TVORBA PROJEKTŮ PŘIDÁVÁNÍ HODNOTY ZEMĚDĚLSKÝM A POTRAVINÁŘSKÝCH PRODUKTŮM A BUDOVÁNÍ KONKURENČNÍ VÝHODY V KONTEXTU NOVÉ LEGISLATIVY PPP
Současný stav v oblasti kvality a bezpečnosti potravin
únor 2015
Ing. Jindřich Fialka Ing. Martin Štěpánek
ÚŘAD PRO POTRAVINY (MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ)
ÚŘAD PRO POTRAVINY
Usnesením Vlády č. 986 ze dne 11.10.2004 byl odsouhlasen vznik Úřadu pro potraviny jako součást organizační struktury MZe
jeho činnost byla zahájena 1.4.2005 v rámci MZe ČR
v současné době má 2 odbory
ÚŘAD PRO POTRAVINY HLAVNÍ AKTIVITY
potravinářská legislativa bezpečnost potravin koordinace kontrolní činnosti v oblasti potravin a krmiv
ÚŘAD PRO POTRAVINY ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
Odbor bezpečnosti potravin
Oddělení bezpečnosti potravin Oddělení environmentálního a technologického rozvoje
Odbor potravinářské výroby a legislativy
Oddělení potravin rostlinného původu Oddělení potravin živočišného původu Oddělení dozoru nad trhem s potravinami
ODBOR BEZPEČNOSTI POTRAVIN
zajišťuje hodnocení rizika a komunikaci o riziku je koordinačním místem pro komunikaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) zajišťuje činnost Koordinační skupiny bezpečnosti potravin vypracovává strategii bezpečnosti potravin v ČR (spolupráce s MZd) metodicky řídí a koordinuje činnost vědeckých výborů administruje schvalování GM potravin a krmiv
ODBOR BEZPEČNOSTI POTRAVIN
monitoruje výskyt cizorodých látek v potravním řetězci koordinuje fungování Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva v ČR (RASFF) vypracovává koncepce bezpečnosti potravin koordinuje oblast integrované prevence a ochrany životního prostředí pracuje na oblasti využívání odpadů a vedlejších produktů zemědělství koordinuje jednotný systém školení pracovníků dozorových orgánů
ODBOR POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBY A LEGISLATIVY
je gestorem pro zpracování a harmonizaci právních předpisů v oblasti potravinářství je kontaktním místem EK v oblasti potravinového práva a potravinových standardů a pro zastupování ČR v mezinárodních normalizačních organizacích v oblasti potravin je gestorem problematiky požadavků na označování potravin koordinuje výkon státní správy orgány státního dozoru v působnosti MZe
ODBOR POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBY A LEGISLATIVY
je gestorem problematiky kvality potravin, odpovídá za implementaci Strategie národní politiky kvality v ČR zajišťuje odbornou součinnost realizace projektu KLASA a Regionální potravina navrhuje směry rozvoje potravinářského a tabákového průmyslu v ČR (spolupráce zejména s zejména s ÚZEI, VÚPP) zpracovává koncepce potravinářství přezkoumává rozhodnutí orgánu dozoru
ODBOR POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBY A LEGISLATIVY
zajišťuje a řídí systém klasifikace jatečných těl zvířat podle systému SEUROP je svodným místem pro technickou normalizaci pro resort zemědělství je odpovědný za zpracování a aktualizaci víceletého plánu kontrol a pravidelné roční zprávy o výsledcích úředních kontrol ve spolupráci s dozorovými orgány
PROČ KVALITA A BEZPEČNOST POTRAVIN?
společný zájem spotřebitelů i výrobců má přímý dopad na
• •
kvalitu a délku života zdravotní stav populace
HLAVNÍ CÍLE V OBLASTI BEZPEČNOSTI POTRAVIN
• umožnění výroby a uvádění pouze bezpečných potravin na trh
• poskytování ověřených informací z oblasti bezpečnosti a kvality potravin
posílení ochrany spotřebitelů a jejich oprávněných zájmů
SYSTÉM ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI POTRAVIN Hlavní gesci sdílí ministerstva zemědělství a zdravotnictví…
Ministerstvo zdravotnictví: útvar hlavního hygienika Státní zdravotní ústav
Ministerstvo zemědělství: Úřad pro potraviny
Odbor bezpečnosti potravin Odbor potravinářské výroby a legislativy
…ve spolupráci s dalšími resorty a vládními a nevládními organizacemi a tělesy
SCHÉMA SYSTÉMU BEZPEČNOSTI POTRAVIN ČR
KOMPETENCE NA STRANĚ EU • Evropská komise: - řídí politiku bezpečnosti potravin v EU - předkládá návrhy právních předpisů - výkonná funkce
• Evropský parlament: – schvalování legislativních návrhů
• Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA): - vědecké poradenství - komunikace o riziku
KLÍČOVÉ ATRIBUTY ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A KVALITY POTRAVIN
hodnocení rizik (informace na vědeckém základě)
řízení rizik (právní normy, kontrola, RASFF, monitoring)
komunikace o riziku
mezi resorty, v rámci resortu s nevládními organizacemi s odbornou a laickou veřejností s EFSA a EK
HODNOCENÍ RIZIK INFORMACE NA VĚDECKÉM ZÁKLADĚ ??? = PROCES, JEHOŽ CÍLEM JE RIZIKO PODROBNĚ POZNAT, ABY JEJ BYLO MOŽNÉ ÚČELNĚ OVLIVŇOVAT
HODNOCENÍ RIZIK Ministerstvo zemědělství Úřad pro potraviny Sekretariát Koordinační skupiny bezpečnosti potravin
Ministerstvo zdravotnictví
Koordinační skupina bezpečnosti potravin
Vědecký výbor: • veterinární • fytosanitární a ŽP • výživy zvířat • pro GM potraviny a krmiva • pro potraviny
příprava nezávislých stanovisek zpracování studií tvorba metodik
HODNOCENÍ RIZIK Spolupracujeme s nejlepšími vědci na vědecky podloženém hodnocení rizik: •
•
v ČR: - vědecké výbory - univerzity a vysoké školy v EU: - Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)
Sběr dat: - monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích (chemické látky, těžké kovy, rezidua pesticidů atd.) - sběr dalších dat o: spotřebě aditiv (éček), o zoonózách, spotřebě potravin atd.)
MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK (MCL) každý rok již od roku 1996 sledování možné kontaminace potravin, krmiv a surovin určených k jejich výrobě
složky prostředí, které mohou kontaminaci způsobit/ovlivnit (půda, povrchová voda)
Zpráva o výsledcích sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích v resortu zemědělství zveřejňuje se na www.eagri.cz, www.bezpecnostpotravin.cz
EVROPSKÝ ÚŘAD PRO BEZPEČNOST POTRAVIN (EFSA)
Evropský úřad pro bezpečnost potravin byl nařízením Evropského parlamentu a Rady založen v roce 2002. Od roku 2005 je jeho stálým sídlem italská Parma.
Posláním úřadu je poskytovat nezávislá vědecká stanoviska, vědeckou a technickou podporu pro činnost Evropského společenství ve všech oblastech, které mají přímý nebo nepřímý vliv na bezpečnost potravin a krmiv. Tím má přispívat ke zvyšování důvěry spotřebitelů, hladkému fungování vnitřního trhu a k vysoké úrovni ochrany lidského zdraví, zdraví a pohody zvířat, zdraví rostlin a ochrany životního prostředí.
EVROPSKÝ ÚŘAD PRO BEZPEČNOST POTRAVIN (EFSA)
Úkolem EFSA je zajišťovat unijním institucím a členským státům co možná nejlepší vědecká stanoviska pro přípravu legislativy (stanoviska nezávislá na politické vůli). Úřad podporuje a koordinuje vývoj jednotných metodik hodnocení rizika, vyhledává, sbírá a analyzuje vědecká data a provádí činnosti vedoucí k identifikaci a charakterizaci nově vzniklých rizik.
EVROPSKÝ ÚŘAD PRO BEZPEČNOST POTRAVIN (EFSA)
Více než 1200 externích vědeckých odborníků Téměř 1000 přijatých vědeckých stanovisek Více než 400 zaměstnanců Síť poradního sboru:27 členských států plus Evropská komise a 3 země jako pozorovatelé.
ŘÍZENÍ RIZIKA PRÁVNÍ NORMY (LEGISLATIVA), STRATEGICKÉ DOKUMENTY ???
ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY A DOKUMENTY
Zakládací smlouvy Nařízení EP a Rady (ES) č. 178/2002 a navazující dokumenty „Hygienický balíček“ Nařízení EP a Rady (EU) č. 1169/2011 Zákon o potravinách č. 110/1997 Sb. Zákon o krmivech č. 91/1996 Sb. Veterinární zákon č. 166/1999 Sb. Strategie zajištění bezpečnosti potravin a výživy v ČR
POTRAVINOVÉ PRÁVO
ochrana zdraví spotřebitelů, zajištění zdravotní nezávadnosti potravin podpora ekonomických zájmů PPP kontinuální proces tvorby legislativy - reakce na situace nově vzniklé - poznatky u výzkumu
PILÍŘ EVROPSKÉ POTRAVINOVÉ POLITIKY
Vysoký standard zdravotní nezávadnosti
PRÁVO EU NA INTERNETU
Eurlex - Přístup k právu Evropské unie
http://eur-lex.europa.eu
PRÁVO ČR NA INTERNETU
portál veřejné správy
www.portal.gov.cz
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) Č. 178/2002, KTERÝM SE STANOVÍ OBECNÉ ZÁSADY A POŽADAVKY POTRAVINOVÉHO PRÁVA
Průlom v oblasti potravinového práva Filozofie „z farmy na stůl“ Všechny fáze výroby, zpracování a distribuce potravin a krmiv Odpovědnost provozovatele potravinářského podniku
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) Č. 178/2002
Definice
„potravinového práva“ Provozovatel potravinářského podniku
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) Č. 178/2002
Analýza
rizika 1) hodnocení rizika 2) řízení rizika 3) komunikace o riziku
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) Č. 178/2002
ochrana zájmů spotřebitelů cílem je rovněž zabránit a) podvodným nebo klamavým praktikám b) falšování potravin c) jakýmkoli jiným praktikám, které mohou spotřebitele uvést v omyl.
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) Č. 178/2002
obecné požadavky potravinového práva požadavky na bezpečnost potravin klamání spotřebitel odpovědnost sledovatelnost
ŘÍZENÍ RIZIKA
KONTROLA, SLEDOVATELNOST, MONITORING ???
KDO SLEDUJE BEZPEČNOST A KVALITU POTRAVIN?
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) Státní veterinární správa (SVS) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) Orgány ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví (OOVZ)
ÚŘEDNÍ KONTROLA - CÍLE
zajištění vysokého stupně ochrany zdraví a zájmů spotřebitele prostřednictvím bezpečných potravin
zajištění volného pohybu zboží v rámci společného evropského trhu
garance rovných podmínek na jednotném trhu EU
regulatorní rámec stanoven nařízení č. 882/2004 o úředních kontrolách
ÚŘEDNÍ KONTROLA
Úřední kontrola – jakákoliv forma kontroly, kterou provádí kompetentní autorita za účelem ověření shody skutečného stavu u PPP s požadavky právních předpisů;
Potraviny a krmiva by měly být bezpečné;
Za bezpečnost a kvalitu ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce odpovídají PPP, důraz na prevenci;
Výkon úřední kontroly je upraven předpisy a její postupy musí být dokumentovány;
Kontrolní zjištění musí být dokumentováno tak, aby bylo vždy přezkoumatelné
ZAMĚŘENÍ ÚŘEDNÍ KONTROLY Dohled nad:
• bezpečností potravin (podmínky výroby, prodeje atd., vlastní parametry potravin) • falšování potravin (dokumentace, označování (klamavé), vlastní parametry potravin) • odhalování klamavých praktik (označení prodejního úseku čokoláda – prodej kakaových „pochoutek“, prodej vína z jiných zemí pod českou vlajkou, společné nabízení mléčných a „ne“mléčných výrobků) • kontrola funkčnosti preventivních systémů provozovatelů potravinářských podniků při výrobě, přepravě a prodeji (HACCP a jeho deriváty, audity, funkční systém může prodloužit interval mezi kontrolou a následnou kontrolou) • řádné označování a dokumentace • jakost • a další…… Princip „od vidlí po vidličku“
IMPULSY K REALIZACI ÚŘEDNÍ KONTROLY
plnění povinností vyplývajících z přímo použitelných předpisů doporučení Evropské komise cizorodé látky – monitoring mikrobiologie notifikace ze systému RASFF analýza dat ve vlastním informačním systému – výstupem je plán komplexních kontrol aktuální zjištění inspektorů v terénu podněty spotřebitelů, profesních svazů impulsy provozovatelů potravinářských podniků nové vědecké poznatky atd.
DOZOROVÉ AKCE – JAKÉ?
Plánované – je určena základní minimální frekvence, kterou je možné změnit na základě analýzy nebezpečí a jiných okolností
Neplánované – vyvolané závadou zjištěnou při plánované akci, podnětem apod.
Mimořádné – specificky zaměřené na určitý konkrétní problém
ANALÝZA RIZIKA
Vstupy:
Velikost provozovny Typ potraviny „Historie“ kontrol Poradenství - certifikace
DLOUHODOBÉ VÝSLEDKY ÚŘEDNÍCH KONTROL UKAZUJÍ, ŽE: •
Bezpečnost potravin (zdravotní nezávadnost) - relativně vysoká úroveň v ČR i EU
•
Falšování potravin (klamání spotřebitelů) - problém s velkým negativním potenciálem
NÁSTROJE K NÁPRAVĚ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ
•
Cílem úředních kontrol je ověření stavu u PPP v kontextu požadavků právních předpisů
1.
Sankce
2.
Medializace
ZÁKON Č. 110/1997 SB. O POTRAVINÁCH A TABÁKOVÝCH VÝROBCÍCH Sankce •
do 1 mil. Kč – prohřešky administrativní povahy (oznamovací povinnosti)
•
do 3 mil. Kč – doklad o původu zboží, používání obalů neodpovídající předpisům, nezkrácení DMT, uvádí na trh nebalené dopl. stravy
•
do 10 mil. Kč – nedodržení požadavků na jakost, hygienu, podmínky uchování, označování
•
do 50 mil. Kč – nedodržení požadavků na bezpečnost potravin, včetně uvádění spotřebitele v omyl
SANKCE Při rozhodování o výši sankce musí být kromě nastavených limitů vycházeno z ustanovení nařízení, kterým se stanoví obecné požadavky potravinového práva a které mimo jiné uvádí, že výše sankce musí být odrazující, účinná ale také přiměřená.
Dle požadavků uvedených v zákoně o potravinách se při určení výměry sankce přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
V souladu se správním řádem dozorový orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.
MEDIALIZACE Státní veterinární správa Mapové výstupy z kontrolní činnosti Státní veterinární správy
Státní zemědělská a potravinářská inspekce www.potravinynapranyri.cz
SYSTÉM RYCHLÉHO VAROVÁNÍ PRO POTRAVINY A KRMIVA - RASFF •
Fungování tohoto systému je v České republice podrobně upraveno nařízením vlády č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv.
•
Národní kontaktní místo – SZPI, funkčně podřízeno Koordinační skupině pro bezpečnost potravin
Dozorové orgány – účastníci sítě:
SZPI – potraviny a suroviny neživočišného původu SVS ČR – potraviny živočišného původu ÚKZÚZ – krmiva Ministerstvo zdravotnictví - OOVZ – veřejné stravování
Orgány dozoru na základě Harmonizovaného postupu posouzení rizika v rámci svých kompetencí zasílají hlášení do systému RASFF, resp. jsou jím NKM zasílány jednotlivé notifikace.
RASFF - SPOLUPRACUJÍCÍ INSTITUCE
Ministerstvo obrany - Generální štáb
Ministerstvo spravedlnosti - Generální ředitelství vězeňské služby
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel
SÚJB – případ radioaktivní kontaminace
ÚZPI – informování veřejnosti
• Členské země EU • Evropský úřad pro bezpečnost potravin Spolupracující instituce v ČR: •Státní úřad pro jadernou bezpečnost • Ministerstvo vnitra • Ministerstvo spravedlnosti • Ministerstvo obrany • Ústav zemědělských a potravinářských informací
Evropská Komise DG SANCO (Brusel)
Národní kontaktní místo RASFF Česká republika (SZPI)
Koordinační skupina bezpečnosti potravin (Ministerstvo zemědělství)
Generální ředitelství cel
Státní veterinární Státní zemědělská Orgány ochrany správa ČR a potravinářská inspekce veřejného zdraví (potraviny, krmiva) (potraviny) (potraviny)
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (krmiva)
RASFF
www.bezpecnostpotravin.cz
základní informace RASFF
Týdenní přehled hlášení ze systému RASFF
Přehled oznámení RASFF týkajících se ČR v roce …
Zpráva o činnosti systému RASFF v ČR za rok ….
Zpráva o fungování systému RASFF v EU v roce ….
SVS ČR: WWW.SVSCR.CZ
1. nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a veterinárním zákonem při výrobě, skladování, přepravě, dovozu a vývozu potravin živočišného původu,
2. při prodeji potravin živočišného původu v tržnicích a na tržištích, při prodeji potravin živočišného původu v prodejnách a prodejních úsecích, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb, drůbeže, vajec nebo k prodeji zvěřiny, a v prodejnách potravin, pokud jsou místy určení při příchodu potravin živočišného původu z členských států Evropské unie,
3. nad prováděním klasifikace těl jatečných zvířat podle § 4a a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících klasifikaci jatečných zvířat,
4. nad uváděním nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva, vajec nebo včelích produktů na trh při poskytování stravovacích služeb,
SZPI: WWW.SZPI.GOV.CZ
1. při výrobě a uvádění potravin na trh, pokud tento dozor není prováděn SVS,
2. při výrobě a uvádění do oběhu tabákových výrobků a nad ohlášením zásob,
4. při vstupu a dovozu potravin ze třetích zemí, pokud tento dozor není prováděn SVS,
5. při výrobě a uvádění na trh potravin včetně pokrmů při poskytování stravovacích služeb.
ÚKZÚZ: WWW.UKZUZ.CZ
kontroluje krmiva zajišťuje odrůdové zkušebnictví provádí dozor v oblastech agrochemie, výživy rostlin apod.
OOVZ: WWW.MZCR.CZ (MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ)
1. vykonávají státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zákonem o ochraně veřejného zdraví pro poskytování stravovacích služeb,
2. vykonávají státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem ke zjištění příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin,
hodnotí zdravotní rizika pro obyvatele
NEJČASTĚJI ZJIŠŤOVANÉ PROVOZNÍ NEDOSTATKY VE VÝROBĚ
Obecné požadavky na provozní hygienu potravinářského provozu
Zvláštní požadavky na prostory pro přípravu, ošetření nebo zpracování potravin (nedostatky s řešením stěn, stropů a stropních instalací či oken)
Požadavky na výrobní zařízení (přechovávání předmětů nesouvisejících s výrobou ve výrobě)
Požadavky na potraviny uchovávané v potravinářském provozu (Nedůsledná přejímka surovin)
Systém kritických bodů ve výrobě (nedostatky při volbě nápravných opatření a verifikaci systému )
Ostatní nedostatky provozů (Proškolení zaměstnanců, Skladování odpadků)
NEJČASTĚJI ZJIŠŤOVANÉ NEDOSTATKY VE VÝROBĚ SOUVISEJÍCÍ S POTRAVINOU
Odlišnost v chuti a vůni Používání prošlých surovin Chybějící povinné údaje v označování výrobku (např. není uveden údaj o třídě jakosti; chybí rozepsání složek na dílčí podsložky apod.)
Nedodržení deklarovaných jakostních ukazatelů (vyšší obsah tuku nebo naopak nižší obsah masa, nižší obsah etanolu, nižší obsah plnění, přítomnost škůdců v potravině, ve složení výrobku jiný obsah jedlé soli, než deklarovaný na etiketě)
Zjištěn obsah nedeklarované složky (jedlá sůl; přídatné látky)
NEDOSTATKY V MALOOBCHODU nesprávné označování
Povinné údaje nebyly v českém jazyce
Chyby při přepisování údajů z etiket velkoobjemových balení dodaných výrobcem na dílčí balené či zabalené výrobky maloobchodem
neúplné označování - absence některých povinných údajů potravin zabalených a nebalených
NEDOSTATKY V MALOOBCHODU Oblast DP/DMT klamavé pozměňování DP/DMT např. porušení/poškození/odstranění/smazání/vyškrabání/přelepení DP/DMT; i opakovaně záměrné prodlužování DP u velkoobjemových balení potraviny byly prodávány v úseku obslužného pultu a spotřebitel byl uváděn v omyl informací o datu spotřeby uvedených výrobků např. prodlužování DP u masných výrobků např. prodlužování DP u sýrů např. prodlužování DP u výrobků studené kuchyně
prošlé DP prodej potravin s prošlým DMT neodděleně od ostatních potravin stejného druhu dvojí údaj o době spotřeby vícečetné opakování výše uvedených praktik
NEDOSTATKY V MALOOBCHODU Používání klamavých symbolů z hlediska země původu potraviny
např. česká vlajka na dovezeném výrobku např. sunary, jogurty a jogurtové výrobky zahraničního původu nabízeny s klamavým označením „Česká kvalita“ např. klamavé vyobrazení zahraničních státních symbolů na výrobcích české provenience
NEDOSTATKY V MALOOBCHODU Výskyt hlodavců
Dlouhodobé problémy maloobchodu s plněním svých zákonných povinností vygradovaly nadměrným výskytem hlodavců v posledním období SZPI nachází stále častěji v regálech obchodních domů stopy po hlodavcích.
78
PŘESNĚ TAKTO TO NESMÍ VYPADAT!!!
79
NEDOSTATKY V MALOOBCHODU
Nedodržování požadavků na jakost u OZ, suchých skořápkových plodů, hub a brambor (výskyt plísně, hniloba, nedostatky v deklaraci země původu, ne/uvedení třídy jakosti)
Nedodržení podmínek úchovy/skladování potravin (nedodržení teplot - nejčastěji zjišťovaný nedostatek vůbec)
80
JAKÉ PROHŘEŠKY JSOU Z HLEDISKA SPZI NA FARMÁŘSKÝCH TRŽIŠTÍCH NEJČASTĚJŠÍ?
Potraviny vyžadující chlazení nebyly uchovávány v chladícím zařízení při předepsaných teplotách (balené maso, masné a mléčné výrobky, sýry, mléko, čerstvé šťávy, rybí výrobky, cukrářské výrobky, ale i upravená chlazená zelenina apod.). Při prodeji nebalených potravin, u nichž případně dochází i k dělení, nebyla zajištěna pitná voda, dle potřeby i teplá voda, nebo nebyla vyřešena očista nářadí a rukou jiným vhodným způsobem. Nebalené potraviny nebyly chráněny před prachem a další kontaminací z vnějšího prostředí (především pekařské, masné, mléčné výrobky). Nebalené potraviny nebyly chráněny před dotykem se zemí. Nebalené potraviny nebyly chráněny před kontaktem s kupujícími (ti nesmí na nabízené potraviny sahat, kýchat, kašlat…). Nebalené potraviny nebyly chráněny před kontaktem s rukama prodejce. Plochy stánku, na které jsou kladeny potraviny, nebyly udržovány v čistotě. Plochy stánku, na které jsou kladeny potraviny, nebyly omyvatelné. Nebyl přístup k sociálnímu zařízení.
DALŠÍ PROHŘEŠKY NA FARMÁŘSKÝCH TRŽIŠTÍCH
Byly shledány nedostatky ve značení výrobků, a to neúplným značením a chybami v obchodní úpravě potravin obecně (prodávané balené i nebalené potraviny, zjištění především u pekařských, masných a mléčných výrobků).
Rozšířeným nešvarem byly případy, kdy bylo v nabídce prodejních stánků uvedeno tvrzení domácí špekáčky, domácí tlačenka, domácí sekaná, domácí rajčata, apod. (rozpor s § 4 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 113/2005 Sb.)
Dalším problémem, bylo, že nabízené výrobky neměly jasný původ. Prodejci produktů neměli v některých případech k dispozici doklad o původu zboží (§ 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 110/1997 Sb.)
Inspektoři zaznamenali i problémy s registrací některých stánkařů.
ODPOVĚDNOST
Odpovědnost za produkt má provozovatel potravinářského podniku
Dozorový orgán odpovídá za kontrolu, zda provozovatel potravinářského podniku plní ustanovení legislativy
KOMUNIKACE O RIZIKU… MEZI RESORTY V RÁMCI RESORTU S NEVLÁDNÍMI ORGANIZACEMI S ODBORNOU A LAICKOU VEŘEJNOSTÍ S EFSA A EK
DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST
