Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Paterovské stráně CZ0210111
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Paterovské stráně Kód lokality: CZ0210111 Kód lokality v ÚSOP: 5362 Rozloha (ha): 31,3982 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 101
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 31,3982 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Bělá pod Bezdězem, Čistá, Hrdlořezy
Dotčená katastrální území Bělá pod Bezdězem, Čistá u Mladé Boleslavi, Hrdlořezy u Mladé Boleslavi
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Geologický podklad tvoří střednoturonské vápnité a slínité pískovce, méně pak svrchnoturonské slínovce. Geomorfologie: Území leží v Bělské tabuli (součást Středojizerské tabule) v nadmořské výšce mezi 245-280 m n. m. Reliéf: Lokalitu tvoří dvě protilehlé stráně v údolí Bělé včetně několika bočních (bezvodých) údolíček. Celkově jde o strukturně denudační, rovně až mírně nakloněnou plošinu, která je členěná do výrazných údolí a roklí, čímž dosahuje charakteru členité pahorkatiny. Pedologie: Dominují především illimerizované půdy s podzolem, případně vzácně typické hnědozemě. V údolích pak jsou přítomny dobře vyvinuté nivní půdy a místy slatiny.
Krajinná charakteristika: Lokalitu tvoří dvě disjunktní protilehlé stráně v údolí Bělé. První z nich, převážně s jižní a jihozápadní expozicí, je tvořena lesostepními bory a mozaikou úzkolistých a širolistých suchých trávníků. Druhá stráň, východně až VSV od nádraží v Bělé pod Bezdězem, je tvořena pouze lesními společenstvy; především reliktními bory na svazích, které na plošině přecházejí v borové doubravy. Na dně údolí se nachází menší fragment podmáčených smrčin. Biota Nejcennějším a nejrozšířenějším biotopem jsou druhově bohaté lesostepní (vápnomilné) bory (L8.2) reliktního charakteru na vápnitých pískovcích s dominantní pěchavou vápnomilnou (Sesleria caerulea) v podrostu. Místy bývá vyvinuto bohaté keřové patro s dřišťálem obecným (Berberis vulgaris, C4), jalovcem obecným (Juniperus communis, C3), ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare) a dalšími křovinami. Vedle pěchavy v podrostu často dominuje válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), vzácněji ostřice nízká (Carex humilis, C4). Z dalších druhů se zde vyskytuje například hruštice jednostranná (Orthilia secunda, C3), ostřice chabá (Carex flacca), mochna stříbrná (Potentilla arenaria, C4), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum, C4), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule,C4), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea, C2, O), smldník olešníkový (Peucedanum oreoselinum, C4), mochna bílá (Potentilla alba, C3), sasanka lesní (Anemone sylvestris C2, O), jetel alpínský (Trifolium alpestre, C4), prvosenka jarní (Primula veris, C4), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), oman vrbolistý (Inula salicina, C4), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) a další. Na mírně vlhkých stanovištích v borech je zaznamenán výskyt kriticky ohrožené kohátky kalíškaté (Tofieldia calyculata, C1), a dále silně ohrožené přesličky různobarvé (Equisetum variegatum, C2) a tolije bahenní (Parnassia palustris, C2, O). EVL Paterovské stráně je také jednou z posledních lokalit kriticky ohrožených druhů koniklece jarního pravého (Pulsatilla vernalis var. vernalis, C1, KO) a koniklece otevřeného (Pulsatilla patens, C1, KO). V horních částech svahů přecházejí bory do subkontinentálních borových doubrav (L7.3) nebo do suchých acidofilních doubrav (L7.1), v nichž ve stromovém patře dominuje borovice, místy s vtroušeným, nepůvodním dubem červeným (Quercus rubra) a modřínem opadavým (Larix decidua). Podrost je chudý s dominantní brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus), brusnicí brusinkou (V. vitis-idaea) a metličkou křivolakou (Avenella flexulosa). Na dně bočního údolí východně od nádraží v Bělé se maloplošně vyskytují podmáčené smrčiny s rohozcem (Bazzania sp.), rašeliníkem (Sphagnum sp.) a sedmikvítkem evropským (Trientalis europaea). Místy dochází k expanzi hasivky orličí (Pteridium aquilinum). Maloplošná, ale velmi zachovalá je mozaika širokolistých (T3.4) a úzkolistých (T3.3) trávníků u Paterova s množstvím druhů červeného seznamu. Dominuje válečka prapořitá a ostřice nízká, dále se vyskytuje např. lněnka lnolistá (Thesium linophyllon, C3), bojínek tuhý (Phleum phleoides), kakost krvavý (Geranium sanguineum, C4a), kručinka barvířská (Genista tinctoria), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris, C3, O), mařinka barvířská (Asperula tinctoria, C3), bělozářka větvitá, silenka ušnice (Silene otites, C3) a další druhy. Na dně bočních údolí východně od nádraži v Bělé pod Bezdězem se maloplošně vyskytují podmáčené smrčiny (L9.2) s rohozcem trojlaločným (Bazzania trilobata) a sedmikvítkem evropským (Trientalis europaea). Z živočichů bylo na bezlesé části EVL zastiženo několik druhů bezobratlých. Z motýlů např. vřetenuška třeslicová (Zygaena brizae), modrásek vikvicový (Polyomnatus coridon), zelenáček (Adscita sp.), okáč bojínkový (Melanargia galathea), soumračník čárečkovaný (Thymelicus lineola) nebo ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas). Z plžů pásovka žíhaná (Cepea vindobonensis), suchomilka obecná (Xerolentha obvia). V lesích se lze setkat se zástupci běžné fauny např. kuna skalní (Martes foina), srnec obecný (Capreolus capreolus), sojka obecná, budníček menší (Phylloscopus collybita), sojka obecná (Garrulus glandarius), chrobák lesní (Anoplotrupes stercorosus), mravenec r. Formica.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 6210 Název předmětu ochrany: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Rozloha (ha): 1,1478 Relativní rozloha (%): 3,66 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Do současné doby se zachovala dobrá mozaika druhově bohatých úzkolistých a širokolistých suchých trávníků, která je svým rozsahem a zachovalostí s velkou pravděpodobností shodná se stavem v době vyhlášení. Cílem je tedy dále zachovávat tento současný stav. Vhodnou péčí o lokalitu je možné zlepšit reprezentativnost některých degradovaných částí trávníků oproti stavu současnému a zvýšit tak jejich zastoupení v rámci EVL.
Kód předmětu ochrany: 91U0 Název předmětu ochrany: Lesostepní bory Rozloha (ha): 15,8363 Relativní rozloha (%): 50,44 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: vynikající hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Cílem je zachovat druhově bohaté porosty borů s významnými druhy cévnatých rostlin v bylinném patře alespoň v takovém rozsahu, jaký byl v době vyhlášení.
2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 6210 Název předmětu ochrany: (Festuco-Brometalia)
Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích
Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště je zde zastoupeno biotopy T3.4D Širokolisté suché trávníky a T3.3D Úzkolisté suché trávníky, které tvoří vzájemné mozaiky. Biotop širokolistých suchých trávníků se vyvinul na mírnějších svazích, zpravidla orientovaných k jihu, ale v nejteplejších oblastech i k ostatním světovým stranám. Půdy jsou středně hluboké až hluboké. Kromě pastvy jsou využívány jako jednosečné louky. Úzkolisté suché trávníky se vyskytují na výslunných svazích na bazických horninách. Většinou se jedná o sekundární vegetaci na místech původních teplomilných doubrav. V minulosti byly využívány často jako ovčí pastviny. Biotop je sekundárního charakteru s čímž souvisí působení negativních vlivů spojených většinou s absencí kosení. Jedná se zpravidla o zarůstání křovinami, expanzi dřevin, šíření nepůvodních druhů rostlin jako např. kustovnice cizí (Lycium barbarum), vlčího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus) a janovce metlatého (Sarothamnus scoparius). Stále občas dochází k záměrnému zalesňování lokalit zejména borovicí lesní (Pinus sylvestris). Péče o suché trávníky na vápnitých podložích Tento biotop umožňuje různé způsoby obhospodařování, které je dáno jak historickým využíváním, tak přírodními podmínkami. Může se jednat o druhově bohaté louky, které je možné kosit 1x ročně. Vhodný je časový posun sečí, z důvodu dozrávání semen pozdějších druhů. Tato metoda posunu sečí je vhodná i pro hmyz. Pokosenou biomasu je potřeba vždy odvézt ze zájmového území. Třtinu křovištní (Calamagrostis epigejos) šířící se do porostu je potřeba likvidovat častějším sečením (3 – 5x ročně), případně vyvláčením. Počet sečí je třeba zvýšit i při šíření ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius). U většiny porostů je možné jednorázové přepasení otav, a to buď ovcemi, kozami, případně i dobytkem. V některých případech na historických pastvinách (s jalovcem) je možná rotační pastva ovcí a koz (méně vhodný je dobytek) s dosekáním nedopasků. Vždy je nutné biomasu odvézt mimo zájmové území. Na zarostlých a zanedbaných plochách je potřeba odstraňovat nálet s následným kosením výmladků. Likvidace náletu (mechanicky, vypalování) se provádí mimo vegetační sezónu, dřevní hmotu je nutné z biotopu odvézt.
Kód předmětu ochrany: 91U0 Název předmětu ochrany: Lesostepní bory Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště je zastoupeno biotopem L8.2 Lesostepní bory, které se vyskytují na svazích jižní orientace i v rovinatých polohách pahorkatin. Zde jsou většinou vyvinuty jako druhotné společenstvo z bývalých teplomilných doubrav. Půdy jsou mělké, s velkým podílem skeletu a mají tendenci ke střídavému zamokřování a vysychání. Jedná se o rozvolněné porosty borovice lesní s duby a břízou bělokorou (Betula pendula) jako přimíšenými dřevinami. Keřové patro má pokryvnost do 50 % a může být druhově bohaté. Velmi bohaté a hustě zapojené je bylinné patro, s charakteristickým výskytem druhů suchých trávníků. Většina porostů lesostepních borů se vyvinula z teplomilných doubrav, v nichž byla různými vlivy člověka dlouhodobě zvýhodňována borovice na úkor dubu. Některé porosty vznikly zarůstáním širokolistých suchých trávníků a v minulosti byly využívány k lesní pastvě či senoseči. I tyto sekundární porosty lesostepních borů si ale zaslouží ochranu, jelikož jsou biotopem mnoha ohrožených druhů rostlin a bezobratlých. Nebezpečím pro diverzitu zdejšího biotopu je zarůstání křovinami např. svídou krvavou (Cornus sanguinea), lískou obecnou (Corylus avellana) nebo trnkou obecnou (Prunus spinosa) a následný ústup světlomilných druhů. K negativním vlivům patří také přeměna porostů s vhodnou druhovou skladbou na kultury geograficky nepůvodních dřevin např. borovice černé (Pinus nigra) a modřínu opadavého (Larix decidua) a šíření invazních dřevin jako je borovice vejmutovka (P. strobus), trnovník akát (Robinia pseudacacia) a lesnická obnova porostů doprovázená vznikem hustého borového mlází, ze kterého ustupuje podrost světlomilnývh bylin. Na některých místech dochází k ruderalizaci, která je doprovázena expanzí třtiny křovištní, ostružiníků a dalších druhů rostlin. Na strukturu porostů a přirozenou obnovu mají jako ve většině našich lesů vliv vysoké stavy spárkaté zvěře. Pro ochranu lesostepních borů a jejich typické podoby je nutné zachovat a podporovat přirozenou druhovou skladbu daných společenstev. Management by měl zahrnovat prořezávku listnatých dřevin a křovin šířících se v podrostu. Na některých lokalitách lze uvažovat i o obnově pastvy nebo seče bylinného patra. Na produkčních stanovištích raději volit jemnější (byť i holosečné) obnovní prvky, případná příprava půdy pro nový porost musí být přiměřena biologické hodnotě keřového a bylinného patra. Mladé porosty je vhodné včas prořeďovat, aby nevznikly husté mlaziny, ze kterých ustupuje podrost světlomilných bylin. Je nežádoucí výsadba porostů geograficky nepůvodních dřevin, naopak je nutná eliminace invazních druhů dřevin a expanzivních rostlin.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Lesní hospodaření Lokalita se skládá ze dvou oddělených částí. První část lesních porostů se nachází východně až severovýchodně od nádraží v Bělé pod Bezdězem. Z lesních biotopů zde převažují borové doubravy na píscích s dominantní brusnicí borůvkou v bylinném patře. Bylinné patro typické pro lesostepní bory je vyvinuté zejména na svazích zaříznutých údolí, případně na vyvýšených místech v lese. Lesní hospodaření probíhá poměrně intenzivně, s holosečným způsobem kácení. Na písčitých plošinách dochází i k úpravám půdy před výsadbou nových dřevin. Větve, odřezky a obecně nepotřebná dřevní hmota zůstávající v lese je často odsouvána do terénních depresí, na jejichž dně se nacházejí fragmenty podmáčených smrčin, případně do prostoru svahů, kde je při prosvětlení vyvinuté druhově bohaté bylinné patro lesostepních borů. Toto počínání má na předmět ochrany výrazně negativní vliv. V druhé části EVL, převážně s jižní a jihozápadní expozicí, také dominují lesní společenstva. Porosty na svazích ukloněných k jihu (resp. k jihozápadu) jsou tvořeny lesostepními bory s cenným, druhově bohatým bylinným patrem. Místy proběhlo holosečné kácení, které světlomilným druhům bylinného patra neškodí. Naprosto nevhodná je na několika místech provedená následná výsadba borovice lesní s nadměrným zastoupením nepůvodního modřínu. Degradace bylinného patra bývá způsobena zejména změnou světelných poměrů v podrostu, které nastávají s rozvojem keřového patra nebo při nové výsadbě stromů. Ohrožení bylinného patra představuje také hojně se šířící hasivka orličí. Z dřívějších map (např. ortofoto mapy z padesátých let) můžeme vyčíst, že plocha zalesnění se oproti stavu z poloviny 20. století zvětšila jen nepatrně. Je to však zejména na úkor dalšího předmětu ochrany – cenných suchých trávníků (T3.3D, T3.4D), které vlivem absence vhodného managementu zarůstají náletem borovice,
břízy a osiky. Tyto suché trávníky jsou vázány na jižně orientované svahy nad železniční tratí u Páterova. Celkový charakter území zůstal zachován. Zemědělství Zemědělská činnost má na EVL vliv jak pozitivní (při obnově sečení nebo pastvy), tak negativní. Za negativní působení můžeme považovat, že stanoviště suchých trávníků přímo navazuje na intenzivně obhospodařované louky, což má za následek zvýšenou úživnost okrajových částí biotopu a při chybějícím managementu rychlejší zarůstání konkurenčně silnějšími druhy trav. Za negativní jev lze považovat i absenci obhospodařování lokalit suchých trávníků, s výjimkou malé části, která je součástí výběhu pro koně (viz níže). Tato absence managementu má za následek zarůstání stanoviště náletem borovice lesní a břízy bělokoré. Na úživnějších místech dolních částí svahu dochází k šíření ovsíku vyvýšeného. Koncová (východní) část stanoviště suchých trávníků je součástí pastviny a výběhu pro koně, jehož většina leží mimo EVL. Část výběhu s výskytem předmětu ochranu je na mírném svahu. Při hranici EVL (ve střední části výběhu) je pohyb zvířat poměrně intenzivní, což má za následek zvýšení úživnosti a degradaci stanoviště suchých trávníků, ve kterých dominuje několik mezofilnějších druhů rostlin. Trávníky v horní části a při okrajích výběhu, kde se zvířata, zdá se, zdržují méně, mají zachované relativně pestré druhové složení. Obytná zástavba, rekreace Obě části EVL bezprostředně navazují na obytnou zástavbu části obce Bělá pod Bezdězem. Podle prostupnosti a množství stezek na lokalitě můžeme usuzovat na míru návštěvnosti území. Cennými lesními porosty na svazích vede jen několik úzkých pěšin, směřujících svahem šikmo nahoru. Větší pohyb lidí můžeme předpokládat na plošinách v borových doubravách v letních a podzimních měsících, a to zejména z důvodu sběru lesních plodů (borůvky, houby). Tato činnost ani bezprostřední blízkost zástavby nemá na předměty ochrany významný vliv.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: Městské lesy Bělá pod Bezdězem, kód 103404 Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 27,3 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021 Organizace lesního hospodářství: Nižší organizační jednotka: Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: Doksy, kód 408001 Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 1,2 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021 Organizace lesního hospodářství: LČR, s.p., LS Mělník Nižší organizační jednotka: Poznámka: cca 0,2 ha by mělo být součástí církevních restitucí
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Stanoviště 91U0 Lesostepní bory: Pro ochranu lesostepních borů je nutné zachovat a podporovat přirozenou druhovou diverzitu daných společenstev. Je nezbytné pěstovat světlejší porosty s převahou borovice lesní a jen s malou příměsí stanovištně a geograficky odpovídajících listnáčů (jako např. bříza bělokorá, dub zimní). Nežádoucí jsou výsadby porostů geograficky a stanovištně nepůvodních dřevin. Při obnově porostů je potřeba volit jemnější obnovní způsoby. Pokud to místní podmínky umožní, je žádoucí co nejvíce využívat přirozeného zmlazení borovice lesní. Obnovu mýtních porostů je možné provádět účelovými výběry, clonnými sečemi, menšími náseky a v případě nezdaru přirozené obnovy i menšími holosečemi (jejich rozloha by na slunných místech neměla přesahovat 0,25 ha, na stinných místech je možná rozloha až cca 0,4 ha). Na holých plochách by měly zůstávat výstavky borovice lesní (jednotlivě i ve skupinách) pro podporu biodiverzity a udržení vývojové kontinuity porostu, ale i na podporu přirozeného zmlazení. Případná příprava půdy pro nový porost musí být přiměřena biologické hodnotě bylinného patra – nevhodná je hluboká řádková orba, možné je plošné mělké narušování půdy. Aby nedocházelo k přílišné ruderalizaci podrostu, je důležité odstraňování většiny těžebních zbytků – jedná se o biotop adaptovaný na odběr biomasy. Mladé porosty je vhodné včas prořeďovat, aby nevznikly přehoustlé mlaziny, ze kterých ustupuje podrost světlomilných bylin. Při výchovách náletů a výsadeb udržovat převahu borovice lesní a potlačovat zastoupení geograficky a stanovištně nevhodných dřevin, ale i autochtonních mezofilních listnáčů. Na plochách, kde již došlo k obnově porostu formou výsadby borovice lesní s vyšším zastoupením modřínu, je potřeba cílenými výchovnými zásahy postupně modřín eliminovat. Zastoupení břízy bělokoré je v porostech vhodné udržet v hodnotách udávaných modelem přirozené skladby. Při péči o mladé nárosty a výsadby je nutné přednostní využití mechanické likvidace buřeně – chemická likvidace je vzhledem k cennému bylinnému patru nežádoucí. Při provádění opatření proti hmyzím škůdcům využívat chemickou asanaci jen v nezbytně nutné míře. Na bylinné patro má negativní dopad pěstování exotů (především akátu, dubu červeného, javoru jasanolistého (Acer negundo), borovice vejmutovky apod.), ale i modřínu, smrku a našich mezofilních listnáčů. Zakládání porostů s převahou lip, javorů, jasanu, buku, ale i dubu by mělo za následek postupné ochuzení bylinného patra a jeho posun směrem k dubohabřinám, teplomilným doubravám nebo jiným typům biotopů. Ve stávajících porostech s vyšším zastoupením stanovištně a geograficky nevhodných dřevin (borovice černá, modřín, smrk) je nutné postupně obnovit borovicí lesní. V případě borovice černé, která je stromovou dominantou často v místech s nejlépe vyvinutým bylinným patrem, se zdá, že její negativní vliv na bylinné patro je poměrně malý. Nicméně nelze odhadnout vlivy na bylinné patro při jejím dlouhodobém pěstování. Porosty borovice černé je tedy dobré postupně rovněž nahradit borovicí lesní. Pro podporu druhové rozmanitosti bylinného patra je vhodné provádět prořezávky příliš stínících keřů a náletů listnáčů i příliš zapojeného stromového patra a tím udržovat rozvolněný charakter porostu. Při prořezávce keřů přednostně odstraňovat geograficky nepůvodní druhy např. šeřík obecný (Syringa vulgaris), pámelník bílý (Symphoricarpos albus) apod. Lze také uvažovat o vhodně načasované seči bylinného patra či lesní pastvě (na základě příslušné výjimky z lesního zákona). Lesostepní bory byly pravděpodobně dlouhodobě udržovány pastvou (nejdříve divoké zvěře – tedy stád velkých býložravců a následně pasením dobytka v lesích). Původně se na stráních s podkladem vápnitých pískovců mohly nacházet řídké až parkovité bory s většími plochami teplomilných trávníků. Ohrožení pro bylinné patro představuje i šíření expanzivních rostlin (hasivka orličí, třtina křovištní). V místech výskytu kriticky ohrožených druhů lesostepních borů v bylinném patře (koniklec jarní pravý, koniklec otevřený), v části EVL východně od nádraží v Bělé pod Bezdězem, je potřebné provést celkové prosvětlení příliš zapojeného porostu. Protože se jedná o světlomilné druhy, stromové patro by mělo být udržováno ve volnějším zápoji (cca 0,7 - 0,8), současně by mělo dojít k odstranění příliš stínícího keřového patra. Vzhledem k intenzivnímu okusu zvěří bude nejspíše nezbytností místa s výskytem konikleců a případně i dalších významných druhů citlivých na okus oplotit. Stanoviště 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia): Pro existenci tohoto stanoviště je nezbytné pravidelné kosení s následným odvozem biomasy. Podle dostupnosti terénu je možné používat traktor, lištovou sekačku či ruční kosení. Kosení, které je potřeba provádět jednou za rok, je možné v hůře dostupném terénu kombinovat také s pastvou hospodářských zvířat, zejména ovcí a koz. Sečení je optimální provádět s časovým posunem z důvodu dozrávání semen pozdějších druhů rostlin, ale také kvůli možnosti dokončení vývojových cyklů bezobratlých živočichů. Je možné nekosit celou plochu naráz ve stejnou dobu, ale ponechat nepokosené pásy, které lze dokosit nebo přepást do konce září. Případně stačí, když majitelé pozemků nebudou provádět seč najednou v jednom termínu, ale dojde k ní v rozmezí od začátku května do konce září. V místech, kde dochází k šíření ovsíku vyvýšeného a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos),
jedná se zejména o horní a dolní kraj svahu, je potřeba kosit častěji (alespoň 2–3x za rok), v intervalu od května do září. Pastva by měla mít podobu krátkodobého intenzivního přepasení, není vhodné, aby zvířata zůstávala na místě dlouhodobě. Vzhledem k charakteru porostu, kde se na ploše suchých trávníků vyskytují také enklávy borovice lesní, by kombinace s pastvou, ve formě přepasení otav, byla žádoucí. Borový porost by bylo vhodné výrazně proředit a rozvolnit z důvodu výskytu světlomilných druhů v bylinném patře. Úplné odstranění stromů není nutné. Plocha dále zarůstá náletem břízy bělokoré a topolu osiky (Populus tremula), který je nutné pravidelně vyřezávat. V případě, že na části stanoviště suchých trávníků je zaznamenán pobyt hospodářských zvířat v průběhu celého roku, je potřeba jednou za rok pokosit nedopasky (ostružiny a náletové dřeviny).
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření
1 Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu 6210 Plocha postupně zarůstá náletem borovice, břízy a osiky. Jedná se jak o vzrostlé stromy, tak o mladé semenáče. Skupiny vzrostlých stromů borovic je možné ponechat, porost je však potřeba výrazně prořezat a prosvětlit, aby bylo možné provést kosení (případně pastvu). Tím bude také umožněn rozvoj světlomilných druhů bylinného patra. 1 x za 5 let 1.11. - 31.3.
1 Kosení lehkou mechanizací Kosení 6210 Podle dostupnosti terénu je možné používat traktor, lištovou sekačku či ruční kosení. Posekanou biomasu (seno) je nutné odvézt mimo EVL. Vhodný je časový posun sečí z důvodu dozrávání semen a kvůli bezobratlým živočichům. Je možné nekosit celou plochu ve stejnou dobu, ponechat pásy, posunout seč v jednotlivých letech, časově posunutá seč pozemků jednotlivých majitelů v rozmezí od začátku května do konce září. 1 x za 1 rok 1.7. - 31.7. V místech šíření ovsíku vyvýšeného a třtiny křovištní je potřeba častější sečení (alespoň 2x za rok, v intervalu 1.5. - 30.9.). Kosení je možné kombinovat s jednorázovým přepasením otav (ovce, kozy). V místech s intenzivnějším pobytem hospodářských zvířat jednou za rok pokosit nedopasky. bez zákresu Prosvětlování lesních porostů a vytváření lesních světlin Jiné 91U0 Prosvětlování příliš zapojených porostů na zakmenění 0,7- 0,8 a vytváření menších světlin do velikosti 0,04 ha Dle potřeby na základě monitoringu předmětu ochrany 1.11. - 31.3.
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin
Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
Výřez náletu 91U0 Lesostepní bory postižené expanzí nebo invazí nežádoucích dřevin (geograficky nepůvodních druhů, mezofilních listnáčů, keřů), volitelný (experimentální) management; optimálně provádět nestandardně ve vegetační sezóně, optimálně od 1.3. do 1.5. či od 1.8. do 30.9. 1 x za 5 let kdykoliv účinnější by mělo být vyřezávání ke konci vegetační sezóny - nejlépe od 1.8. do 30.9 před stahováním asimilátů do kořenů
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady AOPK ČR, Lesy České republiky, s. p., Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, Vojenské lesy a statky ČR, s.p., VÚKOZ (2006). Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Výsledek jednání pracovní skupiny ustanovené při Ministerstvu životního prostředí České republiky a složené ze zástupců jmenovaných organizací. PLANETA. XIV, 9, s. 1-39. 1213-3393. BYLINSKÝ, V.; ŽLEBČÍK, J. (2009). Vývoj a současný stav populace koniklece jarního (Pulsatilla vernalis var. vernalis) u Bělé pod Bezdězem. Bohemia centralis. 29, str. 37 - 46. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. et al. (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 8, s. 1-132. 1213-3393. CHYTRÝ, M. (ed.) (2007). Vegetace České republiky 1.Travinná a keříčková vegetace: Vegetation of the Czech Republic 1.Grassland and Heathland Vegetation. Vydání 1. Praha: Academia. 526 s. ISBN 978-80-200-1462-7. CHYTRÝ, M. (ed.) (2013). Vegetace České republiky 4. Lesní a křovinná vegetace: Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and Scrub Vegetation. Vydání 1. Praha: Academia. 551 s. ISBN 978-80-200-2299-8. CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) (2001). Katalog biotopů České republiky: Interpretační příručka k evropským programům Natura 2000 a Smaragd. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 307 s. ISBN 80-86064-55-7. KUBÁT, K.; HROUDA, L.; CHRTEK JR., J. (eds.) et al. (2002). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 1. Praha: Academia. 927 s. ISBN 80-200-0836-5. TUROŇOVÁ, D.; HAMERSKÝ, R.; ONDRÁČEK, Č. (2012). Koniklec otevřený - mírně optimistická zpráva o stavu druhu. Ochrana přírody. 2012, 5, str.18 - 20. ISSN 1210-258X.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Kateřina Tremlová E-mail:
[email protected] Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Ing. Jaroslav Pipek E-mail:
[email protected] Poznámka: lesnická část Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
C1
Kriticky ohrožený druh červeného seznamu cévnatých rostlin ČR
C2
Silně ohrožený druh červeného seznamu cévnatých rostlin ČR
C3
Ohrožený druh červeného seznamu cévnatých rostlin ČR
C4
Druh červeného seznamu vyžadující další pozornost
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
KO
Kriticky ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb.
O
Ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb.
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
VSV
Východo - severovýchod
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0210111_Paterovske_strane_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0210111_Paterovske_strane_Koseni.pdf CZ0210111_Paterovske_strane_Vyrez_naletu.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště CZ0210111_Paterovske_strane_ramcova_smernice.doc
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU