Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Specializace: Veřejná správa a regionální rozvoj Forma studia: kombinované Školní rok: 2002/2003
Teze diplomové práce:
Stav a vývoj prodeje potravin ve vybrané oblasti v závislosti na rozvoji sítě supermarketů
Vypracovala: Zuzana Vomastová Vedoucí diplomové práce: Doc. ing. Libuše Svatošová, CSc.
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na dosavadní vývoj a současný stav v oblasti prodeje potravin. Konkrétně se jedná o vliv stále se rozrůstající supermarketové sítě na úroveň prodeje potravin ve vybrané oblasti a o to, jaké důsledky má tento vliv na malé prodejce potravinářského zboží, na jejich postavení na místním maloobchodním trhu a na jejich hospodářské výsledky a úspěchy. Jako předmět zkoumání byly zvoleny malé obchody v oblasti města Mostu a jeho bezprostředního okolí. První kapitolou práce je úvod, ve kterém je obecně nastíněn cíl práce a jednotlivé sledované oblasti daného tématu. Obsahem druhé kapitoly je charakteristika problematiky diplomové práce, tzn. popis současné situace v návaznosti na dosavadní vývoj v oblasti prodeje potravin a též popis způsobů a postupů použitých při zkoumání zvoleného problému. Ve třetí kapitole je poté popsán způsob získávání podkladových údajů pro vlastní rozbor situace, a to zvlášť pro každou ze čtyř stanovených oblastí zkoumání. Dále jsou zde charakterizovány použité základní statistické metody a postupy. Náplní čtvrté kapitoly diplomové práce je rozbor dosavadního vývoje a současného stavu v oblasti prodeje potravin. Nejprve je stručně charakterizován rozvoj supermarketových sítí v oblasti města Mostu, a to jak jejich rozšiřování v minulých deseti letech, tak i současná situace na místním maloobchodním trhu. Dále následuje již vlastní rozbor, v jehož rámci jsou na základě zjištěných a shromážděných podkladových údajů a materiálů zkoumány jednotlivé oblasti daného problému. Těmito čtyřmi okruhy jsou: pozice a hospodaření malých potravinářských prodejen, změny v počtech těchto provozoven, vývoje tržeb vybraného výrobního podniku a zákaznické chování a názory.Pátou kapitolou je závěr, v němž jsou shrnuty výsledky provedeného statistického rozboru. V rámci
diplomové
práce
je
tedy
zkoumán
vývoj
vybraných
ukazatelů
charakterizujících úroveň prodeje potravin ve městě Most a jeho okolí. Jako sledovaný časový úsek bylo zvoleno období deseti kalendářních let, a to v rozmezí od roku 1992 do roku 2001. V tomto období byl zaznamenán zprvu pomalý a v druhé polovině 90. let poté výrazný rozvoj supermarketových sítí ve sledované oblasti. Na konci období se pak již počet potravinářských velkoprodejen (supermarketů a hypermarketů) postupně
ustálil. Takovýto rozvoj měl v průběhu sledovaného časového úseku stále větší vliv na postavení a hospodářskou situaci malých prodejců potravin, což se projevilo zejména v postupném poklesu výše jejich ročních tržeb za potraviny a počtu zaměstnanců jejich provozoven, ale též v pozvolném snižování počtu těchto prodejen v oblasti Mostu a okolí. Příčinou takového vývoje byly změny v chování zákazníků, v jejich názorech a tedy upřednostňování nákupu ve velkých obchodech před návštěvou malých prodejen (tzn. různých večerek, konzumů, malých samoobsluh apod.). Za účelem zkoumání a zhodnocení situace a postavení malých potravinářských prodejen bylo provedeno statistické šetření ve 40 náhodně vybraných provozovnách, a to jak v obchodech se smíšeným sortimentem potravin, tak v obchodech s jednosortimentním zaměřením (tzn. masnách, pekařstvích a zelinářstvích). Zjišťování podkladových údajů pro samotný rozbor tedy bylo provedeno pomocí dotazníkového formuláře, který byl v prodejně zanechán a později vyplněný vyzvednut. Jeho hlavní náplní byla tabulka k zapsání výše ročních tržeb za potraviny a počtu zaměstnanců v jednotlivých kalendářních letech sledovaného desetiletého období. Součástí dotazníku bylo též uvedení základních údajů o provozovně, na základě kterých potom mohly být prodejny rozděleny do několika kategorií, a to podle následujících hledisek: sortimentní zaměření obchodu, způsob prodeje a vzdálenost provozovny od nejbližšího supermarketu a od nejbližšího malého potravinářského obchodu. Na základě tohoto členění mohl tedy být sledován vývoj ukazatelů hospodářské úspěšnosti jak souhrnně za všechny typy prodejen, tak za jednotlivé kategorie. Vzhledem k měnícímu se počtu zkoumaných obchodů (provozovny zahajovaly svou činnost postupně v různých kalendářních letech) byly v rozboru použity průměrné hodnoty sledovaných veličin (např. průměrné roční tržby), vypočítané na základě celkových hodnot a počtu vybraných prodejen v jednotlivých letech. Doplňková otázka spíše anketního charakteru se týkala změn v nabízeném sortimentu. Na základě odpovědí jednotlivých majitelů či vedoucích provozoven mohl být sledován pokles zájmu zákazníků o jednotlivé druhy (kategorie) potravin, který se projevil ve sníženém prodaném množství tohoto zboží. Pro hodnocení změn v počtech malých potravinářských prodejen ve sledované oblasti města Mostu nemohl být použit oficiální zdroj podkladových informací, neboť žádný úřad (ať už živnostenský, stavební, statistický apod.) takovouto evidenci nevede a
není tedy takovéto údaje schopen poskytnout. Pro rozbor tedy musely být použity interní záznamy dvou mosteckých výrobních a dodavatelských podniků, které si vedou evidenci svých stávajících i potencionálních zákazníků, mezi nimiž jsou i malé potravinářské prodejny. Jednalo se o podnik vyrábějící masné a uzenářské výrobky a o firmu podnikající v sadařství a obchodu s ovocem a zeleninou. Na základě těchto záznamů (jak současných, tak i záznamů z minulých let) mohly být sledovány počty menších provozoven všech typů a změny těchto počtů v jednotlivých letech sledovaného šestiletého časového úseku v letech 1996 až 2001 (jedná se o období, v němž oba uvedené podniky již provozovaly svou činnost). Jedná se pochopitelně pouze o údaje přibližné, mohou však též posloužit k popisu vývoje v oblasti prodeje potravin ovlivněné rozvíjejícími se supermarketovými sítěmi. K dalšímu dokreslení vývoje problematiky předkládané diplomové práce byly využity záznamy o výši tržeb již zmiňovaného masného a uzenářského podniku. Na základě postupného poklesu ročních tržeb této firmy od malých prodejen mohlo být sledováno a hodnoceno snižování odebraného množství uzenin, k němuž musely potravinářské obchody přistoupit v důsledku poklesu zákaznického zájmu o nakupování v jejich provozovnách. Rozboru bylo opět podrobeno časové období v letech 1996 až 2001. Všechny sledované ukazatele, tzn. roční tržby prodejen za potraviny, počty jejich zaměstnanců, počty malých potravinářských obchodů a roční tržby výrobního podniku, byly podrobeny statistické analýze za použití metod a postupů popsaných v teoretické části práce. Číselné údaje za jednotlivé kalendářní roky byly sestaveny do časových řad, v jejichž rámci pak byly sledovány jejich průměrné změny v celém zkoumaném období, meziroční změny (jak absolutní, tak relativní) pro jednotlivé roky a též průměrné meziroční změny v celém sledovaném časovém úseku. Na základě těchto výpočtů mohlo být zhodnoceno, v kterých kalendářních letech došlo k největším změnám (ať už růstu či poklesu) popsaných ukazatelů úrovně prodeje potravin. V poslední části diplomové práce pak bylo na základě ankety provedené mezi 70 respondenty hodnoceno chování a názory zákazníků. Konkrétně byla sledována např. častost nákupu v supermarketu či malé prodejně, druhy nakupovaných potravin a
hlediska či výhody, které zákazníky vedou k nákupu v supermarketu nebo v malém obchodě. Na základě vyhodnocení anketního průzkumu je možno sledovat upřednostňování nákupu v supermarketu před návštěvou malého potravinářského obchodu. Většina respondentů sice navštíví menší prodejny několikrát týdně, nejčastěji však pouze za účelem nákupu pečiva a cukrářských výrobků. Supermarkety potom zákazníci navštěvují též několikrát týdně, přičemž převážná většina z nich oceňuje příznivé ceny a široký sortiment potravin. Při rozboru zákaznického chování a názorů za jednotlivé kategorie respondentů podle pohlaví a věku, byly sledovány rozdíly v častosti nakupování v supermarketech jak mezi muži a ženami, tak též mezi věkovými kategoriemi (častěji navštěvují velké prodejny ženy a starší respondenti (ve věku nad 36 let)). U jednotlivých věkových skupin byly dále zaznamenány také rozdíly v hlediscích, která je vedou k nákupu v malé prodejně (mladší osoby upřednostňují především rychlý výběr a nákup, kdežto starší respondenti (ve věku nad 56 let) oceňují ochotný personál). V závěru vyhodnocení anketního šetření byla analyzována závislost chování a názorů zákazníků na jejich pohlaví či věku. Na základě tohoto rozboru bylo zjištěno, že nákupní chování a názory zákazníků na nakupování v supermarketech a malých prodejnách nejsou závislé na pohlaví a věku respondenta.
