ANALÝZA SEGMENTU TRHU

Implementing EU Directives on Energy Efficiency in to the Czech Republic

Zavedení směrnice o energetické náročnosti budov v České Republice

ANALÝZA SEGMENTU TRHU

21. listopad 2005


1

PROCES ANALÝZY SEGMENTU TRHU..................................................... 3

1.1 Výběr budov pro analýzu segmentu trhu................................................................................. 3 1.1.1 Vybavení budov z hlediska TZB............................................................................................. 5 1.2

2 2.1

Výběr výpočetního programu pro provedení analýzy.............................................................. 7

VÝSLEDKY HODNOCENÍ ............................................................................ 7 Hlavní body z porovnání auditovaných budov a výpočtů SBEM ............................................ 7

3 STÁVAJÍCÍ POŽADAVKY NA ENERGETICKOU NÁROČNOST V BUDOVÁCH V ČR.......................................................................................... 13 4 NÁVRH OPATŘENÍ PRO SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V BUDOVÁCH ................................................................................................... 14 5

ZÁVĚR ........................................................................................................ 16

6

PŘÍLOHY .................................................................................................... 17

6.1

Zprávy k jednotlivým budovám ............................................................................................. 17

6.2

Zónování objektů – soubory v programu EXCEL k jednotlivým objektům ......................... 17

6.3

Soubor výsledků analýzy programem SBEM a energetických auditů................................... 17


1

Proces analýzy segmentu trhu

Provedení analýzy segmentů trhu je jednou z hlavních činností v rámci projektu. Účelem této aktivity je stanovit standardní úroveň energetické náročnosti různých typů budov v České republice a provést porovnání s úrovní v jiných evropských zemích. V rámci tohoto úkolu byl proveden výběr 20 budov různého typu a na tomto vzorku budov byla následně provedena analýza jejich energetické náročnosti pomocí výpočtového nástroje. Závěrem analýzy jednotlivých objektů je návrh opatření pro snížení energetické náročnosti budov. ENVIROS doplnil soubor analyzovaných budov o další 4 objekty proto, aby byly zahrnuty v maximální možné míře všechny typy stavebních soustav hlavně u bytových objektů. Ke každému z objektů byla zpracována analytická zpráva, která obsahuje kompletní technický popis objektu (stavební část a část TZB budovy), soubory vytvořené v programu Excel, které obsahují data týkající se zónování objektu. Posledními ze souborů, které však nejsou přílohou této tištěné zprávy, jsou vlastní soubory výpočtů z programu SBEM. Pro porovnání s úrovní v jiných zemích dodala společnost BRE studie veřejně publikované v rámci programu „Best practice programe“. Poskytnuté studie se zaměřují především na spotřebu energie v administrativních objektech Vzhledem k dlouholeté zkušenosti s návrhy opatření v rámci energetických auditů v ČR, bylo na přání zadavatele projektu rozhodnuto, aby návrhy těchto opatření dodali zahraniční partneři projektu právě pro porovnání typických energeticky úsporných opatření užívaných v ČR a zahraničí. Účelem provedení analýzy segmentu trhu je stanovení měrných ukazatelů spotřeby energie pro jednotlivé typy budov a zároveň i ověření vhodnosti použitého softwarového nástroje pro podmínky v České republice. Stanovení měrných ukazatelů hraje významnou roli pro provádění operativního hodnocení. (K operativnímu hodnocení je možno přistupovat dvěma způsoby – první je provedení posouzení na základě porovnání s referenční budovou, druhou možností je pak porovnání s fixní hodnotou, která musí být dána na několika úrovních, aby bylo na základě tohoto porovnání možno provést příslušné začlenění na škále energetické náročnosti. Porovnávání s fixním ukazatelem však bude vykazovat větší nepřesnosti).

1.1

Výběr budov pro analýzu segmentu trhu

Jednotlivé budovy pro analýzu segmentu trhu byly navrženy Českou energetickou agenturou ze skupiny energetických auditů finančně podpořených v rámci Státního programu. Na předepsaný počet 24 objektů výběr budov dále doplnil zpracovatel z vhodných energetických auditů, které sám vypracoval, tak aby byly zastoupeny všechny typy budov. Typy budov byly vybrány podle dělení, které určuje Směrnice. Množství jednotlivých objektů pro každý typ bylo stanoveno s ohledem na to, jaké je procentuální zastoupení typů budov v celém segmentu trhu. Největší zastoupení mají proto bytové domy a administrativní objekty, dále objekty pro vzdělávání, ubytování a stravování. Zdravotní péče, obchod a sportovní objekty jsou zastoupeny méně. Výběr budov se také snažil postihnout všechny typy stavebních konstrukcí z různých etap výstavby (hlavně u bytových a vzdělávacích objektů), různých typů zásobování energií (centrální zásobování nebo lokální zdroje), přípravy teplé vody a vybavení např. mechanickým větráním


nebo chlazením. Bližší informace o technickém zařízení vybraných budov jsou uvedeny v kap. 1.1.1. Table 1:

Vybrané objekty pro analýzu segmentu trhu – rozdělení dle ty pů budov

Rozdělení dle typů budov Bytové domy

6

Administrativní objekty

4

Objekty pro vzdělávání

4

Objekty zdravotní péče

2

Ubytovací a stravovací objekty

3

Sportovní zařízení

2

Budovy pro obchod

2

Jiné druhy budov (domovy důchodců)

1

Table 2:

Č.

Vybrané objekty pro analýzu segmentu trhu – bytové domy

Místo

Doba výstavby

Podlahová plocha

rok

m2

5

Praha 9 – Černý Most

1999

8 950

6

Praha 1 – cihlový dům

1910, rekonstrukce 1999

3 140

7

Brno – T06B

1970

2 150

8

Svitavy – HKS 70

1974

4 990

9

Praha 4 - Nusle

1980

4 270

24

Ostrava – T06B - BTS

1999

8 950

Table 3:

Č.

Vybrané objekty pro analýzu segmentu trhu – administrativní objekty

Místo

Doba výstavby

Podlahová plocha

rok

m2

10

Praha – kancelářská budova

2002

9 620

11

Ostrava – kancelářská bud.

1994

9 490

12

Olomouc – banka

rekonstrukce 1995

2 890

22

Teplice – banka

1920, (rekonstrukce 1994)

1 790

Table 4:

Č.

Vybrané objekty pro analýzu segmentu trhu – objekty pro vzdělávání

Místo

2

Mariánské Lázně – ZŠ

3

Varnsdorf – ZUŠ

4

Česká Lípa – střední škola

23

Praha 10 – střední škola

Doba výstavby

Podlahová plocha

rok

m

1902, (rozšíření 1971)

710

1920

2 510

1896, (rozšíření 1980)

1 090

1985

910

2


Table 5:

Č.

Vybrané objekty pro analýzu segmentu trhu – objekty zdravotní péče

Místo

Doba výstavby

Podlahová plocha

rok

m2

13

Děčín – nemocniční zař.

1950 - 1990

1 330

14

Most – nemocniční zař.

1975

2 760

Table 6:

Č.

Vybrané objekty pro analýzu segmentu trhu – ubytov ací a stravov ací zařízení

Místo

Doba výstavby

Podlahová plocha

rok

m2

15

Praha – 5ti hvězdičkový hotel

1985

61 370

16

Praha – studentská kolej

1974

6 240

17


1910

9 950

Table 7:

Č.

Vybrané objekty pro analýzu segmentu trhu – objekty pro sport

Místo

Doba výstavby

Podlahová plocha

rok

m2

18

Varnsdorf – sportovní hala

1990

1040

19

Mariánské Lázně – plavecký bazén

1989

2950

Table 8:

Č.

Vybrané objekty pro analýzu segmentu trhu – objekty pro obchod

Místo

Doba výstavby

Podlahová plocha

rok

m2

20

Ostrava – nákupní středisko

1999

19 400

21

Plzeň – nákupní středisko

1980

12 750

Table 9:

Č. 1

Vybrané objekty pro analýzu segmentu trhu – jiné

Doba výstavby

Podlahová plocha

rok

m2

1960, rekonstrukce 1998

3 330

Místo Střední Čechy – domov důchodců

Pozn.: V případě areálů byl posuzován vždy pouze jeden typický objekt areálu.

1.1.1 Vybavení budov z hlediska TZB U objektů byla posuzována spotřeba energie a energetická náročnost z hlediska dílčí spotřeby energie na vytápění, přípravu teplé vody, mechanické větrání, chlazení a osvětlení. V následující tabulce jsou uvedeno technické zařízení jednotlivých posuzovaných objektů.


Table 10: Vybrané objekty pro analýzu segmentu trhu – vybavení objektů TZ B

Místo

Zdroj energie na vytápění

Příprava teplé vody

Větrání / Chlazení

Osvětlení

V

zářivkové

-

žárovkové

V

zářivkové

Bytové objekty Praha 9 – Černý Most

CZT

Praha 1 – cihlový dům

Plyn. kotelna

Brno – T06B

Plyn. kotelna

CZT Lokální v bytech Centrální v kotelně

Svitavy – HKS 70

CZT

CZT

V

zářivkové

Praha 4 - Nusle

CZT

CZT

-

zářivkové

Ostrava – T06B - BTS

CZT

CZT

V

zářivkové

Administrativní objekty Praha – kancelářská budova

CZT

CZT

V/CH

zářivkové

Ostrava – kancelářská bud.

CZT

Lokání

V/CH

zářivkové

V/CH

zářivkové

CH

zářivkové

Olomouc – banka

Plyn. kotelna

Teplice – banka

Plyn. kotelna

Centrální v kotelně Centrální v kotelně

Objekty pro vzdělávání Plyn. kotelna

Centrální v kotelně

-

zářivkové

Varnsdorf – ZUŠ

CZT

CZT

-

zářivkové

Česká Lípa – střední škola

CZT

CZT

-

zářivkové

-

zářivkové

Mariánské Lázně – ZŠ

Praha 10 – střední škola

Centrální v Plyn. kotelna kotelně Objekty zdravotní péče

Děčín – nemocniční zař.

Plyn. kotelna

Centrální

CH

zářivkové

Most – nemocniční zař.

CZT

CZT

V/CH

žárovkové + zářivkové

V/CH

zářivkové

V

zářivkové

V

zářivkové

Ubytovací a stravovací zařízení Praha – 5ti hvězdičkový hotel

Plyn. kotelna


CZT


Plyn. kotelna

Centrální v kotelně CZT Centrální v kotelně

Objekty pro sport Varnsdorf – sportovní hala

CZT

CZT

V

zářivkové

Mar. Lázně – plavecký bazén

CZT

CZT

V

zářivkové

Objekty pro obchod Ostrava – nákupní středisko

CZT

CZT

V/CH

zářivkové

Plzeň – nákupní středisko

CZT

CZT

V/CH

zářivkové

Centrální v kotelně

V

zářivkové

Jiné Stř. Čechy- domov důchodců

Plyn. kotelna


1.2

Výběr výpočetního programu pro provedení analýzy

V době zpracovávání projektu bylo jako nejvhodnější vyhodnoceno použití těchto vybraných výpočetních programů: Ø výpočetní program SBEM, verze 4.2.2 (Velká Británie) Ø výpočetní program InterfaceTHC2005 (Francie) Ø výpočetní program ENSI – Key number software (Norsko) Vzhledem k faktu, že analýza byla prováděna na vzorku 24 budov, byl zvolen program SBEM, neboť vstupní data do tohoto programu se z větší části dají naplnit z obsahu energetického auditu, který byl u vybraných budov k dispozici. Francouzský software THC2005 vykazuje nerovnoměrnou podrobnost v jednotlivých částech výpočtu, v některých oblastech spotřeby vyžaduje vstupní data s mnohem větší podrobností, než je tomu u energetických auditů. Případné užití na národní úrovni by tedy velmi navýšilo náklady na hodnocení energetické náročnosti budovy.

2

Výsledky hodnocení

Hodnocení programem SBEM bylo provedeno na všech vybraných objektech verzí 4.2.2 ( v době zpracovávání úkolu nebyla k dispozici vyšší verze).

2.1

Hlavní body z porovnání auditovaných budov a výpočtů SBEM

Obecně •

Verze SBEM, která byla v té době k dispozici, neprováděla všechny výpočetní postupy. o

Proto některé spotřeby energie v objektu buď nebyly vypočteny vůbec, nebo byly vypočteny velmi zjednodušenými metodami.

o

Současná verze SBEM 4.3.3 je téměř kompletní a konečná verze bude k dispozici koncem října.

•

SBEM používá normalizované předpoklady o užívání objektu a klimatická data (v tomto případě klimatická data z Holandska), která se nemusí shodovat se skutečným užíváním budov v ČR a klimatická data se s podmínkami v ČR neshodují vůbec.

•

Vybrané druhy budov v jednotlivých typech budov nemusí zahrnovat typického představitele daného segmentu budov.

•

Výpočetní nástroj SBEM předpokládá dobrou kvalitu regulace a standardizovaný provoz (provádění nočních a víkendových útlumů, nepřetápí se, nevětrá se zbytečně atd.), což u všech budov nemusí platit (ačkoliv pro některé ano).

•

Je pravděpodobné, že tyto faktory působí rozdíly mezi skutečnou (fakturovaný odběr) a vypočtenou spotřebou energie pomocí nástroje.


Metodika energetického auditu nepožaduje teoretický výpočet samostatné spotřeby energie na chlazení, osvětlení, mechanické větrání nebo spotřebu pomocné energie (čerpadla, ventilátory) pokud tyto spotřeby nejsou v předmětu energetického auditu samostatně měřeny. Proto jsou udávané spotřeby v energetickém auditu u těchto podružných spotřeb energie pouze expertními odhady, které musí být nevyhnutelně poněkud nepřesné. V metodice energetického auditu existuje sice požadavek mít podchycen instalovaný příkon větších technologických spotřebičů a jejich hodiny provozu, avšak neexistuje metodika, jak tento požadavek proměnit na spotřebu energie na chlazení, větrání atd., jelikož roční využití zařízení se obvykle odhaduje a navíc toto využití zařízení nemusí být pod plným zatížením, takže spotřebu energie nelze vypočítat prostým násobením. Rozdělení spotřeby energie v energetickém auditu uvádí spotřebu na vytápění, přípravu teplé vody a spotřebu elektřiny (což je ve většině případů součet spotřeb energie na chlazení, mechanické větrání, osvětlení a pomocná energie). U těchto elektrických zařízení pro chlazení, osvětlení a mechanické větrání je obtížné stanovit přesnou spotřebu, protože obvykle existuje jen jeden elektroměr (nejčastěji pouze fakturační na systémové hranici objektu). Hodnocení spotřeby energie z energetických auditů, tak jak je nyní prováděno podle metodiky, má spíše blíže k hodnocení operativnímu než bilančnímu, zatímco výpočetní nástroj SBEM provádí hodnocení čistě bilanční. Tím jsou také dány větší rozdíly mezi výsledky prováděné pomocí nástroje SBEM a z energetického auditu. Vytápění •

Úpravy na přerušovaný provoz vytápění nebyly do této verze SBEM zabudovány a proto jsou odhady spotřeby energie na vytápění pomocí SBEM pravděpodobně vysoké pro budovy, které nejsou nepřetržitě vytápěny. Tyto korekce jsou do nové verze SBEM 4.3.3 zavedeny.

•

V průměru jsou spotřeby energie na vytápění (na m2 podlahové plochy) vypočtené SBEM a určené pomocí EA velmi podobné a zhruba řečeno, existuje shoda. o

Existuje tu však značný rozptyl (korelační faktor r2 = 0,39)

o

SBEM poskytuje zvláště vysoké hodnoty u:

o

§

budovy 20, hypermarket. Hodiny používání se patrně mohou lišit od standardních předpokladů. Zdá se, že budova má velmi vysokou spotřebu elektřiny, která má pravděpodobně za výsledek vysoké vnitřní tepelné zisky a tím nižší nároky na vytápění.

§

budova 4, střední škola, která jak se zdá, obsahuje prostory, které se vytápějí jenom příležitostně.

§

budova 11, administrativní budova. Pro rozpor tu není žádný zřejmý důvod.

Audity udaly podstatně vyšší hodnoty pro: §

budovu 13, pediatrické nemocniční oddělení s vysokou vnitřní teplotou


o

§

budovy 1, 6, 8, obytné budovy. Ve skutečnosti jsou spotřeby podle auditu vyšší, než odhady SBEM pro všechny obytné budovy ve vzorku. To, jak se zdá, naznačuje soustavný rozdíl , snad v udržované vnitřní teplotě nebo v kvalitě regulace.

§

Budovy 16, 17, obě (studentské) koleje.

Všechny tři budovy s plynovými kotelnami (zbylé budovy mají dálkové vytápění) mají vyšší pozorované spotřeby, než je odhad SBEM.

Audit

Heating (kwh/m2 pa) 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 0

50

100

150

200

250

300

350

SBEM

Vytápění (v kWh/m2), na svislé ose jsou hodnoty z auditu, na vodorovné ose hodnoty z SBEM.


Spotřeba energie na vytápění 450

Měrná spotřeba [kWh/m 2]

400 350 300 250

audit

200

SBEM

150 100 50

B2 3

B2 1

B1 9

B1 7

B1 5

B1 3

B1 1

B9

B7

B5

B3

B1

0

Budova

Chlazení •

Použitá verze SBEM obsahovala postup pro výpočet chlazení převzatý z holandské normy (Dutch NEN2916), která byla nyní revidována, aby byla uvedena v soulad s (návrhem evropské normy) CEN prEN. Neobsahovala korekci pro přerušovaný provoz chlazení, takže odhadované spotřeby na chlazení jsou pravděpodobně vyšší u budov, které nejsou chlazeny neustále. Tyto korekce jsou do nové verze SBEM 4.3.3 zavedeny.

•

Jedna třetina budov ve vzorku má chlazení což znamená, že by v průkazu energetické náročnosti mělo být s tímto případem počítáno.

•

Odhady SBEM jsou podstatně vyšší, než hodnoty z auditu a obecně se jeví jako velmi vysoké. Je známo, že nová verze SBEM 4.3.3 poskytuje nižší spotřeby na chlazení, než zde použitá verze. o

V případě budovy 14, nejsou údaje z energetického auditu uvedeny, protože energetický audit pokryl celou nemocnici s 16 budovami, proto nebylo možné zjistit údaje o zatížení chlazením konkrétní analyzované budovy.

o

Jiným možným důvodem větších rozdílů v zatížení chlazením je to, že budovy s chladícím zařízením jsou obvykle většího měřítka a mají velmi složité dělení na zóny, což se neodráží ve výpočtech energetického auditu.


Spotřeba energie na chlazení 450


400 350 300 250

audit

200

SBEM

150 100 50

B2 3

B2 1

B1 9

B1 7

B1 5

B1 3

B1 1

B9

B7

B5

B3

B1

0

Budova

Pomocná energie •

U většiny budov byly jak odhadované, tak pozorované hodnoty malé. o

Údaje z auditu pro některé budovy neobsahovaly elektřinu, takže pro ně neexistuje porovnatelná hodnota.

o

Je obtížné nalézt jakýkoli shodný prvek pro zbytek budov, odhady SBEM a hodnoty z energetických auditů jsou někdy podobné (budova 10), častěji se však různí, směrem nahoru i dolů. Další šetření by mohlo odhalit důvody těchto rozdílů.

Osvětlení •

Ve verzi SBEM, kterou se prováděla analýza nebyly zavedeny algoritmy pro osvětlení, takže nelze provádět žádná smysluplná porovnání. Tyto algoritmy jsou v nové verzi SBEM 4.3.3 zavedeny.

•

U hodnocených budov se uváděné spotřeby energie na osvětlení pohybovaly v obecně očekávaných hodnotách. o

Budova 20 (hypermarket) měla velmi vysokou spotřebu energie připisovanou osvětlení. U budov tohoto druhu by vysoké hodnoty pro osvětlení neměly být neočekávané. Mělo by se předpokládat, že hypermarket bude mít vysokou spotřebu elektřiny na chlazení u chladících boxů, pultů, atd. Ty se v energetickém auditu počítají mezi elektrické spotřebiče a je obtížené spolehlivě rozdělit elektřinu mezi osvětlení a spotřebiče.


Spotřeba energie na osvětlení 140


120 100 80

audit SBEM

60 40 20

3 B2

1 B2

9 B1

7 B1

5 B1

3 B1

1 B1

B9

B7

B5

B3

B1

0

Budova

Teplá voda •

Použitá verze SBEM měla jen zjednodušené algoritmy pro výpočet potřeby energie na přípravu teplé vody, takže porovnání s hodnotami uvedenými v EA má jen omezenou cenu. o

V celku byl pozorován soulad vypočtené spotřeby energie na přípravu teplé vody pomocí SBEM s hodnotami uvedenými v EA.

o

Hodnoty z energetických auditů byly zvláště vysoké ve dvou případech: u budovy 13 (nemocnice) a budovy 19 (plaveckého bazénu). To u budov tohoto druhu není neočekávané.


Spotřeba energie na přípravu teplé vody


300 250 200 audit

150

SBEM

100 50

B2 3

B2 1

B1 9

B1 7

B1 5

B1 3

B1 1

B9

B7

B5

B3

B1

0

Budova

3

Stávající požadavky na energetickou náročnost v budovách v ČR

Stávající legislativa mající vztah ke stanovení energetické náročnosti budov se v současné době zaměřuje především na spotřebu energie na vytápění. Vyhláška 291/2001 Sb. uvádí požadované hodnoty měrné spotřeby tepelné energie pro vytápění budov v závislosti na geometrické charakteristice objektu. Je zřejmé, že tento přístup porovnávání s fixní hodnotou vykazuje chybu v závislosti na provozování budovy. Příloha č.1 k vyhlášce č. 291/2001 Sb. Table 11: Požadované hodnoty měrné spotřeby tepla při vytápění budov

A/V (1/m)

eVN (kWh/m3a)

eVA (kWh/m2a)

0,2

25,8

80,6

0,3

28,4

88,8

0,4

31,0

96,9

0,5

33,6

105,0

0,6

36,2

113,1

0,7

38,9

121,6

0,8

41,5

129,7

0,9

44,0

137,5

1,0

46,7

Poznámka: Hodnoty měrné s potřeby tepla vztažené na m stanoveny pro světlou výšku podlaž í ≤ 2,6 m.

145,9 2

plochy vytápěných místností jsou


Mezilehlé hodnoty je možno stanovit podle vztahů: e VN = 20,64 + 26,03 x (A/V)

(kW h/m 3 )

e VA = e VN /0,32

(kW h/m 2 )

Výsledná hodnota se zaokrouhluje na jedno desetinné místo. A……celková plocha ochlazovaných konstrukcí (m 2 ) V……vytápěný objem budovy (m 3 ) Další předpisy kladou požadavky především na úroveň provedení tepelné izolace rozvodů médií v objektu, účinnost zdroje energie, požadavky na účinnost zařízení na mechanické větrání, vytápění, chlazení, regulaci atd. Tyto požadavky jsou blíže specifikovány v příloze k návrhu vyhlášky o energetické náročnosti v budovách (příloha č. 2 a 3). Např.: Vyhl. 150/2001 Sb. Kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie, Vyhl. 151/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie, Vyhl. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody a ČSN 730540-2/Z1:2005 „Tepelná ochrana budov“.

4

Návrh opatření pro snížení energetické náročnosti v budovách

Vzhledem k dlouholeté zkušenosti s návrhy opatření v rámci energetických auditů v ČR, bylo na přání zadavatele projektu rozhodnuto, aby návrhy těchto opatření dodali zahraniční partneři projektu právě pro porovnání typických energeticky úsporných opatření užívaných v ČR a zahraničí (viz. následující přehled). V jednotlivých zprávách k objektům jsou navíc uvedena opatření, která jsou běžná pro podmínky v České republice. V souboru opatření jsou zmíněna pouze ta opatření obecnějšího charakteru, aplikovatelná na větší procento objektů z daného sektoru výstavby.

4.1

Potenciál pro úspory energie v českých budovách

Směrnice ENB požaduje vytvoření průkazu energetické náročnosti budov, a aby tento průkaz obsahoval doporučení na zlepšení energetické náročnosti. Toto sdělení uvádí některé všeobecné pokyny ohledně toho, které kombinace energeticky úsporných opatření a druhu budovy mají pravděpodobně největší – a které nejmenší – potenciál pro nákladově efektivní zlepšení energetické účinnosti. Toto se týká stávajících budov, nikoli stavebních předpisů pro nové budovy, pro které platí jiné náklady a tedy i jiný potenciál úspor. Obsah je založen na zkušenostech ze Spojeného království, ale bere v úvahu dílčí analytické zprávy jednotlivých objektů a výpočty SBEM, použité u 24 českých budov. Jelikož se energetické systémy, režimy využívání, stavba a klima od budovy k budově mění, měla by ideální doporučení být specifická pro konkrétní budovu. Je však možné, na základě zkušeností, provést určitá zobecnění v tom, u jakých oblastí je nejpravděpodobnější, že se vyplatí jejich další zkoumání. Jsou to také oblasti, kterým energetické audity věnují největší pozornost, i když je také třeba, aby si auditor všiml specifických možností budovy. Energetické audity obvykle identifikují řadu nízkonákladových opatření, nebo opatření beznákladová, týkají se provozu či obsluhy systémů technických služeb budovy, například špatně


nastavených časových spínačů nebo termostatů. To platí v případě českých energetických auditů. Mohou také identifikovat jiná opatření, která mají potenciál pro více-méně značné úspory a často vyžadují investice do nového zařízení nebo dodatečné tepelné izolace. Takovéto investice mohou, ale nemusí být odůvodněné, což závisí na očekávaných nákladech a přínosech. Obecně vzato, takováto opatření se provádějí levněji, když se připojí ke generální renovaci budovy. Další fáze následující po identifikaci opatření, je odhad nákladové efektivnosti navrženého opatření. To si obvykle vyžádá podrobnější průzkum pro zjištění nákladů a výpočty pro odhad úspor energie. Čím je opatření nákladnější, tím důležitější je získat podložené odhady. Toto je mimo rozsah aktuálního projektu, jako pokud jde o audity, tak pokud jde o výpočty. Výpočetní nástroje používané k vytvoření průkazu ENB lze použít pro jednotlivé budovy také k odhadu potenciálních úspor. SBEM a podobné nástroje používané pro stanovení energetické náročnosti se používají za normalizovaných předpokladů (klima, režimu užívání budovy). To je nutné proto, aby bylo možné spravedlivě porovnávat dvě různé budovy. Tyto normalizované předpoklady ale nemusejí být pro konkrétní budovy na místě. Jestliže jsou k dispozici údaje o místním klimatu a spolehlivé informace o užívání budovy (jak v současnosti, tak i do budoucna), lze stejné výpočetní nástroje použít, s využitím pro specifických informací pro danou budovu, pro odhad změn ve spotřebě energie, které je možno očekávat od různých modernizací budovy nebo jejích technického zařízení. Aby mohly být vydány obecné pokyny, musí se provést zobecnění, které je v ideálním případě třeba založit na zkušenostech se skutečnými náklady a úsporami každého z opatření, ale v reálné situaci obvykle musí být použity (kvalifikované) odhady a výpočty. BRE provádí národní analýzy pro klienty z britské vlády po mnoho let. Tabulka 12 shrnuje relativní důležitost nákladově efektivních úspor energie během obnovy zařízení u jednotlivé spotřeby energie v několika druzích nebytových budov. Spojené království má velmi málo obytných budov těch druhů (panelové domy), které jsou uváděny v českých energetických auditech, takže není možné udělat rovnocenná hodnocení. Je pravděpodobné, že hlavní potenciál se najde ve vytápění a osvětlení. Table 12: Požadované hodnoty měrné spotřeby tepla při vytápění budov

Potenciál nákladově efektivních úspor ve stávajících nebytových budovách v UK Úspory na čtvereční metr podlahové plochy Druh budovy

Školní

Zábavní

České en. audity

2, 3, 4, 23

18,19

Tovární a skladištní

Veřejné 11,12

Spotřeba

Jiný

Maloobchodní

10, 11, 12, 22

1, 15,16, 17

20, 21

Nemocniční Kancelářské 13, 14

Potenciál

Vytápění

střední

střední

střední

střední

střední

střední

střední

střední

Osvětlení

střední

vysoký

střední

vysoký

vysoký

vysoký

vysoký

vysoký

Chlazení

střední

nízký

střední

vysoký

vysoký

střední

vysoký

střední

Teplá voda

nízký

nízký

nízký

nízký

nízký

nízký

nízký

nízký

Samozřejmě, že klima, projektové řešení budov a snad i využívání budov v UK nebudou stejné jako v České republice, ale tyto ukazatele by měly poskytnout užitečné směry, ukazující na


priority. Zdá se rozumné, aby Česká republika zkoumala důkladněji a hlouběji náklady a přínosy těch kombinací budovy se systémy spotřeby, o kterých bylo zjištěno, že mají vysoký nebo velmi vysoký potenciál úspor. Pozoruhodný rys tabulky v porovnání s energetickými audity je v tom, že v mnoha odvětvích jsou největší příležitosti k úsporám v osvětlení a někdy v chlazení. Zprávy z energetických auditů nezmiňují tyto energetické systémy často, ale obvykle se soustřeďují na příležitosti ve vytápění. Často jde o varianty s vysokými náklady. Bezpochyby tyto příležitosti existují, ale možná že tu v českých budovách existuje nedoceněný potenciál pro nákladově efektivní zlepšení v osvětlení. Tabulka 12 shrnuje důležité aspekty vyjádřené na čtvereční metr podlahové plochy. Tabulka 13 poskytuje paralelní obraz celého britského fondu budov. Bere v úvahu celkovou podlahovou plochu v každém sektoru a také frekvenci obnovování. Je tudíž těsněji vázána na vývoj politiky, než na technické pokyny. Samozřejmě, relativní počty a velikosti budov v českém fondu budov se od britských poměrů pravděpodobně liší, proto je třeba s těmito údaji zacházet opatrně. Table 13: Požadované hodnoty měrné spotřeby tepla při vytápění budov

Potenciál nákladově efektivních úspor ve stávajících neobytných budovách v UK Celé skupiny jako celek Druh budovy

Školní

Zábavní

Tovární a skladištní

Veřejné

Spotřeba

Nemocniční

Kancelářské

Jiný

Maloobchodní

Potenciál

Vytápění

střední

nízký

vysoký

nízký

střední

nízký

nízký

vysoký

Osvětlení

střední

střední

vysoký

střední

vysoký

střední

střední

velmi vysoký

Chlazení

střední

nízký

vysoký

střední

vysoký

nízký

střední

střední

Teplá voda

nízký

nízký

nízký

nízký

nízký

nízký

nízký

nízký

5

Závěr

Provedenou analýzou bylo ověřeno, že verze programu SBEM, která byla v době provádění analýzy aktuální, je nevhodná pro použití v České republice. Stanovení hodnotících ukazatelů není možno provést na základě výsledků z programu SBEM, neboť tento software je určen pro bilanční hodnocení a získané výsledky tedy nevypovídají o úrovní energetického managementu. V době zpracování program nepracoval s klimatickými daty České republiky, výpočet spotřeby energie na vytápění a chlazení tedy nelze porovnávat s výsledky auditu, získanými na základě národních klimatických dat. Hodnotící ukazatele, které je možno čerpat z provedených energetických auditů, jsou vhodné pro hodnocení budov, avšak pro dosažení relevantních hodnot je třeba analyzovat mnohem rozsáhlejší vzorek než 24 budov ze všech sektorů výstavby. Takto získané hodnotící ukazatele v sobě budou zahrnovat i vliv energetického managementu na spotřebu energie v objektu.


6

Přílohy

6.1

Zprávy k jednotlivým budovám

6.2

Zónování objektů – soubory v programu EXCEL k jednotlivým objektům

6.3

Soubor výsledků analýzy programem SBEM a energetických auditů

ANALÝZA SEGMENTU TRHU

Recommend Documents