Inovace IS v utilitním segmentu aktuální motivátory

Inovace IS v utilitním segmentu – aktuální motivátory Norbert Žid, Martin Maloš katedra informačních technologií, VŠE Praha [email protected], [email protected]

Abstrakt: Článek se zabývá inovacemi v utilitních podnicích a možnostmi informační podpory pro tyto inovace. Akcent klade na inovace zaměřené na vztahy k zákazníkům převážně v souvislosti s rozvojem nových služeb a technologií AMM. Analyzuje a klasifikuje příležitosti a podněty (motivátory) k inovacím a jejich vztah k inovaci IS/ICT. Článek v kontextu zmíněných inovačních příležitostí identifikuje typické vlastnosti utilitních podniků a podmínky ve kterých operují. Abstract: The article analyses business innovations in utilities and the facilities that IS/ICT may offer for these innovations. It focuses on customer oriented innovations, particularly on those associated with new customer services and AMM technologies. New opportunities and motivators are being analyzed and classified in relation to IS/ICT. Identified opportunities are put into context with the utilities' market conditions and typical characteristics of the enterprises. Klíčová slova: Inovace, Utility, energetika, IS, Motivátory inovací, Klasifikace inovací, AMM, Unbundling

1. Úvod Současný vývoj v oblasti utilitních služeb je vysoce dynamický a tato dynamika by se měla odrážet i v inovacích IS těchto společností. Tento vývoj není zatím tak dramatický uvnitř utilitních podniků, jako spíše ve společnosti. V politice i v médiích probíhá diskuze k tématům (energetická krize, globalizace trhů, vznik globální i lokální konkurence, deregulace, EU, klimatické změny, naše a světové ceny energií). Je zjevné, že hlavně energetika (elektřina, plyn, teplo) bude muset projít změnami. Utilitní firmy se do změn „nehrnou“, ale připravují se, že na ně budou muset reagovat. Od IS se očekává, že bude schopen podporovat informační potřeby, které z těchto změn vyplynou a že částečně nabídne řešení výše uvedených problematických oblastí. V tomto článku se soustředíme hlavně na energetické společnosti zajišťující dodávky elektrické energie a tyto společnosti budeme pokládat za vybrané představitele utilitních společností. Řada dnešních otázek kolem utilitních společností nemá ještě jasné odpovědi a je zřejmé, že se hledají na odpovědi, které vedou k inovacím těchto společností a jejich informačních systémů. Jaké otázky jsou předkládány dnes v oblasti energetiky? Bude dostatek energetických zdrojů v nejbližší budoucnosti? Proč jsou naše výkony tak náročné na energetické zdroje ve srovnání s průměrem EU? Kdo má zajistit šetření energií, jak motivovat k úsporám na liberalizujícím se trhu? Jak řešit dilema, kdy na jedné straně stojí snaha co nejvíce energie vyrobit a dobře SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2008

31

Norbert Žid, Martin Maloš

prodat a proti tomu snaha uspořit energie na jednotku výroby? Jsou dnešní ceny elektrické energie příznivé či nepříznivé a jak je vůbec využívat (volný či regulovaný trh)? Jsou dnešní IS energetických společností i jejich regulátorů připraveny, aby mohly podpořit odpovědi na výše uvedené obecné otázky, či spíše zamlžují pravý stav věcí? Následující článek samozřejmě nedává odpovědi na všechny výše vznesené otázky. Ukazuje však vize, jaké by měly být inovovační kroky utilitních společností a jak toto podpořit i inovací IS. Snažíme se proto nastínit nový model IS (vize) a jeho nové pilíře, který by mohl být uplatněn v nejbližším období a nové role jednotlivých hráčů v tomto řešení. Je samozřejmé, že systémy řízení utilitních společností a tím i IS těchto společností nelze ze dne na den měnit či zásadně inovovat. Proto je tak důležité mít vizi, jak nové inovace připravit a ve vhodnou dobu prosadit. Pokud z našeho článku čtenář pochopí, kam se ubírá IS v tomto segmentu, pak bude splněn náš hlavní záměr.

2. Utilitní tržní segment Naše pozornost je zaměřena na firny poskytující utilitní služby. Utilitní tržní segment definujeme jako množinu všech firem, které se svými službami podílejí na dodávkách elektrické energie, plynu, vody a tepla pro podniky i domácnosti. Definice zahrnuje v širším pojetí i další komunální služby jako je svoz odpadu nebo kanalizace. Méně časté je zařazení telekomunikačních služeb. Při sledování specifických požadavků na IS kladených podniky v utilitním segmentu a požadavků na IS telekomunikačních firem jsme však došli k závěru, že tyto požadavky jsou velmi podobné. Díky dynamickému rozvoji telekomunikací v 90-tých letech minulého století je dnes IS telekomunikačních firem ve srovnání s utilitami na vyšší úrovni a může sloužit jako inspirace a předobraz dalšího rozvoje v utilitách. Poskytování řady (datových) služeb v telekomunikacích se svoji podstatou velmi podobá službám v utilitním sektoru.

3. Obecný náhled na inovace Inovací rozumíme řízený proces změn v rámci organizace. Organizace pomocí inovace reaguje na „inovační motivátory“ přicházející z vnitřního nebo vnějšího prostředí. Inovace je proces cílený k dosažení nového stavu organizace. Cíl inovace by měl zapadat do cílové hierarchie organizace a vycházet z dlouhodobé inovační strategie. Inovační strategie je v případě podniku odvozena z podnikové strategie. Při hodnocení přínosů inovací sledujeme kvalitativní a kvantitativní parametry informatických podnikových procesů a jejich služeb ve vztahu k ekonomickým parametrům primárních podnikových procesů a primárních podnikových služeb. Součástí zadání cíle pro inovace v rámci inovační strategie je tedy definice nových požadavků na informatické služby včetně kvantitativních a kvalitativních parametrů. Pro dosažení ekonomických efektů musí inovace informatických procesů probíhat v kontextu s inovacemi primárních procesů a v souladu s podnikovou strategií. Inovace lze z hlediska motivátorů inovací dělit podle následujících 3 přístupů: 32

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2008

Inovace IS v utilitním segmentu – aktuální motivátory

•

Rozdělení podle zdroje motivace k inovaci na motivátory vnitřní a motivátory vnější. Mezi vnitřní motivátory patří impulsy přicházející od zaměstnanců (z oddělení výzkumu a vývoje, marketingu, výroby, logistiky nebo servisu) a od vlastníků. Vnější motivátory jsou motivační podněty z podnikového okolí (zákazníci, konkurence, legislativa, regulační orgány, investoři, akademická sféra apod.). Analýza zdrojů motivátorů umožní podniku identifikovat možné rezervy v hledání nových inovačních podnětů.

•

Rozdělení podle povahy inovační příležitosti je inovační teorie klasifikující inovační příležitosti podle rizikovosti a náročnosti implementace. Teorie definuje sedm hlavních skupin seřazených sestupně podle předvídatelnosti a spolehlivosti: Neočekávaná událost, Rozpor, Změna procesu, Změna struktury odvětví a trhu, Demografické změny, Změna postojů, a Nové znalosti. Teorie doporučuje klasifikovat inovační příležitosti podle této stupnice a přiřadit jim odpovídající míru rizika a zdrojů. Inovace do IS vycházející ze změn na trhu utilit, celospolečenských změn a vlivu nových technologií v odvětví patří bohužel z příležitostem s nejvyšší mírou rizika. Při implementaci inovací je proto potřeba riziko identifikovat a použít nástroje pro jeho minimalizaci nebo minimalizaci případných škod. Doporučuje se postupovat „per partes“, oddělit inovace technologií od inovací věcných, postupovat od specifického k obecnému a využít prototypů a pilotních projektů pro odhad náročnosti a přínosů.

•

Rozdělení podle typu motivace k inovaci definuje tři hlavní skupiny motivátorů: −

tržní – interní snaha o zlepšení obchodních a finančních ukazatelů nebo externí tlak trhu, motivátory mají přímý vztah k primárním procesům podniku, očekává se ekonomická návratnost investice

−

legislativní – organizace je tlačena do inovace změnami v legislativním prostředí, regulátorem, veřejnou autoritou. Inovace je vynucena a nemusí mít pozitivní obchodní dopad.

−

technologické – inovace je inspirována technologickým pokrokem. Může přinést konkurenční výhodu a dlouhodobé ekonomické efekty. Může být vynucena obchodními partnery nebo vedena obavou z technologického zastarání, snížení rizika na úkor negativních ekonomických dopadů. Toto poslední rozdělení typu inovací použijeme dále jako výchozí členění pro popis konkrétních motivátorů inovací IS v utilitních podnicích..

4. Vybrané inovační motivátory v elektroenergetice V této kapitole se konkrétně zaměříme na nejvýraznější aktuální motivátory působící na utilitní společnosti na trhu s elektrickou energií. Domníváme se, že vývoj na tomto trhu je v současnosti nejprogresivnější a změny nejvýraznější. Lze očekávat, že pozitivní zkušenosti z elektroenergetiky budou motivací k inovacím také v ostatních utilitních segmentech a závěry bude možné zobecnit. Struktura kapitoly se opírá o výše zvolenou klasifikaci motivátorů podle typu motivace k inovaci. Uvádíme jak obecně platné motivátory, tak aktuální trendy na světovém trhu, v EU i konkrétně v ČR. Vzhledem k různému tržnímu, legislativnímu prostředí i technologickým podmínkám, ve kterých elektroenergetické podniky působí nelze


33


uvažovat univerzální platnost všech motivátorů. Pokusíme se upozornit na konkrétní podmínky různých motivátorů.

Unbundling jako dominantní tržní motivátor Pro analýzu jednotlivých motivátorů k inovacím IS v podnicích působících ve vybraném segmentu je potřeba objasnit různé tržní role na trhu s elektrickou energií. V rámci EU je aktuálním trendem unbundling spočívající (jednoduše řečeno) v oddělení síťových služeb přirozeného monopolu od služeb distribučních, kde je možná efektivní konkurence. V praxi to znamená v rámci liberalizace služeb regulátorem nucené oddělení tradičně monolitických energetických podniků na jednotky s různými rolemi na elektroenergetickém trhu. Strukturu liberalizovaného trhu znázorňuje schéma.

V naší analýze motivátorů k inovacím se zaměříme na provozovatele distribuční soustavy (distributory). Distribuce elektrické energie k malým koncovým zákazníkům na nízkonapěťové hladině má nejvýraznější síťový – utilitní charakter a je proto považováno v dané lokalitě za přirozený monopol. Tradičně jsou s distribučními službami spojeny i služby prodeje elektrické energie (obchodník). Podle typu unbundlingu dochází k oddělení služeb prodeje a dodávky energie následujícími způsoby: Funkční unbundling – požadavek na oddělení služeb (funkcí) distribuce a dodávky v rámci jednoho poskytovatele. Přirozeně monopolní distributor musí zřetelně oddělit cenu za síť (regulovanou Energetickým úřadem) a cenu za dodanou energii (tržní nebo částečně liberalizovanou). Zákazník musí mít možnost výběru alternativního obchodníka. V praxi si většinou distributoři z různých lokalit vzájemně konkurují na trhu s elektřinou. Ukazuje se, že jen nepatrná část zákazníků se rozhodne pro jiného dodavatele energie, než je lokální dodavatel distribučních služeb. Na IS je kladen požadavek na účetní oddělení nákladů a výnosů spojených 34



se službami sítě a službami prodeje energie. Dále je nutné realizovat komunikaci s operátorem trhu pro clearing nákladů na energii dodanou „cizím“ zákazníkům. Právní unbundling – požadavek na rozdělení distributora a obchodníka na různé právnické osoby (společnosti). Každá společnost musí na trhu vystupovat samostatně a nabízet stejné podmínky všem tržním hráčům. Požadavek na IS je schopnost oddělit služby pro distributora a obchodníka do oddělených IS a realizovat integraci těchto systémů přes veřejný standardní interface přístupný i ostatním tržním hráčům. Unbundling vlastnictví – požadavek na oddělení subjektů a zákaz majetkového propojení mezi subjekty prodávajícími elektrickou energii a distribuční služby.

Legislativní motivátory Legislativními motivátory nazýváme vnější podněty, které přichází od národních nebo nadnárodních (EU) regulačních autorit ve formě změn legislativy a regulačních nařízení nebo (častěji) ve formě ohlášených změn pravidel fungování trhu. S vývojem pravidel fungování trhu musí utilitní podnik reagovat a přizpůsobovat své chování. S tím souvisí i potřeba inovace IS pro podporu změn chování podniku. Aktuálně nové nebo v budoucnu očekávané nové požadavky ze strany regulátora čerpáme z veřejné diskuse, deklarovaných politických cílů, trendů a ze směrnic a doporučení EU. Regulace se zaměřuje na následující 4 oblasti: •

Antimonopolní politika, oddělení monopolních služeb od služeb tržních a podpora konkurence

•

Regulace přirozeného monopolu, regulace cen a zajištění kvality dodávky

•

Zajištění kvality celospolečensky strategických služeb

• Podpora úspor a environmentální aspekty Národní regulátoři v zemích EU mají v rukou různé nástroje na prosazení regulační politiky. V některých zemích je energetika stále přímo v rukou státu a trh plně regulován. Zde je možné použít nástroje přímé regulace. V jiných zemích je trh částečně deregulován a stát si ponechává nástroje pro ovlivňování cen monopolních služeb a stanoví obecná pravidla. Regulace se v současné době nejvýrazněji zaměřuje na trh s elektrickou energií a orientuje se převážně na distribuci, která představuje přirozený monopol. Lze očekávat, že zkušenosti z elektroenergetiky se promítnou do regulací v plynárenství a následně i dalších utilitních oblastí. Legislativa EU tak nastavuje jisté požadavky, které by měly být společné v celém EU. Identifikovali jsme následující požadavky, které nejvíce ovlivní fungování utilitních společností a mají odraz v jejich IS. 1. Požadavky související s odečty, měřením a informovaností zákazníků. Nejsou doporučovány přímo konkrétní technologie měření a komunikace s měřidly, což nechává prostor pro rozvoj nových technologií. Požadavky na častější, přesnější měření, požadavky na sledování zátěžových profilů a spotřební informace na měsíčních fakturách nebo dokonce online informace na webu předpokládají inovace směrem k systémům AMR (Automated Meter Reading – vzdálené čtení měřidel), AMM (Automated Meter Management – zahrnuje i ovládání měřidla) a AMI (Advanced Metering Infrastructure – SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2008

35


2.

3.

zahrnuje komplexní systémy pro interakci s měřidly). V některých případech se objevují tendence k definici (chybějících) standardů za účelem zajištění interoperability komunikačních komponent. Většina regulátorů se ale soustředí na věcnou stránku řešení: jaké informace a v jaké kvalitě musí distributor odběrateli poskytnout. Cílem regulací je podpora konkurenčního prostředí v energetice díky lepší informovanosti zákazníka (potlačení informační nerovnováhy na trhu) a podpora úspor (informovaný zákazník je schopen efektivněji přizpůsobit své spotřební chování). Oba tyto záměry jsou alespoň částečně v konfliktu s cílem distribučních podniků, ale mají celospolečensky pozitivní dopad, proto jsou identifikovány jako tržní externality. V případě externalit (tržního selhání) jsou regulace ve většině EU zemí legitimní. Protože z inovací, jejichž náklady nese pouze distributor, nakonec těží převážně ostatní tržní subjekty, stanoví v některých zemích regulátor dodatečné poplatky, které zákazníci a ostatní uživatelé informací distributorům za informace platí. Doporučení EU však v současné době směřuje k nezatěžování zákazníků dalšími náklady. Požadavky související se zajištěním kvality dodávky, prevenci problémů a řízení sítě. Tyto požadavky vedou k inovacím směrem k „smart grid“ sítím. Oproti předchozímu bodu zahrnují i vzdálené řízení měřidel, spotřebičů a dalších aktivních prvků v distribuční síti pro optimalizaci spotřeby a zajištění spolehlivosti dodávek. Typické funkce smart grid zahrnují vzdálené vypnutí měřidla, omezení spotřeby, vypínání sekundárních okruhů, měření kvality dodávky: výpadků, frekvence, jalové energie, napětí apod. V ČR jsou rozšířeny systémy HDO (hromadné dálkové ovládání), které se pravděpodobně budou se systémy smart grid integrovat nebo nahrazovat. Cílem regulací je zajistit standardní kvalitu celospolečensky strategických energetických služeb a nabídnout nástroje pro úspory. I zde platí, že náklady spojené s nedodávkou jsou tržní externality a proto se přistupuje k tržní regulaci. Požadavky nesouvisející přímo s distribucí, ale se způsobem komunikace se zákazníky a s ostatními tržními účastníky. Pravidla pro sdílení informací. Tyto požadavky vedou k inovacím CRM, kontaktních center, billingu, EMS (Energy Management System) a aplikací pro výměnu informací s obchodními partnery v rámci trhu. Tato pravidla souvisí s řízením liberalizovaného trhu a podporou nově vznikající konkurence na tradičně monopolních trzích v rámci hesla: regulacemi k deregulacím.

Tržní a ekonomické motivátory Ekonomické motivační faktory inovace IS jsou takové podněty k inovacím, které mají pro podnik ekonomický efekt. Efekt může být v podobě úspory nákladů (investice do IS vede k úsporám jinde, stěžejní je návratnost investice), nebo nového přínosu (investice do IS vede k získání nových ekonomických přínosů, nových služeb k prodeji, vyšší ceny apod. Kvantitativní přínosy lze přímo finančně ocenit, kvalitativní mají dlouhodobě pozitivní charakter, ale míra vlivu na finanční ukazatele není predikovatelná). Do této kategorie řadíme i motivátory ze strany konkurence (zajištění tržní pozice, eliminace konkurence a růst vlivu na trhu) a motivátory vznikající v reakci na identifikované hrozby (snížení nebezpečí hrozeb, při ekonomické kalkulaci je potřeba hrozby finančně ohodnotit a zvážit jejich

36



pravděpodobnosti – to vede k závěru, zda je daná investice při daném sklonu k riziku výhodná). 1. Motivátory související s inovacemi pro zvýšení vnitřní efektivity. Do této skupiny patří převážně inovace vedoucí k úsporám ve stávajících procesech. Informační podpora může zrychlit a zlevnit stávající činnosti a uspořit tak náklady na zaměstnance nebo infrastrukturu. Tyto úspory zahrnují především snížení nákladů na manuální odečty, vymáhání pohledávek a snížení černých odběrů, chyby v odečtech, budování neefektivně využívané distribuční sítě a dodatečnou komunikaci se zákazníky (reklamace). Přestože za vhodných podmínek mohou tyto úspory zajistit návratnost investic do inovace IS, nepřináší zefektivnění stávajících procesů řešení dominatních otázek. Zvyšování vnitřní efektivity (hlavně primárních procesů utilitního podniku) může být poněkud skryto vnějším zákazníkům a pozorovatelům. 2. Motivátory související s inovacemi vztahu k vnějšímu světu. Inovace se dotýkají vztahů k dodavatelům, k trhu a především ve vztahu k zákazníkům. Do této kategorie spadají převážně motivace k inovacím IS pro podporu prodeje nových produktů slibujících nové zdroje příjmů a inovace podporující nové způsoby prodeje stávajících služeb - nové obchodní modely. Příkladem nových služeb může být prodej poradenských služeb efektivního spotřebního chování nebo služeb souvisejících se vzdáleným a automatickým ovládáním spotřebičů (smart home). Příkladem nových obchodních modelů je nabídka komplexních tarifních programů reflektujících výkyvy velkoobchodních energií a nabízejících stabilní prodejní marži pro obchodníka a příležitosti k úsporám pro zákazníka. Inovace související se změnami nabízených služeb odpovídají na mnohé aktuální výzvy uvedené výše a nabízejí výrazné příležitosti pro návrat investic. Jsou však spojeny s nutností změn vnitřních procesů a se změnami vztahů k zákazníkům. Podmnožinu této skupiny motivátorů tvoří impulzy z tržního prostředí. V tomto případě podnik neprovádí inovace aktivně z důvodu identifikace obchodní příležitosti, ale je k inovacím dotlačen tržním prostředím - konkurencí. Inovace IS utilitního podniku může přispět k lepšímu poznání zákazníka a zajištění tak stabilní tržní pozice vůči konkurenci, poznání konkurence a identifikaci tržních mezer, případně může nabídnout nástroje k připoutání zákazníka. V praxi se ukazuje, že podniky jsou ochotny investovat do nástrojů, které jim zajistí snížení provozních nákladů nebo zjednodušení dosavadních činností. Méně ochotny jsou podniky investovat do nových služeb a pouštět se do nových obchodních modelů, které by mohly přinést nové zdroje příjmu. Úspora nákladů díky snížení počtu pracovníků v rámci růstu automatizace procesů je velmi citlivé téma a i u velkých podniků bývá problematické tuto úsporu dosáhnout. Příležitosti k ekonomické návratnosti inovací do IS nebývají proto plně využity. To vede zpětně k opatrnému přístupu k větším investicím do inovací IS. Velké konzervativní podniky se raději věnují oblastem, které znají a kterým „z tradice“ rozumí.

Technologické motivátory Poslední skupinou motivátorů podle naší klasifikace je skupina motivátory technologických. Samotná dostupnost nové technologie, nového technického řešení nebo nového komunikačního nástroje může být motivem pro jejich zavedení v podniku. Často se stává, že inovace technologie původně sledující jeden SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2008

37


partikulární účel přinese nečekané příležitosti pro nové obchodní aplikace. Až s nárůstem zkušeností s inovovanými technologiemi se začínají objevovat další možnosti jejího využití. Naše pozornost se zaměřuje především na způsoby, jak lze nových technologií měření a komunikace využít v rámci inovace IS k řešení v úvodu uvedených problémů utilitního sektoru. Aktuální technologické trendy, které se prosazují v oblasti utilitních společností lze rozdělit podle následujících oblastí: 1. Smart Metering. Zahrnuje především nové generace měřidel, které umožňují nové elektronické způsoby měření spotřeby. Na rozdíl od mechanických měřidel se přitom nabízí větší míra přesnosti (tedy spravedlivější měření), spolehlivosti vůči poruchám a odchylkám a odolnost proti záměrnému ovlivňování měřidel ze strany zákazníků. Významnou výhodou je teoreticky neomezené množství zaznamenaných hodnot. V elektroenergetice lze například sledovat nejen spotřebu dodané energie, ale i maximální výkon v daném období, jalovou energii, zaznamenávat kvalitativní parametry, používat složité časově rozlišené tarify nebo rovnou ukládat několikaminutové zátěžové profily. Detailnější informace o spotřebě lze využít pro cílenější služby na míru a efektivnější spotřebu. 2. Onlline komunikace s měřidly. Se Smart Meteringem souvisí i technologické nástroje AMR, AMM a AMI umožňující online připojení měřidel a komunikaci s nimi. To nabízí řadu aplikací od vzdálených odečtů, přes online změny konfigurací a tarifů, po monitoring sítě nebo vzdálené ovládání dodávky (vypínání nebo omezování výkonu, řízení topení, ohřevu vody a klimatizací). Online komunikace otevírá příležitosti pro nové služby, interaktivní komunikaci se zákazníkem, snížení počtu reklamací, nové obchodní modely jako jsou předplacené služby, flexibilní ceny apod. Obousměrná komunikace otevírá příležitosti pro integraci aplikací smart home, bezpečnostních systémů, vzdálené řízení topení a klimatizací atd. 3. Dostupnost přesných a detailních dat ze všech odběrných míst nabízí příležitosti pro inovace nástrojů pro datové sklady a analýzu dat. Tyto nástroje umožňují optimalizace distribuční sítě, kvalitní predikce spotřeby a tedy výhodnější nákup energie na velkoobchodním trhu, identifikaci problémových zákazníků a snížení černých odběrů identifikaci poruch v síti. Předcházení a omezení výpadků jakož i přesnější alokace problémového místa umožňuje výrazné snížení nákladů plynoucích z řešení mimořádných situací. Data lze použít také pro marketingové účely nebo pro dodatečné služby třetích stran. 4. Mobilní technologie. Podporují pracovníky v terénu a slouží pro koordinaci servisních činností a instalací. Integrace se systémy GPS umožňuje přesnou evidenci distribučních míst a transformátorů v GIS. Navigační systémy GPS na mobilních hand-held zařízeních pomáhají efektivní plánování servisních cest techniků a zároveň sledování jejich práce. Příležitostí je technologická standardizace komunikačních rozhraní různých měřidel a dalších inteligentních komponent sítí. V současné době existují standardy pro odečítání a další operace související s kalibrací měřidel, ale pokročilejší smart metering funkce řeší i vztahy dodavatel-odběratel individuálně.

38



5. Utilitní společnosti, jejich specifika a společné rysy Identifikovali jsme specifické faktory ovlivňující podmínky inovace IS. Zaměřili jsme se na obecné faktory společné pro firmy v utilitním sektoru. Výrazným společným rysem je podobná povaha dodávané služby pro typicky velké množství zákazníků. S tím souvisí skupina faktorů daná specifickou tržní pozicí utilitních firem. Další skupinu faktorů tvoří také angažovaný přístup státu a regulátorů. Dominatním rysem utilitních služeb je síťovým charakterem utilitních služeb. Ty vyžadují vysoké investiční náklady na distribuční infrastrukturu a to vede k monopolnímu charakteru trhu. Typickým rysem utilitních služeb je také velké množství malých zákazníků konzumujících poměrně malé objemy služeb. Z toho vyplývá požadavek na levné automatizované zpracování velkého množství dat o spotřebě a minimalizace nákladů spojených s obsluhou malých zákazníků. Tento tradiční požadavek je v kontrastu s aktuálním trendem individuálního přístupu a nabídkou služeb na míru i pro malé odběratele. Řešení nabízí moderní nástroje CRM se zákaznickými portály pro webový a telefonní self-care. Na základě zvláštního charakteru utilitních služeb a s tím související tržní pozice jsme identifikovali následující hlavní faktory ovlivňující požadavky na IS: Nové online technologie měření umožňují sběr velkého množství zákaznických dat. Tato data dnes nejsou ale většinou utilitní firmy schopny zpracovat a získat z nich informace použitelné pro obchodní nebo marketingové účely. Spolu s daty o spotřebě nabízí moderní AMM systémy a smart měřidla data o kvalitě dodávky z velkého množství měřících míst (distribuční místa, distribuční transformátory). Tato data představují potenciální informační podporu pro efektivní řízení kvality dodávky a identifikaci problémových míst. Pro tuto analýzu však dosud neexistují dostatečné nástroje a v praxi se data o kvalitě z měřidel prakticky nevyužívají. Místo toho se používají velmi drahé kvantometry. Příležitost vidíme v inspiraci z telekomunikačního segmentu, kde podobné SW nástroje již existují. Ovládání systémů obsahujících statisíce až miliony inteligentních komponent (smart měřidel) vyžaduje ze strany IS podporu pro automatické reakce na události a automatické nástroje řízení. Uplatňují se nástroje pro flexibilní definici pravidel pro reakce systému. Tyto nástroje musí být schopny reflektovat specifické požadavky a podmínky konkrétního utilitního operátora, například různé kulturní a legislativní prostředí. (V některých zemích je možné neplatiče automaticky vypínat nebo omezení výkonu, jinde to možné není). Pro podporu práce operátora rozsáhlé sítě jsou potřeba nástroje pro hromadné ovládání podle skupin a filtrů. Distribuční firmy v oblasti utilit jsou většinou velké regionálně monopolní firmy s pohodlnou tržní pozicí. Monopolní charakter síťových služeb vede k nízké míře konkurence. Aktivita směrem k inovacím není proto v těchto firmách tak výrazná, jak by pravděpodobně byla v konkurenčním prostředí. Na druhou stranu existuje silná regulace a vliv veřejné sféry. Vliv se projevuje jednak definováním tržních pravidel (regulace cen) na liberalizovaných trzích nebo přímým vlivem díky majetkové účasti státu ve firmách a podílem na řízení. Tento tlak ze strany státu má vliv na strategii utilitních firem a tedy i inovační rozhodování v oblasti IS. Firmy se chovají konzervativně a soustředí se na jádro utilitních služeb – bezpečné zajištění dodávky energie. Tradičně nemají velkou motivaci k rizikovým investicím do oblastí doplňkových služeb, i když by tyto služby slibovaly ekonomicky efektivní návratnost investic. Souběžným trendem je ale tlak na snižování spotřeby energetických zdrojů, tlak na otevření trhu vůči konkurenci a snaha o ochranu SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2008

39


zákazníka. Tyto trendy jsou podporovány státem, ale nejsou v souladu s ekonomickými zájmy utilitních firem a v tržním neregulovaném prostředí by zřejmě neměly takovou podporu. Zmíněné trendy vedou v některých státech, kde je národní regulátoři silně podporují, k inovacím utilitních služeb a k související inovaci IS především v oblastech AMM. Z předchozích poznatků vyplývá, že podmínky, ve kterých utilitní firmy operují, je vedou k opatrnosti a zdrženlivosti vůči investicím do inovací v neznámých oblastech. To je příčinou současného stavu IS/ICT v těchto firmách, který je většinou zastaralý, proprietární a náročný na údržbu. Mnohé služby fungují neefektivně: zákazníkům je poskytována jen základní služba bez přidané hodnoty a za zbytečně vysokou cenu. Současným trendem je snaha tyto podmínky zlepšit a pomocí deregulace zavést tržní aspekty do fungování utilitních firem. Vzhledem k cenám, technologiím a změnám na trhu energií je tato snaha nejvýraznější v oblasti energetiky. Oblast elektroenergetiky je v rámci segmentu utilit v současné době nejaktivnější a vhledem k inovacím nejperspektivnější.

6.

Závěr

Cílem článku je identifikovat aktuální příležitosti a motivy pro inovace IS v segmentu utilitních firem. Poukázali jsme (z tohoto hlediska) na významné trendy elektroenergetiky a dalších utilit v kontextu aktuálních problémů a příležitostí tohoto tržního segmentu. Identifikovali jsme nejvýznamnější tržní a legislativní motivátory k inovacím a technologické možnosti rozvoje IS/IT. Dosažení efektů z inovace, návratnost investic a následně vyřešení uvedených problémů předpokládá nejen změny technologií a IS, ale především změny v primárních procesech, nabízených službách a utilitních produktech. Předpokladem úspěšné inovace služeb je změna vztahu k zákazníkům i nové pojetí tržní pozice jednotlivých tržních hráčů utilitního segmentu. Lze očekávat vznik nových subjektů nabízejících nové utilitní služby i změny fungování tradičních distributorů. Konkrétní návrhy způsobů inovací, návrhy nových obchodních modelů a scénáře tržních vztahů nabídneme čtenáři v druhé části našeho článku: Inovace IS v utilitním segmentu – návrhy a scénáře.

Použitá literatura [NIS04] Národní informační strategie ČR, Úřad vlády České republiky, Praha 2004 http://www.techprofil.cz/pdf/NIS.doc [MPO04] Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: Státní energetická koncepce ČR Praha 2004 [EU06]: Evropský parlament a koncil: Directive 2006/32/EC on energy end-use efficiency and energy services,EU 2006, http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:114:0064:0085:C S:PDF [EU05]: Evropský parlament a koncil: Directiva 2005/89/EC o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury, EU 2005 http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:033:0022:0027: CS:PDF

40



[ERGEG07] European Regulators’ Group for Electricity and Gas: Smart Metering with a Focus on Electricity Regulation; Ref: E07-RMF-04-03, 2007http://www.ceereu.org/portal/page/portal/ERGEG_HOME/ERGEG_DOCS/ERGEG_DO CUMENTS_NEW/CUSTOMER_FOCUS_GROUP/E07-RMF-0403_SmartMetering_final.pdf [ERÚ07] Energetický regulační úřad: Zpráva o dosažené úrovni dodržování standardu plynulosti přenosu a distribuce elektřiny za rok 2006, Praha 2007 http://www.eru.cz/edoc/sdeleni_e/zprava_o_kvalite_za_1.pdf [Drucker93] Drucker P.F.: Inovace a podnikavost, Management Press, Praha, 1993 [Vacek99] Vacek J., Vostracký Z., Skalický J.: Integrovaný management inovací Vydavatelství ZČU, Plzeň 1999 [Vacek07] Vacek, J.: Integrovaný management inovací, Západočeská Universita v Plzni Materiály ke kurzu IMI: aktualizovaná elektronická verze, Plzeň 2007 http://www.kip.zcu.cz/kursy/imi/IMI2007/IMI2.pdf [Pitra97] Pitra Z.: Inovační strategie, Grada, Praha 1997 [Sedláček06] Sedláček, J.: Elektrické přístroje v EE, Západočeská Universita v Plzni Studijní materiály, Plzeň 2006 http://web.fel.zcu.cz/fel/kee/+EPRE/EPRE-Pr-1.pdf [Vrana05] Vrana, I.; Richta, K.: Zásady a postupy zavádění podnikových informačních systémů; Grada, Praha 2005 [Kvitek04] Kvítek, Z.; Palán, P.: Unbundling a jeho dopad na IT infrastrukturu distribučních společností; časopis IT Systems, str. 16, 6/2004, CCB s.r.o. Praha www.eon-is.cz/_admin/rs/_files/27/Unbundling.pdf

WWW informační zdroje EurActiv, Evropský server pro energetiku, www.euractiv.com Department for Business, Enterprise and Regulatory Reform, United Kingdom; Innovation homepage; http://www.dti.gov.uk/innovation/ Powerline Networking, web portál pro podporu PLC http://www.powerlinenetworking.co.uk Wikipedia, webová encyklopedie www.wikipedia.org


41

Inovace IS v utilitním segmentu aktuální motivátory

Recommend Documents