiny dravých i nedravých ryb), k likvidaci vajíček a larválních stadií
obojživelníků všežravými a býložravými rybami (bentické ryby poškozují a žerou jejich drobné larvy a rozvracejí potravní bázi dospělců, býložravé ryby – amur – požírají vajíčka umístěná na vodních rostlinách) a narušování potravní základny rybami, které se živí planktonem (planktonofágní ryby snižují potravní nabídku pro metamorfovaná stadia – drobné žabky) • přítomnost ryb v případě nedostatku úkrytů (malá tůň) způsobená především umělým vysazením; krajně negativní je přítomnost okounů nebo allochtonních druhů ryb (např. střevličky východní – Pseudorasbora parva a karase stříbřitého – Carassius auratus), které se mohou do nádrží dostat přirozenou cestou a dovedou se rychle namnožit • intenzifikace chovu ryb nebo kachen • přehnojování rybníků a intenzivní krmení ryb umělými krmivy – vede ke zhoršení kvality vody • používání biocidů a hnojiv při obhospodařování biotopů navazujících na vodní nádrže v dosahu akčního radia druhu • jednorázová prudká kontaminace vody organickými látkami (např. kejdou), či anorganickými látkami. Lokality osídlené kuňkou obecnou mají rozmanitý charakter, proto je třeba management přizpůsobit konkrétním potřebám na dané lokalitě; důležité je pravidelně kontrolovat stupeň sukcese lokalit specialistou na obojživelníky
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Vzhledem k tomu, že území je hodnotné z více hledisek, lze očekávat, že při jeho managementu bude docházet k dílčím konfliktům. Ochrana kuňky a obojživelníků obecně může kolidovat s ochranou rostlin a rostlinných společenstev. Ochrana kuňky ohnivé by měla mít vždy prioritu. Rybníky v EVL mají dobrý potenciál pro rozvoj vegetace obnažených den s výskytem evropsky významného druhu puchýřka útlá. Vzhledem k tomu, že je třeba vyloučit jarní termín vypouštění rybníků, je vyloučeno i letnění. V blízkém okolí se však nacházejí další EVL, jejichž předměty ochrany jsou právě puchýřka a vegetace obnažených den, díky čemuž lze absenci letnění v této lokalitě připustit bez zavádění náhradních opatření. K významnému střetu mezi ochranou obojživelníků a cenné vegetace může docházet též při vytváření nových tůní v podmáčených loukách v sousedství rybníků. Tůně je třeba umisťovat opatrně, mimo místa výskytu ohrožených druhů rostlin, k čemuž ovšem lokalita poskytuje dostatek prostoru. Zároveň je při umisťování tůní třeba zohlednit obhospodařování luk, které je důležité též z hlediska ochrany kuňky. Tůně musí být umístěny a tvarovány tak, aby nekomplikovaly přístup k travnímu porostu a v žádné části neznemožňovaly jeho kosení.
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti - Rybniční hospodaření obecně Dnešní podobu získaly rybníky nejpozději v 18. století. Od počátku své existence byly pravděpodobně využívány pro chov ryb. Ještě v nedávné minulosti (počátek 21. století) bylo hospodaření na obou rybnících pro předmět ochrany příznivé a populace kuňky na obou nádržích se pohybovaly v řádech tisíců jedinců. Okolo roku 2005 došlo jak k několika celkovým změnám v hospodaření, tak k jednotlivým dílčím zásahům (viz níže). Účinek byl jednoznačně negativní, v jejich důsledku došlo k razantnímu poklesu populace kuňky. - Manipulace s vodní hladinou Rybníky bývají loveny většinou na podzim. Jelikož nemají žádný vydatný přítok (jsou umístěny v nejvyšší části rybniční soustavy), může se v suchých letech stát, že se je nepodaří do jara naplnit a litorály mohou v době rozmnožování zůstat i zcela na suchu. Kromě toho byla v posledních letech zaznamenána tendence hospodářů snižovat v jarním období hladinu vody, což vede k likvidaci již nakladených snůšek. Dlouhodobý nedostatek vody v rybnících je patrně jednou z hlavních příčin výrazného poklesu početnosti populace kuňky, případně i dalších obojživelníků. - Chov kachen Na počátku 21. století byl chov polodivokých kachen silně omezen. V roce 2007 však byla na břehu rybníka Vočert vybudována voliéra pro odchov ve velkém. Počty ptáků v té době dosahovaly 100 kusů. Na rybníce byly vybudovány plošiny pro pohodlnější odstřel kachen. Jelikož kachny jsou významným predátorem raných vývojových stadií kuňky a podílejí se též na likvidaci litorálních porostů, je pravděpodobné, že zintenzivnění chovu patří k významným příčinám úbytku žab v lokalitě.
- Zemědělství Významná část suchozemských ploch v EVL byla až do poloviny 20. století využívána jako obecní draha, především pro pastvu krav. Po ukončení pastvy zarostly pastviny náletem dřevin a nebo byly postupně uměle zalesněny, zachován tedy zůstal jen nepatrný zbytek původní rozlohy. Zatím poslední výsadby byly provedeny před více než pěti lety. Ostatní luční porosty byly běžně dvakrát ročně koseny s občasným přepásáním otav. Dvojí seč se udržela až do současnosti (ovšem bez přepásání). Úbytek otevřeného prostoru, kde by kuňky mohly volně migrovat, je z hlediska předmětu ochrany negativní, je-li však zachována a udržována (kosena) alespoň jeho část, nejedná se o zásadní problém. Výsadby jehličnanů neposkytují optimální prostředí pro zimování, podobně jako husté porosty náletů. V prvním případě by byla žádoucí změna druhové skladby porostů, v druhém případě lze očekávat zlepšení s postupující sukcesí (převládnutí vysokých dřevin, rozvolnění porostu). Se současným obhospodařováváním luk je spojeno také jejich přeorávání a přesévání kulturní směsí. V roce 2007 byla zorána kulturní louka při hranici a následně i část podmáčených luk uvnitř EVL. Rozorávání jako takové má negativní vliv na složení ochranářsky cenných společenstev (popřípadě chráněných v nich), na populace předmětu ochrany účinkuje přímou likvidací jedinců (je-li prováděn v době pobytu na souši). Negativní je však především celková intenzifikace hospodaření, kterou předznamenává. - Aplikace herbicidů Aplikace herbicidů byla nově zaznamenána v okolí stok na hrázích rybníků. Riziko úniku herbicidu do vody je při této činnosti poměrně vysoké a jedná se tedy o významné ohrožení předmětu ochrany. Herbicidy byly využívány též při obhospodařování luk (viz výše). - Doprava V těsném sousedství tůně "Malá hlinovna" probíhá komunikace spojující Pozdyni s Hvožďany. Při migraci obojživelníků zde může docházet ke zvýšené mortalitě v důsledku kolizí. Jedná se však naštěstí o málo frekventovanou komunikaci a její vliv by tedy neměl být fatální. - Odpad, skládky Nedaleko tůně "Malá hlinovna", již mimo území EVL je umístěna skládka TKO, která vznikala v 80. a 90. letech a která je v současnosti převrstvena zeminou. V případě úniku některých (neznámých) látek ze skládky by mohlo dojít ke kontaminaci tůně, což by přinejmenším vedlo k nežádoucímu zvýšení její trofie a nelze zcela vyloučit ani kontaminaci toxickými látkami. V litorálu rybníka Vočert byla okolo roku 2005 deponována menší hromada stavební sutě. Vodní prostředí sice tento zásah prakticky nijak nenarušuje, zhoršuje však podmínky v epilitorálu, zvláště poté co deponie zarostla těžko průchodnou ruderální vegetací. Naštěstí je však zásah velmi plošně omezený, skutečný problém by nastal teprve v případě, že by se depozice staly pravidelnými a zaplnily by významnou část litorálu.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Rybník Vočert a Lazy Autor: Fischer D., Karlík P. Schválil: KÚ Středočeského kraje Datum schválení: 15. 5. 2012 Platnost od-do: 1. 1. 2011 - 31. 12. 2020 Manipulační řády Číslo: 17235/2006/OŽP/Faj Název: rybník Vočert Datum schválení: 18. 5. 2006 Platnost: Poznámka: platnost na neurčito Číslo: 17235/2006/OŽP/Faj Název: rybník Lazy Datum schválení: 18. 5. 2006 Platnost: Poznámka: platnost na neurčito
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Vodní plochy: Zásadní vliv na prosperitu předmětu ochrany má hospodaření na obou velkých vodních nádržích. V obou je třeba přejít na extenzivní způsob, intenzivní a polointenzivní chov je třeba vyloučit. Intenzitu hospodaření je třeba snížit především na rybníce Lazy, na rybníce Vočert je prakticky možno stávající úroveň hospodaření zachovat. Vysazování nepůvodních býložravých ryb (amur) a invazních druhů (střevlička východní, karas stříbřitý) je vyloučeno, s výjimkou násady pro účel ochrany přírody nařízené či schválené OOP. V případě chovu kapra jsou doporučenými násadami K0 či K1. Hnojení rybníků by mělo být zásadně omezeno či zcela vyloučeno. Přípustná je nanejvýše jednorázová aplikace chlévské mrvy v prostoru hráze, hnojení kejdou nelze připustit. K aplikaci je třeba souhlas OOP. Chov kachen je třeba ukončit, k němu určená zařízení odstranit a nadále jej zcela vyloučit (stejně jako jiné podobné chovy - vodní drůbež apod.). Plošiny původně určené pro odstřel kachen je možné zachovat jako pozorovací stanoviště pro ornitology. Rybníky lze lovit pouze na podzim, jarní termín je vyloučen především kvůli omezenému přítoku do nádrží a také z důvodu ochrany ostatních druhů obojživelníků, zejména časně se rozmnožujících čolků. V jarním období je třeba udržovat stabilní hladinu vody, v úrovni, která zajišťuje zaplavení celého eulitorálu. Manipulaci s vodní hladinou lze připustit pouze v případě zásahu na podporu předmětu ochrany (pod kontrolou OOP). Výpustní zařízení je třeba udržovat v dobrém stavu a pravidelně jej kontrolovat. Odbahňování nádrží není aktuálně z hlediska předmětu ochrany vyžadováno, v případě rybníka Lazy jej však bude pravděpodobně potřeba provést v následujících cca 10 letech. Povolit jej (ať již bude plánováno z ochranářských nebo hospodářských důvodů) je možné pouze v případě, že budou splněny následující podmínky. V průběhu odbahňování a v následujících minimálně dvou letech musí rybník zůstat zcela bez obsádky. Odbahnění bude provedeno postupně, ve 3 nebo 4 etapách, tak aby byla v daném roce zasažena pouze příslušná část litorálu (1/3 nebo 1/4 plochy) a další etapa by započala až po stabilizaci litorálního porostu na předešlé ploše. Je vhodné, aby zásahová plocha byla v rámci dané etapy mozaikovitě rozdělena na několik menších ploch. V litorálních partiích by odbahnění mělo spočívat v pouhém stržení drnu, je třeba aby zůstal zachován stávající velmi pozvolný sklon dna (zdejší optimum může být až cca 1:20) a plynulý přechod litorálu v souš. Četnost zásahů je třeba omezit na nezbytné minimum, v případě rybníka Vočert by se navíc k odbahňování nemělo přistoupit dříve než ve třetí dekádě tohoto století. Při zásahu je třeba šetřit místa výskytu ohrožených druhů rostlin. Zásah by měl být po celou dobu kontrolován odbornými pracovníky ochrany přírody. Tůň "Dolní Hlinovnu" je třeba stále udržovat bez rybí obsádky (a tedy i bez hospodaření obecně). V současné době není potřeba zde provádět žádné terénní úpravy, včetně revitalizačních opatření, naopak je třeba je považovat za nežádoucí - tůň by měla být udržována v bezzásahovém režimu. Z tůně nesmí být odčerpávána voda (kupříkladu pro zavlažování). Vzhledem k významu lokality je velice žádoucí sledovat průběh hospodaření a jeho dílčí výsledky a na základě zjištěného upravovat výše uvedené podmínky a doporučení pro hospodaření. Terestrická stanoviště: Travní porosty v okolí rybníků je nezbytné kosit, aby tak byla zajištěna dobrá migrační prostupnost lokality. Při kosení je bezpodmínečně nutné dodržovat pravidla pro ochranu obojživelníků - kosení nesmí probíhat za vlhka a to ani za deštivých dnů či doby po dešti, ale ani před oschnutím ranní rosy (vhodnou denní dobou je tedy spíše odpoledne). Zvláště na vlhkých loukách je třeba používat vysoko nastavenou (cca 15 cm) žací lištu, pouze na místech výskytu konkurenčně slabých ohrožených druhů rostlin je možné výjimečně vytvářet nižší strniště. Preferovány by měly být termíny mimo dobu migrace. Vlhké louky je vhodné kosit 1-2x ročně mozaikovým způsobem, při němž by 1/5-1/4 zůstala nepokosena a nekosené a kosené části by byly každoročně obměňovány. Mezofilní kulturní trávníky mohou být koseny celoplošně, 2-3x ročně. Ke kosení na vlhkých loukách by měla být využívána lehká mechanizace (nikoliv však bubnová sekačka) případně ruční nástroje, kulturní trávníky je možné i nadále kosit stávajícím způsobem (těžkou mechanizací). Pokosená biomasa musí být odstraněna z lokality, využívat ji k mulčování je nevhodné a v hodnotnějších porostech přímo nepřípustné. Ruční kosení je vhodné také v ochranářsky cenném epilitorálu rybníka Vočert. Kosení by mělo probíhat opět mozaikovitě, ponechány mohou být každý rok až 2/3 plochy. Termínem pro kosení by měly být až září či říjen (případně i listopad), tedy až tehdy, co většina obojživelníků opustí rybník a rozleze se do širšího okolí, a kdy již nehrozí rušení hnízdícího ptactva. V území EVL se nacházejí také ruderalizované porosty, v nichž se místy šíří i invazní druhy rostlin (zejména Aster lanceolatus). Tyto plochy mohou představovat zdroj šíření nežádoucích druhů (invazní druhy, třtina, dřeviny) a pro obojživelníky jsou využitelné jen stěží, ale zároveň skýtají prostor pro nově vybudované tůně (viz níže), které by tak nebylo nutné umisťovat do ochranářsky nebo hospodářsky hodnotnějších partií bezlesí. Kosením ruderálů se tedy tento prostor otevře a i v případě, že nebude využit pro budování tůní (ať již z důvodu nedostatku prostředků nebo nevhodného podloží a hydrologických podmínek), zlepší se tak migrační prostupnost lokality. Kosení jednou ročně by mělo být zavedeno v ruderalizovaném ladu (zákres 12) v sousedství Dolní Hlinovny a na
degradované louce v SV části epilotrálu rybníka Vočert (zákres 9). V rozsáhlém, ladem ležícím porostu na ploše 10 postačí, bude-li kosení zavedeno pouze v případě, že zde budou vybudovány tůně, a omezí-li se na jejich okolí. Při obhospodařování bezlesí je zcela vyloučeno užívání herbicidů (s výjimkou likvidace náletů), válcování, přeorávání a zalesňování ploch. Hnojení by mělo být omezeno pouze na využití kravského hnoje v kulturních porostech. Vlhké louky by měly zůstat nehnojeny. Významnou součástí péče o lokalitu by měla být redukce dřevin. Přednostně musí být odstraněny dřeviny stínící vodní plochy při jejich litorální partii. Dále je nutné zabránit šíření dřevin do bezlesí, především do delší dobu neobhospodařovaných litorálů. Vhodné by také bylo proředit či odstranit mladé nálety především vrb a osik v ostatních plochách, nejstarší porosty by však bylo možné nechat bez zásahu. Tato lokalita hostí velké množství ohrožených druhů ptáků a tak je třeba při vyřezávkách respektovat vedle obojživelníků také jejich přítomnost. Vyřezávky je nutné omezit pouze na dobu mimo hnízdní a vegetační sezónu, je také třeba setřit doupné stromy. Křoviny by neměly být odstraňovány zcela, ale měla by být vytvořena mozaika vyřezaných a nevyřezaných ploch, která poskytne dostatek prostoru pro hnízdění i pro pobyt arborikolní rosničky zelené. Aby se zamezilo obrážení vyřezaných dřevin, je možné na řez bodově (štětečkem) aplikovat arboricid, je však třeba dbát zvýšené opatrnosti, v žádném případě nesmí dojít ke kontaminaci vodního prostředí. Vyřezanou dřevní hmotu je třeba po vyřezávce vymístit z EVL. Na vybraných místech je žádoucí vybudovat několik tůní. Místa pro tůně je třeba pečlivě vybírat, aby byla zajištěna dostatečná zásoba vody po celou sezónu, zejména v období rozmnožování kuňky. Práce na hloubení tůní musí být zahájeny až po skončení migrace a je třeba je ukončit před začátkem rozmnožování obojživelníků, tedy v období od září či října do začátku března. Veškerý vytěžený materiál musí být deponován mimo EVL. Dále by tůně neměly být hloubeny na místě výskytu ohrožených druhů rostlin a tam, kde by jejich přítomnost výrazně komplikovala obhospodařování. Jak je psáno výše, optimální polohou jsou ruderální porosty v EVL. V okolí tůní je třeba vymýtit většinu dřevin, které ji stíní, některé stromy či keře je možné ponechat, zejména na severní straně. Po celou dobu existence tůně by měla být zajištěna její přístupnost pravidelným kosením. Menší tůně bude potřeba přibližně jednou za 10 let odbahnit, nebo nahradit novými, u větších (obdobných Dolní Hlinovně) může být interval pro obnovu i výrazně delší. V EVL se nachází řada drobných, kdysi pastevních pozemků, které byly zalesněny v průběhu druhé poloviny 20. století. Pro předmět ochrany nemají větší význam, představují spíše hůře využitelné prostředí. Lesní hospodaření má tedy jen okrajový význam a proto pro tuto lokalitu není zpracovávána rámcová směrnice. Plošná těžba dřeva nesmí probíhat v době migrace obojživelníků, měla by být omezena na období od druhé poloviny září do začátku března. Jednotlivý výběr je však i nadále možný zcela bez omezení. Při těžbě by měly být šetřeny vybrané doupné stromy. Pro obnovu lze doporučit používat spíše dřeviny přirozené skladby.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření
1, 2 Kosení lehkou mechanizací Kosení Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 kosení vlhkých luk mozaikovitým způsobem s ponecháním 1/5-1/4 nepokosené; nutno dbát opatření na ochranu obojživelníků - nekosit za vlhka, používat vysoko nastavenou žací lištu 2 x za 1 rok 20.5.-15.6.; 15.8.-30.9. během prvního termínu kosení šetřit místa výskytu vzácných druhů rostlin 3, 4, 9 Kosení těžkou mechanizací Kosení Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 kosení produktivních kulturních luk; nutno dbát opatření na ochranu obojživelníků - nekosit za vlhka, používat vysoko nastavenou žací lištu 3 x za 1 rok 20.5-15.6.;15.8.-15.9.;15.10.-15.11.
5, 7, 12 Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou
Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
dostupností Kosení Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 ruční kosení epilitorálů rybníků a vlhkého lada; mozaikovitá seč s ponecháním 2/3 nepokosených 1 x za 1 rok 15.9.-30.10. termín udává vyhnízdění ptáků a dokončená metamorfóza a disperze kuňky
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
1, 6, 7, 9, 10, 13 Obnova a vytváření tůní a mokřadů Péče o mokřady a rašeliniště Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 vytváření nových tůní, obnova stávajících 1 x za 10 let 1.9.-29.2. čištění stávající tůně Dolní Hlinovna není aktuálně vyžadováno; tůně je třeba zpřístupnit vyřezáním náletu a kosením v okolí; vymezeny jsou potenciální plochy - konkrétní umístění třeba vyhledat po dohodě zoologů a botaniků dle aktuálních místních podmínek
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
6, 7, 8, 10, 11, 13, 14 Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 výřez náletu na zarostlých plochách; ponechávat mozaiku s 5-50 % plochy nevyřezanými z důvodu ochrany ptactva a rosničky; šetřit zejména doupné stromy; bodová aplikace arboricidu přípustná; v případě intenzivního zmlazení opakovat 1 x za 10 let 1.11.-31.3. prioritu má okolí vodních ploch
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka
6 Jiné opatření Jiné Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 odstranění kachní voliéry a příslušejících zařízení kdykoliv
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady (EDS.), Pavel Marhoul, Dana Turoňová (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 163 s. ISBN 978-80-87051-38-2. Fischer D., Fischerová J. (2009) CZ0213066 Rybníky Vočert a Lazy, ms. 3 s. Fischer D., Karlík P. (2010) Plán péče pro přírodní památku Rybník Vočert a Lazy - Návrh přírodní památky Rybník Vočert a Lazy (Evropsky významná lokalita CZ0213066) na období 2011-2020, ms. 36 s., depon in: KÚ Středočeského kraje HÁKOVÁ, Alice; KLAUDISOVÁ, Alexandra; SÁDLO, Jiří et al. (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA: Odborný časopis pro životní prostředí. XII, [č.] 8, s. 1-132. 1213-3393.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
OOP
orgán ochrany přírody
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PP
přírodní památka
SDO
Souhrn doporučených opatření
SV
severovýchod
TKO
tuhý komunální odpad
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213066_Rybnik_Vocert_a_Lazy_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0213066_Rybnik_Vocert_a_Lazy_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0213066_Rybnik_Vocert_a_Lazy_Jine.pdf CZ0213066_Rybnik_Vocert_a_Lazy_Koseni.pdf CZ0213066_Rybnik_Vocert_a_Lazy_Pece_o_mokrady_a_raseliniste.pdf CZ0213066_Rybnik_Vocert_a_Lazy_Vyrez_naletu.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ7