Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Felbabka CZ0213783
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Felbabka Kód lokality: CZ0213783 Kód lokality v ÚSOP: 2527 Rozloha (ha): 11,3754 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 26
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 11,3754 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100
Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Brdy
Dotčená katastrální území Hrachoviště
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Kambrické břidlice a droby. Geomorfologie: Území leží na rozhraní Hořovické pahorkatiny a Brdské vrchoviny. Reliéf: Mělké údolí mezi Podlužskou horou a vrchy J a JV od ní; rozvodí mezi Podlužským potokem a bezejmenným přítokem Litavky tekoucím odtud na V a horní část údolí drobného pravobřežního přítoku Podlužského potoka, reliéf samotného území je poměrně plochý. Pedologie: V území se nachází pseudoglej a kambizem. Krajinná charakteristika: Nekosené louky s řídkým porostem vysokých mezofilních a xerofilních křovin s lesnatým a kopcovitým okolím.
Biota Biotop zájmového druhu tvoří periodické kaluže a tůně na vojenském cvičišti. Většinou bez litorálu, v trvalejších tůních místy submerzní vegetace s převahou hvězdoše (Callitriche sp.), na okrajích kaluží místy sítina (Juncus sp.), orobinec (Typha latifolia). Ze suchozemských biotopů lze v lokalitě nalézt jak suché teplomilné trávníky, tak vlhkomilnou vegetaci spadající především do sv. Calthion. V trávnících lze nalézt některé významnější druhy rostlin. Na podmáčených stanovištích jsou to úpolín evropský (Trollius altissimus), ostřice trsnatá (Carex cespitosa) nebo v Brdech spíše ojedinělý pcháč šedý (Cirsium canum). Z teplomilných druhů se v EVL vyskytují hrušeň polnička (Pyrus pyraster), či rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum). Populace kuňky recentně vázána na tůně v těsné blízkosti obvodové cesty, především ve středu západní strany EVL, v údolnici potoka. I díky nedávným managementovým zásahům provedeným ve spolupráci s újezdním úřadem a VLS s.p. se zde druh dokáže úspěšně rozmnožovat.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: kuňka žlutobřichá Bombina variegata Kód předmětu ochrany: 1193 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
stálá populace
běžná
2%≥p>0%
Zachovalost Izolace vynikající zachování
Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, ale hodnota je na okraji areálu rozšíření druhu
Cílový stav předmětu ochrany: zachovat nebo zlepšit stávající populaci a umožnit její rozšíření na celé území EVL
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: kuňka žlutobřichá Bombina variegata Kód předmětu ochrany: 1193 Popis nároků předmětu ochrany: Přestože je kuňka žlutobřichá méně vázána na vodní prostředí než kuňka obecná, tráví ve vodě většinu roku. Tam dochází i k páření a kladení vajíček v několika etapách v závislosti na deštích (od dubna do srpna). Žije v jezírkách v lomech a pískovnách, drobných lesních a lučních tůňkách, avšak nejčastěji v zatopených příkopech a kalužích na lesních blátivých cestách, případně v loužích na kalištích zvěře. V rybnících či požárních nádržích ji nalezneme jen v období sucha nebo po ztrátě výše uvedeného biotopu, který ideálně vyhovuje jejím nárokům. V těchto náhradních biotopech se může i rozmnožovat, není však známo zda trvale. Kuňka žlutobřichá se vyskytuje i v oblastech, kde nejsou zbudovány rybníky. Po vydatných deštích nezřídka opouští lesní tůňky či jiné větší vodní plochy a s oblibou vyhledává drobné kaluže na polích, kde se rozmnožuje. Po opadnutí vody se dospělci často navracejí zpět do lesa či větších vod, metamorfované žabky je následují. Z vajíček se zhruba po 7–10 dnech líhnou larvy živící se řasami a organickými zbytky. Přibližně po dvou měsících se larvy (pulci) proměňují v žabky, které se zdržují rovněž ve vodě a žijí podobným způsobem jako dospělí jedinci. Na sklonku léta žáby vodu opouštějí a migrují k zimním úkrytům. Kuňka žlutobřichá je více terestrická a akční radius druhu se uvádí 800 m, existuje však reálný předpoklad, že bude větší. Kuňky zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, ve sklepích a dalších zemních úkrytech. Rozmnožování předcházejí nenápadné hlasové projevy. Na našem území se dosti často vyskytují kříženci s kuňkou obecnou. Areály obou druhů kuněk se nepřekrývají, avšak v zóně dotyku areálů vzniká hybridní zóna, kde nalezneme prakticky výhradně křížence obou druhů. Lokality osídlené kuňkou žlutobřichou mají rozmanitý charakter, proto je třeba management přizpůsobit konkrétním potřebám na dané lokalitě; důležité je pravidelně kontrolovat stupeň sukcese lokalit specialistou na obojživelníky Management v nezarybněných mělkých tůňkách v opuštěných i funkčních lomech a na vlhkých lukách Při absenci pravidelné údržby těchto lokalit dochází někdy k velmi rychlému růstu vegetace a následnému zazemňování (nejrychleji běží proces po náletu orobince) především v nižších polohách přibližně do 500 m n. m. Podle zkušeností může taková lokalita zaniknout někdy již během několika let, jindy vydrží bez zásahu deset let i více vcelku v dobrém stavu (záleží na nadmořské výšce a úživnosti lokality). Nutné je individuální posouzení a pravidelná kontrola stupně sukcese specialistou na obojživelníky (v nižších nadmořských výškách jednou za tři až čtyři roky, u lokalit nad 500 m n. m. méně často). Tůňky je optimální udržovat jen velmi málo zarostlé ponořenou či litorální vegetací, případně částečně zanesené listím. Pokud vegetace vodní sloupec z poloviny proroste nebo vrstva listí dostoupí do poloviny výše vodního sloupce, přestávají být takové tůňky vhodné. Nutno je vzít také v potaz, že vodní vegetace (především litorální – orobince) drobné tůňky vysušuje a rozkládající se vrstva rostlin rychle vytváří vrstvu bahna. Na druhé straně dospělá i larvální stadia nalézají v rostlinách a spadaném listí úkryt a spadané listí podporuje rozvoj bakterií a následně komářích larev, jimiž se kuňky živí. Je nutné individuální posouzení a podle potřeby odstraňovat vegetaci a jemný sediment častěji než pro ostatní druhy obojživelníků.
Údržbou se tedy rozumí odstraňování přebujelé vodní vegetace, napadaného listí, sedimentu a případné prohlubování tůněk nebo vytvoření nových tůněk tam, kde se změnil hydrologický režim. Rovněž je nutno průběžně odstraňovat křovinnou a stromovou vegetaci, která by tůňky příliš zastiňovala. Vytváření nových biotopů Po individuálním posouzení a tam, kde je to vhodné, je možné vytvářet nové tůně v povodí toků, blízkosti rybníků, v kamenolomech a lomech jiného typu a na vlhkých loukách. Nově vytvořené tůně mají velký význam pro metapopulaci při kolonizaci okolí jako propojovací místa mezi stávajícími lokalitami (tj. místa, kde se mohou setkat a spářit jedinci ze vzdálenějších lokalit). Pro kuňku žlutobřichou je důležité zakládání tůněk u cest ve vlhkých místech a u zatáček, kdy se cesta lomí přes údolí a přetíná vodoteč (na lokalitách podél lesních cest) a především tam, kde je plánováno zpevnění a asfaltování účelových komunikací. Vytváření nových tůněk je zvlášť významné pro tento druh, který výrazněji migruje. Ošetřování koupališť a požárních nádrží Ošetřování koupališť a případně i požárních nádrží je nutné skloubit s bionomií druhu a ekologickými nároky; neprovádět tedy v dubnu až září (polovině října). Nutné je individuální posouzení každé konkrétní lokality. Management lokalit vzniklých disturbancí terénu Na lokalitách vzniklých disturbancí terénu vojenskou technikou, dolováním a pohybem těžké nákladní techniky a v místech s vysokou hladinou spodní vody povolit, případně účelně navést aktivity jako je motokros, autokros, případně i cyklokros, eventuálně další aktivity (např. umožnit sběratelům vojenské historické techniky pohyb strojů po těchto plochách). Tyto aktivity směrovat především na období mimo vegetační sezonu, tj. na podzimní a zimní měsíce, přesněji od 15. října do 15. dubna. Je však bez problémů možné ca třikrát během sezony umožnit výjimečnou aktivitu, např. dny otevřených dveří, závody terénních vozů, předvedení historické vojenské techniky. Častější aktivita v období od 15. dubna do 30. záři by již mohla redukovat stavy obojživelníků, avšak vždy je nutno vycházet z toho, že i průběžná a pravidelná aktivita v době rozmnožování obojživelníků spojená s terénní disturbancí je vždy prospěšnější pro biotopy obojživelníků než aktivita žádná. Opatření zabraňující predaci pulců kuněk rybami Větší vodní plochy bez výpustních zařízení (tůně v lomech, hlinících a pískovnách, nádrže na výsypkách aj.) jsou bez vědomí orgánů ochrany přírody často zarybňovány. Krajně negativní je především přítomnost okounů a pstruhů. Velmi účinným opatřením v případě, kdy se do jezírka dostanou jakékoli ryby, je vytvoření mělkého menšího jezírka (jezírek), které je s původním větším spojeno vodou, avšak spojení je přesypáno např. makadamem, štěrkem nebo hrubším kamenem. V některých případech (např. v pískovnách) postačuje vyhloubení izolované tůňky vedle jezírka s rybami. Pokud se do jezírka přesto ryby dostanou (např. potěr), v malém mělkém jezírku (hloubka do 50–70 cm) uhynou na kyslíkový deficit v zimě pod ledem (proti nedostatku kyslíku je však velice rezistentní střevlička východní). Nelesní biotopy Na loukách v bezprostřední návaznosti na rozmnožovací plochy je vhodné aplikovat ruční kosení nebo extenzivní pastvu. Na kosení vzdálenějších porostů (do ca 200 m) je nutno používat vysoko nastavitelnou lištu – nejlépe 15 cm, a to především tehdy, bude-li kosení probíhat po dešti a v deštivých dnech. Lépe je kosení za takového počasí raději odložit. Při mechanizovaném kosení není vhodné používání bubnových sekaček. Na lučních a polních porostech v dosahu akčního radia druhu je nutné vyloučit užívání biocidů, velice důležité je vyhnout se chemickým postřikům v blízkosti vodotečí, které napájejí EVL. Les Každá navrhovaná rekonstrukce nezpevněné zvodnělé lesní cesty či zvodněného příkopu podél zpevněné, anebo nezpevněné účelové cesty v dosahu akčního radia druhu musí být individuálně posouzena specialistou ve spolupráci s majiteli či uživateli pozemků. V případě výstavby nových komunikací a cyklostezek v dosahu akčního radia druhu uplatnit na exponovaných místech technická řešení, která vyloučí nebo budou minimalizovat dopad jejich využívání na obojživelníky.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK V zamokřených partiích EVL, kde by mohla vzniknout nová stanoviště pro kuňku žlutobřichou, se zároveň nacházejí některé ohrožené druhy rostlin a nelze vyloučit ani výskyt významnějších druhů bezobratlých. Management těchto míst by měl zohledňovat výskyt těchto druhů a kupříkladu nové tůně by neměly vznikat v místech, kde se nacházejí dobře vyvinuté porosty úpolínu evropského. Všechny druhy, které jsou zde doposud známy jsou však v Brdech většinou dosti hojné a není tedy třeba je chránit za všech okolností. Podpora populace kuňky žlutobřiché má vždy prioritu.
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti
- Vojenská cvičení EVL slouží jako vojenské cvičiště. Pojezdy techniky jsou v současnosti prováděny většinou pouze na cestách a v jejich blízkém okolí, většina plochy EVL je jimi nedotčena. Pojezdy sice vytvářejí na cestách hluboké výmoly, voda se v nich však nejspíše drží pouze za příznivých klimatických podmínek – kupř. za extrémně suchého jara 2012, tedy v době zpracování SDO, byly tyto výmoly suché. V tomto ohledu je tedy vliv na předmět ochrany velmi malý. Kromě tvorby potenciálních stanovišť kuňky žlutobřiché však mají cvičení ještě jeden pozitivní účinek. Povrch cest je díky nim udržován holý, tedy pro kuňku dobře průchodný, což se významně projevuje při osidlování tůní. Výskyt kuňky žlutobřiché byl potvrzen právě v tůních v těsné blízkosti cesty. Zároveň provoz zůstává natolik extenzivní, že mortalita při překonávání cest nemá na populaci takový destruktivní účinek, jaký by nejspíše měla v případě běžně využívaných komunikací. - Absence hospodaření Většinu plochy EVL tvoří ladem ležící trávníky v závislosti na mikroreliéfu většinou výrazně suchomilné a nebo naopak vlhké až mokřadní. Před vznikem vojenského výcvikového prostoru bylo toto území obhospodařováno běžným způsobem, recentně zde kromě občasných (či spíše vzácných) disturbancí při vojenském cvičení, neprobíhá žádná činnost, která by bránila postupující sukcesi. Místy se šíří některé expanzní druhy, mezi nimi zejména třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Třtina sice dosud zaujímá jen malou část plochy trávníků, do budoucna však může představovat významný problém i z hlediska předmětu ochrany, neboť zapojené porosty tohoto druhu jsou pro kuňku neprostupné. Třebaže se v zamokřené sníženině, která prochází středem EVL nachází dostatečně velká plocha pro vznik nových stanovišť kuňky, vzrostlá vegetace činí toto území pro druh nedostupné. Šířící se porosty dřevin mohou časem zastínit již existující tůně, čímž se snižuje jejich potenciál pro rozmnožování druhu. - Skládky Pravděpodobně díky bezprostřední blízkosti hranice VVP a lidských sídel za ní se v území občas objevují drobné skládky odpadu, často se jedná o odpad stavební. Zvláště negativní na tomto jevu je, že odpadem bývají zarovnávány různé terénní sníženiny včetně výmolů na cestách a zamokřených jam, které by jinak mohly sloužit jako stanoviště kuňky. Stávající skládky je třeba průběžně odstraňovat a do budoucna jejich vzniku zabránit především radikálním omezením vjezdu jiných vozidel než těch, která patří majiteli a správci pozemků v EVL. - Údržba a obnova tůní. V nedávná době bylo na základě předešlých jednání VLS, újezdního úřadu, odborných přírodovědců a státní ochrany přírody bylo vytvořeno několik nových mělkých tůní. Jako nejperspektivnější se recentně ukazují tůně vytvořené v blízkosti starší vodní plochy a severojižní cesty protínající EVL našíř. Zde bylo zaznamenáno několik dospělých i juvenilních jedinců kuňky a je tedy zřejmé, že zde dochází k úspěšnému rozmnožování i dalšímu přežívání druhu. Několik nově vytvořených tůní, především v severní části bylo na jaře 2012 nalezeno vyschlých, lze však soudit, že za klimaticky příznivějších podmínek mohou též skýtat vhodná stanoviště. Ve vytváření nových tůní by bylo vhodné pokračovat i nadále, neboť se výskyt kuňky omezuje jen na malou část EVL a většina potenciálně příznivých míst zůstává nevyužita. Vzhledem k charakteru vegetace je však zároveň nezbytné zajistit dostupnost plochy, kde tůně vzniknou. Spolu s vytvářením nových tůní byly též provedeny zásahy na zvýšení přitažlivosti vybraných stávajících vodních ploch, spočívající především v odstranění stínících náletových dřevin v okolí. I zde byly nalezeni jak dospělí tak mladí jedinci a vliv provedených zásahů lze tedy považovat za pozitivní. - Lesnictví Většina plochy je tvořena bezlesím. Zapojené dřevinné porosty vzniklé jinak než spontánní sukcesí se nacházejí pouze v severovýchodním cípu EVL. Jedná se o mlazinu dubu červeného. Tato výsadba sice přímo neohrožuje žádné ze stanovišť předmětu ochrany, jedná se však o nepůvodní druh, jehož porost zaujímá plochu potenciálně využitelnou pro tvorbu stanovišť a zvyšuje riziko zarůstání EVL dřevinami.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Další dokumenty Název: Smlouva o chráněném území uzavřená podle ustanovení § 39 zákona č. 114/1992 Sb. - kód SCHÚ 5615 Platnost od: 25. 3. 2009 Poznámka:
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Prioritou péče o EVL by mělo být zajištění dostatku vhodných stanovišť. Jádrem výskytu kuňky žlutobřiché je v současnosti větší hluboká tůň ležící při cestě na dně údolnice. Při vhodné údržbě je pravděpodobně dlouhodobě schopná skýtat druhu refugium. Z hlediska udržení místní populace je však nezbytné, aby stanovištní nabídka, kterou lokalita skýtá byla výrazně širší. Doposud bylo ve spolupráci s újezdním úřadem vojenského újezdu. vybudováno několik nových mělkých tůní jednak v blízkosti výše zmíněné větší tůně, a také v severní části EVL nedaleko cesty. Potenciál lokality je však mnohem větší. Mokřadní plochy, kde by mohly být umístěny další tůně, se nacházejí především v relativně rozsáhlé podmáčené sníženině ve středu EVL a místy i při jižním okraji území. Tyto plochy byly vymapovány pro lokalizaci managementových opatření, vytváření tůní se však nemusí omezovat pouze na mokřadní stanoviště. Potenciální plochy je možné nalézat prakticky v celém území. Tůně vytvořené na suchých stanovištích mají oproti těm mokřadním výhodu pomalejšího zarůstání a zvláště budou-li mít dostatečně zhutněné dno, mohou alespoň ve srážkově dostatečných letech skýtat vhodná stanoviště. Konkrétní lokalizaci tůní je třeba provádět až na základě pečlivého terénního průzkumu a tůně by neměly být budovány najednou, aby bylo možné účinně zužitkovat zkušenosti a postupně vylučovat neperspektivní (především snadno vysychající) stanoviště. Nově vzniklé tůně budou moci zároveň průběžně přebírat funkci těch, které již zarostly nebo se zazemnily natolik, že nejsou pro kuňku využitelné. V lokalitě se nenachází žádná skutečně rozsáhlá vodní plocha, kterou by bylo potřeba udržovat. Zdejší tůně je možné obnovovat nárazově, popřípadě je dle potřeby nahrazovat novými. Bylo by vhodné sledovat rychlost zanikání tůní, vzhledem k tomu, že celá lokalita je poměrně oligotrofní však lze předpokládat, že obnova v desetileté periodě by mohla být dostačující. Obnovu jednotlivých tůní je vhodné rozložit do celé periody, aby nedocházelo k plošnému zhoršování stanovištních podmínek. Z okolí tůní je třeba pravidelně odstraňovat náletové porosty. U tůní je vhodné dodatečně zhutnit jejich dno pro zvýšení retence vody. Optimálním prostředkem je projetí nově vzniklých depresí motorovými vozidly v době mimo sezónu. Kupříkladu je možné přes ně vést výcvikovou nebo závodní trasu. Spolu s vytvářením tůní je třeba zajistit jejich stálou migrační dostupnost. K tomu by měla sloužit některá z níže navržených managementových opatření. Většina plochy EVL je recentně díky vzrostlé vegetaci pro kuňku zcela neatraktivní. Kromě cíleného budování a obnovy tůní hrají významnou roli také deprese náhodně vzniklé při pojezdu techniky. Z tohoto důvodu je žádoucí alespoň jednou za čas, nejlépe vícekrát do roka, využít celou plochu (včetně suchomilných biotopů viz výše) v rámci výcviku – kupříkladu vojenské autoškoly. Disturbance pojezdem může hrát navíc významnou roli pro zpřístupnění potenciálních stanovišť ve středu plochy. Velice vhodné by bylo zavést kosení biotopů na zamokřených stanovištích v údolnici. Výrazně by se tím zvýšila prostupnost lokality pro kuňku a zároveň by tak byly ochráněny i hodnotné mokřadní fytocenózy s některými ohroženými druhy rostlin (které však nejsou předmětem ochrany). Na místech výskytu třtiny křovištní je vhodné seč opakovat jednou až dvakrát každý rok až do potlačení tohoto expanzního druhu. Kosení je nutné zcela přizpůsobit výskytu kuňky. Mělo by se omezovat pouze na suché dny, nežádoucí je kosení za deště či krátce po něm, stejně tak jako za ranní rosy. Preferovány jsou ruční nástroje, přičemž však terén využití těžké techniky ani mnohdy neumožňuje. I v případě, že by byla těžká technika využita, je vhodné vyhnout se použití bubnových sekaček a u lištových používat lištu vysoko nastavenou. Při kosení je také třeba zohledňovat výskyt dalších přírodovědně hodnotných fenoménů. Měly by být používány techniky šetrné k potenciálně se zde vyskytujícím bezobratlým. Optimální je využití mozaikové seče, při níž by byly koseny cca 2/3 plochy a zbylá část by byla ponechána do příštího roku s obměnou nekosených ploch. Pro kuňku by mozaiková seč nepředstavovala problém, neboť by i tak měla vždy k dispozici dostatek volné plochy pro migraci a zároveň by byly šetřeny druhy citlivé na kosení. Možné je též seč některý rok vynechat, nikoliv však více let za sebou, aby nedocházelo k přílišnému zhoustnutí a zvýšení vegetace. Vzhledem k charakteru terénu, především silnému podmáčení s sebou tento management nese značné náklady, aniž by však byl pro předmět ochrany zcela nezbytný, lze jej tedy pouze doporučit nikoliv však vyžadovat. Při péči o travní porosty je zcela vyloučeno používání biocidních prostředků. Alternativou oběma výše zmíněným postupům, která by zvýšila možnosti migrace kuňky žlutobřiché v rámci EVL, by mohlo být také cílené rozrušování drnu pomocí půdní frézy či vertikutátoru. Dle zkušeností z nedaleké EVL Hrachoviště může být tento managementový zásah také velice účinný při potlačování expanze třtiny křovištní. Pravděpodobně by mohl stačit pouze jediný zásah tohoto typu, zvláště byly-li by disturbované plochy dále udržovány kosením anebo další disturbancí pojezdem. Při frézování by měl být brán zřetel na výskyt ohrožených mokřadních druhů rostlin, zvláště těch, které prosperují na méně obhospodařovaných plochách, jako jsou úpolín evropský nebo ostřice trsnatá. Kosení i strhávání drnu je smyslupné provádět pouze společně s budováním nových tůní. Z prostoru EVL je potřeba vyklidit černé skládky, které zde v nedávné minulosti vznikly, zvláště ty, které jsou umístěny v zamokřených teréních depresích. V to je třeba zahrnout i materiál, jímž byly zaváženy výmoly na obvodové cestě. Aby se zabránilo dalším deposicím odpadu, je nezbytné, aby byla lokalita znepřístupněna pro nepovolaná motorová vozidla. K tomuto účelu by měly sloužit dostatečně mohutné (betonové) zábrany vybudované především okolo vjezdů blízkých obci Felbabka a všechny vjezdy opatřit uzamykatelnými závorami.
Aby toto opatření bylo skutečně účinné, musí zasahovat i vně hranic EVL. U vjezdu by také bylo vhodné umístit informační tabuli, která by napomohla omezit poškození způsobované pouhou nevědomostí. Všechny cesty, které procházejí územím EVL je vyloučeno dále zpevňovat, či podrobovat radikálním terénním úpravám, které by vedly k likvidaci vzniklých depresí. Naopak samovolné rožšiřování cest vojenskou technikou nebo periodické proměny jejich umístění lze pouze podporovat. Stejně tak bude možné většinou vyjít vstříc záměru vybudovat nové nezpevněné komunikace uvnitř území, jejich trasa by se však vždy měla vyhýbat místům výskytu ochranářsky významných druhů rostlin. Při zajišťování péče o předmět ochrany je třeba v co největší možné míře využívat možnosti, který skýtá běžný provoz v území, tedy především disturbance, které vznikají při vojenských cvičeních. Dohodou s řádným uživatelem plochy by bylo vhodné dosáhnout toho, aby se pojezdy techniky neomezovaly pouze na obvodové cesty, ale aby byla EVL využívána v celé své ploše. K cíleným managementovým zásahům by se mělo přistupovat teprve v těch případech, kde nebude možné takto dosáhnout požadovaného výsledku. Stávající bezlesí je bezpodmínečně třeba chránit před umělým i spontánním zalesněním. Výsadbu dřevin, zvláště pak nepůvodních druhů, lze považovat za vysoce nežádoucí. Stávající výsadby – jde především o výsadbu dubu červeného v severovýchodním cípu EVL – je možné ponechat, pokud nebude zjištěn konflikt mezi jejich přítomností a podporou předmětu ochrany. V opačném případě je třeba je odstranit. Je též nezbytně nutné zabránit šíření náletů v jejich okolí. Cílené zásahy na odstraněni náletových porostů nejsou plánovány, neboť v současné době nejsou nezbytně nutné. Do budoucna je jim však třeba věnovat pozornost a to i na místech, která nebudou vybrána k umístění tůní.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management
5 Ruční kosení Kosení Bombina variegata (kuňka žlutobřichá) alternativní volitelný management; v závislosti na terénu možno provádět i pomocí lehké či těžké mechanizace; vhodná je mozaiková seč, ponechávající přibližně 1/3 plochy nepokosenou, popřípadě je možné seč některý rok vynechat (až na výslednou frekvenci 1 seč za 2 roky); kvůli prevenci kolizí s předmětem ochrany nekosit za vlhka či ranní rosy, při mechanickém kosení používat vysoko nastavenou lištu; při seči respektovat možný výskyt vzácných druhů rostlin a bezobratlých 1 x za 1 rok / let 15.6.-31.8. trávníky na podmáčených stanovištích, způsobilých k vybudování tůní pro kuňku 1, 2 Obnova a vytváření tůní a mokřadů Péče o mokřady a rašeliniště Bombina variegata (kuňka žlutobřichá) stávající tůně; v mapě nejsou zaznamenány jednotlivé tůně, nýbrž plocha v níž se nacházejí, plocha tůní uvedená níže je pouze odhadem 1 x za 10 rok / let 1.9.-31.3. cyklická obnova již existujících tůní 3, 4 Obnova a vytváření tůní a mokřadů Péče o mokřady a rašeliniště Bombina variegata (kuňka žlutobřichá) spolu s budováním nových tůní je třeba zajistit také jejich migrační dostupnost, alespoň pojezdem použité techniky či některým z dalších managementových opatření; v mapě je zakreslena potenciální plocha jako celek, konkrétní počet nových tůní a jejich umístění je třeba vyřešit pod vedením odborných přírodovědců na základě stávající situace; tůně je třeba cyklicky obnovovat, tvorba nových tůní není nutně omezena na vyznačené plochy, tůně mohou být v celém území EVL 1 x za 10 rok / let 1.9.-31.3.
Poznámka
mokřadní partie uvnitř EVL, dosud bez tůní; v mapě je zakreslena potenciální plocha jako celek
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
6, 7 Výřez náletových dřevin plošně Výřez náletu Bombina variegata (kuňka žlutobřichá) výřez náletových dřevin okolo tůní 1 x za 10 rok / let 1.11.-29.2. Prostor okolo tůní, cílem je redukce zástinu a zazemňování tůní opadem.Možno ponechat některé solitérní dřeviny, zvláště na S břehu tůně.
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
3, 4, 8 Výřez náletových dřevin plošně Výřez náletu Bombina variegata (kuňka žlutobřichá) vyřezávání náletu okolo potenciálních nových tůní; plocha na mapě vyznačuje celou oblast, nikoliv místo zásahu – to bude pravděpodobně tvořit pouze zlomek plochy – rozloha uvedená výše je hrubý odhad; občas možno ponechat některé solitérní dřeviny, zvláště na S břehu tůně 1 x za 10 rok / let 1.11.-29.2. prostor okolo tůní, cílem je redukce zástinu a zazemňování tůní opadem
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Kalendář pro management Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření
11 Jiné opatření Jiné Bombina variegata (kuňka žlutobřichá) umístění informační tabule v prostoru při vstupu od Felbabky, za účelem seznámení návštěvníků (zvláště z řad místního obyvatelstva) s významem lokality a činnostmi škodlivými pro předmět ochrany kdykoliv
10 Výroba, instalace, oprava, údržba či likvidace oplocení, bariér usměrňující pohyb návštěvníků Návštevnická infrastruktura Bombina variegata (kuňka žlutobřichá) vjezd na lokalitu od Felbabky; zamykatelné závory (již instalovány) a dostatečně mohutné betonové bariéry zabraňující vjezdu motorových vozidel po stranách cesty kdykoliv Z důvodu účinnosti opatření musí zasahovat i vně hranic EVL. bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Odstranění odpadků či skládky Odstranění odpadu Bombina variegata (kuňka žlutobřichá) drobné deponie většinou stavebního a příbuzného odpadu, které vyplňují terénní deprese využitelné jako potenciální stanoviště kuňky žlutobřiché; proveditelné v podstatě kdykoliv, optimálně mimo dobu rozmnožování a migrace kuňky 1.9.-31.3. Skládky jsou rozptýleny po celé EVL; vzhledem k charakteru jevu není opatření zakreslováno v mapě. 9 Rozrušování drnu strojově Speciální opatření na podporu druhů/stanovišť
Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka
Bombina variegata (kuňka žlutobřichá) Strojové rozrušování trávníků zarostlých vysokostébelnou vegetací, cílem je zvýšit prostupnost plochy pro kuňku; v případě potřeby (šíření třtiny křovištní) opakovat; provádět mimo dobu rozmnožování a migrace kuňky. 1.9. - 31.3. alternativní volitelný management; rozsah opatření se může lišit od vymezeného nutno určit dle aktuální situace – počtu a umístění tůní, stavu vegetace
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady AOPK ČR (2011) Návrh ochrany VÚ Brdy – příloha 1: Návrh sítě maloplošných zvláště chráněných území, ms. 38 pp Bauer P. (2004) závěrečná zpráva mapování biotopů Natura 2000, kód díla A0459, ms. 11 pp.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
VLS, s.p.
Vojenské lesy a statky, státní podnik
VVP
vojenský výcvikový prostor
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213783_Felbabka_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0213783_Felbabka_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0213783_Felbabka_Jine.pdf CZ0213783_Felbabka_Koseni.pdf CZ0213783_Felbabka_Navstevnicka_infrastruktura.pdf CZ0213783_Felbabka_Pece_o_mokrady_a_raseliniste.pdf CZ0213783_Felbabka_Specialni_opatreni_na_podporu_druhu_stanovist.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ