Podvody v oblasti potravin Informace a rady spotřebitelům Každý spotřebitel má právo na bezpečné a kvalitní potraviny. Právní předpisy navíc spotřebitele chrání před podvody v podobě falšovaných či klamavě označených potravin. Odpovědnost za bezpečnost, kvalitu potravin i jejich správný prodej vždy nese jak výrobce, tak dovozce či prodejce. To, zda tito provozovatelé plní řádně své zákonné povinnosti, kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Co je to podvod v oblasti potravin? Podvod v oblasti potravin lze definovat jako uvádění takových potravin na trh, které jsou úmyslně modifikované nebo chybně označené, a to s cílem oklamat spotřebitele (dle Food Fraud Task Force, Velká Británie, 2007). Kvůli tomu si pak spotřebitel kupuje potravinu, která není tím, za co se vydává. Jediným cílem provozovatelů bývá v takových případech neoprávněný finanční zisk. V některých případech však kvůli těmto praktikám může dojít až k ohrožení lidského zdraví.
Na území Evropské unie může spotřebitel počítat s všeobecně vysokým standardem kvality a také s vysokou úrovní bezpečnosti potravin. Přesto stále existují podnikatelé, kteří vymýšlejí nové metody, jak obejít právní předpisy a obohatit se na úkor spotřebitele. Dozorové orgány provádějí kontroly na základě analýzy rizika, jinými slovy soustředí se na ta nejproblematičtější místa na trhu. Není však v jejich možnostech zkontrolovat všechny potraviny uváděné na trh. Nejlepším kontrolorem je proto poučený spotřebitel, který umí hájit svá práva.
1
Příklady potravinových podvodů spojených s ohrožením zdraví
Melamin v mléčných produktech z Číny: Na podzim roku 2008 světem otřásla aféra s melaminem v čínském mléku. Zjistilo se, že čínští farmáři i čínské zpracovatelské firmy přidávali melamin do mléka ředěného vodou, aby tím maskovali nedostatečný obsah bílkovin. Nejprve se problém týkal sušeného mléka, určeného pro výživu kojenců. Některé zdroje přitom uvádějí, že zdravotní problémy po konzumaci tohoto mléka mělo až tři sta tisíc čínských dětí, šest jich údajně zemřelo. Později však začaly i úřady z okolních zemí hlásit další kontaminované mléčné výrobky, ale i výrobky, do nichž bylo mléko použito jen jako jedna z mnoha složek. Do EU se mléčné výrobky z Číny sice nedovážely, Evropská komise přesto okamžitě zavedla přísné kontroly rizikových čínských potravin na hranicích a zakázala dovoz veškeré čínské výživy pro děti mladší tří let. V důsledku zintenzivněných kontrol pak bylo i na evropském trhu zjištěno několik případů kontaminovaných potravin, zejména cukrovinek. Žádná však neznamenala pro spotřebitele akutní zdravotní riziko, neboť melamin byl v těchto potravinách obsažen v mnohonásobně nižších koncentracích, než v čínském kontaminovaném mléce.
Barviva Sudan I – IV, Rhodamine B, Orange II, Para red, Bixin Syntetická barviva Sudan I-IV byla klasifikována Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogeny. Rhodamine B, Orange II, Para red jsou rovněž považovány za potencionálně karcinogenní, proto už od roku 1995 nejsou v EU pro barvení potravin povolena.
Přírodní
barvivo
bixin
je
povoleno
k barvení jen určitých potravin. Přesto se stále mohou vyskytnout případy, kdy jednotliví výrobci či obchodníci ve třetích zemích, zejména z Asie, přidávají tato barviva do chilli, kari, kurkumy či palmového oleje, aby docílili větší barevné intenzity a předstírali tak vyšší kvalitu svého zboží. Při dalším zpracování se pak nepovolená barviva dostávají do kořenících směsí, dresinků nebo kečupů. 2
Doplňky stravy s farmakologicky účinnými látkami V České republice byl opakovaně zaznamenán výskyt doplňků stravy určených pro sportovce, případně doplňků na podporu potence, které obsahovaly farmakologicky účinné látky jako sildenafil, tadalafil či anabolické steroidy. Tyto látky však mohou být pouze součástí léčiv, jejichž užívání je kvůli nepříznivým vedlejším účinkům možné výhradně na lékařský předpis. Uvedené doplňky mnohdy slibovaly zázračné účinky, ovšem obsah nebezpečných látek byl spotřebitelům zatajen.
Manipulace s datem použitelnosti potravin V minulých letech byly zaznamenány stížnosti na přebalování prošlých masných i mléčných potravin v obchodech. Některé kauzy se dostaly až před soud, nikdy se ale nepodařilo prokázat, že by byl spáchán trestný čin. Inspektoři se však i dnes u menších prodejců setkávají s tím, že datum použitelnosti výrobku je přepisováno či je přelepováno jiným datem. Jindy jsou data použitelnosti přelepena nálepkou o slevě zboží. Prošlé výrobky nemusí ohrozit zdraví, ale mohou způsobit zdravotní problémy.
Příklady potravinových podvodů, které nejsou spojeny s ohrožením zdraví
Doslazované medy Med je zcela přírodní potravinou, není dovoleno do něj přidávat žádné aditivní látky a samozřejmě jej nelze nastavovat, například přidáním cukrů nebo cukerných roztoků. Analytické metody se nicméně stále vyvíjejí a dnes lze pomocí laboratorních rozborů prokázat, že do medu byly cukry přidány uměle.
Inspekce
se
již
v minulosti
s takto
falšovanými medy setkala.
Ředěné burčáky Burčák patří k českým specialitám. Vinařský zákon přesně definuje období, kdy lze burčák prodávat, kolik alkoholu musí mít, že jej lze vyrobit pouze z tuzemské vinné révy. Zároveň je zakázáno, aby byl tento kvašený nápoj naředěn vodou. Takové jednání je považováno za klamání spotřebitele. Inspekce již několik let pravidelně 3
kontroluje prodej burčáků a pravidelně se daří zachytit několik vzorků, v nichž je laboratorně prokázán přídavek vody.
Džemy s menším podílem ovoce Rovněž pro džemy existují přesné jakostní požadavky. Jak pro normální džem, tak pro výběrový džem jsou předepsány minimální hmotnostní podíly ovoce, jež musí výrobce dodržovat. Pravidelně každý rok jsou odhalovány výrobky, které tento minimální hmotnostní podíl nesplňují či dokonce část tohoto podílu tvoří jiné, levnější druhy ovoce. Například jahodový džem, v němž je jahodová složka částečně nahrazena jablky.
Klamavá nabídka a klamavé označování Pro mnoho druhů potravin existují levnější náhražky. Jejich prodej je legální, pouze pokud jsou řádně označeny a spotřebitel se tak může dovědět, že se jedná o náhražku. Ve většině případů výrobci své potraviny v tomto smyslu označují správně, chyby se však dopustí až prodejce, který náhražku nabízí klamavým způsobem. Příkladem je prodej kakaové pochoutky, která je na regálovém štítku prezentována jako čokoláda, mléčných výrobků s rostlinnými tuky, které jsou nabízeny jako sýry, popřípadě šumivé
nápoje,
které
nejsou
prodávány
odděleně od šumivých vín. Právní předpisy poměrně striktně stanoví, jaké údaje musí být uvedeny na obalu potraviny. Tyto údaje samozřejmě musí být nezkreslené a pravdivé. Výrobci se však někdy dopouštějí klamání, když například na výrobku naznačují určitý
původ,
například
který
parmská
neodpovídá šunka
realitě, vyrobená
v Německu, švýcarský sýr z Polska apod. Jinou formou klamavého označování jsou potraviny, které deklarují obsah určitého množství živin, vyšší podíly některých složek či naopak absenci jiných (bez cukru, bez tuku), třebaže tyto údaje se neshodují se skutečným složením potraviny. 4
Jak se bránit proti klamavým praktikám a falšovaným potravinám • Věnujte pozornost složení potraviny a zemi původu. • Vždy kontrolujte datum použitelnosti či datum minimální trvanlivosti • Neřiďte se při nákupu pouze regálovými štítky či slevovými poutači. • Nevěřte zázračným zdravotním účinkům, deklarovaným na doplňcích stravy či v reklamě. • V případě zdravotních potíží nespoléhejte na doplňky stravy, ale navštivte lékaře. • Buďte obezřetní při nákupu potravin na internetu. Nakupujte pouze v certifikovaných internetových obchodech, popř. v e-obchodech, které jsou spojeny s kamennou prodejnou. • Buďte obezřetní v případě nákupu potravin, které jsou nabízeny s výraznou slevou či jsou vám vnucovány jako výhodná koupě. To platí obzvláště pro prodej potravin či doplňků stravy na prezentačních akcích. • V obchodě si všímejte, jak jsou potraviny skladovány, zda jsou použitá chladicí a mrazicí zařízení funkční. Nekupujte
si
zmrazené
potraviny, na jejichž obalu je vysrážený led, může to být známka toho, že potravina byla již jednou rozmražena. • Nikdy nekupujte potravinu s porušeným
či
znečištěným
obalem. • Nekupujte
potraviny
neznámého
nebo
podezřelého
původu,
např.
nekolkované lihoviny, neoznačené potraviny, potraviny neoznačené v českém jazyce či potraviny ze stánků, kde není viditelně vyznačen provozovatel stánku. • Dobře si prohlédněte mléčné, masné či lahůdkářské výrobky, které si chcete koupit. Pokud vykazují smyslové změny, např. změny barvy, konzistence, popřípadě pachu, pak je nekupujte.
5
• V případě jakýchkoliv dotazů kontaktujte SZPI prostřednictvím adresy
[email protected],
popřípadě
prostřednictvím
webového
formuláře
na
stránkách www.szpi.gov.cz
Kontroly klamavých praktik V mnoha ohledech mohou případné klamavé praktiky odhalit sami spotřebitelé, ve většině případů však není v jejich možnostech podvod rozpoznat. Právě na tyto případy se soustřeďují dozorové orgány. K tomuto účelu jsou prováděny neohlášené kontroly u obchodníků, dovozců, ale i u výrobců. Při kontrolách jsou odebírány vzorky do laboratoří, kde se ověřuje, zda skutečně nedochází ke klamání spotřebitele; mnohé vzorky podléhají destruktivnímu hodnocení přímo na místě kontroly.
V případě zjištění závady jsou nevyhovující šarže potraviny zakázány a je nařízeno jejich stažení z obchodní sítě. Jde-li o závažné případy, informují orgány veřejnost prostřednictvím médií, aby spotřebitelé, kteří si takovou potravinu již zakoupili, mohli žádat vrácení peněz či aby příště zboží tohoto výrobce nekupovali. S každým provinilcem je poté zahájeno správní řízení, jehož výsledkem je uložení pokuty. V případě klamání spotřebitele bývají tyto pokuty velmi citelné, nehledě na to, že nemalá škoda vzniká provozovateli tím, že nesmí své zboží dále prodávat. Každý, kdo se dopustí takového podvodu, si navíc může být jist tím, že jej inspekce bude navštěvovat znovu a znovu, dokud své zboží nedá do pořádku.
6
Kam se obrátit o pomoc Nad kvalitou a bezpečností potravin bdí v rámci ČR několik kontrolních organizací, z nichž každá má určitý okruh působnosti a pravomocí.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce Hlavní kontrolní aktivity SZPI jsou zaměřeny na kontrolu potravin a surovin pro výrobu potravin, zejména rostlinného původu, a dále také na distribuční řetězce. Mezi hlavní činnosti patří kontrola zdravotní nezávadnosti, jakosti a označování potravin, kontrola dodržování povinností při jejich výrobě a uvádění do oběhu, kontrola obsahu cizorodých látek v surovinách a potravinách či kontrola falšování potravin a klamání spotřebitele. www.szpi.gov.cz
Státní veterinární správa Úkolem SVS je ochrana spotřebitelů před případnými zdravotně závadnými produkty živočišného původu, monitorování a udržování příznivé nákazové situace zvířat, veterinární ochrana státního území České republiky, ochrana pohody zvířat a ochrana před jejich týráním. SVS provádí dozor v řeznictvích i v obchodních řetězcích v úsecích, kde dochází k úpravě masa, drůbeže, ryb nebo vajec a mléka. www.svscr.cz
Česká obchodní inspekce Česká
obchodní
inspekce
kontroluje
dodržování
podmínek
stanovených
k
zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně jejich zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu. Uvedené kompetence se však netýkají potravin, tabákových výrobků a pokrmů. ČOI dále provádí kontrolu dodržování podmínek a kvality poskytovaných služeb. Na ČOI je možné se obracet v případě stížnosti na postup vyřízení reklamace. www.coi.cz 7
Státní úřad pro kontrolu léčiv SÚKL je příslušný ve věcech dohledu nad výrobou, dovozem a prodejem léčiv a léčivých přípravků. Kontroluje a postihuje prodej padělaných nebo falešných léčiv. www.sukl.cz
Orgány ochrany veřejného zdraví Ochranu veřejného zdraví mají na starosti hygienické stanice přímo podřízené ministerstvu zdravotnictví. Tyto orgány zajišťují v plném rozsahu dozor nad dodržováním povinností a zdravotních požadavků především ve výrobnách, provozovnách a zařízeních veřejného stravování, jakož i při poskytování stravovacích služeb (např. v restauracích, hotelích, rychlých občerstveních, ve školních jídelnách apod.) Na hygienické stanice se lze obracet v případě podezření na poškození zdraví po požití potraviny. www.mzcr.cz
Místně příslušné živnostenské úřady Živnostenské úřady dozorují především splnění náležitostí označování prodejce a dodržování zákazu klamavé reklamy mimo reklamy v rozhlasovém a televizním vysílání a dalších specifických případů. Živnostenské úřady sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem a ustanoveními zvláštních právních předpisů, vztahujícími se na živnostenské podnikání. www.mpo.cz
Informace o projektu
Na podporu kvalifikace pracovníků národního kontrolního orgánu - Státní zemědělské a potravinářské inspekce - byl na základě dohody mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo realizován v rámci evropského 8
programu „Transition Facility“ (Přechodová opatření) půlroční projekt s názvem „Podvody v oblasti potravin – prohloubení vědomostí o falšování potravin“. Na německé straně bylo nositelem projektu Spolkové ministerstvo pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele v Bonnu, organizační a finanční řízení projektu převzala společnost B. & S.U. Beratungs-und Service-Gesellschaft Umwelt mbH, Berlín.
V rámci projektu diskutovali čeští a němečtí experti úřední kontroly potravin o různých možnostech podvodů v oblasti potravin, o klamání spotřebitele i o možnostech odhalování a stíhání takového nezákonného jednání. Za tímto účelem byly naplánovány jak teoretické semináře k aktuálně platným předpisům Evropské unie i k otázkám národního práva, které probíhaly v Brně, tak také praktické tréninkové kurzy ke speciálním analytickým metodám v Praze. K výměně názorů a zkušeností mezi českými a německými odborníky sloužily také dvě studijní návštěvy českých specialistů v německých výzkumných ústavech (Würzburg) a v národních dozorových úřadech (Berlín). Pozitivní hodnocení jednotlivých seminářů jejich účastníky ukázalo, že projednávaná témata a prezentace byly vhodně zvolené pro aplikaci v každodenní praxi.
9
Další informace: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) oddělení komunikace telefon: +420 542 426 625 tel./fax.: +420 542 426 645 e-mail:
[email protected] Ministerstvo financí, Centrální finanční a kontraktační jednotka (MF-CFCU) projektový manažer: Ing. Zuzana Holubcová poštovní adresa: Letenská 15, 118 10 Praha 1 adresa kanceláře: Legerova 69, Praha 1, Česká republika e-mail:
[email protected]; tel: +420 257 041 111 B.&S.U. Beratungs- und Service-Gesellschaft Umwelt mbH Büro: Saarbrücker Str. 38 A, D-10405 Berlin Ricarda Rieck - projectmanager telefon: +49 30 39042-77 fax: +49 30 39042-31 e-mail:
[email protected]
Evropská unie je tvořena 27 členskými státy, které se rozhodly postupně spojit své knowhow, zdroje a osudy. Společně během padesátiletého období rozšiřování vybudovaly zónu stability, demokracie a udržitelného rozvoje při současném zachování kulturní rozmanitosti, tolerance a svobody jednotlivců. EU se zavazuje sdílet své vymoženosti a hodnoty se zeměmi a národy mimo své hranice.
Tato brožura byla vypracována za finančního přispění Evropské unie. Obsah této brožury však nemůže být považován za názor EU. Zdroj fotografií: Internet a archiv SZPI 10
