Sluţby klientům vrcholového segmentu v komerčních bankách

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Sluţby klientům vrcholového segmentu v komerčních bankách Diplomová práce

Autor:

Bc. Jitka Gryčová Finance, Finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

doc.Ing. František Pavelka, CSc.

Duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu.

práci

zpracovala

samostatně

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne X.4.2011 Bc. Jitka Gryčová

2

Poděkování: Ráda bych tímto poděkovala svému vedoucímu práce, doc. Ing. Františku Pavelkovi, CSc. za projevenou pomoc při vedení této diplomové práce.

3

Anotace práce: Jméno a příjmení: Instituce: Název práce: Počet stran: Počet příloh: Klíčová slova: Popis práce:

Bc. Jitka Gryčová Bankovní institut vysoká škola Praha Sluţby klientům vrcholového segmentu v komerčních bankách xx 1 Klient, banka, produkty a poplatky, procesy. Práce shrnuje vymezení segmentu klienta, nabízené sluţby a produkty klientům vrcholového segmentu, procesy poskytnutí aktivního, pasivního obchodu, obchodování na finančním trhu, spokojenost klienta spolupráce s hlavními bankami a srovnání cen nabízených produktů bank.

Work annotation: Name and surname: Institution: Title of a work: Number of pages: Number of insertions: Key words: Work description:

Bc. Jitka Gryčová Bankovní institut vysoká škola Praha The Services for Clients of Top Segment in Commercial Banks xx 1 The client, the bank, the products and fees, the processes. The work summarises the delimitation of clients segment, the services and products offered to top segment clients, the processes of provision active and pasive business, the business on financial markets, the clients satisfaction with cooperation with the main banks and comparison price offers of banks.

4

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................................... 7 1

UVEDENÍ DO VRCHOLOVÉHO SEGMENTU V KOMERČNÍCH BANKÁCH ....................... 9

2

CHARAKTERISTIKA AKTIVNÍCH A PASIVNÍCH OBCHODŮ............................................... 12 2.1 Aktivní ochody.................................................................................................................................. 14 2.1.1 Aktivní produkty ............................................................................................................................ 14 2.1.1.1 Kontokorentní úvěr .................................................................................................................... 14 2.1.1.2 Eskont tuzemských a zahraničních směnek (eskontní úvěr) ....................................................... 15 2.1.1.3 Úvěr na provozní a investiční potřeby ....................................................................................... 16 2.1.1.4 Revolvingový úvěr ...................................................................................................................... 16 2.1.1.5 Úvěr na oběžné prostředky v Kč a cizí měně ............................................................................. 17 2.1.1.6 Úvěr na přechodný nedostatek finančních prostředků ............................................................... 18 2.1.1.7 Strukturované financování ......................................................................................................... 18 2.1.1.8 Syndikovaný úvěr ....................................................................................................................... 19 2.1.1.9 Produkty „Trade Finance“ ........................................................................................................ 21 2.1.1.9.1 Dokumentární inkaso .............................................................................................................. 22 2.1.1.9.2 Dokumentární akreditiv .......................................................................................................... 23 2.1.1.9.3 Bankovní záruka...................................................................................................................... 25 2.1.1.9.4 Forfaiting ................................................................................................................................ 27 2.1.1.9.5 Odkup pohledávek ................................................................................................................... 29 2.1.1.9.6 Exportní odběratelský úvěr ..................................................................................................... 30 2.1.2 Kritéria aktivních obchodů ........................................................................................................... 32 2.1.2.1 Účel a výše poskytnutí úvěru/obchodu ....................................................................................... 32 2.1.2.2 Měna .......................................................................................................................................... 33 2.1.2.3 Splatnost..................................................................................................................................... 33 2.1.2.4 Úročení ...................................................................................................................................... 34 2.1.2.5 Splácení ...................................................................................................................................... 34 2.1.2.6 Zajištění ..................................................................................................................................... 35 2.1.2.7 Podmínky plnění......................................................................................................................... 37 2.2 Pasivní obchody ............................................................................................................................... 38 2.2.1 Pasivní produkty ........................................................................................................................... 38 2.2.1.1 Běžný účet .................................................................................................................................. 39 2.2.1.2 Termínovaný účet / Termínovaný vklad ..................................................................................... 41 2.2.1.3 Nástroje platebního styku........................................................................................................... 42 2.2.1.3.1 Tuzemský bezhotovostní platební styk ..................................................................................... 42 2.2.1.3.2 Tuzemský hotovostní platební styk .......................................................................................... 43 2.2.1.3.3 Zahraniční platební styk.......................................................................................................... 43 2.2.1.3.4 Šeky k inkasu ........................................................................................................................... 44 2.2.1.3.5 Cash pooling ........................................................................................................................... 44 2.2.1.3.6 Přímé bankovnictví ................................................................................................................. 45 2.2.1.3.7 MultiCash................................................................................................................................ 45 2.2.1.3.8 Platební karty .......................................................................................................................... 46 2.3 Neutrální obchody............................................................................................................................ 47 2.4 Obchody investičního bankovnictví.................................................................................................. 48 2.4.1 Termínovaný vklad s individuální úrokovou sazbou ..................................................................... 48 2.4.2 Depozitní směnka .......................................................................................................................... 49 2.4.3 Měnové opce ................................................................................................................................. 49 2.4.4 Měnový forward ............................................................................................................................ 50 2.4.5 Měnový spot .................................................................................................................................. 50 2.4.6 Měnový swap................................................................................................................................. 50 2.4.7 Úrokové opce ................................................................................................................................ 51 2.4.8 Úrokový swap ............................................................................................................................... 51

3 ANALÝZA KVALITY A ÚSPĚŠNOSTI POSKYTOVÁNÍ BANKOVNÍCH SLUŢEB VRCHOLOVÉHO SEGMENTU V KOMERČNÍCH BANKÁCH .......................................................... 52 3.1 Implementace aktivního procesu ...................................................................................................... 53 3.2 Implementace pasivního procesu ..................................................................................................... 57

5

3.3 Implementace procesu obchodování na finančním trhu................................................................... 59 4

BANKOVNÍ SLUŢBY VRCHOLOVÉHO SEGMENTU Z POHLEDU KLIENTA .................. 62 4.1 Spolupráce s komerčními bankami .................................................................................................. 62 4.2 Analýza využití produktů a služeb .................................................................................................... 66

5

SROVNÁNÍ VRCHOLOVÉHO SEGMENTU KOMERČNÍCH BANK ....................................... 69 5.1 Běžné účty ........................................................................................................................................ 70 5.2 Tuzemský platební styk ..................................................................................................................... 71 5.3 Zahraniční platební styk .................................................................................................................. 72 5.4 Hotovost ........................................................................................................................................... 73 5.4.1 Vklad hotovosti.............................................................................................................................. 73 5.4.2 Výběr hotovosti ............................................................................................................................. 74 5.5 Platební karty ................................................................................................................................... 74 5.6 Přímé bankovnictví .......................................................................................................................... 83 5.6.1 Phonebanking ............................................................................................................................... 83 5.6.2 GSM banking ................................................................................................................................ 83 5.6.3 Internetbanking ............................................................................................................................. 83 5.6.4 PC banking ................................................................................................................................... 84 5.7 Dokumentární akreditiv ................................................................................................................... 85 5.8 Dokumentární inkaso ....................................................................................................................... 87 5.9 Bankovní záruka .............................................................................................................................. 88 5.10 Šeky ................................................................................................................................................ 89 5.11 Cash pooling .................................................................................................................................. 90 5.12 Ostatní bankovní služby ................................................................................................................. 90

ZÁVĚR ........................................................................................................................................................... 91 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ......................................................................................................... 92 INTERNETOVÉ STRÁNKY ....................................................................................................................... 92 SEZNAM POUŢITÝCH OBRÁZKŮ .......................................................................................................... 93 SEZNAM POUŢITÝCH GRAFŮ ................................................................................................................ 93 SEZNAM POUŢITÝCH TABULEK .......................................................................................................... 94 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................................................... 94

6

ÚVOD „Banky

v současnosti

procházejí

komplexními

společenskými,

ekonomickými

a

organizačně-technologickými změnami. Jako subjekty nabízející finanční služby jsou silně ovlivňovány vývojovými trendy okolního prostředí. Tyto změny mají bezprostřední dopad na momentální individuální možnosti utváření bank v dané situaci a bance. Toto se netýká jen vztahů ke klientům v rámci poskytování bankovních služeb, ale také celkového finančně-ekonomického a komunikačního „propletení“ vztahů k okolí banky.“1 Určením segmentu se banky potýkají s otázkou, jak mají zaměřenou svojí bankovní strategii, zda jsou „rerailovou bankou“, soustřeďující se zejména na soukromou klientelu nebo „korporátní bankou“, obsluhující podnikatelskou klientelu. Na českém bankovním trhu je většina bank univerzálních, zaměřující se na retail a korporátní klienty. První kapitola tímto vymezuje segmentaci klientů podle určitých kritérií bank. Kaţdá banka maximálně usiluje o to, mít nejpropracovanější produktovou základnu v korporátním segmentu, neboť kaţdý klient si vybírá svojí hlavní banku právě strukturou a rozsahem nabídky produktů a sluţeb. A právě korporátní klient přináší bance nemalé zisky. S tímto ohledem je produktové základně v korporátní segmentaci věnována značná část v kapitole 2. Třetí kapitola zahrnuje proces počínaje implementací nabídky přes její realizaci do smluvních dokumentů a konče podpisem smluv s klientem, pochopitelně za pomoci podpůrných útvarů, které jsou k dispozici obchodnímu úseku ve všech komerčních bankách. Jednak je tato třetí kapitola zaměřena na pasivní nabídku a její realizaci, jakoţto v procesu depozitním, tak i na aktivní nabídku v procesu úvěrovém. „Když jsem působila aktivně na obchodní pozici v úseku vrcholového segmentu, vždy mě zajímalo, jak vlastně klient nahlíží na svět bankovnictví. Obrátila jsem se tedy na jednu z nejlépe prosperujících společností v ČR v oblasti obchodu a služeb.“ 2

1

SOKOLOVSKÝ, Zbyněk, Vitální banky, Praha, Bankovní institut, a.s., 1999, s. 17, ISBN 80-7265-024-6.

2

Vlastní teze autora

7

Analýzou z tohoto příjemného jednání se zabývá čtvrtá kapitola „pohled na banky očima klienta“. Celou pátou kapitolou provádí detailní analýza cen za poskytnuté produkty a sluţby. K podrobení průzkumu prošly 4 největší banky, které znamenají pro vrcholové klienty mnohdy i dlouholetými obchodními partnery.

8

1 UVEDENÍ

DO

VRCHOLOVÉHO

SEGMENTU V KOMERČNÍCH BANKÁCH

„Snaha univerzální banky nabízet na každém obchodním místě pokud možno všechny produkty a služby všem klientům není už déle udržitelná. Různé zájmy, investiční potenciály a mentalita klientů téměř nutně vedou k segmentaci. Řešením je diferenciace odbytu obchodních míst podle skupin klientů. Banka se musí koncentrovat na takové skupiny klientů, u nichž očekává ve smyslu své strategie nejvyšší rentabilitu nákladů.“3 Všechny banky řadí své klienty do různých segmentů podle určitých kritérií – jednotlivé skupiny, které mají společné vlastnosti, podle výše ročního obratu, vlastnických vztahů, postavení na trhu nebo ekonomických aktivit. Segmentace bývá nejčastěji bankami rozdělována na občany, privátní občany, podnikatele, malé firmy (oblast označována jako retail), dále pak podniky střední a velké, finanční instituce, municipality. V celé diplomové práci se vymezuje oblast pouze nejvyššího segmentu – vrcholových klientů – právnických osob4. V bankovní sféře se o těchto klientech hovoří také jako o „top, korporátních či vrcholových“

klientech, kteří zastupují odvětví: stavební,

strojírenské, zemědělské, potravinářské, zdravotnické, aj. Obraty korporátních klientů jsou bankami vymezeny různým měřítkem, např. ČSOB vymezuje top segment nad 300 mil. Kč ročně, ČS vymezuje klienty s ročním obratem přesahujícím 1 mld. Kč ročně, KB vymezuje klienty s ročním obratem přesahujícím 1,5 mld. Kč ročně. Můţe se jednat o synergie několika tuzemských firem, ale i mezinárodních korporací, kde se obraty pohybují v rozmezí 1 – 1,5 mld. Kč ročně (u vyspělých korporací i nad 1,5 mld. Kč ročně).

3


4

Vymezení vrcholových klientů, právnický osob: akciová společnost, společnost s ručením omezeným, druţstva, finanční instituce,

státní podniky.

9

Na českém trhu zaujímají výsadní postavení v oblasti korporátních sluţeb 4 největší banky, kterým dominuje silné zastoupení vlastnictví zahraničních subjektů. Komerční banka, a.s. (v diplomové práci téţ pod zkratkou KB)5 Česká spořitelna, a.s. (v diplomové práci téţ pod zkratkou ČS)6 Československá obchodní banka, a.s. (v diplomové práci téţ pod zkratkou ČSOB)7 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. (v diplomové práci téţ pod zkratkou UCB)8

Obrázek č. 1 – Loga 4 největších bank v ČR

Zdroj: http://www.banky.cz/

Nástrojem silné pozice na bankovním trhu je výrazný rozvoj aktivit, rozvíjení dlouhodobých vztahů s klienty, financování jejich potřeb, zlepšování efektivnosti i kvality poskytovaných sluţeb a zajistit jim nadstandardní úroveň. „Rostoucí komplexnost a zejména pokračující dynamika změn okolního prostředí vyvolávají otázku ovladatelnosti vývoje nejen ve společenském prostředí, ale také ve všech podnicích. Je zjevné, že k tomu, aby byla zajištěna schopnost přežít a rozvíjet se, musejí být vyvíjeny inovační koncepce.“9

5

Mezinárodní skupina Société Générale

6

Středoevropská finanční skupina Erste Group

7

Finanční skupina KBC Group

8

Finanční skupina UniCredit Group

9


10

„Informační systémy je nutné sjednotit a sladit s organizační strukturou a provozním modelem banky tak, aby vyhovovaly celkovému strategickému konceptu a produktovému portfoliu banky. Zároveň je nezbytné vybudovat příslušné mechanismy a kontrolní prvky, které na jedné straně procesně zajistí soulad s dlouhodobou strategií banky a na druhé umožní flexibilní změny provozního modelu podle vývoje produktového portfolia. Soulad jednotlivých částí podle této osvědčené metodologie umožní vedení banky získat kontrolu nad zaváděním strategických vizí. Výsledkem je funkční řídicí struktura, která umožní hladkou implementaci strategie do provozního modelu banky za patřičné podpory informačních systémů. Ty se vyvíjí koordinovaně, jsou plně integrovány, flexibilně mohou reagovat na potřeby provozu a zejména nových produktů. V konečné fázi se stávají významnou konkurenční výhodou.“10

10

HAMŘÍK, Antonín, Struktura informačních systémů vs. obchodní model banky, citace staţena z

http://www.pwc.com/cz/cs/clanky-2008/struktura-informacnich-systemu-vs-obchodni-model-banky.jhtml

11

web stránky:

2 CHARAKTERISTIKA

AKTIVNÍCH

A

PASIVNÍCH OBCHODŮ Veškeré obchody a sluţby, které banky poskytují svým klientům jsou podepřené právními úpravami, zákony a vyhláškami. Právní postavení obchodní banky vychází ze zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, kde je v § 1, odst. 1 banka charakterizována jako: právnická osoba se sídlem v České republice zaloţená jako akciová společnost, která přijímá vklady od veřejnosti, poskytuje úvěry a k výkonu těchto činností má povolení působit jako banka. Podle odst. 3 téhoţ paragrafu můţe banka vykonávat i tyto další činnosti: investování do cenných papírů na vlastní účet; finanční pronájem; platební styk a zúčtování; vydávání platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků; poskytování záruk; otevírání akreditivů; obstarávání inkasa; obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami, v oblasti termínovaných obchodů a opcí; směnárenskou činnost (nákup devizových prostředků); vydávání hypotéčních zástavních listů; pronájem bezpečnostních schránek atd.11 Samotná právní úprava vztahu mezi bankou a klientem (vyplývající ze smlouvy o běţném účtu, jakoţto prvního instrumentu obchodního vztahu), je vymezena v zákonu č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.12 Bývá obvyklé, ţe z důvodu jednoduchosti a právní jasnosti smlouvy o zřízení a vedení účtu řadu podstatných i méně podstatných náleţitostí uvádějí banky do tzv. Obchodních podmínek. Jejich součástí pak mohou být ještě tzv. parametry, ve kterých jsou z praktických důvodů uváděny některé vybrané skutečnosti, jeţ se mohou měnit na základně obchodních podmínek k účtu během smluvního vztahu. Toto řešení je opřeno o ryze praktickou zkušenost bank v tom, ţe se souhlasem klienta (jenţ je dán předem

11

SCHLOSSBERGER Otakar, SOLDÁNOVÁ Marcela, Platební styk, Praha, Bankovní institut, a.s., 2005, s. 16, ISBN 80-7265-072-6.

12


12

smlouvou o zřízení a vedení účtu) můţe banka následně parametry měnit, aniţ by porušila podmínky smlouvy. Je ale pravdou, ţe názory odborníků na toto téma se různí.13 Oblast platebního styku a zúčtování tuzemského a přeshraničního upravuje zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku).14 Platební instrumenty jako jsou směnky a šeky upravuje zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb.15 Velmi důleţitou právní normou platnou pro platební styk a zúčtování je vyhláška ČNB č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování.16 Dalšími obecně platnými právními normami, které se určitým způsobem dotýkají oblasti platebního styku a zúčtování, jsou: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech; zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, vyhláška č. 547/2002 Sb., kterou se stanoví náleţitosti ţádosti o předchozí souhlas k vydávání elektronických peněţních prostředků, a další. Banky jsou schopny nabídnout klientům velkou škálu produktů a sluţeb dle potřeb klienta, avšak kaţdá má určené své vlastní parametry pro jednotlivé typy obchodů. O bliţším vymezení se pojednává v následujících kapitolách 2.1 „Aktivní obchody“ a 2.2 „Pasivní obchody“.

13


14


15

Šeky jsou postupně vytlačovány modernějšími platebními instrumenty, a to platebními kartami nebo elektronickými platební mi

příkazy/převody. 16


13

2.1 Aktivní ochody Jedná se o obchody, které se odráţejí na straně aktiv banky. Banka zde vystupuje jako věřitel, tímto postavením jí vznikají pohledávky (např. při poskytování úvěrů), či vlastnická práva (např. při zakoupení majetkových cenných papírů).

2.1.1 Aktivní produkty Bankovní „aktivní“ produkty znamenají pro klienta finančně úvěrový charakter, který vyplývá ze vztahu mezi bankou (věřitelem) a klientem (dluţníkem), vydefinovaný na základě smlouvy o daném poskytnutí úvěru, často se vyuţívá úvěrového rámce17. Korporátní segment v oblasti nabídky aktivních produktů je nejen rozmanitý, ale také velmi dobře propracovaný. Podkapitoly 2.1.1.1 aţ 2.1.1.9 jsou popsány z pohledu popisu produktu, tak jeho pouţití.

2.1.1.1 Kontokorentní úvěr

Kontokorentní úvěr se pouţívá zejména k profinancování provozních potřeb vyplývajících z podnikatelské činnosti klienta s tím, ţe potřeby ve smlouvě o kontokorentním úvěru se dále specifikují: např. na profinancování zásob, krátkodobých pohledávek z obchodního styku. Je poskytován na běţném účtu klienta, který je zvláštním typem běţného účtu, na kterém se sjednává na základě smlouvy o kontokorentním úvěru moţnost čerpání peněţních 17

Úvěrový rámec je smlouva, na základě které je moţné poskytnout jeden nebo několik typů obchodů (produktů). Má zpravidla

krátkodobý charakter. Lze pod ním poskytnout kontokorentní úvěr, revolvingový úvěr, krátkodobé úvěry (na oběţné prostředky, na investice, na profinancování podnikatelských aktivit, na provozní a investiční potřeby, na přechodný nedostatek finančních prostředků), bankovní záruky, akreditivy, aj. Jakmile je tento rámec na stanovené období schválen (proces schválení popsán v rámci kapitoly 3), jednotlivá dílčí čerpání jiţ nepodléhají dalšímu schválení. Princip čerpání je realizován na základě bance podané ţádosti klientem (v papírové nebo elektronické podobě) a oboustranným odsouhlasením obchodu, tzn. nevyhotovují se jiţ další smluvní dokumenty.

14

prostředků do debetního zůstatku (kontokorentní úvěr) po určitou dobu a do určité výše (limit) za sjednanou úrokovou sazbu a sjednaných podmínek. Limit lze sjednat na celou dobu trvání obchodu nebo více limitů pro čerpání úvěru ve sjednaných obdobích a měnách. Klient je oprávněn před konečným dnem splatnosti čerpat kontokorentní úvěr i opakovaně, nesplacená částka kontokorentního úvěru, nesmí přesáhnout limit sjednaný ve smlouvě. Klient můţe splácet kontokorentní úvěr kdykoli, nejpozději ale do konečného data splatnosti (do data, do kterého musí být vráceny veškeré peněţní prostředky poskytnuté klientovi). Můţe být poskytován na základě dvou typů smluv, jednak pod úvěrovým rámcem spolu s dalšími produkty, či samostatně pod smlouvou. Zpravidla bývá poskytován na bázi roční obnovy, tedy splatnosti do 1 roku. „Z mého pohledu tento typ produktu vytváří pro klienta stálé prostředí a jistotu – v případě potřeby může klient produkt čerpat a současně jej i splácet dle svých aktuálních potřeb.“18

2.1.1.2 Eskont tuzemských a zahraničních směnek (eskontní úvěr)

Eskontní

úvěr

je

úvěr

krátkodobý

a

pouţívá

se

k

profinancování

části

pohledávek z dodavatelsko-odběratelských vztahů do lhůty splatnosti. Na rozdíl od ostatních úvěrů, kdy je poskytována celá částka úvěru, je při eskontu směnek klientovi na účet připsána směnečná částka sníţená o úrok a eskontní provizi. Úvěr je splatný jednorázově, v platební den směnky. Při normálním průběhu není úvěr zaplacen úvěrovým dluţníkem, ale třetí osobou (akceptantem). Pokud hlavní směnečný dluţník (akceptant nebo výstavce směnky vlastní) směnku nezaplatí, vyrovná poskytnutý úvěr úvěrový dluţník, přičemţ je banka dle smlouvy o eskontním úvěru oprávněna o nezaplacenou směnku zatíţit jeho účet. Banky zpravidla eskontují směnky tuzemské (splatné na území České republiky) v Kč i cizí měně (EUR) a zahraniční (splatné mimo území České republiky), vystavené v cizí 18


15

měně a v Kč. S ţadatelem o eskont je uzavírána smlouva na jednotlivý obchod (eskont) nebo rámcová smlouva. Výše eskontní provize se řídí sazebníky bank, má charakter zpracovatelského poplatku, který je nevratný.

2.1.1.3 Úvěr na provozní a investiční potřeby

Úvěr slouţí k profinancování provozních potřeb vyplývajících z podnikatelské činnosti klienta a k pořízení hmotného nebo nehmotného (investičního) majetku. Je poskytován jako krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý. Úvěr se poskytuje maximálně do předpokládané výše úvěrovaných potřeb, u investiční části úvěru aţ do výše smluvní ceny. Čerpání je moţné jednorázově nebo postupně, ve smluvně dohodnutých termínech. Pokud nelze úvěr takto účelově pouţít, převádí se na běţný účet klienta. V těchto případech účelovost pouţití finančních prostředků banka následně vţdy ověřuje.

2.1.1.4 Revolvingový úvěr

Úvěr je určen k profinancování zejména pohledávek do (obvyklé) lhůty splatnosti v tuzemsku a v zahraničí. Lze jej vyuţít i na profinancování krátkodobě se opakujícího výkyvu v zásobách v souvislosti s jejich nákupem a spotřebou v krátkém časovém intervalu (obvykle v průběhu jednoho měsíce). Je poskytován na dobu určitou jako krátkodobý, střednědobý nebo na dobu neurčitou. Oběţné prostředky lze financovat jako celek nebo se na kaţdý jednotlivý druh oběţných prostředků poskytuje samostatný úvěr. Úvěr se poskytuje maximálně do předpokládané celkové výše oběţných prostředků nebo konkrétních druhů oběţných prostředků. Pouţívá se k přímému zaplacení potřeb. Pokud

16

nelze úvěr takto účelově pouţít, převádí se na běţný účet klienta. V těchto případech účelovost pouţití finančních prostředků banka ověřuje. „Výhodou využití je čerpání ve výši přizpůsobené požadavkům klienta, možnost čerpat i splácet podle aktuálních potřeb.“19

2.1.1.5 Úvěr na oběţné prostředky v Kč a cizí měně

Tento typ úvěru slouţí k profinancování pohledávek z obchodního styku do (obvyklé) lhůty splatnosti v tuzemsku i v zahraničí a zásob. Je poskytován jako krátkodobý, střednědobý nebo dlouhodobý. Oběţné prostředky lze úvěrovat jako celek nebo se na kaţdý jednotlivý druh oběţných prostředků poskytuje samostatný úvěr. Poskytuje se maximálně do předpokládané výše oběţných prostředků nebo konkrétních druhů oběţných prostředků k určitému datu. Čerpání a splácení úvěru je moţno čerpat a jistinu splácet jednorázově nebo postupně, postupně anuitně ve smluvně dohodnutých termínech. Pokud nelze úvěr takto účelově pouţít, převádí se na běţný účet klienta. V těchto případech účelovost pouţití finančních prostředků banka ověřuje (jako tomu bylo stejně u úvěru na provozní a investiční potřeby nebo revolvingového úvěru). „Stavební společnosti volí spíše tento druh úvěru, lze tímto krýt i zásoby z titulu nedokončené výroby, které nejsou kryty zálohami.“20

19


20


17

2.1.1.6 Úvěr na přechodný nedostatek finančních prostředků

Úvěr slouţí k profinancování přechodného, klientem nezaviněného nedostatku finančních prostředků, na krytí potřeb vyplývajících z jeho podnikatelské činnosti. Je poskytován jako krátkodobý, ve výjimečných případech jako střednědobý. Poskytnutí úvěru předchází podrobná finanční analýza příčin vzniku finančních potíţí klienta, výsledkem je potřebné zjistit, zda úvěr nebude krýt dlouhodobé, klientem nezaviněné nedostatky v hospodaření. Úvěr lze pouţít jako zdroj pro financování pohledávek po lhůtě splatnosti, pro výplatu mezd, profinancování časového nesouladu mezi vznikem potřeby a zabezpečením jejího finančního krytí, pro splacení jiţ splatné splátky jiného úvěru. Úvěr se obvykle čerpá jednorázově, buď účelově k přímé platbě, eventuálně k úhradě splatné splátky nebo převodem na běţný účet klienta.

2.1.1.7 Strukturované financování

Strukturované financování je společný název spektra finančních produktů a postupů nabízených komerčními bankami klientům korporátního segmentu. Přístup bank je velmi individuální ve snaze zohlednit klientovy specifické podmínky a poţadavky a nabídnout co nejvýhodnější produkt. Strukturované financování lze pouţít v mnoha ekonomických odvětvích, obvykle kombinuje syndikovaný úvěr (viz následující podkapitola 2.1.1.8), úvěrové linky s dalšími produkty, jako jsou produkty investičního bankovnictví (viz kapitola 2.4). Banky zajišťují tento typ financování v objemu několika stovek miliónů aţ několik desítek miliard Kč.

18

Pro poměrnou sloţitost produktu je kladen důraz na individuální posouzení kaţdého případu se zvláštním zřetelem k analýze finančních toků (cash-flow) klienta. „Tento typ financování preferují klienti na top místech, kde mohou využít možnosti financování rozvoje společnosti, získání alternativního zdroje financování, financování fúzí a akvizic, realizování projektového financování.“21

2.1.1.8 Syndikovaný úvěr

Syndikovaný úvěr je speciální kategorie úvěru, kdy aranţér nebo skupina aranţérů na základě mandátu k financování dluţníka formuje skupinu věřitelů. Dluţníkem je obvykle společnost s výborným ratingem. Tento druh úvěru volí především proto, ţe bilaterální financování by svým objemem přesahovalo moţnosti jednoho věřitele, jak z pohledu rizikové analýzy pozice dluţníka, tak z pohledu strategie věřitele. Přestoţe dluţník a věřitelé uzavírají jednu smlouvu o úvěru, práva a povinnosti věřitelů jsou od sebe oddělené a na sobě nezávislé. Poté co je zformován syndikát věřitelů, který souhlasí s účastí za podmínek daných aranţéry, se ze skupiny aranţérů obvykle vybere jedna banka, která bude působit jako administrátor (agent) syndikovaného úvěru. Hlavní charakteristikou syndikovaného úvěru je variabilita, kde potenciální dluţník si můţe nechat předloţit nabídky jednotlivých aranţérů, ze kterých si vybere konkrétní řešení. Banky zajišťují tento typ financování v objemu několika stovek miliónů aţ několik desítek miliard Kč. „Z praxe mohu potvrdit, že tento typ financování si v poslední době korporátní klienti velmi oblíbili, zejména pokud se týče umělého stlačení cen financování na minimum.“22

21


22


19

Tabulka č. 1 – Příklady potřeb klienta financování – výběr nejvhodnějšího produktu  Kontokorent Revolving



Revolving na provozní a investiční potřeby



Revolving na oběţné prostředky

 

Úvěr na přechodný nedostatek finančních prostředků  Úvěr na oběţné prostředky

Investiční úvěr



Krátkodobé investice



Střednědobé investice



Dlouhodobé investice



Úvěr na provozní a investiční potřeby



provozní potřeby, financování zásob, krátkodobých pohledávek z obchodního styku, neúčelové (bez nutnosti navštívit banku), libovolně čerpat a splácet provozní potřeby, financování zásob, krátkodobých pohledávek z obchodního styku, účelově (při kaţdém čerpání nutné kontaktovat banku s ţádostí o čerpání), opakovaně čerpat a splácet, je přísnější formou kontokorentu financování provozních potřeb, tj. zásob, pohledávek z obchodního styku, na pořízení hmotného nebo nehmotného majetku, tj. strojů zařízení, vybavení kanceláří, software, licence, aj. profinancování pohledávek do lhůty splatnosti v tuzemsku a v zahraničí profinancování přechodného, klientem nezaviněného nedostatku finančních prostředků, krytí podnikatelských potřeb, financování pohledávek po lhůtě splatnosti, financování výplaty mezd, profinancování časového nesouladu mezi vznikem potřeby a zabezpečením jejího finančního krytí, splacení jiţ splatné splátky jiného úvěru, aj. profinancování pohledávek z obchodního styku do lhůty splatnosti, zásob, aj., nákup zboţí (výrobky pro další prodej), materiálu (výrobky pro vyrobení finálního produktu), zásoby a pohledávky, dodávka tkacích strojů (výrobce strojů potřebuje zafinancovat výrobu), úhrada spotřební daně, oběţné prostředky na krytí zásob, profinancování prostředků sezónního charakteru, provozní výdaje, úhrada záloh na nákup materiálu (k výrobě dalších výrobků), aj. profinancování pro krátkodobé, střednědobé či dlouhodobé pořízení hmotného nebo nehmotného investičního majetku, včetně nemovitostí a pozemků, rozloţení na více splátek do delšího období vybavení kanceláře, obchodu, provozovny (pro výrobu dílů, aj.), repasování stroje nákup vozového parku, nákup stroje (fréza, drtička, mlátička), dostavba dílny, obchodního střediska, skladu, nákup strojního zařízení (linka na úpravu masa, komorová pec), nákup technologické linky, investice do technologie výroby fotovoltaická elektrárna, malá vodní elektrárna, větrná elektrárna, oprava budovy, sídla firmy, generální oprava nemovitostí, výstavba výrobní haly pokrýt potřeby, které jsou v kombinaci investičního a úvěru na oběţné prostředky, tj. profinancování provozních potřeb klienta a pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku

Zdroj: data poskytnuta z prezentace Josefa Prokopce, Komerční banka, a.s.

20

2.1.1.9 Produkty „Trade Finance“

Provádění obchodních operací přináší spoustu rizik jak na straně prodávajícího, tak i na straně kupujícího. Pokud mají ve světě obchodu spolehlivě fungovat trţní vztahy, musí platit jasná pravidla pro všechny zúčastněné strany. Tato práva a povinnosti jsou obsaţeny v obchodních smlouvách. K tomu, aby byly plněny a dodrţovány, tzn. aby obchodní kontrakt hladce proběhl, napomáhají banky na českém trhu svým klientům nabídkou uceleného systému bankovních sluţeb v oblastech předkontraktčních poradenských sluţeb, platebních instrumentů, zajišťovacích instrumentů a financování. Vzhledem k tomu, ţe pro bezproblémový průběh obchodu je nezbytné, aby byl řádně smluvně podloţen, většina bank nabízí asistenci při přípravě obchodního kontraktu s cílem vyloučit případně pozdější komplikace při jeho realizaci. Zároveň poskytují svým klientům informace o rizikovosti zahraničních trhů, případně jednotlivých bank působících v daném teritoriu. Neustále rostoucí konkurence na domácích i zahraničních trzích klade na všechny účastníky obchodních operací zvýšené nároky. Jedním ze základních předpokladů úspěchu je podpora silné a v oblasti zajištění a financování obchodu zavedené banky. Cílem kaţdé banky je poskytovat sluţby v oblasti zajištění a financování obchodu na takové úrovni, aby se pro kaţdého klienta stala „jeho bankou“, která rychle, kvalitně a s minimální mírou rizika pomůţe zajistit jeho obchodní aktivity. Klient začíná uvaţovat o vyuţití produktů Trade Finance v době, kdy se chystá uzavřít obchodní kontrakt na dodávku zboţí nebo sluţeb, nemá s obchodním partnerem dlouhodobě uspokojivě fungující obchodní vztahy, potřebuje se zajistit proti riziku, ţe obchodní partner řádně nesplní podmínky kontraktu (např. nedodá zboţí v poţadované kvalitě a termínu, neodebere objednané zboţí, nezaplatí za dodané zboţí, aj.), spolupracuje s obchodními partnery na bázi plateb s odloţenou splatností, obchoduje s obchodními partnery z ekonomicky či politicky nestabilních v odvětví s častým výběrovým řízením.

21

teritorií nebo působí

Trade Finance se rozlišuje z pohledu platebních instrumentů (dokumentární inkaso, směnečné inkaso, dokumentární akreditiv), zajišťovacích instrumentů (dokumentární akreditiv, Standy akreditiv, bankovní záruka, bankovní směnečný aval) či produktů financování (forfaiting, odkup pohledávek, exportní odběratelský úvěr) – detailněji v podkapitolách 2.1.1.9.1 aţ 2.1.1.9.6.

2.1.1.9.1 Dokumentární inkaso

Dokumentární inkaso včetně směnečného inkasa patří mezi klasické dokumentární platební instrumenty vyuţívané jak v tuzemském, tak i zahraničním obchodě ve většině zemí světa. Obchodními partnery je vyuţíváno v případě, kdy nejsou ochotni obchodovat bez jakéhokoliv zajištění, ale přitom není z pohledu rizika nezbytný vstup banky do závazkového vztahu, tak jako je tomu v případě dokumentárního akreditivu či bankovní záruky. Dokumentární inkaso zajišťuje prodávajícímu, ţe předkládané dokumenty, v případě dispozičních dokladů ani zboţí, nebudou vydány kupujícímu bez splnění inkasních podmínek. Ty bývají nejčastěji v podobě vydání dokumentů proti zaplacení (tzn., ţe předkládající banka vydá kupujícímu dokumenty pouze proti příkazu k zaplacení inkasa), vydání dokumentů proti akceptaci směnky (jedná se o formu dodavatelského úvěru zajištěného směnkou), kdy banka vydá doklady pouze proti akceptaci cizí směnky, případně proti vystavení směnky vlastní ze strany kupujícího. Dokumentární inkaso je vhodné pouţít v případě, kdy prodávající nemá pochybnosti o ochotě a schopnosti kupujícího odebrat zboţí a zaplatit, či v případě, ţe

politické,

hospodářské a právní prostředí země dovozce je povaţováno za stabilní. Svěří-li vývozce dokumenty k inkasu, má jistotu hladkého vyřízení případu. Banka nevydá dokumenty, pokud kupující nedá příkaz k úhradě nebo nesplní jiné inkasní podmínky. Banka nevydá doklady ani v případě, kdy je úhrada provedena jako hladká platba, dokud nedostane zmocnění od vysílající banky. Dokumentární inkaso poskytuje větší jistotu zaplacení neţ hladká platba.

22

Z hlediska banky se jedná o bezzávazkový platební instrument, tj. zaplacení dokumentárního inkasa není zajištěno závazkem banky. Samotné nitro transakce dokumentárního inkasa je „čtyřstranné“. Začíná uzavřením obchodní smlouvy mezi odběratelem a dodavatelem. Dodavatel následně předává příkaz k obstarání dokumentárního inkasa a dokumenty vystavující bance. Vystavující banka předává inkasní příkaz a příslušné dokumenty inkasní bance. Inkasní banka předává odběrateli informaci o příjmu dokumentů a o inkasních podmínkách. Odběratel provede příslušný inkasní úkon, inkasní banka předá odběrateli dokumenty a zároveň dává informaci vystavující bance, která tuto informaci poskytne dodavateli. Odběratel si vyzvedává zboţí. Obrázek č. 2 - Schéma transakce dokumentárního inkasa

1 – Uzavření obchodní smlouvy 2 – Příkaz k obstarání dokumentárniho inkasa + dokumenty 3 – Předání inkasních příkazů a příslušných dokumentů 4 – Informování dluţníka o přijmu dokumentů a o inkasních podmínkách 5 – Provedení příslušného inkasního úkonu 6 – Předání dokumentů 7 – Předání inkasního plnění 8 – Vyzvednutí zboţí

zdroj: http://www.komercnibanka.biz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/sluzbypro-obchod-a-export-konverze/dokumentarni-inkaso.shtml

2.1.1.9.2 Dokumentární akreditiv

Dokumentární akreditiv je osvědčený platební zajišťovací instrument, který nabízí kvalitní platební zajištění pro obě zainteresované strany obchodní transakce, prodávajícího a kupujícího. Jedná se o závazek banky (na základě ţádosti kupujícího) vůči prodávajícímu

23

zaplatit určenou peněţní částku, jestliţe budou do určité doby splněny akreditivní podmínky stanovené kupujícím. Podle konkrétních potřeb transakcí je moţné získat různé druhy akreditivů. Importní a exportní (téţ známo jako odběratelský a dodavatelský), odvolatelný a neodvolatelný, avizovaný a potvrzený, převoditelný, revolvingový, standby akreditiv. Výhody dokumentárního akreditivu pro příkazce akreditivu / kupujícího jsou v několika preferencích. Jednak má jistotu, ţe zboţí je odesláno jiţ před jeho zaplacením, můţe vhodnou formou akreditivních podmínek omezit obchodní riziko na minimum a rovněţ získat výhodnější cenové podmínky díky poskytnutí kvalitního platebního zajištění obchodnímu partnerovi, zároveň slouţí v podobě nástroje, kde kupující vytváří značný tlak na prodávajícího, aby dodávka byla uskutečněna v předepsanou dobu a v souladu s podmínkami akreditivu. Výhody dokumentárního akreditivu z pohledu příjemce akreditivu / prodávajícího jsou v jistotě zaplacení dodávky zboţí nebo sluţeb při splnění akreditivních podmínek, v jistotě, ţe výplata předem dohodnuté částky je vázána na splnění podmínek, které zná předem (obchod je moţno realizovat bez obav, ţe kupující nepřevezme objednané zboţí), zlepšuje se jeho likvidita (můţe získat peněţní prostředky okamţitě, pokud svoji pohledávku, jedná-li se o obchod s odloţenou splatností, odprodá bance), můţe taktéţ kvalitní akreditiv pouţít jako ručení vůči svým dodavatelům. Jedná se o jeden z nejdůleţitějších a nejlépe propracovaných platebních instrumentů, hojně pouţívaný v mezinárodním i tuzemském obchodě. Kupujícímu zajišťuje, ţe výplata určité částky nebude provedena, pokud prodávající nesplní podmínky stanovené kupujícím. Pro prodávajícího představuje jistotu, ţe pokud splní akreditivní podmínky, bude mu zboţí zaplaceno. Transakce

dokumentárního

akreditivu

probíhá

opět

„čtyřstranně“.

Mezi

vývozcem/prodávajícím/dodavatelem a dovozcem/kupujícím/odběratelem dojde k uzavření kupní smlouvy (kontraktu). Na základě kupní smlouvy a jejich podmínek poţádá dovozce svou banku (banka odběratele) o otevření akreditivu. Dodavatel odesílá zboţí a zároveň shromáţdí doklady podle podmínek akreditivu a prostřednictvím své banky (banka 24

dodavatele) je odešle bance dovozce (banka odběratele), která provede kontrolu a v případě splnění podmínek je předá dovozci. Banka dovozce (vystavující banka) proplatí akreditiv vývozci a zatíţí účet dovozce. Obrázek č. 3 - Schéma transakce dokumentárního akreditivu 1 – Mezi vývozcem (prodávajícím) a dovozcem (kupujícím) dojde k uzavření kupní smlouvy (kontraktu) 2 – Na základě kupní smlouvy a jejích podmínek poţádá dovozce svou banku o otevření akreditivu 3a – Vývozce odešle zboţí 3b – Vývozce shromáţdí dokumenty podle podmínek akreditivu a prostřednictvím své banky je odešle bance dovozce, která je zkontroluje a v případě splnění podmínek je pak předá dovozci. 4 – Banka dovozce (vystavující banka) proplatí akreditiv vývozci a zatíţí účet dovozce.

zdroj: http://www.komercnibanka.biz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/sluzbypro-obchod-a-export-konverze/dokumentarni-akreditiv.shtml

2.1.1.9.3 Bankovní záruka

Bankovní záruka je jedním z nejvíce uţívaných zajišťovacích instrumentů, které zmírňují obchodní rizika. Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, ţe uspokojí věřitele (beneficianta) do výše určité finanční částky podle obsahu záruční listiny, jestliţe určitá třetí osoba (dluţník) nesplní určitý závazek nebo nebudou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. Banky poskytují následující druhy bankovních záruk: 1) platební záruky - za zaplacení daňového dokladu/faktury, za splacení finančního úvěru, za zaplacení leasingových splátek, za zaplacení směnky, za zaplacení spotřební daně, aj. 2) neplatební záruky - za předloţenou nabídku, záruka za vrácení akontace, záruka za dobré provedení smlouvy/kontraktu, záruka za vrácení zádrţného, záruka za záruční dobu

25

3) celní záruky - tranzitní operace, jiné operace neţ reţim tranzitu 4) ostatní záruky - za karnety TIR, za soudní poplatky, za účastníka draţby, za dopravce, za úhradu nájemného, za ztracené konosamenty, za závazky společností vůči Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, za zaplacení mýtného v Německu, jiné 5) protizáruky - u obchodů ve specifických teritoriích (např. arabské státy) jsou často poţadovány tzv. protizáruky, kdy bankovní záruku pro konečného věřitele vystavuje jeho místní banka na základě protizáruky banky dluţníka 6) ručení formou avalu směnky - směnka vlastní, směnka cizí Transakce bankovní záruky probíhá „čtyřstranně“, jako tomu bylo v předchozích podkapitolách. Beneficiant sepíše s příkazcem/klientem smlouvu/kontrakt, následně klient poţádá ručící banku o poskytnutí bankovní záruky, ručící banka vystaví záruční listinu a zasílá ji přímo beneficiantovi nebo vyuţije další formu, odeslání prostřednictvím avizující banky, ta předá záruční listinu beneficiantovi. Obrázek č. 4 - Schéma transakce poskytnutí bankovní záruky

1 – Smlouva (kontrakt), podmínky soutěţe (veřejné zakázky), apod. 2 – Ţádost o poskytnutí bankovní záruky 3a – Odeslání záruční listiny přímo beneficientovi 3b – Odeslání záruční listiny prostřednictvím avizující banky

zdroj: http://www.komercnibanka.biz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/sluzbypro-obchod-a-export-konverze/bankovni-zaruka.shtml

Výhody bankovní záruky pro beneficianta (příjemce bankovní záruky) znamenají v podobě jistoty získání příslušných finančních prostředků v případě neplnění závazku ze strany obchodního partnera (příkazce bankovní záruky), kvalitním zajištění obchodního

26

vztahu nebo v případě platební záruky za existující pohledávku s odloţenou splatností moţnost okamţitého získání finančních prostředků odkupem pohledávky bankou. Výhody bankovní záruky pro příkazce bankovní záruky (klienta) jsou dle druhu bankovní záruky moţnosti získat odklad splatnosti svého závazku, obdrţet akontaci či zádrţné proti poskytnuté bankovní záruce (pozitivní vliv na cash-flow společnosti, úspora nákladů), moţnost

získání

výhodnějších

podmínek

kontraktu

díky

poskytnutí

kvalitního

zajišťovacího instrumentu obchodnímu partnerovi, univerzální instrument k zajištění obchodů pouţitelný na celém světě.

2.1.1.9.4 Forfaiting

Forfaiting se obecně definuje jako úplatné postoupení (odkup) v budoucnu splatných pohledávek klienta, které vznikly v rámci realizovaných obchodních případů, na banku. Jedná se o odkup pohledávek bez zpětného postihu na původního majitele (zpravidla dodavatele), který můţe být realizován na riziko bankovního subjektu (směnka vlastní/cizí s bankovním avalem, dokumentární akreditiv, bankovní platební záruka) nebo na riziko podnikatelského subjektu dluţníka-odběratele (faktura, směnka vlastní/cizí bez bankovního avalu). Minimální splatnost postupované pohledávky je 45 dní. Zpravidla jsou postupovány pohledávky krátkodobé, výjimečně střednědobé i dlouhodobé v závislosti na výši přebíraného rizika a charakteru pohledávky. Spodní hranice výše postupované pohledávky se zpravidla pohybuje kolem 1 mil. Kč, resp. výše její protihodnoty v cizí měně. Cena za postoupení pohledávky je zpravidla stanovena individuálně a závisí zejména na míře přebíraného rizika, objemu, splatnosti a charakteru pohledávky. Veškeré poplatky jsou obvykle odečítány od vyplácené částky okamţitě.

27

Výhody pro dodavatele/postupitele jsou v přenesení veškerých rizik spojených se splacením postupované pohledávky na forfaitéra/banku, v získání likvidních finančních prostředků

(výplata

se

realizuje

po

předloţení

sjednaných

dokumentů

–

objednávka/kontrakt, faktura, dopravní doklad – bezprostředně po uskutečnění dodávky), v operativní a jednoduché formě financování provozních potřeb, v moţnosti nabídky odloţeného platu odběrateli, forfaiting můţe být připraven jiţ v předkontraktační fázi a jeho náklady mohou být zahrnuty do ceny dodávaného zboţí. Popsání průběhu transakce vypadá asi následně. Dodavatel sepíše s odběratelem/dluţníkem kontrakt, odběratel/dluţník poţádá vystavující/ručící banku o vystavení dokumentárního akreditivu, vystavující/ručící banka zasílá akreditiv avizující bance/forfaitérovi a ta jej předává dodavateli. V tuto chvíli dochází k dodávce zboţí nebo sluţeb dodavatele odběrateli/dluţníkovi,

dodavatel

bance/forfaitérovi,

je

ta

odběrateli/dluţníkovi.

předává

prezentuje

akreditivní

vystavující/ručící

Vystavující/ručící

banka

dokumenty

bance

vystavuje

a

ta

akceptaci

je

avizující poskytne

akreditivních

dokumentů avizující bance/forfaitérovi a ta v tomto momentu sepisuje s dodavatelem forfaitingovou smlouvu + cese pohledávky, poté provede výplatu dodavateli. V poslední fázi probíhá proces úhrady pohledávky odběratelem/dluţníkem, vystavující/ručící bance a následně avizující bance/forfaitérovi. Obrázek č. 5 - Schéma transakce forfaitingu

1 – Kontrakt 2 – Ţádost o vystavení dokumentárního akreditivu 3 – Akreditiv 4 – Dodávka zboţí nebo sluţeb 5 – Prezentace akreditivních dokumentů 6 – Akceptace akreditivních dokumentů 7 – Uzavření smlouvy o postoupení pohledávek 8 – Výplata 9 – Úhrada pohledávky

zdroj: http://www.komercnibanka.biz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/sluzbypro-obchod-a-export-konverze/forfaiting.shtml

28

2.1.1.9.5 Odkup pohledávek

Odkupem pohledávek se rozumí úplatné postoupení v budoucnosti splatných pohledávek klienta, které vznikly v rámci realizovaných obchodních případů na banku. Pohledávky mohou být pojištěny proti riziku nezaplacení některou z vybraných pojišťoven (např. Exportní garanční a pojišťovací společnost - EGAP, Euler Hermes Čescob apod.). Odkup pohledávek je realizován se zpětným postihem na původního majitele pohledávky. Minimální splatnost postupované pohledávky je 45 dní. Zpravidla jsou postupovány pohledávky krátkodobé. Spodní hranice výše postupované pohledávky se zpravidla pohybuje kolem 1 mil. Kč, resp. výše její protihodnoty v cizí měně. Cena je kalkulována z hodnoty postupované pohledávky a je stanovena v bankách individuálně v závislosti na míře přebíraného rizika, objemu, splatnosti a charakteru pohledávky. Veškeré poplatky jsou obvykle odečteny od vyplácené částky v okamţiku odkupu pohledávky. Výhodami pro dodavatele/postupitele jsou, získání likvidních finančních prostředků (výplata se realizuje po předloţení sjednaných dokumentů jako např. pojistné smlouvy včetně dokumentace z ní vyplývající, objednávky/kontraktu, faktury, dopravních dokladů apod., bezprostředně po uskutečnění dodávky), moţnost nabídky odloţeného platu odběrateli, odkup můţe být připraven jiţ v předkontraktační fázi a jeho náklady mohou být zahrnuty do ceny dodávaného zboţí. Transakce odkupu pohledávek probíhá v první fázi podepsáním obchodního kontraktu mezi dodavatelem a odběratelem/dluţníkem. Ve druhé fázi podepisuje dodavatel např. s EGAP pojistnou smlouvu, stanovení úvěrových limitů. Ve třetí fázi podepisuje dodavatel s bankou smlouvu o úplatném postoupení pohledávek, následuje vinkulace pojistného plnění ve prospěch banky. Ve čtvrté fázi dodává dodavatel odběrateli/dluţníkovi zboţí nebo sluţby. V páté fázi hlásí dodavatel EGAP pohledávky a platí pojistné. V šesté fázi dochází ke vztahu mezi bankou a dodavatelem ve formě odkoupení pohledávek a

29

vyplacení dodavateli. V sedmé fázi zaplatí odběratel/dluţník bance pohledávky k datu splatnosti. V poslední fázi dochází v případě nezaplacení k postihu klienta a k uplatnění pojistky EGAP. Obrázek č. 6 - Schéma transakce odkupu pohledávek

1 – Obchodní kontrakt 2 – Pojistná smlouva 3 – Smlouva o úplatném postoupení pohledávek 4 – Dodávka zboţí nebo sluţeb 5 – Hlášení pohledávek, placení pojistného 6 – Odkup pohledávek, výplata dodavateli 7 – Úhrada pohledávky 8 – V případě nezaplacení postih na klienta, uplatnění pojistky EGAP

zdroj: http://www.kb.cz/cs/verejna-sprava/odkup-pohledavek.shtml

2.1.1.9.6 Exportní odběratelský úvěr

Export zboţí investiční povahy vyţaduje v mnohých případech financování. To bývá často nezbytným předpokladem pro odběratele při realizaci nákupu strojů, zařízení apod. Potřeba financování je vyvolána především nedostatkem likvidních prostředků na straně investorů z teritorií s rozvojovou nebo transformující se ekonomikou, případně nemoţností či vysokou cenou jejich obstarání na místních finančních trzích. Exportní odběratelský úvěr je zboţový (účelový) úvěr poskytnutý bankou dodavatele bance odběratele nebo přímo zahraničnímu odběrateli aţ do výše maximálně 85% (výjimečně 100%) hodnoty obchodního kontraktu uzavřeného mezi tuzemským dodavatelem a jeho zahraničním partnerem. Uvedený úvěr slouţí výhradně k financování vývozu zboţí a sluţeb původem převáţně z České republiky a můţe být čerpán pouze na základě realizace dodávek nebo provedení příslušných prací. Podmínky poskytnutí a splácení úvěru jsou vţdy řešeny a definovány v příslušné úvěrové smlouvě.

30

Moţná rizika vyplývající z politické a ekonomické nestability cílových zemí vývozu jsou obvykle minimalizována pojištěním předmětného financování u Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) dle podmínek pojištění typu D aţ do výše 95% hodnoty úvěru. Moţnost strukturování obchodu při dodávkách z různých zemí, a tím řešení poţadavku EGAP na 60% objemu zboţí českého původu formou multisourcingu. Výhodami exportního odběratelského úvěru jsou, rychlé proplacení exportní pohledávky přímo dodavateli výplatou z úvěru poskytnutého odběrateli nebo jeho bance, minimalizace rizik spojených s neochotou či neschopností odběratele zaplatit za dodané zboţí nebo sluţby, minimální zvýšení úvěrové angaţovanosti dodavatele vůči bance (zachování přístupu k úvěrovým zdrojům), zvýšení konkurenceschopnosti (moţnost nabídnout odběrateli financování), pomoc při volbě vhodného zahraničního partnera na základě provedených analýz zúčastněných stran i projektu, snadnější projednávání návazných úvěrových potřeb exportéra (předexportní financování, záruční instrumenty, apod.). Klient můţe vyuţít produkt k financování investičních celků včetně doprovodných sluţeb a uvedení investice do provozu, k financování kusových dodávek investičního a strojírenského charakteru včetně dodávek náhradních dílů, při menších objemech a opakovaných dodávkách vyuţití revolvingového principu. Nelze vyuţít pro financování drobného spotřebního zboţí a zemědělských produktů. Transakce exportního odběratelského úvěru probíhá takto, český vývozce podepisuje s kupujícím/dluţníkem obchodní kontrakt, následně kupující/dluţník ţádá u své banky (banka kupujícího/ručitel) o zajištění záruky. Banka kupujícího/ručitel vystavuje záruku a zasílá ji další bance, která realizuje samotný úvěr. Tato „realizační“ banka podepisuje s kupujícím/dluţníkem úvěrovou dohodu, poté podepisuje s českým vývozcem smlouvu o realizaci a sjednává s EGAP pojištění úvěrového rizika. Český vývozce předává zboţí s dokumenty kupujícímu/dluţníkovi a zároveň tyto kopie dokumentů předává „realizační“ bance. Na konci procesu transakce „realizační banka vyplácí českému vývozci úvěr a kupující/dluţník začíná splácet úvěr „realizační“ bance.

31

Obrázek č. 7 - Schéma transakce exportního odběratelského úvěru

1 – Obchodní kontrakt 2 – Záruka (zajištění) 3 – Úvěrová smlouva 4 – Smlouva o realizaci financování 5 – Pojištění úvěrového rizika

zdroj: http://www.komercnibanka.biz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/sluzbypro-obchod-a-export-konverze/exportni-odberatelsky-uver.shtml

2.1.2 Kritéria aktivních obchodů Kaţdá úvěrová smlouva vymezuje základní pravidla pro poskytnutí financování. Náleţitostmi je účel a výše poskytnutého úvěru, splatnost, úročení, splácení, zajištění, podmínek plnění, aj., soustřeďující se v podkapitolách 2.1.2.1 aţ 2.1.2.7.

2.1.2.1 Účel a výše poskytnutí úvěru/obchodu

Úvěrová smlouva můţe být z hlediska účelovosti postavena dvěma způsoby financování. V prvním případě se jedná o účelové financování, tzn. ţe příjemce úvěru můţe pouţít finanční prostředky z úvěru pouze na přesně stanovený účel, který je vymezen v úvěrové smlouvě. V opačném případě můţe banka na to nahlíţet jako na porušení podmínek smlouvy. V praxi si ponejvíce banky ošetří účelovost např. předloţením faktur z financování (např. profinancování koupě technologie). Ve druhém případě se jedná o poskytnutí neúčelové, tzn. ţe příjemce úvěru můţe pouţít finanční prostředky dle vlastního uváţení, tudíţ není vymezen v úvěrové smlouvě ani účel pouţití.

32

Výše poskytnutí úvěru je závislá na několika faktorech, jednak na poţadavku klienta, poskytnutí financování bankou, nejdůleţitějším faktorem je schválení uvnitř banky. Tímto procesem se zabývá dále v této práci kapitola 3.

2.1.2.2 Měna

Měna vyplývá z úvěrové smlouvy/rámce, ve které je úvěr poskytován. Úvěr/obchod se poskytuje v korunách českých nebo v cizí měně (z cizích měn nejčastěji v EUR a USD).

2.1.2.3 Splatnost

Úvěry se člení podle původní doby splatnosti, to znamená splatnosti, která byla dohodnuta při poskytnutí úvěru klientovi bankou. Splatnosti se člení na krátkodobé (do 1 roku), střednědobé (od 1 roku do 5 let), dlouhodobé (nad 5 let). Vzhledem k dlouhodobé splatnosti se rozloţí náklady do delšího období, o to jsou splátky úvěru niţší. „Porovnání pohledávek, zásob a závazků (závazky záporné) – krátkodobé financování – rychlé odhadnutí, jestli klient potřebuje peníze. Pokud analýza dopadne záporně, klient využívá dodavatelských úvěrů, potřeba krátkodobých úvěrů není tak vysoká, využití hotovosti. např. MAKRO, Globus (pekař prodá Makru chleba, makro ale drží hotovost, pekař žádá banku o profinancování na další období). Pokud dopadne analýza výkazů kladným výsledkem, poskytne banka klientovi úvěr, ale ptá se jej na účelovost.“23 Doba splatnosti můţe být poměřovaná od první doby čerpání (od doby podpisu smlouvy). 23

Teze autora ve spolupráci s Josefem Prokopcem z KB

33

Krátkodobé financování se vyuţívá u provozních úvěrů (profinancování zásob, závazků všeobecně). Středně a dlouhodobé financování je investičního charakteru.

2.1.2.4 Úročení

Banky stanovují úrokové sazby z úvěru dvěma způsoby. Jednak se jedná o fixní (pevnou) úrokovou sazbu, kde sazba je stanovena pevně určeným procentem, které se po celou dobu splatnosti úvěru nemění, oproti tomu pohyblivá úroková sazba se mění během splatnosti úvěru. Tento typ sazby se skládá ze dvou sloţek, a to ze základní sazby (vyhlašuje ji centrála dané banky) a odchylky (dohodnuta s klientem při uzavírání smlouvy). Termíny změn sazby nejsou předem dány, mohou být vázány na obvyklé trţní sazby typu LIBOR (London), PIBOR (Paříţ), FIBOR (Frankfurt), PRIBOR (Praha). „Pokud se pohyblivá sazba zvýší, financuje klient dodavatelsko-odběratelskými vztahy. Pro dlouhodobé financování je nejlepší si sazbu zafixovat po celou dobu splatnosti. Klient ví, kolik splatí na jistině a na úrocích.“24 “Pro banku je kontokorentní úvěr výhodný z hlediska vysoké úrokové sazby, nevýhody plynou z možného rizika nevyužití úvěrových zdrojů v případě nečerpání předpokládané výše úvěru.“25

2.1.2.5 Splácení

Tak jako tomu bylo v předešlých kritériích, tak i splácení úvěru je sjednáno v úvěrové smlouvě.

24

Teze autora ve spolupráci s Josefem Prokopcem z KB

25

zdroj: http://dumfinanci.cz/uvery/typy-bankovnich-uveru

34

V případě úvěru splatného naráz v době splatnosti, je pevně sjednán termín splatnosti a celá částka je splacena najednou. Úroky jsou ale splatné na konci sjednaných period (zpravidla 3, 6, 9 či 12 měsíců). Úvěr splatný naráz po uplynutí výpovědní lhůty je poskytnut na předem neurčitou dobu, ale výpovědní lhůta je dohodnuta předem. Úroky jsou splatné obdobně jako v předchozím případě. Úvěr splácený v pravidelných splátkách je splácen v pravidelných splátkách (měsíční, čtvrtletní). Přitom je předem sjednaná pevná částka jako výše ročních splátek. Zároveň se splátkami úvěru jsou splatné i úroky. Úvěr splácený konstantními anuitami – splácení probíhá v pravidelních splátkách (anuitách), které jsou po celou dobu splácení ve stejné výši, mění se pouze jejich struktura z hlediska podílu splátky a úroku. „Doporučuji 1 měsíční periodu splácení, neboť klient na tom z pohledu banky nejméně tratí, naopak u anuitního splácení je tento pohled pro klienta horší.“26 Jednorázová splatnost se pouţívá u krátkodobého financování. V případě nastavení postupného splácení, úrok je vázán na IBOR, vyuţívá se u krátkodobého a střednědobého financování. Naopak fixní sazba při anuitním splácení se vyuţívá u střednědobého a dlouhodobého financování.

2.1.2.6 Zajištění

Zajištění vyuţívá banka (věřitel) jako prostředek k předejití ztrát a k dosaţení rychlého uspokojení pohledávek v případech, kdy dluţník nesplní své smluvní závazky vůči bance. Banky vyuţívají tento nástroj i jako doplnění zajištění, zejména pokud se zhorší kvalita současného zajištění, sníţí se cena zajištění nebo pokud dojde k zániku zajištění. Zajištění úvěrů závisí na poţadované výši a typu úvěru. Formy zajištění se všeobecně rozlišují na osobní27 a věcné zajištění28. 26

Teze vedoucího práce, doc. Ing. Františka Pavelky, CSc.

27

Osobní zajištění – bance ručí třetí osoba (fyzická nebo právnická). U korporátního segmentu ručí nejčastěji mateřská společnost.

35

Mezi zajišťovací instrumenty patří zástavní právo k nemovitostem (k budově, k rozestavěné budově, k pozemku), zástavní právo k věci movité (např. technologie, zásoby), zástavní právo k souboru věcí movitých (např. výrobní linka)29, zástavní právo k pohledávce, blankosměnky, ručení, Letter of Comfort30, bankovní záruky, termínované vklady, zástavní právo k cenným papírům, k obchodnímu podílu, k předmětu průmyslového vlastnictví (např. k ochranné známce), aj. Zástavní právo k nemovitostem vzniká podáním návrhu na vklad a zapsáním vkladu do katastru nemovitostí. Zástavní právo k movitostem vzniká sepsáním notářského zápisu (zapsáním notářem do Rejstříku zástav), odevzdáním movité věci do banky nebo předáním do úschovy nebo ke skladování třetí osobě. V případě zástavního práva k nemovitostem a movitostem (pokud jsou pojistitelné) banky vyţadují pojištění a vinkulaci pojistného plnění v jejich prospěch. Pojištění je sjednáno po celou dobu trvání zástavního práva proti riziku škody. Zástavní právo k pohledávce vzniká vkladem u banky, technicky zajištěným blokací prostředků na účtu s limitem (klient nemůţe disponovat s částkou do limitu), či blokací celé jistiny. Zástavní právo obecně zaniká zánikem zajištěné pohledávky, zánikem zástavy, vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva jednostranným písemným úkonem, uplynutím doby, na níţ bylo zástavní právo zřízeno nebo v případě, sloţí-li zástavní dluţník nebo zástavce zástavnímu věřiteli obvyklou cenu zástavy.

28

Věcné zajištění – dává poskytovateli úvěru právo na určité majetkové hodnoty, vlastněné zpravidla příjemcem úvěru.

29

U zástavního práva k nemovitostem a movitostem je vyţadováno bankou ocenění, ať uţ interní nebo externí za spolupráce externího

odhadce. 30

Letter of Comfort – dokument obsahující informaci, ţe se výstavce seznámil s obsahem úvěrové smlouvy (zajišťované pohledávky),

výší úvěrového rámce a dále o majetkovém podílu vystavující mateřské společnosti ve společnosti klienta s tím, ţe v případě výrazné změny tohoto podílu bude banku v dostatečném předstihu informovat.

36

Tabulka č. 2 - Vztah zajištění a účelu úvěru

ÚČEL ÚVĚRU

provozní potřeby, oběţné prostředky, pohledávky z obchodního styku krytí nesouladu mezi splatnosti závazků a pohledávek/zásob úvěr je jako dodatečná forma financování, nikoliv hlavní v návaznosti na roční trţby klienta Typ úvěru: kontokorent, revolving, úvěr na oběţné prostředky, úvěr na přechodný nedostatek finančních prostředků, úvěr na provozní a investiční potřeby, eskontní úvěry Zajištění: zástavou pohledávek (např. pohledávky z obchodního styku – za zboţí, směnky, atd.) investice do nemovitostí, movitostí, akvizice délka úvěru = max. ţivotnost stroje nemovitost – postupné poskytnutí prostředků,vliv na činnost podnikatele Typ úvěru: úvěr na provozní a investiční potřeby, úvěr na investice Zajištění: zástavní právo k nemovitosti, a další formy zajištění Zdroj: data poskytnuta z prezentace Josefa Prokopce, Komerční banka a.s.

2.1.2.7 Podmínky plnění

Obecně se rozlišují dvě kritéria pro plnění podmínek, jednak se jedná o splnění podmínek pro první čerpání úvěru, taktéţ se nazývají odkládacími podmínkami, druhým kritériem je průběţné plnění podmínek vyplývající ze smluvní úvěrové dokumentace. Mezi odkládací podmínky se mohou řadit např. předloţení výpisu z obchodního rejstříku, předloţení faktur, smlouvy o díle, podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, aj. Při poskytnutí aktivního produktu klientovi je důleţité i následné sledování jeho plnění podmínek, které vyplývají ze smlouvy (podmínky jako je vyhodnocení pari passu, negative pledge,

ownership

clause,

MAC,

finančních

ukazatelů,

podrobněji

vysvětleno

v podkapitole 3.1). Dalším zakotvením ve smlouvě bývají podmínky pro čerpání,

37

poskytnutí produktu - předloţení poţadovaných dokumentů, doplňujících smluv obchodu, předloţení pohledávek, stavu zásob, hospodářského a finančního plánu, aj. Zaplacení veškerých poplatků ze smluvní dokumentace, zpravidla se jedná o poplatky za sjednání úvěru. V případě zástavy nemovitostí a další vyplývající podmínky plnění, zejména při nabytí dalších pozemků, nemovitostí, je i tyto bance nahlásit a v případě poţadavku banky, je zastavit. V obou případech si banky provádějí interní kontroly a vyhotovují o tomto úkonu zápis, který můţe mít formalizovaný postup či pouze doporučení. Nejvíce na tento typ kontroly lpí audit bank.

2.2 Pasivní obchody Jsou takové obchody / produkty, které se odráţejí na straně pasiv banky. Banka zde vystupuje jako dluţník (např. v případě příjmu vkladů od klientů) a tím jí mohou vzniknout různé závazky.

2.2.1 Pasivní produkty Bankovní „pasivní“ produkty znamenají pro klienta depozitní charakter, počínaje vloţením/výběrem finančních prostředků na/z účtu klienta, konče pouţitím některého z nástrojů platebního styku.

38

2.2.1.1 Běţný účet

Běţný účet patří mezi nejčastější a nejţádanější produkty, které banky poskytují svým klientům. Obecně se hovoří o tomto produktu jako o základním kameni bankovních sluţeb. Bezprostředně na něj navazují další sluţby banky, jako je např. platební styk a jeho zúčtování, depozitní produkty, poskytování různých druhů úvěrů, zúčtování obchodů spojených s investičním trhem, apod. V praxi banky velmi rádi uvazují své klienty tímto produktem k vyuţití dalších sluţeb, zejména v oblasti poskytování úvěrů. Znamená to jakýsi budoucí závazek, kdy za účelem poskytnutí jakéhokoliv úvěrového produktu (viz kapitola 2.1), si banka můţe vymanit podmínku ke směrování veškerých plateb z platebního styku právě přes ni. Klient je tak „bezmocný“ a zpravidla otevírá účet v další bance. Banky poskytují tento produkt tuzemským i cizozemským klientům v domácí či cizí měně, za účelem zajištění tuzemského i zahraničního (přeshraničního) platebního styku, zúčtování všech operací z příkazu majitele účtu nebo osoby jím zmocněné. Hlavní výhodou je bezpečnost a okamţitá dostupnost finančních prostředků, pohodlný přístup prostřednictvím internetového či telefonního bankovnictví, variabilita disponování s penězi na účtu a úročení peněţních prostředků úrokovou sazbou vyhlašovanou bankami. Při zaloţení běţného účtu si banky své či potencionální klienty detailně zanalyzují ve svých systémech a to za účelem opatření proti legalizaci z trestné činnosti31. Banky zřizují svým klientům běţné účty na základě smlouvy, která musí mít písemnou formu, je oboustranná (podepisuje jí klient a banka). K tomu, aby mohla být smlouva řádně uzavřena, vyţadují banky po svých klientech doklady, které ověřují jejich právní subjektivitu. Jako právoplatný doklad o právní subjektivitě bývá nejčastěji v podobě ověřených kopií výpis z obchodního rejstříku (zpravidla by neměl být starší 3 měsíců), notářský zápis, zakládací listina, stanovy, apod. Jako další doklad totoţnosti si banky vyţadují od členů statutárních orgánů/představenstva průkaz totoţnosti (občanský průkaz,

31

vymezení právní úpravy na začátku kapitoly 2

39

příp. jiný doklad, který je moţno povaţovat za doklad totoţnosti osoby), resp. jejich kopie s opatřeným souhlasem klienta s pouţitím jejich osobních dat. U právnických osob – cizozemců je potřeba se zamyslet také nad tím, zda takováto právnická osoba má sídlo mimo území České republiky. V tomto případě banky poţadují výpis z obchodního rejstříku nebo podobného registru v zemi sídla firmy opatřeným vyšším ověřením, tzv. superlegalizací či apostilní doloţkou. Tak, jak tomu bylo v případě právnických osob – tuzemců, i tady jsou bankou vyţadovány další doplňující dokumenty, např. zakladatelská listina, společenská smlouva, stanovy, apod. K tomu, aby klient mohl účet uţívat, je ještě nutné nastavit další parametry. Jedná se o nastavení podpisových práv (nastavení podpisových vzorů osob oprávněných disponovat prostředky na účtu), otisk razítka (pokud jej klient uvede, musí k podpisovému vzoru připojit otisk razítka), dispozičních práv (nastavení oprávnění osob disponovat s prostředky na účtu), apod. Z pohledu náleţitostí obsaţených ve smlouvě „Smlouva o zřízení a vedení běţného účtu“ by měly být zejména označení smluvních stran (klient, banka), zmínka/odvolávka na příslušný zákon či předpis, který tento smluvní vztah vzniká, den ke kterému se účet zřizuje a od něhoţ je klient oprávněn disponovat peněţními prostředky na účtu, přesná identifikace majitele účtu, číslo a měna účtu. V praxi banky bývá obvyklé, ţe k výše zmíněné smlouvě banka připojí obchodní podmínky, které jsou samostatnou přílohou ke smlouvě a tvoří její nedílnou součást. Majitel účtu tak potvrzuje při podpisu smlouvy, souhlas s těmito podmínkami. Podmínky zejména upravují způsob disponování s peněţními prostředky na účtu, vymezení platebních prostředků, které je klient oprávněn pouţívat, případy převodů peněţních prostředků z účtu klienta bez jeho příkazu, lhůty pro předkládání platebních příkazů klientem, lhůty zúčtování platebních příkazů bankou, podmínky a způsob úročení peněţních prostředků na účtu, podmínky předávání zpráv o zúčtování, příp. další práva a povinnosti obou smluvních stran, cena sluţby, tj. cena za kterou se účet zřizuje, cena dalších jednotlivých operací na běţném účtu (banky často odvolávají

na

ceník

banky/sazebník),

datum

platnosti

a

účinnosti

smlouvy.

Nepostradatelným úkonem jsou podpisy obou smluvních stran. Při vedení účtu musí banky zohlednit řadu hledisek, které vycházejí z platné právní úpravy - účetní, daňové, identifikace, pojištění vkladů. Z účetního hlediska banka rozlišuje účty 40

rezidenta/nerezidenta, měnu (korunu českou, cizí měnu konvertibilní, cizí měnu nekonvertibilní). Daňové hledisko upravuje zdanění úroku z vkladu na běţném účtu, členění klientů z daňového hlediska (daňový rezident/daňový nerezident). Hledisko identifikace spočívá v důsledném dodrţování zásady identifikace klienta. Hledisko pojištění vkladů neboli pojištění pohledávek z vkladů vychází ze zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, kde je upravena povinnost všech bank účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívat do Fondu pojištění vkladů. Toto hledisko rozlišuje mj. vklady pojištěné a nepojištěné. Běţný účet můţe slouţit i za účelem sloţení vkladu při nově vzniknuvší společnosti. Jak ukládá zákon č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, § 60, při zřizování, např. společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti je nutno ještě před vznikem sloţit u banky vklad, který je součástí základního kapitálu společnosti. Správu nad splacenými vklady nebo jejich částmi zajišťuje před vznikem společnosti zakladatel, který je tímto úkonem pověřen na základě společenské či zakladatelské listiny. Velkou návaznost na běţný účet má elektronické bankovnictví, platební karty a další platební instrumenty, které jsou vymezeny dále v kapitole 2.2.

2.2.1.2 Termínovaný účet / Termínovaný vklad

Tento typ účtu slouţí jednak jako forma zástavy, tak i jako druh depozitního bankovního produktu. Sjednává se na předem vymezenou dobu (několik dní aţ několik let) a na předem daný úrok. Jedná se o velice bezpečný spořící nástroj (zákonem pojištění vkladu), který má ale menší výnosnost neţ jiné, rizikovější produkty.

41

2.2.1.3 Nástroje platebního styku

K provádění platebních operací vyuţívají banky různé nástroje platebního styku. Patří mezi ně např. příkaz k úhradě, příkaz k inkasu, hromadný příkaz k úhradě/inkasu, trvalý příkaz k úhradě/inkasu, platební příkaz pro zahraniční/přeshraniční platební styk, šek či bankovní platební karta.

2.2.1.3.1 Tuzemský bezhotovostní platební styk Tuzemský bezhotovostní platební styk nabízí široké spektrum nástrojů pro provádění korunových plateb při zachování bezpečnosti, jednoduchosti, spolehlivosti a rychlosti. Klient nemusí vůbec vybírat hotovost z účtu, stačí, kdyţ provede příkaz k úhradě, k inkasu, svolení k inkasu SIPO, papírově nebo elektronicky prostřednictvím sluţby přímého bankovnictví. Jedná se o sluţbu, která je určená k bezhotovostním platbám v Kč z korunového účtu ve prospěch korunových účtů klientů stejné banky nebo klientů jiných tuzemských bank. Její výhodou je bezpečný, jednoduchý a spolehlivý převod peněz, který šetří čas i peníze klienta. Převody v tuzemském bezhotovostním platebním styku jsou prováděny s ohledem na datum splatnosti poţadované příkazcem, na zůstatek účtu plátce a na hodině předloţení. Lhůta provedení tuzemského bezhotovostního platebního styku je závislá na bance, kde jsou účty příjemce a plátce vedeny. Dle zákona o platebním styku (právní vymezení na začátku této kapitoly) je banka příjemce povinna připsat peněţní prostředky na účet příjemce v pracovní den, ve kterém je platba připsána na její účet. Sluţbami tuzemského bezhotovostního platebního styku jsou jednorázové příkazy (příkazy k úhradě), příkazy k inkasu/povolení inkasa32, trvalé příkazy33, apod.

32

Příkaz k inkasu – k platbě dochází z podnětu příjemce platby (nikoli plátce). Platba proběhne pouze po povolení inkasa plátcem

v bance. Povolení inkasa – obecné inkaso, platby SIPO

42

2.2.1.3.2 Tuzemský hotovostní platební styk Tuzemský hotovostní platební styk umoţňuje vkládat a vybírat hotovost v českých korunách a vybraných cizích měnách na pobočkách daných bank. Vkládat hotovost lze na pokladních

přepáţkách

nebo

prostřednictvím

nočního

trezoru34

či

uzavřeného

obalu35. Výběry hotovosti se realizují tzv. výběrním lístkem, šekem nebo platební kartou (sluţba Cash advance36) v pobočkách bank poskytujících hotovostní sluţby. Dalšími hotovostními sluţbami banky jsou pak výměna hotovosti a směnárenské operace.

2.2.1.3.3 Zahraniční platební styk Zahraniční platba (úhrada či bankovní převod) je nejrozšířenější a nejjednodušší platební instrument v zahraničním platebním styku. Jedná se o převod finančních prostředků z podnětu klienta z jedné banky ve prospěch klienta jiné banky. Platby probíhají přes vzájemné účty bank (nostro a loro účty) – banky odesílatele, banky příjemce a případně zprostředkujících bank. Efektivnost a rychlost převodových operací je zajištěna systémem SWIFT. Banky v rámci zahraničního platebního styku provádí úhrady ze zahraničí v cizí měně nebo v Kč (došlo transakce), úhrady do zahraničí v cizí měně nebo v Kč (vyšlo transakce) nebo úhrady v tuzemsku v cizí měně (došlo/vyšlo transakce). V rámci členství České republiky v Evropské unii, poskytují banky tzv. přeshraniční platby, které vyhovují standardům dle příslušného nařízení Evropského parlamentu a rady. Tyto přeshraniční platby se označují jako „EuroPlatba“37 a „SEPA EuroPlatba“38. 33

Trvalé příkazy – automatické převody, které vznikají nastavením plátce na účtu vedeného u banky. Typy trvalých příkazů: 1. trvalý

příkaz k úhradě (pouţívá se pro opakující se platby pevně stanovených částek v pevném termínu z určitého účtu plátce na stále stejný účet příjemce), 2. převod nadměrného zůstatku bez pevného termínu (slouţí pro převod části nebo celého kreditního zůstatku na jiný účet), 3. převod pro zajištění minimálního zůstatku na účtu (umoţňuje dotování jednoho účtu převodem prostředků z jiného účtu), 4. převod nadměrného zůstatku s pevným termínem (jedná se o převod části nebo celého kreditního zůstatku účtu na jiný účet v poţadovaném termínu). 34

Noční trezor – úschovný objekt s vhazovacím zařízením, kam mohou klienti vhazovat obaly s hotovostí i mimo pokladní hodiny

pobočky banky. 35

Uzavřený obal – odvod hotovosti v uzavřeném obalu vyuţívají především klienti vkládající velké objemy hotovosti.

36

Cash advance - výplata hotovosti na přepáţce banky nebo ve směnárně proti předloţení karty a průkazu totoţnosti.

37

EuroPlatba – platba v rámci zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, která je poukázána v EUR, limitovaná výší.

43

2.2.1.3.4 Šeky k inkasu

„Existuje několik typů šeků a podle toho se v praxi pouţívají. Přestoţe dnes jde pomalu o archaický platební nástroj, jsou státy, kde je platba šekem běţná jako platba platební kartou u nás. A platba šekem můţe být někdy i jedinou moţností, kdyţ potřebujete zaplatit.“39 Banky zprostředkovávají inkaso šeků splatných v kterékoli tuzemské nebo zahraniční bance, a to jak klientům banky, tak jiným majitelům šeků. Banka přebírá k inkasu šeky, které nemohou být proplaceny okamţitě po předloţení. Šeky k inkasu jsou zejména soukromé (firemní) šeky, bankovní šeky, na kterých nelze ověřit podpis výstavce šeku, případně nesplňují jiné podmínky pro okamţité proplacení, cestovní šeky se závadou nebo předloţené v rámci dědictví, ostatní šeky. Tato sluţba je v korporátním segmentu méně vyuţívaná.

2.2.1.3.5 Cash pooling

Většina korporátních společností disponuje mnohdy aţ desítkami účtů. Na některých účtech můţe mít stabilně záporný zůstatek, úroky z kontokorentního úvěru pak mohou zatěţovat rozpočet společnosti, naopak některé účty mohou vykazovat přebytek. Sluţba Cash pooling umoţňuje krýt deficity přebytky z jednoho účtu na jiném. Jedná se o metodu optimalizace vedení účtů společnosti, kterou dochází na denní bázi ke konsolidaci zůstatků na účtech. V praxi to znamenám ţe všechny zůstatky, ať uţ kladné či záporné, se převádějí na jeden hlavní účet a teprve z něj se kalkulují úroky.

38

SEPA EuroPlatba – bezhotovostní úhrada v měně EUR, jejíţ výše není limitem omezena.

39

Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/platime-sekem-2-druhy-seku/

44

2.2.1.3.6 Přímé bankovnictví

Sluţba umoţňující klientovi zadávat pohodlně a jednoduše příkazy k úhradě, trvalé příkazy a příkazy k inkasu přímo z místa společnosti prostřednictvím internetu. Vyuţitím tohoto nástroje klient šetří nejen čas věnovaný návštěvám pobočky banky, sloţitým vyplňováním formulářů k provedení poţadovaného úkonu, ale také sníţí poplatky za provedené transakce. Papírová forma je vţdy draţším nákladem neţ elektronická, kde není potřeba fyzické součinnosti zaměstnance banky. Přímé bankovnictví dokáţe spolupracovat s účetním systémem klienta při zasílání platebních příkazů a stahování transakční historie. Klient má přehled o pohybech na účtech, coţ je nástrojem k efektivnímu řízení firemního cash flow. Bezpečnostní řešení je navrţeno v souladu se standardy elektronického podpisu. Tak je zaručena špičková úroveň zabezpečení jak při komunikaci mezi bankou a uţivatelem, tak při podepisování příkazů v rámci sluţby.

2.2.1.3.7 MultiCash

MultiCash je mezinárodně akceptovaný multibankovní systém pro elektronické bankovnictví, prostřednictvím kterého klienti nejvyššího segmentu komunikují s několika bankami v jedné nebo více zemích. V rámci tohoto systému má klient k dispozici sluţby Cash management40, vyuţití českého tuzemského platebního styku, českého zahraničního platebního styku, směrování plateb bankám třetích stran.

40

Cash management – vyhodnocení informací staţených z banky (výpisy, zůstatky, obraty) nebo informací odeslaných do banky.

45

2.2.1.3.8 Platební karty

Platební karta umoţňuje svému drţiteli bezhotovostní platby za zboţí a sluţby a výběr hotovosti. Zůstává majetkem vydavatele a drţiteli karty je vydána k pouţívání. Jedná se o nepřenosný instrument. Platební kartu, která je vydaná k účtu společnosti, vyuţívá ponejvíce nejvyšší management společnosti ke krytí úhrad sluţebních výdajů na cestách. Společnost můţe vyuţít doplňkovou sluţbu, kterou je tzv. virtuální karta - platební karta existující pouze ve formě čísla, určená pro pouţití v elektronickém prostředí (např. k placení na internetu). Nemá fyzickou (plastovou) reprezentaci, nemůţe tedy být pouţita ve fyzickém obchodě nebo bankomatu. Cash advance je sluţba výplaty hotovosti na přepáţce banky nebo ve směnárně proti předloţení platební karty a průkazu totoţnosti. Cash back je jinými slovy výplata hotovosti spojená s platbou za zboţí nebo sluţby. Princip spočívá v tom, ţe při platbě kartou obchodník záměrně vystaví prodejní doklad na vyšší částku, neţ je cena zakoupeného zboţí (sluţeb) a rozdíl zákazníkovi vrátí v hotovosti. U korporátních společností se tato sluţba z uţivatelského pohledu nevyuţívá, naopak ji umoţňují svým zákazníkům na pokladnách, např. hypermarketových řetězců. Akceptace platebních karet

umoţňuje

drţitelům platebních

karet

uskutečňovat

v obchodních místech bezhotovostní platby za zboţí a sluţby. Platit lze všemi nejvíce vyuţívanými platebními kartami – MasterCard, MasterCard Electronic, Maestro, VISA, VISA Electron, JCB, American Express a Diners Club, které jsou vydány jak v tuzemsku tak i v zahraničí. Akceptace platebních karet prostřednictvím platebního terminálu umoţňuje přijímání všech platebních karet mezinárodních karetních asociací. Tato sluţba vyuţaduje pevné telefonní (v kamenných obchodech) nebo GSM připojení (mobilní provozovny), na který je napojen platební terminál a je tak schopen komunikovat on-line s autorizačním centrem dané banky.

46

Téměř zastaralá je sluţba akceptace platebních karet prostřednictvím mechanického imprinteru / snímače, který nevyţaduje ţádné technické připojení. Ověření disponibility transakce a limitu je tak závislé na hlasovém ověření obsluhy v obchodním místě s autorizačním centrem dané banky. Zařízení je schopné přijímat pouze „embosované“ karty – reliéfní karty, kterými označujeme platební karty MasterCard, VISA, American Express, JCB nebo Diners Club. Obrázek č. 8 - Porovnání mechanického imprinteru (vlevo) a platebního terminálu (vpravo)

zdroj: JUŘÍK Pavel, Velká encyklopedie platebních karet, str. 79

„Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jako platící platební kartou utratím více, než pokud bych „držela“ v ruce jen hotovost. Držitele platebních karet při nákupech silně ovlivňuje psychologický aspekt „plastikových“ peněž, a proto utratí více, než by utratili v hotovosti. Na druhou stranu nerada nosím u sebe větší obnos a tak jedině vítám možnost, pokud obchodník zvyšuje prestiž obchodního místa tím, že nabídne maximální komfort svým zákazníkům. Obchodník si tak sníží náklady a čas související se spravováním a vkládáním hotovosti na běžný účet, sníží objem hotovosti v provozovně nebo při jejím odevzdávání do banky a tím se tak vyhýbá případným trestným činům loupežného přepadení páchaném v jeho provozovně.“41

2.3 Neutrální obchody Neutrálními obchody si můţeme představit takové obchody, kde banka nevystupuje ani jako věřitel ani jako dluţník, tudíţ nejsou ani v bilanci banky, hovoříme o nich téţ jako o 41


47

mimobalančních

obchodech.

Některé

z těchto

obchodů

představují

pro

banku

potencionální budoucí závazek nebo pohledávku (např. z příslibů úvěrů a půjček, ze záruk a směnek, z akreditivů, ze spotových operací, z pevných termínovaných operací, z opčních operací, ze zástav, aj.). Mohou mít charakter pokladní, platební, zúčtovací, směnárenský, depotní, poradenský či kontrolní.

2.4 Obchody investičního bankovnictví Bankovní ústavy nabízí klientům nejen zprostředkování přístupu na finanční a kapitálový trh za podmínek srovnatelných s běţným mezibankovním obchodováním, ale poskytují jim profesionální individuální konzultace v oblasti zajištění rizik, investování na finančním nebo kapitálovém trhu či vhodné formy financování společnosti. Na základě poţadavků klienta a v závislosti na jeho preferencích vytvoří obchodníci banky (dealeři) v daných podmínkách optimální strategii a při její realizaci pruţně reagují na změny situace na finančním trhu. Klasifikace finančních trhů se řadí podle peněţního trhu (dluhové instrumenty se splatností do 1 roku), kapitálového trhu (instrumenty se splatností nad 1 rok – dluhopisy, akcie), derivátového trhu (instrumenty odvozené od produktů peněţního a kapitálového trhu) a devizového trhu (obchodování s bezhotovostní formou zahraničních měn – střet devizové poptávky s devizovou nabídkou, kterou určují měnový/devizový kurz, téţ se pouţívá výraz „FX trh“). Tato podkapitola se zabývá nejpouţívanějšími instrumenty ze strany klienta.

2.4.1 Termínovaný vklad s individuální úrokovou sazbou Termínovaný vklad s individuální úrokovou sazbou představuje moţnost, jak uloţit volné finanční prostředky za velmi příznivých úrokových podmínek, odvozených přímo z aktuálních cen na mezibankovním trhu. Tento typ obchodu je instrumentem devizového trhu.

48

Obchod můţe klient sjednat buď telefonicky nebo prostřednictvím elektronické sluţby. Úrokovou sazbu stanovují banky na základě cen na mezibankovním trhu. Na tento typ produktu se vztahuje zákonné pojištění vkladu podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění.

2.4.2 Depozitní směnka Depozitní směnka je nepřevoditelná směnka se splatností 1 den aţ 12 měsíců, která se emituje v českých korunách a v některých cizích měnách (EUR, USD, GBP a PLN). Vystavitelem je banka, u níţ také směnka zůstává v úschově, coţ bance dovoluje provést automatickou prezentaci a následné vypořádání směnky v den splatnosti. Tento typ sjednaného obchodu přináší klientovi výhodnější úrokovou sazbu, odvozenou přímo od aktuálních cen na mezibankovním trhu. Sjednání probíhá telefonicky přímo s dealerem banky nebo některé banky umoţňují zřízení této sluţby prostřednictvím internetového bankovnictví.

2.4.3 Měnové opce Měnová opce evropského typu představuje právo (opci42) nákupu nebo prodeje určitého mnoţství jedné měny za jinou měnu, za zúčastněnými stranami předem dohodnutý měnový kurz, k dohodnutému datu. Měnovou opci lze sjednat ve všech měnách, které jsou odvislé od kurzovního lístku dané banky.

42

Opce - právo koupit nebo prodat za určitý čas určité aktivum za určitou cenu

49

Opce na nákup definovaného instrumentu se označuje jako „call option“43, opce na prodej se označuje jako „put option“44. Produkt je vhodné vyuţít při potřebě zajistit měnové riziko, spekulaci na vývoj daného měnového kurzu nebo při opčních strategiích, přizpůsobených konkrétní situaci klienta.

2.4.4 Měnový forward Měnový forward45 je nákupem nebo prodejem jedné měny za jinou měnu za kurz předem dohodnutý zúčastněnými stranami. Lze jej téţ sjednat v kombinaci s hladkou platbou vyšlo, dokumentárním inkasem či dokumentárním akreditivem.

2.4.5 Měnový spot Jedná se o směnné kurzy na nákup jedné měny za protihodnotu ve druhé měně. Sjednání probíhá telefonicky přímo s dealerem banky nebo některé banky umoţňují uskutečnit tento obchod prostřednictvím internetového bankovnictví.

2.4.6 Měnový swap Měnový swap46 (nebo také Devizový swap) je kombinace dvou transakcí, spotové a forwardové. Tento produkt spočívá v prodeji jedné měny za druhou měnu s vypořádáním nejpozději ve 43

Call option – kupující má právo, nikoliv povinnost, se v den expirace opce rozhodnout, zda chce nakoupit instrument a prodávající má

poté povinnost tento instrument prodat. 44

Put option – kupující má právo, nikoliv povinnost, se v den expirace opce rozhodnout, zda chce daný instrument prodat a prodávající

této opce má poté povinnost tento instrument koupit. 45

Forward - patří mezi termínované obchody, které jsou charakteristické delší prodlevou mezi okamţikem jejich sjednání a okamţikem

jejich vypořádání. 46

Swap - derivát, který spočívá ve výměně peněţních toků v podobě úrokových plateb.

50

spotové valutě a zpětném nákupu/prodeji s vypořádáním ve forwardové valutě. Obě transakce se uzavírají ve stejném okamţiku.

2.4.7 Úrokové opce Jedná se o jednostranný obchod, platby ze strany kupujícího jsou omezeny na platbu prémie (prodávající nemá spojeno s kupujícím ţádné úvěrové riziko - po inkasu prémie, kupujícím můţe být i méně bonitní subjekt).

2.4.8 Úrokový swap Jedná se o derivátový kontrakt, kde si jednotlivé protistrany vymění své fixní a proměnlivé úrokové platby vycházející ze stejné nominální hodnoty.

51

3 ANALÝZA

KVALITY

POSKYTOVÁNÍ

A

ÚSPĚŠNOSTI

BANKOVNÍCH

VRCHOLOVÉHO

SLUŢEB

SEGMENTU

V KOMERČNÍCH BANKÁCH

„Převládání a uspokojování potřeb zákazníků je hlavní zásadou, kterou se má řídit bankovní činnost. Zákazník je tou nejdůležitější osobou, neboť je osobou, která bance předkládá přání. Banka musí tato přání vyřizovat ve svůj i její prospěch. Cílem není jen uzavřít obchod, ale navázat dlouhodobý kontakt.“47 Tato kapitola se zaměřuje zejména na implementaci poskytnutí sluţeb v procesu aktivním (úvěrový proces), pasivním (depozitní proces) a obchodování na finančním trhu. Kaţdý z těchto procesů s sebou nese určité spojitosti v podobě nabídky, cenové politiky, smluvní dokumentace a v poslední fázi poskytnutí produktu klientovi. Všechny banky se snaţí nabídnout, ať uţ svým či potencionálním klientům širokou škálu produktů a sluţeb ke své i jejich spokojenosti. „Z praxe mohu potvrdit, že každá banka se snaží získat klienta na veškeré své produkty a služby, počínaje platebním stykem, konče využitím aktivního financování.“48 Obrázek č. 9 – Podpis dokumentace

Zdroj: http://dumfinanci.cz/uvery/jak-ziskat-uver 47

SEKERKA, Bohuslav, Banky a bankovní produkty, Praha, Profess Consulting, s.r.o., 1997. Vybrané problémy marketingu banky, s.

323, ISBN 80-85235-51-X. 48


52

Jednotlivými fázemi procesů se zabývají podkapitoly 3.1, 3.2 a 3.3.

3.1 Implementace aktivního procesu V aktivním procesu vstupuje do hry několik klíčových aspektů. Jedná se především o akvizici klienta, vyhotovení nabídky, cenovou politiku banky, schválení kreditního rizika, vyhotovení smluvní úvěrové dokumentace dle parametrů nabídky, poskytnutí produktu a jeho čerpání, aj. Úvěrový proces začíná návštěvou u klienta, jak je uvedeno na začátku této kapitoly, můţe se jednat o stávajícího klienta banky, či potencionálního klienta. Kontakty mohou vznikat různými způsoby. Mateřská společnost se obrátí na svojí financující banku s potřebou financování své dceřiné společnosti, či dceřiné společnosti a její sesterské společnosti. Návštěva u klienta můţe být realizována i na základě „náhodných setkání“ vánočních večírků, apod. Obchodník banky zjišťuje klientovu potřebu financování. Sbírá důleţité detailní informace, jednak pro lepší poznání klienta (klientův úmysl vyuţití financování, zahraniční obchod, rozkrytí vlastnické struktury - mateřské/dceřiné/sesterské, sbírá finanční výkazy, rozbory dodavatelsko-odběratelských vztahů, rozhodovací pravomoci, systém řízení aj.), tak za účelem vytvoření odpovídající nabídky. „Jak moc klient odhalí své karty, takové financování mu banka poskytne“.49 Jakmile má obchodník banky odpovídající informace, vytváří nabídku a s ní i cenovou politiku. Nabídka by měla být jasná, věcná, stručná a měla by obsahovat podmínky financování. Co se týče cenové politiky, kaţdá z bank má svojí oficiální cenovou politiku ošetřenou v sazebnících banky. Detailní analýza je zapracována v kapitole 5. „Z praxe však mohu říci, že se jedná, u segmentu nejvyšší klientely, o sazebník doporučených cen, popř. cen na souvisejícím interním schválení.“50

49


50


53

Téměř ve všech případech banka schvaluje výhodnější ceny oproti uvedené ceně v sazebníku. Důvodem je i konkurence, kdy si klient můţe dovolit oslovit s poţadavkem financování více bank - ta, která poskytne financování za nejniţší cenu, vyhrává. Pokud si klient vybere danou banku, obchodník ihned podnikne kroky nutné k zahájení schvalování úvěru. Délka schvalovacího procesu odpovídá sloţitosti financování. Ke kvalitní analýze budoucího financování je ve všech případech potřebné předloţení klientem „průhledné“ vlastnické struktury, struktury jeho majetku, finančních toků, podnikatelského záměru, rozvahy, výkazu zisků a ztrát, dodatečných informací či doloţení dalších dokladů. „Finančně majetková rovnováha podniku jako zdravý, rovnovážný vztah mezi majetkem podniku a používaným kapitálem je jednou z hlavních finančních charakteristik podniku.“51 Banka dále porovnává hlediska pro poskytnutí úvěru v podobě objektu/účelu, zajištění, čerpání, doby splatnosti, v jaké měně má být úvěr poskytnut, důvěryhodnosti, bonity klienta, konkurenci, stav odvětví, dodavatelsko-odběratelské vztahy. Co se týče komunikace obchodníka banky s útvarem pro kreditní schvalování (pouţívá se téţ vymezení „úsek řízení úvěrových rizik“), je kolikrát potřeba hodně silných argumentů k průchodnosti finálního schválení, proto by měl být obchodník (bankovní poradce / firemní bankéř) banky srdcem „z oceli“. V komerčních bankách, kde je vlastníkem zahraniční banka, se schválení úvěrového rizika posouvá často i mimo Českou republiku. V případě sloţitosti financování či synergie společnosti, můţe proces trvat několik dní mnohdy i měsíce. Implementace parametrů a schválení do smluvní úvěrové dokumentace znamená v další fázi úvěrového procesu, aplikaci všech parametrů, cen, podmínek, zajištění, finančních

51

PAVELKA, František, BARDOVÁ, Dagmar, OPLTOVÁ, Radka, Úvěrové obchody, Praha, Bankovní institut vysoká škola a.s., První

vydání únor 2001, Dotisk listopad 2002, s. 117, ISBN 80-7265-037-8.

54

ukazatelů do smluvní úvěrové dokumentace.52 Banky svým klientům nabízí moţnost rámcového financování53 či financování produktu „šitým“ na míru, jinými slovy smlouvu postavenou specielně na daný produkt. Smluvní úvěrovou dokumentaci spojují určité zajišťující instrumenty. Jiţ v málo případech se v dnešní době setkáváme s financováním bez zajištění. Banky jsou prozíravější a opatrnější. Jak bylo popsáno v předchozí kapitole 2, zajištění můţe mít formu zástavy nemovitostí, movitostí (v obou případech je vyţadována bankou ocenění, ať uţ interní nebo externí za spolupráce externího odhadce), pohledávek, blankosměnky, ručitelské prohlášení, bankovní záruky, termínovaným vkladem, obchodním podílem, ochrannou známkou, aj. Tato diplomová práce vymezuje klienty vrcholového segmentu, tzn. nejedná se kolikrát o jednoduché smluvní dokumenty, ale o několika desítek stránkové kontrakty. Banky v těchto případech zapojují své podpůrné útvary, které napomáhají v různých fázích připomínkování dokumentace klientem. Mnohdy není takovýto klient s navrţeným zněním spokojen, jedná se prakticky o „slovíčkaření“ a úpravu na „lehčí“ formu podmínek. To s sebou provází i další fáze, opětovné vstoupení do schvalovacího procesu, kde tuto formu podmínek musí útvar kreditního schvalování odsouhlasit a následně obchodní útvar zakomponuje poţadavky do smluvní dokumentace. Dopad připomínkování můţe mít i z metodického pohledu, zásah vyţaduje schválení metodika daného produktu. Jakmile dochází na straně klienta a banky k vzájemnému odsouhlasení textu smluvní dokumentace, nastává fáze podepsání úvěrové, příp. i zajišťující dokumentace oběma stranami. Po dosaţení splnění veškerých podmínek pro čerpání produktu, zpravidla se jedná o předání bance blankosměnky, ručení, návrhu na vklad do katastru nemovitostí, zavkladování zástavy nemovitostí/movitostí, či předloţení dalších důleţitých podkladů ve formě faktur, kontraktu s dodavatelem, výpisu z obchodního rejstříku a dalších listin, dochází k samotnému čerpání produktu. V uţším slova smyslu to znamená připsání

52

Úvěrová dokumentace – jedná se o písemnost, kterou se banka zavazuje, ţe na její poţádání a v její prospěch poskytne peněţní

prostředky do určité částky, a naopak klient se zavazuje poskytnuté peněţní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Obsah úvěrové smlouvy by měl zahrnovat přesné a nezaměnitelné údaje o jednotlivých osobách sjednávajících úvěr i o charakteru neboli typu úvěru. Náleţitostmi úvěrové smlouvy jsou: název a sídlo právnické osoby, název banky, účel úvěru, výše úvěru, výše úrokové sazby, způsob čerpání úvěru, termíny a částky splátek úvěru a úroků, splatnost úvěru, způsob zajištění, práva a povinnosti klienta i banky, datum uzavření smlouvy, podpisy zástupců banky a klienta. 53

Úvěrový rámec viz podkapitola 2.1.1.

55

finančních prostředků na účet klienta, vystavení záručních listin, otevření akreditivů a další. V ţivotnosti produktu je třeba provádět monitoring klienta a to zejména, zda plní podmínky, jak ho zavazuje smluvní úvěrová dokumentace. Podmínkami jsou např. předkládání výkazu zisků a ztrát (předkládání do bankou vymezeného intervalu), zprávy od auditora, daňového přiznání, posouzení např. pari passu54, negative pledge55, ownership clause56, domicilace plateb57, cross default58, finančních ukazatelů59 a další informování banky, jakmile nastane jakákoliv zásadní událost. Další monitoring provází i kontrola zajišťujících prostředků, zejména zástavy movitostí, tedy, pokud se jedná o stroje/technologie a zásob. Mnohdy právě tyto zajišťující prostředky jsou předmětem financování. Poslední fáze procesu poskytnutí produktu a jeho ţivotnosti je i s ním spojené splacení smlouvy či znovuobnovení úvěrového rámce. V případě, kdy se jedná o splacení obchodu, banka se v tomto momentu zavazuje o vyvázání zástavního práva vůči klientovi. V případě znovuobnovení úvěrového rámce, banka aplikuje celý proces na bázi roční nebo v ojedinělých případech víceleté obnovy. V opačném případě, kdy klient není schopen splácet úvěr, či zásadně neplní podmínky, určené úvěrovou smlouvou, předává obchodní úsek klienta na útvar pro vymáhání pohledávek. Existují případy, kdy klient zůstává obsluhován obchodním úsekem, ale sledování plnění provádí útvar pro vymáhání pohledávek, který v příslušných případech vyvodí opatření. U korporátních klientů nastává tato situace zřídkakdy, většinou se snaţí vyuţít finančních zdrojů mateřských, sesterských nebo dceřiných společností. Několik málo případů bylo moţné zaznamenat na počátku finanční krize.

54

Pari passu – rovnocenné postavení s ostatními věřiteli.

55

Negative pledge - dluţník nesmí zastavit nic bez souhlasu věřitele.

56

Ownership clause - změna vlastnické struktury dluţníka bez předchozího písemného souhlasu věřitele.

57

Domicilace plateb – směrování pohledávky z obchodního styku v poměru úvěrové angaţovanost dané banky.

58

Cross default - kříţové porušení závazků vůči ostatním věřitelům.

59

Finanční ukazatelé – např. poměr bankovních úvěrů ke kapitálu, celková zadluţenost klienta, apod.

56

Obrázek č. 10 - Proces úvěrových produktů a produktů Trade finance (výjma dokumentárního inkasa)

 Cenový propočet  Nezávazná nabídka

 Příprava kreditního návrhu klienta

 Příprava dokumentace dle kreditního schválení

 Komunikace obchodního místa a útvaru kreditního schválení

 Potvrzení závazné nabídky

 Kontrola dokumentů, faktur, smluv pro čerpání

Studie kreditního návrhu útvarem kreditního schválení

 Zadání produktu a parametrů dle dokumentace do systému  Čerpání úvěru

 Komunikace s příslušnými útvary (metodika, právní)

 Závěrečná kontrola obchodním místem

 Akvizice

 Sběr dat klienta

 Předložení dokumentace klientovi

 Kreditní schválení / stanovisko

 Monitoring

 Komunikace s příslušnými útvary (metodika, právní)

Podpis dokumentace klientem a obchodním místem

 Výmaz zástavního práva

 Dílčí čerpání úvěru

Správa úvěru

Ukončení úvěru / obnova úvěru

Zdroj: vlastní práce autora

3.2 Implementace pasivního procesu Pasivní proces je obdobný aktivnímu, jen se změnou, banka u tohoto typu produktů nepodstupuje ţádné kreditní riziko, tzn. nevstupuje do schvalovacího kreditního řízení a tím je proces o dost jednodušší. Nastupují zde fáze v podobě akvizice klienta, vyhotovení nabídky, cenové politiky banky, vyhotovení smluvní depozitní dokumentace dle parametrů nabídky a následné poskytnutí produktu klientovi. Samotná akvizice začíná kontaktem klienta ať uţ stávajícího s doplněním depozitních produktů, tak i zcela pro banku nového klienta. Důleţité je zjistit klientovi potřeby, sesbírat důleţité informace, jako tomu bylo u aktivního procesu, jedná se o odhalení vlastnické

57

struktury, styk s dalšími zeměmi, předloţení výkazu zisků a ztrát, případně sdělit konkurenční cenovou nabídku současné banky. Obchodník banky provádí studii poplatků a snaţí se klienta „nalákat“ s celým platebním stykem do své banky. Kaţdá banka vychází ze svého sazebníku, ale zpravidla z důvodu konkurenceschopnosti klientovi aplikují vnitřní cenovou politiku, která závisí na interním schválení. Jedná se o podstatě niţší ceny oproti cenám uvedeným v sazebníku. Pokud se klient rozhodne o vyuţití cen akvizující banky, obchodník v tento moment připraví smluvní dokumenty na poţadované depozitní produkty, počínaje běţným účtem, platební kartou, elektronickým bankovnictvím, aj. Po podpisu klienta a banky můţe klient daný produkt vyuţívat. Stejným způsobem probíhá proces u stávajícího klienta, který se rozhodne vyuţívat buď větší počet daného produktu (další běţné účty, platební karty) či rozšíření o další depozitní produkt.

Obrázek č. 11 - Proces platebních karet, běţných účtů, dokumentárních inkas, inkas směnek, podpisových vzorů, apod.  Příprava dokumentace  Akvizice

 Nezávazná nabídka


 Zadání produktu a parametrů dle dokumentace do systému


 Poskytnutí produktu klientovi


58

Využití produktu

3.3 Implementace procesu obchodování na finančním trhu

Tento typ obchodování je rozdělen do dvou procesů. První, kde banka nepodstupuje riziko – proces nepodléhající kreditnímu schválení, druhý, kde banka podstupuje riziko a tudíţ vyţaduje kreditní schválení banky. Samotný počátek začíná však na obchodním místě, u bankovního poradce / firemního bankéře klienta, který, jako tomu bylo u aktivního a pasivního procesu, osloví klienta s nabídkou spolupráce obchodování na finančním trhu. V tomto momentu se proces rozděluje. Klient má zájem provádět směnu měny, tzv. spotovou transakci. Obchodní místo vyhotoví příslušnou smluvní dokumentaci, kterou klient a obchodní místo následně podepíše. Pro vyuţití daného obchodu je nutné, aby byli parametry ze smluvní dokumentace zadány do systémů banky. V poslední fázi tohoto procesu klient vyuţívá produkt / obchod a oslovuje dealera banky, který s klientem provede prostřednictvím telefonu nebo přes internetové bankovnictví transakci. Obrázek č. 12 - Proces na finančním trhu nepodléhající schválení Risku (např. SPOT transakce)

 Příprava dokumentace  Akvizice

 Nezávazná nabídka




 Poskytnutí produktu klientovi


59

Využití produktu

V druhém případě, kdy klient má zájem o typ obchodu, který podléhá schválení kreditního rizika, je proces podstatně náročnější, obdobný aktivnímu (podkapitola 3.1), kde bankovní poradce / firemní bankéř klienta sbírá data pro přípravu kreditního návrhu, strukturovaný dle poţadavku klienta. Útvar pro kreditní schválení provede podrobnou studii tohoto návrhu a v případě kladného vyhodnocení, návrh odsouhlasí a předá zpět obchodnímu místu k vypracování příslušné smluvní dokumentace. Smlouvy bývají jiţ komplexní a proto jakýkoliv zásah v podobě příslušných poţadavků a podmínek útvaru pro kreditní schválení, je nutné taktéţ konzultovat s právním nebo metodickým útvarem. Takto navrţená smlouva se předkládá klientovi k připomínkám. Pokud ji nerozporuje, dochází k oboustrannému podpisu dokumentace. K tomu, aby dealer při sjednání obchodu nepřekročil limit schváleného obchodu a tak i angaţovanost banky, je nutné ihned po podpisu smluvní dokumentace zadat parametry a limity do systému banky. Klient můţe sjednat obchod prostřednictvím telefonu s dealerem nebo prostřednictvím přímého bankovnictví, pokud tuto sluţbu banka nabízí. Po sjednání obchodu prostřednictvím telefonu se oboustranně podepisuje potvrzení / konfirmace o sjednání obchodu, aby nedošlo později k případnému nedorozumění a problémům. U nejvyššího segmentu klientů se totiţ jedná o sjednání v nemalých částkách.

60

Obrázek č. 13 - Proces na finančním trhu podléhající schválení Risku (např. SWAP, Forward, Opce)

 Nezávazná nabídka  Příprava kreditního návrhu klienta  Akvizice



 Komunikace obchodního místa a útvaru kreditního schválení

Studie kreditního návrhu útvarem kreditního schválení

 Kontaktování dealera klientem

 Příprava dokumentace dle kreditního schválení

 Komunikace s příslušnými útvary (metodik, právní)

 Kreditní schválení / stanovisko

Využití produktů


61

 Komunikace s příslušnými útvary (metodik, právní)

 Předložení dokumentace klientovi


4 BANKOVNÍ

SLUŢBY

VRCHOLOVÉHO

SEGMENTU Z POHLEDU KLIENTA

Tato kapitola vymezuje vyuţití produktů a sluţeb jednoho z nejvýznamnějších klientů korporátního segmentu, který je povaţován bankami úctyhodným, seriózním a dlouholetým partnerem. Oslovený korporátní klient vystupuje na českém trhu pod právní formou akciové společnosti, s velikostí firmy do 500 zaměstnanců. Předmět činnosti je zaměřen na oblast obchodu a sluţeb. S ohledem na participaci vyuţitých sluţeb a rozmach společnosti si klient přál, aby název společnosti byl zachován v anonymitě.

4.1 Spolupráce s komerčními bankami Oslovený klient vyuţívá k provozu mnoho českých a zahraničních bank. Selekce je zaměřena zejména na 4 největší banky v oblasti korporátního bankovnictví, které byly vymezeny v kapitole 1. Hlavním kritériem výběru spolupráce je stabilita a dlouhodobá prosperita, spolehlivost, šíře nabídky a rychlost - produkty a sluţby „šitý klientovi na míru“ (přístup a operativnost sluţeb), úvěrová politika, dobré zkušenosti, dostupnost a lidský faktor. Tyto kritéria jiţ dlouholetě splňuje Česká spořitelna, Komerční banka a UniCredit Bank. Československá obchodní banka není klientem vyuţívána z historických nesvárů (neznamená to ale, ţe by jiní klienti s touto bankou nebyli spokojeni).

62

Velkou roli hraje správný výběr bankovního poradce / firemního bankéře, který je styčným bodem banky. Pro klienta tento výběr znamená mnoho. Jeho bankovní poradce by měl být odborný, zdvořilý, ochotný, s aktivním přístupem, dostupný na telefonu, kdykoli jej klient potřebuje a s dostatkem pravomocí. Všechny tyto kritéria bankovních poradců ČS, KB a UCB splňují, klient je s nimi zcela spokojen. V následujícím grafu č.1 je znázorněna analýza preferencí, kde klient klade důraz na většinu kritérií. Vyzdvihuje zejména přesnost a spolehlivost při provádění bankovních operací, důvěryhodnost a jistotu uloţení peněz, rychlost provedení sluţeb a operací, přizpůsobení nabídky individuálním potřebám, výši úroků u úvěrů, šíře nabídky, komplexnost sluţeb, výše poskytovaných úroků u vkladů.

63

Graf č. 1 - Preference

Důvěryhodnost, jistota uložení peněz

Přesnost a spolehlivost při provádění bankovních operací

Rychlost provedení služeb a operací

Alternativní možnosti operací (telefon, PC, internetové bankovnictví)

Důvěra ve vedení banky

Vybraná kriteria preference

Přizpůsobení nabídky individuálním potřebám (produkt na míru) Neměnnost sazeb a smluvních podmínek

Výše úroků a úvěrů

Administrativní náročnost využití služeb

Poradenství

Šíře nabídky, komplexnost služeb

Individuální obsluha (firemní bankéř, poradce)

Výše poplatků za ostatní služby

Výše poplatků za vedení běžného účtu

Inovativnost banky

Hustota pobočkové sítě

Vzdálenost od nejbližší pobočky

Česká spořitelna Komerční banka UniCredit Bank

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

5

Preference vůči bankám (5 - vysoká preference, 1 - nízká preference)

zdroj: vlastní práce autora, data pouţita z osobního jednání s klientem

„Společnost MasterCard provedla v rámci projektu MasterCard Firemní banka roku průzkum aktuálního vnímání korporátního bankovnictví a korporátních platebních karet 64

mezi nejvýznamnějšími českými společnostmi. Hlavními cíly ankety bylo zjistit názor firem a spokojenost s úrovní nabídky produktů a služeb pro korporátní bankovní klientelu. Průzkum byl uskutečněn v období od 9. 3. do 17. 3. 2006, kdy byli osloveni vrcholní představitelé předních českých firem na základě kontaktních údajů poskytnutých sdružením CZECH TOP 100. Průzkumu se zůčastnilo 111 společností, mezi něž patří např. ČEZ, Zentiva, PPF, Skanska CZ a další. Téměř všichni dotazovaní respondenti (93 %) uvedli, že si jejich společnosti vybírají služby a produkty více bankovních institucí. Všechny společnosti uvedly, že používají běžný účet. Rovněž mezinárodní platební styk používají prakticky všechny společnosti (90 %). Kontokorentní úvěr je používaný zhruba mezi 70 % společností. Korporátní platební karty používá v České republice 68 % společností. „Prakticky všechny společnosti (92 %) se shodly na tom, že kvalita služeb korporátního bankovnictví se výrazně zvýšila v porovnání s obdobím před pěti lety,“ komentuje výsledky výzkumu Ján Čarný, generální ředitel MasterCard v České republice, Polsku a Slovensku. Respondenti nejčastěji uváděli jako kvalitní produkty úvěry, mezinárodní platební styk, elektronické bankovnictví a korporátní platební karty. „Více než dvě třetiny společností uvedly, že používají korporátní platební karty. Průměrná doba používání karet je 7,5 roku. Flexibilita používání korporátních platebních karet při služebních cestách je nejdůležitějším stimulem pro jejich používání,“ dodává Ján Čarný. Dalším zmiňovaným motivem pro používání karet je omezení manipulace s hotovostí, což může souviset se služebními cestami. Na druhou stranu do této kategorie spadají i vnitropodnikové finanční procesy, od plateb za faktury až po omezení otevíracích hodin firemní pokladny. Mezi další zmiňované faktory se řadí pohodlnost, bezpečnost, operativnost a možnost využití doplňkových služeb typu cestovního pojištění či asistenčních služeb. Administrativní jednoduchost je rovněž oceňována. „Počet společností využívajících korporátní platební karty se nadále rozrůstá. Přibližně pětina společností, které korporátní platební karty v současnosti nepoužívají, uvedla, že uvažují o využívání těchto produktů. Nejčastěji zmiňovaný časový horizont přistoupení k užívání korporátních platebních karet je jeden až dva roky,“ dodává Ján Čarný.

65

Téměř dvě třetiny respondentů se vyjádřili kladně k nabídce korporátních platebních karet. Zároveň na tuto otázku nereagovala žádná společnost negativně.“60

4.2 Analýza vyuţití produktů a sluţeb Oslovený klient ke své činnosti nevyuţívá komplexně nabídku produktů a sluţeb hlavních bank. Ze selekce v následujícím grafu č. 2 je patrné, ţe klient vyuţívá pouze polovinu nabízených produktů a sluţeb, a to v depozitech běţné účty v Kč a cizí měně, termínované vklady v cizí měně, tuzemský a zahraniční platební styk, hotovostní operace, platební karty a platební terminály. V oblasti poskytnutí úvěrů vyuţívá klient pouze eskont směnek, kontokorentní úvěr a revolvingový úvěr (pozn. bankovní záruky si nechává klient poskytovat přes jiný bankovní ústav – taktéţ hlavní banku, nikoli z výběru 4 top bank v České republice). V dealingu vyuţívá sluţeb zajišťovacích obchodů na finančním trhu (forward, opce, swap), směnárenský operací (FX spot), depozitních směnek a termínovaných depozit. S vyuţívanými sluţbami je klient všeobecně velmi spokojen. Klient naopak vůbec nevyuţívá investiční úvěry, dokumentární akreditivy, dokumentární inkasa, odkup pohledávek a šeky, které ke své činnosti nepotřebuje.

60

Citace pouţita z web stránek: http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/korporatni-bankovnictvi-v-ceske-republice-ocima-ceskych-firem/

66

Graf č. 2 – Vyuţití a spokojenost produktů a sluţeb

Běžné účty v Kč

Depozitní směnky

Termínované vklady v CM

Termínovaná depozita přes dealing

Cash pooling tuzemský

Tuzemský platební styk (hladké platby)

Vybrané produkty

Hotovostní operace (vklady, výběry)

Česká spořitelna Komerční banka UniCredit Bank

Proplácení šeků

Dokumentární akreditivy

Odkup pohledávek

Kontokorentní úvěr

Investiční úvěr

Leasing aut

(stroje, strojní zařízení,…) Směnárenské operace přes dealing (FX spot,…) Cash back

0

1

2

3

4

5

Využití a spokojenost produktu (5 - vysoká spokojenost, 1 - nízká spokojenost)


Z kanálů přímého bankovnictví si klient vybral pouze Internetové bankovnictví, které vyuţívá na denní bázi u všech tří hlavních bank.

67

V následujícím grafu č. 3 je klient nejvíce spokojen se sluţbami UniCredit Bank. U České spořitelny a Komerční banky je méně spokojen pouze s technickou podporou. Graf č. 3 – Spokojenost s kvalitou sluţby přímého bankovnictví

UniCredit Bank

Kriteria služby

Technická podpora

Komerční banka Česká spořitelna

Spolehlivost, bezpečnost

Srozumitelnost prostředí

Kvalita a rozsah služeb přímého bankovnictví

0

1

2

3

4

5

Spokojenost služby (5 - vysoká spokojenost, 1 - nízká spokojenost)


Nabídky hlavních bank jsou pro klienta vyhovující, komplexní a nepostrádá v nich ţádnou bankovní sluţbu / produkt. „Jako poslední otázku jsem položila klientovi – co by měla hlavní banka klienta udělat, aby zvýšila jeho spokojenost – klient s úsměvem odpověděl, aby si jeho vybrané hlavní banky udržely současný standard.“61 Z této odpovědi klienta vyplývá, ţe banky jsou svými produkty a sluţbami postaveny v korporátním segmentu na velice vysoké úrovni, nicméně, neustále musí pracovat na inovacích, image a aby byly pro klienta ještě lepšími partnery. Být partnerem vysoce váţeného klienta je pro mnohé banky cílem a ambicí, která stojí banky nemalým úsilím.

61


68

5 SROVNÁNÍ VRCHOLOVÉHO SEGMENTU KOMERČNÍCH BANK

Kaţdá banka provádí neustálý boj s konkurencí a jejími nastavenými poplatky v jednotlivých oblastech, sazebníky jsou proto efektivním nástrojem pro stlačování cen. V případech, kde banka chce mít prostor pro vyjednávání poplatku s korporátním klientem, zpravidla uvádí v sazebníku sjednání „individuálně“. Srovnávanými oblastmi v této kapitole jsou: běţné účty, tuzemský platební styk, zahraniční platební styk, hotovost, platební karty, přímé bankovnictví, dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso, bankovní záruka, šeky, Cash pooling a ostatní bankovní sluţby. K porovnání poplatků bank jsou zvoleny následující sazebníky bank: Sazebník KB pro podniky a municipality v obsluze obchodních center a obchodních divizí Sazebník České spořitelny, a.s., pro bankovní obchody Sazebník ČSOB pro korporátní a institucionální klientelu Sazebník odměn za poskytování bankovních sluţeb, část firemní klientela UniCredit Bank Czech republic, a.s. Z hlediska přehlednosti, tipů a různých doporučení v jednotlivých pasáţích sluţeb je na předním místě sazebník Komerční banky. Česká spořitelna jej má přehledný, jednoduchý, ale bez jakýchkoliv doporučení. ČSOB a UCB mají srovnatelné sazebníky, obsahující nepřesné údaje, mnohdy si klient nemůţe odvodit, co vše je skryto pod poplatkem.

69

5.1 Běţné účty Na první pohled v Tabulce č. 3 je patrné, ţe nejdraţší výpisy jsou při osobním vyzvednutí výpisu na pobočce. Poplatek je spojen s administrativou pracovníka, který vykonává neobchodní činnost za zakládání, uschovávání a vydávání výpisů. Tabulka č. 3 – Srovnání poplatků běţných účtů bank Banka Produkt

KB

ČS

ČSOB

UCB

Běţný účet

Běţný účet

Běţný účet

Běţný účet

Účet zřízení účtu vedení účtu měsíčně zrušení účtu

-

-

info na pobočce

-

150,-

0 (+ výpisy)

info na pobočce

590,-

-

-

-

-

výpis poštou bez rozlišení

-

-

-

30,-

denně při pohybu na účtu

650,-

450,- (+ vedení účtu)

info na pobočce

-

Týdně

350,-


info na pobočce

-

Měsíčně

85,-


info na pobočce

-

Čtvrtletně

-


info na pobočce

-

Ročně

-


info na pobočce

-

-

-

info na pobočce

90,-


1450,-


info na pobočce

-

Týdně

650,-


info na pobočce

-

Měsíčně

190,-


info na pobočce

-

Čtvrtletně

-


info na pobočce

-

Ročně

-


info na pobočce

-

výpis na pobočce bez rozlišení

výpis elektronicky bez rozlišení

-

-

info na pobočce

-


395,-

-

info na pobočce

-

Týdně

95,-

-

info na pobočce

-

Měsíčně

30,-

-

info na pobočce

-

zdroj: náleţitosti srovnání jsou poskytnuty společností Scott & Rose, spol. s r.o.; samotná analýza srovnání poplatků dle výše uvedených sazebníků bank – vlastní práce autora

70

5.2 Tuzemský platební styk Bankovní poplatky jsou všeobecně rozlišeny, jestli sluţbu vykonává lidský faktor nebo bankovní systém. V tabulce č. 4 je znázorněn rozdíl vyuţití sluţeb přes internetové bankovnictví, které je pro klienta nejlevnější a vyuţití sluţby prostřednictvím pobočky, telefonu. Tabulka č. 4 – Srovnání poplatků tuzemského platebního styku bank Banka Produkt

KB

ČS

ČSOB

UCB

Běţný účet

Běţný účet

Běţný účet

Běţný účet

účetní položka kreditní debetní

5,2,50

2,4,-

-

-

příchozí platba v rámci banky z jiných bank

0+2 clearing

-

info na pobočce info na pobočce

5,20,-

29,29,- + 2,- clearing

15,15,-


45,45,-

2,70 2,70 + 2,- clearing

2,2,-


3,6,-

14,14,- + 2,- clearing

-

-

20,30,-

2,70 2,70 + 2,- clearing

2,2,-


3,6,-

Trvalý příkaz platba v rámci banky platba do jiných bank zřízení (internet) zřízení (telefon) zřízení (pobočka) změna (internet) změna (telefon) změna (pobočka) zrušení (internet) zrušení (telefon) zrušení (pobočka)

2,50 2,50 + 2,- clearing 29,39,29,39,-

2,2,50,50,50,-

info na pobočce info na pobočce 60,6,60,6,60,-

3,6,50,50,50,-

Inkaso, SIPO platba v rámci banky platba do jiných bank zřízení (internet) zřízení (telefon) zřízení (pobočka) změna (internet) změna (telefon) změna (pobočka) zrušení (internet) zrušení (telefon) zrušení (pobočka)

0 + 2,- clearing 29,39,29,39,-

2,2,50,50,50,-

info na pobočce info na pobočce 60,6,60,6,60,-

3,6,50,50,50,-

platba na pobočce v rámci banky do jiných bank platba přes PC Banking v rámci banky do jiných bank platba přes Telefon v rámci banky do jiných bank platba přes Internet banking v rámci banky do jiných bank


71

5.3 Zahraniční platební styk Zahraniční platební styk je rozdělen na příchozí (došlo transakce) a výchozí (vyšlo transakce). Poplatky, mohou nést další příznaky (BEN62, SHA63, OUR64), které jsou následně naúčtovány k tíţi příjemce nebo odesílatele. Tabulka č. 5 – Srovnání poplatků zahraničního platebního styku bank Příchozí platby Banka Produkt Přeshraniční převody do 50.000 EUR do zemí EU, EHP Standardní zpracování došlé platby Standardní zpracování došlé platby (platba"OUR") Urgentní zpracování došlé platby

KB

ČS

ČSOB

UCB

Běţný účet

Běţný účet

Běţný účet

Běţný účet

145,-

100,-

info na pobočce

200,-

0,9%, min. 225,-, max.1095,-

1%, min. 100,-, max. 950,-

info na pobočce

-

-

info na pobočce

-

-

info na pobočce

KB

ČS

ČSOB

UCB

Běţný účet

Běţný účet

Běţný účet

Běţný účet

195,- (+ 300,platba na pobočce)

220,- (+ 200,platba na pobočce)

0,9%, min. 250,-, max. 1500,- (+ 300,platba na pobočce) 0,9%, min. 250,-, max. 1500,-

1%, min. 220,-, max. 1900,- (+ 200,platba na pobočce) 1%, min. 220,-, max. 1900,1%, min. 220,-, max. 1900,-

0,9%, min. 200,-, max. 1500,0,9%, min. 200,-, max. 1500,-

Odchozí platby Banka Produkt Přeshraniční převody do 50.000 EUR do zemí EU, EHP Standardní zpracování vyšlé platby na pobočce Standardní zpracování vyšlé platby elektronicky Platba systémem s "OUR" poplatkem Expresní zpracování vyšlé platby (D+1) Urgentní zpracování vyšlé platby (D+0)

800,příplatek: 600,- (na pobočce) / zdarma (elektronicky) příplatek: 1000,- (na pobočce) / 600,(elektronicky)

info na pobočce


250,- (+ 300,platba na pobočce) 0,9%, min. 250,-, max. 1500,- (+ 300,platba na pobočce) 0,9%, min. 250,-, max. 1500,-

info na pobočce

800,-

příplatek 500,- / den

příplatek 700,-

-

příplatek 500,- / den

info na pobočce

-


62

BEN - všechny poplatky hradí příjemce.

63

SHA - plátce hradí poplatky banky plátce, příjemce hradí poplatky banky příjemce, popř. zprostředkujících bank.

64

OUR - všechny poplatky hradí plátce.

72

5.4 Hotovost „Důvodem, proč se obchodní banky snaží omezovat hotovost, je to, že hotovost je součástí aktiv, tzn. že se jedná o použití zdrojů, za které musí banka svým klientům platit, ale sama žádný zisk bance nepřináší. Kromě toho banka musí hotovost uschovávat, převážet mezi obchodními místy, inventarizovat, platiti pokladníky a zařízení pokladen atp., což pro banku znamená náklady. Hotovost tedy sama o sobě vytváří již jen svou pouhou existencí obchodní bance ztrátu. To je pro banku nepřijatelné, a proto se snaží tuto ztrátu minimalizovat prostřednictvím nejrůznějších poplatků (za vklad nebo výběr hotovostí nebo pomocí směnárenských poplatků).“65 Tabulka č. 6 – Srovnání poplatků hotovosti bank

5.4.1 Vklad hotovosti Banka Produkt

vklad hotovosti v Kč na účet v Kč

vklad hotovosti v CM na účet v CM

účetní položka

KB

ČS

ČSOB

UCB

Běţný účet

Běţný účet

Běţný účet

Běţný účet

0 (do 0,5 mil.) / 75,- (nad 0,5 mil.)

20,- (do 0,5 mil.) + 2%, min. 125,- za vklad mincí na účet / 0,15% (nad 0,5 mil.) + 75,- za třídění mincí za kaţdých započatých 15 min.

cena stanovena individuálně v závislosti na objemu a frekvenci vkládání hotovosti + 0,1% za vklad nad 1 mil. + 2% z vkládané částky

0 (do 0,5 mil.) / 75,- (nad 0,5 mil.)

50,- (do 0,5 mil.) / 0,25%, min. 50,-, max. 5000,- (nad 0,5 mil.)

cena stanovena individuálně v závislosti na objemu a frekvenci vkládání hotovosti + 0,1% za vklad nad 1 mil. + 2% z vkládané částky

20,-

1%, min. 30,(vklad mincí v cizí měně na účet 10%)

9,-

2,-

-

-

vklad hotovosti v Kč na účet v CM

2%, min. 50,-

1%, min. 50,-

-

-

vklad hotovosti v CM na účet v Kč

2%, min. 50,-

1%, min. 50,-

2% z vkládané částky

-

50,-

55,-

vklad hotov.třetí osobou

65

75,-

a) na účet Kč 65,- (do 500 tis.) / 65,(nad 500 tis.) + 2% min. 125,- za vklad mincí za kaţdých započatých 15 min. b) na účet cizí měny 65,- do výše ekv. 500 tis. / 65,- + 0,25% nad výši ekv. 500 tis.

Kolektiv autorů, Bankovnictví, 5. přepracované vydání, Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., červen 2004, s. 35, ISBN 80-7265-

035-1

73

5.4.2 Výběr hotovosti Banka Produkt výběr hotovosti v Kč z účtu v Kč

KB

ČS

ČSOB

UCB

Běţný účet

Běţný účet

Běţný účet

Běţný účet

75,- (do 100 tis.) / 150,- (nad 100 tis.)

50,- (do a nad 0,5 mil.)

-

4,-

účetní položka

výběr hotovosti v CM z účtu v CM

výběr hotovosti v Kč z účtu v CM

výběr hotovosti v CM z účtu v Kč

75,- (do 100 tis.) / 150,- (nad 100 tis.) (do a nad protihodnotu 100 tis. Kč)

2%, min. 50,-

2%, min. 50,-

cena stanovena individuálně v závislosti na objemu a frekvenci výběrů hotovosti

55,-

-

-

cena v měně účtu stanovena individuálně v závislosti na objemu a frekvenci výběrů hotovosti

1%, min. 55,-

2%, min. 50,-

cena v měně účtu stanovena individuálně v závislosti na objemu a frekvenci výběrů hotovosti + 1% z vybírané částky

-

2%, min. 50,-

cena v měně účtu stanovena individuálně v závislosti na objemu a frekvenci výběrů hotovosti + 1% z vybírané částky

1%, min. 55,-

50,- (do 0,5 mil.) / 0,5%, min. 50,-, max. 5000,- (nad 0,5 mil.)


5.5 Platební karty Se zachováním prestiţe, výhod a asistenčních sluţeb jsou korporátním klientům vydávány platební karty, které s sebou nesou vyšší poplatky o porovnání s niţším segmentem, např. retailem. Poplatky se odráţí zejména za vedení a vyuţití sluţeb v zahraničí. Následující tabulka č. 7 zobrazuje nejen nabídku platebních karet, ale i sluţeb s nimi spojených. Tento instrument je tříděn podle jednotlivých bank. Tabulka č. 7 – Srovnání poplatků platebních karet bank

74

Banka

KB

KB

KB

KB

KB

KB

KB

KB

Produkt

Dynamic VISA Electron

Profi karta MasterCard/VISA

Prestige Card MasterCard

Prestige Card VISA

Business Silver Card MasterCard

Business Silver Card VISA

Gold Card MasterCard

Gold Card VISA

Poplatky Vydání platební karty

-

-

-

-

-

-

-

-

Vydání platební karty s vlastním designem

-

-

99,-

99,-

-

-

-

-

Správa / vedení platební karty - roční

270,-

390,-

990,-

990,-

990,-

990,-

2900,-

2900,-

Správa / vedení platební karty - měsíční

-

-

-

-

-

-

-

-

Zrušení platební karty

-

-

-

-

-

-

-

-

Změna údajů ke kartě (číslo účtu, počet trans. apod.)

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Opětovné zaslání PIN

200,-

200,-

200,-

200,-

-

-

-

-

Stoplistace / trvalá blokace

200,-

2000,-

2 000,-

2 000,-

4 000,-

4 000,-

4 000,-

4 000,-

-

-

-

-

-

-

-

-

4 000,-

4000,-

4 000,-

4 000,-

4 000,-

4 000,-

4 000,-

4 000,-

Výměna / obnova karty (po krádeži, poškození apod.)

200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

Vydání náhradní karty (v tuzemsku)

200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

Vydání náhradní karty (do zahraničí) - Emergency card replacement

4 000,-

4000,-

4 000,-

4 000,-

4 000,-

4 000,-

4 000,-

4 000,-

Vydání náhradní hotovosti (v zahraničí)

3 500,-

3500,-

3 500,-

3 500,-

3 500,-

3 500,-

3 500,-

3 500,-

Účetní položka za použití karty

-

-

-

-

-

-

-

-

Změnu limitů platební karty

Dočasná blokace Expresní vydání platební karty

CashBack

Výběr hotovosti v bankomatu - vlastní banka

Výběr hotovosti v bankomatu - cizí banka

5,- / zdarma (při vyuţití karty i u obchodníka ve stejném měsíci - poplatek za bankomat vrácen v následujícím měsíci)

-

-

5,- / zdarma (při 5,- / zdarma (při vyuţití karty i u vyuţití karty i u obchodníka ve stejném obchodníka ve stejném měsíci - poplatek za měsíci - poplatek za bankomat vrácen v bankomat vrácen v následujícím měsíci) následujícím měsíci)

5,- / zdarma (při vyuţití karty i u obchodníka ve stejném měsíci poplatek za bankomat vrácen v následujícím měsíci)

-

-

-

-

5,- / zdarma (při vyuţití karty 5,- / zdarma (při 5,- / zdarma (při 5,- / zdarma (při i u obchodníka vyuţití karty i u vyuţití karty i u vyuţití karty i u ve stejném obchodníka ve stejném obchodníka ve stejném obchodníka ve stejném měsíci - poplatek měsíci - poplatek za měsíci - poplatek za měsíci - poplatek za za bankomat bankomat vrácen v bankomat vrácen v bankomat vrácen v vrácen v následujícím měsíci) následujícím měsíci) následujícím měsíci) následujícím měsíci)

35,-

35,-

35,-

35,-

35,-

35,-

35,-

35,-

Výběr hotovosti z bankomatu - zahraničí

1%, min. 100,-

1%, min. 100,-

1%, min. 100,-

1%, min. 100,-

1%, min. 100,-

1%, min. 100,-

1%, min. 100,-

1%, min. 100,-

Výběr na přepážce - Cash Advance - tuzemsko

1%, min. 30,-

1%, min. 30,-

1%, min. 30,-

1%, min. 30,-

1%, min. 30,-

1%, min. 30,-

1%, min. 30,-

1%, min. 30,-

Výběr na přepážce - Cash Advance - zahraničí

1,7%, min. 200,-

1,7%, min. 200,-

1,7%, min. 200,-

1,7%, min. 200,-

1,7%, min. 200,-

1,7%, min. 200,-

1,7%, min. 200,-

1,7%, min. 200,-

v rámci karty cestovní pojištění a asistenční sluţba ÚAMK



Pojištění Cestovní/úrazové pojištění roční/měsíční Pojištění zneužití karty roční/měsíční

v rámci karty pouze asistenční sluţba ÚAMK, sleva 2,2% na pohonné hmoty Benziny

-

-

-

v rámci karty cestovní pojištění

v rámci karty cestovní pojištění

-

-

76

-

-

-


-

Banka

ČS

ČS

ČS

ČS

ČS

ČS

ČS

ČS

ČS

Produkt

VISA Electron Business

MasterCard Business

VISA Business

VISA Business Gold

VISA Business Plus

Kredit+ MasterCard Business

VISA Business Charge

VISA Gold Charge

Maestro


-

-

-

-

-

-

-

-

-


-

-

-

-

-

-

-

-

-


200,-

400,-

400,-

3 700,-

1200,-

650,-

2200,-

4700,-

230,-


-

-

-

-

-

-

-

-

-


-

-

-

-

-

-

-

-

-


-

-

-

-

-

-

-

-

-


30,-

30,-

30,-

30,-

30,-

30,-

30,-

30,-

30,-

Opětovné zaslání PIN Stoplistace / trvalá blokace Dočasná blokace

100,-

100,-

100,-

100,-

100,-

100,-

100,-

100,-

-

-

-

-

-

-

-

-

3 000,k ceně karty

3 000,k ceně karty

3 000,k ceně karty

3 000,k ceně karty

3 000,k ceně karty

3 000,k ceně karty

3 000,k ceně karty

3000,k ceně karty

100,3 000,k ceně karty


200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

200,-


200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

3000,+3000,- kurýr

3000,+3000,- kurýr

3000,-

3000,-

Expresní vydání platební karty

Vydání náhradní karty (do zahraničí) - Emergency card replacement Vydání náhradní hotovosti (v zahraničí)

3000,+3000,- kurýr

3000,-

3000,+3000,- kurýr

3000,-

3000,+3000,- kurýr

3000,+3000,- kurýr

3000,-

3000,-

77

3000,+3000,- kurýr

3000,-

3000,+3000,- kurýr

3000,-

3000,+3000,kurýr 3000,-


-

-

-

-

-

-

-

-

-

CashBack

6,-

6,-

6,-

6,-

6,-

6,-

6,-

6,-

6,-

Výběr hotovosti v bankomatu vlastní banka

6,-

6,-

6,-

6,-

6,-

6,-

6,-

6,-

6,-

Výběr hotovosti v bankomatu cizí banka

40,-

40,-

40,-

40,-

40,-

40,-

40,-

40,-

40,-

Výběr hotovosti z bankomatu zahraničí

125,- v zahraničí 6,- v rámci finanční skupiny ERSTE BANK GROUP







125,v zahraničí 6,- v rámci finanční skupiny ERSTE BANK GROUP



-

-

-

-

-

-

-

-

-


-

-

-

-

-

-

-

-

-

Pojištění

Cestovní/úrazové pojištění roční/měsíční

Pojištění zneužití karty roční/měsíční

300,- Comfort 450,- Comfort Family

170,- P10 (pojistné krytí do 10 000,-) 320,- P30 (pojistné krytí do 30 000,-) 480,- P60 (pojistné krytí do 60 000,-) 780,- P90 (pojistné krytí do 90 000,-)


170,- P10 (pojistné krytí do 10 000,-) 320,- P30 (pojistné krytí do 30 000,-) 480,- P60 (pojistné krytí do 60 000,-) 780,P90 (pojistné krytí do 90 000,-)





78

300,- Comfort 450,- Comfort Family 750,- Exclusive Family



170,- P10 (pojistné krytí do 10 000,-) 320,- P30 (pojistné krytí do 30 000,-) 480,- P60 (pojistné krytí do 60 000,-) 780,P90 (pojistné krytí do 90 000,-)

300,- Comfort 450,- Comfort Family 750,Exclusive Family

300,- Comfort 450,- Comfort Family 1500,Exclusive Family

300,Comfort 450,- Comfort Family

170,- P10 170,- P10 (pojistné krytí do (pojistné krytí do 10 000,-) 10 000,-) 320,- P30 320,- P30 (pojistné krytí do (pojistné krytí do 30 000,-) 30 000,-) 480,- P60 480,- P60 (pojistné krytí do (pojistné krytí do 60 000,-) 60 000,-) 780,780,- P90 P90 (pojistné (pojistné krytí do krytí 90 000,-) do 90 000,-)


Banka

ČSOB

ČSOB

ČSOB

ČSOB

ČSOB

ČSOB

ČSOB

ČSOB

Produkt

VISA Electron

VISA Classic

VISA Business

VISA Gold

MasterCard Standard

MasterCard Business

MasterCard Gold

Maestro


-

-

-

-

-

-

-

-


-

-

-

-

-

-

-

-


-

-

-

-

-

-

-

-


20,-

45,-

200,-

350,-

45,-

200,-

350,-

20,-


-

-

-

-

-

-

-

-


-

-

-

-

-

-

-

-


20,-

20,-

20,-

20,-

20,-

20,-

20,-

20,-


150,-

150,-

150,-

150,-

150,-

150,-

150,-

150,-


-

-

-

-

-

-

-

-

Dočasná blokace

-

-

-

-

-

-

-

-


500,-

500,-

500,-

500,-

500,-

500,-

500,-

500,-


250,-

250,-

250,-

250,-

250,-

250,-

250,-

250,-

250,- předčasná automatická obnova


4 000,-

4 000,-



Vydání náhradní karty (do zahraničí) - Emergency card replacement

N/A (pouze pro mezinárodní embosované karty)

250,- předčasná automatická obnova 4 000,-

79




250,- předčasná automatická obnova N/A (pouze pro mezinárodní embosované karty)

Vydání náhradní hotovosti (v zahraničí) Účetní položka za použití karty CashBack



3 000,-

3 000,-

3 000,-

3 000,-

3 000,-

3 000,-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-


6,-

6,-

6,-

6,-

6,-

6,-

6,-

6,-


30,-

30,-

30,-

30,-

30,-

30,-

30,-

30,-

Výběr hotovosti z bankomatu - zahraničí

80,- + 0,5% 6,- z bankomatu ČSOB v SR









150,- + 0,5%

150,- + 0,5%

150,- + 0,5%

150,- + 0,5%

150,- + 0,5%

150,- + 0,5%

150,- + 0,5%

150,- + 0,5%


200,- + 0,5%

200,- + 0,5%

200,- + 0,5%

200,- + 0,5%

200,- + 0,5%

200,- + 0,5%

200,- + 0,5%

200,- + 0,5%

Pojištění



300,- Standard 800,- Standard Family 1 000,- Exclusive 2 200,- Exclusive Family

150,- Basic (limit plnění do 15 000,-) 460,- Classic (limit plnění do 50 000,-) 800,- Super (limit plnění do 85 000,-) 1 080,- Premium (limit plnění do 150 000,-) 1 300,- Extra(limit plnění do 200 000,-)



v ceně karty Exclusive 1 200,- Exclusive Family 1 400,- Gold 2 600,- Gold Family + sluţby DAS v ceně karty

v ceně karty Gold 1 200,- Gold Family + sluţby DAS v ceně karty

150,- Basic 150,- Basic (limit (limit plnění do 15 plnění do 15 000,-) 000,-) 460,- Classic (limit 460,- Classic (limit plnění do 50 000,-) plnění do 50 000,-) 800,- Super (limit 800,- Super (limit plnění do 85 000,-) plnění do 85 000,-) 1 080,- Premium 1 080,- Premium (limit plnění do 150 (limit plnění do 150 000,-) 000,-) 1 300,- Extra(limit 1 300,- Extra(limit plnění do 200 000,plnění do 200 000,) )

80


v ceně karty Exclusive 1 200,- Exclusive Family 1 400,- Gold 2 600,- Gold Family + sluţby DAS v ceně karty

v ceně karty Gold 1 200,- Gold Family + sluţby DAS v ceně karty

-




-

Banka Produkt

UniCredit Bank

UniCredit Bank

UniCredit Bank

UniCredit Bank

UniCredit Bank

VISA Business

MasterCard Business

VISA Gold Business

MasterCard Gold Business

MasterCard Gold Charge


-

-

-

-

-


-

-

-

-

-

Správa / vedení platební karty – roční

2 500,-

2 500,-

3 500,-

3 500,-

3 500,-

Správa / vedení platební karty – měsíční

-

-

-

-

-


-

-

-

-

-


-

-

-

-

-


100,-

100,-

100,-

100,-

100,-


100,-

100,-

100,-

100,-

100,-

na základě poţadavku klienta bez poplatku / z rozhodnutí banky 200,-






Dočasná blokace

-

-

-

-

-


-

-

-

-

-


200,-

200,-

-

-

-


200,-

200,-

200,-

200,-

200,-

Vydání náhradní karty (do zahraničí) Emergency card replacement

3 000,-

3 000,-

3 000,-

3 000,-

3 000,-

Vydání náhradní hotovosti (v zahraničí)

1 000,-

1 000,-

1 000,-

1 000,-

1 000,-


-

-

-

-

-

CashBack

-

-

-

-

-

81

5,- z bankomatu finanční skupiny UniCredit Group v ČR a v zahraničí






30,-

30,-

30,-

30,-

30,-

Výběr hotovosti z bankomatu – zahraničí

100,- + 0,5% z částky

100,- + 0,5% z částky

100,- + 0,5% z částky

100,- + 0,5% z částky

100,- + 0,5% z částky


100,- + 0,5% z částky

100,- + 0,5% z částky

100,- + 0,5% z částky

100,- + 0,5% z částky

100,- + 0,5% z částky

100,- + 0,5% z částky

100,- + 0,5% z částky

100,- + 0,5% z částky

100,- + 0,5% z částky

100,- + 0,5% z částky

zdarma cestovní pojištění TRAVEL Basic 55,-/měsíc cestovní pojištění TRAVEL Plus





25,-/měsíčně SAFE Basic (limit plnění do 30 000,-) 35,-/měsíčně SAFE Plus (limit plnění do 50 000,-)






Výběr na přepážce - Cash Advance – zahraničí Pojištění




82

5.6 Přímé bankovnictví Internetové bankovnictví je dnes povaţováno za zcela běţnou věc, která do značné míry nahradila nutnost osobního styku s bankou a ulevila od práce s papírovými dokumenty. Klienti oceňují na internetbankingu zejména pohodlí, rychlost a s tím spojenou časovou úsporu a vyšší efektivitu práce. Tabulka č. 8 – Srovnání poplatků přímého bankovnictví bank

5.6.1 Phonebanking Banka Produkt poplatek za zřízení za vedení měsíčně

KB

ČS

ČSOB

UCB

Expresní linka

-

ČSOB Linka 24

Business linka

-

-

-

-

170,-

-

-

100,-

KB

ČS

ČSOB

UCB

Mobilní banka KB

-

ČSOB Mobil 24

Smart Banking

-

-

- (pouze v kombinaci s ČSOB Linka 24)

-

19,-

-

-

100,-

5.6.2 GSM banking Banka Produkt poplatek za zřízení za vedení měsíčně

5.6.3 Internetbanking Banka

KB

ČS

ČSOB

UCB

UCB

MojeBanka/ Přímý kanál

BUSINESS 24

ČSOB Internetbanking 24

BusinessNet Basic

BusinessNet Professional

poplatek za zřízení (Business)

-

-

-

2000,-

3000,-

za vedení měsíčně (Business)

170,- (MojeBanka) / 290,(MojeBanka + Přímý kanál)

100,-

-

290,-

600,-

Produkt

5.6.4 PC banking UCB

Produkt

EuropeanGate Forwarding

UCB EuropeanGate Executing

UCB MultiCash @ Sign

UCB

MultiCash

UCB

Eltrans

ČSOB

w1se

ČSOB CSOB Multicash 24

ČS

Multicash

KB

Profibanka

Banka

poplatek za zřízení (MEM + CB)

3000,- / 5000,(více subjektů s jedním majitelem)

5000,- / 8000,(více stanic)

individuálně na pobočce


5000,- + 2000,(připojení na banku)

10000,+ 2000,(připojení na banku)

3000,-

1000,- / účet

10000,-

za vedení měsíčně (MEM + CB)

290,-

400,-



800,-

1000,- / 200,- (další zmocněný klient)

-

1000,- / účet

2000,- / účet


Česká spořitelna dlouhodobě zlepšuje své sluţby a zajišťuje spokojenost uţivatelů s aplikacemi internetového bankovnictví. Spokojenost s aplikací Business 24 je aktuálně relativně vysoká. Nicméně cílem je dosáhnout i vyšší spokojenosti v porovnání s aplikacemi Komerční banky (Profibanka Mojebanka), která je má (zatím) na českém trhu ze všech bank nejvíce propracované, přehledné a moderní. Internetbanking obou bank je z pohledu klientů hodnocen velmi dobře a svou kvalitou převyšují aplikace jiných bank (GE Money bank, ČSOB, Unicredit Bank). Na druhou stranu konkrétní aplikace Internetbankingu a jejich funkčnosti nejsou aţ takovým motivátorem při výběru banky, banka je vybírána dle jiných kritérií a tudíţ si klienti na aplikaci své banky „zvyknou“. Setrvání u banky můţe být ale i ovlivněno zvláštní sluţbou, kterou konkrétní aplikace Internetbankingu umoţňuje. Práce s internetovým bankovnictvím je dnes běţnou součástí pracovní náplně jak účetních, tak managerů či majitelů společností. Potřeby těchto skupin ve vztahu k aplikacím jsou mírně odlišné.

84

Klienti oceňují na internetbankingu zejména pohodlí, rychlost a s tím spojenou časovou úsporu a vyšší efektivitu práce (přehlednost uţivatelského rozhraní a v detailních moţnostech jednotlivých oblastí, zejména v zadávání platebních příkazů a zobrazení účetních dat). Kromě pocitu důvěry není vyuţívání spojeno s výraznějšími emocemi.

5.7 Dokumentární akreditiv Tabulka č. 9 – Srovnání poplatků dokumentárního akreditivu bank

Banka

KB

ČS

ČSOB

UCB

Předavízo

-

-

Avizování akreditivu

0,2%, min. 1 000,0,1 %, min. 500,vystaveného KB

0,2%, min. 1000,- akreditivy bez potvrzení České spořitelny 0,- akreditivy vystavené ČS a avizované přímo beneficientovi + cena pouze za potvrzení (viz poplatek "Potvrzení akreditivu")

informace o ceně je k dispozici na regionálních pobočkách pro korporátní klientelu

0,1% min. 1000,-

Potvrzení akreditivu

individuálně, v závislosti na míře kreditního rizika, min. 1 500,-

1.čtvrtletí: 0,3%, min. 1 000,další měsíc: 0,1%, min. 1 000,(k poplatku se připočítává riziková přiráţka dle bonity vystavující banky a země)


individuálně

1 000,- + cena dle poloţky "potvrzení akreditivu" dle částky navýšení a /nebo doby prodlouţení


-

1 000,- + cena dle poloţky "potvrzení akreditivu" dle částky navýšení a /nebo doby prodlouţení


-

Dodavatelský – exportní

Navýšení avizovaného akreditivu Navýšení potvrzeného akreditivu Formální změna

Kontrola dokumentů a výplata

Odložená platba u avizovaných akreditivů

0,1%, min. 500,-

individuálně, v závislosti na míře kreditního rizika, min. 1 500,750,-

0,3%, min. 1 000,z vyplacené částky + 0,125% min. 1 000,vystaveného KB

-

1000,-

0,3%, min. 1 000,- v cizí měně (zahraniční a tuzemské) 0,2% min. 1 000,- v CZK (tuzemské)

0,1%, min. 1 000,-

85

-

1500,-

-

1500,-

individuálně předkontrola dokumentů informace o ceně je k 0,3 %, min. 2 000,dispozici na regionálních přijetí dokladů a pobočkách pro korporátní výplata klientelu - výplata 0,2 %, min. 1 500,akreditivu včetně přijetí dokladů a přezkoumání dokumentů výplata (pokud je tuzemský akreditiv denominován v Kč ) individuálně odloţená splatnost 0,1% min. 1 500,kontrola odloţené splatnosti u nepotvrzených akreditivů

Odložená platba u potvrzených akreditivů

individuálně, v závislosti na míře kreditního rizika, min. 1 500,-

0,3%, min. 1 000,- do 90 dnů lhůty splatnosti 0,1% min. 1 000,- za kaţdých dalších započatých 30 dní( k poplatku se připočítává riziková přiráţka dle bonity vystavující banky a země)


Zrušení jako formální změna vyvedení z evidence bez poplatku

1 500,- zrušení / vyvedení akreditivu z evidence při nečerpání

1 500,-


0,25% min. 3 000,-

individuálně odloţená splatnost

Zrušení, vyvedení z evidence

-

Převod akreditivu

0,15%, min. 2 000,- z převedené částky

0,2%, min. 1 000,-

Poplatek za nesrovnalosti

500,-

1500,-

1500,-

-

Postoupení výnosu, případně příslib

2000,-

0,1 %, min. 1 000,-

1500,-

0,15% min. 1 500,-

1000,-

-

-

Odběratelský – importní Předavízo

Otevření akreditivu

Navýšení hodnoty

Prodloužení

Formální změna

Kontrolova dokumentů + výplata

0,3%, min. 1 000,1.čtvrtletí (při částce nad 30 mil. Kč je poplatek 0,25 %, nad 150 mil. Kč 0,20 %) 0,1%, min. 1 000,- kaţdé další čtvrtletí + k poplatku se připočítává riziková přiráţka v závislosti na míře kreditního rizika

0,3%, min. 1 000,- započaté čtvrtletí 0,1%, min. 1 000,- další započatý měsíc ( plus případná riziková přiráţka dle bonity příkazce)

0,3 %, min. 1 500,do 3 měsíců informace o ceně je k 0,6 %, min. 3 000,dispozici na regionálních do 6 měsíců pobočkách pro korporátní 0,15 %, min. 1 500,klientelu od 7. měsíce, za kaţdý započatý měsíc

0,3%, min. 1 000,1.čtvrtletí (při částce nad 30 mil. Kč je poplatek 0,25 %, nad 150 mil. Kč 0,20 %) 0,1%, min. 1 000,- kaţdé další čtvrtletí + k poplatku se připočítává riziková přiráţka v závislosti na míře kreditního rizika

1 000,- + cena dle poloţky"otevření akreditivu" dle částky navýšení a/nebo doby prodlouţení


1 500,- (za změnu)

0,1%, min. 1 000,kaţdý další měsíc (k poplatku se připočítává riziková přiráţka v závislosti na míře kreditního rizika) splatno v den změny na celou dobu platnosti akdreditivu

1 000,- + cena dle poloţky"otevření akreditivu" dle částky navýšení a/nebo doby prodlouţení


1 500,(za změnu)

750,-

1000,-

1500,-

1500,-

0,3%, min. 1 000,- akreditivy v 0,3 %, min. cizí měně informace o ceně je k 2 000,- přijetí 0,2% min. 1 000,- akreditivy v CZK dispozici na regionálních dokladů a výplata 0,25%, min. 1 000,- z ( obojí splatné na viděnou) pobočkách pro korporátní 0,2 %, min. 1 500,vyplacené částky (příp. z 0,1%, min. 1 000,- akreditivy s klientelu - výplata přijetí dokladů a částky vrácených dokladů) odloţenou splatností + cena za akreditivu včetně výplata (pokud je odloţenou splatnost (viz "Odloţená přezkoumání dokumentů tuzemský akreditiv splatnost") denominován v Kč )

86

Odložená platba

0,25% za Q, min. 1 000,+ poplatky za výplatu (0,25% z vyplacené částky, příp. z částky vrácených dokladů) + k poplatku se připočítává riziková přiráţka v závislosti na míře kreditního rizika

Zrušení, vyvedení z evidence

0,3%, min 1 000,- do 90 dnů lhůty splatnosti informace o ceně je k 0,1%, min. 1 000,- za kaţdý dalších dispozici na regionálních započatých 30 dní( plus případná pobočkách pro korporátní riziková přiráţka dle bonity klientelu příkazce)

Zrušení jako formální změna 1 000,vyvedení z evidence bez poplatku

-

0,15 %, min. 1 500,- odloţená splatnost, za kaţdý započatý měsíc

1 500,- zrušení / vyvedení akreditivu z evidence při nečerpání

1500,-

Uvolnění zboží

500,-

1000,-

500,-

1500,-

Poplatek za nesrovnalosti

-

1500,-

1500,-

-


5.8 Dokumentární inkaso Tabulka č. 10 – Srovnání poplatků dokumentárního inkasa bank Banka

KB

CS

CSOB

UCB

0,3% min. 1 000,max. 20 000,-

0,3%, min. 1 000,-, max. 20 000,-


0,3% min. 1 500,-

0,3% min. 1 000,- max. 20 000,-

0,15%, min. 1 000,-, max. 10 000,-


0,2% min. 1 000,-

500,-

500,-

500,-

1500,-

0,3% min. 1 000,max. 20 000,-

0,3% min. 1 000,- max. 20 000,-


0,3% min. 1 500,-

0,3% min. 1 000,- max. 20 000,-

0,15%, min. 1 000,-, max. 10 000,-


0,2% min. 1 000,-

200,-

200,-

500,- změna inkasních podmínek

250,- urgence 1 000,- změna

Odběratelské – importní Zpracování zahraničního dokumentárního inkasa Zpracování tuzemského dokumentárního inkasa Uvolnění zboží Dodavatelské – exportní Zpracování zahraničního dokumentárního inkasa Zpracování tuzemského dokumentárního inkasa Urgence platby, změny inkasních instrukcí


87

Odměna za zpracování dokumentárního inkasa jsou niţší ve srovnání s odměnami za zpracování dokumentárního akreditivu. Můţeme hovořit, ţe se jedná o jednoduchost na zpracování, bezpečnost a s nízkými poplatky.

5.9 Bankovní záruka Tabulka č. 11 – Srovnání poplatků bankovních záruk bank

Banka

KB

ČS

ČSOB

UCB

Avizování záruky

2 000,-

2 000,-

1500,-

0,1 %, min. 1 000,-, max. 5 000,-

Avizování změny záruky

min. 2 000,-

individuálně, min. 2 500,-

1500,-

1500,-

Uplatnění přijaté záruky

3 000,-

3 000,-

1500,-

0,3%, min. 1 500,-

Vystavení vydané záruky

idividualně zpracování a vyhodnocení ţádosti o bankovní záruku individuálně vyhotovení dokumentace spojené s poskytnutím bankovní záruky



min. 3 000,expresní vystavení do 2h 10 000,-

Změna vydané záruky

individualně min. 2 000,-


1500,-

1500,-

individualně

individuálně min. 3 000,- příslib záruky 3 000,- návrh textu individualně za komplexní posouzení a vyhodnocení ţádosti

3 000,- návrh textu záruky


Přijaté záruky

Poskytnuté záruky

Zpracování a vyhodnocení žádosti o bankovní záruku


88

5.10 Šeky Tabulka č. 12 – Srovnání poplatků šeků bank

Banka

KB

ČS

ČSOB

UCB

Cestovní šeky Zprostředkování prodeje

2% min. 100,- max. 2000,- za kaţdou cizí měnu cestovních šeků

-

-

-

2% min. 100,- max. 5 000,-

1% min. 80,- max. 3 000,- na účet vedený u ČS

3% z částky šeku bezhotovostně

1% min. 100,-

Vystavení šeku v Kč

2% min. 200,- max. 5 000,-

1% min. 300,- max. 3 000,-

1% min. 500,- max. 3 000,- bezhotovostně

Vystavení šeku v CM

2% min. 200,- max. 5 000,-

1% min. 300,- max. 3 000,-

1% min. 500,- max. 3 000,bezhotovostně

1% min. 300,max. 2 400,-

Proplacení šeku

200,-

-

1% min. 300,- max. 3 000,-

-

Proplacení šeku Bankovní šeky

Vrácení šeku

100,- + skutečné náklady - zpětný odkup bankovního šeku vystaveného ČSOB

200,-

300,- + veškeré reálné výhody banky

200,- za kaţdé hlášení

200,-

5,-

10,- / 1 ks vydání tiskopisu 10,- /1 ks vydání šekové kníţky

300,- / 20 ks šeků 100,- / 1 ks šeku

200,- / 25 ks předtisku 50,- / 5 ks předtisku

50,- hotovostní proplacení v Kč a v CM do ekvivalentu 500 000,- Kč 0,5% min. 50,- max. 5 000,hotovostní proplacení v CM nad ekvivalent 500 000,- Kč

zdarma na ČSOB a bankovních šeků na ČSOB vystavených ČSOB

-

Soukromé šeky Vystavení šeku

Proplacení šeku

Autorizace šeku

na účet: 100,v hotovosti: dle objemu výměru viz. přehled "Hotovostní transakce - výběr hotovosti" 25

-

-


89

-

5.11 Cash pooling Tabulka č. 13 – Srovnání poplatků Cash poolingu bank

Banka

KB

ČS

ČSOB

UCB

Zavedení služby

individuálně

-

-

2 000,-

Poolingová transakce - debet

individuálně

-

-

3,-

Poolingová transakce - kredit

individuálně

-

-

3,-

Měsíční poplatek

individuálně

-

-

200,- / účet

Zrušení služby

individuálně

-

-

1 000,-


5.12 Ostatní bankovní sluţby Tabulka č. 14 – Srovnání poplatků ostatních bankovních sluţeb bank Banka

KB

ČS

ČSOB

UCB

1 020,- + 20% DPH (s hodnotou uschovaných předmětů do 1 mil. Kč včetně - objem do 15 000 cm³ vč.)

individuálně + 20% DPH

min 500,- + 20% DPH

70,- + 20% DPH/ měsíc (rozměr schránky do 10 000 cm3 )

Zpráva podanou telexem

-

250,- + 20% DPH

150,- (Evropa) 200,- (ostatní státy)

-

Zpráva podanou SWIFT

150,- + 20% DPH

250,- + 20% DPH

150,-

75,-

Faxová zpráva - za 1 stránku

30,- + 20% DPH

250,- + 20% DPH

50,- (tuzemsko) 100,- (Evropa) 200,- (ostatní státy)

60,- + 20% DPH

75,- za 15 min. práce (i započatých)



max. 200,- za 15 min. práce (i započatých)

Pronájem bezpečnostní schránky

Ostatní služby nepodléhající DPH


90

ZÁVĚR Shrnutí práce, poznatky, výstup

91

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela, Platební styk, 3. přepracované a doplněné vydání, Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., květen 2005, ISBN 80-7265072-6 2. Kolektiv autorů, Bankovnictví, 5. přepracované vydání, Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., červen 2004, ISBN 80-7265-035-1 3. PAVELKA, František, BARDOVÁ, Dagmar, OPLTOVÁ, Radka, Úvěrové obchody, 1. vydání, Praha: Bankovní institut vysoká škola, a.s., únor 2001, ISBN 80-7265-037-8 4. SOKOLOVSKÝ, Zbyněk, Vitální banky, Praha, Bankovní institut, a.s., 1999 a 2000, ISBN 80-7265-024-6. 5. SEKERKA, Bohuslav, Banky a bankovní produkty, Praha, Profess Consulting, s.r.o., 1997. Vybrané problémy marketingu banky, ISBN 80-85235-51-X. 6. JUŘÍK, Pavel, Velká encyklopedie platebních karet, Praha: Grada Publishing, a.s., 2003, ISBN 80-247-0685-7.

INTERNETOVÉ STRÁNKY 1. http://www.pwc.com/cz/cs/clanky-2008/struktura-informacnich-systemu-vs-obchodni-model-banky.jhtml 2. http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/korporatni-bankovnictvi-v-ceske-republice-ocima-ceskych-firem/ 3. http://dumfinanci.cz/uvery/typy-bankovnich-uveru 4. http://www.mesec.cz/clanky/platime-sekem-2-druhy-seku/ 5. http://dumfinanci.cz/uvery/jak-ziskat-uver

92

SEZNAM POUŢITÝCH OBRÁZKŮ OBRÁZEK Č. 1 – LOGA 4 NEJVĚTŠÍCH BANK V ČR OBRÁZEK Č. 2 – SCHÉMA TRANSAKCE DOKUMENTÁRNÍHO INKASA OBRÁZEK Č. 3 – SCHÉMA TRANSAKCE DOKUMENTÁRNÍHO AKREDITIVU OBRÁZEK Č. 4 – SCHÉMA TRANSAKCE POSKYTNUTÍ BANKOVNÍ ZÁRUKY OBRÁZEK Č. 5 – SCHÉMA TRANSAKCE FORFAITINGU OBRÁZEK Č. 6 – SCHÉMA TRANSAKCE ODKUPU POHLEDÁVEK OBRÁZEK Č. 7 – SCHÉMA TRANSAKCE EXPORTNÍHO ODBĚRATELSKÉHO ÚVĚRU OBRÁZEK Č. 8 – POROVNÁNÍ MECHANICKÉHO IMPRINTERU (VLEVO) A PLATEBNÍHO TERMINÁLU (VPRAVO) OBRÁZEK Č. 9 – PODPIS DOKUMENTACE OBRÁZEK Č. 10 – PROCES ÚVĚROVÝCH PRODUKTŮ A PRODUKTŮ TRADE FINANCE (VÝJMA DOKUMENTÁRNÍHO INKASA) OBRÁZEK

Č.

11

–

PROCES

PLATEBNÍCH

KARET,

BĚŢNÝCH

ÚČTŮ,

DOKUMENTÁRNÍCH INKAS, INKAS SMĚNEK, PODPISOVÝCH VZORŮ, APOD. OBRÁZEK Č. 12 – PROCES NA FINANČNÍM TRHU NEPODLÉHAJÍCÍ SCHVÁLENÍ RISKU (NAPŘ. SPOT TRANSAKCE) OBRÁZEK Č. 13 – PROCES NA FINANČNÍM TRHU PODLÉHAJÍCÍ SCHVÁLENÍ RISKU (NAPŘ. SWAP, FORWARD, OPCE)

SEZNAM POUŢITÝCH GRAFŮ GRAF Č. 1 – PREFERENCE GRAF Č. 2 – VYUŢITÍ A SPOKOJENOST PRODUKTŮ A SLUŢEB GRAF Č. 3 – SPOKOJENOST S KVALITOU SLUŢBY PŘÍMÉHO BANKOVNICTVÍ

93

SEZNAM POUŢITÝCH TABULEK TABULKA Č. 1 – PŘÍKLADY POTŘEB KLIENTA FINANCOVÁNÍ – VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍHO PRODUKTU TABULKA Č. 2 – VZTAH ZAJIŠTĚNÍ A ÚČELU ÚVĚRU TABULKA Č. 3 – SROVNÁNÍ POPLATKŮ BĚŢNÝCH ÚČTŮ BANK TABULKA Č. 4 – SROVNÁNÍ POPLATKŮ TUZEMSKÉHO PLATEBNÍHO STYKU BANK TABULKA Č. 5 – SROVNÁNÍ POPLATKŮ ZAHRANIČNÍHO PLATEBNÍHO STYKU BANK TABULKA Č. 6 – SROVNÁNÍ POPLATKŮ HOTOVOSTI BANK TABULKA Č. 7 – SROVNÁNÍ POPLATKŮ PLATEBNÍCH KARET BANK TABULKA Č. 8 – SROVNÁNÍ POPLATKŮ PŘÍMÉHO BANKOVNICTVÍ BANK TABULKA Č. 9 – SROVNÁNÍ POPLATKŮ DOKUMENTÁRNÍHO AKREDITIVU BANK TABULKA Č. 10 – SROVNÁNÍ POPLATKŮ DOKUMENTÁRNÍHO INKASA BANK TABULKA Č. 11 – SROVNÁNÍ POPLATKŮ BANKOVNÍCH ZÁRUK BANK TABULKA Č. 12 – SROVNÁNÍ POPLATKŮ ŠEKŮ BANK TABULKA Č. 13 – SROVNÁNÍ POPLATKŮ CASH POOLINGU BANK TABULKA Č. 14 – SROVNÁNÍ POPLATKŮ OSTATNÍCH BANKOVNÍCH SLUŢEB BANK

SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA č. 1 – Dotazník klienta zdroj: Vlastní práce autora

94

Sluţby klientům vrcholového segmentu v komerčních bankách

Recommend Documents