Marketingový výzkum v oblasti označování a balení potravin

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management

Název bakalářské práce:

Marketingový výzkum v oblasti označování a balení potravin

Autor bakalářské práce: Lenka Ševčíková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Olga Horová, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma “Marketingový výzkum v oblasti označování a balení potravin“ jsem vypracovala samostatně a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu a další odborné zdroje, ze kterých jsem čerpala v seznamu literatury.

V Praze dne

……………………………….. Lenka Ševčíková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Olze Horové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady při psaní této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům za čas a ochotu při vyplňování dotazníku a své rodině za podporu při studiu.

Název práce: Marketingový výzkum v oblasti označování a balení potravin

Abstrakt Cílem bakalářské práce je u vybraných potravin pomocí mystery shoppingu zhodnotit, jestli díky jejich umístění nedochází ke klamání spotřebitelů a zda výrobci u těchto potravinářský výrobků uvádějí všechny legislativně předepsané údaje. Dále bude v praktické části bakalářské práce pomocí dotazníkového šetření zanalyzováno povědomí českých spotřebitelů o označování potravin. Teoretická část shrnuje legislativu v oblasti označování a balení potravin, jsou zde sepsány povinné a dobrovolné údaje, které jsou na obalech potravin uvedeny, značení týkající se obalů a dozorové orgány, které zaštitují tuto oblast.

Klíčová slova: označování potravin, balení potravin, marketingový výzkum, klamání spotřebitele

Title of the Bachelor´s Thes is: Marketing research in the field of food labelling and packaging

Abstract The aim of the Bachelor´s Thesis is to evaluate whether consumers in shops are misled by product positioning of some selected foodstuffs using mystery shopping and whether the producers of these food products indicate all information required by legislation. Then the practical part of the Bachelor´s Thesis analyses Czech consumer awareness of food labelling using primary survey. The theoretical part summarizes food packaging and labelling regulations. There are written obligatory and optional data, which should be listed on food labels; packaging and labelling markings, and supervisory authorities who protect this area.

Key words: food labelling, food packaging, marketing research, misleading of consumers

Obsah ÚVOD ...................................................................................................................................... 1 TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 3 1

BALENÍ POTRAVIN .................................................................................................... 3 1.1 1.2

2

OBALOVÉ MATERIÁLY .......................................................................................................... 4 ZNAČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBALŮ ................................................................................................ 5

OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN........................................................................................ 6 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

VYBRANÁ LEGISLATIVA NA ÚROVNI EVROPSKÉ UNIE ........................................................... 7 ÚDAJE POVINNĚ UVÁDĚNÉ NA POTRAVINÁCH ....................................................................... 9 DOBROVOLNÉ ÚDAJE A ZNAČKY NA OBALECH POTRAVIN ................................................... 13 KLAMÁNÍ SPOTŘEBITELE .................................................................................................... 19 DOZOROVÉ ORGÁNY ........................................................................................................... 20

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 23 3

MYSTERY SHOPPING .............................................................................................. 23 3.1 3.2 3.3

4

POVINNÉ ÚDAJE U VYBRANÝCH POTRAVIN ......................................................................... 23 MYSTERY SHOPPING V PRAŽSKÝCH OBCHODECH................................................................ 25 SHRNUTÍ MYSTERY SHOPPINGU........................................................................................... 28

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ....................................................................................... 30 4.1 4.2 4.3 4.4

SEGMENTAČNÍ OTÁZKY ...................................................................................................... 31 OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN ................................................................... 32 OTÁZKY VZTAHUJÍCÍ SE K VYBRANÝM PRODUKTŮM .......................................................... 37 ZHODNOCENÉ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ................................................................................ 41

ZÁVĚR ................................................................................................................................. 42 LITERATURA ..................................................................................................................... 44 SEZNAMY............................................................................................................................ 48 PŘÍLOHA ............................................................................................................................. 49

Úvod Díky obalu a označení na něm spotřebitelé mohou získat informace, které jsou pro ně relevantní při rozhodování o koupi potraviny. Obchodní řetězce chtějí kupovat od producentů potraviny za co nejnižší cenu a tak výrobci musejí hledat cenově výhodnější suroviny, jež se při výrobě potravinářských výrobků používají, aby splnili cenové limity, které jim odběratelé stanovují. Často dochází k tomu, že potraviny nejsou tak kvalitní, jak by spotřebitel očekával. I přes namátkové kontroly je možné na pultech ochodů nalézt potraviny, které sice vypadají např. jako uzeniny, ale ve složení po masu není ani památky. Velký podíl na tom mají právě čeští spotřebitelé, kteří si tyto potraviny stále kupují, proto je potřeba jejich přístup změnit a tím donutit i výrobce k výši kvalitě. Propojení světových ekonomik má za následek nepřeberné množství potravin na pultech obchodů, ze kterého si čeští spotřebitelé mohou vybrat, mnohdy se však mohou zákazníci v tak velkém spektru cítit dezorientováni, proto je pro výrobce velmi důležitá marketingová komunikace, díky které by se potravina mohla více přiblížit lidem. Celá řada marketingových nástrojů, jako různé reklamy ať již v televizi nebo v samotných obchodech, má za cíl přilákat potencionální zákazníky ke koupi, zejména mladí lidé jsou touto metodou poměrně snadno ovlivnitelní. V dnešní době roste podíl spotřebitelů, kteří vyznávají zdravý životní styl, jenž je spojen právě s kvalitou potravin a jejich bezpečností. Proto mnozí konzumenti při nákupu neberou na zřetel pouze cenu výrobku, ale studují také jeho obal. Pod kvalitou si lze představit mnohé, nejdůležitější podmínkami jsou však bezpečnost a hygiena. Zákazník si musí být jistý, že za finanční prostředky, které při nákupu vynaloží, si domů odnese potraviny, jež bude moci bezpečně konzumovat. Stále více lidí raději investuje do českých potravin, které mohou koupit na různých farmářských trzích, než do výrobků, které jsou dovezené z daleka. Tato skutečnost má mnoho výhod, jsou tím podporování čeští producenti, kteří díky tomu přísunu finančních prostředků mohou modernizovat své technologie. Díky zvýšené tržbě tuzemských výrobců dochází i k podpoře české ekonomiky. Často je pro zákazníky rozhodujícím faktorem balení výrobku. Producenti svým obalem chtějí zaujmout zákazníka, což mnohdy působí na úkor místa. Etikety obsahují velké množství informací, často ve více jazycích a písmo je tak malé, že ani není možné povinné údaje přečíst. Právě tyto obligatorní informace jsou mnohdy zmenšeny na úkor těch fakultativních, protože mnoho spotřebitelů přiláká více hezký obrázek potraviny, jež je na obalu vyobrazena a někdy vůbec neodpovídá obsahu balení. Cílem bakalářské práce je u vybraných potravin pomocí mystery shoppingu zhodnotit, zda díky jejich umístění nedochází ke klamání spotřebitelů a zda výrobci u těchto potravinářský výrobků uvádějí všechny legislativně předepsané údaje. Dále bude

1

pomocí dotazníkového šetření zanalyzováno povědomí českých spotřebitelů o označování potravin a bude ověřena pravdivost předem stanovených hypotéz. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena na dvě části. První kapitola obsahuje shrnutí informací o obalech potravin, tj. z jakých materiálů jsou vyráběny a jaké údaje se jich přímo týkají. Druhá kapitola se věnuje označování potravin, kde je zmíněna jak evropská tak národní legislativa spojená s touto problematikou, jsou zde rozebrány tři skupiny potravin: balené, zabalené a nebalené. U každé z těchto kategorií jsou popsány údaje, které se na obalech, etiketách nebo v jejich těsné blízkosti musí dle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích vyskytovat. Autorka se zde zmiňuje i o některých dalších informacích, jež sice nejsou povinné, ale mnozí spotřebitelé je u potravin sledují a jsou pro ně klíčové při rozhodování o koupi neznámé potraviny. V této subkapitole budou popsány: značky kvality, chráněná označení původu, zdravotní tvrzení a biopotraviny. Předposlední subkapitola se věnuje klamavým praktikám, které často mohou nepozorné spotřebitele uvést v omyl. V poslední části autorka zmiňuje dozorové orgány, které zaštitují celou oblast potravin a upozorňují zákazníky na různé podvody a jiné nekalé praktiky, které jsou právě aktuální. Praktická část bakalářské práce zhodnotí pomocí kvantitativní metody výzkumu trhu tzv. mystery shoppingu ve vybraných pražských supermarketech legislativně stanovené předpisy s jejich dodržováním v reálných obchodech. Nejdříve budou zkontrolovány všechny povinné údaje, které se musí na jejich obalech či v jejich těsné blízkosti u vybraných potravin vyskytovat a poté bude zjišťováno, zda díky jejich umístění v prodejnách nedochází ke klamání spotřebitelů. Součástí praktické části bakalářské práce je dotazníkového šetření, které si klade za cíl zanalyzovat povědomí českých spotřebitelů o označování potravin, a také zda by se nenechali uvést v omyl a umístily by správně dva vybrané potravinářské produkty. Součástí dotazníkového šetření jsou i předem stanovené hypotézy, které pomocí jeho výsledků budou ověřovány.

2

Teoretická část 1 Balení potravin Obal zákazníkovi zprostředkovává podobu produktu, který je uvnitř. Měl by tedy poutavým způsobem ztvárnit vlastnosti výrobku a udělat potravinu nezaměnitelnou a jedinečnou. Balení potravin je důležité z několika důvodů, prvním je ochrana výrobku před vnějšími vlivy, které by mohli nepříznivě ovlivnit vlastnosti potraviny, jež je uvnitř takového obalu. Dalším důvodem, proč je většina potravin opatřena obalem, je jejich snazší manipulovatelnost, ať již při přepravě z výroby do skladu nebo při distribuci do prodejen. Velmi důležitá je také informační funkce, jejímž cílem je upoutat spotřebitele ke koupi tohoto výrobku, poukázat na vlastnosti potraviny či na její složení. Zvláště této funkci, je věnována druhá kapitola teoretické části. Obal je také využíván jako jeden z prostředků marketingové komunikace firmy se zákazníkem, což souvisí s tzv. psychologickou funkcí obalu (Vysekalová, 2011, str. 177). Při vývoji nového obalu by se firmy měly zamyslet nad tím, pro jaký segment zákazníků je výrobek určen, měli by jej odlišit od konkurence, a snažit se navrhnout takový obal, jež bude šetrný k životnímu prostředí. K problematice balení potravin se vztahuje zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje základní požadavky na obaly potravin. Zákon č. 447/2001 Sb., o obalech uvádí, jak by měl být vyznačen materiál, který byl při výrobě obalu použit (příklady viz Tabulka 1). Tabulka 1- Přehled materiálů a jejich kódů

Materiál

Písemný kód

Polyethylentereftalát Polyvinylchlorid Polystyren Papír Bílé sklo Ocel Hliník Dřevo Juta Sklo/plast

Číselný kód

PET PVC PS PAP GL FE ALU FOR TEX C/*

1 3 6 22 70 40 41 50 61 95

Zdroj: MICHALOVÁ, 2006, str. 37-38

Zákon o obalech také určuje způsob, jak s ním naložit poté co z něho potravina bude spotřebována. Logo panáčka s košem na obalu označuje, že by měl být odložen na místech k tomu určených, čímž apeluje na spotřebitele, aby neznečišťovali životní prostředí. Pokud je toto logo přeškrtnuto, znamená to, že obal obsahuje nějaké 3

nebezpečné látky a není vhodně ho hodit mezi ostatní odpad a měl by být předán sběrnému dvoru. Producenti nemohou pro balení potravin použít obaly, které by obsahovali škodlivé látky nebo ty, které by mohli poškodit podobu, tvar či chuť potraviny.

1.1 Obalové materiály Existuje mnoho obalových prostředků, do kterých je možné potraviny umístit. Samozřejmě, že všechny potraviny nemohou mít shodné balení, což vyplývá již z jejich skupenství. Postupem času se obaly potravin vyvíjí a vylepšují, aby se zdokonalily jejich vlastnosti a ochránila se hodnota výrobků. Velmi starým obalovým materiálem, zvláště díky své dostupnosti a poměrně nenáročné zpracovatelnosti je dřevo. Hlavními pozitivy při využití této suroviny je pevnost, rezistence vůči nárazům a izolační vlastnosti, velkou nevýhodou je ale možné poškození od různých mikroorganismů. Smrkové či jedlové dřevo, které je měkčí, se hodí na výrobu různých beden, sudů, jež slouží pro přepravu např. ovoce a zeleniny. Mohutnější sudy jsou většinou vyráběny z dubového dřeva a používají se pro balení různých jedlých olejů. Tradičním materiálem pro balení potravin je tkanina, jež je výhodná zejména díky své malé váze, odolnosti proti vlhkosti a tvárnosti. Jako materiál se nejčastěji využívá juta, bavlna nebo koudel. Tento obalový materiál se používá pro různé pytle či síťky na ovoce a zeleninu. Pro výrobu plechovek, tub či kontejnerů se používají různé kovy. Nejhojnějšími surovinami při výrobě jsou ocel, hliník, cín, olovo či zinek. Velkou předností těchto materiálů je jejich odolnost proti propuštění a pevnost, pokud na ně ale působí voda či jiné atmosférické vlivy, může dojít ke korozi. Další z obalových materiálů je sklo, které je využíváno zejména díky své odolnosti vůči kolísání teplot či různých chemikálií, možnosti opětovaného použití a omyvatelnosti. Mezi nevýhody těchto obalu patří především jejich křehkost. Tento druh obalového materiálu se aplikuje zejména u lahví na nápoje či různých konzervovaných potravin. Papír je řazen mezi nejvyužívanější obalové materiály, vyrábí se z něho krabice, pytle, sáčky či lepenky na různé potraviny. Jeho vlastnosti se liší dle úpravy, velkou výhodou je jeho nízká hmotnost. Plasty stejně jako papír jsou hojně využívány při balení potravinářských výrobků, jejich vlastnosti opět záleží na úpravě. Často se plastové materiály kombinují jako např. PE/PP zvláště pro dosažení požadovaných vlastností. Výhodou platů jako jsou např. 4

PET lahve je, že mohou být z recyklovány a znovu použity nebo např. polypropylen se dá využít pro nádoby, které pak mohou být ohřáty v mikrovlnné troubě. Jedna z novějších balících metod je vakuové balení, kdy se např. ze sáčku, v němž je potravina uložena, vysaje většina vzduchu, čímž se prodlouží čerstvost výrobku.

1.2 Značení týkající se obalů Označení „Zelený bod“ (viz Obrázek 1) může mít na svém obalu ta firma, která dodržuje legislativní požadavky zákona č. 477/ 2001 SB., o obalech. Pro producenty, dovozce či prodávající z toho zákona vyplývá závazek zpětného odběru a využití odpadů z obalů potravin. Zpětný odběr mohou provádět buď sami nebo prostřednictvím firmy EKOKOM. Tato firma je jedinou autorizovanou společnostní na území České republiky a označení „zelený bod“ značí, že firma distribuované obaly v České republice registrovala u této společnosti a uhradila jí peněžní poplatek. Závazek zpětného odběru označuje, že spotřebitel může bezplatně odevzdat použitý obal. Kontrolu v této oblasti provádí Česká inspekce životního prostředí a Česká obchodní inspekce Obrázek 1 - Zelený bod

Zdroj: http://www.dtest.cz/znacky

Identifikační značení, je dle normy ČSN 77 0052-2 obligatorní na všechny části spotřebitelských obalů, které jsou zhotoveny z plastů, kovů či kombinovaných materiálů, kdy je použito více materiálů pro výrobu obalu, a tyto materiály od sebe nejdou oddělit. Pro ostatní materiály je toto označení dobrovolné, protože již na první pohled je zpravidla evidentní, o jaký z materiálů se jedná. Identifikační značení se skládá buď jen z písemného kódu nebo z kódu a značky ve tvaru rovnostranného trojúhelníku, jež je tvořen třemi plnými černými šipkami třetí a nebo z písemného i číselného kódu a rovnostranného trojúhelníku viz Obrázek 2. U kombinovaných materiálů je písemný kód složen z písmene C a za lomítkem následuje písemný kód materiálu, který převládá. Obrázek 2 – Příklady identifikačního značení kombinovaného obalu

Zdroj: MICHALOVÁ, 2006, str. 39

5

2 Označování potravin Ochrana spotřebitele v oblasti označování potravin se zaměřuje zejména na bezpečnost a zdraví svých obyvatel. V komunistické éře se stát snažil napodobit systém ochrany spotřebitele, ale spíše z toho těžili výrobci či prodejci a docházelo tak často k prodeji nekvalitních potravin a na trhu nebyl velký výběr. Po roce 1989 se v České republice začali vyvíjet různé spotřebitelské organizace, které společně se spotřebiteli na nedostatky začali upozorňovat. Stát a jeho instituce se museli zamyslet nad zlepšením stavu ochrany konzumentů v oblasti potravin. Výchozím předpisem v této oblasti se stal zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů. V tomto zákoně jsou potravinářské produkty rozděleny do tří skupin: balené, zabalené a nebalené potraviny a pro každou z těchto kategorií jsou předepsány informace, které musí obal, etiketa či průvodní dokument obsahovat. Povinné údaje, které nesmí na obalech chybět, jsou popsány blíže v kapitole 2.2 V souvislosti s novým evropským nařízením č. 1169/2011 vztahujícím se na veškeré potravinářské produkty, vláda premiéra Jiřího Rusnoka schválila koncem roku 2013 novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která zahrnuje nejčetnější změny za posledních 15 let. Jejím hlavním cílem je zvýšit informovanost konzumentů, čímž dojde k větší ochraně spotřebitelů. Druhý důvod aktualizace současného zákona je jeho přizpůsobení evropské legislativě. Jedna z velkých změn, kterou novela navrhuje, je povinnost uvádět u nebalených potravin jméno výrobce a hlavní složku, ze které se skládá. Novela také při nedodržení předepsaného označení potravin navrhuje zvýšit sankce, které by mohli dosáhnout až 10 miliónů korun. Prováděcí vyhláška č. 113/2005 SB., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků podrobněji rozepisuje a rozebírá jednotlivé body, které jsou stanoveny v již zmíněném zákoně. Samozřejmě pro každý druh potravin jako např. maso či mléčné výrobky jsou výrobcům k dispozici další vyhlášky, které zevrubněji rozebírají jednotlivé komodity. Díky vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004, nastal výrazný posun ochrany spotřebitele v této oblasti. Jako všechny členské země i pro nás jsou nařízení Evropského parlamentu a dalších orgánů nadřazená, takže je nutné je začlenit do tuzemské legislativy. O jakých údajích musí obaly potravin informovat, je dáno vyhláškou č. 113/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Všechny údaje musí být pro konzumenty “srozumitelné, uvedené na viditelném místě, čitelné, nezakryté, nepřerušované jinými

6

údaji, nesmazatelné, vyjádřené v nekódované podobě, vyjma označení šarže“ 1. Informace srozumitelné pro občana České republiky, musí být napsány v českém jazyce, takže každý producent, který chce exportovat své potraviny do ČR, musí na obalech uvést všechny obligatorní informace v češtině, vyjma údajů obchodním názvu výrobků, což může být např. název nějakého vína dovezeného z Francie. V souvislosti s tím, že by informace měli být uvedeny na viditelném místě, je důležité hlavní zorné pole, jež je definováno v nařízení EP a Rady EU č. 1169/2011, které se nachází většinou na přední straně obalu, která prodává výrobek a konzument se na ni zpravidla dívá jako první. „V tomtéž zorném prostoru by měli být napsány: název, hmotnost, popř. obsah alkoholu, rovněž výživové údaje by se měli nacházet na stejném místě.“2.

2.1 Vybraná legislativa na úrovni Evropské unie „Označování je popisováno jako jakákoli slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly, které se vztahují k určité potravině a jsou umístěna na jejím obalu, dokladu, nápisu či etiketě“.3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.178/2002 stanovuje obecné zásady a požadavky na potraviny. Označování potravin je obsaženo ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, tento dokument je však velmi zastaralý a nevyhovuje dnešní době a byla zapotřebí jeho aktualizace, proto v roce 2011 vyšlo nařízení č. 1169/2011, které se vztahuje na veškeré potravinářské produkty a jehož vznikem se ruší některá starší nařízení či směrnice, jako např.   

směrnice č. 87/250/EHS o uvádění obsahu alkoholu v procentech objemových na etiketách alkoholických nápojů určených k prodeji konečnému spotřebiteli, směrnice č. 90/496/EHS o nutričním označování potravin, směrnice č. 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy

Toto nařízení vejde v platnost 13. prosince 2014, vyjma výživových údajů, jež budou povinné o dva roky později. Vztahuje se na všechny potravinářské produkty včetně těch, které jsou dodávány např. do restaurací, školních jídelen nebo se týkají nemocniční stravy. Nařízení si klade za cíl, aby spotřebitel při nákupu mohl uplatnit jedno ze svých základních práv což je právo na informace (Horová, 2006, str. 13).

1

§ 3 vyhláška č. vyhláškou č. 113/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů Čl. 13, odst. 5 nařízení EP a Rady EU č. 1169/2011 3 čl. 2, odst. 2 písm. j) nařízení č. 1169/2011. 2

7

Pojmu čitelnost je v tomto nařízení věnována značná pozornost. Pokud se údaje z obalu nedají přečíst, buď kvůli tomu že jsou napsané příliš malým písmem anebo barva podkladu není dostatečně kontrastní, tak informace postrádají svoji hodnotu. Proto od prosince 2014 je nařízena minimální velikost fontu 1,2 mm, přičemž tato velikost odpovídá výšce malého písmene „x“. Pokud je obal menší než 80 cm2 tak je velikost písma zmenšena o 0,3 mm. Jestliže mají být informace čitelné, není dobré používat přezdobené fonty, zhuštěné písmo, velmi malé řádkování či obaly ze kterých lze písmo snadno smýt. GDA neboli Guideline Daily Amounts je možné přeložit jako doporučené denní množství. Na přední či zadní straně obalu (viz Obrázek 3) najdeme v ikoně údaje o množství energie přepočítané na určitou porci (např. 250 ml nápoje) a pod tím vyjádření kolik procent doporučeného denní množství tato porce obsahuje. Tyto informace ocení lidé, kteří se chtějí stravovat zdravě či dodržují nějakou dietu a nechtějí v obchodě trávit hodiny a hledat, kolik potravina obsahuje tuku, cukrů, bílkovin či vlákniny. Nevýhodou tohoto značení je, že je stanoveno pro dospělé jedince, ale pro děti zatím hodnoty nejsou. Podle tohoto nařízení, které bylo v roce 2011 vydáno Evropskou unii, bude povinné uvádět na obalech nutriční složení od prosince roku 2016, mnozí producenti tyto údaje ale již zavedli. Obrázek 3 - GDA - doporučená denní dávka pro dospělého jedince

Zdroj: www.gda.cz

Země odkud potravina pochází, bude muset být od prosince roku 2014 nově povinně u čerstvého, mraženého či chlazeného vepřového, kozího, skopového nebo drůbežího masa. Země původu budou muset na svém obalu mít i potraviny, které obsahují min. 50 % mléka. Nařízení zpřísňuje i označování alergenů a zavádí toto označení i u nebalených potravin, čímž rozšiřuje možnosti výběru potravin jedincům trpícím potravinovými alergiemi. Navíc všechny alergenní složky, které potravina obsahuje, budou muset být zvýrazněny od zbytku složení, aby je nebylo možné přehlídnout, jako je tomu doposud. Nařízení však dále nespecifikuje, jaké vlastnosti by dané písmo mělo mít, což může nahrávat výrobcům. Od prosince 2014 budou muset obaly potravin, které byly před prodejem zmraženy, obsahovat kromě data minimální trvanlivosti i označení data zmražení, které bude povinné u masných výrobků, masa a ryb, jež prošly touto modifikací. Další změna nastává v případě, že potravina byla před prodejem rozmrazena, v tom případě musí být označena nápisem „rozmrazeno“.

8

2.2 Údaje povinně uváděné na potravinách Veškeré obligatorní údaje se řídí zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a také vyhláškou č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů. Ze zákona o potravinách a tabákových výrobcích vyplývá, že na obalech, které mají největší plochu menší než 10 cm2 nebo nádobách sloužících k opětovnému použití musí být napsán alespoň název, množství zboží, datum použitelnosti nebo minimální trvanlivosti a popřípadě jiné údaje stanovené vyhláškou pro příslušnou komoditu. Balené potraviny Balené potraviny, jsou takové výrobky, jež byly již ve výrobě opatřeny obalem, a posléze jsou nabídnuty k prodeji spotřebitelům, přičemž v obalu nemusí být celá potravina, ale jen její část. Paragraf č. 6 zákona o potravinách a tabákových výrobcích a stanovuje všechny obligatorní údaje. Jméno a sídlo výrobce, dovozce nebo například balírny, která za potravinu ručí v plném rozsahu, je jeden z povinných údajů. Pokud je výrobcem či distributorem fyzická osoba, pak je uvedeno její jméno, příjmení a místo podnikání. V případě že je producent právnická osoba, musí být na obalu název a sídlo podniku. K této osobě směřují také případné reklamace zákazníků. Název potraviny popř. její druh, skupina či podskupina by měl také obsahovat způsob úpravy potraviny, jestliže to nevyplývá již z jejího pojmenování jako např. uzená, chlazená, v prášku, sterilizovaná. Země původu je závazná u potravin, u kterých není pro konzumenty přesně jasný původ či vznik výrobku nebo pro potraviny označené logem zaručená tradiční specialita, chráněné zeměpisné označení nebo chráněné označení původu. Země odkud potravina pochází, bude muset být od prosince roku 2014 podle nařízení EU č. 1169/2011 označena povinně u čerstvého, mraženého či chlazeného vepřového, kozího, skopového nebo drůbežího masa. Země původu budou muset na svém obalu mít i potraviny, které obsahují min. 50 % mléka. Tento závazek již platí pro hovězí maso, ryby, ovoce, zeleninu, med nebo olivový olej. Pokud primární složka, tj. jedna nebo více složek, které tvoří více než 50 % dané potraviny, nepochází ze stejné země, jako prodávaná potravina musí výrobce uvést na obalu její místo původu. Dalším z povinných údajů je množství potraviny. Pokud má potravina tekutý charakter, je vyjádřeno množství v objemových jednotkách (ml, cl, l), jinak je kvantita uvedena v hmotnostních veličinách (g, kg). Tento údaj je pominut u potravin, které nejsou prodávány podle počtu kusů a množství je menší než 5 g či 5 ml, vyjma koření a

9

bylin. Jestliže je potravina prodávána v konzervě a obsahuje i nálev, tak je na obalu uvedena dvojí hmotnost, jednak celého vnitřku a pak jen samotné potraviny bez nálevu. U mnohých potravin se můžeme setkat před množství s malým písmenem „e“. Tento symbol mohou mít na obalu ti dovozci, jež mají ve svém podniku zabudovaný systém kontroly správnosti množství, uvádí na svých výrobcích, co je určeno zákonem, písemně oznámili Českému metrologickému institutu uvedení zboží na trh a předali dokumenty vztahující se ke kontrole množství. Datum minimální trvanlivosti stanovuje do kdy si je prodávaný potravinářský výrobek schopen zachovat atributy, které mu byly při výrobě uděleny, a je zdravotně neškodný. Na obalu je napsán den, měsíc a rok, jestliže má potravina trvanlivost delší než 18 měsíců, uvádí se výlučně rok. Potraviny, kterým již vypršelo datum minimální trvanlivosti, a jsou-li zdravotně v pořádku, mohou být nabízeny k prodeji, ale musí být separovány od ostatních potravinářských výrobků stejného druhu. Datum použitelnosti určuje u potravin podléhajících rychlé zkáze, do kdy musí být tento výrobek zkonzumován. Na obalu je vždy napsán den, měsíc a leckdy též rok, musí na něm být uveden i způsob skladování, který vyplývá buď z vyhlášky vztahující se k příslušné komoditě, nebo si tento způsob ustanoví producent, či importér. Podstatná diference od data minimální trvanlivosti je v tom, že potravina, která má propadlé datum použitelnosti, již nesmí být distribuována ani prodávána, i kdyby byla nabízena se slevou či separovaně. Datum minimální trvanlivosti a datum použitelnosti není možné zjistit podle vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků u potravin, jako jsou např. čerstvé ovoce a zelenina, žvýkačky, cukr, různé druhy pečiva, jež je stanoveno ke spotřebě do jednoho dne, vína, lihoviny, jež mají větší obsah alkoholu než 10 % (vyjma např. vaječného likéru). Na etiketě musí být uvedeny i zvláštní podmínky uchování potravin, pokud by při špatném skladování mohla být zhoršena kvalita potraviny. Pokud je na obalu potraviny uvedeno datum použitelnosti, musí u takového výrobku být napsány i informace o tom jak je skladovat. Údaje o způsobu použití se týkají těch potravin, které je zapotřebí před konzumací nějakým způsobem upravit. Může se jednat o tepelnou úpravu, kdy by mělo být na obalu popsán postup této úpravy. Jiné potraviny je potřeba před konzumací také rozředit a ani tato informace a hlavně poměr ředění by ze zákona neměl na obalu chybět. Číslo šarže, udává určité množství výrobků, jež byly vyprodukovány v totožný čas a za identických okolností. Označení takové dávky je velmi důležitý údaj, hlavně v ten okamžik, kdy kontrolní instituce zjistí, že určitá potravina není vhodná ke konzumaci a stává se tak závadnou. Pak musí být celá tato šarže stažena z prodejen. Toto číslo je 10

možno najít na obalu potraviny, pokud se jedná o balené potraviny, eventuálně v písemné dokumentaci, jež se týká potravin nebalených. Před skupinou čísel může být napsáno velké písmeno „L“, které označuje číslo šarže. Informace o složení potraviny jsou tříděny sestupně, podle zastoupení jednotlivých složek ve výrobku, výjimku tvoří různé směsi koření. Tyto údaje nejsou však uváděny u potravin, jež se skládají jen z jediné složky, dále např. u ovoce a zelenina nebo u smetany, pokud byla vyrobena pouze z mléčných výrobků. Součástí informací o složení je i seznam přídatných látek, mezi ně nepatří látky, které jsou sami potravinami nebo se přirozeně v potravinách vyskytují jako např. vitamíny, jedlé soli, minerální látky, stopové prvky nebo cukry. Aditiva lze využít, pokud jejich přimíchání k ostatním složkám bude prospěšné pro konzumenty. Tyto údaje jsou uváděny buď v podobě číselného kódu či ve slovním vyjádření, v dnešní době výrobci častěji používají právě slovní podobu. Jeden z druhů přídatných látek jsou barviva, která chtějí podpořit vzhled potraviny, nesmějí být však přidána např. do mléka, kojenecké výživy, kávy, ovocných šťáv nebo ryb. Dalším příkladem jsou antioxidanty, které chrání některé druhy potravin před možnou oxidací, příkladem může být žluknutí tuků. Mezi aditiva patří i látky zvýrazňující chuť či aroma nebo stabilizátory mající za úkol udržovat fyzikální vlastnosti potravinářských výrobků nebo. Hojně využívána zejména v nápojovém průmyslu jsou sladidla a při výrobě tavených sýrů jsou zapotřebí tavicí soli. Alergenní složky musí být zřetelně označeny zejména u těch potravin, kde konzument nepředpokládá, že by se mohla některá z těchto složek vyskytovat. Na obalu musí být tedy označena přítomnost např.: ryb, vajec, sóji, mléka, celeru, hořčice a výrobků z nich, dále obilovin obsahujících lepek jako jsou pšenice, ječmen, špalda, žito, oves. Proto je např. na mléčné čokoládě napsáno varování „ Může obsahovat stopy lískových ořechů“, čímž se chce výrobce preventivně pojistit proti tomu, by se při výrobě do takové čokolády mohly dostat stopy ořechů. Pokud by však název potraviny zněl mléčná čokoláda s lískovými oříšky, toto varování by bylo nadbytečné, protože jednoznačně odkazuje na alergenní složku. Mnoho lidí v dnešní době trpí intolerancí na lepek, proto potraviny, které si kupují, musí být vyrobeny ze surovin, jež neobsahují přenici, ječmen, oves, špaldy nebo žito a právě údaj o alergenních složkách je pro jedince trpící tímto onemocněním relevantní. Jestliže je potravina označena údaji o nutriční hodnotě, nemusí být na obalu již informace o složení. Výživové údaje obsahují energetickou hodnotu a informace o množství sacharidů, tuků, bílkovin, nasycených mastných kyselin, vlákniny apod. z vyhlášky č. 450/2004 SB, o označování výživové hodnoty potravin vyplývají dvě možnosti, jak na obalu uvést údaje výživové hodnotě:

11

 

Skupina 1 - energetická hodnota, bílkoviny, sacharidy a tuky Skupina 2 - energetická hodnota, bílkoviny, sacharidy, cukry, tuky, nasycené mastné kyseliny, vláknina a sodík

Pokud bude potravina obsahovat tuky, měl by být celkový objem rozdělen na: nasycené mastné kyseliny, nenasycené mastné kyseliny a cholesterol. Povinné výživové údaje, které budou muset být na etiketách potravin od prosince 2014, mohou být doplněny i dobrovolnými údaji, jako např. množství škrobů, vitamínů, minerálů nebo vlákniny. Všechny hodnoty by měly být přepočteny na 100 gram či mililitr, aby si spotřebitelé výživové údaje mezi sebou mohli porovnat. Pokud chce výrobce uvést jiný údaj, např. hodnoty přepočítat na jednu porci nebo na jinou jednotku, musí na obalu uvést jeho velikost, např. 1 sušenka = 20 g. Všechny údaje by měli být napsány na jednom místě v tabulkové formě, pokud to velikost obalu dovoluje, vždy řádek by měl obsahovat název složky s příslušnou číselnou hodnotou. S pojmem výživová hodnota jsou spojena výživových tvrzení, z nichž vyplývá, že konzumace jisté potraviny má pozitivní výživové vlastnosti, např. díky kalorické hodnotě, obsahu živin, vitamínů. Například pokud je na obalu výrok, že potravina má vysoký obsah vlákniny, musí obsahovat alespoň 6 g vlákniny na 100g nebo 3 g na 100 kcal4. Pokud takový údaj obal potraviny obsahuje, musí být ve složení napsáno všech osm složek, tj. energetická hodnota, bílkoviny, sacharidy, cukry, tuky, nasycené mastné kyseliny, vláknina a sodík. Pokud má potraviny sklon k rychlému zkažení či zrání je pro zachování bezpečnosti efektivní využití ionizující záření, na obalu musí být pak uveden název a adresa ozařovny nebo její referenční číslo, které jí přísluší. Pokud bylo některé ze záření použito, musí to být také uvedeno na obalu potraviny, jedná se např. o koření či různé instantní polévky. Tento údaj musí být na etiketě uveden i v případě, že jen jedna ze složek potraviny byla ošetřena ionizací. Na obalech může být uvedena jakostní třída a další údaje, jež upravují další legislativní předpisy a odlišují se podle druhu potravin. Například balené potraviny živočišného původu jako jsou maso, ryby, vejce či mléko musí mít na obalu uvedeny v oválném razítku: značka státu, veterinární schvalovací číslo podniku a označení Evropského společenství.

4

SUKOVÁ, Průvodce označováním potravin, 2008, str. 14

12

Zabalené potraviny Jako zabalené potraviny, jsou označovány takové potravinářské produkty, jež nejsou baleny v provozovně producenta, ale v místně prodeje a balení nepřihlíží samotní zákazníci. Zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích konkrétně § 7 stanovuje údaje, jež nesmí scházet na obalu zabalených potravin, jedná se o: obchodní jméno osoby, která se postarala o zabalení potravinářského výrobku, pokud je to osoba fyzická, musí být uvedeno její trvalé bydliště nebo místo podnikání, jestliže se jedná o právnickou osobu, musí být na obalu napsáno její sídlo. Dále musí balení obsahovat název potravinářského výrobku, jeho množství, složení, údaje o zemi původu, pokud by neuvedení této informace mohlo uvést zákazníky v omyl, popř. třídu jakosti a další údaje, stanoví-li to vyhláška vztahující se k příslušné komoditě. Nebalené potraviny Zejména u nebalených potravin je zapotřebí dbát velmi na hygienu, ať již při přepravě, skladování, tak při samotném prodeji. V obchodě by u takové potraviny nemělo podle § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích na viditelném místě scházet: název potravinářského výrobku, jeho množství, datum použitelnosti či trvanlivosti, které se neuvádí např. u čerstvého ovoce a zeleniny, údaje o ošetření ozářením, pokud bylo použito, jakostní třída či další údaje stanoví-li to příslušný právní předpis. Z nařízení č. 1169/2011, které vejde v platnost v prosinci roku 2014, vyplývá povinnost pro nebalené potraviny mít napsány na viditelném místě alergeny, které obsahují. V obchodech je zvláště u pultu s uzeninami možné najít pouze název a cenu produktu a tak klíčová informace jako je složení zboží, je spotřebiteli zatajována, pokud se jí chce dozvědět, musí se zeptat obsluhujícího personálu, který by na vyžádání zákazníka měl tuto informaci sdělit. Rusnokův kabinet schválil v prosinci roku 2013 novelu zákona o potravinách, kde by měla být právě u nebalených potravin na viditelném místě a v jejich těsné blízkosti uvedena hlavní složka, ze které se potravina skládá v procentech hmotnosti a její výrobce. Tato novela je nyní v projednání ve Sněmovně Parlamentu České republiky.

2.3 Dobrovolné údaje a značky na obalech potravin Dobrovolné údaje, sice nepodléhají zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích nebo vyhlášce č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ale ani ony nemohou být používány pro jakékoliv potraviny. Fakultativní informace také podléhají regulaci, např. jen některá potravina se může pyšnit označení kvality klasa a jiné zase splňují požadavky, aby na svém obalu mohly

13

mít napsané zdravotní tvrzení. Právě tyto nepovinné údaje jsou pro mnoho lidí impulsem k nákupu potraviny s takovým označením, jež může zaručit určitou tradici výrobku, jeho kvalitu či ohleduplnost k životnímu prostředí. Mezi dobrovolné údaje se řadí např.: značky kvality, chráněná zeměpisná označení, označení pro biopotraviny, či zdravotní tvrzení. Přijít na trh s myšlenkou, dát někomu „odměnu“, za to že se zamyslí nad tím, aby potravina měla méně aditiv a byla kvalitnější, je určitě velmi ušlechtilý nápad a konzument v tom může spatřovat výhodu při výběru potravin. Na dnešním trhu je ale možné nalézt velké množství různých značek kvality, což už způsobuje určitou dezorientaci v tom, kdo vlastně jakou značku podporuje a uděluje i kritéria pro získání se velmi liší. Nelze však tvrdit, že potraviny označené značkami kvality jsou zdravější, protože ze zákona o potravinách a tabákových výrobcích musí všechny potraviny uvedené do oběhu být zdravotně nezávadné a často vliv na zdraví jedinců má zkonzumované množství. Logo regionální potraviny (viz Obrázek 4) si na svůj potravinářský výrobek může dát ten malý či střední podnik, který dodrží přísně tuzemské i evropské podmínky. Symbol je udělováno Ministerstvem zemědělství České republiky na 4 roky. Potravina, která se může pyšnit tímto označením, musí být ze 70 % vyrobena z tuzemských surovin. Mezi hlavní výhody patří to, že díky kratší cestě od výrobce ke spotřebiteli, jsou potraviny pro člověka zdravější, chutnější a čerstvější, nemusí totiž přejet půl světa, aby se dostali do obchodů, ale konzument si pro ně může třeba i sám zajet k farmáři, kterého mají blízko svého bydliště. Obrázek 4 - Logo regionální potraviny

Zdroj: www.dtest.cz/znacky

Značka kvality Klasa (viz Obrázek 5), patří mezi nejrozšířenější ocenění u nás. Jsou jimi oceněny potraviny s mimořádnou kvalitou. Je udělována od roku 2003 ministerstvem zemědělství ČR, na doporučení týmu marketingových agentur, které podporují domácích potravin. Logo si na svůj potravinářský výrobek může umístit ta fyzická nebo právnická osoba, jež splní všech sedm přísných kritérií (Michalová, 2006, str. 28): výrobce musí mýt své sídlo v České republice, doloží společně s přihláškou i technickou dokumentaci o zdravotní nezávadnosti a jakosti potravinářského výrobku, výrobce má za úkol předložit certifikát ISO nebo certifikát systému kritických bodů, jeho potravina musí být v souladu se zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Pokud je potravina masného, mléčného či mlynářského původu, 14

musí z 90 % pocházet z českých surovin, u zbylých potravin je to 70 %. U potravin jako jsou různě cukrovinky, či výrobky z mořských plodů, kde je nezbytné využití importovaných surovin, musí domácí surovina tvořit minimálně 40 %. Bez ohledu na druh potraviny musí být výroba realizována výlučně v České republice. Dozor nad dodržováním požadovaných kritérií, a jejich kontrolu mají na starosti Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa. Obrázek 5 - Logo Klasa

Zdroj: www.dtest.cz/znacky

Czech made (viz Obrázek 6) je další ze značek kvality, která se na tuzemském trhu uděluje od roku 1993 a klade si za cíl upozornit české spotřebitele na kvalitní tuzemské výrobky. Toto ocenění je propůjčeno potravinám na dobu dvou let a může být při splnění všech kritérií prodlouženo. Pokud chce výrobce tuto značku získat, musí si o ni sám požádat, protože on sám ví nejlépe, v jakých parametrech jeho potravina vyčnívá nad ostatními, zda splňuje všechny legislativní předpisy nebo jestli jsou s ní zákazníci spokojeni. Podnikatelský subjekt, jenž chce žádat o toto označení, musí na tuzemském trhu působit minimálně tři roky. Obrázek 6 - Logo czech made

Zdroj: www.dtest.cz/znacky

Značka kvality dTest je udělována Občanským sdružením spotřebitelů dTEST. Toto sdružení je nezávislou organizací a srovnává různé značky a druhy potravin, výrobků a služeb. Snaží se upozornit na nebezpečné potraviny a klamavé praktiky podnikatelů, ale poskytuje i bezplatnou poradnu. Značku kvality dTest je možné nalézt na obalu potravin, které na hodnotící škále získali alespoň 60 %. Testování je velmi finančně náročné a proto dTest z velké části testuje ve spolupráci s mezinárodními spotřebitelskými organizacemi. Logo „Zdravá potravina.cz“, které vypadá jako zelené jablko, v němž je napsáno „Zdravá potravina.cz“, informuje spotřebitele o tom, že potravinářský výrobek je správně označený, bezpečný a kvalitní. Toto označení uděluje Občanské sdružení Zdravá potravina, kdy každý výrobek je ohodnocen dle kritérií, jimiž jsou označování, bezpečnost a složení. Za každou kategorii je určitý počet bodů, a pokud splní výrobek podmínku dosažení min 20b může jeho obal nést právě toto logo.

15

CEFF (viz Obrázek 7) celým názvem Certified E-Friendly Food je od roku 2011 udělováno nezávislou organizací pro potraviny, které neobsahují u spotřebitelů nejvíce sledovaná aditiva, mezi něž patří sladidla, uměla barviva, glutamáty či konzervanty. Toto logo motivuje výrobce potravin k tomu zamyslet se nad tím, z čeho všeho se potravinářský výrobek skládá a eliminovat tak množství škodlivých přidaných látek. Obrázek 7- Logo CEFF

zdroj: www.ceff.info

Logo Vím co jím (viz Obrázek 8) je propůjčeno potravinám, jež jsou výživově hodnotné a vhodné pro zdraví životní styl. Tyto výrobky obsahují jen minimální či žádné množství nasycených mastných kyselin, přidaných sacharidů nebo soli. Myšlenka tohoto označení vznikla v roce 2007 z podnětu Světové zdravotnické organizace a Organizace OSA pro výživu a zemědělství, jež spatřovali při konzumaci některých potravin možnost civilizačních onemocnění jako např. nadváha, srdeční onemocnění či diabetes. Logo má tedy ulehčit výběr potravin bez jejího detailnějšího zkoumání. Obrázek 8 - Logo Vím co jím

Zdroj: vimcojim.cz

Chráněné zeměpisné označení je stejně jako další dvě vydáváno Evropskou komisí. Pro získání tohoto loga (viz Obrázek 9) stačí, aby potravinářský produkt byl např. na určitém území zpracován, a vyráběn může mít jinde. Tímto označením se pyšní např. Třeboňský kapr, Jihočeská niva, či Olomoucké tvarůžky. Chráněné označení původu najdeme na potravinách, jež se vážou k určitému regionu, místu či zemi. Kvalita potraviny či zemědělského výrobku s tímto označením musí být dána výlučně díky zemědělskému prostředí, které je vyznačováno určitými lidskými či přírodními faktory. Na tomto vymezeném prostoru musí probíhat jak přípravy a výroba, tak i zpracování. Chráněným označení původu se může pyšnit Pohořelecký kapr, jehož chov i zpracování probíhá v Jihomoravském kraji v okresech Břeclav a Znojmo. Zaručená tradiční specialita je samozřejmě, jak už název napovídá, spojena s pojmem tradice, a to ať už spočívá ve výrobě či využití surovin a je samozřejmě spojena i s delší působností na trhu, kdy musí být produkována alespoň 25 let. Logo zaručená tradiční 16

specialita není však, jako předchozí dvě, spojeno s určitou oblastí, může být vyráběno v jakékoli zemi, za předpokladu že jsou dodrženy specifické technologické postupy výroby. Zaručenou tradiční specialitou je označen např. špekáček, který obsahuje minimálně 38,5 % hovězího masa, 17,5 % vepřového masa a 27 % vepřového sádla.5 Obrázek 9 - Chráněná zeměpisná značení EU

Zdroj: www.dtest.cz/znacky

Dalším dobrovolným údajem, který se může na obalu potravin nacházet, jsou zdravotní tvrzení. Jako zdravotní sdělení je označen takový výrok, který v grafické či slovní podobě naznačuje spojitost mezi potravinou nebo její částí a blahodárným účinkem na lidské zdraví. Stěžejním předpisem v této problematice je nařízení ES č. 1924/2006, ze kterého vyplývá, že sdělení musí být pravdivá, nesmějí klamat spotřebitele, nemohou mít dvojí smysl nebo pobízet k nadměrné spotřebě. Vydání tohoto nařízení má za cíl zajistit ochranu spotřebitele před uváděním zveličujících, neodůvodněných či smyšlených rysů potravin. Seznam aplikovatelných tvrzení je možno zjistit v nařízení komise EU č. 432/2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí. Toto nařízení pojímá přes 200 schválených výroků, jež může obsahovat obal potravin. Zakázanými výroky jsou ty, které naznačují, že pokud danou potravinu jedinec nebude konzumovat, mohlo by se to projevit na jeho zdraví nebo ty, jež vybízejí k přílišné konzumaci či ty které odkazují na pokles hmotnosti. Nedovolenými výroky jsou i ty, které prohlašují, že daná potravina dokáže vyléčit nějaké onemocnění. Na obalech nápojů s obsahem alkoholu větší než 1,2 % (Turek, 2013, str. 35) se zdravotní tvrzení nesmějí vyskytovat. Jestliže je např. na obalu určité potraviny napsáno, že je dobrá pro udržení normálního stavu zubů, musí být potravina zdrojem fosforu, vápníku či fosforu.

5

Čl. 8, odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 509/2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality

17

Mezi další fakultativní údaje, které se mohou na obalech vyskytovat, patří biopotraviny. Zájem lidí o biopotraviny každoročně roste, občané za ně během roku 2012 utratili o 6,7 % 6více než v předchozím roce, a proto je velmi důležité, aby tyto výrobky byly správně označeny. Pokud se nějaká potravina na svém obalu pyšní označením BIO (viz Obrázek 10), musí odpovídat požadavkům zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství, nařízení Rady (ES) č. 834/2007, o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Biopotraviny pocházejí z ekologického zemědělství, jsou ohleduplnější k životnímu prostředí. Farmáři se při pěstování rostlin vyhýbají průmyslovým hnojivům, pesticidům, hormonům a různým dalším chemikáliím. Tito zemědělci se díky nezatěžování půdního fondu chemikáliemi snaží chránit půdu, vodstvo, vzduch i živé organismy. I kvalita živočišných produktů je v případě biopotravin lepší, protože zvířata nemusí žít od narození po porážku ve stísněných prostorech, mláďata nejsou hned po narození odtržena od samice a mohou se pohybovat ve volných výbězích. Potraviny nesoucí označení Bio nebo „Produkt ekologického zemědělství“ musí mít na svém obalu kód společnosti, která kontrolovala tento potravinářský výrobek. Kontroly jsou prováděny minimálně jednou za rok a mohou být jak plánované, tak i namátkové. Pouze za podmínky, že výrobce projde velmi přísnou kontrolou a plsní všechny legislativní požadavky, obdrží výrobce certifikát o původu biopotraviny, V Evropské unii se od roku 2010 pro označení balených biopotravin používá logo listu s hvězdami, které symbolizují vlajku EU. Každý členský stát, stejně jako ČR, má pak i svoji národní značku pro bio výrobky. Tzv. Biozebra (viz Obrázek 10) se využívá v České republice k označení biopotravin. Je udílena Ministerstvem zemědělství ČR a kontrolu provádějí tři organizace: ABCert AG, BIOKONT CZ a KEZ, o.p.s. Obrázek 10 - Značení biopotravin v EU

Zdroj: www.biospotrebitel.cz

6

Český trh s biopotravinami v roce 2012 vzrostl [online]. 2014. 29.4. 2014. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/cesky-trh-s-biopotravinami-v-roce-2012-vzrostl.aspx

18

2.4 Klamání spotřebitele Z § 4 vyhlášky č. 113/2005 SB., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků vyplývá, že obaly nesmění spotřebitele uvádět v omyl. Neměly by se na nich objevovat údaje, jež by zkreslily vlastnosti, složení, trvanlivost, původ nebo způsob výroby potravin, potravině připisovaly rysy, jež nevykazuje nebo ji popisovaly jako výjimečnou mezi ostatními, přičemž tomu tak není, nebyly producentem možné prokázat nebo ty, jež by mohly vyvolat pochybnosti o konzumaci potraviny. O jakých informacích musí obaly potravin informovat, je dáno vyhláškou č. 113/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jak vyplývá z této vyhlášky a bylo to již zmíněno v úvodu této kapitoly všechny informace, které obal obsahuje, musí být pro zákazníky srozumitelné, napsané na viditelném místě, čitelné, nezakryté, nepřerušované jinými informace, nesmazatelné, vyjádřené v nekódované podobě, vyjma označení šarže. Prodejci samozřejmě nemohou do prodeje uvést potraviny, jež mohou ohrožovat zdraví, klamat svým označením, mající prošlé datum použitelnosti nebo ty, u kterých si nejsou jisti jejich původem. Klamavými obchodními praktikami se zabývá také zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, kde je pojem nekalá obchodní praktika charakterizován. „Obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil.“7 Dle § 5 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitel se jako klamavá praktika nazývá např.: pokud je údaj o výrobku nepravdivý nebo je sice údaj pravdivý, ale vzhledem k okolnostem může uvést zákazníka v omyl. Dalším příkladem je opomenutí prodejce uvést důležitý údaj nebo podnikatel sice informaci uvede, ale není pro spotřebitele srozumitelná a jednoznačná nebo uvedení neschváleného zdravotního či výživového tvrzení. V příloze 1 k tomu zákonu jsou pak vypsány všechny klamavé praktiky, kterých se podnikatelé mohou dopustit. Spotřebitelé mohou být uvedeni v omyl např., zda uvádí, že produkt je nabízen k prodeji v omezeném čase, i když tomu tak není a snaží se spotřebitele přimět k okamžitému nákupu nebo pokud podnikatel používá bez oprávnění značku kvality. Další z důvodů, kdy může být zákazník klamán, je když podnikatel propaguje výrobek způsobem, kdy se zákazník může domnívat, že vyroben od určitého výrobce, až tomu tak vůbec není nebo pokud prodejce přelepí původní cenu potraviny novou cenou a zákazník si tak nemůže porovnat cenový rozdíl.

7

§ 4 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

19

Téměř na všech obalech potravin je možné nalézt obrázek, který má spotřebitele přilákat a pobídnout ho ke koupi tohoto výrobku. Ani tato kresba by však neměl zákazníky uvést v omyl. Mnohdy se totiž obrázek vůbec neodpovídá tomu co je uvnitř obalu. Producenti se snaží obejít tento problém tím, že pod obrázek napíší drobným písmem „ilustrační foto“ či „ tip na konzumaci“ a nemohou být tak nařčeni z klamání zákazníků, i když si této malé poznámky pod fotografií mnozí konzumenti vůbec nevšimnou. V obchodech s potravinami je možné nalézt velké množství potravinářských výrobků. Pro většinu druhů kvalitních a dražších potravin existují na trhu i jejich levnější alternativy, které však musí být řádně označeny a musí být pro spotřebitele zřejmé, že se jedná o alternativu. Na straně výrobců není většinou problém, ten nastává na straně prodejců, kteří např. kakaovou pochutinu umístí v těsné blízkosti čokolád a zákazník si tak nemusí všimnout, že tento výrobek nesplňuje legislativní předpisy, které musí dodržet výrobci čokolád a může dojít k oklamání spotřebitele.

2.5 Dozorové orgány Dozorové orgány provádějí plánované i neohlášené kontroly u výrobců, dovozců i prodejců, čímž se snaží zamezit případnému ohrožení zdraví obyvatel a jejich klamání. Kvalitu a bezpečnost potravin v České republice zaštituje několik kontrolních organizací, z nichž každá se zaměřuje na jinou část oblasti potravin. Jestliže je některými z níže uvedených institucí zjištěn nějaký nedostatek, musí se přejít k jeho bezodkladnému prošetření a vyřešení. Šarže, která je nevyhovující, musí být neprodleně stažena z prodeje. Pokud se jedná o závažnější či rozsáhlejší případ, příslušný orgán informuje veřejnost o tomto problému prostřednictvím médií. Spotřebitelé, kteří si tuto potravinu zakoupili, mohou žádat vrácení peněz. S každým, kdo se takového podvodu dopustí je zahájeno správní řízení a viníkovi je uložena sankce, která může mít buď peněžní charakter, nebo může být vyšetřované osobě zakázána podnikatelská činnost. Velkou aférou v oblasti potravin se stala tzv. metanolová aféra, která Českou republiku ochromila v druhé polovině roku 20128, kdy byl zjištěn první případ otravy metylalkoholem po požití alkoholických nápojů. Ministerstvo zdravotnictví nařídilo mimořádné kontrolní akce v restauracích a dalších stravovacích zařízeních, kde je

8

Ministerstvo zdravotnictví. Aféra "metanol" souhrnná informace. In: Informační centrum bezpečnosti potravin [online]. ICBP, © 2012 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/afera-metanol-souhrnna-informace.aspx

20

nabízen alkohol. Orgány veřejného zdraví se zaměřovali zejména na původ nápojů obsahujících alkohol, ale angažovali se zde i SZPI, ČOI nebo celní správa. V souvislosti se zvyšujícím se počtem hospitalizovaných pacientů vydalo ministerstvo zdravotnictví zákaz prodávání nebo nabízení alkoholických nápojů s obsahem alkoholu nad 30 % později byl tento zákaz rozšířen na nápoje, které s obsahem alkoholu nad 20 % a radikální opatření se týkala i vývozu těchto lihovin a byla vyhlášena prohibice. V souvislosti s touto kauzou bylo provedeno přes 25 000 kontrol a ke konci roku 2012 na následky metylalkoholu zemřelo 42 osob. Tento případ je příkladem selhání jednoho ze základních pravidel ochrany spotřebitele, tj. právo na bezpečnost a ochranu zdraví, i když částečná vina je i na straně nezodpovědných jedinců, kteří i přes prohibici alkohol konzumovali a ohrožovali tím vědomě svoje zdraví. Jeden z evropských formátů v oblasti dozorových orgánů je Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASSF), který má za úkol oznamování rizika, buď přímého nebo nepřímého, které by mohlo lidem hrozit po požijí některých potravin. V každém členském státě a v Evropské komisi vznikla kontaktní místa, pokud dojde v některém ze států ke zjištění závažného ohrožení zdraví občanů, je povinnost tohoto kontaktního místa bez prodlení informovat Evropskou komisi, která ji vyhodnotí. Po posouzení informace Komise pošle členským státům jedno ze čtyř typů oznámení. Varování je posláno, pokud potravinářské výrobky nebo krmiva představují vážná nebezpečí a je nutné bezodkladně zasáhnout. Oznámení ve formě informace Komise pošle, pokud rizikové potraviny či krmiva se již neprodávají nebo riziko není tak závažné. Odmítnutí na hranicích se provádí u potravinářských výrobků a krmiv pokud u nich bylo zjištěno možné ohrožení zdraví a byl zamítnut vstup těchto potravin již na vnější hranici Evropské unie. Čtvrtým typem oznámení jsou novinky, což jsou informace, jež se zaobírají bezpečností krmiv a potravin a mohou být pro členské státy důležité. Pro Českou republiku je kontaktním místem Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Kontrolní orgány v této oblasti spadají pod ministerstvo zemědělství jako např. Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa nebo ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský nebo pod ministerstvo zdravotnictví jako orgány veřejného zdraví. Pomocné orgány při vyšetřování některých kauz mohou být i např. orgány celní správy. Státní zemědělská a potravinářská inspekce je podřízeným orgánem Ministerstva zemědělství ČR. Má za úkol kontrolu potravinářských, zemědělských a tabákových výrobků od výroby, před skladování, logistiku až po prodej. Díky takto komplexní kontrole je umožněno SZPI cíleně ochránit spotřebitele před zdravotně závadnými potravinářskými výrobky, před potravinami, jež jsou prodávány s propadlým datem použitelnosti nebo jsou klamavě označeny. Kontrolu požadavků, které musí potraviny splňovat, zaštitují akreditované laboratoře. Pražská laboratoř se např. specializuje

21

zejména na kontrolu lihu, pesticidů a mykotoxinů, naproti tomu brněnská laboratoř se zaměřuje na kontrolu vín či chemických prvků. Orgány spadající pod veterinární správu se zaměřují na kontrolu nejen prodeje živočišné produkce, tzn. masa, ryb, mléka, vajec apod., ale i jejich výrobu, zpracování, sladování či přepravu. Důležitým aspektem jejich činnosti je i dohled nad chovem zvířat, aby nedocházelo k jejich týrání. Pod Státní veterinární správu patří Ústřední veterinární správa a krajské veterinární správy. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský spadá také pod Ministerstvo zemědělství ČR a realizuje kontrolní a zkušební činnosti krmiv, osiv, půdy, klasifikace těl jatečních zvířat apod., také monitoruje znečišťování látek v půdním fondu a v krmivech. Mezi orgány veřejného zdraví patří hygienické stanice, které jsou součástí Ministerstva zdravotnictví ČR. Zaměřují se především na dodržování hygienických a zdravotních předpisů ve výrobě, provozovně, v restauracích, ve školních jídelnách a jiných stravovacích zařízeních. Díky jejich kontrole by mělo být zamezeno rozšíření infekčních onemocnění nebo jiného možného poškození zdraví z potravinářských výrobků. Mezi dozorové orgány, které se starají o pořádek v potravinářském průmyslu, lze zařadit i Českou obchodní inspekcí spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Jejím úkolem je dozor a kontrola právnických a fyzických osob, jež prodávají či dodávají výrobky, zboží či služby na trh. Mezi její hlavní cíle patří kontrola dodržování podmínek, které zabezpečují požadovanou jakost zboží či výrobků. Kvalita potravin je však kontrolována Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Dalším bodem jejich práce je kontrolovat, zda při prodeji zboží jsou používána ověřená měřidla, zda výrobky, které se prodávají, mají předepsané označení a jsou bezpečné či zda odpovídají technickým požadavkům na ně. Pokud některý z předchozích bodů výrobek nesplňuje, může ČOI použít sankce, kdy ve správním řízení je možné kontrolované osobě udělit pokutu, jak finančního charakteru, tak i např. zákaz prodeje potraviny. Česká obchodní inspekce také prostřednictví médii informuje o výsledcích své činnosti a snaží se předejít neinformovanosti spotřebitelů. Jak spotřebitelé, tak i podnikatelé mohou využít bezplatně poradenské služby.

22

Praktická část 3 Mystery shopping Dosud se práce věnovala teoretickému shrnutí v oblasti označování a balení potravin, nyní přichází na řadu mystery shopping, jehož cílem je zhodnocení vybraných potravin ve vybraných pražských supermarketech. Mystery shopping je jedna z kvantitativních metod výzkumu trhu a má široké využití. Pro účely této bakalářské práce byla tato technika využita pro zhodnocení legislativních předpisů s reálnou situací v pražských obchodech. Kromě této možnosti se mystery shopping využívá zejména pro pozorování chování zaměstnanců k zákazníkům, jak dlouho trvá, než si nějakého zákazníka všimnou. Většinou pozorovatel v roli zákazníka předstírá, že má zájem o koupi nějakého produktu a hodnotí, jak se k němu obsluhující personál chová. Nejdříve autorka vybrala produkty, které bude v prodejnách hodnotit: ovoce a zeleninu, tavený výrobek Javor a směsný roztíratelný tuk Crème Bonjour. U těchto potravin budou nejdříve zkontrolovány všechny povinné údaje, které se musí na jejich obalech či na informačních štítcích v jejich těsné blízkosti vyskytovat. Poté se autorka zaměří na to, zda nedochází ke klamání spotřebitelů díky jejich umístění v dané prodejně. Marketingový výzkum probíhal od 14. 4. do 19. 4. 2014 a každý den byl navštíven jeden z předem vybraných obchodů. Autorka si pro mystery shopping vybrala supermarkety a hypermarkety nacházející se v Praze:     

Albert - Roztylská 2321/19, Praha 4 Globus - Chlumecká 765/6, Praha 9 Interspar - Na Pankráci 86, Praha 4 Tesco - Plzeňská 8, Praha 5 Kaufland - V Třešňovce 232/2, Praha 9

3.1 Povinné údaje u vybraných potravin Prodej ovoce a zeleniny je upraven mimo jiné ve vyhlášce č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování. Ovoce a zelenina by měli být nabízeny k prodeji čerstvé, bez známky hniloby či plísně. Kromě názvu potraviny a jejího druhu se u těchto druhů potravin uvádí i jakostní třída, země původu, datum minimální 23

trvanlivosti se naopak neuvádí. U některých druhů je možné zjistit i jejich odrůdu (jako např. u konzumních brambor) či chemické ošetření, pokud bylo použito. Dalším sledovaným produktem je směsný roztíratelný tuk Crème Bonjour (viz Obrázek 11), který do obchodů dováží společnost UNILEVER ČR, spol. s r.o. Ve vyhlášce č. 77/2003 SB., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje, je definován směsný roztíratelný tuk, jako jedlý tuk podle předpisu Evropského společenství. V nařízení Rady Evropského společenství č. 2991/94, kterým se stanovují roztíratelné tuky, je možné nalézt tuto definici: Jde o výrobek, který je získaný ze směsi rostlinných nebo živočišných tuků a obsahuje od 10 % do 90 % hmotnostních tuků a od 10 % do 80 % hmotnostních mléčného tuku, přičemž při teplotě 20 oC zůstává v pevném skupenství. Diference mezi směsným roztíratelným a roztíratelným tukem je v přítomnosti obsahu mléčného tuku, směsný roztíratelný tuk je tedy na pomezí mezi máslem a roztíratelným tukem. Takže pokud je tento výrobek nabízen k prodeji, měl by být zřetelně oddělen od másel, aby nedocházelo ke klamání spotřebitele. Na obalu je možné nalézt všechny povinné údaje, které se této potraviny týkají, tj. název a sídlo výrobce, dovozce, prodávajícího či balírny, datum použitelnosti, hmotnost potraviny, její složení, šarži a výskyt alergenů. Tento druh potraviny musí mít na obalu uveden i obsah tuku, mléčného tuku a soli. Na obalu jsou napsány i informace o skladování, kdy je spotřebiteli doporučeno skladovat výrobek při 15 oC. Sledovaný výrobek Crème Bonjour obsahuje 70 % tuku, z toho mléčný tuk tvoří 29,3 %. Obrázek 11 - Směsný roztíratelný tuk Crème Bonjour

Zdroj: http://www.mojerama.cz/vyrobky/creme-bonjour/crme-bonjour

Tavené sýry jsou podle vyhlášky č. 77/2003 SB., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje, sýry které byly tepelně upraveny a jsou do nich přidány tavicí soli. Na trhu je možné nalézt kromě těchto tavených sýrů i alternativy, které sice svým vzhledem připomínají tavené sýry, ale je u nich podstatná odlišnost, vyrábějí se z rostlinných tuků. Díky tomu, že neobsahují mléko, mohou být alternativou pro osoby, které jsou například alergické na mléčné výrobky nebo mají zvýšenou hladinu cholesterolu. Protože tyto výrobky obsahují rostlinné tuky, nesmějí mít na obalu uvedeno, že se jedná o sýr. Legislativa však nestanovuje, jak se mají tyto potraviny nazývat a proto výrobci často používají názvy, které se moc neliší od názvů sýrů, jako např. tavený výrobek JAVOR. Na obalu je 24

napsáno „Jemný tavený“ (viz Obrázek 12), ale už zde není napsáno „CO“. Výrobce zde sice nepoužil pojmenování sýr, ale v tomto případě jde o neúplné označení a spotřebitelé by si to nemuseli vyložit správně, i díky tomu že výrobek je zabalen stejně jako tavené sýry, mohli by se někteří zákazníci domnívat, že se jedná o sýr, i když tomu tak podle složení není. Autorka na trhu již nenalezla tento obal, který obsahuje nápis „Jemný tavený“. Obrázek 12 - Jemný tavený

Zdroj: www. vitalia.cz

Analyzovaný tavený výrobek s rostlinným tukem Javor (viz Obrázek 13) vyráběný společností TPK s.r.o., je nabízen k prodeji v obdélníkovém či kruhovém obalu, v němž se nachází tři nebo osm kusů menších balení potraviny, které jsou balené v alobalu. Na obalu je napsáno tvrzení, že obsahuje o 50 % méně cholesterolu, než obsahují běžné tavené sýry, protože místo másla je zde použit rostlinný tuk. Jak vyplývá ze zákona o potravinách a tabákových výrobcích a z vyhlášky kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje pro tento druh potravin je na obalu povinné uvádět název výrobce či dovozce, datum minimální trvanlivosti, množství, složení, označení šarže, obsah tuku a tuku v sušině, obsah sušiny a údaj o podílu rostlinného tuku a všechny tyto legislativně předepsané informace je na obalu možné nalézt. Obrázek 13 - Jemný tavený výrobek s rostlinným tukem Javor

Zdroj: www.pribina-tpk.cz

3.2 Mystery shopping v pražských obchodech Jak již bylo zmíněno na začátku 3. kapitoly, autorka si pro mystery shopping vybrala hypermarkety a supermarkety nacházející se v Praze: Albert, Globus, Interspar, Tesco a Kaufland. Pro mystery shopping byly vybrané následující potraviny: ovoce a zelenina, tavený výrobek s rostlinným tukem Javor a směsný roztíratelný tuk Crème Bonjour, přičemž autorka se zaměřuje na to, zda nedochází ke klamání spotřebitelů díky umístění

25

v dané prodejně. Spotřebitel může být uveden v omyl, když na etiketách v regálech jsou nedostačující údaje nebo regály nejsou správně označené. Druhým důvodem klamání spotřebitelů je umístění potraviny mezi výrobky, které je s ní možné zaměnit jako např. když se máslo nachází vedle směsných tuků, protože má stejný tvar. Prvním navštívený obchod je hypermarket Tesco, který leží v blízkosti stanice metra Anděl a je součástí nákupního centra Nový Smíchov. Oddělení ovoce a zeleniny je rozsáhlé, všude je možné se dočíst, že zaměstnanci pravidelně kontrolují jednotlivé druhy ovoce a zeleniny, aby si zákazníci odnesli co nejkvalitnější a nejčerstvější potraviny. V blízkosti každého ovoce či zeleniny se nachází jeho cena a je k ní připojena informace o původu, jakosti, velikosti, hmotnosti a datu od kdy je nabízeno k prodeji. U některých druhů se dokonce nalézá jeho popis, jako např. u pomerančů, kde jsou vypsány tři skupiny odrůd, a u každé popsány její vlastnosti, také je zde předepsáno, na co lze pomeranče využit a poznámka, že pomeranče jsou nejpěstovanějším druhem citrusového ovoce. Pokud u některého ovoce či zeleniny bylo použito chemické ošetření, je tato informace viditelně označena. Jemný tavený výrobek s rostlinným tukem Javor se v prodejně sice nachází v blízkosti tavených sýrů, ale hned u etikety, která zobrazuje cenu této potraviny, se nachází zřetelný nápis, že v případě tohoto produktu se jedná o „alternativu k mléčnému výrobku“. Ani v případě směsného roztíratelného tuku nemůže spotřebitel být uveden v omyl. Crème Bonjour je v obchodě Tesco umístěn mezi dalšími směsnými tuky, zřetelně oddělených od másel. Druhým navštíveným místem pro účely marketingového výzkumu byl hypermarket Globus, který se nachází v nákupním centru Černý most a je možné ho navštívit nedaleko stanice metra Černý most. Oddělení ovoce a zeleniny je v této prodejně poměrně rozsáhlé. Na každé bedýnce s ovocem nebo zeleninou je možné nalézt nálepku, kde je napsán: dovozce, který ovoce či zeleninu expedoval, název potraviny, i druh o který se jedná, země původu, jakostní třída a datum expedice potraviny a všechny povinné údaje visí i na informačních tabulích nad každou odrůdou. Z umístění taveného výrobku s rostlinným tukem Javor nemůže docházet ke klamání spotřebitelů, protože se u tohoto výrobku nachází štítek s nápisem, že se jedná o „substituent mléčného výrobku“, který je vyroben s příměsí rostlinného tuku. Tato informace se umístěna u ceny produktu, čímž lze považovat toto označení za dostačující. Problém nastává v případě směsného roztíratelného tuku Crème Bonjour, zde může být spotřebitel uveden v omyl, protože značení je nedostačující. Tento roztíratelný tuk je zařazen mezi másla, ač jeho vlastnosti nemá a nikde zde není připojena informace, že 26

se jedná o alternativu z rostlinného tuku, jako je tomu v případě taveného výrobku Javor, který se nachází sice hned vedle tavených sýrů, ale je označen jako možná alternativa, která může být vhodná pro osoby, které např. mají alergii na mléko. Třetím navštíveným obchodem byl hypermarket Interspar, který leží u stanice metra Pankrác a je součástí obchodního centra Arkády. Nad každým druhem ovoce nebo zeleniny visí poměrně velké informační tabule, na kterých jsou uvedeny všechny povinné údaje, které se u těchto druhů potravin mají objevovat, neobjevuje se zde jako např. v případě hypermarketu Tesco datum od kdy potravina je nabízena k prodeji, což sice není povinný údaj, ale pro některé zákazníky může být důležitý, protože si potrpí na co nejčerstvější ovoce a zeleninu. Tavený výrobek Javor je možné nalézt mezi tavenými sýry, ač tomu jeho složení vůbec neodpovídá, není zde ani zmínka o tom, že zákazník si vlastně nekupuje sýr, ale jeho alternativu. Dokonce nad chladicími boxy je umístěn nápis „sýry“ a hned pod ním se nachází právě tento produkt, proto je možné konstatovat, že v případě tohoto potravinářského produktu může dojít ke klamání spotřebitelů. Směsný roztíratelný tuk Crème Bonjour je druhým případem, kdy v této prodejně může být spotřebytel uveden v omyl, protože tato potravina je umístěna mezi másly, i když se o ně nejedná a ani u totoho produktu se nenachází poznámka, že se nejedná o máslo, ale o subtituenta. Hypermarket Albert se nachází v těsné blízkosti stanice metra Chodov a je součástí nákupního centra Chodov. Oddělení ovoce a zeleniny se rozkládá na velkém prostoru a je zde možné sehnat opravdu hodně druhů. Všechny potraviny jsou zde označeny, tak jak mají, jelikož se jedná o nebalené produkty. Nad některým druhem ovoce nebo zeleniny, jako např. nad květákem visí velká informační tabule, že toto zboží je zákazníkům nabídnuto již 48 hodin po sklizni, což je zajímavé tvrzení, ale spotřebitel si těžko může nějakým způsobem ověřit, zda je tato informace pravdivá. Na některých bednách autorka našla i označení výrobce a distributora, který danou potravinu dopravil do prodejny. Umístění taveného výrobku Javor mezi tavenými sýry by mohlo uvést spotřebitele v omyl, ale v tomto případě k tomu nemůže dojít, protože vedle etikety s cenou se nachází zelený štítek, jenž upozorňuje konzumenty, že tento produkt je „alternativou mléčného výrobku“. V případě směsného roztíratelného tuku Crème Bonjour je značení, že se nejedná o máslo také dostačující, hned vedle informace o ceně produktu se nachází zelený štítek s popiskem: „alternativa mléčného výrobku“.

27

Prodejna Kaufland byla navštívena jako poslední a nachází se u konečné stanice tramvají - Spojovací. Oddělení ovoce a zeleniny, které se nachází hned u vchodu do prodejny, je rozsáhlé, u každého druhu se nachází všechny povinné údaje, který by ale mohli být uvedeny větším písmem, protože písmo je např. u jakosti nebo u země původu malé. Tavený výrobek s rostlinným tukem Javor se opětovně nachází mezi tavenými sýry, a označení že se jedná o alternativu k těmto sýrům je zde sice napsáno, ale je překryto informacemi o ceně těchto produktů, takže prakticky je z tohoto nápisu, který by mohl spotřebitele informovat o tom, že se nejedná o tavený sýr, nelze vůbec přečíst a spotřebitel by musel vynaložit vetší zájem o informaci, která je pod etiketami s cenou. Druhá potravina směsný roztíratelný tuk Crème Bonjour je v prodejně velmi znatelně oddělen od ostatních másel či margarínů výrazným černým písmem „výrobek z rostlinného tuku“ na žlutém podkladě, čímž lze konstatovat že zákazník je dostatečně informován o této potravině a neměl by být uveden v omyl.

3.3 Shrnutí mystery shoppingu V případě ovoce a zeleniny autorka v žádném z pěti navštívených supermarketů či hypermarketů nezjistila nějaké závažné přestupek proti legislativě. Všechny odrůdy byly značeny povinnými údaji a spotřebitelé se tak mohou dočíst vše potřebné. Nejlépe bylo značení těchto nebalených potravin provedeno v hypermarketu Tesco, kde se nacházeli u některých druhů i jejich stručné charakteristiky, které mnohým nerozhodným zákazníkům mohou pomoci. Určité zlepšení by mohlo nastat v případě supermarketu Kaufland, kde označení země původu nebo jakosti bylo poměrně malým písmem. Jak zobrazuje Tabulka 2, nejlépe označený byl tavený výrobek s rostlinným tukem Javor v prodejnách Albert, Tesco, Globus, kdy i když byli tyto potravinářské výrobky zařazený mezi tavené sýry, vždy se zde nacházel informační štítek, který sděloval pravý původ potraviny. V případě supermarketu Kaufland by označení, že se jedná o výrobek z rostlinného tuku, bylo dostačující, ale tento údaj je téměř celý překrytý až zbytečně velkou informací o ceně, pokud by tento sice důležitý údaj byl o něco zmenšen, spotřebitel by se mohl dozvědět, že se jedná o výrobek z rostlinného tuku. Nejhůře ze všech obchodů dopadl hypermarket Interspar, kde vůbec není zmínka o tom, že se nejedná o tavený sýr a spotřebitel by na tomto místě mohl být uveden v omyl.

28

Tabulka 2 – Výsledky mystery shoppingu

Tavený výrobek Javor

Směsný roztíratelný tuk Crème Bonjour

Albert

Alternativa k mléčným výrobkům

Alternativa k mléčným výrobkům

Kaufland

Výrobek z rostlinného tuku

Výrobek z rostlinného tuku

Tesco

Alternativa k mléčným výrobkům

Oddělený od másel

Globus

Substituent mléčných výrobků

Žádné

Interspar

Žádné

Žádné Zdroj: autor

V případě směsného roztíratelného tuku Crème Bonjour jsou výsledky ještě o něco neuspokojivější, jak ukazuje i Tabulka 2. Nejlépe dle autorky názoru výšel z toho mystery shoppingu produkt v supermarketu Kaufland, kde je opravdu velkým písmem a několikrát za sebou napsáno, že se jedná o výrobek z rostlinného tuku, kvalitní označení je i v hypermarketu Albert. V hypermarketu Tesco, sice není žádná poznámka o alterativě k mléčným výrobkům, ale tento směsný roztíratelný tuk je zde spolu s ostatními podobnými potravina oddělen od másel. V případě hypermarketů Globus a Interspar může dojít ke klamání spotřebitele, protože se tento potravinářský výrobek nachází mezi kostkami másla.

29

4 Dotazníkové šetření V průběhu zpracování bakalářské práce byl proveden ještě jeden marketingový výzkum. Jako výzkumná metoda byla použita metoda dotazování, která patří mezi nejrozšířenější a nejčastěji používané. Technika dotazování byla zvolena formou on-line dotazování, její hlavní předností je vyšší návratnost odpovědí než při písemném dotazování a také je oproti této technice levnější a rychlejší. Tato kapitola se zabývá vlastním dotazníkovým šetřením, které bylo provedeno mezi českými spotřebiteli a jeho cílem je zanalyzovat jejich povědomí o označování potravin, zjistit které údaje je nejvíce zajímají a také zda by správně pojmenovali a umístily tavený výrobek s rostlinným tukem Javor a směsný roztíratelný tuk Crème bonjour. Vytvoření otázek předcházelo sestavení šesti hypotéz (viz Tabulka 3), které bude autorka pomocí dotazníkového šetření ověřovat. Dotazník byl anonymní a vytvořen v elektronické podobě pomocí Google formulářů. On-line vyplňování bylo realizováno pomocí emailu a sociálních sítí a zúčastnili se ho jedinci, kteří byli pro autorku již předem známí a došlo tím k odstranění jedné z nevýhod této formy dotazování, tj. absence přímého kontaktu respondentů se zadavatelem, protože pokud pro některého respondenta nebyla otázka dostatečně srozumitelná, mohl se se zadavatelem spojit a zeptat se ho. Dotazníkového šetření probíhalo od 18. 4. do 30. 4. 2014 a zúčastnilo se ho celkem 200 respondentů ve věku od 18 do 60 let. Autorka nejdříve předložila tzv. pilotáž vybranému vzorku osob, u kterých si chtěla ověřit, zda jsou otázky vhodné a srozumitelně formulované. Po diskuzi s těmito prvními respondenty byly některé otázky pozměněny, aby byly více srozumitelné a finální dotazník obsahoval celkem 17 otázek. První dvě otázky se týkaly sociodemografických charakteristik, a to konkrétně pohlaví a věku respondentů, dalších 11 otázek se zabývalo již samotnou problematikou označování potravin a u posledních čtyř otázek byli osoby dotázáni na dvě potraviny, kterými se zabývala předchozí kapitola, tj. na tavený výrobek Javor a na roztíratelný tuk Crème Bonjour. Byl zvolen polostrukturovaný dotazník, které obsahoval jak otázky uzavřené, polouzavřené, tak i otevřené. Některé otázek byly zvoleny formou multiple choice a respondenti mohli zaškrtnout více odpovědí, u jiných měli možnost zaškrtnout pouze jednu variantu. Autorka zvolila i otázky otevřené, kdy respondenti měli sami napsat odpověď, tato forma otázek byla zvolena zejména kvůli tomu, že autorka chtěla zjistit, zda např. lidé mají povědomí o značkách kvality.

30

Tabulka 3 - Stanovené hypotézy

Hypotéza č.1 Hypotéza č.2 Hypotéza č.3 Hypotéza č. 4 Hypotéza č.5 Hypotéza č.6

Více než 80 % respondentů věnuje údajům na obalech potravin pozornost Jako nejdůležitější údaj na obalu potravin spatřuje třetina všech respondentů datum minimální trvanlivosti nebo datum spotřeby. Přes polovinu respondentů by potraviny po datum použitelnosti nabízeli odděleně od ostatních potravin k prodeji. Nejznámější značkou kvality bude dle odpovědí označena Klasa. Přes dvě třetiny respondentů by tavený výrobek s rostlinným tukem Javor označili jako tavený sýr. Více než polovina respondentů by roztíratelný tuk Crème Bonjour označila jako máslo. Zdroj: autor

4.1 Segmentační otázky Věkové spektrum bylo stanoveno od 18 do 60 let, přičemž autorka respondenty rozdělila do dvou skupin: 18-26 let a 27-60 let. Tyto dvě věkové kategorie byly vybrány, hlavně z důvodu většinou rozdílného pojetí nakupování. Osoby mladší 26 let jsou studenti, kteří si potraviny kupují zpravidla pro svoji spotřebu, a snaží se kupovat hlavně levnější varianty, aby ušetřili. Naproti tomu lidé v produktivním věku, kterým je více než 27 let již většinou dostudovali, mají rodinu a stálé zaměstnání a více se zamýšlejí nad tím, co kupují. Skupina respondentů do 26 let má 60 % zastoupení, zejména díky tomu, že bylo pro autorku snazší oslovit tyto osoby, protože je ve stejném věku jako ony a také tato skupina vyjádřila větší ochotu k on-line vyplňování. V případě otázky pohlaví byly varianty odpovědí rozděleny jednoznačně: ženy a muži. Podle výsledků se zúčastnilo více žen než mužů, z celkového počtu 200 osob tvořili téměř dvě třetiny ženy a jedna třetina respondentů byli mužského pohlaví (viz Tabulka 4). Autorka si tuto skutečnost, vysvětluje tím, že ženy většinou nakupují potraviny a je jim toto téma bližší než mužům. Tabulka 4 – Rozdělení pohlaví a věku respondentů

Ženy

Muži

celkem

18 – 26

78

37

115

27 – 60

47

38

85

Celkem

125

75

200

Zdroj: autor

31

4.2 Otázky týkající se označování potravin První otázka týkající se označování potravin se respondentů dotazoval, zda si při nákupu a výběru potravin čtou informace na jejich obalech, na tuto otázku muselo odpovědět všech 200 zúčastněných. Každý si mohl vybrat odpověď ze tří možností: ano, u všech potravin, ano, ale jen u některých potravin a ne, nikdy, přičemž mohli zaškrtnout pouze jednu z možností. Cílem této otázky bylo ověřit hypotézu číslo jedna, která předpokládá, že více než tři čtvrtiny respondentů věnují pozornost etiketám potravin. Tento dotaz byl stěžejní při vyplňování celého dotazníku, pokud někdo vybral možnost, že nikdy nečte informace na obalech potravin, týkaly se ho již pouze tři otázky. První z nich si kladla za cíl, zjistit důvod jejich nezájmu o etikety, druhá se respondentů dotazovala na propadlé datum použitelnosti a poslední byla dobrovolná, kdy dotazovaní měli napsat značku kvality, kterou si vybaví. Jak ukazuje Graf 1 lhostejnost o informace na obalech potravin, projevilo celkem 16 osob z 200 tj. 8 %, přičemž autorku zajímalo, proč nevěnují obalům pozornost. U mladších mužů byl důvodem jejich nezájem o informace na etiketách, což je pochopitelné, protože většinou si koupí to na co mají zrovna chuť nebo to, co má zajímavější a poutavější obal a nepřikládají moc velkou váhu tomu, co je na etiketě napsáno. Starší muži celkově sedm krát zvolily, že je údaje na potravinách nezajímají, přičemž důvodem byl nedostatek času na studování mnohdy velmi miniaturního písma. U mladších žen byl důvod nezájem o informace na obalech, přičemž tak odpověděli tři dívky. Pouze jediná žena starší 26 let odpověděla, že nestuduje obaly potravin a zvolila stejný důvod jako muži ve stejné věkové kategorii. Tato skutečnost autora nepřekvapila, protože jak už je zmíněno v úvodu, ženy se většinou snaží alespoň některé údaje sledovat. Graf 1 – Zájem respondentů o informace na obalech potravin

105 90 75 60 45 30 15 0

102

54

9

muži

19

ano, u všech

12 ano, jen u některých

4

ženy

ne, nikdy

zdroj: autor

O informace na obalech potravin se zajímá celkem 184 dotázaných, tj. 92 % (viz Graf 1), čímž je hypotéza číslo jedna ověřena, protože předpokládala, že pozornost obalům potravin věnuje minimálně 75 % dotázaných. Více než tři čtvrtiny všech

32

respondentů odpověděli, že čtou údaje jen u některých druhů potravin, přičemž při porovnání pohlaví téměř o 10 % více žen se zajímá o informace u některých potravin. Rozdíl mezi věkovými kategoriemi činil 5 % ve prospěch osob od 18 do 26 let, tento rozdíl může být nepatrně zkreslený, protože tato skupina byla početněji větší a také v ní převládalo více odpovědí žen, protože jejich zastoupení v kategorii do 26 let dominuje. Největší zájem o informace na obalech potravin je dle dotazníkového šetření ze strany žen ve věku od 27 let, kdy 83 % z nich studuje etikety. Tato skutečnost pro autora nebyla překvapivá, protože ženy nakupují častěji než muži a snaží se údaje na potravinách číst více než opačné pohlaví. Druhá otázka se týkala informací na etiketách, a jejím cílem bylo zjistit, zda se jimi nechají lidé při nákupu ovlivnit. Pouze 5 % odpovědělo, že tyto údaje je neovlivní, při výběru potravin nejvíce tuto možnost zvolily ženy ve věku od 18 do 26 let, odpovědělo tak 8 % žen v této věkové skupině. Tato informace autora překvapila, protože se domníval, že nejčastěji tuto možnost budou volit muži ve stejné věkové kategorii jako zmíněné ženy. Vysvětlením by mohlo být, že ženy do 26 let si převážně kupují potraviny, které dobře znají. Další otázka se týkala údajů, které spotřebitele na obalu nejvíce zajímají, v ní mohlo být zvoleno více možností, podle toho kolik jich respondenti sledují a jsou pro ně relevantní. Autorka vybrala dle jejího názoru pět nejčastěji kontrolovaných údajů: datum minimální trvanlivosti (nebo datum použitelnosti), složení, hmotnost, výrobce a zemi původu. Celkem 35 % respondentů zvolilo složení potraviny (viz Graf 2), 33 % všech dotazovaných vybralo datum minimální trvanlivosti, čímž byla potvrzena hypotéza č. 2, která tvrdí, že „Jako důležitý údaj na obalu potravin spatřuje třetina všech respondentů datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti.“ Při porovnání pohlaví respondentů je možné vidět rozdíly mezi jejich odpověďmi, ženy častěji jako důležitější údaj volily možnost složení potravin nebo zemi původu, muži vybírali jako významnou informaci datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti. Graf 2 – Názor respondentů na údaje obalů potravin

18% 33%

6%

datum min. trvanlivosti složení

8%

hmotnost výrobce země původu

35% Zdroj: autor

33

Následující otázky se týkali čtyř nejdůležitějších informací u potravin, tj. data minimální trvanlivosti, složení potravin, hmotnosti a země původu. U posledních dvou zmiňovaných autorka zvolila otevřenou formu odpovědi a respondenti si měli sami doplnit nějaký druh potraviny, u které je pro ně právě tento údaj relevantní. Otázky týkající se data minimální trvanlivosti a složení potravin měli uzavřenou formu a mohlo být opět zvoleno více možností, záleželo jen na zúčastněných, u jakých druhů potravin tyto povinné údaje kontrolují. I když otázka týkající se data minimální trvanlivosti byla dobrovolná stejně jako následující tři, bylo zde zaznamenáno nejvíce odpovědí, určitě k tomuto faktu přispěla i forma uzavřeného typu otázky, kdy si dotazovaní mohli vybrat více možností z předdefinovaných odpovědí: mléčné výrobky, uzeniny, nápoje nebo možnost jiné. Údaj o datu minimální trvanlivosti se jak ukazuje Graf 2 se 33 % odpovědí, umístil na druhém místě, přičemž v 59 % je respondenty sledován u mléčných výrobků, třetina ho kontroluje u uzenin a masa, 4 % dotazovaných zvolil možnost nápoje a stejné procento vybralo i odpověď jiné, kam byly nejčastěji zařazeny různé sladkosti a cukrovinky (viz Graf 3) Graf 3 - Potraviny s nejčastěji kontrolovaným DMT

4% 3%

mléčné výrobky 34%

uzeniny a maso nápoje 59%

jiné

Zdroj: autor

Druhá uzavřená otázka měla za úkol zjistit, u jakých potravin spotřebitelé nejčastěji kontrolují složení potravin, tento údaj je pro vybraný vzorek lidí velmi důležitý, protože 35 % respondentů ho u nakupovaných potravin sleduje. Zúčastnění měli na výběr opět možnosti: mléčné výrobky, uzeniny, nápoje nebo jiné a jak ukazuje Graf 4, téměř polovina všech dotázaných se shodla na masu a uzeninách, jako nejčastěji kontrolovaném druhu potravin, údaj o skladbě různých párků či šunek je pro ně velmi důležitý, i když v obchodech se o něm moc nedozvědí, protože většina z těchto potravin patří k tzv. nebaleným potravinám a zatím není u pultových prodejů zavedena povinnost informaci o složení uvádět. Po novelizaci zákona o potravinách a tabákových výrobcích, by se povinnost u nebalených potravin měla právě o tento stěžejní údaj rozšířit. Druhým nejčastěji kontrolovaným druhem jsou mléčné výrobky, různé jogurty, sýry či mléka patří mezi tzv. balené potraviny a údaj o složení je z právních předpisů povinný. Téměř jedna pětina respondentů studuje skladbu nápojů. Při porovnání odpovědí obou pohlaví a věků byly pozorovány největší odlišnosti u žen do 26 let, které u této otázky častěji 34

volili možnost jiné než ostatní respondenti, přičemž nejčastěji psali: čokolády, sušenky a další sladkosti. Rozdíl je možné spatřit i u odpovědi – uzeniny a maso, kdy ženy mladší 26 let tuto možnost volili ve srovnání se všemi respondenty o 8 % méně. Graf 4 – Potraviny s nejčastěji kontrolovaným složením

6%

18%

mléčné výrobky 30%

uzeniny a maso nápoje jiné 46% Zdroj: autor

Mezi složení potravin nepatří pouze samotná skladba použitých surovin, ale i přítomnost alergenních složek nebo aditiv. Cílem další otázky bylo zjistit, který z těchto tří údajů respondenti nejčastěji sledují. Tři čtvrtiny všech respondentů označili za stěžejní údaj o skladbě potraviny, druhá možnost, tj. přítomnost různých aditiv zvolila méně než pětina dotazovaných a jako hlavní informaci vybralo 5 % alergenní složku, která je relevantní zejména pro jedince trpící alergií na různé potraviny nebo suroviny, jako např. mléko, ryby nebo obiloviny obsahující lepek. Alergenní složka by vždy měla být vyznačena tučným písmem nebo alespoň odlišena od zbytku složení potravinářských výrobků, aby si jí právě osoby trpící nějakou alergií všimly. Ženy ve věku od 27 let se ale tomuto trendu částečně vymykají, protože téměř o 10 % více žen v tomto věku označilo jako nejdůležitější údaj přítomnost aditiv. Dle autorky názoru starší ženy mají větší přehled o různých sladidlech, barvivech nebo dochucovadlech, které mohou vylepšovat chuť či vzhled, a proto je tyto údaje více zajímají než ostatní skupiny, které mnohdy názvům nemusí rozumět. Hmotnost potravin je dle zúčastněných osob na čtvrtém místě v pořadí důležitosti. Otázka byla formou otevřené odpovědi, tato forma odpovědi sice nemá tak velkou návratnost jako otázky uzavřené, protože mnozí respondenti nevědí co do prázdného pole napsat, ale nabízí větší škálu odpovědí. Tato fyzikální veličina respondenty nejčastěji zajímá u uzenin, masa, ovoce a zeleniny, na dalších příčkách jsou mléčné výrobky, pečivo a sladkosti. Odpovědi mezi jednotlivými pohlavími i věkovými kategoriemi se výrazně lišily. Ženy nejčastěji hmotnost nejčastěji kontrolují u masa, mléčných výrobků a sušenek, je pro ně také důležitý poměr mezi cenou a kvalitou prodávaného výrobku, naopak muži nejčastěji hmotnost zkoumají u uzenin, ovoce a zeleniny.

35

Poslední z otázek, která se zabývala vybranými údaji na potravinách, se týkala země původu. Respondenti měli napsat potravinu, u které tuto informaci kontrolují. Jak vyplývá i z názoru respondentů na nejdůležitější údaje na potravinách, ženy častěji studují zemi původu, proto na tuto otázku odpovídalo více žen než mužů. Mezi nejvíce zastoupené odpovědi patřili ovoce a zelenina, přičemž některé ženy k této odpovědi připojili poznámku, že raději kupují komodity z tuzemského trhu nebo z Evropy, vyjma Polska, kdy potraviny dovezené z této země u nich ztratily důvěru. Mezi častými odpověďmi byly zaznamenány ovoce a zelenina, mléčné výrobky a maso, hlavně u masa si zúčastnění zemi původu kontrolují, zvláště po aféře s koňským masem. U masa nastává problém, protože povinně musí být tento údaj pouze u hovězího masa, ryb, ovoce, zeleniny, medu a olivového oleje nebo pokud by neuvedení této informace mohlo spotřebitele uvést v omyl. Spotřebitelé se zatím o zemi původu nemohou dozvědět, např. u skopového, vepřového nebo drůbežího maso, díky novému nařízení Evropské unie se ale tento problém od prosince roku 2014 vyřeší. Někteří respondenti hlídají zemi původu i u vajec, čokolád, různých sušenek a dalších sladkostí. Otázka číslo 12 se respondentů ptala na datum použitelnosti. Tento dotaz byl autorkou zvolen, protože se týká hypotézy č. 3 a také proto, že potravina, která vypršelo datum použitelnosti, již nesmí být distribuována ani prodávána, i kdyby byla nabízena se slevou či odděleně. Respondenti měli na výběr tři možnosti: ano může se prodávat, ano může se prodávat, ale pouze odděleně a ne nemůže být nabízena k prodeji, přičemž měli vybrat podle jejich názoru jednu z nabízených odpovědí. Na tuto otázku odpovídalo všech 200 respondentů. Možnost ano ale pouze odděleně, byla autorkou zvolena záměrně, protože tato odpověď je správná pro datum minimální trvanlivosti a mnohdy spotřebitelé mezi těmito dvěma pojmy nevidí rozdíl. Korektně odpovědělo 44 % dotazovaných, více než polovina respondentů zvolila možnost, že se potraviny s prošlým datem použitelnosti mohou prodávat, ale pouze separovaně, čímž došlo k potvrzení hypotézy č. 3. Pro autorku celkem překvapivě 60 % mužů starších 27 let odpovědělo správně (viz Graf 5), možný důvod mohl být, že muži tuto otázku vzali logicky, tj. pokud je na obalu napsáno „Spotřebujte do“, je jasné že tyto potraviny již dále po uplynutí tohoto data nemohou být na pultech odchodů a určitou provázanost autorka spatřuje i při porovnání s otázkou, kde byli respondenti dotázáni na pro ně důležité údaje, kdy muži častěji než ženy sledují datum spotřeby či použitelnosti. Chybné odpovědi lze přičítat i tomu, že datum použitelnosti se označuje u potravin podléhajících rychlé zkáze a s datem minimální trvanlivosti přichází spotřebitelé do kontaktu častěji.

36

Graf 5 – Názor respondentů na potraviny s propadlým datem použitelnosti

80 70 60 50 40 30 20 10 0

ano, ale pouze oddeleně

42

ano 35

14

21

23

ženy 27-60

muži 27-60

27 9

ženy 18-26

26

muži 18-26

ne

Zdroj: autor

Poslední z otázek dotazníkového šetření týkající se označováním potravin se zabývala značkami kvality, protože autorka některé z nich uvádí v teoretické části, mezi dobrovolnými údaji a cílem otázky byla i ověření hypotézy č. 4, která tvrdí, že nejvíce si lidé vybaví značku kvality Klasa. Tento dotaz byl dobrovolný, neboť někteří spotřebitele se neorientují ve značkách kvality a tento údaj pro ně ani není relevantní. Celkem bylo zaznamenáno 85 odpovědí, někteří respondenti napsali tři i čtyři značky kvality, jiní pouze jednu. Nejčastěji zmiňovaná byla značka kvality klasa, čímž došlo k potvrzení hypotézy číslo čtyři. Nejméně odpovědí bylo zaznamenáno mezi muži do 26 let, kteří kromě značky klasa uvedli ochranné známky Evropské unie a biopotraviny. Naopak nejvíce odpovědělo žen ve stejné věkové kategorii, jejich odpovědi byly rozličné a často jedna žena napsali i tři značky, samozřejmě nejvíce jich napsalo značku klasa, na druhém místě se umístila značka český výrobek, třetí nejčetnější se stalo označení, vím co jím, některé napsali i biopotraviny, regionální potravinu nebo ochranné známky. U žen od 27 do 60 let vyhrála také značka kvality klasa, následovala označení: vím co jím, český výrobek a biopotraviny. Muži stejné věkové kategorie volili stejné druhy značek, ale ne v tak hojném počtu. Při srovnání pohlaví jednoznačně vyhrávají ženy, které většinou dbají na kvalitu nakupovaných potravin a jak vyplývá z otázky o informacích na obalech potravin, ženy se nejvíce zajímají o složení výrobku a tento údaj je úzce spjat právě se značkami kvality.

4.3 Otázky vztahující se k vybraným produktům Druhá část dotazníkového šetření se zabývala vybranými produkty a obsahovala celkem čtyři otázky, přičemž první byla vždy otevřená forma odpovědi a respondenti měli vlastními slovy doplnit, o jakou potravinu se podle obrázku jedná. Forma otevřených otázek je sice složitější na zpracování, ale nabízí autorovi různorodé odpovědi. Druhá otázka byla uzavřená a dotazovaní měli zvolit jednu z předdefinovaných odpovědí. Autorka se rozhodla, že na tyto otázky nebudou

37

odpovídat jedinci, kteří nečtou etikety, celkem bylo tedy zaznamenáno 182 reakcí z 200 zúčastněných. První z otázek zabývající se dvěma vybranými produkty se zaměřovala na tavený výrobek s rostlinným tukem Javor. Otázka se týkala toho, co je podle respondentů potravina na obrázku (viz Obrázek 13) a jejím cílem bylo ověřit hypotézu číslo pět, která tvrdí, že „Přes dvě třetiny respondentů by tavený výrobek s rostlinným tukem Javor označili jako tavený sýr.“. Pokud by některý z respondentů byl opravdu pozorný, mohl by na tuto otázku odpovědět, že nemá dostatek informací, aby mohl určit, o jakou potravinářský výrobek se jedná. Ani jedna taková odpověď ale nebyla zaznamenána a lidé se vždy snažili napsat, co si myslí, že by daná potravina mohla být. Graf 6 znázorňuje úsudek respondentů na tavený výrobek Javor. Z grafu vyplývá, že celkem téměř jedna polovina všech dotázaných by tento výrobek označila jako tavený sýr a jedna pětina si myslí, že se jedná o sýr, čímž byla popřena platnost hypotézy číslo pět. Mnoho respondentů, kteří s tímto výrobkem nepřišli do styku, určitě mohl zmást obal, ve kterém je tento tavený výrobek uložen, protože ten je typický pro tavené sýry, což samozřejmě tento výrobek není, protože neobsahuje mléčné bílkoviny ale rostlinné. Nejvíce chybných odpovědí uvedli muži do 26 let, u kterých byla zaznamenané pouze čtyři správné odpovědi. Správnou odpověď, tedy že se jedná o alternativu k tavenému sýru, napsalo 17 % dotazovaných a částečně správně by se dala uznat i odpověď 12 % respondentů, kteří tento výrobek označili za náhražku sýru. Korektní odpověď uvedly nejčastěji ženy ve věku od 27 let a výše, což může být způsobeno buď tím, že tento výrobek již někdy kupovali nebo s ním mají zkušenost. Druhým důvodem jejich správné odpovědi může být i skutečnost, která vyplývá již z předchozí subkapitoly, tj. že ženy častěji než muži kontrolují složení potravin. Graf 6 - Názor respondentů na tavený výrobek Javor

17%

tavený sýr

3% 48%

sýr náhražka sýra

12%

pomazánkové máslo alternativa k tavenému sýru 20%

Zdroj: autor

38

Druhá otázka se týkala toho, kde by dotazovaní hledali v prodejně tavený výrobek Javor. Tímto problémem se zabývala kapitola 3, kdy autorka ve vybraných prodejnách zkoumala, zda jsou tyto potraviny uloženy tam, kde by měli být a zda nedochází ke klamání spotřebitelů. Respondenti museli odpovědět, kde by podle jejich názoru danou potravinu v prodejnách hledali, přičemž měli na výběr ze tří možností: u tavených sýrů, u pomazánkových másel nebo u alternativních tavených výrobků. Protože většina dotazovaných na předchozí otázku odpověděla, že tento výrobek je dle jejich mínění sýr nebo tavený sýr, i odpovědi na tento dotaz byly obdobné. Více než tři čtvrtiny lidí by tento výrobek umístili mezi tavené sýry a pouze jedna pětina by ho hledala správně u alternativních tavených výrobků. Tento výrobek se samozřejmě může nacházet hned vedle tavených sýrů, ale musí u něj být poznačeno, že se nejedná o sýr, ale o jeho alternativu. Tabulka 5 znázorňuje rozložení odpovědí podle věku i pohlaví, přičemž celkově 23 % žen a mužů starších 26 let by zařadili výrobek Javor správně, tj. mezi alternativní tavené výrobky a nenechali by se uvést nesprávním umístěným prodejců v omyl, naproti tomu ženy do 26 let se nejčastěji zmýlily a volily špatnou odpověď, určitě k tomu přispěla i jejich téměř dvojnásobná účast oproti mužům v obou věkových kategoriích. Tabulka 5 - Názor na umístění taveného výrobku Javor

ŽENY 18 – 26 27 - 60

MUŽI 18 - 26 27 - 60

u tavených sýrů

59

36

24

21

u pomazánkových másel

2

0

1

2

u alternativních tavených výrobků

14

10

7

8

Zdroj: autor

Druhým produktem, který byl do dotazníku zařazen je směsný roztíratelný tuk Crème Bonjour. Opětovně první otázka směřovala k názvu produktu, kdy lidé měli podle obrázku (viz Obrázek 11) a jejich zkušeností s touto potravinou napsat o jaký druh se jedná. Stejně jako u stejné otázky ohledně taveného výrobku Javor, ani u tohoto dotazu nikdo z respondentů nenapsal, že nemá dostatek informací k tomu, aby mohl určit, o jaký druh potraviny se jedná. Důvodem výběru tohoto roztíratelného tuku, bylo autorovo přesvědčení, že s ním už mnoho lidí přišlo do styku a chtěl zjistit, zda vybraní jedinci vědí, že se nejedná o máslo, se kterým je často zaměňováno. Tato otázka si kladla za cíl ověřit poslední hypotézu, která byla před začátkem dotazníku stanovena, tj. „Více než polovina respondentů by roztíratelný tuk Crème Bonjour označila jako máslo.“ Graf 7 znázorňuje mínění dotazovaných na analyzovaný produkt, kdy celkem více než jedna třetina by roztíratelný tuk Crème Bonjour označila jako máslo a jedna pětina odpověděvších by ho nazvala margarínem, tato skutečnost vyvrací platnost hypotézy 39

číslo šest, kdy se autorka domnívala, že alespoň polovina dotazovaných označí tento potravinářský výrobek za máslo. Zcela správnou odpověď napsalo pouhých 10 % respondentů, přičemž za částečně správnou by se dala označit i odpověď 13 % osob, že se jedná o napodobeninu másla. Korektní odpověď uvedly stejně jako v případě taveného výrobku Javor nejčastěji ženy ve věku od 27 let, do jisté míry se na tom určitě podepsala jejich větší zkušenost s tímto produktem. Graf 7 - Názor respondentů na směsný roztíratelný tuk Crème Bonjour

6%

7%

8%

tuk máslo margarín směsný tuk napodobenina másla pomazánkové máslo ostatní

13% 35% 10% 21% Zdroj: autor

Poslední otázka celého dotazníku se týkala opětovně tuku Crème Bonjour a dotazování měli vybrat jednu ze tří nabízených možností, podle toho kde by měla být dle jejich mínění potravina v prodejnách umístěna: u másel, u jedlých tuků nebo u směsných roztíratelných tuků. Protože více jak polovina všech dotázaných na předchozí dotaz odpověděla, že roztíratelný tu Crème Bonjour je máslo nebo margarín, odpovědi na tuto otázku nebyly pro autora překvapující. Z celkových 182 respondentů, kteří na tuto otázku odpovídali, by jich polovina hledala tuto potravinu mezi másly a správně by tento potravinářský výrobek umístilo více než 30 %. Jak ukazuje i Tabulka 6 u skupin respondentů od 18 do 26 let a mužů starší 27 let vždy převládá první možnost, tj. že potravinu by hledali mezi másly, kdy tytu možnost vybrala vždy více než polovina dotazovaných v každé kategorii. Pouze ženy starší 27 let téměř z 50 % zvolily možnost umístění směsného roztíratelného tuku Crème Bonjour korektně, což si autorka vysvětluje tím, že jsou to právě ženy, které většinou tento druh potraviny nakupují a tak mají větší přehled. Tabulka 6 - Názor na umístění roztíratelného tuku Crème Bonjour

ŽENY

MUŽI

18 - 26

27 – 60

18 – 26

27 - 60

u másla

43

11

18

12

u jedlých tuků

10

12

6

10

u směsných roztíratelných tuků

22

22

8

4

Zdroj: autor

40

4.4 Zhodnocené dotazníkové šetření Ochota oslovených osob vyplnit dotazník byla poměrně velká, přispěl k tomu i fakt, že potencionální respondenti byli pro zadavatele už předem známí, větší zájem byl zaznamenán ze strany žen. Celkový počet oslovených osob byl 250, ale ne všichni chtěli dotazník vyplnit, například proto, že je toto téma příliš nezaujalo. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 200 jedinců, což bylo vhodné množství pro naplnění záměru dotazové šetření, které si kladlo za cíl zanalyzovat povědomí českých spotřebitelů o označování potravin a zároveň ověřit šest předem stanovených hypotéz. Při komparaci sestavených hypotéz s výsledky byly správně vzneseny prvních čtyři hypotézy, v případě páté a šesté nedošlo k jejich potvrzení. Téměř naprostá většina, tj. 92 % všech osob, které tento dotazník vyplnily, se zajímá alespoň o některé údaje na potravinách, nejčastěji jsou kontrolovány údaje o složení potravin, datum minimální trvanlivosti, ale i hmotnost potravinářských výrobků a země původu. Ze složení potravin dotazované nejvíce zajímá samotná skladba surovin, ženy od 26 do 60 let více než ostatní skupiny sledují přítomnost aditiv. Pokud dotazovaní nečtou informace na obalech, je to z důvodu jejich nezájmu nebo proto, že na to nemají čas, většinou tyto možnosti volily osoby mužského pohlaví. Překvapivě by více než polovina dotazovaných potraviny s propadlým datem použitelnosti dále nabízela k prodeji, byť odděleně, pouze více než 60 % mužů starších 26 let by tyto potraviny již neprodávali. Na tomto faktu měli podíl určitě i autorkou nabízené možnosti, ze kterých si mohli vybírat a také fakt, že s datem minimální trvanlivosti přijdou častěji do styku, protože potraviny označené datem použitelnosti jsou ty, které podléhají rychlé zkáze. Co se týče otázek, které se soustředily na dva vybrané produkty, tavený výrobek Javor by za tavený sýr označila téměř polovina dotazovaných, velkou měrou se na tomto výsledku podílí určitě obal produktu, kde je vyobrazen chléb s namazaným sýrem a lidé si tak mohli vyložit, že se jedná o tavený sýr, i když je tento produkt alternativou k taveným sýrům. Druhý eventuální důvod velkého počtu špatných odpovědí je možné spatřovat v provedení obalu, který má stejný tvar jako tavené sýry, proto i odpovědi na umístění výrobku Javor byly podobné, protože téměř tři čtvrtiny by ho hledali mezi tavenými sýry. O něco lépe vyšel z tohoto dotazníkového šetření roztíratelný tuk Crème Bonjour, kdy za máslo ho považuje třetina dotazovaných a korektně by ho v prodejně umístilo přes 30 %. Ve srovnání s taveným výrobkem Javor, kde správné umístění označilo pouze 20 %, vyšel z dotazníkového šetření roztíratelný tuk Crème Bonjour lépe, což může být způsobeno tím, že tento výrobek je známějším příkladem možného klamavého umístění, než tavený výrobek Javor. Správné odpovědi nejčastěji uvedli ženy ve věku od 27 do 60 let.

41

Závěr V oblasti označování a balení potravin je mnoho předpisů, které musí výrobci, balírny nebo prodejci dodržovat, některé z nich jako např. zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích působí na horizontální úrovni a týká se jak balených, zabalených, tak i nebalených potravinářských výrobků. Pro každou potravinu jsou však závazné i další legislativní předpisy, které musí splňovat před tím, než bude spotřebitelům nabízena k prodeji. Zákonodárci se sice snaží ať na evropské nebo na tuzemské úrovni zpřísňovat předpisy týkající se potravin, ale i tak se z medií lidé často dozvídají o různých nedostatcích, které stále existují. Velkou kauzou posledních let byla tzv. metanolová aféra, která Českou republiku ochromila v druhé polovině roku 2012. Právě korektní označování potravin je znesnadněno u některých českých právních předpisů, kde je možné najít pouze odkazy na nařízení z Evropské unie a jejich přesné znění je potřeba najít v Úředním věstníku Evropské unie, čímž se vše ještě více komplikuje. V současnosti je připravována již zmiňovaná novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, velká změna nastane zejména u nebalených potravin, kdy např. u uzenin nabízených při pultovém prodeji se bude muset v jejich těsné blízkosti vyskytovat v procentní vyjádření hmotnost hlavní složky a výrobce. Další novinkou by mělo být pro obchody, jejichž roční tržby převyšují pět miliard korun, označení před vchodem do obchodů pěti hlavních zemí, ze kterých jsou potraviny v jejich prodejnách dovezeny. Velkou změnu bude možné na obalech zaznamenat v prosinci roku 2014, i když někteří výrobci již tuto změnu provedly, protože začne platit nové evropské nařízení č. 1169/2001, které změní mnohé doposud zavedené věci. Velkou změnou bude pro spotřebitele určitě povinná velikost písma, díky které si budou moci lépe přečíst složení potravin, právě větší informovanost zákazníků byla hlavním cílem vytvoření tohoto aktu. Informace, které se na obalech potravin může zákazník dozvědět, mu mají pomoci při výběru z rozsáhlého spektra potravin, které trh nabízí. Každý z údajů je pro zákazníka důležitý v jiný okamžik. Při nákupu je pro spotřebitele důležité datum minimální trvanlivosti nebo složení, když si potravinu odnese domů, měl by se řídit pokyny ohledně skladování a chce-li výrobek konzumovat je pro něj často stěžejní návod k použití. Bakalářská práce se snažila zmapovat oblast označování a balení potravin, uvést jak povinné tak dobrovolné údaje, které se na potravinách mohou nacházet, dozorové orgány které v této oblasti působí a klamavé praktiky, kterých se prodejci či výrobci dopouštějí.

42

Cíl bakalářské práce, který byl stanoven, se podařilo prostřednictvím praktické části naplnit a výsledky, které lze vyvodit jak z mystery shoppingu tak z dotazníkového šetření jsou shrnuty v posledních subkapitolách. Z dotazníkového šetření vyplývá, že ženy se více zajímají o údaje na potravinách, znají i více značek kvality, také častěji sledují zemi původu potraviny a její složení, naopak muži pokud nějaké údaje kontrolují, jedná se zejména o datum minimální trvanlivosti. V současnosti potraviny často vůbec nesplňují to, co na obalech slibují, díky tomu může docházet ke klamání spotřebitelů, ať ze strany výrobců nebo ze strany prodejců, kteří často ani nevědí, co přesně je daná potravina a zařadí ji tam, kam si myslí, že patří. Důvodem jejich rozhodnutí může být např. tvar potraviny, jak dokazuje i provedený mystery shopping, producenti většinou uvádí všechny povinné údaje, ale problém nastává u prodejců, kteří potraviny v regálech svých obchodů špatně označí, čímž může být spotřebitel uveden v omyl. Příkladem takového klamání zákazníků jsou již zmiňované potravinářské produkty: směsný roztíratelný tuk Crème Bonjour a tavený výrobek s rostlinným tukem Javor, které díky svému umístění v obchodech často mohou spotřebitele uvádět v omyl a i jejich označení, že se jedná o možné alternativy či substituenty k mléčným výrobkům je nedostatečné, jak ukazuje i mystery shopping provedený v pěti pražských supermarketech a hypermarketech, protože někdy tento pro spotřebitele velmi důležitý údaj u těchto potravin chybí. Klíčem k úspěchu jak změnit současný stav k lepšímu je dle autorky názoru zvětšit zájem spotřebitelů o informace na obalech potravin a také je informovat o všech právech, kterých se mohou domáhat a zlepšení je určitě důležité i z řad prodejců, kteří by se více měli zajímat o to, co prodávají.

43

Literatura Odborné publikace ČURDA, Dušan. Balení potravin. 1. vydání. Praha: STNL - Alfa, 1982. VYSEKALOVÁ, Jitka. Chování zákazníka: Jak odkrýt tajemství "černé skříňky". 1. vydání. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3528-3. TUREK, Bohumil, Petr ŠÍMA a Irena MICHALOVÁ. Jak a proč výživa ovlivňuje zdraví: zdravotní tvrzení na potravinách. 1. vyd. Praha: Potravinářská komora České republiky, 2013. ISBN 978-80-905096-8-9. HOROVÁ, Olga. Ochrana spotřebitele po vstupu do Evropské unie. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2006. ISBN 80-245-1106-1. CHÝLKOVÁ, Markéta. Označování potravin: Mnoho cenných informací pro spotřebitele. 1. vydání. Praha: Potravinářská komora ČR, 2013. ISBN 978-80-905096-4-1. SUKOVÁ, Irena. Průvodce označováním potravin. 2. vyd. Praha: Ministerstvo zemědělství 2008. ISBN 80-7271-174-1. 52 s. BABIČKA, Luboš. Průvodce světem potravin: Rady spotřebitelům, na co si dát pozor při nakupování a manipulaci s potravinami. 3. aktualizované vydání. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2012. ISBN 978-80-7434-086-4. VEBER, Jaromír. Řízení jakosti a ochrana spotřebitele. 2. aktual. vydání. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1782-1. KARLÍČEK, Miroslav a kol. Základy marketingu. 1. vydání. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80247-4208-3. DUPAL, Libor. Značení GDA na obalech potravin: Navigace ve světě živin a kalorií. 1. vydání. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, 2011. ISBN 978-80-904633-3-2. MICHALOVÁ, Irena. Značky a informace na potravinách. 1. vydání. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, 2006. ISBN 80-239-6652-9.

Legislativa ČESKO. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. In: Sbírka zákonů ČR, ročník 1992, částka 130. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-634#p5 [cit. 2014-01-15]. ISSN 1211-1244.

44

ČESKO. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů ČR, ročník 1997, částka 38. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-110#p2-1-g [cit. 2014-01-01]. ISSN 1211-1244. ČESKO. Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech). In: Sbírka zákonů ČR, ročník 2001, částka 172. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001477#cast1-hlava1 [cit. 2014-05-01]. ISSN 1211-1244. ČESKO. Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků. In: Sbírka zákonů ČR, ročník 2005, částka 37. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005113#p1-1 [cit. 2014-03-01]. ISSN 1211-1244. ČESKO. Vyhláška č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin. In: Sbírka zákonů ČR, ročník 2004, částka 150. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-450#p1 [cit. 2014-03-01]. ISSN 1211-1244. ČESKO. Vyhláška č. 157/2003 Sb., vyhláška, kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování. In: Sbírka zákonů ČR, ročník 2003, částka 59. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-157#p5a [cit. 201405-11]. ISSN 1211-1244. ČESKO. Vyhláška č. 77/2003 Sb., vyhláška, kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje. In: Sbírka zákonů ČR, ročník 2003, částka 32. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2003-77#p1 [cit. 2014-04-11]. ISSN 1211-1244. EVROPSKÁ UNIE. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1924/2006, o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví. In: EUR-Lex [online]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:02006R192420121129&rid=1 [cit. 2014-04-10] EVROPSKÁ UNIE. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. In: EUR-Lex [online]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:02011R1169-20140219&rid=1 [cit. 2014-04-10]. EVROPSKÁ UNIE. Nařízení Rady EU č. 2991/94, kterým se stanovují normy pro roztíratelné tuky. In: EUR-Lex [online]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31994R2991:CS:HTML [cit. 2014-0410]. EVROPSKÁ UNIE. Nařízení komise (EU) č. 432/2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji zdraví dětí. In: EUR-Lex [online]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1400316601326&uri=CELEX:02012R0432-20140513 [cit. 2014-04-10]. EVROPSKÁ UNIE. Nařízení Rady (ES) č. 509/2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality. In: EUR-Lex [online]. Dostupné z: http://eur-

45

lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1400316671622&uri=CELEX:32006R0509 [cit. 2014-04-10].

Internet AGROFERT. Rozsáhlá novela zákona míří do výborů. In: AGROFERT [online]. Agrofert © 2012 - 2014 [cit.2014-04-03]. Dostupné z: http://www.agrofert.cz/?3132/rozsahla-novelazakona-o-potravinach-miri-do-vyboru BERÁNKOVÁ, Jana. CEFF – potraviny bez zbytečné chemie. In: Informační centrum bezpečnosti potravin [online]. ICBP © 2012 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://bezpecnostpotravin.cz/ceff-potraviny-bez-zbytecne-chemie.aspx

Biospotřebitel. Co je to bio. In: Biospotřebitel [online]. [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://biospotrebitel.cz/chci-znat-bio/co-je-to-bio

Biospotřebitel.

Značení

biopotravin.

[online].

[cit.

2014-05-13].

Dostupné

z:

http://biospotrebitel.cz/chci-znat-bio/jak-poznam-bio/znaceni-biopotravin

Česká obchodní inspekce. Působnost úřadu. In: Česká obchodní inspekce [online]. ČOI, © 2013 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.coi.cz/cz/o-coi/pusobnosturadu/ dTest. Katalog spotřebitelských značek. In: dTest [online]. © dTest, o.p.s [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.dtest.cz/znacky EUFIC. Novinky v oblasti balení potravin. In: EUFIC [online]. EUFIC, © 2013 [cit. 2014-0315]. Dostupné z: http://www.eufic.org/article/cs/artid/oblasti-baleni-potravin/ Informační centrum bezpečnosti potravin. Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). In: Informační centrum bezpečnosti potravin [online]. ICBP, © 2012 [cit. 2014-0503]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/stranka/system-rychleho-varovani-pro-potraviny-akrmiva-(rasff).aspx

Ministerstvo zdravotnictví. Aféra "metanol" souhrnná informace. In: Informační centrum bezpečnosti potravin [online]. ICBP, © 2012 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/afera-metanol-souhrnna-informace.aspx

Ministerstvo zemědělství. Český trh s biopotravinami v roce 2012 vzrostl. In: Informační centrum bezpečnosti potravin [online]. ICBP, © 2012 [cit. 2014-05-01] Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/cesky-trh-s-biopotravinami-v-roce-2012-vzrostl.aspx

Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Kontrolní činnost SZPI. In: Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online]. SZPI, © 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1002118&docType=ART&nid=11314

Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Podvody v oblasti potravin - Informace a rady spotřebitelům. In: Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online]. SZPI, © 2014 [cit.

46

2014-03-15]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1018192&docType=ART&nid=11342

Státní veterinární správa. Potraviny s chráněným označením. In: Státní veterinární správa [online]. SVS, © 2009 – 2013 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/potraviny-s-chranenym-nazvem/

Vím co jím. Program a jeho cíle aneb co to je?. In: Vím co jím [online]. Vím, co jím a piju, o.p.s., © 2013[cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.vimcojim.cz/cs/vim-co-jim/

47

Seznamy Obrázky Obrázek 1 - Zelený bod............................................................................................................ 5 Obrázek 2 – Příklady identifikačního značení kombinovaného obalu ..................................... 5 Obrázek 3 - GDA - doporučená denní dávka pro dospělého jedince ....................................... 8 Obrázek 4 - Logo regionální potraviny .................................................................................. 14 Obrázek 5 - Logo Klasa ......................................................................................................... 15 Obrázek 6 - Logo czech made............................................................................................... 15 Obrázek 7- Logo CEFF .......................................................................................................... 16 Obrázek 8 - Logo Vím co jím ................................................................................................ 16 Obrázek 9 - Chráněná zeměpisná značení EU ....................................................................... 17 Obrázek 10 - Značení biopotravin v EU ................................................................................ 18 Obrázek 11 - Směsný roztíratelný tuk Crème Bonjour .......................................................... 24 Obrázek 12 - Jemný tavený.................................................................................................... 25 Obrázek 13 - Jemný tavený výrobek s rostlinným tukem Javor ............................................ 25

Tabulky Tabulka 1- Přehled materiálů a jejich kódů ............................................................................. 3 Tabulka 2 – Výsledky mystery shoppingu ............................................................................. 29 Tabulka 3 - Stanovené hypotézy ............................................................................................ 31 Tabulka 4 – Rozdělení pohlaví a věku respondentů .............................................................. 31 Tabulka 5 - Názor na umístění taveného výrobku Javor........................................................ 39 Tabulka 6 - Názor na umístění roztíratelného tuku Crème Bonjour ...................................... 40

Grafy Graf 1 – Zájem respondentů o informace na obalech potravin .............................................. 32 Graf 2 – Názor respondentů na údaje obalů potravin ............................................................ 33 Graf 3 - Potraviny s nejčastěji kontrolovaným DMT............................................................. 34 Graf 4 – Potraviny s nejčastěji kontrolovaným složením ...................................................... 35 Graf 5 – Názor respondentů na potraviny s propadlým datem použitelnosti ......................... 37 Graf 6 - Názor respondentů na tavený výrobek Javor............................................................ 38 Graf 7 - Názor respondentů na směsný roztíratelný tuk Crème Bonjour ............................... 40

48

Příloha Dotazník Dobrý den, jsme studentkou Vysoké školy ekonomické v Praze a moc bych Vás chtěla poprosit o vyplnění toho dotazníku, který je součástí mojí bakalářské práce na téma – Marketingový výzkum v oblasti označování a balení potravin. Velice Vám děkuji za Vaše odpovědi Lenka ŠEVČÍKOVÁ 1.

*

Pohlaví: o o

2.

*

Věk: o o

3.

*

*

18-26 27-60

Čtete si při nákupu potravin informace na obalu? o o o

4.

Muž Žena

Ano, u všech potravin (přejděte na otázku č. 4) Ano, ale jen u některých (přejděte na otázku č. 4) Ne, nikdy (přejděte na otázku č. 9)

Ovlivní nějak údaje na obalu potraviny, to zda si jí koupíte? o o o

Ano Občas, pouze u neznámých produktů Ne, nikdy

5. Co za údaje Vás na obalu nejvíce zajímá?     

Datum minimální trvanlivosti (datum spotřeby) Složení Hmotnost Výrobce (dovozce) Země původu

6. U jakých potravin Vás nejvíce zajímá jejich datum minimální trvanlivosti?    

Mléčné výrobky Uzeniny a maso Nápoje Jiné …

7. U jakých potravin Vás nejvíce zajímá jejich složení?  Mléčné výrobky

49

 Uzeniny a maso  Nápoje  Jiné …

8. Jsou nějaké druhy potravin, u kterých Vás nejvíce zajímá jejich hmotnost? (druh je např. mléčné výrobky, uzeniny…)

9.

Jsou nějaké druhy potravin, u kterých Vás nejvíce zajímá jejich země původu? (druh je např. mléčné výrobky, uzeniny…)

10. Jaký údaj ze složení potraviny Vás nejvíce zajímá? o o o o

Suroviny, ze kterých se potravina skládá Množství éček Přítomnost alergenů Jiné…

11. *Proč nevěnujete pozornost údajům na obalech potravin? (neodpovídejte, pokud čtete informace na obalech) o o o o o

Nezajímá mě to Nemohu je přečíst Nemám na to čas Nerozumím jim Jiné …

12. *Mohou být podle vašeho názoru prodávány potraviny s prošlým datem použitelnosti („Spotřebujte do…“)? o o o

Ano Ano, ale pouze odděleně od ostatních Nemohou

13. Znáte nějakou značku kvality?

14. *Co je podle Vás následující potravina? (odpovězte, pouze pokud se zajímáte o

informace na obalech potravin)

15. *Kde v prodejně by podle Vás měla být následující potravina? (odpovězte, pouze pokud

se zajímáte o informace na obalech potravin) o

U tavených sýrů

50

o o

U pomazánkových másel U alternativních tavených výrobků

16. *Co je podle Vás následující potravina? (odpovězte, pouze pokud se zajímáte o

informace na obalech potravin)

17. *Kde v prodejně by podle Vás měla být následující potravina? (odpovězte, pouze pokud

se zajímáte o informace na obalech potravin) o o o

U másla U jedlých tuků U směsných roztíratelných tuků

51